KŘEMEŽSKO 2013
5RþQtN
SRPEN 2013
&HQD.þ
OHLÉDNUTÍ ZA 22. KŘEMEŽSKÝM VELETRHEM 22. ročník Křemežského veletrhu je již za námi. Školní budova a zahrady se proměnily ve veletržní areál. Díky ukázněnosti vystavovatelů a snad i zkušenosti organizátorů byl ranní nájezd slušně časově rozložen a zvládnut do slavnostního zahájení. Letos bylo slyšet chválu na slavnostní zahájení, při kterém byl odhalen znak městyse na Radnici, na doprovodný program, zejména pak na výstavu starých fotografií „Křemežsko v proměnách“ a na výběr kapel. Například Ivan Mládek odvedl ve svých 72 letech úžasný výkon, kterému tleskali všichni napříč generacemi. I v letošním roce se zde prezentovalo několik nových vystavovatelů. Podařilo se nám snad i prostorové uspořádání vystavovatelů. Bezesporu největší úspěch zaznamenal, jako již tradičně, závěrečný ohňostroj v provedení pánů Honce a Štěpánka z Českého Krumlova.
ukázněným návštěvníkům i vystavovatelům. Poděkování patří též přípravnému a realizačnímu týmu již zmiňované výstavy, našim sponzorům, ordinaci MUDr. Koudelky, který zajišťoval lékařskou pohotovost, a všem mediálním partnerům. Za pořadatele se těším na shledanou s vámi na 23. ročníku Křemežského veletrhu. Mgr. Jan Boršovský, tajemník ÚM –
Vraťme se však k bilancování. I když ani letos nepadl žádný veletržní rekord, konstatuji, že 22. ročníku KV: ³ se zúčastnilo - 130 vystavovatelů, řemeslníků, občerstvovačů a branami veletrhu prošlo na 12 tisíc návštěvníků. Co dodat závěrem? Zhodnocení si musí udělat každý návštěvník 22. Křemežského veletrhu sám. My ho hodnotíme kladně, byť účast jak vystavovatelů, tak i návštěvníků byla nižší, ale s tímto trendem se potýkají všechny akce podobného druhu. Závěrem bych chtěl poděkovat přípravnému i realizačnímu týmu pracovníků městyse, brigádníkům a zejména vám všem,
strana 1
KŘEMEŽSKO 2013
strana 2
KŘEMEŽSKO 2013
TOULKY NAŠÍM KRAJEM Přátelé, čas plyne rychleji, než přívalová voda z naší hory Kleť, a já trochu zavzpomínám. Po asi šesti letech čas konečně dozrál, a povídání a psaní o pramenu Krásetínského potoka se stalo skutečností. Jsou to necelé čtyři roky, co jsem se ve Zpravodaji o pramenu zmínil, a to u příležitosti slavnostního označení pramene Chlumského potoka. Byla zde docela pěkná sešlost, veřejní činitelé pronesli řeč, místní kapela zahrála a zazpívala píseň a dnes o tom mluvíme většinou jako o zdařilé akci hlavně v tom smyslu, že pramen byl označen typickým dvojákem se stříškou, nápisem, hrnečkem a výtokovým žlábkem a je to tam dodnes neporušené a pěkné, na Beraní cestě v Kleti. V tomto článku jsem se zmínil i o tom, že se určitě najde člověk, nebo alespoň nějaké šikovné ruce, které něco podobného, nebo i krásnějšího vytvoří a pramen Krásetínského potoka bude také zviditelněn a označen. Trvalo to, ale stalo se. Dne 29. června 2013, přibližně v 10,30 hodin se konalo v Kleti slavnostní označení pramene Krásetínského potoka s laskavým svolením ředitele firmy Lesy ČR a.s. LS Český Krumlov pana Kordače, za organizační pomoci Společnosti žebříkového kamene, za účasti starosty obce Holubov a místní muziky, která slávu zahájila písní „Teče voda teče, teče z Kletě dolů…“. Po další hudební produkci následovala sobotní chvilka poezie básnířky „Cecilky“ Věrky Pexové, která zarecitovala několik svých básní s vodní tématikou, a přišel zlatý hřeb sobotního dopoledne, kdy každý zúčastněný si nabral vodu z pramene, posadil se na lavičku k tomuto účelu zhotovenou a z přinesených hrnečků se napil té dobré, křišťálově čisté pramenité vody. Pramen a okolí byly slavnostně vyzdobeny přinesenými květinami. Na opěradle lavičky byl vyfrézován nápis „Pramen Krásetínského potoka“ a je dílem Franty Nodesů. Celá lavička byla zhotovena pracovníky firmy „Křivánek - tesařství a stavitelství“, včetně poskytnutí materiálu a za dohledu i pracovní výpomoci samotného šéfa firmy Martina Křivánka, za což mu patří vřelé a srdečné poděkování. Výtok vody z pramene obstarávala coulová trubka z umělé hmoty, která byla vyměněna za dřevěnou a větší, kterou po dlouhou dobu
pro tuto příležitost schraňoval pan Miloš Valenta z Krásetína. Účast na slavnostním označení pramene byla poměrně slušná a počet zúčastněných byl ještě posílen i návštěvou „Kleťáků“, kteří při cestě s hory se zašli podívat. Co ještě dodat? Pro ty, co nebyli na slavnostním označení pramene, je nutné popsat, kde se nachází. Jednoduše řečeno je vlevo od sjezdovky, pokud jdeme nahoru a nachází se na nepojmenované cestě, která je směrově pokračováním cesty „knížete Jana“, směřující dolů na cestu Krásetínskou do míst, kde v mapách je uvedeno místo „U Krásetínskéko obrázku“ a kde je myslivecká chatka označená nápisem „Lovu zdar“. Od sjezdovky po této cestě je to asi 150 metrů daleko a vpravo, těsně nad strana 3
KŘEMEŽSKO 2013 cestou uvidíte lavičku, která nejde přehlédnout pro svoji krásu, ale i délku. Měří 2,5 metru, takže čtyři až pět normálních zadečků se zde pohodlně posadí. Na novějších mapách vydaných za spolupráce CHKO Blanský les, je tato cesta označena jako cesta „knížete Jana“, ale to není to pravé ořechové, protože kámen s nápisem a letopočtem 1935, sice nevybarvený jako ostatní podobné kameny, stojí na křižovatce u sjezdovky, kde cesta „knížete Jana“ končí. To už jsem ale také komentoval, jaký tyto mapy nadělaly zmatek, ale bohužel všichni další vydavatelé map tyto nepřesné informace opisují a používají. Stručně napsáno, poznávacím znamením pramene je lavička a dovolím si tvrdit, že to je lavička jediná u všech pramenů a studánek v Kleti, kde se při pití vody můžete posadit a chlapsky řečeno, nemusíte při pití postávat s prominutím jako č….. . A to je přátelé ta pravá podstata věci, protože kleťská voda v sedě chutná úplně jinak, než ve stoje a je to třeba vyzkoušet. Takže neváhejte, vezměte z domova nějakou nádobu, nejlépe starou, oprýskanou konvičku a vyrazte do Kletě pro vodu, jako za starých časů. A ještě jednou pro ty, co půjdou po sjezdovce nahoru
po svých - na sjezdovce přijdete na modrou turistickou cestu (vedoucí z Českého Krumlova do místa značeného „U tunelu“), zde zastavíte podíváte se doleva a dáte se po mírně se svažující cestou dolů a po 150 metrech uvidíte vpravo od cesty lavičku a jste u pramene Krásetínského potoka. Slavnostní akce byla zakončena návštěvou hostince „U Kuchařů“, kde krom dobrého piva Bernard, dobrého fazolového a vynikajícího hovězího guláše byla podána i velká štamprle pramenité a křišťálově čisté vody z pramene Krásetínského potoka s přáním pevného zdraví všech zúčastněných. Přátelé, chtěl bych v současné, poněkud chaotické době vyjádřit myšlenku, že každý člověk je svého štěstí strůjcem a pro svou spokojenost, klid a pohodu si má občas udělat nějakou alespoň malou radost. No a to si těch pár nadšenců, scházejících se v hostinci “U Kuchařů“ tímto udělalo a věřím, že i ti z Vás, kdo se označení pramene Krásetínského potoka účastnili, měli alespoň trochu podobný pocit. Mějte se dobře.
– VAKL –
ZVÍKOVSKÁ POVĚST ͼΟΚΙΠΧΟΒ͑ΞЫΤΥΪΤΖ͑ͼѩΖΞҎΖ ΡΠѩϱΕϱ͑ΧЍΝΖΥ ΟΒ͑΄ΥϱΥΟϽ͑ΙΣΒΕ͑ΧϽΜΠΧ ΟΒ͑·ΠΕΟϽ͑ΫϱΞΖΜ͑ͳΝΒΥΟϱ͑͑͑͑͑͑͑͑͑
͑͢͟͡ΫϱѩϽ͑ͣͤ͢͡ ͵ͻͶ͵͑Χ͑ͨͤ͑͟͡ΙΠΕΚΟ͑ ͑Ϳϑ;Ъ΄΅ϝ͑·͑ͼѨͶ;ҍͺ ѩΖΕΟΠΤΥ͑ΞΒΛϽ͑ΠΓΪΧΒΥΖΝϹ͑͑ ͵ΠΞΦ͑Τ͑ΡΖНΠΧΒΥΖΝΤΜΠΦ͑ΤΝΦҎΓΠΦ͑͑ ΧΖ͑ͼѩΖΞҎΚ͑Β͑ΟϱΧѱΥЫΧΟϽΔΚ͑͑ ͼΝΦΓΦ͑ΕѿΔΙΠΕΔѿ͟ ϱΛΖΞΔΚ͑ΤΖ͑ΞΠΙΠΦ͑ΡѩΚΙΝϱΤΚΥ ΕΠ͑ͣͪ͑͟ΤΣΡΟΒ͑ͣͤ͢͡ Χ͑ͼΟΚΙΠΧΟЫ͑ΞЫΤΥΪΤΖ͑ͼѩΖΞҎΖ ѩΖΕΡΠΜΝϱΕΒΟЍ͑ΟϱΧΣΒΥ͑ΜΠΝΖΞ͑ͨ͑͢͟ΙΠΕΚΟΪ͟
strana 4
Ke Zvíkovu neodmyslitelně patří nezbedné strašidlo, nazývané rarášek. O jeho svodech k nepravostem a hříchu se zmínil již švamberský stavitel hradu Jan Antonín Vlach v roce 1598. Setkání s vlezlým rarachem ho tak vyděsilo, že nechal do zdi hradního paláce vsadit desku s popisem celé události a varováním pro obyvatele hradu. Záznam bohužel neobsahuje popis zmíněného zloducha. Pokud bychom vycházeli z označení rarach či rarášek, popis by byl následující: V pověstech měl rarach často podobu černého kuřete, kocoura nebo malého človíčka, který si vybral svého hostitele a přilepil se na jeho rodinu. Její členy libovolně škádlil, popichoval a pošťuchoval. Vyžíval se v drobných nepravostech, jako bylo rozbíjení nádobí, tahání za vlasy a dělání nepořádku. Jeho hlavní zábavou bylo tropit si legraci z příliš vážných a seriózních osob. Snad je takový i ten zvíkovský rarášek, který se prý potuluje kolem půlnoci zámeckými komnatami. Zvíkovští jsou na svého raráška hrdí, to dokládá fakt, že zdejší kvašené pivo z pivovarského dvora Zvíkov nese jméno Zvíkovský rarášek.
KŘEMEŽSKO 2013
Z Kroniky obce Křemže:
21. SRPEN 1968
V tento den byli všichni posluchači rozhlasu seznámeni se zprávou, že v noci překročila hranice naší země armáda Varšavské smlouvy (Sovětského svazu, Německé demokr. republiky, Poslka, Maďarska a Bulharska). Někteří občané projevovali svůj nesouhlas, ale radiopřijímače nabádaly občany ke klidu, byli žádáni k zachování pořádku. Armáda Varšavské smlouvy se rozmístila postupně nejen v Praze, ale i v ostatních městech republiky. Její posádka sháněla ubytování, potraviny, leckde se značnými problémy.
NV, abychom mohli sledovat program. Je nutná rychlá možnost informací a obsluha telef. spojení. Lidé neodchází od přijímačů ani v noci, poslouchají zprávy a čekají další průběh událostí. Věřte, všichni jsme rozrušeni a vyčerpáni těmito událostmi. U některých lidí se projevila i panika, začalo se nakupovat do zásoby jídlo i šatstvo, lidé vybírali peníze ze záložen z obav, že buď nebudou anebo zastaví výdej peněz. Bylo proto nutné učinit omezení většího nákupu potravin, hlavně mouky, cukru, tuku, oleje. MNV nařídil v prodejnách nevydávat větší kvanta výše uvedených druhů potravin a tím se docílilo toho, že se v obci až na malé výjimky neprojevil žádný zmatek v zásobování. Horší to bylo v Praze (dle neověřených zpráv tam snad lidé stáli frontu na 2 kg brambor přes 2 hodiny). Je jisté, že ve větších městech byly potíže daleko horší. Doplňuji několika hesly a obrázkovými vtipy z té doby:
Byly provedeny změny v obsazení Čsl. rozhlasu i televize, změny byly i v jiných vyšších orgánech a úřadech. Mezi občany byly vedeny široké diskuse, na závodech se probírala stávající situace. Po celé naší republice snad není občana, který by v této době se nestaral o celkovou situaci. Každý, i když některý svým způsobem, shání informace, snaží se dozvědět co nejvíc. Někde vznikají zmatky, hlavně v těch místech, kde není včasná informovanost občanů. Jak již je výše uvedeno, jsou někde i potíže se zásobováním, hlavně potravin.
³ Lenine, vstávej, Brežněv se zbláznil. ³Okupantům ani kosti, kdo je pozval, ať je hostí! ³ Přežili jsme Novotného, přežijem i Brežněva. ³ Nemůže být svoboden národ, který sám utlačuje druhé. ³ Tvoj otěc osvoboditěl, ty okupant.
Cizí vojska se objevila v naší obci 22.8.68 v 7,55 hod. ráno, kdy tudy projížděl konvoj dále na Chlum. Poněvadž lidé odstranili tabulky s ukazateli, názvy obcí i ulic, nevěděli vojáci, kde jsou, kudy jeli, kterým směrem. Žádali benzín u pumpy, nedostali jej. První 4 obrněné vozy již se zde usadily 21.8., a to na rozcestí ve Mříči. Tam také s nimi šli jednat předs. MNV s. Rynda, taj. S. Jungbauer a někteří členové rady. Nic ale nepořídili, vojsko se s nimi nechtělo vůbec bavit. Na druhý den odjeli. Další vojska se pak usadila v Hamru, kde rozložili tábor, přivezli s sebou přes 40 obrněných vozů a 16 raketometů. Mezi tím jim pobíhalo 4-5 prasat, která cizí armáda postupně konzumovala. Dle dohadů a zpráv měli někteří nedostatek jídla i vody, hlavně v Praze a větších městech, kde pochopitelně cizí armády nemohli sehnat dostatek potravin. Zásoby, které jim letadly byly dodávány, nestačily. Na letišti v Plané u Čes. Budějovice obsadili hořejší část letiště, všechno muselo přejít dolů do budov. Objevily se i první letáky, plakáty i hesla, která vyzývala cizí armádu k odchodu domů do svých vlastí. Popsány byly domy, zdi, ulice, auta, no prostě všechno. Nápisy třeba někdo smazal, do rána se objevily nové. Ilegální rozhlas vysílal z tajných míst a seznamoval občany se skutečným stavem věcí. Nevychází noviny (tiskárny jsou obsazeny), tiskne se ilegální tisk, rozhlas se hlásí z různých míst republiky, rovněž televize. Ta snad má dokonce vysílat ze soukr. bytu, odznak Čsl. televize má zhotoven na papíře. Na místním národ. výboru jsou zavedeny noční služby, střídají se zde po dvou členové rady, která zde spí. Za tím účelem byly na NV nastěhovány postele, v přední místnosti přepažena kancelář závěsem a zřízeny provizorní lůžka. I televizi jsme přivezli na
– pokračování v příštím čísle Křemežska –
–cij– strana 5
KŘEMEŽSKO 2013
Srpen na zahradě V tomto měsíci se sníží průměrná teplota přibližně o jeden stupeň a bude jako v červnu ve 400 metrech nad mořem na úrovni 16° C. Takovéto teploty vyhovují rozmnožování ze řízků a zakořeňování. Ani teplota půdy se v tomto měsíci příliš nemění, na povrchu je kolem 20 až 22° C a v hloubce jednoho metru okolo 10° C, teplota je rovnoměrná bez výrazných výkyvů. Dešťových srážek bývá také dostatek, od 65 do 100 milimetrů vodního sloupce, tj. (na každý čtvereční metr naprší 65 až 100 litrů) podle nadmořské výšky. Délka dne se pomalu krátí, koncem měsíce o více než jeden a půl hodiny na 13,3 hodiny a tak nám slunce dopřeje jen 220 hodin slunečního svitu, což je 12 % celoročního průměru. Trvalky kvetou jako o závod. Sušit můžeme téměř všechny části rostlin (květy, listy, stonky, semeníky, plody atd.). Důležité je správné načasování sklizně (poupě, plný květ atd.), protože jinak při sušení dochází k znehodnocení materiálu (květy odkvetou i při sušení, semeníky se rozpadnou atd.). K sušení využijeme teplou, dobře větranou a tmavou místnost například, půdy, kůlny apod. Z hlíznatých rostlin rozkvétají kromě jiřinek ještě zahradní mečíky. Protože jsou květenství těžká, může být prospěšná vhodná opora. Květy jsou velmi vhodné k řezu a můžeme z nich vytvořit opravdu ohromné kytice. Aby dlouho vydržely ve váze, řežeme je v době, kdy začínají rozkvétat první poupata. Do vody ve váze je dobré přidat některé přípravky, které prodlužují trvanlivost květů. Truhlíky osázené balkónovými rostlinami stále naplno kvetou. Kromě zalévání a přihnojování musíme také hlídat výskyt houbových chorob. Za teplého a suchého počasí se objevuje padlí, za vlhka plíseň šedá. Koncem měsíce můžeme začít s odebíráním řízků pro uchování matečných rostlin přes zimu. Týká se to především fuchsií, pelargónií a některých vegetativně množených letniček. V srpnu přestaneme přihnojovat rostliny hnojivy s vyšším obsahem dusíku, který podporuje růst. Naopak na dobré vyzrávání rostlinných pletiv, které je podmínkou úspěšného přezimování dřevin, mají pozitivní vliv hnojiva s převahou draslíku. V plném proudu je sklizeň modrých peckovin. Jsou to především v tuto dobu zrající švestky a pološvestky. Čerstvé plody se vyznačují vysokým obsahem minerálů, vitaminů a zvláště antioxidačních látek, které působí významně proti stárnutí buněk. Dbáme na optimální termín sklizně, aby ovoce bylo již zcela vyvinuté, vybarvené, ale přitom ještě pevné, nerozměklé, což je důležité zvláště při jakékoli přepravě. Nerovnoměrně zrající odrůdy sklízíme postupně probírkou. Pokračujeme v doplňkovém letním řezu bujně rostoucích stromů jádrovin. Účinky tohoto zásahu byly již několikrát popsány. Kromě toho, že má oslabující efekt na růst stromů, omezujeme odřezáváním celých dlouhých letorostů fyziologické poruchy plodů a zlepšujeme jejich vybarvení. Současně odstraňujeme i ty letorosty nebo listové růžice, které jsou napadeny padlím. To platí především u odrůd jabloní citlivých na tuto houbovou chorobu, např. Idared.
zvládli do konce srpna. Při pozdějším termínu řezu peckoviny špatně hojí rány a jsou napadány klejotokem. Důležité je po řezu ošetření větších řezných ploch přípravky stromový balzám, štěpařský vosk nebo latex s přídavkem Kuprikolu. Včas podpíráme stromy přetížené úrodou, aby se nerozlámaly větve nebo celé koruny. Z ovocných stromů mají nejvíce křehké dřevo slivoně. Proti hořké pihovitosti (fyziologické skvrnitosti) jablek aplikujeme u citlivých odrůd poslední postřik kapalným hnojivem Kalkosol 25, což je chemicky chlorid vápenatý. Vápník v přijatelné formě lze dodat na list i ledkem vápenatým, nikoli ledkem amonným s vápencem, což je běžně dostupné hnojivo. Dokončujeme očkování jabloní, hrušní, slivoní, třešní, višní a meruněk, naposledy pak broskvoní. Koncem měsíce lze zkrátit letorosty broskvoní, na nichž jsou diferencována (vytvořená) květní očka jako základ úrody pro příští rok. U maliníku plodícího převážně v červenci odřežeme těsně u země odplozené dvouleté výhony (začínají žloutnout), jakož i slabé poškozené letorosty nebo takové, které obrazily ze země mimo vymezenou plochu. V době dozrávání hroznů může docházet k napadení šedou hnilobou révy vinné. Hrozny jsou pokryty šedým povlakem houby a velmi rychle klesá jejich kvalita. U pozdních odrůd lze provést ošetření fungicidy, u raných odrůd je vhodná sklizeň. Proti velmi silnému napadení zálistků plísní révy vinné (peronosporou) zasahujeme především měďnatými fungicidy. Silné napadení zálistků se může velmi negativně projevit na kvalitě hroznů. U pozdních odrůd můžeme provádět prosvětlení zóny hroznů odstraněním 1 až 3 listů. Tímto zásahem omezíme nebezpečí výskytu šedé hniloby na hroznech (v dobře provzdušněné zóně hroznů má šedá hniloba horší podmínky pro svůj rozvoj). V polovině srpna začínají dozrávat rané stolní odrůdy révy vinné, mezi prvními se obvykle sklízejí odrůdy Vostorg, Arkadia a Diamant. Tyto odrůdy jsou určené především pro okamžitou přímou spotřebu hroznů. Ideální je po odstřižení ihned konzumovat. Nejsou vhodné pro dlouhodobé skladování. Vysazují se jahodníky - půda by měla být dobře zásobena humusem a živinami. Před výsadbou prohlédneme dobře sazenice, aby nebyly napadené roztočíkem jahodníkovým (špatně rozvinuté a pokroucené listy), nebo některými chorobami (houbové skvrnitosti). Kvalitní uznanou sadbu jahodníku je vhodné nakupovat ve šlechtitelských stanicích, kde je záruka deklarované odrůdy a dobrého zdravotního stavu. Vysazené rostliny by měly mít srdéčko těsně nad povrchem země. Pro bezpečnější ujmutí sazenic se doporučuje nastýlka (rašelina, řezanka apod.) k zadržení vláhy, ale mulčovací materiál by neměl překrýt vysazené rostliny. Vysazovat je možno i na zahradnické folie - docílíme tím větší ranosti a stabilizace úrody. Vysazené rostliny vydatně zalijeme a povadlou sadbu před výsadbou ponoříme kořeny do vody na několik hodin v chladu a stínu. Vyštipujeme zálistky tyčových rajčat a koncem měsíce zaštípneme vrchol, aby vám plody i na vrcholu stačily do prvních podzimních mrazíků dozrát. Při zalévání dejte pozor na to, abyste neovlhčili listy - tato vlhkost může napomoci napadení plísní bramborovou, objevíte-li na spodních listech příznaky chorob, tak je olamujte a likvidujte. Při teplém a deštivém počasí včas ošetřete rostliny rajčat a brambor proti plísni bramborové. -P. Kumšta-
Pokračujeme v základním řezu peckovin tak, abychom tuto práci strana 6
KŘEMEŽSKO 2013
ZAHRÁDKÁŘSKÁ PORADNA Na 22. ročníku Křemežského veletrhu jsme se již potřetí prezentovali zahrádkářkou poradnou. Opět přijeli Ing. Trost a Ing. Pecha z Územního sdružení ČZS Český Krumlov. Pozornost návštěvníků jsme se snažili upoutat nástěnkou s fotografiemi z loňské úspěšné výstavy dýní, živými květy a velkým logem Českého zahrádkářského svazu. Tazatelé se zajímali o to, jak se zbavit hryzce na zahradě. I když je to hryzec vodní, jednou z možností je vyplavit ho. Dále se řešily plísně na rajčatech, bramborech i listech stromů a nemoci stromů meruněk. Letos se plísním daří, a tak mnoho zahrádkářů musí použít postřiky, ač to dělají velmi neradi. Naši poradci doporučovali přípravky Akrobat, Rydomyl + na plíseň a na mšice Karate. Mnozí návštěvníci veletrhu si zašli jen tak popovídat, a tak se potvrdilo, že veletrh je místem společenského setkávání. Zájemcům o radu a naši činnost jsme rozdávali časopis Rukověť zahrádkáře. Začátkem října chystáme kurs pletení košíků a věnců z novinového papíru. Výstava výpěstků se bude konat v polovině října 2013. Přesné datumy uvedeme v zářijovém Křemežsku.
Žijí nebo pracují mezi námi Redakční rada „Křemežska“ se rozhodla, že v několika příštích vydáních seznámí čtenáře s občany, kteří se významně podíleli nebo ještě podílejí na dění v obci. První los padl na jednoho ze zakladatelů a spolumajitele firmy Agrio moderní zemědělské služby, s.r.o. pana Ing. Ivana Olšana. I když není obyvatelem Křemže, svojí aktivitou je druhým největším zaměstnavatelem zdejšího regionu. A to je pro Křemži, kde je omezený počet pracovních míst, značně důležité. Veřejnosti jistě neunikla skutečnost, že 21. června letošního roku v areálu firmy, ležící naproti železniční zastávce Křemže v obci Mříč, proběhla důstojná a velkolepá oslava. Bylo co oslavovat. Firma slavila své dvacáté narozeniny.
Ing. Ivan Olšan
„Od svého založení se úzce specializujeme na výrobu, rekonstrukce a inovace profesionální postřikovací techniky na ochranu a výživu rostlin“, odpověděl mi na první otázku majitel firmy v malé a jednoduše zařízené kanceláři. Dnes má firma šedesát pět zaměstnanců. Začátky však byly velmi skromné. Jaké to tenkrát bylo? Začátky výroby postřikovačů byly skutečně nesmělé. Nejdříve jsme prováděli jen opravy a rekonstrukce postřikovačů. Měli jsme pronajaty družstevní dílny v Křemži, které ležely prakticky uprostřed městyse. V zimě jsme museli přesouvat montáž do družstevních dílen v Holubově, protože v Křemži by se do dílny žádný velký postřikovač nevešel. Až v lednu 1995 jsme otevřeli první halu a koncem roku 1996 druhou (celkově1200 m2 kryté plochy), takže jsme již mohli normálně vyrábět pod střechou. Kolik jste měli zaměstnanců? Úplně na začátku žádné. Práce prováděli zaměstnanci družstva – Jan Jakeš a Milan Smrčka, když pro ně nebyla jiná práce a družstvo nám pak jejich hodiny fakturovalo. Vzpomínáte si na první postřikovač, který jste vyrobili? Vzpomínám velmi dobře. Koupili jsme tehdy licenci na výrobu ramen od německé firmy GSB a kompletně jsme zmodernizovali původně nefunkční postřikovač „Chýně“. Prodali jsme ho Zemědělskému družstvu Menhartice v okrese Třebíč. Přes počáteční dětské nemoci, které jsme v prvních dnech po dodání museli řešit, je až neuvěřitelné, že tento první stroj je i po 20 letech stále v provozu. Přeskočme dvacet let postupného rozvoje a růstu firmy a přejděme do dnešních prostor bývalého zemědělského výkupu ve Mříči. Areál, kde dnes firma sídlí, jsme zakoupili v roce 2000. Musely se opravit střechy, podlahy, zavést nové elektrické obvody, postavit
První začátky před 20 lety v Křemži.
Montáž postřikovačů v Mříči. strana 7
KŘEMEŽSKO 2013 jeřábové dráhy. Prostě původní sklady jsme krok za krokem přebudovali na výrobní prostory. Dnes je provoz rozdělen na kovovýrobu, montážní halu, tryskací box, lakovnu, elektrodílnu a skladovací prostory. Ty byly dokončeny v roce 2006. Z celkové plochy 16 000 m2 je dnes zastřešeno přibližně 6000 m2. Jaké typy postřikovačů v současné době svým zákazníkům nabízíte? Jsme dnes největším výrobcem postřikovačů u nás. Během uplynulých let jsme vyvinuli nesené, tažené, nástavbové a samojízdné stroje s pracovním záběrem od 12 do 36 m, s objemem nádrže od 800 do 14 000 litrů. Podle přání zákazníků stroje vybavujeme nejmodernější elektronikou, která mimo jiné umožňuje pomocí přijímače signálu GPS sledovat, kde již byl postřik proveden a brání dvojímu postřiku například v zužujících se místech. To šetří nejen peněženku zákazníka, ale také životní prostředí. To vše jsou parametry, které jsou srovnatelné se špičkovými výrobky v zahraničí. Důvěryhodnost firmy zvyšuje servis. Jak jej vaše firma zajišťuje? Na servis klademe mimořádný důraz. Spokojený zákazník je základ úspěšného prodeje v budoucnosti. Máme tým zkušených servisních techniků, kteří ve svých autech mají potřebné náhradní díly k odstranění závad přímo na poli. Ve vzdálenějších místech republiky provádí servis přímo naši obchodní zástupci. Není tajemstvím, že postřikovače dodáváte i do zahraničí. Jak je zajištěn servis tam? V současné době vyvážíme naše stroje do Maďarska, Srbska, Rakouska, Rumunska, Litvy, Kazachstánu, Švédska, Polska, Slovenska a hlavně do Německa. Němci jsou velmi nároční. Kladou velký důraz nejenom na dokonalé technické vybavení, ale i na to, jak reagujeme na nejnovější trendy. Trvají na tom, aby i povrchová úprava byla perfektní. Jsou těmi, kteří nám staví laťku velmi vysoko. A podle jimi nastavené výšky pak vyrábíme i pro ostatní zákazníky. Servis v jednotlivých zemích provádí prodejci, kteří jsou u nás školeni. To je pěkná řádka zemí. Uvažujete, že tento seznam ještě rozšíříte? Rozhodně ano. Pečlivě se nyní připravujeme na podzimní výstavu Agritechnica v Hannoveru, což je největší veletrh zemědělských strojů v Evropě. Věřím, že zde najdeme další partnery ze zemí, kde ještě nemáme obchodní zastoupení. Když si u vás zákazník objedná postřikovač s nestandardním vybavením, za jak dlouho si pro něj může přijet? Postřikovače vyrábíme vždy podle konkrétních požadavků zákazníků. Jejich přání jsou často velmi odlišná podle jejich provozních podmínek a finančních možností. Jiné vybavení požaduje soukromý zemědělec obhospodařující menší pozemky, jiné družstvo obdělávající tisíce hektarů a jiné podnik zemědělských služeb. Doba dodání se pohybuje od šesti týdnů u jednoduchých strojů do osmi měsíců u samojízdných postřikovačů. Brány vaší firmy opustilo již mnoho strojů. Kdybychom všechny postřikovače seřadili za sebou, vytvořily by řádnou kolonu. Za dvacet let jsme vyrobili přes 1500 postřikovačů, 40 % z nich jsme prodali u nás, 60 % šlo na zahraniční trh. Naše současná výrobní kapacita již přesáhla 150 strojů za rok.
Výstava Techagro Brno 2012. Během dvaceti let se jistě na cestě k současnému úspěchu vyskytly nějaké problémy. Měl jste někdy chuť to vzdát? Samozřejmě jsme zažili spoustu krizových období, kdy se nedařilo našemu zemědělství, ať již kvůli neúrodě nebo nízkým výkupním cenám. Díky vstupu do Evropské unie se však situace v našem zemědělství výrazně stabilizovala. Také jsme se museli vypořádat s problémy růstu naší firmy, s nutností změnit organizaci řízení a zavedení nového informačního systému kvůli přechodu od „malé dílny“ na „tovární výrobu“. Tato fáze je prý ve vývoji každé firmy nejrizikovější. Skokově se totiž zvyšují režijní náklady, ale tržby stagnují. Celá firma se v této době věnuje jen sama sobě a na zákazníky a prodej už jí nezbývá čas. Jsem rád, že tuto fázi máme pomalu za sebou a že se teď můžeme opět naplno pustit do rozšiřování a podpory prodejní sítě. „Chuť to vzdát“ jsem nikdy neměl, ale na dně se silami jsem byl mockrát. Co říkáte stížnostem lidí, kterým vadí snahy zemědělců včas ošetřit pole nebo sklidit úrodu v pozdních večerních nebo nočních hodinách? V ČR dnes pracuje v zemědělství jen něco přes 1 % obyvatel. To už je tak málo, že drtivá většina lidí pomalu ztrácí povědomí o tom, jak se vlastně základní potraviny vyrábějí. Zemědělství je výroba pod širým nebem, a když je vhodné počasí, tak se prostě musí dělat. Pokud bude nezemědělská většina obyvatel vytvářet další byrokratické překážky proti domácím zemědělcům, tak tím jen zvýší jejich výrobní náklady a dovozy potravin dál vzrostou. Stěžovat si na kdeco a neumět se radovat z denních maličkostí teď tak nějak patří k naší národní mentalitě. Trochu pozitivního myšlení a odsunutí myšlenek o politice na vedlejší kolej by nám všem prospělo. Jak se díváte do budoucna? Žijeme v překotné době a těžko lze přesně plánovat na desetiletí dopředu, když je dnes ve světě tolik vážných rizik. Na druhou stranu vím, že ve stejné situaci jsou i všichni naši konkurenti a že rozhodně nejsme horší než oni. Svoji budoucnost jsme vždy měli ve svých rukou, takže stačí jen mít dobrý tým lidí a nebát se odvážných kroků. Věřím, že nás dobré roky čekají i v budoucnu a s těmi horšími si opět poradíme. Děkuji za váš čas a přeji, aby se vaše optimistické vize vyplnily. Ing. Ivan Olšan (*1962) bydlí nyní ve Velešíně. ZŠ a gymnázium navštěvoval v Kaplici. Po absolvování VŠZ v Českých Budějovicích pracoval jako agronom v ZD Netřebice jako specialista na ochranu rostlin.
Otázky kladl a zaznamenal PeRe strana 8
KŘEMEŽSKO 2013
Knihovna městyse Křemže
PASOVÁNÍ PRVŇÁČKŮ NA ČTENÁŘE Dne 18. 6. 2013 proběhlo v Knihovně městyse Křemže již páté slavnostní pasování prvňáčků na čtenáře. Děti prokázaly své znalosti nejen ve čtení, ale i v psaní. Každý nový čtenář přečetl kousek pohádky a podepsal se do pamětní pasovací knihy.
1.A
Potom byly děti mečem pasovány na čtenáře starostou Ing. Josefem Troupem. Děti obdržely pamětní záložku a knihu. Letos to byla kniha od Ivany Měkotové – Babička Pepička. Spolu s průkazem, dostaly i vyplněnou přihlášku a registraci na jeden rok zdarma. A tak se, se souhlasem rodičů, každý z nich může stát čtenářem naší knihovny. Miroslava Průchová
1.B
BESEDY PRO DĚTI V KNIHOVNĚ MĚSTYSE KŘEMŽE Už po týdnu dne 26. 6. 2013 navštívily knihovnu „pasované“ děti z 1.A a 1.B Základní školy v Křemži ještě jednou. Tentokrát jsem je seznámila s knihovnou. Kromě základních pravidel půjčování se také dověděly, jak jsou knihy v knihovně uspořádány. Nakonec
si vybraly knihy, které si přečtou o prázdninách. A já už se těším na další spolupráci v příštím školním roce. Miroslava Průchová
1.B
1.A strana 9
KŘEMEŽSKO 2013
VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ Z HISTORIE KNIHOVNY U příležitosti několika výročí knihovny, byla dne 1. července 2013 slavnostně zahájena výstava fotografií z činnosti knihovny, které byly nashromážděny v průběhu mnoha let.
Fotografie si můžete přijít prohlédnout vždy ve výpůjční době knihovny, tj. : pondělí a čtvrtek 9.00 – 11.00 12.00 – 18.00 středa 14.00 – 18.00 Miroslava Průchová
KOLEKTIVNÍ SYSTÉM ELEKTROWIN SE PŘEDSTAVUJE Novela zákona o odpadech již od srpna 2005 stanovuje výrobcům elektrických a elektronických zařízení povinnost zajistit zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování a recyklaci vyřazených elektrozařízení. Proto výrobci velkých a malých domácích spotřebičů založili 25. května 2005 ELEKTROWIN a. s., jako provozovatele kolektivního systému, jehož prostřednictvím se rozhodli plnit své zákonné povinnosti. O výsledcích hovoří čísla Od roku 2005, kdy v České republice začal fungovat systém zpětného odběru vysloužilých spotřebičů z domácností, do konce roku 2012, Češi odevzdali prostřednictvím kolektivního systému ELEKTROWIN k recyklaci více než 150 000 tun vysloužilců. Jen počet lednic překročil v loňském roce hranici dvou milionů. Hmotnost chladniček má nejvýznamnější podíl na celkovém množství elektroodpadu. Za celý rok 2012 putovalo prostřednictvím sběrné sítě vybudované ELEKTROWINem k recyklaci přes 25 000 tun vyřazených spotřebičů. Chladicích zařízení z toho bylo 14 250 strana 10
tun, ostatních velkých spotřebičů typu praček 8 440 tun, zbytek – 2 350 tun – připadá na malé domácí spotřebiče, jako jsou třeba žehličky nebo varné konvice. Nejvíce spotřebičů se loni vysbíralo ve Středočeském kraji, bylo jich 3 197 tun. Nejméně - 721 tun - v Karlovarském. V době, kdy společnost ELEKTROWIN započala svou činnost, přitom třídily domácnosti pouze 1,24 kg elektroodpadů na jednoho obyvatele. Ve třetím roce činnosti kolektivních systémů již toto množství dosahovalo 4 kg na obyvatele a v současné době přesáhlo množství zpětně odebraných elektrozařízení na jednoho obyvatele hranici 5 kg. Díky tomu Česká republika splnila již v roce 2008, jako jediná z nově přistoupivších zemí, požadavek Evropské unie. O takovém úspěchu si může třeba Maďarsko nebo Polsko nechat jen zdát. Nejdůležitější jsou informace Stále se zlepšující výsledky zpětného odběru, odděleného sběru, zpracování a recyklace vyřazených elektrozařízení ovšem nejsou jen zásluhou vybudované sítě sběrných míst, mobilního svozu a navazujících zpracovatelských kapacit. Stejně důležité je neustále zlepšovat informovanost veřejnosti o fungování
KŘEMEŽSKO 2013 tohoto systému, o tom, kam je možné vysloužilý spotřebič odevzdat, za jakých podmínek nebo to, co se z takto vytěžených materiálů vyrábí. Těší nás váš zájem o tuto problematiku, který zároveň svědčí o vašem kladném vztahu k ochraně životního prostředí. Máteli zájem o bližší informace kdykoli je najdete na internetových stránkách www.elektrowin.cz. Nové směrnice EU přinesou změny i k nám Evropská unie dál zpřísňuje směrnice upravující podmínky životního cyklu elektrických spotřebičů. Na některé změny je Česká republika už dnes připravena, jiné představují výzvu do budoucna pro nás pro všechny. První směrnice výrazněji než dosud omezuje používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (EEZ) s cílem přispět k ochraně lidského zdraví a životního prostředí včetně využití a zneškodnění odpadních EEZ způsoby šetrnými k životnímu prostředí. Druhá - O odpadních elektrických a elektronických zařízeních - se do české legislativy musí promítnout nejpozději do 14. února roku 2014. Mimo jiné nově stanoví kvóty pro množství zpětně odebraného elektrozařízení. Jsou podstatně přísnější než dosud. Co nás čeká v příštích letech Během čtyř let musí členské státy EU ročně zvýšit množství vysbíraných spotřebičů na 40-45 % průměrné hmotnosti výrobků uvedených na národní trh tři roky zpětně. Od roku 2019 pak musí postupně všechny členské státy EU ročně vysbírat 65 % průměrné hmotnosti spotřebičů uvedených na trh v předchozích třech letech, anebo zrecyklovat 85 % hmotnosti z celkové produkce elektroodpadu. Stát také odpovídá za splnění této povinnosti. Směrnice totiž umožňuje vypočítat toto množství dvěma odlišnými způsoby a zatím není jasné, ke kterému z nich se přikloní naši zákonodárci. Množství, které odevzdají Češi dnes, ale odpovídá jen zhruba 30 až 40 procentům množství vypočítaného podle jedné nebo druhé metodiky. Minimálním požadavkem EU jsou prozatím čtyři kilogramy vytříděného elektroodpadu na obyvatele a rok. Náskok díky ELEKTROWINu Obchodníci s elektrem, jejichž prodejní plocha přesáhne 400 m2, budou muset zdarma odebírat malé vysloužilé spotřebiče, aniž by zpětný odběr vázali na nákup nového zařízení. ELEKTROWIN a jeho smluvní partneři z řad prodejců mají v tomto směru náskok. I menší prodejny mají možnost vybavit se sběrnými koši ELEKTROWINu, jejichž obsah se díky kolektivnímu systému dostane, pro spotřebitele zdarma, ke zpracovatelům. Surovin je stále méně V evropských domácnostech slouží podle statistik dohromady celkem 633,8 milionu velkých spotřebičů, jako jsou pračky a ledničky. Zhruba 188 milionů z nich je starších 10 let. To na jedné straně znamená vysoké nároky na jejich budoucí ekologickou recyklaci, na druhé straně to představuje skvělou příležitost, jak nahradit omezené surovinové zdroje. Těch totiž v Evropě stále ubývá a podle odborníků je budou země, které jimi stále disponují, čím dál přísněji chránit. Při výrobě nových spotřebičů se například využívají kovy získávané ze vzácných zemin jako je dysprosium, terbium, thulium, lutetium nebo yttrium, i když technologie se vyvíjejí
a použité materiály se mohou v budoucnu nahradit. Těžba vzácných prvků je rychle rostoucím odvětvím, které v současné době závisí z velké části na Číně. Ta disponuje více než 40 procenty všech zásob vyskytujících se na naší planetě. Nabídka je už nyní nižší než poptávka. Během let se kvóta čínského vývozu stále snižovala a časem lze očekávat naprostý zákaz vývozu přinejmenším u části těchto surovin. Surovinová strategie EU je proto založena na třech pilířích: zajištění rovných podmínek v přístupu ke zdrojům ve třetích zemích, podpoře udržitelných dodávek z evropských zdrojů a zvýšení účinnosti využití zdrojů, včetně recyklace. Recyklace je totiž v mnoha případech mnohem bohatším zdrojem surovin než primární těžba. Zatímco z tuny rudy se dá získat zhruba pět gramů zlata, z tuny vysloužilých elektrospotřebičů, které zlato obsahují, je ho 200 gramů.
ͺͿͶʹͶ ͻΒΜΦΓ͑΅ΣΠΦΡ ΖΒΝΚΥΟϽ͑ΞΒΜΝϹѩ͑͑ ΡΣΠ͑ΥΦΥΠ͑ΝΠΜΒΝΚΥΦͫ z prodej či pronájem Vaší nemovitosti (byty, domy, pozemky) z řešení exekucí, insolvence z výkupy nemovitostí, zálohy na kupní cenu, pojištění z vyhotovení PENB (průkaz energetické náročnosti budovy) z vlastní M&M hypoteční centrum z bezplatná konzultace s našimi hypotečními specialisty z největší inzerce nemovitostí v ČR, možnost i zahraničí z tisková inzerce, vlastní M&M magazín z kompletní realitní a právní servis z profesionalita a odbornost na realitním trhu z realitní odhady tržní ceny (dědictví, rozvody manželství…) z realitní poradce (problematika realitního trhu) z člen realitní komory České Republiky, ID člena: 437
ΠΓΠНΜΒ͑МΖΤΜϹ͑ͳΦΕЫΛΠΧΚΔΖͫ ;͗;͑ΣΖΒΝΚΥΪ͑ΙΠΝΕΚΟΘ͑͝Β͟Τ͟ ͿΒ͑΄ΒΕΖΔΙ͑ͣͤͤͣ͢͡͠ ͤͨ͑͑͢͡͡МΖΤΜϹ͑ͳΦΕЫΛΠΧΚΔΖ͑ ͑ͼΠΟΥΒΜΥΟϽ͑ΞϽΤΥΠ͑МΖΤΜЍ͑ͼΣΦΞΝΠΧͫ ;͗;͑ΣΖΒΝΚΥΪ͑ΙΠΝΕΚΟΘ͑͝Β͟Τ͟ ͽΒΥΣϱΟ͙͑ͥͪ͑͢·ΠѱΒΙΝϽΜѿΧ͑ΞΝЍΟ͚ ͤͩ͑͑͢͢͡МΖΤΜЍ͑ͼΣΦΞΝΠΧ͑͑ ΥΖΝΖΗΠΟͫ͑ͨͣͦ͑ͨͨ͑ͣͣͨ͑͑͑͡ ΞΒΚΝͫ͑ΛΥΣΠΦΡͱΞΞΣΖΒΝΚΥΪ͟ΔΫ͑͑͑͑ ΨΨΨ͟ΞΞΣΖΒΝΚΥΪ͟ΔΫ͑͑͑͑͑͑͑͑ strana 11
KŘEMEŽSKO 2013
ČZS KŘEMŽE INFORMUJE: Dne 13. 7. 2013 jsme uskutečnili zájezd do Klatov a do Neuschönau v Bavorsku. Sešlo se 50 zájemců, a tak bylo dobře, že naše předsedkyně M. Mikešová objednala rovnou velký autobus pro 54 osob. V Klatovech jsme si za krásného počasí prohlédli výstavu karafiátů, která byla velmi zajímavá, ale jen na malé ploše. Někteří navštívili také zahradnictví Papež a nakoupili květiny i okrasné keře do svých zahrádek. Ještě jsme urychleně zašli na oběd a prohlédli si Klatovské náměstí. Právě se tam konala pouť. Ve 13 hodin se odjíždělo na prohlídku stezky v korunách stromů v Národním parku Bavorský les. Trochu nám dalo práci tuto stezku najít /z důvodu objížděk/, ale nakonec se to podařilo. Stezka je dlouhá 1300 m, vine se ve výšce 8 až 25 m korunami buků, jedlí a smrků. Na konci je stromová věž, která je jedinečná svojí vzdušnou architektonickou formou. Tyčí se nad třemi 38 m vysokými jedlemi a bukem. Je vysoká 44 m. Z jejího vrcholu ve výšce 814 m n.m. byl nádherný výhled na všechny světové strany. Po dvouhodinovém pobytu jsme odjížděli k domovu. Všem se výlet líbil a je třeba poděkovat M. Mikešové, která vše dobře zorganizovala. A. Svobodová
Badminton
TURNAJ O VELETRŽNÍ POHÁR 2013 O veletržní sobotě dne 20. července sehráli badmintonisté už po dvaadvacáté turnaj o „veletržní pohár“. Kromě pohárů pro vítěze byly připraveny i věcné ceny věnované sponzory turnaje. To bylo jistě vítaným přilepšením pro startující, ale to hlavní, proč se sešli v tělocvičně Základní školy v Křemži, byla možnost zahrát si svůj oblíbený sport uprostřed horkého léta a setkat se s řadou svých známých. Pro domácí pak bylo příjemné zahrát si před řadou diváků z řad domácích příznivců.
poháru bylo několik. Vždyť mezi nasazenými, vybranými z nejlépe v žebříčcích postavenými hráči, byli tři zástupci Křemže. Devět dvojic bylo pro dopolední soutěže ve skupinách bylo rozděleno do dvou skupin, ve kterých se hrálo o umístění. Soutěžící usilovali o umístění na prvních dvou místech, která zaručovala účast ve čtyřčlenném semifinále. Potvrzovala se kvalita nasazených již zkušených hráčů, ale nepřehlédnutelné byly i výkony těch mladších, kteří na svůj vrchol badmintonového umění teprve čekají a finálová klání v tomto turnaji je čekají za pár let. Domácí měli radost z výkonů P. Berana a Z. Matouškové. Odpoledne se pak rozhodovalo o umístění na jednotlivých konečných příčkách. Semifinálová utkání určila, kdo bude hrát „malé finále“ a kdo se utká o prvenství. Po nich se hrálo
K soutěži se přihlásilo osmnáct hráčů ze sedmi oddílů z celé republiky. Kromě osmi zkušených domácích hráčů startovala i početná výprava z Českého Krumlova – ve svém středu měli juniorské reprezentanty Janáčka a Černou, která navíc přivezla i reprezentantku České republiky K. Tomalovou z Klimkovic. Přihlásili se i hráči z Prahy, Kladna či Chvojkovic Brodu. Tedy samé výkonnostně slušné oddíly. Už los rozhodl, že tentokrát se smaže výhoda domácího prostředí, které je pro hostující hráče poněkud nezvyklé – na nižší strop a kurty blízko u stěn jsou domácí dobře adaptováni. Jen jediná z devíti nalosovaných dvojic neměla v sestavě domácího hráče. V ostatních osmi byl vždy jeden hráč s dobrou znalostí křemežských kurtů. Zvýšila se ale pravděpodobnost, že někdo z domácích stane na nejvyšším stupínku – a favoritů na získání strana 12
Všichni účastníci turnaje
KŘEMEŽSKO 2013 o konečná umístění. Devátá příčka připadla na jedinou dvojici bez domácího hráče – P. Homolka (Kladno) a Robert Novotný (Praha) nejvíce doplatili na specifiku kurtů v Křemži. O sedmou příčku se utkalo mládí z Českého Krumlova a Křemže, kterému hru dirigoval zkušený hráč Křemže Mi. Koudelka. Ten s T. Švejdou (ČK) obsadili sedmou příčku a Z. Matoušková (Kř) s N. Sivigliou (ČK) skončili osmí. V souboji o páté místo byli úspěšnější P. Beran (Kř) s B. Benešem (Chvojkovice), kteří na konečnou šestou příčku odsunuli mix Bednář J. sen., Rokůsková M. (Kladno).
Nejdramatičtější byl souboj o třetí místo, ve kterém ve třech setech porazili J. Holeček (Kř) s L. Černou zkušenou dvojici J. Bednář ml., Šebesta M. Vrcholem turnaje pak byl finálový zápas, ve kterém proti sobě nastoupili mírně favorizovaní V. Sklář (Kř) s J. Janáčkem (Český Krumlov) a na druhé straně sítě P. Pirtyák (Kř) s K. Tomalovou (Klimkovice). Nejlépe se s trochu nervózní atmosférou finále vyrovnal P. Pirtyák, který dokonale využil znalost domácího prostředí, přidal bojovnost a přehled. Dokonale byl doplňován svou partnerkou mající bohaté reprezentační zkušenosti. Trochu překvapili své soupeře, měli větší vůli po vítězství a sice těsně, ale po zásluze dotáhli vyrovnané finálové utkání do vítězného konce. Takže Janáček, Sklář druzí, Pirtyák, Tomalová první.
Semifinalisté
Badminton předvedený na Křemežském veletrhu přinesl radost ze hry nejen hráčům, ale i početným divákům a pořadatelům.
STARÉ FOTOGRAFIE ·͑ НΖΣΧΟΠΧϹΞ͑ ͼѩΖΞΖҎΤΜΦ͑ ΓΪΝΪ͑ ΠΥΚѱΥЫΟΪ͑ ΤΥΒΣϹ͑ ΗΠΥΠΘΣΒٖΖ͑ Τ͑ ΧЍΫΧΠΦ͑͝ ΫΕΒ͑ ΟЫΜΕΠ͑ ΡΠΫΟϱ͑ ΜΕΠ͑ ΟΖΓΠ͑ ΔΠ͑ ΛΖ͑ ΟΒ͑ ΗΠΥΠΘΣΒٖϽΔΙ͑͟ ٖΔΚϱΝΟЫ͑ ΤΖ͑ ΟΖΠΫΧΒΝ͑ ΟΚΜΕΠ͑͝ ΟΖΠٖΔΚϱΝΟЫ͑ ΞΟΠΫϽ͑ΡΠΫΟΒΝΚ͑Ρ͑͟ͽΒΕΚΤΝΒΧΒ͑ΒΧΝΒ͑͟ѩϽΙΠΕΦ͑͝ ΜΥΖΣϱ͑ ΛΖ͑ ΫΒΔΙΪΔΖΟΒ͑ ΟΒ͑ ΗΠΥΠΘΣΒٖϽΔΙ͑͝ ΟϱΞ͑ ΓΠΙΦҎΖΝ͑ ΫΒΥϽΞ͑ ΟΚΜΕΠ͑ ΟΖΡѩΖΧΪΡΣϱΧЫΝ͑͟ ;ϱΞΖ͑ ΧѱΒΜ͑ ΤΥΠΡΦ͑͝ Β͑ ΥΒΜ͑ ΤΖ͑͝ ΞΚΝϽ͑ НΥΖΟϱѩΚ͑͝ ΥЫѱΥΖ͑ Χ͑ ΟЫΜΥΖΣϹΞ͑ Ϋ͑ ΡѩϽѱΥϽΔΙ͑ НϽΤΖΝ͑ ΟΒ͑ ΕΒΝѱϽ͑ ΗΠΥΠΘΣΒٖΖ͑ Β͑ ΥΒΜϹ͑ ΥΖΩΥ͑ Π͑ ΥΠΞ͑͝ ΔΠ͑ ΤΖ͑ ΧΝΒΤΥΟЫ͑ ΥΖΙΕΪ͑ ΧΖ͑ ͼѩΖΞҎΚ͑ ΦΕϱΝΠ͑͟ ͳΦΕΖ͑ ΥΠ͑ ΧΪΡΣϱΧЫΟϽ͑ Ϋ͑ ΕΠΓΪ͑ ΡΠ͑ ΕΣΦΙϹ͑ ΤΧЫΥΠΧϹ͑ ΧϱΝΔΖ͑͝ΤΡϽѱΖ͑ΫϱΓΒΧΟϹ͑͝ΟΚΔ͑ΓΦΕΠΧΒΥΖΝΤΜϹΙΠ͑͝ Κ͑ ΜΕΪҎ͑ Χ͑ ΠٖΔΚϱΝΟϽ͑ ΜΣΠΟΚΔΖ͑ ΤΖ͑ Π͑ ΦΕϱΝΠΤΥΚ͑ ΟΖΕΠНΥΖΞΖ͑͟
ΦΕΖΓΟϽ͑ѱΜΠΝΒ͑͑ ·͑͟ѩϽΙΠΕΪ͑͝ ΜΥΖΣϱ͑ΓΦΕΖ͑ΠΕ͑ΫϱѩϽ͑ͣͤ͑͢͡ΡѿΤΠΓΚΥ͑ Χ͑Ѱ͑ͼѩΖΞҎΖ͑͝ΠΫΟΒΞΦΛΖ͑͝ҎΖ͑Χ͑ΠΓΠΣΦ͑ΙΣΒ͑ ΟΒ͑ΜΪΥΒΣΦ͑ΫΓЍΧϱ͑ΦҎ͑ΛΖΟ͑ΡΠΤΝΖΕΟϽΔΙ͑ ͪ͑ΞϽΤΥ͟ ͵ΒΝѱϽ͑ΚΟΗΠΣΞΒΔΖ͑ ΟΒ͑ΨΨΨ͟ΞΨΨ͟ΔΫ͑ ΟΖΓΠ͑ΟΒ͑ΥΖΝ͑͟НϽΤΝΖ͑ͧͧ͑ͧͣ͑ͥͩͥ͑͟͡͡
V KŘEMŽI VZNIKÁ DĚTSKÝ HASIČSKÝ KROUŽEK Díky úsilí křemežských dobrovolných hasičů, ředitelství ZŠ a Úřadu městyse Křemže zahájí od září v Křemži svoji činnost nově vznikající dětský hasičský kroužek. Na konci školního roku proběhla na škole praktická ukázka činnosti dětského hasičského kroužku z Holubova a přehlídka techniky dobrovolných hasičských sborů a žáci byli seznámeni s tím, že se do hasičského kroužku při ZŠ Křemže mohou hlásit od září t.r. Rodičům podá podrobnější informace velitel dobrovolných hasičů v Křemži pan Josef Španninger, mobil – 602 379 261. Přihlášky budou k dispozici u třídních učitelů ZŠ Křemže. Mladí požárníci v Křemži působili již v minulých desetiletích a také díky tomu vznikla řada dětských hasičských kroužků v okolních obcích. Nyní přišel čas opětovně obnovit v Křemži dětský hasičský kroužek a navázat na někdejší tradici. – kf –
strana 13
KŘEMEŽSKO 2013
strana 14
KŘEMEŽSKO 2013
strana 15
KŘEMEŽSKO 2013
0&.ĊHPtOHN SUi]GQLQRYÛSURJUDPQDVUSHQ 1iPüVWt.ĊHPÖH %F$OHQD1RYiNRYi PFNUHPLOHN#FHQWUXPF] ZZZNUHPLOHNNUHP]HF]
.OXESURPDPLQN\VGüWPLMHRWHYĊHQ NDÖGÛîWYUWHN od 9.00 do 11:30.
3ĊLMøWHVLSRKUiW]DFYLîLWVStVQLîNRX PDORYDWDWYRĊLW Vstupné: 20,- Kč dospělý, děti zdarma. 3Ui]GQLQRYiSURYR]QtGRED 6USHQ ¥]DYĊHQR D¥RWHYĊHQR ¥ íWYUWHN
9ÛWYDUQÛSURJUDPNOXEX 0RĊVNpSURVWtUiQt – z barevný papírů si vyrobíme omyvatelné prostírání s mořským motivem
3ĊLSUDYXMHPHQD]iĊt Od září opět připravujeme výtvarný program pro nejmenší, výtvarný a dramatický kroužek, cvičení pro ženy, cvičení PILATES, výtvarné díly na téma „Zapomenutá řemesla“
9tFHQDMGHWHQDVWUiQNiFK0&.ĊHPtOHN
Provoz MC Křemílek podporují MC Křemílek, Dům služeb, Náměstí 7, Křemže, www.kremilek-kremze.cz
strana 16
KŘEMEŽSKO 2013
strana 17
KŘEMEŽSKO 2013
strana 18
KŘEMEŽSKO 2013
strana 19
KŘEMEŽSKO 2013
Výtvarná dílna a divadla
strana 20
KŘEMEŽSKO 2013
Srpen ROK NA VSI Když se z polí svezla poslední fůra, měla rodina příští neděli právo na dožínky. Neslavily se tedy v celé vsi najednou. Jen ve Slavči, odkud pocházela máma, měla je celá ves v neděli po Panně Marii 8. září, kdy se konala pouť u kapličky v lese nad Slavčí. Po mši šli naši domů nakrmit a my děti s dědečkem do Slavče. Přípravy na dožínky u nás začaly už v sobotu. Máma snesla z ošatek chlebovou mouku, rozředila ji vodou a zamísila rozpuštěný kvásek, který se schovával z minulého pečení. Mísení chleba byla práce dost těžká, chodit okolo díže a snažit se o dobré promísení. Potom se díže přikryla a těsto se nechalo vykynout. Pak se udělaly bochníky a nechaly se ještě dokynout na slaměnkách. Chleba se na povrchu potřel vodou a sázel do pece. Peklo se 10 bochníků, které měly vydržet asi 3 týdny. Nový chleba voněl, byl křehoučký a pěkně propečený. Uložen býval na žebříčku ve vejstupku. Na dožínky se pekly i koláče, malé, velké, tvarohové, makové se sirupem a hrozinkami. Před dožínkami se dělaly velké nákupy, maso vepřové na pečení a hovězí na rajskou u řezníka Zimmermanna. Ještě v sobotu odpoledne máma udělala balíčky a my je roznášeli nejbližším příbuzným s pozváním na dožínky. Přišla dožínková neděle, všechno uklizeno, dvůr
vymeten, vozy v kůlně srovnány, dobytek vyčesán. K obědu hovězí polévka s játrovými knedlíčky a domácími nudlemi, následovala rajská, hovězí a knedlík. Chvilku oddech, umyly se talíře a na stůl se nesla vepřová pečeně se zelím a okurkovým salátem. Černá káva se podávala v parádních hrnečkách jinak po celý rok nepoužívaných; byla to vlastně cikorka, žitovka a pár zrnek kávy. Mnozí strýčkové si přidali krapet rumu. K tomu se jedly koláče, které se pak dávaly ještě každému domů na cestu do šátku. Hlavním tématem rozhovorů byly samozřejmě otázky hospodářské, jak se letos urodilo, jak se vyvedl dobytek. Hospodář vždy provedl návštěvu, napřed do maštalí, ale i k prasatům. Každý host při vstupu pozdravil: „Požehnej Pán Bůh“, a domácí odpověděli: „Dejž to Pán Bůh“. Do sadu ani ovocné zahrady se nechodilo, jabloně, hrušně, třešně, švestky, to byla přidružená výroba. Na zahrádce se pěstovala cibule, česnek, mrkev, petržel, celer, na jaře hlávkový salát, záhon hlavatice (sazenky zelí) a řepy. Na kompostě v sadu rostly okurky a rajčata. U štítu pod okny bylo víno a na záhonku pár kytiček – reseda, laskavec, slaměnky, zimostráz. František Nejedlý
Pranostiky na srpen k zamyšlení i pro pobavení Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává. 4. srpna – Na Dominika parna – mrva marná. Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí. Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše. Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku. 7. srpna – Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána. Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda V srpnu již nelze slunci mnoho věřit. a množství deště jest k doufání. I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí. Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí. Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí. Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší. V srpnu mlhy na výšinách – jistá voda, když v nížinách fouká. – to pohoda. V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje. Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí. Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak. Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy. strana 21
KŘEMEŽSKO 2013
΄ͽͶМͶͿ΄ͼϑ͑ ͼͿͺͼͲ ͿͲ͵ͺͽͺ͑΄Ͷ͑Ϳ·ϝ͑ͳМϑͿʹͺ
ͻΚΟΕѩΚΔΙ͑ͽΆ͵Ͳ ͼѩΖΞҎΖ͑ͤͣͧͪͣ͑͢͟͟͡ ͶΞΒ͑;ͲѰͼ·ϑ ͼѩΖΞҎΖ͑ͤͣͨͧ͑͢͟͟͡
͑
ͽΦΔΚΖ͑΄ΆͼΆ·ϑ ;ѩϽН͑ͤͣͨͧͣ͑͢͟͟͡ ͑ ҍͺ·΅Ϳϝ͑ͻΆͳͺͽͶͲ ͑
ѿҎΖΟΒ͑·ͲͿЪМͼ·ϑ ;ѩϽН͑͑ͪ͑͡ΝΖΥ
͑
ͻΠΤΖΗ͑ͻͲͼͶѰ͑ ʹΙΞΖΝΟϱ͑͑ͪ͑͢ΝΖΥ ѿҎΖΟΒ͑Ͳʹͽϝͼ·ϑ ʹΙΝΦΞ͑͑ͤͪ͑ΝΖΥ
΄ΡΠΝΖНΟΠΤΥ͑ΣΒΗΠΓΒΝ͑͝Τ͟Σ͟Π͑͟͝
ͿͲ·ҍ͵Ί͑ͻ΄;Ͷ͑΄Ͷ͑ͽΆМͺͽͺ
ΕΠ͑ΤΧϹΙΠ͑ΥЍΞΦ͑ΙΝΖΕϱ͑ΟΠΧϹ͑ ΡΣΒΔΠΧΟϽΜΪ͑ΟΒ͑ΡΠΫΚΔΖ͑
ͻΠΤΖΗ͑͵ͺϑͿͶͼ ͼѩΖΞҎΖ͑͑ͨͨ͑ΝΖΥ ͑
ͲΟΖҎΜΒ͑ͼͲМͶ·ϑ ͽΙΠΥΜΒ͑͑ͤͨ͑ΝΖΥ ͻΒΟ͑΅ΣΠΦΡ ͼѩΖΞҎΖ͑͑ͣͦ͑ΝΖΥ
strana 22
ΞΚΤΥΣ͑ΧЍΣΠΓΪ Β͑ ΡѩϽΡΣΒΧϱѩ͑ ΫΡΣΒΔΠΧΒΥΖΝΤΜЍΔΙ͑ ΤΥΣΠΛѿ ΣΠ͑ΧϽΔΖ͑ΚΟΗΠΣΞΒΔϽ͑ΡΚѱΥΖ͑ΟΒͫ͑
ͳΠΙΦΤΝΒΧΒ͑ͺ·ʹ·ϑ ͼѩΖΞҎΖ͑͑ͦ͑͢ΝΖΥ
ΛΒΟΒ͟ΣΒΔΜΠΧΒͱΜΒΟΒΜΔΫ͟ΔΠΞ͟
ͻΒΟ͑΅΄͑ ͼѩΖΞҎΖ͑͑ͧ͑͡ΝΖΥ
͑
KŘEMEŽSKO 2013
;͑М΄͑ͼѨͶ;ҍͶ ΡΠѩϱΕϱ͑ΕΟΖ͑ͣͩ͑͟ΫϱѩϽ͙͑ͣͤ͑͑͢͡ΤΠΓΠΥΒ͚ ͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑ ͤ͑͢͟ΣΠНΟϽΜ͑ΣΪΓϱѩΤΜЍΔΙ͑ΫϱΧΠΕѿ͑ΟΒ͑ΣΪΓΟϽΜΦ͑Χ͑ΠΝΦΓΠΧЫ͟ ΣΠΘΣΒΞͫ ͑ ͑ ͑͑͑͑͑ ͑
͑͢͟ΡΣΖΫΖΟΔΖ͑ΫϱΧΠΕΟϽΜѿ͑Β͑ΝΠΤΠΧϱΟϽ͑ ͣ͑͟ͺ͑͟ΜΠΝΠ͑ΫϱΧΠΕΦ͑ ͑͑͑ͺͺ͑͟ΜΠΝΠ͑ΫϱΧΠΕΦ͑ ͤ͑͟ΧΪΙΝϱѱΖΟϽ͑ΧЍΤΝΖΕΜѿ͑Β͑ΡѩΖΕϱΟϽ͑ΔΖΟ͑
ͩ͑͑ͪ͑͟͟͡͡͡͡ΙΠΕ͟ ͪ͑͑ͤ͑͟͟͢͢͡͡͡ΙΠΕ͟ ͤ͑͑ͤͦ͑͢͟͟͢͡͡͡ΙΠΕ͟ ΠΕ͑ͧ͑͢͟͡͡ΙΠΕ͟
ΣΠ͑ΫϱΧΠΕΟϽΜΪ͑ΡѩΚΡΣΒΧΖΟΒ͑ΕΠΝΠΧΟϱ͑Τ͑ΘΣΚΝΠΧΒΟЍΞ͑ΤΖΝΖΥΖΞ͑Χ͑ΞϽΤΥЫ͑ΫϱΧΠΕΦ͟
͑ΠΕΞϽΟΜΪͫ
³͑ΝΠΧ͑ΟΒ͑ΛΖΕΟΦ͑ΦΕΚΔΚ͑Τ͑ΛΖΕΟϽΞ͑ΟΖΓΠ͑ΕΧЫΞΒ͑ΟϱΧΒΫΔΚ͙͑ΛΖΕΟΠΙϱНΜΪ͚ ³͑ΧΟΒΕЫΟϽ͑Β͑ΡѩΚΜΣΞΠΧϱΟϽ͑ΟΖΟϽ͑ΡΠΧΠΝΖΟΠ ³͑ΫϱΜΒΫ͑ΝΠΧΦ͑ΡѩϽΧΝΒНϽ ³͑ΟϱΤΥΣΒΙΪ͑ҎΚΧΠНΚѱΟϹΙΠ͙͑ΣΪΓΚНΜΒ͑ΕΠ͑ͦ͞ΥΚ͑ΔΞ͚͑ΟΖΓΠ͑ΣΠΤΥΝΚΟΟϹΙΠ͑ΡѿΧΠΕΦ͙͑ΕΝΖ͑ЊΧΒΙΪ͑ΫϱΧΠΕΟϽΜΒ͚ ³͑ΔΙΪΥϱ͑ΤΖ͑ΫΒ͑ΜΒҎΕϹΙΠ͑ΡΠНΒΤϽ ͳΠΕΠΧϱΟϽͫ͑ΣΪΓΒ͑ΟΒΕ͑ͨ͑ΔΞ͑͑͑͢ΔΞ͑ͮ͑͑͢ΓΠΕ͑͝ΫΒ͑ΓΒΣΖΧΟΠΦ͑ΗΠΣΞΦ͑ΣΪΓΪ͑͑ͣ͑͜͡ΓΠΕѿ͑ΓΠΟΦΤ͑͝ΫΒ͑ΞϽΣΠΧϹΙΠ͑ ΜΒΡΣΒ͙͑ΟΒΕ͑ͥ͑͡ΔΞ͚͑͑ͦ͑͜͡ΓΠΕѿ͑ΓΠΟΦΤ͟ ͻΖΕΟΠΥΟϹ͑ΤΥΒΣΥΠΧΟϹ͑ΡΣΠ͑НΝΖΟΪ͑͑Κ͑ΟΖНΝΖΟΪ͑͑М΄͑͑͑ͣ͑͞͡͡͝͞ΜН ΓНΖΣΤΥΧΖΟϽ͑Β͑ΤΥΣΒΧΠΧϱΟϽ͑Χ͑ΞϽΤΥЫ͑ΫϱΧΠΕΦ͑ΫΒΛΚѱΥЫΟΠ͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͑͟ ΆΡΠΫΠΣΟЫΟϽͫ͑Π͑ΟΒΤΒΫΖΟϽ͑ΣΪΓ͑ΓΦΕΖ͑ΣΪΓΠΝΠΧ͑ΫΒΜϱΫϱΟ͑ΒҎ͑ΕΠ͑ΕΠΓΪ͑ΜΠΟϱΟϽ͑ΫϱΧΠΕΦ͟ ·ΒΣΠΧϱΟϽͫ͑͵ΚΤΜΧΒΝΚٖ͑ΜΠΧΒΟЍΞ͑ΫϱΧΠΕΟϽΜѿΞ͑ΟΖΓΦΕΖ͑ΦΞΠҎΟЫΟΠ͑Χ͑ΡѩϽѱΥϽΔΙ͑ΣΠНΟϽΔϽΔΙ͑ΤΥΒΣΥΠΧΒΥ͟ ͳΝΚҎѱϽ͑ΚΟΗΠΣΞΒΔΖ͑ΟΒ͑ΓΠΕΠΧΒΔϽΞ͑ΝΚΤΥΦ͑ΡѩΚ͑ΡΣΖΫΖΟΥΒΔΚ͑ΟΖΓΠ͑ΟΒ͑ΥΖΝ͑͑͟͞Ρ͑͟ΖѱΝͫ͑ͧͧ͑ͨͥ͑ͪͦͤ͢͟͡ strana 23
KŘEMEŽSKO 2013
KŘEMEŽSKO – měsíčník | VYDÁVÁ – Městys Křemže, Náměstí 35, 382 03 Křemže, www.kremze.cz, DIČ: CZ00245950 ZODPOVÍDÁ – J. Troup, J. Boršovský, J. Cipínová, P. Resch, J. Mejzlík a P. Brtínský | MK ČR E 11574 | UZÁVĚRKA – 31. 7. 2013 TISK – Josef Posekaný, tel.: 387 312 242, www.posekany.cz | POČET VÝTISKŮ – 450 kusů
strana 24
