Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomiky
Srovnání pojištění nemovitého majetku u vybraných pojišťoven ČR
Diplomová práce
Autor:
Bc. Zuzana Vaněčková Finance
Vedoucí práce:
Karlovy Vary
Ing. Bc. Karina Benetti, Ph.D.
Květen, 2015
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma „Srovnání pojištění nemovitého majetku u vybraných pojišťoven ČR“ zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Březové, dne 31. května 2015
Bc. Zuzana Vaněčková
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce Ing. Bc. Karině Benetti, Ph.D. za odbornou pomoc, ochotu a vstřícnost během psaní této práce. Zároveň bych chtěla poděkovat mé rodině za její trpělivost a shovívavost během studia.
Anotace Tato diplomová práce se zaměřuje na oblast neţivotního pojištění, konkrétně na oblast pojištění nemovitostí občanů. Nejdříve seznamuje čtenáře s uvedenou problematikou z pohledu teoretického. Zde je vysvětleno, na které nemovitosti se uvedené pojištění vztahuje, následně je provedena charakteristika současné právní úpravy v pojištění a za další jsou zanalyzována obvyklá pojistná nebezpečí, se kterými je moţné v majetkovém pojištění se setkat. Také jsou vysvětleny teoretické principy, ze kterých se při pojištění takového majetku vychází, jako je stanovení pojistné hodnoty, částky, rozsahu krytí pojistných nebezpečí vč. ostatních připojištění a doplňkových pojištění. Praktická část zobrazuje realitu v pojištění nemovitosti. Nejprve se zabývá pojistným trhem v České republice. Následně je na základě dotazníkového šetření zjištěn obecný přístup lidí k pojištění nemovitosti. Další díl praktické části je zaměřen na tři nejvýznamnější pojistitelé na českém pojistném trhu dle podílu v neţivotním pojištění. Těmito pojistiteli jsou Česká pojišťovna, a.s., Kooperativa, a.s. Vienna Insurance Group a Allianz, a.s. U kaţdého pojistitele je provedena jeho stručná charakteristika a seznamuje čtenáře s produkty a úrovně pojistné ochrany k pojištění nemovitosti jako je rodinný dům. Pro tento předmět pojištění je demonstrován modelový přiklad, na základě jehoţ skutečných parametrů je objasněn přístup pojistitelů ke stanovení pojistné hodnoty, následně vybrána adekvátní pojistná ochrana, dále je zpracována situace komplexní pojistné ochrany pro tuto nemovitost a je pojednáno o moţnosti uzavřít pojistnou smlouvu on-line.
Klíčová slova: majetkové pojištění, nemovitost, pojistitel, pojistná hodnota, produkt
Annotation This thesis focuses on the area of non-life insurance, specifically in the area of real estate insurance of citizens. First acquaints the reader with the issue from the perspective of theoretical. Here it is explained that the insurance covers the property, then it is made characteristic of the current legislation in the insurance and other zanalyzována are the usual claims of danger, which is possible in the property insurance to meet. It also explains the theoretical principles, from which the insurance of such assets is based, such as the determination of insurance value, the amount of the insurance coverage, the extent of danger Inc. other insurance and supplementary insurance. The practical part shows the reality in real estate insurance. The first deals with the insurance market in the Czech Republic. Subsequently, on the basis of the questionnaire investigation found the general approach to property insurance. The next part of the practical part is focused on the three most important insurers on the Czech insurance market, according to market share in non-life insurance. These insurers are Česká pojišťovna, a.s., Kooperativa, a.s. Vienna Insurance Group and Allianz, a.s. for each insurer is made his brief characteristics and acquaints the reader with the products and the level of insurance protection to property insurance as is a family house. Insurance for this item is demonstrated a model for example, on the basis of the actual parameters is illustrated by the insurers to determine the access of the insured value, then the selected insurance coverage is adequate, and is handled by the situation of comprehensive insurance protection for this property, and it is discussed about the possibility to conclude the insurance contract online.
Key words: property insurance, realty, insurer, value, product
Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 12 1.
Problematika pojištění nemovitosti ............................................................................... 15 1.1 Historie pojištění nemovitosti .................................................................................... 16 1.2 Vymezení právního rámce ......................................................................................... 17 1.3 Pojistná smlouva od 1. 1. 2014 .................................................................................. 20 1.3.1
Smluvní strany a účastníci pojištění ............................................................. 20
1.3.2
Práva a povinnosti smluvních stran .............................................................. 22
1.3.3
Předmět pojistné smlouvy ............................................................................ 22
1.3.4
Vznik a zánik pojistné smlouvy ................................................................... 23
1.3.5
Moţnosti uzavření pojistné smlouvy............................................................ 24
1.4 Předmět pojištění nemovitého majetku ...................................................................... 26 1.4.1 2.
Dodatek ........................................................................................................ 30
Pojistná nebezpečí u pojištění majetku ......................................................................... 31 2.1 Charakteristika pojistných nebezpečí ........................................................................ 31 2.1.1
Pojistná nebezpečí zpŧsobená ţivlem .......................................................... 31
2.1.2
Pojistná nebezpečí zpŧsobená vodou ........................................................... 34
2.1.3
Pojistná nebezpečí z odcizení a vandalství .................................................. 35
2.2 Rozsah pojistné ochrany ............................................................................................ 36 2.3 Připojištění ostatních pojistných nebezpečí ............................................................... 37 2.4 Výluky z pojištění nemovitosti .................................................................................. 38 2.5 Ostatní pojištění k pojištění nemovitosti ................................................................... 38
3.
2.5.1
Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z běţného občanského ţivota 39
2.5.2
Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z drţby budovy, stavby nebo bytu ............................................................................................................... 39
2.5.3
Pojištění odpovědnosti za škody členŧ statutárních orgánŧ ......................... 39
2.5.4
Pojištění vlastnického práva k nemovitosti .................................................. 40
2.5.5
Pojištění domácnosti .................................................................................... 40
Pojistné a pojistné plnění ................................................................................................ 45 3.1 Faktory ovlivňující výši pojistného ........................................................................... 45 3.2 Pojistné plnění............................................................................................................ 49 3.3 Podpojištění a přepojištění ......................................................................................... 50 9
3.4 Asistenční sluţby ....................................................................................................... 51 3.5 Prŧběh likvidace škod ................................................................................................ 51 4.
Úvod do praktické části................................................................................................... 54 4.1 Pojištění majetku v rámci pojistného trhu ČR ........................................................... 54 4.2 Analýza pojištění nemovitosti ................................................................................... 56 4.2.1
5.
Dotazníkové šetření ...................................................................................... 59
Výběr pojistitelů na českém pojistném trhu a jejich charakteristika ........................ 66 5.1 Česká pojišťovna, a.s. ................................................................................................ 67 5.2 Kooperativa pojišťovna, a.s. Vienna Insurance Group .............................................. 69 5.3 Allianz, a.s. ................................................................................................................ 70
6.
Modelový příklad............................................................................................................. 72 6.1 Stanovení správné pojistné hodnoty .......................................................................... 73 6.2 Rozdíl pojistného plnění v případě stanovení pojistné hodnoty v úrovni časové ceny . ................................................................................................................................... 75 6.3 Pojistné plnění v případě totální škody na pojištěné nemovitosti .............................. 76 6.4 Výběr pojistných nebezpečí z hlediska potřeb klienta ............................................... 76 6.5 Porovnání nabídek ..................................................................................................... 77 6.5.1
Porovnání variant poskytující nejširší pojistnou ochranu ............................ 77
6.5.2
Porovnání dle výše pojistného...................................................................... 80
6.5.3
Rozsah asistenčních sluţeb .......................................................................... 81
6.5.4
Posouzení nabídek a doporučení optimální pojistné ochrany ...................... 82
6.6 Změna pojistného v případě sjednání s dalším pojištěním ........................................ 84 6.7 Porovnání pojištění nemovitosti v případě sjednání on-line ...................................... 85 Závěr ........................................................................................................................................ 88 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 93 Seznam zkratek ....................................................................................................................... 97 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 98 Seznam obrázků...................................................................................................................... 99 Seznam grafů ........................................................................................................................ 100 Seznam příloh ....................................................................................................................... 101 Příloha 1
Přehled pojistitelů na českém pojistném trhu ............................................ CII 10
Příloha 2
Dotazník ........................................................................................................CIII
Příloha 3
Porovnání krytých pojistných nebezpečí v základních úrovních pojistné ochrany.......................................................................................................... CVI
Příloha 4
Nákres rodinného domu pro modelový příklad ...................................... CVII
11
Úvod „Ţivelní katastrofy v podobě zemětřesení, povodní, krupobití a poţárů spolu s lidskou činností doprovázenou škodami na majetku i zdraví mají za následek od nepaměti kaţdoročně ztrátu tisíce ţivotů a působí značné materiální škody lidské společnosti, větší neţ rozšířenější epidemie, války a jiné. Přes technický pokrok a kulturní vyspělost, které lidstvo dosáhlo, nepodařilo se dosud nalézt účinné obranné prostředky proti ţivelním pohromám ani je spolehlivě předvídat. Navíc se vytvářejí rizika další a známá se přesouvají do jiných poloh.“ (Kolektiv autorŧ, 1996, s. 11)
V dnešní době je nevyčerpatelné mnoţství událostí, které jsou pro lidskou společnost nejisté a nahodilé. Jsou nejisté a nahodilé nejen pro ţivot a jeho zdraví, ale i pro majetek. Tyto události mají svŧj pŧvod jak v povaze přírodních sil, tak i v nedokonalosti lidské společnosti. Vŧči těmto událostem a jejich negativním dŧsledkŧm se pojištění stalo nástrojem k jejich odstranění. Pojištění zaujalo samostatnou finanční kategorii, kdy efektivním zpŧsobem dochází k tvorbě a rozdělování finančních rezerv k úhradě potřeb, které vznikají na základě nepříznivých a náhodných událostí, resp. rizik. (Ducháčková, 2009, s. 11) Samotná oblast pojištění nemovitosti patří k nejstarším typŧm pojištění vŧbec. Vzhledem k tomu, ţe vlastnit nemovitý majetek se stalo nedílnou součástí lidského ţivota, stalo se nutností mít tento majetek správně pojištěný. Stalo se tak součástí kaţdodenního ţivota občanŧ, kdy se kaţdý snaţí vyřešit mít své bydlení nebo jen chalupu pro odpočinek, a tedy je na místě mít i tento majetek správně pojištěný. Byť se mŧţe zdát pojištění nemovitosti pro někoho jasně zřetelným a jednoznačným tématem, jsou zde mnohá úskalí, o kterých je dobré vědět nebo na které se zaměřit, pokud takovéto pojištění máme řešit. Ve své diplomové práci se chci zaměřit na oblast neţivotního pojištění, konkrétně na majetkové pojištění. Tuto oblast jsem si zvolila, neboť se jedná o téma postihující nás kaţdým dnem, zaměřím se na náleţitosti tohoto majetkového pojištění a to v rovině, aby se pojištění 12
nemovitosti stalo přínosem pro kaţdého čtenáře jako laika nebo člověka v této oblasti jiţ zkušeného. Hlavním cílem této práce je provést srovnání pojištění nemovitosti, resp. produktŧ u vybraných pojišťoven v České republice, a to za pomocí modelového příkladu, který zahrnuje objasnění principŧ ke stanovení správné pojistné hodnoty, porovnání nabídek podle poskytované pojistné ochrany, nejniţší pojistné, rozsah asistenčních sluţeb. Potom provedu porovnání nabídek, pokud chceme zajistit komplexní ochranu majetku, tzn. sjednání pojištění nemovitosti vč. pojištění domácnosti a pojištění odpovědnosti. V poslední řadě porovnám postupy sjednání takovéto nabídky on-line a vyberu optimální pojistnou ochranu pro daný předmět pojištění. K tomuto cíli budu postupovat přes jednotlivá témata spočívající v teoretické stránce dané problematiky, a to charakteristikou předmětu pojištění majetku, vymezení právního rámce pojištění a pojistné smlouvy, analýzou rizik, stanovení ceny za pojistné a zmapování českého pojistného trhu v nabízených produktech, a v poslední fázi provedu komparaci srovnatelných produktŧ a vyberu nejoptimálnější pro konkrétní předmět pojištění. Tato práce je strukturována do dvou hlavních částí. První teoretická část zahrnuje teorii pro danou oblast pojištění, historii a právní pohled na pojistnou smlouvu dle nového občanského zákoník, zaměřím se na změny, které přinesl nový občanský zákoník. V této části jsou také uvedeny principy, na kterých je majetkové pojištění postaveno, tj. předmět pojištění, jednotlivá pojistná nebezpečí, se kterými se setkáváme u pojištění nemovitosti, zpŧsoby ke stanovení hodnoty majetku a činitelé ovlivňující pojistné. Druhá praktická část práce, dává čtenáři přehled o českém pojistném trhu, a seznamuje čtenáře se třemi dominantními pojišťovnami na pojistném trhu v České republice a jejich produkty. Praktická část je zakončena modelovým příkladem. Splnění výše uvedených cílŧ je realizováno pomocí metod v této diplomové práci, kterými jsou: rešerše odborné literatury, komparativní analýza, syntéza dílčích poznatkŧ, indukce a dedukce, dotazníkové šetření. Vzhledem k časovému období psaní práce (přelom 13
2014/2015) jsou výchozí texty z údajŧ a statistik převáţně nejpozději k 31. 12. 2013 (některé předběţné údaje k 31. 12. 2014).
14
1. Problematika pojištění nemovitosti Odvětví pojištění majetku obyvatelstva spadá do oblasti neţivotního pojištění1. Pojištění majetku obyvatelstva zahrnuje kromě pojištění domácnosti a havarijního pojištění, i pojištění nemovitosti 2, někdy téţ nazýváno jako pojištění budov nebo staveb. Pojištění nemovitosti bychom měli zvaţovat, ať uţ bydlíme ve vlastní vile, bytě nebo máme bydlení jen pronajaté. Lze ho uzavřít pouze na nemovité objekty. Kromě rodinných domŧ, vil, či bytových domŧ, to mohou být i vedlejší stavby jako garáţe, skleníky, ploty, nebo dokonce i bazény. Podmínkou je, aby stavby byla pevně propojena se zemí a nacházela se na pozemku hlavní
nemovitosti.
Nemovitost
lze
pojistit
jiţ
v době,
kdy
je
ve
výstavbě.
Pojištění nemovitosti kryje pojistná nebezpečí jako pád stromu, poţár, povodeň, apod. Jeho rozsah je stanoven dle konkrétních podmínek pojišťoven. Myslím, ţe by pojištění nemovitosti měl zvaţovat kaţdý, kdo řeší vlastní bydlení, neboť částky, v případě škod na majetku, nejsou zrovna zanedbatelné a kolikrát za ţivot člověk vlastní bydlení řeší. Dobře uzavřené pojištění majetku sice nezabrání tomu, aby pojištěného nepostihlo nic zlého, ale pomŧţe zmírnit finanční následky, pokud k takové situaci dojde. Podle prŧzkumu České asociace pojišťoven3 z roku 2012 (dále jen „ČAP“) dochází k několika chybám, kterých se lidé běţně dopouštějí během samotného sjednání pojištění a následného trvání pojistné smlouvy. Uvedený prŧzkum uvádí, ţe aţ 6 % lidí nemá majetek pojištěn 1
Neţivotní pojištění kryje celou řadu pojistných nebezpečí neţivotního charakteru, které zpŧsobují přímé věcné škody, finanční ztráty, atd. (Ducháčková, 2009, s. 139). Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, upravuje rozdělení pojištění na ţivotní a neţivotní pojištění. Jedná se o třídění dle zpŧsobu vytváření rezerv. V příloze č. 1 tohoto zákona vymezuje skupiny pojištění a následně vyjmenovává odvětví neţivotních pojištění. Vymezuje jej do oblasti neţivotních pojištění osob, pojištění majetková, pojištění majetkových ztrát a záruk, pojištění odpovědnosti za škody, pojištění právní ochrany. U neţivotních pojištění není zřejmé, zda pojistná událost nastane nebo ne.
2
Klasifikace pojištění dle předmětu pojištění, na které se i zaměřují produkty: pojištění majetku obyvatelstva, pojištění prŧmyslových a podnikatelských rizik, pojištění zemědělských rizik (Ducháčková, 2009, s. 144).
3
Česká asociace pojišťoven je zájmové sdruţení podporující vzájemnou pomoc, spolupráci a zabezpečení zájmŧ pojišťoven a zajišťoven. Je právnickou osobou se sídlem v Praze. Činnost zahájila v roce 1994. (ČAP)
15
vŧbec, protoţe si lidi myslí, ţe se jim nemŧţe nic stát, dále tento prŧzkum uvádí, ţe lidé si neuvědomují, ţe cena majetku se léty mění, a tak neobnovují své smlouvy a pojistné hodnoty nebo ţe se nezajímají o pojistné podmínky. Následující kapitoly se budou zabývat touto problematikou.
1.1
Historie pojištění nemovitosti
Celosvětově jsou první zmínky o pojištění nemovitosti datovány do dob čínské historie. Velký zlom v této problematice nastal v době 17. století. V době, kdy mnohá středověká města utrpěla řadu poţárŧ středověkých obydlí. S tímto se významně pojí poţár Londýna roku 1666 při němţ lehlo popelem přes 13 000 budov. Byla tak snaha vytvořit organizaci, která by měla na starost pojištění domŧ. Toto se povedlo tehdejšímu podnikateli Nicholasi Barbonovi, který roku 1681 zaloţil tzv. „Insurance Office for Houses“ (kancelář pro pojištění domŧ). Ve Spojených státech vznikla v Jiţní Karolíně roku 1732 první instituce, která se zabývala pojištění nemovitosti. O její zaloţení se zaslouţil Benjamin Franklin. (HN, 2010) Na území České republiky je prvním dochovaným záznamem „zcela novátorský návrh“ z roku 1699, který podal Jan Kryštof Bořek. Tento návrh měl zavést povinné poţární pojištění budov v Čechách. Cílem bylo zaloţit protipoţární fond, do nějţ by přispívali všichni občané, kteří si právě koupili dŧm, a to prostřednictvím daně. Tento praktický úmysl však nebyl uskutečněn. V roce 1827 byla zaloţena První česká vzájemná pojišťovna v Praze. Jejím hlavním smyslem byla náhrada škody vzniklé ohněm. Následně se tato organizace začala zaměřovat od poţárního pojištění nemovitosti také na škody na nemovitosti vzniklé krupobitím. Postupně se tak i rozšiřovala i oblast rizik, proti kterým mělo dané pojištění čelit. V této době nastal přelom v rozvoji českého pojišťovnictví. Na území Čech fungovaly dvě zahraniční pojišťovny a zahájila činnost Moravsko-slezská vzájemná pojišťovna. První česká vzájemná pojišťovna je předchŧdkyní dnešní České pojišťovny a stále si drţí výsadní postavení na českém pojistném trhu. Za zmínku také stojí rok 1932, kdy došlo k otevření pobočky
pojišťovny
Generalli,
která
(Ducháčková, 2009, s. 12-13)
16
byla
zaloţena
v roce
1931.
Vydáním zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, došlo tak k úpravě podmínek na českém pojistném trhu (vznik pojišťoven a dalších pojišťovacích subjektŧ). Druhá polovina 20. století je období velkého rozmachu pojišťoven a jejich rozvoji.
1.2
Vymezení právního rámce
Aktuálně do problematiky pojištění nemovitého majetku sahá několik právních norem, resp. předpisŧ, kterými jsou: -
Zákon č. 89/2012, Sb. občanský zákoník;
-
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví;
-
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí;
-
Zákon č. 256/2013 Sb., katastrální zákon;
-
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č. 350/2012 Sb.;
-
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a k němu prováděcí vyhlášky.
Zákon č. 89/2012, Sb. občanský zákoník (občas nazýván jako „nový občanský zákoník“ se zkratkou „NOZ“). Patří ke stěţejním předpisŧm upravujícím problematiku pojištění nemovitého majetku. Byl přijat Parlamentem České republiky a vyhlášen ve Sbírce zákonŧ 22. března 2012 s účinností od 1. 1. 2014. Nahradil tak předchozí občanský zákoník č. 40/1964 Sb., a sjednotil několik právních norem z oblasti soukromého práva. Je systematicky rozčleněn do pěti částí. Kromě změn v oblasti nemovitostí a vlastnického práva, obsahuje ve své části IV. hlavě II. dílu 15 oblast pojištění – vymezení pojistné smlouvy a z ní vyplývajících práv a povinností. Pŧvodně oblast pojistné smlouvy upravoval zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který byl mimořádně kvalitním právním předpisem. Dŧvodem k sjednocení tohoto zákona do NOZ
17
bylo, ţe „občanský zákoník má obsahovat co moţná úplnou kodifikaci smluvních typů. U pojistné smlouvy zakládající soukromé pojištění4 je její začlenění do kodexu občanského práva zvlášť důleţité a i ze systematického hlediska logické, neboť se jedná o právní úpravu svou povahou obecně se dotýkající soukromého ţivota lidí a provázející jej v úzkém sepětí.“ (Eliáš, 2012, s. 977) Právní rámec tohoto zákona byl pouţit do osnovy v NOZ, a to bez zásadních změn. Změny se týkají víceméně pojmŧ a podmínek, které občas bývají poměrně sloţité. Úpravě pojistné smlouvy dle NOZ je věnována samostatná část této diplomové práce. Zároveň bychom neměli opomenout, ţe soukromé pojištění velmi těsně navazuje na několik institutŧ upravených občanským zákoníkem (např. vlastnické právo, definice pojmŧ – věc a věc nemovitá, jiţ samotná úprava vzniku, změn a zániku závazkŧ, pojetí škody, povinnost nahradit škodu, apod.). Úprava soukromého pojištění je stanovena tak, aby byla zajištěna rovnováha smluvních stran a s maximálním ohledem na pojistitele, který je fakticky silnější. (Eliáš, 2012, s. 896) Občanský zákoník rovněţ ještě zastřešil úpravu o vlastnictví bytŧ a nebytových prostorŧ, kterou pŧvodně vymezoval zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytŧm a nebytovým prostorŧm a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytŧ). Z velké části tuto úpravu občanský zákoník převzal. Převzetí se týkalo také těchto základních pojmŧ, co je to bytová jednotka, nebytový prostor, společné prostory, podmínky pro vznik společenství bytových jednotek v domě, jejich orgány a odpovědnost těchto orgánŧ. Poslední část nové úpravy je nově věnována převodu skupinových rodinných domŧ z vlastnictví bytových druţstev. Závěrem k občanskému zákoníku si ještě dovolím zmínit, ţe v mezinárodním pohledu jsou zvláštní zákony o pojistné smlouvě, jak tomu bylo doposud v České republice, jsou typické pro Francii, Rakouskou, Německo nebo Švýcarsko či Dánsko, vznikly z konkrétních historických nebo věcných dŧvodŧ. Např. k existenci dánského zákona podmiňuje skutečnost,
4
Členění pojištění z právního hlediska, a to na komerční (soukromé) a sociální (zákonná pojištění vyplývající ze zákona). (Ducháčková, 2009, s. 33). Komerční pojištění zahrnuje krytí rizik ekonomických subjektŧ (fyzických a právnických osob) zpravidla v návaznosti na jejich rozhodnutí a potřeby, je dobrovolné (povinné jen výjimečně – u povinného ručení). Typická je smluvní podoba pojištění.
18
ţe tato severská země nemá právní normu v rozměrech obdobných našemu občanskému zákoníku. (Eliáš, 2012, s. 975) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Tento zákon doplňuje úpravu k pojistné smlouvě. Tímto zákonem byla zpřehledněna úprava pojišťovnictví jako ekonomického odvětví. Jeho rámec šel naproti podmínkám pro vstupu ČR do EU. Zákon o pojišťovnictví zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje podmínky pro provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví, charakterizuje jednotlivé subjekty pŧsobící v pojišťovnictví, pojednává o střetu zájmŧ a uvádí finanční podmínky k pojišťovací činnosti. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Tento zákon doplňuje ţivnostenský zákon a v souladu s principy platnými v EU upravuje podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelŧ, zřizuje jejich registr a upravuje výkon státního dozoru v této oblasti. Zákon č. 256/2013 Sb., katastrální zákon. Nabyl účinnosti k 1. lednu 2014. Definuje veškeré údaje o nemovitostech včetně práv k nemovitostem a jejich geometrické a polohové určení. Zákon reaguje na nový občanský zákoník, který upravuje oblast nemovitostí. Např. zavádí novinku v oblasti zápisu staveb do katastru, ţe do evidence se zapisují stavby, jen v případě, ţe nebudou součástí pozemku. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č. 350/2012 Sb. Kromě úpravy definicí základních pojmŧ jako např. stavební pozemek, stavba, projektová dokumentace, se v poslední části tento zákon zabývá stavbami, jejich stavebním dozorem a povinnostmi a odpovědností osob při přípravě a provádění staveb. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Ve své první části se věnuje zpŧsobŧm oceňování majetku a sluţeb, nemovitostí (stavby, pozemky a trvalé porosty) a majetková práva. Tento zákon odkazuje ještě na Oceňovací vyhlášky. Toto bývá dŧleţité při stanovení pojistné hodnoty majetku. 19
1.3
Pojistná smlouva od 1. 1. 2014
Nová právní úprava pojistné smlouvy, kterou stanovil občanský zákoník č. 89/2014 Sb., je účinná rovněţ od 1. 1. 2014. Zákoník zavedl novou terminologii, a to například návrh se stal nabídkou, pojistné riziko nahradilo pojistné nebezpečí, lhŧta se stala dobou, pojistná událost se změnila na nahodilou událostí krytou pojištěním, apod. Následující podkapitoly uvádějí tyto nové pojmy podrobněji. Tato úprava pojistné smlouvy se tak z časového hlediska vztahuje na smlouvy uzavřené od data účinnosti občanského zákoníku. Platí zde tzv. dvojí právní reţim, který znamená, ţe právní vztahy vzniklé z pojistných smluv, které byly uzavřeny do 31. 12. 2013, se i nadále řídí ustanoveními pŧvodního zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb. Rozhodujícím kritériem pro určení správného reţimu pojistné smlouvy přitom není počátek pojištění, ale okamţik uzavření pojistné smlouvy (Hora_Šulcová_Zuzaňák, 2011, s. 53). Následující podkapitoly uvádějí náleţitosti pojistné smlouvy – smluvní strany, jejich vzájemná práva a povinnosti, vznik a zánik pojistné smlouvy, a také zpŧsoby uzavření pojistné smlouvy.
1.3.1 Smluvní strany a účastníci pojištění Smluvními stranami jsou osoby, které pojistnou smlouvu uzavřely, tj. pojistitel a pojistník. Pojistitelem je ten, kdo se zavázal pojistné plnění poskytnout (nikoliv však zaplatit). Představuje ho právnická osoba, která je oprávněná provozovat pojišťovací činnost a byla jí udělená licence (reguluje Česká národní banka). Pojistníkem je ten, kdo pojištění sjednává bez ohledu na právní formu. Mŧţe být fyzická nebo právnická osoba. (Před uzavřením pojistné smlouvy v pozici tzv. zájemce, který přijímá nabídku. Zájemci o pojištění musí být tak před uzavřením samotné smlouvy sdělena řada informací ohledně nabízeného produktu a pojistitele). (Ducháčková, 2009, s. 40-41) Podstatou samotného sjednání pojištění a trvání pojištění je existence pojistného zájmu. Zanikne-li pojistný zájem, zaniká i pojištění. Pojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany 20
před následky pojistné události. Pojistník má zájem na vlastním majetku, a mŧţe mít i zájem na majetku jiné osoby, pokud by mu bez jeho existence a uchování hrozila přímá majetková újma. Při pojištění majetku je pojistný zájem skutečným a podstatným zájmem určité osoby, aby škoda náhodně vzniklá na určitém majetku pro tuto osobu neznamenala přímou finanční ztrátu. Spojuje se tedy s osobou, která čerpá jakýkoliv prospěch, ţe majetek existuje a je uchován do budoucna. (Eliáš, 2012, s. 979) Toto je v praxi vyuţíváno například při sjednávání hypoteční úvěru - zástavní věřitel (banka)5 má zájem na tom a snaţí se pojištěním předejít situaci toho, aby v době trvání úvěru nedošlo k úplnému zničení stavby nebo domu např. ohněm, který je zástavou a měla tak jistotu finančního krytí, proto i mají některé banky sjednat pojištění nemovitosti jako povinnost k získání hypotečního úvěru. Dalšími účastníky pojištění jsou pak pojištěný, oprávněná osoba, popř. poškozený. Definice pojištěného je obsaţena v § 2766 NOZ následovně: „Osoba, na jejíţ ţivot, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje, je pojištěným.“ V tomto smyslu NOZ osobu pojištěného přesněji stanovil. Osoba pojištěného je stanovena s ohledem k hodnotě pojistného zájmu, na který se vztahuje pojištění. Pokud se neshoduje osoba pojištěného a pojistníka, pak pojistný zájem nemusí mít samotný pojištěný, ale pojistný zájem se ţádá u pojistníka. Podle par. 2761 NOZ je pojistný zájem oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. (Jandová_Svejkovský_Šlauf, 2014, s. 22) Dalším účastníkem pojistného vztahu je ještě pojištěný. „Je to osoba, na jejíţ majetek, odpovědnost za škody, ţivot nebo zdraví se pojištění vztahuje. Osoba, které vzniká právo na základě uzavřené pojistné smlouvy na pojistné plnění, a to bez ohledu na to, zda pojištění sjednala sama nebo jiná osoba (pojistník).“ (Eliáš, 2012, s. 981) Oprávněná osoba je osoba, které v dŧsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Poškozený je osoba, které pojistitel vyplatí pojistné plnění za podmínek sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu.
5
Tzv. vinkulace ve prospěch banky, která poskytla úvěr.
21
1.3.2 Práva a povinnosti smluvních stran Pojmovým znakem pojistné smlouvy je synallagmatický právní vztah. Jedná se o vzájemnou povinnost mezi pojistníkem, kterému vyplývá povinnost platit pojistiteli pojistné (je jakousi úplatou za finanční sluţbu), a pojistitel, který se tak zavazuje tuto finanční sluţbu v podobě pojistného
plnění
poskytnout
oprávněné
osobě,
nastane-li
pojistná
událost.
(Karfíková_Přikryl, 2010, s. 213-224) Práva a povinnosti pojistitele: -
Povinnost sdělit před uzavřením smlouvy zájemci o pojištění rŧzné údaje identifikační a technické povahy o pojištění.
-
Povinnost poskytnout pojistné plnění.
-
Povinnost poskytnout pojistníkovi údaje významné pro plnění podle smlouvy.
-
Právo na pojistné po dobu trvání pojištění.
-
V případě pojistné události bez zbytečného odkladu zahájit její prošetření.
Práva a povinnosti pojistníka: -
Povinnost platit pojistné.
-
Povinnost poskytnout pravdivé informace pojistiteli jiţ před uzavřením pojistné smlouvy a i v době jejího trvání, změní-li se okolnosti k pojistnému nebezpečí.
-
Povinnost pojistníka ohlásit pojistiteli, nastala-li pojistná událost.
-
Právo na pojistné plnění v případě vzniku pojistné události ve sjednaném rozsahu.
Další práva a povinnosti mohou být upřesněny v pojistných podmínkách.
1.3.3 Předmět pojistné smlouvy Předmětem pojistné smlouvy je pojistné nebezpečí, které nahradilo pojistné riziko. Obecně lze pojistné nebezpečí chápat jako moţnost vzniku události s výsledkem odchylným od cíle s určitou objektivní pravděpodobností. Jedná se o nejistotu, která je měřitelná (na rozdíl od pravé nejistoty). Z pohledu pojistníka je podstatné pojistné nebezpečí jako moţná příčina vzniku pojistné události, u pojistitele obnáší pojistné riziko míru pravděpodobnosti vzniku 22
pojistné události vyvolanou pojistným nebezpečím. Spojitost těchto „situací“ je obsaţena v tom, ţe pokud se pojistné nebezpečí zvýší, zvýší se i pojistné riziko, protoţe na pojistné nebezpečí pŧsobí, jak pojistitel pojistné riziko oklasifikuje, zdali jej ponese a jaké pojistné vyměří. (Jandová_Svejkovský_Šlauf, 2014, s. 44)
1.3.4 Vznik a zánik pojistné smlouvy Pro pojistnou smlouvu na pojištění nemovitosti je vyţadována písemná forma, jinak je neplatná. Písemná forma se vyţaduje i v případě změny ve smlouvě. Zpravidla bývá uzavírána na dobu neurčitou (popř. dobu určitou jednoho roku s automatickým prodlouţením), pokud nedojde k podání výpovědi z některé smluvních stran nejpozději 8 týdnŧ před jejím výročím. (Jandová_Svejkovský_Šlauf, 2014, s. 153-186) Po uzavření pojistné smlouvy je vydána pojistníkovi tzv. pojistka (potvrzení o pojistné smlouvě obsahující náleţitosti uvedené v občanském zákoníku). Zároveň pojistná smlouva obsahuje údaje o výši pojistného, jeho splatnosti, a zda se jedná o pojistné běţné či jednorázové. Změna pojistného je moţná pouze na základě dohody smluvních stran. Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky. Kaţdá pojišťovna má své všeobecné pojistné podmínky, které obsahují podrobnější vymezení obsahu pojistného vztahu, podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, zpŧsob určení rozsahu pojistného plnění apod. Pojistník s nimi musí být prokazatelně seznámen ještě před uzavřením smlouvy. Zánik pojištění – NOZ uvádí několik variant, kdy pojištění zaniká: -
dohodou stran;
-
uplynutím pojistné doby (pokud bylo sjednáno na dobu určitou, tak má pojistitel nebo pojistník lhŧtu 6 týdnŧ před uplynutím pojistné doby, kdy mŧţe sdělit druhé straně, ţe nemá zájem na dalším trvání pojištění. Pokud tak neučiní, prodluţuje se smlouva automaticky za stejných podmínek); 23
-
nezaplacením pojistného (i přes upomenutí pojistitelem pojistníka);
-
výpovědí (dle NOZ v § 2805 a § 2806 jsou uvedeny přesné lhŧty pro moţnosti výpovědi);
-
odstoupením pojistitele v případě porušení povinností pojistníkem (dle NOZ § 2808);
-
dnem zániku pojistného zájmu (např. i změna vlastnictví nebo spoluvlastnictví);
-
dnem úmrtí pojištěného nebo ke dni zániku pojištěné právnické osoby bez právního
nástupce
nebo
dnem
odmítnutí
pojistného
plnění.
(Jandová_Svejkovský_Šlauf, 2014, s. 187).
1.3.5 Možnosti uzavření pojistné smlouvy Kaţdá z uvedených moţností vedoucích k uzavření pojistné smlouvy má své výhody i nevýhody. Pojistnou smlouvu je moţné uzavřít těmito zpŧsoby: a) osobně na pobočce pojišťovny: Sám klient dostane maximální informace o jednotlivých produktech určité pojišťovny – produkty „šité na míru“ nemovitosti vč. smluvního servisu, a však nemá srovnání oproti ostatním pojišťovnám týkající se slev a dalších bonusŧ k pojištění např. v podobě a rozsahu asistenčních sluţeb. b) prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele: Někteří potencionální klienti povaţují pojišťovací zprostředkovatele za nepříjemné obchodní poradce, a však si mnohokrát neuvědomí, ţe díky několika nabídkám rŧzných pojišťoven mohou získat výhodné podmínky svého pojištění za příznivou cenu. Většinou by měl pojišťovací poradce klientovi doporučit výhodný produkt, či případně obeznámit klienta o moţných nedostatcích vybraného produktu. c) on-line prostřednictvím internetu:
24
Výhodou je, ţe klient mŧţe získat výrazné slevy na pojistném. Tato forma je vhodná pouze pro ty, kteří přesně vědí, co a na kolik pojišťují. Dle mého názoru je tato moţnost uzavření pojistné smlouvy jednoduchá, neboť stačí (vyplnění on-line formuláře, kdy je třeba znát přesnou adresu, stav nemovitosti, pojistnou částku, na níţ se chce dotyčný pojistit a rizika). Nevýhodou je, ţe „klient“ nemá s kým prokonzultovat své dotazy a případně, ţe si není zcela jistý výkladem jednotlivých ustanovení. Pro sjednání pojištění on-line je pro internetové srovnávače a některé prodejce pojistných produktŧ v Česku zatím obtíţnější z dŧvodu vymezení povodňových zón. (Pojišťovny pouţívají softwary, které dokáţí podle adresy lokality vyhodnotit, jak rizikové jsou jednotlivé oblasti). d) prostřednictvím dalších prodejních kanálŧ (správci nemovitostí, realitní makléři, pojišťovací makléři apod.) Myslím si, ţe pokud by se měl klient obrátit pro pojištění např. na správce domu, dostane se do obdobné situace jako v případě návštěvy pobočky konkrétní pojišťovny. Nedostane se mu tak komplexní nabídky o konkrétních produktech rŧzných pojišťoven, ale spíše bude směrován na omezené mnoţství produktŧ. Tato cesta mŧţe znamenat pro klienta úsporu času v momentě, kdy sjednává kompletní servis týkající se např. správy nemovitosti nebo zprostředkování koupě – prodeje. V moţnostech při uzavírání smluv přinesl NOZ také další změnu. Tato změna spočívá v tom, ţe část ustanovení NOZ je věnována tzv. distančním smlouvám. Distanční smlouvy jsou smlouvy, které jsou uzavírány prostřednictvím komunikace na dálku (zrovna zmíněným online přístupem, telefonicky) anebo uzavření smluv mimo obchodní prostory. V případě smluv o finančních sluţbách uzavíraných tímto zpŧsobem, zahrnující právě pojistné sluţby, NOZ specifikuje přesné poţadavky na tyto smlouvy a snaţí se tím zabezpečit větší ochranu spotřebitele. Spotřebitel je slabší smluvní stranou, a tak je nutné dle této úpravy zajistit lepší informovanost, poskytnout spotřebiteli moţnost ochrany před nevyţádanými sluţbami. NOZ vymezuje minimální obsah údajŧ, které spotřebitel musí obdrţet před uzavřením smlouvy a je
25
dána moţnost spotřebiteli odstoupit od smlouvy ve lhŧtě do 14 dnŧ od uzavření smlouvy (Eliáš, 2012, s. 746-749). Samostatnou problematikou je sjednání pojištění prostřednictvím pojišťovacího makléře. Problematika je specifická v tom, ţe je nutné rozlišit, zda tzv. pojišťovací makléř konkrétní úkon zpracovává v reţimu makléře, nebo pojišťovacího zprostředkovatele. Většina pojišťovacích makléřŧ má oprávnění jak pro činnost pojišťovacího zprostředkovatele, tak pojišťovacího makléře. V reţimu pojišťovacího zprostředkovatele, tedy ve stavu, kdy subjekt zastupuje konkrétní pojistitele a tedy i za tyto pojistitele na základě plné moci podepisuje pojistné smlouvy a návrhy, se jedná vlastně o totoţnou sluţbu jako je uvedeno v bodu b), pouze se širší nabídkou. V případě, ţe je činnost v reţimu pojišťovacího makléře, je tato vykonávaná na základě Smlouvy o spolupráci a zmocnění. V tomto případě zastupuje makléř pojistníka, provádí výběr a doporučení nejvýhodnější nabídky. V tomto reţimu uzavřenou pojistnou smlouvu nikdy nepodepisuje za pojistitele makléř. Výhodou této varianty je komplexnější moţnost zpracování nabídek z celého pojistného trhu, profesní odpovědnost makléře např. za správné stanovení pojistných hodnot – viz samostatná část v kapitolách č. 3 a č. 6. V praxi je však nabídka sluţeb pojišťovacího makléře v celé komplexnosti zahrnující i servis při vyřizování pojistných událostí poskytována většinou pouze pro segment pojištění podnikatelských rizik.
1.4
Předmět pojištění nemovitého majetku
Pojištění nemovitého majetku obyvatelstva říká, ţe předmětem pojištění mohou být pouze věci nemovité, resp. objekty určené k bydlení, ať uţ trvale nebo rekreačně obývané. Teorie uvádějí toto pojištění pod pojištěním občanŧ jako pojištění budov nebo staveb. Předmět pojištění je specifikován v pojistné smlouvě. Rovněţ musí být upřesněno místo předmětu – lokalita umístění nemovitosti (další návaznost pro stanovení pojistného s ohledem na určení ceny a rizika ţivelních událostí). Předmětem pojištění mohou být i vedlejší objekty a objekty ve výstavbě. V pojistné smlouvě mŧţe být sjednán předmět pojištění jako konkrétně určený a pak také předmět hromadně určený či celý soubor věcí (např. dŧm vč. jeho
26
oplocení.). Podmínkou pro pojištění nemovitosti je, ţe předmět musí být v dobrém technickém stavu, a musí být na území České republiky6. Dle výše uvedeného povaţuji za vhodné uvést charakteristiku nemovitých věcí dle občanského zákoníku, který v § 498 definuje nemovité věci takto: „(1) Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakoţ i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, ţe určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. (2) Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité.“ (Eliáš, 2012, s. 229-230). Předchozí právní úprava občanského zákoníku mluvila o nemovitosti jako o pozemcích, stavbách, které jsou spojeny se zemí pevným základem. Tato se rozšiřuje o dvojí podobu, a to ve smyslu, kdy mŧţeme pod pojmem nemovité věci povaţovat i některá práva, jak je tomu například v třetí části NOZ právo stavby. Hlavně se ale pojetí nemovité věci vrací k zásadě superficies solo cedit, která prohlašuje, ţe stavba je součástí pozemku, pokud se nejedná o stavbu dočasnou. (Eliáš, 2012, s. 230) Pozemek - za pozemek se pro účely § 2 písm. a) zákona o katastru nemovitostí č. 256/2013 Sb., se povaţuje „část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, hranicí jiného práva podle § 19, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu vyuţití pozemků.“
6
Pojistná smlouva (Hora_Šulcová_Zuzaňák, 2011, s. 228) v neţivotním pojištění se řídí právem členského státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko. Členským státem, kde je umístěno pojistné riziko se rozumí: a) stát, na jehoţ území se nachází pojištěné budovy; b) stát, kde je registrován dopravní prostředek; c) u pojištění na cestovní rizika na dobu kratší 4 měsícŧ stát, kde pojistník uzavřel pojistnou smlouvu; d) v ostatních případech stát, ve kterém má pojistník bydliště nebo sídlo.
27
Dle analýzy nabízených produktŧ7 několika pojistitelŧ jsou konkrétními předměty pojištění nemovitosti v ţivotě občanŧ: 1. Stavba - pojem, který se běţně vyskytuje v legislativě České republiky. Přesto se ale obtíţně hledá její vhodná definice. Někdy je tento pojem chápán z pohledu právního jako budova, hala, výstavba či proces realizace, proto je moţné sjednat pojištění nemovitosti i na objekt ve fázi uskutečňování. Podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, je její přesná definice obsaţena v §2 odst. 3) a to následně: „za stavbu jsou pro účely stavebního zákona povaţována veškerá stavební díla, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání.“ Z hlediska chápání pojmu stavba v občanskoprávních vztazích není rozhodující, zda jejímu zřízení předcházelo stavební povolení a došlo-li po jejím dokončení k vydání kolaudačního rozhodnutí případně jiných aktŧ vyţadovaných stavebním zákonem. Pojišťovny definují stavbu jako objekty nemovitého charakteru, které se od budov odlišují tím, ţe jsou zpravidla nezastřešené, tj. mezi stavbu patří např. ploty, chodníky, zpevněné plochy. Pojišťovny povaţují za stavby i bazény, které jsou pevně zabudované do terénu včetně jejich součástí a příslušenství. Ráda bych zmínila, ţe součástí pojištění nemovitosti je i stavební materiál, který je spjat s výstavbou. 2. Budova – tento pojem je definována v § 2 písm. l) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, a to „budovou se rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převáţně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí“ 3. Bytový dům – taková stavba, která z více jak 50 % slouţí k bydlení a zároveň musí mít více jak čtyři samostatné byty. Pokud je v domě nebytový prostor typu sklad, provozovna, kancelář, jsou tyto prostory pojištěny v rámci pojištění bytového domu.
7
Pojistné produkty (Hora_Šulcová_Zuzaňák, 2011, s. 41) jsou charakteristické tím, ţe jsou nehmotné a nehmatatelné, mají úzkou vazby na psychologické aspekty a mohou se uzavírat na velmi dlouhou dobu. V konkrétním provedení je tvořen tiskopisy pojistných smluv, ve kterých jsou zaznamenány potřebné údaje o pojišťované nemovitosti, údaje o pojistníkovi, o oprávněných osobách, a součástí jsou i pojistné podmínky.
28
Společné části domu – podle své povahy mají slouţit všem vlastníkŧm bytových jednotek v domě. 4. Jednotka – byt nebo nebytový prostor, s nímţ je neoddělitelně spojen podíl na společných částech domu (vyjma spoluvlastnického podílu na pozemku a věcných právech). Byt – je definován podle pŧvodního zákona č. 72/1994 Sb., zákona o vlastnictví bytŧ a nebytových prostor jako samostatná místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. Oproti tomu je nebytový prostor podle stavebního zákona vymezen jako prostor, který je na základě rozhodnutí stavebního úřadu určen k jinému účelu neţ k bydlení. V případě pojištění bytové / nebytové jednotky je zároveň pojištěn i podíl na společných prostorech v domě. Byt mŧţe být v osobním i druţstevním vlastnictví (pak je vlastníkem bytové druţstvo). 5. Vedlejší místnosti – Vedlejší místností mŧţe být např. sklep (sklep je příslušenstvím), tj. je moţné ho pouţívat bez věci hlavní. 6. Rodinný dům – je definován stejně jako bytový dŧm, ale mŧţe mít maximálně tři zkolaudované byty. Stavebně mŧţe mít maximálně jedno podzemní podlaţí, a dvě nadzemní podlaţí a podkroví. 7. Rekreační domy typu chaty a chalupy – objekt určený na základě kolaudačního rozhodnutí k rekreaci, tedy k přechodnému obývání. Chalupa na rozdíl od chaty není omezena technickými parametry spočívající ve velikosti nebo obestavěném prostoru. -
Součást nemovitosti – součástí je cokoliv, co k nemovitosti náleţí a nemŧţe být odděleno, aniţ by se nemovitost znehodnotila (např. přístavba, přípojky)
-
Věci sloužící ve výstavbě, opravám nebo údržbě pojištěného nemovitého majetku (např. lešení, míchačka, apod.)
-
Vedlejší objekty k rodinným a bytovým domŧm zahrnují garáţe, ploty, bazény, skleníky, apod. Cokoliv, co má být s předmětnou nemovitostí uţíváno a je na stejném pozemku. 29
1.4.1 Dodatek Pojištění budov je, jiţ výše zmíněno, sjednáno jako dobrovolné (je na vŧli kaţdého jedince, zda uvedený předmět nechá pojistit nebo nikoliv.) Za určitou výjimku by se dalo povaţovat pojištění bytového domu. Sjednání tohoto pojištění bylo dle pŧvodního zákona č. 72/1994 Sb., zákona o vlastnictví bytŧ, zahrnuto do pravomoci společenství domu. Dle tohoto zákona: „Společenství je oprávněno činit úkony, především uzavírat smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména: a) Zajištění dodávky sluţeb spojených s uţíváním jednotek, b) Pojištění domu, c) Nájmu v případech nájmu společných částí domu, a dále k nájmu jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek.“ I kdyţ NOZ tuto úpravu nevymezuje pro společenství taxativně, většina zakládajících se nových společenství vychází z pŧvodních podmínek a přejímá toto právo ve stanovách dle pŧvodního zákona, neboť mŧţe být zavazující pro některé vlastníky bytových jednotek předloţit pojištění budovy v případě financování hypotéčním úvěrem, pakliţe nepoţadují hypoteční banky samostatné pojištění bytové jednotky. Také v situaci bytového druţstva je zachována povinnost pojistit nepřevedené jednotky, jichţ se týká úvěr, aby byl zachován dosavadní rozsah pojištění domu odpovídající nepřevedeným jednotkám (institut bytových druţstev se vyuţívá v případě financování bytových domŧ za podpory poskytnutí dotací pro výstavbu, popř. úvěrŧ). (Jandová_Svejkovský_Šlauf, 2014, s. 83)
30
2. Pojistná nebezpečí u pojištění majetku „Ve svých počátcích bylo klasickým tradičním rizikem pojištění majetku riziko poţární. Postupem času si klienti pojišťoven stále více přáli širší krytí věcných škod, tak se postupným přidáváním dalších příbuzných zdrojů nebezpečí sdruţených pojistek z poţárního rizika stalo riziko ţivelní.“ (Daňhel_Ducháčková, 2010, s. 113) Dnes pojištění nemovitého majetku zahrnuje krytí celé řady nebezpečí, při jejichţ realizaci dochází ke vzniku přímých věcných škod na pojištěném předmětu. (Ducháčková, 2009, s. 143)
2.1
Charakteristika pojistných nebezpečí
Přesný výčet pojistných nebezpečí, na která je pojištění sjednáno, je stanoven pojistnou smlouvou dle produktu a zvolené úrovně pojistné ochrany. Avšak ne všechny pojišťovny mají dle pojistných podmínek stejně charakterizována jednotlivá nebezpečí (Pojistná nebezpečí jsou definována ve všeobecných pojistných podmínkách pojistitelŧ8).
2.1.1 Pojistná nebezpečí způsobená živlem V určité podobě jsou zahrnuta ve většině druhŧ pojištění majetku. Představují poměrně rozsáhlou skupinu pojistných nebezpečí (označováno jako „sdruţený ţivel“), jedná se o přímé škody na majetku zpŧsobené ţivelní událostí např. poţár, výbuch, blesk, vichřice, povodeň, záplava, krupobití, zemětřesení, pád stromŧ a stoţárŧ, sesouvání nebo zřícení lavin, tíha sněhu nebo námrazy, náraz nebo zřícení letadla, jeho části nebo nákladu (Ducháčková, 2009, s. 143).
8
Pro výčet moţných pojistných nebezpečí jsem vycházela z všeobecných pojistných podmínek pojistitelŧ, kterým je věnována praktická část práce v kapitolách č. 5 a č. 6.
31
Požár – celých 20 % poţárŧ je zpŧsobeno technickou závadou, která mŧţe nastat v době naší nepřítomnosti. Poţár je z pravidla dle pojistných podmínek definován jako oheň, který opustil své určené nebo obvyklé ohniště, nebo který takové ohniště opustil a vlastní silou se rozšířil na okolní předměty. Poţárem ale není ţhnutí nebo doutnání s omezeným přístupem kyslíku, jakoţ i pŧsobení uţitkového ohně a jeho tepla. Poţárem také není pŧsobení tepla při zkratu v elektrickém vedení, pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil. Proto také musí pojistník a pojištěný brát zvláštní zřetel na dodrţování poţárních předpisŧ a podmínek uvedených v pojistné smlouvě nebo pojistných podmínkách pojišťovny. Jejich nedodrţení mŧţe mít vliv na pojistné plnění pojistitele. Pojistné plnění však zpravidla zahrnuje i kompenzaci za škody zpŧsobené hašením poţáru vč. předchozího pŧsobení účinkŧ zplodin po poţáru. Je vhodné vyuţít protipoţární zařízení, která zvýší ochranu a bezpečnost objektu. Např. elektronická signalizace (poţární čidla), samočinné hasicí zařízení nebo přenosné hasicí přístroje, hydrantové systémy, protipoţární pokrývky. Výbuch – náhle probíhající projev sil, který spočívá v rozpínavosti plynŧ nebo par, je doprovázen zvukovým projevem a tlakovou vlnou s ničivým destruktivním účinkem na okolí. Mŧţe se jednat o výbuchy tlakové nádoby (např. kotel nebo potrubí se stlačeným plynem). Nejčastější výbuchy jsou zapříčiněny výbuchem zemního plynu. Úder blesku – bezprostřední přechod blesku (atmosférického výboje) na předmět pojištění. Místo úderu blesku musí být spolehlivě zjistitelné a podle tepelných a mechanických stop. (Toto pojistné nebezpečí není totéţ jako přepětí. Přepětí je spojeno s nepřímým úderem blesku a jeho indukcí zpŧsobil prokazatelné napětí v elektronické nebo komunikační síti. Pro uplatnění takovéto škody musí být prokázána bouřková činnost od Hydrometeorologického ústavu nebo správcem energetických sítí.) Kouř – rozumí se kaţdé bezprostřední zničení nebo poškození pojištění věcí v dŧsledku kouře, který vychází náhle a mimo určení z topných, topenářských, varných a sušících nebo topenišť nacházejících se na místě pojištění. V situacích k likvidaci škod na nemovitosti zpŧsobených poţárem, kouřem, výbuchem, je nutné překládat platné revize na zařízení nebo spotřebiče.
32
Vichřice – dynamické pŧsobení hmoty vzduchu (vítr), který dosahuje v místě pojištění rychlosti 75 km/h a vyšší tzn., ţe ne kaţdý větší vítr, i kdyţ zpŧsobí škodu, je povaţován za vichřici. Dŧkazem o vichřici jsou standardně zprávy ČHMÚ, v případě lokální vichřice – stopy na okolí. „Škody způsobené vichřicí jsou nejčastější pojistnou událostí (hned po povodních), v průměru se lidé hlásí o Kč 30.000,- za pojistné plnění.“ (Události ČT) Tíha sněhu a námrazy – ohroţuje střechy domŧ a i zařízení bytŧ. Obnáší škody zpŧsobené nadměrnou hmotností sněhu a náledí na střešních krytinách, nosných nebo nenosných konstrukcích. Zrovna tak zahrnuje škody zpŧsobené prosakující vodou z tajícího sněhu nebo námrazy, pokud předtím došlo k poškození nebo zničení konstrukce nadměrnou tíhou sněhu nebo námrazy. Normy počítají s bezpečným zatíţením střechy sněhem kolem 50 kg/m2. Ovšem, většina lidí povaţuje i škody zpŧsobené rozpínavostí sněhu a ledu za škody zpŧsobeném tíhou ţivlu, toto je omyl! U jednotlivých pojišťoven jsou velké rozdíly v definicích dle všeobecných pojistných podmínek. Povodeň – v posledních letech patří mezi nejčastější prŧvodce ţivelných škod. Lze ji definovat jako přechodné zvýšení hladiny vodních tokŧ nebo zaplavení větších či menších územních celkŧ vodou, která se vylila z břehŧ vodních tokŧ nebo nádrţí, nebo tyto břehy a hráze protrhla, nebo byla zpŧsobena náhlým a neočekávaným zmenšením prŧtočného profilu toku. Povodní dojde k poškození předmětu pojištění, kterým bylo zpŧsobeno přímým pŧsobení vody z povodně nebo předměty unášenými vodou z povodně. Nebezpečí povodně lze zjistit z tzv. „povodňových map“, které rozdělují výši nebezpečí do zón 1-4 (v zóně č. 1 pojišťovny objekt bezproblémově pojistí). Nejčastější škodní události v souvislosti s povodní jsou: zatopení sklepních a přízemních částí domŧ, zničení vybavení domácnosti, zatopení zahrad a pozemkŧ, poškození vnějších fasád, dveří či přízemních oken, vyplavené pozemky (ČAP). Záplava – vytvoření souvislé vodní plochy v dŧsledku přívalového deště, na které bude voda delší dobu stát případně po ní proudit v místě pojištění.
33
Krupobití – přírodní jev, při kterém kousky ledu (kroupy) rŧzného tvaru, velikosti, váhy a hustoty vytvořené v atmosféře dopadají na pojištěnou věc a tím dochází k jejímu poškození nebo zničení. Zemětřesení – lze jím povaţovat situaci, kdy dochází otřesŧm zemského povrchu vyvolané pohybem v zemské kŧře, které dosahují alespoň st. 6 Richterovy škály. V České republice oblast západních Čech – Aš – Kraslice – Sokolovsko. Poslední zemětřesení ze 4. 8. 2014 v této oblasti dosáhlo přes čtyři stupně stupnice. Sesuv půdy – pohyb hornin z vyšších poloh do niţších, kterému předchází pŧsobení přírodních sil a klimatických vlivŧ při porušení rovnováhy svahu, ale nikoliv však v dŧsledku lidské činnosti (a stavebním provozem). Sesuvem není klesání zemského povrchu do centra země, pokles rovinatého terénu, nebo změny základových poměrŧ staveb. Pojistné nebezpečí sesuvu pŧdy je obdobné jako zřícení skal nebo zemin, spočívá v uvolnění skalních blokŧ, suti nebo zeminy v dŧsledku pŧsobení gravitace a porušení dlouhodobé rovnováhy. Pád stožárů, stromů a jiných předmětů – rozumí se tím nahodilý a nepředvídatelný pohyb (volný pád) svisle stojících předmětŧ, umělých i přírodních (stromy, stoţáry, komíny apod.) jenţ svým pádem poškodí nebo zničí pojištěné nemovitosti. Pád letadla – pojištění předmětu před pádem letadla nebo jeho části, nákladu.
2.1.2 Pojistná nebezpečí způsobená vodou Mají podobný charakter jako ţivelní rizika, jde o riziko škod zpŧsobených vodou vytékající z vodovodních zařízení (topení, potrubí, všechny vodoinstalace a k nim připojené spotřebiče), apod. Náklady na opravu vlastního potrubí jsou hrazeny jedině v případech poškození potrubí prokazatelným přetlakem nebo zamrznutí kapaliny v něm, a to za předpokladu, ţe je proti nebezpečí vodovodních škod pojištěna i budova. Prasknutí potrubí nebo sanitárního zařízení mrazem – jedná se o pŧsobení zamrznuté vody v rozvodných systémech (potrubích určeného k zásobování pitnou vodou, odvodu odpadních vod, rozvody ústředního vytápění) a sanitárních zařízení s následkem jejich zničení (vodoinstalace včetně sanitárních předmětŧ). 34
Únik vody ze sprinklerového zařízení – rozumí se tím poškození nebo zničení věci vodou, která unikne ze sprinklerového zařízení nainstalovaného na místě pojištění. Ke sprinklerovému zařízení zpravidla patří – sprinklery, vodní nádrţe, rozvody, ventily, poplašná zařízení, čerpací zařízení, nejrŧznější armatury, přiváděcí trubky, které slouţí výlučně k provozu sprinklerového zařízení.
2.1.3 Pojistná nebezpečí z odcizení a vandalství Zahrnuje nebezpečí škod na majetku v souvislosti se zásahem třetí osoby (bývají v rámci jednotlivých druhŧ pojištění majetku kryta v rŧzné šíři, například jako podmínka pojistného plnění se často klade překonání určitého zabezpečení majetku při krádeţi, nebo zjištění pachatele při vandalství (Ducháčková, 2009, s. 143)).
Krádež vloupáním – pachatel se v místě pojištění zmocní věci po překonání překáţek chránících věc před odcizením. Pojistná smlouva nebo pojistné podmínky stanovují, jaké jsou podmínky a zpŧsoby pro zabezpečení. Tyto se odvíjejí od povahy pojištěného majetku, a výše sjednané pojistné částky (limitu plnění). Pokud zpŧsob zabezpečení neodpovídá poţadovanému, ale je niţší, vyplatí pojišťovna v případě pojistné události takové pojistné plnění, které odpovídá stupni skutečného zabezpečení. Loupež – pachatel se zmocní věci za pouţití násilí nebo pod pohrŧţkou bezprostředního násilí (loupeţí není např. kapesní krádeţ). Vandalismus – jedná se o úmyslné poškození nebo zničení pojistné věci. Jde o trestný čin, který musí být šetřen Policií ČR. Škody zpŧsobené neopatrností, apod. nejsou úmyslné, a tedy jsou z rizika vandalismus nelikvidní. Do pojistných nebezpečí typu vandalismus nespadá sprejerství.
35
Tabulka 1: Přehled krádeží vloupáním za rok 2013(období 1. 1. 2013-31. 12. 2013) Krádeže vloupáním
Počet zjištěných škod
Škody v tis. Kč celkem
Do bytů Do chat
4 446 4 841
198 598 89 946
Do rodinných domů Do ostatních objektů
6 671 37 065
383 320 1 247 218
53 023
1 919 082
Celkem
Zdroj: Vlastní zpracování ze statistických výkazů (Policie ČR, 2014)
Rodinné domy a chalupy jsou vystavovány většímu riziku vloupáním neţ byty, protoţe je pro pachatele obtíţnější překonat překáţky dostat se do bytu neţ do rodinného domu a většinou nejsou zloději tak na očích ostatním sousedŧm jako v bytech v bytových domech.
2.2
Rozsah pojistné ochrany
Rozsah krytých pojistných nebezpečí v rámci pojištění nemovitého majetku vyplývá z konstrukce pojištění. Pojišťovny obvykle nabízejí u pojištění nemovitosti dvě aţ tři úrovně pojistné ochrany, kdy mŧţe být pojištění uplatněno v následující úrovni. Zároveň se odvíjí i od předmětu pojištění a tomu odpovídající produkt (po praktické stránce vystihnuto v kapitole č. 5 této práce): 1. V základní variantě, která kryje základní sdruţené nebezpečí „FLEXA“9 obsahuje nebezpečí -
poţár
-
výbuch
-
přímý úder blesku
-
náraz nebo zřícení letadla
2. Pojištění kryjící několik vyjmenovaných nebezpečí – širší varianta, která zahrnuje navíc doplňkovou variantu mimo FLEXu o: 9
povodeň,
Podle počátečních písmen anglických slov: fire = oheň, lightining = blesk, explosion = výbuch, air craft = pád letadla (Hora_Šulcová_Zuzaňák, 2011, s. 22)
36
-
záplavu,
-
vichřici,
-
krupobití,
-
zemětřesení,
-
sesuv pŧdy,
-
voda z vodovodních zařízení apod.,
-
pád stromŧ, stoţárŧ nebo jiných věcí,
-
odcizení a vandalismus, rozbití skel (u některých produktŧ).
Pojištění ALL Risks – jedná se o pojištění proti všem nebezpečím souvisejících s daným předmětem pojištění, přičemţ jsou uplatněny výluky z pojistného krytí (maximální rozsah krytí pojistných nebezpečí dle jednotlivých produktŧ). K této variantě je moţné sjednat připojištění ostatních rizik (viz tabulka č. 4).
2.3
Připojištění ostatních pojistných nebezpečí
U první a druhé úrovně rozsahu krytí pojistných nebezpečí se mŧţeme setkat s určitými nebezpečími, které je moţno připojistit nad rámec vybrané varianty rozsahu pojištění. Odvíjí se od typu nemovitosti a také produktu nabízeného pojistitelem. V oblasti pojištění budov občanŧ se mŧţe jednat o tato pojistná nebezpečí: -
Připojištění skel vnějších plášťů budovy v případě jejich poškození – pojištění skel typu okna, lodţie, terasy, dveřní výplně.
-
Připojištění elektronických a strojních zařízení – klimatizační jednotky, kotle.
-
Připojištění jmenovitě určených věcí – moţnost připojistit konkrétně určené věci.
-
Připojištění před poškozením zateplené fasády ptáky, hlodavci, hmyzem – zničení součásti předmětu pojištění v dŧsledku poškození těmito škŧdci.
37
-
Připojištění nebo zničení porostů na pozemku – trvalé rostliny (okrasné nebo dřeviny) rostoucí na pozemku pojišťované budovy, které byly poškozeny nebo zničeny ţivly, povodní, odcizené krádeţí nebo vloupáním, nikoliv však poškození škŧdci, nebo chorobami anebo v dŧsledku terénních úprav).
-
Připojištění ztráty vody v dŧsledku pojistné události, která nastala a zpŧsobila škodu třetí osobě. Pojistník uplatňuje finanční ztrátu, kterou uhradil poškozenému.
2.4
Výluky z pojištění nemovitosti
Jedná se o situace, u kterých v případě škody na majetku, nedochází k poskytnutí pojistného plnění pojišťovnou. U většiny pojistitelŧ jsou uvedeny ve všeobecných pojistných podmínkách, ve zvláštních pojistných podmínkách mohou být doupřesněny nebo uvedeny další. Příkladem mohou být tyto škody zpŧsobené na budovách následkem poţití alkoholu nebo psychotropních omamných látek osobou pojištěným nebo osobou blízkou pojištěnému, v souvislosti s mimořádnými událostmi (např. válkou), nebo vodou unikající z vodovodního zařízení, pokud byla zpŧsobena špatným technologickým postupem během provádění stavebních prací nebo jejich vadným provedením, dále to mohou být také škody vzniklé při stavbě, rekonstrukci nebo při provádění stavebních prací na pojištěném majetku, které podléhají povinnosti ohlášení stavebnímu úřadu, apod. Výluky vztahující se k provádění stavebních prací je moţné vyřešit s příslušným pojistitelem a to speciálním produktem, který se vztahuje právě na reţim „stavby“, smluvním popřípadě přenesením těchto rizik po dobu výkonu činností na stavební firmu, s ujednáním o povinnosti sjednání pojištění tzv. „stavebně – montáţních rizik“.
2.5
Ostatní pojištění k pojištění nemovitosti
Uvedená pojištění jsou samostatnými produkty, které mohou být sjednány samostatně nebo v kombinaci s uvedeným pojištěním. Ačkoli se jedná o pojistná nebezpečí zpŧsobená samotným uţíváním nebo jinými činnostmi zajišťující hospodaření s nemovitostí (odvíjí se od 38
typu pojištěného předmětu), proto povaţuji za místné je zde charakterizovat nebo aspoň lehce nastínit. Tato pojištění zahrnují z většiny rŧzná pojištění odpovědnosti, jejich konstrukce vychází ze stanovení limitŧ plnění při sjednání pojištění, a tak maximálního krytí zpŧsobených škod. (Sám pojistník navrhuje maximální výši tohoto limitu). NOZ přinesl v těchto pojištěních lepší ochranu spotřebitele a moţnosti uplatnění škod na zdraví.
2.5.1 Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z běžného občanského života Pojištění odpovědnosti z občanského ţivota kryje škody zpŧsobené třetím osobám na jejich majetku nebo zdraví v občanskoprávních vztazích, a zpŧsobené pojištěným nebo osobou blízkou, ale i např. psem v dŧsledku běţného uţívání domácnosti nebo nemovitosti. Za škody z běţného občanského ţivota je v zásadě vše, co nesouvisí s výkonem pracovní činnosti (např. toto pojištění zároveň kryje i škody zpŧsobené členy domácnosti třetím osobám během rekreačně sportovních činností).
2.5.2 Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z držby budovy, stavby nebo bytu Toto pojištění se vztahuje na škody zpŧsobené jiné osobě v souvislosti s vlastnictvím, nájmem nebo správou budovy, stavby nebo bytu, a pozemku k budově nebo stavbě příslušného. Vztahuje se i na odpovědnost pojištěného jako stavebníka při vykonávání stavebních prací, a ostatních osob při udrţovacích činnostech na nemovitosti.
2.5.3 Pojištění odpovědnosti za škody členů statutárních orgánů S tímto pojištěním je moţné se setkat při pojištění bytových domŧ. Zahrnuje krytí škod zpŧsobených členy statutárních orgánŧ (členy výboru SVJ) při výkonu funkce (např. chybné rozhodnutí výboru a následné udělení pokuty orgánem státní správy).
39
2.5.4 Pojištění vlastnického práva k nemovitosti Pojištění vlastnického práva je vhodné pro vlastníky nemovitosti, a i instituce, které se zabývají poskytováním úvěrŧ na nákup nemovitostí. Jeho účelem je úhrada ztrát, které by majitel nemovitosti nebo instituce zajištující financování nemovitosti utrpěli, pokud by někdo zpochybnil vlastnictví nemovitosti. (Pomáhá krýt škody v případech koupě od „nevlastníka“, související daňové nedoplatky, nezapsané hypotéky na nemovitosti či věcná břemena).
2.5.5 Pojištění domácnosti Málo kdo si tyto pojmy dokáţe od sebe oddělit a představit, co jeden od druhého obnáší a zahrnuje. Jak jiţ bylo zmíněno, patří toto k zásadním chybám u pojištění nemovitosti, neboť zahrnuje druhou rozsáhlou oblast v pojištění majetku v ţivotě občanŧ. Pro spoustu lidí bývá v podstatě synonymum pojištění domácnosti a nemovitosti, proto, myslím si, patří i se o této problematice zmínit. Pojištění nemovitosti je určeno na ochranu nemovitosti a ostatních staveb na pozemku náleţejících k budově, stavbě nebo bytu, kdeţto pojištění domácnosti je na „zbytek, co z domu nebo z bytu mŧţeme vysypat“. Z pravidla je toto definováno, ţe „se pojišťuje soubor zařízení domácnosti slouţící členům domácnosti“ (Cipra, 2006, s. 31), proto je vhodné, aby jej řešil i ten, kdo nemá vlastní „střechu nad hlavou“. Pojistná nebezpečí u těchto dvou druhŧ pojištění jsou obdobná. U domácností se také obvykle jedná o sdruţené krytí rizik. Navíc, je moţné také sjednat i rŧzná připojištění např. v podobě připojištění stavební součásti nebo odpovědnosti za škody (obdobně jako u pojištění nemovitosti). Výše pojistné plnění je stanoveno u pojištění domácnosti na základě metodik jednotlivých pojišťoven. Odvíjí se od několika faktorŧ, kterými jsou: 1. celková cena domácnosti (V případě peněz v hotovosti, vkladŧ, cenností, je do výše horní hranice plnění, zatímco u ostatních předmětŧ se vyplatí časová cena věci bezprostředně před pojistnou událostí. Předměty nadstandardní ceny jsou 40
2. z pravidla kryty v základním pojištění domácnosti jen do určitých limitŧ, ale je moţné je sjednat i doplňková pojištění pro nadlimitní hodnoty), 3. úroveň vybavení domácnosti, 4. velikosti obytné plochy, 5. dalším z rozhodujících faktorŧ pro výši pojistného je také lokalita, zda se jedná o domácnost na venkově nebo ve městě, 6. následně zvolená spoluúčast pojištěného, 7. pojistná nebezpečí krytí, 8. zabezpečení domácnosti (bezpečnostní zároveň protipoţární vstupní dveře, alarm, bezpečnostní fólie na sklech, apod.) 9. bezškodní prŧběh za období posledních let. Většina pojišťoven nabízí produkty, kdy si mŧţeme nemovitost i domácnost pojistit současně. Podle údajŧ České asociace pojišťoven z celkového počtu 28 registrovaných pojišťoven (stav k 30. 11. 2014) na území České republiky nabízí pojištění budovy (nemovitosti) současně i domácnosti 14 pojišťoven, tzn. 50 % subjektŧ v rámci pojistného trhu v ČR.10 Nabídka pojišťoven je tedy dost široká, kaţdá má v základním pojištění zahrnutá jiná pojistná nebezpečí, kaţdá z nich umoţňuje jiná nebezpečí připojistit, a kaţdá má stanovené jiné hranice pojistného plnění. Pojištění domácnosti za posledních několik let se postupně navyšuje – v objemu předepsaného pojistného, počtu smluv, i došlo k rŧstu prŧměrného pojistného. Tento vývoj znázorňuje následující tabulka č. 2 a k tomu náleţející grafy č. 1 a č. 2. Od roku 2005 došlo k nárŧstu o 71 % v pojištění domácností.
10
V příloze č. 1 této práce je uveden přehled pojistitelŧ a oblasti nabízených produktŧ (ČAP) ke dni 31.12.2013
41
Tabulka 2: Vývoj pojištění domácnosti od r. 2005 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Předepsané pojistné [tis. Kč]
2031845
2117087
2231756
2408784
2509710
2561935
2674053
2775281
2860653
Počet smluv s daným pojištěním [ks] Počet vyřízených pojistných událostí [ks] Počet nevyřízených pojistných událostí [ks]
1782437
1805773
1967681
2002831
2057074
2091644
2138071
2166804
2196814
67652
67043
63002
55609
63682
73255
60187
63446
73563
Počet pojistných událostí celkem [ks] Prŧměrné roční pojistné [Kč]
4311
4784
5687
5223
8252
11732
11055
12308
15716
71963
71827
68689
60832
71934
84987
71242
75754
89279
1140
1172
1134
1203
1220
1225
1251
1281
1302
Zdroj: vlastní zpracování z údajů výročních zpráv dle ČAP (ČAP_VZ, 2005-2013)
Předepsané pojistné [Kč]
3500000 3000000 2500000 2000000
Rŧst předepsaného pojistného [tis. Kč]
1500000 1000000 500000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Období
Graf 1: Vývoj pojištění domácnosti od r. 2005 Zdroj: vlastní zpracování z údajů výročních zpráv dle ČAP (ČAP_VZ, 2005-2013)
Prŧměrné roční pojistné [Kč]
1350 1300 1250
1200
Rŧst prŧměrného ročního pojistného [Kč]
1150 1100 1050 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Období
Graf 2: Průměrné roční pojistné za pojištění domácnosti od r. 2005 Zdroj: vlastní zpracování z údajů výročních zpráv dle ČAP (ČAP_VZ, 2005-2013)
42
V ČR zaplatí většina lidí za roční pojistné k pojištění domácnosti v prŧměru od 800 Kč do 2.000 Kč. Toto odpovídá prŧměrné hodnotě domácnosti 320.000 Kč. (Panel Plus)
Tabulka 3: Rozdíly v pojištění domácnosti a nemovitosti Pojištění domácnosti (kryje věcné škody z odcizení a poškození movitých a nemovitých věcí, které jsou součástí domácnosti)
Předmět pojištění
Soubor věcí movitých tvořící vybavení nemovitosti a slouţící k uspokojování potřeb jako např. zařízení bytu (nábytek, audiovizuální technika, elektronika, spotřebiče)
Pojistná nebezpečí Připojištění (například)
Skoro stejná Staroţitnosti Věci mimo domácnost Pojištění odpovědnosti Zpravidla niţší neţ u nemovitosti
Pojistná částka Roční pojistné
Zpravidla niţší neţ u nemovitostí, řádově se mŧţe jednat o několik stovek minimálně
Pojištění nemovitosti (kryje škody na nemovitosti jako celku) Nemovitost (její stavební konstrukce, např. podlahy, stěny, stropy, střecha) a ostatní objekty na pozemku předmětné nemovitosti (hospodářské, garáţe, movité věci, tj. stavební materiál, věci slouţící k výstavbě, rekreační budovy) Skoro stejná Krádeţ vloupáním Loupeţí stavebních součástí Krádeţí stavebního materiálu Hodnota nemovitosti je zpravidla vyšší neţ hodnota vybavení domácnosti Stejné nebo vyšší neţ u domácností, řádově se pohybuje od několika tisícŧ
Zdroj: vlastní zpracování z (PENÍZE.CZ)
Následující tabulka č. 4 představuje obvyklá pojistná nebezpečí k „typickým“ předmětŧm pojištění v pojištění majetku občanŧ a k tomu nejčastější moţná připojištění vč. ostatních pojištění jako „doplňkových“.
43
Tabulka 4: Přehled obvyklých pojistných nebezpečí k pojištění majetku občanů pro jednotlivé typy nemovitostí Předmět pojištění / pojistné nebezpečí
Byt
Rodinný dům
Bytový dům
Rekreační objekt (chata/chalupa)
Požár
×
×
×
×
Výbuch
×
×
×
×
Úder blesku
×
×
×
×
Pád letadla
×
×
×
×
Vichřice
×
×
×
×
Krupobití
×
×
×
×
Sesouvání půdy
×
×
×
×
Zřícení skal nebo zemin
×
×
×
×
Sesouvání nebo zřícení sněhových lavin
×
×
×
×
Voda z vodovodního zařízení
×
×
×
×
Krádež
×
×
×
×
Vloupání
×
×
×
×
Zemětřesení
×
×
×
×
Pád stromů nebo jiných předmětů
×
×
×
×
Tíha sněhu nebo námrazy
×
×
×
×
Povodeň
×
×
×
×
Záplava
×
×
×
×
Zkrat nebo přepětí na elektromotorech
×
×
Poškození nebo zničení stavebních součástí
×
×
×
×
Přepětí
×
×
×
×
Vandalismus
×
×
×
×
×
×
×
Sprejerství Náhrada výdajů za ztrátu vody
×
×
×
×
Náraz dopravního prostředku
×
×
×
×
Aerodynamický třesk
×
×
×
×
Podpětí v síti
×
×
×
×
Havárie rozvodů (voda, plyn, teplo, elektřina)
×
×
× ×
Vybavení nemovitosti Připojištění
Ostatní pojištění k pojištění nemovitosti (doplňková)
Poškození zateplené Rozbití skel, fasády hlodavci (popř. Poškození zateplené zvířetem), poškození a fasády hlodavci (popř. zničení zahrady, zvířetem), jmenovitě rozbití skel, jmenovitě určených věcí, určených věcí, krádeţe stavebního krádeţe stavebního materiálu materiálu Pojištění trvale Pojištění trvale obývané domácnosti, obývané domácnosti, pojištění odpovědnosti pojištění odpovědnosti za škodu z běţného za škodu z běţného občanského ţivota, občanského ţivota odpovědnost za škodu odpovědnost za škodu z vlastnictví z vlastnictví nemovitosti nemovitosti
Poškození zateplené fasády hlodavci (popř. zvířetem), Připojištění skel, elektromotorŧ, jmenovitě určených věcí, krádeţe stavebního materiálu Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu při společenství vlastníkŧ jednotek odpovědnost za škodu z vlastnictví nemovitosti
Poškození zateplené fasády hlodavci (popř. zvířetem), poškození a zničení zahrady, jmenovitě určených věcí
Pojištění rekreačně obývané domácnosti, odpovědnost za škodu z běţného občanského ţivota
Zdroj: vlastní zpracování
44
3. Pojistné a pojistné plnění Po dobu trvání pojistné smlouvy platí pojistník pojistné. Stanovení pojistného vychází z několika zásad a principŧ.
3.1
Faktory ovlivňující výši pojistného
Po dobu trvání pojištění má pojistitel právo na pojistné, toto právo vzniká dnem uzavřením smlouvy a splatnost pojistného je upravena ve smlouvě (zda se jedná o běţné nebo jednorázové pojistné). Platí se vţdy pro dané pojistné období. Jeho výše je u neţivotních pojištění stanovena dle metodik pojistitelŧ. Pojistník mŧţe poţádat o sdělení zásad pro stanovení této výše, a pojistitel je povinen je sdělit. Platí zde určité faktory, které mají vliv na cenu pojistného, těmito faktory jsou: (Ducháčková, 2009, s. 148-149) -
Výše pojistné částky
-
Sjednání pojištění na novou nebo časovou hodnotu
-
Typem pojištěné nemovitosti
-
Lokalita nemovitosti
-
Rozsah pojistného krytí
-
Poskytnuté slevy
1. Výše pojistné částky, tj. částky, na kterou je budova (nemovitost) pojištěna, a která bude v případě škody pojišťovnou vyplacena oprávněné osobě. Samotné stanovení pojistné částky není nikde přesně stanoveno. Pojišťovny tak k tomuto kroku vyuţívají vlastní vnitřní metodiky (není uvedeno v pojistných podmínkách). Při sjednání pojistné smlouvy mŧţe být pojistná částka stanovena těmito zpŧsoby: a) Na základě výpočtu provedeným pojišťovnou, který je zaloţen na typu pojišťované nemovitosti, zvolení časové nebo nové ceny a na hodnotě nemovitosti, která mŧţe vycházet z těchto dvou principŧ: -
hodnoty za m2 (nejsou toliko objektivní – nezohledňují všechny parametry) nemovitosti je zpravidla závislá na technickém provedení stavby a na lokalitě, kde se nemovitost nachází, nebo 45
-
u některých pojišťoven je moţné se setkat i s principem stanovení hodnoty na základě m3 obestavěného prostoru (a to dle těchto parametrŧ: šířka, délka, výška, a koeficienty:
koeficient podle světlé výšky,
koeficient vybavenosti (standardní a nadstandardní vybavení),
koeficient zastavěné plochy,
koeficient zohledňující lokalitu stavby (např. statutární města mají koeficient lokality vyšší neţ 1),
cena za m3 obestavěného prostoru podle konstrukčního provedení (zohledňuje odolnost vŧči poţáru, např. zděná chata, dřevěný dŧm),
koeficient zohledňující změnu ceny stavby inflací.
Uţití koeficientŧ je dáno charakterem pojišťované stavby a metodikou pojišťoven. (Hora_Šulcová_Zuzaňák, 2011, s. 23). Hodnota majetku stanovená na základě propočtu obestavěného prostoru je nejvíce totoţná s hodnotou stanovené znalcem (ad d)). b) na základě pojistné částky stanovené pojistníkem; nebo c) kombinací a) a b), kdy je pojišťovnou zpravidla určena spodní hranice pojistné částky, na kterou mŧţe pojistník pojistnou částku zvýšit, anebo někdy stanovit částku d) odhadní cenou (nemusí být vţdy na základě znaleckého posudku), která stanoví trţní cenu. Trţní cena je hodnota, za kterou je moţné danou nemovitost v určitém místě a čase prodat nebo koupit. Trţní cena je totoţná s tzv. obvyklou cenou nebo obecnou cenou. Stanovená pojistná částka je horní hranicí pojistného plnění. Stanovení pojistné částky závisí na rozhodnutí klienta, ten by měl ve vlastním zájmu vycházet z pojistné hodnoty pojišťované nemovitosti a nese odpovědnost za její výši.11 2. Zpŧsobem sjednání pojištění, tj. zda je pojištění uzavřeno na novou nebo časovou hodnotu
11
ČAP umoţňuje na svých stránkách provést kalkulaci hodnoty nemovitosti. Tento propočet lze povaţovat za přibliţný, protoţe nezohledňuje kvalitu a úroveň provedení stavby.
46
Nemovitosti se vyznačují dlouhou dobou ţivotnosti, kterou lze dále prodluţovat postupnými opravami a rekonstrukcemi. U nové nemovitosti mŧţe být její hodnota stanovena na základě skutečných nákladŧ na její realizaci (stavebního rozpočtu). Pojistná hodnota tedy odpovídá pojistné částce stanovené na základě předchozích zpŧsobŧ vyjmenovaných v bodě č. 1. Časová hodnota (neboli „časová cena“) je definována jako nová cena věci sníţená o částku odpovídající stupni opotřebení12 nebo jiného znehodnocení, tzn. cena, kterou měla nemovitost bezprostředně před pojistnou událostí.
Pouţívá se u starších staveb. Stupeň opotřebení
uvádějí všeobecné pojistné podmínky pojišťoven. U většiny pojistitelŧ se vychází z časové ceny v případě, kdy je niţší neţ 30 % ceny nové (Janata_Němeček, 2010, s. 22). Novou hodnotou (neboli „nová cena“ téţ někdy jako „reprodukční cena“) tou se rozumí pořizovací cena nové věci, resp. náklady na uvedení poškozené věci do pŧvodního stavu. Pojištění na novou cenu zajistí pojištěnému, ţe pojišťovny v případě škody vyplatí pojistné plnění v takové výši, která zaručí uvedení nemovitosti do stejného stavu jako před škodní událostí. Z tohoto principu vychází většina pojišťoven. U některých pojišťoven se také mŧţeme setkat s moţností indexace (valorizace), tj. aktualizací pojistné částky v závislosti na vývoji cen stavebních prací, materiálŧ a výrobkŧ spotřebovávaných ve stavebnictví13. Pojistník a pojistitel se mŧţou dohodnout, pokud nelze určit pojistná hodnota, na návrh pojistníka, ţe horní hranice pojistného plnění z jedné pojistné události bude stanovena limitem pojistného plnění. Limit pojistného plnění se stanovuje i v případě, ţe se pojištění vztahuje jen na část hodnoty pojištěného majetku. (Limity plnění u pojistných nebezpečí k danému předmětu pojištění jsou uvedeny v pojistných podmínkách. Jsou rŧzné dle úrovní pojistné ochrany a jsou zvoleny niţší neţ je pojistná hodnota, a to mŧţe být konkrétně na určitou výši nebo procentuelně z pojistné hodnoty, např. pojistné nebezpečí odcizení nebo vandalismu na škodu ve výši 150.000 Kč). U některých pojišťoven se mŧţeme nadále setkat s pojmem „první riziko“ i limit plnění, přičemţ významově se jedná o stejnou konstrukci. 12
Pro stanovení stupně opotřebení se vychází z lineární nebo analytické metody. Při lineární metodě se opotřebení rozloţí lineárně na dobu ţivotnosti, kterou uvádí oceňovací vyhláška (např. u rodinných domŧ se vychází z doby ţivotnosti 100 let). (Janata_Němeček, 2010, s. 93).
13
Stavební cenový index stanovený pojistitelem na základě údajŧ veřejně publikovaných Českým statistickým úřadem nebo ÚRS Praha, a.s.
47
Limit plnění se pouţívá převáţně u doplňkových rizik, limitem plnění se stanovuje horní hranice plnění u pojištění odpovědnosti. Podstatnou výhodou této konstrukce pro klienta je skutečnost, ţe v případě, ţe pojistná hodnota je uvedena jako limit plnění, nemŧţe v tomto případě pojistitel namítnout podpojištění a jediné riziko tak plyne z nedostatečně stanovené výše limitu, přičemţ jeho vyčerpání umoţňují pojistitelé v prŧběhu roku dopojistit. Podrobněji se této problematice budu věnovat ještě v praktické části, protoţe existují rozdíly mezi přístupy jednotlivých pojistitelŧ. 3. Typem pojištěné nemovitosti – jedná-li se o rodinný dŧm, bytový dŧm, byt v bytovém domě, vedlejší objekt typu garáţ apod. 4. Umístěním nemovitosti, která se obvykle rozlišuje podle velikosti obce v níţ se stavba nachází a zda je některé z rizik rizikovější k výskytu (v záplavové oblasti bude pojistné vyšší). Toto riziko je moţné ověřit z povodňových map, které jsou přístupné na stránkách České asociace pojišťoven, kde po zadání třech základních informací mŧţe pojistník snadno zjistit riziko výskytu povodně nebo záplavy. 5. Rozsahem pojistného krytí – tj. šíří pojistné ochrany před pojistným nebezpečím na nějţ se pojištění vztahuje (uvedeno v předchozí kapitole). 6. Poskytnutými slevami (např. za bezškodní prŧběh nebo zpŧsobu uzavření pojistné smlouvy, frekvenci placení pojistného, apod.) a výší spoluúčasti (částka dohodnutá v pojistné smlouvě, kterou se oprávněná osoba podílí na úhradě vzniklé škody z kaţdé pojistné události a kterou pojistitel odečte od přiznaného pojistného plnění. Pokud výše škody nepřesahuje výši sjednané spoluúčasti, pak se pojistné plnění neposkytuje. Mŧţe být vyjádřená pevnou částkou, procentem, časovým úsekem nebo jejich kombinací. Čím niţší spoluúčast, tím vyšší pojistné).
48
3.2
Pojistné plnění
Z hlediska formy je majetkové pojištění – pojištění nemovitostí upraveno jako škodové14. Jeho smyslem je vyrovnat úbytek na majetku v ujednaném rozsahu vzniklý v dŧsledku pojistné události. Ve škodovém pojištění nemŧţe pojištěný od pojišťovny získat pojistné plnění vyšší neţ je vzniklá škoda. Tzn., ţe pojistitel uhradí náklady v maximální výši, které pojistník vynaloţí v souvislosti s opravami na majetku, aby danou nemovitost uvedl do stavu před pojistnou událostí. (Ducháčková, 2009, s. 47). Tyto náklady budou do maximální výše horní hranice pojistného plnění sjednané ve smlouvě. Pokud zŧstanou zbytky pojištěného majetku, který byl zničen nebo poškozen, zŧstávají tyto ve vlastnictví poškozeného a odečítá se jejich hodnota od pojistného plnění. U pojistného plnění se vychází ze zásady, ţe nesmí dojít k obohacení oprávněné osoby. V této situaci by došlo k pojistnému podvodu. Relace mezi pojistným plněním a škodou se označuje jako intenzita pojistné ochrany, pro kterou platí vztah: i = pojistné plnění / škoda; kdy i je rovno hodnotě 1, jedná se o plné pojištění, v momentě, kdy je intenzita menší neţ 1, jedná se o podpojištění, naopak pokud je intenzita pojistné ochrany vyšší neţ 1, jedná se o přepojištění (Ducháčková, 2009, s. 48). Rozlišujeme tři základní formy škodového pojištění, se kterými se mŧţeme setkat u pojištění majetku: 1. Ryzí zájmové pojištění – kdy pojistné plnění odpovídá výši škody (tato forma se vyuţívá minimálně, je kombinováno s následujícími formami pojištění) 2. Pojištění na první riziko – stanovena pojistná částka, která udává horní hranici pojistného plnění. Do této výše se škoda kryje v plné výši, pokud je škoda vyšší neţ stanovená pojistná částka, je pojistné plnění ve výši stanovené pojistné částky. Typické je pro případy, kdy jsou typické malé škody.
14
Základní rozdělení pojištění dle krytí potřeb na formu škodové a obnosové. Obnosové kryje abstraktní potřeby, pojistné plnění je vypláceno v předem dohodnuté výši (Ducháčková, 2009, s. 46), oproti tomu škodové kryje konkrétní potřeby – náhradu vzniklé škody.
49
3. Pojištění na plnou hodnotu – pojistné plnění je závislé na udané hodnotě. Pojistná částka zde udává horní hranici pojistného plnění a intenzitu pojistné ochrany. Toto pojištění je převaţující základní formou u pojištění majetku. (Ducháčková, 2009, s. 48).
3.3
Podpojištění a přepojištění
Situace podpojištění majetku je velmi častou chybou v pojistných smlouvách, pokud nebyla pojistná smlouva ujednána jiţ s tzv. indexací nebo pokud pojistník s indexací nesouhlasil. NOZ podpojištění definuje v par. 2854: „Je-li pojistná částka v době pojistné události niţší neţ pojistná hodnota pojištěného majetku, sníţí pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku; to neplatí, ujednají-li strany, ţe pojistné plnění sníţeno nebude.“ Skutečnost o podpojištění většinou zjistí pojistitel při šetření rozsahu pojistné události. K samotnému podpojištění vzniká dŧsledkem plynutí času, neboť smlouvy na pojištění nemovitosti jsou ujednávány na delší dobu, a během této doby dochází ke zhodnocení majetku pojistníkem nebo samotnou inflací, rovněţ mohou v prŧběhu této doby vstoupit v platnost i právní předpisy, které mohou mít vliv na hodnotu pojištěného majetku (daňové předpisy či cenové předpisy). V situaci podpojištění bude pojistník sice platit niţší pojistné, ale v momentě pojistné události mu bude vyplaceno niţší pojistné plnění – v tomto poměru bude stejně pojistník krácen. Např. pokud bude uzavřená smlouva na pojištění rodinného domu v hodnotě 1 mil. Kč, vznikne škoda ve výši Kč 500.000,-. Během prohlídky bude zjištěno, ţe nemovitost má hodnotu min. 4 mil. Kč, výplata pojistného plnění bude: 1 mil. Kč / 4 mil. Kč * 0,5 mil. Kč, tj. 125 tis. Kč, pak výplata pojistného plnění bude 375 tis. Kč. Opakem podpojištění je přepojištění. Tuto skutečnost řeší NOZ v par. 2853. Stanovená hodnota nemovitosti je vyšší neţ skutečně nemovitost má. K této situaci nedochází zase tak často, neboť vysoká hodnota nemovitosti zvyšuje výši pojistného.
50
Situace podpojištění a přepojištění lze povaţovat v rozmezích, kdy nesoulad pojistné částky a hodnoty přesáhne rozmezí ± 10 %. (Janata_Němeček, 2010, s. 116).
3.4
Asistenční služby
Asistenční sluţby „lze povaţovat za určitou součást pojistného plnění“, které pojistitel nabízí v rámci sjednaného produktu. Za zaplacené pojistné jsou poskytovány (kromě pojistné ochrany před nahodilými událostmi) také asistenční sluţby. Rozsah asistenčních sluţeb je vţdy uveden v pojistných podmínkách a jednotlivé produkty pojistitelŧ mají své parametry těchto asistenčních sluţeb. Asistenční sluţby jsou zpravidla pak klientovi k dispozici 24 hodin denně po celý rok. Asistenční sluţby spočívají v technické či právní podpoře během trvání pojištění (např. pomoc instalatéra v případě havárie vodovodního potrubí, pomoc právní v situaci občanských sporŧ). Tyto sluţby zpravidla zajišťují smluvní partneři pojišťoven.
3.5
Průběh likvidace škod
Proces likvidace pojistné události začíná nahlášením, registrací škody v systému, následným prošetřením, a určení oprávněné výše na pojistné plnění Od pojistné události je zapotřebí rozlišovat škodnou událost, tj. vznik škody, která by mohla být dŧvodem vzniku práva na pojistné plnění. V případě pojištění majetku se za jednu škodnou událost povaţují všechny události vzniklé z jedné příčiny, nebo z více příčin stejného druhu, pokud je mezi nimi přímá souvislost (časová nebo místní). Jakoukoliv škodnou událost hlásí pojistník nebo pojištěný nebo osoba, která má na pojistném plnění právní zájem, a to bez zbytečného odkladu. Mŧţe tak učinit telefonicky na infolince, osobně na pobočce, e-mailem (písemně prostřednictvím formuláře) nebo i za pomocí on-line aplikací pojistitele, kde je i později moţné zjistit informace o aktuálním stavu pojistné události. Současně musí být předloţeny potřebné doklady pověřenému likvidátorovi pojistitele, a postupuje se podle postupu ve smlouvě. V tento moment probíhá registrace a 51
proces likvidace pojistné události pojistníkem (pojišťovnou). Osoba, která ohlásila pojistnou událost, musí zamezit k šíření škody na majetku, a mŧţe přistoupit k odstranění škody aţ po udělení souhlasu k tomuto kroku pojistníkem, neboť mŧţe být ještě přizván likvidační technik, který provádí posouzení rozsahu škod, proto je vhodné vést i dŧkazy o příčině a rozsahu škod (ponechat zničené věci a popř. pořídit fotodokumentaci). Zároveň, v případě podezření ze spáchání trestného činu, musí být kontaktována Policie ČR. Šetření je ukončeno sdělením výsledkŧ (poskytnutí pojistného plnění nebo případně dŧvod jeho zamítnutí) osobě, která uplatnila na pojistné plnění nárok. Šetření je podmnoţinou procesu samotné likvidace. Výši pojistného plnění stanoví likvidátor na základě předloţených podkladŧ,
např.
faktur,
znaleckých
posudkŧ,
protokolŧ
od
policie
a
hasičŧ
(Hora_Šulcová_Zuzaňák, 2011, s. 50). Dŧvodem k zamítnutí pojistného plnění mŧţe být např. nízký rozsah pojistných nebezpečí stanovených ve smlouvě a škoda na nemovitosti byla zpŧsobena jiným nebezpečím, nebo neplatnost smlouvy. Pojistné plnění se neponiţuje o částku, kterou pojistník poţadoval jako zachraňovací náklady. Zachraňovací náklady jsou poskytnuty v případě, kdy došlo k odvrácení vzniku hrozící pojistné události nebo na zmírnění následkŧ jiţ nastalé pojistné události, nebo byly vynaloţeny z hygienických, ekologických dŧvodŧ při odklizení poškozeného majetku (např. po povodních vytopené domy). Podle NOZ musí být šetření pojistné události ukončeno ve lhŧtě nejpozději do třech měsícŧ od nahlášení. V České republice je pojistné plnění vypláceno v české měně a je splatné do 15 dnŧ po skončení šetření o pojistné události. Následující obrázek znázorňuje prŧběh likvidace pojistné události.
52
Obrázek 1: Průběh likvidace pojistné události Zdroj: (Valihorová_DP, 2009, s. 47)
53
4. Úvod do praktické části Praktická část je věnována „reálnému obrazu“ v oblasti pojištění nemovitosti. Nejprve je předveden přehled o neţivotním pojištění na českém pojistném trhu. Součástí tohoto přehledu je dotazníkové šetření. Následně je proveden výběr tří pojistitelŧ. Potom jsou tito pojistitelé představeni a jsou popsány úrovně pojistné ochrany, které tito pojistitelé v pojištění majetku občanŧ poskytují. Druhá část je věnována konkrétnímu předmětu pojištění majetku - nemovitosti. Podle parametrŧ předmětu pojištění jsem nechala zpracovat nabídky, na jejichţ základě provedu srovnání a mohla jsem vybrat optimální pojistnou ochranu pro daný předmět pojištění. Potom se budu zabývat změnou pojistného a výhodami v případě sjednání kompletní ochrany nemovitosti a zváţím moţnost sjednání takového pojištění on-line.
4.1
Pojištění majetku v rámci pojistného trhu ČR
„Na rozdíl od zahraničí, kde je dlouhodobě ustálen poměr segmentů 60:40 ve prospěch ţivotního pojištění, v České republice stále trvá opačný převaţující podíl neţivotního pojištění.“ (ČAP_2013) Dle údajŧ ČNB bylo ke konci roku 2013 registrovaných 51 pojišťoven, z toho bylo dle zaměření 31 neţivotních, 5 ţivotních a 15 se smíšenou činností. Za období roku 2012-2013 došlo k nárŧstu v předepsaném pojistném v pojištění majetku z 24,9 % na 25,2 %. S tímto podílem je pojištění majetku na první pozici v segmentu neţivotního pojištění v ČR, oproti situaci na pojistném trhu v EU, kde zaujímá pojištění majetku třetí místo v rámci neţivotního pojištění - 20 % (předchází jej pojištění vozidel a pojištění pro případ nemoci). Následující graf č. 3 zaznamenává stoupající tendenci segmentu neţivotního pojištění od r. 2008 na českém pojistném trhu, a graf č. 4 znázorňuje podíl pojištění majetku v neţivotním pojištění.
54
25,5 25 Podíl [%]
24,5 24 23,5
Podíl pojištění majetku v neţivotním pojištění
23 22,5 22 21,5
21 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Období
Graf 3: Podíl pojištění majetku v neživotním pojištění od r. 2008 Zdroj: zpracování dle ČAP (ČAP_VZ, 2008-2013)
Pojištění majetku
15%
25%
16%
Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Havarijní pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích
19%
25%
Všeobecné pojištění odpovědnosti Ostatní
Graf 4: Podíl pojištění majetku na neživotním pojištění v ČR za rok 2013 Zdroj: zpracování dle ČAP (ČAP_VZ, 2013)
Ze současných 28 registrovaných členŧ v ČAP poskytuje pojištění majetku občanŧ pojištění budov 14 pojistitelŧ (údaj z ČAP k 31. 1. 2015), tj. 50 %.15
15
V příloze č. 1 práce uveden přehled pojistitelŧ dle ČAP a nimi nabízené produkty (stav k 31. 12. 2013)
55
4.2
Analýza pojištění nemovitosti
V následujících tabulkách a grafech je moţné zaznamenat vývoj pojištění nemovitosti (budov občanŧ) od roku 2005 do roku 2013 v České republice. V tomto období dochází ke značnému nárŧstu dle předepsaného pojistného a počtu smluv s daným pojištěním (nárŧst cca o 65 %). Tabulka 5: Vývoj pojištění nemovitosti od r. 2005 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Předepsané pojistné [tis. Kč]
2930296
3134089
3436920
3691346
3943742
4208507
4439533
4654376
4867939
Počet smluv s daným pojištěním [Ks]
1653176
1715374
1875523
1906343
1983081
2076704
2087865
2148778
2185604
Vyplacené pojistné plnění [tis. Kč]
1599782
2449556
1025531
1978776
1448956
2926272
1540273
1522661
2634537
61513
122506
105841
79934
76232
113152
67727
79551
97833
5700
6165
6503
8898
7980
16541
14752
16024
20918
67213
128671
112344
88832
84212
129693
82479
95575
118751
1773
1827
1833
1936
1989
2027
2126
2166
2227
Počet vyřízených pojistných událostí [Ks] Počet nevyřízených pojistných událostí [Ks] Počet pojistných událostí celkem [Ks] Prŧměrné roční pojistné [Kč]
Zdroj: vlastní zpracování z údajů výročních zpráv dle ČAP (ČAP_VZ, 2005-2013)
Předepsané pojistné [tis. Kč]
6000000 5000000 4000000
Vývoj předepsaného pojistného [tis. Kč]
3000000 2000000 1000000 0 2005
2006
2007
2008
2009 2010 Období
2011
2012
2013
Graf 5: Vývoj pojištění nemovitosti od r. 2005 dle předepsaného pojistného Zdroj: vlastní zpracování z údajů výročních zpráv dle ČAP (ČAP_VZ, 2005-2013)
56
Počet smluv v pojištění majetku [Ks]
2500000
2000000
1500000 Počet smluv s daným pojištěním [Ks] 1000000
500000
0
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Období
Graf 6: Vývoj pojištění majetku od r. 2005 dle počtu uzavřených smluv Zdroj: vlastní zpracování z údajů výročních zpráv dle ČAP (ČAP_VZ, 2005-2013)
V pojištění majetku, budov existuje stále značný prostor pro další rŧst. „Podle statistik je kaţdá druhá domácnost a kaţdý třetí rodinný dům bez pojištění. Při srovnání s Rakouskem nebo Německem je docela překvapivé, kolik domů či domácností v České republice zůstává nepojištěných. Češi k ochraně svého majetku nepřistupují příliš zodpovědně.“ (KOOP_OPOJ, 2015)
Prŧměrné roční pojistné [Kč]
2500 2000 1500
Rŧst prŧměrného ročního pojistného [Kč]
1000 500 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Období
Graf 7: Průměrné roční pojistné za pojištění nemovitosti od r. 2005 Zdroj: vlastní zpracování z údajů výročních zpráv dle ČAP (ČAP_VZ, 2005 – 2013)
57
Počet pojistných událostí [Ks]
140000 120000 100000 80000
Vývoj počtu pojistných událostí [Ks]
60000 40000
20000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Období
Graf 8: Vývoj počtu pojistných událostí v pojištění nemovitosti od r. 2005 Zdroj: vlastní zpracování z údajů výročních zpráv dle ČAP (ČAP_VZ, 2005-2013)
Z grafu č. 8 jsou znatelnými roky 2006, 2010, 2013 v počtu pojistných událostí. V těchto třech letech došlo k rozsáhlým povodním na velké části území České republiky. V roce 2006 tomu taky byly povodně na přelomu března a dubna, kdy je zpŧsobila vlna vydatných sráţek a prudkého oteplení a následného okamţitého tání sněhu. Nejvíce postiţenými oblastmi byla oblast Dyje-Znojmo, v jiţních Čechách oblast kolem Luţnice, a na řece Labe Ústí nad Labem. Tyto povodně zpŧsobily celkové škody na majetku ve výši 5 mld. korun českých. V srpnu 2010 byla postiţena povodní značná část Moravy, převáţně v Moravskoslezském kraji. (ČTK IHNED, 2010) Rok 2013 byl obdobou povodní, které byly z velké části zpŧsobeny v dŧsledku náhlého tání sněhové pokrývky v jarních měsících, jako tomu bylo v roce 2006. Postiţena byla převáţná část území Čech. (IDNES, 2006)
58
4.2.1 Dotazníkové šetření Pro vlastní analýzu pojištění nemovitostí na českém pojistném trhu jsem provedla dotazníkové šetření. Dotazník byl pojmenován „Chráníte si svŧj domov?“ a byl zveřejněn po dobu 15 dnŧ přes webový portál www.survio.cz a www.vyplnto.cz, kde jsem vyuţila sluţeb pro získání respondentŧ, zároveň jsem se snaţila sama oslovit respondenty v rŧzných skupinách (bez specifického tématu) prostřednictvím sociální sítě www.facebook.com. Dotazník zahrnoval 28 otázek s nabídnutými 2-5 moţnostmi pro odpověď. Během zveřejnění a sběru dat se zúčastnilo odpovídání 115 respondentŧ. Přesné znění otázek a odpovědí je uvedeno v příloze č. 2 této práce. Prostřednictvím tohoto dotazníku jsem se zajímala o postoj lidí k pojištění nemovitosti, především, zda mají takové pojištění sjednáno a na jejich zkušenosti. Po zhodnocení odpovědí jsem došla k těmto závěrŧm: 1. Z celkového počtu dotazovaných 115 bylo 81 ţen (70 %) a 34 muţŧ (30 %). 2. 80 % z dotazovaného počtu lidí má zkušenost (jakoukoliv) s pojištěním nemovitosti, přestoţe největší podíl (44,3%) respondentŧ zaujímala skupina věkové kategorie 18-30 let, 31-40 let (35 %). Nejvíce se zapojili odpovídat na dotazník lidé z Hlavního města Praha, z Jihomoravského a z Jihočeského kraje (tj. 51 %). 3. Téměř stejný podíl respondentŧ bydlí v rodinném domě (40 %) nebo vlastním bytě (39 %), v nájmu bydlí 21 %. Většinou takovéto bydlení poskytuje prostor s podlahovou plochou 46 m2-75 m2 (37 %), pak prostor s podlahovou plochou nad 105 m2 podlahové plochy bytu/rodinného domu (28 %).
59
Graf 9: Dotazníkové šetření - kde bydlíte? Zdroj: vlastní zpracování dle dotazníkového šetření
4. Samotné pojištění nemovitosti má uzavřeno 84 % respondentŧ, 12 % nemá uzavřeno pojištění nemovitosti vŧbec. Nejčastějším dŧvodem k uzavření pojištění nemovitosti byl vlastní zájem ochrany svého majetku (takto odpovědělo 69 % dotazovaných), a 14 % respondentŧ uvedlo, ţe majetek má pojištění z dŧvodu hypotéky a banka takové pojištění poţadovala. Oproti dŧvodŧm k neuzavření pojištění nemovitosti byl (kromě ostatních dŧvodŧ) převáţným dŧvodem k neuzavření takového pojištění finanční dŧvod.
Graf 10: Dotazníkové šetření - Máte uzavřené pojištění nemovitosti? Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření
60
Graf 11: Dotazníkové šetření – Jaký je důvod k uzavření pojištění nemovitosti? Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření
5. Přes polovinu (53 %) dotazovaných odpovědělo, ţe má uzavřeno pojištění nemovitosti i domácnosti současně, a 84 % respondentŧ uvedlo, ţe chápe rozdíl mezi pojištěním nemovitosti a domácnosti.
6. Stále lidé preferují jistotu pojišťoven, neboť 58 % respondentŧ uvedlo, ţe má pojištění nemovitosti uzavřené u jedné z velkých pojišťoven (u České pojišťovny 25 %, u Kooperativy 20 %, a u Allianz 13 % dotazovaných). Nejčastějším dŧvodem k výběru pojistitele v případě pojištění nemovitosti bylo vlastní rozhodnutí na základě kvality sluţeb a renomé pojišťovny (téměř 26 %), dalším dŧvodem byl rozsah pojistné ochrany (20 %), a vlastní rozhodnutí na základě dosavadních zkušeností nebo doporučení od známého (17 %).
61
Graf 12: Dotazníkové šetření – Máte uzavřené pojištění u významného pojistitele? Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření
7. Převaţuje u lidí přístup k pojištění nemovitosti uzavřít prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele (odpovědělo 46 %), aţ potom uzavírají lidé takovéto pojištění na přepáţkách pojišťoven (32 %), minimálně lidé vyuţívají moţnosti sjednat pojištění online nebo ostatní cestou, např. u správce domu (celkem 7 %).
Graf 13: Dotazníkové šetření - způsob uzavření pojistné smlouvy Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření
62
8. Většina lidí (38 %) platí za pojistné k pojištění vlastního majetku od 1.001 Kč do 2.000 Kč. Do 1.000 Kč za pojistné platí přibliţně 10 % lidí. 16 % respondentŧ platí 2.001 Kč aţ 3.000 Kč za pojištění nemovitosti, obdobný počet uvedlo, ţe platí přes 3.000 Kč. Převáţná část (64 %) platí pojistné s roční frekvencí.
Graf 14: Dotazníkové šetření - výše pojistného Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření
9. Pojistnou částkou je nejčastěji hodnota nemovitosti přes 2 mil. Kč (odpovědělo 26 %), 501 tis. Kč – 1 mil. Kč zaujímá pojistná částka pro 23 % respondentŧ.
Graf 15: Dotazníkové šetření - výše pojistné hodnoty Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření
63
10. Lidé preferují platit pojistné za nemovitost ročně, neboť 64 % respondentŧ uvedlo roční platbu, 11 % platí pojistné pololetně, ostatní neví nebo mají čtvrtletní splatnost pojistného.
11. Za posledních 5 let řešilo přes polovinu dotazovaných (56 %) pojistnou událost na nemovitosti. Tyto škody byly nejčastěji zpŧsobeny vodovodními škodami. Druhá nejčastější škoda byla zpŧsobena krádeţí, vloupáním nebo vandalismem.
Graf 16: Dotazníkové šetření - nejčastější škody Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření
12. V případě škody na majetku lidé upřednostňují nahlásit pojistnou událost telefonicky (17 %), potom hlásí pojistnou událost osobně na přepáţce pojišťovny (7 %), minimálně pouţívají v těchto situacích email nebo on-line aplikace (cca 5 %).
64
Graf 17: Dotazníkové šetření - způsob hlášení pojistné události Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření
13. Většina lidí se zajímá o pojistné podmínky v momentě sjednání pojištění (73 %). Rozhodující je pro ně i rozsah asistenčních sluţeb (pro 39 %), 31 % uvedlo, ţe na tomto netrvají, obdobně uvedlo, ţe pro ně asistenční sluţby nejsou podstatnou záleţitostí (29 %).
14. Málo kdo si nechá pojistit svŧj majetek v základní variantě FLEXA (v základní variantě má pojištěn majetek 26 %), většina (74 %) upřednostňuje širší ochranu majetku.
Graf 18: Dotazníkové šetření - rozsah pojistné ochrany Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového šetření
65
5. Výběr pojistitelů na českém pojistném trhu a jejich charakteristika Pro splnění hlavního cíle této diplomové práce byla vybrána Česká pojišťovna a.s. (dále jen jako „ČP“), Kooperativa pojišťovna a.s., Vienna Insurance Group (dále jen jako „KOOP“) a Allianz, a.s. Kritériem k výběru těchto tří pojistitelŧ bylo nejvyšší předepsané smluvní pojistné a podíl v neţivotním pojištění na českém pojistném trhu za rok 2014 podle údajŧ dle ČAP. V příloze č. 1 této práce je uveden přehled pojistitelŧ na českém pojistném trhu spolu s přehledem nabízených produktŧ v oblasti pojištění. ČP, KOOP a ALLIANZ zaujímají dohromady téměř 61 % z celkového předepsaného pojistného v neţivotním pojištění na českém pojistném. Tato skutečnost je zaznamenána v následující tabulce a grafu.
Tabulka 6: Předepsané smluvní pojistné a podíl na trhu v neživotním pojištění 2014 [tis. Kč] ČP KOOP ALLIANZ Ostatní
17 799 464 16 037 607 7 931 291 27 307 462
2014 [%] 25,8 23,2 11,5 39,5
2013 [tis. Kč] 18 430 847 15 734 166 7 390 179 26 816 245
2013 [%] 26,96 23,01 10,81 39,23
2012 [tis. Kč] 18 974 347 15 758 176 7 261 003 26 178 912
2012 [%] 27,83 23,12 10,65 38,39
2011 [tis. Kč] 19 670 794 16 192 543 7 307 604 25 881 516
2011 [%] 28,49 23,45 10,58 37,48
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů ČAP (ČAP)
Přestoţe ČP od roku 2011 do roku 2014 lehce ztratila podíl (o 2,69 %) v neţivotním pojištění na 25,8 % a stále si udrţuje dominantní postavení. Po ČP následuje jako druhá KOOP (23,2 %) a ALLIANZ třetí (11,5 %).
66
26%
40%
11% 23% ČP KOOP ALLIANZ ostatní
Graf 19: Podíl pojistitelů na českém pojistném trhu v neživotním pojištění za rok 2014 Zdroj: vlastní zpracování dle údajů z ČAP (ČAP)
Tabulka 7: Nabízené produkty od vybraných pojišťoven v pojištění majetku (občané) Rodinný dům ČP KOOP ALLIANZ
× × ×
Bytová jednotka
Rekreační objekt
Bytový dům ×* × × ×* × × × * ×* × Zdroj: vlastní zpracování dle údajů jednotlivých pojistitelů
Vybraní pojistitelé mají ve svém portfoliu všechny produkty pro typy nemovitostí označené symbolem ×. Poloţky v tabulce označené symbolem ×* není moţné sjednat on-line, pouze osobně na přepáţce nebo u pojišťovacích zprostředkovatelŧ. V následujících kapitolách jsou představeni vybraní pojistitelé a popsána oblast pojištění nemovitostí a jimi poskytované úrovně pojistných ochran.
5.1
Česká pojišťovna, a.s.
Česká pojišťovna a.s. patří k lídrŧm na českém pojistném trhu. Nabízí všestranné zaměření svých produktŧ, jak v oblasti ţivotního, tak i neţivotního pojištění, a pro všechny typy 67
klientŧ. U neţivotního pojištění je nejvýznamnějším pojistitelem na celkovém předepsaném pojistném (údaj dle ČAP viz v předchozí kapitole). ČP je nejstarší pojišťovnou v českých zemích. Její historie sahá do dob 19. století. Pro její samotný rozvoj byla významná událost – poţár Národního divadla v roce 1881. Na jeho opravu proplatila nemalou finanční částku, která obnášela pro ČP značnou ztrátu, a však pouze finanční, jelikoţ tak získala obrovský věhlas českého lidu. Současná podoba ČP byla ustanovena Fondem národního majetku České republiky v roce 1992. ČP je od roku 2008 součástí koncernu Generali PPF Holding B.V., který pŧsobí i na Slovensku, v Polsku, a v dalších sedmi státech Střední a Východní Evropy. Zajímavé je, ţe se ČP snaţí zprostředkovávat prodej pojištění (zejména pojištění občanŧ) kromě typických prodejních cest přes své pobočky a externí retailové partnery, také přes distribuční síť poboček České pošty. V současné době je zaměstnavatelem pro cca 4 000 vlastních zaměstnancŧ. (ČP_VZ, 2013, s. 5-11) ČP v oblasti pojištění nemovitostí občanŧ nabízí balíčky, které se zaměřují na jednotlivé příklady předmětŧ pojištění v kombinaci s pojištěním domácnosti, odpovědnosti (rodinný dŧm, byt, chata/chalupa, bytový dŧm). Avšak je moţné z těchto balíčkŧ zmíněná připojištění a doplňková pojištění vyloučit během jejich sjednání. Pojištění majetku je nabízeno v pěti variantách16 pojistné ochrany pro všechny typy nemovitostí. Úroveň START zahrnuje základní krytí škod zpŧsobených ţivly (poţár, výbuch přímý úder blesku, pád letadla, případně jeho části nebo nákladu, vichřice, krupobití, sesouvání pŧdy, zřícení skla nebo zemin, sesouvání nebo zřícení lavin, pád stromŧ, stoţárŧ nebo jiných předmětŧ, tíha sněhu nebo námrazy, zemětřesení) a bez asistenčních sluţeb. Maximální rozsah krytí obsahuje varianta EXCLUSIVE MAX, a to včetně asistence v úrovni EXCLUSIVE (ČP poskytuje asistenční sluţby v úrovních k variantám, nikoliv pro všechny úrovně stejnou asistenci), a odpovědností. (ČP_MAJETEK, 2015)
16
Varianty: START, STANDARD, EXCLUSIVE, Exclusive PLUS, Exclusive MAX
68
5.2
Kooperativa pojišťovna, a.s. Vienna Insurance Group
KOOP zaloţena v roce 1991 jako první komerční pojišťovna na území bývalého Československa. Stále se drţí jako druhá největší pojišťovna ČR v těsném závěsu za ČP. KOOP je součástí koncernu Vienna Insurance Group (dále jen „VIG“), zahrnuje přes 50 pojišťoven a pŧsobí tak přes 24 zemí Evropy. Její tendence je směřována z Rakouska, kde je její hlavní sídlo od r. 1824, k rozšíření se na pojistné trhy do střední a východní Evropy. „Pojišťovny skupiny Vienna Insurance Group nabízejí pojišťovací sluţby nejvyšší kvality v sektoru ţivotního i neţivotního pojištění. Nejvyšším cílem je poskytovat inovativní regionálně zaměřená řešení ve všech oblastech pojištění a vynikající sluţby zákazníkům.“ (KOOP_VZ, 2008, str. 37). KOOP poprvé nabídla v ČR pojištění majetku před 20 lety. Byla první pojišťovnou, která nabídla svým klientŧm pojištění majetku na tzv. novou cenu. Také byla jednou z prvních, která nabídla pojištění majetku přes on-line cestu. Do popředí se stále dostává i díky postupu likvidace škod. Toto si mohla vyzkoušet při povodních v roce 1997 a 2002. KOOP v roce 2012 provedla několik změn týkajících se pojištění majetku. Tyto změny spočívaly v zavedení nových produktŧ jako tomu je produkt OPTIMUM pro rodinné domy (nabídka, která spojuje výhody pojištění rodinného domu a jeho domácnosti) a několik novinek v poskytování asistenčních sluţeb u pojištění rodinných a bytových domŧ. Začátkem roku zavedla obdobný produkt jako OPTIMUM i pro bytové jednotky. (KOOP_VZ, 2012) KOOP nabízí v zásadě pojištění nemovitosti ve dvou úrovních pojistné ochrany17, a to PRIMA a KOMFORT. V základní variantě PRIMA poskytuje komplexní pojistnou ochranu proti ţivelním nebezpečím vč. vodovodních a pojištění škody na elektromotorech zpŧsobených zkratem nebo přepětím. Ve variantě KOMFORT (maximální ochrana) poskytuje krytí škod zpŧsobených krádeţí s překonáním překáţky nebo loupeţí, vandalismem, 17
výjimka je u pojištění bytových domŧ, kdy mŧţe být sjednána varianta PRIMA PLUS. Tato varianta zahrnuje stejné krytí pojistných nebezpečí jako ve variantě KOMFORT, avšak si pojistník mŧţe nastavit vlastní limity plnění.
69
aerodynamickým třeskem, dočasným přepětím / podpětím v síti, zatečením atmosférických sráţek, mechanickým poškozením zateplení pláště budovy zvířetem, únikem vody a havárii rozvodŧ. Ve variantě KOMFORT má KOOP stanovené poměrně vysoké limity plnění u jednotlivých nebezpečí. (KOOP_MAJETEK, 2015) U jednotlivých produktŧ od KOOP je také moţné sjednat rŧzná připojištění a doplňková pojištění (např. odpovědnosti za škody vyplývající z vlastnictví nemovitosti, odpovědnosti za škodu zpŧsobenou členy orgánŧ, připojištění skel nebo jmenovitě určených věcí). U varianty KOMFORT jsou součástí asistenční sluţby (výjimkou je pojištění bytových domŧ, kdy jsou asistenční sluţby ke všem variantám). Asistenční sluţby u KOOP jsou zajišťované přes Global Assistance. (KOOP_MAJETEK, 2015)
5.3
Allianz, a.s.
Na svém začátku fungování nabízela Allianz, a.s. produkty k ţivotnímu pojištění, postupně se začala zaměřovat i na oblast neţivotního pojištění, a dnes nabízí úplnou nabídku produktŧ v pojištění soukromého majetku občanŧ a i prŧmyslových rizik. „Allianz pojišťovna je stoprocentní dceřinou společností Allianz New Europe Holding GmbH a součástí přední světové pojišťovací skupiny Allianz Group. Na český trh vstoupila v roce 1993 a postupně se vypracovala mezi tři největší české pojišťovny.“ (ALLIANZ_VZ, 2013, str. 8) ALLIANZ pojišťovna má dlouhodobou tradici jiţ od r. 1890, byla zaloţena v Berlíně. Následně rozšířila svojí činnost po celé Evropě a do Spojených státŧ, kdy poprvé ověřila svojí mocnost při zemětřesení v San Francisku v roce 1894. Dnes je jejím hlavním sídlem Mnichov, a pŧsobí ve více neţ 70 zemí světa. (ALLIANZ_VZ, 2013, str. 15) ALLIANZ dnes spravuje v České republice přes 700 tis. smluv pro pojištění majetku občanŧ. O tuto činnost se stará přes 830 vlastních zaměstnancŧ a cca 1 800 obchodních zástupcŧ.
70
V oblasti pojištění nemovitostí nabízí nejširší krytí rizik a „patří na českém pojistném trhu jiţ několik let mezi nejlepší a nejčastěji oceňované. Kvalitní pojistnou ochranu nabízí nejen pro domácnosti a běţné typy nemovitostí, ale i pro bytové domy a rekreační objekty.“ (ALLIANZ_VZ, 2013, str. 17.) Zpravidla kryje ve standardní variantě pojistné ochrany pojistná nebezpečí, ta, která jsou u ostatních pojistitelŧ jako nadstandardní. Úrovně pojistné ochrany majetku nabízí ALLIANZ ve třech variantách pro všechny typy nemovitostí – NORMAL, OPTIMAL, EXKLUZIV. V první úrovni OPTIMAL jsou kryta ţivelní rizika a navíc krádeţ vloupáním a loupeţ. Zahrnuta jsou automaticky pojištění odpovědnosti. Nejširší pojistná ochrana EXKLUZIV umoţňuje také sjednat nadstandardní pojistná nebezpečí
jako jsou rozbití sklokeramických desek, zkrat v elektromotorech. U
všech variant je poskytována asistenční sluţba HOME ASSISTANCE přes asistenční centrálu MONDIAL Assistance.18 (ALLIANZ_PRODUKT, 2015)
18
V Příloze č. 3 jsou porovnány základní úrovně pojistné ochrany pojistitelŧ ČP, KOOP, ALLIANZ
71
6. Modelový příklad Modelový příklad je zpracován na základě nabídek uvedených pojistitelŧ. Zabývala jsem se komparativní analýzou nabídky pojištěním pro konkrétní předmět pojištění jako rodinný dŧm od vybraných pojistitelŧ pŧsobících na českém pojistném trhu. Dŧvodem k výběru tohoto předmětu byly výsledky získané v dotazníku, kdy většina respondentŧ odpovídala, ţe bydlí v rodinném domě (40 % respondentŧ) nebo bytě (39 % respondentŧ), a pojištění rodinného domu nebo bytu je postaveno na stejných principech. V tomto modelovém příkladu budu postupovat následovně: 1. Stanovení správné pojistné hodnoty. 2. Rozdíl pojistného plnění v případě stanovení pojistné hodnoty v úrovni časové ceny. 3. Pojistné plnění v případě totální škody na pojištěné nemovitosti. 4. Výběr pojistných nebezpečí z hlediska potřeb klienta. 5. Porovnám nabídky získané na přepáţkách od ČP, KOOP a ALLIANZ, neboť tito pojistitelé zaujímají největší podíl na pojistném trhu v neţivotním pojištění (viz kapitola č. 5). Porovnání provedu podle kritérií, která jsou určující při výběrŧ správné pojistné ochrany a to v rozsahu krytí pojistných nebezpečí, výši pojistného, rozsahu asistenčních sluţeb. Závěrem doporučím nejvhodnější produkt. 6. Zaměřím se na výši pojistného, jak se změní, pokud přidám další pojištění jako pojištění odpovědnosti a pojištění domácnosti, které jsou typické při sjednání pojištění nemovitosti. 7. Provedu srovnání přístupu v pojištění on-line, neboť je moţné rodinný dŧm pojistit i touto cestou (viz přehled v tabulce č. 7).
72
Popis nemovitosti: -
Menší rodinný dŧm (novostavba), zděný z cihel, nepodsklepený, 2 nadzemní podlaţí, obytné podkroví, trvale obýván, nadstandardní provedení a vybavení19
-
Střecha – sklonitá
-
Zastavěná plocha: 71 m2
-
Podlahová plocha: 94 m2
-
Rok kolaudace: 2010
-
Vedlejší stavby: ano – oplocení, garáţ (limit plnění nastaven na Kč 200.000,-)
-
Adresa: Cínová 188/17, 360 01 Březová u Karlových Varŧ
-
Pojistná hodnota: 2,7 mil. Kč
-
Zabezpečení nemovitosti je standardní, bez připojení na pult centrální ochrany, na oknech jsou venkovní rolety.
-
Domácnost se nachází v 1. NP do 2 m nad okolním terénem
-
Pojistná hodnota vybavení domácnosti je stanovená pojistníkem v max. výši 400 tis. Kč
-
Pojištění odpovědnosti – stanoven limit na 2 mil. Kč
6.1
Stanovení správné pojistné hodnoty
Jak jiţ bylo uvedeno, za správné stanovení pojistné hodnoty je zodpovědný pojistník. Tato fáze procesu sjednání nejvýhodnějšího pojištění bývá často podceňovaná, přičemţ vedle nesprávného výběru poţadovaných rizik mŧţe mít stejně fatální dŧsledky. Pojišťovny mají 19
V příloze č. 4 této práce uvádím nákres domu pro lepší přehled.
73
k této problematice rozdílný přístup. ČP nechává stanovení pojistné částky pouze na pojistníkovi, KOOP pojišťovna nabízí pomocnou metodu k doporučení vhodné pojistné částky a to na základě údajŧ o zastavěné ploše, konstrukčnímu provedení, počtu obytných podlaţí a celkové uţitné ploše. Naopak Allianz pojišťovna, a.s. nabízí klientŧm výpočet doporučené pojistné hodnoty, přičemţ pokud klient tuto metodu vyuţije, pojistitel závazně deklaruje nezpochybnění pojistné hodnoty v době pojistné události, coţ mŧţe být rozhodujícím faktorem pro budoucí rozhodnutí. Přepáţkový prodej pojištění není vybaven k odbornější pomoci v této problematice, zároveň také jako nedostatečné se jeví informovanost přepáţkových pracovníkŧ v problematice stanovení pojistné hodnoty ze znaleckých posudkŧ, pokud jsou k dispozici, případně investičních nákladŧ – pokud se jedná o novostavbu. Někteří pojišťovací zprostředkovatelé jsou schopni doporučit pojistnou částku na základě metodiky výpočtu, který je zaloţen na kubaturním výpočtu, se zohledněním konstrukčního provedení, účelu stavby, koeficientŧ světlé výšky, vybavenosti a umístění stavby. Hodnoty jsou dále indexovány tzv. koeficientem ICP, který zohledňuje vývoj cen stavebních prací, který je pojišťovnou sledován od roku 1993. Případné riziko podpojištění zjišťují pojišťovny, pokud k této situaci vŧbec dojde shodně, aţ v případě velké či totální škody na nemovitosti. Podle zjištění má toto provázanost na příslušné podmínky zajištění, popřípadě systémy vnitřní kontroly. V případě, ţe dojde k tomuto stavu, dochází k revizi pojistné hodnoty obvykle na základě externě zadaného znaleckého posudku, který má případné riziko podpojištění odhalit. S ohledem na definice pojistných hodnot v úrovni tzv. nové ceny je nutné se vyvarovat těchto úskalí: 1. V případě pojištění novostavby rozlišovat, co bylo ze strany investora – pojistníka investováno skutečně do pojišťované nemovitosti. -
je bezúčelné, aby do pojistné hodnoty byla zahrnována i cena pozemku
74
-
rovněţ je bezúčelné, aby do celkové hodnoty byly zahrnuty například zemní úpravy a příprava pozemku, coţ mŧţou být velké náklady, které se v čase nebudou opakovat, vyjma případŧ, kdy charakter těchto úprav má být výslovně předmětem pojištění z dŧvodu hrozících, ale pojistitelných rizik – například sesuv pŧdy, záplava povodeň apod.
-
naopak je potřeba dbát na to, aby cena stavby byla stanovena v úrovni tzv. nové ceny či reprodukční ceny a to dodavatelským zpŧsobem. Pojistitelé nemají zvláštní reţim pro pojištění budov zhotovených svépomocí a jiný pro stavby pořízené dodavatelským zpŧsobem. S ohledem na skutečnost, ţe rozdíl těchto cen mŧţe dělat i 30 % a je v našich podmínkách pro pořízení rodinných domŧ často aplikovaný, povaţuji tuto část za velmi zásadní.
2. V případě, ţe se pojišťuje nemovitost, u které je k dispozici znalecký posudek. V případě, ţe k pojišťované nemovitosti je k dispozici znalecký posudek, lze s přiměřenou aplikací pravidel uvedených v bodě 1. pouţít tzv. reprodukční cenu nemovitosti. Ve výjimečných případech mŧţe dojít k tomu, ţe reprodukční cena nemovitosti je niţší neţ cena trţní, k těmto specifikŧm však dochází ojediněle – například v případě exklusivní lokality. Správné stanovení pojistné hodnoty je v úrovni reprodukční ceny.
6.2
Rozdíl pojistného plnění v případě stanovení pojistné hodnoty v úrovni časové ceny
Oslovené pojišťovny umoţňují pojistit budovu na tzv. časovou cenu. Tato konstrukce se příliš nepouţívá. Na časovou cenu se obvykle pojišťují nemovitosti, které svým technickým stavem a opotřebením neumoţňují, dle metodických pokynŧ pojistitelŧ, pojištění na „novou cenu“. V případě sjednání pojištění budovy v reţimu „časové ceny“ je od kaţdého pojistného plnění odečítané opotřebení. Pojistné plnění tak v ţádném případě neumoţní pojištěnému, aby poškozená budova byla znovuobnovena do pŧvodního stavu. Výjimku z oslovených pojišťoven však tvoří ALLIANZ. Tato podle svých interních pravidel neumoţňuje pro budovy starší 30 let pojistit v úrovni nové ceny. Pojišťuje pouze v úrovni 75
časové ceny, pokud za posledních 30 let neproběhla celková rekonstrukce, či oprava. Ve výjimečných případech je moţné s ohledem na dobrý technický stav, poţádat o provedení prohlídky specialistou risk managementu pojišťovny, a v případě kladného hodnocení technického stavu, budovu pojistit na „novou cenu“. Předmětem takového posouzení je kromě vizuálního posouzení pojišťované nemovitosti i podrobné šetření o stavu instalací a rozvodŧ, platných revizí apod. Pokud budova dle interních pravidel nespadá do kategorie pojistitelné na tzv. novou cenu, ale zároveň je stanovena tzv. časová cena, dle metodiky pojišťovny, probíhá pojistné plnění parciálních škod v úrovni nové ceny. Tedy v tomto jediném případě, by pojistné plnění umoţňovalo pojištěnému uvedení do pŧvodního stavu před pojistnou událostí. Tento přístup je pro klienty velmi nadstandardní.
6.3
Pojistné plnění v případě totální škody na pojištěné nemovitosti
V případě, ţe na pojištěné nemovitosti dojde k totální škodě, mají vybrané pojišťovny z hlediska postupŧ stejná pravidla. Rozhodujícím kriteriem je, zda poškozená nemovitost bude znovu obnovována. V případě, ţe tomu tak nebude, je jedno, zda byla budova pojištěna na tzv. novou cenu či časovou, protoţe maximální plnění mŧţe dosáhnout pouze výše hodnoty, jakou tato měla před pojistnou událostí. Je zřejmé, ţe náklady na znovuobnovení budovy – novostavbou, by byly vţdy vyšší, neţ je hodnota budovy v čase. Rozdíl mezi plněním pojistitelŧ nastává v případě, ţe pojištěný se rozhodne znovuobnovit pojištěnou nemovitost. Klient se správně sjednanou pojistnou částkou v úrovni nové ceny obdrţí plnění v celé výši, klient se sjednanou časovou cenou pouze do výše této částky – toto samozřejmě platí i v případě klientŧ pojišťovny Allianz, a.s.
6.4
Výběr pojistných nebezpečí z hlediska potřeb klienta
V segmentu občanského pojištění, kam produktově patří pojištění rodinného domu, jeţ je předmětem této praktické části, jsou produkty jednotlivých pojišťoven konstruovány jako tzv. stavebnice. Obecně se dá konstatovat, ţe kaţdá z pojišťoven nabízí základní pojištění vycházející z rizik tzv. FLEXY, rozšířené obvykle ve 3 úrovních do maximalistické varianty, 76
kterou je ochotna příslušná pojišťovna nabídnout, zaměřené na klienty z hlediska jejich priorit – tedy zda rozhodující je cena pojištění, nebo maximální rozsah pojistného krytí. Pro modelové porovnání jsem si vybrala nejširší rozsah pojistného krytí, který pojistitelé v rámci svých nabídek poskytují.
6.5
Porovnání nabídek
Nyní provedu porovnání dle základních kritérií, které jsou rozhodující pro kaţdého klienta: -
Rozsah krytých pojistných nebezpečí v nejširší úrovni.
-
Výše pojistného.
-
Rozsah asistenčních sluţeb.
6.5.1 Porovnání variant poskytující nejširší pojistnou ochranu Nabídky jsou zpracovány pro variantu pojistné ochrany v úrovni poskytující nejširší pojistnou ochranu pro nemovitost (rodinný dŧm), tzn. u ČP ve variantě EXCLUSIVE MAX, u KOOP ve variantě KOMFORT a u ALLIANZ je to varianta EXKLUZIV. Přehlednější porovnání uvádí následující tabulka.
77
Tabulka 8: Modelový příklad - porovnání nejširší pojistné ochrany Pojistné nebezpečí
ČP varianta
KOOP varianta
EXCLUSIVE
KOMFORT
MAX Poţár Výbuch Imploze Úder blesku Pád letadla Vichřice, krupobití Voda z vodovodního zařízení Krádeţ vloupáním, loupeţ Povodeň, záplava
EXKLUZIV ×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
(lze připojistit)
×
Tíha sněhu Pád stromŧ, stoţárŧ, jiných předmětŧ ×
Mráz (na vodovodu a topném systému) Zemětřesení Rozbití skla
×
×
Nárazová vlna nadzvukových letadel ×
Znečištění kouřem Vystoupnutí vody z kanalizace Přepětí
× ×
×
Zkrat v elektromotorech
×
×
×
×
×
×
×
× ×
Náhrada na ztrátu vody Poškození fasády zvířetem nebo hmyzem
×
Atmosférické sráţky Chybná funkce sprinkleru Aerodynamický třesk Sprejerství Celkový počet pojistných nebezpečí
× ×
Podpětí Vandalismus
varianta
×
Sesuv hornin, lavin, zemin
Náraz vozidla
ALLIANZ
×
×
×
×
×
×
×
×
×
×
17
23
29
Zdroj: vlastní zpracování
78
35
Mnoţství krytých rizik
30 25
ČP
20
KOOP 15
ALLIANZ
10 5 0 1.
2.
Pojistitelé
3.
Graf 20: Modelový příklad - rozsah krytí pojistných nebezpečí Zdroj: vlastní zpracování
Závěr: Nejširší pojistnou ochranu pro rodinný dŧm poskytuje pojišťovna ALLIANZ s variantou EXKLUZIV. Potom KOOP ve variantě KOMFORT, a třetí vychází ČP. U pojišťovny Allianz, a.s. je k dispozici ještě další zajímavé rozšíření a připojištěním tzv. VIP GARANCE. Za příplatek 20 % pojistného ze základního pojištění budovy ve variantě EXKLUSIV, nabízí pojišťovna garanci, ţe pokud dojde ke škodní události a tato nebyla předmětem pojistného krytí Allianz a současně by toto pojistné nebezpečí bylo pojistitelné u jiného pojistitele, garantuje plnění i této, dle pojistných podmínek nelikvidní události. Jedná se o marketingově zajímavý přístup. Ze srovnání pojistného krytí však v současné době vychází, ţe právě pojišťovna Allianz, a.s. má nejširší rozsah pojistného krytí a tak se mŧţe jednat spíše o jistotu do budoucna. Samotná přiráţka za sjednání tohoto rozšíření je však, dle mého názoru velká. Dalším kritériem pro doporučení nabídky pojišťovny Allianz, a.s. jsou absolutně nejvyšší hodnoty limitŧ plnění pro doplňková rizika, jako je pojištění skel, pojištění okolních staveb, limitŧ pro krádeţ a vandalismus.
79
6.5.2 Porovnání dle výše pojistného Pojistná hodnota byla stanovena na 2,7 mil. Kč na základě doporučení vlastníka. I s ohledem pro lepší srovnání nabídek jsem udala hodnotu nemovitosti ve stejné výši u všech pojistitelŧ. Případnou kontrolu jsem provedla na webových stránkách ČAP, kdy byla doporučená minimální pojistná hodnota stanovena na hranici 1.785 tis. Kč. U tohoto přístupu není však zohledněn koeficient místa, neboť se pro výpočet přes ČAP nezadává lokalita). Faktory ovlivňující výši pojistného jsou popsány v kapitole 3.1 této práce. Dle vlastních metodik pojistitelŧ byla minimální pojistná hodnota stanovená na níţe uvedenou částku, tzn., ţe by nemělo dojít k podpojištění. Z navrţených hodnot je však zřejmé, jak zásadně se doporučené hodnoty liší. Rozdíl mezi nejniţší a nejvyšší hodnotou činí více neţ 30 %, coţ se rozhodně nedá kvalifikovat jako běţná tolerance. Samozřejmě je otázkou, zda rozdíl je zpŧsoben metodikou pojistitele, či lidským faktorem při kalkulaci. Dle data kolaudace budovy se jedná o stanovení pojistné částky na novou cenu u všech tří pojistitelŧ. Tzn., ţe v případě úplné škody, kdy byl zničen dŧm zcela, by došlo k výplatě pojistnému plnění v takové výši, aby mohl být dŧm postaven kompletně celý znovu. Minimální pojistné hodnoty jednotlivých pojistitelŧ: - ČP – 2.280.000 Kč - KOOP – 1.689.000 Kč - ALLIANZ – 1.963.000 Kč Tabulka 9: Výše pojistného za nemovitost (pro maximální varianty pojistného krytí) Pojistné bez
Poskytnutá
slev
sleva
Česká pojišťovna
5.526 Kč
Kooperativa Allianz
Spoluúčast
Výsledné pojistné
527 Kč
1.000 Kč
4.989 Kč
5.730 Kč
1.433 Kč
1.000 Kč
4.297 Kč
8.370 Kč
2.511 Kč
0 Kč
5.859 Kč Zdroj: vlastní zpracování
80
-
U ALLIANZ je volitelná spoluúčast od 0-10 000 Kč. Sleva ve výši 30 % je poskytována na základě bezškodního prŧběhu, za kaţdou škodnou událost se následně odečítá 5 %.
-
KOOP – sleva 25 % je standardní obchodní slevou, která zahrnuje slevu 5 % jako slevu za spoluúčast.
-
ČP – slevy jsou stanoveny na základě procentní sazby a ČP poskytuje slevu za propojištěnost, uvedena je konkrétní celková sleva v Kč.
Výsledné pojistné [Kč]
7000 6000 5000 Česká pojišťovna
4000
Kooperativa
3000
Allianz
2000 1000 0 1.
2.
3.
Pojistitelé dle nejniţšího pojistného
Graf 21: Modelový příklad - výše pojistného Zdroj: vlastní zpracování
Závěr: Pokud bych měla zohlednit pouze cenu za pojistné, pak by byla vybrána jednoznačně KOOP, potom ČP, a ALLIANZ by tentokrát neobstála. Výsledná cena je však ovlivněna podstatně pojistnou hodnotou.
6.5.3 Rozsah asistenčních služeb Asistenční sluţby mohou být posledním měřítkem, jak si vybrat správný produkt. Toto se mi potvrdilo v dotazníkovém šetření, kdy 39 % respondentŧ uvedlo, ţe se zajímá i o asistenční sluţby v momentě sjednání pojištění. Proto se ještě zaměřím na jejich rozsah u jednotlivých pojistitelŧ. Asistenční sluţby od ČP ve variantě EXCLUSIVE MAX zahrnují: 81
-
Pomoc řemeslníka v nouzi 24 hodin denně, 365 dní v roce s limitem do 10.000 Kč.
-
Přestěhování a náhradní ubytování, právní pomoc v případě řešení sporu.
-
V případě nemoci mŧţe klient vyuţít v rámci těchto sluţeb úklid sněhu a výpomoc při zahradních prací (popř. sekání dřeva).
Asistenční sluţby od KOOP ve variantě KOMFORT zahrnují: -
Během roku mŧţe klient vyuţít 2 zásahy řemeslníka typu elektrikář, instalatér, plynař, topenář, sklenář, zámečník.
-
Zásah takového řemeslníka nesmí překročit finanční limit 2.000 Kč.
Asistenční sluţby Home Assistance od ALLIANZ ve variantě EXKLUZIV zahrnují: -
Moţnost vyuţít non-stop sluţeb řemeslníka (instalatér, topenář, plynař, zámečník, elektrikář, sklenář, a pokrývač).
-
Asistenční sluţby jsou v rozsahu dvou zásahŧ v roce v maximálním limitu 4.000 Kč za zásah.
Závěr: Vzhledem k tomu, ţe řeším modelový příklad pro nemovitost jako je rodinný dŧm, jsou velmi zajímavé asistenční sluţby od ČP (díky moţnosti vyuţít právní pomoci v případě řešení sporŧ a moţnosti vyuţít sluţeb výpomoci v případě nemoci s uklízením sněhu a na zahradě).
6.5.4 Posouzení nabídek a doporučení optimální pojistné ochrany V této části zváţím výhody a nevýhody jednotlivých nabídek. Nabídka od ČP: -
Výhody: indexace ve smlouvě je automaticky zahrnuta. 82
-
Nevýhody: malý limit plnění pro vedlejší objekty (stanoven na hranici 10 % z celkové pojistné hodnoty. Spoluúčast poţadována vţdy. Velké mnoţství dílčích limitŧ.
Nabídka od KOOP: -
Výhody: indexace ve smlouvě je automaticky zahrnuta. Klient si mŧţe libovolně stanovit výši limitu pro vedlejší stavby na určitou částku. U varianty KOMFORT je u většiny pojistných nebezpečí limitem pojistná částka.
-
Nevýhody: vţdy minimální spoluúčast 1.000 Kč
Nabídka od ALLIANZ: -
Výhody: moţnost nulové spoluúčasti, limit pro vedlejší objekty je stanoven ve variantě EXKLUZIV na 15 % z celkové hodnoty. Velké mnoţství limitŧ plnění pro pojistná nebezpečí. Moţnost vyuţít doplňkového připojištění tzv. VIP garance, které zaručuje neuplatnění podpojištění a nejširší pojistné krytí.
-
Nevýhody: indexace ve smlouvě není povinná, pouze pokud to klient sám poţaduje. Tato nevýhoda je však reaktivní s ohledem na zjištění, ţe zbývající pojistitelé v posledních 5 letech nenabízely sniţující indexaci a to i přes to, ţe ceny indexu stavebních prací byly v době hospodářské recese klesající.
Doporučení a závěr: V situaci vlastního posouzení a volby optimální pojistné ochrany pro daný předmět jako je uvedený rodinný dŧm by dle mého názoru nejlépe obstála pojišťovna ALLIANZ, a to z těchto dŧvodŧ, přičemţ cenová úroveň pojistného je z pohledu zajištění rizik druhořadá: 1. Nejširší pojistná ochrana. 2. Garance pojistné hodnoty. 3. Kvalitní asistenční sluţby 83
6.6
Změna pojistného v případě sjednání s dalším pojištěním
Uzavřít pojištění jenom na nemovitost nemá význam, neboť i nemovitost má nějaké vybavení a člověk jí nějakým zpŧsobem uţívá nebo se o ni stará. Proto je současně uzavíráno pojištění nemovitosti včetně pojištění odpovědnosti vyplývající z drţby nemovitosti (v případě pojištění rodinných domŧ a bytŧ) a popř. pojištění domácnosti (nicméně i toto potvrdil prŧzkum – uzavření pojištění nemovitosti s pojištěním domácnosti současně potvrdilo 53 % respondentŧ). Z tohoto dŧvodu jsem se zabývala otázkou, zda se změní pojistné nebo jaké jsou výhody, pokud sjednáme pojištění nemovitosti a domácnosti (situace, která se děje běţně) dohromady najednou (vč. odpovědností). Pro lepší srovnatelnost jsem vycházela z nabídek, které jsem získala opět na pojišťovnách, protoţe konkrétně produkt OPTIMUM nabízený KOOP není moţné sjednat on-line. Tabulka 100: Nabídky – porovnání pojistného při zajištění komplexní pojistné ochrany ČP
KOOP
ALLIANZ
Pojistné za nemovitost
5.516 Kč
5.380 Kč
5.859 Kč
Spoluúčast
1.000 Kč
1.000 Kč
0 Kč
Domácnost
1.619 Kč
2.080,- Kč
2.570 Kč
Zahrnuto v ceně
260 Kč
Zahrnuto v odpovědnosti
Pojistné za odpovědnost z držby
s odpovědností v běţném
EXCLUSIVE MAX Pojistné za odpovědnost
občanském ţivotě
410 Kč
340 Kč
900 Kč
912 Kč
2.015 Kč
2.799 Kč
6.633 Kč
6.045 Kč
6.530 Kč
v běžném občanském životě Poskytnutá sleva
Výsledné pojistné
Zdroj: vlastní zpracování
-
V případě porovnání kompletního pojištění pro danou nemovitost bychom se dostali na téměř stejnou cenu u všech tří pojistitelŧ (cenově jsou nabídky srovnatelné), a však jsou rŧzné výhody u jednotlivých pojistitelŧ. 84
-
Výsledné pojistné při komplexní pojistné ochraně se navýšilo nejvíce u ČP o 20 % oproti samotnému pojištění nemovitosti (KOOP 12 %, ALLIANZ 11 %).
-
Vstupní hodnota za nemovitost v případě kompletního pojištění byla jiná akorát u pojištění od KOOP v produktu OPTIMUM. Výhodou takového produktu je, ţe je stanovená akorát jedna spoluúčast, tzn., ţe v případě škody např. poţáru v domě se klient podílí akorát jednou spoluúčastí na celkové škodě v domácnosti a i na nemovitosti.
-
Výhodou u ČP je, ţe klientovi jsou poskytovány asistenční sluţby pro obě pojištění bez rozdílu (v případě sjednání pojištění domácnosti a nemovitosti jednotlivě u ČP by klient platil dvakrát platbu za asistenční sluţby).
-
U ALLIANZ pojištění nemovitosti a domácnosti současně je výhodnější v tom, ţe je uplatněn bonus 30 % za pojištění beze škod a je tak poskytnuta „dvojí sleva“, nejprve ze samotných produktŧ – 30 % z pojistného za nemovitost a 30 % z pojistného za domácnost, a následně celkově 30 % z pojištění nemovitosti + domácnosti + odpovědnosti.
Závěr: Pojištění kompletního majetku (nemovitosti i domácnosti současně) má své konkrétní výhody u jednotlivých pojistitelŧ (KOOP samostatný produkt a uplatňuje pouze jednu spoluúčast, ALLIANZ dvojí sleva ve výši 30 %, a ČP sleva za asistenční sluţby). Tímto lze dosáhnout niţšího pojistného za komplexní ochranu nemovitosti, neţ kdybychom uzavírali kaţdé pojištění samostatně (samostatnou smlouvou pro dŧm a následně smlouva pro pojištění domácnosti). V absolutní rovině by byla výhodná nabídka od ALLIANZ, právě díky poskytnuté dvojí slevě a vysoké finanční úspory.
6.7
Porovnání pojištění nemovitosti v případě sjednání on-line
Všichni tři pojistitelé nabízejí také moţnost sjednat si pojištění nemovitosti on-line. Zajímala jsem se hlavně, jestli jsou stejné podmínky v případě zadání a zda se změní cena u tohoto
85
postupu. Pro zpracování návrhŧ pojištění jsem vycházela opět ze stejných parametrŧ nemovitosti (dle úvodu v kapitole č. 6). Pokud si chce někdo sjednat „pouze pojištění nemovitosti“ musí mít dotyčný jasnou představu, co pojistit, znát přesně technické parametry a přesnou adresu. Během sjednání pojištění on-line jsem zaznamenala tyto poznatky: -
Systémy všech tří pojistitelŧ vyhodnotí nebezpečí záplavy, a navrhnou minimální pojistnou hodnotu nemovitosti.
-
Systém ČP a KOOP umoţňuje zájemci změnit pojistnou hodnotu dle jeho poţadavkŧ (ČP doporučí vhodnou výši pojistné částky, uvede minimální výši. KOOP stanoví pouze minimální). ALLIANZ navrhuje pojistnou částku ve třech hladinách, bez moţnosti změny.
-
U všech tří pojistitelŧ jsem k pojištění nemovitosti mohla jednotlivě přidávat/ubírat pojištění domácnosti a odpovědnosti (drţby a běţného občanského ţivota).
-
U všech tří pojistitelŧ je poskytnutá sleva – za spoluúčast, roční frekvenci úhrad, akorát obchodní je „sleva za on-line“. ALLIANZ a ČP mají slevu v konkrétní částce bez procentuálního vymezení.
-
Pro vyuţití produktu OPTIMUM (produkt pro pojištění nemovitosti a domácnosti současně – viz předchozí bod) u KOOP není moţné vyuţít on-line cestu. V případě online musí být pojištění nemovitosti a pojištění domácnosti sjednáno kaţdé samostatně, nelze tak sjednat „balíček“ komplexní pojistné ochrany „šitý na míru“ jako u ČP nebo ALLIANZ.
Následující tabulka uvádí porovnání výši pojistného za pojištění nemovitosti při sjednání pojištění on-line a osobně na přepáţkách pojišťoven.
86
Tabulka 111: Shrnutí k porovnání pojistného za pojištění nemovitosti (osobně a on-line) Pojistné od ČP
Pojistné od KOOP
Pojistné od ALLIANZ
Osobně (nemovitost) On-line (nemovitost) Osobně (nemovitost i domácnost vč. odpovědnosti) On-line (nemovitost i domácnost vč. odpovědnosti)
5.516 Kč
5.130 Kč
8.370 Kč
5.525 Kč
5.130 Kč
8.188 Kč
6.633 Kč
6.045 Kč
6.530 Kč
7.359 Kč
OPTIMUM nelze sjednat
8.915 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
K rozdílu při pojištění pouhé nemovitosti jsem došla u pojišťovny ČP a ALLIANZ. ČP v online systému provádí zaokrouhlení k limitŧm plnění pro některá pojistná nebezpečí, proto lze předpokládat rozdíl v pojistném. U ALLIANZ on-line přístupu neumoţňuje navýšit pojistnou částku na stejnou výchozí výši 2,7 mil. Kč, ale propočet vychází z hodnoty 2.641.200 Kč (hodnota doporučená pojišťovnou), proto je pojistné za on-line zprostředkování niţší. Při pojištění kompletního majetku (vč. domácnosti a odpovědnosti) došlo k velkým rozdílŧm u ALLIANZ (rozdíl byl v tom, ţe nebyla poskytnuta druhá sleva 30 %). U ČP nešel rozeznat přesný rozdíl. Závěr: Pokud bych měla zhodnotit on-line přístupy jednotlivých pojistitelŧ, tak jsou všechny jednoduché pro zadání. Mŧţeme takto sjednat pojištění v jakoukoliv dobu a hodinu. Jen postrádám moţnost jakéhosi „kroku v zadávání“ v podobě nabídky, kdy by si zájemce mohl nechat zpracovat nabídku, která by byla v platnosti po nějakou dobu (např. týden), a mohl během této doby zváţit jednotlivé nabídky od ostatních pojistitelŧ, a následně se k této nabídce mohl eventuelně v databázi vrátit. Systém rovnou potencionálního klienta navede k „uzavření smlouvy“. Pokud klient okamţitě nesjedná dané pojištění, musí celý proces zopakovat znovu.
87
Závěr Pojištění nemovitosti je tématem, které zasahuje kaţdého člověka, ať uţ přímo, ţe je vlastníkem nebo nepřímo, ţe „někde“ bydlí. Tato práce shrnuje uvedenou problematiku z pohledu, aby kaţdý člověk mohl najít odpovědi v situaci řešení pojištění svého majetku. Nejvýznamnější aspekty v pojištění majetku by se daly sumarizovat následovně: -
Nejdŧleţitější roli zaujímá vhodné stanovení pojistné hodnoty majetku (hodnota odpovídající skutečné hodnotě, a zda pojišťovny nemovitost pojistí na novou nebo časovou cenu), z toho vyplývající pojistná částka, a předejít tak nebezpečí podpojištění.
-
Přesně vymezit předmět a rozsah pojištění. Kaţdý by měl dokonale zváţit co, jak a před čím potřebuje chránit. Zároveň bychom neměli opomenout určit pojistná nebezpečí, kterým je zapotřebí čelit (raději zvolit širší pojistnou ochranu, vţdyť nechráníme nejen majetek, ale i sami sebe), a současně zváţit i další moţná připojištění a ostatní pojištění v podobě odpovědnostních, zaměřit se i na limity plnění u jednotlivých pojistných nebezpečí, abychom dosáhli maximální ochrany svého majetku v případě škod.
-
Nepřehlíţet svá práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy, věnovat tak maximální pozornost pojistným podmínkám, a zajímat se o moţnou indexaci, která zaručuje aktualizaci pojistné hodnoty.
Pojištění majetku, byť moţná je pro někoho triviálním, měli bychom mu v momentě jeho sjednání věnovat maximální moţný čas k získání informací o jednotlivých produktech na trhu k danému typu nemovitosti, neboť se kaţdý v něčem liší, a následně dokáţe ušetřit nemálo peněz. Proto, pokud si není majitel sám jist, měl by se poradit s odborníkem, nikoliv spoléhat jen na sebe. V tomto směru pojistitelé nabízejí produkty k daným typŧm nemovitostí pro trvalé či přechodné obývané objekty typu bytový dŧm, rodinný dŧm, byt, rekreační objekty, produkty, které „se dají ušít na míru“ pro kaţdého vlastníka s ohledem na výběr nemovitosti, rozsahu krytí pojistné ochrany, a ostatních připojištění. Tyto produkty jsou nabízeny v kombinaci 88
majetek (nemovitost, popř. domácnost) a odpovědnost. Osobně si myslím, ţe nabízený rozsah základní úrovně pojistné ochrany pro pojištění objektŧ určených k trvalému či přechodnému bydlení není dostačující, proto je vhodné volit širší variantu pojistné ochrany. Dále si myslím, ţe by automaticky mělo být zahrnuto k pojištění nemovitosti pojištění odpovědnosti vyplývající z drţby nemovitosti ke všem úrovním pojistné ochrany (nikoliv je ponechávat dobrovolnému rozhodnutí vlastníka), neboť se kaţdý musí o nemovitost starat či ji nějakým zpŧsobem uţívá. Dnešní doba umoţňuje prostřednictvím internetu zajistit téměř cokoliv a kdykoliv, tak i pojišťovny poskytují moţnost sjednat pojištění nemovitosti i on-line cestou, avšak lze povaţovat, ţe tato sluţba je pouze jakousi „dodatkovou sluţbou“ ve sluţbách pojišťoven. Jak potvrdil samotný prŧzkum, lidé zŧstávají v tomto směru konzervativnější (kromě upřednostňování tradičních pojistitelŧ, kteří jim poskytují určité jistoty) a nejsou zvyklí pojistit dŧm on-line nebo vyuţívat pro komunikaci v případě pojištění nemovitosti on-line přístupy. Sama jsem se přesvědčila, ţe není tato cesta ničím výhodnější, vyjma pohodlí domova. Naopak. Museli bychom věnovat mnoho času k porovnání podmínek smlouvy (z ní vyplývajících práva a podmínek, např. o moţnosti indexace) a samotného pojištění (rozsahu, asistenčních sluţeb, výluk), a rozhodně bychom pojištění nemovitosti nezískali levněji. Hlavním cílem této práce bylo srovnání pojištění nemovitého majetku u vybraných pojišťoven ČR. Tento cíl povaţuji za zcela splněný (především kapitola č. 6 v modelovém příkladu). Stanovené dílčí cíle byly rovněţ splněny na základě jednotlivých kapitol následovně: 1. Analýza pojistných nebezpečí u pojištění nemovitosti – v celku detailně jsou popsána jednotlivá nebezpečí v kapitole č. 2 včetně moţného rozsahu krytí. Současně jsou představena pojistná nebezpečí pro jednotlivé druhy předmětu pojištění. Prakticky se jimi zabývá kapitola č. 5 (u jednotlivých pojistitelŧ) a č. 6. 2. Vymezení právního rámce v pojištění nemovitosti a jeho změny – kapitola č.1, v podkapitole č. 1.2 jsou charakterizovány jednotlivé právní předpisy, které s danou problematikou souvisejí. Značná část je věnována popisu pojistné smlouvy dle NOZ.
89
NOZ přinesl v této oblasti změny v podobě pojmosloví, lhŧt v případě zániku pojistné smlouvy, a odpovědnosti za škodu. 3. Charakteristika produktŧ pojištění nemovitosti – uvádí kapitola č. 2, kdy jsou produkty popsány úrovně pojistné ochrany v obecné rovině k jednotlivým typŧm nemovitosti, a konkrétně kapitola č. 5, kde jsou představeni významní pojistitelé na českém pojistném trhu a popsány produkty k pojištění nemovitosti. 4. Odborná studie – volba optimální pojistné ochrany pojištěné nemovitosti – popisuje kapitola č. 5, č. 6 na základě teoretických principŧ z kapitol č. 2, č. 3. Volba správné pojistné ochrany v případě pojištění nemovitosti je subjektivním rozhodnutím kaţdého jednotlivce. K jednoznačnému závěru doporučení konkrétní nabídky některé z oslovených pojišťoven mŧţeme dojít pouze na základě předem definovaných priorit. Za sebe jsem si vybrala jako hlavní prioritu dosaţení nejkomplexnější pojistné ochrany, tedy přenesení maxima pojistitelných rizik na pojistitele. Tato volba umoţňuje přenesení většiny moţných škod a vícenákladŧ s tím spojených na konkrétní pojišťovnu, bez mimořádného zatíţení osobního rozpočtu. V tomto ohledu by bylo mojí volbou uzavření pojistné smlouvy v rozsahu nabídky Allianz pojišťovny, a.s. Pokud by bylo mojí volbou dosaţení co nejniţší ceny za pojištění, musela bych se smířit s tím, ţe některá hrozící rizika, které sice nelze definovat za zásadně strategická, zŧstanou mimo pojistné krytí na mŧj vlastní vrub. V tomto ohledu je moje volba na jistotu, s přenesením maxima moţného na pojišťovací ústav. V modelovém příkladu jsem se zabývala nejprve vhodnou pojistnou ochranou pro daný předmět pojištění s ohledem na rozsah krytí rizik, pojistné a asistenční sluţby. Následně jsem řešila komplexní pojistnou ochranu nemovitosti vč. domácnosti a pojištění odpovědnosti, a zváţila moţnosti uzavření takového pojištění on-line. Podkladem ke zpracování modelového příkladu byly nabídky poskytnutých na přepáţkách a v on-line přístupu od vybraných pojišťoven, kterými byly Česká pojišťovna, a.s., Kooperativa, a.s. Vienna Insurance Group a Allianz, a.s. Dŧvodem k výběru těchto pojistitelŧ byla výše podílu v neţivotním pojištění na českém pojistném trhu (dle výsledkŧ ČAP, tj. 61 % a jak jsem se i sama mohla přesvědčit 90
v dotazníkovém šetření, kdy více jak 58 % respondentŧ má uzavřené pojištění majetku u některého z těchto pojistitelŧ). Pojištění majetku v běţném občanském ţivotě je u Allianz, a.s. konstruováno do třech úrovní pojistné ochrany – NORMAL, OPTIMAL, EXKLUZIV, coţ dle mého názoru povaţuji za optimální pro správnou volbu. Tyto úrovně jsou poskytovány pro všechny typy nemovitostí trvale či rekreačně obývané, a je vţdy zahrnuta odpovědnost. V případě pojištění nemovitosti u tohoto pojistitele je zaručena klientovi maximální ochrana majetku (na základě mnoţství krytých pojistných nebezpečí v EXKLUZIVu s moţností připojištění tzv. VIP Garance) a poskytnuty následné jistoty, tj. doporučení ke stanovení nejpříznivější pojistné částky nemovitosti, a v případě stanovení pojistné hodnoty na tzv. časovou cenu poskytuje plnění částečných škod na úrovni nové ceny (s tímto přístupem jsem se setkala pouze u Allianz, a.s.), klientŧm poskytuje výhodné asistenční sluţby. 5. Zhodnocení přínosu diplomové práce – zahrnuje kapitola č. 6 a závěr práce. Za hlavní přínos diplomové práce povaţuji zjištění a objasnění principŧ sjednávání pojištění. Na první pohled se mŧţe zdát, ţe nabídky jednotlivých pojišťoven jsou téměř stejné a při hodnocení výhodnosti jednotlivých produktŧ, to mŧţe svádět pouze k cenovému porovnání. Mnohem víc si uvědomuji, jaká míra rizika je na samém klientovi, při stanovení odpovídající pojistné hodnoty, aby se předem vyvaroval případnému riziku podpojištění. Osobně bych předpokládala, ţe se této problematice z hlediska informovanosti budou pojistitelé věnovat více, protoţe většina klientŧ jsou v této problematice laici a rozhodně nemá většina zájemcŧ o pojištění k dispozici v době sjednání znalecký posudek. Pouze jediná z oslovených pojišťoven poskytuje záruku neuplatnění podpojištění při stanovení hodnoty dle jejich metodiky, u ostatních je to forma doporučených hodnot. Vzhledem k tomu, ţe pojišťovny nerevidují v prŧběhu platnosti pojištění správnost uvedené pojistné hodnoty, případné pochybení v tomto směru se klient dozví aţ při pojistné události, coţ mŧţe mít fatální dŧsledky. Toto pouze v čase zmírňuje doporučená indexace, tato však řeší pouze reakci na inflační vývoj s předpokladem správného nastavení hodnot v počátku. Přesto, ţe cílem bylo porovnání produktŧ spadajících do oblasti občanského pojištění, moţným řešením 91
k eliminaci rizik by se jevilo i uzavření pojistné smlouvy prostřednictvím pojišťovacího makléře, nikoliv pojišťovacího zprostředkovatele a sluţbu si zadat, nejen s výběrem nejvýhodnější nabídky rozsahem a cenou, ale včetně zpracování podkladŧ a správného stanovení pojistných hodnot, s garancí povinné profesní odpovědnosti makléře, kterou musí mít zajištěnou. Pokud předmětem pojištění má být objekt vlastního bydlení, jedná se většinou o tu nejcennější věc, kterou si člověk pořídí a také ji dost často po dobu svého produktivního ţivota splácí. Je tedy nezbytné, aby úměrně k tomuto významu věnoval pozornost i čas a pojištění splnilo svŧj účel.
92
Seznam použité literatury Literatura (Cipra, 2006) CIPRA, Tomáš, 2006. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, ISBN 80-86929-11-6 (Daňhel_Ducháčková, 2010) DAŇHEL, J. a E. DUCHÁČKOVÁ, 2010. Teorie pojistných trhů. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, ISBN 978-80-7431-015-7 (Ducháčková, 2009) DUCHÁČKOVÁ, Eva, 2009. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. přepracované vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., ISBN 978-80-86929-51-4 (Hora_Šulcová_Zuzaňák, 2011) HORA, J., ŠULCOVÁ, J. a A. ZUZAŇÁK, 2011. Příručka pro zprostředkovatele pojištění. 2. vydání. Praha: LINDE Praha, a.s., ISBN 978-80-7201-8383 (Eliáš, 2012) ELIÁŠ, Karel a kol., 2012. Nový občanský zákoník. 1. vyd. Ostrava: Sagit, a.s. ISBN 978-80-7208-9222 (Janata_Němeček, 2010) JANATA, J. a A. NĚMEČEK, 2010. Oceňování majetku v pojišťovnictví, 1. vyd. Praha: C. H. Beck, ISBN 978-80-7400-114-7 (Jandová_Svejkovský_Šlauf, 2014) JANDOVÁ, L., J. SVEJKOVSKÝ a P. ŠLAUF, 2014. Pojištění v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. ISBN 97880-7400-530-5 (Karfíková_Přikryl, 2010) KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V. a kolektiv, 2010. Pojišťovací právo. Praha: Leges. ISBN 978-80-87212-45-5 (Kolektiv autorŧ, 1996) KOLEKTIV AUTORŦ, 1996. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví 1996. 2. vyd. Praha: Česká asociace pojišťoven. ISBN 80-85963-21-3.
93
Elektronické zdroje (ALLIANZ_VZ, 2013) ALLIANZ, a.s. Výroční zpráva 2013. Allianz, a.s. [online]. ©2015 [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/file/24402/AZ_P_CZ.pdf (ALLIANZ_PRODUKT, 2015) ALLIANZ, a.s. Informace o produktu. Allianz, a.s., [online]. ©2015
[cit.
2015-03-03].
Dostupné
z:
https://online.allianz.cz/pojisteni-majetku-a-
odpovednosti/ (Panel Plus) ACKERMANNOVÁ, Jolana. Pojistná ochrana před ţivly by měla být samozřejmostí.
Panelplus.cz
[online].
©2015
[cit.
2015-02-15].
Dostupné
z:
http://www.panelplus.cz/cz/1114.pojistna-ochrana-pred-zivly-by-mela-byt-samozrejmosti (ČAP) ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. ČAP: Česká asociace pojišťoven [online]. ČAP, ©2014 [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://www.cap.cz/ ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Pojisti majetek. Česká asociace pojišťoven [online]. ©2014 [cit. 2014-12-29]. Dostupné z: http://www.pojistimajetek.cz/fakta-o-pojisteni-majetku (ČAP_VZ, 2005-2013) ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Výroční zprávy 2005 – 2013. ČAP: Česká asociace pojišťoven: Výroční zprávy 2005 – 2013 [online]. ©2014 [cit. 2014-1229]. Dostupné z: http://www.cap.cz/o-nas/vyrocni-zpravy (ČP_VZ, 2013) ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. Výroční zpráva 2013. Česká pojišťovna, a.s. [online].
©2015
[cit.
2015-02-16].
Dostupné
z:
http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50003/vyrocni-prava-2013.pdf (ČP_MAJETEK, 2015) ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. Pojištění majetku občanŧ. Informace o produktu. Česká pojišťvna, a.s. [online]. ©2015 [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?pojisteni-domu ČESKÁ
TISKOVÁ
KANCELÁŘ.
Pojištění
majetku.
Pojištění
nemovitosti.
In:
financninoviny.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http//www.osobnifinance.financninoviny.cz/pojisteni/informace/nemovitosti-pruvodce/ 94
(ČTK_IHNED, 2010) ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ. Déšť rozvodnil řeky na Moravě a Slezsku. Sedm jich hlásí stupeň ohroţení. In: ihned.cz [online]. ©1996 - 2015 [cit. 2015-0118].
Dostupné
z:
http//domaci.ihned.cz/c1-43546950-dest-rozvodnil-reky-na-morave-a-
slezku-sedm-jich-hlasi-stupeň-ohrozeni (IDNES, 2006) MAFRA, a.s. Tiskové zprávy z povodní 2006. In: www.idnes.cz [online]. Duben 28, 2006 [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/secteno-povodne-staly5-miliard-dms/domaci.aspx (KOOP_OPOJ, 2015) KOOPERATIVA, a.s., Vienna Insurance Group. Pojištění majetku občanŧ. Kooperativa dosáhla milionu smluv pojištění majetku a odpovědnosti občanů. In: opojisteni.cz
[online].
Leden
21,
2015
[cit.
2015-02-15].
Dostupné
z:
http://www.opojisteni.cz/produtky/pro-obcany/kooperativa-dosahla-milionu-smluv-pojistenimajetku-a-odpovednosti-obcanu/ (KOOP_MAJETEK, 2015) KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA, a.s. Vienna Insurance Group. Informace o produktu pojištění rodinného domu a bytu. Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance
Group [online].
©2015
[cit.
2015-03-03].
Dostupné
z:
http://www.koop.cz/pojisteni-on-line/pojisteni-domu-a-bytu/ (KOOP_VZ,
2008-2013)
KOOPERATIVA
POJIŠŤOVNA,
a.s.,
Vienna
Insurance
Group. Výroční zprávy 2008 – 2013. Kooperativa, a.s., Vienna Insurance Group [online]. ©2014 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.koop.cz/o-nas/zakladni-informace/vyrocnizpravy/ (Policie ČR, 2014) POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY. Statistické přehledy. PČR: Statistické přehledy
kriminality.
Praha
[online].
©2014
[cit.
2015-02-28].
Dostupné
z:
http://www.policie.cz/clanek/policie-cr-web-informacni-servis-statistiky-statistickeprehledy.aspx (PENÍZE.CZ, 2011) ŠEDIVÁ, Štěpánka. Pojištění nemovitosti: jste pojištění, nebo jen platíte pojišťovně příspěvky? In: penize.cz [online]. Září 26, 2011 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.penize.cz/pojisteni-nemovitosti/221216-pojisteni-nemovitosti-jste-pojisteni-nebojen-platite-pojistovne-prispevky 95
(Události ČT) Události. TV, ČT 24. 12. ledna 2015. 19:00 (HN, 2010) ŢÁK, Čestmír. Hospodářské noviny: Nenechte osud firemních budov náhodě. In: Economia
[online].
©2010
[cit.
2014-11-13].
ISSN
1213-7693.
Dostupné
z:
http://archiv.ihned.cz/c1-46539300-pojisteni-nemovitost-nenechte-osud-firemnich-budovnahode
Diplomové práce (Valihorová_DP, 2009) VALIHOROVÁ, Andrea. 2009. Pojistný podvod a důsledky, které jsou s ním spojeny pro pojistníky a pojistitele. Diplomová práce. Liberec. Technická univerzita v Liberci, Hospodářská fakulta ŢÁKOVÁ, Jarmila. 2012. Oceňování majetku pro pojistné účely. Diplomová práce. Brno. Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta
Právní předpisy -
Zákon č. 89/2012, Sb., občanský zákoník
-
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví
-
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí
-
Zákon č. 256/2013 Sb., katastrální zákon
-
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve změně zákona č. 350/2012 Sb.
-
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a k němu související vyhlášky k oceňování majetku
-
Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytŧ a nebytových prostor
96
Seznam zkratek BD
Bytový dŧm
ČAP
Česká asociace pojišťoven
ČNB
Česká národní banka
ČP
Česká pojišťovna, a.s.
KOOP
Kooperativa, a.s. Vienna Insurance Group
NOZ
Nový občanský zákoník
SVJ
Společenství vlastníkŧ jednotek
VIG
Vienna Insurance Group
97
Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled krádeží vloupáním za rok 2013(období 1. 1. 2013 – 31. 12. 2013) .... 36 Tabulka 2: Vývoj pojištění domácnosti od r. 2005 .............................................................. 42 Tabulka 3: Rozdíly v pojištění domácnosti a nemovitosti .................................................. 43 Tabulka 4: Přehled obvyklých pojistných nebezpečí k pojištění majetku občanů pro jednotlivé typy nemovitostí .................................................................................................... 44 Tabulka 5: Vývoj pojištění nemovitosti od r. 2005 .............................................................. 56 Tabulka 6: Předepsané smluvní pojistné a podíl na trhu v neživotním pojištění ............ 66 Tabulka 7: Nabízené produkty od vybraných pojišťoven v pojištění majetku (občané) 67 Tabulka 8: Modelový příklad - porovnání nejširší pojistné ochrany ................................ 78 Tabulka 9: Výše pojistného za nemovitost (pro maximální varianty pojistného krytí) .. 80 Tabulka 10: Nabídky – porovnání pojistného při zajištění komplexní pojistné ochrany 84 Tabulka 11: Shrnutí k porovnání pojistného za pojištění nemovitosti (osobně a on-line) .................................................................................................................................................. 87
98
Seznam obrázků Obrázek 1: Průběh likvidace pojistné události .................................................................... 53
99
Seznam grafů Graf 1: Vývoj pojištění domácnosti od r. 2005 .................................................................... 42 Graf 2: Průměrné roční pojistné za pojištění domácnosti od r. 2005 ................................ 42 Graf 3: Podíl pojištění majetku v neživotním pojištění od r. 2008 .................................... 55 Graf 4: Podíl pojištění majetku na neživotním pojištění v ČR za rok 2013...................... 55 Graf 5: Vývoj pojištění nemovitosti od r. 2005 dle předepsaného pojistného .................. 56 Graf 6: Vývoj pojištění majetku od r. 2005 dle počtu uzavřených smluv ......................... 57 Graf 7: Průměrné roční pojistné za pojištění nemovitosti od r. 2005 ................................ 57 Graf 8: Vývoj počtu pojistných událostí v pojištění nemovitosti od r. 2005 ..................... 58 Graf 9: Dotazníkové šetření - kde bydlíte? .......................................................................... 60 Graf 10: Dotazníkové šetření - Máte uzavřené pojištění nemovitosti?.............................. 60 Graf 11: Dotazníkové šetření – Jaký je důvod k uzavření pojištění nemovitosti? ........... 61 Graf 12: Dotazníkové šetření – Máte uzavřené pojištění u významného pojistitele? ...... 62 Graf 13: Dotazníkové šetření - způsob uzavření pojistné smlouvy .................................... 62 Graf 14: Dotazníkové šetření - výše pojistného ................................................................... 63 Graf 15: Dotazníkové šetření - výše pojistné hodnoty ........................................................ 63 Graf 16: Dotazníkové šetření - nejčastější škody................................................................. 64 Graf 17: Dotazníkové šetření - způsob hlášení pojistné události ....................................... 65 Graf 18: Dotazníkové šetření - rozsah pojistné ochrany .................................................... 65 Graf 19: Podíl pojistitelů na českém pojistném trhu v neživotním pojištění za rok 201467 Graf 20: Modelový příklad - rozsah krytí pojistných nebezpečí ....................................... 79 Graf 21: Modelový příklad - výše pojistného....................................................................... 81
100
Seznam příloh
Příloha 1
Přehled pojistitelů na českém pojistném trhu ............................................ CII
Příloha 2
Dotazník ........................................................................................................CIII
Příloha 3
Porovnání krytých pojistných nebezpečí v základních úrovních pojistné ochrany.......................................................................................................... CVI
Příloha 4
Nákres rodinného domu pro modelový příklad ...................................... CVII
101
Příloha 1
Přehled pojistitelů na českém pojistném trhu
CII
Příloha 2
Dotazník
1.
Jste muž nebo žena? Muž žena 2. Kolik Vám je let? 18-30 31-40 41-50 51-60 61 a více 3. Z kterého jste kraje? Hlavní město Praha Karlovarský kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Středočeský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Plzeňský kraj 4. Jaké je Vaše dosažené vzdělání? vysokoškolské vyšší odborné středoškolské s maturitou vyučen/středoškolské bez maturity základní 5. Kde bydlíte? Rodinný dům Vlastní/družstení byt V nájmu 6. Jaká je velikost podlahové plochy bytu/domu? 2 do 45m 2 2 46m - 75m 2 2 76m -105m 2 Nad 105m 7. Máte zkušenost s pojištění nemovitosti (jakoukoliv - pojistná událost) Ano Ne 8. Máte uzavřené pojištění nemovitosti? Ano, Ano, ale bydlím v bytovém domě a byt je pojištěn v rámci pojištění domu Ne Nevím 9. Jaký je důvod pro uzavření pojištění nemovitosti? Vlastní zájem ochrany svého majetku (člověk nikdy neví, co se přihodí) Musím, protože mám hypotéku na nemovitost a banka to požadovala Ostatní Nemám uzavřené 10. Jaký je důvod pro neuzavření pojištění? Finanční důvody
CIII
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
Považuji to za zbytečné Nedůvěra k pojišťovnám Bydlím v nájmu Ostatní důvody Mám uzavřené Důvody k výběru pojišťovny Vlastní rozhodnutí na základě kvality služeb a renomé pojišťovny Vlastní rozhodnutí na základě dosavadních zkušeností Doporučení od známého Rozhodující pro mě byla cena za pojistné Rozhodující pro mě byl rozsah pojistné ochrany Nemám uzavřené Pojištění nemovitosti jste si sjednal/a: Osobně na přepážce pojišťovny On-line Pomocí pojišťovacího zprostředkovatele / poradce Ostatní (realitní kanceláře, správce domu) Nesjednal/a - nemám V momentě sjednání pojištění – zajímal/a jste se o všeobecné pojistné podmínky? Ano Ne Máte uzavřené pojištění nemovitosti i domácnosti? (obě současně) Ano Ne, jen domácnost Ne, jen nemovitost Nevím Ne, ani jedno Chápete rozdíl mezi pojištění domácnosti a pojištění nemovitosti? Ano Ne Na jakou pojistnou hodnotu máte uzavřené pojištění nemovitosti? Do 500 tis. Kč 501 tis. Kč - 1 mil. Kč 1 001 tis. Kč - 1 500 tis. Kč 1 501 tis. Kč - 2 000 tis. Kč Nad 2 000 tis. Kč Nemám uzavřené Kolik platíte za pojištění nemovitosti (ročně)? Do 1 tis. Kč 1 001 Kč - 2 000 Kč 2 001 Kč - 3 000 Kč Nad 3 001 Kč Nic, nemám ho uzavřené Jakou máte frekvenci plateb za pojistné? Roční Pololetní čtvrtletní Nevím Neplatím žádné Řešil/a jste za posledních 5 let změnu v pojistné smlouvě? (změna pojistných nebezpečí, aktualizace dat, pojistné hodnoty apod.?) Ano Ne Byl/a jste spokojen/a s řešením pojistné události (v rámci pojištění nemovitosti)? Ano, velice Ano, ale zatím nedořešené Ne, nebyl/a jsem spokojen/á
CIV
Zatím jsem nemusel/a řešit 21. Pojistnou událost jsem nahlásil/a Osobně na pojišťovně Telefonicky E-mailem Prostřednictvím aplikace Neřešil/a jsem 22. Řešil/a jste za posledních 5 let pojistnou událost na nemovitosti? Ano Ne 23. Jakým pojistným nebezpečím byla způsobena škoda na nemovitosti? Povodeň, záplava Vichřice Oheň Pád předmětu (stromu, lavin, sněhu) Vodovodní škody (havárie) Krádež, vloupání, vandalismus Zatím jsem škodu nemusel/a řešit Máte uzavřené pojištění nemovitosti u některé z těchto významných 24. pojišťoven? Česká pojišťovna Kooperativa Allianz Ne, ostatní Je Vaše pojištění sjednáno v základní variantě – FLEXA? (pojistná ochrana 25. před základními riziky) Ano Ne, preferuji širší ochranu majetku 26. Nachází se Vaše nemovitost v některé z povodňových zón? Ano – zóna 1,2 Ano – zóna 3 Ano – zóna 4 Nevím 27. Máte uzavřeno připojištění a popř. doplňková pojištění? Připojištění skel Vedlejší stavby Stavební materiál Odpovědnost z držby nemovitosti Ne 28. Je pro Vás rozhodující i rozsah asistenčních služeb? Ano Ne Je mi to jedno
CV
Příloha 3
Porovnání krytých pojistných nebezpečí v základních
úrovních pojistné ochrany Česká pojišťovna
Kooperativa
Allianz
Varianta START
Varianta PRIMA
Varianta NORMAL
Požár
×
×
×
Výbuch
×
×
×
Úder blesku
×
×
×
Pád letadla
×
×
×
×
× ×
Imploze
×
Vichřice Krupobití
×
×
Sesouvání půdy, zřícení skal nebo
×
×
×
×
zemin Sesouvání nebo zřícení sněhových lavin
×
Voda z vodovodního zařízení
×
Krádež, vloupání Zemětřesení
×
×
Pád stromů nebo jiných předmětů
×
×
Tíha sněhu nebo námrazy
×
×
Povodeň, záplava
×
Působení kouře
×
Zkrat nebo přepětí na elektromotorech
×
Celkem pojistných nebezpečí
×
14
18
CVI
10
Příloha 4
Nákres rodinného domu pro modelový příklad
CVII
CVIII
