1/2015
Srbecký
zdarma
občasník Obec Srbsko, Kulturní komise vyhlašuje
FOTOGRAFICKOU SOUTĚŽ
u příležitosti konání HRUŠKOVÉHO POSVÍCENÍ Zahájení soutěže: 27. 9. 2014 Odevzdání fotografií: do 31. 8. 2015 Vyhlášení soutěže: 26. 9. 2015 na návsi u lípy Vítězné práce budou použity do nástěnného kalendáře na rok 2016.
Jaký byl letošní masopust? Krásný. A zase jiný. Obnovená tradice se letos dočkala již sedmého pokračování. Konal se sice už v době půstu (kapela Třehusk nestihne objet všechny masopustní obce ve správném termínu!), ale to nám nevadilo. Krásné počasí vylákalo nespočet masek, a to od malých dětí v kočárku po ty dříve narozené. A všichni se veselili pospolu, tak jak to má být. Zabijačkové pochoutky připravil opět mistr řezník Fr. Tenkrát, i když tentokrát už ve svém řeznictví a ne na statku (zákon o domácích zabijačkách nám to zakázal), ale na chuti tomu neubralo. Manželé Horáčkovi dekoracemi a roztopenými kotli navodili atmosféru jako na pravé zabijačce. Průvod prošel od Kody až k ulici K Vodopádům a všude ho vítali milé hospodyňky a přátelští hospodáři. Množství dobrot, které jsme měli možnost ochutnat, bylo
www.obecsrbsko.cz
nevídané. Letos opravdu otevřelo svá vrátka velké množství domácností. Zase se potvrdila známá pravda, že největší radost máme z toho, co si sami připravíme a čeho se můžeme aktivně účastnit. Děkujeme všem účastníkům, všem maškarám, všem otevřeným domácnostem, všem, kteří průvodu třeba jen zamávali. A nesmím zapomenout na naše těhotné nevěsty. V letošním roce vybraly od projíždějících cyklistů a motoristů rekordních 5 700 Kč. Velká pochvala! A chválí i děti naší školy, kterým z této částky bylo předáno 5 000 Kč na jejich aktivity. Fotografie najdete uvnitř listu a mnoho dalších pak na našich webových stránkách. Tak zase za rok - tentokrát v době masopustní - v sobotu 13. února 2016. Svata Biskupová
Pravidla soutěže, která bude probíhat po celý rok:
Každý účastník může odevzdat nejvíce 6 fotografií. Fotografie účastníci soutěže odevzdají na CD nosiči a zároveň v papírové podobě o rozměrech max. velikosti A4 v kanceláři Obecního úřadu Srbsko. Téma fotografií musí být obec Srbsko – život v obci, příroda, krajina, stavby, lidé a cokoliv dalšího. Fotografie budou vystaveny při Svatováclavském posvícení dne 26. 9. 2015 (podle počasí buď v kulturním domě nebo přímo na návsi U Lípy). Hodnotit budou přímo návštěvníci výstavy, každý z nich dostane 12 hlasů, které přidělí jednotlivým fotkám. Výsledky budou sečteny a obrázky s nejvíce hlasy budou použity do nástěnného kalendáře pro rok 2016. Účastníci soutěže dostanou zdarma 3 nástěnné kalendáře. Soutěž není omezena věkem ani bydlištěm!
strana 1
Z činnosti zastupitelstva ➠ Dokončili jsme výběrové řízení na zhotovitele II. etapy výstavby vodovodu. ➠ Dokončili jsme výběrové řízení na zhotovitele zateplení a opravy budovy obecního úřadu. ➠ V kempu byla provedena plynofikace, zavedena voda, dokončují se cesty, oplocení a rozvod elektřiny v budově recepce. ➠ V součinnosti s VaK Beroun došlo ke kontrole skutečně přihlášených nemovitostí a v nich bydlících osob pro stočné a vodné, seznam připojených nemovitostí naleznete na webových stránkách obce, mapu se zakreslením připojených nemovitosti najdete v chodbě obecního úřadu. ➠ Nově byly vytvořeny facebookové stránky obce Srbsko a za dobu své týdenní existence mají už přes 120 lajků. Přidejte se i Vy! www.facebook.com/obecsrbsko ➠ Bylo vyčištěno ústí Bubovického potoka.
➠ CHKO nám schválilo studii přístavby a vestavby školy, připravujeme výběrové řízení na projektanta. ➠ Připravujeme vítání srbeckých dětí, pozváno bude 11 dětí. ➠ Připravujeme účast na královském průvodu - neděle 7. června. ➠ Od května do září chceme zprovoznit informační bod, pouze o víkendech, v domečku ČHMÚ pod hotelem U Berounky.
strana 2
➠ Krásný pohled na Berounku v Srbsku objektivem Zdeňka Meglera.
Protipovodňová opatření na Berounce Rády bychom Vás informovaly o průběhu aktivit týkajících se protipovodňových opatření na celém toku Dolní Berounky: Co se nám povedlo? ➠ Za období od 9/2013 do 1/2014 petici podepsalo 4539 občanů ČR a dalších 476 podepsalo elektronickou verzi petice. Petice s požadavky byly předány na Ministerstvo zemědělství ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR. ➠ Probíhá aktivní komunikace s CHKO Český kras, Povodím Vltavy, s. p., starosty obcí v regionu Dolní Berounka a náměstkem hejtmana Středočeského kraje PhDr. Bc. Markem Semerádem, MBA, který je i předsedou „Pracovní skupiny pro prevenci a zmírňování následků povodní“. ➠ V 10/2014 proběhla schůzka s Povodím Vltavy, s. p., které se zúčastnil generální ředitel RNDr. Petr Kubala, dále Ing. Tomáš Kendík, Ing. Jaroslav Beneš, Ing. Jan Pretl, MBA a Ing. Jiří Stratílek. Na této schůzce jsme předaly naše požadavky na protipovodňová opatření na Berounce. Výsledkem schůzky bylo, že se společně sejdeme na prohlídce toku Berounky v obci Srbsko, kde budou upřesněny požadavky na práce na „vyčištění a zkapacitnění koryta“. ➠ V 11/2014 se v obci Srbsko konala prohlídka toku řeky Berounky. Prohlídky se zúčastnili zástupci obce Srbsko, Povodí Vltavy, s.p., CHKO Český kras a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Výsledkem této prohlídky bylo, že Povodí Vltavy, s. p. zajistí zpracování studie, ve které bude na matematickém modelu posouzen vliv opatření (odstranění sedimentů, náletových dřevin, vyčištění navigací, revitalizační akce) na průchod velkých vod v Srbsku. Tato studie by měla být hotová do konce 1. čtvrtletí 2015. ➠ V průběhu 10-12/2014 jsme komunikovaly s náměstkem hejtmana Středočeského kraje o možnostech protipovodňových opatření na Berounce a jejich financování. Ze strany Středočeského kraje nám byly přislíbeny finanční prostředky na komplexní studii souboru možných opatření na ochranu před povodněmi v celém dolním toku řeky Berounky. ➠ V 1/2015 Krajský úřad Středočeského kraje v obci Srbsko zorganizoval schůzku “Pracovní skupiny pro prevenci a zmírňování následků povodní“. Schůzky se zúčastnili zástupci KÚ Středočeského kraje, Povodí Labe s. p., Povodí Vltavy, s. p., Ministerstva zemědělství ČR, obcí regionu Dolní Berounky, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR apod. Výsledkem schůzky jsou tyto závěry: n Povodí Berounky je vyhodnoceno jako jedno z nejrizikovějších. V povodí se nachází 32 lokalit s nedostatečnou ochranou před povodněmi, v nichž bylo identifikováno 6409 ohrožených obyvatel. n Středočeský kraj považuje oblast povodí Berounky při řešení ochrany před povodněmi za prioritní a zpracuje studii odtokových poměrů v oblasti dolního toku Berounky v úseku od Berouna (včetně) až po soutok s Vltavou. Do 2/2015 by měl být zpracován harmonogram činnosti, do konce 6/2015 by měly být shromážděny všechny nezbytné podklady. ➠ V 5/2015 by měla v obci Srbsko proběhnout další schůzka Pracovní skupiny, na které budou projednány další postupy zpracování studie odtokových poměrů dolního toku řeky Berounky. Této schůzky se opět zúčastníme. Ještě jednou všem děkujeme za podporu petice a obci Srbsko za spolupráci. Je vidět, že tato aktivita je smysluplná, neboť otevřela problematiku protipovodňových opatření na Berounce, což vyplývá z článků, diskusí, našich jednání, apod. Musíme konstatovat, že kompetentní orgány si plně uvědomují závažnost situace na dolním toku Berounky, spolupracují s námi a hledají řešení této situace! Děkujeme. Lenka S. a Jiřina K.
www.obecsrbsko.cz
Masopust v Srbsku ve fotografii
Královský průvod Letos se ve dnech 6. a 7. června již posedmé koná již tradiční Královský průvod z Prahy na Karlštejn. Starousedlíci zajisté vědí, ale protože máme v obci za poslední rok přes padesát nových sousedů, ve znalcích oživím vzpomínky v nových vzbudím neutuchající zájem. Srbsko se vydává na tuto akci vlastní cestou, cestou v opačném směru. Vytváří vždy neopakovatelný, jedinečný, ve svých nejzářnějších dobách až stohlavý barevný průvod vinoucí se po silnici ze Srbska až do Karlštejna. Rádi vzpomínáme na rozesmáté řidiče aut, kteří se za naším průvodem ploužili rychlostí nejpomalejšího roběte a vychutnávali si tak ve svých kabinách právě nastávajícího horkého léta plnými doušky. Máme vlastní koně, vlastní povozy, svou muziku, božskou mana, a v neposlední řadě své veselé žertovné kousky, kterými již tradičně zpestřujeme lehce škrobený oficiální program. Loni jsme průvod poprvé odbyli pouhou malou výpravou vrchnosti a setkali se v Karlštejně s tázavě pozdvihnutým obočím, někde i slzami a sentimentem a dokonce s dobře míněnými, ale ve větách nepřeslechnutelnými výčitkami: KDE JE SRBECKÝ PRŮVOD? KDE JE VÁŠ VÍTĚZNÝ POVOZ S ROZEVLÁTÝMI MLADICEMI NAKAŽENÝMI MOREM? KDE JSOU VAŠI ROZKOŠNÍ RYBÁŘI S PRUTY A PODBĚRÁKY? Vzali jsme si tyto vzdechy a hořekování nad zašlou slávou srbeckého průvodu svobodných poddaných k srdci a tak letos vyhlašujeme: V NEDĚLI 7. ČERVNA 2015 NECHŤ VZKŘÍSÍ SE VELKOLEPÁ TRADICE SRBECKÉHO PRŮVODU! NEBUĎME TAK PYŠNÍ A POMOŽME PRAŽSKÝM! RYBÁŘI, RYBIČKY, SELKY A SELČIČKY! OPRAŠTE SVÉ NEJLEPŠÍ ŠATSTVO, NALEŠTĚTE UDICE, OPRAVTE PODBĚRÁKY, NAPEČTE KOLÁČŮ, KUŘAT A SELAT A PŘIJĎTE DO PRŮVODU! ZAHALEKAT SI A S HLAVOU HRDĚ VZTYČENOU NECHAT SE POZDRAVIT JÁSAJÍCÍM KRÁLOVSKÝM DAVEM. Věřím, že jsem ve Vás oživila Vaše nejlepší srbecké já a v neděli 7. června se uvidíme. Eva Černá
DĚTSKÝ DEN
V sobotu 30. května chceme věnovat dětem, budeme se společně se srbeckými maminkami za laskavého finančního příspěvku našeho obecního úřadu a dalších srbeckých organizací, popřípadě sponzorských příspěvků jednotlivců, snažit připravit veselé a hravé odpoledne. Včas se z našich plakátků dozvíte, zda to bude zase na fotbalovém hřišti, nebo v Boroví nebo jinde, kde nám to počasí dovolí. Děti a rodiče, určitě neodjíždějte v tuto plánovanou sobotu pryč, ať si děti mohou zaskotačit a pak si zasloužit sladké a věcné odměny. Těšíme se na vás všechny! Soňa Foldová a Míša Menclová.
www.obecsrbsko.cz
strana 3
U příležitosti nadcházejících 100 let života naší spoluobčanky paní Anny Buzkové otiskujeme úplný rozhovor ze Srbeckého občasníku č. 2/2004. Paní Buzkové přejeme hodně zdraví a spokojenosti v kruhu svých blízkých.
Rozhovor s Annou Buzkovou o dětství, rodině a Spolku divadelních ochotníků v Srbsku ➠ Paní Buzková, 2.června jsem Vám blahopřála za obecní zastupitelstvo k 89. narozeninám. Jubilea se dožíváte v dobré duševní i fyzické kondici. Na co teď často myslíte? Vracím se v myšlenkách do doby svého mládí a pak svým potomkům vyprávím o prožitých radostech a starostech. Narodila jsem se v prvním roce 1.světové války, tzn. v roce 1915. Vyrůstala jsem v přátelském a vlídném prostředí činžovního domu v Praze 3 na Žižkově, kde se všichni důvěrně znali. Nepamatuji si, že bych někdy zažila nepřívětivost, nebo dokonce hrubost. Tatínek byl poštovním úředníkem a maminka, tak jak to tehdy bylo zvykem, zůstávala v domácnosti a pečovala o teplo domova. O mne se rovněž staraly obě sestry, jedna starší o deset a jedna o dvanáct let. Braly mne všude s sebou.
úředník a účetní, měl hodně zájmů. Vždy ho fascinoval chov. Začal chovem hlemýžďů pro export. Potom si pořídil slepice, králíky, ovce a nakonec poníky Raráška a Soňu. Další jeho velká záliba bylo divadlo. Vždy říkal, že mladí lidé tady nic nemají. Zpočátku narážel na nepochopení ze strany některých konzervativních starousedlíků.
➠ Kdo měl na Vás velký vliv? Asi tatínek, byl precizní, vzdělaný, všestranně nadaný a manuálně zručný. Vyrobil si například na pavlači skleník či krabice na brouky, byl totiž entomologem. Ve škole jsem se učila výborně, i přes to na mne tatínek stále dohlížel. Ráda bych se zmínila, že nás dcery vedl ke slušnosti a úctě k druhým lidem. Správně druhé oslovovat, neříkat Kučerka, ale paní Kučerová, chovat se charakterně za každé situace. Vzpomínám na předválečné Československo a na osobnosti T. G. Masaryka a E.Beneše vždy s láskou. ➠ Říkáte, že jste se velmi dobře učila. Jaké byly Vaše ambice? Chtěla jste dosáhnout vyššího vzdělání, které nebylo, jak víme, pro ženy tehdy zcela běžné? Po absolvování dívčího reformního reálného gymnázia na Vinohradech jsem studovala francouzský a německý jazyk na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Poslední státnice jsem složila v září roku 1939. Pak přišlo v listopadu Hitlerovo nařízení o uzavření všech vysokých škol na území Protektorátu Böhmen und Mähren. Nikdo nevěděl, co bude. ➠ Jak jste vnímala nebezpečí ze strany nacistického Německa? V polovině 30.let jsem se dostala o prázdninách do německé rodiny v Sudetech. Říkalo se tomu na „handl“, na výměnu, a to proto, abych se zdokonalila v jazyku. Velmi mne překvapila moje německá vrstevnice tím, jak si krášlí pokojík hákovými kříži, portréty Hitlera a Konráda Henleina. Už se na nás chystali. Zvláštní obavu a úzkost jsem cítila, když začaly na Žižkově čistky na Židy. V našem domě žily dvě židovské rodiny, se kterými jsme se velice přátelili. Nikdy by mne nenapadlo, že tak špatně skončí. Naše rodina se za nimi byla podívat těsně před transportem do Terezína, když byly shromážděny v jednom bytě na Vinohradech. Co se pak stalo, je neuvěřitelné. ➠ Kdy jste přišla do Srbska? Líbilo se Vám tady? Vy, kulturně vzdělaná mladá žena v provinční, tehdy poněkud zaostalé vesnici. Než jsme začali jezdit na letní byt do Srbska, trávili jsme každé prázdniny po dobu 10 let v Minarticích na Sedlčansku. Tam jsem se naučila všechny zemědělské a domácí práce. Venkovské prostředí mi nebylo vůbec cizí. V Srbsku se nám zalíbilo, zprvu jsme bydleli u Hanzlíků a Šmolcnopů a pak jsme si postavili domek na okraji vesnice směrem do Vodopádů. Jezdili jsme sem od počátku 30.let. ➠ Co bylo na životě s panem Buzkem nejkrásnější? S budoucím manželem jsem se seznámila v tanečních v 17 letech a byl mou první láskou. Po sedmileté známosti v roce 1939 jsme se vzali. Měli jsme spolu tři děti - dvě dcery a syna. Můj muž byť
strana 4
➠ Pozorně jsem si přečetla kroniku Spolku divadelních ochotníků v Srbsku. Jsou v ní popsány překážky ze strany Národního souručenství, ale i od baráčníků či sokolů. Historie však dala panu Buzkovi za pravdu. Kronika zachycuje záslužnou osvětovou práci amatérských divadelníků a herců v rozmezí 40 let, tzn. od roku 1941 do roku 1981. Práce nezištná, obětavá a radostná. Vím o Vás, že jste léta žila bohatým spolkovým životem, napovídala hercům, když jim vypadl text, a rovněž vedla divadelní kroniku. Ano, byla jsem stabilní nápovědou při všech představeních – bylo jich více než 45. Kronika je toho dokladem. Spolek založilo 34 ochotníků. Ve vedení se angažoval můj muž jako organizátor, pokladníkem byl švagr Koranda, režii zvládla sestra Ludmila (sl. Pletichová), výpravu měli na starosti pan Pticen, L.Štefan, později R.Beran. Každopádně se jednalo o kolektivní dílo a pak byl úspěch zaručen. Nerada bych na některé ochotníky zapomněla. ➠ Jak jste vybírali divadelní hry pro srbecké ochotníky? Hrály se zde hodnotné kusy, veselohry, tragédie, konverzační hry i představení pro děti a mládež. Výběr her byl podmíněn našimi možnostmi. Dokázali jsme zahrát jak lehké ochotnické hry, tak známá česká dramata: Jedenácté přikázání, Kutnohorské havíře, Hadriana z Římsů, Lucernu, Hrátky s čertem či Třetí zvonění. ➠ Zpočátku jste hráli v hostinci U Sojků, v sále u Hulanů pozdějším Kulturním domě čp.130. Na která představení nejraději vzpomínáte? Na zpěvohru Perly panny Serafinky od R.Piskáčka, na libreto J. K. Tyla, se kterým jsme měli úspěch i v okolí - na Tetíně, na Vráži. Taky si vzpomenu na Půlnoční vlak s Miládkou Soukupovou provdanou Kruberovou, či na Princeznu se zlatou hvězdou na čele, kterou hrála dcera Andulka. ➠ Na kterého herce či herečku si vzpomenete? Ráda bych připomněla osobnost pana Václava Soukupa, velice nadaného herce, který hrál výtečně. Stal se partnerem i herci Národ-
www.obecsrbsko.cz
ního divadla O. Korbeláři. Také režíroval několik představení. Dlouho jsme neměli pořádnou oponu. Až V.Soukup ji koupil za honorář, který obdržel za roli krále carského a jeruzalémského v Noci na Karlštejně. Opona byla skutečně kvalitní, těžká, rudé barvy. ➠ Možná Vás překvapí, že tato opona se vydražila začátkem 90. let před privatizací kulturního domu čp. 130. Když si vzpomenu, co se zde napracovalo lidí, a zadarmo. Jak se zde tančilo, hrálo divadlo, konaly bály. Vše odnesl čas. ➠ Paní Buzková, proč jste nikdy neučila? Vždyť jste byla aprobovanou středoškolskou profesorkou francouzštiny a němčiny. V dnešní době byste byla dokonce V.I.P. pedagogem. Hned po absolutoriu v roce 1939 jsem se vdala a po narození dětí se plně věnovala mateřským a tradičně ženským povinnostem v rodině. Nezapomeňte, že máme velkou zahradu a ta je náročná na čas a údržbu.
➠ Ne každý člověk má takové štěstí jako Vy, být na světě krásných 89 let. Máte dlouhověkost v genech po předcích? To ne. Moji rodiče zemřeli záhy v rozmezí čtvrt roku, mamince bylo 57 let a tatínkovi 63 roků. Stalo se to těsně před mými vysokoškolskými studii. Na další cestě životem jsem využila sirotčí důchod a pomoc starší sestry Ludmily, která mi poradila studium jazyků. ➠ Vaše sestra, v Srbsku známá jako slečna Pletichová, byla dobrou duší Vaší rodiny? Stýská se mi po ní. Byla laskavá, spravedlivá, nedokázala nikomu ublížit. Pomáhala mi. Do práce pro ochotnické divadlo v Srbsku vložila celé své srdce od počátku až do posledních chvil. S velkým úsilím se snažila zaujmout především mládež, a to v dobách dobrých i zlých.
Tvořivá dílna pořádá
➠ Co ráda děláte? Čtu, luštím křížovky a dívám se na televizi. Zvláště na soutěže Pálí vám to! a Chcete být milionářem? Jsem ráda, když mi to ještě pálí. Českou klasickou literaturu znám téměř zpaměti: Jiráska, Němcovou, Světlou, Čapka. V současné době čtu historické romány a anglickou literaturu 18. a 19. století. Moje sestra Ludmila mi vždy připomínala svým charakterem ženské postavy z děl Charlese Dickense.
Velikonoční odpoledn
➠ A když děti trochu odrostly? Bylo mi nabídnuto úřednické místo v lomu v Srbsku. Po jistých obavách z mé strany jsem práci zvládla a přestoupila do lomu Mořina, kde jsem pracovala 20 let. Do plného důchodu jsem nastoupila v roce 1981. Velmi ráda na toto období vzpomínám a myslím si, že i ostatní spolupracovníci. Dokladem je, že se pravidelně dvakrát ročně všichni scházíme.
K ročnímu➠ výročí bude dílna otevřena po celý ví Stáří bývá moudré. K jaké moudrosti jste se dopracovala Vy? Že humor je kořením života. Stáří bývá moudré, ale také přibývají různé zdravotní potíže, pak je třeba se dívat na svět z té lepší stránky. Když nás přerostou i pravnoučata, pak už musíme sáhnout po koření života - po humoru. Mé heslo dneška zní: „Slunce v duši“, což jsem převzala od p.Zákopčaníka. Být klidná, nedat se vytočit a nemluvit mladým do života.
v sobotu 4.4. 2015 v neděli 5.4. 2015
➠ Které období pro Vás bylo naopak nejtěžší? Když zemřela dcera Andulka v roce 1978, které bylo 28 let, pak manžel v roce 1983, v roce 1991 syn Miloslav. To bylo pro mne nejtěžší období. Patří smrt do života, nebo nepatří? Je to těžké. Tak jako narození a radost jsou součástí života, stejně tak utrpení a smrt.
od 13.00 - 18.0
➠ Jak se žena vyrovnává se ztrátou milujícího partnera? Když máte děti, vnoučata, pravnoučata, máte se o koho opřít a kde hledat podporu. Moje druhá dcera Jiřina s manželem mi velmi pomáhají.
➠ Věříte v osud? Nevím, snad ano. Maminka mi vyprávěla, že když mi bylo 6 neděl, byla se mnou u známých na hradě Karlštejně. Naši vůbec s námi rádi cestovali na venkov. Jak se vidět, tento kraj se stal mým osudem. Dnes, když vyjdu na zahradu a zadívám se na les a stráně kolem, znovu vzpomenu vděčně na své rodiče, kteří nám tu připravili druhý domov.
➠ Jste věřící? Jsem věřící, ale nechodím do kostela. Věřím v to, že Bůh je se mnou a s námi všude. Já sama se snažím žít podle křesťanské etiky a milovat bližního svého jako sebe sama. Je to občas obtížný úkol. Snažím se dodržovat Desatero.
Pokud čtenáři Srbeckého občasníku vydrželi a dočetli až sem, asi si řeknou, že náš rozhovor byl příliš rozvláčný. Ale život paní Anny Buzkové je dlouhý jak celé 20. století se všemi zvraty a peripetiemi. Děkuji jí za její svědectví pro nás. PhDr. Eliška Zapletalová
Děti zde můžou tvořit sami jako vždy hlídání a občerstvení zajištěno
Velikonoční pouť V
3. - 6. 4. 2015 14:00 - 20:00 balónky
Až 14 atrakcí !
Vstupné - dobrovolné
Tvořivá dílna pořádá *Zdobení vajíček různým technikami Velikonoční odpoledne v sobotu 4. 4. a v neděli 5. 4. od 13:00 - 18:00 *Pletení pomlázek ❁ Zdobení vajíček různým technikami ❁ Pletení pomlázek ❁ Výroba velikonočních dekorací ❁ Možnost zakoupení dekoračních výrobků
*Výroba velikonočních dekorací
K ročnímu výročí bude dílna otevřena po celý víkend. Děti zde můžou tvořit *Možnost zakoupení dekoračních výrob sami, jako vždy hlídání a občerstvení zajištěno. Vstupné - dobrovolné.
labutě, autodrom, vláček, Lunapark skákací hrady, Janeček vodní atrakce, střelnice, kolotoč pro malé Trdlo, děti, houpačky a další cukrová vata Dítě, které bude mít velikonoční masku, dostane slevu na autodrom a limonádu zdarma! (platí pro So, Ne, Po)
www.obecsrbsko.cz
strana 5
Srbské črty I. Srbsko v polovině 17. století Dovolil bych si vás pozvat k několika malým ohlédnutím do dob dávno, či teprve nedávno minulých. Společným jmenovatelem jim bude ves Srbsko, jehož se budou události a příběhy povětšinou týkat. V tomto drobném příspěvku bychom nahlédli do doby před více než třemi a půl stoletími, mezi léta 1651–1652, tedy velmi krátce po devastující třicetileté válce. Kdo zde vlastně po válečných letech zůstal a jak se jim dařilo dobývat chléb vezdejší ve světle berní ruly z roku 1653 a soupisu poddaných dle víry z roku 1651? Ves Srbsko byla oproti dnešnímu stavu nesrovnatelně menší. Rozkládala se v blízkosti dnešní kapličky a tvořilo ji přibližně osm stavení. Nahlédněme tedy za jejich prahy. V prvním z nich hospodařil rolník Jiřík Straka, který byl k roku 1651 (stáří všech osob je myšleno k roku 1651), kdy mu bylo 36 roků, zdejším rychtářem. Hospodařit mohl na 24 stryších (též korců, zde myšlen staročeský korec o 2837 plošných metrech) orných rolí a 16 stryších porostlin. K roku 1652 ale obdělával či oséval toliko 10 strychů rolí na jaře a 7 na podzim. V držení měl dvojici potahů, tři jalovice a pět sviní. Kromě rolničení vedl též živnost jako rybář. Stavení s ním sdílela jeho manželka Maruše (40letá) a dcera Dorota (15 roků). Strakovo stavení stálo do roku 1698, kdy vyhořelo a bylo defalcirováno, tj. byla zde po jistou dobu odpuštěna daň. Maruše si Jiříka vzala již jako vdova po jistém Hronešovi, s nímž měla syna (chalupníka) Jakuba (23 let). Ten měl v Srbsku stavení, k němuž náleželo 18 strychů orných rolí. Společně s manželkou Kateřinou (25 let) oseli na jaře 1652 celkem 4,2 strychu a na podzim 3 strychy půdy. Choval 1 krávu, 1 jalovici a 4 vepře. Dalším ze sedláků (někdy však zmiňovaném jako chalupník) byl Jan Líva (též Lyva), jemuž tehdy bylo 40 roků a hospodařil společně s o desetiletí mladší manželkou Dorotou na 25 stryších orných polí a 25 stryších porostlin. K roku 1652 ale zvládli osít jen 6 strychů rolí z jara a 5,2 strychů na podzim. V jeho chlívcích bychom nalezli šest vepřů. Ani jeho stavení nepřečkalo 17. století, protože roku 1688 zcela shořelo. Jan Pětníkovskej držel k roku 1652 grunty dva. Jednak svůj, ke kterému náleželo 15 korců orných rolí a 35 strychů porostlin a právě od tohoto roku i grunt sedláka Matěje Krejčího, který disponoval 30 strychy orných polí a 4 strychy porostlin. Choval jen 4 svině. Pětníkovský však zvládal osít pouhých 5,2 strychů na jaře a 5 strychů na podzim. Co se přesně stalo na gruntu sedláka Matěje Krejčího (25 let), kde žil s manželkou Dorotou (20 let) a matkou Voršilou (50 let) nevíme, k roku
strana 6
1652 je ale zmiňováno pouze jako místo, takže je nasnadě k jaké ulálosti patrně došlo, když rok předtím ještě stavení stálo. Sedlák Jan Hoch (někdy též psán jako chalupník, stár 30 let) držel kromě vlastní chalupy s 20 strychy orné půdy a 30 strychy porostlin též tzv. Sasnovskou chalupu, ke které patřilo 8 strychů orné půdy a 7 strychů porostlin. Společným úsilím s manželkou Lidmilou (40 let) a synem Matějem (13 roků) oseli roku 1652 z jara 4,2 a na podzim 5 strychů půdy. V chlívcích mu radost dělala jedna jalovice a dvojice vepřů. Hochovská chalupa byla tehdy zmiňovaná jako místo, Sasnovská, která patrně sousedila se stavením Jana Lívy. Vyhořela roku 1688 a brzy nato znovu roku 1703. Inu v čase, kdy se zde ještě místně používaly namísto komínů dřevěné dýmníky a kdy tašku na střeše znaly pouze panská sídla a města, bylo k požáru často blíže než k dobré úrodě. Chalupník Jakub Souček (30 let) společně s manželkou Dorotou (29 let) hospodařily na 18 korcích orné půdy a 12 korcích porostlin. Z toho zvládli osít na jaře i na podzim po 3,2 korcích. Chovali dvě svině. Teprve nově příchozím (osedlým) do vsi byl roku 1653 Jan Šídlo. Pozemky měl skromné, 2 strychy orné půdy a 12 strychů porostlin. I tak z jara 1653 osel pouze jeden strych rolí. Jistě byl rád, pokud udržel v chlévě vepře, kterého mu komisaři zapsali do berního seznamu… Posledním z majitelů gruntů zapsaných v berní rule z roku 1653 při vsi Srbsko byl Jiřík Kudař. S jistotou ale můžeme říci, že sem nenáležel. Nebyl to totiž nikdo jiný než Jiřík Kučera (též Kudař, později též psaný Jiřík Starý), který roku 1652 koupil mlýn v Kodě (odtud přízvisko Kudař). Jako nově příchozí je zapsán k roku 1651. Ještě roku 1651 zde žil chalupník Havel Rynda (36 let) s manželkou Marjánou (45 let), ovšem k dalším rokům jej v Srbsku již nenacházíme. To je výčet osob, které byly v obci majetkově vázáni. Soupis poddaných podle víry ale uvádí i ostatní osoby, tj. nemajetné. Tak se dovídáme, že zde žil podruh (čili nájemce, čeledín) Jan Vlasák (75 let) s manželkou Annou (40 let, ta nebyla zdejší poddanou). Dále podruh Jan zvaný Podruh (30 let) s manželkou Marjánou (25 let), a čtveřice nepoddaných: podruh Bartoloměj N. (49 let), jeho manželka Anna (50 let), pastýř Václav Nestrg (30 let) a jeho manželka Dorota (25 let). Nakonec je třeba ještě dodat, že děti do 12 let se v soupisech nezaznamenávali. Z uvedeného plyne, že situace zde nebyla jiná než v jiných vsích podbrdského kraje.
Nebyla sice tak tristní jako u těch, které měly tu smůlu, že se nacházely v těsném dosahu hlavních tras, především té, která vedla přes Beroun do Němec, následky války ale nesla těžce. Stav hospodářského dobytka byl velmi nízký, nízká je rovněž hodnota osetých polí. Přesto, že zde byla vedena půda jako dobrá žitná, která se místy mohla osít i pšenicí, těžko se podařilo mít výnos čtyřikrát vyšší, než co bylo zaseto. Co snad mohlo být relativní výhodou byla blízkost Berounky, protože zde byl handl s kácením a vozením dříví k řece, odkud se plavilo do Prahy. I tak dluhy zůstávaly nesplaceny, daně se oddalovaly a polehčovaly, vesničané prchali ze svých nuzných gruntů… a držitelka karlštejnského panství Anna Marie Kavková z Říčan pomoci jim nemohla, sic by chtěla… Milan Dušek
ZAHRÁDKÁŘI tančí a jezdí do divadla víc, než sází stromy Jestli si myslíte, že ZAHRÁDKÁŘI jsou jen „zahradníci“, tak se mýlíte. Jsme parta lidí, co se nebojí zorganizovat TRADIČNÍ PLES a DĚTSKÝ KARNEVAL. Tyto obě akce proběhly letos 24. a 25. ledna. Obavy, že přijde na ples málo lidí, se naštěstí nepotvrdily a muzika byla skvělá, o sobotním večeru hrála kapela STUDIO - R, kterou jsme pozvali i na náš příští TRADIČNÍ PLES, tombola byla bohatá a nesla se v „zahrádkářském“ duchu, plno květinek a výpěstků si taneční páry odnášely domů. Na nedělní dětský karneval přišlo tolik dětí, že nebylo na sále k hnutí. Ale všechny děti si rády zatančily na písničky z večerníčků a dětských filmů, každičký kout kulturáčku využily, nakonec se uklidnily u filmové pohádky, kdy si samy děti připravily židle jako v kině a při filmu chroupaly popcorn. Obě akce svou dokonalou obsluhou a širokým sortimentem nápojů i občerstvení skvěle zastřešili manželé Horáčkovi. Jejich pohostinství bylo úžasné a servis rychlý. DIVADELNÍ ZÁJEZDY V sobotu o prvním jarním dnu jsme společně se čtyřmi desítkami divadelních příznivců navštívili divadlo GONG v Praze, kde soubor divadla Arthur sehrál komediální hru od F. R. Čecha - Dívčí válka - nová éra. Byla to hra, kde nebyla nouze o výbuchy smíchu. Takové veselohry člověku dodají radost a dobrou náladu na celý večer (ne-li celé následující dny). Další divadelní zájezd plánujeme na konec letošního října. Vybrali jsme divadlo BROADWAY a muzikál MÝDLOVÝ PRINC, kde jsou do příběhu zakomponovány písničky Václava Neckáře. Cena do cca 15. až 20. řady v přízemí by měla být za vstupenku kolem 350 Kč, což je poloviční cena běžné vstupenky. Kdo již teď má předběžně zájem o vstupenky, ať se hlásí u Soni Foldové na tel. čísle 606 222 960.
www.obecsrbsko.cz
Krátce ze školy... Vážení a milí obyvatelé Srbska, hurá, je jaro! Mám ráda jarní měsíce, příroda se probouzí a snad přibude i více slunečního svitu. Školáci se těší na prázdniny, jak na velikonoční, tak i na letní! Ale než přijdou, čeká nás ještě moře práce… Prvňáčkové musí do konce dubna dokončit Slabikář, druháčky čekají slovní druhy a třeťáčkové se doučí vyjmenovaná slova a mluvnické kategorie sloves. Od 6. května totiž začínáme plavat v Laguně v Berouně a poslední lekce plavání proběhne v pátek 26. června. Školu zakončíme v úterý 30. června, ale na některých základních školách bude vysvědčení rozdáno již v pátek. Ale nechci předbíhat.
v dopravní hřiště, v úterý 28. dubna přiletí do školky workshop Veselá včelka… Děti z MŠ budou pravidelně 10x každé pondělí bubnovat a ve středu se budou ozdravovat v Solné jeskyni v Berouně. Ráda bych ještě poděkovala milým manželům Halamovým za finanční dar 10.000,- Kč, který věnovali naší škole. Děkujeme!!! Finanční dar bude použit na nákup velké dřevěné stavebnice do MŠ. Zároveň děkujeme sympatickým nevěstám z masopustního reje v Srbsku, které získaly od projíždějících občanů i náhodných výletníků 5 000 Kč a věnovaly je
škole. Děkujeme!!! Finanční dar bude použit na zaplacení autobusu, kterým se vydají žáci ZŠ i děti MŠ na celodenní školní výlet do Plzně. Na závěr bych Vás všechny ráda pozvala na naši tradiční velikonoční dílnu, která se bude konat v úterý 31. března od 9 do 12 hodin v učebně ZŠ Srbsko. Srdečně Vás zveme! Přeji Vám všem krásné Velikonoce a hodně jarního sluníčka! Mgr. Vlasta Štěpánová, ředitelka školy
Změna v systému odpadového hospodářství
Od začátku nového roku jsme se školáky zvládli pět lekcí bruslení na zimním stadionu v Berouně a děti získaly za skvělé výkony ledové vysvědčení. Byli jsme i za kulturou, a to v Berouně, v sále České pojišťovny, navštívil nás tam náš kamarád Honza Krejčík ze Záplatovic. Děti z MŠ navštívily Divadlo Pathálie ve školce v Hlásné Třebani a v naší školce pracovaly (společně s prvňáčky) ve workshopu Krásy zimy. Ve středu 21. ledna proběhl v základní škole zápis dětí do 1. ročníku pro příští školní rok. Předškoláčků přišlo z naší mateřské školy sedm a všichni byli moc šikovní. Byli přijati a my se na ně s kolegyní Helenkou Čížkovou a s ostatními školáky moc těšíme. Do školních lavic v září zasednou prvňáčci: Zuzanka Nedvědová, Ivuška Tesárková, Jůlinka Ondřichová, Adélka Radacsová, Anička Strnadová, Matýsek Adamec a Matýsek Pazdera. Ve čtvrtek 29. ledna si žáci odnesli vysvědčení za 1. pololetí a hned v pátek měli jednodenní pololetní prázdniny. Únor byl pro školáky kratší, jednak měl 28 dní, ale zároveň měli žáci ZŠ ještě týden jarních prázdnin. V pondělí 16. března zažily děti Čokoládový sen, workshop na téma čokoláda. Dozvěděli jsme se všichni spoustu zajímavých informací, ale děti tvořily i výtvory z čokoládové hmoty. Škola celý den nádherně voněla čokoládou! V pátek 20. března jsme během dopoledne pozorovali zatmění Slunce. Do konce školního roku nás čeká ještě několik akcí: ve středu 1. dubna proběhne zápis do mateřské školy od 13 do 15.30 hodin, 7. dubna přijede do naší školy sanita s lektorem záchranné zdravotnické služby, v úterý 21. dubna se změní kulturní dům
www.obecsrbsko.cz
V souvislosti s novelou zákona o odpadech platné od 1. 1. 2015 vydalo zastupitelstvo obce Obecně závaznou vyhlášku obce Srbsko č.1/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Srbsko a o poplatku za komunální odpad. Vyhláška má dlouhý název, proto krátce o změnách: - zavádí se sběr rostlinného odpadu vždy od 1. 4. do 30. 11. - každou neděli od 9:00 do 9:30 hodin na sběrném místě u závor - mění se termín sběru objemného odpadu (objemný odpad je ten, který vzhledem ke svým rozměrům nemůže být umístěn do sběrných nádob-koberce,matrace apod.). Každou první neděli v měsíci vždy od 1. 2. do 31. 12. od 9:00 - 10:00 hodin na sběrném místě u závor. Změny jsou v platnosti od 1.4.2015. Pro platby za popelnice (pytle) zůstává stejný systém. OZV č.1/2015 je na webu obce a na úřední desce. V pátek 20. 3. 2015 byl kontejner u závor připraven k odvozu. V noci na sobotu však někdo potřeboval zjistit co se v něm nachází. Takto to dopadlo:
➠ Nepořádek - kontejner 21. 3. 2015. ➠ Snímek vpravo: Už nemusíte pálit rostlinné zbytky a znečišťovat vzduch
Tvořivá dílna Tvořivá dílna slaví v dubnu jeden rok od otevření. V průběhu roku probíhaly tvořivé víkendy od barvení vajíček, vyrábění dekorací, vánočních věnců, stromečků a dárku, šití soviček, srdíček, malování na sklo a jako poslední výroba jarních květináčů. Cestu si do dílny našly převážně děti, a že jich nebylo málo. Už se stalo tradicí a děti
- foto ze soboty 21. 3. 2015 pozn. rostlinný odpad nepálí majitelé rodinných domků na fotce se vrací a těší se na další tvoření. Jsem moc ráda, že to co děláme, má smysl a děti alespoň na chvíli zapomenou na počítače a telefony. Tímto bych ráda poděkovala všem, kteří navštěvují tvořivou dílničku a doufám, že tomu bude i následující rok, na který mám pro vás připravené další akce. Například malování vajec a následné zdobení frňákovníku se uskuteční v pátek 3. 4. v 18 hodin v Tvořivé dílně u Martiny Kasíkové.
strana 7
Srbečtí v Bošicích, Bošičtí v Srbsku Přátelství s Lužickými Srby, obcí Bošice (německy Puschwitz) bylo v září loňského roku úspěšně navázáno a tak jsme se letos v lednu vydali za nimi do Německa. Obec se nachází asi 20 km východně od Drážďan a patří k jádru sídelní oblasti Lužických Srbů. Bošice mají 880 obyvatel v osmi obcích: Guhra (Hora), Jessnitz (Jasenca), Lauske (Lusč), New Jessnitz, New Lauske, New Puschwitz, Puschwitz (Bošice) Wetro (Větrov). Zajímavé je, že mají společný obecní úřad s obcí Neschwitz (Njeswačidlo), která se skládá z 16ti obcí a má celkem 2600 obyvatel. Jeden obecní úřad pro Neschwitz a Puschwitz sídlí v Neschwitzu, stará se o cca 3500 občanů a vyřídíte tam všechno. Zápisy do katastru, sociální, dopravní, přestupkovou, dokonce i emigrační agendu. Do Bošice jsme přijeli po 15 hodině v so-
botu 17.ledna. Čekalo nás velmi srdečné a přátelské přijetí. Zúčastnili jsme se slavnosti „Ptačí kvas“, jejímž smyslem je poděkovat dětem za to, že se v zimě starají o ptáčky. Ukázali nám muzeum motocyklů a nákladních automobilů, jejich klub mládeže, kuželkárnu, společenskou místnost i mysliveckou chatu. Navštívili jsme chovatele koní a prohlédli si jeho sbírku kočárů. Svou práci nám ukázal místní umělecký kovář, viděli jsme malou dílnu na porcelán. Projeli jsme všech 8 bošických vesniček a každá se měla čím pochlubit. Viděli jsme větrné elektrárny, způsob ukládání odpadu, navštívili jsme zámek v Njeswačidle i jejich společný obecní úřad. Příjemným překvapením pro nás bylo, že tam mnoho obyvatel mluví dolnolužickou srbštinou, které dobře rozumíme. Všichni jsou velmi milí, pohostinní a přá-
Dne 7. března se v naší obci uskutečnily dvě akce. První z nich se týkala velké části občanů Srbska. Byl to, dá se již říci tradiční, i když teprve sedmý Masopust. Druhou akcí bylo tzv. jarní sčítání zvěře, které každoročně vyhlašuje pro celý kraj Krajský úřad Středočeského kraje. Na Masopust jsme pozvali zástupce obce Bošice, s nimiž jsme, jak známo, v minulém roce navázali přátelské vztahy. Bohužel zástupci obce nemohli pro jiné oslavy v jejich obci přijet. Při naší návštěvě, která proběhla v lednu jsme dohadovali další možnosti
z našich členů. Bohužel v leči (lečí se rozumí část honu v určité části honitby ukončená výloží ulovené zvěře), ve které bylo při lednové naháňce okolo čtyřiceti prasat, se žádné neulovilo, pouze asi čtyři prasata prošla zpět přes tlačící honce. Zmizela také jedna liška, která asi byla oděna do neprůstřelné vesty. Až po vybití zbraní a při přesunu na druhou leč proběhla do naší honitby asi tři prasata ze sousední honitby. Ty karlštejnští kolegové asi v této honitbě vyrušili. Ani ve druhé leči se žádná černá žvěř neobjevila, a tak při tradiční svačině „u hruštičky“, kterou připravují Jarda Barták a Klárka Špitálová, litovali naši hosté, že si nějaká prasata nepřivezli z domova. Je třeba ještě říci, že občerstvení se skládalo z výborné dršťkové polévky, guláše a výborných zákusků ke kávě a čaji. Ani třetí leč nebyla na úlovky úspěšná, ale akce hlavně splnila účel, abychom si ujasnili, kolik zvěře se v honitbě pohybuje. Z toho potom vychází plánování lovu spárkaté zvěře (v našem případě zvěře srnčí). Také procházka krásnou přírodou v krásném počasí se musela všem zúčastněným líbit. Po ukončení akce byli hosté ubytování a společně jsme navštívili kulturní dům, kde jsme byli svědky ukončení masopustního průvodu a za doprovodu Třehusku tanečního řádění. Zvlášť si atmosféru při muzice užíval velký příznivec dechovky přítel Florian, sám velký muzikant. Po domluvě s vedoucím skupiny Třehusk panem Frýdlem a výměně adres bylo dohodnuto, že by se kapela z Lužice zúčastnila v příštím roce putovní akce Poberounské staročeské máje. Večer jsme pokračovali v restauraci „U Lva“ v besedě a zpěvu, za účasti některých myslivců a sportovců. Domluvená byla také účast na oslavách 750 let Jasenca (část
spolupráce. Diskutována byla možnost sportovního klání, účast na mysliveckých akcích, na kulturních událostech a oslavách. Při této příležitosti jsme nabídli našim přátelům možnost účasti na myslivecké akci. Tato naše nabídka byla přijata a tak se ráno na srazu objevilo auto se čtyřčlennou posádkou. Tvořil ji syn starosty Bošic a jeho přítelkyně a další dva občané Bošic. Po přivítání a zahájení akce jsme se přemístili do části honitby Vrše k první leči. Každého hosta provázel některý
telští. Na počest našeho příjezdu dokonce starosta Bošic vystřelil z vlastního funkčního kanónu. Bošice si nás získaly a už teď připravujeme delegaci sportovců na jejich turnaj v červenci letošního roku. Těší nás, že se vzájemná spolupráce a přátelství mezi Srbskem a Bošicemi úspěšně nastartovala a věříme, že bude v budoucnu přínosná a zajímavá pro občany obou obcí. Z cesty pořídil Kamil Kučera video, které můžete shlédnout na webových stránkách obce. Svatava Biskupová obce Bošice). Naši fotbalisté by se zde v červenci měli zúčastnit fotbalového turnaje. Ráno po snídani jsme absolvovali s našimi hosty okružní jízdu přes Karlštejn, Velkou Ameriku do Svatého Jana pod Skalou, kde jsme měli možnost navštívit kostel i s jeskyní sv. Ivana. Prohlídku nám i s výkladem umožnil pan Michal Šedivý. Odtud vedla cesta přes Srbsko do obce Tetín. Zde se nás ujal pan Ladislav Pecka a provedl nás vyhlídkou nad Berounka a starým kostelem. Okolo poledne jsme na tetínské návsi předali našim hostům balíčky se zabíjačkovými pochoutkami a rozloučili se s přáním příjemné cesty. Jaroslav Bastl
Stolní tenis v Srbsku Vážení čtenáři, dovolte nám trochu informací o činnosti oddílu stolního tenisu TJ SRBSKO. Jak jistě víte, založili jsme oddíl a přihlásili jsme se do okresní soutěže. Jako nováčkové si nevedeme vůbec špatně a před posledním kolem jsme na čtvrté pozici z dvanácti přihlášených týmů. Soutěž se hraje na dvě kola každý s každým a doposud jsme nasbírali 38 bodů. Dále musím vyzdvihnout výkony našeho nejlepšího hráče Jana Roziňáka, který je zároveň nejlepším hráčem okresní soutěže. Vzhledem tomu, že od dubna do konce září je přestávka v soutěži, máme přestávku i my. Na podzim ale znovu začínáme a tímto zveme všechny zájemce o tento sport do našich řad. Přijďte si zahrát! Začínáme v září. Jiří Vavřinec
Srbecký občasník: První vydání 3. 2. 2000. Toto číslo vyšlo v prosinci 2014. Povolení MK ČR E 10085. Redakční rada: Mgr. Eva Černá, Svatava Biskupová, Jaroslav Bastl. Příspěvky posílejte na
[email protected], tel. 311 621 621
strana 8
www.obecsrbsko.cz
