SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová
SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní a finanční aspekty Žák se speciálními vzdělávacími potřebami Podpůrná opatření
SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Základním cílem společného (inkluzivního) vzdělávání je umožnit všem dětem dosažení jejich vzdělávacího maxima při současném respektování jejich vzdělávacích potřeb. Inkluzivní vzdělávání spočívá v uzpůsobení vzdělávacích podmínek tak, aby odpovídaly potřebám všech žáků.
SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Inkluzi ve vzdělávání lze definovat jako přechod od postoje spatřujícího překážky primárně na straně dítěte k tzv. sociálnímu modelu, který hledá překážky k učení primárně ve vzdělávacím systému (prostředí a vybavenosti školy, postojích učitelů, aplikovaných metodách výuky apod.).
SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
• •
•
Důvody pro rozvoj inkluzivního vzdělávání lze rozdělit do tří oblastí: Etické důvody. Ekonomické důvody. Legislativní důvody.
ETICKÉ DŮVODY
Jeden z nejefektivnějších nástrojů pro utváření společenské soudržnosti a prevence diskriminace osob s nějakým druhem odlišnosti. Děti, které jsou od předškolního věku zvyklé na každodenní kontakt s dětmi s různým druhem handicapu, berou společné soužití jako samozřejmou věc. Pokud má dítě se zdravotním postižením či jiným handicapem možnost setkávat se s nehandicapovanými vrstevníky od počátku společného vzdělávání, naučí se uplatnit svoje názory, dovednosti a schopnosti ve „většinové společnosti“.
ETICKÉ DŮVODY
Všechny děti se společně naučí využívat výhod, které soužití heterogenní skupiny přináší.
Ještě důležitější ale je, že se naučí překonávat těžkosti, které jsou se společným soužitím bezpochyby také spojené. Pokud jsou od počátku děti vzdělávány odděleně, nelze očekávat, že se dovednostem soužití naučí jako dospělé.
ETICKÉ DŮVODY
Dalším neméně důležitým aspektem společného vzdělávání je podpora přirozených vazeb v rodině dítěte s handicapem. Docházka dítěte do speciální školy bývá nezřídka spojená s každodenním dojížděním nebo s umístěním dítěte na internát. V prvním případě je zátěží finanční i organizační náročnost dopravy dítěte do školy, v druhém případě je velkým rizikem postupné ochabování až ztráta vazeb mezi dítětem a jeho rodinou.
LEGISLATIVNÍ DŮVODY
Česká republika v roce 2009 ratifikovala Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Součástí českého právního řádu se stala v roce 2010.
Ve článku 24 – Vzdělávání se zavazuje stát k vytvoření systému inkluzivního vzdělávání na všech úrovních vzdělávací soustavy
LEGISLATIVNÍ DŮVODY
a)
b)
Právo na rovný přístup ke vzdělávání všech osob je také zakotveno ve školském zákoně (§ 2). Zásady a cíle vzdělávání: Vzdělávání je založeno na zásadách: Rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana. Zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce.
LEGISLATIVNÍ DŮVODY
V § 36 školského zákona je mimo jiné uvedeno, že žák plní povinnou školní docházku ve spádové škole, pokud se zákonný zástupce nerozhodne jinak. Spádová škola má povinnost přijmout všechny žáky ze své spádové oblasti (včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami).
EKONOMICKÉ DŮVODY
Existence tří paralelních systémů vzdělávání (běžné základní školy, speciální školy, víceletá gymnázia) je spojena se značnými výdaji spojenými s provozem jednotlivých typů škol. Mnohonásobně větší finanční prostředky jsou každoročně vynakládány na sanaci důsledků segregovaného vzdělávání některých skupin dětí – zejména těch zdravotně a sociálně handicapovaných, jedná se o řádově o desítky miliard ročně.
EKONOMICKÉ DŮVODY •
•
•
Např. studie Světové banky (Sociální exkluze Romů – ekonomická ztráta České republiky, 2008), která se zaměřovala na vyčíslení finančních ztrát spojených s vyloučením osob žijících ve vyloučených lokalitách mimo jiné uvádí: Odhad dolní hranice ekonomických nákladů sociální exkluze 50 000 Romů žijících ve vyloučených lokalitách v roce 2008 činil 9,7 miliardy Kč a odhad dolní hranice finančních nákladů českého státu ve stejném roce činil 6,2 mld. Kč. Celkem se tedy jedná o částku 15,9 mld. Kč za rok 2008.
EKONOMICKÉ DŮVODY
Ve stejném roce bylo v ČR dle údajů ČSÚ z výběrového šetření cca 1 015 500 osob se zdravotním postižením. Vysoká míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením je významně spojena s absencí přímé osobní zkušenosti nehandicapovaných s handicapovanými v průběhu vzdělávání.
ŠKOLSKÝ ZÁKON (NYNÍ)
Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním
znevýhodněním.
(2) Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona
mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení,
vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus
a vývojové poruchy učení nebo chování.
ŠKOLSKÝ ZÁKON (NYNÍ) (3) Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona:
zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání.
ŠKOLSKÝ ZÁKON (NYNÍ)
4) Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova,
c) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu11).
NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA
Nová definice osoby se speciálními vzdělávacími potřebami:
Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.
NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA
Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením. Podpůrná opatření se člení do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti.
Podpůrná opatření vyššího stupně lze použít, pouze pokud k dosažení účelu podle odstavce 1 nepostačují podpůrná opatření nižšího stupně. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví prováděcí právní předpis. (Vyhláška č. 27/2016 Sb.)
NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA
Co jsou podpůrná opatření vymezuje § 16 školského zákona (č. 82/2015 Sb.) Důležité: 1.stupeň PO poskytuje škola bez nutné spolupráce se ŠPZ a bez navýšení finančního normativu 2. – 5. st. PO doporučuje ŠPZ, vyšší finanční normativ (odstupňovaně)
NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA
Všechny průběžně aktualizované informace a právní předpisy, které souvisí se změnami, je možné získat na webu MŠMT. Konkrétní výčet podpůrných opatření a informace k jejich realizaci přímo ve školách je možné získat na webu projektu SPIV (zakázka MŠMT, probíhal v letech 2013-15): http://www.inkluze.upol.cz/portal/vystup y/ Katalogpo.cz
PRÁCE VE SKUPINÁCH
Účastníci inkluzivního vzdělávání: Učitelé + asistenti pedagoga Žáci (děti + studenti) Rodiče Vedení školy (ŘŠ, zást., vých. poradce, špp)
PRÁCE VE SKUPINÁCH
Diskuze skupinové práce – flipchart
UŽITEČNÉ ODKAZY Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání - sekce inkluzivních škol, www.cosiv.cz
Člověk v tísni, vzdělávací sekce Varianty: http://varianty.cz/ ,publikace, metod. listy Meta (metod. podpora pro žáky s OMJ): http://www.inkluzivniskola.cz/
SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Děkuji za pozornost
[email protected] [email protected]