Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Spotřební daň u vína Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Igor Pantůček
Vladislav Urubek
Brno 2013
Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Igoru Pantůčkovi za poskytnutí odborných rad, věcných připomínek, ochotu a vstřícný přístup během zpracování této práce. Mé poděkování patří také Ing. Ivu Šulcovi, daňovému poradci specializujícímu se na oblast spotřebních daní, za ochotné jednání, spolupráci a poskytnutí aktuálních informací.
Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně pouze za použití zdrojů, které uvádím v seznamu literatury a na které v textu řádně odkazuji. V Brně dne 15. května 2013
__________________ Vladislav Urubek
Abstract Urubek, V. Excise duty on wine. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2013. This bachelor thesis deals with questions of the duty on wine. The thesis describes viticulture in Czech Republic. The aim of this thesis is economic evaluation potential consequences in case of implementation excise duty on still wine. Keywords Duty on wine and wine semi-products, excise duties, wine and economy, indirect taxes, object of the excise duty on wine, tax warehouse
Abstrakt Urubek, V. Spotřební daň u vína. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Bakalářská práce se zabývá problematikou spotřební daně u vína. Charakterizuje vinařství v České republice s cílem ekonomicky zhodnotit možné důsledky zavedení nenulové sazby spotřební daně z tichého vína. Klíčová slova Daň z vína a meziproduktů, spotřební daně, víno a ekonomika, nepřímé daně, předmět daně z vína, daňový sklad
Obsah
6
Obsah 1
2
Úvod a cíl práce
12
1.1
Úvod ......................................................................................................... 12
1.2
Cíl práce a metodika ................................................................................ 13
Teoretická část
14
2.1
Víno a ekonomika .................................................................................... 14
2.2
Daňová soustava ČR ................................................................................ 15
2.3
Nepřímé daně .......................................................................................... 17
2.4
Spotřební daně ......................................................................................... 17
2.5
Principy výběru spotřebních daní ........................................................... 19
2.5.1
Princip země původu ...................................................................... 20
2.5.2
Princip země spotřeby .................................................................... 20
2.6
Předmět spotřebních daní ...................................................................... 20
2.7
Mechanismus výběru spotřebních daní ................................................. 22
2.8
Daňové sklady ......................................................................................... 23
2.9
Volný daňový oběh.................................................................................. 24
2.10 Osvobození od spotřebních daní ............................................................ 26 2.11 Plátci spotřebních daní ........................................................................... 26 2.11.1
Plátci daně s povinností registrace ................................................. 27
2.11.2
Plátci daně bez povinnosti registrace ............................................. 28
2.11.3
Plátci spotřební daně z vína a meziproduktů ................................. 28
2.12 Základ, sazby a výpočet spotřebních daní .............................................. 28 3
Praktická část 3.1
30
Charakteristika vinařství a vinohradnictví ČR ....................................... 30
3.1.1
Struktura hospodářských subjektů a vinařských oblastí ............... 30
3.1.2
Spotřeba vína a její vývoj ................................................................ 34
3.1.3
Produkce vína, vývoj ploch a sklizní vinné révy ............................. 36
3.1.4
Rentabilita vinohradnictví .............................................................. 39
3.1.5
Zahraniční obchod s vínem............................................................. 39
Obsah
7
3.2
Zdanění vína v zahraničí ......................................................................... 42
3.3
Zdanění vína v České republice .............................................................. 44
3.3.1
Daňové výhody ................................................................................ 44
3.3.2
Daň z přidané hodnoty ................................................................... 44
3.3.3
Daň z příjmu ................................................................................... 45
3.3.4
Současný výnos daně ...................................................................... 45
3.3.5
Očekávaný výnos daně .................................................................... 46
3.4
Vliv zavedení spotřební daně u vína ....................................................... 47
3.4.1
Cena vína ......................................................................................... 47
3.4.2
Spotřeba vína .................................................................................. 50
3.4.3
Turistický ruch ................................................................................. 51
3.4.4
Administrativní náklady .................................................................. 51
3.4.5
Černý trh .......................................................................................... 51
3.5
Důsledky zavedení daně na vybrané subjekty ........................................ 52
3.5.1
Školní zemědělský podnik Žabčice ................................................. 52
3.5.2
Malé rodinné vinařství .................................................................... 55
3.5.3
Porovnání vlivů na vinařství ........................................................... 55
3.6
Návrh zdanění vína ................................................................................. 56
4
Závěr
58
5
Literatura
60
A
Vinařské oblasti a podoblasti v ČR
65
B
Výroba a bilance vína
66
C
Zahraniční obchod s vínem
67
D
Výnos daní a cel
68
E
Struktura produkce ŠZP Žabčice
69
Seznam obrázků
8
Seznam obrázků Obr. 1 Daňová soustava ČR; Zdroj: Široký, 2008; úprava autora Obr. 2
16
Třídění plátců daně, zdroj: Svátková, 2009, úprava autora27
Obr. 3 Právní forma podniků a plocha vinic v ČR; zdroj: ČSÚ Šetření o vinicích 2009; úprava autora
31
Obr. 4 Počet podniků a plocha vinic dle velikostních kategorií vinic; zdroj: ČSÚ Šetření o vinicích 2009; úprava autora
32
Obr. 5 Výrobci vína a jimi zpracovaný objem produkce; Zdroj: Situační, 2012; úprava autora 34 Obr. 6 Spotřeba vína piva; zdroj: ČSÚ Spotřeba potravin 2011; úprava autora
35
Obr. 7 Poměr spotřeby českého a zahraničního vína, zdroj: SV ČR, úprava autora 36 Obr. 8 Produkce vína vyjádřená v cenách běžných a stálých, zdroj: ČSÚ Zemědělská produkce 2011, úprava autora 37 Obr. 9 Produkce vína v tunách, zdroj: ČSÚ Zemědělská produkce 2011, úprava autora 38 Obr. 10 Průměrný výnos vinné révy, zdroj: Situační, 2012, úprava autora 38 Obr. 11
Rentabilita vinohradnictví, zdroj: SV ČR
39
Obr. 12 Dovoz vína dle zemí; zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu; úprava autora 40 Obr. 13 Vývoz vína dle zemí; zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu; úprava autora 41 Obr. 14 Výnos spotřebních a energetických daní; Zdroj: Ministerstvo, 2012; úprava autora
46
Obr. 15
50
Ilustrace spotřebitelské ceny, zdroj: práce autora
Seznam obrázků
Obr. 16 Vývoj tržeb za víno ŠZP Žabčice v letech 2008 až 2011, zdroj: Školní, 2012
9
53
Obr. 17
Vinařské oblasti a podoblasti v ČR; Zdroj: Situační, 2012 65
Obr. 18
Výroba a bilance vína; zdroj: Situační, 2012
66
Obr. 19
Dovoz vína do ČR; Zdroj: SV ČR
67
Obr. 20
Vývoz vína z ČR; Zdroj: SV ČR
67
Obr. 21
Výnos daní a cel v mld. Kč; zdroj: Ministerstvo, 2012
68
Obr. 22
Struktura produkce ŠZP Žabčice; zdroj: Školní, 2012
69
Seznam tabulek
10
Seznam tabulek Tab. 1 Výnos daní v roce 2011; Zdroj: Ministerstvo, 2012; úprava autora 17 Tab. 2
Členění zákona; zdroj: Svátková, 2009
19
Tab. 3 Daňové osvobození a zdanění jako konstrukční nástroje spotřebních daní; zdroj: Svátková, 2009 21 Tab. 4 Produkční plochy a sklizně; zdroj: ČSÚ Šetření o vinicích 2009; úprava autora 32 Tab. 5 Počet podniků a plocha vinic v Čechách; zdroj: ČSÚ Šetření o vinicích 2009; úprava autora 33 Tab. 6 Počet podniků a plocha vinic na Moravě zdroj: ČSÚ Šetření o vinicích 2009; úprava autora 33 Tab. 7 Zdaňování vína ve světě, Zdroj: OECD, TaxDatabase; Table 5.2. Taxation of wine 43 Tab. 8 Cenové kategorie vína a vliv zavedení spotřební daně, práce autora
48
Tab. 9
Současný výpočet ceny vína, práce autora
48
Tab. 10
Výpočet ceny při zvýšení nenulové sazby, práce autora
48
Tab. 11
Absolutní a relativní zvýšení ceny vín, práce autora
49
Tab. 12
Výroba vína; zdroj: Školní, 2012
54
Tab. 13
Zaměstnanci ŠZP Žabčice; zdroj: Školní, 2012
54
Tab. 14
Porovnání vinařství; práce autora
56
Tab. 15
Navrhované sazby daně; práce autora
57
Seznam použitých zkratek
Seznam použitých zkratek ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
DZFO
Daň z příjmu fyzických osob
DZPO
Daň z příjmu právnických osob
EU
Evropská unie
Sb.
Sbírka zákonů České republiky
SV ČR
Svaz vinařů České republiky
ŠZP
Školní zemědělský podnik
ÚKZÚZ
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
11
Úvod a cíl práce
12
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod
Vinařství má svou tradici na území českých zemí již od 9. století. Rozkvět nastal především za vlády Karla IV, Václava II, Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského. S rozrůstáním vinic se vyvíjela i vinařská legislativa, např. úřad perkmistra, gruntovní knihy a viniční řády. První vinařské zákony přináší až 20. století. Za socialistického hospodářství byla snaha o maximalizaci sklizně bez ohledu na kvalitu hroznů. Éra socialistického způsobu vinaření končí rokem 1989 a v roce 1995 vstupuje v platnost nový vinařský zákon, který navazuje na tradici z dob Rakousko Uherska. Poslední větší legislativní změna se uskutečnila v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Produkce vína podléhá daňovým zákonům stejně jako kterákoliv jiná výroba. Státy zavádějí spotřební daně za účelem regulace cen vybraných komodit na trhu a z důvodu snížení poptávky po daném zboží. Těmito opatřeními také chtějí zvýšit příjmy státního rozpočtu. Alkoholické nápoje patří v České republice mezi významnou skupinu produktů, která podléhá spotřební dani. Svou daň má tvrdý alkohol, pivo i šumivé víno. Tiché víno je výjimkou. Je předmětem spotřební daně, ale sazba této daně je v současné době nulová. Nelze ale tvrdit, že tiché víno dani nepodléhá. Stejně jako ostatní alkoholické nápoje podléhá základní sazbě daně z přidané hodnoty, která pro rok 2013 činí 21 %. V Evropské unii je spotřební daň z tichého vína zavedena ve 12 státech. V některých, jakým je vinařská velmoc Francie, se jedná spíše jen o symbolickou částku. V zemích, které nemají velkou vinařskou tradici, je sazba daně z vína poměrně vysoká. Mezi takové státy patří např. Irsko, Finsko a Velká Británie. Spotřební daň z tichého vína není v České republice novinkou. Nyní se v tuzemsku aplikuje spotřební daň z šumivého vína a meziproduktů. Od roku 1993 do roku 1996 byla zavedena nenulová sazba spotřební daně i v případě tichého vína. Sazba byla snížena na nulu z důvodu obnovy vinařství na jižní Moravě. V poslední době se však ozývají hlasy, které volají po opětovném zavedení nenulové sazby. Ke zvýšení spotřební daně není třeba podstatných zásahů do zákona o spotřebních daních, čímž je toto téma pro politiky velmi lákavým. V roce 2012 Ministerstvo financí navrhlo zvýšení sazby spotřební daně z tichého vína na 1 000 Kč/hl. Novela také předpokládala osvobodit drobné producenty vína a zrušit minimální podmínku pro zřízení daňového skladu, která je v současné době omezena výrobou maximálně 100 hl vína za rok. Předpokládán byl zisk ve výši 1,5 až 2 mld. Kč. V prosinci 2012 však Ministerstvo financí vydává prohlášení, v němž konstatuje, že v nejbližších dvou letech spotřební daň zaváděna nebude. V České republice převládá spotřeba dovezeného vína. Plátcem spotřební daně se v současné době nestávají drobní vinaři (fyzické osoby), produkující pouze tiché víno, pokud jeho celkové množství nepřesáhne hranici 2 000 litrů za kalendářní rok. Ostatní producenti tichého vína se stávají plátci spotřební daně
Úvod a cíl práce
13
za kalendářní rok. Ostatní producenti tichého vína se stávají plátci spotřební daně; i když v současnosti není nulová. Je otázkou, zda je tato nestandardní daňová úprava právně korektní a jaké mohou být její potenciální společenské a ekonomické dopady v realitě.
1.2 Cíl práce a metodika Cílem práce je provedení odborné ekonomické analýzy důsledků uplatňování spotřební daně z vína s akcentem na tiché víno. Jedná se o zhodnocení skutečného přínosu daně z tichého vína a jejího dopadu na vinaře a trh s vínem v České republice. V rámci vypracování práce bylo nutné se seznámit s aktuální legislativou a získat praktické informace od vinařů. V teoretické části práce budou uvedeny odborné pojmy a metodika používaná při zdaňování vína. Bude zde vysvětlen mechanismus výběru spotřebních daní, jejího výpočtu a možnosti osvobození od spotřební daně. Druhá část bude zaměřena prakticky a bude se zabývat aktuálním stavem vinařství a vinohradnictví v České republice. V prvních kapitolách bude analyzována struktura hospodářských subjektů a vinařských oblastí, a také spotřeba a produkce vína v České republice. Další kapitoly se zaměří na podléhání vína daním. Bude provedena analýza zahraničního obchodu s vínem a specifikovány důsledky zavedení nenulové spotřební daně. V praktické části budou uvedeny rozdílné přístupy zdaňování tichého vína v zemích Evropské unie. Nejdříve bude ilustrován vliv daně z přidané hodnoty na prodejní cenu vína. Dále pak budou provedeny názorné výpočty, demonstrující dopad zavedení nenulové spotřební daně z tichého vína u vín v různých cenových kategoriích. V posledních kapitolách budou získané poznatky aplikovány na dva vinařské podniky, přičemž byl pro komparaci vybrán velký zemědělský podnik a malé vinařství. V závěru budou formulovány výsledky ekonomické analýzy a zhodnocena jejich využitelnost v praxi.
Teoretická část
14
2 Teoretická část Teoretická část podává základní charakteristiku daňové soustavy ČR. Vzhledem k tématu práce jsou nastíněny principy, které jsou nejdůležitější ve vztahu k danění vína a meziproduktů, tedy daně nepřímé, z nichž pro problematiku předkládané práce mají zásadní význam daně spotřební. Hlavním cílem teoretické části je analýza spotřební daně z tichého vína. Obecná a specifická terminologie v aplikaci danění konkrétního produktu hospodářské činnosti bude vysvětlena a diskutována detailněji.
2.1 Víno a ekonomika Výroba vína v ČR představuje jen okrajový segment zemědělské produkce, její celkový ekonomický přínos však není zanedbatelný. Révou vinnou je osázeno pouhých 16 tis. ha1 ze 4,26 mil. ha2 zemědělské půdy, což činí 0,37 % zemědělského půdního fondu. Vinohradnictví a vinařství se přitom podílí na konečné rostlinné produkci ČR cca 6 %. V Jihomoravském kraji je pak podíl na celkové zemědělské výrobě cca 20 %, tedy přibližně 2 mld. Kč (Sedláček, 2012). Výrobou vína a jeho distribucí k zákazníkovi je zaměstnán nezanedbatelný počet pracovníků řady profesí. Víno hraje významnou úlohu v různých oborech podnikání, např. v agroturistice, gastronomii a obchodu. V prvovýrobě pracuje cca 10 tis. přepočtených pracovních sil. Pokud však k těmto zaměstnancům připočteme další, na produkci a trhu vína participující pracovníky různorodých oborů (výroba vína, distribuce, sommeliérství, vinařská agroturistika, vinotéky atd.), dostaneme číslo velmi zajímavé vzhledem k tak malému počtu ha půdy osázených révou vinnou (Tomšík, 2006). Pro účely spotřební daně dělíme vína do tří kategorií, přičemž každá z nich podléhá dalšímu vnitřnímu členění dle výrobně-technických charakteristik. Tichá vína tvoří první ze tří kategorií vín. Jedná se především o vína révová, která patří u nás i celosvětově mezi nejoblíbenější. Zákon je dělí na čtyři skupiny podle obsahu alkoholu, přičemž maximální objem alkoholu musí činit 18 % obj. jednotek. Do této skupiny lze také zařadit vína vyráběná z ovoce nebo z bylin, tzv. ovocná vína. Druhá kategorie zahrnuje vína šumivá, která poznáme podle hřibovité zátky speciálně upevněné na hrdle láhve. Meziprodukty jsou vína, která nespadají ani do jedné z výše zmíněné kategorie. Jedná se o produkty, které se stávají surovinou pro výrobu dalšího alkoholického nápoje. Tuzemskou specialitou je burčák (hojně se konzumuje také v Rakousku). Jedná se o časově omezený nestabilní meziprodukt při výrobě vína. Vyrábí se výlučně z tuzemských hroznů a může být prodáván pouze v období
1 2
údaj použit z http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/2135-11 údaj použit z http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/
Teoretická část
15
od 15. srpna do 30. listopadu. Dělení na 3 základní druhy vína (tichá, šumivá a meziprodukty) se používá zejména pro účely spotřební daně (Svátková, 2009). Vína lze dělit podle geograficky specifických charakteristik. Zatímco v ČR je nejdůležitějším identifikačním znakem odrůda vína, ve Francii je to region. Další rozdělení vinných produktů je dáno širokou paletou rozmanitých kritérií. Jen pro ilustraci: Podle barvy (závislé na druhu hroznů) známe vína bílá, růžová a červená. Podle obsahu cukru pak vína suchá, polosuchá, sladká a polosladká (Sedláček, 2012). Dělení vín je mimořádně pestré, jeho podrobný popis však není důležitý z hlediska tématu a vytyčených cílů této práce.
2.2 Daňová soustava ČR Široký (2008) charakterizuje daň jako „povinnou zákonem určenou platbu do veřejného rozpočtu, která se vyznačuje neúčelovostí a neekvivalentností, ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu“. Daně jsou placeny pravidelně v určitých intervalech nebo uvalovány za určitých okolností. Podle Šindelky (2001) představuje „charakteristický znak daní jejich mimoekonomické donucení, jímž si státní moc prosazuje podíl na důchodech a majetku podřízených subjektů. Toto donucení mělo v historickém vývoji zjevnější či zastřenější formu, což je patrné i z různých názvů daní, pocházejících z otrokářské nebo feudální společnosti“. Daně lze klasifikovat z různých hledisek. Jedno ze základních rozlišení daní je dáno vazbou na důchod poplatníka. Je nazýváno třídění podle dopadu a rozděluje daně na dvě skupiny - daně přímé a nepřímé. Daně přímé platí poplatník na úkor svého důchodu a předpokládá se, že je nemůže přenést na jiný subjekt. Jedná se o daně z důchodů a daně majetkové, případně o daně z hlavy. Daně nepřímé předpokládají, že je subjekt, který daň odvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale že je přenáší na jiný subjekt. Daň je přenesena prostřednictvím zvýšení ceny. To je i případ spotřebních daní - tedy např. daně z vína. Podrobnější členění je znázorněno na obr. 1, kde je tučným obrysem zvýrazněna hierarchie spotřební daně z vína. Další velmi praktické řešení třídění je rozlišení daní podle objektu, na nějž jsou uloženy. Rozlišuje daně z důchodu, ze spotřeby a z majetku. S tříděním podle objektů se setkáváme i v daňových zákonech (Široký, 2008).
Teoretická část
16
Z příjmu fyzických osob Důchodové Z příjmu právnických osob
Dědická Přímé daně Darovací
Majetkové
Z převodu nemovitostí
Z nemovitostí Daňová soustava ČR Silniční
Z tabákových výrobků
Nepřímé daně
Daň z přidané hodnoty
Z piva
Spotřební
Z vína
Ekologické
Z lihu
Z minerálních olejů
Obr. 1
Daňová soustava ČR; Zdroj: Široký, 2008; úprava autora
Daně spolu se cly, poplatky a pojistném na sociální zabezpečení včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vytváří soustavu daňových příjmů. V následující tab. 1 jsou uvedeny příjmy v mld. Kč plynoucí do státního rozpočtu z jednotlivých daní. Spotřební a ekologické daně tvoří druhý nejvyšší výnos z daní. V roce 2011 se jednalo o částku 275,4 mld. Kč.
Teoretická část Tab. 1
17 Výnos daní v roce 2011; Zdroj: Ministerstvo, 2012; úprava autora
Daně DPH Spotřební a ekologické DZFO DZPO Daň z nemovitostí Daň z převodu nemovitostí Daň silniční Daň darovací Daň dědická Celkem
mld. Kč 275,4 140,6 133,4 124,0 008,6 007,4 005,2 004,3 0,1 6990
% na celkovém výnosu daně 39,4 20,1 19,1 17,7 01,2 01,1 00,7 00,6 0,0
2.3 Nepřímé daně Nepřímé daně jsou placeny a vybírány v cenách zboží, služeb, převodů a pronájmů. Rozhodujícím momentem zdanění je většinou samotný akt nákupu či spotřeba příslušné komodity. Tyto daně nerespektují důchodovou ani majetkovou situaci osoby, protože jsou vyměřeny ve stejné výši pro jednotlivce s vysokými i nízkými příjmy či bohatstvím. Nepřímé daně jsou neadresné, což je důvodem toho, že si fakt jejich existence a výše mnohdy běžný občan ani neuvědomuje (např. při nákupu potravin). Nepřímé (někdy též nazývané spotřební) daně se dále dělí na všeobecné (ty jsou uvalovány na velké skupiny výrobků či služeb a daň je konstruována ad valorem) a akcízy (uvalovány jako jednotková daň na vybrané komodity); (Široký, 2008). Nepřímé daně pro účely daňové soustavy členíme na: • spotřební daně, • daň z přidané hodnoty, • ekologické daně – v souladu s podmínkami členství České republiky v Evropské unii vznikla České republice k 1. lednu 2008 povinnost zavést daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv. (Ekologické, 2013) Výnos z nepřímých daní tvoří téměř 60 % z celkového výnosu daní, viz tab. 1, kde jsou nepřímé daně šedě podbarveny.
2.4 Spotřební daně Spotřební daně se řadí mezi nepřímé daně, které jsou státem zaváděny za účelem regulace ceny určitých komodit na trhu. Současně představují podstatný
Teoretická část
18
příjem státního rozpočtu. Mohou sloužit také jako účinný prostředek ke snižování poptávky po škodlivém zboží, protože spotřební daň v České republice tvoří většinou více než 50 % ceny zdaněného zboží. Plátci daně jsou výrobci a provozovatelé tzv. daňových skladů. Poplatníky jsou pak kupující výrobku, poněvadž daň je obsažena v ceně výrobku. Správu spotřebních daní od roku 2006 vykonává Celní úřad (Spotřební, 2012). Jak již bylo znázorněno na obr. 1, spotřební daně jsou daněmi nepřímými. Do daňového systému České republiky byly zavedeny v lednu roku 1993 při daňové reformě, která ukončila přes 40 let trvající působnost socialistického daňového systému. Spotřební daně (jako součást nového daňového systému) vytvořily vedle daně z přidané hodnoty, dovozního cla a od roku 2008 i ekologických daní systém nepřímých daní neboli systém daní ze spotřeby (Svátková, 2009). V současné době spotřební daně upravuje zákon č. 353/2003 Sb., který platí od 1. ledna 2004. Na rozdíl od stavu platného do konce roku 2003, kdy vznik daňové povinnosti znamenal zároveň vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit, je podle dnes platné právní úpravy okamžik vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit posunut co nejblíže místu spotřeby. Zákon je rozdělen do sedmi částí. V první části se zákon zabývá obecnými ustanoveními, jejichž obsahem jsou pravidla, společná pro všech pět typů spotřebních daní. Příkladem může být vymezení daňového území tuzemska, Evropského společenství a třetích zemí, dále obsahové vymezení daňové povinnosti a doklady, prokazující zdanění výrobku, či podmínky pro získání povolení k provozování daňového skladu. V každém z pěti zvláštních ustanovení, která se nacházejí v druhé části zákona, najdeme pravidla, která platí výlučně pro jednu konkrétní daň. Přitom se zde mohou objevit jak pravidla, která doplňují a rozšiřují předchozí obecnou část, tak i témata zcela nová. Třetí část je výrazně „nedaňová“ a zaměřuje se, jak již sám název napovídá, na zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků na stáncích, tržištích a jiných definovaných místech. Případně vynětí této části ze zákona by neoslabilo „daňové účinky“ zákona. Část Správní delikty se týká tabákových a lihových výrobků. Uvádí situace, které se považují za správní delikt nebo přestupek a zároveň tento pohled doplňuje o výši pokut. Poslední část zákona ocení zejména lidé z praxe. V nich se dozvědí, kterým dnem nabývá zákon (resp. jeho novelizace) účinnosti, dále zda úkon, který započal době působení stávajícího zákona, bude posuzován podle tohoto, nebo již novelizovaného znění zákona (Svátková. 2009). Vnitřní členění zákona o spotřebních daních v České republice je přehledně znázorněno v tab. 2, z níž je patrné, že přijatá koncepce zákona je značně členitá.
Teoretická část
19
Tab. 2
1.
2.
3. 4. 5. 6. 7.
Členění zákona; zdroj: Svátková, 2009
Části zákona Obecná ustanovení Zvláštní ustanovení pro: daň z minerálních olejů daň z lihu daň z piva daň z vína a meziproduktů daň z tabákových výrobků včetně značení tabákových výrobků Omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků Značkování a barvení vybraných minerálních olejů Značkování některých dalších minerálních olejů Správní delikty Ustanovení společná, přechodná, zrušovací a závěrečná
2.5 Principy výběru spotřebních daní V této kapitole jsou popsány dva principy výběru daní – princip země původu a princip země určení. Jejich účelem je především prevence před dvojím zdaněním. U spotřebních daní, tedy i u daně z vína a meziproduktů, může dojít ve výjimečných případech ke dvojímu zdanění. To se stane vždy, když se princip země původu a země spotřeby „sejdou“ v jednom a témže výrobku. Pokud tento stav nastane u spotřební daně z vína a meziproduktů, pak by se mělo jednat pouze o porušení pravidel zákona, např. nepředložení dokladů o zaplacení spotřební daně v tuzemsku. Dvojí zdanění může nastat i u výrobků neobchodní povahy, které do tuzemska doveze občan, nebo se do tuzemska dostanou ve formě zásilek mezi fyzickými osobami, pokud nejsou splněna kritéria pro daňové osvobození (překročení hodnotového nebo množstevního limitu). Na základě místa (státu) zdanění rozlišujeme princip výběru daně v zemi původu a princip výběru daně v zemi spotřeby (zemi určení). V případě, že je zdanění podléhající předmět vyroben a zároveň dodán ke spotřebě v témže státě, řešení je jednoznačné. Stát výroby a spotřeby jsou totožné a ke zdanění dochází pouze v tomto státě. Pokud se stát výroby a spotřeby neshodují, je nutné definovat pravidla. Existují dva základní principy – podle země původu a podle země spotřeby (Svátková, 2009).
Teoretická část
2.5.1
20
Princip země původu
Princip země původu spočívá v tom, že výrobek je nutné zdanit v té zemi, ve které byl vyroben, resp. ze které byl dodán. V současné praxi členských států EU je využíván pouze okrajově, protože v případě rozdílných sazeb nezajišťuje daňovou neutralitu. Proto se tímto principem více nezabýváme (Nerudová, 2005). 2.5.2
Princip země spotřeby
Princip země spotřeby je základním principem výběru spotřebních daní v Evropské unii, tedy i v České republice. Princip je využíván při dodání výrobků fyzickými nebo právnickými osobami v rámci podnikání. Při využití principu země spotřeby se zdaňuje výrobek v zemi, ve které byl spotřebován, resp. do které byl dodán. Princip je v souladu s obecným „zacílením“ daní ze spotřeby, tj. zdaňovat spotřebu. Výhodou pro stát spotřeby je, že daňový výnos získává právě tento stát. Daň plní jak svou fiskální funkci, tak i funkce ostatní. Princip zachovává daňovou neutralitu. Hlavním rizikem principu je, že dovážející osoba nemá intenzivní zájem výrobek přiznat ke zdanění, a proto je systém náchylný k daňovým únikům. Možný daňový únik se stává nevýhodou pro stát spotřeby. Kontrolním prvkem je systém EMCS – stanovení pravidel pro sledování pohybu výrobku po území EU. Pro stát původu existují dva možné postupy: • výrobek buď rovnou osvobodí od daně, • daň sice vybrána je, ale po předložení důkazů o jeho vyvezení mimo území státu původu a zdanění ve státě spotřeby je daň dodavateli vrácena. První postup je administrativně jednodušší, ale přináší s sebou větší riziko daňových úniků. Druhý postup je administrativně složitější a časově náročnější. Daň je vrácena až na základě předložených důkazů o zdanění v zemi spotřeby. V praxi se využívá např. při dodání vína, které již bylo v zemi výroby uvedeno do volného daňového oběhu a zdaněno spotřební daní.
2.6 Předmět spotřebních daní Předmětem systému spotřebních daní v České republice stalo pět skupin tradičních výroků, a to minerální oleje, tabákové výrobky, líh, pivo, víno a meziprodukty. Všechny spotřební daně mají definovaný předmět v obecném ustanovení. Dále se předmět daně specifikuje ve zvláštním ustanovení konkrétní daně. V této kapitole si rozebereme především předmět daně podle §7 zákona č. 353/2003 Sb., ze dne 26. Září 2003. Kapitola je rozdělena do tří částí, v nichž je vymezen předmět spotřebních daní obecně, předmět daň z vína a meziproduktů a na závěr je charakterizováno
Teoretická část
21
postavení a vývoj spotřební daně z vína a meziproduktů a poslední část se zabývá postavením a vývojem spotřební daně z vína a meziproduktů. 1. Vymezení předmětu spotřebních daní Pokud potřebujeme vymezit předmět spotřební daně, pak lze využít několika kritérií. Podle Kubátové (2009) využíváme především kritérium druhové, geografické a konstrukční. Dle druhového pohledu jsou předmětem spotřebních daní vybrané výrobky: • minerální oleje, • líh, • pivo, • víno a meziprodukty, • tabákové výrobky. Z geografického (teritoriálního, územního) hlediska jsou předmětem vybrané výrobky, které byly na daňovém území Společenství vyrobeny nebo na daňové území Společenství dovezeny ze třetích zemí. Je-li ovšem výrobek předmětem daně, nemusí to bezpodmínečně znamenat jeho zdanění. Záleží na konstrukčním nástroji daně, který bude na výrobek aplikován. Může se jednat o výrobek od daně osvobozený nebo výrobek spotřební daní zdaňovaný. Tento princip je znázorněn v tab. 3. Je-li výrobek předmětem spotřební daně, může být spotřební daní zdaněn nebo od daně osvobozen. Tab. 3 Daňové osvobození a zdanění jako konstrukční nástroje spotřebních daní; zdroj: Svátková, 2009
Objekt daně ↓ Předmět daně ↓ Základ daně ↓ Sazby daně → zdanění ↓ Daňová povinnost
Vynětí z předmětu daně Osvobození od daně
Ze schématu je patrné, že daňové osvobození zužuje předmět daně při tvorbě základu daně, ale sazba daně je již aplikována na základ daně. Sazba daně může být také ve výši nuly (u tichého vína je nulová sazba aplikována). Finanční dopad na plátce daně při daňovém osvobození a nulové sazbě daně je stejný – státu neodvádí žádnou daň. Praktické rozdíly bývají významné.
Teoretická část
22
Osvobození je vázáno na splnění řady podmínek a neuvádí se v daňovém přiznání. Použití nulové sazby daně není na podmínky vázáno a se sazbou se zachází jako s každou jinou „nenulovou“ výší, tj. uvádí se v daňovém přiznání. 2. Víno a meziprodukty jako předmět spotřebních daní Předmětem daně z vína jsou vína a meziprodukty s obsahem alkoholu větším než 1,2 % objemových jednotek alkoholu, ale ne větším než 22 % obj. jednotek. Vína nedosahující spodní limit nejsou předmětem spotřební daně. Jedná se o dealkoholizovaná vína s méně než 0,5 % alkoholu. Naopak při překročení horního limitu se vína stávají předmětem spotřební daně z lihu (např. pálenka z vína nazývaná vínovice). 3. Postavení a vývoj spotřební daně z vína a meziproduktů v celkovém výnosu spotřebních daní Postavení a vývoj spotřební daně z vína a meziproduktů v letech 1995-2007 lze zhodnotit následovně. Výnos spotřební daně z vína a meziproduktů zůstává z hlediska fiskálního významu na posledním místě. Výnos má tendenci k pozvolnému poklesu; zatímco na počátku sledovaného období činil cca 1 % z celkového výnosu spotřebních daní, v posledních letech je to již jen 0,2 %. Výsledek není překvapením, uvážíme-li, že převažuje produkce révových vín s nulovou sazbou daně. Nicotnost výnosu této daně v porovnání s daní z minerálních olejů ilustruje tento údaj: zatímco na dani z vína bylo v roce 2007 celorepublikově vybráno 336 mil. Kč, pak výnosově největší daň přinesla státu 80 838 mil. Kč, což bylo zhruba 240 x více (Kubátová, 2009).
2.7 Mechanismus výběru spotřebních daní Seznámení se s mechanismem výběru spotřebních daní je nutné pro pochopení principů zdaňování výrobků spotřební daní. Skládá se ze dvou okruhů. Výstižně rozděluje Svátková (2009) okruhy na bezdaňový a spotřební. V bezdaňovém okruhu nejsou vybrané výrobky zatíženy spotřební daní, a to ani v případě, kdy dochází k jejich nákupům a prodejům. Ke zdanění dochází až v momentě přechodu z prvního do druhého okruhu, zvaného spotřební okruh. V bezdaňovém okruhu se tedy pohybují pouze výrobky bez spotřební daně. Dle zákona se nacházejí v tzv. režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. Působí zde tři skupiny osob, které musí mít povolení správce daně: • provozovatelé daňových skladů, • oprávnění příjemci, • zástupci provozovatelů daňových skladů z jiných členských států EU. Pouze provozovatel daňového skladu může výrobky v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně nejenom přijímat, ale také skladovat, popř. dodávat dalšímu provozovateli.
Teoretická část
23
Oprávněný příjemce a daňový zástupce provozovatele daňového skladu z jiného členského státu EU mohou výrobky v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně jen přijímat, ne skladovat či následně dodávat jiným osobám. Ve spotřebním okruhu se výrobky pohybují buď zdaněné, nebo natrvalo osvobozené od daně. Působí zde jak koneční spotřebitelé, kteří výrobek sami spotřebují, tak osoby, které výrobek ke spotřebě dodají. Dále také osoby, kterým výrobek slouží jako meziprodukt pro další výrobu (některé z nich musí mít povolení správce daně k pořízení výrobku osvobozeného od daně). Pohyb výrobku již nemá daňové dopady. Při dodávkách výrobků přesahujících hranice tuzemska v souvislosti s podnikáním dochází k jejich přechodu ze spotřebního okruhu nacházejícího se v tuzemsku do spotřebního okruhu v jiném členském státě EU (a naopak). Na základě principu země spotřeby dochází ke zdanění výrobku ve státě příjemce výrobku a zároveň k vrácení daně ve státě původu výrobku.
2.8 Daňové sklady V případě zavedení nenulové sazby spotřební daně z tichého vína by mnohým vinařům nastala povinnost provozovat tzv. daňový sklad. Následující kapitola se zabývá otázkami, co je to daňový sklad, jaké existují druhy daňových skladů, kdo by je musel zakládat a jaké by měl povinnosti. Jejím předmětem je také problematika administrativního zatížení na straně vinaře i celní správy. Pojem daňový sklad je vymezen zákonem č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních. Jedná se o prostorově ohraničené místo na území tuzemska, které může být přerušeno pouze veřejnou komunikací. V tuzemsku jsou dva typy daňových skladů - výrobní a distribuční. Rozdílem je možnost výroby ve výrobním skladu. Výrobní daňové sklady jsou prostory, ve kterých se především příslušné výrobky vyrábějí. Tyto sklady budou mít proto zřízeny všichni výrobci vybraných výrobků (až na výjimky, které dovoluje zákon). Mezi ně patří např. Českomoravská vinařská, a. s. a Českomoravské vinné sklepy, s. r. o. Jedná se o jedno ze základních pravidel zákona. Výjimky se pro účely zdaňování vína týkají situací: • Malý výrobce vína (dle §100a zákona o spotřebních daních) je výrobce, který vyrábí výhradně tiché víno s průměrným ročním objemem výroby nepřevyšujícím 1000 hl. • Výrobce tichého vína (dle §99 odst. 3 zák. o spotřebních daních), který není malým výrobcem vína. Výrobní prostory nemusejí být daňovým skladem za předpokladu, že se zde vyrábí pouze tiché víno a toto víno není určeno pro dopravu do jiného členského státu EU v režimu podmíněného osvobození od daně. Do výrobního prostoru nesmí být dále přijímány výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného členského státu EU. • Výroba tichého vína fyzickou osobu (dle §99 odst. 5 a §92 zákona o spotřebních daních) s podmínkou, že roční objem výroby nesmí
Teoretická část
24
přesáhnout 2 000 litrů. Víno nesmí být dopravováno do jiného členského státu EU pro účely podnikání. (Šulc, 2010) Distribuční daňové sklady jsou prostory, které slouží především k přijímání výrobků, jejich skladování a následnému dodávání odběratelům. Kromě výrobců mohou tyto sklady mít i další osoby, ale ne každý prostor se může stát daňovým skladem tohoto typu. Následující omezení se vztahují na daň z vína a meziproduktů. Minimální hranice ročního odbytu je pro vína a meziprodukty stanovena na 100 hl (záměrem tohoto požadavku je zabránit vzniku mnoha malých skladů, jejichž kontrola ze strany správce daně by se stala časově, finančně i administrativně náročnou). K 30. 4. 2013 bylo v České republice registrováno 196 daňových skladů s vínem a meziprodukty (SPD, 2013). Výrobky jsou dopravovány mezi daňovými sklady v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně: • mezi daňovými sklady v tuzemsku, • mezi daňovým skladem v tuzemsku a daňovým skladem, který se nachází v jiném členském státě EU, a naopak. Při dopravě výrobků mezi daňovými sklady má vysílající i přijímací osoba řadu povinností, které musí být splněny. Na provozovatele je také kladeno mnoho požadavků spojených: • se zahájením řízení o provozování daňového skladu, • s fungováním daňového skladu, • s ukončením činnosti daňového skladu, zánikem či odnětím povolení. Mezi základní povinnosti provozovatele daňového skladu patří zajištění spotřební daně. Spotřební daň je možné zajistit dvěma způsoby. Jedním je převod příp. složení finančních prostředků na depozitní účet zřízený celním úřadem. Druhým způsobem zajištění je ručení další osobou nebo bankovní zárukou.
2.9 Volný daňový oběh V předchozí kapitole jsme se zabývali daňovými sklady a podmíněným osvobozením od daně. Tato kapitola se bude zabývat uvolněním výrobku do volného daňového oběhu a vznikem povinnosti zaplatit a přiznat spotřební daň. Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.5, ve volném daňovém okruhu se pohybují vybrané výrobky buď zdaněné, nebo od daně osvobozené. Povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky (§9 odst. 1 zákona o spotřebních daních). Volný daňový oběh můžeme chápat jako sféru oběhu, v níž se vybrané výrobky pohybují mimo režim podmíněného osvobození od spotřební daně. Uvedením výrobku do volného daňového oběhu se rozumí:
Teoretická část
25
• každé vynětí vybraného výrobku z režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, v tom i protiprávní, • každou výrobu vybraného výrobku mimo režim podmíněného osvobození od spotřební daně, v tom i protiprávní, • každý dovoz vybraného výrobku mimo režim podmíněného osvobození od spotřební daně, v tom i protiprávní. Mezi vyrobením vína (vznikem daňové povinnosti) a vznikem povinnosti spotřební daň přiznat a zaplatit vzniká časová prodleva. Její délka závisí na tom, jak rychle bude víno od svého vyrobení dodáno obchodníkovi. Pokud se víno přesune do sféry spotřeby, ve které ale nakonec k jeho spotřebě vůbec nemuselo dojít (např. vlivem zkažení), výnos daně zůstane státu, který daň nevrací. Od povinnosti spotřební daň přiznat a zaplatit musíme důsledně odlišovat druhou povinnost, a to povinnost odvést daň státu. Vedle základní situace, kterou je uvedení výrobku do volného daňového oběhu, existují i další situace, s nimiž je svázána povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit. Například se jedná o situace zakládající povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit v souvislosti s dovezením výrobku z jiného členského státu EU nebo ze třetí země. Povinnost daň přiznat a zaplatit vznikne dnem, kterým: • právnická nebo fyzická osoba přijala v rámci svého podnikání v tuzemsku výrobek, který jí byl dodán osobou z jiného členského státu EU, • fyzická osoba v postavení občana přijala v tuzemsku výrobek, jenž jí byl zaslán osobou z jiného členského státu EU, • byly výrobky propuštěny do celních režimů, s nimiž je spojen vznik celního dluhu. Povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit vzniká rovněž dnem použití výrobku pro vlastní spotřebu. Může se jednat jak o vlastní spotřebu samotného plátce daně, který je fyzickou osobu, tak o spotřebu osob blízkých nebo zaměstnanců fyzické nebo právnické osoby, která je plátcem daně. Výjimkou je spotřeba tichého vína fyzickou osobou v rozsahu 2000 litrů za kalendářní rok. Fyzická osoba vyrábějící tiché víno se musí registrovat jako za plátce daně pokud: • překročí výrobní limit 2000 litrů tichého vína za kalendářní rok • současně bude vyrábět i jiné než tiché víno, • dopraví tiché víno za účelem podnikání do jiného členského státu EU, • uvede tiché víno do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. Povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem, kterým fyzická osoba porušila podmínky stanovené při výrobě tichého vína. Daňová povinnost vzniká z veškerého množství tichého vína, které bylo vyrobeno od začátku kalendářního roku, v němž byla alespoň jedna z podmínek
Teoretická část
26
porušena. Vzhledem k tomu, že v současné době je u tichého vína nulová sazba spotřební daně, nedojde ve skutečnosti k zaplacení a odvedení daně.
2.10 Osvobození od spotřebních daní Výrobky ve volném daňovém oběhu se mohou nacházet zdaněné nebo osvobozené od daně. Osvobození může být trvalé nebo podmíněné. Následující kapitola se zabývá společnými ustanoveními trvalého osvobození od spotřební daně a problematikou osvobození, specifickou pro víno a meziprodukty. Trvalé osvobození od spotřební daně je vymezeno v zákoně o spotřebních daních v §11 následovně: • výrobky dovezené ze třetí země, pokud se na ně vztahuje osvobození od dovozního cla, • výrobky dovezené ze třetí země, pokud se na ně vztahuje osvobození od daně z přidané hodnoty, • výrobky dopravené z území jiného členského státu EU pro ozbrojené síly NATO nebo pro osoby požívající výsad a imunit, • výrobky nakoupené vybranými státními a jinými orgány České republiky v době vyhlášeného ohrožení státu. Osvobození od daně z vína a meziproduktů je definováno v §97, zákona o spotřebních daních. Jeho záměrem je osvobodit víno, jež není určeno k pitným účelům. Od spotřební daně je osvobozeno víno a meziprodukty, které jsou: • určeny jako surovina v rámci podnikatelské činnosti pro výrobu potravin, • určeny jako surovina v rámci podnikatelské činnosti pro výrobu nápojů (s tím, že nesmí překročit obsah alkoholu 1,2 %), • obsaženy v čokoládových a dalších výrobcích, • určeny pro výrobu a přípravu léčiv, • určeny pro výrobu octa. Dále je možno osvobodit víno a meziprodukty: • do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát, • které slouží jako vzorek.
2.11 Plátci spotřebních daní Následující kapitola definuje, které osoby se stávají plátcem spotřební daně, kde se registrují a na základě jakých skutečností se stávají plátci daně. Obecně se mohou stát plátcem spotřební daně fyzické i právnické osoby. V rozhodujících případech se plátcem spotřební daně stane osoba, které vznikla povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit. Z titulu vrácení spotřební daně se plátcem spotřební daně může stát osoba v souvislosti s vývozem výrobků do třetí země nebo jeho dopravy v rámci podnikání do jiného členského státu EU.
Teoretická část
27
Na rozdíl od DPH, existují plátci, kteří nemají registrační povinnost. Tato situace nastává v případě vzniku nároku na vrácení spotřební daně při dodání výrobku do jiného členského státu EU. V rozhodujících případech se osoby musí registrovat za plátce daně u svého místně příslušného správce daně, v ČR u celní správy. Přehledné schéma možných variant plátců daně je zpracováno na obr. 2. Plátci daně
s povinností registrace
nárok na vrácení daně
bez povinnosti registrace
povinnost přiznat a zaplatit daň
povinnost přiznat a zaplatit daň
nárok na vrácení daně
základní skupina plátců daně
vedlejší skupina plátců daně Obr. 2
Třídění plátců daně, zdroj: Svátková, 2009, úprava autora
Plátce spotřební daně lze rozdělit do dvou základních skupin – s povinností registrace a bez povinnosti registrace. 2.11.1
Plátci daně s povinností registrace
Plátcem daně s povinností registrace se mohou stát osoby na základě povinnosti přiznat a zaplatit daň nebo se může jednat o osoby, kterým vznikl nárok na vrácení daně. Základní skupina plátců, jimž vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň zahrnuje: 1.
provozovatele daňového skladu,
2. oprávněného příjemce, 3. výrobce vybraných výrobků, který není provozovatelem daňového skladu, 4. daňové zástupce provozovatele daňového skladu z jiného členského státu EU. Typickým zástupcem plátce daně, kterému vznikla povinnost registrace na základě nároku na vrácení daně, je vývozce vybraných výrobků do třetích zemí,
Teoretická část
28
za předpokladu, že výrobky byly uvedeny v tuzemsku do volného daňového oběhu a zdaněny. 2.11.2
Plátci daně bez povinnosti registrace
Plátce bez povinnosti registrace lze rozdělit do dvou skupin podle toho, zda u nich vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikl nárok na vrácení daně. 2.11.3
Plátci spotřební daně z vína a meziproduktů
Ve zvláštním ustanovení Zákona o spotřebních daních jsou definována specifická pravidla pro plátce spotřební daně z vína a meziproduktů. Podle zákona o spotřebních daních plátcem není fyzická osoba, která vyrábí tiché víno za splnění následujících podmínek (dle §92 zákona o spotřebních daních): • v tuzemsku vyrábí výhradně tiché víno, • vyrobené množství tichého vína nepřesáhne 2000 litrů za kalendářní rok, • tiché víno nebude dopraveno v rámci podnikání do jiného členského státu EU, • tiché víno nebude uvedeno do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně (Kotentová, 2010). Specifikem spotřební daně u tichého vína je aplikace nulové sazby daně.
2.12 Základ, sazby a výpočet spotřebních daní V poslední teoretické kapitole je charakterizován specifický základ daně. Jde o jeden ze dvou druhů základů, užívaných u spotřebních daní. S tímto základem je spjata pevná sazba daně. Zde bude vysvětlen výpočet spotřební daně. Ze základu spotřební daně je vypočítávána daň. Pro spotřební daně je typické, že jejich základem jsou množství nebo objemové jednotky. Takový základ daně je nazýván specifický základ daně. Výnos daně reaguje primárně na objem spotřeby výrobku, nikoliv na jeho cenu. Základem pro výpočet spotřební daně z vína a meziproduktů je tedy jejich množství vyjádřené v objemových jednotkách - hektolitrech. Se specifickým základem daně je spjata pevná sazba daně. Jedná se o pevně stanovenou částku v peněžních jednotkách na specifický základ daně. S růstem ceny klesá poměrné zastoupení spotřební daně v ceně, což lze při déletrvajícím trendu „napravit“ valorizací sazby daně. Sekundární vliv růstu cen výrobků na výnos daně také samozřejmě existuje. Růst ceny může snížit spotřebu po daném výrobku a ta následně ovlivní výnos daně. Konkrétně pak závisí na řadě faktorů, zejména na výši růstu ceny, době jeho trvání, perspektivě návratu k původnímu stavu, ceně a výši daně u substitutů (Svátková, 2009). Nulová sazba na tiché víno již byla zmiňována. Sazby daně z šumivého vína a meziproduktů jsou shodné; a to 2 340 Kč/hl (Petrová, 2010).
Teoretická část
29
Oproti jiným druhům daní je výpočet spotřební daně jednoduchý, rychlý a srozumitelný. Pro výpočet daně potřebujeme znát základ daně a sazbu daně. Základ daně se neupravuje o žádné odpočty a ani vypočtená daň není snižována slevami na dani. Sazba daně je uvedena v zákoně o spotřebních daních. Základ daně z vína a meziproduktů je definován v §95 a sazby daně lze zjistit z §96. Spotřební daň se vypočte vynásobením základu daně sazbou daně (Marková, 2012). Samotný výpočet pak lze zapsat následujícím vzorcem: ř
í
ň= á
ě∗
ě
Praktická část
30
3 Praktická část Praktická část se bude v první kapitole zabývat charakteristikou vinařství a vinohradnictví v České republice. Budou zde popsány vinařské subjekty a oblasti a shrnuty informace o produkci a spotřebě vína, velikosti sklizní a o vinařích České republiky. Také zde bude analyzován zahraniční obchod s vínem. Druhá kapitola se bude zabývat formami zdaňování vína v zahraničí. Jedná se o přehled zdaňování ve 26 vybraných státech. Třetí kapitola bude charakterizovat principy zdaňováním vína v České republice. Dále se tato část bude zabývat daní z přidané hodnoty a daní z příjmu. Také bude porovnán současný a očekávaný výnos daně v případě zavedení nenulové sazby spotřební daně u tichého vína. Ve čtvrté kapitole bude analyzován vliv zavedení spotřební daně na konečnou cenu tichého vína, na jeho spotřebu a vinařskou turistiku. Budou také charakterizovány možné administrativní náklady spojené s výběrem daně a možnost vzniku šedé a černé ekonomické zóny. V předposlední kapitole budou srovnány dva subjekty hospodařící s vínem. Budou popsány možné problémy při zavedení nenulové sazby daně. Prvním subjektem bude ŠZP Žabčice a druhým podnikem bude malé rodinné vinařství. Závěrečná kapitola popisuje možný návrh spotřební daně z tichého vína.
3.1 Charakteristika vinařství a vinohradnictví ČR V následujících pěti podkapitolách bude popsána struktura hospodářských subjektů a vinařských oblastí v České republice, bude analyzována produkce a spotřeba vína, rentabilita vinohradnictví a zahraniční obchod s vínem. 3.1.1
Struktura hospodářských subjektů a vinařských oblastí
V případě zavedení spotřební daně u vína by bylo nutné určitou skupinu vinařů osvobodit od daně. Aby bylo možné zjistit, jak velká část vinařů bude osvobozena, je vhodné analyzovat strukturu vinařů a vinařských oblastí v ČR. Mezi nejdůležitější ukazatele v tomto případě patří plocha vinic a počet vinařů, kteří na ní hospodaří. V roce 2009 byl Českým statistickým úřadem proveden podle evropské legislativy první vinohradnický census mezi českými a moravskými vinaři. Příprava probíhala ve spolupráci s ÚKZÚZ, který je pověřen vedením Registru vinic. Dle metodiky byl cenzus proveden u pěstitelů vinné révy, kteří obhospodařovali výměru 0,1 ha vinic a vyšší a kteří alespoň část své produkce měli určenu k prodeji. Do šetření bylo zahrnuto 10 919 vinařů s celkovou plochou 16 290 ha vinic (Šetření, 2011). S vybranými výsledky šetření o vinicích budeme seznámeni v následující části práce.
Praktická část
31
1. Právní forma subjektů Podle právní formy lze podniky rozlišovat na fyzické a právnické osoby. Fyzické osoby tvoří 10 688 subjektů, což je téměř 98 % všech vinařských subjektů. Zbylých 231 podniků je založeno jako právnická osoba. Pokud ovšem porovnáme plochu, kterou dané subjekty obhospodařují, pak zjistíme, že právnické osoby disponují 9 419 ha půdy, tedy téměř 58 % z celkové plochy vinic. Zbylých 42 % plochy vinic připadá na fyzické osoby. Tento poměr je přehledně znázorněn na obr. 3, kde jsou červeně zobrazeny právnické osoby a modře fyzické osoby. Právní forma podniků a plocha vinic v ČR 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Právní forma Legal form
Plocha (ha) Area
Právnické osoby Legal persons
231
9419,496663
Fyzické osoby Natural persons
10688
6870,701936
Obr. 3 Právní forma podniků a plocha vinic v ČR; zdroj: ČSÚ Šetření o vinicích 2009; úprava autora
2. Počet podniků a plocha vinic dle velikostních kategorií vinic Pro podrobnější přehled o struktuře vinařských podniků Statistický úřad rozdělil podniky podle velikostních kategorií vinic do 11 skupin. V nejmenší velikostní kategorii od 0,1 ha včetně do 0,2 ha je nejvíce podniků, a to 6 061 (55,5 %), kteří obhospodařují 4,7 % plochy vinic. Do poslední kategorii vinic nad 30 ha, spadá 110 podniků, které zaujímají 59 % plochy vinic. Podrobný přehled všech 11 skupin obsahuje tab. 4.
Praktická část
32
Tab. 4 autora
Produkční plochy a sklizně; zdroj: ČSÚ Šetření o vinicích 2009; úprava
Velikostní Počet podniků kategorie vinic absolutně % (ha) <0,1; 0,2) 6 061 55,5 <0,2; 0,3) 1 672 15,3 <0,3; 0,5) 1 249 11,4 <0,5; 1,0) 850 7,8 <1,0; 2,0) 395 3,6 <2,0; 3,0) 160 1,5 <3,0; 5,0) 163 1,5 <5,0; 10,0) 141 1,3 <10,0; 20,0) 91 0,8 <20,0; 30,0) 27 0,2 <30+ 110 1,0 Celkem 10 919 100,0
Plocha ha
%
767,06 390,37 468,19 586,17 554,05 391,87 624,16 950,83 1 285,98 653,14 9 618,37 16 290,20
4,7 2,4 2,9 3,6 3,4 2,4 3,8 5,8 7,9 4,0 59,0 100,0
Z tabulky byl vytvořen přehledný graf (viz obr. 4), kde v modrých sloupcích je znázorněn počet podniků a červená spojnice představuje celkovou plochu podniků ve skupině. Za nejdůležitější můžeme považovat poslední skupinu nad 30 ha půdy, kde pouhých 110 podniků (1 % ze všech podniků) obhospodařuje 9 618,37 ha půdy (59 % z celkové plochy vinic). Za pozornost také stojí první skupina, která obhospodařuje od 0,1 ha včetně do 2 ha a jejíž celková plocha vinic je 767,06 ha, ale působí zde nejvíce podniků (6061 podniků, tedy 55,5 %). Počet podniků
Plocha
12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 <0,1; 0,2)
<0,2; 0,3)
<0,3; 0,5)
<0,5; 1,0)
<1,0; 2,0)
<2,0; 3,0)
<3,0; 5,0)
<5,0; 10,0)
<10,0; <20,0; > 30,0 20,0) 30,0)
Obr. 4 Počet podniků a plocha vinic dle velikostních kategorií vinic; zdroj: ČSÚ Šetření o vinicích 2009; úprava autora
Ve vinařské oblasti Čechy je v současnosti nejvíce vinic v okolí Mělníka, Litoměřic a Mostu. Území této oblasti osázené vinicemi není souvislé, ale skládá se z jednotlivých příhodných lokalit ležících na chráněných jižních svazích v nižší
Praktická část
33
nadmořské výšce, většinou rozprostřených kolem toků českých řek Vltavy, Labe, Berounky a Ohře. Počet podniků a plocha vinic je znázorněna v tab. 5 (Kraus, 2013). Tab. 5 Počet podniků a plocha vinic v Čechách; zdroj: ČSÚ Šetření o vinicích 2009; úprava autora
<0,1; 0,2) <0,2; 0,3) <0,3; 0,5) <0,5; 1,0) <1,0; 2,0) <2,0; 3,0) <3,0; 5,0) <5,0; 10,0) <10,0; 20,0) <20,0; 30,0) > 30,0 Celkem
43 14 10 14 16 4 6 13 10 2 4 136
Čechy 31,6 10,3 7,4 10,3 11,8 2,9 4,4 9,6 7,4 1,5 2,9 100,0
4,90 3,22 3,90 9,27 21,45 i.d. 22,45 82,17 134,71 i.d. 240,81 585,84
0,8 0,5 0,7 1,6 3,7 i.d. 3,8 14,0 23,0 i.d. 41,1 100,0
Vinařská oblast Morava leží v jižním cípu Moravy především v okolí Brna a zahrnuje cca 96% ploch registrovaných vinic v České republice (viz tab. 6). Tab. 6 Počet podniků a plocha vinic na Moravě zdroj: ČSÚ Šetření o vinicích 2009; úprava autora
<0,1; 0,2) <0,2; 0,3) <0,3; 0,5) <0,5; 1,0) <1,0; 2,0) <2,0; 3,0) <3,0; 5,0) <5,0; 10,0) <10,0; 20,0) <20,0; 30,0) > 30,0 Celkem
Morava 6 018 55,8 762,16 1 658 15,4 387,15 1 239 11,5 464,29 836 7,8 576,90 379 3,5 532,61 156 1,4 i.d. 157 1,5 601,71 128 1,2 868,66 81 0,8 1 151,27 25 0,2 i.d. 106 1,0 9 377,56 10 783 100,0 15 704,36
4,9 2,5 3,0 3,7 3,4 i.d. 3,8 5,5 7,3 i.d. 59,7 100,0
Z rozboru velikostních kategorií vinic vyplývá, že případné zavedení spotřební daně u vína by se týkalo především vinařské oblasti Morava, která je tvořena 15 704 ha půdy, na kterých hospodaří 10 783 subjektů. Ve vinařské oblasti Če-
Praktická část
34
chy působí jen 136 subjektů, které využívají 585 ha půdy. Oblasti jsou zobrazeny na mapě České republiky v příloze A. 3.
Subjekty obchodující s vínem Řada pěstitelů vinné révy své hrozny přímo zpracovává. Existují však i takoví, kteří všechny své hrozny pouze prodávají. Pro účely spotřební daně u tichého vína je vhodné si také vytvořit strukturu podniků vyrábějících víno. Obr. 5 rozděluje vinaře podle roční produkce do pěti kategorií, které lze popsat následovně: • nejmenší vinaři, produkující méně než 20 hl vína, • malí vinaři, vyrábějící od 20 hl do 100 hl, • středně velcí vinaři, jejichž produkční hranice začíná na 100 hl a končí u 1 000 hl • velcí producenti vína, produkující od 1 000 do 10 000 hl • největší vinaři, produkující více než 10 000 hl. Zákonem o spotřebních daních je definován v §100a tzv. „Malý výrobce vína“, který byl již definován v kapitole 2.8, která se zabývala daňovými sklady. 800
60%
700
50%
600 40%
500 400
30%
300
20%
200 10%
100 0
0% < 20 hl
<20; 100)
<100; 1 000) <1 000; 10 000)
Počet výrobců vína Obr. 5 autora
> 10 000
Objem produkce vína
Výrobci vína a jimi zpracovaný objem produkce; Zdroj: Situační, 2012; úprava
Graf výrobců vína a jimi zpracovaného objemu produkce (obr. 5) je velmi podobný grafu struktury vinic (obr. 4). Velké množství subjektů svojí celkovou produkcí tvoří jen malý podíl na celkové domácí produkci vína. Téměř polovinu tuzemské produkce zajistí pouhé 1 % výrobců. Naopak 96 % subjektů, podnikajících ve vinařství, vyrobí pouhých 20 % z celkové produkce. Zbylých 30 % vyrobí velcí vinaři. 3.1.2
Spotřeba vína a její vývoj
Následující podkapitola zkoumá roční spotřebu vína v ČR a sleduje dlouhodobý trend.
Praktická část
35
Spotřeba vína v litrech zahrnuje vína hroznová, ovocná, sladová, šumivá a medovinu, která byla vyrobena průmyslově i v domácnostech. Spotřeba byla vyjádřena průměrem na 1 obyvatele České republiky. Počet obyvatel byl dán středním stavem obyvatelstva k 1. 7. v příslušném roce. Z obr. 6 je patrné, že spotřeba vína v České republice se ve sledovaných 9 letech neustále zvyšovala (modrá křivka). Červená křivka znázorňuje vývoj spotřeby piva, které lze považovat za komparativní statek. Se zvyšováním spotřeby vína, klesá spotřeba piva. Vliv na snížení spotřeby piva mělo také zvýšení spotřební daně v roce 2010 (Pivovary, 2011). V letech 2010 a 2011 spotřeba vína stagnovala. Do budoucna lze předpokládat dlouhodobější ustálení spotřeby kolem 20 litrů na osobu za rok.
20,0 19,5 19,0 18,5 18,0 17,5 17,0 16,5 16,0 15,5 15,0 14,5
170,0 165,0 160,0 155,0 150,0 145,0 140,0 135,0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
16,3
16,5
16,8
17,2
18,5
18,5
18,7
19,4
19,4
Pivo 161,7
160,5
163,5
159,1
159,1
156,6
150,7
144,4
142,5
Víno
Víno Obr. 6
Spotřeba piva
Spotřeba vína
Vývoj spotřeby vína Výnos daní spotřebních a energetických v roce 2011 piva 2003-2011
130,0
Pivo
Spotřeba vína piva; zdroj: ČSÚ Spotřeba potravin 2011; úprava autora
V České republice se ročně spotřebuje přes 2 mil. hl vína. Z toho cca 400 tis. hl tvoří české víno a 1 600 tis. hl je spotřeba zahraničního vína. Zahraniční víno se podílí na konzumaci 80 %. Českého vína se tedy spotřebuje čtyřikrát méně než vína zahraničního, viz obr. 7 (Situační, 2012). Podrobné informace o bilanci vína jsou v příloze B.
Praktická část
36
20%
spotřeba českého vína Spotřeba zahraničního vína 80%
Obr. 7
Poměr spotřeby českého a zahraničního vína, zdroj: SV ČR, úprava autora
3.1.3
Produkce vína, vývoj ploch a sklizní vinné révy
Produkci vína je možno vyjádřit v hodnotovém množství v běžných nebo stálých cenách a v naturálním množství. Celková rostlinná produkce za rok 2011 v běžných cenách dosáhla výše 68 621,4 mil. Kč. Produkce vína činila 1 154,1 mil. Kč. Víno se tedy podílí na celkové rostlinné produkci necelými 2 %. Z důvodu rozdílných metodik Českého statistického úřadu, kterými stanovuje výši zemědělské produkce, byly do srovnání zařazeny jen poslední 4 roky. Za srovnávané čtyřleté období bylo nejvíce vína vyprodukováno v roce 2011. Ve stálých cenách roku 2000 byla nejvyšší produkce vína v roce 2008. Výrazný pokles v produkci byl zaznamenán v roce 2010, který byl způsoben špatnou úrodou.
Praktická část
37
Produkce vyjádřená v cenách běžných a stálých 1400,0 1200,0 1000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 0,0
2008
2009
2010
2011
Hodnotové množství v běžných cenách (mil. Kč)
1021,8
708,6
574,9
1154,1
Hodnotové množství ve stálých cenách roku 2000 (mil. Kč)
1148,3
802,8
468,0
929,9
Obr. 8 Produkce vína vyjádřená v cenách běžných a stálých, zdroj: ČSÚ Zemědělská produkce 2011, úprava autora
Vývoj produkce vyjádřený v cenách stálých nejlépe kopíruje vývoj produkce vína v naturálních jednotkách (obr. 8). V roce 2008 byla zaznamenána nejvyšší produkce vína za sledované čtyřleté období, a to 88 420,1 tun. V roce 2009 poklesla produkce vína o 30 %. V dalším roce byl zaznamenán pokles o 42 % vůči předchozímu roku. Rok 2010 znamenal produkci pouhých 36 034,3 tun vína. Následující rok byl již mnohem úspěšnější. Meziroční nárůst činil 98 %. Z uvedených čísel vyplývá, že produkce (tedy i tržba) vinařů je velmi nepředvídatelná a výrazně se liší každým rokem. Produkce vína v naturálních jednotkách je znázorněna na obr. 9.
Praktická část
38
Produkce vína v naturálních jednotkách 100000,0 80000,0 60000,0 40000,0 20000,0 0,0
2008
Naturální množství (t) 88420,1 Obr. 9
2009
2010
2011
61813,9
36034,3
71603,0
Produkce vína v tunách, zdroj: ČSÚ Zemědělská produkce 2011, úprava autora
Čím méně vína se vyrobí, tím se stává vzácnějším statkem a lze očekávat jeho zdražování. Cena vína je tedy závislá i na produkci v daném roce a meziročně se ceny vína mohou lišit v závislosti na úrodě. Průměrný výnos vinné révy Výnos daní spotřebních a energetických v roce 2011 letech 2004 - 2011 7 Výnos vinné révy
6
5,82
5,38
5
6,03
4,39
4,27
3,71
4
5,70
2,87
3 2 1 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Výnos (t/ha) Obr. 10
Průměrný výnos vinné révy, zdroj: Situační, 2012, úprava autora
Průměrný výnos vinné révy v roce 2011 byl téměř dvojnásobný oproti roku 2010, kdy vinohradnictví zaznamenalo historicky nejnižší úrodu za posledních více než 10 let (viz obr. 10). Důvodem nízké úrody byla zejména zimní nepřízeň počasí a letní plísně, které zlikvidovaly více než 50 % úrody (Letošní, 2010). Z této kapitoly jednoznačně vyplývá, jak je vinohradnictví a vinařství závislé na podmínkách, které nejsou člověkem ovlivnitelné. Přírodní podmínky jsou zásadním faktorem výnosnosti vinic i kvality sklizených hroznů.
Praktická část
3.1.4
39
Rentabilita vinohradnictví
Podle Kislingerové (2010) je ukazatel rentability vyjádřen jako výnosnost, která udává, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. V obr. 11 je zachycen vývoj rentability, kterou zjistíme jako podíl prodejní ceny k nákladům na vypěstování 1 kg hroznů. Z dlouhodobého hlediska vyplývá, že vinohradnictví se pohybuje na hranici rentability. V posledních letech je plně závislé na dotacích z evropských a národních fondů, díky nimž jsou vinohradníci schopni udržet své podnikání.
Obr. 11
Rentabilita vinohradnictví, zdroj: SV ČR
3.1.5
Zahraniční obchod s vínem
Podle databáze zahraničního obchodu vedené ČSÚ bude zhodnocen vývoz, dovoz a vzájemná obchodní bilance s vínem. Uváděná data jsou za období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011. Do dovozu a vývozu byly zahrnuty tři nomenklatury, které jsou předmětem daně z vína a meziproduktů: • 2204, víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009, • 2205, vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek, • 2206, ostatní kvašené (fermentované) nápoje (např. jablečné, hruškové, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji jinde neuvedené ani nezahrnuté (Šulc, 2006). Ve čtvrté části jsou uvedeny důsledky zavedení nenulové spotřební daně na tiché víno na vývoz a dovoz. 1. Dovoz Víno je do České republiky dováženo z více než 50 států světa. Hodnota dovozu přesahuje 3,9 mld. Kč.
Praktická část
40
Největším dovozcem je Itálie, jejíž dovoz představuje čtvrtinu veškerého vína importovaného do ČR. Mezi další významné evropské dovozce vína patří Francie, Španělsko, Maďarsko, Slovensko a Německo. Z ostatních zemí se na dovozu nejvíce podílejí Chile, Jihoafrická republika a Austrálie. Geografická struktura importu vína je znázorněna na obr. 12.
Dovoz vína dle zemí v roce 2011 Itálie
24% 31%
Francie Španělsko Maďarsko
6%
Slovensko Německo
8% 14%
8%
Ostatní země
9%
Obr. 12
Dovoz vína dle zemí; zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu; úprava autora
2. Vývoz Hodnota vyvezeného vína je dlouhodobě mnohem nižší než dovezeného. Česká republika vyvezla v roce 2011 víno a meziprodukty v hodnotě 610 mil. Kč. Hlavním místem odbytu byli naši sousedé a to převážně Slovensko, jehož podíl na exportu českého vína činil 82 %. Do Polska bylo vyvezeno 9 % a do Maďarska 3 %. Vývoz vína je znázorněn na obr. 13.
Praktická část
41
Vývoz vína dle zemí v roce 2011 3% 1% 5% 9%
Slovensko Polsko Maďarsko Belgie 82%
Obr. 13
Ostatní země
Vývoz vína dle zemí; zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu; úprava autora
3. Obchodní bilance Jak již bylo zmíněno výše, do České republiky bylo v roce 2011 dovezeno víno a meziprodukty v hodnotě 3 907 mil. Kč. Vývoz činil 610 mil. Kč. Můžeme tedy konstatovat, že v roce 2011 bylo saldo obchodní bilance záporné, a to ve výši 3 297 mil. Kč. V příloze C je graficky znázorněno množství vývozu a dovozu v naturálních jednotkách. 4.
Vliv zavedení nenulové sazby Jak již bylo zmíněno v teoretické části, výběr daně u vína a meziproduktů se převážně řídí principem země spotřeby. Tedy víno, které je do České republiky dovezeno ze zahraničí a následně spotřebováno, podléhá české sazbě a daň je odvedena do státní pokladny České republiky. Výnos z dovezeného a přiznaného vína ke zdanění náleží České republice. Se vstupem České republiky do Evropské unie byla odstraněna prvotní a hlavní kontrola dovozu vína do České republiky. Rizikem je, že dovážející osoby nebudou mít intenzivní zájem dovezené víno přiznat ke zdanění a může docházet k daňovým únikům. Princip země původu by byl uplatněn, pokud by si fyzická osoba pořídila v zahraničí víno a dovezla jej do ČR nebo si zboží nechala zaslat jako neobchodní zásilku. Množství takto přepraveného vína je zákonem o spotřebních daních omezeno. Pokud se jedná o víno z členských států EU, pak je možné pro neobchodní účely dovézt 90 l vína, z toho 60 l šumivého. Při pořízení vína ze třetí země lze dovézt 4 l tichého a 2 l jiného než tichého vína. Pokud bychom chtěli zjistit, kolik korun by mohla ČR získat z dovezeného vína, je nutné vědět, kolik litrů vína je importováno ze zemí EU a ze třetích zemí a následně zde i zkonzumováno (není důležitá hodnota dovozu, ale množství). Toto číslo se pohybuje kolem 1,6 mil. hl za rok. Za předpokladu, že by byla zave-
Praktická část
42
dena sazba daně 1 000 Kč/hl a pokud pomineme veškeré náklady, dá se hrubý příjem pro státní rozpočet vypočítat následovně: ň=
ž
í
ř
éℎ í
∗
ň = 1 600 000 ∗ 1 000 = 1 600 000 000 č = 1,6
ě . č
Je nutno podotknout, že se jedná o velmi zjednodušený model a skutečný příjem by byl nižší.
3.2 Zdanění vína v zahraničí Z 27 členských zemí EU je spotřební daň u tichého vína zavedena ve 12 státech. Tradičně vysoké jsou spotřební daně v zemích Skandinávie. Podrobně zpracovaná výše daně 26 vybraných států (nejen v EU) je v tab. 7. Pro přepočet na české koruny byl použit kurz České národní banky ze dne 5. 2. 2013.
Praktická část
43
Tab. 7 Zdaňování vína ve světě, Zdroj: OECD, TaxDatabase; Table 5.2. Taxation of wine
Tichá vína Země
Spotřební daň (Na hektolitr v národní měně)
Belgie ČR Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Japonsko Kanada Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko USA Velká Británie
0047,1 EUR 0000,0 CZK 1062,0 DKK 0073,1 EUR 0312,0 EUR 0003,6 EUR 0262,2 EUR 0000,0 EUR 8000,0 JPY 0062,0 CAD 0000,0 EUR 0000,0 HUF 0000,0 EUR 0070,6 EUR 5256,0 NOK 0158,0 PLN 0000,0 EUR 0000,0 EUR 0000,0 EUR 0000,0 EUR 0000,0 EUR 0000,0 EUR 2158,0 SEK 0000,0 CHF 0047,0 USD 0241,2 GBP
Šumivá vína
Spotřební
Spotřební daň
Spotřební
daň
(Na hektolitr
daň
(Na 1 litr
v národní
(Na 1 litr
v Kč)
měně)
v Kč)
12 Kč 0 Kč 37 Kč 19 Kč 80 Kč 1 Kč 67 Kč 0 Kč 16 Kč 12 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 18 Kč 182 Kč 10 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 65 Kč 0 Kč 9 Kč 72 Kč
161,1 EUR 2340,0 CZK 1422,0 DKK 73,1 EUR 312,0 EUR 8,9 EUR 524,5 EUR 0,0 EUR 8000,0 JPY 62,0 CAD 0,0 EUR 14 960 HUF 136,0 EUR 240,6 EUR 5256,0 NOK 158,0 PLN 0,0 EUR 0,0 EUR 0,0 EUR 79,7 EUR 0,0 EUR 0,0 EUR 2158,0 SEK 0,0 CHF 115,0 USD 309,0 GBP
41 Kč 23 Kč 49 Kč 19 Kč 80 Kč 2 Kč 135 Kč 0 Kč 16 Kč 12 Kč 0 Kč 13 Kč 35 Kč 62 Kč 182 Kč 10 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 20 Kč 0 Kč 0 Kč 65 Kč 0 Kč 22 Kč 79 Kč
DPH (%) 21 21 25 20 23 19,6 23 21 5 15 15 27 19 19 25 23 13 20 23 20 20 18 25 8 20
Z tabulky vyplývá, že nejvyšší spotřební daň u tichého vína se platí v Norsku (182 Kč/l). Velmi vysoká daň se také platí ve Finsku (80 Kč/l), Velké Británii (72 Kč/l), Irsku (67 Kč/l) a Švédsku (65 Kč/l). Nejnižší daňové zatížení má Francie, kde cena litru vína je zvýšena spotřební daní o pouhou korunu. Jedná se o jediného světově významného producenta, který odvádí spotřební daň u vína.
Praktická část
44
Podobné daňové zatížení, o jakém se spekulovalo v tuzemsku, mají zavedeno v Belgii, Polsku a USA. V ceně jednoho litru vína mají zahrnutu daň od 9 do 12 Kč. Polská vláda přistoupila v roce 2009 ke zvýšení sazeb spotřební daně na alkoholické nápoje, za účelem zvýšení příjmů státního rozpočtu. Prodej vína po zvýšení spotřební daně klesl o 5 %. To mělo za následek snížení tržeb vinařů a návazných odvětví (Polské, 2009). Slovenská republika zavedla spotřební daň na ovocná vína a medovinu k 1. 1. 2012, ale již v březnu sazbu změnila na nulovou. Hlavním důvodem bylo trojnásobné zdražení ovocných vín a ohrožení konkurenceschopnosti sektoru. Výrazně se také zvýšil černý obchod s vínem (Poslanci, 2012).
3.3 Zdanění vína v České republice V následující kapitole budou popsány daňové výhody tichého vína vůči jiným produktům. Dále bude popsán vliv zavedení spotřební daně u tichého vína na DPH a daň z příjmu vinařů. Kapitola také popisuje současný výnos daně a očekávaný výnos daně v případě zavedení nenulové spotřební daně. 3.3.1
Daňové výhody
Tiché víno má daňovou výhodu, kterou jiné alkoholické nápoje nemají. Podnikatelé mohou za určitých podmínek uznat víno jako výdaj na reprezentaci. Zákon o daních z příjmů stanovuje, že výdaje na reprezentaci nelze uznat jako výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely. Za dar ovšem nepovažuje reklamní nebo propagační předměty, které jsou opatřeny obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby. Další podmínkou stanovenou zákonem je, že hodnota jednoho předmětu nesmí přesáhnout 500 Kč bez daně z přidané hodnoty. Aby bylo možné uznat víno jako daňový výdaj (náklad) nesmí hodnota jedné láhve přesáhnout 605 Kč (připočtena 21 % daň z přidané hodnoty). Podobnou zmínku o tichém vínu lze najít v zákoně o dani z přidané hodnoty. Pokud bezúplatně darujeme právě tiché víno, které splňuje stejné požadavky, jak bylo zmíněno v souvislosti se zákonem o daních z příjmů, pak toto tiché víno není zatíženo daní z přidané hodnoty na výstupu (Marková, 2012). 3.3.2
Daň z přidané hodnoty
V ceně vína je zahrnuta i daň z přidané hodnoty, která se odvádí ve všech členských zemích EU. Víno podléhá ve většině zemí základní sazbě DPH. Výjimkou je Portugalsko a Lucembursko, kde víno podléhá snížené sazbě DPH. I v zemích, kde není zavedena spotřební daň má státní pokladna zisk z každé prodané láhve vína. V Česku se jedná o 17,4 % prodejní ceny láhve vína. Kterou vypočteme jako:
Praktická část
45
1 '=( ∙ 21+ 121 Nejnižší základní sazba DPH je v Lucembursku (15 %), nejvyšší v Maďarsku (27 %). Ve Švédsku a Dánsku je 25 % sazba daně. Pro většinu zemí je typické, že v posledních letech zvyšovaly sazby DPH, a to i opakovaně. Nejčastější je 20 % sazba DPH. Tato sazba daně je v šesti členských zemích EU (Bulharsku, Estonsku, Rakousku, Slovensku, Slovinsku, Velké Británii). V roce 2010, 2011 a 2012 měla 20% sazbu DPH i Česká republika. Přehled aktuálních sazeb DPH pro rok 2013 je uveden v tab. 7 – viz zahraniční obchod (ČS, 2013). Daň z přidané hodnoty se počítá ze základu daně, který také zahrnuje spotřební daň. Pokud by byla zavedena spotřební daň z tichého vína, zvýšil by se i základ pro stanovení daně z přidané hodnoty. Zavedení spotřební daně z tichého vína by mělo dva efekty. Nárůst konečné ceny a s tím spojené zvýšení výběru DPH a pokles výběru DPH v souvislosti s poklesem prodaného množství tichého vína. % $
3.3.3
% í &
Daň z příjmu
Ze zisku vinaři a vinohradníci musí odvádět daně z příjmu. Právnické osoby, které tvoří pouhé 2 % z celkového počtu subjektů, zajišťují v ČR téměř 2/3 produkce vinné révy (viz podkapitola 3.1.1). Zbylou produkci zajišťují fyzické osoby. Dle zákona o daních z příjmů platí fyzické osoby 15 % daň z příjmů a právnické osoby 19 % (Marková, 2012). Vinařům by v případě zavedení spotřební daně na tichá vína poklesly zisky způsobené nižšími maržemi a snížením spotřeby vína, což by vedlo ke snížení výběru daně z příjmu. 3.3.4
Současný výnos daně
V následující podkapitole bude zkoumán vliv daně na současnou daňovou soustavu a dále bude vytvořena předpokládaná prognóza při zvýšení spotřební daně u tichého vína. Ze zprávy o činnosti daňové a celní správy České republiky pro rok 2011 (data zpracována v obr. 14) vyplývá, že v daném roce nejvyšší výnos ze spotřebních daní byl z minerálních olejů. Příjem z této daně činil 80,9 mld. Kč. Pokud se zaměříme na výši vybraných finančních prostředků z alkoholických nápojů, zjistíme, že nejvíce státní rozpočet obohacuje daň z lihu a to 6,8 mld. Kč. Daňový příjem z piva činí 4,5 mld. Kč. Daň z vína a meziproduktů činila 0,3 mld. Kč, což je v porovnání s daní z piva a lihu velmi nízká částka, která je dána především nulovou daní z tichého vína. Představuje tedy výnos pouze z daně ze šumivého vína a meziproduktů.
Praktická část
46
Výnos daní spotřebních a energetických v roce 2011 (v mld. Kč) 100 80,9 80 60
45
40 20
6,8
4,5
1,4
1,3
0,5
0,3
Líh
Pivo
Elektřina
Zemní plyn
Pevná paliva
Víno
0 Minerální oleje Obr. 14 tora
Tabák
Výnos spotřebních a energetických daní; Zdroj: Ministerstvo, 2012; úprava au-
V roce 2011 stát nejvíce inkasoval z daně u minerálních olejů, která pro rok 2011 činila 80,9 mld. Kč. Výnosy ostatních daní a cel najdeme v příloze D. 3.3.5
Očekávaný výnos daně
Očekávaný výnos daně u tichého vína je závislý na množství zobchodovaného vína na území České republiky. Využívá se především princip země spotřeby. Jak již bylo zmíněno v podkapitole 3.1.4 Zahraniční obchod, množství spotřebovaného (tedy nakoupeného) zahraničního vína se pohybuje kolem 1 600 tis. hl. a tuzemského vína se spotřebuje cca 400 tis. hl za rok. Při součtu spotřeby zahraničních a domácích vinařů získáme celkové množství zobchodované produkce v České republice, ze které by bylo možné odvést spotřební daň. Při zachování spotřeby by byl výpočet proveden obdobně jako u výnosu daně ze zahraničního obchodu: ℎ$
ý ý
=
ž
í
ř
éℎ í
Č. ∗
ℎ$
ý ý
= 2 000 000 ∗ 1 000 = 2 000 000 000 č = 2
ě . č
Jedná se o částku z veškeré produkce, která je v současné době v České republice spotřebována. Od hrubého výnosu by bylo nutné také odečíst náklady spojené s výběrem daně – mzdy celníků a úředníků, kteří by byli pověřeni správou daňových skladů. Částka 2 mld. Kč také nezohledňuje možné osvobození části produkce od spotřební daně. Na konečnou částku by mělo také vliv možné snížení výběru daně z příjmu a DPH. Další možné negativní vlivy snižující hrubý výnos budou popsány v následující kapitole 3.4.
Praktická část
47
3.4 Vliv zavedení spotřební daně u vína Případné zavedení nenulové sazby spotřební daně na tichá vína by mělo vliv nejen na samotnou cenu vína, ale ovlivnilo by také chování spotřebitelů, turistický ruch a lze také předpokládat rozšíření černé a šedé ekonomické zóny. Zavedení spotřební daně by také mělo vliv na administrativní zatížení jak vinařů, tak i správce daně. 3.4.1
Cena vína
V této části práce bude proveden výpočet vlivu spotřební daně na konečnou cenu vína. Na trhu se vyskytují vína sklizená v obrovských množstvích téměř bez zásahu člověka, která prošla továrnami a byla na trhu k dispozici za dva měsíce. Protipólem jsou vína vyžadující enormní úsilí, lidskou zručnost, investice a využití složitých vinařských technologií. Cena jednoho litru vína se pak může pohybovat od desítek korun až po tisíce. Podle dodavatele vína Global wines záleží především na těchto 6 faktorech: • místo původu a kvalita vinice, • kvalita suroviny a práce na vinici, • technologie zpracování, • školení vína, • image značky nebo výrobce, • limitace a ročník (Cena, 2013). Z praktických důvodů budou v práci vymezeny 3 cenové kategorie vína. Do první kategorie řadíme nejlevnější vína na trhu, jejichž cena se v současné době pohybuje od 20 do 50 Kč za litr. Jedná se především o vína stolní. Jak tvrdí sommelier Dvořák (2006) „od těchto vín nemůžeme rozhodně čekat žádné zázraky, to budou spíš skromná a bezvýznamná vína, která většinou pocházejí ze zahraničí. A to ze zemí, kde se surovina dá vypěstovat ve velkém a ještě tam funguje dotační politika státu.“ Druhá cenová kategorie byla stanovena od 50 do 250 Kč. V této cenové hladině se pohybují především vína jakostní. Poslední cenová kategorie zahrnuje vína od 250 Kč výše. Jedná se především o vína přívlastková (Zpráva, 2013). V tab. 8 je proveden výpočet vlivu zavedení spotřební daně na jednotlivé kategorie a také je zde vypočtena relativní změna ceny v případě zavedení spotřební daně.
Praktická část
48
Tab. 8
Kategorie I II III
Cenové kategorie vína a vliv zavedení spotřební daně, práce autora
Bez spotřební daně Cena vč. Cena vč. DPH DPH 24,2 60,5 302,5 60,5 >302,5 302,5
Se spotřební daní Relativní Cena vč. Cena vč. změna (v %) DPH DPH 36,3 72,6 50 20 72,6 314,6 20 4 314,6 >314,6 4 <4
V následující části bude zhodnocen vliv zavedení spotřební daně na tři rozdílné ceny tichého vína. V tab. 9 jsou vypsány ceny bez DPH, DPH a cena včetně DPH. Ze základu daně se vypočte 21% daň z přidané hodnoty, která se přičte k základu daně. Konečné ceny včetně daně jsou ve vzorových příkladech 30, 120 a 500 Kč. Tab. 9
Současný výpočet ceny vína, práce autora
Základ daně 24,8 99,2 413,2
DPH (v Kč) 5,2 20,8 86,8
Cena vč. DPH 30 120 500
Změna uvedených hodnot při zavedení spotřební daně 10 Kč/l je znázorněna v tab. 10. K původnímu základu daně se musí přičíst spotřební daň a vznikne „nový“ základ daně, ze kterého vypočteme 21% daň z přidané hodnoty. Opět při součtu DPH a nového základu daně dostaneme konečnou cenu včetně DPH. Tab. 10
Výpočet ceny při zvýšení nenulové sazby, práce autora
Cena vína Cena vína Spotřební za 1 litr se daň bez DPH spotřební (v Kč/l) (v Kč) daní 24,8 10 34,8 99,2 10 109,2 413,2 10 423,2
DPH 7,3 22,9 88,9
Cena vč. DPH 42,1 132,1 512,1
Z porovnání posledních sloupců tab. 9 a 10 vyplývá, že cena absolutně vzrostla vždy o 12,1 Kč. Zajímavější je ovšem relativní zvýšení ceny. Nejlevnějšímu vínu stoupla cena z 30 Kč na 42,1 Kč, tedy o 40,3 %. Druhému vínu se cena zvýšila o cca 10 % a nejdražší víno zaznamenalo nejmenší nárůst ceny a to o 2,4 %. Absolutní a relativní zvýšení ceny je znázorněno v tab. 11.
Praktická část
49
Tab. 11
Absolutní a relativní zvýšení ceny vín, práce autora
Cena bez spotřební daně 30,0 120,0 500,0
Cena se Absolutní spotřební zvýšení daní ceny 42,1 12,1 132,1 12,1 512,1 12,1
Relativní zvýšení ceny 40,3% 10,1% 2,4%
Na konečnou cenu vína nemá vliv jen DPH a případná spotřební daň. Do konečné spotřebitelské ceny musíme zahrnout maloobchodní přirážku vinařů, případně dalších článků obchodního řetězce. Na obr. 15 je na litrové láhvi vína demonstrován vliv zavedení spotřební daně na konečnou cenu výrobku. Průměrné výrobní náklady se v České republice pohybují kolem 50 Kč. Předpokládejme 50% marži vinaře. Maloobchod cenu zvyšuje v průměru o 30 %. Konečná cena vína by v současné době činila 117 Kč. V případě zavedení nenulové sazby spotřební daně na tiché víno (ve výši 10 Kč/l) se cena zvýší o 15 %, tedy na 133 Kč.
Praktická část
50
Obr. 15
Ilustrace spotřebitelské ceny, zdroj: práce autora
3.4.2
Spotřeba vína
V předchozí podkapitole bylo demonstrováno, že se cena láhve vína při 10 Kč spotřební daně zvýší o cca 15 %. Zdražení bude mít vliv na české spotřebitele, jejichž reakcí může být snížení spotřeby vína. Již nyní jsou vína české produkce dražší než dovozová. Tato skutečnost je dána méně příznivými klimatickými a přírodními podmínkami. Čím vyšší by byla spotřební daň z vína, tím vyšší pokles spotřeby vína lze očekávat. Tento předpoklad vychází i ze zkušenosti s komparativním statkem – pivem. V roce 2010 stát zvýšil spotřební daň u piva. Důsledkem bylo meziroční snížení spotřeby piva o 7,9 %. Očekávané navýšení příjmu bylo 1,344 mld. Kč.
Praktická část
51
Skutečný příjem byl však jen 345 mld. Kč, tedy téměř o miliardu méně než se předpokládalo (Pivovary, 2011). 3.4.3
Turistický ruch
Zavedení nenulové sazby spotřební daně na tichá vína by mohlo mít negativní dopad také na vinařskou turistiku, zejména na Jižní Moravě. Příjmy z tohoto druhu turistiky plynou především do vinařství a k provozovatelům pohostinských a hotelových zařízení, ale jsou podstatné i pro další podnikající subjekty. Snížení zájmu by bylo závislé především na výši spotřební daně, která by se promítla do konečné ceny vína. 3.4.4
Administrativní náklady
Se zřízením daňového skladu vznikají administrativní náklady vinařům i celní správě. Při zřizování daňového skladu je nutné vhodným technickým zásahem zabezpečit prostory, obstarat náležitosti pro podání návrhu celnímu úřadu a komunikovat s celními úřady. Po podání žádosti musí celní úřad vyslat své zaměstnance, aby fyzicky daňový sklad zkontrolovali. Dalším administrativním zatížením, především pro vinaře, by byla nutnost zajištění spotřební daně (převodem, ručením). Pro velké producenty je výhodnější zajistit spotřební daň ručením. Jedná se o časově náročný způsob, který ale umožňuje zachovat stejné peněžní toky jako doposud a nenutí vytvářet neúročené finanční prostředky vázané na účtu celního úřadu. Menší vinaři by pravděpodobně skládali finanční prostředky na depozitní účet, aby se vyhnuli zdlouhavým legislativním postupům. Jak již bylo zmíněno, nově zavádět daňový sklad by muselo přes 1200 subjektů, které obchodují s vínem. Celní úřad má na schválení zákonnou lhůtu 60 dní, ve složitých případech 90 dní. V roce zavedení nenulové sazby daně na tichá vína by muselo být nárazově v průběhu několika měsíců zkontrolováno a schváleno cca 1200 daňových skladů. Celní správě by vznikly nové náklady na mzdách zaměstnanců (úředníků a celníků), pojistném na sociální zabezpečení a odvodech zdravotního pojištění. Kromě jednorázových nákladů by producenti měli dodatečné náklady na přiznávání a zajišťování daně, přepravu zboží v režimu podmíněného osvobození od daně a prodej zboží mimo režim podmíněného osvobození od daně. 3.4.5
Černý trh
Z důvodu nižší ekonomické výhodnosti produkce vína a jeho vyšší prodejní ceny při zavedení spotřební daně lze očekávat zvýšení růstu černé a šedé ekonomické zóny. Ve snaze zvýšit zisk mohou vinaři nakupovat hotová vína v zemích s nižšími výrobními náklady. Toto víno pak mohou nakupovat velmi levně ve Španělsku nebo Itálii a prodávat je na českém trhu jako vína s tuzemským původem za výrazně vyšší cenu. Průměrná výkupní cena dovezeného vína z Itálie činí
Praktická část
52
24,70 Kč/l, ze Španělska 16,10 Kč/l a ze Slovenska 18,10 Kč/l. Průměrná výkupní cena v ČR dosahuje až 67,20 Kč/l. Rozdíl výkupní ceny Španělska a České republiky se může pohybovat kolem 50 Kč za litr (Zpráva, 2013). Další hrozbou je i možnost nákupu hroznů v zahraničí bez přiznání a jejich následné zpracování a prodej. Stejně jako výkupní cena vína je nižší, tak i výkupní cena hroznů je ekonomicky výhodnější. Pokud takto vyrobený výrobek bude vinař vydávat za české víno, uměle tím zvyšuje jeho cenu a dopouští se nezákonného jednání. Reálné je i riziko, že vinaři budou mít tendenci zkreslovat údaje o sklizni a produkci. Část produkce by pak zůstala mimo evidenci ÚKZÚZ a Vinařského fondu. Snížily by se odvody do vinařského fondu a výnos ze spotřební daně u vína. Zmíněné aktivity mohou mít vliv na kvalitu vína, umělé zvyšování hodnoty vína, snížení oficiální spotřeby tichého vína a následné daňové úniky.
3.5 Důsledky zavedení daně na vybrané subjekty V následujících dvou kapitolách budou popsány vlivy zavedení nenulové sazby spotřební daně na malé rodinné vinařství a velký zemědělský podnik. 3.5.1
Školní zemědělský podnik Žabčice
Hlavní činností ŠZP Žabčice je především zabezpečování podmínek pro praktická cvičení a praxe posluchačů v provozech živočišné a rostlinné výroby. Doplňková činnost spočívá v produkci a prodeji komodit zemědělské prvovýroby na úseku živočišné i rostlinné produkce. Nelze opomenout kvalitativně významnou aktivitu podniku – vinařství. Výměrou cca 170 ha vinic se podnik řadí k významným vinařským podnikům v rámci České republiky (Činnost, 2012). Dle rozboru účelové a hospodářské činnosti za rok 2011 podnik vytvořil zisk ve výši 399, 1 tis. Kč. Vývoj tržeb z vína za poslední čtyři roky je znázorněn na obr. 16. Ve vinicích byl dosažen již třetí rok po sobě kladný výsledek jen díky sanacím škod mrazem plněním od pojišťovny. Tento stav se bohužel negativně promítl do aktualizace pojistné smlouvy na následný rok 2012. V daném roce se podařilo významně investovat, z vlastních zdrojů byla financována výsadba cca 8,5 ha vinic.
Praktická část
53
3000000 2500000 2000000 1500000
Tržby v Kč
1000000 500000 0 2008 Obr. 16
2009
2010
2011
Vývoj tržeb za víno ŠZP Žabčice v letech 2008 až 2011, zdroj: Školní, 2012
Při vinobraní v roce 2011 bylo sklizeno 374,017 t hroznů. Průměrná cena hroznů byla 17,92 Kč/kg a průměrný výnos 3,985 t/ha. Mezi největší odběratele patří České vinařské závody a. s. Velké Pavlovice, kam bylo dodáno celkem 172,15 t hroznů a CHATEU LEDNICE a. s. s odběrem 125,165 t hroznů. Zbylé množství hroznů bylo prodáno drobným odběratelům. Pro vlastní zpracování na víno do sklepa ŠZP Žabčice bylo dodáno 23,99 t hroznů a na výrobu burčáku 5,132 t hroznů. V celkové struktuře produkce v roce 2011 víno tvořilo 13,63 % tržeb. Jedná se o 2. největší podíl na tržbách. Více informací o tržbách a struktuře produkce lze nalézt v příloze E. Podnik v roce 2011 vyrobil 24 279 litrů vína v celkové hodnotě 1 649 842,34 Kč. Prodával vína sudová, burčák a lahvová vína. Průměrná cena za 1 litr tedy činí 67,95 Kč. Podrobný přehled je uveden v tab. 12.
Praktická část Tab. 12
54 Výroba vína; zdroj: Školní, 2012
Tržby (v Kč) Víno sudové Burčák Lahvové víno 0,2 l Lahvové víno 0,5 l Lahvové víno 0,75 l Lahvové víno 1 l
413 352 112 500 65 321 107 401 876 681 74 588 1 649 842
Průměrná cena 45,98 za litr 33,53 za litr 210,71 za ks 97,82 za ks 66,29 za ks 53,13 za ks x
Množství vyrobeného vína (v litrech) 8 990 3 355 62 549 9 919 1 404 24 279
Ve Školním zemědělském podniku Žabčice je zaměstnáno 36 pracovníků. Průměrná mzda činí 14 433 Kč. Za rok 2011 činily mzdové náklady 6 265 917 Kč. Zemědělský podnik má vinice rozděleny vnitropodnikově do dvou středisek, sady a vinice Lednice, sady a vinice Žabčice. Rozdělení mzdových nákladů na jednotlivá pracoviště je znázorněno v tab. 13. Tab. 13
Zaměstnanci ŠZP Žabčice; zdroj: Školní, 2012
Středisko vinic a sadů Lednice Žabčice Celkem
Vyplacené Počet Průměrná mzdy pracovníků mzda 2 520 638 15 14 004 3745279 21 14 862 6 265 917 36 14 433
Středisko vinice a sady Lednice obhospodařuje 54,65 ha vinic plodných a 7,452 ha vinic mladých. Celkový výnos z tohoto střediska v daném roce byl ovlivněn zimními mrazy. Kvalita hroznů, vzhledem k příznivému počasí během vegetace, byla velmi dobrá. Sklizené hrozny byly dodány a zpracovány v CHATEU LEDNICE a. s. a částečně i pro potřebu ŠZP Žabčice. Celkem bylo sklizeno 202,119 t hroznů v celkové hodnotě 3 133 123 Kč (Školní, 2012). Středisko sady a vinice Žabčice v roce 2011 hospodařilo na 108,918 ha vinic (z toho 95,539 ha plodných vinic). Také v tomto středisku došlo v daném roce k velkému poškození vinné révy mrazem. U některých odrůd vznikly škody až na 60 %. Celkem bylo sklizeno 374,017 t hroznů. Průměrná cena hroznů činila 17,92 Kč/kg a průměrný výnos 3,985 t/ha. Mezi největší odběratele patří České vinařské závody a. s. Velké Pavlovice, kam bylo dodáno 172,15 t hroznů a CHATEAU LEDNICE a. s., kam bylo dodáno 125,165 t hroznů. Ostatní množství hroznů bylo prodáno drobným odběratelům. Pro vlastní zpracování na víno do sklepa ŠZP Žabčice bylo dodáno 23,99 t hroznů a na výrobu burčáku 5,132 t hroznů. Středisko úzce spolupracuje s Akademickou vinotékou a jejím prostřed-
Praktická část
55
nictvím bylo zobchodováno víno v hodnotě 892 402 Kč. Celkem bylo v roce 2011 zobchodováno víno za 1 649 842 Kč (Školní, 2012). 3.5.2
Malé rodinné vinařství
V této části práce bude charakterizováno malé rodinné vinařství, které vzniklo v roce 2003 na ploše 2,5 ha. Pro výrobu a prezentaci vína byl zakoupen sklep, který prošel výraznou rekonstrukcí. Jedná se o sklep s kapacitou 50 osob. Vinařství ročně překročí produkci 2 tis. litrů vína a je tedy zaregistrováno jako plátce daně. Množství produkce je velmi závislé na úrodě. V případě dobré úrody je schopno sklidit až 18 tun vinné révy, ale v případě neúrody sklízí i o 10 tun méně. Veškerou produkci využije na výrobu tichého vína. Hrozny tedy neprodává. V případě špatné sklizně musí naopak mnohdy hrozny dokupovat, aby uspokojilo poptávku svých zákazníků. Hrozny nakupuje za cenu od 16 do 25 Kč/kg. Ročně vyprodukuje kolem 10 tis. litrů vína, které prodává jako víno sudové za průměrnou cenu 30 Kč/l, lahvové, při průměrné ceně 60 Kč za láhev a přívlastková vína prodává od 100 Kč za jednu láhev. Náklady na naplnění jedné láhve jsou 12 Kč (sklo, etiketa, korek). Marži předpokládá ve výši 60 % na láhev. Vína jsou prodávána především ve sklepě privátní klientele. Další produkce je distribuována také ve známých moravských lázních a ve vybraných restauračních zařízeních. Sklizeň je prováděna ručně, při práci ve vinohradu je využíván traktor a malotraktor s adaptéry. Vinařství aktivně pomáhá celá rodina, nemá vlastní zaměstnance, pouze sezónně jsou najímáni brigádnici. Do budoucna plánuje rodinné vinařství rozšíření plochy vlastních vinohradů o dva až tři hektary. Úroda z nich by měla postupně nahradit nákup hroznů. 3.5.3
Porovnání vlivů na vinařství
V této části bude vzájemně porovnáno malé rodinné vinařství se ŠZP Žabčice a budou zde uvedeny rozdílné důsledky při zavedení spotřební daně u tichého vína. Oba podniky jsou podle zákona plátci spotřební daně u tichého vína. Veškeré tržby malého vinařství pocházejí z prodeje vína. ŠZP má širokou působnost v zemědělské produkci, prodej vína a hroznů se podílí na celkových tržbách cca 14 %. Malé rodinné vinařství hospodaří na 2,5 ha vinic, zemědělský podnik na 150 ha. Z toho vyplývá i množství sklizených hroznů. Malé vinařství sklidí při dobré úrodě kolem 17 tun hroznů, velký zemědělský podnik ve sledovaném roce vyprodukoval 576 tun. ŠZP vyrábí víno jen z malé části své produkce, zbytek hroznů prodává. Malé vinařství naopak musí mnohdy hrozny dokupovat. Zajímavé je také sledování produkce vína. Malé vinařství vyprodukuje z celé sklizně 10 tis. litrů vína za rok a ŠZP vyrábí zhruba dva a půl krát více vína, kolem 25 tis. litrů vína. Charakteristiky obou vinařství jsou stručně shrnuty v tab. 14.
Praktická část Tab. 14
56 Porovnání vinařství; práce autora
Plátce daně Hlavní příjem podniku Rozloha vinic Průměrný výnos Roční sklizeň hroznů Provedení sklizně Výroba Množství vyrobeného vína Obchodování s hrozny Množství zobchodovaných hroznů Cena za nákup/prodej
Malé rodinné vinařství Ano Ano 2,5 ha Od 3,5 do 7 t/ha 17 tun Ručně Tiché víno
Školní zemědělský podnik Žabčice Ano Ne - 13,63 % tržeb 150 ha 3,9 t/ha 576 tun Převážně stroji Tiché víno, burčák
cca 10 000 litrů
24 279 litrů
Nakupuje
Prodává
Podle úrody
Většinu produkce
16 až 25 Kč/kg
17,92 Kč/kg
Jaký vliv by tedy mělo zavedení nenulové spotřební daně na daná vinařství? Nejdříve si popíšeme možné důsledky pro malé vinařství. Jelikož se jedná o vinařství, které produkuje více než 20 hl vína a obchoduje s ním na trhu, muselo by nově zřídit daňový sklad. Se zřízením tohoto skladu by mu vznikly povinnosti a finanční náklady, podrobně rozvedené v podkapitole 3.4.4. Tyto náklady lze rozpočítat na celou produkci, tedy na 17 tun hroznů. Nutné by také bylo zajištění daně z 10 000 tisíc litrů vína. Tato činnost je poměrně administrativně náročná. Vinařství by tedy stálo před otázkou, zda složit na účet celního úřadu 100 tisíc korun (při předpokládané dani vína 10 Kč/l) nebo najít vhodného ručitele. Vzhledem k tomu, že vinařství nemá žádné stálé zaměstnance, bylo by možné vyhnout se časově náročnému ručení složením finanční částky. ŠZP Žabčice, by administrativní náklady se zřízením daňového skladu rozložil do produkce 576 tun. Zemědělský podnik také disponuje 36 zaměstnanci, kteří mohou řešit problémy spojené se zřizováním a vedením daňového skladu. Pro zajištění spotřební daně by tedy mohl administrativní úkony rozložit mezi stávající zaměstnance. Zajištění by muselo být ve výši vyrobeného množství vína. V roce 2011 byla produkce vína 24 279 litrů, zajištění by představovalo 242 790 Kč (opět předpokládejme spotřební daň 10 Kč za litr).
3.6 Návrh zdanění vína V případě, že by stát trval na zavedení nenulové spotřební daně z tichého vína, musela by být ochráněna konkurenceschopnost českého vinařství. Především by bylo třeba osvobodit od daně nejmenší a malé vinaře, kteří byli definováni v kapitole 3.1.1.
Praktická část
57
V současné době jsou zákonem osvobozeni jen ti vinaři, kteří vyrobí do 20 hl vína za rok. V případě, že by byli osvobozeni producenti vína vyrábějící ročně 1 000 hl vína a více, vznikla by povinnost přiznat daň cca 70 výrobcům vína. Jedná se sice o velmi malou část výrobců, ale ve skutečnosti by bylo zdaněno téměř 80 % české produkce vína. V úvahu připadá možnost zdanit také středně velké vinaře produkující od 100 hl do 1 000 hl ročně. V případě zahrnutí této skupiny do zdanění by se pokrylo téměř 95 % české produkce vína, ale skupina vinařů by se rozšířila z cca 70 na více než 400 subjektů. V případě zdanění vinařů hospodařících na 100 a více hektarech by byli zdaněni všichni středně velcí, velcí i největší vinaři. V rámci zdaňování by bylo vhodné tyto 3 skupiny rozdělit a zatížit je rozdílnou sazbou daně. Podobně jako v případě zdaňování piva by bylo vhodné stanovit základní sazbu a snížené sazby podle množství vyrobeného vína. Navrhované sazby jsou uvedeny v tab. 14 (Kotentová, 2010). Tab. 15
Navrhované sazby daně; práce autora
Sazby daně v Kč/l Základní Snížené sazby pro velikostní skupiny podle výroby v hl ročně sazba Nad 100 do 1 000 včetně Nad 1 000 do 10 000 včetně 10,00 Kč 7,00 Kč 8,50 Kč Návrh zdaňování lze tedy shrnout do těchto bodů: • osvobození vinařů s roční produkcí tichého vína do 100 hl včetně, • vinaře produkující nad 100 hl ročně rozdělit do tří skupin na středně velké, velké a největší výrobce vína, • největším vinařům stanovit základní sazbu daně ve výši 10 Kč/l, • velkým vinařům by byla přiřazena snížená sazba daně daň 8,5 Kč/l, • středně velcí vinaři by měli sníženou sazbu daně ve výši 7 Kč/l. V případě dovozu vína by bylo zdaňováno základní sazbou daně. Pokud by šlo o víno vyrobené v zahraničním vinařství s produkcí od 100 do 10 000 hl ročně a doloženým potvrzením příslušnými úřady státu původu vína o množství roční výroby vína v hektolitrech, pak by víno bylo zdaňováno příslušnou sníženou sazbou daně. Středně velcí vinaři vyrobí 6 mil. l, velcí vinaři 12 mil. l a největší 20 mil l. Odhadovaný výnos v Kč pak vypočteme jako součin sazby daně a množství spotřebovaného vína: 6 ∗ 7 + 12 ∗ 8 + 20 ∗ 10 = 344 4 . č Při aplikaci tohoto návrhu by tedy předpokládaný příjem činil 344 mil. Kč z domácí spotřeby. Ze spotřeby zahraničního vína lze reálně očekávat příjem mezi 1 500 až 1 600 mil. Kč.
Závěr
58
4 Závěr Práce se zabývala ekonomickou analýzou důsledků uplatňování spotřební daně z tichého vína s cílem zhodnotit skutečný přínos této daně. Byly vyhodnoceny dopady na vinaře a trh vína v České republice. V závěru práce budou zodpovězeny základní otázky, které byly vytýčeny v jejím úvodu. Z práce byly vyvozeny následující závěry. Vinohradnictví se dlouhodobě pohybuje na hranici rentability (viz kapitola 3.1.4) a v posledních letech je plně závislé na dotacích, díky nimž jsou vinohradníci schopni udržet své podnikání. Případné zavedení nenulové spotřební daně by vedlo ke snížení objemu obchodovaných hroznů a s tím spojenému poklesu tržeb odvětví, čímž by byla výrazně snížena jeho rentabilita a došlo by ke zhoršení ekonomické situace v celém odvětví vinohradnictví a vinařství. Další závažný nepříznivý dopad by znamenalo snížení zaměstnanosti, především na Jižní Moravě, což by vedlo k dodatečným státním výdajům na výplatu podpory v nezaměstnanosti a ke snížení odvodů do státního rozpočtu z přímých i nepřímých daní. Snížená ekonomická výhodnost produkce vína a jeho vyšší prodejní cena by zřejmě vedly k rozšíření černé a šedé ekonomické zóny. Ve snaze zvýšit svůj zisk by mnozí vinaři nakupovali hotová vína v zemích s nižšími výrobními náklady nebo dováželi hrozny ze zahraničí bez přiznání a následně je zpracovávali a prodávali. Vinaři by se také snažili zkreslovat údaje o sklizni a produkci. Důsledkem by byly úniky na daních. V práci byla vína rozdělena do tří cenových kategorií. V první cenové kategorii jsou zařazena nejlevnější vína od 20 do 50 Kč za litr. Nenulová spotřební daň by se u této cenové kategorie projevila nejvýrazněji, protože se vinaři u daných produktů snaží cenu snížit na minimum a ziskovost z těchto produktů je mnohdy velmi malá. V případě zavedení daně by již vinaři cenu nedokázali udržet a spotřební daň by se projevila v plné výši v ceně výrobku. Relativní zvýšení ceny při dani 10 Kč za litr by se pohybovalo od 20 do 50 %, výpočet je proveden v kapitole 3.4.1. V této kategorii by zvýšení ceny vína zaplatili spotřebitelé. Jelikož se jedná především o levná vína ze zahraničí, lze zvýšení ceny v této kategorii považovat za pozitivní dopad zavedení nenulové sazby spotřební daně. Do druhé cenové kategorie byla zařazena vína od 50 do 250 Kč. Cena těchto vín by se zvýšila o 4 až 20 %, což by opět zaplatil převážně spotřebitel. S rostoucí cenou vína by rostla obava českých vinařů z možného snížení poptávky po víně, a proto by se část nákladů souvisejících se zavedením nenulové spotřební daně snažili pokrýt z vlastních zdrojů. Částečná úhrada zvýšené ceny ze strany vinařů
Závěr
59
by jednoznačně byla negativním efektem zavedení nenulové sazby spotřební daně. U vín s cenou vyšší než 250 Kč by cena relativně vzrostla pouze nepatrně. Vliv na poptávku v této skupině vinných produktů lze považovat za nepodstatný. Zvýšení ceny vína by mělo nepříznivý vliv také na vinařskou turistiku, která je charakteristická právě pro Jižní Moravu. Dalším negativním důsledkem zavedení nenulové spotřební daně by byla povinnost vinařů zřizovat daňové sklady. V současné době je registrováno 196 daňových skladů na víno a meziprodukty. Nově by tedy muselo vzniknout nejméně tisíc daňových skladů. Zřizování daňového skladu je pro vinaře časově náročný proces. Po zřízení skladu by se musel starat o jeho vedení a zajišťování spotřební daně. Na straně správce daně by vznikly dodatečné administrativní náklady spojené se zavedením nových daňových skladů. Ty by se projevily v platech celníků a úředníků, kteří by je museli administrativně i fyzicky kontrolovat a evidovat. Součástí práce bylo i sledování dopadů daňových změn na dvě vybraná konkrétní vinařství. Jednalo se o ŠZP Žabčice, který obhospodařuje 170 ha vinic a o malé rodinné vinařství, které vlastní 2,5 ha vinic. Zásadním rozdílem dvou sledovaných podniků je rozložení nákladů spojených se zřízením a vedením daňového skladu na jednotku produkce. Malé vinařství musí náklady rozložit do 17 tun hroznů, kdežto větší zemědělský podnik tyto náklady rozpočítá na 576 tun hroznů. Pro malého vinaře představuje zřízení skladu mnohem větší finanční, časovou i personální zátěž, než pro velký podnik. V poslední části práce byl navržen model zdaňování vína v České republice. Návrh počítá s osvobozením výrobců vyrábějících za rok do 100 hl vína včetně, čímž by bylo osvobozeno 75 % výrobců a 5 % produkce. Vinaři produkující nad 100 hl by se podle objemu produkce rozdělili do tří skupin. Největší vinaři by podléhali základní sazbě daně. Středně velcí a velcí vinaři by podléhali sníženým sazbám, které jsou uvedeny v kapitole 3.6. Příjem pro státní rozpočet by plynul především ze zahraničního vína cca 1 600 mil. Kč. Z českého vína byl v návrhu vypočten příjem 344 mil. Kč Z výsledků práce zcela zřetelně vyplývá negativní vliv zavedení nenulové sazby spotřební daně z tichého vína na cenu, poptávku po víně, zaměstnanost, černý ekonomický trh, vinařskou turistiku a zvýšení administrativní zátěže. Z toho je patrný celkový negativní dopad na stav vinařství v ČR. Při komplexním pohledu je tedy zřejmé, že očekávaný čistě ekonomický výsledek by byl výše uvedenými negativy silně znehodnocen.
Literatura
60
5 Literatura Cena vína. Víno a destiláty od Global Wines, online prodej vína přes eshop [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.globalwines.cz/cena-vina Činnost ŠZP. Školní zemědělský podnik Žabčice [online]. 2012 [cit. 2013-0422]. Dostupné z: http://www.szp.mendelu.cz/cz/cinnost ČS: Základní sazba DPH v ČR se řadí k průměru. FinančníNoviny.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/cs-zakladni-sazba-dph-v-cr-se-radik-prumeru/888375 DVOŘÁK, Ivo. Vysoká cena vína není zárukou kvality. Ekonomika iDNES.cz [online]. 2006 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/vysoka-cena-vina-neni-zarukou-kvality-dxn/test.aspx?c=A061201_636479_test_str Ekologické daně. BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export: [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ekologicke-dane-3532.html KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9. KOTENOVÁ, Bohumila. Zákon o spotřebních daních: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, xvii, 485 s. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-807-3575-496. KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005-2008, 2 v. ISBN 97880867670932. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8. Letošní víno? Bídnou úrodu by mohla vynahradit mimořádná kvalita. HospodářskéNoviny.cz [online]. [cited 2013-04-29]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-45062600-letosni-vino-bidnou-urodu-by-mohlavynahradit-mimoradna-kvalita MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2012. Olomouc: Grada Publising, a.s., 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-4254-0.
Literatura
61
MINISTERSTVO FINANCÍ. Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2011 [online]. Praha, 2012[cit. 2012-12-23]. Dostupné z: www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Vron%20zprvy/Informace%20o%20v%C 3%BDsledc%C3%ADch%20%C4%8Dinnosti%20Celn%C3%AD%20spr%C3 %A1vy%20%C4%8CR%20za%20rok%202011.pdf NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace nepřímého zdanění v Evropské unii. Daňaři online - Daňový portál profesionálů a daňových poradců [online]. 2005 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d1504v1480harmonizace-neprimeho-zdaneni-v-evropske-unii/ PETROVÁ, P. -- TOMÍČEK, M. -- KOTENOVÁ, B. Zákon o spotřebních daních komentář. Praha: Wolters Kluwert, 2010. 485 s. ISBN 978-80-7357-549-6. Pivovary: Spotřební daň, která zdražila pivo, státu přílliš nepomohla. Ekonomika, byznys, finance [online]. 2011 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/pivovary-spotrebnidan-ktera-zdrazila-pivo-statu-prillis-nepomohla-698539 Polské pijany drtí krize a vyšší daně, prodej alkoholu klesl o třetinu. Lidovky.cz zprávy z domova i ze světa: Byznys zprávy [online]. 2009 [cit. 2013-0421]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/polske-pijany-drti-krize-a-vyssidane-prodej-alkoholu-klesl-o-tretinu-1kp-/firmytrhy.asp?c=A090526_160946_firmy-trhy_nev Poslanci vynulovali spotrebnú daň na ovocné vína i medovinu. Správy - Pravda.sk: Ekonomika [online]. 2012 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://spravy.pravda.sk/ekonomika/clanok/199070-poslanci-vynulovalispotrebnu-dan-na-ovocne-vina-i-medovinu/ SEDLÁČEK, Milan. Víno a ekonomika. In: Encyklopedie vína, vinařství a vinohradnictví [online]. 2012 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.znalecvin.cz/vino-ekonomika/ Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno [online]. [cit. 2013-04-19]. ISBN 978-807434-046-8 ISSN 1211-7692. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/183298/SVZ_2012_na_web.pdf SPD. Celní správa České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/SpdInternet.aspx?act=fin dvp Spotřební daň. BusinessInfo.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/spotrebni-dan.html
Literatura
62
SVÁTKOVÁ, S. Spotřební a ekologické daně v České republice. Praha: Wolters Kluwer, 2009. 300 s. ISBN 978-80-7357-443-7. Šetření o vinicích. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/2135-11 ŠINDELKA, Vladimír. Definice daně. Finance [online]. 2001 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/17291-definice-dane/ ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, xvi, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. ŠKOLNÍ ZEMĚDĚLSKÝ PODNIK ŽABČICE. Rozbor účelové a hospodářské činnosti za rok 2011. Žabčice, 2012. ŠULC, Ivo a Jan HOREŠOVSKÝ. Víno jako reklamní a propagační dar. Daňaři online - Daňový portál profesionálů a daňových poradců [online]. 2006 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d9938v12815-vinojako-reklamni-a-propagacni-dar/?search_query=$issue=17I14 ŠULC, Ivo. Zákon o spotřebních daních s komentářem: k 1.4.2010. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010, 407 s. Daně (ANAG). ISBN 978-807-2636082. Taxation of wine. In: Tax policy analysis - Organisation for Economic Cooperation and Development [online]. 2012 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.oecd.org/ctp/taxpolicy/Table%205.2%20Taxation%20of%20wine.xls TOMŠÍK, Pavel. Perspektivy vývoje a návrhy opatření politiky vinohradnictví a vinařství a rozvoje venkova v Jihomoravském regionu: projekt Národní agentury pro zemědělský výzkum QF 3276 : sborník publikovaných výsledků třetího roku (2005) řešení projektu. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 156 s. ISBN 80-715-7971-8. Vinařská oblast Čechy. KRAUS, Vilém. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/22-vinarska-oblast-cechy-cz.html ZPRÁVA O TRHU VÍNA A VINNÝCH HROZNŮ. Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_ano n%2Fcs%2Fzpravy%2Ftis%2Fzpravy_o_trhu%2F08%2F1366118766325.p df
Literatura
Legislativa Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství
63
Příloha
64
Příloha
Vinařské oblasti a podoblasti v ČR
A Vinařské oblasti a podoblasti v ČR
Obr. 17
Vinařské oblasti a podoblasti v ČR; Zdroj: Situační, 2012
65
Výroba a bilance vína
B Výroba a bilance vína
Obr. 18
Výroba a bilance vína; zdroj: Situační, 2012
66
Zahraniční obchod s vínem
C Zahraniční obchod s vínem
Obr. 19
Dovoz vína do ČR; Zdroj: SV ČR
Obr. 20
Vývoz vína z ČR; Zdroj: SV ČR
67
Výnos daní a cel
D Výnos daní a cel
Obr. 21
Výnos daní a cel v mld. Kč; zdroj: Ministerstvo, 2012
68
Struktura produkce ŠZP Žabčice
E Struktura produkce ŠZP Žabčice
Obr. 22
Struktura produkce ŠZP Žabčice; zdroj: Školní, 2012
69
