16/1999
10. září 1999
Cena 4,80 Kč
Odpad, odpad, odpad Kam s ním? Je nezbytné opět po prázdninách zmínit problémy týkající se způsobu likvidace odpadů v našem městě. V průběhu prázdnin byl zkolaudován a oficiálně otevřen „Sběrný dvůr“ vytříděných složek komunálního odpadu. Najdete ho v ul. Na hrázi 270 naproti hasičské zbrojnici. Sběrný dvůr nezaměňujte s provozovnou Sběrných surovin a neodkládejte proto objemný a nebezpečný odpad v ul. Lerchova! Ve Sběrném dvoře lze naopak odložit vše, co se nevejde do popelnic nebo kontejnerů na sídlištích a také nebezpečný odpad – rozumíme jím např. vypálenou zářivkovou trubici, vyjetý motorový olej včetně olejových filtrů, znečištěné plastové obaly (od olejů, fridexu…), autobaterie, pneumatiky, plechovky od barev, prošlé léky (ty je možno odevzdat i v lékárně), tužkové baterie i ostatní monočlánky (vezmou je od vás i v OD Perla na náměstí Svobody) apod. Nábytek, lina, koberce, staré hadry, lednice, televizory a kovový šrot patří mezi ostatní objemný odpad, který je nutno také dopravit do Sběrného dvora, kde jej od občanů našeho města (po předložení občanského průkazu) převezmou k likvidaci pracovníci firmy Rumpold-P. Velkoobjemový a nebezpečný odpad od občanů firma Rumpold-P převezme bezplatně. Zpracování odpadu ve Sběrném dvoře hradí dosud za občany město. Fyzické osoby oprávněné k podnikání a právnické osoby mohou využít Sběrného dvora na základě uzavřené smlouvy o likvidaci odpadu s firmou Rumpold-P (povinnosti původce odpadů jsou uvedeny v zákoně 125/97 Sb.). Provozní doba Sběrného dvora je následující: pondělí a středa 10 – 18 hod., pátek 12 – 16 hod., sobota 8 – 12 hod. Provozní dobu je bezpodmínečně nutné dodržovat! „Zelený“ odpad ze zahrádek je nutno buď zkompostovat nebo uložit do vlastní popelnice – v žádném případě jej nelze vyvážet ke krajnicím silnic nebo do příkopů, což dává podnět k založení „černé
skládky“. Tyto skládky pak likvidují pracovníci Technických služeb nebo firma Rumpold-P. Tímto způsobem se zbytečně odčerpávají finanční prostředky z rozpočtu města, které by mohly být využity např. na opravu dětských hřišť, chodníků, úpravy veřejné zeleně apod. Stavební suť je možno za úplatu uložit v areálu a. s. Silnice Klatovy, provozovna Dobršín. Odvoz je nutno řešit individuálně. Ne každé město má vhodné podmínky pro založení vlastní skládky. Z tohoto důvodu byla uzavřena skládka Vrabčov, kde se v současné době provádí rekultivace. Nejefektivnější způsob likvidace odpadů je tedy pro občany Sušice a přilehlých obcí prostřednictvím firmy Rumpold-P, provozovna Sušice.Pracovníci této firmy jsou ochotni vám zodpovědět veškeré dotazy ohledně likvidace odpadů na telefonním čísle 0187/ 52 30 60 nebo osobně v kanceláři v ul. Na Hrázi 270 (v budově Technických služeb) v době od 700 do 1430 hod. Rádi pomohou, pokud potřebujete jednorázově vyklidit ze svého domu větší množství různého odpadu. Pak je možno si objednat přistavení velkoobjemového kontejneru za úhradu. Bohužel je mezi námi mnoho takových, kteří zneužívají zejména volně přístupných kontejnerů na sídlištích, kam ukládají svůj vlastní odpad, aniž by za to zaplatili. Město Sušice našlo způsob, jakým tyto neplatiče odhalit a hodlá je v nejbližší době vyzvat k doložení způsobu likvidace jejich odpadu. Pokud toto neplatič řádně neprokáže (stvrzenkou nebo jiným dokladem o předání odpadu aj.), bude následovat – v souladu s obecně závaznou vyhláškou Města č. 2/98 – finanční postih až do výše 10 000 Kč. Je nad slunce jasné, že je to přijde dráž, než zaplatit popelnici. Ale to je jen dobře, neboť mnoho těchto neplatičů totiž tvrdí, že nic neprodukují. Ale při představě, že dnes je velké množství zejména potravin a nápojů v umělých hmotách, ptáme se: „Kam to tedy dávají?“ –zb, as–
PŘEČTĚTE SI…
v v Napětí, nedočkavost, soustředění, zvědavost – to vše se odráželo v očích nových prvňáčků, které 1. září přivítala jejich nová paní učitelka Ivana Katrušáková v 1. B. ZŠ Lerchova. Popřejme jim mnoho zdaru v jejich úsilí v celém školním roce! O ZŠ v Lerchově ul. si na str. 2 povídáme s jejím ředitelem Petrem Malým a jeho zástupci Evou Ondrovou a Miloslavem Hodkem. text a foto: –as–
SPT Telecom oznamuje Vzhledem k závažným problémům souvisejícím s provozem rozhlasu po drátě jsme nuceni přistoupit ke zrušení této služby v rámci radiouzlu Klatovy a též ke zrušení vaší účastnické stanice rozhlasu po drátě. Zařízení rozhlasu po drátě je již několik let v útlumovém programu, tzn., že se udržuje stávající zařízení bez nákladnějších oprav a dalšího rozšiřování této služby. V současné době vzniká na řadě míst sítě rozhlasu po drátě častá poruchovost a oprava sítě je značně nákladná záležitost. Další problémy vznikají na vnitřním zařízení DR z důvodu nedostup-
nosti náhradních dílů, jejichž výroba prakticky skončila. Z výše uvedených důvodů ukončí SPT Telecom, a. s., TO Klatovy, provoz rozhlasu po drátě v Sušici k 1. 11. 1999, přičemž účastnické poplatky budou zastaveny k 1. 9. 1999 s tím, že poslední vyúčtování za tuto službu bude v zářijovém inkasu za měsíc srpen 1999. Chceme všem poděkovat za přízeň, kterou jako zákazníci věnovali službě rozhlasu po drátě a za pochopení nezbytnosti našeho kroku, který vedl ke zrušení neperspektivního zastaralého zařízení a dané služby.
v v v v v
o největší základní škole v Sušici zprávy městské policie aktuality z radnice historická ohlédnutí příspěvky našich čtenářů sportovní novinky kulturní pozvánky
Sejdeme se v pondělí Abonentní cyklus divadelních a klubových pořadů 7. října 1999 Romantické výlety do světa operety Hudební divadlo v Karlíně
listopad 1999 Večer povídání a písniček s Ladislavem Potměšilem alias majorem Meisnerem Spoluúčinkuje hudební skladatel Zdeněk Barták, autor hitů Nonstop, Kamarád, Nenapovídej, hudby k filmům Láska z pasáže, Byl jednou jeden polda, Discopříběh a muzikálu Anděl s ďáblem v těle.
leden 2000 S vůní šminek a benzínu Vyprávění hereckého manželského páru Jany Hlaváčové a Luďka Munzara o líčidlech, rychlých autech a jak to všechno klape dohromady.
14. února 2000 Lucerna aneb Boj o lípu Komediální variace na motivy Jiráskovy Lucerny v originálním ztvárnění divadelní společnosti Josefa Dvořáka.
březen 2000 Večer s Jiřinou Jiráskovou Setkáte se s vynikající herečkou, moudrou ženou, úspěšnou divadelní ředitelkou a navíc okouzlující dámou.
17. dubna 2000
Vážení obchodní přátelé, přesto, že zrovna začíná školní rok, je třeba myslet na příští měsíce a ať se nám to líbí nebo ne, Vánoce se začínají rýsovat na obzoru. A my se na vás, stejně jako v loňském roce, obracíme s nabídkou uspořádání vánočních trhů v Sokolovně. Rádi bychom, aby ty letošní Vánoce byly v nabídce vánočního zboží bohatší a aby se představilo více místních obchodníků. Připomínáme, že nám jde o nabídku skutečně vánočního – dárkového zboží, například cukrovinky, vánoční ozdoby, svícny a svíčky, hračky, knihy, květiny, šperky, bižuterie, kosmetika, hudební nosiče apod. Vánoční trhy se v Sokolovně uskuteční v termínu od středy15. prosince do „zlaté“neděle 19. prosince s prodejní dobou denně od devíti do osmnácti hodin. Přemýšlejte o naší nabídce a přihlašte se do konce října 1999 v kanceláři Městského kulturního střediska v Sokolovně, tel., fax 0187/52 66 82, tel. 0187/52 86 86. – sz–
Ota Pavel: Jak jsem potkal ryby Jevištní ztvárnění slavné knihy o dětství a rybách v provedení člena činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni Josefa Nechutného za klavírního doprovodu Ivo Pavelky.
květen 2000 Tajemné síly přírody Astrologie, horoskopy, přírodní léčivé síly – s tím vším a ještě něčím navíc vás seznámí Ljuba Skořepová. Termíny ostatních představení sledujte průběžně v našich novinách. Předplatné na všech sedm představení získáte za 580 Kč (při zakoupení jednotlivých vstupenek 710 Kč). Všechny programy jsou vhodné i pro starší děti a mládež – nabízíme předplatné do 18 let – pouze za 520 Kč. Všem předplatitelům zaručujeme nejlepší místa. Předplatné můžete získat ihned v kanceláři MKS Sušice, Sokolovna 1. poschodí.
Těšíme se na Vaši návštěvu, přijďte k nám!
Kaleidoskop
strana 2
Nezoufejte, prázdniny jsou už za 10 měsíců! Těmito povzbudivými slovy přivítal 1. září žáky Základní školy Lerchova ul. ředitel Mgr. Petr Malý. S ním a jeho zástupci, Evou Ondrovou a Miloslavem Hodkem, jsme si povídali nejen o tom, co se v uplynulém školním podařilo. Ohlédněme se trochu zpátky – co vás v poslední době potěšilo? „Samozřejmě jsme byli rádi za velký zájem o naši školu, který rodiče projevili při zápisech do 1. tříd. Co nás potěšilo? Nejvíce asi to, že se komunikace mezi školou, žáky a rodiči dostala na velmi dobrou úroveň. Děti si chválí zejména školní VRBU, kam mohou písemnou formou směřovat své připomínky, pochvaly i návrhy. Žáci vyšších ročníků mají možnost vyjádřit se prostřednictvím ANKETY, jejíž výsledky pravidelně vyhodnocujeme a která je jistým ukazatelem, podle něhož lze nejen prostředí školy dotvářet a vylepšovat. Potěšily nás také výsledky našich žáků, kterých v minulém roce dosáhli – úspěšná umístění v okresních i oblastních kolech tradičních soutěží, nově např. v okresním kole Fyzikální olympiády. Aktivity této ZŠ určitě přesahují běžný rámec nabídky na jiných školách. Přínosem tomu je jistě také partnerství se školou ve Zwieselu. Jakou má tato spolupráce odezvu? „Spolupráce s německou školou trvá už několik let. Má velký ohlas u dětí a podporu rodičů. Je třeba dodat, že toto partnerství je neformální, upřímné a kamarádské. Všechny společné akce, ať už jde o zápasy v kopané, lyžování,
putovní výtvarné výstavy, výměnné návštěvy žáků, poznávací výlety nebo náslechové hodiny učitelů, byly velmi úspěšné. Společné akce jsou z podstatné části finančně zabezpečeny z projektu Phare. Během tří let zpracovali někteří naši učitelé 5 projektů, z nichž 4 byly přijaty. Snad největší ohlas zaznamenalo počítačové soustředění ve Waldmünchenu. Hlavní prioritou školy je pochopitelně učit své žáky, ale každá škola se také snaží nabídnout něco navíc. Zaměřujeme se na vhodné využívání volného času dětí v různých zájmových kroužcích – vzdělávacího, kulturního a především sportovního charakteru – basketbal, softbal, gymnastika, atletika, kalanetika.“ Jaké jsou vaše zkušenosti se „školní přípravkou“? Pro koho je určena a jak je využívána? „Školní přípravka běží již třetím rokem. Je určena těm dětem, které nechodí do mateřských škol, jsou méně přizpůsobivé i všem ostatním, kteří projeví zájem. V přípravce nejde o učení. Děti se nenásilnou formou seznámí s prostředím školy i novými kamarády – 1. září tak nejdou do neznáma a ztratí tak obavy z té „velké“ školy. Letos přípravku využilo několik desítek dětí.“ Otevřeli jste letos opět třídu s rozšířenou výukou jazyků a nově také třídu s rozšířenou výukou tělesné výchovy. „O obě tyto třídy zájem je – v jazykové třídě je 30 žáků a třída s rozšířenou TV má 29 žáků. V žádném případě se jazyky a tělocvik nevyučují na úkor ostatních předmětů, jak se zpočát-
ku někteří rodiče obávali. Ve všech třídách se vyučuje podle schválených osnov.“ Budova školy i s okolím je značně rozlehlá. Na její údržbu i opravy je třeba nemalých finančních prostředků. Podařilo se vám zrealizovat zamýšlené rekonstrukce a co vás čeká v nejbližší době? „Vše spojené s problematikou správy budovy je závislé na penězích a těch není nikdy dost. V uplynulém školním roce byly za pomoci Města obnoveny nátěry střech tělocvičen, provedena výměna venkovních rozvodů vody, upraveny bazénky, pořízeno zařízení ke zlepšení ochrany majetku. Dobrá spolupráce při úpravě okolí školy je s Technickými službami města. Před námi je jako hlavní úkol rekonstrukce sociálního zařízení. Na jeho špatný stav jsme byli upozorněni OHES a také samotnými žáky prostřednictvím ANKETY.“ K výuce patří i kvalitní a dostatečné vybavení učeben. Jak jste na tom po této stránce? „Za nejlépe vybavenou je možno považovat učebnu počítačové techniky, disponujeme i kvalitním vybavením pro tělesnou výchovu. Ostatní se snažíme v rámci daných finančních možností postupně vylepšovat a doplňovat.“ Co popřejete svým žákům i učitelům do dalšího školního roku, který právě začal? „V některých odpovědích na ANKETU jsme několikrát četli slovo »nuda«. Přáli bychom sobě i žákům – méně nudy, více radosti a vstřícnosti.“ Děkuji za rozhovor. –as–
Za krásou diamantů V minulém čísle Sušických novin se u zájezdu Cestovní kanceláře Městského kulturního střediska v Sušici objevil dodatek, že tento zájezd je spojen s návštěvou firmy Prague Diamond 2000, prohlídkou brusičské dílny a hotových šperků. Mnoho čtenářů se zajímalo o to, cože to vlastně MKS nabízí. Diamantové a šperkové centrum Prague Diamond v samém srdci staré Prahy jako první nabízí široký sortiment všech drahých kamenů, polodrahokamů a perel. Nejprve vás mile překvapí interiér upravený jako opravdový diamantový důl. Abyste se orientovali, než si půjdete prohlédnout kameny a hotové výrobky, můžete ve třech kinosálech zhlédnout film o historii diamantů od těžby po zpracování a vsazení do šperku. Pak poodkryjete roušku tajemna v dílnách, kde můžete být přítomni broušení, leštění, odlévání a dalším činnostem, jež jsou s touto tvůrčí prací spojeny. Prohlídku zakončíte ve velkých prodejních prostorách, kde je vystavena kolekce 10 000 šperků různé cenové úrovně – od 2 000 do 3 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že majitel společnosti je zároveň vlastníkem diamantových dolů, výrobních a designových dílen, jsou ceny šperků a diamantů velmi atraktivní. Pokud se rozhodnete podívat do tohoto centra, můžete pak směle uvažovat o tom, že tento prsten by se hodil manželce k náušnicím co dostala před rokem, tamten řetízek by byl hezkým dárkem k maturitě, promoci… Zde se můžete přesvědčit o tom, že kvalita a krása je finančně dostupná doslova každému. Po celou dobu vaší návštěvy se vám bude věnovat kolektiv pozorných, kvalifikovaných a ochotných pracovníků. Proč nevyužít této příležitosti a nepodívat se… „Za krásou diamantů“? –as–
Regionální prezentace okresu Klatovy Po Českém severu (Krkonoše), Jižní Moravě a Českém ráji byla Šumava dalším místem, kde se uskutečnila regionální prezentace. Tato akce, určená zejména publicistům specializovaným na cestovní ruch (Všudybyl, Czech Travel News Agency, Tourism Courier MADI, Periskop, Shocart, Travel Profi d.) stejně tak členům asociace CK (ACK ČR, ATIS, a. s., Čedok, VITA TOUR aj.) proběhla ve čtvrtek 2. září pod záštitou České centrály cestovního ruchu v Praze ve spolupráci s OkÚ Domažlice a Klatovy. Dopoledne navštívili hosté státní hrad a zámek v Horšovském Týně, výstavu chodské keramiky v Klenčí pod Čerchovem, krátce se zastavili na Výhledech, na Babylóně a v Domažlicích si prohlédli nově otevřené expozice Muzea Chodska. Odpolední program byl zahájen krátkým přivítáním na klatovské radnici. Poté jeli hosté přes kemp v Běšinech do Velhartic na prohlídku hradu, do Hartmanic na návštěvu Židovského muzea Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě a Informačního centra NP Šumava. Odtud se všichni přesunuli na Srní, kde zhlédli prezentaci hotelů, zúčastnili se diskuse a společné večeře. Putování klatovským okresem bylo ukončeno na horažďovickém zámku. Pořadatelé doufají, že účastníkům setkání se na Klatovsku líbilo a výběrem pestré trasy s mnoha zajímavostmi jim zpříjemnili jejich krátký pobyt zde. Ivan NIKL
Pravidelné a výroční trhy na sušickém náměstí v roce 1999 Doba konání trhů 800 – 1800 hodin Září Říjen Listopad Prosinec
Čištění řeky Otavy O tom, že mladí lidé v Sušici nejsou pouze zdrojem hluku a nepořádku, se mohl přesvědčit každý, kdo se ve středu 4. srpna okolo jedné hodiny odpolední nacházel na ostrůvku Santos. Tam se totiž právě v tuto dobu sešli všichni, kteří uposlechli výzvy nezávislých gangů „RÁDIO FREEDOM“ a „NONPOPMUSICFREUNDSCHAFT“ a přišli (nejen po sobě) uklidit okolí naší zlatonosné řeky. Po roční přestávce se tedy opět konalo, doufejme, tradiční „Čištění řeky Otavy“. V letošním roce se akce setkala s velmi slušným ohlasem – k úklidu se dostavily téměř čtyři desítky lidí, kteří v řece a jejím okolí nasbírali plný kontejner odpadu. Organizace byla jednoduchá a účelná. Řeka byla rozdělena na několik úseků od Pátečku po Fuferna, „čističi“ na začátku obdrželi igelitové pytle a procházeli řekou a jejími břehy ve snaze ji co nejvíce očistit. Po čtyřech hodinách se všichni opět sešli na Santosu, kde na ně čekala odměna v podobě vuřtů, piva a libozvučných tónů linoucích se z aparatury pořadatelů. Co dodat závěrem? Děkujeme sponzorům akce – firmě Rumpold, Řeznictví u Hlaváčků, Pekařství Rendl, Lesní restaurace Santos, VOD Hrádek a Městu Sušice za jejich pomoc. Ten hlavní a největší dík však patří především těm, kteří dokázali věnovat jeden letní den společně prospěšné věci. Takže – ještě jednou díky a příští rok zase na Santosu! PIXIES
Fotografie: 1) Tak tady jsme – spokojení, usměvaví a plni očekávání, co se bude dít. 2) Pořádná bašta po náročném dni přijde opravdu vhod. 3) Ani „buřtíky“ nejsou k zahození – zejména u opravdového táboráku s partou kamarádů. 4) Je tady fajn a pořád máme co dělat.
¬
®
Šumavská hudební zastavení sobota 18. září v 1030 hod. nám. Koncert dechovky na náměstí. Poslední koncert z cyklu letních abonentních koncertů.
Zemský svaz pořádá ve dnech 10. – 12. září 1999 v rekreačním zařízení Šumava v Amálině údolí pod Kašperskými Horami
Ale ty »naše« se podařily… I přesto, že jsme z různých zpravodajství svědky toho, jak na některých letních táborech dokážou takzvaní vedoucí zneužívat důvěry rodičů a hlavně jejich peněz, které za pobyt dětí vydávají, můžeme vás nyní s radostí informovat, že tábory, které organizovalo sdružení Pionýr při DDM Sušice se opravdu vydařily. Koneckonců to můžete posoudit sami z fotografií. Osmdesát dětí strávilo příjemné chvíle letních prázdnin v Kunkovicích a Podmoklech. text –as–, foto –šp–
14., 28., 12., 26., 9., 23., 7., 18. (VÁNOČNÍ), 21.,
6. mezinárodní setkání AICE Dne 12. 9. od 9 – 12 hodin proběhne na náměstí v Sušici přehlídka osobních automobilů značky Trabant, které se zúčastní řidiči se svými různě upravenými vozidly z celé Evropy.
Srdečně všechny zveme! Předseda Trabantklubu Sušice Václav Eigner
Maso pokaždé jinak Další z řady odborných kuchařských seminářů, který ne toto téma pořádá pobočka AKC ČR Šumava 25. září v 900 hodin vám mj. poradí co vše lze využít pro jídelní lístky. Lektory zářijového semináře jsou mistr kuchař Ladislav Nodl – držitel řádu svatého Vavřince s řetězem, náš přední odborník v gastronomii a Ing. Zdeněk Hladík – člen představenstva AKC ČR a člen pobočky Praha a Středočeský kraj. Ing. Hladík doplní praktické ukázky několika zajímavých receptů odbornou přednáškou na téma „Moderní pohled na jídelní lístek“. Celý seminář bude ukončen degustací předvedených výrobků a jeho součástí bude také přiblížení soutěže Kuchař roku 2000 a soutěže Gastrojunior. Zájemci o tento odborný seminář se mohou hlásit v hotelu Šumava Srní u p. Pitrové. –as–
Státní jazyková škola zahajuje 13. 9.! Informace SJŠ ke školnímu roku 1999/2000 Pravidelné vyučování začíná 13. 9. 1999. Kontakt se SJŠ e-mail:
[email protected]. Různé informace o historii, výsledcích, formách zápisu i školném se můžete dočíst na web. stránkách www.susice.cz/sjs.
Aktuality
Zasedání městské rady Zpráva ze 17. zasedání městské rady v Sušici dne 23. srpna 1999. Jednání řídila starostka města JUDr. Jiřina Rippelová. v Mětská rada schválila pronájem služebního bytu 1+2 I. kat. v Základní škole TGM v Sušici čp. 129/III panu Zdeňkovi Ipserovi, a to na dobu určitou – po dobu trvání pracovního poměru. v Městská rada nesouhlasila
s odprodejem části pozemku parc. č. 2332/16 v k. ú. Sušice nad Otavou z důvodu rozporu záměru žadatele s dosavadním využitím pozemku a záměrem platného územního plánu. v Městská rada projednala zásady postupu při prodeji bytů, nebytových prostor a bytových domů. v Městská rada projednala zprá-
vu o zabezpečení inventarizace hospodářských prostředků v roce 1999. v Městská rada doporučila zastupitelstvu schválit rozpočtovou změnu ve výši 691 000 Kč. v Schválené prodeje a pronájmy budou po vyvěšení na úřední desce předloženy na jednání zastupitelstva. Mgr. PETR NOVÁK, tajemník MÚ Sušice
Zase o kousíček dál V současné době probíhají intenzivní jednání a práce na plánované akci „Sušice – plynofikace města IV. etapa“. Již v roce 1997 byly zahájeny přípravné práce na této etapě, a to ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, v rámci projektů „Programu přeshraniční spolupráce Phare CBC“, o spolufinancování akce plynofikace III. čtvrti v Sušici. Po konečném odsouhlasení tohoto projektu delegaturou Evropské komise v Bruselu bylo dne 4. 8. 1999 zahájeno výběrové řízení podle podmínek programu Phare a ve dnech 13. a 14. září tohoto roku bude stanovenou komisí, za účasti delegátů EK, provedeno vyhodnocení nejlepší nabídky. Pořadí stanovené komisí a konečné rozhodnutí o vítězi této soutěže odsouhlasené delegaturou EK v Bruselu bude sloužit jako podklad pro uzavření smlouvy o dílo mezi Městem a vítěznou firmou na realizaci této stavby. Předpokládaný termín uzavření smlouvy o dílo je do konce tohoto roku, z čehož vyplývá, že zahájení vlastní realizace plynofikace III. čtvrti v Sušici a rekonstrukce kotelen v zahradnictví, v nemocnici a v ul. Na Burince bude na jaře příštího roku s termínem dokončení do začátku topné sezóny roku 2000. Rozpočtové náklady tohoto projektu z roku 1997 činí 11,5 mil. korun, z čehož 8,6 mil. korun bude hrazeno z příspěvku programu Phare, ostatní náklady na vlastní realizaci této stavby, přípravné práce, projektovou dokumentaci, apod. hradí česká strana – Město Sušice. –pk–
Návrh územního plánu města Sušice V měsíci květnu jsme občany informovali o zahájení projednávání návrhu územního plánu s uplatněním připomínek do 10. července 1999. Město Sušice děkuje touto cestou všem občanům, kteří uplatnili připomínky k tomuto důležitému dokumentu Města a přispěli tak svými názory k jeho tvorbě. Všechny vznesené připomínky budou projednány se zpracovateli
územního plánu, stavebním úřadem i zástupci města a výsledek projednání bude spolu s návrhem územního plánu předložen městskému zastupitelstvu ke schválení. Všem, kteří podali připomínky, bude písemně sděleno, jak městské zastupitelstvo, jako schvalující orgán územního plánu, rozhodlo o jejich připomínkách. Lhůta na tuto odpověď je
30 dnů od schválení územního plánu městským zastupitelstvem. Předpokládaný termín k projednání a schválení návrhu územního plánu města je na mimořádném veřejném zastupitelstvu v měsíci říjnu až listopadu 1999. O přesném termínu budeme včas informovat. Odbor výstavby a ŽP Městského úřadu Sušice.
Město Sušice nabízí k pronajmutí tyto dosud volné nebytové prostory: 1) V čp. 255/II (nízká budova velitelství) – 5 místností o celkové výměře 103 m2 2) čp. 1180/II (ul. Kaštanová) – prostory prodejny o celkové výměře 78 m2 3) čp. 89/I v objektu kina – celková výměra 54,4 m2
za smluvní cenu nájmu.
Ani o prázdninách nezaháleli O letních prázdninách uspořádala školní družina při Základní škole T. G. Masaryka v Sušici již tradiční prázdninové výlety do blízkého i vzdáleného okolí. Výlety byly zaměřeny na středověkou těžbu a rýžování zlata, na sklářské tradice i na husitství na Sušicku. Děti putovaly na Dračí skály, zažily velké dobrodružství kolem Otavy, hrály hru na poklad „na pytlácké stezce“ a s prázdninami se rozloučily veselým táborákem.
Vedle těchto úspěšných dětských výletů se pilně pracovalo i v samotné Masarykově škole. Pokračuje obnova historické fasády hlavní školní budovy. Současně s tím je zvelebováno i hřiště (ochranné sítě, doskočiště). Začala se také upravovat nová běžecká dráha, v některých třídách byly instalovány žaluzie a provedena údržba zařízení. A čím překvapila ZŠ TGM své žáky v září letošního roku? Cizí jazyk (německý) se vyučuje jako ne-
Šikovné ruce fasádníků dávají škole TGM nový kabát.
povinný předmět již od 2. ročníku, jsou zaváděny nové moderní formy výuky ve specializovaných třídách s kvalifikovanými učitelkami, rozšiřuje se praktická činnost na počítačích, vyučuje se jako jediná ve městě zdravotní tělesná výchova pod odborným vedením a ještě mnoho dalších aktivit mohou využívat žáci této školy. Péče o park u školy zůstává i nadále v rukou žáků. Všechny čeká ve školním roce mnoho náročné, ale krásné práce. –dp–
strana 3
Městská policie v červenci a v srpnu v V těchto dvou měsících bylo
v nočních hodinách v našem městě živo. Docházelo velmi často k rušení nočního klidu a devastování jak majetku města, tak majetku občanů. Strážníkům se podařilo několik vandalů chytit, ale mnoho jich odhaleno nebylo. Jednou z příčin je i takřka nulová spolupráce občanů kteří jsou svědky těchto přestupků. Bylo zjištěno, že některé pachatele přestupků občané viděli, přesto však Městskou policii neupozornili. Je nutné připomenout, že MP drží noční službu v letních měsících
pouze čtyři dny v týdnu a v následujících měsících jen v pátek a v sobotu. Navíc hlídka při noční službě nemůže obsáhnout všechna problémová místa, a proto je spolupráce občanů více než nutná! v Dopravní situace – strážníky bylo v tomto období řešeno 200 dopravních přestupků, z toho 117 blokovou pokutou, 2 přestupky byly předány k řešení na DI Klatovy a 81 přestupků bylo vyřešeno domluvou. Dále bylo uděleno 25 blokových pokut při přestupcích proti vyhlášce města, 8 z nich
bude řešit přestupková komise. v Ve spolupráci s místními hasiči, s okresním soudem i OO PČR Sušice byla řešena situace týkající se vraků vozidel. v V červenci a v srpnu řešila MP 88 žádostí nebo stížností občanů. v Upozorňujeme občany, že došlo ke změně dopravního značení v ulicích Gabrielova a Žižkova, kdy tyto ulice byly zjednosměrněny. Dále došlo ke změně dopravního značení na náměstí Svobody, zde budou také instalovány parkovací automaty. MP SUŠICE
Šumavo, Šumavo… (I/II) Porážení stromů, kůrovec, ekologové kontra lesníci. To vše se v poslední době velmi často diskutuje v souvislosti s naší krásnou Šumavou. Právě o Šumavě hovoříme s Ing. Vladimírem Říhou. Na Šumavě se v masovém měřítku porážejí hektary lesa. Co k tomu těžaře vede? Tato otázka míří poněkud vedle: obecně k tomu těžaře vede to, že jim to jejich zaměstnavatel dal jako úkol. Ale jinak: v lese vůbec nejde pouze o těžbu a lesní plody – les (lesní ekosystém), to nejsou stromy, dřevo, zvěř, houby...; les, to je složitý organizmus s množstvím komplikovaných a rozsáhlých interakcí v prostoru a čase – je to dynamická živá bytost; pro pochopení lesa jsou časové zkušenosti z běžného života nedostatečné, porozumění lesu vyžaduje úsilí. Chtěl bych jen upozornit na to, že absolutní hodnota sama o sobě není vypovídající (a to pochopitelně nejenom v lesnictví). Sto tisíc kubíků může být hrozně mnoho, ale také to nemusí znamenat prakticky nic; záleží na tom, v jakém lese, na jaké ploše, v jakém čase, v jakých zásobách bylo dřevo vytěženo. Co je tedy předmětem sporu? Zásadní rozdíl mezi současnými ekology a lesníky je zřejmě v tom, že lesníkům jde o udržení a zachování lesa – lesního ekosystému – i do budoucna, a to ve stabilním stavu s postupným převodem k charakteru lesa přírodního, ekologům pak o co nejrychlejší dosažení „přírodního“ ekosystému bez cíleného lidského ovlivňování; lesníci prosazují racionální zásahy v lese, ekologové požadují ponechat les svému osudu… Zásahy se v lese realizují především zalesňováním a těžbou, cílem je dosažení buď hlavně ekonomických výnosů (dřevo a jeho následná realizace), nebo zejména jiných efektů (např. zdravotního stavu nebo žádoucí druhové, prostorové a věkové skladby); v obou těchto případech však musí být brán zřetel na neohrožení lesa. Místo, čas a velikost zásahů z hlediska jejich oprávněnosti lze v rámci možností objektivně posoudit. (Zde si dovolím upozornit na skutečnost, že lesnictví není striktně exaktní vědou, pohybuje se v přírodním prostředí s notnou dávkou empirie, a pracuje tedy jen s určitou pravděpodobností, na rozdíl např. od takového skladnictví.) Takže pokud je v lese určena těžba, je nutno se při jejím posuzování ptát po sledovaném cíli a po podmínkách,
za nichž má těžba probíhat (lokalita, stáří lesa, zdravotní stav, ohrožení, kategorie lesa, velikost těžby atd.), a odhadovat budoucí vývoj lesa po zásahu nejen v místě zásahu, ale i v interagujícím (a někdy i dost vzdáleném) okolí; bez znalosti základních faktů podložených znalostí problematiky prostě není seriózní vydávat kategorické soudy. …a ekologové? Ekologové naproti tomu požadují ponechat les bez zásahu s argumentem, že příroda si pomůže sama (možná necituji zcela přesně, ale význam souhlasí). Svým způsobem mají pravdu. Z geologického hlediska pár set let skutečně nehraje roli. Problém je v tom, že jsem zatím od žádného ekologa neslyšel: Ano, my víme, že s největší pravděpodobností dojde k rozpadu současných lesních ekosystémů, že současné lesy na Šumavě zaniknou a že na mnoha místech vznikne středoevropský les pralesovitého charakteru až za mnoho stovek let, ale nám to za to stojí, my to tak chceme. Pokud to ví a přesto to neříkají, jsou pokrytečtí, pokud to neví …jsou přinejmenším nezodpovědní. O lese a lesnictví dnes hovoří zejména „odborníci“, obávám se však, že nikoli odborníci na danou problematiku; a ideologie „na troskách staré, špatné společnosti vybudujeme společnost novou, krásnější…“ už tady byla, a ne jednou – zatím vždy to končilo prvním krokem, tedy bořením. Skončí tak i naše lesy? Jak veliká plocha je kůrovcem zasažena a kolik procent této plochy tvoří tzv. „mrtvý les“? Kůrovec je a vždycky byl integrální součástí lesa, takže v určitém podprahovém množství je prostě všude. Problém nastává, když se jeho stav zvýší natolik, že se již stává škodlivým činitelem, a je nutno proti němu zasáhnout a potlačit jej. Tzv. „mrtvý“ les, tj. celoplošně odumřelé porosty (např. sedmdesátá léta Krušné hory, osmdesátá léta Krkonoše, Jizerky, Orlické hory – exhalace, devadesátá léta Šumava – kůrovec) je dle mých informací zhruba na dvou tisících hektarech, kolik lesa je reálně ohroženo kůrovcem se při výše uvedené výměře ani neodvážím odhadnout. Je povinností lesníků sledovat stav kůrovce v porostech, takže přesnou informaci by měli mít pracovníci NPŠ. Jaká je podle Vás hlavní příčina této přírodní katastrofy? Arogance, namyšlenost, bezohlednost, bezzásadovost, karié-
rismus, neznalost, hloupost… Zdravotní stav porostů a stav kůrovce na Šumavě byl velmi dobře znám: od poloviny osmdesátých let dochází k postupné gradaci kůrovce ve smrkových porostech zejména „za dráty“, porosty jsou oslabeny suchem, exhaláty a rychle za sebou jdoucími semennými roky, leckde alochtonní porosty; stejně dobře bylo známo, co je nutno pro ozdravení a záchranu těchto oslabených porostů udělat: systematicky a důsledně asanovat kůrovce, podsadbami dodat do porostů chybějící podrost, postupným uvolňováním podrostů dosáhnout jeho zesílení a následné životaschopnosti i mimo mateřský porost – prostě porosty ozdravit a zajistit jejich další existenci. Bohužel se však před deseti lety vletělo na druhou zeď; koridorová politika má v Čechách dlouhou tradici. Pokud si mohu dovolit příměr, je to jako kdyby se dřív kdejaká rýma léčila antibiotiky a nyní bylo rozhodnuto, že s tyfem si tělo poradí samo. Kde se podle Vás stala chyba, jaké je nejlepší řešení v nynější době a jak vidíte situaci do budoucna? Jednou z příčin mohlo být ignorování skutečnosti. Nebo jinou snad dlouhodobý plán (lesnictví je dlouhodobou záležitostí) některých lidí na „namnožení“ kůrovce a následné těžby napadených zásob dřeva? (Existoval projekt na exkluzivní převedení všech činností v NPŠ na soukromou firmu na dobu, myslím, dvaceti či třiceti let.) Nejlepší řešení čeho? Pokud je cílem záchrana a uchování porostů s postupným převodem na stabilní tvar přírodního lesa, pak je jednoznačně nutno razantně zasahovat proti škodlivým činitelům, kteří ohrožují samu existenci lesa v nejbližší budoucnosti; v současnosti je to na Šumavě především kůrovec. Pokud je cílem vysoce stabilní přírodní ekosystém v nejkratší možné době, pak není nutno dělat nic. (Jedním z nejstabilnějších přírodních ekosystémů je např. Sahara, že?) Budoucnost vidím mlhavě: čím déle se otálí s ozdravnými opatřeními, tím blíže jsme k čistě „přírodnímu“ ekosystému. Otázkou je, kdy bude překročena hranice, za níž už porosty nebude možno zachránit. Na Šumavě jsou lokality, kde již tato hranice byla překročena a les byl zničen, jinde na této hranici stojí; jen si přeji, aby Šumava vůbec měla šanci. Děkuji za rozhovor. –urbi– Příště: těžba dřeva, kůrovec, hnutí DUHA.
Společenská kronika
strana 4
VZPOMÍNKY Dne 16. září uplyne 15 let od úmrtí paní
Marie Krýslové, roz. Vávrové, ze Sušice. Stále vzpomínají manžel, synové Jiří, Zdeněk, dcera Dana a sestry Helena a Miluše s rodinami. Děkujeme za tichou vzpomínku všem, kteří ji znali.
Dne 9. září 1999 uplynulo 25 let od smrti naší maminky, paní
Jitky Vovsové. Všem, kteří ji znali, děkují za vzpomínku synové Václav a Jiří s rodinami.
NAROZENÍ 5. 8. 99 6. 8. 99 7. 8. 99 7. 8. 99 8. 8. 99 8. 8. 99 11. 8. 99 12. 8. 99 12. 8. 99 14. 8. 99 16. 8. 99 17. 8. 99 21. 8. 99 23. 8. 99 24. 8. 99 24. 8. 99 26. 8. 99 29. 8. 99 30. 8. 99 30. 8. 99
Simona Panušková Jan Löffelmann Jakub Pinkas Josef Chalupný Veronika Heberleinová Sarah Eszenyiová Josef Michna Renáta Kraucherová Vojtěch Drmola Vojtěch Karaus Martin Potužák Michal Cimburek Monika Bolecová Miroslava Adámková Daniel Hubáček Jana Koppová Kristýna Kodýtková Adam Valeš Kristýna Kunová Romana Mrázová
životní jubilea – září 1999
Myslív 95 Sušice 1180/II Zbynice 28 Třebomyslice 2 Soběšice 61 Plánice 342 Hartmanice 54 Sušice 879/II Nemilkov 65 Petrovice u Sušice 24 Sušice 1180/II Žihobce 138 Liščí 3 Dražovice 25 Hrádek 71 Sušice 72/III Žďár 14 Pačejov 207 Sušice 28/II Žichovice 1
ÚMRTÍ Jen kytičku na hrob Ti můžeme dát a s bolestí v srdci stále vzpomínat. Dne 21. září vzpomeneme již 7. smutného výročí, kdy od nás odešel náš milovaný manžel, otec, bratr a švagr, pan
Otta Nauš ze Sušice. Kdo jste ho znali, vzpomeňte s námi. Manželka, syn a bratři s rodinami.
Odešla jsi od nás bez slůvka rozloučení, oči se slzami zarosily, zaplakaly, když jsme Ti dávali poslední sbohem. Cestička za Tebou ke hrobu zůstala jen. Dne 21. září tomu bude rok, co nás navždy opustila naše manželka, maminka, babička a prababička, paní
Klára Pendlová z Hrádku u Sušice. Za tichou vzpomínku děkuje rodina.
2. 8. 99 4. 8. 99 8. 8. 99 8. 8. 99 8. 8. 99 10. 8. 99 11. 8. 99 12. 8. 99 13. 8. 99 13. 8. 99 14. 8. 99 16. 8. 99 18. 8. 99 19. 8. 99 22. 8. 99 23. 8. 99 23. 8. 99 23. 8. 99 24. 8. 99 25. 8. 99 25. 8. 99 25. 8. 99 25. 8. 99 29. 8. 99
Marie Blejchařová Miloš Potužák Milan Janda Marie Hejkalová Jaroslav Matějček Josef Vlk Marie Černá Helena Kandrová Marie Trníková Josef Chudý Jiří Josefík Matěj Fuks Anna Jandová MUDr. Josef Rainer Vladimíra Pinkasová Karel Harant Ing. Miloš Jedlička Josef Hrachovec Zdeňka Štěpánková Stanislav Strolený Vlasta Ledvinová Václav Zahrádka Anna Illková Anna Kalná
Politik, státník a ideolog TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK V letošním roce vzpomeneme již 62. výročí úmrtí T. G. Masaryka, významného českého politika. Narodil se 7. března 1850, zemřel 14. 9. 1937. Jako mladý projevoval neutuchající touhu po vzdělání. Studoval v Brně, Vídni a Lipsku. Do historie se zapsal nejen jako filozof a státník, ale také jako mimořádně aktivní politik v zahraničí. O T. G. Masarykovi toho bylo již mnoho napsáno i řečeno. To, co jeho jméno dodnes znamená, snad nejlépe vyjádřil Karel Čapek: „Světová popularita Masarykova není aktuální, protože je trvalá; není v tom, že se o něm svět často doslýchá, nýbrž v tom, že Masarykova osobnost přešla s jakousi tichou samozřejmostí v samu zkušenost i v samu obraznost vzdělaného světa… Masarykovo jméno je prostě kus duševního majetku světového. »Váš Masaryk« se bude říkat i za sto let, zatímco devět set devadesát devět státníků a vladařů z tisíce budou jen jmény pro historiky.“
S moudrými o životě… Člověk je chudákem teprve, když už nic nechce. Úsměv je veliký dar a vyšší spraE. M. REMARQUE vedlnost oplatí každému, kdo nám k němu pomohl ve zlé chvíli. Nikdy se člověk netěší z ničeho B. BENEŠOVÁ tak, jako se těšil na něco. O‘ HENRY Nikdo není zbytečný na tomto světě, kdo ulehčuje břemeno jiČlověk je tu proto, aby si něco ným. CH. DICKENS předsevzal a aby to provedl. Pouhá existence je moře bez vody, kni- A vrcholné, nejtěžší umění je žít. ha bez obsahu, život bez života. R. ALDINGTON M. TYRŠ Jen to je ztraceno, čeho se sami Když jsi přišel na svět, plakal jsi vzdáváme. G. E. LESSING a všichni se radovali. Žij tak, aby všichni plakali, až jej budeš Život je jako divadelní kus. Neopouštět. KONFUCIUS záleží na tom, jak byl dlouhý, ale
jak dobře byl zahrán. L. A. SENECA Bez otáčení jde, kdo míří ke hvězdám. LEONARDO DA VINCI Slabí lidé čekají na příznivou příležitost, silní si ji vytvářejí. O. S. MARDEN Život, blahobyt a štěstí každého z nás a těch, jejichž životy s našimi souvisí, jsou závislé na tom, jak známe pravidla hry daleko složitější a obtížnější, než jsou šachy. B. MAC DONALDOVÁ Vždycky buď na lidi slušný, když jdeš nahoru, mohl bys je potkat, až půjdeš dolů. J. OSBORNE
1914 1924 1953 1929 1944 1916 1908 1963 1930 1925 1956 1924 1934 1947 1960 1939 1930 1940 1927 1931 1922 1916 1929 1907
Sušice 1084/II Sušice 303/III Sušice 783/II Kašperské Hory 217 Sušice 1116/II Hradešice 36 Žichovice 76 Svéradice 106 Sušice 876/II Hartmanice 140 Strašín 66 Kadešice 10 Klenová 60 Sušice 975/II Sušice 287/II Pohorsko 58 Horažďovice 268 Kvášňovice 74 Sušice 874/II Kovčín 43 Sušice 323/II Rejštejn 10 Hrádek 60 Čímice 78 matrikářka MÚ Sušice
Dárcům krve Pravidelné odběry krve TO Klatovy proběhnou ve stanovených termínech v době od 14 do 17 hodin na těchto místech: 21. 9. 99 27. 9. 99 28. 9. 99
Nalžovské Hory Sušice Domažlice
75 let Václav Vrzal Václav Tomášek Věra Kratochvílová 80 let Marie Polatová Antonie Pillerová František Chmelík Jozef Šarina 90 let Marie Oličová 91 let Marie Marešová 98 let Anna Jozová
8. 9. 1924 21. 9. 1924 26. 9. 1924 1. 9. 1919 20. 9. 1919 25. 9. 1919 27. 9. 1919 9. 9. 1909 20. 9. 1908 3. 9. 1901
Sušice 863/II Sušice 1066/II Sušice 982/II Sušice 891/II Sušice 56/II Sušice 153/I Sušice 675/II Sušice 802/II Sušice 825/II Sušice 983/II
Tisíc křestních jmen… V kalendáři najdeme i jména, o jejichž původních nositelích se ví dnes už jen málo, nebo vůbec ne. Proto někdy můžeme vyprávět příběh, někdy stačí jediná věta. Zvyk „obsazovat“ dny kalendáře jednotlivými jmény se rozšířil již v prvních stoletích našeho letopočtu. Kalendáři na jeho cestách staletími a zeměmi přestalo stačit 365 dní v roce a tak téměř na každý den připadá řádka jmen. Připomeňme si je – jména známá, jména osobností se zajímavými osudy, pěkně znějící i zapomenutá a neprávem opomíjená. 10. září Karel, Irmina, Irma 11. září Denisa, Diviška, Dionýsie 12. září Marie, Maja, Marieta, Marilyn, Marion, Marisa, Marita, Marlena, Maryla, Kvido 13. září Jan, Lubor 14. září Radka, Radoslava 15. září Marie, Dolores, Jolana, Jolanta 16. září Ludmila 17. září Kornelius, Cyprián, Naděžda, Naďa 18. září Kryštof 19. září Januar, Flavia, Zita 20. září Zuzana, Oleg 21. září Matouš 22. září Mořic, Moric, Moris, Mauricius, Darina, Jimram 23. září Linius, Polyxena, Hostimila, Hostislava, Tekla, Teokletia, Božetěcha, Berta 24. září Gerard, Gerhard, Garik, Gerik, Jaromír, Jaromíra, Griselda –as–
Měsíční krajina Ó Šumavo, ty krásná Šumavo, bylas nedotčená, jako by jsi se z nebe slanila, Tvé hvozdy zmizely v neznámo, teď místo stromů je tam planina. Já miloval Tě víc než sebe a když pozoruji Tvoje mrtvé stromy, připadáš mi jako pusté nebe beze hvězd, jako pustá krajina s množstvím cest. A ty cesty veliké stroje vytvořily, tak hrozně brutálně Tě znetvořily. A Ty pláčeš a nemůžeš se bránit a ti lidé, místo aby Tě chtěli chránit, vráží ostré břitvy do srdce Tvého, nejenom Tvého, ale i mého. A tak prosím ty pány nahoře, porážejte stromy pouze nemocné, Té naší Šumavy tak bezmocné. – urbi –
Nad kronikou města Sušice
Hasičské cvičení z 30. 9. 1877
Dům čp. 28 1. díl Renesanční řadový dům se zachovanými renesančními klenbami s hřebínky, střecha s kolmým průčelím. Jednopatrový tříosý dům s valbovou střechou. Průjezd s val. klenbou s trojúhelníkovými výsečemi, před schodištěm česká klenba, místnosti v přízemí segment val. V patře síň s kamenným valbovým klenutím s výsečí.
Památka třetí kategorie prodělala několik stavebních úprav jednak po velkém požáru města v červenci 1707 a hlavně r. 1883, kdy stavitel Raimund Denk uskutečnil pro majitele Rudolfa Wotrubu rozsáhlejší stavební práce. Přestavba kůlny ve dvoře byla provedena pro Teklu Votrubovou v roce 1909. V roce 1941 stavebník Josef Žáček objednává u stavitele ing. Roberta Grasingera opravu fasády a zřízení výkladu spolu s novým firemním štítem s nápisem „Josef Žáček, čalouník, satler, tapezierer“. Průčelí domu – vpravo vrata, vlevo krám, dvě výlohy, uprostřed dveře. Stavební úpravy pokračují roku 1989 a sice celé prodejny a portálu – TABÁK, poslední opravy uskutečňují František a Dagmar Švelchovi. Původní dům ERTRICHOVSKÝ, nebo také TOBLOVSKÝ patřil roku 1696 sladovníku a dlouholetému radnímu Václavu Ladislavu Meržkovi z Reitenburku, sídlícímu v něm do roku 1732. Dům byl zván MERŽKOVSKÝM.
strana 5 Z historie Stalo se před sto lety v Sušici 10. září 1899 Zápis do školy pokračovací pro dívky škole odrostlé a do opatrovny konati se bude ve dnech 13., 14. a 15. září vždy od 8 – 12 hod. dopoledne a od 2 – 6 odpoledne v místnostech ústavu. V sobotu dne 16. září jest o 8. hod. vzývání Ducha svatého v domácí kapli a dne 18. září započne pravidelné vyučování. Začátek školního roku. Na obecných a měšťanských školách chlapeckých a dívčích v Sušici započne nový školní rok 1899 – 1900 dnem 16. září 1899 o 8. hodině ráno slavným „Veni sankte“. Přijímání a zapisování žáků a žákyň do všech tříd obecných i měšťanských škol díti se bude u ředitelstva ve školní budově ve dnech 13. 14 a 15. září t.r. od 8 do 11 hodin dopoledne. Stoh shořel. Dne 5. září t. r. o 1/210. hodině večer zapálil neznámý dareba stoh žita, náležející p. Františku Soukupovi, ekonomu v Sušici. Ačkoliv sbor dobrovolných hasičů městských v nejkratší době se na místo požáru dostavil, stoh shořel úplně. Blesk vjel v noci ze čtvrtka na pátek do stáje domkáře Františka Jáchyma v Zuklíně a zabil mu nalézající se tam krávu. Krádež. Dne 28. srpna t. r. k večeru vloupali se dva práce se štítící mladíci Josef Schlechta z Dlouhé Vsi a Jan Mara ze Sušice do uzavřeného bytu Antonína Brandla z Janovic, okr. sušický a ukradli tam některé lepší kusy mužského obleku a nějakou část peněžní, všeho asi úhrnem za 30 zl. Tito dva mladí zlodějové, kteří byli již jednou pro krádež trestáni, byli stopováni a dne 2. září zdejším c. k. četnictvem vypátráni, s celým dosud lupem zatčeni a c. k. okresnímu soudu v Sušici k potrestání odevzdáni. –as–
Foto zřejmě z roku 1940 Dalším majitelem byl v roce 1865 Rudolf Wotruba, který vlastnil čtyři kusy hovězího dobytka, ustájeného ve dvoře. Po požáru r. 1707 jsou uváděny jako majitelé děti Tekla Votrubová, Terezie Mayerová, Tekla Černá, Rudolf Valenta, Dana Lavermannová, František Votruba až do roku 1923. V roce 1923 Josef Žáček a Kateřina Žáčková. Pokračování příště. VÁCLAV CHOVÍT, kronikář
Z deníku gymnazisty (II.) Leden, únor 1945
Červenec 1945
Byly vyhlášeny celostátní uhelné prázdniny na dobu neurčitou. Do školy se má chodit jednou týdně pro úkoly. Nakonec i z toho sešlo. Školu zabrali němečtí uprchlíci před frontou z Východu. Říká se jim národní hosté. Nárazově se občas vyučuje v hostincích a na faře. S Německem to jde už rapidně z kopce. Zima je pěkná, učím se jezdit na lyžích po mamince. Jsou trochu obstarožní, ale kristiánku a telemark už na nich umím.
Zakládáme skautský oddíl. Maminka mi ušila khaki košili a zelený šátek. Já budu mít na starost vlčata. Místo klobouků máme zatím lodičky. Už jsme registrovaní na Ústředí Janáka v Praze. Konečně jsme se dočkali. Je to něco jiného, než to blbé protektorátní kuratorium. Zatím pracujeme se skauty podle návodu Foglarových čtenářských klubů z Mladého hlasatele. Američané odjíždějí. Musejí ještě bojovat proti Japonsku. Loučení s nimi bylo velice dojemné. Byli to skvělí hoši.
Březen 1945 Exner někam záhadně zmizel. Nikdo neví kam. Teď je to jedno, protože se neučí a stejně to byl křivák. Protektorát už bude asi opravdu pro tentokrát. Na Slovensku a Moravě jsou už prý Rusové. Ženské prý se před nimi musejí schovávat po sklepích. Tomu nerozumím. Jsou to přece naši osvoboditelé!
O Volšovské pouti… Na sklonku léta, vždy k datu 14. září (povýšení sv. Kříže) se od nepaměti držela ve Volšovech pouť. Pravda, byly nedávno doby, kdy tato volšovská slavnost vypadla z kalendáře. Pouť slavilo dohromady více osad – toť připomínka toho, kdy Volšovy byly velkou obcí, čítající 14 vesnic. Ale – nic se nedá násilím předělat, pouť a slavnosti s ní spojené se drží a zatím není v plánu ji rušit. Je sice pravda, že perníkáři – včetně dalších maloprodejců – už na nás zapomněli. Že bychom si pozvali obchodníky zahraniční? Ano, ale jedině s cukrovinkami – tedy s tím, co má každý o poutích rád. Vraťme se daleko do historie poutí, kdy bude psáno o tom, že ke každé pořádné patří taneční zábava. Taková jedna taneční zábava se konala o volšovské pouti léta páně 1929 ve staročeské hospodě „U Míčků“ – v současnosti se zde provádí další stavební úpravy. Tato hospůdka se nacházela uprostřed historického jádra vsi, nesoucí jméno „Chalupy“ (dnes jsou tam již téměř všechny chaloupky zmodernizované). Právě tady se odbývala veškerá kultura, jež v každé vsi patřila k dobrému spolužití občanů. Předváděli se zde různí kočovníci, kouzelníci, hrála se i loutková představení, pořádaly se tu plesy, schůze – zkrátka pro každého něco. Je ško-
da, že dnes je tato hospoda obývána Pražáky. V onen poutní den se sešlo hodně chasy středního věku. Přes vodu, z Dlouhé Vsi, se převozníkem nechali převézt také čtyři mladíci. Byli to hotoví atleti – vždyť byli dřevorubci a voraři. Na cestu zpátky si zamluvili převozníka na „jejich“ straně, i když ten byl také na Pátečku. Ten jejich převozník se jich už ale na zpáteční cestu nedočkal… Přeběhli rychle přes Junků lesík, volšovským parkem k Míčkům. Byli to dva bratři (jména jsou známa) a jejich dva kamarádi. Pořadatelé, volšovský sbor hasičů, asi mnoho radosti z návštěvy těchto hostů neměli. Bylo horko, už v sobě měli „posilu“ – a tehdy bývalo pivo včetně pálenky laciné! A u Míčků čepovali dobré pivo z Protivína. Zatím tedy klid před bouří. Tito pánové ovšem měli něco v merku – bavili se, smáli se, děvčata k tanci prováděli, pořád se dobře bavili. Stále si něco domlouvali i když nikdo z našich jejich řeči nerozuměl. Najednou začaly lítat půllitry, všude sklo, nakonec zůstal v zrcadle na sále zaseknutý nůž. Honem všichni ven, včetně muzikantů! Ještě že tato slavná „moderní“ hospoda byla v přízemí. Uprostřed všeho toho chaosu se držel pan Maršát, který s perníkem a tabáčkem dělal největší kšefty – tehdy to totiž
bývala pouť, kdy se perníkovým srdcem vyznávalo z lásky k milé. Jeho prodejní buňka nápor vydržela, třebaže siláci měli ku pomoci v řeži i rozporky. Jediný telefon byl tenkrát ve volšovském statku a tím byli přivoláni četníci. Snad přijeli na kolech – ale byli to sekáči – helmy přesně pasující, bajonety na puškách se jen leskly. Těmi naháněli opravdový strach. Udělali u Míčků pořádek, dali zlosynům želízka a pak je za dozoru nejzkušenějšího kočího, pana T., naložili na valník. Muzikanti se znovu sesumírovali a už se hrálo až do rána. Šarvátkou způsobený nepořádek uklízeli pořadatelé se šenkýřkou. Povoz se zlotřilci přijel do Volšovské kaštanové aleje (dnes už jen po ní vzpomínka), když tu panu strážmistrovi jeden z nich ve vlastní řeči povídá, že by si potřeboval odskočit, aby mu sundal pouta. A dotyčný pan vrchní čtyř četníků, jako by vycítil nějaké postranní úmysly jen povídá: „…jsme chlapi, tak ti pouta nemusím sundavat, pomůžu ti, jen z toho valníku seskoč…“ Jak to přesně proběhlo, nehodí se zde popisovat. Kam se na tehdejší četníky dnes hrabeme! Ovšem, to bylo před sedmdesáti roky. KAREL RENDL, Volšovy 45
Září 1945
Květen 1946 Konečně máme rádio a k němu přídavné gramo. Je to čtyřlampovka Tesla a chytne se na ní všechno. Lovím stanice a nejradši poslouchám na Praze čtvrthodinky orchestru Karla Vlacha. Hraje bezva americké kusy, In the Mood, Chatanogu, Stardust, krásně se to poslouchá. Otec teď hlavně poslouchá přenosy z Norimberského procesu a přelíčení s K. H. Frankem.
Červen 1946 Přehrabuji se v tatínkově knihovně. Z valné části už jsem ji přečetl. Nejvíc se mi líbí romány Henryka Sienkiewicze, čtu i Emila Zolu, Tolstoje, Remarquea, Čapka. Měl bych se ale spíš připravovat na závěrečné zkoušky. Ve volbách vyhráli komunisti, dostali 38 procent hlasů. Druzí byli nársoc, to je strana mého otce. Předsedou vlády je Gottwald.
Zahajujeme první poválečný svobodný školní rok. Začínám chodit do kvarty. Přibyly nám dva nové předměty: latina a ruština. A světe, podrž se, Exner bude učit ruštinu! Prý že je to jazyk našich slovanských bratří. Což o to, ale že to říká zrovna Exner… Učím se časovat laudo, laudas, laudat, laudare, laudatum, ja chažu, ty Květen 1945 Už to ruplo! Je těžké v něko- chódiš, on chódit. Srpen 1946 lika řádcích vylíčit, co se za poVracíme se z měsíčního skautského tábora. Místo, které sledních několik dní událo. Po- Listopad 1945 vstání v Praze, konec války. VšuChodíme na americké a ruské jsme si vybrali, si nikterak nezade jásot, nadšení, všude vlají čes- filmy. Hltám zejména ty válečné. dalo se Sluneční zátokou z Hochů koslovenské a spojenecké vlajky. Z amerických je skvělý Quadal- od Bobří řeky. Bylo dokonce mnoVzduch voní svobodou, šeříkem canal a Perutě pomsty, z ruských hem odlehlejší a romantičtější. a benzínem. Ten je cítit z americ- se mi líbí Malachovská mohyla. Údolí říčky Křemelné na Šumakých aut, které zaplnily celé měsvě. Já a Honza Rybák, co studuje to. Osvobodili nás Američané. Prosinec 1945 obchodní akademii, jsme byli veTak tatínek měl pravdu, letoš- doucí. Táborové hry, výpravy na Americká armáda je skvělá. Má všeho nadbytek, rozdávají žvý- ní Vánoce už jsou první svobod- Šumavu, služba v táborové kukačky (pro nás věc dosud nezná- né. Na trhu toho zatím není chyni, noční hlídky, to vše se klumou), čokoládu, konzervy, ciga- o mnoho víc jak za války. Zachrá- kům moc líbilo. Strašili nás, že rety. Na těch si pochutnávají hlav- nily nás potravinové balíčky jsou tam werwolfové, němečtí ně naši tátové. Vojáci se vodí UNRRA s čokoládou, burskou záškodníci, ale žádného jsme tam s našimi slečnami a říkají oukej. pomazánkou, masovými konzer- neviděli. Pilně odebírám časopiJinak jim není rozumět. V soused- vami a vynikajícím džůsem hus- sy Junák a Vpřed, který pokračuním okresu jsou Rusové. Těm sice tým jako omáčka. je v tradici Mladého hlasatele rozumět je, ale zase se jim prý včetně Rychlých šípů. moc zamlouvají naše hodinky. Únor 1946 S velkou slávou se vrátil president Honza Vachoušků se vsadil Říjen 1946 Beneš. U demarkační čáry se prý o album amerických desek s LáV latině už překládáme římpoprali Rusové s Američany ďou Kojzarů, že bude-li vyvolán ské klasiky Tacita, Vergilia, Ovio česká děvčata. Přijela americ- v zeměpisu z pohoří Brdy, řekne dia. Bifluju nazpaměť Zápisky ká vojenská policie s bílými přil- zřetelně a na celou třídu prdy. o válce galské. Baví mě to a jde bami, co chlap, to vazoun, a srov- Řekl to a třída se hurónsky roz- mi to dobře. O přestávce před lanala to všechno na jednu hroma- chechtala. Album tím pádem vy- tinou pomáhám s překlady Madu. Ve škole se samozřejmě neu- hrál a profesor Kovář, když se do- rušce Čtvrtníkové, která je v latičí. Školu teď pro změnu zabrali věděl, že šlo o sázku, povídal, že ně slabá, nehledě na to, že se mi jsme holt puberťáci. líbí. Ona mi na oplátku pomáhá Američané. s matykou, ve které zase já mám Červen 1945 Březen 1946 četné mezery. Exner tu ruštinu Ten vůl Exner se zase objevil Ve školní aule se konala osla- sám pořádně neovládá, je vidět, ve městě. Prý přijel na sovětském va narozenin zakladatele státu že se jí sám musí učit. Jenomže, tanku. Sám říká, že byl u partyzá- TGM. K obrazu Beneše ve třídě co jeden neudělá pro vlastní pronů. Tomu lze sotva věřit, leda že by přibyl obraz Stalina. Je to nějaké spěch, chameleon jeden. Dnes se chtěl na poslední chvíli zachrá- pomatené. Mně by se tam za- zčistajasna spadla tabule ze zdi. nit. Teď otočil a horuje pro SSSR, mlouval právě Masaryk. O velké Skoby, které ji držely se najednou který prý je zárukou proti odvěké- přestávce byly zavedeny školní samy uvolnily a tabule se s rachomu germánskému nebezpečí. Jeho přesnídávky. Sušené mléko tem zřítila. Stalo se to o přestávce kolaborace s Němci byla prý jen zá- a kakao je rovněž z dovozu UNR- a ještě štěstí, že jsme včas uskostěrka. Ten bude s každým režimem RA. Se školou jsme byli na rus- čili, jinak nás to přizabilo. zadobře. Zřejmě má za sebou něja- kém filmu Děti kapitána Granta. Pokračování příště. kou vlivnou oporu. Docela se mi líbil. JIŘÍ KOLÁŘ
Čtenáři nám píší
strana 6
Informační servis Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Typ na výlet do Národní přírodní rezervace Boubínský prales V pozdním létě, kdy se začne krajina pomalu vybarvovat, se nechá řada návštěvníků vylákat na místa, kde si příroda žije ještě relativně po svém. Například na Boubínskou hornatinu. Patří mezi nejnavštěvovanější místa jihovýchodní Šumavy. Lákadlem je především Národní přírodní rezervace Boubínský prales, který ročně navštíví osmdesát až devadesát tisíc lidí. Oblast Boubínského pralesa je snadno přístupná vlakem, autem, pěšky a v posledních letech také hromadnou autobusovou dopravou, tzv. zelených autobusů. Ten jezdí v letní sezóně. Vlakem je možné spojení jak z Vimperka, tak z Volar, pro pěší je možno využít hustou síť značených turistických tras, například z Vimperka po červené, ze Šumavských Hoštic po žluté, z Kubovy Huti po modré a z Volar po červené. Prázdninovým zeleným autobusem a osobními auty je možné dojet až na parkoviště v Kaplici pod Boubínem. Zde je výchozí místo k pralesu. Jen 500 metrů od parkoviště je informační středisko Idina Pila, které je otevřeno od 15. června do 15. září denně mimo pondělí od 9 do 16 hodin. Zde je mimo jiné možno obdržet informační materiál a posedět na klidném místě v krásném koutu Šumavy. Půjdete-li dál po zeleně značené cestě, dojdete k Boubínskému jezírku, výchozímu místu naučné stezky Boubínský prales. Jezírko
Akce a programy pro veřejnost podle Kalendária programů pro veřejnost 1999 Les a voda – romantika, krása, obdiv přírodě Termín: 11. září Kde: informační středisko Kvilda, od 10.00 hodin Přednáška: Vladislav Hošek, Diapozitivy: les, interiéry lesů, vodní toky, jezera
Doprovody se strážci NP a CHKO Šumava Trasa: Kvilda – přírodně poznávací okruh – Prameny Vltavy – Bučina (12 km) Termín: každou sobotu od 1. července do 30. září sraz u informačního střediska na Kvildě v 9.30 hod. leží v nadmořské výšce 920 metrů. Bylo vybudováno v roce 1836 jako vodní nádrž pro plavbu dřeva z boubínských lesů pro potřeby sklárny v Lenoře. Naučná stezka vznikla v roce 1980 a její trasa vede okolo jádra pralesa v délce 3,8 km. Na osmi zastávkách jsou pro návštěvníky umístěny panely s informacemi nejen o pralese, ale také o dalších přírodních a historických zajímavostech. Od jezírka je možno vystoupit po zelené nebo modré turistické trase úbočím Boubína až na jeho vrchol (1362 m.n.m.) a dále pokračovat až do Vimperka, Kubovy Hutě nebo Šumavských Hoštic. V Boubínské hornatině je i několik přírodních rezervací a přírodních památek, které jsou však z důvodů nutného ochranného režimu veřejnosti nepřístupné. To, co je nabídnuto návštěvníkům na naučné stezce a okolních turistických trasách, přispívá k poznávání tohoto koutu šumavské přírody. Přejeme všem ukázněným návštěvníkům příjemný pobyt. (převzato z časopisu Šumava – léto 1998)
O šikanování na ZŠ Velice děkuji paní M. Rochové za příspěvek do Sušických novin. Pojednal o šikaně a byl pro mě inspirací k tomu, abych se pokusila alespoň částečně rozšířit povědomí veřejnosti o tomto negativním jevu. Současná stále vzrůstající agresivita dětí a mládeže nás učitele velmi zneklidňuje. V poslední době jsme téměř denně informováni sdělovacími prostředky o násilnických až brutálních činech, jejichž aktéry jsou právě děti. Mnohdy také právě ony za násilí zaplatí životem. Škola je místo, kde děti tráví téměř třetinu dne, proto právě zde je vzrůstající násilí nejvíce patrné. Samozřejmě, že vůči tomuto negativnímu jevu nejsme lhostejní. Možností jak proti násilí bojovat ve škole, je však velmi málo. Nejúčinnější je vždy odstranit příčiny, což v tomto případě dost dobře nejde. Vzrůstající agresivita je společenský jev, který má důvodů více. Řešení by muselo být systémové, komplexní, musela by se na něm podílet všechna ministerstva, která mají s výchovou dětí nějakou souvislost. A to je právě kámen úrazu.
Tak vznikají různé meziresortní komise, které by danou problematiku měly a mohly řešit, ty vytvářejí různé koncepce, jež pak s příchodem nových vlád zase zanikají, aby daly prostor komisím a koncepcím novým. Zanikají tak dříve, než byly uvedeny v praxi. Vypadá to tak, že se k nějaké výrazně změně k lepšímu v brzké době nedojde. Všechny současné snahy pokoušející se situaci řešit jsou pouze dílčí, a proto vyznívají naprázdno. Znepokojuje nás, že všeobecně začínáme být vůči určité míře násilí lhostejní. Chápeme ji jako normu chování současné doby. A tak se dnes ve společnosti stává respektovaným a obdivovaným ten, kdo si své místo na výsluní vydobyde silou a často na úkor ostatních. To je ten úspěšný, „zdravě soutěžící“ jedinec. Ano, násilí je dnes všeobecně tolerováno. To je možná také jeden z důvodů, proč se jej nedaří zastavit a proč se rodiče nezajímají o jev, který je výsledkem agresivity, o jev, kterému říkáme šikana. O šikaně na učilištích, internátech, středních školách a vojně víme. Je
to však problém velmi rozšířený i na základních školách a troufám si říci, že i na školách mateřských. Páchá zlo a bolest na těle i na duši dítěte. Učitelé i rodiče, kteří tvrdí, že na jejich škole nic takového neexistuje, se velice mýlí. Šikanování je problém často velmi skrytý, jeho přesnější zmapování je složité. Ráda bych několika články o tomto tématu přispěla k informovanosti rodičů a možná i kolegů pedagogů, kteří by jako jedni z prvních mohli šikanu objevit. Odhalení tohoto jevu v počátečním stádiu může být téměř vždy prevencí pro daleko závažnější a mnohdy až neuvěřitelné případy šikany. Každý rok volají na Linku bezpečí tisíce dětí, z nichž stovky jsou šikanovány. Těm volajícím se může dostat rady nebo pomoci. Co ale ti, kteří se svým trápením zůstanou sami? Snažme se jim pomoci! Nenechme ubližovat slabým a handicapovaným! Nikdo a nikde není proti šikaně imunní. Nezlehčujme násilí, snažme se vcítit do dítěte prožívajícího utrpení v roli oběti šikany! –pi–
Někdo řekne obyčejný patník. Má vůbec cenu se rozepisovat o tak zanedbatelné nicotnosti? Má, neboť předně patníky nebyly věcí zanedbatelnou a už vůbec ne věcí nicotnou. Stejně tak jako křížky, boží muka a kapličky, i patníky dotvářely charakter krajiny, stigmatizovaly její podobu. Byly její nedílnou součástí. Máme ovšem na mysli ty dávné, bytelné žulové kvádry s přirozeným, nahrubo opracovaným povrchem rukou kameníka, tedy výrobkem rukodělným, často na bílo natřené, lemující okraje prašných cest, silniček i silnic. Už z dálky svítily bělobou jako bílé korálky, navlečené na stuhách cest, všelijak se vlnily a klikatily podle toho, jak si žádala krajina. Tady na Šumavě většinou stoupaly strmě vzhůru, aby vzápětí stejně strmě klesaly. Byly vzorem stálosti a stability krajiny, která kdysi, stejně tak jako její kamenní průvodci,
vzdorovala náporu času. Teprve až hektický rozvoj automobilismu a komunikací posledních desítiletí přivodil postupný zánik a pád patníků. To, co dnes převzalo jejich někdejší roli je jen atrapou patníku. Tu bílou, útlou stélku z umělé hmoty, opatřenou světélkujícím nátěrem, lze totiž bez obtíží vyvrátit a složit na zem jedním prstem ruky. S žulovým, zapuštěným patníkem, nehnulo ani deset Frištenských. Dnešní atrapy, vzdálené od sebe několik desítek metrů, značkují okraje vozovky nepřehledně a ledabyle. Hustota dřívějších patníků byl příslovečná. Důstojnou odnoží silničních patníků byly mezníky, oddělující od sebe pole a louky sousedních hospodářství. Však se o ně sedláci svého času něco nasoudili! A nejen hospodářství oddělovaly mezníky, ale i pozemky šlechtických panství.
Na Šumavě jsou k vidění patníky s různými vyrytými údaji. Tak např. kdy byl zastřelen poslední šumavský medvěd, nebo jaká památná nebo smutná událost se na tom kterém místě stala. U železničních tratí jsou dodnes patníčky s vyrytými značkami a číslicemi, kterým rozumí jen lidé od železnice. U císařských silnic stávaly milníky, hlásající, kolik mil je dělí od předchozího milníku, či od výchozí stanice. Nesporně králem mezi patníky byly mezníky, oddělující hranice sousedních států. Na Šumavě se na tyto majestátné kameny mohlo narazit stejně tak v široširém šumavském hvozdu nebo pláni, jako na horské stezce. A nakonec jistá záležitost, která patníky učinila přímo příslovečnými. Pejskové nad nimi zvedali svou nožičku. Důkaz toho, že patník sloužil nejen lidem, ale i zvířatům. Svou funkci tak plnil beze zbytku. JIŘÍ KOLÁŘ
Patníky
Trasa: Modrava – Tříjezerní slať – přes Terasy – Vchynicko–Tetovský kanál – Antýgl – informační středisko Rokyta (10 – 12 km) Termín: každý čtvrtek v sudém týdnu od 1. července do 30.září sraz před Obecní úřadem na Modravě v 930 hod. Doprovody navazují na autobusové spoje.
Všechny připravované akce jsou pro veřejnost zdarma.
Kontakty IS Kašperské Hory tel. 0187/582 734 IS Kvilda tel. 0339/43 55 44 VLADIMÍR VLK
Také dárek? (Odpověď na článek ze SN č. 15/99 – problematika stravování důchodců ve školní jídelně ZŠ Lerchova ul.) Školní jídelna jako součást ZŠ Lerchova podle Vyhlášky o školním stravování č. 48/93 Sb., a dodatků v platném znění, zabezpečuje stravování dětí základní školy, gymnázia a zaměstnanců školy. Škola není povinna stravování cizích osob zabezpečovat. V Sušici je několik veřejných stravovacích zařízení, kde si cizí strávníci mohou zajistit obědy. Mylně byl v článku uveden počet stravovaných osob a částka za stravování cizích strávníků v ZŠ Lerchova. Vybrané peníze nezůstávaly škole, jak si pisatel myslí, ale většinou byly použity na nákup surovin, dále na úhradu režie pro MÚ a mzdové náklady. Jídelně zůstala měsíčně opravdu minimální částka jako zisk ze stravování cizích osob. Dalším z důvodů zrušení tohoto typu stravování bylo časté prolínání výdeje do nosičů se stravováním dětí gymnázia a školy. V době stravování žáků (1045 – 1400 hodin) nelze vydávat obědy cizím strávníkům. Na tuto skutečnost jsme byli upozorněni OHS, protože dle Vyhlášky toto není přípustné. Za školní jídelnu při ZŠ Lerchova R. KÁBOVÁ, vedoucí
Za minulostí Sušicka do Muzea Šumavy Vážení čtenáři Sušických novin, skončil čas dovolených, které mnozí z vás strávili v dalekých zemích či vzdálených městech. Začal však školní rok a život se vrací do starých kolejí. Je nyní na nás, jak si zpříjemníme deset měsíců, které nás dělí od dalších prázdnin. Muzeum Šumavy ve spolupráci s redakcí Sušických novin má pro vás prima tip. Připravili jsme pro vás malou soutěž s názvem „Za minulostí Sušicka do Muzea Šumavy. V tomto a dalších pěti číslech Sušických novin naleznete vždy pět otázek z historie Sušicka. Bude se jednat o šest celků: I. Dějiny Sušice II. Z doby pobělohorské III. Dějiny sirkařství IV. Karel Klostermann V. Neznámé pojmy VI. Unikáty sušického muzea Do soutěže se můžete zapojit průběžně a s každým dobře zodpovězeným celkem se zvyšuje vaše šance na hlavní výhru. Čitelně (nejlépe hůlkovým písmem) vyplněné kupony můžete zaslat nalepené na korespondenčním lístku na adresu muzea (Muzeum Šumavy Sušice, náměstí Svobody 40, 342 01 Sušice), nebo je odevzdat přímo v muzeu nejpozději do 30. listopadu 1999. Správné odpovědi budou zařazeny do slosování o ceny, které proběhne v Muzeu Šumavy při vernisáži vánoční výstavy počátkem prosince 1999. Nejprve budou vylosováni tři výherci z každého kola a hlavní tři výherci budou vylo-
sováni nakonec ze všech došlých správných odpovědí. Budou-li se vám některé otázky zdát těžké, nevěšte hlavu, ale naopak vezměte rodinu a jděte se podívat do muzea. Zde na většinu otázek naleznete snadno odpověď. Nápomocna vám může být též publikace „Procházkou po muzeu za minulostí Sušicka“, kterou lze získat v pokladně muzea.
Ještě jedno důležité upozornění na závěr – Muzeum Šumavy nemá celoroční provoz a zakončuje sezónu 31. října. Pro vážné zájemce však celoročně funguje badatelna vždy v pondělí od 800 do 1630 hodin. (Další informace na tel. 0187/52 88 50) Hodně úspěchů v soutěži vám za všechny zaměstnance muzea přeje Mgr. Zdeňka Řezníčková
I. Dějiny Sušice 1. Uveďte letopočet první písemné zmínky o Sušici a Sušicku a jméno hrabat, kterým oblast patřila. 2. Od kterého roku se stává Sušicko natrvalo součástí Koruny České? 3. Kdo a kdy nechal královské město obehnat hradbami a kde nalezneme kamennou desku, která nám dává na předchozí otázku odpověď? 4. Kdy a který panovník udělil Sušici právo zřídit si solní sklad? 5. Ve kterém roce vypukl nejničivější požár, který zachvátil téměř celé město?
Kultura
Filmy, které musíte vidět…
Začátky představení, není-li uvedeno jinak, vždy ve 2000 hod. Matrix Neblíží se konec dvaFilmy označené U uvádíme premiérově. Informace a předprodej vstu- cátého, ale dvaadvacátého století. Lidská civilizace tak, jak ji známe, penek od 1830 hod. v pokladně kina nebo na tel. 0187/52 33 60. neexistuje už téměř dvě století. Na počátku 21. století bylo lidstvo zotročeno počítači a lidé přežívají ve věčném spánku napojeni na Ma10. – 11. (pátek – sobota) trix – počítačovou simulaci, která v jejich mozcích vytváří iluzi skuPelíšky tečného světa. Pouze hrstka lidí se dokázala počítačům vzepřít Znovu uvádíme velmi úspěšný český film režiséra Jana Hřebejka. a založit hluboko pod zemí poslední lidské město Zion. Vědomí něV hlavních rolích M. Donutil, S. Stašová, B. Polívka a řada dalších kterých jedinců proniká do Matrixu, ale jen jeden člověk může do oblíbených českých herců. těchto končin proniknout a nepodlehnout jeho zákonům. Tím je mu ČR, 120 min., přístupný. umožněno vyvést lidstvo ze zkázy digitálního otroctví. A tento „vyvolený“ přichází… 12. (neděle) Kino náročného diváka Málokdy se stane, aby nějaké filmové studio vložilo velké peníRodinná oslava ze do seriózního sci-fi projektu. Podobné projekty byly dosud natáOslava padesátin hlavy početné rodiny může prozradit leckterá ta- čeny především nezávislými tvůrci. Scénáristé a režiséři Andy a Larry jemství. Nominace na nejlepší evropský film roku 1998. Wachovských se do takového projektu pustili a vytvořili dílo, které Dánsko, titulky, 106 min., od 15 let. již několik měsíců po premiéře získalo přídomek „kultovní“ a milióny nadšených filmových diváků. V hlavní roli uvidíme Keanu Ree13. (pondělí) vese. Nejnovější film žánru sci-fi patří ke špičkovým dílům svého Tenká červená linie druhu. Vynikající válečný film z prostředí významné bitvy 2. světové války Časopis Cinema hodnotí – 100 % – super – bitvy o Quadalcanal. USA, titulky, 165 min., od 12 let. Tři životy a jen jedna smrt Jsou příběhy, jaké každý zná a kterým nikdo nevěří: muž odjede údajně na krátkou ces14. – 15. (úterý – středa) tu, přestěhuje se však do protějšího domu, ve kterém zůstane dvacet Nepolíbená let. Jednoho dne se bez vysvětlení vrátí do svého původního bydliště Komedie o trampotách zamilované novinářky. V hlavní roli Drew a zůstane tam až do své smrti. Příběh bohatého muže, který se stane Barrymoreová (úspěšná ve filmu Něco na té Mary je). žebrákem, aniž by přišel o své bohatství… Příběh dvou mladých USA, titulky, 107 min., přístupný. a chudých lidí, kteří náhle, jako zázrakem, zdědí krásný dům a pohodlnou měsíční penzi s jedinou podmínkou: nesmí vyhodit sta16. – 17. (čtvrtek – pátek) rého domácího sluhu. Postupně zjišťují, že starý sluha není nikdo Matrix jiný než pán domu, jejich dobrodinec… Další příběh vypráví o muži, Nejnovější sci-fi – nikdy nevíš, co je skutečnost a co může být noční který kryl své finanční operace tím, že si vymyslel rodinu v cizině. můra. V hlavní roli vynikající Keanu Reeves. Jednoho dne se dozví, že se k němu rodina hodlá nastěhovat… ZdánUSA, titulky, 131 min., od 12 let. livě nesourodé, ale nakonec propojené příběhy jednoho muže, kterého přesto, že žije tři různé životy, čeká jen jedna smrt, a to smrt tra18. – 19. (sobota – neděle) gická, neboť nelze beztrestně žít několik životů. Tři muži a noha Autorem snímku je mimořádně činorodý a velmi osobitý chilský Báječná komedie, která se v Itálii stala jedním z nejúspěšnějších fil- režisér Raoul Ruiz, který žije a tvoří ve Francii. Natočil kolem sta mů roku 1998. celovečerních filmů, ve kterých originálním zpracováním vytváří Itálie, titulky, 98 min., od 12 let. zvláštní snovou atmosféru, která mísí rafinovaný humor a absurdní drama. Film byl uveden v soutěžní sekci MFF v Cannes 1996. 20. (pondělí) Je zároveň jedním z posledních filmů vynikající italského herce Královna Alžběta Marcella Mastroianniho! Historické drama o vášnivé ženě a její cestě na trůn. Časopis Cinema hodnotí – 60 % – O. K. Velká Británie, titulky, 121 min., přístupný. Zdravý nemocný Vlastimilený Brodský Scénáristou a režisé21. – 22. (úterý – středa) rem tohoto zajímavého filmu je Ondřej Havelka, který svůj autorský Tři životy a jen jedna smrt záměr vysvětluje takto: „První rovinu filmu – tu nejdůležitější – vyZdánlivě nesourodé, ale nakonec propojené příběhy jednoho muže, tvoří ukázky ze snímků a televizních inscenací, kde hrál. Vedle sekkterý žije tři různé životy – ale za všechno se musí platit a smrt je vencí z děl vpravdě legendárních by se mohly objevit i věci nečekajenom jedna. Jeden z posledních filmů Marcella Mastroianniho. né, speciální… Důležitý bude osobní vztah pana Brodského k jedFrancie, titulky, 123 min., přístupný. notlivým filmům, rolím či scénám. Překvapivé detaily, vysvětlivky, či ironické poznámky budou tmelem a kořením střihové skladby.“ 23. (čtvrtek) Filmový klub Lze právem říci, že tento záměr Havelka beze zbytku naplnil. Před deštěm Střihový dokument o největším a ve svém soukromí velice svérázPovídkový film, jehož tří příběhy se postupně odehrávají v make- ném žijícím českém herci je pozoruhodnou mozaikou vzpomínek, donském pravoslavném klášteře, Londýně a opět v Makedonii. moudrých i úsměvných příběhů i sebeironizujících poznámek, vztaV. Británie/Francie/Makedonie, titulky, 113 min., od 15 let. hujících se především k vlastní, nesmírně bohaté a obsáhlé herecké práci. S Vlastimilem Brodským se setkáme na jeho chalupě či scéně 24. – 25. (pátek – sobota) Divadla na Vinohradech. Celovečerní filmový debut herce, zpěváka Go a divadelního režiséra Ondřeje Havelky je zkrátka stejně originální Krimikomedie o sexu, drogách a rokenrolu. jako umělec a člověk Vlastimil Brodský. USA, titulky, 103 min., od 12 let. Časopis Cinema hodnotí – 60 % – O. K.
Rozšíření nabídky zájezdového programu 16. 10. 1999
Polsko – Klodsko – nákupní trhy
13. 11. 1999
Praha – „Sejdeme se na Vlachovce“ odjezd v 1300 hodin z nábřeží – součástí zájezdu je návštěva firmy „Prague Diamond 2000“ – exkurze do brusírny diamantů spojená s prohlídkou prodejny – možnost vánočních nákupů!
27. 11. 1999
SRN Zwiesel – vánoční nákupy
11. 12. 1999
Rakousko – Vídeň – vánoční trhy odjezd v 500 hodin z nábřeží
Přihlášky na zájezdy ihned v kanceláři MKS nebo na tel.: 0187/52 86 86.
MATRIX
Program kina Sušice
strana 7
Filmový klub Před deštěm čtvrtek 23. září Na balkánské krizi je pro většinu lidí otřesné, že se odehrává v zemi, o které se domnívali, že jí rozumí. Náhle se v ní ale dějí hrůzy, pro které chybí racionální vysvětlení. Na film o válce v bývalé Jugoslávii se „čekalo“ dva roky od vypuknutí konfliktu. Je však příznačné, že když nakonec vznikl, natočil ho režisér žijící deset let mimo rodnou Makedonii. Film se skládá ze tří povídek, jejich děj postupně objasňuje celý příběh. První část nazvaná Slova se odehrává v makedonském pravoslavném klášteře, v povídce Tvář se přeneseme do Londýna a teprve ve třetí povídce Obrazy se kruh uzavírá. Mezinárodně financovaný a obsazený film má řadu významných kladů – je zde dobře zobrazen efekt balkánského konfliktu, výborně zvládnutá je stavba příběhu a film je dobře obsazen. V současné době patří k nejlepším evropským filmům.
Legenda jménem Marcello Mastroianni
Fotografií z filmu Kristián si připomeňme sté výročí narození jednoho z nejvýznamnějších českých herců, Oldřicha Nového ( 7. 8. 1899).
U
Graciézní, melancholický, citlivý, inteligentní, velmi pracovitý, ale také velmi hravý – to jsou přívlastky velké herecké hvězdy, dnes už filmové legendy, která v tichosti opustila svět stříbrného plátna v roce 1996. Málokterý z dnešních uznávaných herců měl horší podmínky pro začátek své herecké kariéry než právě Mastroianni. Narodil se v městečku Fontana Liri 28. září 1924, později se rodina přestěhovala do Turína a v roce 1933 do Říma. Zde se již těžko dalo odolat lákadlům kin a divadel a nápadu vyzkoušet si herectví. Dlouhá cesta vedla přes studium na stavební průmyslovce a fakultě ekonomických a obchodních věd, roličky v komparsu až k přátelství s kolegyní z Univerzitního divadelního klubu jménem Giulietta Masinová, manželkou jistého mladíka jménem Federico Fellini. S její pomocí se Mastroianni dostal do prvního divadelního
angažmá a později přišly i filmové role. Po prvních rolích v komerčních filmech 50. let by v nich Mastroianni lehce uváznul, nebýt Viscontiho, který mu dal významnou příležitost ve volné adaptaci Dostojevského Bílých nocích – v milostném dramatu Natálie. A pak už přišly slavné filmy Federica Felliniho, které dodnes patří ke zlatému fondu světové kinematografie – 8 1/2 a Sladký život. 60. léta mu přinesla skvělé a často protikladné role, v nichž mohl vyzkoušet nejrůznější žánrové i psychologické polohy. Připomeňme například Noc (M. Antonioni), Krásný Antonio, komedie Rozvod po italsku, Manželství po italsku a Včera, dnes a zítra (Vittorio de Sica, Sophia Lorenová). V 70. a 80. letech spolupracoval Mastroianni s řadou významných režisérů a mezi jeho herecké partnerky patří mnoho světových hvězd. Všechny filmové role herce, který do kinemato-
grafie vstoupil v roce 1938 a opustil ji v roce 1996 lze těžko spočítat – obvykle se jich uvádí kolem 150. A příběh se uzavírá. V roce 1988 převzal Evropskou filmovou cenu – Felixe za celoživotní zásluhy a 19. prosince 1996 dvaasedmdesátiletá hvězda umírá. Jeho život se uzavřel, nikoli však existence Mastroianniho–herce. Ten nás dojímat a bavit nepřestane nikdy a dnes máte výjimečnou příležitost zhlédnout jeden z jeho posledních filmů natočených v roce 1996. – sz – Čerpáno z časopisu Cinema.
Manželství po italsku (1963)
Sport
strana 8 Oblastní přebor mužů 4. kolo: SK Cheb – TJ Sušice 2:3 (1:3). Branky Sušice: Švec, Chmátal, Jiří Brabec. Vedení se ujali domácí, Sušice však vyrovnala brankou Jiřího Brabce z trestného kopu. Na 2:1 zvýšil po samostatné akci Švec a zajistil hostům vedení, které do konce prvního poločasu ještě zvýšil třetí brankou Chmátal. Po změně stran se Sušice snažila taktickou hrou udržet vedení, patnáct minut před koncem utkání však po zaváhání inkasovala na 2:3. V závěru měli domácí tlak, ale Sušice vítězství nakonec uhájila.
4. kolo – mladší dorostenci: Slovan Plzeň – TJ Sušice 5:0 (1:0). Hosté byli v prvním poločase fotbalovějším týmem, vedení se však ujali po půlhodině hry po rychlém brejku fyzicky vyspělejší domácí. Domácí další čtyři branky dali až v závěrečné čtvrthodině. V týmu Sušice se na hřišti vystřídali všichni hráči.
5. kolo – starší dorostenci: TJ Sušice – Sokolov 1:0 (1:0). Branka Sušice: Kočí. V utkání byli domácí jasně lepším týmem, brankově se však prosadili jen jednou. Po pěkné kombinační akci přihrál Krejčí před prázdnou branku Kočímu 5. kolo: TJ Sušice – Tatran Přimda 2:1 (1:1). Branky Sušice: Chmá- a ten se nemýlil. Sušice měla i další brankové šance – Kotrba trefil tyč a břevno a slibné příležitosti zahodili také Holeček a Kočí. tal a vlastní. Domácí fotbalisté byli po celý zápas lepším týmem. Vedli brankou Chmátala, hosté vyrovnali po individuální akci Špiříka, který 5. kolo – mladší dorostenci: TJ Sušice – Sokolov 2:2 (2:1). Branky lobem z hranice velkého vápna překonal sušického brankáře Jarolí- Sušice: Sehoř 2. Sokolov v utkání vedl, Sušice pak dvěma brankami ma. I v druhém poločase měli domácí převahu, Chmátal a Hubáček Sehoře obrátila skóre ve svůj prospěch. Hosté však nakonec vyrovnastřelili tyč. O vítězství nakonec rozhodla vlastní branka hostí, když nali a odvezli si ze Sušice bod. po rohovém kopu Jiřího Brabce se míč odrazil od přimdského zadáka do vlastní svatyně. Oblastní přebor žáků Fotbalisté TJ Sušice mají po pěti kolech oblastního přeboru na 1. kolo – starší žáci: Jiskra Domažlice – TJ Sušice 1:2 (0:1). Brankontě 10 bodů za tři vítězství, remízu a porážku. V tabulce jsou na ky Sušice: Šlais a Prchlík. čtvrtém místě, stejně bodů má i třetí Senco Plzeň–Doubravka, s nímž Hosté v utkání vedli 2:0, domácí snížili z pokutového kopu. se Sušice střetne doma 26. září. Tabulku vedou Rokycany s patnácti body před Vejprnicemi.
Fotbal
Sušičtí šipkaři zahájili
Oblastní přebor dorostu 3. kolo – starší dorostenci: Start VD Luby – TJ Sušice 1:2 (0:2). Branky Sušice: Kotrba a Friš. Sušický tým vedl po poločase 2:0 zásluhou Kotrby a Friše. V druhém poločase však hosté polevili a domácí snížili a měli blízko k vyrovnání, ale brankář Kindelmann tutovku domácích zlikvidoval. Pojistit vítězství mohli třetím gólem i sušičtí fotbalisté, Friš však stoprocentní šanci zahodil.
novou sezónu turnajů Open Cup – Author 1999/2000
Nový ročník seriálu otevřených turnajů v elektronických šipkách odstartoval v Sušici v restauraci U Chovatelů prvním kláním. Turnaje se zúčastnilo dvacet 3. kolo – mladší dorostenci: Start VD Luby – TJ Sušice 0:0. hráčů a z vítězství se radoval VraHosté byli zvláště v druhém poločase lepším celkem, brankově tislav Maslák z pořádajícího kluse však neprosadili. Domácí mohli rozhodnout z brejku, ale sušický bu SK MBC Sušice. brankář Míček nebezpečnou střelu chytil.
Výsledky 1. turnaje
Turnaje pořádá klub SK MBC Sušice pravidelně každý čtvrtek v restauraci U Chovatelů v Sušici. Prezentace hráčů je od 18 do 19 hodin. Bližší informace lze získat u Vlastimila Míčky na telefonním čísle 0602/30 70 89.
Ligu zahájili úspěšně
4. kolo – starší dorostenci: Slovan Plzeň – TJ Sušice 2:4 (0:3). Branky Sušice: Švec 2, Holeček, Kočí. V prvním poločase utkání, které řídil laik, si Sušice zajistila tříbrankové vedení. Domácí se po celou první část utkání nedostali do tempa a Sušice potrestala jejich chyby. Zvláště druhý gól hostů padl po krásné akci Holečka a Kočího, kteří z vlastního velkého vápna prošli celým hřištěm a skórovali do prázdné branky Slovanu. V druhém poločase však hosté polevili v aktivitě a hráči Slovanu snížili dvěma brankami na rozdíl jediného gólu 2:3. V poslední minutě však pojistil vítězství Sušice čtvrtou brankou Kočí, který skóroval do prázdné branky, neboť plzeňský brankář pomáhal svým spoluhráčům v útoku ve snaze vyrovnat.
1. Vratislav Maslák (SK MBC Sušice), 2. Jaroslav Štádler (Soft Club Klatovy), 3. Čestmír Slovák, 4. Milan Míka (oba SK MBC Sušice), 5. – 6. František Ferus (Soft Club Klatovy) a Martin Pešl (Churáňov), 7. – 8. Ladislav Kliment (Horažďovice) a Josef Novák (Černý Orel Horažďovice), 9. – 12. Vlastimil Míčka, Jiří Pavlovič, Michal Rychtera (všichni SK MBC Sušice), Karel Keliš (U Chovatelů Sušice).
Sušičtí pomohli týmu Kdyně ke třem vítězstvím
Hrabý získal body
Šestice volejbalistů TJ Sušice hostuje od nové sezóny v družstvu Sokola Kdyně, který hraje oblastní přebor mužů II. třídy. Sušičtí hráči se tak zapojili do pravidelné dlouhodobé soutěže a hned v prvních dvou dvouzápasech se podíleli na třech vítězstvích Kdyně. V prvním soutěžním dvouutkání Kdyně porazila Slavii HP Plzeň C 3:0 a jednou prohrála 1:3. Z týmu Sušice se v dresu Kdyně představili Čestmír Kříž, František Pekhart a Karel Stupka, za Kdyni nastoupili Miroslav Výškrabka, Josef Mazanec a Jaroslav Hornych.
V dalším dvojzápase se Kdyně představila na domácích kurtech a porazila dvakrát Dynamo Plzeň 3:2 a 3:0. Za Kdyni nastoupili stejní hráči jako v předchozím duelu, ze Sušice nastoupili Čestmír Kříž a Martin Benírške v prvním utkání, v druhém si zahráli František Pekhart a Martin Benírške. Ve Kdyni hostují rovněž sušičtí volejbalisté Vladimír Pešek a Tomášek Michalík, ti však zatím do hry nezasáhli. V dalších utkání čeká volejbalisty v sobotu 11. září zápas v Plzni se Sokolem Letná a v neděli 19. září nastoupí doma proti Sokolu Plzeň–Doubravka.
ASPV – TJ Sušice
zahajuje 13. 9. 1999
pravidelná cvičení ve sportovní hale v těchto kategoriích pondělí pondělí pondělí úterý čtvrtek čtvrtek
16 – 17 18 – 19 20 – 21 16 – 17 17 – 18 20 – 2130
Rodiče a děti (3 – 4 roky) ZdrTv Ženy I Předškolní žactvo (5 – 6 let) Ženy II Muži
p. Hušáková p. Kociánová p. Klímová p. Řeháková p. Růžičková p. Melich
Vítězně vstoupili do nového ročníku první ligy družstev v elektronických šipkách hráči SK MBC Sušice, úřadující mistři republiky v soutěži družstev. Naprosto hladce porazili v prvním soutěžním kole tým DC Roky Rokycany 10:1. Sušice nastoupila v sestavě: Vl. Míčka, Č. Slovák, Lad. Kaiser, Fr. Novotný, R. Sládek a M. Míka.
1. kolo – mladší žáci: Jiskra Domažlice – TJ Sušice 5:2 (2:2). Branky Sušice: Martin Šperl 2. Sušice v utkání vedla dvěma brankami Šperla 2:1, body však nakonec získali domácí především díky přísně nařízeným pokutovým kopům. 3. kolo – starší žáci: TJ Sušice – SK Cheb 3:0 (1:0). Branky Sušice: Prchlík, Šlais, Kotrba. Domácí podali v utkání výborný výkon a naprosto zaslouženě vyhráli. 3. kolo – mladší žáci: TJ Sušice – SK Cheb 2:4 (1:2). Branky Sušice: Martin Šperl, Kahoun. Domácí podali kvalitní výkon, na vítězství však nedosáhli. 4. kolo – starší žáci: TJ Sušice – SK Horažďovice 1:2. 4. kolo – mladší žáci: TJ Sušice – SK Horažďovice 0:1. 5. kolo – starší žáci: Jiskra Aš – TJ Sušice 0:1 (0:1). 5. kolo – mladší žáci: Jiskra Aš – TJ Sušice 3:1 (1:1).
Okresní přebor mužů 4. kolo: TJ Sušice B – TJ Klatovy B, utkání se kvůli nevyhovujícímu terénu nehrálo a bylo přeložené na středu 8. září. 5. kolo: Sokol Chudenice – TJ Sušice B 2:1.
Kdy na fotbal Oblastní přebor mužů neděle 12. září od 1700 hodin (6. kolo) TJ Sušice – Spartak Horní Slavkov (domácí jsou v tabulce čtvrtí, soupeř figuruje na předposledním místě). sobota 18. září od 1630 hodin (7. kolo) CHKZ Poběžovice – TJ Sušice (Poběžovice jsou po pěti kolech deváté).
Oblastní přebor dorostu sobota 11. září od 1000 hodin (6. kolo) TJ Sušice – SVA Holýšov neděle 19. září od 1000 hodin (7. kolo) Ostrov n./O. – TJ Sušice
Oblastní přebor žáků neděle 12. září od 1000 hodin (6. kolo) Viktorie Plzeň B – TJ Sušice sobota 18. září od 1000 hodin (7. kolo) TJ Sušice – SCC Plzeň– Bolevec
Okresní přebor mužů neděle 12. září od 1600 hodin SK Svéradice – TJ Sušice neděle 19. září od 1430 hodin TJ Sušice – Nalžovské Hory
Cyklista Jiko Čácha Sušice Michal Hrabý vybojoval ve finálovém závodě Českého poháru ve sjezdu horských kol z Klínovce do Jáchymova tři body do celkového hodnocení poháru. Sušický biker zdolal 2 500 metrů dlouhou trať za 6:15,12 minuty a skončil celkově osmadvacátý. Závod vyhrál junior Adam Vágner z týmu Grafobal Zamo v čase 4:57,92 minuty.
Krakonošova taneční hodinka pro starší a pokročilé Někomu se může tento sportovní titulek zdát trochu neobvyklý, ale výklad je velice jednoduchý. Kdo jste někdy zavítal do Krkonoš a znáte Černou Horu vysokou bezmála třináct set metrů, tak jistě uznáte, že k tomuto „kopečku“ je třeba z blízkých Jánských Lázní vzhlížet s úctou, neboť výškový rozdíl 650 m hovoří sám za sebe. Právě tady si na trati dlouhé 8 600 metrů dali dostaveníčko nestárnoucí atletky a atleti nejen z českých zemí. Jánské Lázně se totiž 14. srpna zhostily pořadatelství druhého ročníku Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu. Ve společném závodě s Mistrovstvím České republiky se na startu představilo zhruba 540 startujících. Na loňskou pánskou jízdu na Mistrovství Evropy na dráze, pořádaném v italském Césenáticu, jsem spolu se svým dlouholetým běžeckým kamarádem Jardou Uhrem vděčně vzpomínal,. Slovo dalo slovo a slíbili jsme si, že se v každém roce spolu zúčastníme nějakého zajímavého veteránského klání. Letos padla snadná
volba na vrcholné veteránské klání pořádané na domácí půdě. V Jánských Lázních nás přivítala modrá obloha, běžecky snesitelná teplota a hlavně velká spousta známých tváří. V jednu hodinu po poledni třeskl startovní výstřel a více než pět set párů nohou začalo předvádět svižný běžecký kvapík. První metry v Jánských Lázních byla ulice pro dravý úprk davu běžců a běžkyň příliš úzká. O několik set metrů dále se startovní pole změnilo v protáhlého hada. Stále jsem před sebou viděl, jak se mi Jardův lehký běžecký krok vzdaluje. Na letošní vrcholný běžecký svátek se připravil opravdu dobře. Stále se prodíral dopředu a za celkové dvacáté místo v kategorii 40 – 44 let se v čase 42:05 minut opravdu nemusí stydět. Já jsem své trápení ukončil o 23 sekund později na 24. místě. Podle očekávání patřila naše věková kategorie se 76 běžci k těm nejpočetnějším. To, že si vavříny vítězství odnesl v čase pod 37 minut domácí běžec, Standa Fux, nebylo zase až tak velkým překvapením.
Standovi vždy kopečky „chutnaly“ a v minulosti triumfoval na alpských horských tratích. A co dodat na závěr? Snad jen to, že stupně vítězů ve většině kategorií obsadili domácí borci. Ve veteránském sportu totiž nešustí obálky s finančními odmě-
nami, které by přilákaly kvalitnější konkurenci ze vzdálenějších končin světa. Je zde více prostoru pro čistý vztah ke sportu a pro krásná sportovní kamarádství. Snad právě proto se v takovém prostředí i řadový sportovec cítí moc dobře. PETR KRČMÁŘ
Mistrovské čtyřhry Lawn Tennis Club pořádal 21. srpna premiéru turnaje Senior Cup, který je určen pouze hráčům od 45 let výše. Slovo senior, znamená podle slovníku synonymum slova superior, které značí: největší, nejlepší, výjimečný. Plně v duchu výkladu tohoto slova se na dvorcích setkali zralí mužové, kdy se pod mnohdy omšelou slupkou skrývalo vysoké mistrovství a bezbřehá bojovnost. Nejstaršímu účastníku soutěže, panu Z. Schwarzkopfovi, je letos 77 let, takže mohl s nadhledem pohlížet na pětačtyřicetileté mlaďochy, od kterých ho dělilo rovných 32 let. Šestadvacet borců se utkalo v nelítostném boji, který mnohdy připomínal scény z akčních filmů. První místo právem získala dvojice Bečvář – Kovařík, kde vynikl zejména pan Jaroslav Bečvář, který přiváděl soupeře k zoufalství svými nechytatelnými čopy. Druhé místo pak obsadila dvojka Schwarzkopf P. a Zdeněk Kaltenbrunner, kteří velmi příjemně překvapili svojí famózní formou. Na třetí místo se prodrala ambiciózní dvojice Karas – Pikaus, která klidnou a přesnou hrou nejednou roztleskala přeplněné hlediště. Lze jen doufat, že příští, tedy druhý ročník se odehraje ve stejném rytířském duchu. –MP–
Čtenářské okénko
Smutek due Sedí. Je stará a život už pro ni pozbývá ceny. Přestává ji zajímat, co bude večer, zítra, za týden. Nezajímá ji budoucnost. Dávno přestala být zvědavá, přestala plánovat. Sedl na ni smutek minulých dnů. Její mysl se zabývá jedinou otázkou „Proč?“ To slovo se vpaluje do mozku. Je jak rozžhavené železo a spaluje mozkové buňky. Nenechává místo pro jiné myšlenky. „Proč? Proč!“ stále a stále ji to slovo bzučelo v uších, dralo se do podvědomí, ovládalo mozek. „Proč?!“ Občas si vzpomněla na ty šťastné dny, kdy jako malá žabka, s mašlemi na dlouhých copech, běhávala k potoku. To ještě byli raci a ona, po vzoru kluků, se je snažila chytat do ruky. Ta bolest, když nešikovně sáhla pod kámen a místo aby chytila raka, chytl rak ji. Styděla se před klukama brečet. Roztřeseným hlasem, přemáhaje pláč, s pokřiveným úsměvem se snažila všechny přesvědčit, že to pro ni vlastně nic není. Jak je to už dávno. Ti chlapci jsou už dávno zpráchnivělí. Kam se ta léta poděla, kde zmizela? Kam se podělo vzrušení, když jí maminka vypravovala na první vesnickou tancovačku. Tváře jí hořely vzrušením. Neposlušné vlasy ne a ne poslechnout. Klouzaly a stáčely se a ruce se chvěly a nemohly je udržet. Maminka se vševědoucně usmívala a ona neměla nikde stání. Vybavuje se jí vzpomínka na její první a jedinou lásku. To poblouznění. Buchot srdce, když čekávala na rozcestí u křížku. Na nesmělé držení za ruce. Pohledy a lehká pohlazení. Na smích, když utíkala po stráních. Film jejího života jí přenesl o několik let, kdy věrně s touhou čekala, až se její láska vrátí z vojny. Dlouhá léta. Smutná, když se stýská. Dočkala se. To chvění u vlaku. Ledové ruce, hořící tvář. Trhavý dech. Čekala a čekala. Vlak přijel. Vyplivl spoustu lidí. Bezejmenný dav postaviček. Lekla se, že ho nenajde. Zbytečné obavy. U srdce to píchlo. Nohy se sami od sebe rozběhly. Ruce napřažené. I on běžel. Nic kolem nich najednou nebylo. Je oni. Svět se točil. Blaženost obětí. Dnes se jí to zdá jako sen. Na vrásčité tváři je něžný úsměv vzpomínek. Ruka v klínu se chvěje. Prsty hladí zažloutlou fotografii. Nikdy ji neodkládá. Má ji stále u sebe. I v noci s ní spí. Dvě mladé, šťastně se usmívající tváře na ohmataném papíře. Ta doba po jeho návratu. Ta nádherná doba. Příprava na vstup do společného života. Ze skříní, ze šuplat a truhel se vynořuje bělost košil, bílých voňavých povlaků, vyšívaných kapesníčků, krajkových ubrusů. Z krabic a beden se vynořují malované hrnečky, něžné konvičky, vázičky a dózičky. Ze zákoutí domu vycházejí bytelné hrnce, masivní pekáče, mísy. Její překvapení nezná mezí. Její výbava! Stále vidí hrdý úsměv své maminky. Její pýchu, když vyndala tyto poklady, tak těžko pořízené. Z její tváře zářilo štěstí, zrovna tak jako z tváře její dcery. Pak přišel ten den. Bílý závoj, šaty, svatební kytice. Dodnes to má schované. Občas otevře tajemný kufr a přendává ty vzácné relikvie svého mládí a štěstí.
Slyší zvony z kostelní věže, slyší i hlas kněze. Jeho hlas se jí zařezával do duše. Věřila jeho slovům a celý život si je pamatovala a řídila se jimi. Pamatuje na ta šťastná léta, první byt, nezaměstnanost. Stěhování z malé vesničky do města. Och, jak se v tom bludišti zdála osamělá a opuštěná. Jak se denně těšila, jak toužila, kdy konečně cvaknou dveře a známý hlas prořízne ticho jejich domova. Přišla léta války. Zběsilé útěky do krytu, strach z kroků za dveřmi, pláč při rozhlasu. Vydrželi, přežili. Hrůza skončila a opět se žilo. Bylo jí skoro třicet, když čekali přírůstek. Štěstí se rozlilo po bytě. Radost se zdála nekonečná. Jejich touha se měla stát skutečností. Láskyplně připravovala výbavičku. Těch několik kousíčků oděvu, které slibovaly štěstí. Přendávala je, žehlila, urovnávala. Laskala se s každou košilkou, mašličkou, tkalounkem. Představovala si sebe s dítětem v náručí. Nepociťovala vůbec žádný strach, jen se šíleně těšila na ten den, kdy se konečně dočká. Zdálo se jí strašlivě dlouhé a nekonečné, ale dočkala se. Ani to nebolelo, bylo to tak snadné. Snad necítila bolest proto, že se tolik těšila. Ten nádherný pocit, když jí řekli těch několik slov, která jí vehnala slzy do očí, stáhla hrdlo a sevřela srdce: „Maminko, máte kluka jako buka.“ Ještě dnes vidí úsměv doktora, přes závoj slz. Jen zašeptala: „Děkuji.“ Dodnes neví, zda děkovala tomu starému pánovi, který při ní stál, při zrodu jejího syna nebo zda děkovala bohu, že vyslyšel její přání. Tak se narodil Honzík. Po tátovi Jan, pro ni Honzíček, Jeníček, Jeňulka. Takové hodné a milé dítě, se šťastným úsměvem a zvídavýma očima. Prostě celý tatínek. Honzík se měl čile k světu. Baštil, spal a pořád se měl čemu smát. Šťastné dítě. Do roka se narodila Maruška. Narodila se o něco dřív, proto byla taková malinká, ale život ji tolik vábil, že vše rychle dohnala. Co víc si ještě mohli přát? Děti rostly, hrály si a oni by jim snesli modré z nebe. Na Vánoce bylo dárků! Drobných, nicotných, ale upřímných. Vykulené dětské oči, údivem pootevřená ústa, když se v místnosti rozzářil stromeček. Máničce, jak jí všichni říkali, přibyl do rodiny další člen, malý Pepíček, a za dva roky ještě Toník. Táta si dělal srandu, že na stará kolena o ně bude dobře postaráno, když má tolik kluků a ještě holku navrch. Vzpomněla si na Toníčka. Tolik marodil. Ti starší nevěděli, co je to být nemocný, ale Toník. Byl takový slaboučký, stále mu něco chybělo. Celé noci u něj proseděla, kolikrát už nemohla. To ji pak muž zahnal spát a sám seděl u postýlky, dával na rozpálené čelo obklady, podával léky, svlažoval jeho rozpukané rty vlažným čajem. Bože, jak tenkrát trpěla. Co oba prožili strachu a ta radost, když Toník začal sílit, růst a nemoci pomalu odcházely. Držívala se s mužem za ruku a pozorovali, jeho dováděni. Vše se v dobré obrátilo.
Byl to hezký život. Vychovali čtyři děti, připravili je pro život. Jak nejlépe mohli. Stihli postavit dům. Krásný a veliký. Měl to být jejich hrad. Hrad pro všechny. Do konce života chtěli chránit to stádečko mladých. Těšili se na vnoučata. Poctivě připravovala výbavu a vzpomínala na svoji maminku. I ona tak šťastně, před každou svatbou svého dítěte vyndávala ty poklady a těšila se z jejich nadšení. Děti se rozběhly. Šli za svým a jen občas se sjíždí do jejich Hradu. Jen Toníček byl ještě doma. On snad zůstane. Léta šla, vlasy bělely, tvář stárla, ruce pokryly vrásky. Muž onemocněl. Netrvalo dlouho a stála u otevřeného hrobu. Měla dojem, že padne za ním, že život končí, že vše je jen krutý sen. Děti ji podržely. Tenkrát jí pomohly přežít tu hrůzu prázdných dní i pláč černých nocí. Zestárla v té době. Ztratila zájem o vše, a tak předala dům nejmladšímu. Dodnes neví, jak se vyrovnal s Máničkou, co dal Honzíkovi, jak se zachoval k Pepíčkovi. Nezajímá jí to. Vše se změnilo. Sourozenci se scházeli ve velké kuchyni, ona seděla v jejich ložnici. Na chvilku za ní vždy zašli. Nebylo už to ono. Přišli jen aby se neřeklo. Ztrácela se nějak důvěra i opravdový zájem. Vnoučata zlobila, ptala se, kdy už půjdou. Okřikovali je: „Vydrž! Počkej chvilku. Neotravuj!“ Odbývali je podrážděně a nervózně. Usmívala se a strkala jim zmuchlané stovky do rukou, jen proto, aby nemusela poslouchat jejich nářky. Pak konečně odcházeli. Jednoho dne za ní přišel Toník. Seděl na židličce. Byl divný. Zamlklý, vážný a ona vytušila, že přijde něco hrozného. Trpělivě čekala. Neptala se. „Mami, našel jsem si holku.“ Zachvěla se radostí. Tak strašně dlouho na tuto zprávu čekala. Těšila se jako malá, že v domě bude opět slyšet dětský smích i pláč, uslyší křik mládí. Toník však pokračoval: „Budeme se brát a bydlet budeme v centru města. Tak jsme se všichni domluvili, že to tady prodáme. Sama, to víš, tu být nemůžeš. Neboj, v domově už máš zajištěný pokojík. Moc se ti tam bude líbit. Nezlobíš se, mami, viď?“ Seděla. Hučelo jí v hlavě a myšlenky se rozlétly jako střípky ze starého hrnečku. Všechno odkývala. Se vším souhlasila. Uzavřela se sama do sebe, uzamkla se do svých vzpomínek. Seděla v malém pokojíčku a dívala se oknem na větve kaštanu. Lidé tu byli hodní, usmívali se, bavili, sestřičky žertovaly, ale ona je neslyšela. Nevnímala a nechtěla vnímat. Toužila spát a spát. Těšila se na tu chvilku, kdy snad pozná, že už vše bude končit. Dají ji pak k Jeníkovi. Zase budou spolu. Zase jim bude dobře, jak bývalo. Nic ji nemohlo vytrhnou z jejích myšlenek. Ani to, když občas za ní přišly její děti, Rychle jim strčila zbytek peněz z penze a věděla, že je uvidí zase až za měsíc. Často na ně myslela, ale viděla je jen jako malé děti. Viděla jen šťastné roky a v uších jí stále znělo: „Proč. Proč? Proč!“ –nn–
strana 11
Sušický rockový puls XXIII. (8/1999) PRÁZDNINY 1999 Třiadvacátý díl rockového mapování sušicka bude svým způsobem přelomový, neboť jím poněkud změním zaběhnutý koncept dílů minulých, kterými jsem vždy v několika větách či celém odstavci jednotlivě upozorňoval na ten který proběhnutý koncert a snažil se referovat téměř o všech. Toto by připadalo i nadále v úvahu, kdyby se do této mé pro někoho důležité a pro jiného zábavné práce zapojily samotné skupiny, organizátoři koncertů nebo obyčejní příznivci rockové scény a spolupracovali se mnou na trochu seriozní úrovni, tak, jak jsem to inzeroval v jedenadvacátém díle. Žel jsou v tomto směru až na výjimky všichni hloupě pasivní, což se mi potvrdilo dále i živými dotazy směřovanými třeba k jednotlivým kapelám. Tento díl jsem se rozhodl věnovat letošním prázdninám, tudíž jsem se vyptával na dění v tomto období. Uznejte sami, že z „vtipných“ odpovědí typu „U nás se toho dělo tolik, že už se ani nepamatuju…“, „Koupil jsem si nové struny…“, nebo „Vždyť se nic nedělo…“ nelze posuzovat stav scény o prázdninách, natož psanou formou v novinách. Protože ani já nejsem všude a navíc nyní nejsem
v Sušici tak často, berte následující odstavce jako pouhé obecné výčty dění a činnosti. Začněme u festivalů. Zatímco v minulém díle fotografiemi přiblížený Šumava Rocks obsazený skupinami Brainworker, Ozzy Osbourne Revival, Deep Sweeden, Vanessa, Shower Elephant, Methylated Spirit, Navipapaya, J. A. R. a Liquid Harmony byl opět ve vrcholné formě, někdejší „konkurent“ Bouda Open Air se smrskl zpět do lokálního undergroundu, pročež zde téměř utajeně vystoupily formace místního významu jako skupina Tradičního kloubu, Brown Underpants, Scythe M, Slacks, Antabus, Henry D Band a Shift Power. Klubová scéna udržovaná pomocí Tradičního kloubu byla naživo reprezentována zde již známými skupinami jako Pan Pot, The Shower nebo Savana. Další zde konané koncerty se krabičce rock již trochu vymykají, a tak vlastně není důležité je zmiňovat. Správně jste možná vypozorovali, že v jediném sušickém klubu začaly převažovat nerockové koncerty nad rockovými, což je určitě škoda. Jazzový funkový, nebo folkový puls psát opravdu nehodlám, ač i tyto styly zkousnu.
Život místních skupin o letošních prázdninách, to je kapitolka sama. Z devíti zde registrovaných kapelek bylo trochu aktivních šest. Brainworker si zahráli na již zmíněném Šumava Rocks, dále v Praze a v Mochtíně, Mortifilia v Chanovicích, Mochtíně a Olšanech, Slacks v Čermné a v Chanovicích, Černý světlo na Santosu a v klubu SODA (který funguje od těchto prázdnin), skupina T. K. doma v Kloubu a v Čermné a nakonec věčně plánující přežívající Scythe M koncertovali pouze jedenkrát, a to díky „Boudě“ v Čermné. Totálně u ledu se jeví býti školní skupinky Chickies a s. r. o. a pochopitelně Dragon. Co se týká aktivit ohledně plánování nahrávání demo kazet, o něčem uvažují Sklacks, snad i Scythe M a po novém roce i Mortifilia. Prázdniny jsou za námi. Trochu mě o nich mrzela nastíněná pasivita zdejších kapel, ale na druhou stranu jsem rád, že se zde pořád najdou lidé, kteří se nebojí uspořádat rockovou akci jakéhokoliv druhu. Víte kdo jste a já vám děkuji, stejně jako těm příznivcům, kteří pochopili, že bez jejich podpory by žádná scéna nemohla fungovat. To je k dnešními dni vše a někdy na podzim (snad) na shledanou. –FBB–
Těšili jsme se na každý výlet Každým rokem pořádá školní družina při ZŠ T. G. Masaryka v Sušici během prázdnin několik výletů po Šumavě a zdejším okolí. Jeden z nich byl do Horažďovic na hrad Prácheň. V Sušici všichni nastoupili do vlaku a ani jsme se nenadáli a už byly Horažďovice. Potom nás ještě čekala několikakilometrová pěší túra, abychom se na hrad dostali. Když jsme k troskám hradu Prácheň došli, byli jsme trochu zklamaní. Každý si představoval hrad alespoň takový jako je Rabí. I když byly oba postaveny okolo roku 1300, hrad Prácheň měl špatné majitele, a tak se z něj stala brzy zřícenina. O tomto hradu se také vypráví tato pověst. Jednou večer se kupec vracel z města domů s vozem se zbožím, které koupil nebo vyměnil na trhu. A protože se mu obchod dařil, cestou si prozpěvoval. Najednou ho přepadli loupežníci. Zatímco vykrádali vůz, kupec schoval nenápadně peněženku pod strom. Druhý den si šel pro peněženku, ale už jí nenašel. A tak tam je ukryta někde pod stromem, plná zlaťáků dodnes. Napadlo nás tedy, že se pokusíme o štěstí i my. Hledali jsme hodnou chvilku, než se to jednomu chlapci podařilo. Byla sice plná zlaťáků, ale čokoládových. Moc jsme si na nich pochutanali a vůbec nám nevadilo, že jsme pravý poklad nenašli. Zpáteční cesta nám rychle ubíhala a brzy jsme byli na nádraží. Výlet se nám moc líbil a těšili jsme se na další, který nám připravily paní vychovatelky. Například jsme byli na Dračích skalách, odkud bylo vidět do krásného údolí Šumavy. Na Zlatém potoce u Kašperských Hor jsme si mohli vyzkoušet rýžovat zlato. Putovali jsme po otavské trase, kde pro nás paní vychovatelky připravily pohádkový les a zahráli jsme si na různé pohádkové bytosti. Výlet do Nalžovských Hor ukončil naše prázdninové dobrodružství. –ed–
Kultura
strana 12
Oblastní kulturní přehled od 10. do 24. září 1999 SUŠICE Společenská zábava 00
každý pátek od 19 hodin Kurz taneční a společenské výchovy Připravujeme: úterý 28. září v 1930 hod. – Sokolovna Politická inventura Miloslav Šimek a Zuzana Bubílková, předprodej vstupenek v kanceláři MKS od 13. 9. 1999 sobota 2. října ve 2000 hod. – velký sál Sokolovny Módní přehlídka
Divadlo úterý 14. září v 1930 hod. – Sokolovna Divadlo poezie Připravujeme: čtvrtek 7. října v 1930 hod. – Sokolovna Romantické výlety do světa operety v provedení členů Hudebního divadla v Karlíně předprodej vstupenek od 20. 9. v kanceláři MKS
Muzeum Šumavy v Sušici denně mimo pondělí 900 – 1200 a 1245 – 1700 hod. Jablko nepadá daleko od stromu – obrazy, kresby miniatury Opevněná hranice – minulost a přítomnost hraničního systému
Koncerty Šumavská hudební zastavení – poslední vystoupení z cyklu letních koncertů sobota 18. září v 1030 hod. – nám. Svobody koncert dechovky na náměstí
Tělovýchova, sport, relaxace Tenisové kurty LTC Sušice 11. – 12. září Utkání s B. Eisenstein
nu. Informační středisko NP Šumava se nachází ve stejné budově (do všech prostor bezbarierový přístup). Tel. 0187/59 34 12.
KAŠPERSKÉ HORY Muzeum Šumavy úterý – sobota neděle Stálá expozice Výstavy:
900 – 1700 hod. 900 – 1200 hod. Obojživelníci ČR Lidové obrázky na skle
Galerie úterý – sobota 930 – 1600 hod. neděle 930 – 1200.hod. Informace na tel. 0187/92 25 30 Šumava Josefa Váchala – potrvá do 31. října
ŽELEZNÁ RUDA Muzeum Šumavy úterý – sobota 900 – 1700 hod. neděle 900 – 1200 hod. Sklo, hamernictví, lidové malované nádoby
HORAŽĎOVICE Městské muzeum muzeum otevřeno červen – září denně mimo pondělí 900 – 1600 hod. nově zpřístupněn zrekonstruovaný malý sál Stálá expozice: velký zámecký sál a kaple s freskovou výzdobou, malý sál s výstavou obrazů akademika Jar. Němce, archeologie, národopis, městské památky, cechy, model historického středu města, rodáci, společenský a folkový život města v 19. století, měšťanský interiér, mineralogie
Galerie Ve věži
Šipky Alena Šlapáková – Litografie – potrvá do 30. 9. Každý čtvrtek od 1830 hodin v restauraci „U Chovatelů“ Výstavní síň se hraje: 301 Double out, každý turnaj je započítáván Theodor Sellner – Umělecké sklo – potrvá do 30. 9. do republikového žebříčku „Bohemia Dart Cup“. V. ročník zámeckého hudebního léta 1999 10. 9. – Barock Music Collegium, Rain Brass (žesRelax klub – posilovna ťový soubor z Regenu) Františka Procházky 119, tel. 52 32 75 zacvičit v posilovně si můžete: pondělí – pátek 1000 – 1200 a 1300 – 2100 hod. Kino Otava neděle 1700 – 2100 hod. Za hodinu zaplatíte 23 Kč 10. – 11. 9. (pátek ve 2000, sobota v 1730 a ve 2000 ) předplatné měsíčně 250 Kč Doktor Flastr čtvrtletně 560 Kč Smích je nakažlivý. V hl. roli R. Williams, přístupv době provozu posilovny lze využít solárium – pět ný, USA, titulky. minut 15 Kč. Možnost pronájmu sportovní haly dle 15. – 16. 9. (oba dny ve 2000 hod.) dohody. Stav obležení New York v ohrožení. D. Washington a B. Willis Julius Urbanics – masáže, budova Šumavské les- v akčním thrilleru; přístupný, USA, titulky. ní, a. s., Na Burince 273/III, na objednávky tel. 17. – 18. 9. (pátek ve 2000, sobota v 1730 a ve 2000 ) 52 04 63, 0603 80 28 40 od 930 do 1600 hod. Můj nejoblíbenější marťan Tak bláznivá rodinná komedie se dá prožít jenom na planetě Zemi; přístupný, USA, dabing. Chata Svatobor s rozhlednou rozhledna přístupná denně, možnost občerstvení 22. – 23. 9. (oba dny ve 2000 hod.) tel. 0187/ 52 33 81 Jiná láska Romantická komedie s Juliette Lewis, Dianou Keaton a Tomem Skerittem; přístupný, USA, titulky.
Informace
Městská knihovna, tel. 52 65 31 oddělení pro dospělé včetně oddělení naučné literatury, časopisy pondělí, středa, pátek 800 – 1200 a 1300 – 1700 hod. oddělení pro děti pondělí, středa, pátek 1300 – 1700 hod. 00 00 v období prázdnin 8 – 12 a 1300 – 1700 hod. Kopírování materiálů, které se půjčují prezenčně! Městské kulturní středisko – Sokolovna předprodej vstupenek na kulturní akce, tel. 52 86 86 pondělí – čtvrtek 830 – 1200 a 1300 – 1500 hod. redakce SN – tel. a fax 52 66 82 Sokolovna – tel. 52 66 29 Pokladna kina otevřena od 1830 hod., tel. 52 33 60
HARTMANICE Muzea, výstavy Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě otevřeno denně 900 – 1700 hod. Stálá expozice věnovaná židovské komunitě regio-
KLATOVY
1500 – 1900 Zábavné odpoledne (Sport Speciál, soutěže, hity, silniční zpravodajství)
Galerie U bílého jednorožce denně 900 – 1200 a 1300 – 1700 hod. 00 12. září v 15 hod. – slavnostní zahájení výstav Vladimír Merta – Kámen správné chvíle obrazy, kresby, grafiky, instalace Dagmar Langová – Organic obrazy, grafiky, objekty, instalace Součástí vernisáže jsou hudební vystoupení. Výstavy potrvají do 28. října 1999. sobota 18. září v 1500 hod. slavnostní zahájení výstavy Miloš Ševčík – obrazy v 1600 hod. vystoupí vokální renesanční soubor Rudolfinky, výstava potrvá do 30. 11. 1999
Večery na Rádiu Prácheň 00
19 – 2000 Juke box (písničky na telefonická přání 0362/21 62 18, pondělí až čtvrtek) pondělí 2000 – 2100 Hitparáda Rádia Prácheň (reprízy: pátek 2200 a sobota 1400) úterý 2000 – 2100 Večerní povídání se zajímavými hosty 2100 – 2400 Rock and Pop Miloše Zemena středa 2000 – 2400 Hit Mix Rádia Prácheň čtvrtek 2000 – 2100 Rocková hitparáda Rock blok (repríza: sobota 2300) Galerie Klenová pátek denně 900 – 1200 a 1300 – 1700 hod. 1900 – 2100 P. O. Box 240 hrad Klenová písničky na písemná přání Jiří Beránek – sochy 2200 – 2300 Repríza hitparády Rádia Prácheň Aleš Veselý – potrvá do 30. 11. 1999 pátek 10. 9. v 1830 hod. Víkendy na Rádiu Prácheň Petr Váša – Divadlo jednoho herce, průřez progra600 – 1000 Pohodová rána mem fyzického básnictví za posledních pět let (informace o počasí, kulturních a sportovních akcích) 1000 – 1400 Polední siesta zámek Klenová Věroslav Škrabánek – slavnostní zahájení výsta- (zajímavosti, kulturní a sportovní pozvánky, písničvy, potrvá do 12. 9. ky na telefonická přání) 1400 – 1900 Víkendová odpoledne (soutěže, zajímavosti, klípky) sýpka Klenová Michal Singer – obrazy, retrospektiva, potrvá do 31. 10. Víkendové večery Vila manželů Kotrbových na Klenové Julie Svobodová – grafika, obrazy, potrvá do 19. 9. sobota 2000 – 2300 Večer plný hudby Galerijní knihovna na Klenové neděle pondělí – pátek 900 – 1600 hod. 1900 – 2000 Hitparáda Kontinuo TOP TEN 2000 – 2400 Vzkazovna Zámecká vinárna denně 1100 – 1800 hod.
ÚŘEDNÍ HODINY
Informace
pro vyřizování vašich záležitostí
Městské kulturní středisko – 0186/224 52, 224 38 Městský úřad Sušice – tel. 52 65 61 Stálá divadelní scéna – divadlo – 0186/212 61 pondělí 730 – 1800 hod. středa 730 – 1700 hod. 30 00 pátek 7 – 12 a 1300 – 1400 hod. úterý a čtvrtek nejsou úřední dny Úřad práce – tel. 52 89 83 (radnice 1. poschodí) Hrad Rabí – tel. 0187/962 35 pondělí 800 – 1700 hod. denně mimo pondělí 900 – 1200 a 1300 – 1700 hod. úterý 800 – 1100 hod. poslední prohlídka 1 hodinu před uzavřením středa 800 – 1700 hod. Výstava v hradní konírně: pátek 800 – 1100 hod. Josef Hrdlička – socha, fotografie, poezie, potrvá čtvrtek není úřední den do 30. 9. Referát státní sociální podpory OÚ pondělí 800 – 1700 hod. Hrad Velhartice – tel. 0187/58 33 15 středa 800 – 1700 hod. denně mimo pondělí 900 – 1200 a 1300 – 1700 hod. pátek 800 – 1400 hod. Notář (radnice 2. patro) Hrad Kašperk – tel. 0187/922324 pondělí 830 – 1200 hod. denně mimo pondělí 900 – 1700 hod. Katastrální úřad – tel. 52 87 39 vstupné: 20 a 30 Kč pondělí 730 – 1700 hod. středa 800 – 1700 hod. Finanční úřad – tel. 52 64 05, 52 89 02, 52 64 03 pondělí, středa 800 – 1700 hod. Pasové oddělení Klatovy – pracoviště Sušice Policie ČR denně Dopravní inspektorát Klatovy – pracoviště Sušice 89,0 FM a 99,5 FM budova Policie ČR pondělí – pátek každé sudé úterý 900 – 1500 hod. Předprodej vstupenek – půjčovna videokazet 600 – 900 Ranní sprcha pondělí – pátek 900 – 1200 a 1300 – 1900 hod. (blok nabitý hudbou a informacemi, zprávy sobota 900 – 1100 a 1700 – 1900 hod. z domova, ze světa i regionu, silniční a sportovní Výhodné půjčovné na víkend! zpravodajství) která bychom měli znát 900 – 1200 Dopolední servis (policejní zápisník, programy kin a divadel, burza záchranná služba 155 Společenská zábava aneb drobná inzerce, horoskopy, písničky na tele- lékařská pohotovost (poliklinika) 52 64 31 sobota 11. 9. ve 2100 hod. – Kulturní dům fonická přání) požární ochrana 150 Vejce 1200 – 1500 Siesta se zajímavostmi policie 158 rocková zábava 52 32 50 a magazíny ze světa hvězd filmu a populární hudby městská policie pátek 17. září v 1900 hod. – Kulturní dům Zahájení kurzu tance a společenské výchovy sobota 18. září ve 2100 hod. – Kulturní dům jako pravidelný čtrnáctideník vydává Městské Harlej kulturní středisko v Sušici. Redakce si rocková zábava vyhrazuje právo vybrat k otištění příspěvky p i s a t e l ů p o d l e p o t ř e b S N . P ř í s p ěv ky Předprodej vstupenek na všechny kulturní akce představují názory a postoje pisatelů. Adresa i filmová představení v kině Otava (hlavní vchod), redakce: MKS, T. G. M. 120/I, 342 01 Sušice, tel. 52 66 82. Aktuální informace o městě na tel. 51 22 37 INTERNETU: www.retour.cz/mesta/susice. Odpovědná redaktorka PhDr. Ludmila pondělí – pátek 900 – 1200 a 1300 – 1600 hod. Szvitková. Grafická úprava – Milena Hálková, Karel Viták, tiskne Typos Klatovy. Cena Ve stejnou dobu je otevřena půjčovna videokazet. 4,80 Kč. Náklad 3 100 výtisků. Povoleno OÚ Klatovy pod č.j. 72/92 0340472/92. Městské muzeum – tel. 0187/51 22 71
KULTURNÍ PAMÁTKY
RÁDIO PRÁCHEŇ V ZÁŘÍ
TELEFONNÍ ČÍSLA,
