SROVNÁNÍ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI EVROPSKÝCH REGIONŮ PODLE NUTS A KONSTRUKCE POROVNATELNOSTI HL. M. PRAHY A DALŠÍCH MĚST EU

SROVNÁNÍ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI EVROPSKÝCH REGIONŮ PODLE NUTS A KONSTRUKCE POROVNATELNOSTI HL. M. PRAHY A DALŠÍCH MĚST EU

Ing. Jiří Mejstřík březen 2010

Obsah

Úvod..................................................................................................................................3 1. Srovnání podle NUTS 2 ................................................................................................4 2. Srovnání podle NUTS 3 ................................................................................................7 3. Srovnání pořadí regionů NUTS 2 a NUTS 3 ..............................................................10 4. Vlivy změn ve vymezení velikosti území regionů na jejich ekonomickou charakteristiku.............................................................................................................13

Úvod Praha je jedním z mála velkých měst Evropy, jejichž území, na němž se rozkládají, je shodné s územím tzv. regionů soudržnosti úrovně NUTS 2 (v ČR „oblasti“) a NUTS 3 (v ČR „kraje“)*. V závislosti na územním vymezení regionu soudržnosti však při srovnávání jeho ekonomických nebo sociálních ukazatelů vznikají některé odlišnosti. V případě komparace na úrovni regionu/ oblasti NUTS 2 je takové srovnání v rámci regionální statistiky Evropské unie pro Prahu příznivé. Jak by to však vypadalo, kdybychom se pokusili porovnat ekonomickou výkonnost území Prahy podle způsobu vymezení některých jiných velkých měst Evropy, zejména těch, které jsou ve středoevropském prostoru pro Prahu konkurenční? * NUTS - Nomenclature of territorial units for statistics (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) Klasifikace NUTS byla zavedena statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostatem) ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby klasifikování jednotné, unifikované struktury územních jednotek. To znamená, že jde o vymezení územních jednotek pro statistické a analytické potřeby EU. Konstrukce klasifikace vycházela z jednotných metodických principů Eurostatu s přihlédnutím k administrativnímu uspořádání konkrétního státu. Rozlišuje se od úrovně NUTS 0 až po NUTS 3, tj. od území celého státu až po úroveň krajů (v ČR). Pro úplnost: bývalé územní jednotky NUTS 4 a NUTS 5 jsou podle nové klasifikace LAU 1 (v ČR okres) a LAU 2 (obec) - pro tuto analýzu však nejsou relevantní. Pro mezinárodní srovnání ekonomické výkonnosti územních jednotek existuje jen omezený soubor statistických ukazatelů. Mimo to vnitřní, historicky vzniklé podmínky jednotlivých zemí (kupní síla měny, ceny, mzdy apod.) komplikují možnost porovnávání makroekonomických dat (mj. i na regionální úrovni). Eurostat proto zpracoval jednotící metodický přístup, který umožňuje relativně objektivní komparaci pomocí jednotky tzv. parity kupní síly – PPS (Power Purchasing Standard). Možnost srovnání podle PPS je významná především v souvislosti s postupným rozšiřováním členských zemí Evropské unie (EU). O tom, že tento ukazatel je považován za stěžejní, svědčí skutečnost, že na jeho základě jsou stanovovány některé základní dotační vztahy mezi rozpočtem Evropské unie a jednotlivým regiony. A to právě prioritně na úrovni NUTS 2 (v rámci EU je mezinárodní Klasifikací územních jednotek pro statistické účely vymezeno 271 „regionů soudržnosti“ NUTS 2, z toho v ČR 8. Pokud jde o území na úrovni NUTS 3, jednotlivé státy EU (EU27) navrhly (resp. Eurostat pro statistické aj. účely unie přijal) celkem 1 303 územních jednotek, z toho v České republice 14 (kraje). Pro naše srovnání jsme využili nejaktuálnější údaje o hrubém domácím produktu (HDP) potvrzené Eurostatem, tj. za rok 20071, a doplňkově údaje za rok 2008 publikované Českým statistickým úřadem na konci listopadu 20092, ale Eurostatem zatím nepotvrzené. Propočty jsou provedeny orientačně, některé údaje (počty obyvatel) pak v dostupné srovnatelnosti, která může být individuálně jiná než v roce 2007. Výsledky však jsou statisticky dostatečně reprezentativní a výsledné pořadí hodnocených regionů nemohou výrazněji ovlivnit. Pro úplnost uvádíme, že konstrukce ukazatele HDP jako ilustrace ekonomické úrovně, má v odborných kruzích i své odpůrce. Tuto skutečnost je zapotřebí mít na zřeteli při interpretaci výsledků. Avšak jiný makroekonomický ukazatel, který by byl dostatečně uznávaný a rozšířený, zatím v oblasti mezinárodního regionálního srovnání ekonomické úrovně neexistuje.

1 2

Eurostat, Newsrelease, 25/2010, únor 2010 ČSÚ, Regionální účty 2008, listopad 2009

3

1. Srovnání podle NUTS 2 Hlavní město Praha resp. region soudržnosti/oblast Praha (na úrovni NUTS 2) se již řadu let pohybuje na předních místech v pořadí regionální ekonomické výkonnosti publikované Eurostatem. V posledních sledovaných letech Praha ještě postoupila výše a zařadila se do skupiny regionů, které o více než 60 resp. 70 procentních bodů překračují průměr 27 členských zemí EU (v případě ukazatele HDP v PPS na 1 obyvatele). V roce 2007 potvrdila Praha své velmi dobré postavení dokonce 5. místem (v roce 2006 - 12. místo)! Bratislava si rovněž v posledním hodnoceném roce 2007 výrazně polepšila a postoupila na 12. místo (rok 2006 - 19. místo). Tabulka č. 1/1

Regionální hrubý domácí produkt (HDP), rok 2007, pořadí nejlepších 15 regionů NUTS 2 Region NUTS 2 (data 2007)

HDP na 1 obyv. v Euro EU 27=100

1

UKI1 Inner London

385,5

334,2

83 200

249 748,9

288 090,2

96 000

2

LU00 Luxembourg (Grand-Duché)

313,4

275,2

68 500

32 903,7

37 464,4

78 100

3

BE10 Région de Bruxelles-Capitale/

241,7

220,9

55 000

57 193,6

62 578,8

60 200

4

DE60 Hamburg

196,6

192,0

47 800

84 255,6

86 250,5

49 000

5

CZ01 Praha

106,3

171,8

42 800

51 305,9

31 724,5

26 500

6

FR10 Île de France

185,7

168,8

42 000

488 597,7

537 451,4

46 200

7

IE02 Southern and Eastern

196,0

166,1

41 400

131 952,5

155 744,6

48 800

8

NL11 Groningen

173,9

164,9

41 100

23 545,8

24 836,1

43 300

9

DE21 Oberbayern (München)

168,6

164,7

41 000

17 6211

180 383,2

42 000

10

SE11 Stockholm

194,8

164,6

41 000

79 261,9

93 818,3

48 500

11

AT13 Wien

173,7

163,1

40 600

67 870,1

72 288,3

43 300

12

SK01 Bratislavský kraj (Bratislava)

96,7

160,3

39 900

24 298

14 667,6

24 100

13

DE50 Bremen

162,4

158,6

39 500

26 203,3

26 823,7

40 400

14

UKJ1 Berkshire, Bucks and Oxfordshire

159,8

156,1

38 900

146 789,5

150 265,1

39 800

15

DE71 Darmstadt (Frankfurt)

180,1

156,1

38 900

84 772,8

97 787

44 900

EU27 European Union (27 countries)

100,0

100,0

24 900

12 362 787

12 362 787

24 900

pořadí podle PPS/obyv.

HDP na 1 obyv. v PPS EU 27=100

HDP na 1 obyv. v PPS

HDP HDP NUTS 2 NUTS 2 celkem v mil. celkem v mil. PPS Euro

HDP na obyv. v Euro

PPS (Purchasing Power Standard) - parita kupní síly - je uměle vytvořená měnová jednotka používaná při mezinárodních srovnáních k vyjádření objemu ekonomických agregátů. Má za úkol objektivizovat jak ekonomickou výkonnost určitého teritoria, tak rovněž naznačuje i některé výchozí vstupy pro hodnocení životní úrovně obyvatel země i jednotlivých regionů. Pro země bývalého „východního bloku“ je patrný vliv směnného kursu jejich měn, cenové hladiny srovnávaných výrobků a služeb a další specifické faktory pro tuto geopolitickou oblast Evropy (viz

4

tab. č. 1/2 a další). Přepočet na PPS výrazně mění - posiluje a zlepšuje - pořadí územních jednotek těchto zemí (tj. bývalých socialistických), resp. jejich regionů a měst. Pro zřetelnější ilustraci postavení Prahy jsme ještě vybrali údaje za několik regionů soudržnosti NUTS 2 jednak z ČR a jednak další, které lze vůči ní ve středoevropském prostoru považovat za konkurenční (viz tab. č. 1/2). Jednoznačně nejpříznivější pozici v rámci postkomunistických zemí vykazují hlavní města rozděleného Československa – Praha a Bratislava. Rozdíl je však v tom, že Praha i na úrovni NUTS 2 je územím (pouze) samotného města, kdežto region NUTS 2 Bratislavy tvoří území samotného města a území k městu přiléhajícímu (Bratislavský kraj). Výkonnostní rozdíl na úrovni regionů soudržnosti činí mezi nimi a dalšími městy několik desítek procentních bodů. Avšak i mezi těmito městy jsou výraznější rozdíly. Zatímco regiony, jejichž centrem je Budapešť nebo Lublaň, průměr EU o několik procentních bodů přesahují, Varšava je výrazně pod unijním průměrem. Jak dále uvidíme, oblast připojená k centrálnímu městu v těchto případech jeho celkem vysokou výkonnost jakoby značně „rozřeďovala“. Berlín je pak zcela specifickou záležitostí danou historickým vývojem a zejména vývojem v posledních 20 letech započatou spojením Východního a Západního Berlína. Pokud sledujeme vývoj vybraných českých regionů-oblastí, můžeme konstatovat, že se jejich úroveň celkem pravidelně a významně posouvá blíž k unijnímu průměru. I když i ty nejlepší z nich zatím ztrácejí za průměrem EU téměř 30 procentních bodů, dostaly se k „magické“ hranici přijaté v rámci EU jako měřítko ekonomické kvality, a to k 75 % průměru EU (region Střední Čechy ji dokonce v roce 2007 překonal!). Od této hodnoty se odvíjejí jak jejich zařazení pod jednotlivé cíle podpory, tak z toho vyplývající diferencované finanční příspěvky ze společné pokladny EU jednotlivým regionům3. Hranice 75 % je určena pro programové období EU 2007-2013 a v současnosti je jedním z rozhodujících diskutovaných aspektů politiky soudržnosti EU pro období následující (tj. 2014-2020). Vzhledem k tomu, že i některé další české regiony soudržnosti se postupně k uvedené hranici přibližují, jsou propočty v této oblasti mimořádně důležité (a zatím také nezastupitelné). Poznámka: Český statistický úřad publikoval koncem roku 2009 údaje o regionálním HDP vč. srovnání s odhadovaným průměrem EU (EU27=100) za rok 2008. Tyto údaje sice zatím Eurostat nepotvrdil, resp. nebyly upraveny dle průběžně prováděných metodických změn, přesto je z nich zřejmé, že dosavadní trend růstu v případě Prahy byl zachován. Ukazatel HDP na 1 obyvatele v PPS za rok 2008 3

V období 2007—2013 sleduje regionální politika Evropské unie tři cíle, z nichž u dvou je výše finanční pomoci určována právě dosaženou úrovní ukazatele regionálního hrubého domácího produktu na 1 obyvatele v jednotkách PPS: o Cíl Konvergence: podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy. o Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: podpora regionů na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Hl. m. Praha. o Cíl Evropská územní spolupráce: podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů. Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony.

5

dosáhl 43 301. Ve srovnání s průměrem EU (tj. EU27=100) to znamená v roce 2008 výši 172,5 %. Tyto údaje, pokud budou potvrzeny, naznačují do roku 2007 rychlejší tempo nárůstu výkonnosti (regionu) hl. m. Prahy, než činil průměr EU, s určitým zpomalením v následujícím roce 2008. Tabulka č. 1/2

Regionální hrubý domácí produkt (HDP), rok 2007, další konkurenční regiony NUTS 2 (V závorce u názvu regionu je uvedeno město, které je součástí vybrané skupiny měst konkurujících Praze.4) pořadí podle PPS/obyv

Region NUTS 2 (data 2007)*/




HDP NUTS 2 celkem v mil. PPS

HDP NUTS 2 celkem v mil. Euro

HDP na 1 obyv. v Euro

Index HDP/obyv. poměr PPS/Euro

106,3

171,8

42 800

51 305,9

31 724,5

26 500

1,62

SK01 Bratislavský kraj (Bratislava)

96,7

160,3

39 900

24 298

14 667,6

24 100

1,66

31

DE25 Mittelfranken (Nürnberg)

135,6

132,5

33 000

56 511,5

57 849,5

33 800

0,98

93

SI02 Zahodna Slovenija (Ljubljana)

82,8

106,7

26 600

24 830,8

19 257,3

20 600

1,29

110

HU10 KözépMagyarország (Budapest)

66,3

102,9

25 600

73 974,3

47 670,3

16 500

1,55

127

DE30 Berlin

100,1

97,8

24 400

82 978,1

84 942,8

24 900

0,98

170

PL12 Mazowieckie (Warszawa)

52,4

87,1

21 700

112 405

67 630,4

13 100

1,66

235

PL51 Dolnoslaskie (Wrocław)

35,6

59,2

14 700

42 462,5

25 548,3

8 900

1,66

248

PL21 Malopolskie (Kraków)

28,1

46,7

11 600

38 056,1

22 897,1

7 000

1,66

200

CZ02 Střední Čechy

46,5

75,2

18 700

22 237,2

13 750,2

11 600

1,62

210

CZ06 Jihovýchod

44,4

71,7

17 900

29 434,7

18 200,7

11 000

1,62

211

CZ03 Jihozápad

44,0

71,1

17 700

21 033

13 005,5

10 900

1,62

5

CZ01 Praha

12

Z údajů je zřejmý výše zmíněný „efekt“ přepočtu na paritu kupní síly (PPS). V případě regionů západní Evropy (resp. regionů ze zemí, které jsou již dlouhou dobu členy Evropské unie), v poměru mezi hodnotami uváděnými v eurech a PPS převažuje hodnota v euro (s těsnějším vztahem v zemích měnové unie, tj. se zavedenou společnou evropskou měnou). Naopak v nových členských zemích bývalého „socialistického bloku“ je relace zcela opačná. Tak například ve skupině západoevropských zemí hodnota indexu daného poměrem mezi ukazateli „HDP/1 obyv./euro“ a „HDP/1 obyv./PPS“ činí u Německa 0,98; Rakouska 0,94; Holandska 0,95; Velké Británie 0,87 a Lucemburska 0,88. Na druhé straně hodnoty uvedeného indexu v případech středoa východoevropských (postsocialistických) zemí činí např. na Slovensku 1,66 (propočty z údajů za období před zavedením eura); v Polsku 1,66; v Česku 1,62; v Maďarsku 1,55; ve Slovinsku 1,29. Přepočet na PPS tak znamená „posílení“ ekonomické úrovně těchto zemí v průměru o více než 50 procentních bodů a posouvá některé centrální regiony „východu“ do výkonnostní zóny „západu“ (nebo je alespoň k ní výrazně přibližuje).

4

Složení „konkurujících měst“ vůči Praze může mít různou podobu podle hlediska hodnocení. Rovněž může jít nejen o konkurenci města, ale celého regionu. V případě naší analytické studie jde o skupinu velkých měst středoevropského prostoru, které jsou považovány za konkurenční nebo potenciálně mohou Praze konkurovat. A to jak v jednotlivých, tak i skupinových městských/regionálních aktivitách. Z regionů uvedených v tabulce č. 1/1 sem patří regiony, jejichž územní součástí jsou města Vídeň, Mnichov, Bratislava a Frankfurt.

6

Jak jsme uvedli výše, ukazatel „HDP/1 obyv. v PPS“ je měřítkem prosperity (výkonnosti), která určuje i finanční dotační vazby mezi regionem a zdroji Evropské unie. Do jaké míry bylo účelové vymezení některých regionů v řadě sousedních zemí, kdy došlo ke „smíchání“ ekonomicky vyspělých center s jejich méně rozvinutým okolním územím, ponecháme v tuto chvíli stranou. Hlavní město České republiky Praha je sice na žebříčku regionů NUTS 2 zásluhou takového vymezení velmi vysoko, z hlediska širších reálných regionálních vazeb se však jednoznačně blíží charakteru velké skupiny měst, které pro účely hodnocení ekonomické zralosti byly vymezeny ve větším územním rozsahu. O některých zřetelných odlišnostech vyplývajících z územní klasifikace pojednává i následující text.

2. Srovnání podle NUTS 3 V případě klasifikace územních jednotek NUTS 2 jsme konstatovali, že ve velké části takto vymezených území, na rozdíl od Prahy, je do jednoho celku zařazeno jak území centrálního města (někdy i několika dalších velkých měst, tzn. silných urbánních subjektů nebo koncentrací), tak i jeho okolí – někdy většího, jindy menšího rozsahu. V některých zemích toto rozdělení kopíruje historicky vzniklé správní území, někde byly tyto „regiony soudržnosti“ vytvořeny pro účely Evropské unie. Takové rozdělení však může mít významný vliv na ekonomickou charakteristiku těchto územních jednotek. Tento fakt dokumentují naše následující srovnání a propočty na úrovni nižší, tj. NUTS 3, ze kterých jsou NUTS 2 složeny. Jak již bylo výše uvedeno, v případě České republiky je touto úrovní kraj (tj. 13 krajů a Hl. m. Praha), tzn. celkem 14 NUTS úrovně 3. Na území Evropské unie je takto vymezeno 1 303 územních jednotek NUTS 3. I když ani na úrovni NUTS 3 nevystupují největší evropská města vždy samostatně, přesto je na této úrovni možná podstatně přesnější komparace. Pořadí podle tohoto třídění je výrazně odlišné od pořadí NUTS 2 v předchozím případě. Prahy se to týká rovněž dosti významně. Nejdříve uveďme pořadí prvních 15 územních jednotek NUTS 3, při využití shodného makroekonomického ukazatele, tj. HDP/1 obyvatele v PPS. Tabulka č. 2/1

Regionální hrubý domácí produkt (HDP), rok 2007, pořadí nejlepších NUTS 3 pořadí podle PPS/obyv

Region NUTS 3 (data 2007)





HDP na obyv. v Euro

1

UKI11 Inner London – West

681,4

590,7

147 100

162 774,6

187 763,6

169 700

2

DE21H München, Landkreis

338,6

330,7

82 400

25 791,5

26 402,1

84 300

3

DE712 Frankfurt am Main, Kreisfreie Stadt

313,1

305,9

76 200

49 926,8

51 109,0

78 000

4

DE913 Wolfsburg, Kreisfreie Stadt

310,9

303,7

75 600

9 099,5

9 314,9

77 400

5

FR101 Paris

332,6

302,4

75 300

165 213,7

181 733,1

82 800

6

DE262 Schweinfurt, Kreisfreie Stadt

302,4

295,4

73 600

3 965,9

4 059,8

75 300

7

FR105 Hauts-de-Seine

310,9

282,6

70 400

109 053,7

119 957,8

77 400

8

DE232 Regensburg, Kreisfreie Stadt

284,1

277,6

69 100

9 104,5

9 320,0

70 800

7

pořadí podle PPS/obyv






HDP na obyv. v Euro

9

LU000 Luxembourg (Grand-Duché)

313,4

275,2

68 500

32 903,7

37 464,4

78 100

10

DEA11 Düsseldorf, Kreisfreie Stadt

274,8

268,5

66 900

38 720,4

39 637,2

68 400

11

DE211 Ingolstadt, Kreisfreie Stadt

266,6

260,4

64 900

7 945,6

8 133,7

66 400

12

DEB34 Ludwigshafen am Rhein, Kreisfreie Stadt

243,6

237,9

59 300

9 707,2

9 937,1

60 700

13

DE111 Stuttgart, Stadtkreis

241,6

236,0

58 800

35 023,0

35 852,2

60 200

14

DE261 Aschaffenburg, Kreisfreie Stadt

236,2

230,8

57 500

3 948,7

4 042,2

58 800

15

DE144 Ulm, Stadtkreis

234,6

229,2

57 100

6 917,6

7 081,3

58 400

52

CZ010 Hlavní město Praha

106,3

171,8

42 800

51 305,9

31 724,5

26 500

Londýn (resp. West – tj. část jeho vnitřní „Inner“ části) je opět na prvním místě (jde však o natolik specifickou oblast, že její komparace s jinými NUTS je dosti problematická). Významné však je, že v první patnáctce evropských regionů NUTS 3 je plných 11 německých! Doplňuje je pouze Paříž, Luxemburg a departement „Hauts de Seine“, tj. západní část prstence obklopujícího Paříž. (V další patnáctce regionů NUTS 3 je dalších 11 německých). Jediným regionem v první patnáctce se shodným územím NUTS 2 a 3 je Luxemburg. O velkých rozdílech odvíjejících se od konkrétního vymezení srovnávaných území svědčí fakt, že mimo výše jmenovaný Luxemburg pouze několik dalších nejpříznivěji hodnocených NUTS 3 je součástí i nejvýkonnějších oblastí NUTS 2 (např. Brusel). Přitom však již existují významné rozdíly i uvnitř oblastí NUTS 2 - v porovnání s průměrem EU. Tak například samo město Mnichov (Kreisfreie Stadt) se na úrovni NUTS 3 umístilo na 18. místě (index 221,3 % oproti průměru EU27), zatímco jeho okolí, resp. ostatní území mnichovského kraje/okresu (Landkreis) vykázalo dokonce index 330,7 % a zařadilo se na 2. místo v pořadí NUTS 3! To současně znamená, že zbývající území, které kompletuje NUTS 2 Oberbayern, vykazuje v průměru podstatně nižší hodnoty, neboť celkový průměr NUTS 2, jehož součástí jsou jmenované celky NUTS 3 - Mnichov a okolí (Landkreis) - vykazuje hodnotu uvedeného ukazatele ve výši „pouze“ 167,9 % průměru EU27. Obdobně je tomu např. v případě Paříže (na úrovni NUTS 3). Samo město Paříž vykázalo index 302,4 % a část jeho okolí (Hauts-de-Seine) je s malým odstupem za ním s 282,6 %. Znamená to, že průměr zbývající části dosahuje podstatně nižších hodnot, neboť celkový průměr za NUTS 2 Ile de France měl ve sledovaném roce hodnotu 169,7 %. Do třetice jako příklad velkých interních diferencí můžeme uvést Londýn, resp. jeho vnitřní část „Inner“ vystupující samostatně jako NUTS 2 (na této úrovni bezkonkurenčně nejlepší v EU). Jak je patrné z tabulky č. 2/1 týkající se úrovně NUTS 3, její dílčí územní segment „West“ je sice zcela jednoznačně na 1. místě (590,7 % průměru EU27), avšak část „East“ se umístila na 40. místě s výrazně nižší hodnotou ukazatele 184,4 % (což ostatně potvrzuje opodstatněnost historického členění Londýna na bohatý West-End a chudý East-End).

8

Předchozí podrobnější rozbor ilustruje na konkrétních příkladech značné rozdíly, které vyplývají z „pouhého“ územního členění. K tomuto rozdělení, ač mělo svůj určitý metodologický základ stanovený Eurostatem, docházelo individuálně na národní úrovni a také jednotlivé státy je prosazovaly. Jak dále uvidíme, diference a tím také přesuny v pořadí regionu soudržnosti NUTS 2 (tj. oblastí) a NUTS 3 (tj. krajů) se týkají i České republiky. Uveďme pro úplnost ještě základní přehled makroekonomických údajů za vybrané regiony střední Evropy, které považujeme za největší konkurenty Prahy. Připomeňme, že kraj Hlavní město Praha se v pořadí NUTS 3 v roce 2007 umístilo na 52. místě. Tabulka č. 2/2

Regionální hrubý domácí produkt (HDP), rok 2007, další konkurenční NUTS 3 Pořadí podle HDP/PPS/obyv Region NUTS 3 (data 2007)




HDP na obyv. v Euro

2006

2007

16

18

DE212 München, Kreisfreie Stadt

226,6

221,3

55 100

56 400

46

43

DE254 Nürnberg, Kreisfreie Stadt

181,8

177,6

44 200

45 300

64

52

CZ010 Hlavní mesto Praha

106,3

171,8

42 800

26 500

76

61

PL127 Miasto Warszawa

100,0

166,2

41 400

24 900

58

68

AT130 Wien

173,7

163,1

40 600

43 300

94

70

SK010 Bratislavský kraj

96,7

160,3

39 900

24 100

65

76

AT312 Linz-Wels

168,2

157,9

39 300

41 900

77

85

ITC45 Milano

153,8

152,3

37 900

38 300

115

128

HU101 Budapest

87,7

136,2

33 900

21 900

180

169

SI021 Osrednjeslovenska (Ljubljana)

98,8

127,4

31 700

24 600

532

520

DE300 Berlin

100,1

97,8

24 400

24 900

946

895

CZ020 Středočeský

46,5

75,2

18 700

11 600

947

927

CZ032 Plzeňský

45,5

73,6

18 300

11 300

970

928

CZ064 Jihomoravský

45,5

73,6

18 300

11 300

993

993

CZ031 Jihočeský

42,6

68,8

17 100

10 600

Při porovnávání územních celku NUTS 2 a NUTS 3 je postavení některých regionů stabilnější, u jiných dochází k většímu či menšímu přesunu v pořadí. Uvedené údaje za roky 2006 a 2007 potvrzují již několik let platný trend - postup regionů/měst ze zemí bývalého východního bloku na vyšší místa a naopak stagnaci nebo i mírný pokles regionů/měst v některých západoevropských zemích. Změn na samotné špičce žebříčku (viz tab. č. 2/1) však je jen minimálně. Je zřejmé, že dílčí údaje za dva roky nemohou plně vystihnout stabilitu pozice na ekonomickém regionálním trhu. Přesto i uvedená data naznačují, jak se vyvíjí výkonnost jednotlivých lokalit a bude zajímavé sledovat změny v pořadí, které nesporně přinese současná recese, která má i svůj závažný územní charakter.

9

Údaje uvedené v tab. č. 2/2 a zejména pak v následujících komparativních tabulkách č. 3/1 a č. 3/2 zcela jasně odhalují významné vlivy odlišných konstrukcí vymezování jednotlivých úrovní územních jednotek (regionů) v různých zemích EU. Toto určení ekonomického (resp. i sociálního, správního aj.) prostoru a vytvoření konstantních územních subjektů je zcela zásadní, neboť jejich ekonomický charakter je mimo jiné základním východiskem pro diferencovanou distribuci unijních finančních zdrojů (v rámci regionální politiky soudržnosti Evropské unie).

3. Srovnání pořadí regionů NUTS 2 a NUTS 3 Abychom dostatečně ilustrovali odlišnosti dané vymezením jednotlivých typů regionů, v této části si stručně srovnejme pořadí v rámci regionální struktury Evropské unie, která se odvíjí od jejich územní velikosti. Účelem takové komparace je i identifikace některých regionálních charakteristik, které mohou být využity jako informační vstupy pro formulaci správných politik regionálního rozvoje. Proto se v této části již zaměřujeme na města, která jsou nebo mohou být potenciálním konkurentem Prahy na středoevropském „trhu metropolí“. Tabulka č. 3/1

Porovnání pořadí konkurenčních měst jako NUTS 3 a NUTS 2 (kde jsou jeho součástí), rok 2007 NUTS 3 pořadí podle HDP/PPS/ obyv


NUTS 2 HDP na 1 obyv. v PPS EU 27=100


pořadí podle HDP/PPS /obyv





305,9

76 200

15

DE71 Darmstadt

156,1

38 900

18


221,3

55 100

9

DE21 Oberbayern

164,7

41 000

43


177,6

44 200

31

DE25 Mittelfranken

132,5

33 000

52


171,8

42 800

5

CZ01 Praha

171,8

42 800

61


166,2

41 400

170

PL12 Mazowieckie

87,1

21 700

68

AT130 Wien

163,1

40 600

11

AT13 Wien

163,1

40 600

70


160,3

39 900

12


160,3

39 900

76

AT312 Linz-Wels

157,9

39 300

51

AT31 Oberösterreich

119,9

29 900

85

ITC45 Milano

152,3

37 900

28

ITC4 Lombardia

134,8

33 600

128

HU101 Budapest

136,2

33 900

110

HU10 KözépMagyarország

102,9

25 600

169


127,4

31 700

93

SI02 Zahodna Slovenija

106,7

26 600

247

DED21 Dresden Kreisfreie Stadt

119,2

29 700

167

DED2 Dresden

87,7

21 800

520

DE300 Berlin

97,8

24 400

127

DE30 Berlin

97,8

24 400

719

Miasto Kraków

86,3

21 500

248

PL21 Malopolskie

46,7

11 600

3

Poznámka:

10

Vymezení regionů, tzn. určení území připojeného k centrálnímu městu (příp. skupině velkých měst) může mít ve většině případů (stát od státu) jinou, individuální, motivaci a s tím související metodický přístup k tomuto vymezení. Ve svých důsledcích to znamená odlišnou (v některých případech výrazně) relaci ve velikosti území, v počtu obyvatel nebo jinou charakteristiku jádrového města (měst) a započítávaného okolí. Podrobná analýza těchto relací není pro základní účel předkládaného srovnání nezbytná. Podle našeho názoru uvedené údaje dostatečně dokumentují záměr tohoto rozboru spočívající v ilustraci rozdílných přístupů vymezení statistických územních jednotek a jejich dopadů. (Pouze u Prahy a Berlína jsou totožná území NUTS 2 a NUTS 3.) Při srovnání údajů za obě území je potom třeba mít na paměti, že na úrovni NUTS 2 je vymezeno 271 regionů soudržnosti a na úrovni NUTS 3 je 1303 územních jednotek, tzn. zhruba 5krát více. Proto je v tab. č. 3/2 uveden orientační (!) propočet indexů, které jsou konstruovány jako poměr pořadí z celkového počtu jednotlivých NUTS (podle ukazatele HDP/PPS/obyv.) Tabulka č. 3/2

Porovnání pořadí konkurenčních měst jako NUTS 3 a/nebo jako NUTS 2, kde jsou jeho součástí – indexy v jednotlivých skupinách NUTS (pořadí/počet NUTSx100) NUTS 3

pořadí

index


3

0,2


18


NUTS 2

pořadí

index

DE71 Darmstadt

15

5,5

1,4

DE21 Oberbayern

9

3,3

43

3,3

DE25 Mittelfranken

31

11,4


52

4,0

CZ01 Praha

5

1,8


61

4,7

PL12 Mazowieckie

170

62,7

AT130 Wien

68

5,2

AT13 Wien

11

4,1


70

5,4


12

4,4

AT312 Linz-Wels

76

5,8

AT31 Oberösterreich

51

18,8

ITC45 Milano

85

6,5

ITC4 Lombardia

28

10,3

HU101 Budapest

128

9,8

HU10 Közép-Magyarország

110

40,6


169

13,0

SI02 Zahodna Slovenija

93

34,3

DED21 Dresden Kreisfreie Stadt

247

19,0

DED2 Dresden

167

61,6

DE300 Berlin

520

39,9

DE30 Berlin

127

46,9

Miasto Kraków

719

55,2

PL21 Malopolskie

248

91,5

Celkem NUTS 3

1303

x

Celkem NUTS 2

271

x

Zahrnutí území v okolí města (měst) v některých případech výrazně ovlivňuje jejich pořadí při hodnocení ekonomické výkonnosti. V několika málo případech pak silné industriální okolí může pořadí dokonce vylepšit, u měst - regionů potenciálně konkurujících Praze jde však o nepodstatné změny. Nejvýznamnější poznatky realizovaného srovnání pořadí podle NUTS můžeme shrnout takto: •

Největší posun, resp. rozdíl vykazuje ve vybrané skupině měst (regionů) Varšava. Zatímco Varšava jako součást většího NUTS 2 je na konci druhé třetiny pořadí, v případě jejího vlastního hodnocení (NUTS 3) je v první stovce (dokonce mezi prvními 5 %!) a za Prahou je pouze o několik málo míst (tzn. minimálně i v absolutním vyjádření PPS). Z tabulky č. 3/1 vyplývá, že Varšava překračuje průměr EU o více než 65 % a v roce 2007 zaznamenala jeden

11

z největších postupů v pořadí a přestihla v případě tohoto makroekonomického ukazatele i Vídeň. •

Obdobně je tomu v případě Budapešti. Na úrovni NUTS 2 nepatří region, který tvoří hlavní město Maďarska a jeho široké okolí, ani mezi třetinu „nejbohatších“, ale samostatné vyhodnocení Budapešti ji řadí mezi 10 % nejlepších (více než 135 % průměru EU), a to i přes určitý pokles v pořadí výkonnosti ve sledovaném roce 2007.

•

Podobná tendence jako u Varšavy a Budapešti je zřejmá i v případě hlavního města Slovinska Lublaně (a v případě dalších polských nebo maďarských měst).

•

Zvláštním případem je Berlín, který (shodně jako Praha) má vymezené stejné území jako NUTS 2 i jako NUTS 3. Po „dramatickém“ poklesu výkonů ekonomické základny města koncem minulého a na přelomu 21. století – jak ve východní, tak západní části – se Berlín propadl pod průměr EU, pokud jde o ukazatel regionálního HDP. A to jako jediné hlavní město členského státu EU!

•

Ostatní německá města jako samostatné územní jednotky vykazují zlepšení svého postavení a potvrzují dobrou výkonnost těchto regionálních jader (viz rovněž údaje v tab. č. 2/1 a 2/2). Rozdíly jsou malé jen zdánlivě a činí (zejména v případě území bývalé NSR) mnoho desítek procentních bodů s extrémem v případě města Frankfurtu n. M., resp. regionu NUTS 2 Darmstadt. Obdobně to více-méně platí i o Linci.

•

Oproti uvedeným německým městům/regionům jsou rozdíly v případě NUTS 3 Milán a NUTS 2 Lombardie v podstatě minimální a potvrzují vysokou výkonnost celého regionu soudržnosti, jehož je Milán centrem (samozřejmě při respektování specifika územního vymezení tohoto města a regionu – viz část 4.)

•

Postavení Bratislavy je ovlivněno tím, že vystupuje v obou případech (tj. NUTS 2 i 3) jako součást totožného území tzn. Bratislavského kraje. Vzhledem k faktu, že i „doplňkové“ území hlavního města Slovenské republiky má dobrou ekonomickou výkonnost, celkové postavení v obou pořadích se v podstatě nemění. Určitý vliv na toto „narovnání relace“ má také výrazný meziroční posun tohoto správního resp. ekonomického územního celku-regionu, kdy mezi roky 2006 a 2007 na žebříčku NUTS 3 postoupil o plných 24 míst. Přesto má umístění tohoto regionu něco společného s výsledky za Vídeň i Prahu. Jediná tato 3 města z vybraných velkých středoevropských měst vykazují (v propočtu místa v pořadí) lepší umístění v případě NUTS 2 než v případě pořadí NUTS 3.

•

Situace Prahy a Vídně je totožná - území obou měst se shoduje na úrovni NUTS 2 i NUTS 3. Tím se liší od Bratislavy. V případech Prahy i Vídně to však ukazuje na jistou deformaci způsobenou takovým vymezením. Aniž by se jakkoliv změnila velikost nebo charakter území, dochází na úrovni NUTS 3 k výraznému poklesu v pořadí, a to o cca 50 míst! V těchto případech totiž nelze hovořit o vlivu vztahu město - okolní region.

•

Tato diference je pak nejvýraznější právě v případě Prahy! Zatímco v pořadí NUTS 2 je Praha ve výjimečném postavení „na špici“, v případě pořadí NUTS 3 je situace o několik procentních bodů horší. Právě této diferenci a jejím příčinám (i důsledkům) by měla být věnována zvýšená pozornost.

•

Jak jsme si ukázali - opačným příkladem jsou zejména (krajská, zemská) německá města. Ta jsou součástí NUTS 2, ale v případě NUTS 3 vystupují samostatně. Na této úrovni (tj. NUTS 3) předstihují Prahu (i Vídeň) ve velkém počtu, a to o řadu desítek procentních bodů regionálního HDP/PPS/obyv. A navíc dalších cca 15 evropských měst (tj. na úrovni 70. – 80. místa) zaostávalo u tohoto ukazatele za Prahou jen do 5 procentních bodů.

12

4. Vlivy změn ve vymezení velikosti území regionů na jejich ekonomickou charakteristiku Jak jsme v předchozím textu ukázali, mohou existovat významné rozdíly v hodnocení ekonomické výkonnosti některých velkých evropských měst. Některé z nich řadíme při analýzách „trhu metropolí resp. velkých měst“ do skupiny přímých konkurentů vůči Praze. Tyto diference mohou být ve velké míře právě důsledkem jejich konkrétního začlenění do územních jednotek - NUTS, které jsou podkladem pro propočty Eurostatu. Zkusme vytvořit jednoduchou konstrukci možných dopadů změn ve vymezení velikosti hodnoceného území, a to právě na příkladu Prahy. Ještě před tím uveďme několik údajů ilustrujících vztah mezi velikostmi centrálního města a sousedícím územím, které spoluvytváří územní jednotku-region využívaný ke statistickému hodnocení. Jde o základní orientaci relací podle počtu obyvatel. Tabulka č. 4

Orientační srovnání velikosti vybraných měst a regionů (tzv. skupina měst konkurujících Praze), rok 2006 počet obyvatel město Frankfurt Mnichov Norimberk Vídeň Praha Linec Varšava Milán Bratislava Budapešť Lublaň Drážďany Berlín Krakov

NUTS 3 652 212 1 278 123 500 495 1 658 084 1 183 477 542 606 1 697 447 3 874 402 605 684 1 699 310 501 773 499 337 3 398 965 756 990

NUTS 2 3 777 807 4 257 234 1 714 997 1 658 084 1 183 477 1 402 094 5 175 107 9 517 003 605 684 2 867 052 927 309 1 663 932 3 398 965 3 275 150

město samotné NUTS 3/ NUTS 2 652 212 0,17 1 278 123 0,30 500 495 0,29 1 658 084 1,00 1 183 477 1,00 189 500 0,39 1 697 447 0,33 1 294 797 0,41 428 791 1,00 1 699 310 0,59 277 881 0,54 499 337 0,30 3 398 965 1,00 756 990 0,23

podíly město samotné/ NUTS 3 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,35 1,00 0,33 0,71 1,00 0,55 1,00 1,00 1,00

město samotné/ NUTS 2 0,17 0,30 0,29 1,00 1,00 0,14 0,33 0,14 0,71 0,59 0,30 0,30 1,00 0,23

(Údaje v tabulce jsou ze zdrojů Eurostatu, národních a městských statistik, některé jsou autorovy propočty z těchto zdrojů.)

Přehled ukazuje na rozdílný přístup regionálního vymezení v různých zemích EU. Praha postupovala při vymezení „západním způsobem“, tj. že území hlavního města je i současně totožným územím regionu soudržnosti NUTS 3 resp. v některých případech i vyšší úrovně NUTS 2. Takovým zcela shodným případem je mj. Vídeň nebo Berlín, i když není možné pominout rozdíl v absolutní velikosti mezi nimi a Prahou a v případě Vídně i významný rozdíl relace město:celá země (Praha 11 % počtu obyvatel ČR, Vídeň 20 % celého Rakouska). Na druhé straně regiony kolem hlavních měst Budapešti a Varšavy, ale také Bratislavy, jsou územně koncipovány zcela odlišně. Budapešť tvoří jen necelých 60 % počtu obyvatel „ostře sledovaného“ regionu NUTS 2, Varšava dokonce jen jednu třetinu. Město Bratislava sice představuje přes 70 % počtu obyvatel NUTS 2, ale jako jedno z mála velkých měst své okolí uvádí i na úrovni vymezení NUTS 3. Existují však ještě výraznější odlišnosti. Z našeho vybraného souboru konkurenčních měst sem patří zejména Frankfurt n. M., Linec a Milán s cca 15 % podílem města na počtu obyvatel regionu

13

soudržnosti NUTS 2 a německá města Mnichov, Norimberk, Drážďany, která spolu s Lublaní představují podíl jen 30 %.

4a. Změny územního vymezení Prahy a okolí – vliv na charakteristiku výkonnosti Specificky pro potřebu této analytické konstrukce vymezení území zaveďme název „pražský region“ u prvé „malé“ varianty a „pražský-středočeský region“ u druhé propočtové „maximální“ varianty. Údaje jsou v co největší míře vztaženy k jednotícímu roku 2007. 1. varianta - „pražský region“ - region tvoří území hl. m. Prahy a okresů Praha-východ a Praha-západ, - předpoklad, že výkonnost obou okresů dosahuje průměru Středočeského kraje. • Souhrn počtu obyvatel obou okresů činí 226,8 tis. osob, tj. 19,1 % počtu obyvatel Středočeského kraje (střední stav). • Vztaženo k ukazateli výkonnosti - 19,1 % ze sumy regionálního HDP (PPS) Středočeského kraje činí 4 247,3 mld. • Souhrn HDP Prahy a vybraných 2 okresů přestavuje 55 553,3 mld. • Souhrn počtu obyvatel Prahy a obou okresů je 1 423, 3 tis. osob. • Objem HDP v PPS na 1 obyvatele sloučeného území (tj. Praha a oba okolní okresy) za rok činí 39 031. Hrubý domácí produkt PPS ve výši 39 031 na obyvatele by takto vymezený region/oblast na úrovni NUTS 2 posunul na nižší místo než je nyní samotná Praha - z 5. na zhruba 14., tj. za Bratislavský kraj. Vytvořený statistický územní celek by se pak pohyboval na úrovni 155 % průměru EU. Kdybychom tuto konstrukci aplikovali i pro vymezení NUTS 3 (což by však např. proti Bratislavě resp. Bratislavskému kraji zasáhlo do celistvosti správních celků - krajů), potom by Praha (pražský region) klesl ještě výrazněji - na téměř 80. místo (cca 10 míst za Bratislavským krajem). 2. varianta – „pražský-středočeský region“ - region tvoří území Prahy a Středočeského kraje • Počet obyvatel obou dohromady krajů činí 2 383,5 tis. osob. • Souhrn HDP Prahy a Středočeského kraje (oblast/region Střední Čechy) přestavuje 73 543,0 mld. (v PPS). • Objem HDP v PPS na 1 obyvatele sloučeného území za rok činí 30 855. Uvedenou hodnotou HDP v PPS 30 855 by se takto vytvořená územní statistická jednotka „pražskýstředočeský region“ propadl ve srovnávaném roce 2007 na 41. místo v pořadí 271 regionů NUTS 2. I takto koncipovaný region soudržnosti by však překračoval o téměř 25 % průměr tohoto ukazatele za celou EU. Tento fakt - přes snížení o plných 50 procentních bodů proti individuálnímu hodnocení Prahy - potvrzuje skutečně silné postavení hlavního města ČR, ale také již zmiňovanou lepšící se pozici Středočeského kraje (oblasti Střední Čechy).

14

Na závěr ještě konstatování, že i přiřazení dalších provozně nebo ekonomicky logických území či správních částí Středočeského kraje k hlavnímu městu v podstatě znamená, že takto vymezený územní celek bude vždy výrazně nad úrovní průměru EU (tj. 100 %). Podle našeho odhadu by dosahoval hodnot v rozmezí 120 až 135 %.

5. Shrnutí K ukazateli (HDP na 1 obyv.), podle kterého se stanoví míra regionální podpory z finančních zdrojů Evropské unie, jsou v současné době vznášeny některé závažné výhrady. Zatím však nebyl nahrazen žádným jiným - vhodnějším ukazatelem. Proto je i základem pro hodnocení v této stručné analýze. (Přesto považujeme za potřebné formulovat co nejdříve názor na ekonomickou úroveň regionu tj. vymezené územní jednotky i za použití dalších makroekonomických ukazatelů, např. užitého HDP nebo vytvořeného HDP na 1 zaměstnaného. Pro takovou komparaci jsou v současné době shromažďovány potřebné údaje.) Ekonomické postavení Prahy jako regionu soudržnosti bylo doposud podle uvedeného ukazatele (HDP/PPS/1 obyv.) v rámci Evropské unie mimořádně příznivé. Tato dobrá pozice je ale v určitém rozsahu ovlivněna vymezením jeho území. Zejména na úrovni statistické územní jednotky NUTS 2, která je základním měřítkem ekonomické výkonnosti regionů a od které se odvíjí i finanční podpora ze zdrojů EU (především strukturálních fondů). Jen výjimečně totiž v EU vystupuje samotné území města (což je případ Prahy) jako region soudržnosti; ve většině případů je naopak složen z centrálního města a jeho okolí, které může být v některých případech značně velké (několik krajů, departmentů, vojvodství...). Varianty úprav území hl. m. Prahy jako regionu soudržnosti NUTS 2, tj. jeho zvětšení o část území Středočeského kraje, ukazují na dílčí (v některých variantách zřetelný) pokles v absolutním vyjádření i při srovnání jeho ekonomické výkonnosti s průměrem Evropské unie. Nutno však konstatovat, že v podstatě při jakékoliv úpravě vymezení, tj. zvětšení území zahrnutého v rámci Středočeského kraje, hodnota používaného ukazatele (HDP/PPS/1 obyv.) vždy výrazně překročí průměr EU. Přesto je nezbytné podrobněji vyhodnotit důsledky existence stávajícího územně statistického vymezení, a to i s vědomím stability územně správní struktury ČR. Jde zejména o úroveň NUTS 3, z jejichž charakteristik vyplývá, že řada evropských měst dosahuje lepší ekonomickou výkonnost na 1 obyvatele. Zde by bylo možné hledat východiska pro formulaci pozice Prahy jako regionu soudržnosti při projednávání budoucích finančních vazeb na zdroje EU. Uvedený rozbor je jen vstupním informačním rámcem. Nezabýváme se v něm například odvětvovou strukturou vytvořeného HDP nebo i postavením Prahy a dalších českých regionů při použití jiných srovnávacích finančních jednotek, než je parita kupní síly. Některé tyto aspekty budeme sledovat v další fázi již zmíněného rozšíření regionální analýzy.

15

SROVNÁNÍ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI EVROPSKÝCH REGIONŮ PODLE NUTS A KONSTRUKCE POROVNATELNOSTI HL. M. PRAHY A DALŠÍCH MĚST EU

Recommend Documents