eu120718
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail:
[email protected]
Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání – červen 2012 Technické parametry Výzkum: Realizátor: Projekt: Termín terénního šetření: Výběr respondentů: Kvóty: Zdroj dat pro kvótní výběr: Reprezentativita: Počet dotázaných: Metoda sběru dat: Výzkumný nástroj: Otázky: Zveřejněno dne: Zpracoval:
Naše společnost 2012, v12-06 Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. 4. – 11. 6. 2012 Kvótní výběr Kraj (oblasti NUTS 3), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Český statistický úřad Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let 1034 Osobní rozhovor tazatele s respondentem Standardizovaný dotazník EU.138, EU.103, EU.29, EU.17a, EU.99, EU.140 18. 7. 2012 Martin Ďurďovič
Do červnového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se vztahu pracujících k zaměstnání. Na jednu stranu se šetření zajímalo o spokojenost se zaměstnáním, o vnímání atmosféry na pracovišti a o subjektivní hodnocení přiměřenosti výše příjmu. Na druhé straně bylo zjišťováno, jaký podíl pracujících momentálně uvažuje o změně zaměstnání, za jak pravděpodobnou je pokládána možnost ztráty práce a jaké jsou v případě ztráty práce vzorce pro hledání práce nové. Z výzkumu vyplývá, že spokojenost pracujících se zaměstnáním se příliš nemění a výrazněji nerostou ani obavy ze ztráty práce. Na otázky odpovídali pouze respondenti, kteří byli v době šetření ekonomicky aktivní. Jak ukazuje graf 1, celkově zhruba tři pětiny pracujících (61 %) vyjadřují spokojenost se svým zaměstnáním, i když pouze menší část (16 %) se cítí být „velmi spokojena“. Názor asi třetiny ekonomicky aktivní populace (32 %) je na pomezí spokojenosti a nespokojenosti. Nespokojených je tradičně menšina, aktuálně tento pocit ze svého zaměstnání vyjádřilo 7 % pracujících. Ve srovnání s loňským rokem klesl o 6 procentních bodů podíl „napůl spokojených, napůl nespokojených“ a v celkovém úhrnu velmi mírně stoupl podíl spokojených (o 4 procentní body z 57 % na 61 %).
1/[6]
eu120718
Graf 1: Spokojenost se zaměstnáním či prací (v %)1 100%
80%
2 5
2 4
27
2 6
30
39
5
1 6
1 6
29
29
1 4 28
40
1 4
1 6
38
32
60%
40%
48
46
42
46
51
47
45
43
43
20% 18
13
16
20
2004
2005
2006
0% 2003
10
13
2007
2008
20 2009
velmi spokojen
spíše spokojen
napůl spokojen, napůl nespokojen
spíše nespokojen
14
16
2011
2012
velmi nespokojen
Pozn.: Pouze ekonomicky aktivní respondenti, N = 569.
Tabulka 1 přináší analýzu spokojenosti se zaměstnáním podle druhu ekonomické aktivity. Vyšší úroveň spokojenosti zaznamenáváme u podnikatelů a živnostníků, kteří pracují jako samostatně výdělečně činné osoby, a u vedoucích a vyšších odborných pracovníků. Ve srovnání s těmito skupinami se u zaměstnanců výrazně snižuje podíl „velmi spokojených“ a roste podíl ve skupině „napůl spokojených“. Tato tendence se ještě více posiluje u kvalifikovaných dělníků. U nekvalifikovaných dělníků se naproti tomu jako u jediné skupiny výrazněji projevuje nespokojenost se zaměstnáním. Tabulka 1: Spokojenost se zaměstnáním či prací (vytřídění podle druhu ekonomické aktivity v %)
velmi spokojen
podnikatelé, živnostníci (OSVČ) 38
33
ostatní zaměstnanci (ne dělníci) 11
spíše spokojen tak napůl
41
49
52
37
32
16
13
32
51
41
spíše nespokojen
4
5
4
6
20
velmi nespokojen
1
0
1
1
2
vedoucí/vyšší odborníci
kvalifikovaní dělníci
nekvalifikovaní dělníci
5
5
Pozn.: Procenta ve sloupci.
Jak je zřejmé z grafu 2, vztahy na pracovišti jsou celkem asi třemi čtvrtinami populace (75 %) hodnoceny kladně: 25 % dotázaných považuje atmosféru na pracovišti za přátelskou až důvěrnou, podle 50 % vztahy na pracovišti charakterizuje dobrá spolupráce, i když bez zvláštní osobní blízkosti. Jako chladné či případně napjaté a konfliktní vnímá klima na pracovišti celkem 18 % dotázaných, 7 % zvolilo odpověď „neví“. Podobně jako v roce 2011 zaznamenáváme o něco 1
Znění otázky: „Jak jste celkově spokojen se svým zaměstnáním? Jste velmi spokojen, spíše spokojen, tak napůl spokojen, napůl nespokojen, spíše nespokojen, velmi nespokojen?“
2/[6]
eu120718
vyšší podíl ekonomicky aktivních, kteří si myslí, že v jejich zaměstnání převažuje přátelská až důvěrná atmosféra. Jinak se ale získané hodnoty nijak zásadně neodchylují od minulých měření. Graf 2: Vnímání vztahů na pracovišti (v %)2 25
6/2012 6/2011 4/2005
50
27
13
48
20
55
11/2004
23
4/2004
21
52
20%
5
5
16
4
5
13
5
19
40%
60%
7
15
53
0%
5
80%
7 6 1 100%
převažuje přátelská až důvěrná atmosféra funguje dobrá spolupráce, ale bez zvláštní osobní blízkosti panují zde převážně chladné vztahy neosobní vztahy, atmosféra je plná napětí a konfliktů neví, netýká se (pracuje sám)
Pozn.: Pouze ekonomicky aktivní respondenti, N = 569.
Graf 3: Když posoudíte Váš měsíční příjem, jak jste zaplacen? (v %)3 6/2012
21
6/2011
21
4/2005 4/1999
42 40
22 29 32
3/1997
30 20%
12 12
36
38
3/1998
0%
34
34 38
1 5 29
40
27
35 40%
13
33 60%
80%
1 2 100%
mnohem méně, než si zasloužíte o něco méně, než si zasloužíte zhruba tolik, kolik si zasloužíte více, než si zasloužíte neví
Pozn.: Pouze ekonomicky aktivní respondenti, N=569. 2
Znění otázky: Jak byste charakterizoval vztahy na Vašem pracovišti? Převažuje zde přátelská až důvěrná atmosféra, funguje zde spíše dobrá spolupráce, ale bez zvláštní osobní blízkosti, panují zde převážně chladné, neosobní vztahy, atmosféra je plná napětí a konfliktů.“ 3 Znění otázky: Když posoudíte Váš měsíční příjem, jste zaplacen mnohem méně, než si zasloužíte, o něco méně, než si zasloužíte, zhruba tak, jak si zasloužíte, více, než si zasloužíte?“
3/[6]
eu120718
Zajímali jsme se také o to, jak pracující hodnotí přiměřenost finančního ohodnocení za práci, kterou vykonávají (viz graf 3). Celkem asi tři pětiny pracujících (63 %) se domnívají, že jejich měsíční příjem je menší, než by si zasloužili, z toho 21 % dotázaných má za to, že je mnohem menší, než by bylo adekvátní. O přiměřenosti finančního ohodnocení je naopak přesvědčena celkem asi třetina pracujících (34 %), zatímco zanedbatelné 1 % dotázaných se považuje za příjmově nadhodnocené. Ve srovnání se třemi posledními měřeními v názorech na finanční ohodnocení nezaznamenáváme žádnou výraznou změnu. Tabulka 2: Když posoudíte Váš měsíční příjem, jak jste zaplacen? (vytřídění podle druhu ekonomické aktivity v %) podnikatelé, živnostníci (OSVČ) 9
vedoucí/vyšší odborníci 13
ostatní zaměstnanci (ne dělníci) 21
o něco méně
25
44
44
tak jak si zasloužím
mnohem méně
kvalifikovaní dělníci
nekvalifikovaní dělníci
27
34
48
43
60
41
32
19
23
více než si zasloužím
2
0
1
0
0
neví
3
2
2
6
0
Pozn.: Procenta ve sloupci.
Z tabulky 2 vyplývá, že výši svého výdělku nejčastěji považují za odpovídající podnikatelé a živnostníci. Relativně silné je přesvědčení o přiměřenosti příjmů také u vedoucích a vyšších odborných pracovníků. U ostatních zaměstnanců a především u dělníků naopak pozorujeme vyšší podíly názoru, že finanční ohodnocení není adekvátní. Graf 4: Uvažujete o odchodu ze současného zaměstnání / o ukončení současné práce? (v %)4 100%
7
11
86
79
10
4
7
86
83
10
10
80%
60% 74
40%
20% 7 0% 4/2005
10 6/2007 neví
16 6/2008 ne, neuvažuji
6/2011
6/2012
ano, uvažuji
Pozn.: Pouze ekonomicky aktivní respondenti, N=569.
4
Znění otázky: „Uvažujete o možnosti, že odejdete ze svého současného zaměstnání / skončíte se svou současnou prací?“ Možnosti odpovědi: ano; ne. Znění otázky do roku 2007: Uvažujete o odchodu ze svého současného zaměstnání, o změně zaměstnavatele? Možnosti odpovědi: ano; ne.
4/[6]
eu120718
O změně zaměstnání aktuálně uvažuje asi desetina pracujících (10 %), 83 % dotázaných naopak hodlá setrvat ve stávajícím zaměstnání (viz graf 4). Podíl pracujících, kteří uvažují o změně zaměstnání, se oproti roku 2011 nezměnil. Za sledované časové období představuje jediné výraznější vychýlení rok 2008, kdy změnu zaměstnání plánovalo 16 % dotázaných. Graf 5: Pravděpodobnost ztráty práce (v %)5 100% 18 80%
8
60%
14 10
37 46
11
12
9
11
49
48
17
18
9
9
51
50
20
18
3
5
14
14
9
14
0%
23 5
33
26
6
5
23 6
13
46 53
40%
20%
18
27 17
45
20
4 4 2 5/2004 5/2005 10/2005 9/2006 6/2007 6/2008 6/2009 6/2011 6/2012 velmi pravděpodobné
spíše pravděpodobné
velmi nepravděpodobné
neví
spíše nepravděpodobné
Pozn.: Pouze ekonomicky aktivní respondenti, N = 569.
Jak je patrné z grafu 5, ztráty práce se v červnu 2012 obává celkem 24 % dotázaných (tj. zhruba čtvrtina populace). Více jak dvě pětiny pracujících (45 %) naopak pokládají možnost, že by přišli o své pracovní uplatnění, za spíše nepravděpodobnou a více jak jedna desetina (13 %) si je svou prací zcela jista. Vyšší je četnost odpovědí „neví“ (18 %), kterou je ovšem obtížné přesně interpretovat. Oproti roku 2011 se o 8 procentních bodů (z 53 % na 45 %) snížil podíl těch, kdo ztrátu zaměstnání považují za „spíše nepravděpodobnou“. Zároveň velmi mírně (o 4 procentní body) stoupl celkový počet pracujících, kteří připouštějí pravděpodobnost ztráty zaměstnání. I přes tyto posuny zůstávají nicméně naměřené hodnoty stále vzdáleny údajům z roku 2009, kdy v souvislosti s ekonomickou krizí obavy o zaměstnání dosáhly svého maxima za poslední období. Zdá se, že navzdory stále problematickému ekonomickému vývoji i situaci na trhu práce jsou Češi ohledně možnosti udržení práce zatím naladěni optimističtěji.6 Detailnější analýza ukazuje, že o jistotě zaměstnání jsou statisticky významně častěji přesvědčeni vedoucí a vyšší odborní pracovníci, podnikatelé a živnostníci, vysokoškoláci a také pracující s pravicovou názorovou orientací. Zjišťovali jsme rovněž, jak by si pracující počínali při hledání zaměstnání v případě, kdyby současné zaměstnání museli opustit (viz graf 6). Více jak tři 5
Znění otázky: „Jak moc je podle Vás pravděpodobné, že přijdete o svou práci (např. z důvodu redukce pracovních míst, úpadku zaměstnavatele)? Je to velmi pravděpodobné, spíše pravděpodobné, spíše nepravděpodobné, velmi nepravděpodobné.“ 6
Viz též související tiskové zprávy CVVM: Občané o hospodářské situaci ČR a o úrovni svých domácností – červen 2012 a Česká veřejnost o nezaměstnanosti – červen 2012.
5/[6]
eu120718
pětiny dotázaných (63 %) by se soustředily na hledání konkrétního typu práce, přičemž 16 % by se orientovalo výhradně tímto směrem (odpověď „rozhodně konkrétní zaměstnání“). Přibližně třetina dotázaných (35 %) by naopak hledala jakoukoli práci. Aktuální data ve srovnání s rokem 2010 potvrzují loňský nárůst v podílu lidí, kteří by se v případě ztráty zaměstnání zaměřili na získání konkrétně zaměřené práce. Graf 6: Hledání práce v případě nezaměstnanosti (v %)7 100%
80%
2 6
2 8
30
30
46
44
2 8
1 9
1 7
1 9
25
29
30
46
48
43
15
14
16
3 5
2 6
23
24
31
1 5
4 8
28 32
2 9 26
60%
40%
49
49
49
49
47
17
16
6/11
6/12
44
20% 16
16
16
20
19
0% 5/03 11/03 5/04 11/04 5/05 10/05 9/06
6/08
12 9/10
rozhodně konkrétní zaměstnání
spíše konkrétní zaměstnání
spíše jakoukoli práci
rozhodně jakoukoli práci
neví
Pozn.: Pouze ekonomicky aktivní respondenti, N = 569.
Snahu hledat konkrétní zaměstnání vyjadřují statisticky významně častěji vysoce kvalifikovaní nebo vedoucí pracovníci, absolventi vysokých škol a středních škol s maturitou, političtí zastánci pravice a obyvatelé Prahy. Ochota přijmout jakoukoli práci je častější u ekonomicky aktivních lidí se základním vzděláním nebo výučním listem a u těch, kdo vykonávají nekvalifikované dělnické práce. Z šetření celkově vyplývá, že úroveň spokojenosti pracujících se zaměstnáním se nijak výrazně nemění. To potvrzují i relativně stabilní hodnoty toho, jak ekonomicky aktivní vnímají pracovní klima ve svém zaměstnání a přiměřenost svých výdělků. Pracující Češi nejeví zvýšený zájem o změnu zaměstnání, zároveň ale výrazně nerostou ani obavy o ztrátu práce. Neroste ani podíl těch, kdo by v případě ztráty práce vzali zavděk jakýmkoli pracovním uplatněním. To nasvědčuje tomu, že nabídka pracovních míst je zatím obecně vnímána jako natolik dostatečná, že je ještě možné si vhodné pracovní uplatnění vybírat.
7
Znění otázky: Pokud byste ztratil práci, hledal byste rozhodně konkrétní zaměstnání, spíše konkrétní zaměstnání, spíše jakoukoli práci, nebo rozhodně jakoukoli práci?“
6/[6]
