VYR-25
SPRÁVNÁ VÝROBNÍ PRAXE V ZAŘÍZENÍCH PODÍLEJÍCÍCH SE NA VÝROBĚ TRANSFÚZNÍCH PŘÍPRAVKŮ
Platnost od: 1.2.2003 1. HISTORIE DOKUMENTU A KOMENTÁŘ K PŘEKLADU Státní ústav pro kontrolu léčiv vydává tento pokyn jako upřesnění požadavků správné výrobní praxe v zařízeních podílejících se na výrobě transfúzních přípravků (ZTS) na základě oprávnění podle § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 296/2000 Sb., kterou se stanoví správná výrobní praxe, správná distribuční praxe a bližší podmínky povolování výroby a distribuce léčiv, včetně medikovaných krmiv. Text pokynu je pojat jako překlad pokynu PIC/S1 „PIC/S GMP Guide for Blood Establishment“, PE 005-1 ze 7.8.2001 a je opatřen poznámkami Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) tam, kde bylo nezbytné upřesnit konkrétní souvislosti s ostatními předpisy v České republice (ČR). Pokyn PIC/S PE 005-1 navrhla pracovní skupina odborného seskupení Blood Circle při PIC/S pro inspektory a pro zařízení, která se podílejí na výrobě transfúzních přípravků. Po uplatnění připomínek kontrolních orgánů členských zemí PIC/S a zástupců zařízení, kterých se pokyn týká, byl dokument 22.5.2001 přijat výborem PIC/S a platí od 1.9.2001. S návrhem pokynu jsme seznámili českou odbornou veřejnost již na semináři SÚKL v prosinci roku 2000 a předtím byl v červnu roku 2000 návrh tohoto dokumentu zaslán k připomínkám Společnosti pro transfúzní lékařství, Asociaci nemocnic České republiky a Asociaci českých a moravských nemocnic. Pokyn PIC/S PE 005-1 je k dispozici na www.picscheme.org. Jako u jiných dokumentů zpracovávaných pro mezinárodní použití je nutné věnovat nejprve pozornost pojmům shrnutým v kapitole 17, protože se zde vyskytují některé odchylky od národní terminologie. Ustanovení pokynu je třeba aplikovat v souladu s tím, jak jsou použité pojmy definovány. Ne ke všem pojmům existuje jednoznačný český ekvivalent, proto uvádíme v kapitole 17 jak český, tak anglický výraz a jeho význam. Většina pojmů použitých v originálu nebude zasvěceným čtenářům neznámá. Jedná se o pojmy a definice zavedené v dokumentech citovaných v kapitole 16, především v odkazu 2 a 6. 2. 2.1
ÚVOD Transfúzní přípravky se často používají v situacích ohrožujících život těžce nemocných pacientů. S tím je spojena zvýšená informovanost veřejnosti a očekávání jakosti a bezpečnosti těchto přípravků. Proto je třeba zabezpečovat vysokou úroveň jakosti a bezpečnosti transfúzních přípravků. Této vysoké úrovně lze dosáhnout pouze uplatněním zásad správné výrobní praxe (SVP) v průběhu odběru, zpracování, skladování, výdeje, kontroly jakosti a zabezpečování jakosti těchto přípravků.
2.2
Zavedení SVP v zařízeních podílejících se na výrobě transfúzních přípravků je ovšem, stejně jako kontrola těchto zařízení prováděná příslušnými zdravotnickými orgány, v mnoha zemích relativně nová. Blood Circle PIC/S usoudil, že chybí komplexní pokyn SVP pro transfúzní přípravky a v důsledku toho je ztížené zavádění SVP i harmonizace kontrol. Blood Circle PIC/S se proto v roce 1996 ujal úkolu připravit návrh specifického pokynu SVP pro zařízení podílející se na výrobě transfúzních přípravků a pro transfúzní přípravky.
2.3
Je zřejmé, že některé země udělují licence2 zařízením podílejícím se na výrobě transfúzních přípravků a transfúzním přípravkům, zatímco jiné země nikoliv. Zásady SVP se ovšem mají vztahovat na veškerá zařízení podílející se na výrobě transfúzních přípravků a na transfúzní přípravky, které tato zařízení zhotovují. Předpokládá se, že pokyny, které jsou již k dispozici nebo je připravují k vydání příslušné zdravotnické orgány, Evropská komise, Rada Evropy a Světová zdravotnická organizace (WHO), se budou používat společně s tímto pokynem SVP. Tento pokyn pro SVP v zařízení podílejícím se na výrobě transfúzních přípravků se soustřeďuje pouze na úpravu ustanovení specifických pro tato zařízení (včetně zařízení pro aferézu) a pro transfúzní přípravky.
3.
CÍL Cílem tohoto dokumentu je poskytnout inspektorům SVP pokyn pro provádění kontrol v zařízeních podílejících se na výrobě transfúzních přípravků. Dokument ovšem poskytuje i pohled na uvažování inspektorátů a na to, čemu věnují pozornost, a tak může sloužit i pro kontrolovaná zařízení jako zdroj užitečných informací týkajících se odběrů, zpracování, skladování, výdeje, kontroly jakosti a zabezpečování jakosti krve, krevních složek a transfúzních přípravků.
4. 4.1
ROZSAH Tento dokument odráží stávající praxi a úroveň poznání v době vydání. Nemá se stát překážkou technických inovací nebo snahy o dokonalost. Při stanovení rozsahu, v jakém jsou ustanovení tohoto dokumentu závazná, se má ovšem vždy přihlížet k příslušné národní legislativě. Tento dokument se má používat při inspekcích v rámci PIC/S.
1 2
Pozn. SÚKL: PIC/S znamená Pharmaceutical Inspection Cooperation Scheme (zahrnuje 26 zemí včetně ČR). Pozn. SÚKL: Podle legislativy platné v ČR provádí SÚKL kontroly SVP a vydává povolení výroby. V ČR nepodléhají jednotlivé transfúzní přípravky registraci ani jinému schvalovacímu řízení mimo splnění podmínek SVP. 1
4.2
Tento dokument se vztahuje na zařízení podílející se na výrobě transfúzních přípravků, včetně zařízení provádějících aferézu a týká se odběrů, zpracování, skladování, výdeje, kontroly jakosti a zabezpečování jakosti lidské krve, krevních složek a transfúzních přípravků.
4.3
Tento dokument se nevztahuje na lidskou krev a plasmu, jsou-li odebrané a vyšetřované pro jediný a výhradní účel, kterým je použití jako výchozí suroviny pro výrobu léčivých přípravků vyráběných průmyslově ve veřejných nebo soukromých zařízeních3.
5.
MANAGEMENT JAKOSTI4 Obecně Zařízení podílející se na výrobě transfúzních přípravků má přijmout veškerá opatření, jimiž zajistí zavedení a dodržování systému jakosti. Jakost má být odpovědností i všech osob, které se podílejí na odběrech krve a zhotovení transfúzních přípravků.
5.1
5.2
Systém jakosti má zahrnovat veškeré činnosti, které určují politiku jakosti, cíle jakosti a odpovědnosti za jakost, a má je zavádět pomocí takových opatření, jako je plánování jakosti, kontrola jakosti, zabezpečování jakosti a zlepšování jakosti v rámci systému jakosti.
5.3
Organizační struktura zařízení podílejícího se na výrobě transfúzních přípravků má zahrnovat i útvary, které jsou nezávislé na vlastní výrobě a které budou plnit odpovědnosti v rámci zabezpečování jakosti a kontroly jakosti. Útvar zabezpečování jakosti má spolupracovat na všech otázkách týkajících se jakosti a má přezkoumávat a schvalovat všechny dokumenty související s odpovídající úrovní jakosti.5
5.4
Zabezpečování jakosti Systém zabezpečování jakosti má zajišťovat, aby veškeré kritické postupy, jako je získávání výchozích látek a materiálů, výběr dárců, odběry krve, zhotovení transfúzních přípravků, skladování, laboratorní vyšetření, výdej a opatření spojená s kontrolou jakosti, byly specifikovány vhodnými instrukcemi, prováděny v souladu se zásadami SVP a splňovaly předpisy příslušného zdravotnického orgánu6. Vedení má přezkoumávat tento systém v pravidelných intervalech, aby se ověřila jeho efektivnost a aby se v případě potřeby přijala nápravná opatření. Nápravná a preventivní opatření
3
4
5
6
Pozn. SÚKL: V současné provozní praxi českých zařízení transfúzní služby se jedná o plazmu z plazmaferézy, odebranou a vyšetřenou pro jediný výhradní účel, a to pro frakcionaci. Na tuto plazmu se v současnosti vztahují obecné požadavky na léčivo a léčivou látku uvedené v zákonu č. 79/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ve vyhlášce č. 296/2000 Sb. a v Doporučených postupech uplatňování správné výrobní praxe (mimořádná publikace Věstníku SÚKL, 1998), dále specifické požadavky obsažené ve VYR 16 (Věstník SÚKL, 5, 2001), v článku Lidská plazma pro frakcionaci (Český lékopis 1997 a jeho doplňky) a požadavky deklarované zpracovatelem plazmy v registrační dokumentaci (Plasma Master File). Na plazmu pro frakcionaci získanou zpracováním odběrů plné krve se vztahuje kromě výše uvedených dokumentů i tento pokyn. Pozn. SÚKL: Management jakosti vychází z konceptu současných systémů jakosti (např. ISO 9001:2000). Některé z požadavků uvedených v kapitole 5 jsou zahrnuty do české legislativy (např. požadavky na kontrolu jakosti a zabezpečování jakosti ve vyhlášce č. 296/2000 Sb.). Navíc se zde požaduje politika, cíle a plánování jakosti; zlepšování jakosti; preventivní opatření ve smyslu opatření k odstranění příčiny potenciální neshody nebo jiné nežádoucí potenciální situace. Pro vytváření systému jakosti doporučujeme zavádět postupně i tyto nové prvky systému jakosti do praxe, a to i přesto, že nejsou zatím v ČR legislativně podložené. Pozn. SÚKL: Povinnosti v oblasti zabezpečování jakosti stanoví v ČR v současnosti vyhláška č. 296/2000 Sb., explicitně ustanovení § 3 odst. 3, § 4 odst. 2 písm. a), b) a Doporučené postupy uplatňování správné výrobní praxe (mimořádná publikace Věstníku SÚKL, 1998). Možné postupy realizace zabezpečování jakosti jsou také uvedeny v zápisu z jednání SÚKL se zástupci zařízení transfúzní služby ze dne 21.12. 2000, který na žádost poskytne informační středisko SÚKL. Pozn. SÚKL: Příslušným zdravotnickým orgánem jsou v ČR Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ministerstvo zdravotnictví České republiky stanovuje požadavky podle § 7 písm. b) zákona č. 79/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů a je také orgánem odpovědným v oblasti prostředků zdravotnické techniky (např. odběrových souprav a in vitro diagnostik). Státní ústav pro kontrolu léčiv je v souladu s § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 296/2000 Sb., oprávněn k vydávání upřesňujících pokynů z hlediska požadavků správné výrobní praxe v souladu s mezinárodně platnými pokyny. Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv jsou oznamována veškerá stažení a závažné reklamace, týkající se krve, krevních složek a transfúzních přípravků. 2
5.5
Systém nápravných a preventivních opatření má zajišťovat, aby se odstraňovaly neshody7 přípravků nebo problémy s jakostí, které se vyskytnou, a aby se zabránilo opětovnému výskytu problému.
5.6
Zařízení podílející se na výrobě transfúzních přípravků má zavést metody a postupy, které umožňují začlenit problémy s přípravkem nebo s jakostí do systému nápravných a preventivních opatření. Údaje o jakosti mají být pravidelně prověřovány, aby se identifikovaly problémy s přípravkem nebo s jakostí, které mohou vyžadovat přijetí nápravných opatření, nebo aby se identifikovaly nepříznivé trendy, které mohou vyžadovat přijetí preventivních opatření. Kontrola změn V souladu s vnitřním písemným postupem má být zaveden systém kontroly změn8, který umožní vyhodnocení a dokumentování veškerých změn, které by mohly ovlivnit odběr, zpracování, skladování, výdej, kontrolu jakosti a zabezpečování jakosti krve, krevních složek a transfúzních přípravků.
5.7
5.8
Má být vyhodnocován potenciální dopad navrhované změny na jakost transfúzního přípravku. Odborné posouzení má stanovit, jaké dodatečné vyšetření a validační studie jsou potřebné pro obhájení změny ve validovaném procesu. Vnitřní kontroly Má existovat systém vnitřních kontrol. Vnitřní kontroly mají být prováděny v odpovědnosti útvaru zabezpečování jakosti kvalifikovanými pracovníky, aby se ověřovalo dodržování zásad SVP a regulačních požadavků.
5.9
5.10
Vnitřní kontroly mají zahrnovat všechny úseky činností, mají se provádět pravidelně a mají být dokumentovány. Nápravná opatření se mají dokumentovat a mají se zavádět včas a efektivně.
6. 6.1
PRACOVNÍCI Odběry krve a zhotovení bezpečných a účinných transfúzních přípravků závisí na dostupnosti dostatečného počtu patřičně kvalifikovaných a zaškolených pracovníků.
6.2
6.3
6.4
6.5
7
8
9
10
Obecně Má být k dispozici odpovídající počet odpovědných pracovníků pro řízení odběru krve, zhotovení transfúzního přípravku, zabezpečování jakosti a kontroly jakosti. Útvary kontroly jakosti a zabezpečování jakosti mají být nezávislé na funkcích vlastní výroby. V organizaci má být k dispozici lékař (medical officer)9. Odpovědnosti Odpovědnosti jednotlivých pracovníků mají být popsány. Má existovat organizační schéma znázorňující hierarchickou strukturu zařízení podílejícího se na výrobě transfúzních přípravků10. Školení Pracovníci mají absolvovat úvodní zaškolení a průběžné školení, aby se zajistilo, že budou disponovat dovednostmi potřebnými k výkonu úkolů, které jim byly svěřeny. Mají se udržovat záznamy prokazující splnění požadavků školení. Efektivnost těchto programů se má pravidelně posuzovat. Pracovníci mají mít náležité znalosti základní transfúzní medicíny, mikrobiologie, hygieny a SVP.
Pozn. SÚKL: Neshodou se rozumí nesplnění požadavku (tj. nesplnění toho, co je stanoveno nebo je závazné nebo se obecně předpokládá). Pozn. SÚKL: Jedná se o řízený systém kontroly změn určený vnitřním dokumentem příslušného zařízení (zahrnuje splnění ustanovení § 12 odst. 1 vyhlášky č. 296/2000 Sb.) Pozn. SÚKL: Na jmenování odpovědných pracovníků v českých zařízeních podílejících se na výrobě transfúzních přípravků se v současnosti vztahuje ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) a § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 79/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) a § 15 odst. 2 vyhlášky č. 296/2000 Sb. Odpovědnosti za řízení odběrů a za jejich zpracování (tj. zhotovení transfuzního přípravku) uvedené v odst. 6.2 tohoto pokynu mohou být uloženy jednomu pracovníkovi v rámci odpovědnosti za vlastní výrobu. Rozvahu o případné kumulaci odpovědností uvádí zápis z jednání SÚKL se zástupci zařízení transfúzní služby ze dne 21.12. 2000, který na žádost poskytne informační středisko SÚKL. Podmínkou každé kumulace odpovědností je vedle odborných předpokladů i přiměřený rozsah činnosti vykonávaný jedním zaměstnancem. Pozn. SÚKL: Je-li zařízení podílející se na výrobě transfúzních přípravků součástí většího organizačního celku (např. nemocnice), je třeba, aby organizační schéma zahrnovalo také celou linii hierarchické závislosti tohoto zařízení až k vrcholovému vedení organizace. 3
6.6
Odpovědní pracovníci v klíčových oblastech, jako je odpovědný pracovník (manažer) pro zabezpečování jakosti, pro kontrolu jakosti, pro zpracování a lékařský specialista, mají mít odpovídající kvalifikace a zkušenost a zvláštní školení pro výkon svých odpovědností. Zastupování má být svěřeno pouze osobám s odpovídající kvalifikací a pověřením, které byly pro tento úkol zaškoleny. Pověření zastupováním má být písemné. Hygiena V každém oddělení zařízení podílejícího se na výrobě transfúzních přípravků mají být k dispozici písemné hygienické instrukce. Pracovníci mají nosit vhodný oděv.
6.7
7. 7.1
PROSTORY Prostory mají být umístěny, navrženy, konstruovány, užívány a udržovány s ohledem na zamýšlenou činnost. Plánování a uspořádání má být navrženo tak, aby umožňovalo průběh činností v logickém pořadí, které odpovídá sledu činností. Prostory mají být navrženy tak, aby umožňovaly účinné čištění, sanitaci a údržbu a aby minimalizovaly riziko chyb. Obecně Každý úsek prostoru má být navržen tak, aby vyhovoval jednotlivé činnosti a má být zařazen v logickém sledu pracovních úkonů.
7.2
7.3
Každý úsek prostoru určeného pro zpracování a skladování má být zajištěn proti vstupu neoprávněných osob. Pracovní prostory nemají být pracovníky používány jako průchozí spojení. Prostory vlastní výroby Prostor vyhrazený dárcům krve má být oddělen od ostatních prostorů. Odběry krve mají probíhat v prostoru určeném pro tento účel.
7.4
7.5
Mají být k dispozici vhodné prostory pro provádění pohovoru s dárcem, aby při tomto pohovoru mohlo být zachováno soukromí.
7.6
Prostor pro odběr krve má být uspořádán takovým způsobem, aby byla zajištěna bezpečnost dárců krve i pracovníků a aby nedocházelo k chybám v postupu odběru.
7.7
Prostory pro zhotovení transfúzních přípravků mají být umístěny, vybaveny a větrány vhodným způsobem a mají být vyhrazeny pouze pro tento účel.
7.8
Prostory pro skladování mají poskytovat dostatek místa, mají být vhodně osvětleny a mají být uspořádány a vybaveny tak, aby umožňovaly uspořádané uložení skladovaných materiálů v suchu, v čistotě a za monitorovaných podmínek.
7.9
Prostory pro skladování mají umožňovat dostatečně bezpečné a oddělené skladování různých druhů přípravků a materiálů.
7.10
Prostory pro skladování mají umožňovat vhodné a efektivní oddělení krve a krevních složek v karanténě a propuštěných transfúzních přípravků. Pro nevyhovující přípravky a materiály má být vyhrazen samostatný prostor.
7.11
7.12
7.13
11
Kontrola prostředí Zhotovení transfúzních přípravků má probíhat v prostředí vhodným způsobem kontrolovaném, odděleně od činností, které nejsou se zhotovením transfúzních přípravků slučitelné. Tyto prostory mají být navrženy tak, aby umožňovaly účinné čištění, a nemají obsahovat takové prvky, které se neslučují se zhotovováním transfúzních přípravků. Přístup do prostor, v nichž je kontrolována teplota a tlak11, má být omezený a kontrolovaný. Má se provádět monitorování prostředí, aby se prokázalo, že požadavky odpovídající příslušné klasifikaci jsou důsledně dosahovány. O monitorování se mají udržovat záznamy. Podmínky skladování Teplota a případně vlhkost ve skladových prostorech pro materiály, krev, krevní složky a transfúzní přípravky má být vhodným způsobem řízena, monitorována a kontrolována, aby se prokázalo splnění specifikací a rovnoměrné rozložení v celém skladovém prostoru. Kontroly mají být zaznamenávány.
Pozn. SÚKL: Např. při práci v čistých prostorech vybavených vzduchotechnikou a filtrací vzduchu (pokud se takový typ práce vyskytuje). 4
7.14
7.15
Má být zaveden výstražný systém12, zvukový a/nebo vizuální, který upozorňuje na situace, kdy teplota skladování přesáhne přijatelné limity. Funkce tohoto výstražného systému mají být zajištěny i mimo pracovní dobu. Výstražný systém má být pravidelně kontrolován a o kontrolách mají být vedeny záznamy. Má existovat písemný postup stanovující kroky, jimiž je třeba reagovat na výstrahu. Odběry při výjezdu Prostory používané pro odběry krve při výjezdu mají být dostatečně velké a mají být navrženy tak, aby umožňovaly řádný provoz, čištění, sanitaci a údržbu.
7.16
Při posuzování vhodnosti prostoru pro odběry při výjezdu se mají zvažovat taková hlediska, jako je větrání, elektrické připojení, osvětlení, vybavení pro mytí rukou, spolehlivá komunikace s centrálním místem, prostory pro rozhovor s dárcem a skladování odebrané krve.
7.17
Vhodnost navržených externích prostor se má posoudit před zahájením provozu.
7.18
Přechodné skladování a přeprava odebrané krve mají probíhat za vhodných teplotních podmínek, aby se zajistilo splnění požadavků.
8. 8.1
ZAŘÍZENÍ Zařízení má být vhodné pro daný účel použití, má umožňovat účinné čištění, sanitaci a údržbu a jeho technický standard má vyhovovat danému úkolu. Návod k použití, údržbě, obsluze, čištění a sanitaci má být k dispozici v příslušném jazyce uživatele13.
8.2
8.3
8.4
9. 9.1
9.2
Obecně Zařízení pro odběry, pro zpracování a skladování krve a krevních složek a pro skladování transfúzních přípravků má být vyhrazeno účelu svého použití. Nové a opravené zařízení má splňovat požadavky kvalifikace při instalaci a má být před použitím schváleno. Výsledky kvalifikace mají být dokumentovány. Údržba a kalibrace Všechny prvky zařízení, které mohou ovlivnit jakost krve či krevní složky nebo transfúzního přípravku, mají podléhat pravidelné údržbě a kalibraci14. Má být prováděn řádný servis zařízení a zaznamenávána údržba. DOKUMENTACE Dokumentace postupů a záznamy mají zásadní význam pro systém zabezpečování jakosti. Zajišťují standardizaci prováděné práce a sledovatelnost veškerých kroků při výrobě transfúzních přípravků; tj. výběr dárců, odběr, zpracování, skladování, výdej, kontrolu jakosti a zabezpečování jakosti15. Obecně Každá činnost, která ovlivňuje jakost krve, krevních složek a transfúzních přípravků, má být dokumentována a zaznamenána.
9.3
Má být zaveden manuální nebo počítačový systém, který zajistí sledovatelnost historie jednotlivých odběrů krve nebo krevní složky od dárce až po konečný přípravek, za plného zachování důvěrnosti.
9.4
Záznamy mají být prokazatelně spolehlivým a pravdivým zobrazením výsledků. Záznamy mohou být psány rukou či převedeny do jiného systému, jako je počítač nebo mikrofilm.
12 13
14 15
Pozn. SÚKL: Týká se skladování léčiv a materiálů (např. diagnostik) při snížené teplotě. Pozn. SÚKL: V českém jazyce je na pracovišti dostupná dokumentace uvedená v § 14 odst. 5 vyhlášky č. 296/2000 Sb. a dokumentace v souladu s požadavky § 20 odst. 2 písm. a) zákona č. 123/2000 Sb. a § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 102/2001 Sb. Pozn. SÚKL: Kde je to aplikovatelné. Pozn. SÚKL: Požadavek na sledovatelnost se vztahuje na kroky, které přímo nebo nepřímo ovlivňují jakost vyráběných transfúzních přípravků 5
9.5
Všechny záznamy, včetně primárních údajů, které jsou kritické pro bezpečnost a jakost krve, krevních složek a transfúzních přípravků, mají být uchovávány v zabezpečeném skladovém prostoru minimálně po dobu deseti let.
9.6
Má být stanoven písemný postup pro řízení dokumentů, který umožňuje přezkoumání dokumentů a sledování historie revizí dokumentů. Má zahrnovat rozdělovník (seznam osob, kterým byl dokument distribuován).
9.7
Veškeré změny v dokumentech mají být rychle projednány, přezkoumány a opatřeny datem a podpisem oprávněné osoby.
9.8
Počítačové systémy Hardware a software počítačů se má pravidelně kontrolovat, aby se zajistila jejich spolehlivost. Software (program) má být před použitím validován.
9.9
Počítačový hardware a software mají být chráněné před použitím neoprávněnými osobami. Uživatelé počítačů mají být vyškoleni a mají mít oprávnění pouze k práci s údaji potřebnými pro výkon svého úkolu či úkolů.
9.10
Mají existovat dokumentované postupy pro zálohování za účelem ochrany před ztrátou záznamů v případě plánovaných i neplánovaných funkčních chyb.
9.11
Písemný postup má definovat provozní opatření, která mají být přijata v případě havárie počítačového systému. Kontroly těchto opatření se mají provádět minimálně jednou ročně.
9.12
Změny v systémech řízených počítačem (hardware, software nebo komunikace) mají být validovány, příslušná dokumentace se má revidovat (kde to je potřeba) a pracovníci mají být vyškoleni před tím, než je změna zavedena do rutinního používání. Změny v software mají provádět pouze oprávněné osoby.
9.13
Záznamy o změnách v systémech řízených počítačem (hardware, software nebo komunikace) se mají uchovávat alespoň po dobu deseti let.
10. 10.1
VÝBĚR DÁRCE A ODBĚR Výběr vhodného dárce je prvním důležitým příspěvkem k jakosti a bezpečnosti transfúzních přípravků. Kritéria výběru mají zajišťovat ochranu dárce i potenciálního příjemce. Techniky odběru a další manipulace mají zajistit, že bezpečnost dárce nebude ohrožena.
10.2
10.3
10.4
Obecně O každé důležité činnosti spojené s odběrem dárce mají být vedeny a uchovávány podrobné záznamy. Záznam má také obsahovat informace o neúspěšných odběrech, o odmítnutí dárce, o nežádoucích účincích nebo neočekávaných událostech. Systémy sterilních krevních vaků používané pro odběr krve a zpracování odběru mají schvalovat příslušné zdravotnické orgány6, pokud tyto vaky nemají značku CE (v Evropské unii). Analytický certifikát každé šarže má být zkontrolován při příjmu před použitím. Systémy mají být používány v souladu s pokyny výrobce. Výběr dárce Dárci mají být vybíráni na základě dokumentovaných kritérií výběru a mají být přijímáni pouze dobrovolní zdraví dárci.
10.5
Dárce má být před odběrem seznámen s požadavky na dárce krve a má být informován o běžných rizicích a omezeních spojených s dárcovstvím. Dárci mají být seznámeni se skutečností, že odběr je testován na přítomnost znaků infekčních onemocnění, a mají být informováni o faktorech, které mohou zvýšit riziko vznikající příjemci darované krve. Formulář informovaného souhlasu má být předán každému dárci a dárce jej musí podepsat před odběrem.
10.6
Zjištění totožnosti dárce, rozhovor s dárcem a posouzení dárce má proběhnout bezprostředně před každým odběrem.
10.7
Minimální kritéria výběru dárců mají stanovit příslušné zdravotnické orgány6 a tato kritéria mají obsahovat důležité ukazatele, jako jsou: věkové omezení dárce, povolená četnost odběrů, maximální objem jednoho odběru, kritické časové intervaly mezi jednotlivými odběry, rozsah posouzení zdravotního stavu, 6
vyhodnocení anamnézy, zahrnující také výskyt infekčních onemocnění (včetně regionální epidemiologie), faktory v anamnéze a chování, které mohou zvyšovat riziko infekce, důvod dočasného vyřazení dárce, včetně doby, do které se rozhodne o přijatelnosti dárce k odběru, důvod trvalého vyřazení dárce z dalších odběrů a typ používané medikace.
10.8
Kritéria vztahující se na dárce pro aferézu mají splňovat alespoň obecná kritéria přijatelnosti pro odběr krve, pokud není stanoveno jinak příslušnými zdravotnickými orgány6.
10.9
Kritéria pro posouzení autologních odběrů mají být stanovena příslušnými zdravotnickými orgány6.
10.10 Veškeré aspekty posuzování dárce, které jsou významné pro rozhodnutí o vhodnosti odběru, se mají zaznamenávat. Záznamy o výběru dárce a konečné posouzení má být podepsáno pracovníkem oprávněným k vedení rozhovoru s dárcem. 10.11 Systém čísel odběrů se má používat pro identifikaci každého odběru a pro propojení dárce s odběrem. Číslo odběru má být dohledatelné ve všech záznamech spojených s daným odběrem. 10.12 U odběrů krve mají být při odběru odebrány laboratorní vzorky. Písemné postupy používané pro odběr vzorků mají být stanoveny tak, aby se zabránilo rizikům mikrobiální kontaminace odběrové jednotky a záměně vzorků. Laboratorní vzorky čekající na vyšetření mají být uloženy při vhodné teplotě. 10.13 Pro každý typ přístroje pro odběr mají existovat písemné postupy stanovující podrobně opatření, která je třeba přijmout například v případě nízkého průtoku či v případě výpadku proudu. Odběr plné krve 10.14 Uspořádání odběrové místnosti má zajistit, aby byla krev odebírána v bezpečném a čistém prostředí. Postupy odběru krve mají být stanoveny tak, aby se minimalizovalo riziko mikrobiální kontaminace. 10.15 Prostor pro odběr krve má být navržen a organizován tak, aby se minimalizoval výskyt chyb. Má se věnovat pozornost uspořádání odběrových lůžek a manipulaci s vaky, vzorky a štítky. Pro odběr krve a krevních složek se mají používat sterilní soupravy pro odběr a zpracování odběru. Před použitím má být provedena kontrola, aby se zajistilo, že souprava není poškozena nebo kontaminována a že je pro zamýšlený odběr vhodná. 10.16 Má být zaveden systém zajišťující dohledatelnost jednotlivých odběrů až do šarže soupravy, do které byl odběr proveden a/nebo v níž byl zpracován. 10.17 Místo vpichu má být připraveno za použití definovaného a účinného dezinfekčního postupu. 10.18 Bezprostředně před provedením vpichu má být znovu zkontrolována totožnost dárce. 10.19 Pokud je nutný druhý vpich, má být použito nové místo vpichu a také nová souprava pro odběr, pokud nelze zabránit jakékoliv kontaminaci původní odběrové soupravy. 10.20 Pokud se při odběru používá antikoagulační roztok, má se odběrový vak lehce promíchávat hned po zahájení odběru a potom v pravidelných intervalech po celou dobu trvání odběru. 10.21 Tok krve nemá být během odběru krve na významnou dobu přerušen. Pro schvalování přijatelnosti odběru k dalšímu zpracování má být stanovena a kontrolována maximální doba trvání odběru. Odběry, které přesáhnou maximální časový limit, mají být zaznamenány a nemají být použity pro zpracování na transfúzní přípravky. 10.22 Odběrová hadička integrální odběrové soupravy má být na konci zatavena a poté co nejdříve po odběru krve naplněna směsí krve s antikoagulačním roztokem nebo má být zatavena co nejblíže krevnímu vaku a poté odstraněna. 10.23 Písemný postup používaný pro značení záznamů, krevních vaků a laboratorních vzorků čísly odběru má být stanoven tak, aby se zabránilo jakémukoliv riziku vzniku chyby v identifikaci nebo riziku záměny. Při ukončení odběru se mají vydaná čísla odběrů zkontrolovat ve všech záznamech, na krevních vacích a laboratorních vzorcích. Nepoužité štítky s číslem odběru se mají za použití kontrolovaného postupu vyřadit z dalšího možného použití ve výrobním procesu. 10.24 Po odběru krve se má s krevními vaky manipulovat při teplotě skladování odpovídající požadavkům další výroby. 7
Odběr aferézou 10.25 Odběr krevních složek aferézou má splňovat obecná kritéria pro odběr krve, pokud příslušné zdravotnické orgány nestanoví jinak6. 10.26 Maximální mimotělní objem krve při aferéze má být stanoven a nemá být překročen. 11. 11.1
11.2
11.3
11.4
11.5
ZPRACOVÁNÍ ODBĚRU Výchozí surovinou pro zhotovení transfúzních přípravků je odebraná krev a krevní složky od vhodných dárců. Jakost transfúzních přípravků je zajišťována kontrolou všech fází vlastní výroby včetně identifikace, značení, podmínek skladování, balení a výdeje. Obecně Písemné postupy mají podrobně stanovit specifikace pro materiály, které ovlivňují jakost konečného transfúzního přípravku. Především mají být stanoveny specifikace pro krev, krevní složky a transfúzní přípravky (meziprodukty a konečné přípravky), výchozí materiály, aditivní roztoky, primární obalový materiál (vaky) a zařízení (přístroje). Výchozí surovina Odebraná krev dárců má být přepravována na místo zpracování za takových teplotních podmínek, které jsou vhodné pro transfúzní přípravek, jenž má být zhotoven. Mají být k dispozici validační údaje, které prokáží, že způsob přepravy zajišťuje uchovávání krve ve stanoveném teplotním rozpětí po celou dobu přepravy. Zhotovení transfúzních přípravků Odebraná krev a krevní složky mají být umístěny do kontrolovaných a validovaných skladovacích podmínek, pokud možno co nejdříve po vpichu. Časový režim a metoda separace závisí na krevní složce, která má být zhotovena.
11.6
Prostory používané pro zhotovení transfúzních přípravků v uzavřeném systému16 mají být udržovány v čistotě a za hygienických podmínek a zátěž mikrobiální kontaminací kritického zařízení, povrchů a prostředí těchto prostor má být monitorována. (Vzhledem k tomu, že zpracování v uzavřeném systému představuje používání předem konfigurovaných systémů s několika vaky, dochází k jedinému porušení integrity systému při samotném aktu odběru krve a nevyžaduje se provádění v klasifikované čisté místnosti).
11.7
Prostory používané pro zhotovení transfúzních přípravků v „otevřeném procesu“ mají za ideálních podmínek splňovat požadavky na prostředí třídy čistoty A s okolím třídy čistoty B, jak je definováno v příloze 1 ke stávajícímu evropskému pokynu pro správnou výrobní praxi17. Méně striktní požadavky na prostředí mohou být přijatelné, pokud jsou spojeny s dodatečnými bezpečnostními opatřeními, jako je zhotovení transfúzního přípravku bezprostředně před transfúzí nebo jako je uložení transfúzního přípravku za podmínek skladování, které jsou nepříznivé pro mikrobiální růst ihned po jeho zhotovení. Pracovníci provádějící zpracování v otevřeném systému mají nosit vhodný oděv a mají být pravidelně školeni pro aseptické manipulace. Aseptické zpracování musí být validováno. („Otevřené“ zpracování zahrnuje porušení integrity „uzavřeného“ systému a v důsledku toho i riziko mikrobiální kontaminace).
11.8
Sterilní spojovací zařízení mají být používána v souladu s validovaným postupem. U výsledného sváru má být zkontrolována správnost spojení a má být validována integrita spoje. (Použití sterilních spojovacích zařízení lze považovat za zpracování v uzavřeném systému).
11.9
Před konečným propuštěním se má provést bilance, aby se potvrdilo, že všechny složky odběru jsou do bilance zahrnuty.
Ozářené transfúzní přípravky 11.10 Má se provádět pravidelné mapování dávky ozařovacího zařízení. Doba expozice má být stanovena tak, aby se zajistilo, že veškerá krev a krevní složky budou vystaveny specifikované doporučené minimální dávce a žádná část nebude ozářena 16
17
Pozn. SÚKL: Rozsah pojmu „uzavřený systém“ je uveden v kapitole 17. „Použitá terminologie“ a v bodu 11.8. Případná další technická řešení je možné považovat za uzavřený systém jen v případě, že je na základě validací a ostatních relevantních údajů prokázáno, že poskytují stejnou ochranu před mikrobiologickou kontaminací, jako je uvedeno v definici a v bodu 11.8, a zároveň nepoškozují jakost transfúzního přípravku. Pozn. SÚKL: Česká verze tohoto pokynu vyšla v únoru 1998 jako Doplněk 1 mimořádné publikace Věstníku SÚKL „Doporučené postupy uplatňování správné výrobní praxe“. 8
více, než je maximální doporučená dávka. (Běžně doporučovaná dávka je větší než 25Gy a menší než 40Gy v jakémkoliv místě ozařované jednotky). Pro kobaltový zdroj se má alespoň jednou ročně přihlédnout k rozpadu zdroje a pro sledování doby expozice má být použito druhé, nezávislé měřicí zařízení. 11.11 Indikátory radiace se mají používat jako pomůcka pro odlišení mezi ozářenou a neozářenou krví a krevními složkami. Definovaný postup má zajistit rozlišení složek, které nebyly ozářeny, od těch, které byly ozářeny. Značení 11.12 Odebraná krev, meziprodukty a transfúzní přípravky mají být označeny příslušnou informací o jejich identitě a stavu propouštění. Typ štítku, který se má použít, i metodika značení mají být stanoveny písemnými postupy. 11.13 Štítek transfúzního přípravku má být v souladu s požadavky18 systému značení ISBT 128 nebo má obsahovat alespoň následující informace: jedinečné číslo odběru; použití tohoto čísla má umožňovat dohledat dárce i všechny záznamy o výrobních krocích až po konečný přípravek, název přípravku, požadované podmínky skladování, datum použitelnosti a čas (kde to je potřeba), datum odběru (odběrů), z nichž byl transfúzní přípravek zhotoven, a/nebo datum vlastní výroby a čas (kde to je potřeba), krevní skupinu ABO a RhD (kde to je potřeba) a název nebo další identifikaci místa zhotovení transfúzního přípravku. 11.14 Zařízení odpovědné za zhotovení transfúzního přípravku má poskytnout osobě (osobám), používajícím transfúzní přípravek informace o jeho použití, složení a zvláštních podmínkách, které nejsou uvedeny na štítku. 11.15 U autologních transfúzních přípravků má štítek uvádět také jméno a jedinečnou identifikaci pacienta a také označení „Autologní odběr“18. Propouštění přípravků 11.16 Každé zařízení propouštějící přípravky má být schopno prokázat, že krev a krevní složky jsou schvalovány k propuštění. Krev a krevní složky smí propouštět pouze oprávněná osoba19. 11.17 Pro krev a krevní složky má být zaveden systém karantény, který zajistí, že tyto nemohou být propuštěny, dokud nejsou splněny povinné požadavky. Má být zaveden standardní operační postup, který podrobně stanoví okolnosti, za kterých může být krev nebo krevní složka propuštěna. 11.18 Před propuštěním mají být přípravky udržovány v administrativní a fyzické karanténě, aby se zabránilo jejich výdeji. V případě, že pro kontrolu stavu přípravku není k dispozici systém řízený počítačem, má štítek přípravku identifikovat stav přípravku a má jasně rozlišovat propuštěný přípravek od nepropuštěného přípravku (v karanténě). 11.19 Záznamy mají prokázat, že před propuštěním přípravku oprávněný pracovník ověřil veškeré formuláře obsahující prohlášení, příslušné zdravotní záznamy a výsledky vyšetření. Pokud se pro propuštění výsledků z laboratoře používá počítač, má počítačový systém umožnit sledovatelnost tohoto postupu a identifikaci osoby odpovědné za propuštění výsledků (audit trail). 11.20 Pokud propuštění závisí na informacích pocházejících z počítače, mají být zkontrolovány následující body: počítačový systém má být validován tak, aby zajišťoval plnou ochranu před možností propuštění krve a krevních složek, které nesplňují všechna kritéria vyšetření nebo výběru dárce, manuální zadávání kritických údajů, jako jsou výsledky laboratorních vyšetření, má být nezávisle ověřeno a propuštění provedeno druhou oprávněnou osobou, má být zavedena hierarchie povoleného přístupu k zadávání, úpravě, čtení nebo tisku dat; mají být k dispozici metody bránící neoprávněnému vstupu, jako jsou osobní identifikační kódy nebo hesla, která se pravidelně mění a počítačový systém má blokovat propuštění všech krví a krevních složek, které nejsou považovány za přijatelné pro propuštění. Mají také existovat způsoby pro zablokování propuštění všech budoucích odběrů dárce14. 18
19
Pozn. SÚKL: Požadavky na značení transfúzních přípravků v ČR v současné době stanoví vyhláška č.296/2000 Sb. a metodický pokyn MZ ČR „Standard značení transfúzních přípravků“ (současné platné znění Věstník MZ ČR, č.9, 1997). Pozn. SÚKL: Podle terminologie české legislativy je to „kvalifikovaná osoba“. 9
11.21 Krev a krevní složky, považované za nevyhovující pro propuštění, mají být do likvidace uchovávány v oddělených zabezpečených skladovacích prostorech. 11.22 Před propuštěním konečného přípravku z krve či krevních složek dárce, který daroval již dříve, má být provedeno porovnání s předchozími záznamy o dárci, aby se zabezpečilo, že současné záznamy jsou v souladu se záznamy z minulosti14. 11.23 V případě, že konečný přípravek nevyhoví požadavkům na propouštění, má být provedena kontrola, aby se zajistilo (pokud to je potřeba), že ostatní složky z téhož odběru a složky zhotovené z předchozích odběrů tohoto dárce byly identifikovány. Záznam o dárci má být okamžitě aktualizován, aby se v případě potřeby zajistilo, že dárce nebude dále darovat krev či její složky. 12. 12.1
12.2
SKLADOVÁNÍ A VÝDEJ Postupy skladování a výdeje mají probíhat bezpečně a kontrolovaně, aby se zabezpečila jakost přípravku v průběhu celého období skladování a aby se zabránilo záměnám přípravků. Skladování Písemné postupy mají podrobně popisovat příjem a skladování materiálů a transfúzních přípravků a manipulace s nimi.
12.3
Má být zaveden systém pro udržování a kontrolu skladování transfúzních přípravků v průběhu jejich doby použitelnosti, včetně jakékoliv přepravy, která může být požadována.
12.4
Autologní krev, krevní složky a transfúzní přípravky mají být skladovány odděleně.
12.5
Skladové prostory pro transfúzní přípravky určené k výdeji mají být umístěny poblíž vchodu nebo východu zařízení transfúzní služby, aby se usnadnil výdej a aby se omezil počet pracovníků vstupujících do hlavních pracovních prostor.
12.6
Do skladových prostor mají mít přístup pouze oprávněné osoby.
12.7
Výdej Před výdejem mají být transfúzní přípravky vizuálně zkontrolovány.
12.8
Výdej transfúzních přípravků mají provádět oprávnění pracovníci. Má být veden záznam identifikující osobu, která vydává transfúzní přípravky, a osobu, která je přijímá.
12.9
Pro výdej má být k dispozici postup, který zaručuje, že veškeré transfúzní přípravky, které mají být vydány, byly v souladu s předpisy propuštěny k použití.
12.10 Obaly mají být pevné, aby odolávaly poškození a aby během přepravy udržely přijatelné skladovací podmínky pro krev, krevní složky a transfúzní přípravky. 12.11 Podmínky přepravy a skladování transfúzních přípravků, druh obalu a odpovědnosti osob zapojených do procesu mají být v souladu s písemnými postupy schválenými pracovišti, která se na postupu podílejí. 12.12 Jednou dodané transfúzní přípravky se nemají vracet k opakovanému výdeji. Pokud se transfúzní přípravky vracejí na základě zavedené praxe, mají být přijaty následující podmínky: postup pro vracení transfúzních přípravků má být upraven smlouvou, každý vrácený transfúzní přípravek má být provázen podepsaným a datovaným prohlášením, že byly dodrženy schválené podmínky skladování, k obalu má zůstat připojen alespoň jeden zatavený segment hadičky integrálně s ním spojený a záznamy mají uvádět, že se jedná o znovu vydaný transfúzní přípravek a že před tímto opakovaným vydáním byl transfúzní přípravek kontrolován20. 13. 13.1
20
MONITOROVÁNÍ JAKOSTI Mají být k dispozici údaje o validaci jednotlivých procesů zpracování krve a krevních složek, aby se zajistilo, že budou splněny specifikace. Dále mají existovat údaje o kontrole jakosti prokazující, že je proces pod kontrolou.
Pozn. SÚKL: Kontrolováno splnění požadavků uvedených v bodu 12.12. 10
13.2
13.3
Obecně Veškerá krev, krevní složky a transfúzní přípravky mají odpovídat všem specifikacím a testovacím metodám stanoveným příslušným zdravotnickým orgánem6. Veškeré kritické procesy týkající se krve, krevních složek a transfúzních přípravků mají být validovány. Mají existovat údaje o kontrole jakosti prokazující, že procesy jsou pod kontrolou. Monitorování jakosti Kontrola jakosti krve, krevních složek a transfúzních přípravků se má provádět podle definovaného plánu odběru vzorků. Pokud se použije směs vzorků, má být před vyšetřením jasně stanovena praxe použití této směsi a mají být zaznamenány odběry zahrnuté do směsného vzorku.
13.4
Použití směsi vzorků, jako například pro měření FVIII v plazmě, je přijatelné pouze tehdy, pokud srovnávací údaje o směsném vzorku a o individuálních vzorcích použitých ve směsi prokázaly shodu.
13.5
Plán odběru vzorků pro vyšetření krve, krevních složek a transfúzních přípravků má zohledňovat, že transfúzní přípravek většinou pochází od individuálního jediného dárce, a tudíž má být považován za jednu „šarži“.
13.6
Jednotka krve, krevní složky a transfúzního přípravku nemá být propuštěna k použití, pokud je testována jakýmkoliv postupem, který ohrožuje integritu přípravku.
13.7
Výsledky kontroly jakosti mají být podrobeny periodickému přezkoumání.
13.8
13.9
Monitorování mikrobiologické kontaminace U krve, krevních složek a transfúzních přípravků se má sledovat mikrobiální kontaminace podle specifikací stanovených příslušnými zdravotnickými orgány6, aby se zajistila nepřetržitá spolehlivost zavedeného procesu a bezpečnost konečného přípravku. Plán odběru vzorků pro jednotlivé přípravky má zohledňovat typ systému, který se používá při zhotovení daného transfúzního přípravku („otevřený“ versus „uzavřený“). Pokud je prokázána kontaminace, mají záznamy ukazovat, jaká opatření byla přijata k identifikaci původce a jeho možného zdroje.
Specifikace krve, krevních složek a transfúzních přípravků 13.10 Má být zaveden systém, který zajistí, že jsou dodržovány specifikace pro zpracování krve, krevních složek a transfúzních přípravků a manipulace s nimi. 13.11 Kritéria přijatelnosti mají být založena na definovaném souboru specifikací21 pro každý odběr krve, krevní složky a každý transfúzní přípravek. 14. 14.1
14.2
LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ Vyšetření dárců na původce infekčních onemocnění je klíčovým faktorem pro zajištění toho, aby se minimalizovalo riziko přenosu těchto onemocnění a aby transfúzní přípravky byly vhodné pro zamýšlený účel použití. Obecně Každý odběr krve a krevních složek má být vyšetřen, aby se zajistilo, že vyhovuje specifikacím, a aby byla zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti příjemce.
14.3
Vyšetření má být prováděno na vzorcích odebraných při odběru nebo na vzorku ze zatavených segmentů hadičky integrálně spojené s obalem přípravku.
14.4
Vyšetření vzorků odběru má probíhat v souladu s doporučeními výrobce testovací soupravy.
21
Pozn. SÚKL: V současnosti jsou součástí kritérií přijatelnosti specifikace požadavků na výběr dárců a na odběry a specifikace požadavků na transfúzní přípravky podle ustanovení vyhlášky č. 296/2000 Sb., které upřesňuje Doporučení Rady č. 98/463/ES (Uř. Věst. č. L 203, 21.7.1998, s. 14), pokyn v příloze k Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy R (95) 15 (roční aktualizovaná verze), pokyn MZ „Posuzování způsobilosti k dárcovství krve, krevních složek a krvetvorných buněk“ (Věstník MZ ČR, č. 1, 1998 s. 2) a „Standard značení transfúzních přípravků (štítky propuštěných přípravků)“ (Věstník MZ ČR, č. 9, 1997, s. 38).
. 11
14.5
Vyšetření vzorků odběru, pokud se používá vlastní postup, má být validováno.
14.6
Mají existovat údaje potvrzující vhodnost všech laboratorních reagencií používaných při vyšetření vzorků odběrů a vzorků transfúzních přípravků.
14.7
Pracovní záznam má identifikovat použité testy, aby se zajistilo, že údaje, jako je výpočet výsledků, jsou dostupné pro účely přezkoumání.
14.8
Výsledky laboratorních vyšetření, které nevyhovují specifikovaným kritériím přijatelnosti (např. ty, které jsou „reaktivní“), mají být zřetelně označeny, aby se zajistilo, že krev, krevní složky a transfúzní přípravky z takového odběru zůstanou v karanténě a že příslušné vzorky budou uchovány pro další vyšetření.
14.9
Jakost laboratorního vyšetření má být pravidelně posuzována účastí v oficiálních systémech hodnocení laboratorní způsobilosti, jakými jsou programy externího zabezpečování jakosti22.
Screeningové vyšetření ukazatelů infekčních onemocnění 14.10 Dárci krve mají být při každém odběru vyšetřeni na protilátky proti HIV-1/HIV-2, na protilátky proti HCV a na HBsAg. 14.11 Odebraná krev a krevní složky mají být vyšetřeny na další původce infekcí nebo jejich ukazatele podle požadavku příslušného zdravotnického orgánu6. Seznam vyšetření má být pravidelně přehodnocován podle nových poznatků, změn v prevalenci chorob v populaci a podle dostupnosti nových testů. 14.12 V případech, kdy odebraná krev a krevní složky vykazují jeden reaktivní výsledek screeningového vyšetření, má být originální vzorek znovu dvakrát vyšetřen v souladu s požadavky příslušného zdravotnického orgánu 6. 14.13 Krev, krevní složky a transfúzní přípravky s opakovaně reaktivním výsledkem některého ze standardních infekčních sérologických screeningových vyšetření, tj. anti-HIV, HBsAg nebo anti-HCV, mají být vyloučeny z použití pro terapeutické účely. Mají být označeny jako reaktivní a skladovány odděleně nebo zlikvidovány. 14.14 Kritéria přijatelnosti a kritéria zamítnutí vyplývající z výsledků vyšetření mají být podrobně stanovena písemným postupem. 14.15 Z každého odběru mají být uchovávány vzorky ve zmrazeném stavu po dobu minimálně dvou let od odběru umožňující opakovat vyšetření. Sérologické vyšetření krevních skupin 14.16 U všech prvodárců má být vyšetřena krevní skupina ABO a RhD a klinicky významné nepravidelné protilátky proti erytrocytům (pokud to je potřeba). Klinicky významné nepravidelné protilátky proti erytrocytům se mají vyšetřit také u těch dárců, u nichž od posledního odběru došlo k transfúzi nebo k těhotenství. Krev, krevní složka nebo transfúzní přípravek mají být odpovídajícím způsobem označeny krevní skupinou, kde to je potřeba. 14.17 Krevní skupina ABO a RhD prvodárců stejně jako opětovných a pravidelných dárců má být vyšetřena podle požadavků stanovených příslušnými zdravotnickými orgány6. 14.18 Pokud se ověřuje krevní skupina ABO a RhD u následného odběru, má se porovnat s dříve určenou krevní skupinou. Pokud je zjištěna nesrovnalost, nepropustí se příslušné krevní složky, dokud není tato nesrovnalost jednoznačně vyřešena. 15. 15.1
REKLAMACE A STAHOVÁNÍ Veškeré reklamace týkající se transfúzních přípravků mají být důkladně posouzeny a, kde to je nutné, mají být přijata potřebná opatření, aby byli pacienti chráněni před nejakostními přípravky.
15.2
Reklamace a informace o závadách v jakosti transfúzních přípravků mají být dokumentovány a prošetřeny ve vhodném časovém termínu.
22
Pozn. SÚKL: V ČR se v současnosti požaduje účast a vyhovující výsledek vyšetření vzorků rozesílaných a hodnocených ve spolupráci s příslušnou referenční laboratoří nebo účast a vyhovující výsledek v mezinárodní studii organizované pro tento účel. Sleduje se výsledek povinných imunohematologických vyšetření, povinných vyšetření virových markerů, předodběrových vyšetření hematologických a klinické biochemie. 12
15.3
Zařízení podílející se na zhotovení a výdeji transfúzních přípravků mají mít osobu (osoby) pověřenou posouzením potřeby stáhnout transfúzní přípravek a dále přijmout a koordinovat nutná opatření.
15.4
Má se používat účinný písemný postup pro stahování, umožňující kdykoliv přijmout okamžité opatření. Tento postup má specifikovat odpovědnosti a kroky, které mají být provedeny v předpokládaných mimořádných situacích. Tyto kroky mají být provedeny ve vhodném časovém intervalu a mají zahrnovat dohledání všech souvisejících dodaných krevních složek a transfúzních přípravků a, kde to je potřeba, také postup „look-back“.
15.5
Příslušnému zdravotnickému orgánu6 má být oznámeno veškeré stahování nebo závažné reklamace týkající se krve, krevních složek a transfúzních přípravků.
15.6
Veškerá stažení či závažné reklamace mají být zaznamenávány a mají být provázeny důkladným prošetřením příčinných faktorů závady a v případě nutnosti zavedením nápravných opatření, která zabrání opakovanému výskytu.
16.
ODKAZY
1.
WHO: Requirements for collection, processing and quality control of blood components and plasma derivatives. Requirements for Biological Substances No. 27, aktualizováno 1992
2.
Commission of the European Communities: Good manufacturing practice for medicinal products in the European Community. The rules governing medicinal products in the European Community, svazek IV, aktuální verze (poslední aktualizace 2001)
3.
Commonwealth Department of Human Services and Health, Therapeutic Goods Administration, Australian Code of Good Manufacturing Practice for Therapeutic Goods - Blood and Blood Components, prosinec 1995
4.
Council of Europe: European Pharmacopoeia, aktuální verze
5.
Council of Europe: Guide to the preparation, use, and quality assurance of blood components, aktuální verze
6.
Council Recommendation on the suitability of blood and plasma donors and the screening of donated blood in the European Community, 29. června 1998 (98/463/EC)
7.
ISO 9000:2000: Quality management systems – Fundamentals and vocabulary, aktuální verze
8.
PIC/S: Aide Memoire for Inspection of Blood Donation and Plasmapheresis Centres, 13. prosince 1996 (PS/W 5/96)
9.
United States Food and Drug Administration, Code of Federal Regulations, 21 Parts 600 - 799, aktualizováno k 1. dubnu 1997
17.
POUŽITÁ TERMINOLOGIE
Aferéza - Apheresis Proces, v jehož průběhu je od dárce selektivně získána jedna krevní složka nebo několik krevních složek, a to odebráním plné krve, oddělením jejích složek centrifugací nebo filtrací a navrácením nepožadovaných složek dárci. Bilance - Reconciliation Porovnání množství a druhu materiálu vstupujícího do dané operace a opouštějícího danou operaci či sled operací a posouzení veškerých nesrovnalostí. Dárce - Donor Osoba s ukazateli normálního zdravotního stavu s vhodnou zdravotní minulostí, která dobrovolně dává krev či krevní složky pro terapeutické účely. Jakost - Quality Veškeré charakteristiky objektu23, které nesou znaky jeho schopnosti uspokojit vyjádřené a předpokládané potřeby. Důsledné a spolehlivé poskytování služeb nebo výrobků ve shodě se specifikovanými standardy. Kontrola jakosti - Quality control Provozní metodiky a činnosti, které se používají pro splnění požadavků na jakost v souladu se specifikací. Krev (Plná krev) - Blood (Whole blood) 23
Pozn. SÚKL: Jedná se např. o transfúzní přípravek, činnost, systém. 13
Plná krev odebraná jednomu dárci a zpracovaná buď pro transfúzi, nebo pro další výrobu. Krevní přípravek24 - Blood product Jakýkoliv terapeutický přípravek pocházející z lidské krve nebo plazmy. Zahrnuje jak nestabilní krevní složky, tak stabilní deriváty plazmy a krvinek. Krevní složka a transfúzní přípravek25 - Blood component Terapeutické složky krve (červené krvinky, bílé krvinky, plazma, krevní destičky), které lze zhotovit centrifugací, filtrací a zmrazením za použití obvyklé metodiky zařízení transfúzní služby. Management jakosti - Quality management Veškeré činnosti celkového působení managementu, které určují politiku jakosti, cíle a odpovědnosti a zavádějí se pomocí takových prostředků, jako je plánování jakosti, kontrola jakosti, zabezpečování jakosti a zlepšování jakosti v rámci systému jakosti. Monitorování jakosti - Quality monitoring Ta část programu zabezpečování jakosti, která se zaměřuje na dodržování a zlepšování jakosti a která se zabývá identifikací a použitím ukazatelů pro vyhledání odchylek od standardů či specifikací. Odběry při výjezdu - Mobile site Jednotka provádějící odběry krve mimo trvalé prostory pro odběry. Odpovědní pracovníci - Responsible personnel Osoby s odpovídající kvalifikací a zkušeností pro rozsah činností vykonávaných v zařízení, které se podílí na výrobě transfúzních přípravků. Opětovný dárce - Repeat donor Osoba, která již dříve darovala krev či krevní složky, ale nikoliv v posledních dvou letech ve stejném odběrovém středisku. Otevřený systém - Open system Systém, v němž došlo k poruše celistvosti jeho povrchu, ale je vyvinuto veškeré úsilí, aby se zabránilo mikrobiální kontaminaci, a to manipulací v čistém prostředí za použití sterilizovaných materiálů a aseptických postupů. Postup (Písemný postup) - Procedure Popis činností, které mají být vykonány, zvláštních opatření, která mají být přijata, a opatření, která mají být použita buď v přímém nebo nepřímém vztahu k výrobě krevního přípravku. Pravidelný dárce - Regular donor Osoba, která pravidelně daruje krev či krevní složky (tj. v posledních dvou letech) v souladu s minimálními časovými intervaly a ve stejném odběrovém středisku. Propuštění přípravku - Product release Proces, který umožňuje, aby byl přípravek propuštěn ze stavu karantény použitím systémů a postupů zajišťujících, že konečný přípravek vyhovuje své specifikaci pro propouštění. Prvodárce - First time donor Osoba, která nikdy dříve nedarovala krev nebo krevní složky. Správná výrobní praxe, SVP - Good manufacturing practice, GMP Správná výrobní praxe: veškeré prvky zavedené praxe, jejichž společným výsledkem budou výrobky nebo služby, které důsledně splňují příslušné specifikace a vyhovují národním i mezinárodním předpisům.
24
25
Pozn. SÚKL: Podle terminologie zákona č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se jedná o léčivé přípravky, zahrnující transfúzní přípravky a krevní deriváty. Pozn. SÚKL: V originálu je výraz „blood component“ použit pro léčivou látku, meziprodukt i léčivý přípravek. Českým zvyklostem lépe vyhovuje překlad „krevní složka“ pro léčivou látku respektive meziprodukt a „transfúzní přípravek“ pro konečný léčivý přípravek. Pro výčet „blood and blood components“ zahrnující odebranou krev a krevní složky i konečné přípravky se v překladu používá „krev, krevní složky a transfúzní přípravky“. 14
Sterilní spojovací zařízení - Sterile Connecting Device Zařízení spojující dvě hadičky bez porušení sterility jejich vnitřního prostředí. Uzavřený systém - Closed system Systém vyvinutý pro aseptický odběr a separaci krve a krevních složek, vyráběný za podmínek práce v čistých prostorech, zcela uzavřený proti působení vnějšího prostředí a sterilizovaný schválenou metodou. Validace - Validation Ta část systému zabezpečování jakosti, která předem vyhodnocuje kroky provozních postupů nebo zhotovení přípravku za účelem zajištění jakosti, efektivnosti a spolehlivosti 26. Vlastní výroba - Production Veškeré činnosti počínaje odběrem krve nebo krevní složky, přes zpracování až po dokončení transfúzního přípravku. Vnitřní kontrola - Self-inspection Kontrola prováděná interními pracovníky organizace za účelem zajištění souladu s SVP a regulačními požadavky. Výroba - Manufacture Veškeré činnosti získávání materiálů a produktů, vlastní výroba, kontrola jakosti, propouštění, skladování, výdej transfúzních přípravků a kontroly spojené s těmito činnostmi. Zabezpečování jakosti - Quality assurance Veškeré plánované a systematické činnosti zaváděné v rámci systému jakosti a zaměřené na poskytování odpovídající důvěry v to, že daný objekt splní požadavky na jakost. Zařízení podílející se na výrobě transfúzních přípravků27 - Blood establishment Jakékoliv zařízení nebo subjekt, který se účastní z nějakého aspektu odběru a vyšetření lidské krve nebo krevních složek (bez ohledu na účel jejich použití) a dále jejich zpracování, skladování a výdeje, pokud jsou určeny pro transfúzi. Zpracování nebo zhotovení28 - Preparation Veškeré činnosti počínaje příjmem krve nebo krevní složky (po jejím odběru) až po dokončení transfúzního přípravku.
26
27
28
Pozn. SÚKL: Validace využívá postupy prospektivní (před zahájením výroby přípravku), konkurentní (souběžná výroba a vyhodnocení validace) a retrospektivní (vyhodnocení validace na základě záznamů o výrobě, zkoušení a o souvisejících činnostech). Pro validaci musí být předem stanovena kritéria (ve validačním protokolu) a po provedení vlastní validace je ve validační zprávě vyhodnoceno jakým způsobem byla stanovená kritéria naplněna. Při validaci nového postupu nebo nového přípravku se přednostně využívá prospektivní postup, výjimečně se použijí další postupy, je-li to nutné. Pozn. SÚKL: Výraz „blood establishment“ má v pokynu široký význam, do kterého jsou zahrnuta podle české terminologie zařízení transfúzní služby (tj. odběrová střediska, zpracovatelé odběrů na transfúzní přípravky, krevní sklady) a všechny subjekty, které pro tato zařízení vykonávají část činností jakkoliv souvisejících s výrobou transfúzních přípravků (např. kontrolní laboratoř). Proto byl výraz „blood establishment“ v překladu nahrazen uvedeným opisem. Pozn. SÚKL: Jedná se o úzce vymezený pojem zavedený pro činnosti zařazené do kapitoly 11. Tento pojem nezahrnuje činnosti, kterých se týkají další kapitoly (např. nezahrnuje výběr dárce a odběr, skladování a výdej transfúzních přípravků, laboratorní vyšetření odběrů a další kontroly jakosti). Protože „příprava“ je pojem vyhrazený v české legislativě činnosti v lékárnách, byl zvolen překlad opisem, a to „zpracování“ v kontextu s odběrem nebo „zhotovení“ v kontextu s transfúzním přípravkem. 15
