Splávky na řeku
mihy.san: Tento článek je kompletním návodem na výrobu splávků na řeku. Ono „na řeku“ není třeba brát doslovně. Rybáři, kteří nepoužívají anglické splávky waglery, si takto můžou vyrobit i modely pro vody stojaté. Pouze pozmění tvar tělíčka splávku, které musí být poněkud delší a s menším průměrem. Také výroba splávků pro lov dravců s rybičkou je naprosto stejná... Tělíčko splávku se jen vyrobí přiměřeně větší a případně se upraví i spodní část drátěného dříku tak, aby zde vzniklo očko a splávek se mohl používat i jako klouzavý. Možných tvarů existují desítky či stovky, není nutné ale nic přehánět. Většinou každému rybáři vystačí čtyři až pět rozličných typů splávků (v různých velikostech), které zcela pokryjí jeho potřeby. Dobrou pomůckou při výrobě je mít k dispozici vzorové modely, abychom náš polotovar mohli kdykoliv během výroby přiměřit a zkontrolovat správnost našeho počínání. Jako inspirace také mohou posloužit katalogy specializovaných plavačkářských firem, které jsou k dispozici i na internetu. Zde je modelů takové neuvěřitelné množství, že může být problém se rozhodnout pro ty nejvhodnější ... Takže pojďme do toho! MATERIÁL: •
balsová deska tloušťky 15 nebo 20 mm (prodejna pro modeláře)
•
laminátové tyčinky průměru 1,0 nebo 1,5 mm (prodejna pro modeláře); nebo podobné plastové, případně dřevěné nebo bambusové tyčinky na horní anténky
•
ocelový drát 0,7 mm na spodní dříky splávků (prodejna pro modeláře)
•
tenký ocelový (např. včelařský) nebo měděný drátek na zhotovení oček
•
lepidla (sekundové, Herkules), laky a modelářské barvy
NÁŘADÍ: •
vrtačka + truhlářská svorka pro její uchycení
•
vruty a vrtáčky malých průměrů
•
modelářské „řezátko" nebo ostrý nůž
•
smirkové papíry různých drsností
•
kleště, peán
•
jehly různých velikostí
• •
štětce, papírová lepící páska
1
POSTUP VÝROBY: 1. Hrubé opracování: Z balsové desky nařežeme ostrým nožem špalíčky, jejichž délku určíme tak, jak dlouhé chceme mít tělo splávku. Po uříznutí naznačíme tužkou v příčném řezu přesný střed (kvůli správného uchycení balsy do vrtačky). Dále nožem jednoduše v ruce odřízneme podélné hrany špalíčku, čímž si ulehčíme práci při opracování přesného tvaru.
Nahrubo ořezaná balsa. 2. Připevnění do sklíčidla vrtačky: Budeme potřebovat obyčejný vrut do dřeva, dejme tomu o průměru 2 nebo 3 mm a délce cca 40 mm. Vrutu odřežeme pilkou na železo hlavu a vrut upneme do sklíčidla. Nyní musíme vyzkoušet souosost - když vrtačku pustíme, vrut v otáčkách nesmí nijak vibrovat nebo sebou házet, jinak nikdy nedocílíme zhotovení symetrického tělíčka. Pokud je vrut křivý musíme ho vyrovnat, případně vyzkoušet jiný, až dosáhneme plné souososti. Pokud už máme toto seřízeno, přiložíme ke špičce vrutu špalíček balsy (využíváme značky, vytvořené tužkou), pomalu roztočíme sklíčidlo a slabým tlakem špalík našroubujeme na vrut. Opět je nutné snažit se dodržet souosost, drobné výchylky ale nevadí, ty zmizí při dalším opracování balsy.
2
Vrut pro uchycení balsy.
3. Tvarování těla splávku: Tvarování tělíčka je skutečně dílem chvilky. Zvlášť, když už získáme v této činnosti určitou zručnost, k čemuž stačí jen několik pokusů. Balsu nejprve tvarujeme nahrubo smirkem o 3
větší drsnosti. Nejdříve ze špalíčku vytvoříme souměrný váleček, poté zúžíme konce tak, jak jsme si tvar splávku naplánovali. Ponecháme ale dostatečnou rezervu pro dobroušení jemným smirkem. Při konečné úpravě je třeba dát pozor i na to, aby z tělíčka zmizely škrábance nebo jiné stopy, vzniklé při tvarování. Na konci tělíčka je pak možné vytvořit plošku o průměru cca 1 mm, která bude kolmá k ose splávku. Pomocí této plošky se nám bude mnohem lépe připevňovat spodní drátěný dřík.
Tvarování hrubým smirkem.
4
Dokončení jemným smirkem. 4. Otvory pro anténu a dřík: Po sejmutí hotového těla z vrutu nám zůstane po vrutu otvor, jehož výhodou je, že se nachází přesně v ose tělíčka. Tento otvor (vzhledem ke svému průměru) tedy použijeme pro vlepení horní anténky. Pokud je potřeba, otvor můžeme ještě rozšířit nebo prohloubit pomocí běžného vrtáčku, tak abychom do něj mohli anténku zasunout bez hrubého násilí. Na spodní dřík není třeba otvor předem nijak připravovat. Vzhledem k malému průměru použitého drátu jde bez problémů do balsy zabodnout. Pro dodržení souměrnosti splávku je nutné drátěný dřík (ale i anténku) umístit co nejpřesněji do osy splávku. Já k tomu nepoužívám žádnou speciální pomůcku, spoléhám jen na své oko a musím říct, že se mi většinou podaří dřík umístit v přijatelné toleranci. Drát nejprve umístím do tělíčka splávku bez lepidla, kdy můžu s dříkem pěkně pomalu manipulovat a mohu si dát si co nejvíce záležet na přesnosti. 5. Vlepení antény: Nejprve ještě poznámka k výrobě anténky. Některé vhodné materiály uvádím už v úvodním výčtu materiálu. Možností je ale mnohem více. Lze použít např. hygienické ušní tyčinky. Tady je ale třeba nejprve konce tyčinky nahřát, slisovat čelistmi kleští a sestřihnout, protože tyčinky jsou vyrobeny z dutých trubiček. Další možností je použití plastových jehlic ze společenské hry Mikado, které jsou už přímo vyrobeny ve vhodných a výrazných barvách. Také se dají použít plastikové špejle z rozličných cukrovinek (lízátka), které jsou příhodně bílé. Jednou z možností je i nákup náhradních antének ke splávkům, které se dají zakoupit přímo v rybářských prodejnách. Ale nákup těchto hotových antének není z hlediska ceny příliš výhodný. Pokud už máme připravenu anténku a odpovídajícím způsobem i otvor v těle splávku, můžeme přikročit k lepení. Vodovzdorné lepidlo (Herkules) nakápneme v malém množství do otvoru, potřeme jím i anténku a necháme chvíli odvětrat. Pak anténku nasuneme do požadované pozice, měla by zasahovat minimálně 1 cm do těla splávku. Pokud při zasunutí anténky dojde k vytlačení nadbytečného lepidla, ihned jej otřeme hadříkem nebo papírem, aby nezaschlo do tvrdých kapek, které bychom museli pracně obrušovat.
5
Vlepení anténky. 6. Vlepení drátěného dříku: Dřík vytvoříme z ocelového drátu, přiměřená délka je cca 15 cm. Alespoň jeden konec musíme začistit, aby na něm nebyly otřepy a nerovnosti, neboť by poškozovaly silikonové hadičky, navlékané na spodní konec dříku. Tentokrát použijeme pro vlepení sekundové lepidlo, stačí nanést jen malé množství na dřík a ten vbodnout do už připraveného otvoru. Celá operace musí proběhnout dostatečně rychle, jinak hrozí, že lepidlo zaschne a dřík přitom ještě nebude na správném místě. Dřík je možné vsadit do tělíčka splávku tak hluboko, až se uvnitř „potká" s koncem anténky, vlepené shora.
6
7. Očko pro vedení vlasce: Nejprve očko musíme zhotovit. K tomu jako pomůcka poslouží obyčejná jehla, kolem které drátek obtočíme a několikerým otočením jehly získáme nožku očka. Nožka nemusí být příliš dlouhá, postačí délka 1 - 1,5 cm. V těle splávku si připravíme otvor, použijeme opět jehlu, kterou otvor vytvoříme. Umístěn by měl být co nejblíže horní anténce, nožka tedy bude umístěna zhruba rovnoběžně s osou splávku. Sekundovým lepidlem poté potřeme nožku očka a vsuneme do otvoru. Vzhledem k titěrnosti očka je nejlepší ho uchytit do peánu, který umožní pohodlnější manipulaci.
7
Vlepení vlascového očka.
Hotové očko.
8
8. Příprava před lakováním: Smirkem začistíme místa potřísněná lepidlem a případné rýhy nebo poškození, které mohly vzniknout při manipulaci a slepování. Také ověříme souměrnost splávku otáčením dříku v prstech. V rámci možností lze provést určité korekce - lehce přihnout dřík v místě, kde vychází z těla splávku (ale pozor na vyštípnutí balsy). 9. První nátěr: U výběru laku platí naprosto stejná pravidla jako u výroby anglických splávků. Nejlepší jsou tvrdé laky, přímo určené pro použití ve vlhkém prostředí, případně přímo do vody. Mohu doporučit lak značky Sadolin, typ určený k natírání lodí, který odolá i slané vodě, takže skutečně nemusíme mít strach, že se po několika lovech začne barva loupat a opadávat. Při prvém nátěru nemusíme s barvou na tělíčku šetřit, do balsy lak velmi rychle vsákne. Po dostatečném zaschnutí (min. 24 hodin) můžeme pokračovat. Na povrchu nalakované plochy se většinou vytvoří efekt zvaný „krupička". Toho se ale nemusíme lekat, je to běžná věc a jde lehce odstranit. Jemným smirkem splávek důkladně přebrousíme. Tím se odstraní nežádoucí nerovnosti a celý splávek bude připraven k dalším nátěrům. 10. Další nátěry a označení: U druhého nátěru již s barvou opatrně, aby nezačala stékat a vytvářet nežádoucí kapky. Stačí opravdu jen jemný nátěr a povrch splávku bude krásně hladký a bez vady jako sklo. Před nátěrem je ještě nutné splávek bezchybně očistit od jemného balsového prachu, který vzniká při smirkování. Po zaschnutí druhého nátěru můžeme splávky označit (popsat). Stačí k tomu obyčejný lihový popisovač z papírnictví. Můžeme si označit gramáž splávku, hmotnost potřebnou k dovážení, vlastní iniciály apod.. Další důležitou věcí je barevná úprava konce anténky, která nám bude signalizovat záběry. Nejlépe se mi pro tento účel osvědčily modelářské barvy (Humbrol, Unikol), které je možné zakoupit ve všech potřebných odstínech. Barevná kombinace záleží opět na fantazii každého jedince, myslete ale na to, aby barvy svým uspořádáním záběry signalizovaly zřetelně a bez zbytečného namáhání zraku. Pokud nemáme jistou ruku a chceme mít přechody mezi barvami absolutně rovné, použijeme speciální lepící pásku. Ta se prodává v prodejnách s barvy a laky, po nalepení na příslušné místo ji můžeme klidně přetřít. Až barva zaschne, pásku odstraníme a zůstane jen krásně rovný okraj barevné plochy. 11. Konečné přelakování: Na úplný závěr ještě pojistíme pevnost a tuhost celého splávku dalšími dvěmi nátěry bezbarvým lakem a konečně je vše hotovo! Vlastně ne, ještě maličkost: při nátěrech dojde k ucpání očka pro vedení vlasce použitou barvou, takže je třeba špendlíkem očko učinit opět průchodným.
9
Hotové splávky.
10
