SPOLUPRÁCE VYSOKÉ ŠKOLY SE ZÁKLADNÍMI A STŘEDNÍMI ŠKOLAMI PŘI INTERGRACI INTERAKTIVNÍ TABULE DO VZDĚLÁVÁNÍ

Sborník příspěvků z mezinárodní konference ERIE 2010, Praha 10. - 11. 2010, ISBN 978-80-213-2084-0..

SPOLUPRÁCE VYSOKÉ ŠKOLY SE ZÁKLADNÍMI A STŘEDNÍMI ŠKOLAMI PŘI INTERGRACI INTERAKTIVNÍ TABULE DO VZDĚLÁVÁNÍ Anna Martinková [email protected] Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra informačních a komunikačních technologií, Českobratrská 16, Ostrava 701 03, Česká republika

ABSTRAKT V současné době je integrace ICT do vzdělávání na vzestupu zejména v oblasti zavádění interaktivních tabulí do výuky. Je na vysokých školách, aby připravovala budoucí učitele na inovace, se kterými se budou setkávat ve školách od počátku své učitelské kariéry. Současně však je také nutné spolupracovat se školami, v nichţ je potřebné vzdělávat uţ pracující učitele. Příspěvek nejprve vychází z výsledků výzkumů realizovaných v zahraničí a spolu se zkušenostmi u nás nabízí vlastní témata, kterými by se měli zabývat pedagogové při zavádění interaktivní tabule do výuky jako materiálně didaktického prostředku, který inovuje proces vzdělávání. Osvědčuje se rozvíjet u učitelů potřebné dovednosti pro práci s interaktivní tabulí současně s kompetencemi vhodně volit vyučovací metody a organizační formy práce, které přihlíţejí na způsoby učení ţáků. Na základě spolupráce VŠ se ZŠ a SŠ jsou realizovány workshopy pro učitele a poskytovány studijní opory. Na VŠ se do vzdělávacích programů, zabývajících se zaváděním ICT do výuky, vkládají témata, která se zabývají interaktivními tabulemi ve výuce. Příspěvek poukazuje na metodiku, jak je moţné rozvíjet potřebné kompetence učitelů pro vhodné vyuţívání interaktivní tabule v pedagogické praxi. KLÍČOVÁ SLOVA Interaktivní tabule (i-tabule), vyučovací metody a formy aktivní práce ţáků, principy učení ţáků, aktivní zapojení, sociální participace, smysluplné učení, taxonomie vzdělávacích cílů.

Úvod Rozmach zavádění interaktivních tabulí (i-tabulí) do výuky se v zahraničí projevuje jiţ několik let. Jejich expanzivní zavádění bývá realizováno do všech tříd a nikoliv jen do specializovaných učeben na školách. Přístup k i-tabuli mají učitelé i ţáci kaţdodenně. Realizované zahraniční výzkumy ukazují, ţe takto expanzivně prováděná inovace ve vzdělávání je účinnější, neţ při vybavování jen několika kusy i-tabulí na školu. O účinnosti inovace výuky s i-tabulí nebo bez ní, bylo provedeno několik výzkumů jiţ v dřívějších letech [1]. Tyto výzkumy dokazují pozitivní výsledky v účinnějším dosahování vzdělávacích cílů výuky při vhodném pouţití i-tabule a zejména pozitivní výsledky ve zlepšení kvality vzdělávání z pohledu ţáka. Způsob učení ţáků je díky i-tabule podporován principy, které byly popsány Mezinárodní akademií vzdělávání (IAE – International Academy of Education) jiţ v letech 1999 – 2003. Řada škol na těchto principech zaloţila své inovativní vzdělávací programy. Jedná se zejména o tři základní principy, jak se děti učí: aktivní zapojení, sociální participace, smysluplné 1


činnosti [2]. Při hledání vhodných inovativních didaktických prostředků, kterých lze vyuţívat ve výuce, se ukazuje, ţe i-tabule je jedním z velmi účinných nástrojů, jak dosáhnout změn současně s vhodně pouţitými vyučovacími metodami. Například v doposud převaţujícím pouţívání vyučovacích metod, které zprostředkovávají ţákům hotové vědomosti, dovednosti a návyky, namísto vyučovacích metod a forem aktivní práce ţáků [3]. V zahraničních výzkumech byly sledovány u učitelů změny, které vznikaly v jejich způsobu výuky při pouţívání i-tabule. Jejich vyučovací styl se postupně měnil při získávání nových zkušeností práce s i-tabulí a při aktivním zapojování ţáků do výuky. Původní interaktivita, která vznikala mezi učitelem a ţákem a mezi ţáky navzájem, se rozvinula o interaktivitu mezi ţákem a učební pomůckou prezentovanou na i-tabuli. I-tabule se stala prostředníkem mezi ţákem a učitelem a je na učiteli, aby ji dokázal vhodně a účinně vyuţít [4]. V následujícím textu je konkretizována analýza výsledků zahraničních výzkumů z didaktického pohledu pedagogických změn, které nastávají při zavádění i-tabule do výuky.

Metodologie Problémy praxe při zavádění i-tabulí do škol a možnosti jejich řešení

Podobně jako tomu bylo v britských základních školách, kdy vláda podpořila v letech 2003 – 2004 projekt Rozšíření i-tabulí do základních škol - project the Primary Schools Whiteboard Expansion (PSWE) [4], i u nás je nastartován projekt EU „Peníze školám“ z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento projekt je připraven v České republice v mnohem širším záběru moţností inovace ve vzdělávání a je určen pro všechny základní školy, ale není zaměřen jako v Anglii speciálně na i-tabule. Lze však předpokládat, ţe základní školy, pro které je projekt určen, vyuţijí této moţnosti k jejich nákupu. Jiţ v posledních dvou letech se rozmohl nákup i-tabulí do všech tříd vybraných základních škol také v České republice. Zejména na prvním stupni základních škol byly instalovány do tříd i-tabule v rámci projektů ESF s tématy např. Interaktivní výukou ke splnění Školního vzdělávacího programu. Doposud se i-tabule instalovaly pouze do některých učeben základních a středních škol, ale také vysokých škol. Ukázalo se však, ţe jejich vyuţívání je slabé. Jsou vyuţívány pouze nadšenými pedagogy – inovátory, kteří se dokázali vyrovnat s faktem, ţe v učebně nemohou být kaţdodenně a přesto byli schopni rozvíjet své kompetence v této oblasti a vyuţívat účinně i-tabuli ve výuce. Na mnoţství pořádaných konferencí a workshopů se tito angaţovaní učitelé setkávali a předávali si vlastní zkušenosti asi od roku 2003. Na Internetu se rozvíjely portály s výukovými materiály speciálně pro i-tabuli. Problémem praxe však bylo přetrvávání mnohdy nevhodného způsobu výuky s i-tabulí, která nezohledňovala její didaktické moţnosti a slouţila často pouze jako didaktická technika k pasivním prezentacím výukových materiálů, které předkládali učitelé ţákům bez moţnosti jejich interaktivního zapojení. Často však učitelé i-tabuli nevyuţívali vůbec, přestoţe se v některých učebnách školy nacházela. Nejčastějším důvodem byly jejich nedostatečné kompetence vyuţívat i-tabuli ve výuce [5]. Nastala potřeba věnovat se rozvoji kompetencí učitelů pracovat s i-tabulí jako s materiálně didaktickým prostředkem výuky, který podporuje inovaci ve vzdělávání a účinněji vede k dosaţení stanovených cílů výuky. Stejně jako v zahraničí i na našich školách brzy učitelé zjistili, ţe jim nestačí pouhé dovednosti ovládat i-tabuli po technické stránce, ale ţe je zapotřebí rozvíjet kompetence vhodnými vyučovacími metodami a organizačními formami vyuţívat i-tabuli v pedagogické praxi. Těmito problémy 2


praxe se zpočátku nezabývaly ani společnosti, které prodávaly a instalovaly i-tabule do škol a současně prováděly školení učitelů. Situace se zlepšila, kdyţ lektorovali učitelé z praxe, ale přesto jejich úroveň ne vţdy dosahovala poţadované úrovně. Samotným lektorům chybí vzdělání specializované v oblasti didaktiky na integraci ICT vzdělávacích technologií do výuky. Výrazně lepší situace byla ve Střediscích vzdělávání, která vznikala přímo na školách, kde se i-tabule vyuţívaly, nebo v Centrech celoţivotního vzdělávání při VŠ. Jejich vzdělávací programy, například v dlouhodobých nebo krátkodobých kurzech i-tabulí, procházejí schvalovací procedurou přes akreditační komisi Ministerstva školství a dávají tak záruku, ţe lektoři jsou dostatečně erudovaní a zkušení v této oblasti. Naším doporučením je dostat toto vzdělávání přímo na vysoké školy. Je na pedagogických fakultách, aby připravovaly budoucí učitele na inovace, se kterými se budou setkávat ve školách od počátku své učitelské kariéry. Současně však je také nutné spolupracovat se školami, v nichţ je potřebné vzdělávat uţ pracující učitele. Při sestavování těchto vzdělávacích programů na vysokých školách nebo workshopů pro učitele z praxe je vhodné čerpat ze zkušeností a výsledků výzkumů z této oblasti také v zahraničí. Vycházení ze zkušeností v zahraničí a z výsledků realizovaných výzkumů

Zahraniční výzkumy ukazují, ţe snad nejlépe se rozvíjely kompetence učitelů přímo v praxi, pokud bylo moţné pracovat s ţáky u i-tabule kaţdodenně a po dobu 2 let. Za tuto dobu byly kompetence učitelů prokazatelně lepší a výsledky se dostavily i při srovnání dosaţených výsledků ţáků v jejich celostátním testování, které realizovaly základní školy například ve Velké Británii v letech 2004 – 2006. V té době probíhaly výzkumy a pozorování procesu vzdělávání pomocí i-tabule ve třídách základních škol v projektu PSWE [4]. Naše praktické zkušenosti [5, 6] a výsledky z výzkumu PSWE spolu s dalšími celosvětově prezentovanými názory [7, 8] ukazují na tyto zajímavé aspekty: 1. I přes nadšení ţáků pro i-tabuli a zvýšení jejich motivace nemusí ţáci dosáhnout zlepšených výsledků, pokud nebudou zvládnuty současně s uţíváním i-tabule ve výuce také vhodně didaktické principy. Ty by měly směřovat k aktivní formě práce ţáků ve výuce. Vyučování by mělo být zaměřeno na porozumění a myšlení, nikoliv jen na zapamatování a rutinní procvičování (viz prezentace výzkumných zjištění Mezinárodní akademie vzdělávání – IAE o didaktických principech Efektivního učení ve škole). 2. Na školách, kde se i-tabule pouţívala ve všech třídách nejméně po dobu 2 let (tím bylo zajištěno i zlepšení vyučovacího stylu učitele), byl prokázán progresivní rozvoj u všech ţáků, kteří pouţívali i-tabuli ve výuce v prokazatelných celostátních testech – viz projekt PSWE v Anglii [4]. Nejen průměrní a nadprůměrní ţáci prokázali zlepšení svých výsledků ve výuce, ale zejména nejmladší ţáci s omezeným písemným projevem a starší ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami byli vysoce motivováni tím, ţe prostřednictvím i-tabule mohli prokázat své dovednosti a znalosti. Tyto účinky se prokázaly jako největší při skupinové práci nebo jednotlivě u i-tabule, nikoliv při práci frontální. 3. Videozáznamy z hospitací ve třídách zařazených do projektu v Anglii (projekt PSWE) [4] poskytly cenné informace pro výzkumné pracovníky, protoţe usnadňují analytický přístup k novým prvkům v procesu pedagogických změn:

3




i-tabule je prostředkem v interakci mezi ţákem a učitelem, ţák často směřuje ve výuce svou pozornost na i-tabuli místo na učitele, dochází ke změnám rolí učitelů i ţáků a zlepšuje se sociální participace při společném učení s ţáky,



dochází ke změně doposud pouţívaných vyučovacích metod na metody vhodné pro práci s i-tabulí, učitelé objevují nové moţnosti, které jim poskytuje i-tabule,



technologická inovace ve vzdělávání neprobíhá v izolaci, pokud jsou i-tabule instalovány do všech tříd na škole a učitelé si své nápady a zkušenosti předávají neformálně např. o přestávkách ve škole, jsou to cenné rozhovory mezi kolegy, kdykoliv je potřeba, angaţovanost učitelů je podpořena společným zájmem,



učitelé v praxi nesou břemeno v rozhodování a volbě vhodných způsobů práce s i-tabulí tak, aby interaktivita byla podpořena, Je nezbytné věnovat se i problematice: jak mluvit produktivně ve skupinách ţáků při práci u i-tabule [7], jak rozvíjet kooperativní učení, aby se ţáci mohli učit u i-tabule od sebe navzájem [8],



pokud hlas učitele, který vyjadřoval své myšlenky, nebyl ţáky pochopen, umoţnila i-tabule stejnou myšlenku vyjádřit jinak, aby ţák pochopil a přitom byl interaktivně zapojen do sdělovaného obsahu,



jinou pozornost si zasluhují u i-tabule ţáci mladší proti starším, starší ţáci rádi přenechávají učitelům zodpovědnost za své učení, neradi odhalují své slabiny, ale přitom mají dostatek zkušeností a kontextuálního porozumění, aby dokázali čerpat z předkládaných informací, je zapotřebí, aby si učitel uvědomoval tyto rozdíly.

Výsledky a diskuse První výsledky zavádění tématu i-tabulí do vzdělávacího programu VŠ

Na základě výsledků zahraničních výzkumů a praktických zkušeností u nás v oblasti vyuţívání i-tabulí ve výuce a na základě zkušeností s rozvojem kompetencí učitelů vyuţívat účinně i-tabuli ve výuce [5] nastala potřeba připravit na pedagogickou praxi také budoucí učitele jiţ na vysokých školách. V zimním semestru absolvovali studenti Pedagogické fakulty Ostravské univerzity formou vysokoškolského denního i distančního studia výuku v předmětu Vzdělávací technologie. Při plnění zadaných úkolů si mohli studenti vyzkoušet tvorbu výukových materiálů a učebních pomůcek také pomocí software i-tabule. Nejvýznamnější zkušenosti však získali studenti v oboru Informační technologie ve vzdělávání. Studenti tohoto vzdělávacího programu mohou po absolvování studia působit na školách jako specialisté v oboru zavádění ICT do výuky a mohou prosazovat také výuku s itabulí. V předmětech: Didaktika vzdělávacích technologií a Tvorba a užití didaktických médií studenti probrali mimo jiné i tato témata, jeţ jsou vyuţitelná v praxi nejen s i-tabulí: 1. Interaktivita, interaktivní výuka, role učitele a ţáka. Technologie i-tabulí. 2. Aplikace didaktických principů Efektivního učení ve škole (prezentované IAE) také do výuky s i-tabulí: aktivní zapojení, sociální participace a smysluplné učení [2]. 3. Didaktické prostředky materiální a nemateriální, součinnost vyučovacích metod a organizačních forem při výuce s i-tabulí, metody aktivní práce ţáků proti metodám, které zprostředkovávají ţákům hotové vědomosti, dovednosti a návyky [3, 8]. 4


4. Osobnost učitele a jeho vyučovací styl při pouţití i-tabule ve výuce, aktivní učení proti pasivnímu příjmu informací [9]. 5. Edukační cíle, taxonomie vzdělávacích cílů při navrhování učebních pomůcek pro i-tabuli [10]. 6. Tvorba učebních pomůcek pro i-tabuli na základě stanovení vzdělávacího cíle podle taxonomie Niemierka nebo Blooma. 7. Tvorba interaktivních výukových materiálů, které vznikaly přepracováním původních statických prezentací na interaktivní, srovnání. Prezentace se mění tak, aby z pohledu ţáka bylo moţné zasahovat do jejich chodu a interaktivně vstupovat do procesu učení. Interakce tak vzniká mezi ţákem a učitelem prostřednictvím i-tabule. 8. Učební texty prezentované na i-tabuli, didaktické zásady pro odkrývání učebních textů a jejich interaktivní objevování pomocí nástrojů i-tabule. 9. Rozvoj kompetencí učitelů vyuţívat vytvořené učební pomůcky v pedagogické praxi situačními metodami. Postupné zavádění do pedagogické praxe formou asimilace získaných dovedností při vhodné volbě vyučovacích metod a organizačních forem výuky. Pojem interaktivity je vysvětlen na základě známé interakce mezi učitelem a ţákem a mezi ţáky navzájem. Nově vzniklá interaktivita mezi ţákem a učební pomůckou prezentovanou na i-tabuli je vysvětlována jako moţnost interakce mezi ţákem a učitelem prostřednictvím itabule. Ţákova interaktivita je chápána tak, ţe ovládá učební pomůcku na i-tabuli, aktivně vstupuje do chodu této učební pomůcky a ovlivňuje její další průběh podle situace, která vzniká zároveň v rámci sociální participace v procesu učení se spoluţáky ve třídě a s učitelem, jeţ je často v roli koordinátora. Tím se učební pomůcka prezentovaná na i-tabuli liší od výukových programů, které jsou naprogramovány předem a nemohou reagovat na aktuální situaci vzniklou při výuce a neumoţňují řešit obsah učiva v souvislosti s příklady, které např. uvádějí ţáci ze svého ţivota. Při tvorbě vlastních interaktivních učebních pomůcek je velmi důleţitá tematická část zabývající se taxonomií vzdělávacích cílů. Pochopením úrovní taxonomie cílů Niemierka mohli studenti vytvářet učební pomůcky jako kompletní výukové materiály s dodrţením didaktických zásad jako je například posloupnost obtíţnosti úloh. Roztřídili nejprve učební pomůcky z galerií software i-tabule do dvou úrovní vzdělávacích cílů Niemierka, poté se zaměřili na 1. úroveň tj. zapamatování a porozumění poznatkům. Pomocí aktivních sloves vzdělávacích cílů pak formulovali zadání úkolu. Přitom museli mít na zřeteli vhodnou formulaci úloh pro ţáky tak, aby u i-tabule ţáci mluvili a naplňovali interaktivitu vzájemným dialogem mezi učitelem a ţákem prostřednictvím i-tabule. Pouhé „klikání“ a „přetahování“ objektů, pokud jsou formulace úloh pouze typu: přiřaď, vytvoř správné dvojice, sestav aj., se jeví jako nedostačující a připomíná spíše individuální práci ţáka s výukovým programem. Je na učiteli, aby zadání úloh pro ţáky správně formuloval. Je moţné čerpat ze seznamu aktivních sloves uvedených v taxonomiích vzdělávacích cílů Niemierka nebo Blooma. Na počátku formulace úlohy vedoucí k mluvení ţáků by měla být tato aktivní slovesa: pojmenovat, objasnit, vysvětlit, dokázat, jinak formulovat, vyjádřit vlastními slovy, interpretovat, popsat, reprodukovat, obhájit, uvést klady a zápory, zdůvodnit atd. Teprve poté by měla následovat aktivní slovesa typu: přiřadit, seřadit, napsat, nakreslit, opravit, vytvořit, rozeznat, vybrat, doplnit. Příklady aktivních sloves byly vybrány z taxonomie vzdělávacích 5


cílů Niemierka. V tomto textu bylo poprvé provedeno jejich roztřídění z hlediska pobídky k mluvení ţáků při řešení zadaných úloh. Zaveďme proto nové označení těchto aktivních sloves jako: 1) verbální aktivní slovesa a 2) neverbální aktivní slovesa vedoucí k činnosti. Verbální aktivní slovesa vybízejí k mluvení ţáků při plnění úkolů a nikoliv jen k činnostem jako je například přesouvání a klikání na objekty umístěné na i-tabuli. Mluvení a dialogy mezi ţáky jsou povaţovány za velmi důleţitou součást výuky s i-tabulí zejména pro zlepšení výsledků v procesu učení v rámci sociální participace. Také v zahraničí se zabývali skupinovou prací ţáků před i-tabulí formou kooperativního učení a vedení dialogů mezi ţáky, které hraje významnou roli [7]. Tříděním učebních pomůcek obsaţených v galeriích software i-tabule podle taxonomie vzdělávacích cílů bylo zjištěno, ţe některé učební pomůcky mohou vhodným upravením plnit vícero úrovní vzdělávacích cílů. Uveďme si jako příklad učební pomůcku pro elementární výuku, ve které se ţáci učí zapamatovat poznatky. Jedná se o I. úroveň a jeho první část v taxonomii vzdělávacích cílů podle Niemierka tj. „zapamatování poznatků“. Ve druhé části pak pro „porozumění poznatkům“ byla pouţitá stejná učební pomůcka, ale vhodně upravená v zadání úkolu. Pro srovnání jsou uvedeny následně oba obrázky 1, 2 i se zadáním úkolu, který vyuţívá aktivních sloves vybraných ze zmiňované taxonomie.

Obr. 1: Zapamatování poznatků: pojmenuj zvířata na obrázku a správně přiřaď názvy k obrázkům.

Obr. 2: Porozumění poznatkům: objasni a vyjádři vlastními slovy, z jakých zvířat získáváme tyto suroviny.

Tento způsob rozboru učebních pomůcek podle stanovení cílů výuky vedl studenty k hlubšímu pochopení významu pouţité učební pomůcky v souvislosti s probíraným učivem i jeho fázemi. Studenti se pak nedopouštěli chyb při nevhodné volbě učebních pomůcek ve fázích výuky a dodrţovali zásady posloupnosti od nejniţší úrovně po vyšší a také vhodně formulovali zadání úloh tak, aby vedli ţáky k mluvení a dialogu. Spolupráce VŠ se základními a středními školami

Na základě zkušeností s výukou budoucích učitelů a dalších odborníků ve vzdělávání v oblastech zavádění i-tabulí do výuky, které byly popsány v tomto textu, nastala potřeba věnovat se také jiţ pracujícím učitelům. Těmto učitelům z praxe jsou v současnosti poskytovány projekty financované EU z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost například: SYNERGIE – Spolupráce VŠ se ZŠ a SŠ, Počítačem podporovaná výuka učitelů přírodovědných předmětů (řešitelem obou projektů je Ostravská 6


univerzita), Další vzdělávání pracovníků školství ve vyuţívání informačních a komunikačních technologií (řešitelem je Technická univerzita VŠB). V rámci těchto projektů jsou pro učitele připraveny workshopy. V nich si učitelé zkoušejí praktickými činnostmi u i-tabule takové situace, které mohou nastat ve výuce. Rozvíjení poţadovaných kompetencí pro práci s i-tabulí ve výuce je podpořeno řízeným distančním sebevzděláváním. Učitelé mají k dispozici distanční text [11] jako oporu pro samostudium. Tímto textem jsou provázeni jednotlivými lekcemi kurzu spolu s moţností elektronické komunikace s tutorem kurzu. Pomůckou jsou také odkazy z distančního textu na videovýuku jednotlivých praktických lekcí s i-tabulí. Tyto lekce jsou pro účastníky kurzu dostupné na Internetu (technologie Media Site). Celý kurz vychází z tematických oblastí zaměřených na didaktiku a pedagogické změny, které nastávají při práci s i-tabulí. Osnova témat byla popsána výše na s. 5. Kurzy realizované pomocí workshopů jsou zaměřeny na spojení teorie s praxí. Učitelé z praxe, kteří jiţ absolvovali tyto workshopy, byli upozorněni na didaktické aspekty zmíněné v tomto článku. Situačními metodami se naučili vhodně volit vyučovací metody a organizační formy při práci s i-tabulí ve výuce tak, aby byla rozvíjena aktivní a tvořivá činnost ţáků vedená dialogy.

Závěr Jednou z moţností inovace ve vzdělávání je pouţívání ICT ve výuce. V tomto textu bylo popsáno vyuţití i-tabule ve výuce spolu s tématy, které by měly být řešeny při rozvoji kompetencí učitelů vyuţívat vhodně i-tabuli ve výuce. Článek je pro učitele inspirací a doporučením, jak v pedagogické praxi řešit některá úskalí, která se týkají zejména didaktických problémů při integraci i-tabule do vzdělávání. Je však zapotřebí si uvědomit, ţe i-tabule je pouze jednou z variant zavádění ICT do výuky. Popsané výukové materiály lze úspěšně vyuţívat i bez i-tabule. Postačí promítací plocha, projektor a jeden učitelský počítač. Interaktivitu lze naplnit mnoha způsoby. Interaktivní vzdělávací objekty umoţňují aktivně zasahovat do obsahu výukového materiálu a podle aktuálních potřeb jej měnit. Při vyuţívání těchto objektů je velmi významná sociální participace, díky níţ se ţáci učí vzájemně od sebe, proto je zapotřebí vést ţáky k mluvení a dialogu. Doporučením pro pedagogickou praxi je vhodně didakticky řešit zavádění ICT do výuky. Zaměřit se na pedagogický směr, o kterém pojednává celý článek, nikoliv na technologii samotnou.

Literatura [1] INTERNATIONAL

RESEARCH.

2007

–

2010.

Found

on

>

[2] International Academy of Education (IAE). Effective Teaching in Schools. 2005, p. 17 – 42. ISBN 80-7178-556-3 [3] PECINA, P.; ZORMANOVÁ, L. Metody a formy aktivní práce žáků v teorii a praxi.. 2009, p. 40. ISBN 978-80-210-4834-8 [4] LEWIN, C.; SOMEKH, B.; STEADMAN, S. Embedding interactive whiteboards in teaching and learning: The process of change in pedagogic practice. Journal: Education and Information Technologies. On-line: September 24, 2008, p. 291-303. ISSN 1360-2357 7


[5] MARTINKOVÁ, A. Dizertační práce: Rozvoj kompetencí učitelů vytvářet učební pomůcky s interatkivní tabulí. UKF in Nitra 2009. [6] MARTINOVÁ, A. Interactive ICT and Media Site Video Tutorials in Education. Roţnov pod Radhoštěm, 2009. ISBN 978-80-7368-459. Found on: http://edu.vsb.cz/interaktivni_tabule/publikacni_cinnost/2008_2009/2009_09_17_RpRadhostem_ISBN_978-80-7368-4594_AJ_RECENCZE_sbornikTISKstr146.PDF

[7] WARWICK, P.; MERCER, N.; KERSHNER, R.; STAARMAN, K. J. In the mind and in the technology: The vicaerious presence of the teacher in pupil´s learning of science in collaborative group activity at the interactive whiteboard. Computers & Education 55, 2010, p. 350 – 362. [8] SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 2007, p. 181 – 248. ISBN 978-80-247-1821-7 [9] KYRIACOU, CH. Essentials Teaching Skills. 2008, p. 7 – 23. ISBN 978-80-7367-434-2 [10]

KALHOUS, Z. – OBST, O. Školní didaktika. 2002, p. 273-292. ISBN 80-7178-253-X

[11] MARTINKOVÁ, A. – SYNERGIE project CZ.1.07/2.2.00/07.0355. Tvorba učebních pomůcek pomocí i-tabule Smart Board. 2010.

8

SPOLUPRÁCE VYSOKÉ ŠKOLY SE ZÁKLADNÍMI A STŘEDNÍMI ŠKOLAMI PŘI INTERGRACI INTERAKTIVNÍ TABULE DO VZDĚLÁVÁNÍ

Recommend Documents