Správní oblast Kraslice
Jedná se o menší oblast Karlovarského kraje. Tato oblast se rozkládá v severní části Karlovarského kraje. Tato oblast sousedí na severu se státní hranicí s Německem. Na východě sousedí se správními oblastí Cheb. V jižní části tato oblast sousedí se správní oblastí Sokolov, na západě sousedí se správní oblastí Karlovy Vary. Správní území zahrnuje celkem 8 měst a obcí. V této oblasti nejsou města s pověřeným městským úřadem. V této oblasti je 5 935 Ha zemědělské půda a 20 528 Ha nezemědělské půdy. V oblasti se ke 31.12.2009 vyskytovalo celkem 2 839 ekonomických subjektů. V oblasti bylo ke konci roku registrováno 14 075 obyvatel a došlo zde k celkovému úbytku o 39 obyvatel oproti období roku 2008.
Tabulka 1 Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje
ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Karlovarský kraj Česká republika
Rozloha (km2)
% za kraj
144,0 4,3 497,0 15,0 1 196,0 36,1 265,0 8,0 405,0 12,2 319,0 9,6 489,0 14,8 3 314,0 100,0 78 865,0
Počet obyvatel
% za kraj
počet obyvatel sídla ORP
% z počtu obyvatel celého ORP
Hustota osídlení na km2
17 879,0 5,8 13 373,0 74,8 124,4 52 927,0 17,2 34 873,0 65,9 106,5 89 983,0 29,2 51 459,0 57,2 75,2 14 114,0 4,6 7 108,0 50,4 53,3 24 646,0 8,0 13 758,0 55,8 60,8 29 940,0 9,7 17 357,0 58,0 94,0 78 914,0 25,6 24 467,0 31,0 161,4 308 403,0 100,0 162 395,0 93,0 10 467 542,0 132,7 Viz statistická ročenka KK 2009 (data k 31.12.2008)
Tabulka 2 Porovnání základních geografických údajů všech ORP kraje
ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Karlovarský kraj Česká republika
Počet obcí 5 21 40 8 14 14 30 132 6249
% za kraj
Počet obcí se statutem města
3,8 15,9 30,3 6,1 10,6 10,6 22,7 100
% za kraj
Počet obcí nad % za kraj 1000 obyvatel
Počet katastrální ch území
% za kraj
2 5,4 3 7,1 24 5 13,5 6 14,3 126 8 21,6 8 19 175 4 10,8 3 7,1 39 3 8,1 4 9,5 61 6 16,2 5 11,9 46 9 24,3 13 31 90 37 100 42 100 561 592 1367 13027 Viz statistická ročenka KK 2009 (data k 31.12.2008)
Vyhodnocení stavu a vývoje území Geologie Jedná se o území, kde byla v minulosti významná těžba nerostných surovin. Z toho vyplývá, že významná část území je poddolována. V některých oblastech je poddolováno více než 50% území (okolí Rotavy).
4,3 22,5 31,2 7 10,9 8,2 16 100
Obrázek 1 – Poddolovaná území ORP
Zemědělský půdní fond Zemědělský půdní fond na území ORP Kraslice zaujímá celkem 5936 ha, ze kterých je 1. třída ochrany velmi vzácná, například ve správním území obce Bublava a Stříbrná se tato třída ochrany vůbec nevyskytuje, 2. třída jen ojediněle. V rámci celého Karlovarského kraje je ORP Kraslice územím s nejmenším podílem ZPF 1. a 2. třídy před ORP Mariánské Lázně a Sokolov, které mají podíl těchto tříd půdy téměř dvojnásobný. Nejméně orné půdy je v obci Přebuz a v obci Šindelová, trvalý travní porost ve všech obcích ORP Kraslice tvoří od 76% (Rotava) do 99,8% (Přebuz) zemědělského půdního fondu. Nejvíce ploch ZPF se nachází ve správním území obce Kraslice (2531 ha) a dále pak ve správním území obce Jindřichovice (1408 ha). Nejméně pozemků ZPF je v obci Přebuz (270 ha) a v obci Bublava (295 ha). Všechny uvedené skutečnosti jsou ovlivněny především charakterem přírodních a klimatických podmínek (převaha lesní půdy a chladné klima), zemědělství není nejvýznamnější složkou hospodářství ORP Kraslice.
Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesní ekosystémy jsou složkou životního prostředí ve vztahu k ochraně přírody a biodiverzity, ale i z hlediska retenční schopnosti krajiny, kvality půdy atd. Lesnická produkce je významnou složkou hospodářství a důležitým prvkem pro rekreaci a cestovní ruch. ORP Kraslice má nejvyšší lesnatost je v Karlovarském kraji a to 69,95% spolu s ORP Mariánské Lázně. Ve správním území ORP Kraslice má nejvyšší lesnatost obce Stříbrná s 89,91%, na dalším místě je pak obce Přebuz a Šindelová s cca 81,3%
lesnatosti. Nejvyšší podíl z lesních pozemků tvoří lesy hospodářské, nejvyšší podíl lesů ochranných je ve správním území obce Přebuz (16,29%) a lesy zvláštního určení tvoří v obci Stříbrná 20,15%. V obci Bublava a Jindřichovice se lesy ochranné vůbec nevyskytují a lesy zvláštního určení tvoří jen nepatrnou část lesních pozemků. Na území ORP převažují lesy jehličnaté, tvoří cca 94%, listnaté lesy jen 5,5%.
Technická infrastruktura Zásobování el. energií Území obce Jindřichovice se nachází vedení velmi vysokého napětí VVN, které je zakončeno v rozvodně Jindřichovice (dle údajů z ČEZ je nazývána jako rozvodna Rotava). Vedení VVN je na území obce Jindřichovice v délce 14,28 km, na území všech obcí v ORP délka vedení vysokého napětí (VN) dosahuje téměř 154 km, průměrně na jednu obec v ORP připadá cca 19,3 km délky tohoto vedení. Nejdelší úsek vedení VN je na území obcí Kraslice (48,2km) a obce Jindřichovice (46,6 km), nejkratší úseky vedení VN jsou pak v obcích Bublava (4,15 km) a Stříbrná (5,49 km). V rámci poskytování dat do ÚAP nejsou společností ČEZ Distribuce a.s. poskytována data o vedení nízkého napětí (NN). Na území ORP je v územně plánovací dokumentaci pro obec Jindřichovice určena plocha pro výstavbu větrného parku. V současně době jsou zde provedeny celkem 4 větrné elektrárny o celkovém výkonu 8 MW, jedna o výkonu 2 MW. V současné době obec Jindřichovice projednává změnu územního plánu, která by měla řešit rozšíření větrného parku a současně umístění fotovoltaických elektráren. Na území ORP Kraslice jsou také provozovány malé vodní elektrárny. Nejvíce malých vodních elektráren je na území obcí Šindelová (3 MVE všechny v provozu) a Kraslice (v Kraslicích je jedna ze tří evidována pouze jako záměr). Jedna malá vodní elektrárna je na území obce Oloví – stavba není dokončena. Jedna malá vodní elektrárna je provozována na území obce Rotava. Celkem je na území ORP 8 malých vodních elektráren, v průměru tedy na každou obec připadá jedna tato stavba. Ani u jedné stavby nebyl zjištěn jmenovitý a celkový výkon. Tabulka 3 – Souhrn instalovaných zařízení podle místa provozovny
Elektrárna
KVET
KGJ
FVE
VTE
0,040
0,009
2,700
1
2,749
5,189
1,631
0,034
0,003
1
6,857
1,82
1,284
0,029
3
8,133
1
0,355
1
0,127
1
3,153
Aš Cheb Karlovy vary
5
Kraslice
0,355
Mariánské Lázně
0,034
Ostrov Sokolov Karlovarský kraj
Trafostanice 110/22 220/110 110/6 kV kV kV
MVE
0,085
0,008
1,863
1,290
112,000
809,800
0,866
1,741
0,056
112
814,8
7,909
6,999
0,136
3,993
Celkem
6
2
2
924,463
14
2
2
945,84
Zdroj informací – Operační plán pro řešení krizové situace „Narušení dodávek el. energie, plynu a tep energie velkého rozsahu“ z roku 2009.
Tabulka 4 – Rozložení zdrojů el. energie podle sídla firmy
Název subjektu Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov
Vodní 0,041 0,229 2,35 0,115 0,254 1,417 0,572
Sluneční 0,437 2,6249 2,451 0,005 0,925 0,885 1,293
Typ zdroje Plynový a Větrný spalovací 0 5,265 2,229 0 0 0 0,464
2,7 5,815 0 0 0 0 0
Parní 0 0 0 0 0,13 4 340
Paroplyno vá 0 0 0 0 0 0 286
Karlovarský kraj 4,978 8,621 7,958 8,515 344,1 286 Uvedené hodnoty jsou v MWh. Zdroj informací – databáze udělených licencí ERU. Data jsou platná k 6. 7. 2011.
Zásobování vodou Na území ORP Kraslice je dle údajů z ČSÚ celkem 14075 obyvatel a z toho je celých 13664 obyvatel zásobováno pitnou vodou, tj. 97,1% všech trvalých obyvatel. Na území jednotlivých obcí je situace téměř vyrovnaná, výjimku tvoří pouze území obce Jindřichovice a Bublava, kde je zásobováno cca 88% obyvatelstva pitnou vodou. Nejvyšší průměrnou hodnotu obyvatel zásobovaných pitnou vodou vykazují obce Rotava a Kraslice (99,1%). Na území obce Bublava není místní vodovodní potrubí, v současné době je projednáváno provedení napojení na místní vodovod v sousedním příhraničním německém městě Klingenthal (vydáno rozhodnutí o umístění stavby). V obci Jindřichovice je prováděn nově rozvod vodovodu a kanalizace s napojením na sousední město Rotava – jak vedení splaškové kanalizace do místní ČOV v dolní Rotavě, tak i napojení na veřejný vodovod. V Kraslicích rozvod veřejného vodovodu dosahuje celkové délky 52,27 km, dále pak v Rotavě 24,92 km a v Oloví dosahuje délky 14,29 km. V datech není zaznamenáno napojení obce Jindřichovice na vodovod v Rotavě (budováno a provoz povolen současně s kanalizačním řadem Rotava – Jindřichovice). Další místní vodovod je provozován v sídle – části obce Jindřichovice – osada Háj, není však znám provozovatel ani obci a nikdo nepředal zdejšímu úřadu územního plánování data pro zapracování do letošní aktualizace ÚAP.
Tabulka 5 Rozsah zásobování vodou v ORP
Obec
Bublava Jindřichovice Kraslice Oloví Přebuz Rotava Stříbrná Šindelová Celkem ORP Kraslice
Trvalí obyvatelé (počet) 323 513 7 074 1 925 74 3 468 429 262 14 068
Zásobovaní obyvatelé (%) 87,5 89,7 99,1 99,4 97,0 99,1 96,3 96,5 95,6
Zásobovaní obyvatelé (počet) 274 314 7 139 1 883 65 3 380 391 218 13 664
Území obce (ha)
Místní vodovodní potrubní (km)
614,27 4 439,79 8 128,68 1 911,85 2 978,21 1 202,01 3 352,79 3 831,91 26 459,51
0,18 9,36 52,27 14,29 4,10 24,35 10,73 5,79 121,07
Zdroj informací: ÚAP 22.12.2010
Kanalizace a čištění odpadních vod Území jednotlivých obcí je dle podmínek odkanalizováno do čistírny odpadních vod (dále jen ČOV). Vzhledem ke členitosti území, roztroušené horské zástavbě a nepřístupným místům v krajině je odkanalizování některých obcí nebo jejich částí řešeno do nepropustných jímek. Na území obce Kraslice se nacházejí dvě stavby ČOV, jedna na předměstí, která zajišťuje čištění odpadních vod pro samotné město Kraslic a pro obec Stříbrnou. Druhá čistírna odpadních vod na území obce Kraslice zajišťuje čištění odpadních vod pro obec Bublava. Na území obce Rotava je čistírna odpadních vod o celkové rozloze 0,14 ha. Tato čistírna odpadních vod zajišťuje likvidaci splaškových vod pro město Rotava a i pro obec Jindřichovice (pouze pro část sídla Jindřichovice, ne pro její další sídla Loučná, Háj, Heřmanov, Hradecká, Poušť, Mezihorská). V obci Oloví jsou celkem 3 ČOV, kdy jedna je na sídlišti Oloví, druhá ČOV řeší odkanalizování sídliště Hory a centrální části kolem řeky Svatava a poslední ČOV je jen lokální u zdravotnického střediska. V obci Šindelová a Přebuz není žádná centrální ČOV, návrh koncepce odkanalizování je řešen v územně plánovací dokumentaci. V současné době je na území ORP 53,92 km místního kanalizačního potrubí, nejdelší kanalizační potrubí je na území obce Kraslice (30,34 km) a téměř o třetinu méně má na svém území druhá obec Rotava (10,39 km). Na území obcí Šindelová a Přebuz není žádné kanalizační potrubí. Na území obce Jindřichovice je zatím v datech zaznamenáno pouze kanalizační potrubí navazující na kanalizační řad v Rotavě (0,39 km) – přilehlé území. V současné době je již v provozu propojení na kanalizační řad a ČOV v Rotavě, které ale není v datech (správce této sítě nepředal přes výzvu aktualizovaná data).
Tabulka 6 kanalizační zařízení velká Plocha areálu Místo (Ha) Kraslice 0,02 Rotava 0,11 Rotava 0,03 Oloví 0 Kraslice 0,37 Oloví 0 Oloví 0 Zdroj informací: ÚAP 15.12.2010
Zařízení ČOV – čistírna odpadních vod skupinová ČOV – čistírna odpadních vod skupinová ČOV – čistírna odpadních vod skupinová ČOV – čistírna odpadních vod skupinová ČOV – čistírna odpadních vod skupinová ČOV – čistírna odpadních vod skupinová ČOV – čistírna odpadních vod skupinová
Zásobování plynem ORP Kraslice je pro svou členitost území a typ zástavby (roztroušená horská zástavba především v menších obcích a sídlech) plynem zásobována jen v hlavních sídlech – Kraslice, Rotava, Oloví a v sídlech navazujících na město Rotava (Bublava a Stříbrná). Napojení na plyn je také zajištěno v obci Jindřichovice, která díky své poloze mezi páteřními VTL plynovody do Oloví a směr Rotava - Kraslice má zajištěno zásobování plynem. Obec Šindelová a horská obec Přebuz jsou bez možnosti napojení na plyn. Na území ORP je celkem 11 regulačních stanic, z toho je jich 6 na území obce Kraslice, 3 jsou na území obce Rotava a jedna na území obcí Oloví a Jindřichovice. Žádná z těchto regulačních stanic není VTL. Na území ORP Kraslice je celkem 9549 obyvatel zásobovaných plynem (data z ČSÚ nejsou aktuální – zpracováno dle SLBD roku 2001, např. obce Bublava a Stříbrná je napojeny na plynovod, na jejich území je cca 10 km plynovodu a v datech nejsou uvedeni obyvatelé s napojením na plyn). Dle údajů z ČSÚ je nejvíce plynem zásobováno obyvatelstvo na území obce Kraslice, kde je 6275 obyvatel napojeno na plyn. Průměrně je tedy z obce Kraslice napojeno na rozvod plynu 87,1 % obyvatel, podobný stav je na území obce Rotava (napojeno 80,7 % obyvatelstva), v Jindřichovicích je napojeno 40 % obyvatelstva, průměrně je zásobováno na území ORP 67,8% obyvatelstva. Na území ORP Kraslice je celkem 32,2 km VTL plynovodu, 42,95 km plynovodu středotlakého a 35,31 km plynovodu nízkotlakého. Na území obce Jindřichovice se nachází největší část VTL plynovodů – v celkové délce 20,78 km, na území obce Rotava a Kraslice přibližně 4,5 km a na území obce Oloví 2,32 km. Na území ostatních obcí, které jsou napojeny na plyn (Bublava a Stříbrná) se VTL plynovod nenachází. Středotlaký plynovod má na území celé ORP celkovou délku 42,95 km a nachází se ve všech plynem zásobovaných obcí, průměrně je na území každé obce 5,37 km tohoto STL vedení. NTL rozvod plynu je pouze na území obcí Kraslice (30,36 km) a obce Rotava (4,94 km), celkem je na území ORP 35,31 km tohoto NTL vedení.
Tabulka 7 Vedení plynového potrubí a umístění regulačních stanic plynu
ORP
Kraslice
Kraslice
Kraslice
Kraslice
Kraslice
Kraslice
Kraslice
Kraslice
Produkt nebo služba Plyn regulační stanice Plyn regulační stanice Plyn regulační stanice Plyn regulační stanice Plyn regulační stanice Plyn regulační stanice Plyn regulační stanice Plyn regulační stanice
Název subjektu, nebo objektu (provozovna)
Držitel licence (zřizovatel)
typ objektu
výkon MW/parametry
Obec
Jindřichovice
Regulační stanice
VTL
Jindřichovice
ZČP Net, s.r.o.
Kraslice 1 – Mánesova
Regulační stanice
VTL
Kraslice
ZČP Net, s.r.o.
Kraslice 2 – Čsl. armády
Regulační stanice
VTL
Kraslice
ZČP Net, s.r.o.
Kraslice 4 – Regulační Pod nádražím stanice
VTL
Kraslice
ZČP Net, s.r.o.
Kraslice 6 – Hřbitovní
Regulační stanice
VTL
Kraslice
ZČP Net, s.r.o.
Oloví
Regulační stanice
VTL
Oloví
ZČP Net, s.r.o.
Rotava 1 – sídliště
Regulační stanice
VTL
Rotava
ZČP Net, s.r.o.
Rotava 2 – Kraslická
Regulační stanice
VTL
Rotava
ZČP Net, s.r.o.
Zdroj informací: Operační plán pro řešení krizové situace „Narušení dodávek el. energie, plynu a tep. energie velkého rozsahu“ z roku 2009.
Zásobování teplem Na území ORP se nenacházejí na rozdíl od sousedních ORP Sokolov a Karlovy Vary žádné dálkové parovody ani horkovody. Pouze ve městě Kraslice je sídliště Střed a sídliště Sever napojeny na centrální kotelnu a stejně je to s napojením bytových domů na Předměstí Kraslic. Obě tyto kotelny a jejich napojení na bytové domy je ve správě společnosti KMS KRASLICKÁ MĚSTSKÁ SPOLEČNOST s.r.o., která do dnešního dne nepředala přes výzvu data na zapracování do ÚAP. V Oloví mají na sídlišti Hory a sídlišti Oloví vždy jednu centrální kotelnu s napojením jednotlivých bytových domů, tyto kotelny a jejich napojení na bytové domy spravuje firma HODR, s.r.o. Habartov. V obci Rotava (Horní Rotava – Sídliště) jsou bytové domy odpojeny od centrálního vytápění, bytové domy mají samostatné domovní kotelny.
Tabulka 8 Souhrn zdrojů tepla podle umístění zdroje KVET
Kotelna
Teplárna
Aš
26,56
Cheb
32,80
Karlovy Vary
17,21
Kraslice
19,44
Mariánské Lázně
7,73
Ostrov
9,70
79,80
44,83
Výtopna
Celkem
PAR,TEPL
TEPL
26,56
27,74
80,70
113,50
119,98
4,20
66,23
42,75
19,44
36,80
69,71
77,44
161,50
PAR, HORK
PAR
HORK
69,40
63,12
89,50
12,17 277,97
196,00
222,92
580,53
265,40
312,92 569,90
Sokolov
1 824,00
41,00
224,00
149,36
2 238,36
Celkem
1 824,00
154,44
348,63
303,97
2 631,03
161,50
90,00
569,90
Zdroj informací – Operační plán pro řešení krizové situace „Narušení dodávek el. energie, plynu a tep energie velkého rozsahu“ z roku 2009.
Využití území Základní rozdělení ploch na území ORP je na zemědělskou půdu, lesní půdu (lesní pozemky), zastavěné plochy (zastavěné území) a ostatní plochy. Kapitola využití území se blíže věnuje využití plochy zastavěného území, které je rozděleno na plochy bydlení, plochy občanského vybavení, plochy výroby, plochy rekreace, plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně a plochy ostatních funkcí. Největší plochu zastavěného území je v obci Kraslice 362,76ha, nejmenší plochu ZÚ má pak obec Přebuz s 20,6ha. Celkově lze konstatovat, že největší plochu ze ZÚ zaujímají plochy bydlení a plochy rekreace, např. v obci Rotava zaujímají další významnou část ZÚ plochy výroby (v Rotavě je to 19,11%). V celém ORP Kraslice nejsou vymezeny plochy veřejných prostranství – ostatní, plochy veřejných prostranství – zeleň tvoří nejvíce v obci Jindřichovice 48,57% území, v Oloví pak 33,3% a na Bublavě 26,38% území, a nejméně pak v obci Přebuz 0,1% území. V platné územně plánovací dokumentaci je plánován rozvoj sídel. V obcích Oloví, Stříbrná a Šindelová nejsou platné územně plánovací dokumentace a proto v těchto obcích nejsou ukazatele o zastavitelných plochách. Největší zastavitelné plochy má na svém území schváleny obec Rotava (celkem 39,05ha) a dále pak obec Bublava (24,78ha). Nejméně zastavitelných ploch je dle schválené dokumentace v obci Přebuz (0,41ha) – schválený regulační plán „Přebuz - rodinné domky“. Celkem je v ORP plánováno 91 ha zastavitelných ploch, průměrně je na obec plánováno 11,38 ha.
Bydlení Stav bytového fondu a rozvoj bytové výstavby jsou významnými indikátory celkového rozvoje území. Úroveň bydlení je pak důležitým faktorem životní úrovně, který se dotýká kvality života obyvatel. Podmínky bydlení jsou úzce svázány s podmínkami hospodářskými, zájem o výstavbu nebude stoupat, pokud region nenabídne pracovní příležitosti a rozvoj služeb. Oproti ÚAP z roku 2008 nebyly zaznamenány žádné převratné změny, nebyla zaznamenána žádná výstavba bytového domu, rodinných domů jen několik na celém území ORP Kraslice. Zastavěné území všech obcí v rámci celé ORP je na rozloze 1039,14 ha a plocha bydlení ze zastavěného území tvoří 243,45 ha (cca 25% ploch). Dle údajů ze statistického úřadu – Sčítání lidu domů a bytů z roku 2001 je v ORP Kraslice celkem 2642 domů, z toho je 1826 rodinných domů a bytových domů 332. V ORP Kraslice je obydleno 83,5% domů pro bydlení. V ORP Kraslice je celkem 6016 bytů, z nichž je trvale obydleno 5335 bytových jednotek. Stáří trvale obydlených bytových jednotek je rozdílné podle typu obce, horské obce s převahou rodinných domů mají převahu trvale
obydlených jednotek starších roku 1945, města s převažujícími TOB v bytových domech pak mají nejvíce těchto jednotek v objektech z let 1945 – 1991 (panelová výstavba sídlišť). V průběhu posledních let (2007 – 2009) bylo v ORP Kraslice dokončeno celkem 36 nových bytových jednotek, nejvíce pak v Kraslicích.
Domovní fond Dle údajů ze statistického úřadu – Sčítání lidu domů a bytů z roku 2001 je v ORP Kraslice celkem 2642 domů, z toho je 1826 rodinných domů a bytových domů 332. V obci Přebuz není žádný bytový dům, v obci Bublava a Stříbrná je pouze jeden bytový dům a v obcích Šindelová a Jindřichovice jsou bytové domy pouze dva. Nejvíce bytových domů je v Kraslicích, následuje pak Rotava a Oloví. V ORP Kraslice je obydleno 83,5% domů pro bydlení. Nejvíce neobydlených domů je v obci Bublava a Přebuz, nejméně neobydlených domů je pak v obci Kraslice a Oloví.
Bytový fond V ORP Kraslice je celkem 6016 bytů, z nichž je trvale obydleno 5335 bytových jednotek. Nejvíce bytových jednotek je v Kraslicích (3113), v pořadí na druhém místě je obec Rotava (1343b.j.). Nejméně bytů je v obci Přebuz (46) a z toho je jen 31 bytových jednotek trvale obydleno. V obci Rotava a Oloví je nejméně neobydlených jednotek, nejvíce neobydlených jednotek je pak v obcích Bublava a Přebuz (využívány především pro rekreaci). Nejvíce trvale obydlených bytů v rodinných domech v procentuálním vyhodnocení vykazuje obec Přebuz (96,8%), dále pak obce Stříbrná a Bublava – tedy malé obce, nejméně pak obec Rotava (21,4%). Opačná situace je v procentuálním vyjádření trvale obydlených bytů v bytových domech – nejvyšší podíl mají obce Rotava a Oloví, nejmenší podíl pak v obcích Stříbrná a Bublava. Stáří trvale obydlených bytových jednotek je rozdílné podle typu obce, horské obce s převahou rodinných domů mají převahu trvale obydlených jednotek starších roku 1945 (např. Bublava, Jindřichovice, Přebuz, Stříbrná a Šindelová), města s převažujícími TOB v bytových domech pak mají nejvíce těchto jednotek v objektech z let 1945 – 1991 (panelová výstavba sídlišť) ve městech Kraslice, Oloví a Rotava. Ve všech obcích ORP Kraslice tvoří nejméně TOB v objektech postavených v letech 1991-2001 (nejvíce v obci Bublava, nejméně pak v Rotavě a Kraslicích). V průběhu posledních let (2007 – 2009) bylo v ORP Kraslice dokončeno celkem 36 nových bytových jednotek. V roce 2007 bylo dokončeno na obec v ORP Kraslice v průměru 2,88 jednotky, v roce 2008 pouze 0,13 jednotky a v roce 2009 1,5 jednotky. Nejvyšší výstavba je v Kraslicích, celkem 17 bytových jednotek za sledované období 2007 – 2009.
Podnikatelská struktura Na území ORP Kraslice je z celkového počtu 14106 obyvatel ekonomicky aktivních 7361, na každou obec to je v průměru cca 920 obyvatel. Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel (dále jen „EAO) je na území obce Kraslice 3951, dále pak na Rotavě (1756 EAO) a v Oloví (953 EAO). Dle percentuelního porovnání jednotlivých obcí se pak počet EAO pohybuje v průměru od 42,6% v obci Bublava do 54,3% v Kraslicích. Hodnoty tohoto ukazatele jsou značně vyrovnané v celém ORP Kraslice. Při bližším porovnání rozložení EAO do jednotlivých skupin ekonomických aktivit je v priméru (zemědělství a lesnictví) zaměstnáno průměrně od 10,7% (Stříbrná a Šindelová) do 2,4% (Kraslice a Jindřichovice).V sekundéru ( průmysl a stavebnictví) je zaměstnáno od 46,6% (Stříbrná) do 28% (Rotava) a v neposlední řadě v terciéru (službách) je to pak od 36% (Šindelová) do 51,6% (Přebuz). Na území ORP Kraslice se dle údajů z ČSÚ provozuje svoji činnost celkem 2839 podnikatelských subjektů, průměrně tedy na jednu obec připadá cca 355 subjektů, nejvíce – 1571 podnikatelských subjektů je v Kraslicích, tedy více jak ½ všech podnikatelských subjektů zaregistrovaných v rámci ORP Kraslice, nejméně je jich pak na území obce Přebuz (14). Nejméně početná skupina podnikatelských
subjektů je subjekt s více jak 250 zaměstnanci, kterým je AMATI-Denak, s.r.o. působící na území města Kraslice. Subjektů s více jak 50 a méně jak 250 zaměstnanci je na území ORP Kraslice celkem 12, polovina z nich působí na území obce Kraslice a dále je jich 5 na území města Rotava a 1 na území obce Oloví. Dle dat z ČSÚ je nejvíce podnikatelských subjektů, které neuvedly počet zaměstnanců, průměrně je jich 221 na obec, dále pak je skupina podnikatelských subjektů bez zaměstnanců. Region je znám tradiční výrobou hudebních nástrojů ve světově proslulé továrně AMATI-Denak, s.r.o. Kraslice. V Kraslicích je proslulá také textilní výroba, která po ukončení provozu Krajka Kraslice a Triola Kraslice je soustředěna na výrobu a tkaní textilií (SAMETEX, spol. s r.o. Kraslice) a dále pak na výrobu textilií a doplňků (autopotahy) v k.s. Car Trim Kraslice. V regionu je prohlášená také kovovýroba v Rotavě – firma ROTAS STROJÍRNY spol. s.r.o. a firmy Haider Rotava. V Oloví jsou podnikatelské subjekty zaměřené na výrobu plochého protipožárního skla a.s. AGC Flat Glass Czech a výroba zpětných zrcátek v přidružené společnosti. V obcích Jindřichovice a Šindelová je nejvýznamnějším místním zaměstnavatelem STATEK Šindelová, s.r.o.v oblasti cestovního ruchu.
