společnosti J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. týkající se investičních služeb

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY

společnosti

J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s.

týkající se investičních služeb

-

obhospodařování majetku zákazníka na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (portfolio management)

-

investiční poradenství týkající se investičních nástrojů

1. Úvodní ustanovení 1.1

1.2

Všeobecné obchodní podmínky společnosti J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. vydané ve smyslu ustanovení § 273 Obchodního zákoníku upravují základní podmínky, za kterých Investiční společnost poskytuje investiční služby svým Klientům. Investiční společnost poskytuje Klientovi investiční službu uvedenou v článku 5 bodě 5.2 písm. a) VOP na základě Smlouvy a těchto VOP. Pokud se úprava některé otázky ve VOP liší od úpravy ve Smlouvě, má úprava ve Smlouvě přednost. VOP tvoří nedílnou součást Smlouvy.

2. Definice pojmů JTB – společnost J&T BANKA, a.s., IČ: 47115378, se sídlem Pobřežní 297/14, 186 00 Praha 8, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1731 Burza – Burza cenných papírů Praha, a.s., IČ: 47 11 56 29, se sídlem Rybná 14/682, 110 05 Praha 1, společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1773, internetová adresa www.pse.cz CDCP – Centrální depozitář cenných papírů, a.s., IČ: 250 81 489, se sídlem Praha 1, Rybná 14, PSČ 110 05, společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, internetová adresa www.cdcp.cz ČNB – Česká národní banka, orgán dohledu nad kapitálovým trhem v České republice, se sídlem Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, internetová adresa www.cnb.cz Internetové stránky – internetové stránky Investiční společnosti s adresou www.jtam.cz Investiční společnost – společnost J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s., blíže specifikovaná v článku 3 VOP Klient/Zákazník – osoba, která uzavřela s Investiční společností Smlouvu Občanský zákoník – zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Obchodní zákoník – zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Portfolio – samostatný a ucelený soubor majetku Klienta obhospodařovaný Investiční společností na základě Smlouvy Smlouva – smlouva o obhospodařování majetku klienta, smlouva o obhospodařování portfolia, smlouva o obhospodařování cenných papírů nebo jiná smlouva uzavřená mezi Investiční společností a Klientem, jejímž předmětem je poskytování investiční služby uvedené v článku 5 bodě 5.2 písm. a) VOP VOP – tyto všeobecné obchodní podmínky Investiční společnosti Vyhláška – vyhláška č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb ZKI – zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů ZPKT – zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů

3. Základní informace o investiční společnosti 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9

Obchodní firma: J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. Sídlo: Pobřežní 297/14, 186 00 Praha 8, Česká republika IČ: 47672684 DIČ: CZ47672684 E-mail: [email protected] Internetová adresa: www.jtam.cz Investiční společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 5850 Bezplatné telefonní spojení: 800 149 172 (platí jen pro volání z České republiky) Orgán dohledu: Česká národní banka, se sídlem Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, Česká republika, tel.: +420 224 411 111, fax: +420 224 412 404, email: [email protected], www.cnb.cz

4. Komunikace se zákazníky 4.1

4.2

4.3 4.4

Jazyk. Zákazník může pro komunikaci s Investiční společností používat český jazyk. Na základě dohody s Investiční společností může Zákazník používat anglický jazyk. V uvedených jazycích Investiční společnost poskytuje Zákazníkovi informace. Forma a způsob předávání informací. Investiční společnost komunikuje a poskytuje Zákazníkovi informace (např. informace o uskutečněných obchodech s investičními nástroji, informace o stavu peněžních prostředků a investičních nástrojů) primárně prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků (emailová pošta, fax, telefon), případně písemně (poštou) nebo na osobním jednání. Některé informace jsou v souladu s právními předpisy Zákazníkovi poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup (Internetové stránky). Zákazník může s Investiční společností komunikovat osobně, písemně nebo prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků. Záznamy komunikace se Zákazníkem týkající se poskytnuté investiční služby a záznamy komunikace s potenciálním zákazníkem Investiční společnost uchovává nejméně po dobu 3 let od okamžiku poskytnutí investiční služby. Investiční společnost zasílá Klientům jednou měsíčně přehled o vývoji portfolia, pokud Klient výslovně neurčí, že si jej zasílat nepřeje. Přehled o vývoji portfolia není informací o stavu majetku podle § 23 Vyhlášky.

JTIS_Všeobecné obchodní podmínky

2

4.5

Informaci o stavu majetku podle § 23 odst. 1 Vyhlášky zasílá Investiční společnost Klientovi jednou za 6 měsíců, pokud právní předpis nebo dohoda mezi Investiční společností a Klientem neurčí jinak.

5. Investiční služby 5.1 5.2

Investiční společnost je držitelem povolení k činnosti investiční společnosti vydaném ČNB. Na základě tohoto povolení je Investiční společnost oprávněna poskytovat následující hlavní a doplňkové investiční služby: a) obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (portfolio management) - § 15 odst. 3 ZKI a § 4 odst. 2 písm. d) ZPKT, b) investiční poradenství týkající se investičních nástrojů

c)

úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb

6. Investiční poradenství 6.1

6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 6.10 6.11 6.12 6.13

V případě, že Klient uzavře s Investiční společností smlouvu o investičním poradenství, je Investiční společnost povinna poskytovat Klientovi investiční poradenství týkající se investičního nástroje anebo klientského portfolia v rozsahu a za podmínek stanovených touto smlouvou a Podmínkami a Klient je povinen Investiční společnosti za tuto službu platit odměnu. Klientské portfolio představuje pro účely investičního poradenství soubor investičních nástrojů na Majetkovém účtu a peněžních prostředků na Peněžním účtu, ke kterým Investiční společnost poskytuje investiční poradenství. Doporučení k investicím (Doporučení) představuje poskytnutí individualizovaného doporučení směřující k nakládání s investičním nástrojem anebo souborem investičních nástrojů. Investiční společnost poskytuje Klientovi doporučení v intervalech, které uzná vzhledem k vývoji na kapitálových trzích za vhodné, minimálně však dvakrát za rok. Investiční společnost trvale monitoruje Portfolio klienta a jednotlivé investiční nástroje a poskytuje Doporučení i nad rámec stanovený smlouvou a jejími přílohami. Klient je oprávněn kdykoliv požádat Investiční společnost o vypracování Doporučení k investičnímu nástroji anebo souboru investičních nástrojů. Investiční společnost vypracuje Doporučení na základě žádosti Klienta do 10 dnů ode dne přijetí žádosti na vypracování Doporučení. Klient nemá povinnost postupovat dle Doporučení a je vždy na jeho úvaze, zda bude podle Doporučení postupovat či nikoliv. Pokyn k operaci s Investičním nástrojem na základě Doporučení podává klient svému obchodníku, u kterého má evidovány předmětné investiční nástroje. Klient je oprávněn realizovat transakce s investičními nástroji i na základě vlastní úvahy a bez ohledu na poskytovaná Doporučení. Klient je povinen informovat Investiční společnost o každé změně, týkající se investičního nástroje anebo portfolia investičních nástrojů, ke kterým je poskytováno investiční poradenství ze strany Investiční společnosti. Klient není oprávněn poskytovat třetím osobám obsah Doporučení anebo zveřejňovat jeho obsah. Klient není oprávněn požadovat po Investiční společnosti náhradu jakékoliv škody nebo ušlého zisku v souvislosti s postupem podle Doporučení anebo naopak v souvislosti s nepostupováním podle Doporučení.

7. Investiční nástroje 7.1 7.1.1

Obecně o investičních nástrojích Investiční společnost na základě ustanovení § 3 ZPKT rozlišuje následující druhy investičních nástrojů: a) investiční cenné papíry – jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu a zejména se jedná o (i) akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, (ii) dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, (iii) cenné papíry nahrazující cenné papíry uvedené v bodech i. a ii. (např. poukázka na akcie), (iv) cenné papíry opravňující k nabytí nebo zcizení investičních cenných papírů uvedených v bodech i. a ii. (např. opční listy), (v) cenné papíry, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích a jejichž hodnota je určena hodnotou investičních cenných papírů, měnových kurzů, úrokových sazeb, úrokových výnosů, komodit nebo finančních indexů či jiných kvantitativně vyjádřených ukazatelů (např. investiční certifikáty). b) cenné papíry kolektivního investování – zejména se jedná o (i) podílové listy podílového fondu, (ii) akcie investičního fondu, (iii) cenné papíry kolektivního investování vydané v zahraničí (např. akcie investičních společností s proměnlivým základním kapitálem – tzv. SICAV). c) nástroje peněžního trhu – nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu, zejména se jedná o (i) pokladniční poukázky, (ii) depozitní certifikáty, (iii) komerční papíry. d) finanční deriváty (i) pravé finanční deriváty – opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, jakož i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání majetkové hodnoty, k níž se jejich hodnota vztahuje, (ii) nástroje umožňující přenos úvěrového rizika (např. credit default swap), (iii) finanční rozdílové smlouvy. e) komoditní deriváty


3

(i)

7.1.2 7.1.3

7.1.4

komoditní deriváty s právem na vypořádání v penězích – opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, není-li využití tohoto práva odvislé od platební neschopnosti nebo jiné obdobné nemožnosti plnění, (ii) komoditní deriváty s právem na fyzické dodání – opce, futures, swapy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, a se kterými se obchoduje na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie nebo v mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, (iii) komoditní deriváty s právem na fyzické dodání mající znaky dalších derivátů - opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, které nejsou uvedené v bodě ii., nejsou určené pro obchodní účely a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů (zejména se jedná o ty, které jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím vypořádacího systému nebo je jejich součástí dohoda o výzvě k doplnění zajištění). f) exotické deriváty (i) exotické deriváty s právem na vypořádání v penězích – opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke klimatickým ukazatelům, přepravním tarifům, emisním povolenkám nebo míře inflace a dalším ekonomickým ukazatelům uveřejněným na úseku oficiální statistiky, a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, není-li využití tohoto práva odvislé od platební neschopnosti nebo jiné obdobné nemožnosti plnění, (ii) exotické deriváty mající znaky dalších derivátů – nástroje, jejichž hodnota se vztahuje k majetkovým hodnotám, právům, závazkům, indexům nebo kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, které nejsou uvedené v bodě i., nejsou určené pro obchodní účely a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů (zejména se jedná o ty, které jsou obchodovány na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie nebo v mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím vypořádacího systému nebo je jejich součástí dohoda o výzvě k doplnění zajištění). Investiční společnost za investiční nástroje nepovažuje platební nástroje. Investiční společnost tímto upozorňuje Zákazníky, že jeden investiční nástroj může podle svých vlastností vykázat znaky více druhů investičních nástrojů, Zákazník by měl proto sledovat povahu konkrétního investičního nástroje, jedná se například o tyto případy a) akcie investičního fondu může být zařazena do skupiny investičních cenných papírů nebo do skupiny cenných papírů kolektivního investování, b) směnka může být za určitých okolností zařazena do skupiny investičních cenných papírů nebo do skupiny nástrojů peněžního trhu, c) investiční certifikát může být zařazen do skupiny investičních cenných papírů nebo do skupiny finančních derivátů. Investiční společnost tímto upozorňuje Zákazníky, že případy, kdy investiční nástroj uvedený v bodě 6.1.1 písm. e) bod (iii) a písm. f) bod (ii) není určen pro obchodní účely a kdy má znaky jiných derivátových investičních nástrojů, vymezuje přímo použitelný předpis Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů (konkrétně jde o článek 38 a 39 Nařízení Evropské Komise č. 2006/1287/EC).

7.2

Stručná charakteristika nejpoužívanějších investičních nástrojů

7.2.1

Akcie. Akcie představuje cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře podílet se na řízení, zisku a likvidačním zůstatku akciové společnosti. Akcie mohou být vydávány v listinné nebo zaknihované podobě. S akciemi jsou spojeny dva možné druhy výnosu – i) kapitálový výnos spočívající v kladném rozdílu mezi prodejní a nákupní cenou akcie (v případě, že je tento rozdíl záporný, jedná se samozřejmě o kapitálovou ztrátu) a ii) dividendový výnos související s vyplacenou dividendou majiteli akcie. Akcie mohou být obchodovány na regulovaném trhu i mimo něj. Dluhopisy. Dluhopis je dluhový cenný papír, který vyjadřuje závazek emitenta vůči každému vlastníku tohoto investičního nástroje. Konkrétní podoba tohoto závazku závisí na druhu dluhopisu. Dluhopisy můžeme dělit zejména podle doby splatnosti (krátkodobé, dlouhodobé), podle druhu emitenta (dluhopisy veřejného sektoru, bankovní dluhopisy, dluhopisy korporací apod.), podle způsobu výplaty kupónu (bezkupónové dluhopisy, dluhopisy s fixním kupónem, dluhopisy s proměnlivým kupónem apod.). Možný výnos z dluhopisu je bezprostředně spojen s typem dluhopisu. Tento vztah osvětlují následující příklady a) bezkupónové dluhopisy – investor je nakupuje za nižší cenu, než je jejich jmenovitá hodnota, v době splatnosti obdrží jmenovitou hodnotu – výnos z tohoto typu dluhopisu je potom dán rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a pořizovací cenou dluhopisu b) kupónové dluhopisy – investorovi je emitentem každoročně vyplácen kupón a v době splatnosti je investorovi vyplacena jmenovitá hodnota dluhopisu - výnos je potom složen ze dvou částí – i) kupónový výnos (jeho výše může být určena fixně nebo se může měnit během doby splatnosti dluhopisu) a ii) kapitálový výnos - ten může být dán buď kladným rozdílem prodejní a nákupní ceny dluhopisu nebo kladným rozdílem vyplacené jmenovité hodnoty dluhopisu a nákupní ceny (i v případě dluhopisů může investor utrpět kapitálovou ztrátu, pokud nákupní cena převýší cenu prodejní nebo vyplacenou jmenovitou hodnotu při splatnosti dluhopisu) c) strukturované a další speciální typy dluhopisů – u těchto speciálních druhů dluhopisů je možné participovat na výnosu (ale i ztrátě) dalších investičních nástrojů. Cenné papíry kolektivního investování Obecně o kolektivním investování - Kolektivním investováním se podle ZKI rozumí podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku. Obdobnou definici kolektivního investování můžeme nalézt i v právních řádech dalších zemí Evropské unie, které však znají i některé další instituty, které se v českém právu zatím neobjevily, například „investiční společnost s proměnlivým základním kapitálem – SICAV“ (viz níže). Fondem kolektivního investování může být jednak investiční fond a jednak podílový fond a lze je dělit z různých hledisek. Pro investora je však klíčové členění fondů kolektivního investování na fondy standardní a fondy speciální. Standardní fond kolektivního investování splňuje požadavky práva Evropských společenství a je tudíž indiferentní, ve kterém státě Evropské unie byl založen, vždy podléhá stejnému režimu (povolovací proces, investiční limity apod.). Naproti tomu speciální fond kolektivního investování nesplňuje požadavky práva Evropských společenství a každý stát Evropské unie si tak ve svém

7.2.2

7.2.3


4

7.2.4

právním řádu může upravit režim těchto fondů podle svého uvážení. Velmi praktické je pro investora i členění fondů kolektivního investování podle zaměření jejich investic, takto rozlišujeme fondy peněžního trhu, dluhopisové, akciové, smíšené, nemovitostní, fondů, atd. Specifickou skupinou fondů jsou pak speciální fondy pro kvalifikované investory, které je Investiční společnost oprávněna nabývat pouze do portfolií Klientů, kteří splňují požadavky stanovené právním řádem domovského státu příslušného fondu pro kvalifikované investory. Podílové listy - Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí ze ZKI nebo statutu fondu kolektivního investování. Podílový fond nemá vlastní právní subjektivitu a je obhospodařován investiční společností. Podílové listy mohou být dvojího druhu: a) podílové listy otevřeného podílového fondu (i) otevřený podílový fond nemá omezený počet vydávaných podílových listů (ii) investiční společnost odkoupí podílový list na žádost podílníka za částku, která se rovná aktuální hodnotě podílového listu vyhlášené ke dni, ke kterému obdržela investiční společnost žádost podílníka o odkoupení (iii) investiční společnost odkoupí podílový list podle předchozí odrážky nejpozději do 15 pracovních dní, pokud není pozastaveno odkupování podílových listů (iv) mohou, ale nemusejí mít jmenovitou hodnotu b) podílové listy uzavřeného podílového fondu (i) uzavřený podílový fond má omezený počet vydávaných podílových listů (ii) investiční společnost neodkupuje podílové listy (s výjimkou povinnosti odkoupit podílové listy od podílníků v případě zrušení uzavřeného podílového fondu splynutím nebo sloučením) (iii) musí mít jmenovitou hodnotu (iv) uzavřený podílový fond se vytváří na dobu určitou a po uplynutí této doby fond vstoupí do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond Akcie investičního fondu - Investiční fond je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování. Na rozdíl od podílového fondu může svůj majetek sám obhospodařovat. Nicméně má i právo svěřit obhospodařování svého majetku investiční společnosti na základě smlouvy. Investiční fond se zakládá na dobu určitou. Akcie investičního fondu je svojí podstatou akcie podle bodu 6.2.1, jejíž koupí se však investor podílí na kolektivním investování investičního fondu. To znamená, že pro akcie investičního fondu platí přiměřeně ustanovení bodu 6.2.1 a bodu 6.2.3. Zahraniční cenné papíry kolektivního investování - Zahraniční cenné papíry kolektivního investování mají často podobu akcií investičních společností s proměnlivým základním kapitálem (tzv. SICAV), jejichž výlučným předmětem činnosti je investování jejího majetku do převoditelných cenných papírů s cílem dosáhnout rozložení investičních rizik a umožnit akcionářům, aby se podíleli na výnosech, dosažených správou majetku SICAVu. V případě SICAVu platí, že výše jejího základního kapitálu odpovídá v každém okamžiku výši jejího čistého majetku. Na žádost akcionáře je SICAV povinna své akcie odkoupit, pokud není odkupování akcií pozastaveno v souladu s právními předpisy. Akcie SICAVů nemají jmenovitou hodnotu. Akcie SICAVů mají tak některé společné rysy s podílovými listy i akciemi investičních fondů. Investiční certifikáty. Investiční certifikát je investiční nástroj, který lze v závislosti na jeho konkrétní povaze zařadit do skupiny investičních cenných papírů nebo do skupiny derivátů. Koupí investičního certifikátu ponechává investor peněžní prostředky emitentovi, který s nimi tak může po určitou dobu volně disponovat. Doba trvání investičního certifikátu se pohybuje od několika měsíců až po neomezenou dobu. Investor může investiční certifikát kdykoliv prodat, a to na sekundárním trhu nebo přímo emitentovi. Další možností pro investora je držet investiční certifikát do splatnosti a poté požadovat od emitenta vyplacení hodnoty investičního certifikátu. Z výše uvedeného je patrné, že výnos (resp. ztráta) z investičního certifikátu je dán rozdílem prodejní a nákupní ceny. U investičních certifikátů je zásadní skutečnost, že jeho hodnota je přímo závislá na hodnotě podkladového aktiva (nejčastěji se jedná o investiční cenné papíry, měnové kurzy, úrokové sazby, úrokové výnosy, komodity nebo finanční indexy). To znamená, že cena investičního certifikátu není v zásadě určována střetem nabídky a poptávky po takovém investičním certifikátu. Investičních certifikátů existuje celá řada, přičemž dělícím kriteriem je nejčastěji podkladové aktivum, případně konstrukce investičního certifikátu (vazba hodnoty investičního certifikátu na podkladové aktivum). Nejčastější druhy investičních certifikátů jsou: a) indexové certifikáty – v případě indexových certifikátů je podkladovým aktivem určitý index (akciový, komoditní apod.), hodnota tohoto certifikátu se potom odvozuje od hodnoty indexu ve stanoveném poměru (tzv. odběrní poměr), vývoj hodnoty certifikátu tak přesně kopíruje vývoj hodnoty v základě ležícího indexu, doba trvání je zpravidla neomezená. b) basket certifikáty – u tohoto typu certifikátů platí, že jejich hodnota je závislá na hodnotě uměle vytvořeného koše investičních nástrojů, o jehož složení rozhoduje emitent certifikátu, mohou mít omezenou i neomezenou dobu trvání, nejčastější varianty basket certifikátů jsou: (i) strategické certifikáty – koš investičních nástrojů tvořící podkladové aktivum certifikátu je sestaven na základě předem při emisi certifikátu dané strategie, například value strategie – tato strategie spočívá v investování do akcií, které jsou podhodnocené, jako výběrové kriterium slouží většinou dividendový výnos, growth strategie – tato strategie radí investovat do akcií, u kterých se předpokládá největší růstový potenciál, style switching strategie – tato strategie je spojením předchozích dvou a spočívá v tom, že na základě určitých modelů se rozhoduje, zda se v konkrétním časovém úseku použije strategie value nebo growth, momentum strategie – v případě této strategie se pravidelně nakupují akcie, které již v minulosti (např. v posledních 6 měsících) dosáhly největšího růstu, timing strategie – tato strategie vychází z technické analýzy; (ii) tematické certifikáty – koš investičních nástrojů tvořících podkladové aktivum certifikátu je složeno z investičních nástrojů na základě stanoveného tematického zaměření (např. obor, region, určitá komodita aj.). c) garantované certifikáty – tyto certifikáty poskytují investorům ochranu proti poklesu podkladového aktiva výměnou za to, že se investor bude jen částečně podílet na růstu podkladového aktiva (index, koš akcií), jejich princip spočívá v tom, že větší část hodnoty certifikátu investuje emitent do bezkupónového dluhopisu (viz výše) a jen zbylou část do podkladového aktiva, do bezkupónového dluhopisu je investováno přesně tolik, aby při splatnosti certifikátu byla získána částka rovnající se emisní hodnotě certifikátu, na růstu podkladového aktiva se investor podílí podle participačního poměru, vzhledem ke konstrukci certifikátu působí na jeho hodnotu během doby jeho trvání řada faktorů, jako např. volatilita podkladového aktiva, doba do splatnosti, změny v úrokových sazbách a další, doba trvání se u tohoto typu certifikátu pohybuje zpravidla mezi 5 a 10 lety. d) airbag certifikáty – tento typ certifikátu pracuje s tzv. ochrannou hranicí, jeho princip spočívá v tom, že investor plně participuje na růstu podkladového aktiva, ale při poklesu podkladového aktiva utrží ztrátu až v případě, že podkladové


5

7.2.5

7.2.6

7.2.7

aktivum poklesne do doby splatnosti pod ochrannou hranici (tato ztráta je však díky efektu částečného zajištění menší, než při přímé investici do podkladového aktiva), nepoklesne-li podkladové aktivum do doby splatnosti o více, než kolik činí ochranná hranice, pak investor obdrží emisní hodnotu certifikátu, doba trvání je u těchto certifikátů omezená a činí většinou 2 až 6 let. e) diskontované certifikáty – princip fungování tohoto druhu certifikátu je následující, při nákupu zaplatí investor méně, než odpovídá hodnotě podkladového aktiva, takto vzniklý tzv. diskont slouží potom jako ochrana, která investorovi umožní být v zisku i při poklesu podkladového aktiva, výměnou za tuto výhodu je však předem stanoven nejvyšší možný výnos, kterého může investor dosáhnout, ztrátu realizuje investor pouze v případě, že podkladové aktivum poklesne více, než činí diskont, doba trvání těchto certifikátů je relativně krátká (3 až 18 měsíců). f) bonus certifikáty – specifikum bonus certifikátů je v tom, že hodnota, kterou obdrží investor při splatnosti certifikátu je závislá na vývoji podkladového aktiva během celé doby trvání certifikátu, přičemž při splatnosti certifikátu mohou nastat dvě základní situace – i) v případě, že se podkladové aktivum po celou dobu trvání certifikátu pohybovalo nad hranicí stanovenou při emisi, pak investor obdrží nominální hodnotu a k tomu i bonus (pokud nastane u tohoto případu situace, že zhodnocení podkladového aktiva přesáhne výši bonusu, získá investor dokonce aktuální hodnotu podkladového aktiva), ii) v případě, že se během doby trvání certifikátu hodnota podkladového aktiva dotkne nebo poklesne pod stanovenou hranici, investor získá aktuální hodnotu podkladového aktiva; doba trvání bonus certifikátů bývá mezi 2 a 6 lety. g) sprint certifikáty – tento další zvláštní typ investičního certifikátu umožňuje investorovi podílet se na růstu podkladového aktiva ve dvojnásobné výši (za pomoci finanční páky), ale zároveň stanovuje nejvyšší možný výnos pro podkladové aktivum, při splatnosti jsou tedy možné tři situace – i) podkladové aktivum vzroste nad nejvyšší pro něj stanovený výnos, investor pak získává dvojnásobek nejvyššího možného výnosu, ii) podkladové aktivum vzroste méně, než kolik činí stanovený maximální výnos a investor tak obdrží dvojnásobek dosaženého výnosu, iii) podkladové aktivum poklesne a investor realizuje ztrátu; tyto certifikáty se nejčastěji emitují s dobou trvání v rozmezí 3 a 18 měsíců. h) outperformance certifikáty – v případě těchto certifikátů je při emisi stanoven tzv. participační faktor určující, jakým způsobem se bude investor nadproporcionálně podílet na růstu podkladového aktiva (využívá se i pákový efekt), díky takové konstrukci může investor na růstu podkladového aktiva vydělat více než při přímé investici do bazického instrumentu, v případě poklesu podkladového aktiva však ztráta investora odpovídá ztrátě podkladového aktiva, doba trvání se pohybuje od 18 měsíců do 5 let. i) knock-out certifikáty (nazývané též „mini futures“ nebo „turbo certifikáty“) – tyto velmi rizikové investiční certifikáty plně využívají pákového efektu, což investorům přináší potenciál velkého zisku, ale zároveň i riziko ztráty všech investovaných prostředků, a to u vyšších finančních pák i během velmi krátké doby, knock-out certifikáty jsou vybaveny tzv. knock-out hranicí, která zabraňuje povinnosti dodatečného finančního krytí na straně investora, pokud hodnota podkladového aktiva kdykoliv během doby trvání certifikátu dosáhne nebo prolomí knock-out hranici, je certifikát emitentem automaticky ukončen a vypořádán. Směnky. Směnka je listinný cenný papír se zákonem (zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů) předepsaným obsahem, v němž výstavce buď sám slibuje, že zaplatí majiteli směnky určitou peněžitou částku (vlastní směnka), nebo přikazuje určité osobě, aby zaplatila majiteli směnky určitou peněžitou částku (cizí směnka). Bankovní depozita. Peněžní prostředky v Portfoliích mohou být Investiční společností zhodnocovány i prostřednictvím uložení na bankovní depozita (účty). Druhů bankovních depozit existuje celá řada. Výnosem pro Klienta je úrok placený bankou, která vede příslušný účet. Deriváty. Poměrně velká různorodost investičních nástrojů, které bychom mohli zařadit pod pojem deriváty, velmi znesnadňuje obecné vymezení derivátů, nicméně za základní charakteristiky derivátů lze považovat následující: deriváty jsou instrumenty odvozené od jiných (bazických) instrumentů (nástrojů), jejichž cena ovlivňuje cenu derivátu, deriváty mají termínový charakter, to znamená, že doba od sjednání obchodu do jeho vypořádání v budoucnosti má ekonomický význam, je tedy delší než vyžaduje technické vypořádání obchodu, se sjednáním derivátů je spojena nižší počáteční investice, než je obvyklé pro obchody, u kterých je obdobný ziskovoztrátový profil, to dává derivátům významný pákový efekt. Deriváty se v praxi využívají k různým účelům, nejčastěji se jedná o zajištění (hedging) nebo spekulaci, méně často potom k arbitráži či jako forma odměny. Nejznámější a nejčastěji obchodované deriváty jsou opce, futures, warranty a investiční certifikáty (viz výše), pokud se jedná o druh, který lze za derivát považovat. Opce – podstata opčního kontraktu spočívá v tom, že dojde k dohodě mezi dvěma subjekty – kupujícím a prodávajícím opce, na základě které kupující (majitel) opce získává koupí opce za opční prémii (opční cenu) právo koupit (kupní opce) nebo prodat (prodejní opce) určité pevně stanovené množství (velikost kontraktu) stanoveného finančního instrumentu (bazický instrument) za předem pevně dohodnutou cenu (realizační cena) v předem pevně stanovený den (americké opce) nebo kdykoliv ve lhůtě do tohoto dne (evropské opce); opce jsou vypisovány na řadu bazických finančních instrumentů, zejména jde o akcie, akciové indexy, cizí měny, dluhopisy, ale i o jiné deriváty, např. futures nebo swapy; opce dává kupujícímu (majiteli) právo, nikoli však povinnost ke koupi (resp. prodeji) za předem danou cenu, pozice kupujícího se označuje jako dlouhá (long) pozice; na druhé straně stojící prodávající opce (vypisovatel opce) má ovšem povinnost na požádání kupujícího opce prodat (resp. koupit) stanovený instrument za předem danou cenu, prodávající opce se nachází v krátké (short) pozici; pokud není opce do stanoveného dne splatnosti (vypršení) realizována, opce propadá bez jakéhokoliv plnění a stává se zcela bezcennou. Futures – futures kontrakty je možné charakterizovat jako standardizované burzovní derivátové obchody, které představují pevnou dohodu mezi dvěma subjekty, která jim dává právo a současně povinnost koupit (resp. prodat) k standardizovanému termínu v budoucnosti standardizované množství určitého finančního instrumentu za předem sjednanou termínovou (futures) cenu; pozice dávající právo a zároveň i povinnost v budoucnu koupit se označuje jako dlouhá (long); pozice dávající naopak právo a povinnost prodat se označuje jako krátká (short); výhodnost obou pozic závisí na vztahu mezi sjednanou termínovou cenou a spotovou cenou podkladového aktiva v době splatnosti kontraktu; futures kontrakty jsou sjednávány na různé v základě ležící finanční instrumenty a podle těchto instrumentů můžeme členit futures kontrakty na čtyři základní druhy: a) úrokové futures – podkladovým aktivem u tohoto druhu futures kontraktů jsou krátkodobé úrokové instrumenty (státní pokladniční poukázky, krátkodobá mezibankovní depozita) nebo dlouhodobé úrokové instrumenty (dlouhodobé státní dluhopisy, swapové sazby), b) měnové futures – zde jsou jako bazické instrumenty používány klíčové volně směnitelné měny, c) akciové futures – v základě akciových futures leží buď jednotlivé akcie, nebo obvykleji akciové indexy,


6

d)

komoditní futures – jak název napovídá, podkladovým aktivem u těchto futures jsou vybrané komodity, např. ropa, zemní plyn, drahé kovy, pšenice, káva. Warranty – warranty (nazývané též opční listy) jsou na regulovaném trhu obchodovatelné investiční nástroje emitované jako součást opčních dluhopisů nebo i samostatně, které ztělesňují právo (nikoli však povinnost) na koupi eventuálně na prodej určitého množství daného opčním poměrem (opční poměr určuje, kolik opčních listů opravňuje k nabytí kolika bazických investičních nástrojů) stanoveného bazického investičního nástroje (akcie, podílové listy, cizí měny, akciové indexy atd.) za předem pevně stanovenou realizační cenu; z výše uvedeného je patrné, že warranty jsou velmi podobné burzovním opcím, nicméně existují mezi oběma investičními nástroji určité rozdíly, které osvětluje následující tabulka: Charakteristický znak Počet emitentů Velikost nabídky Termín splatnosti Doba existence Realizační cena Typ opčního práva Obchodní místo Okruh bazických instrumentů Standardizace

Warrant Jeden Ohraničená, pevně daná Jeden (dlouhodobý) Emise – splatnost Jedna Kupní (častěji) nebo prodejní Spotová burza Relativně široký Není

Burzovní opce Více Neohraničená, denně proměnlivá Více (krátkodobých) Opening – closing Vždy minimálně tři Vždy kupní i prodejní současně Termínová burza Užší Vysoká

8. Rizika související s investičními nástroji a možnost zajištění proti nim 8.1 8.1.1

8.1.2

8.1.3 8.2 8.2.1

8.2.2

Obecně o rizicích S investičními nástroji a s investičními službami, které Společnost poskytuje, je spojena celá řada rizik. V obecné rovině se jedná zejména o rizika následující: a) tržní riziko – jedná se o jedno z nejvýznamnějších rizik pro investory, které spočívá ve změně tržních cen investičních nástrojů; obecné tržní riziko může být způsobeno změnou trhu jako celku, specifické tržní riziko může být zapříčiněno nepříznivým vývojem konkrétního investičního nástroje; b) úvěrové (kreditní) riziko – jedná se o riziko emitenta spočívající v tom, že se emitent dostane do úpadku, následkem čehož budou jím emitované investiční nástroje významně znehodnoceny nebo zcela bezcenné; v takovém případě musí investor počítat s tím, že může ztratit i veškerý kapitál investovaný do těchto investičních nástrojů; negativní vliv na hodnotu investičních nástrojů může mít i snížení ratingu emitenta; c) likviditní riziko – v důsledku tohoto rizika může dojít k tomu, že investor nebude moci prodat určitý investiční nástroj za tržní cenu (resp. za cenu blízkou tržní ceně) a to z důvodu malého objemu trhu s daným investičním nástrojem; d) měnové riziko – investiční nástroje denominované v cizích měnách jsou rovněž vystaveny fluktuacím vyplývajícím ze změn devizových kurzů, které mohou mít jak pozitivní tak i negativní vliv na jejich kurzy, ceny, zhodnocení či výnosy z nich plynoucí v jiných měnách, popřípadě jejich jiné parametry; e) úrokové riziko – u investičních nástrojů citlivých na úrokové sazby (např. dluhopisy) je patrné úrokové riziko, které spočívá v možném nepříznivém vývoji tržních úrokových sazeb; f) operační riziko – riziko vyplývající z nedostatečných či chybných vnitřních procesů, ze selhání provozních systémů či lidského faktoru, případně z vnějších událostí; g) riziko ztráty majetku svěřeného do úschovy nebo jiného opatrování – toto riziko může být zapříčiněno zejména insolventností, nedbalostním nebo úmyslným jednáním osoby, která má v úschově nebo jiném opatrování investiční nástroje investora; h) riziko 100% ztráty investovaných prostředků – investování do investičních nástrojů je spojené s rizikem ztráty investovaných prostředků, přičemž existuje i možnost ztráty 100 % investovaných peněžních prostředků. Výše zmíněná obecná rizika nepředstavují úplný katalog rizik souvisejících s investičními nástroji a investičními službami Společnosti. Jedná se jen o nejčastější a nejznámější rizika. V následujících částech budou charakterizována specifická rizika týkající se jednotlivých nejpoužívanějších investičních nástrojů. Informace o možném zajištění proti rizikům budou uvedeny u informace o rizicích souvisejících s jednotlivými investičními nástroji. Rizika související nejpoužívanějšími investičními nástroji a možnosti jejich zajištění Akcie – rizika a jejich zajištění. S investicí do akcií je spojeno především riziko tržní. Kurz akcie se velmi často mění, a to v závislosti na množství různých faktorů. Hraje zde roli nejenom celkový vývoj ekonomiky a hospodářský cyklus, ale i vývoj konkrétního odvětví nebo konkrétní společnosti. Volatilita některých akcií může být vyšší než jiných (např. u mladých malých společností je volatilita vyšší než u velkých již zaběhlých). Dále je hodnota akcie ovlivněna i vývojem úrokových sazeb, v případě akcií zahraničních společností i vývojem měnových kurzů. V případě, že akcie nejsou obchodované na regulovaném trhu, je významné i riziko likviditní. Nelze ovšem opomenout ani riziko spočívající ve ztrátě všech investovaných prostředků, které může nastat, pokud akciová společnost zbankrotuje. Tržní riziko u akcií lze zmírnit správně zvolenou diverzifikací akciového portfolia, která sníží celkovou volatilitu. Měnové riziko u akcií je možno vyloučit investováním pouze do akcií denominovaných v CZK nebo snížit pomocí měnového zajištění. Vzhledem k potřebě likvidity akcií by investoři měli nakupovat spíše akcie obchodované na regulovaných trzích. Dluhopisy – rizika a jejich zajištění. V případě dluhopisů je nejmarkantnější riziko kreditní a úrokové. Kreditní riziko závisí na emitentovi dluhopisu. V případě, že je emitentem členský stát Evropské unie, jiný vyspělý stát, mezinárodní organizace apod., je toto riziko minimální. Naopak v případě, že je emitentem dluhopisu obchodní společnost, může být toto riziko velmi vysoké. Úrokové riziko u dluhopisů spočívá ve změně tržních úrokových sazeb, a to v závislosti na splatnosti dluhopisu. Další riziko spojené s dluhopisy je riziko likviditní, které nastává v případě, že dluhopis není obchodován na sekundárním trhu, nebo v případě, že je dluhopis emitován v malém objemu. Pokud je dluhopis emitován v jiné měně než tuzemské, musí investor počítat i s rizikem měnovým. Tržní riziko u dluhopisů je nižší než u akcií. Kreditní riziko lze eliminovat investicí do státních dluhopisů, kde se kreditní riziko blíží nule. U ostatních dluhopisů je možno snížit kreditní riziko výběrem emitenta s vysokým ratingem (alespoň v investičním stupni). Pro případ, že investor nehodlá dluhopis držet do splatnosti, lze investorovi doporučit investici do dluhopisu, který lze prodat na sekundárním trhu, čímž výrazně sníží likviditní riziko. Měnové riziko u dluhopisů je možno vyloučit investováním pouze do dluhopisů denominovaných v CZK nebo snížit pomocí měnového zajištění.


7

8.2.3

8.2.4

8.2.5 8.2.6

8.2.7

V souvislosti s omezením úrokového rizika lze investorovi doporučit, aby volbu mezi dluhopisem, jehož výnos je navázán na tržní úrokovou sazbu, a dluhopisem, jehož výnos je fixní, prováděl na základě svého očekávání vývoje tržních úrokových sazeb. Proti úrokovému riziku se dá zajistit i prostřednictvím úrokového swapu. Cenné papíry kolektivního investování – rizika a jejich zajištění. Rizika u cenných papírů kolektivního investování vyplývají z rizik investičních nástrojů, do kterých fond kolektivního investování investuje. Např. u akciových fondů kolektivního investování by měl investor zvážit rizika související s akciemi. S investicemi do cenných papírů kolektivního investování jsou však spojena i některá specifická rizika, např. riziko zrušení fondu. V důsledku zrušení fondu může dojít k tomu, že investice nebude trvat celou dobu doporučeného investičního horizontu, což může mít negativní dopad na předpokládaný výnos z této investice. Investorům je nezbytné doporučit, aby si před investicí do cenných papírů kolektivního investování důkladně pročetli statut (prospekt) fondu, kde naleznou všechny potřebné informace týkající se zejména investiční strategie a limitů investiční politiky fondu. Investiční certifikáty – rizika a jejich zajištění. Rizika u investičních certifikátů jsou závislá na dvou faktorech. Za prvé se jedná o podkladové aktivum, na jehož hodnotě je závislá hodnota certifikátu, a za druhé se jedná o charakter certifikátu (zejména charakter závislosti hodnoty certifikátu na hodnotě podkladového aktiva a případný pákový efekt). Druh podkladového aktiva tak do jisté míry determinuje i riziko samotného investičního certifikátu, a proto je potřeba, aby investor při úvaze o koupi investičního certifikátu byl srozuměn s riziky souvisejícími s podkladovým aktivem tohoto certifikátu. U investičních certifikátů je dále velmi významné úvěrové riziko emitenta certifikátu, které spočívá v tom, že emitent nesplní svůj závazek definovaný v emisním prospektu (jednoduše řečeno emitent při splatnosti nevyplatí investorovi hodnotu certifikátu). Specifická rizika u certifikátů však představuje druhý z výše uvedených faktorů, přičemž nejdůležitější je pochopení těchto rizik u derivátových investičních certifikátů využívajících princip finanční páky. V této souvislosti je nezbytné investora upozornit na určité skutečnosti a rizika spojená s knock-out certifikáty. Zejména se jedná o následující skutečnosti: a) u knock-out certifikátů může být emitováno menší množství kusů, z čehož vyplývá zvýšené likviditní riziko; z tohoto důvodu může u jednotlivých knock-out certifikátů dojít k velkým výkyvům kurzu, a to zejména v blízkosti knock-out hranice; b) v emisních podmínkách emitenta příslušného certifikátu jsou stanoveny situace, za kterých může emitent přestat kótovat tento certifikát; c) riziko u investic do knock-out certifikátů spočívá v nepříznivém vývoji podkladového aktiva; d) dosažení knock-out hranice i při krátkodobém výkyvu kurzu v rostoucím trendu vede až k úplné ztrátě investovaných peněžních prostředků; e) kurz knock-out certifikátu je ovlivňován celou řadou faktorů (zejména hodnotou podkladového aktiva a velikostí finanční páky – externího financování); výše uvedené způsobuje, že i když se cena podkladového aktiva nezmění, může kurz certifikátu klesat; f) kurz knock-out certifikátu vždy reaguje na změny kurzu podkladového aktiva; čím větší je u knock-out certifikátu finanční páka, tím riskantnější je pak investice; finanční páka umožňuje na jedné straně vyšší zisk, současně však na straně druhé nese vyšší riziko ztráty (finanční páka tak může působit oběma směry); g) spread (rozpětí) mezi tržní nabídkou a poptávkou stanovuje zpravidla sám emitent, který je většinou jediným tvůrcem trhu; s tím úzce souvisí i fakt, že v některých případech není mezi cenou knock-out certifikátu a hodnotou podkladového aktiva vždy vztah přímé úměry (lineární); u některých druhů knock-out certifikátů (ale i u jiných druhů certifikátů) může být nákupní cena certifikátu mnohem nižší, než je aktuální hodnota jeho podkladového aktiva; to se stává velmi často např. u exotických certifikátů, kde náklady na jejich držení, resp. nákup či prodej jsou výrazně vyšší; h) v případě komplikované struktury knock-out certifikátů (ale i u jiných druhů certifikátů) je nutné upozornit investora na možnou menší cenovou transparentnost (správnost kotace), a to zejména u v podkladě ležících indexů konstruovaných samotným emitentem, u tématických certifikátů emitovaných na určitý koš vybraných investičních nástrojů (např. technologické akcie), nebo v případech, kdy může emitent jednotlivé tituly v indexu obměňovat; této situace může využít emitent jako tvůrce trhu ke zvýšení svých ziskových marží. V případě investičních certifikátů je nezbytné, aby se investor podrobně seznámil s emisními podmínkami konkrétního investičního certifikátu a aby tyto emisní podmínky pochopil. Ohledně zajištění obecných rizik se uplatní metody zajištění uvedené u jednotlivých podkladových aktiv (akcie, dluhopisy apod.). Kreditní riziko investičních certifikátů lze zmírnit výběrem emitentů s kvalitním ratingem. Vzhledem k velké rizikovosti u některých typů investičních certifikátů a možnosti ztráty všech investovaných prostředků během krátké doby se investorům doporučuje zadání pokynu stop-loss (zastav ztrátu), ve kterém investor stanoví tzv. stop cenu, při jejímž dosažení Společnost uzavře pozici a ztráta investora se dále neprohlubuje. Směnky – rizika a jejich zajištění. Pro rizika a jejich zajištění u směnek platí obdobně to, co je uvedeno u dluhopisů (zejména krátkodobých) s tím, že u směnek je výraznější riziko kreditní a riziko likviditní. Bankovní depozita – rizika a jejich zajištění. U bankovních depozit lze hovořit o kreditním riziku banky, nicméně toto riziko je do jisté míry omezeno povinným pojištěním vkladů. Toto riziko lze zajišťovat výběrem bank s dobrým ratingem. Dalším podstatným rizikem u bankovních depozit je riziko úrokové, a to v případě, že je úroková míra u bankovního depozita závislá na tržní úrokové míře. Úrokové riziko lze eliminovat ukládáním peněžních prostředků na bankovní účty s pevně stanovenou úrokovou mírou. Deriváty – rizika a jejich zajištění. Deriváty jsou velmi rizikové investiční nástroje, na které lze uplatnit veškerá ustanovení o rizicích souvisejících s investičními nástroji, od kterých jsou odvozeny. Nicméně jednotlivé druhy derivátů mají i svá specifická rizika, která spolu s jejich zajištěním jsou popsána dále. Opce – riziko u investic do opcí spočívá v nepříznivém vývoji podkladového aktiva. V některých případech může tento vývoj vést až k úplné ztrátě investice. Kurz opce je ovlivňován celou řadou faktorů, jako např. dobou do splatnosti či volatilitou podkladového aktiva. Tzn., že i když se podkladové aktivum nezmění, může kurz opce klesat. Na základě omezené doby platnosti se u opcí denně mění časová hodnota. Pákový efekt u opcí může znamenat na jedné straně vyšší zisk, současně však na straně druhé také vyšší riziko ztráty (finanční páka totiž působí oběma směry). Velmi vysoký pákový efekt se týká především opcí s velmi krátkou dobou do splatnosti. Opce propadá jako bezcenná, což znamená úplnou ztrátu investice, pokud se v rámci realizace investor zřekne práva na uplatnění, promešká uplatnění práv nebo v době expirace má opce nulovou vnitřní hodnotu, tj. nachází se „mimo peníze“. V těchto případech ztrácí investor investovaný kapitál a všechny s ním související transakční poplatky. U opcí dále hraje významnou roli to, jestli je opce obchodovaná na regulovaném trhu nebo mimo něj (OTC trhy). V případě burzovních opcí je kreditní a likviditní riziko nižší než v případě OTC opcí. Jako prostředek zajištění rizika u opcí lze investorům doporučit následující kroky: a) investovat spíše do burzovních opcí než do OTC opcí,


8

b)

sledovat neustále kurz opce a její splatnost, aby při vysoké volatilitě trhu měl investor čas zareagovat a zabránit tak úplné ztrátě investovaných prostředků, c) zadat pokyn stop-loss a stanovit tak tzv. stop cenu, díky které tak investor zabrání ztrátě celé investice, d) získat veškeré potřebné informace o opci, zejména informace o tom, zda může být opce realizována průběžně (americká opce) nebo jen v den splatnosti (evropská opce), zda při uplatnění opce bude dodáno podkladové aktivum nebo se používá finanční vypořádání. Futures – riziko u futures kontraktů spočívá kromě obecných rizik investičních nástrojů zejména v následujících skutečnostech: a) může dojít ke ztrátě značné finanční částky ve velmi krátkém čase; částka, o kterou může investor přijít, je potenciálně neomezená a může značně přesáhnout částku, která byla původně do obchodování vložena; to je způsobeno tím, že při obchodování s futures stačí relativně malá částka k otevření pozice s mnohem větší hodnotou; takto otevřená pozice v sobě zahrnuje vysoký pákový efekt; b) za určitých podmínek na regulovaných trzích může být těžké nebo nemožné ukončit pozici, případně omezit své riziko z otevřené pozice ve futures vstupem do ekvivalentní, ale opačné pozice v příštím měsíci, na jiném trhu nebo v jiném podkladovém aktivu; c) ceny futures nemusí vždy kopírovat cenu podkladového aktiva; d) může být požadováno vyrovnání vybraných futures hmotným dodáním podkladových aktiv; e) v důsledku selhání obchodního systému může investor utrpět rychlou ztrátu; f) všechny futures zahrnují riziko a neexistuje žádná strategie obchodování, která by ho úplně odstranila; g) denní strategie (intra-day strategie) obchodování zahrnující futures představuje speciální riziko; denní obchodování s futures vyžaduje velké znalosti investičních nástrojů, trhů futures, technik a strategií obchodování; h) podání příkazu typu stop-loss nebo stop-limit nemusí nutně omezit ztráty na zvolenou výši. Z výše uvedeného vyplývá, že obchodování s futures nemusí být vhodné pro všechny investory. Hlavním způsobem omezení rizika u futures je samozřejmě důkladná znalost všech náležitostí futures kontraktů, velmi časté sledování vývoje ceny podkladového aktiva a v neposlední řadě i zadání pokynu stop-loss (viz výše). Warranty – v případě warrantů by si investor měl uvědomit následující skutečnosti a rizika: a) u warrantů je zpravidla emitováno menší množství kusů, z čehož vyplývá zvýšené likviditní riziko, a proto u jednotlivých warrantů může dojít k velkým výkyvům kurzu; b) výnos při investicích do warrantů se nedá předem stanovit; c) riziko u investic do warrantů spočívá v nepříznivém vývoji podkladového aktiva, v některých případech může tento vývoj vést až k úplné ztrátě investovaných prostředků; d) kurz warrantu je ovlivňován celou řadou faktorů (např. dobou do splatnosti či volatilitou podkladového aktiva); to způsobuje, že i když se cena podkladového aktiva nezmění, může kurz warrantu klesat; na základě omezené doby platnosti se u warrantů mění časová hodnota denně; čím více se blíží konec splatnosti (expirace) warrantu, tím intenzivněji klesá jeho časová hodnota, až se nakonec rovná nule; vysoká časová hodnota může zvýšit kurzové riziko; z výše uvedených důvodů jsou investice do warrantů s vysokou časovou hodnotou těsně před vypršením jejich platnosti velmi riskantní; zásadně se investorům nedoporučuje nákup warrantů těsně před koncem jejich platnosti; warranty, které mají zápornou časovou hodnotu, nejsou žádnou zárukou toho, že se jejich časová hodnota změní na pozitivní; nelze tudíž očekávat snadný zisk bez rizika; e) nákup warrantu s vysokou volatilitou znamená drahou investici, a je proto velmi spekulativní stejně jako nákup warrantu s velkou pákou; f) kurz warrantu reaguje zásadně na změny kurzu podkladového aktiva, nikoliv však lineárně; pákový efekt u warrantů může znamenat na jedné straně vyšší zisk, současně však na straně druhé také vyšší riziko ztráty (finanční páka může působit oběma směry); čím je větší finanční páka, tím riskantnější je pak investice; velmi vysoký pákový efekt se týká především warrantů s velmi krátkým zbytkem doby splatnosti; vnitřní páka se může v průběhu držení pozice měnit; g) jediná šance na zisk při investici do warrantů spočívá v nárůstu kurzu warrantu; emitenty warrantu nejsou vypláceny žádné dividendy ani úroky, nelze tedy kurzové ztráty kompenzovat dalšími dodatečnými výnosy; h) investorem zakoupený warrant propadá jako bezcenný (což znamená ztrátu všech investovaných prostředků a všech transakčních poplatků souvisejících s investicí), pokud se v rámci realizace investor zřekne práva na uplatnění, investor promešká uplatnění svých práv, nebo v době expirace má warrant nulovou vnitřní hodnotu, tj. nachází se „mimo peníze“. Hlavní způsoby omezení rizika u warrantů jsou: a) investování do warrantů spíše obchodovaných na regulovaném trhu než do OTC warrantů; b) zadávání stop-loss pokynu (viz výše); c) získání informací o tom, zdali může být warrant realizován průběžně nebo jen v den splatnosti; d) získání informací o tom, kolik warrantů je zapotřebí k tomu, aby byla zachována hodnota podkladového aktiva; e) získání informací o tom, jestli je při uplatnění warrantu dodáváno podkladové aktivum, či zda se používá finanční vypořádání; f) získání informace o datu splatnosti, aby mohl investor dát pokyn Společnosti k uplatnění práva z warrantu; g) zohlednění případných vedlejších poplatků v souvislosti s nákupem či prodejem warrantů; v extrémním případě totiž vedlejší poplatky mohou cenu warrantu přesáhnout; v případě uplatnění warrantu je nutno zaplatit vedlejší poplatky, které tak buď snižují realizovaný zisk, nebo prohlubují utrpěnou ztrátu.

9. Principy a podmínky fungování termínových operací - repo operací 9.1

Podstata repo operací. Při termínových operacích - repo operacích dochází ze strany Investiční společnosti k poskytnutí finančních prostředků Klienta umístěných v Portfoliu třetí osobě formou úvěru po určitou dobu za předem stanovený úrok. Současně s tím je po dobu trvání repo operace pro účely zajištění návratnosti finančních prostředků třetí osobou zřízen zajišťovací převod práva k investičním nástrojům třetí osoby, kdy konkrétně dojde k převodu investičních nástrojů ve vlastnictví třetí osoby na majetkový účet Klienta v CDCP, příp. na majetkový účet vedený u custodiana, přičemž tržní hodnota těchto investičních nástrojů převyšuje hodnotu půjčených finančních prostředků. V případě, že třetí osoba nevrátí finanční prostředky řádně a včas nebo se zajištění úvěru stane nedostatečným, je Investiční společnost oprávněna prodat cenné papíry poskytnuté jako zajištění a uspokojit tím existující pohledávku.


9

9.2

9.3

9.4

9.5

9.6

9.7

Právní úprava. Realizace jednotlivých repo obchodů se řídí příslušnou rámcovou smlouvou o úvěru zajištěném převodem cenných papírů uzavřenou mezi Klientem, jehož na základě plné moci zastupuje Investiční společnost, a třetí osobou (dále jen „Rámcová smlouva“). Rámcová smlouva podrobně stanoví principy a podmínky repo operací a řídí se příslušnými ustanoveními Obchodního zákoníku, Občanského zákoníku, ZPKT a dalších obecně závazných právních předpisů. Níže jsou uvedena vybraná ustanovení Rámcové smlouvy. Základní definice. Pro účely Rámcové smlouvy se rozumí: „dlužníkem“ příjemce úvěru podle příslušné dohody o obchodu (osoba označená jako dlužník v záhlaví Rámcové smlouvy); „dlužnou částkou“ ve vztahu ke každé dohodě o obchodu součet nesplacené výše jistiny a úroků, případě dalších poplatků a provizí, zajištěný zajišťovacím převodem cenných papírů, případně též peněžními prostředky v souladu s Rámcovou smlouvou; „dnem poskytnutí úvěru“ den, kdy mají být dle příslušné dohody o obchodu cenné papíry dodány dlužníkem věřiteli proti poskytnutí úvěru věřitelem dlužníku; „dnem předčasné splatnosti“ den, kdy má být v souladu s Rámcovou smlouvou dlužná částka uhrazena dlužníkem věřiteli proti převodu zastupitelných cenných papírů věřitelem dlužníkovi dříve než v původně sjednaný den splatnosti; „dnem splatnosti“ den, kdy má být dle příslušné dohody o obchodu dlužná částka uhrazena dlužníkem věřiteli proti převodu zastupitelných cenných papírů věřitelem dlužníkovi; „dobou trvání obchodu“ doba ode dne poskytnutí úvěru do dne jeho splatnosti, resp. jeho předčasné splatnosti; „jistinou“ celková jistina úvěru, přičemž v případě prodlení dlužníka se zaplacením úroku se nesplacená část úroku stává součástí jistiny; „kolaterálem“ rozdíl mezi tržní hodnotou převedených cenných papírů odvozenou od tržní ceny v okamžiku sjednání podmínek obchodu a výší jistiny v českých korunách (Kč); „obchodem“ dohoda o poskytnutí úvěru zajištěného zajišťovacím převodem cenných papírů (tzv. repoobchod) uzavřená na základě a v souladu s Rámcovou smlouvou a tvořící s ní jediný smluvní vztah; „úrokem“ částka úroku vypočítaná z jistiny na základě sazby, 360 denní roční báze a skutečného počtu dní uplynulých ode dne poskytnutí úvěru do dne splatnosti, resp. předčasné splatnosti; „věřitelem“ poskytovatel úvěru podle příslušné dohody o obchodu (osoba označení jako věřitel v záhlaví Rámcové smlouvy); Trvání rámcové smlouvy, částka a měna. Rámcová smlouva je uzavírána na dobu neurčitou a ukončením její účinnosti nejsou dotčena vzájemná práva smluvních stran týkající se dorovnání obchodu (viz níže) ani případné nároky smluvních stran na náhradu škody podle obecně závazných právních předpisů. Nedohodnou-li se smluvní strany jinak, budou všechny platby na základě Rámcové smlouvy prováděny v Kč a doba trvání jednotlivých obchodů bude činit maximálně 30 dní. Uzavřením Rámcové smlouvy nebo jakékoliv dohody o obchodu nevzniká povinnost kterékoli ze smluvních stran uzavírat jakékoliv další obchody. Iniciace, dohoda o obchodu, uzavření obchodu, potvrzení obchodu. Iniciace a uzavření obchodu. Podmínky obchodu uzavíraného na základě Rámcové smlouvy mohou být smluvními stranami dohodnuty ústně (telefonicky) nebo písemně (poštou, faxem, telexem nebo prostřednictvím sítě Reuters nebo Bloomberg). Nabídka k uzavření obchodu může vyjít od kterékoli ze smluvních stran. Obchod je uzavřen okamžikem dohody o všech náležitostech obchodu. Je-li nabídka k uzavření obchodu učiněna ústně, stačí k uzavření obchodu její ústní přijetí. Je-li nabídka učiněna písemně, je k uzavření nutné její písemné přijetí. Potvrzení obchodu. Uzavření každého obchodu musí být následně potvrzeno věřitelem písemným potvrzením zaslaným dlužníku. Písemné potvrzení bude mít podobu potvrzení o uzavření obchodu (dále jen „konfirmace“). V případě, že dlužník bez zbytečného odkladu po obdržení konfirmace neodešle věřiteli svoje výhrady k údajům obsaženým v konfirmaci, má se za to, že s obsahem konfirmace souhlasí. Poskytnutí úvěru. K převodu cenných papírů věřiteli a převedení jistiny dlužníku musí dojít v den poskytnutí úvěru. Převod cenných papírů se uskuteční za splnění podmínek Rámcové smlouvy. Převedení jistiny dlužníku je pro účely plateb prováděných mezi různými bankami účinné okamžikem, kdy byla příslušná částka připsána na účet přijímací banky v clearingovém centru ČNB. Splatnost. K převodu zastupitelných cenných papírů dlužníku a zaplacení dlužné částky věřiteli musí dojít v den splatnosti, resp. v den předčasné splatnosti. Převod zastupitelných cenných papírů se uskuteční za splnění podmínek Rámcové smlouvy. Zaplacení dlužné částky věřiteli je pro účely plateb prováděných mezi různými bankami účinné okamžikem, kdy byla příslušná částka připsána na účet přijímající banky v clearingovém centru ČNB. Pravidla CDCP. Nejsou-li smluvními stranami sjednány určité podmínky obchodu potřebné pro jeho vypořádání, použijí se ustanovení předpisů CDCP upravujících pravidla vypořádávání obchodů. Převody výnosů z cenného papíru, výkon práv z cenného papíru Zdanění převáděných výnosů. V případě, že během doby trvání obchodu nastane datum rozhodné pro stanovení osoby oprávněné k přijetí výnosu z cenného papíru a věřiteli je tento výnos nebo jeho část vyplacena, je věřitel povinen převést dlužníkovi částku rovnající se skutečně vyplacené částce výnosu cenného papíru, po odečtení jakýchkoli zákonem stanovených srážkových daní nebo poplatků. Věřitel poukáže dlužníkovi příslušnou částku v měně, ve které mu byla vyplacena, a to na účet dlužníka, který mu dlužník písemně sdělí, nedohodnou-li se smluvní strany jinak. Bude-li třeba pro účely výše uvedené, je věřitel oprávněn provést měnovou konverzi. Výplata výnosů bude poukázána věřitelem na účet dlužníka nejpozději v den splatnosti, resp. v den předčasné splatnosti, takového obchodu. V případě, že výnos z cenného papíru byl věřiteli skutečně vyplacen po dni splatnosti, resp. po dni předčasné splatnosti, daného obchodu, pak bez zbytečného odkladu po té, co byl výnos z cenného papíru věřiteli skutečně vyplacen. Věřitel splní svůj závazek odepsáním příslušné částky ze svého účtu ve prospěch účtu dlužníka. Výkon práv. Nedohodnou-li se smluvní strany jinak, je věřitel po dobu trvání obchodu oprávněn vykonávat veškerá práva vyplývající z převedeného cenného papíru. Platby a převody cenných papírů. Forma převodu. Veškeré cenné papíry převáděné podle Rámcové smlouvy mezi smluvními stranami musí: a) být vybaveny doklady nezbytnými pro jejich převod nebo takovými doklady, které může v souvislosti s jejich převodem věřitel nebo (v případě zpětného převodu) dlužník rozumně požadovat a b) být předány věřiteli nebo dlužníku nebo jejich schovateli nebo uživateli; nebo c) být převedeny v CDCP; nebo d) být převedeny jiným zákonem stanoveným způsobem, na kterém se smluvní strany dohodnou a který bude potvrzen v dohodě o obchodu.


10

9.8 9.9

9.10

9.11

Měna, daně a poplatky. Nedohodnou-li se smluvní strany jinak, budou všechny platby v penězích prováděné na základě Rámcové smlouvy v souvislosti s jakýmkoli obchodem prováděny v Kč bez srážky jakýchkoli poplatků, srážek nebo daní, nejsou-li takové poplatky, srážky nebo daně vyžadovány zákonem. V tom případě, není-li dohodnuto jinak, platící strana doplatí straně přijímací takovou dodatečnou částku, aby přijímací strana obdržela celkovou částku rovnající se částce, kterou by obdržela v případě, kdyby žádné poplatky, srážky nebo daně nebyly požadovány. Tím nejsou dotčena ustanovení vztahující se k výnosům z převedených cenných papírů. Platba proti dodání. Nedohodnou-li se smluvní strany jinak, bude jistina převedena dlužníkovi proti dodání cenných papírů věřiteli a zastupitelné cenné papíry budou převedeny dlužníkovi proti zaplacení dlužné částky věřiteli (delivery versus payment – DVP). Dokumentace převodu. Smluvní strany se vzájemně zavazují vyhotovit a řádně podepsat veškeré dokumenty a provést veškeré právní úkony nezbytné k uskutečnění převodu cenných papírů nebo zastupitelných cenných papírů v souladu s Rámcovou smlouvou. Cenné papíry nebo zastupitelné cenné papíry převáděné oprávněné smluvní straně musí být převedeny bez jakýchkoli zástavních práv, omezení obchodování, omezení převoditelnosti nebo jakýchkoli jiných práv třetích osob. Kompenzace plateb. Po dohodě smluvních stran lze vzájemné peněžité pohledávky mezi smluvními stranami vzniklé v souvislosti se dvěma nebo více obchody prováděnými na základě Rámcové smlouvy, splatné v jeden den, vzájemně započíst a mezi smluvními stranami bude provedena pouze platba čistého rozdílu úhrnu takových peněžních plateb (saldo). Kompenzace převodů cenných papírů. Po dohodě smluvních stran lze všechny vzájemné pohledávky na převedení cenných papírů a vrácení zastupitelných cenných papírů vzniklé mezi smluvními stranami v souvislosti se dvěma nebo více obchody na základě Rámcové smlouvy, splatné v jeden den, vzájemně započíst a mezi stranami bude převeden pouze takový počet cenných papírů, resp. zastupitelných cenných papírů, který odpovídá rozdílu mezi započítávanými pohledávkami. Předčasné ukončení úvěru/obchodu. Po vzájemné dohodě obou stran může kdykoliv dojít k předčasnému ukončení kteréhokoliv poskytnutého úvěru/obchodu. V tento den dojde také k převodu cenných papírů a k zaplacení dlužné částky. V případě, že cenný papír přestane být zastupitelným cenným papírem v důsledku změny jeho podoby, je věřitel oprávněn prohlásit příslušný obchod za předčasně splatný a vrátit dlužníkovi cenné papíry ve změněné podobě. Úroková sazba. Úroková sazba úvěru bude určena dohodou smluvních stran vždy v rámci sjednávání podmínek předmětného obchodu. Zajištění úvěru. K zajišťování veškerých pohledávek a nároků, které věřiteli vznikly nebo vzniknou v souvislosti s obchody, budou používány investiční nástroje určené vzájemnou dohodou smluvních stran. Hodnota kolaterálu musí v den poskytnutí úvěru činit minimálně 25 % jistiny. Dorovnání obchodu. Nedohodnou-li se smluvní strany písemně jinak, pak v případě, kdy tržní cena v případě prodeje převedených cenných papírů kdykoli za trvání obchodu poklesne v takovém rozsahu, který bude mít za následek pokles výše kolaterálu na 50 % oproti jeho hodnotě v okamžiku sjednání podmínek obchodu v souladu s Rámcovou smlouvou, poskytne dlužník k zajištění jeho závazků z předmětného obchodu na výzvu věřitele nejpozději do věřitelem stanovené lhůty další zastupitelné cenné papíry nebo takový objem peněžních prostředků (dle volby věřitele), aby se:, a) úhrnná tržní hodnota všech cenných papírů převedených věřiteli v rámci daného obchodu opět rovnala nejméně tržní hodnotě cenných papírů původně převedených v rámci daného obchodu odvozené od tržní ceny v okamžiku sjednání podmínek obchodu v souladu s Rámcovou smlouvou, nebo b) součet (i) tržní hodnoty všech cenných papírů převedených věřiteli v rámci daného obchodu a (ii) částky v penězích převedené věřiteli na základě tohoto článku opět rovnal nejméně tržní hodnotě cenných papírů původně převedených v rámci daného obchodu odvozené od tržní ceny, kterou měly předmětné cenné papíry v okamžiku sjednání podmínek obchodu v souladu s Rámcovou smlouvou. V případě, kdy tržní cena v případě prodeje převedených cenných papírů kdykoli za trvání obchodu poklesne v takovém rozsahu, který bude mít za následek pokles výše kolaterálu na 30 % oproti jeho hodnotě v okamžiku sjednání podmínek obchodu v souladu s Rámcovou smlouvou, je věřitel oprávněn prohlásit úvěr zajištěný těmito cennými papíry za předčasně splatný. Smluvní strany se dohodly, že věřitel je oprávněn cenné papíry, které mu byly převedeny k zajištění splnění závazků dlužníka z takového úvěru, přímo prodat za tržní cenu v případě prodeje stanovenou podle Rámcové smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že věřitel není v takovém případě povinen poskytovat dlužníkovi přiměřenou dodatečnou lhůtu ke splnění jeho závazku. Dlužník je s výše uvedeným postupem srozuměn a nemá námitek vůči naplnění uhrazovací funkce poskytnutého zajištění formou přímého prodeje cenných papírů. Dále je věřitel oprávněn, bez ohledu na výše uvedené, učinit veškeré další právní a jiné úkony nezbytné k uspokojení pohledávky z tohoto úvěru a vymáhat na dlužníkovi případný zůstatek, který nebyl z výtěžku prodeje cenných papírů uspokojen a případně vzniklou škodu. Neplnění závazků Dojde-li k některé z následujících skutečností a taková situace bude trvat: a) věřitel nepřevede jistinu dlužníku nebo dlužník nepřevede cenné papíry věřiteli v den poskytnutí úvěru; nebo b) dlužník nezaplatí dlužnou částku věřiteli nebo věřitel nepřevede zastupitelné cenné papíry dlužníku v den splatnosti, resp. v den předčasné splatnosti; nebo c) kterákoliv smluvní strana je v úpadku nebo není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky; nebo d) kterákoli ze smluvních stran požádá soud o povolení ochranné lhůty nebo je-li některou ze stran zahájen jakýkoliv postup směřující k ukončení její činnosti, jež je jejím hlavním předmětem podnikání nebo k její likvidaci, vyrovnání, nucenému vyrovnání, prohlášení konkurzu na tuto stranu či k ustanovení likvidátora, nuceného správce nebo správce konkurzní podstaty nebo k úřednímu ustanovení osoby pro správu této příslušné strany či jejího majetku; nebo e) je-li jakýkoliv postup uvedený v bodě d) výše zahájen třetí osobou nebo veřejný orgán uloží jakékoliv jiné opatření směřující vůči majetku kterékoliv smluvní strany, s výjimkou případu, kdy strana, již se takový postup týká, prokáže ke spokojenosti druhé strany, že zahájení takového postupu je bezdůvodné či šikanózní nebo je z jiného důvodu zjevné, že bude zamítnuto, přičemž tato výjimka se nevztahuje na případy zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku k úhradě nákladů konkurzu, zamítnutí návrhu na vyrovnání, či zamítnutí z jiných obdobných důvodů; nebo f) orgán státní moci pravomocně uloží jakékoliv smluvní straně nápravné opatření týkající se obchodů nebo rozhodne o odnětí nebo pozastavení povolení k hlavnímu předmětu podnikání této smluvní strany; nebo g) během účinnosti Rámcové smlouvy se kterékoliv prohlášení učiněné některou ze smluvních stran ukáže nebo stane nepravdivým k datu, ke kterému bylo učiněno; nebo h) kterákoli ze smluvních stran nesplní svou povinnost vztahující se k dorovnání obchodu, a to ani v dodatečné lhůtě, která jí k tomu byla poskytnuta druhou smluvní stranou; nebo


11

i)

věřitel nesplní svou povinnost vztahující se k převodu výnosů z cenných papírů, přestože byl na tuto skutečnost písemně upozorněn dlužníkem, a to ani v dodatečné lhůtě, která mu k tomu byla dlužníkem poskytnuta, pak má strana, která svou povinnost neporušila, právo vypovědět Rámcovou smlouvu v plném rozsahu s okamžitou účinností, přičemž (i) výpověď musí být učiněna písemnou formou a je účinná okamžikem doručení druhé straně; (ii) všechny obchody uzavřené na základě Rámcové smlouvy se tím stanou splatnými k okamžiku účinnosti výpovědi; (iii) smluvní strana, která porušila své závazky z Rámcové smlouvy, bude povinna nahradit druhé smluvní straně skutečné náklady spojené s předčasným ukončením Rámcové smlouvy a obchodů uzavřených na jejím základě; a (iv) proběhne závěrečné vypořádání zisků a ztrát, a to tak, že věřitel provede výpočet čisté výše vzájemných závazků nebo pohledávek smluvních stran ze všech obchodů dle bodu (ii) výše. Závěrečné vyrovnání se vztahuje na vzájemné pohledávky smluvních stran (včetně příslušenství těchto pohledávek) z obchodů, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, práva s investičními nástroji spojená, včetně podmíněných pohledávek a pohledávek, které mají nebo by měly teprve vzniknout (dále jen „vzájemné pohledávky stran“). V případě, že nastane některá ze skutečností uvedených výše, dojde k zániku a nahrazení, nebo k započtení dosud nesplatných, popřípadě i splatných vzájemných pohledávek stran tak, že výsledkem bude jediná pohledávka ve výši rozdílu mezi souhrnnou výší odhadovaných současných hodnot vzájemných pohledávek stran. Výše vzájemných pohledávek smluvních stran vzniklých v souvislosti se všemi předčasně ukončenými obchody na základě Rámcové smlouvy se vypočte k datu účinnosti výpovědi jako součet (a) tržních cen v případě neplnění závazku všech investičních nástrojů, které smluvní strany vzájemně drží na základě všech dosud nevypořádaných obchodů uzavřených na základě Rámcové smlouvy, (b) jistin, vzájemně přijatých smluvními stranami na základě všech dosud nevypořádaných obchodů uzavřených na základě Rámcové smlouvy a (c) všech úroků z takových přijatých jistin. Takto stanovené pohledávky smluvních stran zaniknou započtením. Výpočet čisté výše vzájemných pohledávek provede strana, která svou povinnost podle Rámcovou smlouvy neporušila. Nedohodnou-li se smluvní strany jinak, bude rozdíl vzájemných pohledávek (saldo) zaplacen v penězích do deseti (10) pracovních dní ode dne, kdy byl povinné straně doručen výpočet takového salda. Nárok na zaplacení salda je samostatným nárokem vzniklým z porušení povinností podle Rámcové smlouvy. Smluvní strana, která svou povinnost podle Rámcové smlouvy porušila, se zavazuje o této skutečnosti neprodleně vyrozumět druhou smluvní stranu.

10. Poplatky, provize, náklady a daně 10.1 10.2

10.3

10.4

10.5

10.6

10.7

10.8 10.9

Informace o poplatcích, provizích a nákladech účtovaných Investiční společností Klientovi v souvislosti s poskytováním služby uvedené v článku 5 bodě 5.2 písm. a) VOP jsou obsaženy v Ceníku služeb. Ceník služeb neobsahuje poplatky a náklady, které Klientovi mohou vzniknout v souvislosti s komunikací s Investiční společností, zejména náklady a poplatky za telekomunikační služby a náklady související s obstaráním hardware a software pro komunikaci s Investiční společností. Investiční společnosti náleží za její činnost provize a poplatky podle platného Ceníku služeb. Kromě této odměny je Klient povinen uhradit i další náklady spojené s obchodováním, například poplatky organizátorů trhů s investičními nástroji, smluvních partnerů Investiční společnosti, poplatky za správu a úschovu cenných papírů (např. CDCP, custody) a případně další poplatky za správu a úschovu cenných papírů (např. CDCP, custody) a případně další náklady spojené s poskytováním investiční služby. Vyúčtování provize, poplatků a nákladů provádí Investiční společnost formou srážky z prodejní ceny v případě prodeje nebo přirážky ke kupní ceně v případě nákupu (transakční náklady). Vyúčtování provize, poplatků a nákladů souvisejících se správou a úschovou cenných papírů, zakládáním majetkových účtů a ostatní poplatky spojené s poskytování investiční služby jsou primárně účtovány na vrub Portfolia, pokud není s klientem ujednáno jinak. Provize, poplatky a další platby dle platného Ceníku služeb týkající se obhospodařování Portfolia jsou primárně účtovány na vrub Portfolia, pokud není s Klientem ujednáno jinak. Systém inkasa předmětných provizí a poplatků včetně metodiky výpočtu je obsažen v Ceníku služeb. Klient je povinen seznámit se s Ceníkem služeb a s aktuálními poplatky jednotlivých trhů s investičními nástroji platnými v den uzavření Smlouvy. Investiční společnost je povinna informovat Klienta o každé změně Ceníku služeb na Internetových stránkách a dále může zaslat informaci Klientovi s využitím elektronické pošty na emailovou adresu Klienta uvedenou ve Smlouvě. Není-li na účtu Klienta evidován dostatečný objem peněžních prostředků na úhradu poplatků, provizí a/nebo nákladů vystaví Investiční společnost Klientovi platební instrukci, která je splatná do 5 pracovních dnů. Neuhradí-li Klient předmětnou sumu včas, je Investiční společnost oprávněna uspokojit svoji pohledávku vůči investičním nástrojům v Portfoliu nebo jinak započíst. Klient je povinen předložit Investiční společnosti potvrzení o svém daňovém domicilu, v opačném případě bude Investiční společnost postupovat v souladu s příslušnou legislativou zejména zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Investiční společnost při výkonu své činnosti snaží minimalizovat objem ostatních nákladů placených na vrub portfolia.

11. Politika střetu zájmů 11.1 11.2

11.3

Cílem politiky střetu zájmů je, aby Investiční společnost při poskytování investičních služeb efektivně zjišťovala a řídila střety zájmů tak, aby v jejich důsledku nedocházelo k poškozování zájmů Zákazníků. Tento článek obsahuje hlavní zásady a postupy při zjišťování a řízení střetu zájmů v rámci Investiční společnosti, jakož i dalších osob tvořících s Investiční společností podnikatelské seskupení, a to zejména při zamezení vzniku střetu zájmů, identifikaci možných střetů zájmů a řízení vzniklých střetů zájmů. Politika střetu zájmů obsahuje pravidla pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi: a) Investiční společností, jejími vedoucími osobami, vázanými zástupci a jeho zaměstnanci a zákazníky Investiční společnosti nebo jejími potenciálními zákazníky;


12

b)

11.4

11.5

11.6

11.7

11.8

11.9

11.10 11.13 11.13.1 11.13.2

11.13.3 11.13.4

11.13.5

osobou, která ovládá Investiční společnost, je ovládána Investiční společností nebo osobou ovládanou stejnou osobou jako Investiční společnost a jejich vedoucími osobami a vázanými zástupci a zákazníky Investiční společnosti nebo jejími potenciálními zákazníky; c) zákazníky nebo potenciálními zákazníky Investiční společnosti navzájem. Pokud střet zájmů nelze odvrátit, Investiční společnost upřednostní vždy zájmy Zákazníka před zájmy vlastními nebo zájmy osob, které tvoří s Investiční společností podnikatelské seskupení. Pokud dojde ke střetu zájmů mezi zákazníky navzájem, Investiční společnost zajistí spravedlivé řešení pro tyto zákazníky, případně, že spravedlivé řešení nelze zajistit, může zákazníkovi odmítnout provedení služby. Při zjišťování a posuzování střetu zájmů Investiční společnost bere v úvahu, zda ona sama nebo osoba uvedená v předchozím odstavci nebo osoba se zvláštním vztahem k Investiční společnosti: a) může získat finanční prospěch nebo se vyhnout finanční ztrátě na úkor Zákazníka; b) má odlišný zájem na výsledku služby poskytované Zákazníkovi nebo na výsledku obchodu prováděného jménem Zákazníka od zájmu tohoto Zákazníka; c) má motivaci upřednostnit zájem Zákazníka před zájmy jiného zákazníka; d) podniká ve stejném oboru jako Zákazník; e) dostává nebo dostane od jiné osoby, než je Zákazník, pobídku v souvislosti se službou Zákazníkovi a tato pobídka nepředstavuje obvyklou úplatu za poskytovanou službu. Opatření pro zjištění a řízení střetu zájmů. V rámci efektivního řízení střetu zájmů Investiční společnost: a) má nastavenou takovou organizační strukturu společnosti a celého konsolidačního celku, jehož je Investiční společnost součástí, takovým způsobem, že dochází k personálnímu oddělení jednotlivých organizačních útvarů takovým způsobem, který efektivně zamezuje nežádoucímu toku informací a jejich případnému zneužití; b) zajišťuje funkční a organizační nezávislost jednotlivých organizačních útvarů, které mají dostatečné materiální a organizační podmínky pro objektivní výkon své činnosti; c) má zavedena pravidla pro realizaci osobních obchodů zaměstnanců Investiční společnosti a dalších osob spojených s Investiční společností a provádí pravidelnou kontrolu jejich dodržování; d) vede seznamy s investičními nástroji (watch list, restricted list), u kterých může dojít ke střetu zájmů; e) vede seznam zasvěcených osob, tzn. osob, které mají k dispozici vnitřní informaci; f) v rámci systému vnitřní kontroly zajišťuje pravidelný dohled (compliance, interní audit) nad osobami poskytujícími investiční služby jménem Investiční společnosti. Všechny organizační útvary Investiční společnosti jsou povinny se podílet na zjišťování a řízení střetu zájmů a v případě, že hrozí nebo nastal střetu zájmů, jsou povinny informovat o této skutečnosti compliance a představenstvo Investiční společnosti. V rámci systému vnitřní kontroly Investiční společnost zjišťuje okolnosti, které ve vztahu ke konkrétním investičním službám a činnostem, které poskytuje Investiční společnost nebo jiná osoba jejím jménem, mohou vést ke střetu zájmů, který představuje podstatné nebezpečí poškození zájmů Zákazníka (tzv. podstatný střet zájmů), jakož vede i aktuální evidenci poskytnutých investičních služeb, ze kterých vznikl nebo může vzniknout podstatný střet zájmů. Investiční společnost zabezpečuje, že osoby se zvláštním vztahem k Investiční společnosti, které se podílejí na výkonu služeb, se kterými je spojen podstatný střet zájmů, vykonávaly svou činnost s takovou mírou nezávislosti, která je přiměřená charakteru, rozsahu a složitosti činností Investiční společnosti a podnikatelského seskupení, do kterého patří, a závažnosti nebezpečí poškození zájmů Zákazníků. V případech, kdy není možné střetu zájmů účinně předejít, informuje Investiční společnost o existenci střetu zájmů Zákazníka, přičemž Zákazník má možnost učinit kvalifikované rozhodnutí, zda využije investiční služby nabízené Investiční společností či nikoli. Pobídky Specifickým případem střetu zájmů jsou tzv. pobídky při poskytování investičních služeb Investiční společností. Investiční společnost nesmí při poskytování investičních služeb přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu, která může vést k porušení povinnosti Investiční společnosti jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu Zákazníků. Investiční společnost přistupuje k řízení pobídek stejným způsobem jako u jiných střetů zájmů. To znamená, že Investiční společnost zajišťuje identifikaci pobídek, činí opatření proti jejich vzniku a případně provádí jejich efektivní řízení. Investiční společnost v obecné rovině rozlišuje dvě kategorie pobídek, které smí poskytovat nebo přijímat: a) Pobídky, které jsou přípustné bezpodmínečně: (i) Pobídky, které jsou hrazeny Zákazníkem, za Zákazníka nebo jsou vypláceny Zákazníkovi. (ii) Pobídky placené Investiční společností třetí straně, které umožní nebo jsou nezbytné pro poskytování příslušné investiční služby a jejichž poskytnutí není v rozporu s odbornou péčí Investiční společnosti. b) Pobídky hrazené třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytované třetí stranou či za třetí stranu, které jsou přípustné v návaznosti na splnění následujících kumulativních podmínek: (i) Zákazník byl před poskytnutím investiční služby jasně, srozumitelně a úplně informován o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejich výpočtu, pokud je nelze zjistit předem. (ii) Pobídka přispívá ke zlepšení kvality poskytované služby. (iii) Pobídka není v rozporu s povinností Investiční společnosti jednat v nejlepším zájmu Zákazníka. V konkrétní rovině rozlišuje Investiční společnost následující pobídky: a) Veškeré poplatky, provize, odměny, náklady apod., které platí Zákazník na základě Smlouvy nebo jejích příloh – pobídky přípustné podle bodu 10.13.4 písm. a) bodu (i) výše. b) Veškeré náklady související s poskytováním investičních služeb Zákazníkům, které hradí Investiční společnost třetím stranám, zejména poplatky organizátorů regulovaných trhů, vypořádacích systémů, custodianů, depozitářů, obchodníků s cennými papíry a bank – pobídky přípustné podle bodu 10.13.4 písm. a) bodu (ii) výše. c) Veškeré provize, odměny a nepeněžitá plnění, které jsou vypláceny investičním zprostředkovatelům, jejichž služby Investiční společnost využívá při poskytování investiční služby portfolio managementu. Výše nebo hodnota jednotlivých provizí, odměn a nepeněžitých plnění nebo způsob jejich výpočtu je stanovena ve smluvním ujednání mezi investičním zprostředkovatelem a Investiční společností a zpravidla je výše této pobídky odvozena od odměny, kterou platí Zákazník Investiční společnosti. Investiční společnost na žádost Zákazníka poskytne podrobné informace o výši nebo hodnotě jednotlivých provizí, odměn a nepeněžitých plnění nebo způsobu jejich výpočtu – pobídky přípustné podle bodu 10.13.4 písm. b) výše (kumulativní podmínky jsou splněny).


13

12. Informace o ochraně majetku zákazníka 12.1

12.2

12.3 12.3.1

12.3.2

12.3.3

12.4 12.4.1

12.4.2 12.5 12.5.1

12.5.2

12.5.3

Investiční společnost v systému své vnitřní evidence zajišťuje soustavnou a jednoznačnou identifikaci majetku Zákazníka tak, že může kdykoliv odlišit majetek držený pro jednoho zákazníka od majetku drženého pro ostatní zákazníky a od svého vlastního majetku. Majetkem Zákazníka se rozumí peněžní prostředky a investiční nástroje, které má Investiční společnost ve své moci za účelem poskytnutí investiční služby a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro Zákazníka. Majetek Zákazníka není součástí majetkové podstaty Investiční společnosti. Systém vnitřní evidence obsahuje záznam o tom, na jakém účtu u třetí osoby jsou jednotlivé investiční nástroje a peněžní prostředky každého Zákazníka drženy. Investiční nástroje Investiční nástroje nakoupené v České republice jsou drženy nebo evidovány v CDCP nebo v samostatných evidencích investičních nástrojů vedených k tomu oprávněnou finanční institucí (banka, investiční společnost, obchodník s cennými papíry). Na tyto investiční nástroje se aplikuje české právo. Investiční nástroje nakoupené v zahraničí jsou prostřednictvím třetí osoby tzv. custodiana drženy u depozitářů cenných papírů (dále jen „depozitář“). Investiční společnost vybírá custodiana resp. depozitáře s odbornou péčí a dle požadavků stanovených právními předpisy mezi renomovanými finančními institucemi. Zahraniční investiční nástroje Zákazníků jsou obvykle evidovány na zákaznických sběrných účtech otevřených na jméno Investiční společnosti (nominee account, omnibus account) u custodianů. Investiční společnost vždy eviduje investiční nástroje Zákazníků na odlišných účtech/podúčtech, než na kterých jsou evidovány investiční nástroje Investiční společnosti. Zahraniční investiční nástroje Zákazníků jsou prostřednictvím custodiana drženy u zahraničních depozitářů, případně, pokud se jedná o zahraniční cenné papíry kolektivního investování, mohou být evidovány zahraničními emitenty těchto cenných papírů. Důvodem sdružování zákaznického majetku na sběrných účtech je výrazná úspora nákladů oproti individuálním účtům zákazníků a dále skutečnost, že Investiční společnost tímto umožňuje obchodovat i těm Zákazníkům, kteří nesplňují podmínky pro vedení individuálních účtů u příslušných depozitářů. Investiční společnost upozorňuje Zákazníka zejména na následující rizika a skutečnosti plynoucí ze sdružování majetku Zákazníka na sběrných účtech: (i) investiční nástroje jsou v zahraničí vedeny na sběrném účtu na jméno Investiční společnosti; (ii) v případě neurovnatelného schodku (ztráty) po eventuálním selhání třetí osoby (custodian, depozitář) mohou zákazníci společně sdílet ztrátu a to proporcionálně v závislosti na jejich podílu na sdruženém majetku; (iii) na investiční nástroje vedené resp. držené v zahraničí se aplikuje příslušné zahraniční právo; zahraniční právní řády obvykle poskytují investorům ochranu v případě úpadku depozitáře v tom smyslu, že jejich investiční nástroje se nestanou součástí majetkové podstaty úpadce; někteří depozitáři mohou mít k drženým investičním nástrojům zástavní nebo obdobné právo k zajištění svých pohledávek vůči třetím osobám, a proto může být v případě úpadku depozitáře obtížné převést majetek zpět do České republiky; v případě, že zahraniční právní řád neposkytuje investorům dostatečnou právní ochranu nebo depozitář neplní řádně své povinnosti nebo investiční nástroje Zákazníka nejsou od majetku depozitáře identifikovatelné a rozlišitelné z jakéhokoli důvodu, a depozitář se ocitne v úpadku, existuje riziko, že investiční nástroje Zákazníka se stanou součástí majetkové podstaty úpadce a Zákazník bude muset své pohledávky uplatnit v úpadkovém řízení; (iv) Investiční společnost neodpovídá, při vynaložení odborné péče, za selhání třetích osob v rámci vedení resp. držení majetku na sběrném účtu ani za jejich úpadek. Peněžní prostředky Peněžní prostředky Zákazníků jsou podle jednotlivých měn drženy na sběrných zákaznických účtech JTB (dále jen „Klientské účty“). Peněžní prostředky nejsou na Klientských účtech úročeny. Investiční společnost vždy drží peněžní prostředky Zákazníků na odlišných účtech, než na kterých jsou drženy peněžní prostředky Investiční společnosti. Klientské účty slouží především k hrazení nákupů investičních nástrojů do portfolií klientů, pro placení odměny Investiční společnosti a pro správu volných peněžních prostředků klientů. Garanční fond obchodníků s cennými papíry Majetek Zákazníka je za podmínek a v rozsahu stanoveném ZPKT chráněn záručním systémem, který provozuje Garanční fond obchodníků s cennými papíry (dále jen „Garanční fond"). Pro Investiční společnost platí v souvislosti s poskytováním investičních služeb stejná pravidla týkající se Garančního fondu jako pro obchodníky s cennými papíry. Pro účely Garančního fondu se majetkem Zákazníka rozumí peněžní prostředky a investiční nástroje, které obchodník s cennými papíry převzal za účelem poskytnutí investiční služby, a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro Zákazníka. Garanční fond je právnická osoba, která zabezpečuje záruční systém, ze kterého se vyplácejí náhrady klientům obchodníka s cennými papíry, který není schopen plnit své závazky vůči svým klientům. Pro činnost Garančního fondu platí následující pravidla: a) Každý obchodník s cennými papíry je povinen platit příspěvek do Garančního fondu. b) Zdrojem majetku Garančního fondu jsou příspěvky od obchodníků s cennými papíry, pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry, pokuty uložené investičním společnostem za porušení ustanovení týkajících se obhospodařování majetku Zákazníků a výnosy z investování peněžních prostředků. c) Způsob zabezpečování činnosti Garančního fondu, způsob investování peněžních prostředků Garančního fondu a úhrady nákladů na činnost Garančního fondu podrobně upravuje statut Garančního fondu, který vydává správní rada Garančního fondu. d) Obchodník s cennými papíry platí do Garančního fondu roční příspěvek ve výši 2 % z objemu výnosů z poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby za poslední kalendářní rok. Roční příspěvek činí nejméně 10 000,- Kč a to bez ohledu na počet měsíců, ve kterých obchodník s cennými papíry vykonával svou činnost. Kontrolu placení a výše příspěvků do Garančního fondu zajišťuje ČNB, přičemž v případě zjištění nesrovnalostí příjme vhodná opatření k nápravě. e) Náhrada z Garančního fondu se klientům obchodníka s cennými papíry poskytne v případě, že Garanční fond obdrží písemné oznámení ČNB o tom, že obchodník s cennými papíry z důvodu své finanční situace není schopen plnit své závazky spočívající ve vydání majetku klientům a není pravděpodobné, že je splní do 1 roku nebo soud vydal rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry nebo vydal jiné rozhodnutí, které má za následek, že klienti obchodníka s cennými papíry se nemohou účinně domáhat vydání svého majetku vůči obchodníkovi s cennými papíry. f) Garanční fond v dohodě s ČNB vhodným způsobem neprodleně uveřejní oznámení, které obsahuje:


14

g) h)

i)

j)

k)

l) m) n)

o)

p) q)

r)

s)

t)

(i) skutečnost, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své závazky, (ii) místo, způsob, lhůtu pro přihlášení nároků a zahájení výplaty náhrad z Garančního fondu a (iii) případné další skutečnosti související s přihlášením nároků. Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší než 5 měsíců od uveřejnění zjištění podle předchozího odstavce. Skutečnosti, že tato lhůta uplynula, se nelze dovolávat k odepření výplaty náhrady z Garančního fondu. Na náhrady z Garančního fondu nemají nárok následující osoby: (i) Česká konsolidační agentura, (ii) územní samosprávný celek, (iii) osoba, která v průběhu 3 let předcházejících oznámení podle písm. f): prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, byla vedoucí osobou obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, byla osobou s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, byla osobou blízkou podle Občanského zákoníku osobě podle uvedené v předchozích odstavcích, byla osobou, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, byla vedoucí osobou osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, (iv) osoba, ve které má nebo měl kdykoli během posledních 12 měsíců bezprostředně předcházejících dni, ve kterém bylo učiněno oznámení ČNB obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, nebo osoba s kvalifikovanou účastí na tomto obchodníkovi s cennými papíry vyšší než 50% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, (v) osoba, která v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti svěřila obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, prostředky získané trestným činem, (vi) osoba, která trestným činem způsobila neschopnost obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, splnit své závazky vůči zákazníkům. Garanční fond pozastaví výplatu náhrad za ten majetek klienta, o kterém je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde nebo může jít o majetek ve smyslu písm. h) bod (v). Garanční fond dále pozastaví výplatu náhrad osobám podezřelým ze spáchání trestného činu, který způsobil neschopnost obchodníka s cennými papíry splnit své závazky vůči zákazníkům, a to po dobu trestního řízení vedeného proti této osobě. Náhrada z Garančního fondu se poskytuje za majetek Zákazníka, který mu nemohl být vydán z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry. Pro výpočet náhrady se ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení ČNB, sečtou hodnoty všech složek majetku Zákazníka, které nemohly být vydány z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry, a to včetně jeho spoluvlastnického podílu na majetku ve spoluvlastnictví s jinými zákazníky, s výjimkou hodnoty peněžních prostředků svěřených obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, a vedených jím na účtech pojištěných podle zvláštního zákona upravujícího činnost bank. Od výsledné částky se odečte hodnota závazků Zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení ČNB. Pro výpočet náhrady jsou určující reálné hodnoty investičních nástrojů platné ke dni, ke kterému Garanční fond obdrží oznámení České národní banky. Při výpočtu náhrady může Garanční fond přihlédnout i ke smluvním ujednáním mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem, jsou-li obvyklá, zejména ke skutečně připsaným úrokům nebo jiným výnosům, na které vznikl zákazníkovi nárok ke dni, kdy Garanční fond obdržel oznámení ČNB. Náhrada se Zákazníkovi poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle předchozích odstavců, nejvýše se však vyplatí částka v korunách českých odpovídající 20 000,- EUR pro jednoho Zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry. Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců ode dne ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady. ČNB může ve výjimečných případech na žádost Garančního fondu prodloužit tuto lhůtu nejvýše o 3 měsíce. Obchodník s cennými papíry poskytne Garančnímu fondu na jeho žádost ve lhůtě stanovené Garančním fondem podklady potřebné pro výpočet náhrady. Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena nucená správa, má tuto povinnost nucený správce, je-li na majetek obchodníka s cennými papíry prohlášen konkurz, má tuto povinnost správce konkurzní podstaty tohoto obchodníka s cennými papíry. Tutéž povinnost má, pokud ji k tomu Garanční fond vyzve, i jiná osoba, pokud má tyto podklady u sebe. Okamžikem výplaty náhrady z Garančního fondu se Garanční fond stává věřitelem obchodníka s cennými papíry, a to v rozsahu vyplacené náhrady. Pokud byla pohledávka již přihlášena do konkursu na majetek obchodníka s cennými papíry, stává se Garanční fond stejným okamžikem a ve stejném rozsahu konkursním věřitelem obchodníka s cennými papíry v úpadku namísto zákazníka. Na žádost Garančního fondu vyznačí insolvenční správce tuto změnu bez zbytečného odkladu v seznamu přihlášených pohledávek. Právo Zákazníka na vyplacení náhrady z Garančního fondu se promlčuje uplynutím 5 let ode dne splatnosti pohledávky Zákazníka na vyplacení náhrady z Garančního fondu. V případě, že prostředky Garančního fondu nepostačují k vyplacení náhrad s příslušenstvím nebo k úhradě nákladů na činnost, obstará si Garanční fond potřebné peněžní prostředky na finančním trhu. Garanční fond dbá, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Garančního fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud si Garanční fond peněžní prostředky na finančním trhu neobstará, může mu být na jeho žádost z důvodů zvláštního zřetele hodných poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu. Majetek Zákazníka není součástí majetkové podstaty obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení, a je-li vydáno rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry, insolvenční správce je povinen jej bez zbytečného odkladu vydat zákazníkům. Jestliže investiční nástroje téhož druhu, které tvoří majetek zákazníků a jsou vzájemně zastupitelné, postačují k plnému uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydají se tyto investiční nástroje zákazníkům. Totéž platí o peněžních prostředcích, které tvoří majetek zákazníků. Jestliže investiční nástroje téhož druhu, které tvoří majetek zákazníků a jsou vzájemně zastupitelné, nepostačují k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydá se zákazníkům odpovídající podíl Investičních


15

12.5.4

nástrojů nebo jeho hodnota v penězích. Nepostačují-li peněžní prostředky k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, uspokojí se nároky zákazníků poměrně. u) V rozsahu, ve kterém nárok na vydání majetku zákazníka nemůže být uspokojen postupem výše uvedeným, jde o pohledávku, kterou je insolvenční správce povinen uplatnit v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení přihláškou; dokud není znám rozsah uspokojení tohoto nároku, lze pohledávku uplatnit jako vázanou na podmínku. Podrobnější informace poskytne Investiční společnost Klientovi na vyžádání. Úplné informace je možno rovněž nalézt v ZPKT a ve statutu Garančního fondu.

13. Kategorizace zákazníků 13.1

13.2

13.2.1

13.2.2

V souvislosti s nabytím účinnosti novely ZPKT, kterou byla do českého právního řádu transponována evropská směrnice 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (dále jen „směrnice MiFID“), zavedla Investiční společnost pravidla pro kategorizaci zákazníků. Kategorie zákazníků. V souladu se směrnicí MiFID vymezuje ZPKT základní kategorie zákazníků (investorů, klientů). Tato koncepce má zajistit každé kategorii zákazníků adekvátní míru ochrany. ZPKT rozlišuje pro investiční služby portfolio management a investiční poradenství dvě základní skupiny zákazníků: a) zákazník, který není profesionální zákazník (bod 12.2.1 níže), b) profesionální zákazník (bod 12.2.2 níže). Investiční společnost pro účely poskytování investičních služeb je povinna zařadit zákazníka do jedné z výše uvedených kategorií a zároveň zákazníka o takovém zařazení informovat. Neprofesionální zákazník a) Mezi neprofesionální zákazníky Investiční společnost řadí osoby, které (i) nesplňují požadavky pro profesionální zákazníky, nebo (ii) splňují požadavky pro profesionální zákazníky, ale Investiční společnost bez jejich žádosti rozhodla o jejich zařazení do skupiny zákazníků neprofesionálních a toto zařazení zákazníkovi sdělila spolu s informací jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se toto zařazení týká, nebo (iii) splňují požadavky pro profesionální zákazníky, ale došlo jedním ze způsobů uvedených v bodě 12.3.2, příp. 12.3.3 k jejich přeřazení do kategorie neprofesionálních zákazníků. b) Neprofesionálními zákazníky jsou především fyzické osoby a právnické osoby, jejichž výše aktiv, základního kapitálu nebo čistého ročního obratu nedosahuje takové výše, aby mohly být zařazeny do kategorie profesionálních zákazníků. c) Neprofesionálním zákazníkům poskytuje Investiční společnost nejvyšší stupeň ochrany, a to především v oblasti (i) informování zákazníků – neprofesionálním zákazníkům jsou předávány informace a poskytována poučení v daleko širším rozsahu než u zbylých dvou kategorií, zároveň jsou podrobněji informování i o provedeném pokynu a stavu jejich majetku; (ii) vyžadování informací od zákazníků – Investiční společnost podrobně prověřuje vhodnost či přiměřenost investičních služeb nebo investičních nástrojů pro každého neprofesionálního zákazníka, aniž by měla možnost předpokládat některé odpovědi; (iii) forma smluvní dokumentace – smlouva o poskytování investičních služeb s neprofesionálním zákazníkem musí být uzavřena v písemné podobě nebo na tzv. pevném nosiči dat. Profesionální zákazník a) Mezi profesionální zákazníky Investiční společnost řadí: banky a instituce elektronických peněz, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníky s cennými papíry, pojišťovny, zajišťovny, investiční společnosti, investiční fondy, penzijní fondy, osoby, které jako svou rozhodující činnost provádějí sekuritizaci1, osoby, které obchodují na vlastní účet s investičními nástroji za účelem snížení rizika (hedging) z obchodů s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. d) až k) ZPKT (deriváty) a tato činnost patří mezi jejich rozhodující činnosti, osoby, které obchodují na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. g) až i) ZPKT (komoditní deriváty) nebo komoditami a tato činnost patří mezi jejich rozhodující činnosti, právnické osoby, které jsou příslušné hospodařit s majetkem státu při zajišťování nákupu, prodeje nebo správy jeho pohledávek nebo jiných aktiv, anebo při restrukturalizaci obchodních společností nebo jiných právnických osob s majetkovou účastí státu, zahraniční osoby s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v předchozích odrážkách, státy nebo členské státy federace, ČNB, zahraniční centrální banku nebo Evropskou centrální banku, Světovou banku, Mezinárodní měnový fond, Evropskou investiční banku nebo jiné mezinárodní finanční instituce, tuzemské právnické osoby založené za účelem podnikání nebo zahraniční osoby založené za účelem podnikání, pokud splňují podle poslední účetní závěrky alespoň 2 ze 3 kritérií, kterými jsou (i) celková výše aktiv odpovídající částce alespoň 20 000 000 EUR, (ii) čistý roční obrat odpovídající částce alespoň 40 000 000 EUR, (iii) vlastní kapitál odpovídající částce alespoň 2 000 000 EUR, osoby, které byly do skupiny profesionálních zákazníků zařazeny na základě postupu podle bodu 12.3.1.

1

Sekuritizaci chápe Investiční společnost jako činnost, jejíž podstatou je vydělení části majetku, který je schopen generovat stabilní nebo pravidelné výnosy (typicky jde o pohledávky z hypotečních či spotřebitelských úvěrů, půjček nebo autorských práv) od ostatního majetku osoby. Takto vydělený majetek pak slouží jako podkladové aktivum pro vydání investičního nástroje, jehož hodnota je odvozena nebo se vztahuje k výnosu z takto vyděleného majetku. JTIS_Všeobecné obchodní podmínky

16

b)

13.3 13.3.1

13.3.2

13.3.3

13.4

V případě pochybností, zdali zákazník splňuje předpoklady pro zařazení mezi profesionální zákazníky, bude tento zákazník zařazen mezi zákazníky neprofesionální. Zákazník může následně požádat o změnu kategorie podle bodu 12.3. c) Profesionálním zákazníkům poskytuje Společnost minimální nutnou úroveň ochrany, to znamená například, že: (i) profesionálním zákazníkům nejsou poskytovány informace a poučení v takovém rozsahu jako zákazníkům neprofesionálním; (ii) pro účely vyžadování informací od zákazníků (investiční dotazník) při poskytování investičních služeb má Společnost za to, že profesionální zákazník má odborné znalosti a zkušenosti v oblasti investic k tomu, aby činil vlastní investiční rozhodnutí a vyhodnocoval rizika, která podstupuje v souvislosti s investiční službou nebo obchodem s investičním nástrojem, pro které je zařazen do skupiny profesionálních zákazníků; (iii) pro účely investičního poradenství má Společnost za to, že profesionální zákazník (s výjimkou osob, které byly do skupiny profesionálních zákazníků zařazeny na základě žádosti podle bodu 12.3) má finanční zázemí k tomu, aby podstupoval související rizika odpovídající jeho investičním cílům. Přestupy mezi kategoriemi zákazníků Přestup z kategorie neprofesionálních zákazníků do kategorie profesionálních zákazníků. Investiční společnost zařadí neprofesionálního zákazníka do skupiny zákazníků profesionálních, pokud jsou splněny všechny čtyři následující podmínky a) zákazník podá Investiční společnosti písemnou žádost, ze které bude patrné jeho přání o přeřazení do kategorie profesionálních zákazníků a ze které bude zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se přeřazení týká; b) přílohou této žádosti bude prohlášení žadatele o tom, že si je vědom, že (i) tato změna může znamenat ztrátu nároku na náhradu ze zahraničního garančního systému s účelem obdobným systému zabezpečovanému Garančním fondem obchodníků s cennými papíry, (ii) povinnosti stanovené v § 15 až 15r ZPKT ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi plní Investiční společnost v užším rozsahu než ve vztahu k neprofesionálnímu zákazníkovi;2 c) Investiční společnost se ujistí, že tento žadatel splňuje alespoň dvě z následujících tří kritérií (i) žadatel provedl za každé z posledních 4 po sobě jdoucích čtvrtletí na příslušném regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie nebo v příslušném mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie obchody s investičním nástrojem, jehož se žádost týká, ve významném objemu a v průměrném počtu alespoň 10 obchodů za čtvrtletí, (ii) objem majetku žadatele tvořeného peněžními prostředky a investičními nástroji odpovídá částce alespoň 500 000 EUR, (iii) žadatel vykonával po dobu nejméně jednoho roku nebo vykonává v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce činnost v oblasti finančního trhu, která vyžaduje znalost obchodů nebo služeb, jichž se žádost týká; d) Investiční společnost se ujistí, že má žadatel ohledně obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo investiční služby, jichž se žádost týká, potřebné zkušenosti a odborné znalosti, je schopen činit vlastní investiční rozhodnutí a chápe související rizika3. Přestup z kategorie profesionálních zákazníků do kategorie neprofesionálních zákazníků a) Na základě dohody zařadí Investiční společnost profesionálního zákazníka do skupiny zákazníků neprofesionálních, a to v rozsahu obchodů s investičním nástrojem nebo investičních služeb, na kterém se s Investiční společností dohodnou. Z dohody musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. V případě, že tato dohoda nebyla uzavřena v písemné formě, je Investiční společnost povinna tomuto zákazníkovi vydat na jeho žádost potvrzení o jeho zařazení do kategorie neprofesionálních zákazníků. b) Profesionální zákazník, který byl do kategorie profesionálních zákazníků přeřazen na základě žádosti podle bodu 12.3.1 výše, může požádat Investiční společnost o zařazení do skupiny zákazníků neprofesionálních. Ze žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se taková žádost týká. Této žádosti je Investiční společnost povinna vyhovět. Investiční společnost při poskytování investičních služeb je oprávněna profesionálního zákazníka zařadit pro určitý obchod nebo obchody s investičními nástroji nebo určitou investiční službu do kategorie neprofesionálních zákazníků a poskytnout jim tak větší míru ochrany, přičemž tuto skutečnost zákazníkovi sdělí. Ze sdělení musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se tento postup týká. Pokud není Klientovi oznámeno něco jiného má se za to, že byl zařazen do kategorie Neprofesionální zákazník (bod 12.2.1).

14. Pravidla provádění pokynů 14.1

14.2 14.3 14.4

2 3

Pravidla provádění pokynů obsahují hlavní zásady a principy, kterými se Investiční společnost řídí při provádění pokynů, přičemž účelem pravidel provádění pokynů je, aby Investiční společnost v rámci poskytované investiční služby Zákazníkovi zajistila nejlepší možný výsledek. Pravidla provádění pokynů se vztahují ke všem typům investičních nástrojů ve smyslu ZPKT (tzn. akcie, dluhopisy, podílové listy, investiční certifikáty, nástroje peněžního trhu, deriváty, aj.). Pravidla provádění pokynů jsou společná pro všechny kategorie zákazníků (neprofesionální, profesionální). Tím však není vyloučeno, že provedení některého pokynu podléhá specifickým požadavkům. Jedním z cílů pravidel provádění pokynů je určit pro každý pokyn vhodné převodní místo. Převodními místy se rozumí: a) regulovaný trh; b) mnohostranný obchodní systém; c) obchodník s cennými papíry provádějící systematickou internalizaci; d) tvůrce trhu nebo jiný poskytovatel likvidity, pokud nejde o činnost na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému nebo pro obchodníka s cennými papíry provádějícího systematickou internalizaci; nebo

Na tyto skutečnosti Investiční společnost žadatele výslovně upozorní. Investiční společnost je povinna průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit, zda tyto podmínky nepřestal zákazník splňovat.


17

e)

14.5

14.6

14.7

zahraniční převodní místo, jehož předmět činnosti je obdobný předmětu činnosti některého z převodních míst uvedených v písmenech a) až d). (dále jen „Převodní místa“) Investiční společnost obvykle nemá zajištěn přímý přístup na žádný příslušný trh. Proto zpravidla předává pokyny třetí osobě. Osoba provádějící pokyny musí být držitelem povolení k výkonu investičních služeb a musí mít zavedena srovnatelná pravidla provádění pokynů, na které je Investiční společnost oprávněna se spolehnout. Investiční společnost provádí výběr těchto osob s odbornou péčí z renomovaných finančních institucí. Určení nejvýhodnějšího Převodního místa je založeno na kritériích, přičemž tam, kde Investiční společnost předává pokyny třetí osobě, musí být primárně splněny požadavky na výběr takové třetí osoby, na jejíž pravidla je Investiční společnost oprávněna se spolehnout. Investiční společnost se při určení převodního místa řídí následujícími kritérii (seřazeno dle jejich důležitosti): 1.

Cena investičního nástroje. V případě nákupu investičního nástroje je rozhodující nejnižší cena, v případě prodeje je rozhodující nejvyšší cena.

2.

Celkový objem poplatků účtovaných Zákazníkovi. Rozhodující je nižší celkový objem poplatků spojených s transakcí.

3.

Objem vlastních poplatků účtovaných Zákazníkovi. Pokud pokyn může být proveden na více než jednom Převodním místě, která jsou zařazena v pravidlech provádění pokynů, a celkový objem poplatků třetím osobám účtovaných Zákazníkovi by pro Zákazníka byl v těchto případech stejně výhodný, je rozhodující nižší objem vlastních poplatků.

4.

Kvalita Převodního místa. Investiční společnost v souladu s vlastním pravidly vyhodnocuje kvalitu jednotlivých Převodních míst z pohledu hloubky trhu, likvidity, počtu účastníků, finanční stability, regulatorního prostředí, aj.

5.

Podmínky pro vypořádání. Investiční společnost v souladu s vlastním pravidly vyhodnocuje kvalitu třetích osob zajišťujících vypořádání obchodů s investičními nástroji z pohledu kvality jejich služeb (zkušenost a pověst této osoby na finančním trhu, právní požadavky a tržní zvyklosti).

6.

Pravděpodobnost provedení pokynu. Investiční společnost hodnotí hloubku trhu, likviditu, vhodné segmenty příslušného trhu.

7.

Rychlost provedení pokynu. Rozhodující je, s jakou rychlostí lze pokyn provést, včetně rychlosti vypořádání obchodu.

8.

Objem požadovaného pokynu. Investiční společnost zohledňuje objem požadovaného obchodu v souvislosti s podmínkami či limity na jednotlivých Převodních místech. Pokud je objem dostatečný, využije Investiční společnost výhodnější segmenty trhu.

9.

Typ pokynu. Specifické pokyny Investiční společnost umisťuje na trh v souladu s podmínkami a v rámci pravidel stanovených Převodním místem.

10. Další faktory (např. obchodní hodiny jednotlivých trhů). 14.7

Investiční společnost vede seznam převodních míst a protistran, které jsou primárně využívány pro provádění pokynů. Využívány jsou především renomované finanční subjekty a standardní převodní místa (hlavní světové trhy a burzy).

14.8

Pouze pokud to umožňuje Smlouva, může Investiční společnost provést pokyn proti vlastnímu účtu za předpokladu dodržení zásad stanovených v pravidlech provádění pokynů. Investiční společnost je oprávněna provádět pokyny též mimo regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém. Přestože cílem pravidel provádění pokynů je dosáhnout nejlepšího možného výsledku s přihlédnutím k daným podmínkám a situaci na kapitálovém trhu, Investiční společnost AM nemůže s ohledem na komplexnost a dynamiku finančních trhů zajistit nejlepší možný výsledek pro každý jednotlivý pokyn. Cílem pravidel provádění pokynů je dosáhnout trvale vysokého podílu pokynů, při jejichž realizaci bylo dosaženo nejlepšího možného výsledku. Investiční společnost průběžně vyhodnocuje účinnost pravidel provádění pokynů, zejména zda Převodní místa uvedená v pravidlech provádění pokynů umožňují i nadále provádět pokyny za nejlepších podmínek, kvalitu provedení pokynů ze strany třetí osoby a zjištěné nedostatky odstraňuje bez zbytečného odkladu. Přezkoumání pravidel provádění pokynů provádí Investiční společnost vždy neprodleně po významné změně ovlivňující schopnost dosáhnout provedením pokynu nejlepší možný výsledek pro Zákazníka, nejméně však jednou ročně. Na žádost Zákazníka Investiční společnost doloží, že provádí nebo provedla pokyn v souladu s pravidly provádění pokynů. V případě mimořádných situací na kapitálovém trhu se Investiční společnost může rozhodnout provést pokyn jiným způsobem, než jak je uveden v pravidlech provádění pokynů, vždy ale jedná s cílem dosáhnout nejlepšího možného výsledku pro Zákazníka. Investiční společnost je oprávněna sdružit pokyny pro více zákazníků do jednoho pokynu, nevylučuje-li to povaha investičního nástroje a sdružení pokynů přinese dosažení příznivějších podmínek při realizaci pokynu pro zákazníky.

14.9

14.10

14.11 14.12

15. Oceňování investičních nástrojů 15.1

Zahraniční investiční nástroje obchodované na regulovaném trhu se oceňují podle posledního známého kurzu zveřejněného agenturou BLOOMBERG, popřípadě REUTERS. Zahraniční cenné papíry kolektivního investování, včetně zahraničních cenných papírů kolektivního investování, které jsou obchodovány na regulovaném trhu, se oceňují podle poslední známé ceny, zveřejněné fondem kolektivního investování nebo jeho správcem. Takové investiční nástroje mohou být nicméně


18

15.2

15.3

15.4 15.5 15.6

15.7 15.8

oceněny podle posledního známého kurzu na takovém regulovaném trhu, pokud dle názoru Investiční společnosti taková cena lépe odráží skutečnou hodnotu těchto investičních nástrojů. Akcie a podílové listy obchodované na Burze a RMS se ocení posledním kurzem stanoveným na Burze. Není-li cena na Burze stanovena, použije se posledně známá cena na RMS. Nelze-li ani takto určit cenu investičního nástroje nebo není-li daný investiční nástroj obchodován na Burze nebo RMS, použije se pro stanovení ceny kurz investičního nástroje na jiném regulovaném trhu, kde je investiční nástroj obchodován, nebo referenční cena pro nákup indikovaná tvůrcem trhu. Dluhopisy, které nejsou zahraničními investičními nástroji, se ocení podle průměru kotační ceny, který se určí jako střed mezi cenou BID (poptávka) a cenou ASK (nabídka) uveřejněnou Burzou (referenční sazby). Nejsou-li takto kotace příslušný den stanoveny, budou použity náhradní cenové kotace uveřejňované agenturou BLOOMBERG, popřípadě REUTERS, a to v pořadí: a) Bloomberg Generic Price (BGN) – průměrná cena aktuálních kotací obchodníků uveřejněných agenturou Bloomberg; b) kotace MID banky popř. obchodníka s cennými papíry, která je uveřejněna agenturou BLOOMBERG, pokud ji Investiční společnost vyhodnotí jako relevantní (aktuální a odpovídající cenám na OTC trhu). Pokud je takto zveřejněných kotací více, pak je zvolena ta, která je nejvíce relevantní. Není-li možné některý investiční nástroj ocenit podle výše uvedených kritérií, stanoví jeho cenu Investiční společnost na základě pravděpodobné prodejní hodnoty určené s odbornou péčí a v dobré víře. Peněžní prostředky se oceňují nominální hodnotou. Termínované vklady u bank se oceňují nominální hodnotou, ke které se připočítá alikvotní úrokový výnos k danému dni. Pro výpočet ocenění směnky se použije hodnota, která se stanoví sečtením pořizovací hodnoty s alikvotním úrokovým výnosem ke dni, ke kterému se výpočet provádí. Úroková míra, pokud není uvedena v úrokové doložce směnky, se stanoví z rozdílu pořizovací a jmenovité hodnoty směnky, doby pořízení a splatnosti směnky. Operace typu buy&sell a repo operace se oceňují cenou pořízení podkladového aktiva navýšenou o alikvotní úrokový výnos. V případě, že Investiční společnost poskytuje Klientovi investiční službu uvedenou v článku 5 bodě 5.2 písm. a) a b) VOP, jsou investiční nástroje v portfoliu Klienta oceňovány měsíčně, vždy k poslednímu dni v kalendářním měsíci.

16. Základní práva a povinnosti 16.1

16.2

16.3

Při poskytování investiční služby uvedené v článku 5 bodě 5.2 písm. a) VOP na základě Smlouvy má Investiční společnost vůči Klientům zejména následující povinnosti: a) obhospodařovat Portfolio s odbornou péčí a chránit jí známé zájmy Klienta, což znamená především jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě, v nejlepším zájmu Klienta a v souladu s právním řádem České republiky; b) účtovat o investičních nástrojích a peněžních prostředcích v Portfoliu odděleně od svého majetku; c) nepoužívat investiční nástroje a peněžní prostředky v Portfoliu k obchodování na vlastní účet nebo účet třetí osoby; d) neposkytovat investiční nástroje a peněžní prostředky v Portfoliu jako zástavu třetím osobám; e) nenakupovat investiční nástroje do Portfolia na úvěr ,pokud tuto skutečnost nepovoluje příslušná investiční strategie f) zamezit střetu zájmů mezi Klientem a Investiční společností nebo mezi Klientem a jiným klientem Investiční společnosti a v případě, že by mohlo dojít ke střetu zájmů, informovat o tom Klienta a upřednostnit zájmy Klienta před svými zájmy, popř. odmítnout poskytnutí požadované služby v celém rozsahu nebo částečně; g) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se obhospodařování Portfolia na základě Smlouvy, a to i po skončení platnosti Smlouvy, s výjimkou případů, kdy sdělení informací předepisují platné právní předpisy; h) poskytovat Klientovi informace, jejichž obsah, způsob předávání a další podmínky jsou uvedeny ve Smlouvě nebo jejích přílohách a v článku 4 VOP; i) zabezpečit vydání Portfolia Klientovi bez zbytečného odkladu po ukončení Smlouvy; j) při ukončení Smlouvy postupovat v souladu s článkem 20 VOP. Při poskytování investiční služby uvedené v článku 5 bodě 5.2 písm. a) VOP na základě Smlouvy má Investiční společnost vůči Klientům zejména následující práva: a) přijmout od Klienta odměnu podle Smlouvy nebo jejích příloh; b) obstarávat nákupy a prodeje investičních nástrojů v Portfoliu, jakož i prvotní nabytí investičních nástrojů do Portfolia, prostřednictvím třetí osoby, která má k této činnosti potřebná oprávnění; c) v rozsahu, v jakém to umožňují právní předpisy, a je-li to v zájmu Klienta, sdružovat do jednoho sdruženého pokynu pokyn k obchodu pro Klienta s pokyny pro jiné klienty, přičemž Klient nesmí být tímto sdružením pokynů jakkoliv znevýhodněn či poškozen; d) prodat Klientovi investiční nástroje ze svého majetku nebo koupit od Klienta investiční nástroje, případně i obstarat nákup nebo prodej investičního nástroje pro Klienta mimo regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém, k čemuž Klient uděluje Investiční společnosti výslovný souhlas; e) sjednávat svým jménem a na účet Klienta derivátové kontrakty za účelem omezení rizika změny hodnoty investičních nástrojů a peněžních prostředků v Portfoliu z důvodu změn příslušného měnového kurzu nebo kurzů; f) shromažďovat a zpracovávat osobní údaje Klienta za podmínek uvedených v článku 18 VOP; g) uspokojit svou pohledávku za Klientem započtením proti zůstatku na Klientském účtu nebo prodejem investičních nástrojů v Portfoliu. Při poskytování investiční služby uvedené v článku 5 bodě 5.2 písm. a) VOP na základě Smlouvy má Klient vůči Investiční společnosti zejména následující povinnosti: a) platit Investiční společnosti odměnu podle Smlouvy nebo jejích příloh; b) během účinnosti Smlouvy nenakládat jakýmkoliv způsobem s investičními nástroji a peněžními prostředky v Portfoliu s výjimkou provádění mimořádných výběrů v souladu se Smlouvou a VOP; c) informovat neprodleně Investiční společnost o významných skutečnostech nebo jejich změnách, které by jakýmkoliv způsobem mohly ovlivnit činnost Investiční společnosti podle Smlouvy; d) informovat Investiční společnost o každé změně svých osobních údajů, které Investiční společnosti poskytl, a to neprodleně po jejich změně a způsobem s Investiční společností dohodnutým (např. písemně nebo e-mailem); e) použít veškeré informace, které se dozvěděl od Investiční společnosti v souvislosti se Smlouvou, jen pro svou osobní potřebu, nepředávat nebo neprodávat tyto informace třetím osobám a zachovávat mlčenlivost i o všech dalších skutečnostech, o kterých se dozví v souvislosti se Smlouvou.


19

16.4

Při poskytování investiční služby uvedené v článku 5 bodě 5.2 písm. a) VOP na základě Smlouvy má Klient vůči Investiční společnosti zejména následující práva: a) požadovat od Investiční společnosti informace, jejichž obsah, způsob předávání a další podmínky jsou uvedeny ve Smlouvě nebo jejích přílohách a v článku 4 VOP; b) požadovat od Investiční společnosti informaci o hodnotě jeho portfolia kdykoliv během účinnosti Smlouvy; c) v souladu s pokyny Investiční společnosti vložit do Portfolia dodatečné peněžní prostředky a/nebo další investiční nástroje; d) provést mimořádný výběr peněžních prostředků a/nebo investičních nástrojů z Portfolia za podmínek uvedených v článku 19 VOP; e) podávat reklamace a stížnosti na činnost Investiční společnosti nebo jejích zaměstnanců v souladu s článkem 17 VOP a reklamačním řádem Investiční společnosti; f) požadovat vydání Portfolia po ukončení Smlouvy, a to v souladu s článkem 20 VOP.

17. Prohlášení klienta 17.1

Klient podpisem Smlouvy prohlašuje, že: a) sdělil Investiční společnosti pravdivě veškeré podstatné informace, které se týkají jeho odborných znalostí a zkušeností v oblasti investic, jeho finančního zázemí a investičních cílů, a to prostřednictvím vyplnění investičního dotazníku a jeho předání Investiční společnosti; b) souhlasí s pravidly provádění pokynů Investiční společnosti uvedenými v článku 13 VOP. c) peněžní prostředky a/nebo investiční nástroje tvořící počáteční skladbu Portfolia nabyl legálním způsobem v souladu s platnými právními předpisy, tyto prostředky řádně zdanil a je oprávněn s nimi bez omezení nakládat; d) poskytl Investiční společnosti osobní údaje pravdivě, a bere na vědomí, že Investiční společnost neodpovídá za škodu vzniklou Klientovi porušením tohoto prohlášení. e) souhlasí s tím, že Investiční společnost bude shromažďovat a zpracovávat údaje, které poskytl Investiční společnosti v souvislosti se Smlouvou nebo které získala Investiční společnost z veřejného seznamu, a dále souhlasí s přiřazováním dalších osobních údajů k údajům již takto získaným, a to vše v souladu s právními předpisy a za podmínek uvedených v článku 18 VOP. f) souhlasí s tím, že jeho jméno a příjmení (příp. název nebo obchodní firma), adresa a emailová adresa mohou být použity k zasílání nabídek a informací Investiční společností a dalšími členy skupiny Investiční společnosti

18. Reklamace a stížnosti 18.1 18.2 18.3 18.4

Klient má právo reklamovat činnost Investiční společnosti, pokud se domnívá, že Investiční společnost porušila některé ustanovení Smlouvy nebo některé ustanovení platného právního předpisu. Klient má právo podat stížnost na jednání zaměstnance Investiční společnosti, pokud se domnívá, že zaměstnanec při výkonu některé činnosti podle Smlouvy nepostupoval v souladu se Smlouvou nebo s platnými právními předpisy. Klient je povinen při podávání reklamace nebo stížnosti postupovat podle reklamačního řádu, se kterým byl Investiční společností seznámen a který je k dispozici ke stažení na Internetových stránkách. Případné nároky Klienta na náhradu škody podle platných právních předpisů nejsou tímto článkem dotčeny.

19. Shromažďování a zpracovávání osobních údajů klienta 19.1

19.2

19.3 19.4 19.5

19.6

Investiční společnost shromažďuje osobní údaje o Klientovi, pokud je Klient fyzická osoba, nebo o fyzické osobě nebo fyzických osobách, která jedná nebo které jednají jménem Klienta, pokud je Klient právnická osoba, případně o osobách, které tyto osoby zastupují (dále jen „Osobní údaje“). Investiční společnost shromažďuje jen ty Osobní údaje, které mu Klient sám nebo prostřednictvím svého zástupce dobrovolně poskytl při podpisu Smlouvy nebo později během poskytování investičních služeb nebo které získal z veřejných seznamů nebo které oprávněně získal jiným způsobem. Investiční společnost Osobní údaje sama zpracovává. Účelem shromažďování Osobních údajů je zejména plnění povinností stanovených právními předpisy Investiční společnosti a dále snaha o poskytování kvalitních a komplexních služeb klientům. Získané Osobní údaje mohou být Investiční společností zpřístupněny pouze pověřeným zaměstnancům Investiční společnosti, dále orgánům státního dozoru, osobám, které mají zákonné právo tyto informace po Investiční společnosti požadovat, a osobám, kterým je Investiční společnost povinna při poskytování investičních služeb prokázat, že tak činí na účet Klienta. Jiným osobám může Investiční společnost Osobní údaje zpřístupnit jen s výslovným předběžným písemným souhlasem Klienta, ze kterého je patrné, komu a k jakému účelu je možno informace o Osobních údajích poskytnout. Každá osoba, o níž Investiční společnost shromažďuje údaje, je oprávněna požádat Investiční společnost o přístup ke svým Osobním údajům, požádat o opravu nebo doplnění těchto údajů a v případě porušení povinností Investiční společnosti týkajících se shromažďování nebo zpracovávání těchto údajů žádat Investiční společnost, aby se zdržela takového jednání, odstranila takto vzniklý stav či poskytla na svoje náklady omluvu nebo jiné zadostiučinění, aby Osobní údaje byly zablokovány nebo zlikvidovány (s výjimkou Osobních údajů, které je Investiční společnost povinna shromažďovat a zpracovávat na základě právních předpisů), aby Investiční společnost zaplatila peněžitou náhradu, pokud tím bylo porušeno právo osoby na lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst nebo právo na ochranu jména.

20. Vklady a výběry peněžních prostředků a investičních nástrojů 20.1

Investiční společnost začne obhospodařovat Portfolia ode dne, kdy jsou investiční nástroje dostupné Investiční společnosti k obhospodařování. Investiční společnost provádí obhospodařování pouze těch investičních nástrojů, které jsou v Portfoliu.


20

20.2 20.3 20.4

20.5 20.6 20.7

20.8

20.9

20.10

20.11

Klient je oprávněn nakládat s investičními nástroji v Portfoliu výhradně prostřednictvím Investiční společnosti, a to způsobem stanoveným VOP, Smlouvou a jejími přílohami. Klient není oprávněn zadávat Investiční společnosti pokyny k transakcím s investičními nástroji v Portfoliu. Klient je povinen oznámit Investiční společnosti svůj záměr předat jí investiční nástroje, které se mají stát součástí Portfolia. U takto předávaných investičních nástrojů musí být Klient výlučným a neomezeným majitelem a držitelem práv nakládat a disponovat s těmito investičními nástroji. Klient je oprávněn kdykoli podat pokyn na převod peněžních prostředků z Portfolia. Klient je rovněž oprávněn kdykoli požádat o vynětí jakékoliv části majetku spočívající v investičních nástrojích z Portfolia prostřednictvím oznámení. Za účelem převodu peněžních prostředků z Portfolia podle bodu 19.5 rozhodne Investiční společnost na základě vlastní úvahy o tom, které investiční nástroje využije za účelem získání peněžních prostředků, které jsou předmětem pokynu na převod peněžních prostředků. Peněžní prostředky, které jsou předmětem pokynu na převod peněžních prostředků, odešle Investiční společnost na účet určený Klientem v pokynu na převod peněžních prostředků nejpozději do 15 pracovních dnů od přijetí pokynu na převod peněžních prostředků, a to za předpokladu že je Portfolio je dostatečně likvidní. V opačném případě odešle Investiční společnost peněžní prostředky do 5 pracovních dnů ode dne jejich získání. Klient bere na vědomí, že s ohledem na předpokládaný investiční horizont může Investiční společnost investovat do instrumentů, jejichž likvidita může být nižší a rovněž také do instrumentů, které mají předem známu dobu splatnosti. Případné zlikvidnění těchto pozic z důvodu žádosti na převod peněžních prostředků může být v okamžiku podání žádosti omezené a může s sebou nést dodatečné náklady či snížení předpokládaného výnosu. V případě, kdy Klient požádá o výběr všech peněžních prostředků a investičních nástrojů z Portfolia a zároveň nedojde k ukončení Smlouvy je Investiční společnost oprávněna ke dni převodu peněžních prostředků provést kalkulaci všech svých odměn a tyto inkasovat na vrub zůstatku peněžních prostředků ještě před jejich odesláním na účet Klienta. Toto ustanovení se použije obdobně pro případ, kdy by celková hodnota Portfolia byla po výběru peněžních prostředků a investičních nástrojů nižší než předpokládaná výše budoucích pohledávek z titulu účtovaných poplatků. Součástí Portfolia se automaticky stávají investiční nástroje, které Investiční společnost ode dne uzavření Smlouvy nakoupí nebo jinak získá pro Klienta, jakož i peněžní prostředky, které budou ve prospěch Portfolia připsány na Klientské účty, a veškeré výnosy plynoucí z jednotlivých investic Portfolia, jako jsou např. kapitálové zisky, úroky, dividendy a vyplacené kupóny. Pokud Klient obdrží od třetí osoby jakékoli plnění, které plyne z majetku obsaženého v Portfoliu, bude takovéto plnění považováno pro účely kalkulace odměn dle Ceníku služeb jako výnos (zhodnocení) Portfolia.

21. Ukončení smlouvy 21.1 21.2

21.3

21.4

Smlouva může být ukončena dohodou smluvních stran (bod 20.2), výpovědí některou smluvní stranou (bod 20.3) nebo odstoupením od Smlouvy některou smluvní stranou (bod 20.4). V případě ukončení Smlouvy dohodou smluvních stran, je Smlouva ukončena dnem uvedeným v této dohodě a Investiční společnost má povinnost postupovat v souladu s podmínkami vypořádání dohodnutými mezi smluvními stranami v této dohodě. Smlouva může být vypovězena bez udání důvodu kteroukoliv smluvní stranou, a to písemnou výpovědí doručenou druhé smluvní straně. Výpovědní lhůta činí jeden měsíc a začíná běžet dnem doručení písemné výpovědi. Během výpovědní lhůty je Investiční společnost povinna postupovat v souladu s podmínkami vypořádání uvedenými ve výpovědi Klienta. Pokud je Smlouva vypovězena Investiční společností, postupuje Investiční společnost během výpovědní lhůty podle dohody s Klientem. V případě, že Klient neposkytne potřebnou součinnost při ukončení Smlouvy, zejména neuvede způsob vypořádání, je Investiční společnost během výpovědní lhůty oprávněna prodat všechny investiční nástroje v Portfoliu a k poslednímu dni výpovědní lhůty potom převést celé Portfolio, které bude tvořeno už jen peněžními prostředky, na bankovní účet Klienta uvedený v záhlaví Smlouvy. Kterákoliv smluvní strana je oprávněna odstoupit od Smlouvy, pokud druhá smluvní strana podstatným způsobem poruší povinnost stanovenou Smlouvou, přičemž pro posouzení, zdali porušení Smlouvy je podstatné, se použije ustanovení § 345 odst. 2 Obchodního zákoníku, a pokud oznámení o odstoupení od Smlouvy doručí druhé smluvní straně bez zbytečného odkladu po tom, co se o podstatném porušení Smlouvy druhou smluvní stranou dozvěděla. V případě, že dojde k platnému odstoupení od Smlouvy, je Smlouva ukončena dnem doručení oznámení o odstoupení od Smlouvy druhé smluvní straně. V takovém případě má Investiční společnost povinnost převést na Klienta Portfolio bez zbytečného odkladu po dni ukončení Smlouvy a Klient má povinnost poskytnout Investiční společnosti k tomu potřebnou součinnost.

22. Závěrečná ustanovení 22.1

22.2

22.3

Investiční společnost je oprávněna VOP měnit, a to v návaznosti na změny právních předpisů, pravidel a obchodních podmínek třetích osob, které Investiční společnost využívá ke splnění závazků vůči Klientovi, zavádění nových služeb, změnu způsobu poskytování služeb nebo jestliže změna VOP není v neprospěch Klienta. Investiční společnost v takovém případě Klienta upozorní na změnu VOP elektronickou poštou na emailovou adresu Klienta a zveřejní je na Internetových stránkách, je-li to možné, v časovém předstihu alespoň 15 dnů. Klient se zavazuje s novým zněním VOP seznámit. Pokud Klient do 15 dnů od sdělení informace Investiční společností o změně VOP neprojeví výslovný písemný nesouhlas s novým zněním VOP nebo přijímá-li nadále služby poskytované Investiční společností, stává se nové znění VOP závazné pro uzavřený smluvní vztah jako změna původně sjednaných podmínek smluvního vztahu, a to ode dne určeného ve sdělení o novém znění VOP. Tyto VOP jsou platné od 15. 12. 2011 do odvolání.


21

společnosti J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. týkající se investičních služeb

Recommend Documents