ústav pro zdravotnickou statistiku, Praha - duben 1976
~1
PilEDMLUVA V roce XV. sjezdu Komunistické strany Ceskoslovenska vydáváme dvacátý ročník zdravotnické statistické ročenky, obsahující souhrnné údaje o zdravotnictví Ceskoslovenské socialistické republiky za rok 1975 a předchozí. !Údaje obsažené v této publikaci chllr.akterizují období po XIV. sjezdu KSC, v němf dále rosu.a vysoká úroveň našeho zdravotnictví, o čemž svědčí splnění a někde i pi'e-· kročenť základních ukazateli'!. To plně ocenil ve Zprávě o činnosti strany a vývoji na XV. sjezdu generální tajemník strany !';audruh Gustáv Husák. Počet lémíst za pátou pětiletku se zvýšil o 5 850, vzrostl lůžkový fond nemocničn(
společnosti
kařských
o 5 861 a lázeňský o 4 451 lůžek, zlepšila se jeho struktura i jeho racionální využíiiáni a podstatně se zdolrnnalil technický potencié.l zdravotnických zařízení. Uzávěrka údaj11 byla provedena lc 5. dubnu 1976. Ročenka je výrazem spolupiráceUstavu pro zdravotnickou statistiku v Prnze e. ústovu zdravotnické statistiky v B\ra.lislavě.
V
červenci
1976.
Prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc. ministr zdravotnictví Ceské socialistické republiky
Pral. MUDr. Emil Matejíček, DrSc .. minister zdravotníctva Slovenskej socialistickej republikw
3
ZPRÁVA O ROZVOJI ZDRAVOTNICTVÍ V ROCE 1975
5
Osvobození, které nám před 30 lety přinesla Sovětská ·armáda, otevřelo cestu pro novou epochu našich národnich dějin. 30. výročí osvobození naší vlasti sovětskou armádou '!tisklo proto ráz celému roku 1975. Právě ve dnech tohoto slavného výroči jsme si zvláště uvědomovali, za co vděčíme Sovětskému svazu, sovětskému lidu a sovětské 8rmádě, po jejimž boku bojovaly a přispěly k vftězstvi nad fašistickým Německem l jednotky našeho armádniho sboru, který se vytvol'il jako první zahraniční vojenský útvar v SSSR pod vedením pozdějšího armádnlho g&nerála a prezidenta CSSR Ludvíka Svobody. Ceskoslovensko se stalo během 30 let moderní socialistickou zemi, jejíž jméno je s úctou vyslovováno po celém světě. Po 30 letech práce a nesmírného úsilí muže Komunistická strana Ceskoslovenska, a náš pracujici lid složit účet z vykonaného díla nejen před národy naši země, ale před celým světem. S hrdostí proto bylo vzpomenuto celého vývoje národnlho hospodářství v průběhu uplynulých 30 let, který je neodlučně spjat s politikou KSC vybudovat v naši zemi socialismus z-a pomoci a zkušeností Sovětského svazu. dělnická třída
Za uplynulých 30 let byly vytvořeny potřebné zdroje pro přesvědčivý rfist životni úrovně. Dosažený vysoký životní standard zai'adll Ceskoslovensko mezi přední státy světa. Zároveň se od základu změnll život naší vesnice. Zemědělská výroba se téměř zdvojnásobilla. Nastal nevídaný vzestup Slovenska, jehož průmyslová v.ýroba od r. 1937 vzrostla vice než třicetkrát. Na dubnovém zasedání ÚV KSC bylo učiněno významné usnesení o zdokonaleni soustavy di'lchodového zabezpečení. Realizace těchto zásad znamená značné zvýšen! nejen pfišUch, ale i již vyplácených dOchodů la tim značné pos1leni životní a sociální jistoty obyvatelstva. Na červencovém plénu ÚV KSC bylo rozhodnuto svolat na duben 1976 řádný XV. sjezd strany. Všestranný rozvoj společenské aktivity, vyvolaný usneseními červencového a říjnového pléna ÚV KSC, se projevil ve velkém množství závazkfi pracujícich překročit do konce roku dosavadní plány. 'Uplynulý rok byl také posledním rokem pAté pětiletky, v niž jsme dosáhli výsledků, na něž může být náš lid hrdý. Národní dtichod se zvýšil více než o 30 % oproti počátku této pětiletky a je zhruba o 30 mlliard Kčs vyšši než stanovil plán. Ceskoslovenská spartakiáda, kterou se k oslavám 30. výročí osvobození Ceskoslovenska Sovětskou armádou připojilo tělovýchovné hnutí, ukázala světu ohromnou manifestaci mirového života a pi'ehlfdku zJrav[ a sily národa, Jednotu všeho lidu v budovatelském t1sil[ i víru v možnost trvalého mirového života. 7
Poněvadž prezident republiky arm. gen. Ludvík Svoboda pro nemoc nemohl již déle než rok vykonávat svoji funkci, byl navržen do funkce prezidenta republiky a jednomyslně zvolen prezidentem generální tajemník KSČ Dr. Gustáv Husák. V zahraniční politice usiloval náš stát, aby se ve světovém měřítku prosadily principy mírového soužití zemí s odlišným společenským systémem a aby se rozvíjela vzájemně prospěšná spolupráce mezi státy. Nelze proto pominout jako velký úspěch politiky soci1a listických zemí podepsání Závěrečného dokumentu v Helsinkách, kterým byla uzavřena konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Zahraniční vztahy v oblla sti zdravotnictví byly v roce 1'975 zaměřeny . na plnění směr nic XIV. sjezdu KSČ a na plnění následovných usnesení ÚV KSČ a vlády ČSSR. Mezinárodní spolupráce v oblasti zdravotnictví byla podřízena potřebám čs. zahraruiční politiky. Upevnila a prohloubila se spolupráce se socialistickými zeměmi, ať již po liniii mnohostranné, či dvoustvanné. Stabilizovaly se vzájemné vztahy s rozvojovými zeměmi. Závěrečný dokument Konference o bezpečnosti a. spolupráci v Evropě otevřel nové možnosti spolupráce i po linii zdr~votnictví. Těžiště zahraničních stykl'1 se soustředilo na spolupráci se socialisitckými zem(:ími. V roce 1975 došlo na tomto úseln1 k nové kvalitě. Rada vzájemné hospodářské pomoci schválila na svém 29._. zasedání v r. 1975 zřízení Stálé komise RVHP pro spoluprácJ v obliasti zdmvotnictví. Stálým představitelem ČSSR v RVHP místopředsedou vlády s. R. Rohlíčkem byLa jmenována čs. delegace .v této ko~isi, vedoucím čs. delegace byl schválen ministr zdravotnictví ČSR s. prof. MUDr. J. Prokopec, CSc., jeho zi1stupcem ministr zdravotnictví SSR prof. MUDr. E. Matejíček, DrSc. čs. delegace .se }{oncem října 19175 zúčastnila I. zasedání Stálé komise RVHP pro spolupráci v oblasti zdravotnictví v Moskvě, na němž byl projednán a riavržen V,Ýkonnému výboru RVHP Statut zdra'votnické komise, schválen plán ri1a příští rok a program příštího zasedání. Ustavení Stálé k01nise RVHP pro spolupráci v oblasti zdravotnictví povede k prohloubení i zefektivnění spolupráce socialistických zemí, které se na činnosti komise budou podílet V červnu 1975 se konala v NDR XVI. konference ministrů zdravotnictví socialistických zemí, která řešila zejména otázk~, související se zajištěním zdravotní péče o' pracující v průmyslu. čs. delegaci '\redl minif.tr zdravotnictví SSR prof. M~Dr. E. ·Matejíček, DrSc. Z jejich závěru vyplynuly úkoly pro následující rok. V rámci oslav 30. výročí osvobození Československa Sovětskou lél.rmádou uskú,tečnily se v ČSSR Československo-sovětské lékařské dny, jichž se zúčrastnila desetičlenná 'cteleg1ace významných sovětských vědců a odborníků., vedená náměstkem ministra zdravotnictví SSSR s. Avetikem Ignatěvičem Burnozjanern, aktivním účastníkem Velké vlastenecké války Sovětského svazu. Po slavnostním zahájení v Karolinu se konaly tři Odborné semináře, věnované otázkám chirurgických oborů, interních oborů a životního prostředí. Všech . těchto akcí se zúčastnilo a~i 1500 účastníků. Sovětští odborníci s~zná.mili své čs. kolegy se zajímavými výsledky své práce, vzbudili neobyčejný zájem. o sovětské zdravotnictví a sověts~ou lékařskou vědu. V rámci československé spartakiády navštívili ČSSR na pozvání ministra zdravotnictví ČSR prof. Dr. Prokopce, GSc., mini!;itr zdravotnictv~ Kubánské republiky Dr. Muniz s doprovodem, náměstek ministr& zdravotnictví Maďarsk& lidové republiky Dr . . Medve s dopi:ovodem a dva vedoucr pracovníci re::;ortu zc,lravotnictví . SSSR. Dne 25. března 1975 byla podepsána v Berlíně nová Dohoda mezi vládou ČSSR a . vládou Německé. demokratické repu'b liky o spolupráci v oblasti . zdr'avotnictví, v z~ř·í potom prováděcí pJán spolupráce na _r. 1976 a ·· další. U příležitosti návštěvy· delegace Syrské arabské republiky vedené prezidentem SAR generálporučíkem Hafizem Asadem
8
v CSSR byla dne 11. září 1975 v Praze podepsána Dohoda mezi vládou CssR a vládou Syrské arabské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví. · ProvAděcí plány spolupráce byly podepsány v Moskvě s SSSR na léta 197~-1980, s Rumunskou socialistickou republikou na léta 1975_:__1977, s Maďarskou republikou na léta 1976-1978, se SFRJ na léta 1976-1978 a s Vietnamskou demokrropu navštívil ministr zdravotnictví CSF prof. Dr. J. Prokopec, CSc„ jako vedoucí čs. delegace na tomto zasedání, Alžírskou demokratickou lidovou republiku a setkal se tam s čs . zdravotnt.:kými pracovníky, tam působícími. Tento odborný a politický kontakt je dobrým předpokladem prn další úspěšnou činnost našich expertů. v zahraničí. Spolupráce s kapitalistickými zeměmi se realizuje cestou bilaterální a multilaterální. Z hlediska bilaterálních vztahu se realizuje na základě kulturních dohod, popř. dohod o vědeckotechnické spolupráci. Na podzim 1975 navštívUta CSSR ministryně zdravot· nictví Francie pí. Simone Veilová. V říjnu 1975 se konala v Praze expertská jednání o přípravě Dohody mezi vládou ČSSR a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o spolupráci v obliasti zdravotnictví. Intenzívní činnost se vyvíjí v rá mci Světové zd1~avotnické organizace, jakož i v rámci mezinárodních nevládních organizací. Organizoač!i! bází pro spolupráci v rámci nevládních organizací je československá lékařská společnost J. E. Purkyně, která je členem 96 mezinárodních nevládních organizací. Kromě toho např. MZ ČSR bylo přiděleno do gesce 161 členství kolektivních a individuálních, týkajících se pracovníků ministerstva školství a československé akademie věd. V některýe;h těchto společnostech zastávají čs. pr.acovníci funkce ve vylrnnných výborech. Pokud jde o činnost CSSR v rámci Světové zdravotnické organizace, hlavními nosnými akcemi byly účasti na předporadě socialistick)'ch zemí před Světovým zdravotnic· kým shromážděním, na 28. Světovém zdravotnickém shromáždění a na 25. zasedání Oblastního výboru SZO pro Evropu. Světový den zdraví v r. 1975 byl věnován problematice eradikace neštovic v celosvětovém měřítku. V ČSSR byl uspořádán me7linárodnf kurs o epidemiologii pi'enosných nemocí [v pořadí již 11. ), jehož se zúčastnilo 14 posluchačů z rozvojových zemí a byla uspořádána pracovní schůzka expertů SZO o pro· blematice revmatické horečky, j!ž se zúčastnilo 23 odborníků. Do ČSSR přiJelo celkem 14 pracovníků sekretar-iátu SZO, dva jeho konzultanti, 39 individuálních stipendistů SZO. Ctyři odborníci z CssR pracují v sekretariátech SZO a jako por
I
I I
I I
I
I
12 odborníků bvlo vysláno na terénní akce do Bangladeše, Mongolska, Burmy, Senegalu a do Indie (převážně v rámci eradikace neštovic). · V rámci mezinárodních nevládních org.an:izací zdravotnického cbafiakteru byla uspo· řádána v ČSSR řada lékařských akcí, a to: 18 lékařských akcí s mezinárodní účastí, z toho 2 akce z pověření mezinárodních odborných společností, 3 akce pod záštitou mezinárodních odborných společností, 13 akcí čs. odborných společností s mezinárodní účastí. Nejpočetněji byl navštiven Mezinárodní kongr1es C.I.A.N.S. (Collegium Internationale Activitatis Nervosae Superioris - sekce Světové psychiatrické společnosti). Polovinu výboru této společnosti tvoří odboruíci ze socialistických zemí. Kongresu se zúčastnilo celkem 368 zahraničních odborníkl°I, z toho 219 ze socialistických zemí. III. mezinárodního kongresu o EPH gestoze se zúčastnilo 137 zahraničních odborníků, z toho 35 ze socialistických zemí. K větším a.kcím se řadí také I. mezinárodní kongres patologické fyziologie, organizovaný ve spolupráci se govětskými odborníky. Celková účast 211 odborniků, z toho ze socialistických zemí 111. V rámci Mezinárodního roku ženy se uskutečnilo v říjnu 1975 v Bratisl1avě vědecké symposium na téma „Zdravotnictví a žena v social.ismu". Zúčastnilo se ho 10 významných zdravotnických :a vědec kých pracovnic ze socialistických zemí. Z významných akcí v zahrianičí byly obeslány v rámci finančních možnosti, popř. bezdevizově zejména 9. Mezinárodní chemoterapeutick_ý kongres v Londýně, 18. Mezinárodní kongres pracovního lékařství v Brightonu, 6. Mezinárodní nefrologický kongres ve Florencii, 5. Mezinárodní lymfologický kongres v Buenos Aires a 8. Evropský revmatologický kongres v Helsinkách.
10
CESKA SOCIALISTICKA REPUBLIKA
11
osvobození Ceskoslovenska sovětskou armádou je pi'Hežitostí, aby se . zhodnotily výsledky, ·jichž bylo za uplynulá tř i desetileti dosaženo v na· šem socialistickém zdravotnictví. Ve federativním uspořádání našeho stá tu zdravotnictví patři do výlučné p1~sobnosti ůSR a SSR a je řízeno jejich .orgány •a předevšfm · též ná· radními výbory. Svým společenským významem a výší prostředků, které jsou z národ· ního dťichodu vyčleňovány na zdravotnictví, je péče o zdraví jedním z nejdůležitějších odvětví řízených orgány ČSR. K nejvýznamnějšfm úspěchťtm patří vybudování sítě Zdravotnických zařlzení včetně krajských a okresnfch hygienických stanic, důsledné uplatnění prevence, mimořádný pokrok v péči o matku a
výročí ·
aspoň stručně
Rok 1975 jako posledni.rok páté pětiletky byl rozhodným obdobím pro splnění úlrnlů, které svanovil pro zdravotnictví XIV. sjezd KSC. Dobrá práce a dosažené výsledky umožnily, aby konečné bilancován! páté pětiletky bylo příznivé. Bylo třeba v tomto poslednim roce pětiletky se soustředi t zejména na ú,k oly, jej.ichž realizia ce vyžado\<•ala zvýšeného úsiU. Velká pozornost ve zdravotnictví byla věnována ambulantní péči, aby byl doplněn stav obvodních a závodních lékařů na potřebný počet, zvýšena jejich odbor· ná kvalifikace a zlepšeno vybavení jejich ordinací. Naše zdravotnictví se dále orientovalo na boj proti nejvíce rozšířeným chorobám, které představuji nejvážnější zdravotnický problém, tj. l éčba srdečních a cévních onemocnění a chorob nádorových. Rokem 1975 skončila pátá pětiletka a bylo proto namístě, aby byly posouzeny výsledky celé pětiletky. úspěchy dosažené v rozvoji celého národního hospodářství během páté pět!letky pozitivně ovlivnily plnění úkolO. vyplývajících ze zdravotně politické li· nie XIV. sjezdu, takže zákl•a dní záměry a c!le vytýčené XIV. sjezdem pro zdravotní péči obyvatelstva byly dosaženy. Na základě přehledu některých hlavních údajů a ukazatelfi za léta 1971 až 1975, který připravil :ús'tav pro zdravotnickou statistiku v Praze, bylo možno provést ptedběžnou bilanci plnění úkolťi pátého pětiletého plánu ve zdravot-
13
nictví. Téměř na všech úsecích bylo dosaženo výrazných úspěchú. Možno se jich dotknout jen v hlavních rysech. Tak např. za období pěti let se podstatně zvýšil počet živě narozených dětí, a to z 15,1 na 1 000 obyvatel v r. 1970 na 19,1 v r. 1'975 .a populační trend stále stoupal. Kojenecká úmrtnost se snížila z 20,2 %o na 19,4 %c· Zlepšily se ukazatele výskytu hlášených onemocnění u většiny přenosnýr.h nemocí. Bylo docíleno značné zvýšení počtu lťižek v nemocnicích a v porodnicích, a to na fs4 010 lůžek. Také v lázeňských zaříze ních zvýšil se počet lťižek o více než 2 500. Počet lékařských míst stoupl z 21 969 na 25175, přičemž bylo přednostně přihlíženo k ambulantní službě. Výrazným úspěchem je podstatné snížení u hlášených potratů (z 89 509 v roce 1970 na 76 342 v r. 1975 ). Duležité jsou také výsledky dosažené při snižování pruměrného procentia pracovní neschopnosti. Soustředěná pozornost byla věnována po celou dobu zdravotnickému výzkumu. Byla změněna struktura výzkumné základny a integrací některých menších ústavu byl vytvořen Institut klinické a experimentální mediciny a Institut hygieny a epidemiologde. Byla zahájena a zdárně ukončena první etapa prognostických studií, v nichž byly vytypovány hlavní směry rozvoje komplexních otázek zdravotnického výzkumu přibližně do roku 1990. Naše vědeckovýzkumná činnost se podílel:a na řešení důležitých výzkumných úkolů státního plánu i resortního plánu lékařského a farmaceutického výzkumu. Protože mezi společensky nejzávažnější onemocnění patří choroby srdce a cév, byl pro řešení tohoto problému vypracován výzlmmný plán kardiovaskulární problematiky kardiovaskulární program s cílem snížit úmrtnost a nemocnost a tím také pracovní neschopnost a invaliditu na toto onemocnění. Ponc~vadž závažné medicinské otázky nejsou již věcí jen jednotlivých zaml. je třeba energicky realizovat zásadu, že mezinárodní soc~alistická koordinace a integrace výzkumu je velkým zdrojem pro rozmnožování potenciálu vědy naší i světové socialistické soustavy. Bylo dosaženo toho, že v programu Péče o zdraví lidu jsou zařazeny úkoly, které společně řeší naše ústavy s pracovišti v SSSR a NDR. Ustavení Stálé komise RVHP pro zdravotnictví rozšíří možnost vzájemné součinnosti a pomf1že vyjasnit i řadu otázek. Méně příznivý byl výsledek na úseku investiční výstavby, neboť nebyly vyčerpány všechny prostředky, které v páté pětiletce byly k dispozici pro výstavbu nových zdravotnických zařízení. Bylo proto třeba řešit řadu problémů na tomto úseku, zejména pokud jde o zajišťování stavebních kap:acit, obnovu zdravotnické techniky apod. V činnosti hygienické služby byla zaměřena péče na všechny rozhodující oblasti v životním a pracovním prostředí, zvláště pak na výstavbu sídlišť a dopravních tras. Zvláštní péče byla věnována přípravě metodických pokynů pro hygienické pofudavky na plánování a veškerou výstavbu měst a sídli~ť. Bylo pokračováno v přípravě programů dlouhodobého sledování vlivC1 znečištěného životního prostředí na zdravotní stav obyvatelstva 1a byly skončeny první etapy přípravy. Na úseku hygieny vody byla věnován.a pozornost otázkám hygienických ochranných pásem pro povrchové a podzemní zdroje vod, sloužících pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Byla vyhlášena norma na pitnou vodu a v průběhu roku byly připra vovány a zaváděny metodiky pro kontrolu této nové normy. Práce na zabezpečení vládního usnesení č. 81/74 pokr,ačovaly a byly připraveny .a projednány harmonogramy opatření proti hluku na úrovllli federálních orgánu a byla dokončena , přípiiava 'nn návrh nové vyhlášky na ochranu zdraví obyvatelstva proti hluku. Zvláštní pozornost byla věnována hygieně rekreace, a to jak ·z hlediska vodní rekreace, tak i výstavby rekreačních zařízení a budování nových rekreiačních oblastí a byly připraveny zásady pro výstavbu a provoz rekreačních zařízení. Dále byla pro14
váděna příprava podkladO. pro výstavbu zdravotnických zal'[zení z hlediska hygienických požadavků. Zvýšená pozornost byla i nadále věnována problematice zemědělství. Byl usměrněn hygienický dozor při výstavbě agrochemických center, byly sledovány experimentální provozy budované v zemědělství a pokud jde o ochranu životního prostředí na vesnici, došlo ke zpřesnění řady hygienických požadavků. Na úseku hygieny výživy probíhalo v rámci hlavního úkolu hl1avního hygienika CsR sledování výživovt>ho stavu těžce pracujících a bylo pokračováno ve sledování hygienické úrovně stravování v mateřských školách. Hygienický dozor byl z·aměřen zejména na výskyt cizorodých látek v potravinách, zvláště u nových výrobkfi a potřebná pozornost byla věnována i prevenci alimentárních onemocnění pro další okruhy výrobků. Na úseku hygieny děU a dorostu se pokračovalo v plnění hlavních úkolů. Byl hodnocen hygienický efekt dětské letní rekreace, byl započat úkol sledování psychomotorického vývoje dětí v mateřských školách a dokončilo se vyhodnocení trendu nemocnosti v těchto školách. V hygienickém dozoru byla práce zaměřena na zvyšování odbornosti při posuzování projektové dokumentace na výstavbu kolektivních dětských zařízení, a to zejména na výstavbu jeslí, mate:řských ~kol a ZDS. Velké úsilí bylo vynaloženo na budování mikrojesl1 a na zpřesnění hygieruckých požadavků budování mikrojeslí v normální ])ytové zástavbě ze stávajících bytu. V tomto směru byly i vydány metodické pokyny. Na úseku hygieny práce byla činnost zaměř e na na důslednější hodnocení mfry rizika na rizikových pracovišUch s cílem zkvalitnit posuzování expozice pracovníků v riziku a zefektivnit hygienická opatření prováděná na závodech. Byly zpřisněny požadavky na nové technologické postupy při výstavbě a na výstavby prfimyslových závodů vů bec, byl dokončen návrh novelizace hygienickéhc předpisu pro výstavbu průmyslových závodil, který znamená rozšiření a zkvalitněni hygienického dozoru o další kritéria a oblasti posuzování. Do praxe byly zavedeny další nové a přesnější metody na sledování nových chemických látek v pracO\·ním prostředí ia zdokonalovala se celková úroveň jak preventlvnfho, tak běžného dozoru.
Na úseku boje proti přenosným nemocem se i v roce 1975 pokračovalo v používání specifických preventivních prostředků a protiepidemick.Ých opatření proti dalšímu šíření přenosných nemocí a výsledkem této cesty byl další pokles nemocnosti na řadu onemocnění (břišní tyf, paratyfy, dávivý l'.lašel, tetanus, virový zánět jater a.td.) . Bylo ukončeno mimořádné očkování proti tetanu, které poskytlo imunitu proti této nákaze celé naší populaci a umožnilo s oučasnt< upravit zásady imunoprofylaxe tetanu při poraněních, zejména používání lidského hyperimunního antitetanického séra místo mnoh ~ dy alergogenniho zvířecího antitetanického séra. Výsledky mimořádného očkování proti tetanu se projevily i značným snížf·ním nemocnosti, kdy proti prliměrnému ročnímu výskytu v posledních letech před zavedením mimořádného očkování byl pozorován pokles o plných 72 %. Bylo
dosavadního systému protiepidemických op.atření v zapro děti předškolního věku s ohledem na současný stav vědeckých poznatkíí a výsledky tohoto přehodnocení byly zavedeny de praxe vydáním metodického opatření, které mime jiné umož ňuje příjem děti do zařízení I v období výskytu příušnic, zarděnek, planých neštovic a spály v těchto zařízenlch a tfm snižuje i pracovní absenci !Il!atek. Další sledování nemocničních nákaz na chirurgických odděleních našich nemocnic ukázalo závažnost těchto nákaz a nutnost dalšího boje proti nim. V neposlední řadě byla provedena další opatření ke zvýšení účinnosti očkování proti spalničkám . Na základě vyhlášky č. 121/ 1974 Sb. o soustavě zdravotnických zařízení byl jednotlivými kraji vypracován a předložen návrh pers pektivní sítě hygienických stlanic se zařaukončeno přehodnocení
řízeních
15
I I
I I I
I I
I I
I
zením do jednotlivých stupňů. Současnň byly vypracovány a kolegiem s. ministra ČSR · schyáleny návi:hy kádrového a materiálového vybavení hygienické služby, jejichž realizace v soul1a.du s jednotlivými koncepcemi oborů hygieny, epidemiologie a mikrobiologie bu~e patřit mezi hlavní úkoly pro 6. pětiletý plán. Na úseku léčebně preventivní péče byl rok 1975 rozhodujícím pro úspěšné dokončení 5. pětiletého plánu. Dosažené výsledky potvrdily správnost linie dan~ XIV. sjezdem KSČ. Výrazně se zvýšil počet lékařsk,ÝCh míst v ambulantní péči; postupně byly doplňovány zdravotnické obvody a zlepšilo se vybavení ordinací obvodních lékařů. Plán lékařských míst územních obvodních lékařů byl splněn na 100 %, závodních obvodních lé~a'řů ha 100,2 %, obvodních pediatrů na 100,5 %, územních ženských lékařů na '98,9 %, obvodních územních stomatologů na 98,3 % a závodních obvodních stomatologů na 102,6 %. Zejména u obvodních územních i závodních lékařů se snížily rozdíly ve stupni naplnění mezi jednotlivými kraji. Zvýšil se póčet zdravotních sester v obvodech pro péči o staré a dlouhodohě nemocné csoby o 243,5 na celkový počet 558,35 míst. Všechna prováděná opatření se příznivě projevila v postupném zvyšování úrovně obvodní zdravotní péče. Propopul1ační opatření strany a vlády se příznivě odrazila ve zvýšeném počtu živě narozených dětí. Zlepšila se preventivní péče o ženu v těhotenství a péče o vyhledávání předrakovinových stavů. Zvýšil se počet dispensarizov1aných dětí a dále se prohloubila zdravotní péče o defektní děti. Vzhledem ke stále se zvyšujícím nárokům na umístění dětí v jeslích se jako dočasné řešení zavedla také péče o děti do tří let formou tzv. mikrojeslí. I když se celkově zvýšil počet lékařů pracujících v jednotlivých oborech společných vyšetřovacích a léčebných složek, není tento stav dosud na uspokojující výši. Významný byl podíl zdravotníků při zabezpečení československé spartakiády v roce 1975. Vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz je celkem st,abilizován. V lůžkové péči o staré a dlouhodobě nemocné csoby bylo doslaženo téměř 100 % naplnění úkolu, neboť bylo získáno do konce roku 1975 celkem 4109 lůžek léčeben pro dlouhodobě nemocné. Zvláštní pozornost byla věnována i nadále zlepšení léčebné rehabilitační péče a řešení vážných problémů na úseku ortopedické protetické péče. Postupně byly vydávány další koncepce odborných medicínských oborů, zejména interního lékařství, hematologie a transfuzní služby a infekčního lékařství. Systematická a soustavná pozornost byla věnována zvyšování efektivity zdravotnických služeb, především využití lůžkového fondu, kádrů, léků a zdravotnické techniky. V souladu . se zněním vyhlášky č. 121/1974 Sb. o soustavě zdravotnických zařízení provedly všechny kraje nové zařazení zdravotnických zařízení do kategorií, typů a stupňů s cílem integrovat kapacity zdravotnických zařízení do větších celků a poskytovat efektivněji výše kvalifikovanou zdravotní péči. Veškerá podpora byla také věnována snahám o dosažení efektivnějšího hospodaření s léky a zd:rlavotnickým materiálem, zejmérna pak významné Žďárské výzvě. úkólů
Lázeňská péče je součástí léčebně preventivní péče a řídí ji československé státní
a zřídla - Generální ředitelství pro ČSR v Praze. Plní důležité úkoly v péči o zdraví pracujících, zejména svým rehabilitačním zaměřením. Poněvadž počet pacientů lázeňské péče stále vzrůstá, musela být věnována zvýšená pozornost takovým opatře ním, ra by bylo možno umístit v lázních co nejvíce pacientů potřebujících lázeňskou léčbu. Přitom bylo třeba dbát o stálé zlepšování úrovně pos~ytovaných služeb. Do ústavní péče bylo přijato proti roku 1974 o 2,8 % více pacientú a počet ošetřova cích dnů se zvýšil o 2,7 %. Počet pacientů z i;ad pojištěnců vzrostl o 5,5 % a vzrůst prakticky zaznamenaly všechny skupiny pacientu na úcet veřejných prostředku. Rovněž lázně
1.6
stoupl počet pacientů cizinců o 1 01(•• K poklesu došlo u domácí platíci klientely, neboť již plán této klientely byl záměrně snížen ve prospěch pacientů z veřejných pro středků . Tato okolnost ovlivnila skladbu pade ntů ambulantní !ázeriské péče, která celkově sice vzrostla o 1,8 %, ale největší nárůst se projevil u platících domácích paci:entů, a to o 5,1 O/o a u cizlncí1 o 27,1 %, kdežto u pacientů z ve řejných pro středků nastal pokles o 11,9 %. úhrnný počet léčebných výkcnů stoupl proti roku 1974 o 5,8 % převážně v úst>avní péči, kde jejich počet vzrostl o 4,2 %. se zv}-šil ve srovnání s rokem 1974 na 106,6 O/o. NejzazMmenala lůžka pro Učenf pohybového ústrojí [na 119,7 % ) především tím, že byla dána do provozu nov ě vybudovaná lázeňská sanatoria Aurora v Třeboni a Akademik Běhounek v Jáchymově. Poměrně vysoký nárfist lfižek u skupiny nemocr ústrojí trávicího [na 119,3 % ) je na drnhé straně vyrovnáván poklesem lůžek u nespecifických nemocí cest dýchacích (na 81,5 % ). Využití lť'tžek činí 93,9, což je pokles pr.o ti minulému roku, ovšem jen př e chodný vzhledem k tomu, že nové lé č ebné kapacity b yly dány do provozu až v průběhu roku. V rámci daných možností je i nadále v celku úspěšně plněn též úkol postupného snižování sezónnosti v lázních. Ce lkový počet sezónních lůžek klesl již Dla pouhých 95. Počet lék!ařských míst 5toupl o 8,4 O/o
větší nárůst
