Srovnání bankovního systému ČR a vybrané země

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Srovnání bankovního systému ČR a vybrané země Bakalářská práce

Autor:

Natálie Sucháčková Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

PhDr. František Jirásek, CSc.

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 24.4.2014

Natálie Sucháčková

Poděkování:

Ráda bych poděkovala mému vedoucímu práce PhDr. Františku Jiráskovi, CSc., za jeho odbornou pomoc, poskytování cenných informací a důleţitých připomínek ke zpracování bakalářské práce. Dále děkuji své rodině a přátelům, kteří mě po celou dobu studia podporovali.

Anotace Cílem bakalářské práce „Srovnání bankovního systému ČR a vybrané země“ je na základě definovaných kritérií analyzovat bankovní systému v České a Slovenské republice. Tato práce má popsat a určit silné stránky obou bankovních sektorů. Práce vymezuje teoretickou problematiku bankovnictví. Dále se soustředí na vývoj, současnost obou bankovních sektorů a jejich porovnání.

Annotation The aim of the thesis: "Comparison of the banking system of the Czech Republic and selected countries" is based on defined criteria to analyze the banking system in the Czech and Slovak Republic. This work is to describe and identify the strengths of both banking sectors. It defines the theoretical issues of banking. In addition it focuses on the development, contemporaneity of both banking sector and their comparison.

Klíčová slova Bankovní systém, centrální banka, Česká republika, obchodní banky, Slovensko

Keywords The banking system, the central bank, Czech republic, commercial banks, Slovakia

Obsah Úvod 1.

Bankovní systém ................................................................................................................ 9 1.1 Vymezení ........................................................................................................................ 10 1.2 Uspořádání ...................................................................................................................... 11 1.3 Vývoj československého bankovnictví ........................................................................... 12

2.

Česká republika ............................................................................................................... 16 2.1 Vývoj českého bankovnictví po rozdělení Československa ........................................... 16 2.2 Finanční krize a její dopad na ČR ................................................................................... 17 2.3 Současnost ...................................................................................................................... 19 2.3.1 Přistoupení ČR k Eurozóně ...................................................................................... 21 2.3.2 Oslabení české koruny Českou národní bankou 17. listopadu 2013 ........................ 22 2.4 Struktura bankovního systému........................................................................................ 23 2.4.1 Centrální banka – Česká národní banka ................................................................... 23 2.4.2 Obchodní banky ....................................................................................................... 27 2.4.2.1 Základní funkce obchodních bank ................................................................. 28 2.4.2.2 Základní členění obchodních bank ................................................................. 29

3.

Slovenská republika ........................................................................................................ 33 3.1 Vývoj Slovenského bankovnictví po rozdělení Československa.................................... 33 3.2 Finanční krize v roce 2008 a její dopad na Slovensko.................................................... 35 3.3 Přistoupení Slovenské republiky k Eurozóně – zavedení eura ....................................... 36 3.4 Současnost ...................................................................................................................... 38 3.5 Struktura bankovního systému........................................................................................ 38 3.5.1 Centrální banka – Národní banka Slovenska ........................................................... 38 3.5.2 Obchodní banky ....................................................................................................... 41 5

3.5.2.1 Postavení a funkce obchodních bank ............................................................. 41 3.5.2.2 Cíle obchodních bank ..................................................................................... 42 3.5.2.3 Rozdělení komerčních bank ........................................................................... 42 4.

Porovnání bankovních sektorů ...................................................................................... 45 4.1 Centrální bankovnictví .................................................................................................... 45 4.1.1 Funkce centrálních bank .......................................................................................... 45 4.1.2 Dohled nad finančním trhem .................................................................................... 46 4.2 Obchodní bankovnictví ................................................................................................... 48 4.2.1 Ekonomické ukazatele obchodních bank ................................................................. 49 4.3 Dopad finanční krize v roce 2008 na ČR a SR ............................................................... 51

5.

Závěr................................................................................................................................. 54 5.1 Zhodnocení srovnání a předpokládaný vývoj ................................................................. 54

Seznam použité literatury Seznam použitých obrázků Seznam použitých tabulek Seznam použitých grafů Seznam použitých příloh

6

Úvod Tématem mé bakalářské práce je Srovnání bankovního systému ČR a vybrané země. K porovnání jsem si vybrala Slovenskou republiku, protoţe si myslím, ţe toto porovnání je určitě zajímavé. Zejména proto, ţe Česká republika ještě donedávna tvořila spolu se Slovenskem jeden celek – Československou republiku. Svoji práci jsem rozdělila do pěti kapitol, abych co nejlépe vyjádřila cíl práce, který je na základě definovaných kritérií analyzovat český a slovenský bankovní systém, určit jeho silné stránky a na základě těchto poznatků odhadnout očekávané tendence. V první kapitole se zaměřuji na vznik a vývoj bankovnictví vůbec. První a druhá část kapitoly popisuje, jakou úlohu splňuje bankovnictví a jeho základní členění. V třetí části se zaměřuji na společnou historii obou zemí, tedy na vývoj československého bankovnictví do rozdělení obou zemí. Druhá kapitola se specializuje na Českou republiku. Podrobně se zabývám vývojem bankovního sektoru po rozdělení Československa, v jaké situaci bylo české bankovnictví v době globální krize v roce 2008 a dále i o současné situaci bankovnictví. Následně přibliţuji čtenářům sféru centrálního bankovnictví, bankovního dohledu a obchodního bankovnictví. Ve třetí kapitole se soustředím na Slovenskou republiku, kterou popisuji stejnými kroky jako Českou republiku. Zmiňuji vývoj po rozdělení Československa, dále situaci Slovenského bankovnictví v době globální krize v roce 2008 a přistoupení Slovenska k Eurozóně – zavedení eura. Stejně tak se zabývám centrálním a obchodním bankovnictvím. Čtvrtá kapitola obsahuje porovnání obou bankovních soustav. Snaţím se zde zdůraznit rozdíly v centrálním bankovnictví, mezi obchodními bankami a dopady globálních krizí na obě země. Tyto rozdíly jsem shrnula v poslední páté kapitole.

7

Metodologie K vypracování své práce jsem pouţila shromaţďování informací a dat z nejrůznějších zdrojů, které jsem postupně popsala a zanalyzovala.

8

1. Bankovní systém Bankovnictví můţeme zařadit v kaţdé vyspělé ekonomice státu mezi obor s nejvyšší dynamikou rozvoje. Aby ekonomika mohla správně fungovat, potřebuje vyspělý bankovní systém. Základními subjekty bankovního systému jsou banky, které fungují jako finanční zprostředkovatelé. Mezi základní činnosti banky patří operace a obchody s penězi. Banky tedy přijímají volné peněţní zdroje a redistribuují je. Vznik bankovnictví můţeme datovat do období kolem roku 2300 př. n. l., kdy Chaldeové obstarávali platby a poskytovali půjčky pomocí obchodních transakcí. První banky byly zaloţeny ve 12. století na území Itálie. „Slovo banka má svůj původ v italském „banco“, coţ znamená lavici, na které středověcí peněţní obchodníci provozovali svou činnost.“ Obchody, depozitní operace a směňování různých druhů mincí peněţníků byly nepostradatelné na dřívějších významných místech trhů a na křiţovatkách obchodních cest, hlavně tedy zámořských. Dále také brali mince do úschovy za poplatek, anebo je později půjčovaly jiným obchodníkům. Banky měly také vymanit podnikatele z vlivu lichvářského úvěru, který měl velmi vysokou úrokovou sazbu, aţ 100% i vyšší, coţ vedlo k pomalému produktivnímu investování. Jako typ podnikání se bankovnictví začalo rozvíjet v 17. století, kdy se vynalezly šeky, směnky a papírové bankovky. Dále také začaly vznikat centrální banky, které měly specifické funkce. Peněžní oběh vždy funguje jako soustava reálných forem platebních prostředků v určitém objemu a struktuře. V průběhu vývoje společnosti, v souvislosti se vznikem států a samostatných národohospodářských celků, stal se peněžní oběh předmětem zákonodárného uspořádání. Peněžní soustava, která je používána a zákonně upravena na území určitého státu, je označována jako měna.1 Centrální banky nebo zvláštní finanční instituce byly zakládány z důvodu vydávání, správy a řízení peněz. V kaţdé zemi byl vznik centrálních bank jiný, nejen časově, ale i z různých důvodů. První centrální banka byla pod názvem Sweriges Riksbank zaloţena ve

1

Citace: REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví, 3. vydání. Praha: Management Press, 2011. 558 s. ISBN

978-80-230-7 – str. 15

9

Švédsku v roce 1657, druhá v Anglii zhruba o necelých třicet let později. Nejvíce centrálních bank bylo zaloţeno aţ ve druhé polovině 19. století. S vývojem trhu a se zvětšováním se obchodních bankovních operací docházelo v 19. století ke krizovým projevům, které byly následkem hlavně neúměrného riskování bank a z ţivelných spekulací obchodních bank.

1.1 Vymezení Bankovní systém je součástí finančního sytému a tvoří souhrn všech bankovních institucí v daném státě a vztahů mezi nimi.2 V bankovním systému jsou dvě navzájem provázané sloţky, a to institucionální a funkční. Institucionální sloţku bankovního systému představují veškeré banky, které jsou členěné podle náplně své činnosti do několika druhů. Banky jsou instituce, které jsou vázány dodrţováním bankovních zákonů a dalšími právními akty. Banka má dva druhy vymezení, a to ekonomické a právní. Ekonomické vymezení je nedostačující, protoţe s penězi mohou obchodovat i jiné instituce, například pošty, investiční společnosti či fondy. Proto máme i právní vymezení, které nedostatky odstraní. Obecně platí, ţe banka je instituce s bankovní licencí, která dává bance oprávnění působit jako banka, hlavně provádět bankovní operace a nabízet bankovní sluţby. V kaţdé ekonomice máme více druhů bank. Mimo nich existují také mezinárodní banky a mezinárodně působící, multinacionální bankovní holdingové společnosti. Můţeme zmínit dvě celosvětové instituce, a to Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, se sídlem ve Washingtonu a Banka pro mezinárodní platby, se sídlem v Basileji. Funkční sloţka znamená uspořádání vztahů mezi jednotlivými bankami v daném státě. Takto můţeme bankovní systém rozdělit na jednostupňový nebo dvoustupňový. V jednostupňovém bankovním systému existuje pouze centrální banka, která plní všechny funkce. Historicky je tento systém starší neţ dvoustupňový. Působí zde také jiné banky, které jsou specializované na předem vymezený rozsah bankovní činnosti a jsou závislé na 2

Citace: REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví, 3. vydání. Praha: Management Press, 2011. 558 s. ISBN

978-80-230-7 – str. 15

10

rozhodnutí centrální banky, nejde tedy o podnikatelské subjekty a mají velmi úzké pravomoci. Tento systém je typický pro méně rozvinuté bankovní systémy. Dominantní postavení zde měla centrální banka, která nepřímo dirigovala činnost dalších bank. Tento bankovní systém byl typický také pro Československo do roku 1989, ale i pro ostatní komunistické země. Pro lepší fungování bankovního systému a pro rozvoj peněţního oběhu je lépe vyhovující dvoustupňový bankovní systém. Dvoustupňový systém má dva stupně. První stupeň představuje centrální banka s výhradním právem na emise hotovostních peněz a druhý stupeň představují obchodní, které provádí emise bezhotovostních peněz pomocí přijímání vkladů a poskytování úvěrů za účelem zisku. 3

1.2 Uspořádání Bankovní soustavy můţeme rozdělovat podle různých hledisek. Základní rozdělení: Univerzální bankovnictví – tento model je typický pro evropské země, protoţe banky uskutečňují investiční i klasické obchody. Předností univerzálního bankovnictví je poskytování veškerých bankovních sluţeb u jedné banky. Specializované bankovnictví – v tomto modelu je od sebe striktně oddělené investiční bankovnictví od obchodního. Tento model je typický pro Spojené státy americké. Smíšené bankovnictví – v tomto modelu jsou od sebe investiční a obchodní bankovnictví rozděleny, ale ne striktně. Komerční banka můţe například řídit činnost svých dceřiných investičních společností. Tento model je typický například pro Itálii. Další odlišností je otevřenost bankovního systému vůči podílu zahraničních bank: Vysoce otevřený – vysoký podíl zahraničních bank na domácím bankovním trhu Málo otevřený – nízký podíl zahraničních bank na domácím bankovním trhu Dále lze banky dělit podle vlastnictví: Státní banky – stát má úplný nebo částečný podíl na kapitálovém majetku banky Soukromé banky – mají právní formu akciových společností, společností s ručeným omezeným nebo společností jediného vlastníka či druţstev 3

Zpracováno podle: REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví, 3. vydání. Praha: Management Press, 2011. 558 s. ISBN 978-80-230-7

11

Obchodní bankovnictví dělíme dle zaměření bank na jednotlivé činnosti: Univerzální banky – vykonávají všechny druhy bankovních operací Specializované banky – banky se specializují na určitý druh operací. Rozlišujeme zde například banky investiční, hypoteční, spořitelny, depozitní, eskontní či stavební spořitelny. Dalším hlediskem bankovního systému je počet bank a poboček: Pobočkový – v daném státě existuje málo bank s velkým mnoţstvím poboček Unitární – opak pobočkového, kde existuje hodně bank a málo poboček Propojený – přestavuje hodně bank, které jsou provázány vlastnickými vztahy

1.3 Vývoj československého bankovnictví V Čechách do příchodu Habsburků banky téměř neexistovaly, začaly se objevovat aţ s jejich příchodem, coţ je oproti Evropě o hodně později. Později byly v českých zemích zřizována detašovaná pracoviště velkých evropských bank ve Vídni, která slouţila hlavně pro finanční potřeby místní šlechty. Teprve od počátku 19. století byl vyvíjen tlak na vznik menších bank pro burţoazii a ostatní občany a zpřístupnění bankovních sluţeb. Tyto menší banky vznikaly často na principu místních spořitelen či druţstev, které se mezi sebou propojovaly a vytvářely bankovní svazy, čímţ mohli konkurovat původním velkým bankám. K rozvoji bankovního sektoru na našem území docházelo především zakládáním poboček vídeňských bank na našem území a také vznikaly české banky, z nichţ některé (Ţivnostenská banka) přesáhly i hranice české země. Po rozpadu Rakouska-Uherska převzalo Československo v roce 1918 soustavu obchodních bank z Rakouska-Uherska. U bank, které měly zahraniční vlastníky docházelo k nucenému odkupu a převzetí většiny kapitálu českými firmami, osobami a institucemi (tzv. repatriace). Velmi důleţitá byla od počátků Ţivnostenská banka, která byla prospěšná i v zahraničí, především na Balkáně.

12

Po 1. světové válce byla snaha vlády o vytvoření nové československé měny a stabilizovat ji, protoţe stav měny byl velmi špatný. Funkci centrálního bankovnictví zastával Bankovní úřad při ministerstvu financí, který v rámci evropských poměrů ojediněle upevnil postavení československé měny. Hlavní zásluhu na tom měli první československý ministr financí Alois Rašín a jeho nástupce Karel Engliš. Národní banka československá byla zaloţena v roce 1926 jako centrální emisní banka státu. Bankovnictví v Československu bylo aţ do 2. světové války členité a banky byly různě specializované. V období německé okupace byla Národní banka československá změněna na Národní banku pro Čechy a Moravu a na Slovensku byla zřízena Slovenská národní banka. Dle nových zákonů musely banky ukládat část svého kapitálu do vládních cenných papírů a dále bylo celé bankovnictví podřízeno německému vlivu. Po 2. světové válce se československé peněţnictví nedočkalo ţádných velkých změn. Emisní bankou byla Národní banka československá, dále peněţní soustavu tvořily akciové obchodní banky, soukromé bankovní domy, druţstevní peněţní ústavy, zemské banky, reeskontní a lombardní ústavy, poštovní a komunální spořitelny a druţstevní záloţny. V roce 1945 došlo dekretem prezidenta republiky ke znárodnění akciové banky. Dále byla v tomto roce Národní banka československá přeměna z akciové společnosti na tzv. veřejný ústav, která měla nadále emisní funkci a řídila peněţní oběh uvnitř státu a styky se zahraničím. Poštovní spořitelna měla na starosti provádět šeková zúčtování a plnila funkci ústředí lidového peněţnictví. Bankovní reformou v roce 195O byl zaloţena Státní banka československá (SBČS), která zastávala jednak činnost jako centrální emisní banka státu, tak i poskytovala provozní úvěry a celého zúčtovacího styku a poskytovala další bankovní sluţby státním podnikům a druţstev. Dle územního uspořádání státu byla zřízena síť poboček SBČS, která obsahovala i dříve znárodněné banky. Vedle centrální banky působily na našem území ještě Investiční banka, jejíchţ funkce investování a úvěrování investiční výstavby národních podniků a druţstev a financování provozu stavebně montáţních organizací převzala v roce 1958 Státní banka československá. Investiční banka dále jen prováděla pouze správu a úschovu cenných papírů a finančních účtu. Dalšími institucemi byly Ţivnostenská banka, Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna a Československá obchodní banka a.s.

13

Do poloviny 80. let se ţádné bankovní reformy neuskutečnily, teprve aţ v druhé polovině 80. let byly připraveny principy a návrhy zákonů, které umoţnily po roce 1989 okamţitě reagovat na trţní systém a zavést potřebné ekonomické reformy. Po roce 1989 došlo ke změně reţimu a k legislativním a institucionálním změnám v bankovnictví. V legislativě přinesl 1. leden 1990 v Československu dva nové zákony, a to zákon o bankách a spořitelnách a zákon o Státní bance československé. Tyto zákony měly přínos rovněţ ve změnách institucionálních. Emisní a centrální bankou byla Státní banka československá, ale jiţ nebyla podřízena vládě nýbrţ parlamentu, který jmenoval guvernéra banky. Dále byly zákonem vyčleněny tři nové univerzální obchodní banky, které byly ve vlastnictví státu, a to Komerční banka na území ČR, Všeobecná úvěrová banka na území Slovenska a Investiční banka, která si ponechala licenci tehdejší Investiční banky a měla správu nad oběma republikami. Dále byly ponechány České státní spořitelny, Slovenské státní spořitelny, Československé obchodní banky a Ţivnostenské banky. Dále byl pomocí zákonů umoţněn vznik nových obchodních bank jako akciové společnosti či druţstva. Zahraniční banky nemohli zřizovat pobočky, ale mohly mít svá pracoviště v podobě dceřiné společnosti. Od roku 1990 do roku 1992 udělila BSČS na celém území 75 licence novým bankám, z toho jen v České republice 45. Během těchto let došlo ke vzniku několika nových soukromých bank. Byly také zřízeny specializované banky a to Českomoravská záruční a rozvojová banka, akciová společnost a Konsolidační banka, státní peněţní ústav. 1. ledna 1992 byly přijaty dva důleţité zákony, které zařadily československý bankovní systém na úroveň vyspělých států, a to zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 22/1992 Sb., o SBČS. Tyto dva zákony přinesly následující změny: Státní banka československá byla nezávislá na výkonné moci státu a jako její nejvyšší orgán byla zřízena Bankovní rada Došlo k posílení bankovního dohledu Státní bance československé byly rozšířeny nepřímé nástroje, ale odstraněny přímé řídící nástroje vůči obchodním bankám U nových obchodních bank byl navýšen základní kapitál na 300 mil Kčs Všechny banky musely mít formu akciové společnosti, s výjimkou Konsolidační banky Zejména v devizové oblasti byla zavedena nutnost licencí Bylo zavedeno opatření proti praní špinavých peněz 14

Dále byl ještě umoţněn vznik poboček zahraničních bank Kromě bankovních změn docházelo také po roce 1989 k významným změnám ve finančnictví. Tyto změny se týkaly vzniku trhu cenných papírů. Ve finančním sektoru byla zřízena Burza cenných papírů Praha, Rm-Systém. Dále byla zahájena činnost leasingových firem, firmy v oboru faktoringu a fortfaitingu, dále se rychle rozšířily makléřské a investiční společnosti či brokerské firmy. 4

4

Zpracováno podle: KOLEKTIV, Autorů. Bankovnictví, 6. vydání. Praha:BIVS, 2006, 208 s. ISBN 978-80-

7265-099-6

15

2. Česká republika V této kapitole se zaměřuji na vývoj českého bankovního sektoru, popisuji současnost našeho bankovnictví a zabývám se strukturou bankovního systému.

2.1 Vývoj českého bankovnictví po rozdělení Československa V roce 1993 došlo k rozdělení Československa, které vedlo k oddělení měn a rozdělení jejich bankovních soustav. Dále došlo k rozdělení Státní banky československé na Českou národní banku a Národní banku Slovenska. Na začátku února roku 1993 vznikla nová česká měna a v následujících dvou letech docházelo ke změnám a posunům v českém bankovnictví. Mezi těmito změnami můţeme zmínit například zavedení stavebních spořitelen, které byly určeny pro podporu bytové výstavby prostřednictvím spořících účtů se státním příspěvkem. Následně došlo v roce 1994 ke dvěma důleţitým krokům a to, ke zvýšení poţadavků na minimální výši základního kapitálu obchodních bank z 300 na 500 mil. Kč. Dále v tomto roce došlo k pojištění vkladů fyzických osob na částku 100 tis. Kč, a později i vkladů právnických osob. V dnešní době jsou vklady pojištěny do 90% své výše, avšak maximálně do částky 25 000 EURO. Zhruba v polovině roku 1995 bylo zavedeno hypoteční bankovnictví, které mělo pomoci stavební činnosti a do rozvíjení se dlouhodobého investování do hypotečních zástavních listů. Následně o půl roků později začala vznikat úvěrová a spořitelní druţstva. 5 S přípravami na vstup do Evropské unie přichází nová důleţitá etapa pro české bankovnictví. To, ţe se staneme součástí evropské unie, bude mít nejen politický dopad, ale také dopad na bankovní soustavu. Centrální banka jiţ nebude mít takový význam v provádění měnové politiky státu, protoţe tyto banky podléhají Evropské centrální bance, která sídlí ve Franfurktu nad Mohanem. Evropská centrální banka má na starosti provádět měnovou politiku Evropské unie. O roku 2000 můţeme v bankovnictví mluvit jako o takovém mezníku. Českou národní bankou byl stvořen a provozován centrální úvěrový registr. Coţ umoţnilo mnohem lepší informovanost mezi bankami a klasifikaci rizikovosti v poskytování úvěrů. V této době se banky zapojují do nového systému bankovního dohledu Basel II.

5 Zpracováno podle: KOLEKTIV, Autorů. Bankovnictví, 6. vydání. Praha:BIVS, 2006, 208 s. ISBN 978-807265-099-6

16

V České republice došlo v roce 2004 k úplné transformaci bankovnictví, tím se bankovní systém stabilizoval, rozvíjel se a začínalo zde v této oblasti fungovat i konkurenční prostředí. Tento rok byl také pro naší republiku významným tím, ţe 1. května 2004 Česká republika vstoupila do Evropské unie. S tímto dnem došlo k mnoha změnám v mnoha zákonech, které se týkaly bankovnictví. Novela zákona o bankách č. 126/2002 Sb. nabyla plné účinnosti, která se týkala úpravy principu jednotné bankovní licence, povinnosti a práv České národní banky a ochrany spotřebitelů. V roce 2005 byly zavedeny zákony a směrnice z Evropské unie. V dalších dvou letech české bankovnictví vykazovalo dynamický a rentabilní růst, čemuţ dopomáhal také ekonomický růst země. V poli celosvětového upevnění bankovních institucí docházelo k fúzím, došlo ke sloučení mateřských bank HVB Bank, a. s. a Ţivnobanky, a. s. a dále se spojily Raiffeisenbank, a. s. a eBanka. V této době u nás také stoupají hypoteční a spotřebitelské úvěry. Na konci roku 2007 působilo v České republice 37 bankovních institucí, včetně stavebních spořitelen. To, ţe vzrůstala základní a úroková sazba a posilovala se česká koruna, vedlo ke stabilitě bankovního sektoru a ke vzrůstající tendenci. Můţeme tedy říci, ţe v období mezi lety 2005-2008 bylo naše bankovnictví ve stabilizované situaci.6 7 V roce 2007 nastala globální krize, která propukla na hypotečním trhu v USA. Pád jedné ze dvou největších hypotečních bank v USA rozpoutal ekonomickou a následně také hospodářskou krizi. Coţ se projevilo i v České republice, ale o tomto tématu se zmíním v další kapitole. 8

2.2 Finanční krize a její dopad na ČR Jak jsem se jiţ zmínila, finanční krize nastala, kdyţ v USA propukla krize na hypotečním trhu. Vládou USA byly zřízeny dvě hypoteční banky, v roce 1938 Fannie Mae (Federal National Mortgage Association) a později v roce 1968 Freddie Mac (Federal Home Loan Mortgage Corporation), se záměrem získávání fondů na financování hypoték. Nejdříve realitní trh v USA zaznamenal obrovský vzestup, hospodářský výsledek obou institucí byl velmi dobrý.

6

Zpracováno podle: Ptatscheková Jitka. Dvacet let české koruny, 1.vydání, Praha: Grada, 2013. 144 str. ISBN 978-80-347-4681-4 7 Zpracováno podle: Česká bankovní asociace. Bankovnictví v proměnách času, 1.vydání, Praha: Česká bankovní asociace. 253 str. ISBN 978-80-260-3016-4 8 Zpracováno podle: http://www.finance.cz/zpravy/finance/195113-financni-krize-jak-to-zacalo/

17

Později však následovalo strmé oslabení tempa růstu cen nemovitostí a posléze jejich propad. Zvyšování úrokových sazeb a jiných nákladů vedlo ke stále více opoţděným platbám. Dále také narůstal počet propadlých zástav, bylo tedy více zadluţených nemovitostí, které si majitel nemohl dovolit splácet. V souvislosti se zřetelným poklesem cen nemovitostí začaly obě hypoteční banky realizovat obrovské ztráty a tím se dostaly do váţných potíţí. Bankrotem těchto dvou největších hypotečních bank v USA Fannie Mae a Freddie Mac tedy propukla krize, která pokračovala pádem renomovaných investičních bank na Wall Street. Po jiţ zmíněných dvou bankách padly také velké instituce jako například Lehman Brothers či Merrill Lynch. Z pěti největších investičních bank pozůstaly pouhé dvě banky: Morgan Stanley a Goldman Stearns, a to se značnými problémy. 9 10 Tato globální krize se později prohloubila a můţeme mluvit aţ o krizi ekonomické. V České republice nezasáhla pouze bankovní sektor, ale také podnikatelskou sféru, soukromé a vládní sféry. V této době silně vzrůstala nezaměstnanost, protoţe firmy ve zpracovatelském průmyslu ztrácely zakázky. Nezaměstnaní neměli volné zdroje na své poplatky, dostávali se do finanční spirály a banky začaly vykazovat větší mnoţství klasifikovaných úvěrů. V této době na trh přichází nová nepoznaná skupina, exekutoři. 11 Bankovnictví zůstávalo i přes nepřízně stabilní, banky zůstaly spíše konzervativnější. Trh s úvěry se téměř zastavil. Dále se provozovala spíše drobná úvěrová politika s vyšší úrokovou sazbou, sniţovaly se úvěrové rámce a byla zpřísněna kritéria pro poskytování úvěrů. České hospodářství prošlo v roce 2009 recesí. Finanční systém byl během krize stabilní, „toxická“ aktiva nezatěţovala bilance bank a banky měly přebytek likvidity. Banky neposkytovaly ve větším mnoţství úvěry v cizích měnách a úvěrování domácností bylo minimální. V České republice byl finanční systém méně zranitelný neţ v jiných státech. Proto nebyl přímý dopad finanční krize tak závaţný. 12

9 Zpracováno podle: http://www.finance.cz/zpravy/finance/195113-financni-krize-jak-to-zacalo/ 10 Zpracováno podle: http://www.mesec.cz/clanky/financni-krize-vznik-vyvoj-a-predpovedi/ 11

Zpracováno podle: Ptatscheková Jitka. Dvacet let české koruny, 1.vydání, Praha: Grada, 2013. 144 str. ISBN 978-80-347-4681-4 - str. 102 12 Zpracováno podle: Česká bankovní asociace. Bankovnictví v proměnách času, 1.vydání, Praha: Česká bankovní asociace. 253 str. ISBN 978-80-260-3016-4 – str. 159-163

18

Dluhová krize v eurozóně se prohlubovala a stala se zdrojem nejistoty. Některé země, které byly vysoce zadluţeny, byly nuceny poţádat o pomoc EU či MMF. Na přelomu roku 2009 a 2010 můţeme mluvit o další fázi krize v eurozóně, tedy krizi veřejného zadluţení. Ta se nejvíce projevila na jihu Evropy a v Irsku. Odezvou na tento vývoj byla přijata určitá rozhodnutí za účelem bezprostřední stabilizace v těchto zemích. České hospodářství vykazovalo příznivé hodnoty, většina institucí si z minulých let udrţela poměrně vysokou ziskovost. Bankovnictví bylo postaveno na uspokojivé rentabilitě, vysoké kapitálové přiměřenosti, dobré bilanční likviditě a v neposlední řadě na vysokém poměru vkladů k úvěrům. České bankovnictví vykazovalo v této době kladnou čistou externí pozici, a bylo tedy nezávislé na vnějším financování. V roce 2010 byly české banky přijatelně kapitalizovány, všechny banky měly kapitálovou přiměřenost nad 10%. Dále banky vykazovaly zisk, tudíţ nebylo nutné posilovat solvenci bankovního sektoru. V tomto roce se postupně obnovovala úvěrová dynamika, ovšem zejména v úvěrech na bydlení. Na počátku roku 2011 docházelo k obnovení podnikových úvěrů. 13

2.3 Současnost Vývoj v bankovním sektoru je velmi provázán s celkovým ekonomickým vývojem země. Prakticky je česká ekonomika od konce roku 2011 v mělké recesi. V roce 2012 byl zaregistrován mírný ekonomický pokles o 1,2 %, který pokračoval aţ do roku 2013. Ovšem i přes ekonomický pokles zůstává bankovní sektor jako celek ve skvělé kondici. Je absolutně ziskový, stabilní, kapitálově výborně vybavený, velmi likvidní a také má velkou důvěru u klientů. Dodnes platí, ţe bankovní sektor nepotřeboval k překonání krize v roce 2008 ţádnou pomoc od státu. Takových bankovních systémů v Evropě mnoho nenajdeme. Z hlediska struktury nedochází v českém bankovnictví k výraznějším změnám. K polovině roku 2013 zde bylo celkem 44 subjektů s bankovní licencí, včetně 21 poboček zahraničních bank a 5 13 Zpracováno podle http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2011-2012/fs_20112012.pdf

19

stavebních spořitelen. Z dlouhodobého pohledu je ale struktura stabilizovaná. Čtyři velké banky spravují přibliţně 57 % aktiv, 52 % hrubých úvěrů a 57 % vkladů klientů. Dynamický růst sektoru středních bank svědčí o tom, ţe konkurenční prostředí je zdravé. 14

Objem bank 10%

Velké banky

9%

Střední banky

3%

Malé banky

57%

Pobočky zahraničních bank

21%

Stavební spořitelny

Graf č. 1 Objem bank podle bilanční sumy v ČR – vlastní zpracování – zdroj internet15 Prostřednictvím velké důvěry klientů k tuzemským bankám si banky zachovávají velmi dobrý podíl klientských úvěrů ke klientským vkladům. Podobnou likvidní pozici mají v Evropě pouze Lucembursko, Slovensko a Malta. Z toho vyplývá, ţe tyto tuzemské banky mají nízkou závislost na mezibankovním trhu, popřípadě na likvidních dodávacích operacích ze strany centrální banky.

14

Zpracováno podle: https://www.czech-ba.cz/cs/bankovni-sektor/zakladni-informace/data-za-obdobi/bankovnisektor-v-obdobi-2012-2013 15 Zpracováno podle: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpra vy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2012_cz.pdf

20

Obrázek č. 1 Podíl vkladů k úvěrům evropských zemích – zdroj internet16 To, ţe schopnost bank i v této době udrţovat si zisk, potvrzuje stabilitu a kapitálovou sílu v bankovním sektoru. Česká národní banka pravidelně prověřuje banky zátěţovými testy, které potvrzují dobré zdraví tuzemského bankovního sektoru.

2.3.1 Přistoupení ČR k Eurozóně Členství v Eurozóně poţaduje od České republiky, jako člena Evropské Unie, která nepouţívá euro, splnění a také stabilitu konvergenčních kritérií (Maastrichstkých kritérií). Jsou to: Veřejné finance o Vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3% HDP o Veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60% HDP Inflace – nesmí být vyšší neţ 1,5% nad průměrnou inflací tří zemí EU s nejniţší inflací Stabilita úrokových sazeb – nesmí být vyšší neţ 2% nad sazbami tří zemí EU s nejniţší inflací Stabilita směnného kurzu – minimálně dvouletý pobyt v ERM II bez vnitřního pnutí

16

https://www.czech-ba.cz/cs/bankovni-sektor/zakladni-informace/data-za-obdobi/bankovni-sektor-v-obdobi2012-2013

21

Mimo tato kritéria musí být slučitelnost právních předpisů jednotlivé země s legislativou Evropské unie. Konkrétně se jedná o statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Vládou ČR byla jiţ v roce 2003 přijata Strategie přistoupení ČR k eurozóně o zavedení eura v Čechách. Ve které byl stanoven datum přijetí eura pro rok 2009 nebo 2010. Zavedení eura do ČR je celkem sloţitý proces, který musí mít funkční strukturu pro řízení a koordinaci dílčích aktivit. Proto vláda rozhodla v roce 2005 o zavedení nového orgánu Národní koordinační skupiny. Česká národní banka a MF ČR od tohoto roku kaţdým rokem připravuje vyhodnocení plnění konvergenčních kritérií a postupně ekonomické sladěnosti ČR s Eurozónou. Dle tohoto vyhodnocení se vláda ČR rozhoduje, zda by se ČR měla následující rok zapojit do reţimu měnových kurzů ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů) či nikoli. Pro to, aby splnila Maastrichtská kritéria, musí v tomto reţimu setrvat minimálně dva roky. Zatím vláda ČR nerozhodla o vstupu do tohoto reţimu, protoţe nebyla splněna Maastrichtská kritéria v oblasti veřejných financí a byla nedostatečná sladěnost naší ekonomiky s Eurozónou. I v této době dochází k pravidelnému sledování dodrţování Maastrichtských kritérií a sladěnosti ekonomiky ČR s Eurozónou. Zatím není současnou vládou stanoven ţádný určitý termín o zavedení eura.17

2.3.2 Oslabení české koruny Českou národní bankou 17. listopadu 2013 Česká ekonomika během posledních dvou let zaznamenala období hospodářského útlumu, který se neblaze odrazil ve zvýšení nezaměstnanosti, byl zaznamenán pokles příjmů a spotřeby domácností, stejně tak zisků a investic firem. Jiţ zmíněná recese a útlum na trhu práce odeznívají značně pomalu. Jedním z hlavních úkolů ČNB je péče o cenovou stabilitu, takţe ČNB musela jednat. V listopadu loňského roku bankovní rada ČNB uvolnila měnové podmínky skrze oslabení české koruny. ČNB se vyjádřila, ţe bude udrţovat kurz koruny poblíţ hranice 27 Kč za euro, a to aţ do počátku roku 2015. Toto oslabení kurzu koruny by mělo podle národní banky sníţit riziko vzniku dlouhodobé deflace, coţ je setrvalý pokles cenové hladiny. Dále by mělo urychlovat oţivení domácí ekonomiky a také by mělo napomoci, aby se inflace přiblíţila zpět k cíli ČNB. 17

Zpracováno podle: http://www.zavedenieura.cz/

22

Uvolnění měnových podmínek pomocí kurzu bylo v této situaci nutnou reakcí na domácí ekonomický vývoj. Pokud by se tak nestalo, hrozilo by, ţe se dosavadní poměrně stabilní kurzový vývoj přeruší a koruna by začala zřetelně posilovat. 1819

2.4 Struktura bankovního systému Jak jiţ bylo řečeno v předchozím textu, v bankovnictví můţeme rozdělovat jednostupňový či dvoustupňový bankovní systém. V Československu se v 90. letech 20. století začal budovat právě dvoustupňový bankovní systém. V následujících podkapitolách se zaměřím na Centrální banku a její funkce a na rozdělení obchodních bank.

2.4.1 Centrální banka – Česká národní banka Centrální bankou na území České republiky je jiţ zmíněná Česká národní banka, která vzniká k 1.1.1993. Česká národní banka je zřízena Ústavou České republiky a její pozice je upravena zákonem č. 6/1993 Sb. o České národní bance.20 ČNB je centrální bankou standardního typu. ČNB je právnickou osobou se sídlem v Praze v ulici Na příkopě, dále má 7 regionálních zastoupení v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci a Ostravě. ČNB je členem Evropského systému a zároveň se účastní na plnění jeho cílů a úkolů. Dále je součástí Evropského systému dohledu nad finančními trhy a také spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je Bankovní rada, která má hlavní slovo při provádění měnové politiky státu. Bankovní rada obsahuje sedm členů, které jmenuje prezident republiky na dobu šesti let.

18

Zpracováno podle: http://www.cnb.cz/cs/faq/duvody_a_prinosy_oslabeni_koruny.html Zpracováno podle: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/br_zapisy_z_jednani/2013/download/t k_08sz2013_cz.pdf 20 Citace: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/ 19

23

Jejími členy jsou: Guvernér České národní banky Dva viceguvernéři České národní banky Čtyři vedoucí pracovníci České národní banky Při jednání bankovní rady se musí zúčastnit guvernér nebo jím pověřený viceguvernér a minimálně tři další členové bankovní rady. Prostá většina hlasu rozhoduje při jednání, pokud nastane případ rovnosti hlasu, rozhoduje předsedající. Guvernér ČNB se můţe zúčastnit s poradním hlasem na schůzi vlády, stejně tak se můţe pověřený člen vlády zúčastnit s poradním hlasem jednání Bankovní rady. ČNB je povinna alespoň dvakrát ročně podávat Parlamentu zprávy o měnovém vývoji a minimálně jednou za tři měsíce musí informovat veřejnost o tomtéţ. Podle zákona o České národní bance má bankovní rada na starost: Schvalování rozpočtu ČNB Stanoví zásady činnosti a obchodů ČNB Nadále určí organizační uspořádání a působení organizačních jednotek ČNB Určuje druhy fondů bank, jejich pouţití a výši Dále poskytuje souhlas k podnikatelské činnosti zaměstnanců ČNB21 Centrální banky ve dvoustupňovém bankovním systému mají v zásadě stejnou náplň činností, tedy plní stejné funkce. Mezi hlavními funkcemi centrálních bank zmiňujeme funkci emisní, funkci banky bank, funkci banky státu, zabývají se měnovou politikou, spravují devizové rezervy a zabývají se regulací a dohledem nad bankami. O těchto funkcích se ráda zmíním v následujícím textu.22

21

22

Zpracováno podle: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/ REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví, 3. vydání. Praha: Management Press, 2011. 558 s. ISBN 978-

80-230-7 – str. 33-35

24

makroekonomické

Funkce CB

mikroekonomické

Emise hotovostních peněz

Regulace a dohled v systému

Monetární politika

Banka bank

Devizová činnost

Banka státu Reprezentant státu v měnové oblasti

Tabulka č. 1 Funkce centrální banky – vlastní zpracování – zdroj - Revenda23 Emisní činnost Emisní činnost v podstatě plní základní operace banky s hotovostními penězi. Centrální banka má výhradní (monopolní) právo emitovat hotovostní oběţivo (bankovky a mince). Dalším obsahem emisní funkce centrální banky je zabezpečení kvality měny, kterou provádí prostřednictvím řízení peněţního oběhu pomocí nástrojů měnové regulace. Tyto nástroje jsou pouţívány obzvláště k obchodním bankám a dalším finančním institucím. Nástroje měnové regulace ovlivňují mnoţství peněz v oběhu, úrokové míry a devizové kurzy, coţ se později odráţí na mnoha ekonomických ukazatelích, jakými jsou např. cenová hladina, nezaměstnanost, inflace, vnitřní a zahraniční obchod, platební bilance se zahraničím, ekonomický růst a jiné. Centrální banka také emituje bezhotovostní peníze, ale ty jsou emitovány hlavně obchodními bankami, tudíţ je pouze jedním z emitentů. Měnová politika Tím, ţe banka plní emisní funkci, tak vlastně provádí měnovou politiku státu. Měnová politika je regulace mnoţství peněz v ekonomice, ale prováděná za jistými cíli, především tedy cenové stability. Centrální banky provádějí měnovou politiku ve vztahu k obchodním bankám, coţ označujeme na mezibankovním trhu. Při provádění měnové politiky se musí brát ohled na finanční stabilitu. 23

REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví, 3. vydání. Praha: Management Press, 2011. 558 s. ISBN 978-

80-230-7

25

Funkce banky bank Další funkcí centrální banky je funkce banky bank, která v současné době představuje řadu činností, především: Vedení účtů obchodních bank, na kterých tyto banky mají své peněţní rezervy (povinné i dobrovolné). Poskytování úvěrů bankám, o které si mohou obchodní banky zaţádat, pokud jim jejich zdroje nedostačují či k posílení likvidity v případě jejich ohroţení. Tyto úvěry jsou tzv. refinanční a centrální banka můţe regulovat přísun peněz. Provádění operací s cennými papíry s obchodními bankami, které zařazujeme do měnové politiky, jelikoţ centrální banka je provádí za účelem změnit rezervy bank či krátkodobou úrokovou míru. Doplnění likvidity a případně dosaţení zisku patří k cílům obchodních bank. Bankovní dohled, který centrální banka provádí nad činností jednotlivých obchodních bank a nad celou bankovní soustavou. Dále rozhoduje o udělení licence po posouzení ţádosti. K bankovnímu dohledu téţ patří i kontrola dodrţování právních předpisů činnosti bank. Pokud jsou zjištěny nějaké nedostatky u jakékoli banky, tak centrální banka ukládá opatření k nápravě a můţe udávat i pokuty nebo sankce. V nejhorším případě můţe i licenci bance odebrat. Funkce banka státu Další velmi důleţitou funkcí centrální banky je funkce banka státu. Tato činnost centrální banky zahrnuje vedení účtů vládním orgánům, veřejným korporacím, místním orgánům státní moci či některým podnikům veřejného sektoru. Jelikoţ je Česká národní banka jediný přímý bankéř, tak zajišťuje vládě krytí jejích finančních potřeb, včetně poskytování úvěrů. Vláda však nezískává prostředky z úvěrů přímo v podobě peněz, ale centrální banka emituje státní cenné papíry, jejichţ prodejem stát získá finanční prostředky. Dochází k emisím krátkodobých pokladničních poukázek a dlouhodobějších obligací. Státní dluhopisy jsou prodávány především subjektům na finančním trhu, ale v některých případech i veřejnosti.

26

Devizová činnost centrální banky Devizová regulace, drţení devizových rezerv státu a operace s nimi či například operace s devizovými prostředky k jiným subjektům patří do devizové činnosti centrální banky. Operace s devizovými rezervami základně dělíme: Udrţení hodnoty devizových rezerv Zabezpečení devizové likvidity země Zajišťování výnosnosti devizových rezerv Ovlivňování vývoje měnového kursu domácí měny Reprezentace v mezinárodních vztazích Centrální banka také v současné době reprezentuje vládu v mezinárodních bankovních a měnových institucích. Takovými institucemi jsou např. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní měnový fond.

2.4.2 Obchodní banky Obchodní banka je podnik specializovaný na obchodování s penězi, resp. s peněžním kapitálem (s kapitálem v peněžní formě), a spolu s tím na další služby spojené s úschovou a pohybem peněz (peněžního kapitálu).24 V České republice se obchodními bankami rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost, a které Přijímají vklady od veřejnosti Poskytují úvěry A které k výkonu těchto předchozích činností mají licenci 25

24

Citace: KOLEKTIV, Autorů. Bankovnictví, 6. vydání. Praha:BIVS, 2006, 208 s. ISBN 978-80-7265-099-6 -

str. 21 25

Citace: Zákon o bankách č. 21/1992 Sb.

27

Obchodní banky podnikají za účelem dosaţení zisku. Tento zisk banka získává z následujících činností: Úrokové rozpětí, tedy rozdíl mezi úroky úvěru a vkladu Poplatky za sluţby, např. poplatky za vedení účtu, zprostředkování plateb a jiné Pasivní úvěrové operace, kde je banka v dluţnické pozici, protoţe přijímá peníze Aktivní úvěrové operace, zde banka vystupuje v roli věřitele, čili poskytuje úvěry Pro zaloţení obchodní banky je v České republice zapotřebí minimální základní kapitál ve výši 500 000 000 Kč a bankovní licence, kterou komerční banky obdrţí od centrální banky. Nyní se v ČR nachází 44 komerčních bank včetně poboček zahraničních bank.

2.4.2.1 Základní funkce obchodních bank V moderním bankovnictví plní komerční banky celou řadu různých funkcí. Za funkce standardního typu jsou povaţovány: Finanční zprostředkování Emise bezhotovostních peněz Provádění bezhotovostního platebního styku Finanční zprostředkování Finanční zprostředkování provádějí banky za dosaţením zisku. Můţeme tak říci, ţe získaný kapitál se snaţí umístit do různých oblastí, kde bude jejich zhodnocení nejvyšší a nejefektivnější. Při finančním zprostředkování banky provádějí různé transformace kapitálu, tj. ţe banky získané finanční prostředky od věřitelů půjčují dále svým dluţníkům v jiných formách. Druhy transformací: Teritoriální – umisťování zdrojů z jedné země do druhé Časová – banky získávají zdroje s odlišnou dobou splatností, neţ jaká je splatnost aktiv Měnová – banky získávají zdroje v jiné měně, neţ v jaké mají aktiva Kvantitativní – banky získávají zdroje v jiném objemu, neţ v jaké je pak investují dále

28

Emise bezhotovostních peněz Bezhotovostní peníze jsou peníze v podobě zápisů na bankovních účtech, přičemţ emitentem bezhotovostních peněz jsou komerční banky. Emisi hotovostních peněz můţe provádět pouze centrální banka. Provádění bezhotovostního platebního styku Platební styk souvisí s emisí bezhotovostních peněz a provádějí ho obchodní banky pomocí účtů, které vedou pro své klienty. Banky mohou provádět vzájemné platby pouhým účetním převodem bez potřeby převodu hotovosti. Jednou ze základních podmínek zdravého vývoje ekonomiky je bezpečný a kvalitní platební styk.

2.4.2.2 Základní členění obchodních bank V následujícím textu rozdělím obchodní banky dle základního členění podle: Struktury bankovních produktů Velikosti a Vlastnictví Univerzální bankovnictví Model univerzálního bankovnictví je zaloţen na tom, ţe banky mohou poskytovat širokou škálu finančních sluţeb kterékoliv skupině klientů či vybrané klientele. Mohou tedy poskytovat klasické komerční produkty (např. poskytování úvěrů, provádění platebního styku, a jiné) nebo mohou poskytovat i produkty investičního bankovnictví (např. emisní obchody). Mezi univerzální banky řadíme např. Československou obchodní banku, Komerční banku, GE Money Bank nebo Českou spořitelnu. Specializované bankovnictví Ve specializovaném bankovnictví můţe banka nabízet jen určité produkty na které se specializuje. Za specializované banky můţeme povaţovat stavební spořitelny, které musejí 29

mít také bankovní licenci, ale jejich okruh činností je omezen. V současné době působí v České republice šest stavebních spořitelen, a to Českomoravská stavební spořitelna, Modrá pyramida stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny a Wustenrot – stavební spořitelna. První stavební spořitelny se zakládaly od roku 1993 a jejich klienti zde mohou spořit se státním příspěvkem, popřípadě mohou čerpat úvěry.

Centrální banka Obchodní banky

Nabízejí zejména depozitní a úvěrové operace, mohou být univerzální i specializované

Spořitelní banky

Specializují se na depozitní, úvěrové a další operace

Investiční banky

Dvojího typu – buď investují do CP nebo poskytují dlouhodobé úvěry

Rozvojové banky

Specializují se na účelové, obvykle dlouhodobé úvěry investičního charakteru

Specializované vládní banky Zakládány vládou např.za účelem podpory exportu, rozsáhlých investičních úvěrů apod. Hypoteční banky Specializují se na emisi hypotečních zástavních listů a poskytování hypotečních úvěrů Stavební spořitelny

Přijímají vklady od účastníků stavebního spoření a poskytují jim úvěry

Zemědělské banky

Provádějí bankovní operace a nabízejí bankovní služby zejména v zemědělském sektoru

Městské a komunální banky

Zakládané městy a obcemi za účelem nabídky bankovních služeb v daném regionu

Konzorciální banky

Zakládány skupinami bank zejména za účelem poskytování rozsáhlých (konzorciálních) úvěrů

Zahraniční banky

Obchodní a další banky plně ve vlastnictví zahraničních subjektů, nebo pobočky těchto bank

Bankovní holdingové společnosti

Konglomeráty několika institucí, ze kterých alespoň jednou je banka

Obrázek č. 2 Druhy obchodních bank - vlastní zpracování - zdroj Revenda26 Rozsah poskytovaných služeb vede ke členění obchodních bank na: Velké banky Střední banky Malé banky Pobočky zahraničních bank

26

REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví, 3. vydání. Praha: Management Press, 2011. 558 s. ISBN 978-

80-230-

30

Velké banky Bankovní instituce s bilanční sumou nad 250 mld. Kč nazýváme velké banky. Mezi tyto banky zařazujeme ty největší, které působí na našem trhu, a to např. Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka a UniCredit bank. Podle statistiky ČNB mají tyto banky podíl na aktivech bankovního sektoru téměř 60 %. Střední banky Za střední banky povaţujeme instituce, které mají bilanční sumu v rozmezí 15 – 250 mld. Kč. Můţeme zde zmínit např. tyto banky GE Money bank, Raiffeisenbank, Českou exportní banku či Českomoravskou hypoteční banku, které mají jak českou tak zahraniční účast. Tyto banky mají podíl na aktivech kolem 15%. Malé banky Do skupiny malých bank zařazujeme instituce s bilanční sumou menší neţ 15 mld. Kč. Do této skupiny zařazujeme mBanku, Fio Banku či Wustenrot hypoteční banku. Pobočky zahraničních bank V České republice působí několik ryze zahraničních bank, které zde mají své pobočky. Mezi nimi můţeme zmínit německé giganty, jako jsou Commerzbank a Deutche Bank nebo například ING bank, HSBC bank a jiné. Třetím základním dělením, které zde budu popisovat je členění bank podle vlastnictví. Obchodní banky dělíme: Soukromé banky Druţstevní banky Veřejnoprávní vlastnictví bank

31

Soukromé banky Většina obchodních bank jsou soukromé subjekty, které jsou zakládány jako akciová společnost. Jejichţ majiteli jsou akcionáři, kteří realizují svá vlastnická práva a) Účasti na řízení společnosti prostřednictvím valné hromady b) Podílem na zisk c) Při zániku společnosti nárokem na podíl z likvidačního zůstatku. Akciové vlastnictví bank je ve většině zemí upraveno dalšími zákony a přepisy. Ovšem tato forma vlastnictví povoluje, aby jedním z podílníků byl i veřejnoprávní orgán (např. stát či město). Družstevní záložny Dalším druhem vlastnictví mohou být druţstevní banky, které jsou zřizovány a vlastněny skupinami druţstevníků na svépomocném principu. Tento princip je uplatňován hlavně při poskytování úvěrů a podpory hospodaření vlastníků banky, tedy členům druţstva. V některých zemích působí zejména v maloobchodní oblasti druţstevní záloţny, spořitelny úvěrová druţstva, které obvykle nemají statut banky. V České republice v současné době působí spořitelní a úvěrní druţstva, které jsou zřizovány na základě zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelnách a úvěrních druţstvech. Na tyto společnosti dohlíţí Úřad pro dohled nad druţstevními záloţnami. Veřejnoprávní vlastnictví bank Zakladatelem a vlastníkem bank můţe být za určitých okolností i stát nebo jiný veřejnoprávní útvar (např. země nebo město). Tyto banky mají tedy veřejnoprávní vlastnictví a jsou zřizovány za účelem financování určitých ekonomických aktivit. Mohou to být například podpora rozvoje určitých investičních a podnikatelských záměrů nebo poskytování záruk a pojištění státem podporovaných společenských činností. V současnosti působí v České republice státem vlastněná banka, a to Česká exportní banka, která má za úkol řadu sluţeb spojenou s podporou vývozu. 27 27

Zpracováno podle: KOLEKTIV, Autorů. Bankovnictví, 6. vydání. Praha:BIVS, 2006, 208 s. ISBN 978-80-

7265-099-6

32

3. Slovenská republika 3.1 Vývoj Slovenského bankovnictví po rozdělení Československa Jak jsem se jiţ zmiňovala v předchozím textu, v roce 1993 došlo k rozdělení Československa na dvě země, a to na Českou a Slovenskou republiku. Tudíţ jak u nás, tak i na Slovensku vznikla 1. ledna 1993 Národní banka Slovenska, která začala plnit své funkce dle zákona č. 566/1992 Zb. o Národní bance Slovenska. Vznikla zde také nová měna – Slovenská koruna. Prvotní úlohy centrální banky pro slovenské bankovnictví bylo vytvoření několika základních funkčních útvarů. Byly to: Útvar pro emisní činnost, který zabezpečoval emisi bankovek, mincí a jejich distribuci Útvar měnové politiky, který měl za úkol vypracovat měnový program a analyzovat jeho plnění Ekonomický útvar, který měl uskutečňovat devizové operace, hlavně spravovat rezervy, dluhové sluţby centrální banky i vlády a zabezpečovat kurzy Útvar bankovního dohledu, který měl udělovat licence nově zaloţeným komerčním bankám, stanovovat pravidla obezřetného podnikání a dohled nad jejich dodrţováními Útvar bankovních obchodů, který převzal a uskutečňoval peněţní operace ve vztahu ke komerčním bankám a institucím sektoru veřejných financí Útvar veřejných vztahů, tento orgán plnil úlohu vztahů mezi NBS a mezinárodními finančními a bankovními organizacemi Útvar odpovídající za koordinaci a efektivnost mezibankovního platebního styku Základním cílem nastavení měnové politiky bylo zabezpečit únosnou míru inflace a udrţovat vnitřní konvertibilitu slovenské koruny. V únoru 1993 došlo k měnové odluce mezi Českou a Slovenskou republikou, coţ znamenalo, ţe se zákonným platidlem na Slovensku staly česko-slovenské mince označené kolky se státním znakem a názvem Slovenské republiky. Po měnové odluce bylo mezi SR a ČR zavedené clearingové zúčtování pro zúčtování plateb s vyuţitím zúčtovací jednotky ECU. Kaţdá strana si kurz své národní měny mohla zvolit s odchylkou 5% od oficiálního kurzu ECU.

33

Můţeme říct, ţe na konci roku 1993 má Slovenské bankovnictví za sebou rozhodující období sestavování bankovní soustavy, tedy realizaci dvoustupňové bankovní sestavy. V tomto období byl pro Slovensko typický rychlý vznik obchodních bank. Zpočátku se zde nacházelo pouze 10 komerčních bank, ale k poslednímu dni tohoto roku zde bylo 18 obchodních bank, z nichţ tři byly registrovány jako státní peněţní ústav, zbytek jako akciové společnosti. V roce 1995 bylo komerčních bank na Slovenském území dokonce 25. O rok později se však tento boom téměř zastavil, jelikoţ nové banky měli nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Nastalo období privatizace, vysokých úroků, nezodpovědnosti bank coţ způsobilo značné problémy v celém finančním sektoru. Zasáhnout musel aţ stát, pomohla tzv. restrukturalizace, coţ znamenalo zlepšování situace, která přišla v roce 1998. V této době k velkému sniţování úrokových sazeb a bohuţel i k zániku některých bank (např. Agrobanky). Do značných problémů se dostala i Investiční a rozvojová banka (dnes OTP banka), ale tu zachránila NBS finančním příspěvkem. Další větší změna přišla v roce 2001, kdy došlo k úpravě institucionálního a legislativního rámce výkonu měnové politiky prostřednictvím novelizace zákona o NBS. Tato změna upravuje hlavní cíl NBS na udrţování měnové stability. Zároveň touto novelou došlo k úplné nezávislosti centrální banky znemoţnění financování deficitu veřejných financí Národní bankou Slovenska. Tyto dvě změny byly součástí procesu harmonizace legislativy s Maastrichtskými kritérii a Evropskou unií. S přípravami na vstup do Evropské unie muselo Slovensko realizovat určité opatření. Mezi těmito opatřeními můţeme zmínit nastartování procesu konsolidace veřejných financí, úpravy nepřímých daní a náprava cenových deformací v podobě úprav regulovaných cen. Jak pro naší republiku, tak i pro Slovenskou znamenal vstup do Evropské unie určité změny. Slovensko vstoupilo stejně jako my do EU 1. května 2004, čímţ se stala členem Hospodářské a měnové unie, zatím s výjimkou zavedení eura. V září tohoto roku slovenská vláda schválila konkrétní strategii o přijetí eura, podle nichţ je zavedení eura reálné v roce 2009. O přistoupení Slovenské republiky k Eurozóně se však zmíním v samostatné podkapitole. Po vstupu do Evropské unie je slovenské bankovnictví stabilní či dokonce má dynamický růst aţ do roku 2008. Tuto velmi příznivou ekonomickou situaci Slovenské republiky narušila aţ přicházející globální krize v roce 2008. 34

3.2 Finanční krize v roce 2008 a její dopad na Slovensko O vzniku této krize jsem se jiţ zmínila v kapitole 2.2, takţe nyní naváţi o situaci během krize přímo na Slovensku. Zpočátku byl vliv finanční krize na Slovensko velmi slabý, coţ dosvědčuje několik ukazatelů. Nadále byl relativně vysoký zisk bankovního sektoru, bylo vysoké tempo růstu úvěrů, byly stabilní úrokové sazby jak z nově poskytnutých úvěrů, tak i na mezibankovním trhu či byla relativně dobrá likvidita bank. Příčinou této ze začátku příznivé situace bylo několik faktorů: Výrazný hospodářský růst ekonomiky Dlouhodobá, obezřetná politika obchodních bank při poskytování úvěrů Nízká mezinárodní integrace bankovního sektoru28 Ministerstvo hospodářství vytvořilo monitorovací výbor, který měl v době krize sledovat ekonomickou situaci na Slovensku. V listopadu 2008 vláda schválila komplexní balík opatření na ochranu slovenské ekonomiky před finanční krizí.29 Dále navrhlo přes dvě desítky opatření na překonání krize, které se týkají čerpání eurofondů, alternativních možností financování výstavby dálnic, hledání úspor na straně výdajů veřejné správy a zlepšení možnosti čerpání úvěrů pro malé a střední podniky.

Hlavní dopad na slovenskou ekonomiku měla aţ později globální hospodářská krize na začátku roku 2009. Jiţ ve čtvrtém kvartálu roku 2008 byl zaznamenán pokles ekonomické aktivity v hospodářství, který se ještě více prohloubil dále v následujícím roce. Zhoršený ekonomický vývoj má dopad na menší zisky bank nebo na omezování poskytování úvěrů. Slovensko v roce 2009 zaznamenalo výrazný propad HDP. Špatná ekonomická situace se podobně jako u nás odrazila ve zhoršení situace na trhu práce, především ve zvýšené nezaměstnanosti. Slovensko patřilo v Evropské unii k nejvíce zasáhnutým státům globální krizí, protože výkonnost Slovenska je vzhledem ke své značné otevřenosti vysoce závislá na vývoji ekonomiky okolních zemí, především na ekonomice Německa, největšího obchodního partnera Slovenské republiky. Slovensku se díky nedávnému přijetí eura podařilo vyhnout 28

Citace: http://www.euroekonom.sk/download2/ekonomika-sr/Bankovy-sektor-na-Slovensku-vs-financna-ahospodarska-kriza.pdf 29 Citace : http://www.eeip.cz/download/090515-EEIP-dopad-krize-na-Strukturalni-fondy.pdf

35

fluktuacím měnového kurzu a masivnímu odlivu investic; členství v eurozóně mohlo přinést malým, otevřeným, na exportu závislým ekonomikám stabilitu.30 Důsledkem opatrnosti a budoucí nejistoty je i stagnace v poskytování úvěrů. Ale vzhledem k rozsahu globální hospodářské krize můţeme říci, ţe i nadále je ve slovenském bankovním sektoru situace relativně stabilní. Banky řeší růst platební neschopnosti klientů standardním způsobem. Slovenské banky podobně jako naše, nepotřebují i v době krize žádné záchranné balíčky od státu. I nadále mají schopnost dosahovat zisku, zachovávat si svojí likviditu a solventnost.31 Aţ rok 2010 přinesl pro Slovensko pomalé zotavování se z globální krize, kdy se ekonomika začala lehce vzpamatovávat. V této době se obnovil růst mezinárodního obchodu, což umožnilo Slovensku se opět zařadit mezi země s rychlým hospodářským růstem. Postupně se opět zvyšovala zaměstnanost občanů.32 Období hospodářské recese ovšem pokračovalo z roku 2009, coţ se objevovalo v neschopnosti jak podniků, tak občanů splácet svým závazkům.

3.3 Přistoupení Slovenské republiky k Eurozóně – zavedení eura V rámci Evropské unie dochází od roku 2000 k postupnému zavedení jednotné měny, a to eura. Tento přechod se uskutečňuje na základě splnění několika kritérií. Jak jsem se jiţ zmínila u České republiky, tak se jedná o splnění Maastrichtských kritérií a také slučitelnost právních předpisů dané země s legislativou Evropské unie. Proces zavedení eura na Slovensku byl rozdělen do několika kroků. 1) Vstup do ERM II – V roce 2005 Slovensko vstoupilo do mechanismu výměnných kursů ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů II). Země, které jsou zapojené do tohoto mechanismu musí kursy svých měn udrţovat v povoleném fakturačním

30

Citace: http://www.revuepolitika.cz/clanky/1290/od-krize-k-zotaveni Citace: http://www.euroekonom.sk/download2/ekonomika-sr/Bankovy-sektor-na-Slovensku-vs-financna-ahospodarska-kriza.pdf 32 Citace: http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Publikacie/VyrocnaSprava/VSNBS10.PDF 31

36

pásu. Jak jiţ bylo řečeno, tak jedním z konvergenčních podmínek je setrvat v ERM II alespoň po dobu dvou let. Coţ je pro přijetí do Eurozóny nutnou podmínkou. 2) Období od vstupu do ERM II a přijetí Slovenska do Eurozóny – po dvouletém udrţení se SR v systému ERM II, 20.6. 2008 potvrdila bankovní rada Evropské unie přijetí Slovenska do Eurozóny. 3) Během roku 2008 se Slovensko připravovalo na zavedení eura. V této době začala raţba mincí a tisk eurových bankovek, dále se musely zásobit obchody eurovými bankovkami a mincemi. Zhruba od srpna tohoto roku se musely povinně zobrazovat ceny jak ve slovenské koruně tak v euro (výplatní pásky, maloobchodní ceny, důchody, apod.) 4) Euro bylo na Slovensku zavedeno 1. ledna 2009, současně do hotovostního i bezhotovostního oběhu bez přechodného období a stalo se tedy zákonným platidlem na území Slovenské republiky. Do konce roku bylo povinné duální zobrazování cen (euro i slovenská koruna). Vstup do Eurozóny znamená pro Slovensko řadu výhod. V případě turbulencí nepodléhá ekonomika Slovenska regionálním výkyvům.33 Dále se sníţilo riziko nedostatečné likvidity bankovního sektoru a klesly náklady financování státu a podniků. Zavedení eura dále přineslo změny v oblasti platební infrastruktury. Centrální banka začala provozovat platební systém Target 2 – Sk34. Tyto změny však proběhly bez problémů a to především díky důkladné přípravě v předcházejícím období. Guvernér NBS po ročním zavedení eura celou situaci zhodnotil velmi kladně.

33

Citace: http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Publikacie/VyrocnaSprava/VSNBS09.pdf Platební systém TARGET2 (the second-generation Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer system) je zaloţen na jednotné technické platformě SSP (Single Shared Platform) a slouţí k hrubé vyrovnání plateb v reálném čase v EUR s vyrovnáním v penězích centrální banky . Tato platforma mu umoţňuje technicky jednotný postup zadávání, zpracování a přijímání velkoobjemových plateb. SSP je spravována 3CB, tedy centrální bankou Francie, Německa a Itálie. TARGET2 byl uveden do provozu dne 19.11. 2007 jako vylepšený nástupce TARGET. Eurosystém se rozhodl pro postupný přechod, tzn. evropské země migrovaly do TARGET2 ve třech skupinách po dobu šesti měsíců, kdy fungovaly oba systémy paralelně. Slovenská republika je připojena na systém TARGET2 od 2.1. 2009. 34

37

3.4 Současnost Po globální krizi se slovenské bankovnictví pomalu začíná regenerovat. Míra nezaměstnanosti se časem začala sniţovat, ale i nadále zůstávala vysoká. Začala se pomalu lepšit celková ekonomická situace, coţ se odrazilo i na bankovnictví. V rámci nového dohledu na evropské úrovni se 1. ledna 2011 zřídili instituce evropského dohledu na makroúrovni a mikroúrovni. V souvislosti se vznikem těchto nových evropských orgánů byla NBS zapojena do přípravy více závažných regulačních a vykonávacích technických předpisů na úrovni EU.35 Z výročních zpráv NBS je zřejmé, ţe stabilita vývoje na finančních trzích po globální krizi nebude pravděpodobně moţné bez podpory Evropské centrální banky.

3.5 Struktura bankovního systému Jak jsem jiţ psala v předchozím textu, tak na Slovensku je dvoustupňový bankovní systém, stejně jako v našem bankovním systému. V následujících kapitolách budu popisovat centrální bankovnictví (Národní banku Slovenska) a obchodní banky (komerční banky).

3.5.1 Centrální banka – Národní banka Slovenska Národní banka Slovenska začala plnit svojí funkci 1. ledna 1993, dle zákona NR SR č. 566/1992 Zb. o Národní bance Slovenska jako nezávislá centrální banka Slovenské republiky. 36

Od zavedení eura 1. ledna 2009, se stala NBS součástí Eurosystému, který tvoří systém

všech centrálních bank eurozóny v rámci Evropského systému národních bank. Eurosystém je měnový orgán eurozóny a udrţuje její cenovou stabilitu. NBS je nezávislá instituce, která provádí dohled nad finančním trhem a udrţuje stabilitu slovenských cen. Národní banka Slovenska je nezávislá právnická osoba, která má hlavní sídlo v moderní budově v Bratislavě, dále má šest regionálních poboček v Bratislavě, Bánské Bystrici, Košicích, Nových Zámkách, Popradu a Ţilině.

35 36

Citace: http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Publikacie/VyrocnaSprava/VSNBS11.PDF Citace: http://www.nbs.sk/sk/o-narodnej-banke/zakladne-informacie

38

Nejvyšším řídícím orgánem centrální banky je bankovní rada, která řídí měnovou politiku státu. Bankovní rada obsahuje v současné době pět členů, jsou to: Guvernér bankovní rady Dva víceguvernéři bankovní rady Další dva členové bankovní rady Guvernér a víceguvernéři jsou jmenován prezidentem Slovenské republiky, další dva členi jsou jmenováni vládou SR. Funkční období členů bankovní rady je pět let. Hlavními úkoly bankovní rady jsou: Zásady postupu Národní banky Slovenské a jejích organizačních sloţek při uskutečňování evropské měnové politiky, podle pravidel stanovených pro společnou evropskou měnovou politiku, Zásady výkonu a organizace výkonu dohledu nad finančním trhem a ve věcích svěřeného Národní bance Slovenska. Národní banka Slovenska, jakoţto centrální banka má podobné funkce jako všechny centrální banky. Jejím hlavním cílem je udrţení cenové stability. V oblasti finančního trhu přispívá Národní banka Slovenska ke stabilitě finančního systému jako celku, jakoţ i k bezpečnému a zdravému fungování finančního trhu v zájmu udrţování důvěryhodnosti finančního trhu, ochrany klientů a dodrţování pravidel hospodářské soutěţe. Kromě toho, ţe také dohlíţí na finanční trh, tj. vykonává dohled nad bankami, pobočkami zahraničních bank, obchodníky s cennými papíry, zprostředkovateli investičních sluţeb, burzami cenných papírů, správcovskými společnostmi, podílovými fondy a subjekty kolektivního investování, pojišťovnami, zajišťovnami, penzijními společnostmi a nad dalšími subjekty Slovenského finančního trhu. Dohled nad finančním trhem je nejrozsáhlejší funkcí Národní banky Slovenska. Funkce centrální banky se mění dle určitého státu, ale zmíním zde funkce, které zůstávají pro centrální banky stejné: Monopol na vydávání bankovek 39

Měnová politika Banka státu Banka bank Kontrola úvěrů komerčních bank Správce rezerv Dále v rámci Eurosystému také přispívá k zabezpečení dalších funkcí: Podílí se na společné měnové politice, kterou určuje Evropská centrální banka Podporuje plynulé fungování platebních systémů a systémů vypořádání. Dále řídí, koordinuje a zajišťuje oběh peněz, platební styk a zúčtování dat platebního styku Dále udrţuje devizové rezervy, se kterými provádí devizové operace a disponuje s nimi, podle předpisů platných v Eurozóně Reguluje bankovní sektor – centrální banka určuje pravidla podnikání komerčních bank, uděluje licence novým bankám, vykonává bankovní dohled a popřípadě uděluje sankce při porušování pravidel Vydává eurové bankovky a mince, podle zvláštních přepisů platných v eurozóně Vypracovává statistiky Zabezpečuje finanční stabilitu eurozóně Účastní se v mezinárodní spolupráci a vzájemně spolupracuje s ostatními centrálními bankami37 Všeobecně bychom mohli říci, ţe funkce centrální banky se dělí na makroekonomické a mikroekonomické. Mezi makroekonomické zařazujeme emisi bankovek a mincí, měnovou politiku a devizovou politiku. Mezi mikroekonomické funkce patří funkce banky bank, banky státu a regulace bankovního sektoru. Reprezentace v mezinárodních vztazích Tím, ţe Slovensko přijalo v roce 2009 euro, tak se guvernér bankovní rady stal členem v Radě guvernérů Evropské centrální banky, čímţ má moţnost nepřímo vstupovat do rozhodovacího procesu orgánů EU. Slovenská banka Národní také reprezentuje Slovensko u

37

Zpracováno podle: http://www.nbs.sk/sk/o-narodnej-banke/zakladne-informacie

40

různých mezinárodních finančních institucí, kterými jsou například Mezinárodní měnový fond, Banka pro mezinárodní zúčtování.

3.5.2 Obchodní banky Slovenská legislativa vymezuje banky podle Zákona o bankách č. 438/2001 Z.z. takto: Banka je právnická osoba se sídlem na území Slovenské republiky založená jako akciová společnost, která a) Přijímá vklady b) Poskytuje úvěry c) a která má na výkon těchto dvou činností udělené bankovní povolení 38

3.5.2.1 Postavení a funkce obchodních bank Obchodní, nebo také komerční banky představují podnikatelské subjekty, které se zaměřují na dosaţení zisku. Jsou to právnické osoby, které jsou na Slovensku zaloţeny jako akciové společnosti bez veřejně upsaných akcií. Jak jiţ bylo zmíněno, o udělení povolení rozhoduje NBS, v některých případech po dohodě s Ministerstvem financí Slovenské republiky. Pro zaloţení komerční banky je zapotřebí základní kapitál v hodnotě minimálně 16 600 000 EUR. Pro zaloţení hypoteční banky je zapotřebí základní kapitál ve výši 33 200 000 EUR. Na Slovensku se nyní nachází 28 komerčních bank včetně poboček zahraničních bank. Obchodní banky se mohou dělit dle různých hledisek, o kterých jsem se jiţ zmínila u rozdělení obchodních bank v české republice. Proto se zde budu zaobírat dělení, které se liší na Slovensku. Hlavní funkce komerčních bank jsou: Přijímají vklady Poskytují úvěry Zabývají se platebním stykem Zprostředkovávají obchod na kapitálovém trhu 38

Citace: Zákon o bankách č. 438/2001 Z.z.

41

Ostatní sluţby (poradenství,…)

3.5.2.2 Cíle obchodních bank Základním cílem kaţdé obchodní banky je dosahování zisku při zachování stability a bezpečnosti. Aby banka mohla dosáhnout kladného hospodářského výsledku, musejí být výnosy z aktivních operací banky vyšší neţ náklady na činnost banky. Dalšími cíli obchodních bank jsou: rentabilita, likvidita, solventnost a bezpečnost. Tyto zásady jsou velmi důleţité pro správné fungování banky. Rentabilita znamená schopnost banky dosahovat zisk. Likvidita znamená schopnost banky vyplatit klientům jejich vklady, a to v jakýkoliv okamţik. Z toho důvodů je určitá část aktiv obchodní banky drţená v hotovosti u jiné komerční banky nebo u centrální banky. Solventnost je schopnost banky zaplatit závazky z běţných příjmů subjektům, ke kterým vznikají. Mezi tyto subjekty patří např. zaměstnanci banky, daňový úřad apod.

3.5.2.3 Rozdělení komerčních bank Základní dělení obchodních bank je univerzální, specializované, internetové a pobočky zahraničních bank a hypoteční banky. Univerzální banky Univerzální banky jsou s rozhodujícím postavením na trhu. Tyto banky mohou provádět všechny druhy operací. Na Slovensku tyto banky převaţují. Hlavní výhoda těchto bank je, ţe udrţují v konkurenčním boji, protoţe klient dostává všechny produkty u jedné banky. Mezi těmito bankami můţeme zmínit Československou obchodní banku, OTP banku Slovenska, Poštovní banku či Volskbank.

42

Specializované banky Specializované banky se zaměřují na určitý vybraný okruh bankovních operací, např. hypoteční banka, eskontní či reeskontní banka, lombardní banka a jiné. Specializované banky mají výhodu v profesionálních zaměstnancích, ale také nevýhodu v tom, ţe se zaměřují jen na danou věc. Mezi těmito bankami můţeme zmínit První stavební spořitelnu, Privatbanku, ČSOB stavební spořitelnu či Wustenrot stavební spořitelnu. Internetové banky Internetové banky poskytují sluţby retailového bankovnictví, bez vlastní sítě poboček. Podléhá ovšem pod stejný dozor NBS jako ostatní pobočkové banky. Internetová banka je tedy finanční ústav, který všechny svoje bankovní služby realizuje prostřednictvím přímých komunikačních kanálů. 39 Internetová banka tedy nemá ţádné pobočky a proto má velmi malý počet zaměstnanců. Můţe proto svým klientům nabídnout různé benefity (např. bezplatné vedení účtu). Klienti mají přístup ke svým účtům jedině přes internet, popřípadě prostřednictvím mobilních telefonů či bankomatů. Mezi těmito bankami můţeme zmínit mBank, ZUNO bank a AXA banku. Pobočky zahraničních bank Do této kategorie zařazujeme banky, které jsou zahraničního charakteru, ale mají pobočky i na Slovensku. Mezi těmito bankami můţeme zmínit Banco Mais, Citibank, Fio bank či ING bank. Hypoteční banky Hypoteční bankovnictví je v současné době samostatnou oblastí bankovních obchodů, která má zaměření na financování hypotečních investic a bytové výstavby. Na hypoteční bankovnictví má vliv více ukazatelů neţ u běţných produktů. Formuluje ho peněţní trh, kapitálový trh, dále trh nemovitostí a na Slovensku také legislativa Evropské unie. Základní charakteristické rysy hypoteční banky: 39

Citace: sk.wikipedia.org/wiki/Internetová_banka

43

Vstup do hypotečního odvětví je podmíněn splnění přísných poţadavků a pravidel fungování hypotečních bank Opatření zaměřené na stabilitu hypotečních bank se vztahuje i na majitele hypotečních cenných papírů Vzájemné vazby mezi hypotečním bankovnictvím a trhem nemovitost

44

4. Porovnání bankovních sektorů V této kapitole se zaměřuji na porovnání obou sektorů – českého a slovenského. Oba systémy mají jiţ zmíněnou centrální banku a síť komerčních bank. V následujícím textu se zaměřím na porovnání centrálních bank, obchodních bank, koncentrace a dopad finanční krize pro obě země.

4.1 Centrální bankovnictví Česká národní banka a Národní banka Slovenska jsou výhradními emitenty mincí a bankovek ve své zemi. Rozdílnost centrálních bank můţeme zdůraznit v závislosti, resp. nezávislosti na Evropské centrální bance. A tím i odlišnost funkcí obou bank. V institucionálním postavení mají obě centrální banky hlavní sídlo ve svých hlavních městech, ČNB v Praze a NBS v Bratislavě. Dále mají obě centrální banky další regionální pobočky, které jsou k dispozici obchodním bankám. Počet těchto poboček je v obou zemích téměř stejný, v ČR jich nalezneme 7 a na Slovensku 6. To je dáno tím, ţe obě země mají velmi podobnou rozlohu.

4.1.1 Funkce centrálních bank Slovenská národní banka je členem Eurozóny i Evropského systému centrálních bank (ESCB). Výkon funkcí Národní banky Slovenska je od roku 2009, kdy Slovensko přešlo na euro, omezen Evropskou centrální bankou a jejími nařízeními. NBS se ve spolupráci s ECB a s ostatními centrálními bankami Eurozóny podílí na činnostech, které zabezpečují stabilní měnový vývoj a hospodářský růst v oblasti Eurozóny. Národní banka Slovenska se na rozdíl od České národní banky můţe podílet na ovlivňování měnové politiky v Evropě, protoţe její guvernér zasedá v Radě Evropské centrální banky. V rámci Eurosystému se NBS aktivně zapojuje do mezinárodní spolupráce. Česká národní banka je pouze členem Evropského systému centrálních bank (ESCB), protoţe zde zatím nebylo zavedeno euro, ale jsme součástí EU. ČNB tedy nemusí přijímat ţádné pokyny od Evropské centrální banky, protoţe není součástí Eurozóny, je tedy zcela 45

nezávislá na ECB. Nezávislost centrální banky je důleţitá pro plnění jejího hlavního měnového cíle, kterým je cenová stabilita. ČNB zajišťuje vztahy k ESCB a k ECB v souladu s požadavky, které vyplývají ze Smlouvy a ze Statutu ESCB a ECB. Guvernér se od června 2004 účastní jednání Generální rady jako její řádný člen, je doprovázen viceguvernérem a event. může být zastoupen svým alternátem. Zástupci ČNB působí jako členové ve 13 výborech ESCB; do každého ze 13 výborů byli bankovní radou jmenování dva zaměstnanci ČNB.40 Hlavní funkce ČNB

Hlavní funkce NBS podle Eurozóny

Udrţování měnové politiky

Udrţování finanční stability

Dohled nad finančním trhem

v Eurozóně

Emise oběţiva a peněţních oběh

Dohled nad finančním trhem

Devizová činnost

Udrţování měnové politiky

Platební styk a zúčtování bank

Emise eurových bankovek a mincí

Banka státu

Platební styk

Banka bank

Vypracovávání statistik Mezinárodní spolupráce Spolupráce a podpora mezi centrálními bankami Banka bank Banka státu

Tabulka č. 2 Hlavní funkce centrálních bank – vlastní zpracování – zdroj internet41 42

4.1.2 Dohled nad finančním trhem Česká národní banka i Národní banka Slovenska mají tu pravomoc, ţe dohlíţejí na celý finanční sektor. Hlavním rozdílem je, ţe NBS by se měla v průběhu letošního roku s ostatními Evropskými centrálními bankami podílet na Jednotném mechanismu dohledu v oblasti Eurozóny.

40

Citace z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/ecb_escb/ Zpracováno podle: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/ 42 Zpracováno podle: http://www.nbs.sk/sk/o-narodnej-banke/zakladne-informacie 41

46

Česká republika Česká národní banka, podle zákona drţí dohled nad celým finančním sektorem. ČNB tedy provádí dohled nad bankovním sektorem, družstevními záložnami, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními společnostmi, fondy penzijních společností, směnárnami a dohled nad institucemi v oblasti platebního styku. Stanovuje pravidla, která chrání stabilitu bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a sektoru penzijních fondů. Systematicky reguluje, dohlíží a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel.43 ČNB můţe svůj dohled provádět buď na dálku, nebo na místě. Dohled na dálku odpovídá monitorování obchodní banky na základě pravidelného informování o její činnosti, a to v podobě výkazů předkládaných podle jednotné metodiky ČNB nebo auditorských zpráv. Dohled na místě je prováděn přímo v budovách obchodních bank a je zaměřen hlavně na řízení jednotlivých rizik. Slovenská republika Stejně jako u ČR, tak i na Slovensku provádí dohled nad celým finančním trhem Národní banka Slovenska. NBS vykonává dohled nad bankami, pobočkami zahraničních bank, obchodníky s cennými papíry, zprostředkovateli investičních služeb, burzami cenných papírů, správcovskými společnostmi, podílovými fondy a subjekty kolektivního investování, pojišťovnami, zajišťovnami, penzijními společnostmi a nad dalšími subjekty Slovenského finančního trhu. Dohled nad finančním trhem je nejrozsáhlejší funkcí Národní banky Slovenska. 44 Stejně jako ČNB tak i NBS můţe vykonávat svůj dohled jak na dálku, tak na místě. Národní banka Slovenska také sbírá a zpracovává výkazy od subjektů finančního trhu, tedy od obchodníků s cennými papíry, kapitálového trhu, pojišťovnictví prostřednictvím aplikačního programového systému STATUS – DFT.

43 44

Citace: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/ Citace: http://www.nbs.sk/sk/dohlad-nad-financnym-trhom

47

Podle legislativy Evropské rady v roce 2012 má vzniknout do konce tohoto roku tzv. bankovní unie mezi členy eurozóny. Tato unie má vzniknout za účelem celistvosti jednotného trhnu v oblasti finančních sluţeb, aby se předešlo k hospodářské krizi v eurozóně. Legislativa bankovní unie má být postavena na třech pilířích: Jednotný mechanismus dohledu Jednotný mechanismus řešení krizových situací a Systému ochrany vkladů s evropským prvkem. NBS by se měla s ostatními Evropskými centrálními bankami podílet od listopadu letošního roku na Jednotném mechanismu dohledu.

4.2 Obchodní bankovnictví Princip fungování obchodních bank je podobný pro obě země. V České republice převaţují univerzální velké banky s bilanční sumou 58% na celkových aktivech. Mezi tyto banky patří například Československá obchodní banka, Komerční banka, Česká spořitelna a UniCredit bank. Na Slovensku téţ převaţují univerzální velké banky s bilanční sumou 61% na celkových aktivech. Mezi tyto banky řadíme Slovenskou spořitelnu, Všeobecnou úvěrovou banku, Československou obchodní banku a Tatra banku. Dále uvádím tabulku, ve které se nachází počet obchodních bank v dané zemi a počet poboček zahraničních bank. Počet bank

Země

Počet bank

Česká republika

23

21

44

Slovenská republika

14

14

28

zahraničních poboček

Celkem

Tabulka č. 3 Počet bank v ČR a SR – vlastní zpracování – zdroj internet45

45

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zp ravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2012_cz.pdf http://www.nbs.sk/sk/dohlad-nad-financnym-trhom/dohlad-nad-bankovnictvom/zoznam-uverovych-institucii

48

4.2.1 Ekonomické ukazatele obchodních bank46 V této podkapitole se zaměřím na srovnání obchodních bank v ČR a SR podle základních finančních ukazatelů. Vybrala jsem si srovnání podle celkové výše poskytnutých úvěrů a vkladů klientů v ČR a SR a dále porovnám bilanční sumy, poskytnuté úvěry klientům a vklady klientů u 4 největších bank v obou zemích. Objem poskytnutých úvěrů klientům v České republice byl v roce 2012 trojnásobně větší neţ na Slovensku, totéţ můţeme říct i o vkladech klientů. Coţ je dáno hlavně rozlohou a počtem obyvatel na Slovensku, který je o polovinu menší. ČR (mld. Kč)

SR (tis. EUR)

SR (mld. Kč)47

2 780

37 448 712

942

1 045

17 725 364

446

3 128

41 621 333

1 046

1770

24 551 528

617

Úvěry klientům Úvěry klientům – domácnostem Vklady klientů Vklady klientů od domácností

Tabulka č.4 Celkový objem poskytnutých úvěrů a vkladů klientů za rok 2012 – vlastní zpracování – zdroj internet 48 V České republice je největší bankou ČSOB s bilanční sumou 936 174 mil. Kč za rok 2012.

46

Zpracováno podle: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpra vy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2012_cz.pdf 47 Převod měny byl převeden podle průměrného kurzu v roce 2012, který byl 25,143 Kč = 1 EUR. Podle http://www.kurzy.cz/kurzy-men/historie/EUR-euro/2012/ 48 Zpracováno podle: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpra vy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2012_cz.pdf http://www.nbs.sk/sk/dohlad-nad-financnym-trhom/analyzy-spravy-a-publikacie-v-oblasti-financnehotrhu/analyticke-udaje-financneho-sektora

49

Bilanční suma v ČR

31% 11%

KB

26%

ČSOB UniCredit bank 32%

Česká spořitelna

Graf č. 2 Bilanční suma bank v ČR – vlastní zpracování – zdroj internet 49 Dále se v Česku nejvíce daří KB, České spořitelně a UniCredit bank. ČSOB, Česká spořitelna a KB jsou povaţovány za trojici stálic v českém bankovnictví. ČSOB

Česká spořitelna

KB

UniCredit bank

Bilanční suma

936 174

920 403

786 836

318 909

Úvěry klientům

479 516

489 103

451 547

184 715

Vklady klientů

629 622

688 624

579 067

195 120

Tabulka č. 5 Finanční ukazatele velkých bank v ČR za rok 2012 (v mil. Kč) – vlastní zpracování – zdroj internet 50

Na Slovensku je největší bankou Slovenská spořitelna s bilanční sumou 11 777 mil EUR za rok 2012.

49

, Zpracováno podle výročních zpráv: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocnizpravy/VZ_CSOB_2012.pdf http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2012-vyrocnizprava.pdf?46e9f48e6a28401df5cd0b850b677c5c http://www.unicreditbank.cz/files/download/vyrocni-zpravy/VZ_UCB_2012_CZ.pdf http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2012.pdf 50

50

Bilanční suma na Slovensku 16%

Slovenská spořitelna

31%

VÚB

23%

Tatra banka ČSOB

30%

Graf č.3 Bilanční suma bank na Slovensku – vlastní zpracování – zdroj internet51 Dalšími prosperujícími bankami na Slovensku jsou VÚB banka, která má téměř srovnatelnou bilanční sumu jako Slovenská spořitelna. Následují je Tatra banka a ČSOB. Slovenská spořitelna

VÚB banka

Tatra banka

ČSOB

Bilanční suma

11 777

11 456

9 073

6 285

Úvěry klientům

7 093

7 527

6 864

4 247

Vklady klientů

8 413

7 766

6 388

4 200

Tabulka č. 6 Finanční ukazatele velkých bank na Slovensku za rok 2012 (mil. EUR) – vlastní zpracování – zdroj internet52

4.3 Dopad finanční krize v roce 2008 na ČR a SR O vzniku a průběhu finanční krize, později globální jsem se jiţ zmínila u kaţdé země zvlášť. V této kapitole se zaměřím přímo na její následky v kaţdé zemi.

51 52

,

Zpracováno podle výročních zpráv: http://www.slsp.sk/downloads/vyrocna-sprava-slsp-2012.pdf http://www.vub.sk/files/sekundarna-navigacia/informacny-servis/informacie-pre-akcionarov-vub-a.s/bod-6programu-rvz-20.3.2013-vyrocna-sprava-vub-a.s-2012.pdf http://www.vyrocnaspravatatrabanka.sk/sk/financne-ukazovatele https://www.csob.sk/o-nas/press/tlacove-spravy

51

Česká republika Finanční krizí bylo zasáhnuto celé české hospodářství. Dopad měla krize na vládu, soukromou a státní sféru, ale i podnikatelskou sféru, a tím pádem se zvýšila nezaměstnanost občanů v České republice. Nezaměstnaní neměli dostatečné finanční zdroje a tím nemohly dostát svým závazkům. Bankovnictví však zůstávalo stabilní, protoţe většina institucí si z minulých let udrţovala ziskovost. Bankovnictví bylo postaveno na uspokojivé rentabilitě, vysoké kapitálové přiměřenosti, dobré bilanční likviditě a v neposlední řadě na vysokém poměru vkladů k úvěrům. ČNB samozřejmě uskutečnila určitá opatření pro lepší fungování finančního trhu a dohledu nad ním. Intenzivně monitorovala finanční trh, poskytovala mimořádné nástroje na podporu likvidity a zintenzivnila komunikaci s domovskými regulátory. 53 Ovšem i přes krizi České bankovnictví vykazovalo v této době kladnou čistou externí pozici, a bylo tedy nezávislé na vnějším financování. Následně v roce 2010 se jiţ obnovovala úvěrová dynamika. Slovenská republika Na Slovensku byl zpočátku vliv krize nepatrný, aţ začátkem roku 2009 se krize začala projevovat. Byl zaznamenán ekonomický pokles. Špatná ekonomická situace se podobně jako u nás odrazila mimo jiné ve vysoké nezaměstnanosti. Dále slovenské banky vykazovaly menší zisky a niţší poskytování úvěrů. Slovensko přijalo komplexní balík na ochranu před krizí. Dále byla navrţena různá opatření, mezi kterými bylo například čerpání z eurofondů, zlepšení čerpání úvěrů pro malé a střední podnikání a jiné. Slovensko patřilo v rámci EU k nejvíce zasaţeným státům globální krizí, protoţe je závislé na vývozu. Členství v Eurozóně však přivedlo Slovensku větší stabilitu a díky euro se mu podařilo vyhnout fluktuacím měnového kurzu a masivnímu odlivu investic.

53

Zpracováno podle: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/download/singer_20100614 _vse.pdf

52

Slovenské bankovnictví však i přes velký rozsah globální krize zůstalo relativně stabilní. Banky na Slovensku mají i v době krize schopnost dosahovat ziskovosti a zachovávají si svojí likviditu a solventnost. Pomalé zotavení přinesl Slovensku aţ rok 2010, kdy se ekonomika začala vzpamatovávat a obnovil se mezinárodní obchod. K růstu výkonnosti slovenské ekonomiky v roce 2012 přispěl výlučně čistý vývoz zboţí a sluţeb.

53

5. Závěr 5.1 Zhodnocení srovnání a předpokládaný vývoj Cílem mé bakalářské práce je na základě mnou vybraných kritérií analyzovat a porovnat České a Slovenské bankovní sektory. V předchozí kapitole jsem si vybrala porovnat postavení centrálního bankovnictví, zejména porovnat postavení České národní banky a Národní banky Slovenska, dále obchodní bankovnictví a dopad finanční (globální) krize v roce 2008 na obě země. Postavení centrálních bank se liší ve stanovení hlavního cíle, protoţe Národní banka Slovenska je po přijetí eura jako státní měny v roce 2009 součástí Eurozóny, coţ je hlavní rozdíl oproti České národní bance. Česká národní banka je nezávislá a má tu pravomoc „razit“ si svojí politiku bez dohledu Evropské centrální banky. Hlavním měnovým cílem České národní banky je udrţování cenové stability v zemi. Oproti tomu Národní banka Slovenska, tím ţe je součástí Eurozóny, musí dodrţovat ustanovení a nařízení Evropské centrální banky a tím jsou její pravomoce sníţené. Hlavním cílem Národní banky Slovenska je zabezpečování stabilního měnového vývoje a hospodářského růstu v oblasti Eurozóny. Národní banka Slovenska se na rozdíl od České národní banky můţe podílet na ovlivňování měnové politiky v Evropě, protoţe její guvernér zasedá v Radě Evropské centrální banky. Obě centrální banky plní dohled nad celým finančním sektorem v dané zemi. V obchodním bankovnictví převládají univerzální velké banky, a to jak na Slovensku, tak v České republice. Největší bankou Česka je ČSOB, na Slovensku je jí pak Slovenská spořitelna. Rozdílem je však počet komerčních bank, kterých je v Čechách o 16 více neţ na Slovensku. Dalším rozdílem, který zmiňuji je celkový objem poskytnutých úvěrů a vkladů klientů, jenţ byl v České republice trojnásobně větší v roce 2012 neţ na Slovensku. Coţ je ovšem dáno velikostí a počtem obyvatel Slovenska, které je o téměř o polovinu niţší. Finanční krize, později aţ globální velikosti postihla celý svět. Českou republiku zasáhla v době, kdy bankovní sektor byl stabilizovaný. Česká národní banka uskutečnila určitá opatření pro lepší fungování finančního trhu a dohledem nad ním, ale i přesto si myslím, ţe České bankovnictví přečkalo období krize obstojně. České banky v době krize vykazovaly ziskovost a bankovní sektor nepotřeboval v době krize ţádnou pomoc od státu. 54

Slovensko koncem roku 2008 schválilo vládou komplexní balík na ochranu před krizí. Slovensko patřilo v rámci EU k nejvíce zasaţeným státům globální krizí, protoţe je závislé na vývozu. Členství v Eurozóně však přivedlo Slovensku větší stabilitu a díky euro se mu podařilo vyhnout fluktuacím měnového kurzu a masivnímu odlivu investic. Bankovní sektor však zůstával celkem stabilní, banky dosahovaly ziskovosti a udrţovaly si svojí likviditu a solventnost. České bankovnictví je v současné době stabilní, ale je silně provázáno s celkovým ekonomickým vývojem země. V roce 2012 byl zaregistrován mírný ekonomický pokles o 1,2 %, který pokračoval aţ do roku 2013. I přesto však zůstává bankovní sektor ziskový. Na podzim roku 2013 byla Česká národní banka nucena oslabit kurz koruny. Toto oslabení kurzu koruny by mělo podle Národní banky sníţit riziko vzniku dlouhodobé deflace, coţ je setrvalý pokles cenové hladiny. Dále by mělo urychlovat oţivení domácí ekonomiky a také by mělo napomoci, aby se inflace přiblíţila zpět k cíli ČNB. Slovensko se také zotavuje z globální krize, je zřejmé, ţe stabilita vývoje na finančních trzích po globální krizi nebude pravděpodobně moţné bez podpory Evropské centrální banky. Dle předpokladu vývoj ekonomiky v roce 2012 byl především postaven na zahraniční poptávce,

nepříznivě však bude ovlivněn vývojem domácí poptávky. Nastartování domácí spotřeby bude úzce spojeno s vývojem na trhu zaměstnanosti, kde však zatím nelze pozorovat příznivé signály. Přijetí různých neekonomických a neefektivních opatření na zabránění dopadu světové hospodářské krize na malou slovenskou ekonomiku by se do vývoje domácí spotřeby mohlo promítnout až v druhé polovině roku 2013.54

54

Citace: https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/slovensko/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zeme. html

55

Seznam použité literatury Monografie: 1. ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCICACE. Bankovnictví v proměnách času, 1. vydání. Praha: Česká bankovní asociace, 2012. 253 s. ISBN 978-80-260-3016-4

2. KOLEKTIV, Autorů. Bankovnictví, 6. vydání. Praha: BIVS, 2006, 208 s. ISBN 97880-7265-099-6 3. PTATSHEKOVÁ, Jitka. Dvacet let české koruny, 1. vydání. Praha: Grada, 2013. 144 s. ISBN 978-80-247-4581-4

4. REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví, 3. vydání. Praha: Management Press, 2011. 558 s. ISBN 978-80-230-7 5. SHILLER, Robert J. Investiční horečka, 1. vydání. Praha: Grada Publishing. 2010. 293 s. ISBN 978-80-247-2482-9

Zákony a jiná legislativa 1. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách 2. Zákon č. 438/2001 Z.z, o bankách 3. Zákon č. 566/1992 Zb., o Národní bance Slovenské 4. Zákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance

Seznam internetových zdrojů 1. Cnb.cz

[online].

[cit.

2014-03-19].

O

ČNB.

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/ 2. Cnb.cz [online]. [ cit. 2014-03-19]. Dohled nad finančním trhem. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/ 3. Cnb.cz

[online].

[2014-01-15].

Zprávy

o

výkonu

dohledu.

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnn e_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2012_cz.pdf 4. Cnb.cz [online]. [2014-01-17]. Důvody a přínosy oslabení koruny. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/duvody_a_prinosy_oslabeni_koruny.html 56

5. Cnb.cz [online]. [2014-02-15]. Tisková konference bankovní rady. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/br_zapisy_ z_jednani/2013/download/tk_08sz2013_cz.pdf 6. Cnb.cz

[online].

[2014-02-19].

Mezinárodní

vztahy.

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/ecb_escb/ 7. Cnb.cz

[online].

[2014-03-01].

Finanční

stabilita.

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/f s_2011-2012/fs_2011-2012.pdf 8. Cnb.cz

[online].

[2014-03-27].

Zprávy

o

výkonu

dohledu.

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnn e_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2012_cz.pdf 9. Cnb.cz [online]. [2014-04-06]. Hospodářská krize a česká ekonomika. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/do wnload/singer_20100614_vse.pdf 10. Csas.cz

[online].

[2014-04-05].

Výroční

zpráva

2012.

Dostupné

z:

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2012.p df 11. Csob.cz

[online].

[2014-04-05].

Výroční

zpráva

2012.

Dostupné

z:

http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocnipololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2012.pdf 12. Csob.sk

[online].

[2014-04-05].

Výroční

zpráva

2012.

Dostupné

z:

https://www.csob.sk/o-nas/press/tlacove-spravy 13. Czech-ba.cz [online]. [2014-03-04]. Bankovní sektor v období 2012-2013. Dostupné z:

https://www.czech-ba.cz/cs/bankovni-sektor/zakladni-informace/data-za-

obdobi/bankovni-sektor-v-obdobi-2012-2013 14. EEip.cz [online]. [ cit. 2014-03-6]. Dopad krize na strukturální fondy. Dostupné z: http://www.eeip.cz/download/090515-EEIP-dopad-krize-na-Strukturalni-fondy.pdf 15. Euroekonom.sk [online]. [ cit. 2014-02-15]. Bankový sektor na Slovensku vs. finančná

a

hospodárska

kríza.

Dostupné

z:

http://www.euroekonom.sk/download2/ekonomika-sr/Bankovy-sektor-na-Slovenskuvs-financna-a-hospodarska-kriza.pdf 16. Janda, Josef. Mesec.cz [online]. 29. 10. 2008 [2014-02-01]. Finanční krize vznik vývoj a předpovědi. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/financni-krize-vznikvyvoj-a-predpovedi/ 57

17. Kb.cz

[online].

[2014-04-05].

Výroční

zpráva

2012.

Dostupné

z:

http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2012-vyrocni-zprava.pdf?46e9f48e6a28401df5cd0b850b677c5c 18. Kurzy.cz

[online].

[2014-04-02].

Průměrné

kurzy

od

ČNB.

Dostupné

z:

http://www.kurzy.cz/kurzy-men/historie/EUR-euro/2012/ 19. Mzv.cz [online]. [2014-04-06]. Ekonomická charakteristika země. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/slovensko/ekonomika/ekonomi cka_charakteristika_zeme.html 20. Nbs.cz

[online].

[2014-03-27].

Seznam

úvěrových

institucí.

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.nbs.sk/sk/dohlad-nad-financnym-trhom/dohlad-nadbankovnictvom/zoznam-uverovych-institucii 21. Nbs.sk

[online].

[

cit.

2014-02-19].

Výroční

zpráva.

http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Publikacie/VyrocnaSprava/VSNBS10.PDF 22. Nbs.sk

[online].

[

cit.

2014-02-19].

Výroční

zpráva.

Dostupné

z:

http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Publikacie/VyrocnaSprava/VSNBS09.pdf 23. Nbs.sk

[online].

[

cit.

2014-02-19].

Výroční

zpráva.

Dostupné

z:

http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Publikacie/VyrocnaSprava/VSNBS11.PDF 24. Nbs.sk

[online].

[

cit.

2014-02-19].

Základní

informace.

Dostupné

z:

http://www.nbs.sk/sk/o-narodnej-banke/zakladne-informacie 25. Nbs.sk [online]. [ cit. 2014-03-19]. Dohled nad finančním trhem. Dostupné z: http://www.nbs.sk/sk/dohlad-nad-financnym-trhom 26. Nbs.sk [online]. [2014-04-03]. Analytické údaje finančního sektoru. Dostupné z: http://www.nbs.sk/sk/dohlad-nad-financnym-trhom/analyzy-spravy-a-publikacie-voblasti-financneho-trhu/analyticke-udaje-financneho-sektora 27. Pololáník, Lukáš. Finance.cz [online]. 14. 10. 2008 [2014-02-01]. Finanční krize jak to začalo. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/195113-financni-krizejak-to-zacalo/ 28. Revuepolitika.cz [online]. [ cit. 2014-02-15]. Od krize k zotavení. Dostupné z: http://www.revuepolitika.cz/clanky/1290/od-krize-k-zotaveni 29. sk.wikipedia.org [online]. [ cit. 2014-03-05]. Internetová banka. Dostupné z: sk.wikipedia.org/wiki/Internetová_banka 30. Slsp.sk

[online].

[2014-04-05].

Výroční

zpráva

http://www.slsp.sk/downloads/vyrocna-sprava-slsp-2012.pdf

58

2012.

Dostupné

z:

31. Unicreditbank.cz [online]. [2014-04-05]. Výroční zpráva 2012. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/files/download/vyrocni-zpravy/VZ_UCB_2012_CZ.pdf 32. Vub.sk

[online].

[2014-04-05].

Výroční

zpráva

2012.

Dostupné

z:

http://www.vub.sk/files/sekundarna-navigacia/informacny-servis/informacie-preakcionarov-vub-a.s/bod-6-programu-rvz-20.3.2013-vyrocna-sprava-vub-a.s-2012.pdf 33. Vyrocnaspravatatrabanka.sk [online]. [2014-04-05]. Výroční zpráva 2012. Dostupné z: http://www.vyrocnaspravatatrabanka.sk/sk/financne-ukazovatele 34. Zavedenieura.cz [online]. [2014-01-17]. Národní plán zavedení eura. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro-a-ceska-republika/narodni-plan-zavedeni-eura 35. Zavedenieura.cz [online]. [2014-01-17]. Plnění vstupních podmínek. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/euro-a-ceska-republika/plneni-vstupnich-podminek

59

Seznam použitých obrázků Obrázek č. 1 – Podíl ukazatelů k úvěrům evropských zemích Obrázek č. 2 – Druhy obchodních bank

Seznam použitých tabulek Tabulka č. 1 – Funkce centrální banky Tabulka č. 2 – Hlavní funkce centrálních bank Tabulka č. 3 – Počet bank v ČR a SR Tabulka č. 4 – Celkový objem poskytnutých úvěrů vkladů klientů za rok 2012 Tabulka č. 5 – Finanční ukazatele velkých bank v ČR za rok 2012 (mil Kč) Tabulka č. 6 – Finanční ukazatele velkých bank na Slovensku za rok 2012 (tis EUR)

Seznam použitých grafů Graf č. 1 – Objem bank podle bilanční sumy v ČR Graf č. 2 – Bilanční suma bank v ČR Graf č. 3 – Bilanční suma bank na Slovensku

Seznam použitých příloh Příloha č. 1 – Seznam bank v ČR a na Slovensku k roku 2013 České banky: Československá obchodní banka, Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit Bank, Hypoteční banka, Raiffeisenbank, GE Money Bank, Českomoravská stavební spořitelna, JaT Banka, Raiffeisen stavební spořitelna, Česká exportní banka, Modrá pyramida stavební spořitelna, PPF banka, Sberbank CZ, Wustenrot – stavební spořitelna, Air Bank, LBBW Bank CZ, Wustenrot hypoteční banka, Fio Banka, Equa bank, Evropsko-ruská banka. Pobočky zahraničních bank v ČR: AXA Bank, Bank Gutmann, Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ, BNP Paribas Fortis, BRE bank, Citibank Europe, COMMERZBANK, Deutsche bank, 60

HSBC Bank, ING Bank, MEINL Bank, Oberbank AG, PRIVAT BANK AG, Raiffeisnbank im Stifftland, Saxo bank, The Royal Bank of Scotland, Volksbank Lobau-Zittau, Všeobecná úvěrová banka, Waldviertler Sparkasse von 1842, Western Union, ZUNO BANK AG. Slovenské banky: Československá obchodná banka, ČSOB stavebná sporitelňa, OTP Banka Slovensko, Poštovná banka, Prima banka Slovensko, Privatbanka, Prvá stavebná sportitelňa, Raiffeisen Bank, Sberbank Slovensko, Slovenská sporitelňa, Slovenská záručná a rozvojová banka, Tatra banka, Všeobecná úverová banka, Wustenrot stavebná sporitelňa. Pobočky zahraničních bank na SR: Banko Banis Mais S.A., BKS Bank AG, Citibank Europe, COMMERZBANK, Fio banka, ING bank, JaT BANKA, KDB bank Europe, Komerční banka, mBank, Oberbank AG, The royal Bank of Scotland, UniCredit Bank Czech Republic, ZUNO BANK AG.

61