SPEKTRUM Jubilující MSV Brno se neohlíží, hledí do budoucnosti Obnovitelné zdroje energie maraton s překážkami

SPEKTRUM 09 2013 Jubilující MSV Brno se neohlíží, hledí do budoucnosti Obnovitelné zdroje energie – maraton s překážkami

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 03

MSV Jubilující MSV Brno se neohlíží, hledí do budoucnosti . . . . . . . . . . . . . . . . 04 Přijďte nás navštívit – SP ČR vystavuje v pavilonu Z stánku číslo 20 . . . . . . . . . 04 Zlatá medaile MSV Brno – odznak prestiže firmy . . . . . . . . . . . . . . . 05 Jaké výrobky v Brně představíte? . . . . . 06 Turecko – atraktivní destinace pro české exportéry i investory . . . . . . 07 Fatih Kemal Ebiçlioğlu: Zajímá nás spolupráce ve strojírenství . . . . . . . . . . . 08 Turecko – téma letošního setkání ředitelů průmyslových svazů . . . . . . . . 09 Zafer Çağlayan: Spojme síly i zkušenosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Výzkum, vývoj, inovace Jak zefektivnit systém výzkumu, vývoje a inovací v ČR? . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Pavel Juříček: Projekt POSPOLU má vést k novému rámci vzdělávání . . . . . . . . . . . 21

Společenské aktivity Novou publikaci o SP ČR pokřtil premiér Jiří Rusnok . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Fotogalerie Letní měsíce byly ve znamení Asie a dalších akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Legislativa Legislativní normy a situace v Parlamentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Změny občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích od roku 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Změny úpravy řetězení pracovních poměrů na dobu určitou a odpočinku mezi dvěma směnami . . . . . . . . . . . . . . . 26

Energetika Obnovitelné zdroje energie – maraton s překážkami . . . . . . . . . . . . . . 28

Letní klubové večery . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Podpora exportu Šanghaj – výkladní skříň čínského úspěchu stále láká české firmy . . . . . . . 34

Evropský prostor Žhavý bruselský podzim . . . . . . . . . . . . . 35 Kaleidoskop: Aktualizované priority ČR v oblasti jednotného trhu EU . . . . . . 36

Jak je to s efektivitou doopravdy . . . . . . . 15

Průzkum Kooperativa se ptala klientů, co čekají od penzijní reformy . . . . . . . . . . 37

Statistika Statistika je služba . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Benefity Libor Kraus: Budu prosazovat AVO jako pilíř výzkumu a vývoje . . . . . . . . . . . 17

Technické vzdělávání Spolupráci škol a firem pomůže projekt POSPOLU . . . . . . . . . . . 20

Zájem o mobily a stravenky . . . . . . . . . . 30

Média Mediální léto 2013 žádná okurková sezóna – dění na politické scéně a energetika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Nový jednotný portál pro přístup k podnikovým finančním nástrojům EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Inzerce: BISNODE, ČPZP, top vision, Severní energetická

Spektrum je oficiálním informačním médiem SP ČR. Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR. Vydavatel: SP ČR Šéfredaktor: Milan Mostýn Zástupkyně šéfredaktora: Růžena Hejná Výkonný redaktor: Jiří Janda Foto: Jiří Janda, Jan Rasch, studio Pixl-e Korektury: Miroslava Trublová Adresa: Freyova 948/11, 190 00 Praha 9 Redakční rada: Boris Dlouhý, Vladimíra Drbalová, Jitka Hejduková, Ondřej Gbelec, Dagmar Kuchtová, Petra Ježková, Ludmila Nutilová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio Pixl-e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128 Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a.s.; RWE Transgas, a.s.; ŠKODA AUTO a.s.; TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.; Czech Coal a.s.; OKD, a.s.; VÍTKOVICE, a.s.) na vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP3285/99P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně. Registrace: ISSN 12137227

Vážení členové Svazu, milí čtenáři! Politici přicházejí a odcházejí, my zůstáváme. Myslím tím občany – voliče – a průmysl, na kterém stojí česká ekonomika. Jenže zde zůstávají i nedořešené problémy, složitá politická situace a otazníky nad kvalitou lidí ve stranách a jejich ochotou řešit věci v obecném zájmu. Stále se podivuji nad tím, kde mnozí naši političtí činitelé žijí, že nevnímají řadu let zhoršující se parametry české konkurenceschopnosti. Už i renomované světové instituce upravují svá hodnocení a podnikatelská sféra se v převážné většině shoduje v tom, že by se pro ni mělo dělat mnohem více. Podívejme se jen, jaká je situace v Moravskoslezském kraji a v dalších regionech, jak čím dál tím ostřejší je problém nedostatku technicky vzdělaných pracovníků, a to jsme teprve překročili práh recese. Ani ne třetina firem hlásí růst zakázek, takže poptávka po těchto lidech v příštích letech poroste. Kde je kvalitní dopravní infrastruktura a výrazná podpora průmyslového výzkumu? Abychom byli spravedliví, poslední roky se některé věci přece jen hnuly dopředu. Byli jsme, bohužel, spíše svědky politických turbulencí, které odsouvají řešení pro nás důležitých opatření, než následného tahu na bránu. Co je pro nás na příští období klíčové a na čem budeme trvat, je to, aby politické reprezentace vytvořily skutečně reálnou a do praxe prosaditelnou Strategii konkurenceschopnosti. Neměla by být rozsáhlá a neprovázaná s ostatními dokumenty a hlavně by neměla být jen jedním z dokumentů, jichž již více než 130 často zaprášených leží v šuplících. Zejména o tom a o dalších prioritách chceme jednat před volbami s politickými stranami a po volbách s vládní koalicí. Politici již obdrželi naše požadavky spočívající na třech „íčkách“, tedy Institucích a jejich výkonnosti a hospodárnosti, Infrastruktuře a její kvalitě a Inovacích a jejich podpoře a efektivitě. Všechny tři zůstávají bolavými místy byznysu, přitom jsou tak evidentní, že nevidíme důvod, proč se politici nedokážou dohodnout na jejich řešení. A pak tu jsou, s nadsázkou řečeno, čtyři „éčka“. Energetika, Export, Edukace, tedy podpora technického vzdělávání, a Evropské záležitosti včetně strukturálních fondů. Ani v jedné této oblasti není zcela vše v pořádku, zejména pak v případě neslavné kapitoly čerpání evropských prostředků. Brusel bude mít jistě radost z peněz, které bude Česká republika vracet. Dílčí vítězství se nám podařila v oblasti technického vzdělávání a energetiky ve vztahu k obnovitelným zdrojům. V obou těchto oblastech potřebujeme však vizi, správnou surovinovou a energetickou politiku a dotáhnutí reformy školství s výhledem na dlouhé roky dopředu. Už si nemůžeme dovolit další experimenty. Nejen lež, ale i politický populismus mají totiž krátké nohy. Mohou přinést rychlý úspěch, ale v delším čase se ukáže, že se problémy nevyřešily, ba spíše prohloubily. To není cesta pro ty, kteří zůstávají v této zemi.

Jaroslav Hanák prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Jubilující MSV Brno se neohlíží, hledí do budoucnosti Špičky českého průmyslu se v druhém říjnovém týdnu sjedou na tradiční Mezinárodní strojírenský veletrh do Brna, který letos jubiluje – uskuteční se již jeho 55. ročník. Pořadatelé však do minulosti příliš nehledí, naopak se dívají do budoucna. Organizátoři očekávají, že se letos do Brna od 7. do 11. října sjede přibližně 1500 vystavujících firem – převážně malých a středních firem včetně řady nováčků. Kromě domácích vystavovatelů budou silně zastoupeny také další zejména evropské země – především Polsko, Německo, Rakousko, Itálie či Rumunsko. „Mezinárodní strojírenský veletrh je co do počtu účastníků tradičně silnější v sudých letech, takže pokud budou letos padat nějaké rekordy, pak to bude například počet firem z jedné země – třeba historicky nejvyšší účast firem z Rakouska,“ řekl manažer pořádající společnosti Veletrhy Brno Jiří Erlebach. Jedním z vrcholů programu veletrhu bude soutěž Zlatá medaile MSV, kterou vyhlašuje Svaz průmyslu a dopravy ČR společně s Vysokým učením technickým v Brně. Soutěž ocení inovativní exponáty, které vyhodnotí mezinárodní hodnotitelská komise jako nejlepší. Letošní významné jubileum prestižního veletrhu sice jeho organizátoři nepominou mlčením, přesto je více než minulost již zajímá budoucnost. „Samozřejmě připomeneme historii nejvýznamnějšího tuzemského průmyslového veletrhu, ale určitě to nebude tak výrazné jako před pěti lety. Spíše se díváme do budoucna – rozhodli jsme se od letošního roku pořádat projekt Automatizace nikoli jako bienále, ale jako pravidelnou součást každého MSV,“ vysvětlil Jiří Erlebach. Tím hlavním, co návštěvníky na veletrh do Brna láká, jsou nová a neotřelá, inovativní řešení výrobků a technologií, které zde vystavovatelé představují. Světovou novinku letos představí například firma Šmeral Brno – půjde o premiéru mikrovlnného reaktoru na zpracování odpadových materiálů. Pro návštěvníky nikdy neztrácí atraktivitu robotika – několik robotů jim proto organizátoři předvedou v robotickém parku.

Přijďte nás navštívit – stánek č.

Další zajímavostí bude podle Jiřího Erlebacha i projekt Transfer technologií a inovací ve veletržním kontaktním centru pro oblast aplikovaného výzkumu. Technické univerzity a výzkumné ústavy zde budou nabízet své vědecko-technické kapacity pro výzkum a současně představí své konkrétní výsledky. Budoucím odborníkům má sloužit Soutěž mladých strojařů v programování CNC obráběcích strojů, kterou pro středoškoláky organizuje Svaz strojírenské technologie. Pro zájemce o práci v technických oborech bude určen tradiční JobFair. „Jde o největší soustředěnou nabídku pracovních příležitostí ve strojírenství, energetice a dalších příbuzných technických oborech v České republice,“ vysvětlil Erlebach. Zájemci o leteckou techniku zase uvidí na stánku firmy UNIS roztáčení proudového motoru zapůjčeného z První brněnské strojírny, v provozu bude i balicí linka Packaging Live. „A pro ty, kdo si z minulého ročníku vzpomínají na prototyp létajícího kola – letos by se mělo předvést opravdu v akci,“ láká návštěvníky Jiří Erlebach. „Myslím si, že každý z návštěvníků najde na MSV to svoje,“ dodal. Novinkou letošního ročníku veletrhu bude jeho propojení s premiérovým ročníkem mezinárodního dopravního veletrhu Eurotrans, který doplní rozsáhlý konferenční program na téma mobilita budoucnosti. Informace o letošním ročníku MSV Brno a jeho doprovodném programu jsou uvedeny na internetové stránce www.bvv.cz/msv. Jiří Janda manažer Sekce komunikace SP ČR [email protected]

20 v pavilonu Z

Akce pořádané SP ČR na MSV Brno: 7. 10. Sněm SP ČR od 13:30 do 16:00 v Rotundě pavilonu A, 8. 10. Česko-turecká ekonomická konference od 10:30 do 14:30 v pavilonu E, 9. 10. Představení publikace Kdo tu hájí podnikání od 16:30 do 18:00 na stánku č. 20 v pavilonu Z 04 Mezinárodní strojírenský veletrh

Zlatá medaile MSV Brno – odznak prestiže firmy Vyvrcholením programu MSV Brno bude předávání Zlatých medailí autorům inovativních exponátů. Zeptali jsme se loňských vítězů soutěže, jejímž vyhlašovatelem je i SP ČR, co jim vítězství přineslo.

„Zlatá medaile Mezinárodního strojírenského veletrhu zvyšuje prestiž a obchodní potenciál oceněného produktu i povědomí o značce naší společnosti,“ uvedl Jaromír Studený, manažer společnosti Siemens, jež loni získala čestné uznání za otevřenou komunikační sběrnici DRIVE CLiQ. Zúčastnila se všech dosavadních ročníků veletrhu a ocenění bylo jen jedním z řady, jež zde získala. Ničím novým nebyla účast v soutěži ani pro společnost Kuličkové šrouby Kuřim (KSK), jež získala Zlatou medaili v kategorii nejlepší inovační exponát – komerční produkt za kuličkový šroub s klecí. Ocenění chápe jako poctu jejím vývojovým pracovníkům. „Je odměnou za jejich pečlivou a svědomitou práci, motivací pro další výzvy a utvrzením, že naše činnost se ubírá směrem, který vzbuzuje zájem odborné veřejnosti,“ řekl obchodní ředitel firmy Filip Kreif. „Díky médiím má veřejnost možnost dozvědět se více o dění v KSK, čím se zabýváme a kam směřujeme. Každá taková zmínka vyvolává pozitivní ohlasy a zájem,“ uvedl Filip Kreif. „MSV Brno je jednou z nejvýznamnějších strojírenských událostí. Pozornosti zahraničních firem a obchodníků určitě neujde. O to více si ocenění vážíme. Mnohé impulzy a zájem o kuličkový šroub bez převodníku přichází právě ze zahraničí,“ konstatoval. Šanci na úspěch mají také nováčci. S čestným uznáním kategorie energeticky efektivní komerční produkt uděleným za zdařilé energetické a rozměrové řešení pece PTE Mk.II loni z Brna odjížděli zástupci firmy LAC z nedalekých Hrušovan. „Minulý rok to bylo poprvé, co jsme se přihlásili. Ocenění nás

utvrdilo v tom, že tato cesta je pro budoucnost v našem oboru správná,“ konstatoval Pavel Herůfek z LAC. „Díky ocenění se nám podařilo prolomit jistou nedůvěru zákazníků v nový produkt. Důkazem jsou desítky úspěšně provedených energetických auditů ve slévárnách, které vedly k prodeji oceněné pece,“ pochvaloval si. Historicky první ocenění z veletrhu, čestné uznání v kategorii nejlepší inovační exponát vzniklý ve smluvní spolupráci firem s tuzemskou výzkumnou organizací, si za unikátní řešení robotické manipulace s nahodile uspořádanými a tvarově složitými součástkami odvezla pražská firma Blumenbecker Prag. „Zisk čestného uznání znamenal pro naši firmu výraznou propagaci v tisku,“ připomněl jednatel společnosti Andrej Schvarc. Ohlas firma se svou novinkou sklidila i na mezinárodní výstavě v Mnichově. „Objevilo se i několik velmi konkrétních poptávek, ale bohužel pak z nejrůznějších důvodů – vzdálenost, omezená možnost rychlého servisního zásahu a podobně – jsme v zahraničí zatím žádný konkrétní projekt nerealizovali,“ posteskl si Andrej Schvarc. Do budoucnosti ale hledí optimisticky. Zákazníky sice mohou odrazovat vysoké vstupní investice, v delším časovém horizontu se však zřejmě pro zahájení výroby rozhodnou. „Je to podobné jako se všemi novými a technicky pokrokovými technologiemi. Určitě je jen otázkou času, kdy aplikace tohoto typu najdou své zákazníky. Návratnost do dvou let není nic nereálného,“ prohlásil. Inovátoři do soutěže své výrobky přihlašují opakovaně, ovšem ne každý rok a za každou cenu. „Nejprve je třeba mít nějaké zajímavé řešení, které je vůbec možné do soutěže přihlásit. A to se nerodí každý rok, bohužel,“ prohlásil Andrej Schvarc. „Nicméně pokud se v budoucnu u nás ve firmě takové řešení objeví, velmi rádi se do soutěže znovu přihlásíme,“ přislíbil. Obdobně situaci hodnotí lidé z dalších firem, jež loni slavily úspěchy. „Letos jsme nastartovali nový systém inovačních procesů, který by měl zaručit, že každý rok budeme mít několik nových nebo inovovaných produktů. Pomyslným želízkem v ohni pro Zlatou medaili 2015 by měla být plynová rekuperační pec,“ naznačil plány Pavel Herůfek z LAC. (red)

Mezinárodní strojírenský veletrh

05

Anketa:

Jaké výrobky v Brně představíte? Eva Kijonková, Vítkovice Machinery Group Představíme moderní zařízení metalurgických závodů z produkce skupiny Vítkovice Machinery Group. Na Zlatou medaili tento rok přihlašujeme mimo jiné vakuovací zařízení, které společnost vyrobila a jež nyní funguje v Železárnách Hrádek u Rokycan. O Zlatou medaili se bude ucházet rovněž kontejner 5200 m3 na přepravu plynu – světová rarita, nikdo jiný na světě tento produkt nedělá. Skupina Vítkovice Machinery Group tradičně upozorňuje na trendy, novinky a výsledky inovací. MSV je příležitostí pozvat partnery ze světa k nám domů do ČR a úspěšně dokončit kontraktační jednání.

Antonín Matěj, UNIS, a.s. Pro zájemce o výrobní informační systém připravujeme prezentaci našeho produktu MES PHARIS. Přínosná bude názorná ukázka samotného systému včetně funkcionalit výrobního terminálu, který je určen přímo do výroby. Zájemci o leteckou techniku na naší expozici uvidí turbo-vrtulový motor TP100 zapůjčený z První brněnské strojírny, a. s. Poslouží jako vhodný exponát k prezentaci naší řídicí jednotky CPSP, která zajišťuje startovací sekvenci, řídí palivové a olejové čerpadlo, otáčky motoru a mnohé další. Návštěvníci uvidí demonstraci řídicí jednotky pro palivová a hydraulická čerpadla pro letouny Ae270 a L-410 a náš vyvíjený systém řízení do nástaveb užitkových vozů včetně ovládání lafety, který je již několik let instalován do hasicích vozů. Pro naši stěžejní činnost – především dodávky investičních celků v energetice, petrochemickém a chemickém průmyslu – nám MSV dává příležitost seznámit se s českými nebo zahraničními dodavateli řídicích systémů a elektrických rozvaděčů.

Radek Velebil, KUKA Roboter CEE GmbH Budeme vystavovat novinku na českém trhu, robot KUKA KR 10 R1100 Agilus. Je to nejmladší z členů oblíbené řady průmyslových robotů Agilus, která se vyznačuje univerzálností použití díky štíhlé konstrukci a vysoké rychlosti. Typ KR 10 R1100 k nim přidává unikátní kombinaci dlouhého dosahu 1100 mm s vysokou nosností 10 kg. V danou chvíli tento robot nemá na českém trhu konkurenci. Předvedeme i poutavou ukázku robotů Agilus, návštěvníci veletrhu se na vlastní oči budou moci přesvědčit o jejich rychlosti. Na stánku

06


budou rovněž k vidění zástupci robotů řady Quantec, které jsou nejprodávanějšími průmyslovými roboty na trhu v ČR i Slovenské republice. Vždy je zajímavé vidět pokrok v oboru a tedy možnost projít se po MSV je inspirativní. Jsem rád, že i na „malém“ českém trhu jsou vidět moderní trendy a nejnovější výrobky a aplikace průmyslových robotů.

David Müller, Hotset ČR s.r.o. Budeme mimo jiné prezentovat několik novinek firmy Optris, například zcela unikátní řešení pro bezpilotní letouny, díky kterým je možno provádět různé druhy inspekcí za pomoci infrakamery – třeba inspekci solárních elektráren. Veletrhu MSV se účastníme tradičně. Na základě zkušeností z předešlých ročníků je pro nás tento veletrh prestižní záležitostí a možností prezentovat našim zákazníkům ucelené portfolio produktů námi zastupované firmy Optris, která se zabývá bezkontaktním měřením teploty.

Jan Motloch, Fronius Česká republika s.r.o. Na veletrhu představíme novou generaci svařovacích zdrojů TPS/i, kterou se nebojíme nazvat pro její vlastnosti a funkce „inteligentní revolucí“ ve svařování. Na jejím vývoji pilně pracovali naši vývojáři několik posledních let. Ačkoliv efektivita MSV dlouhodobě spíše mírně klesá, stále se jedná o jednu z nejvýznamnějších příležitostí v roce, kdy se lze potkat se stávajícími zákazníky a navázat nové obchodní kontakty.

Michaela Hvězdová, STILL ČR s.r.o. Představíme průřez našeho portfolia, do něhož dnes již nespadají jen vysokozdvižné vozíky a manipulační technika. Chceme přesvědčit návštěvníky, že intralogistika není nekonkrétní mlhavý pojem, ale účelně koncipované komplexní řešení od jednoho poskytovatele – na míru konkrétním podmínkám, ve kterých má příslušná manipulační technika a celý systém fungovat – od elektrických či dieselových vysokozdvižných vozíků přes regálové systémy, softwarová řešení, nové technologie až po financování, školení řidičů a další služby. (red)

Turecko – atraktivní destinace pro české exportéry i investory Partnerskou zemí letošního MSV Brno bude Turecko. Perspektivám spolupráce bude věnováno Česko-turecké business fórum, jež uspořádá SP ČR ve spolupráci s Asociací exportérů IMMIB z Istanbulu. Turecko se v posledních letech dostalo do popředí zájmu nejen českých firem. Trh země se 75 miliony obyvatel, stabilně rostoucí ekonomika, silná domácí poptávka, vládou podporovaný rozvoj průmyslu, zemědělství, energetiky a dopravní infrastruktury, velkorysý program investičních pobídek a v neposlední řadě celní unie Turecka s EU jsou důvody pro růst počtu českých firem, které v Turecku mají partnery pro společné projekty nebo je hledají. Objem vzájemné obchodní výměny vzrostl za posledních dvanáct let desetkrát, letos se poprvé v historii očekává překročení 3 mld. USD obratu vzájemného obchodu. Turecko se také umístilo na 5. příčce pomyslného „TOP 10“ letošních konzultací s ekonomickými diplomaty a pracovníky zahraniční sítě MPO, které SP ČR každoročně organizuje. Do roku 2023, kdy bude Turecko slavit 100. vyroči vzniku republiky, se chce země zařadit mezi 10 nejvyspělejšich ekonomik světa. Pokud u někoho vyvolává spojení „turecké hospodářství“ trochu pejorativní představu, zde je několik čísel: v rámci srovnání mezinárodní konkurenceschopnosti MMF je Turecko na 16. místě, v porovnání s členskými zeměmi EU by obsadilo 6. příčku. Růst HDP v roce 2011 dosáhl obdivuhodných 8,5 %, v loňském roce sice poklesl na 2,6 %, ale letos je predikováno již 4,6 % – pro evropské země v současné době nedostižná meta. SP ČR se podpoře působení českých firem na tureckém trhu dlouhodobě věnuje. V uplynulých šesti letech jsme organizovali čtyři podnikatelské mise do Turecka, největší a nejúspěšnější byla v roce 2012 s tehdejším prezidentem Václavem Klausem. Při letošní návštěvě tureckého premiéra Reccepa Erdogana v doprovodu zástupců desítek tureckých firem SP ČR zorganizoval business fórum a česko-turecká bilaterální jednání (viz foto). Bylo podepsáno i čtyřstranné memorandum o spolupráci mezi SP ČR, Společenstvím tureckých exportérů (TIM), Asociací nezávislých průmyslníků a obchodníků (MÜSİAD) a Všeobecnou asociací průmyslu a obchodu (TÜMSİAD). Dlouhodobě nejúspěšnější oblastí českého vývozu do Turecka je energetika. Zásluhu na tom měli a mají také naši významní členové. Společnosti Škodaexport a Škoda Praha se podílely na výstavbě tepelných elektráren Afsin-Elbistan a Soma, Škoda Praha v současné době jedná v Turecku o několika dalších

investičních projektech. Konsorcium ČKD Energy a ČKD Praha DIZ realizuje projekt tepelné elektrárny Yotes. ČEZ provozuje v Turecku tři paroplynové, jednu větrnou a osm vodních elektráren, podílí se na distribuci a prodeji elektřiny. Největším současným investičním projektem ČEZ v Turecku je paroplynový cyklus o výkonu 872 MW v provincii Hatay na jihovýchodě Turecka. Největším českým investičním projektem v Turecku je ale tepelná elektrárna Yunus Emre, kde je hlavním investorem společnost Vítkovice Power Engineering. Úspěšná je na tureckém trhu také Škoda Auto, která do Turecka dodává ročně 10 tisíc škodovek. Škoda Transportation zvítězila v tendru na dodávku tramvají pro město Konya. Významným prvkem česko-turecké spolupráce je partnerství na třetích trzích. K největším společným projektům patří paroplynová elektrárna v Erbilu v severním Iráku, kde jsou partnery česká firma PSG International a turecká Ronesans Holding. K nejperspektivnějším oblastem pro rozvoj spolupráce patří také důlní a těžební průmysl, ekologické projekty – zejména nakládání s odpadem a čističky odpadních vod, automobilový průmysl, obráběcí stroje a další strojírenské výrobky a technologie, zdravotnická technika, potravinářské technologie a řada dalších. Nové obchodní a kooperační příležitosti budou moci české a turecké firmy hledat také na letošním 55. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, kde bude Turecko zastoupeno jako partnerská země početnou skupinou vystavovatelů. Dagmar Kuchtová ředitelka Sekce mezinárodních vztahů SP ČR [email protected]


07

Fatih Kemal Ebiçlioğlu: Zajímá nás spolupráce ve strojírenství Partnerskou zemí letošního MSV Brno je Turecko. Na veletrh přijede podnikatelská mise v čele s panem Fatihem Kemalem Ebiclioğluem, předsedou jednoho z členských svazů asociace IMMIB, který Spektru poskytl korespondenční rozhovor.

Proč jste si pro prezentaci vaší asociace zvolili právě Mezinárodní strojírenský veletrh Brno? Česká republika a Turecko mají velký potenciál pro ekonomickou spolupráci. Věříme, že můžeme rozvíjet partnerství ve všech oborech hospodářství. Ale právě ve strojírenství spatřujeme největší potenciál pro spolupráci. V tomto ohledu nám nejlepší možnost prezentace nabízí právě Mezinárodní strojírenský veletrh. Letos se uskuteční jeho již 55. ročník. Za dobu své existence se stal jednou z předních platforem pro prezentaci strojírenských výrobků. Výborné umístění Brna nabízí šanci ukázat naše exponáty nejen českým vystavovatelům, ale i firmám z okolních zemí i celé Evropy. Jaké obory a výrobky mají podle vašeho názoru v obchodě mezi ČR a Tureckem největší perspektivu?

08


Předmětem spolupráce mohou být všechny podobory a výrobky spojené se strojírenstvím, protože tato výroba je významná v obou našich zemích a proto s sebou nese velký potenciál. Z této spolupráce může těžit Česká republika i Turecko. V roce 2012 činil objem obchodu mezi oběma zeměmi 2,8 miliardy USD, největší podíl připadal na vlaky, tramvaje, strojní zařízení, jaderné reaktory i různé kotle. Turecký export do Česka v roce 2012 dosáhl objemu 1,1 miliardy USD, z ČR se do Turecka vyvezlo zboží dokonce za 1,7 miliardy USD. Ani tato statistika však plně neukazuje, jak velký je potenciál pro vzájemný obchod obou zemí. Věříme, že obchodní výměna poroste ku prospěchu obou stran. Jaké máte zkušenosti se spoluprací s českými obchodními partnery? Naše asociace IMMIB je největším tureckým svazem exportérů, zastřešuje šest asociací s 25 tisíci členy. Vyvážíme různé zboží od strojních zařízení po hliník, výrobky elektrotechnického, chemického průmyslu i dalších odvětví. Naši členové v roce 2012 do ČR vyvezli zboží za 208 milionů USD, především počítačové monitory, projektory, tyče, ojnice, hliníkové profily, dráty, kabely, ocelové pásy a obdobné výrobky z mědi.

Jaké výhody Turecku přineslo uzavření celní unie s Evropskou unií? Celní unie mezi Tureckem a Evropskou unií vstoupila v platnost od 1. ledna 1996. Zrušení cla na zboží z EU a snížení cel pro výrobky dovážené z třetích zemí více otevřelo tureckou ekonomiku. Největším přínosem pro Turecko bylo tehdy usnadnění přístupu na trhy v třetích zemích. Snazší přístup na trhy řady zemí včetně těch nejbohatších a nejstabilnějších na světě přinesl tureckým firmám výhodu. Jejich efektivita mohla růst, zlepšila se konkurenceschopnost, zvyšovala se kvalita výrobků, rychle pozorovatelným přínosem byl i rostoucí počet přímých zahraničních investic. Objem obchodu s EU vzrostl z 36,2 miliardy USD v roce 1996 na 125 miliard USD v roce 2010. Turecko se stalo kandidátem na vstup do EU a právě celní unie je jedním z významných kroků, které je k členství přibližují. Informace o asociaci IMMIB najdete na jejích internetových stránkách http://www.immib.org.tr/en/default.asp Jiří Janda manažer Sekce komunikace SP ČR [email protected]

Turecko – téma letošního setkání ředitelů průmyslových svazů Turecko – partnerská země letošního MSV Brno – je v hledáčku zájmu českých firem. Turecká asociace podnikání a průmyslu TÜSIAD byla letos hostitelem pravidelného červencového setkání ředitelů členských svazů a asociací sdružených v BUSINESSEUROPE. Zástupci tureckého průmyslu mají s podobnými akcemi velké zkušenosti a role hostitele se zhostili na výbornou. Svaz sdružující přes 20 tisíc firem vznikl již v roce 1971, je členem BUSINESSEUROPE i BIAC (Poradní výbor pro obchod a průmysl při OECD) a reprezentuje turecký byznys také ve skupině vyspělých zemí G20. Už jen místo konání – hotel Kempinski ve starobylém paláci sultánů na břehu Bosporu – bylo zárukou úspěchu. Během tří dnů měli účastníci z 16 členských svazů a „centrály“ BUSINESSEUROPE v Bruselu možnost vyslechnout si prezentace významných hostů konference, diskutovat o tom, zda Turecko patří do Evropy, o budoucnosti evropské integrace, měnové unii i ekonomické situaci ve svých zemích. Charismatický generální tajemník TÜSIAD Zafer Ali Yavan v úvodním vystoupení kriticky zhodnotil letité čekání Turecka na vstup do EU. Asociační dohoda mezi EU a Tureckem byla podepsána již v roce 1963, od roku 1999 je Turecko kandidátskou zemí a v roce 2005 byla zahájena přístupová jednání. Otevřeno je 13 z 35 kapitol přístupových jednání (tolik jich dosud žádná asociovaná země neměla), většina je zablokována kvůli přetrvávající „nedohodě“ ohledně Kypru, některé blokují Francie a Německo. Zafer Ali Yavan připomněl, že EU je sice stále pro Turecko a zejména pro business prioritou jako garant demokracie a liberálního přístupu, ale zájem veřejnosti o členství klesá. Připomněl silnou ekonomickou pozici země (momentálně na 16. místě v žebříčku mezinárodní konkurenceschopnosti Světové banky) a charakterizoval ji jako „kombinaci demokracie, svobody, ekonomické dynamiky a technologických inovací“. Vstup do EU je také katalyzátorem politických reforem, připomněl. Části programu CDEIF se zúčastnil také Günter Verheugen, bývalý viceprezident Evropské komise, jako koordinátor projektu „Jak docílit globálně konkurenceschopné a institucionálně více efektivní Evropy“, na němž spolupracují členské svazy Německa (BDI), Švýcarska (economiesuisse), Polska (Lewiatan), Velké Británie (CBI) a Turecka (TÜSIAD). Asi nejzajímavější byl panel pod názvem „Nová evropská architektura a reforma eurozóny“, kde byl hlavním vystupujícím

Kemal Derviş, viceprezident a ředitel pro globální ekonomiku a rozvoj Brookings Institute (jeden z nejstarších think-tanků v USA založený v roce 1916 se zaměřením na globální ekonomiku, zahraniční politiku a rozvoj), bývalý ředitel Rozvojového programu OSN a bývalý ministr hospodářství Turecka. Zaměřil se zejména na současnou situaci EU, vnitřní problémy mezi jihem a severem, rozdíly mezi EU a USA. EU je podle něj rodina národů, ale ne jediný národ jako v USA, proto není transfer zdrojů mezi státy EU tak jednoduchý jako v USA. Současný přebytek běžného účtů států severu (kam počítá i Rakousko) je cca 550 mld. EUR a je tudíž vyšší, než zatím historicky nejvyšší přebytek Číny (460 mld. EUR v roce 2008), který byl pokládán za rizikový zejména z hlediska přehřátí ekonomiky. Je žádoucí, aby sever pomohl jihu a Evropa se dala s cílem překonání recese cestou větší integrace, harmonizace měnových politik a vytvoření postu evropského ministra financí? Musí to být demokraticky diskutováno v Evropském parlamentu a je otázka, zda EP nedostane po volbách v roce 2014 více europesimistický směr, uvedl. Podle Kemala Dervişe je perspektiva EU ve velké Evropě s dvěma typy členství, součástí skupiny zemí bez eura by mohlo být i Turecko, jež je pro EU atraktivním partnerem. V nejbližších letech se předpokládá roční růst HDP kolem 6%, průměrný věk (2011) je 29,7 let. Členství země v EU by bylo podle něj pozitivní i z politického hlediska pro celý Balkán a Turecko by mohlo znovu potvrdit svou příslušnost k Evropě. Ta by podle Kemala Dervişe měla být příkladem fungující spolupráce nejen národů a ekonomik, ale i katolíků, protestantů, muslimů, Židů i ateistů. Jen tak nedojde k tomu, že v brzké době bude pouze G2: USA a Čína. Letošní setkání ředitelů završila společná plavba po Bosporu, kde jsme se měli možnost s odborným výkladem profesora literatury a historie na Bilgi Unviersity Istanbul Murata Belge seznámit s historií i současností této přírodní hranice mezi evropským a asijským kontinentem. Dagmar Kuchtová ředitelka Sekce mezinárodních vztahů SP ČR [email protected]


09

Zafer Çağlayan: Spojme síly i zkušenosti Turecká ekonomika zaznamenala loni růst o 2,2 procenta, letos se očekává kolem 3,4 procenta. Ministr hospodářství Zafer Çağlayan může být spokojen. Česko by zase mohlo být spokojeno, že představitel této země přijíždí v doprovodu podnikatelské delegace. Ministr v exkluzivním korespondenčním rozhovoru odpověděl na dotazy Spektra. Která odvětví jsou z hlediska spolupráce Česka a Turecka perspektivní? Velký potenciál nabízí stavebnictví, které je jedním z hnacích motorů české ekonomiky. Přitom právě na ně silně dopadá ekonomická krize. Naše firmy ale mohou spojit síly, využít své zkušenosti a společně se podepsat pod významné projekty nejen v ČR a Turecku, ale i na území třetích zemí. Vím, že v ČR se rychle rozvíjí sektor maloobchodu. Podle průzkumů je pro maloobchod ČR 12. nejatraktivnějším trhem, počítá se i s jeho rozšiřováním. I my se domníváme, že dosud nedosáhl bodu saturace a že je zde nevyužitý potenciál. Proto českým přátelům nabízíme spolupráci. Mohou využít zejména výhod tureckých produktů, jimiž jsou poměr cena/kvalita, dostupnost na trhu, schopnost rychlých dodávek, flexibilita výroby, rozmanitost výrobků a schopnost vyrábět v souladu se současnými trendy v módě i designu. Dalším odvětvím, kde můžeme spolupracovat, je cestovní ruch. Praha nabízí velký potenciál a pro turecké turisty je každým dnem

10


přitažlivější. Také její „sesterské město“ Istanbul i další oblasti v naší zemi nabízejí českým turistům destinace výjimečné krásy. V roce 2007 navštívilo naši zemi zhruba 160 tisíc českých turistů, v roce 2012 to bylo přes 220 tisíc. Roste také počet tureckých turistů, kteří navštíví ČR. A co další odvětví, například automobilový průmysl? Další možností pro spolupráci je automobilový průmysl. Ten český se podílí na celkové průmyslové výrobě takřka 20 procenty. S vývozem v oblasti automobilového a souvisejícího průmyslu v hodnotě 26 miliard USD a dovozem v hodnotě 13 miliard USD se ČR nazývá „Detroitem Evropy“. Výroba tří významných výrobců – Škody, TPCA a Hyundai – dosáhla hranice takřka jednoho milionu vozů vyrobených za rok. V automobilovém průmyslu pracuje přes 800 dodavatelských firem, ze stovky největších dodavatelských firem světa v oboru jich 46 působí v ČR.

Výrobky automobilového a na něj navazujícího průmyslu tvoří zhruba čtvrtinu obchodu mezi Tureckem a Českem. Nižší cena tureckých výrobků ve srovnání s výrobky z dálného Východu při stejné kvalitě, blízkost našeho trhu, schopnost rychlých a včasných dodávek a výhody vyplývající z celní unie – to vše poukazuje na velký potenciál pro vzájemnou spolupráci v automobilovém průmyslu. Dále bych rád uvedl, že v posledních letech učinilo velké pokroky v automobilovém průmyslu i Turecko. Dnes představuje automobilový sektor jednu z nejvýznamnějších položek jeho vývozu. Kromě toho Turecko již brzy zahájí proces výroby vlastní značky automobilů – naše ekonomika již disponuje silou i technickými znalostmi potřebnými na výrobu vlastního automobilu. Potěšilo by nás, kdybychom mohli i v této oblasti využít bohatých zkušeností našich českých přátel. Očekávané stárnutí populace změní strukturu spotřebitelů na evropském trhu a tím i strukturu poptávky. Tato změna otevře nové příležitosti pro spolupráci mezi našimi zeměmi v sektoru zdravotnictví. Obě země mohou spolupracovat například při výrobě textilních produktů vybavených senzory, které monitorují stav jejich uživatele, či zemědělských výrobků určených pro lidi zaměřující se na přírodní, zdravý styl života. Domnívám se také, že vzhledem k bezproblémovým politickým vztahům ČR s naší zemí můžeme svou dlouholetou vzájemnou průmyslovou spolupráci přenést i do sektoru obranného průmyslu, kde se otvírá reálná perspektiva obchodu a kooperace. Součástí našich snah je diverzifikace exportu, a to i směrem do Turecka, které je pro nás prioritní zemi. Český vývoz je citlivý na události v zemích EU, kam směřuje 83 procent vašeho exportu. Vím o tom, že ČR ve své strategii pro vývoz na léta 2012 až 2020 uvažuje o diverzifikaci trhů pro vývoz a Turecko je jedním ze 12 cílových trhů, jež tato strategie určila. Do Evropy vyváží velkou část svého exportu i Turecko a také ono je ovlivněno událostmi v regionu. Země však v posledních letech svůj zahraniční obchod diverzifikuje – podíl zemí EU na celkovém tureckém vývozu se tak snížil z 56 procent v roce 2002 na 40 procent v roce 2011 a 38,8 procenta v roce 2012. Česká republika se však pouhou diverzifikací trhů ekonomickým problémům Evropy ubránit nemůže. Zvu proto naše české přátele, aby využili cenové i kvalitativní výhody vývozních artiklů naší země a objevovali výrobní kapacity v Turecku. Co si slibujete od účasti na letošním veletrhu v Brně? V dnešním globalizovaném světě jeden produkt vždy vyrábí více výrobců mnoho odběratelů na různých místech světa. V dnešním světě, který stal jedinou „Agorou“, jak lze říci starým řeckým přirovnáním, význam veletrhů roste každým dnem. Právě díky nim může každá země prezentovat své výrobky v každém ročním období kdekoliv na světě, právě kvůli nim se obchodní vztahy

Nejdůležitější ukazatele Turecka: Hospodářský růst v roce 2012 Počet obyvatel Podíl státního dluhu na HDP v roce 2012 Celkový export v roce 2012 Celkový import v roce 2012 Objem zahraničního obchodu v roce 2012

2,2 % 75,6 mil. 36,1 % 152,5 mld. USD 236,5 mld. USD 389 mld. USD

po celém světě neustále obnovují a neztrácejí živelnost. A právě MSV v Brně mezi veletrhy zaujímá prestižní pozici. Turecko se ho letos účastní jako partnerská země, což poukazuje na to, jakého bodu již dosáhly ekonomika i věda a technika v naší zemi. Dnešní Turecko již není starým Tureckem, nýbrž se stalo významným hráčem na poli globální ekonomické konkurence. Základ tomu poskytl rozvoj naší vědy a techniky i moderních technologií stejně jako kvalifikovaná pracovní síla a moderní průmysl. Dnešní Turecko dodává na 237 míst po celé zeměkouli více než 20 tisíc různých produktů. Stalo se tak vyhledávaným obchodním partnerem s výrobní bází, která dokáže vyhovět evropským požadavkům na kvalitní výrobky v mnoha oblastech – od textilu a konfekce po keramiku, od elektronických domácích spotřebičů po cement, od nábytku po plastové a chemické výrobky, od automobilového a sekundárního průmyslu po stavební materiály, od dřevařského průmyslu po zemědělské produkty či potraviny. Turecko tak dnes produkuje velmi širokou paletu výrobků od technologicky náročných produktů po zemědělské výrobky a je schopno pro ně bez problémů najít na nejvyspělejších trzích Evropy. Veletrh je místem setkávání podnikatelů, možností dělat byznys a navazovat osobní vztahy… Rád bych zde uvedl, že za turecké vývozce a turecké výrobky osobně ručím. A jistě mi dají zapravdu čeští podnikatelé, kteří při návštěvách naší země objeví kvalitní turecké výrobky, uvidí naše výrobní kapacity a navážou blízké vztahy s podnikateli našimi. Věřím, že setkání, které představí možnosti spolupráce ekonomik obou zemí, bude v této souvislosti velkým přínosem stejně jako účast obou stran na dalších veletrzích i vytvoření programu všeobecných i oborových obchodních delegací do obou partnerských zemí. Proto věřím, že pozvání Turecka jako partnerské země na Mezinárodní strojírenský veletrh do Brna bude významným krokem, který umožní kontakt obchodníkům z obou našich zemí, který povede ke vzniku nových obchodních partnerství. Jiří Janda manažer Sekce komunikace SP ČR [email protected]


11

Jak zefektivnit systém výzkumu, vývoje a inovací v ČR? Zástupci průmyslu jsou přesvědčeni, že systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v Česku není efektivní. Člen představenstva SP ČR Zbyněk Frolík nechal na základě relevantních údajů a statistik vytvořit studii, která shrnuje stav systému, popisuje jeho nedostatky a naznačuje možnosti nápravy. Výsledky ve formě prezentace nazvané Řízení podpory VaVaI ke zvýšení jejich přínosů pro ekonomiku ČR představil v červnu zástupcům ministerstva financí. Některé její myšlenky předkládáme čtenářům Spektra: ČR by měla zvýšit úsilí při podpoře výzkumu, vývoje a inovací kvůli zvýšení konkurenceschopnosti. Přínos pro růst HDP se projeví ve zvýšení ziskovosti a exportní výkonnosti firem i v zajištění zaměstnanosti především kvalifikovanou pracovní silou – kolem roku 2035 se totiž očekává zdvojnásobení počtu absolventů VŠ oproti roku 2010. Součástí podpory VaVaI je i zajištění kvalitního systému výzkumu a vzdělávání. Na výzkum a vývoj (VaV) se v roce 2011 v ČR vynaložilo 70 695 mil. Kč (viz graf 1). Největším investorem (47 %) byly soukromé národní subjekty, se 6 % to dále byly soukromé firmy ze zahraničí. Postupně se zvyšuje objem prostředků pocházející z veřejných zahraničních zdrojů. Do podnikatelského sektoru směřovalo 42 658 mil. Kč. Investice ze soukromých národních zdrojů činily 32 485 mil. Kč., soukromých zahraničních pak 3 399 mil. Kč. Státní rozpočet přispěl částkou 5 451 mil. Kč. V roce 2011 plynulo nejvíce prostředků na VaVaI do soukromých podniků pod zahraniční kontrolou. Soukromý sektor spotřebuje celkově 57 % všech prostředků. V tomto roce předehnaly vládní sektor ve výdajích na VaV veřejné a státní vysoké školy. Podnikatelský sektor vynaložil na VaV v roce 2011 nejvíce prostředků do oblasti výroby motorových vozidel (11 mld. Kč), na výzkum a vývoj dal 3,2 mld. Kč. Za celý průmysl se v roce 2011 prodaly VaV služby v hodnotě 8,8 mld. Kč. Strojírenství s největším příspěvkem k hrubé přidané hodnotě bohužel nepatří mezi lídry v prodeji těchto služeb. Při rozdělování státní podpory se musí brát v potaz i smluvní závazky státu. V rámci programů podpory VaV se v letech 2013 – 2014 stát smluvně zavázal vydat cca 25 052 mil. Kč, z toho 5 424 mil. Kč firmám na podporu spolupráce ve VaV. Největší podpory se dostává veřejným a státním vysokým školám, jejich podíl na projektech dosahuje téměř 40 %.

12

Výzkum, vývoj, inovace

Kritickým rokem pro státní rozpočet v oblasti VaVaI bude rok 2018, neboť budou kulminovat závazky vůči centrům výzkumu a vývoje pro inovace (VaVpI). Otázkou je, co se stane, pokud příjmy ze smluvního výzkumu nedosáhnou plánované výše. VaVpI centra nebudou moci nadále existovat bez reformy v oblasti VaV . Výnosy z licenčních smluv a ze smluvního výzkumu u vysokých škol a Akademie věd ČR jsou minimální. Tyto instituce jsou v obrovské míře závislé na státním rozpočtu. Pokud porovnáme výnosy z transferu znalostí s celkovými výdaji na VaV, dostaneme u vysokých škol hodnotu 4,2 %. Hodnota 15,9 % u AV ČR je sice na pohled lepší, ale pokud odhlédneme od příspěvku ÚOCHB AV ČR, jemuž přinášejí peníze výsledky výzkumů prof. Holého, dostaneme pouhé 1,8 % (viz tabulka na str. 13). Na otázku, proč jsou výsledky transferu tak špatné, odpoví pohled na strukturu výsledků výzkumných organizací: nejvíce výstupů VaV vykazují veřejné vysoké školy, AV ČR a státní příspěvkové organizace. Nejčastěji jde o články v odborném periodiku nebo ve sborníku či kapitoly v odborné knize. Graf 1: Detailní struktura výdajů na VaV za rok 2011 (Zdroj: ČSÚ)

soukromý neziskový sektor celkem

0%

veřejné podniky

3%

soukromé podniky domácí 21 % soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 36 % AV ČR 14 % resortní výzkumná pracoviště

3%

ostatní pracoviště vládního sektoru

1%

veřejné a státní vysoké školy 21 % fakultní nemocnice

1%

soukromé vysoké školy

0%

Graf 2: Prodej služeb VaV v odvětvích, která v roce 2011 nejvíce přispívala k HPH (Zdroj: ČSÚ)

Například veřejné vysoké školy v roce 2011 vykázaly takových výsledků 30 tisíc z celkových 42 tisíc výsledků. Toto číslo však o kvalitě výsledků nevypovídá nic. Tyto organizace jsou totiž k velkému počtu takto vykázaných výstupů motivovány, protože se přímo od něj odvozuje výše jejich podpory. Přitom pro podniky takový výčet představuje spíše jen administrativní zátěž. V indexu inovací sestavovaného Unií inovací se Česko nachází až na 18. příčce, tedy pod průměrem evropské sedmadvacítky (viz graf 5). Situaci je proto třeba řešit. Nejdříve je nutné pojmenovat silné a slabé stránky VaVaI. Mezi silné patří vysoký podíl firem na financování výzkumu, lidský potenciál a dobrá výzkumná infrastruktura. Slabinami jsou malá schopnost získávat prostředky z celoevropských programů VaV, ač u firem sledujeme relativní úspěšnost. Problémem ČR je obecně důraz

Graf 3: Smluvní závazky státu (projekty účel. podpory + EU programů) v letech 2013 – 2014 (Zdroj: IS VaV) Územní samosprávní celky

0,00 %

Organizace cizího státu

0,04 %

Nadace

0,01 %

Zájmové sdružení právnických osob

3,32 %

Jiná právnická osoba

0,06 %

Fyzická osoba s IČ

0,19 %

Státní příspěvková organizace

5,56 %

Obecně prospěšná společnost

0,48 %

Organizační složka státu

2,06 %

Právnická osoba - firma

21,70 %

Právnická osoba VO

5,32 %

Veřejná nebo státní vysoká škola

39,61 %

AV ČR

17,85 %

VVl bez AV ČR

3,82 %

na „utrácení peněz“ a nikoliv na dosažení cíle, který často nebývá ani jasně definován. Dále je to malá absorpční kapacita aplikační sféry pro zavádění výsledků VaV (viz graf 2).

Čeho potřebujeme dosáhnout? Jde nám především o efektivní fungování systému podpory VaV. Lze toho dosáhnout zvýšením efektivity systému a vyloučením černých pasažérů, pro lepší kontrolu se musí zlepšit také statistika. Zefektivnit systém VaVaI lze zejména zvýšením daňových odpisů pro podnikatelské subjekty prostřednictvím novely zákona o daních z příjmu. Pro firmy není spolupráce s veřejným a státním sektorem atraktivní. Je třeba je ke spolupráci motivovat a nikoliv do ní nutit, protože v takovém případě

Zdroje prostředků

Výnosy

Prodej výsledků VaV v roce 2011 [mil. Kč] (Zdroj: ČSÚ, Výroční zprávy VŠ, Výroční zpráva AV ČR)

VŠ

AV ČR celkem

Z toho ÚOCHB

Příjmy z licenčních smluv

12

1 476

1 468

Příjmy ze smluvního výzkumu

399

183

0

Placené vzdělávací kurzy pro zaměstnance subjektů

266 1 468

Konzultace a poradenství

85

Výnosy z transferu znalostí (prodej výsledků)

762

1 659

Podnikatelský sektor (Soukromé národní zdroje)

154

304

10 451

7 361

Vládní sektor (Státní rozpočet) Soukromé zahraniční zdroje

5

1 267

3 609

705

Ostatní národní zdroje

484

10

Celkové výdaje na VaV

18 201

10 454

4,2

15,9

Veřejné zahraniční zdroje

Výnosy z transferu znalostí/celkové výdaje na VaV [%]


13

Graf 4: Provozní rozpočty center budovaných v rámci PO1 a PO2 OP VaVpI (Zdroj: IS VaV)

Graf 5: Summary Innovation Index 2013

by odešly jinam. Podle odhadu dopadů zavedení možnosti odpisů nákladů na pořízené služby VaV z daňového základu by se příjmy vládního sektoru oproti dnešku zvýšily cca 1,6krát. Je to dáno charakterem činnosti VVI (veřejných výzkumných institucí) – v AV ČR je soustředěn přírodovědný a společenskovědní výzkum, který má omezené přímé aplikace, v „neakademických“ VVI jsou spíše praktické činnosti. Celkový možný přínos lze odhadnout na cca 3,2 mld. Kč. Vysoký je potenciál zejména u vysokoškolského sektoru, jehož podíl může velmi výrazně narůstat. Příjmy vysokoškolského sektoru by se měly zvýšit pětkrát, tedy cca na 2,2 mld. Kč. Motivovat se však musí i veřejné výzkumné organizace zaváděním větší zainteresovanosti výzkumných organizací na získávání prostředků i z jiných zdrojů, než je státní rozpočet. Jde především o celoevropské programy na VaV a finance od podnikatelských subjektů. Novelou zákona 130/2002 Sb. a především úpravou Metodiky hodnocení výsledků VO se musí změnit hodnocení organizací pro potřeby institucionální podpory. Současná verze metodiky neobsahuje dostatečné pobídky pro výzkumné organizace. Do základu pro institucionální podporu se musí započítat více faktorů, než obsahuje současný či plánovaný systém. Do roku 2020 by se měly do Metodiky promítnout kromě současných parametrů v podobě průměru minulých let a výsledků Rejstříku informací o výsledcích (RIV) také hodnoty smluvního výzkumu, komercializace výsledků a příjmy ze zahraničních zdrojů. V roce 2020 by při celkové institucionální podpoře 13,5 mld. Kč mohly VO získat tímto pobídkovým systémem až 10 mld. Kč oproti cca 3 mld. Kč v roce 2011. Velmi důležitým krokem je příprava „euronovely“ zákona č. 130/2002 Sb. Zde je potřeba dosáhnout čtyř cílů. Jde o vyjasnění definic účelové a institucionální podpory a dalších zdrojů. Tím by se odstranil zmatek ve vykazování výsledků, naopak by bylo možné financování jednoznačně analyzovat. Rovněž je třeba definovat výzkumné organizace (VO) a tyto

subjekty zapsat do registru vedeného na MŠMT. Jeho existence by umožnila bezproblémový odečet smluvního výzkumu z daní podnikatelských subjektů. Dosud totiž žádný takový právně závazný registr neexistuje. VO jsou posuzovány Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), ovšem bez právní závaznosti. Novela by měla reflektovat také možnost využití i jiných nástrojů než dotací. Finanční nástroje jsou předepsány pro nové programovací období EU fondů a je možné je uplatnit i ve VaV. To naráží na odpor ze strany výzkumné sféry. Zavést by se měla také možnost pro MŠMT předepsat vyhláškou všem VO povinnost poskytovat srovnatelné údaje o smluvním výzkumu, komercializaci výsledků a zisku prostředků ze zahraničí (zejména z celoevropských programů VaV). Tím by se zčásti odstranily existující výrazné rozpory ve statistikách VaVaI. Vykazování se totiž liší podle zdrojů dat, kdy odlišnosti ukazují údaje ČSÚ, informační systém VaVaI či veřejných vysokých škol. Důvody jsou v nejasných definicích jednotlivých typů finančních ukazatelů (např. účelová podpora – někde s EU fondy celkově, někde jen kofinancování, někde bez EU fondů, které jsou podle zákona č. 130/2002 Sb. považovány za institucionální prostředky). Další důvod představuje vyžadování daných údajů, ale již není jejich vymáhání a kontrola. Chybí taktéž jejich křížová analýza a využívání dat v praxi. Celkově by nemělo docházet k situaci, jakou popisuje dokument Souhrnné vyhodnocení výsledků programů VaVaI ukončených v roce 2011, kdy určité projekty neměly zapsán žádný bodově ohodnocený výsledek. Zpráva však neupozorňuje na projekty, u jejichž uplatněných výsledků lze pochybovat o splnění veškerých podmínek poskytnutí podpory či lze pochybovat o jejich reálných efektech.

14


Jaké úkoly by měli splnit jednotliví aktéři? RVVI by měla navrhnout strategii a připravit nový způsob rozdělování institucionální podpory výzkumným organizacím. Programy účelové podpory by měly vznikat podle předem

daných kritérií. Mělo by také dojít k restrukturalizaci hlavních veřejných výzkumných organizací. Rolí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) by mělo být připravit strategii státní podpory výzkumu a vývoje, koncepci mezinárodní spolupráce ve VaV a vedení informačního systému o organizacích VaV a vykazování jejich dat. Ministerstvo financí (MF) by mělo zvýšit nepřímou podporu VaV v podobě daňových úlev. Při tvorbě rozpočtu je třeba dbát na důležitost této kapitoly. MF by rovněž mělo posuzovat efektivnost vynakládaných prostředků na VaV u veřejných výzkumných organizací, především u prostředků na správu majetku a na činnost. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

musí nést zodpovědnost za podporu inovací. Mělo by podporovat využití výsledků VaVaI v průmyslu i v celém hospodářství. Svou roli hraje i ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Odsud by měla vzejít úprava zákona o veřejných zakázkách, mělo by také podporovat využití dalších mechanismů poskytování podpory a koordinovat tvorbu strategií, které jsou základem pro přípravu hospodářské politiky. Pro Spektrum upravil: Jan Proksch Sekce hospodářské politiky SP ČR [email protected]

Jak je to s efektivitou doopravdy Člen představenstva SP ČR Zbyněk Frolík, autor studie Řízení podpory vědy, výzkumu a inovací (VaVaI) ke zvýšení jejich přínosů pro ekonomiku ČR komentoval návrhy, jak efektivně uvést výsledky vědy a výzkumu do praxe. Jako letitý člen Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) jsem s řadou dalších kolegů, kteří jsou či byli zároveň členy představenstva SP ČR (Jaroslav Míl, Pavel Kafka, Karel Šperlink, Jiří Cienciala a jiní), řešil neustálý souboj o finanční prostředky plynoucí ze státního rozpočtu do výzkumných a inovačních aktivit v akademické i soukromé sféře. Rada, které je do vínku dáno především koncepční plánování a efektivní řízení vědecké výkonnosti v ČR, tak převážnou část roku řešila rozpočet pro roky příští. Minulá vláda premiéra Petra Nečase i ve spolupráci se SP ČR vydala několik vládních strategií (inovační, konkurenceschopnosti, proexportní) a přijala i novou, zásadně inovovanou Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací do roku 2020, za jejíž přípravu jsem byl za Radu odpovědný já. Dá se říci, že společným jmenovatelem všech výše uvedených dokumentů

je zvýšení efektivnosti, excelence a výkonnosti českého VaVaI s důrazem na rychlejší finále výsledků v aplikační sféře, které vrátí státu jím v minulosti vložené prostředky, zvýší daňovou výnosnost a zaměstnanost.

Problematika sestavování rozpočtu pro jednotlivé zájmové skupiny je velmi složitá vzhledem k pravidlům závazně přijatým v minulosti, vzhledem k mediální síle akademické obce a odporu vůči průmyslu – především ze strany Akademie věd (AV) – ale i k tomu, že cca polovina finančních prostředků je přidělována tzv. institucionálně a se závazkem na několik let dopředu. Tyto prostředky jdou téměř výhradně pro AV a VŠ. Druhá polovina státních rozpočtovaných prostředků je tzv. účelová a je většinově rozdělována přes Grantovou agenturu ČR v oblasti podpory základního výzkumu, Technologickou agenturu ČR a resortní ministerstva v oblasti aplikovaného výzkumu. Výzkumná obec zahrnuje téměř všechny vysoké školy, přes 50 ústavů AV, rezortních výzkumných ústavů ministerstev, nezávislé veřejné i soukromé výzkumné organizace


15

a stovky průmyslových podniků, jež čerpají podporu prostřednictvím programů MPO či TA ČR. Vzhledem k: 1. dlouhodobé nespokojenosti nás zástupců SP ČR s kvalitou podkladů k rozhodovacím procesům v Radě a k návrhu nového rozpočtu,

Jde nám o to, aby: 1. Statistiky byly kvalitnější a sjednocené, protože podle nich se výkony VaVaI posuzují a přidělují budoucí finanční prostředky. Dnes se statistiky ČSÚ, RIV a rezortní hlášení pro našince u stejných pojmů liší až o 50 %. Co ale neumíme exaktně změřit, neumíme ani řídit…

2. metodice přidělování institucionálních prostředků na základě dlouhodobých spotřebovaných nákladů,

2. Byl atraktivnější byznysový vztah mezi akademickou a průmyslovou aplikační sférou. Jak je vidět z grafů, je na nevalné úrovni. Podniky v naprosté většině investují do svého VaVaI, eventuálně s úspěchem tyto výsledky dále prodávají. Školy a AV kapitalizují jen zlomek vložených státních prostředků a jejich výsledky jsou v absolutní většině jen ve formě článků či neprodaných a nelicencovaných (nebo neprodejných a nelicencovatelných) patentů. Výnosnost z transferu znalostí u českých VŠ je z hlediska objemu prostředků které konzumují jen 4,2 %. U AV je to 15,9 %, ale po odečtení jednoho jediného úspěšného ústavu (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR – výzkumy profesora Holého) je to jen necelé jedno procento… Školy mají navíc příjmy za studenty a institucionální peníze. V těchto podmínkách je jejich chuť jít do byznysu s podniky malá a to i vzhledem k rytmu života v těchto institucích. Podniky si nakupovaný výzkum u akademické sféry nemohou odepsat dvakrát, jako je tomu u vlastních nákladů. Motivace k vzájemné spolupráci je tak nízká a mozky tisíců chytrých lidí v akademické sféře se věnují pod praporem svobodného bádání a v honbě za „výsledky“ pro republiku neefektivním činnostem a často i recyklaci písemných produktů svých kolegů.

3. chybějícímu prvku vlivu excelence na přidělování budoucích prostředků, 4. chybějícímu jasnému vztahu k nově přijatým státním strategiím i Národní politice v oblasti přidělování rozpočtovaných prostředků, 5. neustálému mediálnímu napadání státní podpory VaVaI v průmyslu především ze strany zástupců AV, 6. hrozícímu fatálnímu nedostatku finančních prostředků v účelové části pro aplikovaný výzkum a inovace kvůli nejistému budoucímu spolufinancování velkých výzkumných infrastruktur (ELI, BIOCEF a další) s nákladovým dopadem kolem 5 mld. Kč po roce 2017, vzhledem ke snaze více porozumět, jak se věci mají doopravdy a kvůli řadě dalších faktorů, jsme společně s Jiřím Ciencialou iniciovali projekt auditu efektivity VaVaI v ČR, pro který již existuje kvalifikované zadání pro veřejnou soutěž. Budeme tedy na současného premiéra tlačit, aby byla soutěž vyhlášena a dozvěděli jsme se více pravdy. Dále jsme ve spolupráci s analytiky TA ČR, GA ČR i zástupci universit vypracovali analýzu stavu a uvedenou prezentaci, kde nejen ukazujeme na řadu veřejně neznámých faktů, rizik a problémů, ale také nabízíme některá systémová opatření pro nápravu.

16


3. Vznikla technologie, jak najít efektivní a výkonné výzkumné organizace v základním výzkumu a systémově zkvalitnit jejich vzájemnou soutěž

o budoucí prostředky zavedením nové metodiky, která změní tu dosavadní nazývanou „kafemlýnek“ – tedy poměr 85 % budoucích prostředků na základě průměru minulých let a 15 % na základě vlivu výzkumu vykázaného v registru informací o výzkumu RIV (ony převážně publikační výsledky) na Metodiku, kdy postupně do roku 2020 by se poměr změnil na 50 % průměru minulých let, 15 % výsledky RIV, 15 % smluvní výzkum, 10% úspěšná komercionalizace výsledků a 10 % schopnost získat si i zahraniční zdroje. Především poslední tři kategorie jasně ukážou na excelenci jednotlivých institucí. Postupně bude muset dojít k integraci duplicitních či zániku těch nevýkonných. S uvedenou prezentací jsme seznámili bývalého premiéra Petra Nečase, u něhož se setkala s velkým pochopením, i minulého ministra financí Miroslava Kalouska, jenž okamžitě nařídil založení tří pracovních skupin pro analýzu a přípravu korekčních systémových kroků a to dokonce pod dohledem SP ČR zastupovaným mnou a Jiřím Ciencialou. Bohužel týden nato propukla vládní krize a práce ani nezačaly. S prezentací bude seznámen i premiér v demisi Jiří Rusnok a věříme, že se jejími výstupy bude po předčasných volbách zabývat i budoucí vláda. Doufejme proto, že se práce tří pracovních skupin – Využití jiných nástrojů než dotací v oblasti VaVaI („obrátkové nástroje“), Nepřímé nástroje podpory VaVaI – podpora prostřednictvím daňových úlev, Měření/měřitelnost efektů podpory VaVaI (využití finančních prostředků vložených do systému podpory VaVaI) – rychle rozběhne a pozitivní změny, na kterých se SP ČR významně podílel a podílet nadále bude, budou rychle uvedeny do běžného života. Zbyněk Frolík člen představenstva SP ČR [email protected]

Libor Kraus: Budu prosazovat AVO jako pilíř výzkumu a vývoje Novým prezidentem Asociace výzkumných organizací (AVO) byl v červnu zvolen Libor Kraus, který nahradil Miroslava Janečka. Libor Kraus Spektru představil své cíle v nové funkci. Můžete přiblížit svůj program, s nímž jste získal podporu pro volbu do funkce? Jaké jsou vaše hlavní cíle a jak jich hodláte dosáhnout? Asociace výzkumných organizací je reprezentantem organizací aplikovaného výzkumu a za svých více jak 20 let existence si na výzkumné scéně vybudovala určité postavení. Mým cílem je toto postavení posilovat a prosazovat AVO jako jeden z pilířů výzkumu a vývoje vedle univerzit a ústavů Akademie věd. Rádi bychom do budoucna pro AVO opět získali i místo v Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které v minulosti zastával můj předchůdce. Můžete představit své profesní zázemí a dosavadní kariéru? Po absolvování strojní fakulty VŠSE v Plzni jsem v roce 1989 nastoupil do výzkumného ústavu Škoda Plzeň. Postupně přes funkce samostatného výzkumníka a vedoucího oddělení jsem se stal náměstkem ředitele a vedoucím výzkumu materiálů a technologií. Bohužel mé představy o realizaci výzkumu se rozešly s představami nového vedení, tak jsme s několika kolegy v roce 2000 založili společnost COMTES FHT. Postupem doby se nám podařilo vybudovat materiálový výzkumný ústav na evropské úrovni s obratem přes 70 milionů Kč a 65 zaměstnanci.

Jaké jsou podle Vás hlavní překážky pro zavádění inovací a výsledků výzkumu do praxe? Hlavní překážkou pro zavádění inovací a výsledků VaV je skutečnost, že takových výsledků je v ČR velmi málo. Akademická výzkumná pracoviště totiž nic nenutí ke spolupráci s aplikační sférou a k tvorbě aplikovatelných výsledků, jsou dostatečně financována z institucionální podpory a českých výzkumných projektů. Tyto projekty valnou většinou končí vydáním publikace, nikoli zavedením výsledků do praxe. Například nová metodika hodnocení výzkumných organizací již hodnotí pouze publikace a patenty. Problémem z opačné strany je filozofie řady českých podniků, pro které je jednodušší dělat subdodávky podle dokumentace zákazníka, než přijít s vlastním produktem a ten prosadit proti konkurenci. Co by měly podle vás udělat instituce, které se vědou a výzkumem zabývají, aby v ČR výrazně vzrostla efektivita zavádění jejich výsledků do praxe? K tomu, aby vzrostla efektivita zavádění výsledků VaV do praxe, mohou dopomoci pouze státní instituce počínaje RVVI přes rezortní ministerstva až po vládu. V ČR dosud neexistuje funkční koncepce VaVaI. Podporujeme tedy řadu neefektivních


17

institucí a prostředky potom chybějí v perspektivních oborech, které vykazují výsledky a aplikace. Rovněž chybí systém podpory inovačních firem, např. teprve nyní se možná zavede daňový odpočet na nakupované VaV služby od „výzkumných organizací“, ale to vše jsou dílčí kroky, které nemají ucelený rámec. Další, s čím souvisí výzkum a vývoj v ČR, je stav vysokého školství (hlavně technického), které je ve velmi špatném stavu. Je v oblasti zavádění výsledků vědy do praxe v Česku nějaký aspekt, z něhož by si mohli vzít vzor v zahraničí? V oblasti zavádění výsledků do praxe silně kulháme za vyspělými státy právě pro neustálé změny systému, organizace, legislativy. Výzkum a vývoj je dlouhodobý proces, který potřebuje mít nastavena pevná pravidla koncepční činnosti, nelze jeden rok dávat důraz na publikace v časopisech a druhý rok se snažit o maximální komercializaci výsledků. Například nelze schválit budování výzkumných center pro aplikovaný výzkum a po třech letech oznámit, že aplikovaný smluvní výzkum je firmám povolen pouze z pěti až deseti procent jejich činnosti a zbytek příjmů si mají zajistit jinak. Jak by měl stát efektivně vynakládat prostředky na financování vědy a výzkumu? Pro efektivní rozdělování prostředků na výzkum, vývoj a inovace je především nutné schválit strategickou koncepci ČR. Ta by měla stanovit perspektivní oblasti v základním i aplikovaném výzkumu i podporu tzv. blue-sky (základního vyhledávacího výzkumu). Rovněž je neustále slyšet stížnosti na nízkou zainteresovanost firem na spolupráci s výzkumnými organizacemi, ale státní programy podporující tuto spolupráci již skončily (TIP – MPO), nebo letos končí (Alfa – TA ČR) a pokračující programy nejsou připraveny. Jak hodnotíte studii pana Zbyňka Frolíka popisující nevýhody financování vědy a výzkumu? Jsem velmi rád, že se konečně podařilo někomu nezávislému popsat skutečný stav oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) na konkrétních údajích získaných z oficiálních statistik. Doposud se diskuse vždy zvrhla do sporů o finance, které by se někomu krátily, ale nikdo se z nadhledu nezamyslel na budoucností ČR jako samostatného a svéprávného celku. Zbytečné jsou diskuse, zda podporovat primárně základní výzkum, protože přináší nové převratné objevy (mimochodem, jaký přinesl v ČR za posledních deset let?), nebo zda podporovat primárně aplikovaný výzkum, protože přináší okamžité efekty (pouze aplikace bez základního výzkumu nefungují). Úředníci EU si nyní našli nové hobby – inovace, protože prý jen rychlá aplikace poznatků spasí klesající konkurenceschopnost

18


Evropy. Co kdybychom se konečně přestali spoléhat na to, že nám někdo ukáže cestu k lepším zítřkům, kdy nám budou pečení holubi sami létat do úst, a začali opravdu vytvářet strategii budoucích potřeb nezaloženou na lobbingu, ale na poctivé analýze našich problémů a potřeb? Kdo může za současné nedostatky financování vědy? Prezentace pana Frolíka o stavu oblasti výzkumu, vývoje a inovací v ČR na konkrétních údajích dokládá tristní stav, do kterého český výzkum a vývoj dovedlo nekoncepční řízení, liknavost a hájení partikulárních zájmů v řídících orgánech VaVaI. Konkrétně největší zodpovědnost nese vláda ČR a její poradní orgán – RVVI. Co rada dělá špatně? V této radě by se měla vytvářet koncepce VaVaI pro celou ČR. Bohužel v posledních letech se RVVI věnuje pouze lobbingu a přerozdělování prostředků přidělených pro výzkum a vývoj na jednotlivé příjemce. Navíc řada jejích členů je v naprosto průzračném a bezprecedentním střetu zájmů, kdy finance rozděluje RVVI svým členům. Všichni volají po zvýšení spolupráce mezi VO a aplikační sférou. Toto volání mi občas přijde jako bezduchá fráze. Ze strany firem je slyšet, že nemají co aplikovat, protože nejsou výsledky (a mají pravdu) a ze strany VO zaznívají argumenty, že firmy nevyužívají jejich výzkumný potenciál (a mají také pravdu). Vidíte aspoň světlo na konci tunelu? Za klad prezentace považuji nástin potřeb a kroků ke zlepšení situace. Jsem však velmi zvědav, jak se tento rozbor problémů přelije v konkrétní doporučení RVVI pro vládu ČR a v úkoly pro jednotlivé resorty, které jsou v prezentaci nastíněny. Tyto ideové návrhy předpokládají, že jednotlivé vyjmenované subjekty potáhnou za jeden provaz a navíc stejným směrem. Jen mne opět napadá příklad, kdy v ČR vytvoříme ze strukturálních fondů za desítky miliard centra aplikovaného výzkumu a po třech letech budování, papírování a honění se za splněním všech monitorovacích ukazatelů jim poskytovatel oznámí, že vlastně smluvní aplikovaný výzkum nesmí dělat, nebo pouze jako svoji doplňkovou činnost v objemu maximálně deset procent. Informace o AVO včetně newsletteru věnovaného tématu financování výzkumu najdete na webové stránce http://www.avo.cz/novyweb/. Jiří Janda manažer Sekce komunikace SP ČR [email protected]

20 LET POMÁHÁME USKUTEČŇOVAT SPRÁVNÁ OBCHODNÍ ROZHODNUTÍ. JAK ANALYZOVAT SVOJE PODNIKÁNÍ I TRH? JAK NALÉZT SPRÁVNOU CÍLOVOU SKUPINU? JAK OPTIMÁLNĚ KOMUNIKOVAT? JAK SNADNO PROVĚŘIT PARTNERY? JAK OPTIMALIZOVAT VZTAHY?

NÁSKOK DÍKY INFORMACÍM! www.bisnode.cz


19

Spolupráci škol a firem pomůže projekt POSPOLU K nastartování těsnější spolupráce mezi firmami a školami či učilišti, jež vychovávají profesionály pro průmysl, slouží projekt POSPOLU. V jeho rámci se rozdělí částka 53 milionů korun na pilotáž rozšířených forem spolupráce škol a firem. U zrodu programu určeného pro 25 partnerských dvojic – firem a středních škol či odborných učilišť – stál Svaz průmyslu a dopravy ČR, realizuje jej Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR prostřednictvím Národního ústavu pro vzdělávání. „Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR je projekt POSPOLU naprosto klíčový pro záchranu současné situace na trhu technické práce a stejně zásadní je pro zachování budoucnosti a konkurenceschopnosti průmyslu v České republice,“ říká Pavel Juříček, viceprezident SP ČR, který projekt inicioval. „Jde v podstatě o poslední zvonění před katastrofickými scénáři, které by nastaly, pokud nezavedeme významné změny v oblasti technického vzdělávání,“ neskrývá obavy. Již dnes je situace mnohých podniků s ohledem na nedostatek technických pracovníků kritická. Firmy, zvláště v oblasti strojírenství, elektrotechniky, dopravy, stavebnictví a IT techniky, mají dlouhodobý problém, najít mezi absolventy škol motivované a kvalitně vzdělané pracovníky. I když každoročně ukončí studium přes 90 tisíc středoškoláků a kolem 80 tisíc vysokoškoláků, jen malá část z nich je odborně připravena vykonávat firmami požadované technické profese. Jedním z důvodů nepřipravenosti absolventů je jejich malá znalost firemního prostředí, dalším nedostatečná ochota podřídit se požadavkům firmy. Školy jsou izolovány od dění ve firmách. Právě pilotáže partnerství škol a firem by měly přinést návrhy takových změn v organizaci a obsahu výuky, aby žáci byli vzděláváni v maximální možné míře v reálném pracovním prostředí. To by zpětně zlepšilo jak jejich odborné znalosti, tak i uplatnitelnost na trhu práce. „Ekonomické subjekty už dlouhou dobu požadují zlepšení odborného vzdělávání a kvalifikace absolventů zvýšením podílu praxe a zapojením podniků do vzdělávání,“ uvedl Rudolf Fischer, prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory, dalšího partnerského subjektu projektu POSPOLU. „Proto jsme vyzvali naše členské firmy, aby se zapojily do pilotní fáze projektu POSPOLU a příslušného výběrového řízení, aby z něj mohly čerpat co nejvíce zkušeností a poznatků,“ konstatoval Rudolf Fischer.

20

Technické vzdělávání

Aby se spolupráce škol a firem skutečně prosadila v širším měřítku, jediný, byť dobře koncipovaný projekt nestačí, důležitá bude i její širší podpora. „Věříme, že nová vláda bude téma odborného vzdělávání a kvalifikace považovat za jednu ze svých priorit a aktivně podpoří projekt a jeho cíle. Přáli bychom si, aby byl k této otázce v příhodnou dobu svolán kulatý stůl s partnery z hospodářské sféry, vlády, škol, odborů, abychom společně mohli zajistit dosažení cílů a úspěch tohoto projektu. Paralelně k tomu by měla být zahájena společná iniciativa za zvýšení atraktivity technických a příbuzných oborů v České republice,“ dodal Rudolf Fischer.

Praktické informace k projektu POSPOLU V projektu POSPOLU (Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi) proběhne od září 2013 do ledna 2015 ve všech regionech ČR pilotní ověřování modelů spolupráce škol a firem. Pilotáž bude zaměřena na technické obory. Cílem pilotní fáze je zjistit, jaké možnosti i limity má spolupráce škol a firem v rámci platné legislativy. Získané zkušenosti budou přeneseny do tzv. aplikovaných modelů spolupráce, které budou zdrojem inspirací a příkladů další spolupráce. Z výběrového řízení vzejde celkem 25 partnerství, na realizaci jednoho partnerství je vyhrazena částka cca 1,75 mil. Kč bez DPH. Pilotáž je zaměřena na spolupráci středních škol (SOU a SOŠ) a firem. Nabídku mohly firma a škola podat buď společně, nebo jeden ze subjektů (škola nebo firma) a zbývající pak mají mít v zakázce roli smluvního partnera (subdodavatele). Partnerství pro pilotáž může tvořit jedna škola a jedna firma, jedna škola a více firem, jedna firma a více škol nebo více škol a více firem. Povinnou formou spolupráce je v rámci pilotáže odborný výcvik či odborná praxe v reálném pracovním prostředí firmy. Odborný výcvik je požadován u většiny partnerství jako povinný způsob výuky žáků a je označen jako tzv. hlavní modul (forma) pilotáže. Výčet oborů, které jsou zařazeny do pilotáže, i celkový přehled oborových a regionálních podmínek všech 25 partnerství najdete na www.projektpospolu.cz/pilotaz. (red)

Pavel Juříček: Projekt POSPOLU má vést k novému rámci vzdělávání SP ČR inicioval projekt POSPOLU na podporu spolupráce středních škol a učilišť s firmami. Rozhovor o projektu Spektru poskytl viceprezident SP ČR Pavel Juříček. Jaké přínosy by měl mít projekt Pospolu? Je to národní projekt, jehož by se měly zúčastnit podniky a školy ve všech krajích. Z projektu by měl vzniknout nový legislativní rámec středoškolského vzdělávání směřujícího k duálnímu technickému vzdělávání – teorie ve škole a praxe ve firmách. Požadujeme co nejdelší praxi, pro první ročníky minimálně jeden den v týdnu, pro druhé dva až tři dny a pro třetí ročník čtyři dny v týdnu. Penzum ve třetím ročníku by bylo minimálně 800 hodin ročně, které by žák nebo student strávil ve firmách, kde by se mu věnovali profesionálové. Kdy by systém mohl fungovat? Náš cíl je do dvou let. Samotný projekt trvá 22 měsíců a chceme, aby mezi tím paralelně vznikaly jednotlivé prvky systému, jedním z nich je i daňové zvýhodnění firem. A není 25 firem a škol jen kapka v obrovském oceánu? Úmyslně jsme to modelovali tak, aby se to dalo uřídit a aby bylo po dvou partnerech v každém kraji. A aby to byly firmy a školy, které by mohly vytvořit jádro v jednotlivých regionech. Ty jsou maličké, takže se o těchto firmách a o tom, jak to v nich funguje, bude vědět. Má jít o „poslední zvonění“ před katastrofickými scénáři. Jaké jsou? Máte dvě možnosti, jak získat do firmy edukované lidi. Buď si je sami vzděláte prostřednictvím školy, se kterou spolupracujete, a pak si je dovzděláte

ve firmě, nebo si je koupíte ze zahraničí. Ale nakoupit nedostatkové pracovníky z oborů typu nástrojař, svářeč, zámečník, strojní mechanik, je teď hodně komplikované. Jinak nezbývá, než ty firmy posouvat k části světa, kde edukace je. A jsou státy, kde toto vzdělávání vypadá poměrně slušně, třeba v „německé dolině“ v Rumunsku je obyvatelstvo slušně vzděláno, a stěhuje se tam hodně firem. A německé firmy kvůli stěhování tlučou na buben už dlouho. Kolik pracovníků v technických oborech nyní chybí a jaká tendence se očekává? Dnes chybí ze vzdělanosti, která vychází ze středního školství, asi 29 procent – to je mezera mezi reálným technickým vzděláním s tím, co průmysl skutečně potřebuje. Jsou to desetitisíce lidí, v některých krajích kolem čtyř až pěti tisíc, někde jen tisíc – podle toho, jaký je profil průmyslu. Evidentně je problém největší v Moravskoslezském kraji, kde chybí zhruba pět tisíc techniků z oborů, které jsem jmenoval, a středoškoláků. Vzhledem k demografickému procesu vyhlídky nejsou pozitivní, naopak se nůžky stále dále rozevírají. Jaký je současný stav projektu? Přihlásilo se na 30 partnerských skupin, nejen dvojic. Hodnotitelská komise vybere nejprve projekty v 10 krajích, ve kterých to může začít fungovat. Následovat bude druhé kolo, které by mělo být připraveno do konce října. Výsledky se budou zhodnocovat průběžně každého půl roku.

Čekáte, že si budoucí vlády budou uvědomovat palčivost toho problému? Časový rozdíl v ČR mezi uvědoměním si stavu a faktickým krokem bývá často desetiletí, takže já nevím. Myslím si, že už všichni víme, že pokud to nebudeme řešit, tak republika dobře nedopadne. Jsem mírný optimista. Ti, co vycházejí z podnikatelského prostředí, si velmi dobře uvědomují, že problém je po 25 letech tak nazrálý, že se musí řešit okamžitě. Takže předpokládejme, že už tuhle situaci chápe. Jiří Janda manažer Sekce komunikace [email protected]

Technické vzdělávání

21

Již v prvním červencovém týdnu podepsal prezident SP ČR Jaroslav Hanák smlouvu o spolupráci mezi Svazem a Indicko-českou smíšenou obchodní komorou s jejím prezidentem Manjeetem Malikem.

Letní měsíce byly ve znamení Asie a dalších akcí

V prvním zářijovém týdnu přijel do centrály SP ČR informovat o možnostech českých obchodníků a investorů v Papue – Nové Guinei honorární konzul ČR v této zemi Robert Lawrence Wong.

22

Fotogalerie

O možnostech investování v Nepálu v září v Praze hovořil prezident Svazu nepálského průmyslu Narendra Kumar Basnyat na semináři, který zahájil viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký.

Viceprezident SP ČR Jan Rafaj (zcela vpravo) se zúčastnil červencového setkání signatářů Vítkovické výzvy. Jednalo se o novele zákona o podporovaných zdrojích energie. Dalšími účastníky byli například předsedkyně ERÚ Alena Vitásková a ředitel Svazu chemického průmyslu ČR Ladislav Novák (vpravo).

V červenci se uskutečnila také schůzka s pákistánskou obchodní delegací, kterou Svaz uspořádal ve spolupráci s Federací pákistánských obchodních komor. Kromě prezidenta SP ČR Jaroslava Hanáka se jí zúčastnil také velvyslanec Pákistánu v ČR Aitzaz Ahmed.

Reálným výsledkem pomoci SP ČR českým firmám byl v červenci podpis smlouvy o výstavbě vodní elektrárny v Pákistánu v budově centrály svazu. Podepsali ji Jaroslav Ungermann z MB International a Amjad Hussain z pákistánské společnosti Heavy Mechanical Complex (Pvt) Limited.

Fotogalerie

23

Legislativní normy a situace v Parlamentu Rozpuštění sněmovny je velkým zásahem do legislativního procesu. Minulá Poslanecká sněmovna nestihla projednat asi 170 návrhů. Znamená to, že „spadly pod stůl“, tedy se dále už neprojednávají. Jejich osud je konečný. Opakované projednání připadá v úvahu jen tehdy, jestliže je znovu předloží nové vládě předkladatel a legislativní proces znovu začne od začátku v nové sněmovně. Jen malou část návrhů minulé sněmovny ještě čeká projednávání v Senátu – ty mají naději, že je Senát schválí a jejich legislativní cesta může pokračovat k prezidentu republiky. Případný návrat do PSP (buď s připomínkami ze Senátu nebo odmítnutí prezidenta podepsat) znamená rovněž ukončení projednávání. Legislativním kolečkem tak neprošla řada materiálů. Nejde přitom o malichernosti. Ve druhém čtení byla například změna české ústavy, která zpřesňovala postup po vyslovení nedůvěry vládě. Návrh nejméně 50 poslanců měl nově obsahovat už jméno nového předsedy vlády a prezident jej měl jmenovat na návrh poslanců. Fakticky by šlo o oslabení pozice prezidenta, nemohl by si již vybrat premiéra bez opory ve sněmovně. Návrh obsahoval klauzuli, že pokud by byl návrh na vyslovení nedůvěry neúspěšný, nesmí se do šesti měsíců opakovat. Jakkoli návrh změny ústavy vypadá jako odpověď na kroky Miloše Zemana, vláda ho rozeslala poslancům už v dubnu 2012. Nedokončilo se ani projednávání návrhu na zánik mandátu pravomocně odsouzeným zákonodárcům. Poslanci rovněž neprojednali návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Nařizoval mimo jiné opatření, jaká by musela vláda podniknout, kdyby veřejný dluh stoupl přes určitou hranici. Opoziční ČSSD ale tuto předlohu odmítala a protože bývalá koalice potřebovala ke schválení ústavní většinu poslanců, dá se předpokládat, že sněmovna by finanční ústavu neschválila. Pod stůl padá i novela zákona o stavebním spoření, která byla ve sněmovně už těsně před schválením. Podle přísnějších pravidel by mohli lidé státní příspěvek ke stavebnímu spoření použít jen na bytové účely nebo na důchod. Změny měly platit od roku 2014 i pro dříve uzavřené smlouvy. Stavební spoření měly také smět nabízet přímo banky. Projednání se nedočkají ani návrhy senátorů nebo iniciativy poslanců jako senátní návrh na omezení prodejní doby v obchodech o vybraných svátcích. Poslanci jej dostali na stůl v červenci. Návrh zakazuje prodej o celkem sedmi státních svátcích a omezuje prodejní dobu o Štědrém dni.

24

Legislativa

Vrácen byl i senátní návrh na úpravu poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu zejména v průmyslových zónách. Sečtou-li se s vládními i tyto normy, zůstalo po poslancích 170 zákonů. Kromě těch, které sněmovna nestihla projednat, je podle Úřadu vlády v legislativním procesu i deset vládních norem před podpisem prezidenta a 17 vládních zákonů v Senátu – zejména doprovodné normy ke klíčové změně občanského zákoníku, jež sněmovna schválila 8. srpna. Jde o změny jako zavedení pravidel pro zdanění svěřenského fondu, zrušení daně dědické a darovací a zahrnutí dědictví a darů do předmětu daně z příjmů, daňové výhody pro právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti, náhrada daně z převodu nemovitostí daní z nabytí nemovitých věcí atd. Daň z nabytí nemovitých věcí je řešena samostatným zákonem, ostatní změny (včetně změny zákona o účetnictví) jsou součástí rozsáhlého zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva hmotného. Součástí téhož zákona jsou i změny nesouvisející s rekodifikací soukromého práva (např. osvobození podílů na zisku od 1. 1. 2014, srážková daň na příjmy z dohod o provedení práce do 10.000 Kč měsíčně, nová úprava tvorby opravných položek k pohledávkám) a také změny již pro rok 2013 – počínaje měsícem následujícím po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů se bude ručení za DPH z důvodu úhrady na nezveřejněný účet vztahovat jen na úhrady nad 700 000 Kč a již za rok 2013 bude možné uplatnit mimořádné odpisy vybraného nového hmotného majetku pořízeného od 1. 7. 2013. Doprovodné zákony musí ještě projednat Senát. Pokud neprojdou nebo je Senát vrátí či odmítne, občanský zákoník by nemohl fungovat. Senátoři přesto mohou normy měnit, a podle probíhajících diskusí nebudou váhat využít svého práva (zejména kvůli přílepkům). Je tak možné, že budou přijímat takzvaná zákonná opatření – výjimečný nástroj, který některé zákony uvede v platnost i bez opětovného projednání sněmovnou. Do ní se normy vrátí, až se po volbách ustaví sněmovna nová. Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele pro legislativní proces [email protected]

Změny občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích od roku 2014 Jak se připravit na změny, které přinese Nový občanský zákoník (NOZ), jenž nabude účinnosti spolu se zákonem o obchodních korporacích (ZOK) od 1. ledna 2014? Jejich prováděcí předpisy a doprovodná legislativa jsou teprve v legislativním procesu a výklad některých dnes nejasných ustanovení přinese až soudní praxe. Přesto lze už nyní částečně vymezit, jaké kroky by měl učinit management v podnicích, co bude muset určitě změnit a čemu by bylo vhodné se věnovat v předstihu. Korporátní dokumenty S účinnosti ZOK se automaticky zruší ujednání společenských smluv a zakladatelských listin, která budou v rozporu s jeho kogentními (závaznými) ustanoveními. Proto je vhodné tyto dokumenty již v předstihu zkontrolovat a připravit příslušné změny tak, aby společnosti stihly povinnou úpravu zakladatelských dokumentů dokončit do zákonného termínu – 1. července 2014. Pokud tak neučiní ani v dodatečné lhůtě stanovené soudem, soud může společnost zrušit. Větší problém přináší přechodné ustanovení, které stanoví, že existující společnosti se budou po 1. lednu 2014 řídit jak starou, tak novou úpravou. Společnosti budou u každého jednotlivého případu složitě posuzovat, zda podléhá kogentnímu ustanovení ZOK nebo obchodního zákoníku, nebo je upraveno zakladatelskou listinou podle obchodního zákoníku atd. Tomu lze předejít tím, že si společnost kompletně změní své zakladatelské listiny, resp. společenské smlouvy a cele se podřídí úpravě zákona o obchodních korporacích v zákonné lhůtě do 1. ledna 2016. Smlouvy o výkonu funkce Do 1. července 2014 bude nutno upravit stávající smlouvy o výkonu. Týká se to zejména otázky odměny za výkon funkce. Podle dosavadní úpravy platí, že pokud výše odměny není stanovena, náleží za výkon funkce odměna obvyklá. Ovšem od 1. ledna 2014 bude platit nová úprava – pokud nebude výše odměny stanovena ve smlouvě o výkonu funkce, bude výkon funkce bezplatný. Veškerá plnění neuvedená ve smlouvě o výkonu funkce musí schválit valná hromada. Do smlouvy o výkonu funkce je tedy nutné uvést veškerá plnění (cestovní náhrady, stravenky, bonusy, benefity atd.).

Znovu se také objeví problém zákazu souběhu funkce statutárního orgánu a výkonu práce v pracovněprávním vztahu, který odstranila novela obchodního zákoníku od 1. ledna 2012. Nová právní úprava se však vrátí k úpravě platné před tímto datem. Smlouvy Obecně platí, že smlouvy se řídí právní úpravou platnou v den jejich uzavření. Je proto vhodné provést audit uzavřených smluv a zvážit u těch, které budou platit i po 1. lednu 2014, zda je nebude po dohodě s druhou smluvní stranou přizpůsobit nové právní úpravě. Nájemní smlouvy Nájemní smlouvy se na rozdíl od smluv ostatních budou řídit novou právní úpravou, a to i v případě, že byly uzavřeny před 1. lednem 2014. I tyto smlouvy tedy bude nutné včas prověřit, zda se v nich neskrývá nějaké úskalí. Nemovitosti Zřejmě největší změnu přinese právo nemovitostní, kde se uplatní nová zásada, že budova se stává součástí pozemku. U staveb stojících na cizím pozemku proto bude nutné prověřit, zda jsou k dispozici doklady prokazující jejich vlastnictví. Svaz své členy na novou úpravu připravuje SP ČR si je vědom problémů, které nová právní úprava praxi přinese. Už od září 2012 proto pro své členy a členské firmy zorganizoval cyklus školení, kde podal přehled o základních změnách občanského zákoníku a jejich dopadech do podnikatelského prostředí, změnách v právu společností, smluvním právu a nové úpravě nemovitostí a dědického práva. Nyní se připravují semináře, které se budou věnovat jednotlivým právním institutům, např. smlouvě o výkonu funkce, souběhu funkcí, úpravě stanov, dopadům NOZ na pracovněprávní vztahy atd. Jitka Hlaváčková Sekce zaměstnavatelská SP ČR [email protected]

Legislativa

25

Změny úpravy řetězení pracovních poměrů na dobu určitou a odpočinku mezi dvěma směnami Úspěšná jednání SP ČR s ČMKOS a MPSV vedla k návrhu novely zákoníku práce, která změnila pravidla sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou ve prospěch zaměstnavatelů. Novela zákoníku práce (zákon č. 155/2013 Sb.) s účinností od 1. 8. 2013 vstřícně k zaměstnavatelům změnila situaci, jež nastala po předchozí novele zákoníku práce platné od 1. 1. 2012. Ta omezila možnost opakovaného sjednání pracovního poměru na dobu určitou u jednoho pracovníka a zaměstnavatele nanejvýš na postupné uzavření tří smluv maximálně na tři roky a především zrušila rozsáhlé výjimky umožňující sjednat opakovaně pracovní poměr na dobu určitou víckrát či na jinou dobu v případě zvláštních podmínek provozu nebo povahy práce. Výjimku z pravidel uzavírání a opakování pracovních poměrů na dobu určitou pro případ, kdy jsou u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kvůli nimž nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby se zaměstnancem, který má práci za těchto okolností vykonávat, uzavřel pracovní poměr na dobu neurčitou, nově upravuje § 39 odst. 4 zákoníku práce.

Smlouvy lze řetězit jen za určitých podmínek Podmínkou je, aby zaměstnavatelovy důvody byly tak vážné, že neuplatnění výjimky by mu mohlo způsobit hospodářskou újmu nebo jiné podstatné problémy či těžkosti a aby neexistoval jiný způsob, jak jejich působení vyloučit nebo minimalizovat (vhodnějším rozvržením pracovní doby, přijetím zaměstnanců s kratší pracovní dobou, sjednáním druhu práce tak, aby zahrnoval více než jednu pracovní pozici, využitím dočasného přidělení podle § 43a zákoníku práce atd.). Nejčastějším příkladem vážného důvodu, na jehož základě nelze na zaměstnavateli požadovat sjednání pracovního poměru na dobu neurčitou, bude sezónní charakter prací v zemědělství nebo navázání smlouvy na dobu trvání grantu na výzkumný úkol nebo projekt. V případě pravidelných výkyvů ve výrobě

26

Legislativa

bude nutno zvážit všechny okolnosti, zda důvod pro uplatnění výjimky skutečně existuje. Názory odborné veřejnosti na to, zda půjde výjimku vztáhnout i na opakovaný zástup zaměstnance chybějícího z důvodu nemoci, mateřské a rodičovské dovolené, se zatím rozcházejí.

Založení odborů platnost smlouvy neohrozí Zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, může jiný postup při uzavírání a opakování pracovních poměrů na dobu určitou uplatnit jen na základě dohody s touto organizací. Může se jednat o samostatně stojící dohodu nebo o ujednání obsažené v kolektivní smlouvě. Vnitřním předpisem může být tato dohoda nahrazena jen tehdy, pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí. Když zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, upraví souvislosti jiného postupu při uzavírání a opakování pracovních poměrů na dobu určitou vnitřním předpisem a následně u něj odborová organizace začne působit, nezpůsobí tato skutečnost neplatnost vnitřního předpisu. Podle dříve vydaného vnitřního předpisu tedy bude zaměstnavatel dále postupovat po celou dobu, na kterou byl předpis vydán. Odborová organizace může nicméně otázku uzavírání a opakování pracovních poměrů na dobu určitou učinit předmětem kolektivního vyjednávání a pokusit se v kolektivní smlouvě sjednat jiná pravidla. Nové ustanovení § 39 odst. 4 zákoníku práce stanovuje i minimální obsah dohody/vnitřního předpisu: a. bližší vymezení vážných důvodů, tj. konkretizaci a přesný popis okolností, které představují vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci navrhl založení pracovního poměru na dobu určitou.

b. pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou, tedy, jak konkrétně budou s dotčenými zaměstnanci pracovní poměry na dobu určitou sjednávány (od kdy do kdy, kolikrát se smlouva může opakovat aj.). c. okruh zaměstnanců zaměstnavatele, kterých se bude jiný postup týkat – všichni nebo jen někteří, nutno uvést pracovní pozice, u kterých se výjimka uplatní. d. dobu, na kterou se dohoda uzavírá – může být určitá nebo neurčitá. Uplatnění výjimky je sice pro zaměstnavatele po věcné i administrativní stránce náročnější, než tomu bylo podle úpravy platné před 1. 1. 2012, přesto se oproti ní jedná o určité uvolnění.

Zkrácení odpočinku mezi dvěma směnami Novela zákoníku práce kromě změny úpravy řetězení pracovních poměrů na dobu určitou přináší i úpravu

14.–15. listopadu OREA Hotel Atrium

„You make what we buy.“

nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (§ 90 odst.1). Pravidlo předepisující nejméně dvanáctihodinový odpočinek, který navíc nemůže být nikdy zkrácen, zůstane zachováno pouze pro mladistvé zaměstnance. U zaměstnanců starších 18 let se novelou základní doba odpočinku zkrátí z 12 hodin na 11 hodin. Dosud platila povinnost, že mezi koncem jedné směny a začátkem druhé musí být dodržen nepřetržitý odpočinek v délce alespoň 12 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Ve výjimečných případech uvedených v § 90 odst. 2 zákoníku práce může být odpočinek zkrácen až na 8 hodin, ale pak musí být následující odpočinek prodloužen o dobu odpovídající zkrácení odpočinku předchozího. To činilo problém zejména v nepřetržitých provozech, kde je nutno určitou dobu strávit předáním pracoviště, což je výkonem práce, za který zaměstnancům patří mzda nebo plat. Jitka Hlaváčková Sekce zaměstnavatelská SP ČR [email protected]

Manufacturing Management Forum Nenechte si ujít 10. ročník setkání výrobních ředitelů a manažerů

— Henry Ford

Připravujeme pro Vás témata: › › › › › › ›

Průmysl se už tolik nepropadá Klíčové faktory úspěchu se zaváděním metod štíhlé výroby Řešení problémů kvalifikace v období robotizace a automatizace Lean Six Sigma – Hledání rozumných mezí pro požadavky na Poka Yoke Diskusní snídaně – Trendy v energetice a automotive Kusová a malosériová výroba – Kapacitní plánování u „nesourodých“ procesů Sériová výroba – Plánování výroby podle výrobního taktu zákazníka

Přihlaste se na konferenci ještě dnes:

Součástí konference bude exkurze do společnosti Continental Barum v Otrokovicích.

+ 420 234 718 721 | [email protected] | www.topvision.cz

Odborný garant:

Mediální partneři:

Legislativa

27

Obnovitelné zdroje energie – maraton s překážkami Již více než dva roky SP ČR bojuje proti nepřiměřené podpoře obnovitelným zdrojům energie (OZE), která má negativní dopad zejména na energeticky náročná odvětví průmyslu. Sněmovna krátce před svým rozpuštěním schválila snížení této podpory. Dne 16. června 2013 na poslední schůzi před svým rozpuštěním schválila Poslanecká sněmovna ČR ve třetím čtení vládní návrh zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie. Zastavuje se jím podpora projektům, které budou uvedeny do provozu od 1. ledna 2014, a současně se od stejného data stanovuje maximální výše poplatku na podporu OZE na 495 Kč/MWh instalovaného energetického výkonu. Završila se tím další etapa více než dvouletého úsilí Svazu průmyslu a dopravy ČR o nápravu nepřiměřené podpory obnovitelným zdrojům, která má devastační dopad na řadu energeticky náročných odvětví průmyslu. Znamená to tedy, že jsme protrhli pomyslnou cílovou pásku?

Nadšení na startu Cesta do pekel bývá mnohdy dlážděna bohulibými úmysly. Na současném neutěšeném stavu podpory OZE se nejvíce podepsal tzv. fotovoltaický boom v letech 2008 – 2010. V rámci implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů připravila vláda ČR v červnu 2009 návrh zákona o podpoře využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů a z vysoko-účinné kombinované výroby elektřiny. Tento zákon však přišel ke schválení parlamentu pozdě, v listopadu 2009, už tehdy s předpokládanou dobou účinnosti od 1. 1. 2011. Místo toho, aby zákon fotovoltaický boom s neúměrnou podporou státu zastavil, jej naopak paradoxně umožnil. Zatímco v roce 2009 bylo vyrobeno 3,2 TWh elektrické energie z podporovaných obnovitelných zdrojů energie, v letošním roce to už bude zhruba 8,5 TWh. Úměrně tomu pak vypadal nárůst prostředků, které vynakládal stát na podporu této výroby z obnovitelných zdrojů: od 4,5 miliardy v roce 2009 po 44,3 miliardy v roce 2013.

28

Energetika

Snaha zpomalit Již v listopadu 2011 ve svém stanovisku k aktualizaci Státní energetické koncepce, požaduje SP ČR zpracování analýzy reálnosti závazku dosáhnout podílu OZE na spotřebě energie v ČR zahrnující stanovení fyzických limitů, požadavků spolehlivosti, bezpečnosti a ekonomické přijatelnosti. Téma vysoké ekonomické zátěže OZE pro stát přitom upozorňoval, bohužel bez odezvy, již dávno předtím. Ve stanovisku z 22. 11. 2011 se uvádí: „Všichni máme v paměti například nezvládnutý cenový šok vývojem podpory obnovitelných zdrojů, kdy tehdejší vláda na základě politického zadání a v rozporu s názorem odborné veřejnosti (minimálně SP) tvrdila, že obnovitelné zdroje nebudou mít dopad do cen elektrických energií.“ V průběhu roku 2012 se pak SP ČR stává důležitou součástí pracovní skupiny MPO, která má za úkol najít soubor nástrojů legislativního i nelegislativního charakteru, jenž by měl postupně odstranit nepřiměřenou zátěž cen elektřiny v té míře, ve které ohrožuje konkurenceschopnost českého hospodářství. Hledají se nástroje v oblasti regulace cen, přímých i nepřímých daní, výdajů rozpočtu. Práce skupiny však postupuje příliš pomalu.

Akutní krize Ve druhé polovině roku 2012 je již situace kolem podpory OZE kritická. Pracovní skupina MPO se i vzhledem k nutnosti posuzovat problém nejen z odborně technického a ekonomického hlediska, ale i optikou politické průchodnosti, stále nedobírá výsledku ve tvaru návrhu novely zákona, který by mohla vláda předložit parlamentu. Proto se zástupci SP ČR na čele s viceprezidentem Janem Rafajem stávají iniciátory řady kroků včetně dopisů, veřejných prohlášení i politických debat.

Ta stěžejní se odehrála v hospodářském výboru Poslanecké sněmovny v listopadu 2012. Tyto aktivity posléze vedou k tomu, že vláda nesníží podporu na obnovitelné zdroje o dvě miliardy korun z 11,7 miliard korun tak, jak původně zamýšlela, a díky tomu se zmírní dopad podpory OZE na český průmysl. Přesto je v roce 2012 na podporu OZE vynaloženo 35,7 miliardy korun při výši příspěvku 419 Kč na MWh. A českou energetiku přitom čeká rok 2013 a zvýšení příspěvku na 593 Kč/MWh s celkovým účtem 44,3 miliardy Kč. Může to český průmysl ustát?

Anebo se snad vzdálí ještě víc? Novelu totiž čeká potvrzení Senátem a pokud k němu z nějakého důvodu nedojde nebo bude v případě připomínek zákon vrácen dnes již neexistující Sněmovně, celý legislativní proces bude ukončen bez výsledku, ERÚ nebude moci vyhlásit nové ceny a příspěvek na OZE bude deklarován v původní zákonné úpravě. A ten by nás bez státní podpory mohl přijít minimálně na 790 Kč / MWh. Kolik asi sklářských, keramických či hutnických podniků by se v takovém případě cíle nedočkalo…

Vítkovická výzva Zdá se, že jen čím dál obtížněji, a tak se zvedá další významný hlas proti neúměrné podpoře OZE s aktivní účastí SP ČR – zástupci českého energeticky náročného průmyslu jasně říkají: „Stojíme na prahu likvidace“. V ČR je cena elektřiny pro průmyslové odběratele kvůli OZE jedna z nejvyšších v Evropě. Průmysl odvádí na podporu OZE v průměru 29 % zisku před zdaněním. V energeticky náročných odvětvích je tento ukazatel mnohem horší: hutnictví 50 %, chemie 56 %, sklárny 62 % a papírenství 63 %. Srovnatelné průmyslové podniky ve Francii platí 5x méně a v Německu dokonce 34x méně než v ČR, při velkých odběrech (1000 GWh / rok) pak ve Francii 31x méně. Tyto údaje spolu s požadavkem, aby Energetický regulační úřad (ERÚ) spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) jasně formuloval všechny legislativní kroky pro zastavení provozní podpory OZE s účinkem od roku 2014, zazněly důrazně na setkání průmyslníků v květnu 2013 nazvaném podle lídra iniciativy, kterým je skupina Vítkovice Machinery Group. Následovala série jednání, výsledkem je jasné zadání, formulované na základě závěrů dalšího jednání 11. 7., tentokrát na půdě Svazu chemického průmyslu v Praze: zastavit provozní podporu OZE od roku 2014 a stanovit maximální výši podpory na úroveň roku 2012, tedy na 419 Kč / MWh.

Cílová páska? V srpnu 2013, pod tlakem turbulentních politických událostí, ale snad i s vědomím vážnosti situace, nabraly události spád konečně i na vládní a parlamentní úrovni. Vláda předložila sněmovně novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Požadavek na zastavení podpory je vyslyšen, strop pro poplatek je nicméně stanoven na kompromisních, ale nic neřešících 495 Kč / MWh. Stát si ponechává na svoji kompenzaci kontroverzní solární daň ve výši 10 % a stejně tak si schová do rukávu dvě miliardy, slíbené i pro rok 2013 na zmírnění podpory. Problém zvaný podpora OZE tak z pohledu českého průmyslu nemá vítěze a pomyslná cílová páska zůstává stejně daleko jako před dvěma lety.

Zdroj: Sdružení velkých spotřebitelů energie (SVVE)

Memento: Kdyby energii, kterou za poslední rok v oblasti řešení problému neúměrné podpory obnovitelných zdrojů energie vynaložili čeští průmyslníci s týmem SP ČR kolem viceprezidenta Jana Rafaje v čele, využili zúčastnění na trénink maratonského běhu, pak ne Afričané, ale naše malá Česká republika vládne světu dálkových běhů. A kdyby byla na olympiádě vyhlášena disciplína maraton s překážkami, pak o vítězi jistě není pochyb. V disciplíně zvané podpora OZE zatím bohužel vítězů není. Soukromí investoři v tomto odvětví si právem stěžují na změnu pravidel v průběhu závodu, banky se bojí o své peníze, občané platí čím dál víc za to, že otočí vypínačem, a průmyslově náročné podniky přemítají, jestli by nebylo lepší se přesunout běhat někam jinam. A maratónci – překážkáři ze SP ČR? Budou běžet dál a věřit, že jim nedojde dech. Žádná energie se totiž nedá obnovovat donekonečna. Tomáš Rousek Sekce hospodářské politiky SP ČR [email protected]

Energetika

29

Zájem o mobily a stravenky Do druhého důchodového pilíře u 79 procent nevstoupil žádný zaměstnanec. Zůstává zájem o mobilní telefony a další vzdělávání, populární jsou i stravenky. Vyplynulo to z šetření SP ČR a ING Pojišťovny, (ke stažení na http://bit.lyú1dXj9ep) jehož se elektronickou formou v červenci zúčastnilo 155 společností různé velikosti ze všech odvětví i krajů ČR. Výsledky šetření představil 6. srpna novinářům na tiskové konferenci v Praze za SP ČR jeho viceprezident Radek Špicar (viz foto). Nabídka benefitů u většiny společností v ČR letos oproti loňskému roku vzrostla navzdory tomu, že jejich ekonomická situace nevykazuje známky výrazného zlepšení. Firmy v průměru nabízejí deset benefitů, velké společnosti o jeden více. Největší zájem je o mobilní telefon, který svým zaměstnancům poskytuje 87 procent firem, další vzdělávání jim nabízí 85 procent společností. Na dalších příčkách žebříčku stojí s 82 procenty stravenky a pitný režim před služebními vozidly, jež poskytuje 76 procent společností. „Vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovníků je pro firmu klíčem, jak čelit konkurenci a jak dosahovat růstu,“ uvedl Radek Špicar. „Zaměstnanci je touto formou navíc vysílán signál, že s ním zaměstnavatel počítá i do budoucna, a to se v této době velmi cení,“ zdůraznil. S menší odezvou se setkala nabídka firem přispívat na penzijní připojištění. Proto letos tento benefit nabízí „jen“ 68 procent společností. „Penzijní připojištění patřilo po mnoho let k benefitům, jejichž popularita rostla. Letos poprvé jsme zaznamenali pokles,“ povzdechla si Kateřina Štěrbová, ředitelka Employee Benefits ING Pojišťovny. „Pojistné produkty jsou však

již nedílnou součástí nabídky firem a zájem se tak od zajištění na penzi přesunul k ochraně života před nepředvídatelnými událostmi a vytváření rezerv,“ uvedla. Zájem byl zejména o životní pojištění, které v meziročním srovnání zaznamenalo desetiprocentní nárůst a letos na něj přispívá 53 procent společností. Firmy nabídkou benefitů často reagují na aktuální potřeby, proto třeba populární mobilní telefon zvolna začíná dosavadní status benefitu ztrácet. „Souvisí to především s rušením pevných linek, kdy se mobilní telefon stává standardním pracovním nástrojem zaměstnance,“ vysvětlil Radek Špicar. Opačný proces nastává v případě služebních vozidel. „Zatímco v minulosti bylo služební auto poměrně běžným vybavením středního a vyššího managementu, dnes je poskytováno pouze těm, kdo je nezbytně potřebují k výkonu pracovní činnosti,“ konstatoval Radek Špicar. Nabídku rozšiřují i dosud méně obvyklé benefity. Příspěvky na kulturu loni nabízela třetina firem, letos to bylo již 41 procent. Zájem je i o lékařské prohlídky, letos je nabízejí tři čtvrtiny společností. „Hitem se stávají takzvané sick days, neboli dny volna, které si zaměstnanci neodečítají z dovolené a zároveň jim umožní nevybírat si nemocenskou. Tento benefit u nás využívá již třetina firem,“ uvedl Radek Špicar. Za zajímavý trend označil růst počtu firem, které svým zaměstnancům poskytují třináctý plat. (red)

Prezentace výsledků průzkumu o zaměstnaneckých benefitech: Zleva doprava Radek Špicar, viceprezident SP ČR, Kateřina Štěrbová, Sales Director, ING Pojišťovna, Daniela Velová – moderátorka, Barbora Hanzlíková, vedoucí oddělení Personalistika ŠKODA MACHINE TOOL a Tomáš Salák, Compensation & Benefits Manager Siemens.

Zdroj: SP ČR a ING Pojišťovna

30

Benefity

Mediální léto 2013: Žádná okurková sezona – dění na politické scéně a energetika V minulých měsících se SP ČR mediálně zviditelnil komentováním ekonomických důsledků politického dění a svými návrhy i kampaní za zastropování cen elektřiny kvůli obnovitelným zdrojům energie. Jako už téměř každoročně nejsou letní měsíce pro SP ČR dobou odpočinku. Letos museli jeho zástupci vybojovat několik bitev, k nimž patřila bohatá medializace jejich vyjádření a postojů, a to v situaci politicky pro prosazování zájmů byznysu poněkud nekonfortní. Mediálně výrazně podpořeným úspěchem bylo prosazení vládního návrhu, který omezoval podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů – návrh schválila končící Poslanecká sněmovna. Ve věci se zejména angažoval mediálně zviditelněný viceprezident Svazu Jan Rafaj společně s představiteli významných odběratelů elektřiny, například s šéfem Vítkovic Janem Světlíkem. Média přitom s pochopením hodnotila snahy řešit problém cenové zátěže podniků kvůli obnovitelným zdrojům energie a částečně převzala i argumentaci čísel a nepříznivé porovnání se zahraniční konkurencí. Na rozdíl od řady jiných témat a odvětví se energetice ve spojitosti se Svazem věnovala značná mediální pozornost, v čele byly Hospodářské noviny a ČT24. K tomu mnohá média jsou vybavená kvalitními „energetickými“ novináři se zájmem o informace. Další okruh mediálního zacílení na Svaz vyjádřil v nadsázce v rozsáhlém článku týdeník Ekonom v titulku „Ostrava na křižovatce mezi IT, uhlím a ocelí“. Moravskoslezský kraj a tamní průmysl prožívající těžké časy byl široce zmiňován ve vyjádřeních zástupců Svazu, a to jak Janem Rafajem a regionálním manažerem Petrem Holicou v ČT24 a tištěných médiích, tak mimo jiné viceprezidentem Radkem Špicarem v debatě ČRo – Radiožurnálu. Radek Špicar mediální body posbíral i díky závěrům šetření Svazu a ING Pojišťovny zaměřeném na zaměstnanecké benefity. Prezentovány byly na společné tiskové konferenci (viz foto). Do průzkumu se zapojil poměrně vysoký počet 155 členských firem, přičemž řada z nich projevila o výstupy zájem. Svaz na sebe upozornil i na červencové tiskové konferenci o chystaném pilotním projektu spolupráce podniků a škol POSPOLU, kde byl hlavním speakerem viceprezident Pavel Juříček. O jeho vyjádření měl zájem například ekonomický list E15 a ČT24 a tématu se v souvislosti s nedostatkem technicky vzdělaných pracovníků věnovaly Lidové noviny i server aktualne.cz.

Podobně jako i v jiných měsících byl v médiích nejvíce zmiňován prezident Svazu Jaroslav Hanák s širokým záběrem témat. Dominovaly jim ekonomické požadavky vůči nové vládě Jiřího Rusnoka, výzvy vůči končící Poslanecké sněmovně, aby odhlasovala některé významné zákony, hodnocení ekonomického vývoje či trhu práce. Vedle kratších mediálních vstupů poskytl šéf svazu několik profilových rozhovorů, například pro měsíčník Podnikatel, časopis Týden nebo webové portály ceskapozice.cz a prumysl.cz.

Vedle výše uvedených mediálních vstupů byli zástupci Svazu zmiňováni i v souvislosti s podporou exportu včetně jejich reakce na podepsání dohody mezi ministerstvem zahraničních věcí a ministerstvem průmyslu a obchodu ohledně spolupráce při podpoře exportu. Dále bylo medializováno rozhodnutí Bruselu o zpřísnění podmínek pro poskytování státních podpor podnikům, jemuž se lidé ze Svazu a z velkých členských podniků intenzivně věnovali. Takřka šest stovek mediálních záznamů v celostátních médiích během července a srpna potvrdilo Svaz jako rozhodujícího mluvčího průmyslu, který umí „mediálně prodat“ své aktivity a dokáže se vyjadřovat i k ekonomickým aspektům hlavního dění v ČR. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR [email protected]

Média

31

Novou publikaci o SP ČR pokřtil premiér Jiří Rusnok Právě vydaná publikace nazvaná Kdo tu hájí podnikání aneb 80 otázek a odpovědí o SP ČR by měla přispět k popularizaci průmyslu a technického vzdělávání.

V pražském minipivovaru U tří růží pokřtil 20. srpna předseda vlády Jiří Rusnok společně s prezidentem SP ČR Jaroslavem Hanákem a akademickým malířem Jiřím Bernardem publikaci pod názvem Kdo tu hájí podnikání aneb 80 otázek a odpovědí o Svazu průmyslu a dopravy ČR. Křtu se zúčastnili i viceprezidenti Svazu Pavel Juříček, Jan Rafaj a Radek Špicar, jeho generální ředitel Zdeněk Liška a ekonomičtí novináři z celostátních médií. Čtivá publikace o průmyslu České republiky je založená na popisu krátkých situací a příbězích firem. Opírá se o dotazníková šetření a statistiky a přibližuje pohled občanů na tuzemský průmysl. Tři čtvrtiny Čechů jsou na průmysl hrdé a absolutní většina z nich se přiklání k názoru, že právě on stabilizuje naši ekonomiku. Útlá, leč informacemi nabitá publikace přibližující snahy a aktivity největšího zaměstnavatelského svazu v ČR vůči

32

Společenské aktivity

politikům, zejména v rámci tripartity a při lobování doma i v Bruselu, by měla přispět k šíření povědomí o významu průmyslu a potřebnosti technického vzdělávání. „Stále naléhavěji si klademe otázku, čím se budeme živit v příštích deseti, dvaceti letech. Tu stejnou otázku si kladou i v jiných zemích Evropy. Navíce se ukazuje, že kde není silný průmyslový fundament, tam je ekonomika méně odolná dopadům recese a různým výkyvům,“ uvedl Jiří Rusnok. Jak v úvodním slově v publikaci konstatoval Jaroslav Hanák, knížka nenabízí suchopárná fakta, ale zprávu o profesionálech, kteří zkoumají stohy legislativních návrhů, z nichž nemálo by bez jejich přispění zhoršilo podmínky podnikání. „Průmysl je základ, bez něhož se ani v příštích letech neobejdeme a na kterém musíme dále stavět. Proto je třeba v daleko větší míře zdůrazňovat jeho

význam a obracet občany na víru v průmysl. Třeba i takovým počinem, jakým je tato publikace, přístupná každému, kdo se jen trochu zajímá o ekonomické dění v této zemi,“ uvedl Jaroslav Hanák. Ilustrátorem byl akademický malíř Jiří Bernard, jehož kresby nesou nádech ironie a odlehčují text. Publikace vznikla v rámci projektu Regiony v centru dění (Podpora sociálního dialogu se zaměřením na rozvoj a kvalitu služeb sociálních partnerů v regionálních strukturách a regionálních odvětvových svazech ČMKOS a SP ČR). Je možné ji získat v centrále svazu anebo stáhnout v elektronické podobě na internetové stránce http://www.socialnidialog.cz/ images/stories/Kdo_tu_haji_podnikani.pdf. (red)

Letní klubové večery Už tradičně se v letním období setkávají členové Klubu s premiérem. Je dobře, že i letos se takové setkání podařilo uskutečnit. Tradice se má dodržovat, ale pravdou je, že letošní setkání proběhlo v natolik jiné situaci, že není divu, že tradiční témata byla projednávána v netradiční podobě. Vzhledem k tomu, žesoučasná vláda je v demisi a bude vládnout do doby ustanovení vlády nové – tedy po dobu rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a v období před mimořádnými volbami i během nich, je její působení poněkud složité. Je zřejmé, že jde zároveň o období, kdy je zapotřebí připravit státní rozpočet. Právě ten byl ústředním bodem úvodního slova pana premiéra. Jiří Rusnok potvrdil, že jako bývalý ministr financí má jasný přehled o provázanosti makroekonomických odhadů, imperativu mandatorních výdajů a možnostech ekonomiky. Pohovořil i o respektování priorit, které jsou nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti naší podnikatelské sféry. Z pléna padaly další dotazy a náměty. Opět zazněl požadavek na vyřešení dvojkolejnosti hájení ekonomických zájmů v zahraničí, zvýšení pozornosti na oblast využití peněz z fondů EU, zachování podpory pojišťování exportů formou EGAP a ČEB. Večer měl mimořádnou návštěvnost. Jasně se potvrzuje, že podnikatelé mají enormní zájem na přímém dialogu s vládou, i když je její mandát časově omezen. Na druhé straně pan premiér projevil neobyčejnou míru ochoty naslouchat konkrétním problémům podnikatelské sféry a snahu je řešit. Hostem dalšího prázdninového Klubového večera byl hlavní ekonom společnosti Deloitte a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele pro legislativní proces [email protected]

Společenské aktivity

33

Šanghaj – výkladní skříň čínského úspěchu stále láká české firmy Zájem českých podnikatelů o spolupráci s čínskými firmami neustále roste. Z jedné z čínských metropolí – Šanghaje – přijela za velkého zájmu české strany do sídla SP ČR delegace podnikatelů. Velké čínské metropole, které jsou centry obchodu a průmyslu, jsou stále ve středu zájmu podnikatelů. Ačkoli se řada možností pro výrobní podniky otevírá v méně známých lokalitách, kam směřuje také podpora čínské vlády, zvláště Šanghaj stále zůstává centrem obchodu a služeb a řady moderních oborů. Proto jsme s potěšením přijali delegaci Šanghajské federace průmyslu a obchodu, kterou vedl její nově zvolený předseda Wang Zhixiong. Jménem Svazu průmyslu a dopravy ČR delegaci přijal prezident Jaroslav Hanák. V desetičlenné delegaci byli představitelé federace i podnikatelé z řady oborů. Především se jednalo o developerské aktivity v oblasti výrobních a obchodních objektů, kapitálových investic, zahraničního obchodu, vybavení interiérů, dopravních zařízení, životního prostředí, skladování a logistiky, ale i cestovního ruchu nebo finančních služeb. Setkání se zúčastnilo více než třicet zástupců českých firem a organizací, kteří reprezentovali obrovskou škálu výroby a služeb od výstavnictví přes výrobu skla až po strojírenství či nanotechnologie. Po úvodních prezentacích, kde své služby a možnosti České republiky představila ústy poradce generálního ředitele Josefa Lébla také agentura CzechInvest, se rozvinula diskuze mezi zástupci firem i federace a SP ČR.

34

Podpora exportu

Zájem byl o vzájemnou účast na významných veletrzích, spolupráci s mladými čínskými podnikateli v inovativních oborech, investice a samozřejmě přímý export českých výrobků na tento významný trh. Padly i otázky na ochranu duševního vlastnictví, která je ještě významnější pro nové tzv. hitech obory. Pan Wang Zhixiong také zmínil problém čínských firem při spolupráci s evropskými bankami, protože ačkoli je firma v Číně významná a silná, nemá v EU potřebný rating a je obtížné ho získat. Závěrem jsme se zástupci Šanghajské federace průmyslu a obchodu domluvili, že vzhledem k zájmu a velkému úspěchu tohoto setkání, by bylo vhodné uspořádat napříště obchodní fórum zaměřené hlavně na dvoustranná jednání pro podnikatele z předem zvolených oborů. Setkání proběhlo k oboustranné spokojenosti a již z obrovského zájmu o účast z české strany je patrné, jak významnou pozici region Šanghaje má. Věříme, že spolupráce s Šanghajskou federací nám umožní připravit pro naše členy další navazující akce. Pavel Fára Sekce mezinárodních vztahů SP ČR [email protected]

Žhavý bruselský podzim Poklidné období prázdnin skončilo také v Bruselu, metropole Evropské unie se připravuje na žhavé podzimní období. V očekávání věcí příštích jsou i zástupci SP ČR u evropských institucí. Dění v institucích EU sice nenabízí takové vášnivé přestřelky a překotný vývoj hraničící až s chaosem jako česká politická scéna, to ale neznamená, že se zde nic důležitého neděje. Naopak! Dění v unii po klidnějším období prázdnin s úderem září nabírá na obrátkách a při pohledu na agendu je zřejmě, že Brusel čeká žhavý podzim. Důvodů je řada. Po zdlouhavých vyjednáváních se podařilo dohodnout obrysy finanční perspektivy pro roky 2014 až 2020 – rozdělení balíku čítajícího téměř bilion eur. Jenže bude třeba doladit navazující legislativu včetně nastavení podmínek pro čerpání peněz z unijních fondů. Ač se zdá, že kolem Řecka, Kypru i dalších zemí eurozóny v dluhových potížích panuje větší klid než před časem, diplomaté i úředníci varují, že to může být jen klid před bouří. U řeckého dluhu je stále otázkou jeho dlouhodobá udržitelnost a některé aspekty kyperského záchranného programu nejsou vyřešeny, proto se problémy jistě brzy vrátí na jednací stůl. Bude nezbytné pohnout i s tématy, jež byla v posledních měsících „u ledu“, byť samozřejmě ne oficiálně, kvůli německým parlamentním volbám, jež se budou konat 22. září. Německo je v EU klíčovým hráčem, bez jehož souhlasu není možné některé věci prosadit. Kvůli obavám, že by určitá evropská rozhodování mohla být „zneužita“ v předvolebních půtkách a že by díky tomu mohly tyto návrhy spadnout definitivně pod stůl, se některá rozhodnutí na unijní úrovni raději oddálila. Dalším faktorem hovořícím o očekávané žhavosti podzimu v EU jsou blížící se volby do Evropského parlamentu a očekávané rošády na čelných postech institucí. Příští rok se vystřídá osazenstvo EP i sbor eurokomisařů. Volby do europarlamentu se sice uskuteční až v květnu, znamená to ovšem, že pokud má mít nějaký návrh za stávajících mandátů parlamentu a komise naději projít legislativním procesem, musí se na stůl dostat nejpozději v příštích týdnech. Je třeba pohnout i s věcmi existujícími ve formě návrhů, jež bez většího pokroku leží na jednacím stole. Z pohledu byznysu by bylo u některých z nich možná lepší, kdyby zůstal zachován status quo, než narychlo přijmout rozhodnutí, jež by mohlo mít spíše negativní dopady. To by se mohlo vztahovat například na sporné a byznysem rozporované obecné nařízení o ochraně dat, na jehož přijetí ještě za současného mandátu EK naléhá.

EU čekají debaty o široké škále témat. Bude se rozhodovat o tom, jak pokročit s vytvářením bankovní unie i o možném zavádění daně z finančních transakcí. Na říjnovém summitu se lídři budou zaobírat digitální ekonomikou, možnostmi posílení inovací i lepšího využití nových technologií. Komise by podle očekávání měla přijít s návrhy změn v oblasti jednotného trhu s telekomunikacemi. Unie se nevyhne ani filozofičtějším debatám o prohloubení fiskální, politické a ekonomické unie. Jedním z témat, na něž se Svaz v Bruselu zaměří, bude předloha Obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER). Jde o soubor pravidel, jimiž je členským zemím vymezen prostor pro formulování politik a zásahů v podobě státní podpory bez nutnosti notifikace u EK. O důležitosti tématu svědčí i čísla poskytnutá komisí v materiálu provázejícím předlohu nařízení. Od vstupu v platnost GBER zahrnuje již 2000 pravidel a jen v roce 2011 pomoc spadající pod tyto předpisy dosahovala výše 17,2 miliardy eur, tedy v přepočtu asi 446 miliard korun. To odpovídá dvěma pětinám plánovaných výdajů letošního státního rozpočtu ČR. Zkušenosti podle komise ukázaly, že pravidla jsou složitá a že se jen málo pozornosti věnuje kumulativnímu dopadu podpory. Komise proto přišla s plánem změn. Návrh předložený ke konzultaci je sice v několika bodech jasnější než současná pravidla, ale obsahuje i řadu slabin, jež by pro firmy mohly mít dalekosáhlé dopady. Podle stanoviska Svazu není možné souhlasit třeba s navrženým zpřísněním podmínek pro velké podniky či s návrhem zavedení limitu pro nutnost notifikovat schémata veřejné podpory. Svaz se obává, že schválení návrhu by mohlo ohrozit zaměstnanost a ekonomické aktivity v nejpostiženějších regionech a mělo by negativní dopady i na menší podniky. Na podzim bude třeba tlačit na komisi, aby své plány upravila a neotvírala další prostor k negativním dopadům na českou ekonomiku. Svaz už spolupracuje s odpovědnými českými úřady a bude aktivně působit přímo na komisi, připravuje i společné akce s evropskými partnery. Podobně tomu bylo u pravidel regionální státní podpory, kdy se podařilo zmobilizovat ke společnému tlaku svazy zemí Visegrádské čtyřky. Tomáš Pirkl stálý delegát SP ČR u BUSINESSEUROPE [email protected]

Evropský prostor

35

Kaleidoskop: Aktualizované priority ČR v oblasti jednotného trhu EU EU se připravuje na letošní Měsíc jednotného trhu EU, který se uskuteční od 23. září do 23. října. Diskuse o zlepšení jednotného trhu EU se zaměří na pracovní příležitosti, sociální práva, bankovnictví a elektronický obchod. Priority ČR jsou: • Využít potenciál volného pohybu pracovní síly na jednotném trhu. • Zlepšování funkce trhu se zbožím, zejména v neharmonizovaných sektorech. Přijetí jednotné patentové ochrany v EU. • Řádná a koherentní implementace směrnice o službách. • Podpora digitálního trhu, zlepšení důvěry v elektronické nákupy. • Dokončení jednotného energetického trhu a jednotná implementace energetického balíčku, dobudování infrastruktury zejména v oblasti vedení plynu. • Dobudování dopravní infrastruktury, dokončení liberalizace železničního trhu a zvýšení konkurenceschopnosti železniční dopravy. • Stabilizace finančních trhů a ochrana konkurenceschopnosti evropského finančního sektoru. • Dokončení evropského výzkumného prostoru a podpora výzkumu, vývoje a inovací. • Podpora zjednodušení evropského rámce zadávání veřejných zakázek. • Odstranění regulatorní zátěže. • Podpora aktivní průmyslové politiky EU. • Zlepšování přístupu na trhy zboží a služeb třetích zemí.

Nehlášená práce – konzultace sociálních partnerů Začátkem července zahájila Evropská komise konzultaci se sociálními partnery o spolupráci v oblasti prevence a potírání nehlášené práce. Vychází ze strategie Evropa 2020 a iniciativ Nové agendy pro dovednosti a pracovní příležitosti a Platformy pro boj proti chudobě. Cílem je spolupráce všech institucí trhu práce, sociálního zabezpečení, daní a migrace. Komise plánuje tyto kroky:

36

Evropský prostor

1. Identifikace společných principů pro inspekce práce. 2. Podpora výměny úředníků a společná školení. 3. Zjednodušení kontrolních akcí. SP ČR podporuje úsilí komise o užší spolupráci institucí. Komise se snaží nehlášenou práci převést do oblasti legálního zaměstnávání, neměla by však ignorovat problémy, jež vedou k opačným tendencím. Měla by také citlivě vyvážit uplatňování sankcí a pobídek. SP ČR může podpořit některé společné kroky–prezentace dobré praxe, návody a společné principy nebo akce na posílení spolupráce. SP ČR se domnívá, že dosažení cílů by bylo možné i v rámci stávajících struktur a s již existujícími nástroji.

Zpráva Evropské komise o naplňování principů subsidiarity a proporcionality Dne 30. července 2013 vydala Evropská komise zprávu shrnující uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality v EU. Subsidiarita a proporcionalita představují základní principy uplatňující se jak z hlediska právního řádu členských států při přenosu pravomocí na unijní úroveň, tak z hlediska práva unijního při rozhodnutí o výkonu svěřených pravomocí sdílených mezi EU a členskými státy. SP ČR vítá možnost kontroly uplatňování principu subsidiarity národními parlamenty v návrzích legislativních aktů a podporuje jejich větší zapojení a využívání jejich pravomocí stanovených protokolem. SP ČR vítá, že byl v uplynulém roce poprvé uveden do praxe mechanismus tzv. žluté karty. Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU [email protected]

Kooperativa se ptala klientů, co čekají od penzijní reformy Lidé od spoření na stáří očekávají garanci zhodnocení vložených prostředků a nezávislost na politice, zjistil průzkum mezi klienty pojišťovny Kooperativa. Jeho výsledky představil ředitel Úseku pojištění osob Kooperativy Filip Král. pojištění a současně jsou oprávněni prodávat i produkty II. důchodového pilíře. Co jste zjistili? Oslovili jsme téměř 700 našich nejúspěšnějších prodejců životního pojištění, abychom zjistili, co jejich klienti od spoření na důchod očekávají. Nejvíce respondentů (85 %) uvedlo garanci návratnosti a zhodnocení vkladů. Na druhém místě v žebříčku důležitosti zazněla nezávislost na politické situaci (78 %), třetí místo obsadila flexibilita (75 %), tedy mj. možnost jednorázové výplaty na konci spoření, možnost vybírat část naspořených prostředků v průběhu spoření nebo možnost úpravy výše platby.

Jak jsou občané připraveni na změny, které jim přináší důchodová reforma? Situaci okolo důchodové reformy i vývoj jednotlivých produktů zajištění na stáří dlouhodobě sledujeme. V každém případě považujeme za pozitivní, že se o tomto problému začalo ve společnosti mluvit. Zjistili jsme ovšem, že lidé se v problematice velmi špatně orientují a mají o jednotlivých variantách velmi nedostačující informace. Velmi často spoléhají na stát, nebo řešení svého zajištění na stáří stále odkládají. Abychom se přesněji dozvěděli, co lidé od zajištění na stáří očekávají, zpracovali jsme si exkluzivní průzkum mezi pojišťovacími poradci, kteří úspěšně prodávají životní

Čeho se naopak nejvíce obávají? Z průzkumu vyplynulo, že největší obavy lidé (86 %) spatřují v doživotním závazku, tedy nemožnosti přerušení nebo vystoupení z II. důchodového pilíře. Dalšími výraznými negativy, které na této variantě penze klienti vidí, je absence garance zhodnocení (78 %) a politická nejistota (76 %). Jako nevýhodu uvedlo také 63 % respondentů, že se jim sníží penze ze základního průběžného systému. Nabízejí komerční pojišťovny nějakou alternativu pro zajištění na stáří? Samozřejmě, většinou se jedná o produkty postavené na bázi životního pojištění. Například naše pojišťovna připravila PENZI S GARANCÍ, která nabízí garantované zhodnocení vložených prostředků a podíl na zisku.

V posledních čtyřech letech tak získali naši klienti roční výnos kolem 4 %. Druhou zásadní výhodou je flexibilita. Klienti mohou měnit výši pojistného, případně si peníze v průběhu pojištění vybírat nebo dokonce platby po dohodě s pojišťovnou přerušit. Pojistné plnění si pojištěný může nechat vyplatit jednorázově, nebo může zažádat o výplatu pravidelného důchodu, přičemž si z obou variant může vybrat až do konce pojistné doby. Pro zajištění na stáří ale většinou klienti požadují zaručenou výplatu penze. Garantujete mu pevnou částku? Penze s garancí přináší zejména předem definovanou jistotu zhodnocené penze. Klient sjednáním smlouvy získá garanci, že jeho zůstatek na účtu se převede na měsíční penzi tak, že se klientovi vyplatí v drtivé většině případů více peněz, než jaký měl zůstatek na účtu. Například pokud bude mít na účtu před zahájením výplaty penze přesně 1,000.000 Kč a požádá nás o výplatu penze na 30 let, budeme mu vyplácet nejméně 3689 Kč měsíčně. Celkově mu tedy garantujeme výplatu částky 1,328.040 Kč, což představuje garanci na zhodnocení 2,1% p.a. ročně. Tato garance je dána technickou úrokovou mírou ve výši 2,4 %, kterou poskytujeme jak na spořící dobu, tak i na výplatní fázi. Milan Káňa tiskový mluvčí, Kooperativa pojišťovna a.s. [email protected]

Průzkum

37

Statistika je služba Sekce hospodářské politiky SP ČR uspořádala schůzku s odborníky z Českého statistického úřadu (ČSÚ) a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) zaměřenou na zlepšení informovanosti členských svazů o statistických datech. Členské svazy si stěžují na to, že jim chybějí některé statistické údaje potřebné pro jejich práci. Mají i výhrady ke způsobu vykazování dat. Současně se obávají, že připravovaným přesunem z resortního šetření na úroveň státu ztratí přístup k potřebným údajům anebo budou mít k dispozici pouze součty nepřesných čísel. Rovněž považují za velmi důležitou verifikaci vstupních údajů od jednotlivých zpravodajských jednotek. S cílem vyjasnit si problematiku přímo se statistiky uspořádal SP ČR 26. června setkání se zástupci ČSÚ zaměřené na datovou základnu odvětvových statistik a jejich vypovídací hodnotu. Mezi odborníky, kteří přijali pozvání, byli i analytici MPO a místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal (viz foto). Ve svém příspěvku nejprve připomněl legislativní ukotvení úřadu zákonem o státní statistické službě a související legislativou Evropské unie. Zdůraznil, že ČSÚ každoročně vydává vyhlášku s programem statistických zjišťování a odůvodněním, proč příslušné údaje zjišťuje. Za rizikové body statistických zjišťování Stanislav Drápal označil nebezpečí narušení srovnatelnosti dat v časové řadě způsobené změnou metodiky či změny v obsahu a kvalitě statistických informací na kvalitu rozhodovacích procesů. Zástupci odvětvových svazů uvedli konkrétní problémy, s nimiž se při zjišťování statistických údajů potýkají. Jde například o strukturu různých statistik nebo skutečnost, že některá data bývají nedostupná, neboť možnost jejich sběru je limitována existujícími pravidly jejich ochrany. Výstupem schůzky bylo doporučení pro svazy, aby své požadavky na výstupy specifikovaly podle svých potřeb. SP ČR i ČSÚ

jsou ochotny při zpracování statistik nadále spolupracovat a nevylučují principiální změnu v přístupu k respondentům případným nákupem dat od organizací. Stanislav Drápal upozornil, že Eurostat ukládá zemím EU povinnost vykazovat stejná data, ale uznal problém v některých statistických výstupech ČSÚ. Doporučil proto konkrétní požadavky řešit přímo s vrchním ředitelem sekce produkčních statistik Josefem Vláškem, například dohodou o nadstandardních výstupech. Eva Aliapuliosová Sekce hospodářské politiky SP ČR [email protected]

Nový jednotný portál pro přístup k podnikovým finančním nástrojům EU Evropská komise (EK) spustila portál poskytující přehledné, úplné a aktuální informace o zárukách, půjčkách a rizikovém kapitálu. Firmy v něm mají nový zdroj informací ohledně získání potřebných financí. Stránky http://bit.ly/15DVP3c jsou určeny především malým a středním podnikům. Informují o prostředcích z rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), zahrnují facilitu mikrofinancování Progress, nástroj pro sdílení rizik (7. RP), půjčky EIB pro malé a střední podniky a také národní a regionální operační programy provádění cílů politiky soudržnosti v jednotlivých členských státech. Zájemci zde kromě seznamu institucí a popisu poskytovaných půjček naleznou i potřebné kontakty na kompetentní osoby. (red) 38

Statistika

Zaměstnanci Severní energetické

Neplaťte za slunce. Volte českou energii. www.7.cz

SPEKTRUM Jubilující MSV Brno se neohlíží, hledí do budoucnosti Obnovitelné zdroje energie maraton s překážkami

Recommend Documents