Potenci´alnˇe nestabiln´ı u´zem´ı Severoˇcesk´e hnˇedouheln´e p´anve a Kruˇsn´ych hor ˇ Ivana Capkov´ a srpen 2005
1
Motivace
Souhrn potenci´alnˇe nestabiln´ıch u ´zem´ı v Severoˇcesk´e hnˇedouheln´e p´anvi (SHP) a jej´ım okol´ı je motivov´an snahou detekovat tato u ´zem´ı metodou radarov´e interferometrie (InSAR). Tato metoda se zat´ım pouˇz´ıv´a v zahraniˇc´ı k detekci deformac´ı zp˚ usoben´ ych poklesy, sesuvy ˇci zemˇetˇresen´ımi. Prvn´ı v´ ysledky t´eto metody v SHP uk´azaly, ˇze metodu nen´ı moˇzn´e pouˇz´ıt bez kvalitn´ıho geok´odov´an´ı (s chybou do nˇekolika des´ıtek metr˚ u) a bez znalosti ter´enu. Na zpracovan´ ych sn´ımc´ıch (interferogramech) bylo nalezeno mnoho oblast´ı, kter´e povaˇzujeme za podezˇrel´e z deformac´ı, avˇsak k z´ avˇeru, ˇze dan´e u ´zem´ı je nestabiln´ı, je tˇreba v´ıce informac´ı. Pouˇcili jsme se, ˇze deformace zemˇedˇelsk´ ych pol´ı vlivem nestejn´eho zavlaˇzov´an´ı (vzhledem k okol´ı) m˚ uˇze zp˚ usobit na interferogramu stejn´ y efekt jako pokles vlivem nestability p˚ udy. Je tˇreba vˇedˇet, v kter´ ych oblastech byly prov´adˇeny kter´e ˇcinnosti, ovlivˇ nuj´ıc´ı stabilitu p˚ udy. Nen´ı tak d˚ uleˇzit´e detekovat velikost sesuv˚ u v oblastech, kde jsou sesuvy masivn´ı. V tˇechto oblastech se sesuvy ˇcasto monitoruj´ı pˇresnˇejˇs´ımi metodami, nebo nejsou d˚ uleˇzit´e – ˇcasto se jedn´a ou ´zem´ı zarostl´a vegetac´ı, kter´a detekci deformac´ı metodou InSAR komplikuje. Podstatnˇejˇs´ı je monitorovat deformace v zastavˇen´ ych oblastech, obc´ıch a mˇestech ˇci na komunikac´ıch. InSAR technologie v tˇechto oblastech dosahuje spolehlivˇejˇs´ıch v´ ysledk˚ u neˇz v u ´zem´ıch zalesnˇen´ ych ˇci zatravnˇen´ ych. Na druhou stranu v tˇechto oblastech nelze oˇcek´avat deformace velk´e: smyslem metody je tyto deformace vˇcas zachytit, aby mohly b´ yt pˇresnˇe lokalizov´any metodami realizovan´ ymi na m´ıstˇe. Z tohoto d˚ uvodu n´as v´ıce neˇz lomy povrchov´e zaj´ımaj´ı doly hlubinn´e, a to jak ty aktivn´ı, tak i ty d´ avno opuˇstˇen´e, kter´e se nach´azej´ı pod zastavˇen´ ymi oblastmi. V t´eto pr´aci nebudeme striktnˇe rozliˇsovat, kter´e u ´zem´ı jeˇstˇe patˇr´ı pˇr´ımo do SHP a kter´e jiˇz patˇr´ı do Kruˇsn´ ych hor. Sn´ımek, kter´ y zpracov´av´ame, obsahuje pˇribliˇznˇe celou SHP, v´ ychodn´ı ˇc´ast ˇ eho stˇredohoˇr´ı. Kruˇsn´ ych hor a z´apadn´ı ˇc´ast Cesk´
2
Charakteristika SHP
´ ı n. L. (d´elka pˇres 80 km). Jej´ı rozloha je cca 1420 km2 , z SHP se rozprost´ır´a od Kadanˇe aˇz po Ust´ toho na ploˇse cca 850 km2 najdeme hnˇed´e uhl´ı. Jeho mocnost je cca 30 m, vyj´ımeˇcnˇe 60 m [4]. V oblasti se uhl´ı tˇeˇz´ı v podstatˇe od 15. stolet´ı (z t´eto doby poch´az´ı nejstarˇs´ı dochovan´ y z´aznam), a to r˚ uzn´ ymi technikami: zprvu neefektivn´ım tzv. selsk´ ym dob´ yv´an´ım, pozdˇeji hlubinnˇe a nyn´ı nejˇcastˇeji povrchov´ ymi lomy. Bylo jiˇz vytˇeˇzeno pˇres 3,5 miliardy tun [4]. Hlubinn´e doly se nach´azej´ı zejm´ena v centr´ aln´ı ˇc´asti p´anve, kde je uhl´ı uloˇzeno nejhloubˇeji, ˇci v oblastech, kde jej nelze z nejr˚ uznˇejˇs´ıch d˚ uvod˚ u dob´ yvat povrchovˇe. Tˇeˇzba v historii zaˇc´ınala velmi pomalu (neexistuje doprava, mal´ y odbyt), teprve bˇehem 18. a 19. ´ ı n. L., kde je moˇzn´a doprava po Labi do Nˇemecka). V druh´e stolet´ı se rozv´ıj´ı (pˇrednostnˇe v okol´ı Ust´ polovinˇe 19. stolet´ı byla postavena ˇzeleznice, coˇz umoˇznilo zv´ yˇsit tˇeˇzbu i v ostatn´ıch lokalit´ach, kde je uhl´ı kvalitnˇejˇs´ı. Dle [4], kapitola 6 je k deformac´ım nejv´ıce n´achyln´a oblast teplick´a, kde byla v druh´e polovinˇe minul´eho stolet´ı zanedb´ana rekultivace, protoˇze se s t´ımto u ´zem´ım poˇc´ıtalo pro pˇr´ıpadnou dalˇs´ı
d˚ uln´ı ˇcinnost, kter´a nebyla pozdˇeji realizov´ana. Oblast, na kter´e se odehr´avaj´ı sesuvy, m´a celkovou rozllohu cca 100 aˇz 150 ha. Sesuvy se odehr´avaj´ı v d´ılˇc´ıch oblastech [4]: • dubsko-teplick´e, • koˇst’ansko-hrobsk´e, • svˇetecko-hostomick´e, • duchcovsko-zabruˇsansk´e, • bˇzansko-ˇzalansk´e. Zbytkov´e j´amy byly vˇetˇsinou samovolnˇe zatopeny a jejich svahy bud’ umˇele, nebo pˇrirozenˇe ozelenˇeny. V dobˇe vyd´an´ı zpr´avy [4] se na svaz´ıch odehr´avaly mohutn´e sesuvy. Tyto sesuvy vˇsak budou pravdˇepodobnˇe InSAR metodou nedetekovateln´e, a to pˇredevˇs´ım v letn´ım obdob´ı.
3
Povrchov´ e uheln´ e lomy
Povrchov´a tˇeˇzba je efektivnˇejˇs´ı neˇz tˇeˇzba hlubinn´a, je moˇzno vytˇeˇzit aˇz 95 % z´asob. Na druhou stranu v´ yraznˇe naruˇsuje r´az krajiny; plochy po rekultivaci mohou b´ yt nestabiln´ı, nicm´enˇe s ohledem na to se navrhuje budouc´ı vyuˇzit´ı. Nejedn´a se tedy o oblasti velmi kritick´e z hlediska sledov´an´ı deformac´ı, nicm´enˇe pro interpretaci interferogramu je vˇzdy vhodn´e vˇedˇet, ˇze v dan´em u ´zem´ı mohou deformace potenci´alnˇe nastat. Velkolomy: • lom Libouˇs jihoz´apadnˇe od Chomutova (aktivn´ı), ˇ ˇ • lomy Jan Sverma (dle [4] v u ´tlumu), CSA (aktivn´ı), Obr´anc˚ u m´ıru (tˇeˇzba ukonˇcena r. 1994 [4] ), Vrˇsany (aktivn´ı) z´apadnˇe od Mostu, • lom B´ılina severoz´apadnˇe od B´ıliny (aktivn´ı), Menˇs´ı lomy: • severnˇe od Postoloprt, mezi obcemi Polerady a Blaˇzim, • tˇri lomy jiˇznˇe od mˇesta Mostu (v jeho tˇesn´e bl´ızkosti; vyuhleny v 60. letech 20. stolet´ı), • lom Leˇz´aky severov´ ychodnˇe od Mostu (ˇcinnost ukonˇcena r. 1999 [4]), • dva menˇs´ı lomy mezi lomy Leˇz´aky a B´ılina, • lom v´ ychodnˇe od B´ıliny (v jej´ı tˇesn´e bl´ızkosti), • ˇctyˇri menˇs´ı lomy severov´ ychodnˇe od B´ıliny (u obc´ı Svˇetec, Hostomice, Z´abruˇsany), • dva lomy severnˇe od mˇesta Teplice (v jeho tˇesn´e bl´ızkosti), • lom u Litv´ınova (tˇeˇzba ukonˇcena kolem r. 1960), • severnˇe od obc´ı Drahkov a Kv´ıtkov (v´ ychodnˇe od Teplic), • lom Trmice, ˇ y Ujezd. ´ • jiˇznˇe od obce Cesk´ • dva lomy z´apadnˇe od mˇesta Teplice, • lom Chabaˇrovice (tˇeˇzba ukonˇcena r. 1997),
´ ı n. L. • severoz´apadnˇe od Ust´ ´ Udaje poch´azej´ı z pˇr´ıloh 2.1 a 2.2 zpr´avy [4]. U ostatn´ıch lom˚ u se u ´daje o aktivitˇe ˇci term´ınu ukonˇcen´ı tˇeˇzby nepodaˇrilo dohledat. Kritick´ ym m´ıstem – co se t´ yˇce deformac´ı – v severoˇcesk´e p´anvi je tzv. ervˇenick´ y koridor, kde jsou vedle sebe vedeny ˇzeleznice, silnice a do potrub´ı sveden´a ˇreka B´ılina. Cel´e to je um´ıstˇeno ˇ ˇ na v´ ysypce mezi lomy CSA a Jan Sverma jihoz´apadnˇe od Mostu. V t´eto oblasti se n´am podaˇrilo detekovat deformace v ˇr´adu centimetr˚ u i v tak kr´atk´e dobˇe, jako je 70 dn´ı.
4
Hlubinn´ e uheln´ e doly
V severoˇcesk´e p´anvi maj´ı uheln´e doly dlouhou historii – uhl´ı se zde dob´ yv´a jiˇz od 15. ˇci 16. stolet´ı. Selsk´e dob´yv´ an´ı [1] pˇredstavuje ”mal´e povrchov´e doly na v´ ychozech sloje nebo umˇel´ ych ˇsachtic obd´eln´ıkov´eho profilu, z nichˇz se pˇr´ımo v uhl´ı razily na r˚ uzn´e smˇery chodbice, pˇredstavuj´ıc´ı vlastn´ı dob´ yvky” [1]. V dolech zb´ yval uheln´ y prach a mal´e kusy uhl´ı, kter´e pozdˇeji zp˚ usobovaly dlouhodob´e poˇz´ ary. V tˇechto oblastech doch´azelo ˇcasto k pokles˚ um a sesuv˚ um. Pozdˇeji vznikly t´eˇz doly hlubinn´e, vˇetˇsinou vˇetˇs´ı a veden´e odborn´ıky, tud´ıˇz byly i efektivnˇejˇs´ı. ´ ı n. L. t´emˇeˇr 150 (snadn´a doprava po Labi). V t´eto oblasti jsou Starˇs´ıch ˇsachet je v okol´ı Ust´ vˇsak doly mˇelˇc´ı neˇz v okol´ı Mostu, tud´ıˇz oblast postiˇzen´a deformacemi by mˇela b´ yt m´enˇe rozlehl´a. Selsk´e doly najdeme podle [4] pˇredevˇs´ım v tˇechto oblastech: • jihoz´apadnˇe od n´adrˇze Nechranice — obce Vil´emov – Radonice – Pˇetipsy, • jiˇznˇe od n´adrˇze Nechranice — obce Chr´aˇst’any – Velik´a Ves – Vysok´e Tˇrebuˇsice, • Hoˇrenice (z´apadnˇe od n´adrˇze Nechranice), • pobl´ıˇz Bˇrezna, • v jiˇzn´ı a z´apadn´ı ˇc´asti mˇesta Chomutova, • oblast kolem obce Pˇreˇc´aply (v´ ychodnˇe od Chomutova) a v´ ychodnˇe od n´ı, • jihov´ ychodn´ı okraj mˇesta Jirkova, • obec Vrskmaˇ n (jihov´ ychodnˇe od Jirkova), • mezi obcemi Vˇsestudy a Strupˇcice, • mezi mˇestem Postoloprty a obc´ı Vrbka. Dalˇs´ı selsk´e doly mohou b´ yt v oblastech dneˇsn´ıch povrchov´ ych lom˚ u, kde vˇsak neohroˇzuj´ı stabilitu zastavˇen´ ych oblast´ı. Hlubinn´e doly jsou ˇ • z´apadnˇe od mˇesta Chomutova – jihoz´apadnˇe od obce Cernovice, • jihoz´apadnˇe od n´adrˇze Nechranice - jiˇznˇe od obce Vint´ıˇrov, • v tˇesn´e bl´ızkosti mˇesta Chomutova smˇerem na jih, ˇ • z´apadnˇe od Mostu – v tˇesn´e bl´ızkosti dolu Jan Sverma, • jiˇznˇe od Mostu – v okol´ı obc´ı L´ıˇsnice a Polerady, • severov´ ychodnˇe od B´ıliny – jiˇznˇe od obce Svˇetec (d˚ ul Svornost), • jihoz´apadnˇe od B´ıliny – v tˇesn´e bl´ızkosti velkolomu B´ılina,
• jihov´ ychodnˇe od Teplic – severov´ ychodnˇe od obce Bukovice, severnˇe od obce Boˇrislav a v okol´ı obc´ı Sezemice a Nechvalice, • doly Kateˇrina a Milada v tˇesn´e bl´ızkosti lomu Chabaˇrovice, ´ ı n. L. Tato oblast je hlubinn´ • pruh hlubinn´ ych dol˚ u severnˇe od Mostu pˇres Teplice aˇz po Ust´ ymi doly pokryta t´emˇeˇr cel´a a patˇr´ı sem velk´e doly, jako jsou Kohinoor I a II, Most–Kopisty, Kolumbus, V´ıt. u ´nor, Alexander, Nelson, Pluto I a II, Venuˇse, Centrum a dalˇs´ı. ´ Udaje uveden´e v t´eto kapitole poch´azej´ı z mapky, kter´a je souˇc´ast´ı zpr´avy [4]. Podrobnˇejˇs´ı u ´daje lze nal´ezt tamt´eˇz.
5
Rudn´ e doly
Rudn´a loˇziska se nach´azej´ı pˇredevˇs´ım na pˇrelomu SHP a Kruˇsn´ ych hor ˇci pˇr´ımo v Kruˇsn´ ych hor´ach. Nalezneme zde loˇziska • c´ıno-wolframov´ ych rud (lokalita C´ınovec (tˇeˇzba ukonˇcena ˇc. 1977 dle [3]) a lokalita Krupka ˇ (tˇeˇzba c´ınu ve stˇredovˇeku do 40. let 20. stolet´ı [2]), Hora sv. Sebesti´ ana), • molybdenov´ ych rud (Krupka, Telnice (nevyuˇzito [1])), • stˇr´ıbrn´ ych rud (Vejprty, Pˇr´ıseˇcnice (tˇeˇzba mal´eho rozsahu [1]), Mikulov, Hrob, Hora sv. ˇ Kateˇriny, Hora sv. Sebesti´ ana), • ˇzelezn´ ych rud (Mˇedˇenec (1992 ukonˇcena tˇeˇzba, 1998 zatopeno [3]), Meziles´ı (19. stol. [1], ˇ Cern´ y potok, R´ajov) • fluorit˚ u a fluorit-barit˚ u (J´ılov´e, Vrchoslav (1 km severnˇe od Pˇr´ıtkova), Moldava (1953 - 1994) [3], Hradiˇstˇe u Kadanˇe (tˇeˇzba ukonˇcena po poˇz´aru v r. 1977 [3]), ) Na vˇetˇsinˇe tˇechto lokalit se tˇeˇzilo nerost˚ u postupnˇe v´ıce. Mapka na obr´azku 1 je pˇrevzata z [1] a zobrazuje um´ıstˇen´ı jednotliv´ ych loˇzisek vˇcetnˇe podloˇz´ı.
6
Nerudn´ e doly
Nerudn´a loˇziska jsou ˇcasto spojena s loˇzisky uheln´ ymi, jako nadloˇzn´ı vrstva uhl´ı. Pokud doch´az´ı k samostatn´e tˇeˇzbˇe, je dle m´eho n´azoru vˇetˇsinou povrchov´a, a tedy by nemˇela zp˚ usobovat nestabilitu p˚ udy v zastavˇen´ ych oblastech. Jedn´a se o loˇziska [1] ˇ • bentonitu (Braˇ nany u Mostu – rozs´ahl´a tˇeˇzba (dnes vytˇeˇzeno), Cern´ y vrch u Stˇrimic (pravdˇepodobnˇe ˇ tak´e), mezi Polerady a Vtelnem, Raˇceticemi a Podlesicemi, Vysok´e Tˇrebuˇsice, Sirok´ e a Nov´e Tˇrebˇcice a dalˇs´ı (nen´ı jist´e, jestli se tˇeˇz´ı, loˇziska nalezena v 70. letech 20. stol.), v´ ychodn´ı u ´pat´ı Doupovsk´ ych hor), ˇ e stˇredohoˇr´ı), • diatomitu (Cesk´ ˇ • j´ıl˚ u a j´ılovc˚ u (Zatecko - Dobˇr´ıˇcany, Strkovice, Liboˇcany; Kaˇ nkov a mnoho dalˇs´ıch) • kaol´ınu (Kadaˇ nsko (nepˇr´ıliˇs kvalitn´ı), Podboˇransko (nˇeco se tˇeˇz´ı)), • kˇremenc˚ u (Kad’ansko, Podboˇransko, Mostecko, Lounsko, velk´a loˇziska jiˇz vytˇeˇzena), ´ st’any), kaolinitick´e j´ıly se zv´ • miner´aln´ıch pigment˚ u (oxihumolit, kadaˇ nsk´a hlinka (Uhoˇ yˇsen´ ym obsahem ˇzeleza (Hoˇrenice, sz. od Polerad)), ˇ • p´ısk˚ u, ˇstˇerkop´ısk˚ u (terasy Ohˇre (Zatec – Postoloprty, tˇeˇzilo se na lokalitˇe Liˇsany [1]), Nov´a Ves (tˇeˇzilo se), Raˇcetice (tˇeˇzilo se)),
Obr´azek 1: Mapka kruˇsnohorsk´ ych loˇzisek rud. Byla pˇrevzata z [1]. Legenda: 1 – st´ atn´ı hranice, 2 – zlomy omezuj´ıc´ı terci´ern´ı p´ anve, 3 – kˇr´ıdov´e sedimenty, 4 – ryolity a ˇzulov´e porfyry, 5 – varisk´e ˇzuly, 6 – ortoruly a migmatity, 7 – terci´ern´ı vulkanity a jejich tufy, 8 – terci´ern´ı sedimenty, 9 – svory a fylity, 10 – varisk´e sedimenty a molasov´e formace, 11 – rudn´ı ˇz´ıly nebo ˇziln´ a p´ asma, 12 – stockwerky nebo ˇziln´ıky, 13 – skarnov´e loˇzn´ı polohy; 1 - J´ılov´e (fluorit), 2 – Modr´a (fluorit), 3 – Telnice (molybden), 4 – Krupka-Bohosudov (c´ın, molybden), 5 – Krupka-Priselberk (c´ın), 6 – Krupka-Vrchoslav (fluorit), 7 – C´ınovec (c´ın, wolfram), 8 – Mikulov (stˇr´ıbro, olovo), 9 – Hrob (stˇr´ıbro, olovo), 10 – Moldava (fluorit), 11 - Hora sv. Kateˇriny (stˇr´ıbro, olovo), 12 – Blahuˇ nov ˇ (fluorit), 13 – Hora sv. Sebesti´ana (c´ın, stˇr´ıbro), 14 – Hradiˇstˇe (fluorit), 15 – R´ajov (ˇzelezo), 16 – Pˇr´ıseˇcnice (stˇr´ıbro), 17 – Mˇedˇenec (ˇzelezo, mˇed’), 18 – Mˇedˇenec (ˇzelezo), 19 – Pˇr´ıseˇcnice (ˇzelezo), ˇ 20 – Horn´ı Halˇze (ˇzelezo), 21 – Cern´ y potok (ˇzelezo), 22 – M´ ytinka (ˇzelezo), 23 – Kov´aˇrsk´a (fluorit), 24 – Vejprty (stˇr´ıbro, mˇed’).
ˇ • spraˇs´ı (nad terasami Ohˇre – Hostomice, Louny, Lahoˇst – Retenice), ˇ e stˇredohoˇr´ı a • v´apenc˚ u (na vˇetˇsinˇe loˇzisek jsou jiˇz vytˇeˇzeny, Lounsko, z´ap. okol´ı Teplic, Cesk´ u ´pat´ı Kruˇsn´ ych hor, Doupovsk´e hory, Tuchoˇrice, hlubinn´ y d˚ ul u Kov´aˇrsk´e, Vykmanov, R´ajov; ˇ u Retenic, mezi Osekem, Telnic´ı a Bohosudovem; u V´apenice (v. od Moldavy), Vern´eˇrov, ˇ M´ısto, loˇzisko mezi Retenicemi, Hudcovem, Lahoˇst´ı a Vˇsechlapy), ˇ ˇ c´ak • kamene (loˇziska v podstatˇe vˇsude, znˇelec ze Zeleznick´ eho vrchu u B´ıliny se pouˇz´ıv´a, Spiˇ ´ ˇ ´ u Mosu, Neˇstˇemice (Ust´ı n. L.), Ryzelsk´ y vrch u Mostu, Cerven´ y vrch u Braˇ nan, Ust´ı n. L. Stˇrekov); lomy jsou poˇcetn´e, avˇsak se v nich nepˇr´ıliˇs tˇeˇz´ı [1]; ˇcediˇcov´e lomy v podstatˇe vˇsude; starˇs´ı lomy u Krupky a Dub´ı (ryolit).
Reference ´ redn´ı u [1] Miroslav Malkovsk´ y et al: Geologie severoˇcesk´e hnˇedouheln´e p´anve a jej´ıho okol´ı, Ustˇ ´stav geologick´ y v Academii, Praha 1985 [2] Ofici´aln´ı webov´e str´anky mˇesta Krupka, http://www.krupka-mesto.cz/ [3] Str´anky Speleo klubu Kladno, http://www.montanya.org/ [4] V´ yzkumn´ y u ´stav pro hnˇed´e uhl´ı, a.s. : Koncepce ˇreˇsen´ı ekologick´ ych ˇskod vznikl´ ych pˇred ´ privatizac´ı hnˇedouheln´ ych tˇeˇzebn´ıch spoleˇcnost´ı v Usteck´ em a Karlovarsk´em kraji, 2002, http://www.kzv-most.cz/koncepce/
