Sportovní masáţ Obsah:

Sportovní masáţ Mgr. Eva Ilková Obsah: 1. Historie sportovní masáţe………………………………………………………………4 2. Charakteristika, význam a účinky sportovní masáţe…………………………………...4 2.1 Cíle sportovní masáţe……………………………………………………………...4 2.2. Účinky sportovní masáţe………………………………………………………….5 3. Indikace a kontraindikace sportovní masáţe……………………………………………5 3.1. Indikace……………………………………………………………………………5 3.2. Kontraindikace ……………………………………………………………………5 4. Charakteristika a účinky hmatů sportovní masáţe……………………………………..6 4.1. Skupina hmatů – tření……………………………………………………………...6 4.1.1. Charakteristika tření…………………………………………………………..6 4.1.2. Účinky tření…………………………………………………………………...6 4.2. Skupina hmatů – hnětení…………………………………………………………...6 4.2.1. Charakteristika hnětení………………………………………………………..6 4.2.2. Účinky hnětení………………………………………………………………...6 4.3. Skupina hmatů – roztírání…………………………………………………………..6 4.3.1. Charakteristika roztírání……………………………………………………….6 4.3.2. Účinky roztírání………………………………………………………………..7 4.4. Skupina hmatů – tepání……………………………………………………………..7 4.4.1. Charakteristika tepání…………………………………………………………..7 4.4.2. Účinky tepání……………………………………………………………………7 4.5. Skupina hmatů – chvění………………………………………………………………7 4.5.1. Charakteristika chvění……………………………………………………………7 4.5.2. Účinky chvění……………………………………………………………………7 4.6. Pohyby v kloubech…………………………………………………………………….7 4.6.1. Zásady provedení ………………………………………………………………..8 5. Druhy sportovní masáţe…………………………………………………………………….8 5.1. Přípravná masáţ………………………………………………………………………..8 5.1.1. Cíle přípravné masáţe…………………………………………………………….8 5.2. Pohotovostní masáţ……………………………………………………………………8 5.2.1. Cíle pohotovostní masáţe………………………………………………………8 5.2.2. Postup pohotovostní masáţe dolní končetiny (dle Kvapilíka, 1991)…………….9 5.2.3. Postup při zkrácené pohotovostní masáţi dolní končetiny (dle Kvapilíka, 1991)..9 5.3. Masáţ v přestávkách mezi výkony…………………………………………………10 5.3.1. Cíle masáţe v přestávkách mezi výkony………………………………………10 5.4. Masáţ odstraňující únavu……………………………………………………………..10 5.4.1. Cíle masáţe odstraňující únavu…………………………………………………10 5.5. Masáţ sportovně léčebná……………………………………………………………10 5.5.1. Cíle sportovně léčebné masáţe………………………………………………….11 6. Masáţní prostředky………………………………………………………………………11 6.1. Emulze………………………………………………………………………………11 6.2. Lihové prostředky……………………………………………………………………11 6.3. Krémy a gely…………………………………………………………………………11 7. Masáţ v zastřešených a otevřených sportovištích……………………………………11-12 8. Tejpování…………………………………………………………………………………..12 9. Kompenzační metody zatíţení…………………………………………………………12-13 11. Postupy sportovní masáţe odstraňující únavu…………………………………………..13 11.1. Sportovní masáţ zad……………………………………………………………….13 11.2. Sportovní masáţ šíje…………………………………………………………..13-14 11.3. Sportovní masáţ dolní končetiny – přední strana……………………………..14-15 11.4. Sportovní masáţ dolní končetiny – zadní strana……………………………..15-16 11.5. Sportovní masáţ horní končetiny……………………………………………..16-17 11.6. Sportovní masáţ hrudníku 11.7. Sportovní masáţ břicha

1

1. Historie sportovní masáţe V 18. století ještě převaţuje masáţ spíše v lékařství. Teprve v 19. století nastává vlastní rozvoj moderní sportovní masáţe, zároveň s vlivem tělesné výchovy. Samostatná sportovní masáţ vznikla u severských národů ve Švédsku a Finsku. Kolem roku 1900 převzali prvky švédské a finské masáţe Američané, upravili je a pouţili je na Olympijských hrách v roce 1912. Rozvíjí se i automasáţ, nebo-li snaha pomoci si hmatem od bolesti. O rozvoj sportovní masáţe se počátkem 20. století zaslouţili Kampf, Müller a další. Masáţ se začala šířit i po Evropě. Ze začátku byla dostupná pouze majetným jednotlivcům a sportovním klubům. První publikace na území Čech a Moravy „O masáţi“ vznikla v roce 1906 jejímţ autorem je V. Chlumský. Ve třicátých letech uváděl do praxe masáţní techniky E. Cmunt, které byly zpracovány Zabludowskym působícím na univerzitě v Berlíně. V roce 1928 zahájil MUDr. J.Jaroš přednášky na téma sportovní masáţ, avšak ani jeho snaha nepřinesla očekávanou odezvu ze strany sportovců. V roce 1934 byla povolena zákonem masérská ţivnost. Teprve po druhé světové válce se sportovní masáţ stává součástí vzdělávacích tělovýchovných kurzů. Na fakultě tělesné výchovy a sportu a na školách se zdravotním zaměřením se sportovní masáţ zařadila mezi povinné studijní předměty. O její popularizaci se zaslouţili MUDr. J. Kvapilík, MUDr. J.Jánošdeák a K.Ţaloudek. V roce 1971 proběhla první celostátní konference „Masáţ a sport“.

2. Charakteristika, význam a účinky sportovní masáţe Sportovní masáţ je uspořádaný soubor vhodných masérských hmatů, pomáhajících sportovci zbavovat se únavy nebo připravovat se na podání plného výkonu. Nestačí tedy znát pouze všechny druhy a skupiny masérských hmatů. Sportovní masáţ vznikne tehdy, pokud hmaty provádíme ve stejném pořadí – uspořádaně. Obecně slouţí k upevnění tělesného a duševního zdraví a k posílení organismu. Léčebná sportovní masáţ urychluje doléčování některých onemocnění a zvláště zranění sportovce. Okamţité uţití masáţe po úraze škodí. Správná léčba začíná diagnózou – rozpoznáním, které provádí lékař. Ten také určuje další postup léčby a zváţí v které fázi je vhodné léčebnou masáţ zahájit. Toto období nazýváme rehabilitace – doléčování. 2.1 Cíle sportovní masáţe Ve výkonnostním sportu musí mít masáţ jasně stanovený cíl. Přihlíţí se ke stadiu tréninkového, závodního, či odpočinkového období. Cíle: - příprava na sportovní výkon (trénink, soutěţ) - pomoc při rozcvičování i během déletrvající (vícekolové) soutěţe - specifická pomoc při strečinku - podpora zotavovacích procesů po zátěţi (tréninkové, soutěţní) - navození pocitu pohody a relaxace - specifická pomoc při doléčování zranění po konzultaci s lékařem 2.2. Účinky sportovní masáţe Podle výběru hmatů, jejich směru, rytmu a intenzity, druhu masáţního prostředku můţeme dosáhnout odlišných cílů aţ protichůdných účinků. Zde vyuţijeme poznatky z klasické masáţe, kde i ve sportovní masáţi hraje stejnou úlohu jiţ známý mechanický, biochemický a reflexní účinek masáţe. Sportovní masáţ kladně ovlivňuje: - prokrvení (dochází k lepšímu přívodu kyslíku a potřebných výţivových látek ke tkáním) - odstranění únavových látek a zplodin látkové výměny (kyselina mléčná a máselná) 2

-

svalové napětí centrální nervový systém psychické napětí kloubní pohyblivost

3. Indikace a kontraindikace sportovní masáţe 3.1. Indikace –povolení, doporučení - zrychlení regeneračních pochodů - fyzické a psychické vyladění k výkonu - doléčení chorobného stavu - zlepšení sportovní a pracovní výkonnosti - zintenzivnění odpočinku a relaxace 3.2. Kontraindikace – zákaz Sportovní masáţ má řadu kontraindikací, jejichţ nedodrţení by mohlo mít závaţné zdravotní, popřípadě soudní následky. Rozdělení: Celkové: a/ dočasné – horečka - akutní stavy - infekční onemocnění - léčba antibiotiky - po zvýšené námaze a vyčerpání b/ trvalé – hemofilie Částečné: a/ dočasné – čerstvé rány - plísně - plísně - hematomy - gravidita (s povolením lékaře) b/ trvalé – krajina štítné ţlázy - oblasti mízních uzlin - erotogenní zóny - varixy - pigmentová znaménka

4. Charakteristika a účinky hmatů sportovní masáţe 4.1. Skupina hmatů - tření 4.1.1. Charakteristika tření

3

Je nejpouţívanější skupinou hmatů. Tahy jsou vedeny většinou od periferních částí těla směrem do centra, ale i jednosměrně, do více směrů, krouţivě. Třeme jednou, nebo oběma rukama – dlaní, hřbetem ruky, bříšky prstů, vidlicí. Masáţ třením vţdy začínáme - tzv. úvodní tření a končíme tzv. závěrečné tření. 4.1.2. Účinky tření - aplikace masáţního prostředku - diagnosticka kůţe - přizpůsobení tkáně na masáţ - podpora odtoku krve a mízy z povrchových cév - sníţení svalového tonu - uvolnění jemných povrchových tkání - zmírnění nervozity sportovce 4.2. Skupina hmatů – hnětení 4.2.1. Charakteristika hnětení Vyuţívá se především pro masáţ dlouhých a bříškatých svalů. Uvolňujeme jím měkké tkáně – povrchovou (kůţe), svalovou a vazy. Postupujeme dostředivým směrem. Provádíme hnětení uchopováním a odtahováním, vlnovité, finské, pomalým válením, promačkáváním pěstmi. 4.2.2. Účinky hnětení - uvolnění povrchových a hlubších tkání - příprava měkkých tkání na rozcvičení a strečink - odvod nahromaděných tekutin do krevního a mízního oběhu - podpora při odstraňování metabolitů (kyselina mléčná a máselná) 4.3. Skupina hmatů – roztírání 4.3.1. Charakteristika roztírání Roztíráním ovlivňujeme podkoţní tkáně, svaly i vazivo. Provádíme ho odstředivě od masírovaného místa palcem, čtyřmi, osmi prsty, patkou, špetkou a pěstí. Je vhodné v okolí kloubů, v místech, kde je tkáň tenká, v partiích svalových spasmů, zjizvení, srůstů, povázek svalů a šlach. 4.3.2. Účinky roztírání - protaţení a uvolnění tkáně - zvýšení cirkulace v místě masáţe - zvýšení odtoku krve a mízy - uvolnění srůstů, spasmů - odstraňování metabolitů (kyselina mléčná a máselná) - ovlivnění stavu pohybového aparátu po sportovním výkonu 4.4. Skupina hmatů – tepání 4.4.1. Charakteristika tepání Tepání povzbuzuje a osvěţuje, účinek je závislý na hloubce a frekvenci provedení. Pouţívá se jako stimulující prostředek před sportovním výkonem a během kondiční fáze tréninku. Tepání dělíme podle hloubky provedení na povrchové – tleskání, pleskání, smetání, tepání konečky prstů a hluboké – vějíř, sekání, pěstmi. 4.4.2. Účinky tepání - mírná intenzita – uklidnění, - uvolnění, - prokrvení - vyšší intenzita – zvýšení svalového tonu 4

- pocit povzbuzení - dráţdění jako příprava k výkonu - vysoká intenzita – pocit zahřátí - rozšíření cév a urychlení cirkulace - povzbuzení nervového systému - částečné utlumení bolesti 4.5. Skupina hmatů – chvění 4.5.1. Charakteristika chvění Při chvění je potřeba, aby masírované oblasti byly maximálně uvolněné. Tkáň chvějeme rychlými pohyby do stran. Chvění provádíme vidlicí, dlaní, rychlým válením, vytřásáním. 4.5.2. Účinky chvění - mírná intenzita – uklidnění, - osvěţení, - uvolnění svalů, - zlepšení pohyblivosti měkkých tkání - vyšší intenzita – povzbuzení krevního oběhu - uvolnění hlubších tkání - vysoká intenzita – zvýšení svalového tonu 4.6. Pohyby v kloubech Pohyby v kloubech zařazujeme na závěr masáţe, procvičíme jimi pohyblivost a kloubní rozsah. Dochází k lepšímu prokrvení, dráţdění hlubokých nervových zakončení. Pohyby mohou být – pasivní - aktivní - smíšené Většinou aplikujeme pohyb pasivní po němţ následuje pohyb aktivně provedený masírovaným. O výběru pohybu rozhoduje momentální stav masírovaného. Pohyby provádíme - v jednom kloubu – ohýbání a natahování - krouţení - ve více kloubech – kombinace ohýbání a natahování - krouţení

4.6.1. Zásady provedení Pasivní pohyby v kloubech by měl provádět pouze zkušený masér, nejlépe ve spolupráci s fyzioterapeutem! Rozsah pohybu zvyšujeme postupně, pohyb musí být plynulý, nesmí být v ţádném případě bolestivý, bereme ohled na stav kloubů. V případě nesprávného provedení bychom mohly naopak zhoršit stav klienta, např. způsobit kloubní blokádu. Respektujeme kontraindikace!

5. Druhy sportovní masáţe 5.1. Přípravná masáţ Přípravná masáţ se uplatňuje v tréninkovém cyklu před hlavním závodním obdobím. Podporuje rychlé zotavení po intenzívním tréninku. Můţeme ji provádět téměř denně, jedná se většinou o masáţ celého těla, má být masáţí nejvydatnější, doba trvání je 50 – 60 min.Vyuţíváme všech skupin hmatů. 5.1.1. Cíle přípravné masáţe - rychlejší zotavení po náročném tréninku - urychlení krevního a mízního oběhu 5

- odplavení únavových látek (kyselina mléčná a máselná) - zlepšit pohyblivost a ohebnost kloubů - zabránění opoţděné svalové bolesti (po velké dávce tréninku nastupují druhý den) - psychologický efekt 5.2. Pohotovostní masáţ Pohotovostní masáţ se vyuţívá před sportovním výkonem. Uvádí organismus do stavu pohotovosti. Poskytuje se s ohledem na start a dobu rozcvičení. Rozlišujeme dva typy masáţe – dráţdivá – pro sportovce u kterých před startem převládá útlum. Masáţ je tvrdá, rychlá, hmaty se velmi rychle střídají - uklidňující – pro sportovce u kterých převaţuje podráţdění a netrpělivost. Masáţ je jemná, hmaty plynule navazují, neprovádíme tepání a pohyby v kloubech. 5.2.1. Cíle pohotovostní masáţe - příprava svalů na aktivitu a námahu - zvýšení cirkulace v částech těla (svalech), které budou nejvíce zatěţovány - zvýšení účinků rozcvičení a moţnost plného protaţení - vyladění psychického stavu sportovce 5.2.2. Postup pohotovostní masáţe dolní končetiny (dle Kvapilíka, 1991) Přední strana ÚVODNÍ TŘENÍ – dlaněmi všemi směry HNĚTENÍ – neprovádíme ROZTÍRÁNÍ – kotník a koleno - patkou dlaně TEPÁNÍ– stehno – tleskání, pleskání, kombinovaný hmat CHVĚNÍ – stehno – vidlicí, rychlé válení, vytřásání celé končetiny POHYBY VKLOUBECH – kolenní kloub – ohýbání a natahování - kyčelní kloub – krouţení ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ– dlaněmi všemi směry Zadní strana ÚVODNÍ TŘENÍ – dlaněmi všemi směry HNĚTENÍ – neprovádíme ROZTÍRÁNÍ – zevní strana bérce a stehna - patkou dlaně TEPÁNÍ – stehno, lýtko – tleskání, pleskání, vějíř CHVĚNÍ – stehno, lýtko – vidlicí POHYBY V KLOUBECH – neprovádíme ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ – dlaněmi všemi směry 6

5.2.3. Postup při zkrácené pohotovostní masáţi dolní končetiny (dle Kvapilíka, 1991) Dolní končetinu masírujeme současně zepředu i zezadu ÚVODNÍ TŘENÍ – dlaněmi všemi směry po celé končetině HNĚTENÍ – neprovádíme ROZTÍRÁNÍ – kotník a koleno, zevní strana stehna - patkou dlaně TEPÁNÍ – lýtko – tleskání, pleskání, stehno – tleskání, pleskání, kombinovaný hmat CHVĚNÍ – neprovádíme POHYBY V KLOUBECH – kolenní kloub – ohýbání a natahování, současně v kyčelním kloubu – krouţení ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ – dlaněmi všemi směry po celé končetině

5.3. Masáţ v přestávkách mezi výkony Masáţ v přestávkách mezi výkony provádíme v rámci vícekolových soutěţí (kvalifikace, čtvrtfinále). V těchto vícekolových soutěţích je opakované rozcvičování velice fyzicky i psychicky náročné, proto masáţ umoţní kratší rozcvičení a uklidnění. Je třeba odhadnout volbu masáţních technik, aby byl vhodný poměr mezi odstraněním únavy a připraveností k dalšímu výkonu. Před aplikací masáţních prostředků nejprve očistíme pokoţku vlhkými ubrousky (na sprchování není dostatek času, ani se mezi výkony nedoporučuje). Volba masáţních prostředků je závislá na teplotě a počasí. Ideální doba masáţe je 10 minut, odvíjí se od délky přestávky. 5.3.1. Cíle masáţe v přestávkách mezi výkony - zotavení z předešlého výkonu - umoţnění cirkulace a odstranění únavových látek - umoţnění návratu svalových struktur do stavu před výkonem - osvěţení sportovce - odhalení zranění, nebo poškození - předcházení svalovým křečím a opoţděné svalové bolesti - psychologický efekt 5.4. Masáţ odstraňující únavu Masáţ odstraňující únavu provádíme po skončení sportovního výkonu (tréninku i závodu). Sportovec by měl přijít na masáţ hned po sportovním výkonu osprchovaný teplou vodou, nebo rozehřátý ze sauny (zvyšuje tak účinek masáţe). Její délka se odvíjí od velikosti plochy, kterou budeme masírovat, částečná masáţ trvá okolo15 – 30 minut, celková 45 min. Vyuţíváme celé spektrum masáţních hmatů. Po masáţi by neměla být vykonávána ţádná náročnější činnost. Je-li organismus tréninkem příliš vyčerpán je vhodné odloţit masáţ aţ na druhý den. 5.4.1. Cíle masáţe odstraňující únavu - podpora odplavení metabolitů ze svalů (kyselina mléčná a máselná) - zotavení - navrátit oběhový systém do stavu před výkonem - předcházení opoţděné svalové bolesti - ošetření zdravotních problémů po výkonu 5.5. Masáţ sportovně léčebná 7

Masáţ sportovně léčebná napomáhá doléčovat následky poranění a zkracuje dobu rekonvalescence. Její pouţití doporučuje pouze lékař. Zranění doprovázená spojená s krvácením a otoky můţeme masírovat nejdříve po 2 dnech od úrazu. Krevní výrony po 4 dnech, jizvy a vazivové srůsty 3 dny po sportovní zátěţi. Velmi dobře prospívá masáţ k odstranění svalových křečí. Sportovně léčebná masáţ trvá většinou 10 – 30 minut, odvíjí se od citlivosti a stavu masírovaného místa. Četnost je závislá na velikosti reakce, pocitech sportovce a tréninkovém plánu. Nikdy nemasírujeme sportovce, který se na masáţ necítí. 5.5.1. Cíle sportovně léčebné masáţe - podpora cévního a lymfatického oběhu, odstranění nadměrného mnoţství tkáňových tekutin v okolí poranění – rychlejší regenerace poškozené tkáně - uvolnit vazivové srůsty a jizvy, mohou být zdrojem dalších traumat - podpora pruţnosti a rozsahu pohybu v poraněné oblasti - obnova rozsahu pohybu v kloubech do optimálního stavu - psychologický účinek

6. Masáţní prostředky Volba masáţního prostředku závisí na více faktorech. Na druhu sportovní masáţe, na jejích cílech (při pohotovostní masáţi dráţdivé pouţijeme např. červenou Emspomu, při uklidňující např. Emspomu bílou) a individuální snášenlivosti a poţadavcích masírovaného. 6.1. Emulze Pro sportovní masáţ se nejvíce osvědčily emulze. Nejsou natolik mastné jako oleje, proto nevytvářejí neprodyšnou vrstvu a nezvyšují tak pocení. Nejběţnější značkou je Emspoma, která má několik variant. Bílá – univerzální s citrónovou silicí, modrá – s mentolem (chladivá), zelená – s kafrem (proti bolesti), červená – s kapsiacinem (hřejivá) a ţlutá – vodoodpudivá (vhodná pro vodní sporty a sporty v přírodě za nepříznivého počasí). Druh volíme dle typu masáţe a počasí. Dále je pouţívaná také značka Alpa a Tomfit. 6.2. Lihové prostředky Lihové prostředky jsou vhodné pro krátkodobou masáţ, protoţe se díky obsahu alkoholu rychle odpařují a zároveň ochlazují kůţi.V lihu lze rozpouštět řadu různých účinných látek, které nejsou rozpustné ve vodě a tucích. Mezi nejznámější výrobky patří Francovka Alpa, Francovka Lesana, Sportovka – ţlutá – základní, červená – hřejivá, modrá – chladivá, eukalyptová – osvěţující. 6.3. Krémy a gely Krémy a gely je vhodné pouţít při sportovně léčebné masáţi. Obsahují léčivé látky, dobře se nanášejí na pokoţku a vydrţí poměrně dlouho, mají i ochranný charakter. Velmi známé jsou gely Refit – Icegel modrý s mentolem, zelený – s kafrem, červený – s kapsiacinem, bílý – s tee tree silicí. Dále Alpa bylinný gel, Alpa gel s hřebíčkem, Lesana gel, Biomedica gel atd.

7. Masáţ v zastřešených a otevřených sportovištích V zastřešených sportovištích mohou, ale i nemusí být masérské místnosti. K masáţi můţe případně poslouţit ošetřovna, nebo šatny, kde je umístěno přenosné lehátko. Při větších soutěţích lze vyuţít i tělocvičnu, kde mají jednotlivé týmy vymezené prostory a masérská lehátka jsou oddělena zástěnou. Většinou raději nespoléháme na vybavení sportoviště a sami vlastníme lehké přenosné skládací lehátko. Velmi důleţité je udrţení hygieny i v improvizovaných podmínkách. V blízkosti by mělo být umyvadlo, toalety a sprchy. Dbáme také na soukromí sportovců, obzvláště v případě kdy masírujeme zároveň muţe a ţeny. Problémem často bývá chladno, především pokud jsou sportoviště otevřená. Proto je při masáţi sportovec oblečený a odhalujeme pouze masírované části. Na otevřených sportovištích při slunném počasí je nutné umístit masérské lehátko pod slunečník či do stínu. Další pomůcky k masáţi jako jsou: masáţní prostředky, 8

prostěradla, ručníky, hygienické ubrousky je vhodné mít v lehkém kufříku. Pokud nejsme vybaveni lehátkem je moţné k masáţi vyuţít lavičku v šatně či na tribuně, na kterou sloţíme deku, nebo vhodné molitanové doskočiště. V nejhorším případě masírujeme v kleku u sportovce leţícího na podloţce na zemi.

8. Tejpování Tejpování (taping) – název je odvozen z angličtiny, slovo „tape“ znamená páska. Tato metoda se běţně vyuţívá ve sportovním lékařství, jedná se o zpevňování kloubů pomocí lepících pásek. Pouţívá se nejen po úrazech, ale i jako prevence zranění. Nejlepší ochranou kloubu před poraněním jsou však dobře trénované svaly a správná koordinace proti sobě působící skupiny svalů. Při sportu můţe docházet k funkčním poruchám kloubu, poranění vazů. Následkem je nepevnost aţ viklavost kloubu, coţ vede k degenerativním změnám chrupavek (artróza). Mnoho let se pouţívala elastická bandáţ. Ta ale není dostatečně mechanicky pevná a nepříznivě působí na prokrvení končetiny a kloubu. Tejpování je významný pokrok. Jeho výhodou je pevnost, schopnost chránit i vazy, odlehčení šlachovým úponům a hlavně neomezuje krevní oběh. Tejpovací páska je ale jen na jedno pouţití. Na rozdíl od běţné leukoplasti se tejpovací pásky vyznačují hypoalergenní lepící vrstvou a větší přilnavostí. Nejlepší kombinace je pruţné pásky s páskou pevnou. K základnímu vybavení postačí pásky v šířce 2,5 cm a 5 cm, k dispozici jsou i v šířce 10 cm. Před přiloţením tejpu musí být pokoţka suchá, nemastná a ochlupená část dobře oholená. Tejpované oblasti těla by měly být v tzv. středním funkčním postavení. Svaly a klouby jsou pak optimálně uvolněné. Tejp nesmí způsobit funkční zábranu v rozsahu pohybu v kloubu, a omezovat prokrvení, zároveň nesmí dojít k posunu a sklouznutí pásky. Indikace - zdravé klouby – při náročném výkonu, nezvyklý terén, výskoky, dopady, prudké zastavení - klouby dříve poraněné – volnější vazy, poranění se zhojilo jizvami - klouby po vyléčeném poranění – první zatíţení (před tréninkem, závodem) Kontraindikace- akutní úrazy koţní problematika nejistá diagnosa

9. Kompenzační metody zatíţení Masáţ je velmi fyzicky náročná činnost. Nejvíce je namáháno svalstvo a klouby rukou. Zátěţ se ale přenáší i na další svaly a klouby horní končetiny, svaly krku a zad. Vzhledem k tomu, ţe většinou při masáţi stojíme, jsou zatěţovány i dolní končetiny. Mohou vznikat křečové ţíly. Při nadměrné práci, většinou, kdy je masér na počátku své praxe a svaly nejsou na zátěţ adaptovány dochází k bolestem, někdy aţ křečím, zánětům šlach a kloubním výpotkům. V těchto případech je třeba několik dní klidu a následná rehabilitace. Kompenzační, nebo-li vyrovnávací cvičení by mělo být zaměřené především na výše zmíněné svalové skupiny, které je vhodné především protahovat. Doplňkem můţe být celková relaxace organismu a plavání. Předcházení únavě a poruchám pohybového systému značně napomůţeme optimálním postojem při masáţi. Správný postoj je třeba si zachovat i při masáţi v improvizovaných podmínkách na otevřených sportovištích atd.

9

11. Postupy sportovní masáţe odstraňující únavu 11.1. SPORTOVNÍ MASÁŢ ZAD Poloha leh na zádech ÚVODNÍ TŘENÍ – a) plochou dlaně b) klikatě – provrtávání c) obtahování HNĚTENÍ – vlnovité ROZTÍRÁNÍ – a) patkou b) čtyřmi prsty c) osmi prsty d) palcem e) pěstí (vzpřimovače) , f) ţehlička g) vytírání podlopatkového svalu – malíková hrana, palec h) vytírání meziţebří TEPÁNÍ – a) smetání b) vějířovité CHVĚNÍ - spojuje se s závěrečným třením ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ – plochou dlaně spojené s vychvěním

Obr. 1 Úvodní tření – plochou dlaně

Obr. 2 Hnětení – vlnovité

10

Obr. 3 Roztírání – čtyřmi prsty

Obr. 5 Roztírání – palcem

Obr. 7 Roztírání – podlopatkového svalu palcem

Obr. 4 Roztírání – osmi prsty

Obr. 6 Roztírání – žehlička

Obr. 8 Tepání - smetání

Obr. 9 Tepání - vějíř

11.2. SPORTOVNÍ MASÁŢ ŠÍJE Poloha - sed, mírný předklon 11

ÚVODNÍ TŘENÍ – a) dlaní b) vidlicí HNĚTENÍ – vlnovité ROZTÍRÁNÍ – a) malíková hrana do patky b) špetkou do čtyř prstů ( ve 3 řadách ) - k akromionu, přes lopatku,podél TEPÁNÍ – a) smetání b) vějířovité ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ SHODNÉ S ÚVODNÍM

Obr. 1 Úvodní tření – vidlicí

Obr. 2 Roztírání - špetkou

Obr. 3 Tepání - vějíř 11.3. SPORTOVNÍ MASÁŢ DOLNÍ KONČETINY – PŘEDNÍ STRANA Poloha – leh na zádech

ÚVODNÍ TŘENÍ – a) plochou dlaně b) obtahování c) přerušovaný stisk PRSTY Roztírání – palci NÁRT Roztírání – a) patkou 12

páteře

b) špetkou c)palci KOTNÍK Roztírání – a) patkou dlaně b) špetkou c) palci BÉREC Tření - obtahování Roztírání – a) patkou dlaně b) palcem KOLENO Roztírání – a) patkou dlaně b) špetkou c) obkruţování palci ( osmička ) d) protipohyb e) vidlicí STEHNO Tření – a) vytírání přes ruku b) obtahování postraní fascie Hnětení – a) uchopování a odtahování b) vlnovité c) finské , slalom + spirálky Roztírání – patkou dlaně postraní fascie Tepání – a) vějířovité b) kombinovaný hmat Chvění – a) rychlé válení b) vidlice c) vytřásání DK ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ SHODNÉ S ÚVODNÍM

Obr. 1 Úvodní

tření – plochou dlaně

Obr. 2 Úvodní tření - obtahování

13

Obr. 3 Roztírání prstů – palci

Obr. 5 Tření bérce – obtahováním

Obr. 7 Roztírání – palcem

Obr. 9 Roztírání – obkružováním

Obr. 4 Roztírání kotníků – patkou dlaně

Obr. 6 Roztírání – patkou dlaně

Obr. 8 Roztírání kolene – patkou dlaně

Obr. 10 Roztírání - protipohyb

14

palci

Obr. 11 Hnětení – uchopování odtahování Obr. 12 Hnětení – vlnovité

Obr. 13 Hnětení – finské spirálky

Obr. 14 Tepání – kombinovaný hmat

Obr. 15 Chvění – rychlé válení

11.4. SPORTOVNÍ MASÁŢ DOLNÍ KONČETINY – ZADNÍ STRANA Poloha – leh na břiše

ÚVODNÍ TŘENÍ – a) plochou dlaně b) obtahování c) přerušovaný stisk PLOSKA NOHY Tření - obtahování 15

Roztírání – a) patkou dlaně b) palci c) pěstí ACHILLOVA ŠLACHA Tření – a) nůţkový hmat b) kolébka Hnětení – a) vlnovité b) palci LÝTKO Tření - vytírání přes ruku Hnětení – a) uchopování a odtahování b) vlnovité c) finské, slalom + spirálky Tepání – a) smetání b) vějířovité Chvění – vidlicí, pokrčená noha STEHNO Tření – a) vytírání přes ruku b) obtahování postraní fascie Hnětení – a) uchopování a odtahování b) vlnovité c) finské – slalom + spirálky Roztírání – patkou dlaně – postraní fascie Tepání - sekání Chvění – vidlicí HÝŢDĚ Tření – plochou dlaně Hnětení – a) vlnovité b) pěstmi -protlačování Roztírání – osmi prsty Tepání – pěstmi Chvění – vidlicí ZÁVŘEČNÉ TŘENÍ SHODNÉ S ÚVODNÍM

16

Obr. 1 Úvodní tření – přerušovaný stisk

Obr. 3 Tření Achillovy šlachy nůžkový hmat

Obr. 5 Hnětení – palci

Obr. 2 Tření plosky - obtahování

Obr. 4 Tření - kolébka

Obr. 6 Chvění lýtka - vidlicí

Obr. 7 Hnětení hýždí – protlačováním pěstmi Obr. 8 Tepání - pěstmi

17

Obr. 9 Chvění - vidlicí

11.5. SPORTOVNÍ MASÁŢ HORNÍ KONČETINY Poloha - polosed na lehátku ÚVODNÍ TŘENÍ - stejnostrannou HK - druhostrannou HK PRSTY Roztírání – a) palci b) nůţkový hmat c) všemi prsty HŘBET RUKY Roztírání – a) patkou b) špetkou c) palci DLAŇ Hnětení – vlnovité Roztírání – a) patkou b) palci c) pěstí ZÁPĚSTÍ Roztírání – a) hřbetní strana patkou b) špetkou c) palci d) vidlicí PŘEDLOKTÍ Tření - vytírání přes ruku Hnětení – a) vlnovité b) finské – slalom + spirálky c) pomalé válení Tepání – a) smetání b) vějíř 18

Chvění – rychlé válení LOKET Roztírání – a) patkou b) špetkou c) palci PAŢE Biceps Tření – vytírání přes ruku Hnětení – a) uchopování a odtahování b) vlnovité c) finské – slalom + spirálky Tepání – a) smetání b) vějířovité Triceps Vytírání - přes ruku

Hnětení – a) uchopování a odtahování b) vlnovité c) finské – slalom + spirálky d) pomalé válení společně s bicepsem Tepání – a) smetání b) vějířovité Chvění – rychlé válení RAMENO Tření – vytírání přes ruku – milenecký hmat Hnětení – a) vlnovité b) finské slalom + spirálky Roztírání – a) patkou dlaně b) čtyřmi prsty Tepání - vějířovitě Chvění – a) vidlicí b) vytřásání HK ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ SHODNÉ S ÚVODNÍM

19

Obr. 1 Úvodní tření – druhostrannou HK

Obr. 3 Roztírání – nůžkový hmat

Obr. 2 Roztírání prstů – palci

Obr. 4 Roztírání – všemi prsty

Obr. 5 Roztírání hřbetu ruky – patkou dlaně

Obr. 7 Roztírání – palci

Obr. 6 Roztírání - špetkou

Obr. 8 Hnětení palcového valu - vlnovité

20

Obr. 9 Roztírání – patkou

Obr. 11 Roztírání dlaně – pěstí

Obr. 13 Roztírání – špetkou

Obr. 15 Roztírání – vidlicí

Obr. 10 Roztírání - palci

Obr. 12 Roztírání zápěstí - patkou

Obr. 14 Roztírání - palci

Obr. 16 Tření předloktí – vytírání přes ruku

21

Obr. 17 Hnětení – vlnovité

Obr. 19 Hnětení – pomalé válení

Obr. 18 Hnětení – finské - slalom

Obr. 20 Roztírání - špetkou

Obr. 21 Hnětení tricepsu – uchopování odtahování

Obr. 22 Hnětení – finské - spirálky

Obr. 23 Tření ramene – vytírání přes ruku Obr. 24 Hnětení - vlnovité 22

Obr. 25 Hnětení – finské

Obr. 26 Roztírání - patkou

Obr. 26 Roztírání – čtyřmi prsty

Obr. 27 Chvění - vidlicí

Obr. 28 Chvění – vytřásání HK

11.6. SPORTOVNÍ MASÁŢ – HRUDNÍK Poloha - leh na zádech ÚVODNÍ TŘENÍ – plochou dlaní HNĚTENÍ – vlnovité ROZTÍRÁNÍ – a) patkou dlaně b) čtyřmi prsty 23

c) osmi prsty d) vytírání meziţebří TEPÁNÍ – a) smetání b) vějířovité CHVĚNÍ – vidlicí ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ SHODNÉ S ÚVODNÍM

Obr. 1 Úvodní tření – plochou dlaní

Obr. 3 Roztírání – patkou

Obr. 5 Roztírání – osmi prsty

Obr. 2 Hnětení - vlnovité

Obr. 4 Roztírání – čtyřmi prsty

Obr. 6 Roztírání – vytírání meziţebří prsty 24

Obr. 7 Tepání – smetání

Obr. 8 Tepání - vějíř

Obr. 9 Chvění – vidlicí 11.7. SPORTOVNÍ MASÁŢ - BŘICHO Poloha - leh na zádech, nohy pokrčené, podloţené válcem ÚVODNÍ TŘENÍ – a) plochou dlaní b) hřbetem ruky

c) obtahování do T HNĚTENÍ - vlnovité ROZTÍRÁNÍ - čtyřmi prsty TEPÁNÍ – a) smetání b) lehké bubnování CHVĚNÍ – a) vidlicí b) dlaní ( dribling ) ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ SHODNÉ S ÚVODNÍM

25

Obr. 1 Úvodní tření – hřbetem ruky

Obr. 2 Úvodní tření – obtahování do T

Obr. 3 Hnětení – vlnovité

Obr. 4 Roztírání – čtyřmi prsty

Obr. 5 Chvění - vidlicí Literatura: Flandera, S., Hrdlička, L., Taping. Prevence a léčba poruch pohybového aparátu. Příručka pro maséry a samoléčbu. Olomouc: Poznání, 2001.101 s. ISBN 80-902739-9-8 Hošková, B., Masáţ ve sportu. Praha: Olympia, 2000. 124 s. ISBN 80-7033-093-7 Kvapilík, J., Sportovní masáţ pro kaţdého. Praha: Olympia, 1991. 147 s. ISBN 80-7033-120-8 Ţaloudek, K., Masáţ. Praha: Avicenum, 1975.

26