speciální pĜíloha 38. ýísla
Evropská unie
SPECIÁLNÍ PěÍLOHA TěICÁTÉHO OSMÉHO ýÍSLA
Evropská unie
Od bĜezna do záĜí tohoto roku se obþané deseti evropských zemí, mezi kterými nechybí ýR, rozhodují o dĤležitém kroku v historickém vývoji svých státĤ. V deseti zemích obþané urþí, zda se jejich zemČ pĜipojí k myšlence jednotné Evropy þili zda se stane þlenem organizace nesoucí jméno Evropská unie, nebo zda budou i nadále fungovat mimo ní. Dnešní ýíslo vám pĜináší nČkolik základních údajĤ z historie této organizace, o jejích hlavních orgánech a þásti z pĜístupové smlouvy, kterou EU s naší republikou podepsala. Jako možní budoucí euroobþané byste mČli mít o Evropské unii alespoĖ základní znalosti a k jejich nabytí vám pomĤže právČ následující pĜíloha. -sik-
Z historie Úvahy o jednotné Evropď provázejí její obyvatele již dlouhý Āas, významným impulsem pro praktické provedení tďchto myšlenek byla zejména tragédie obou svďtových válek, která postihla pĢedevším evropský kontinent zpĪsobem do té doby nemyslitelným.
obranném spoleĀenství, podepsaná v PaĢíži 27. 5. 1952. Tu však v roce 1954 odmítl ratifikovat francouzský parlament. Její úlohu proto ĀásteĀnď pĢevzala Západoevropská unie (vznikla ve stejném roce z dĢíve založené Západní unie, souĀasnď byly pĢijaty Itálie a SRN)
18. dubna 1951 byla šesti evropskými státy (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková republika Nďmecko) podepsána tzv. PaĢížská smlouva o založení Evropského spoleĀenství uhlí a oceli (ESUO), která vstoupila v platnost 27. Āervence následujícího roku. PĢestože se jednalo o spolupráci ve výrobď uhlí a oceli, hlavním cílem smlouvy byla snaha o trvalý mír v Evropď založená na základď jejího postupného sjednocování. K prohloubení spolupráce mezi šesti státy ESUO a také k další mezinárodní kontrole v té dobď odzbrojující se SRN mďla sloužit Smlouva o Evropském EU / 1
speciální pĜíloha 38. ýísla
Evropská unie Na benátském setkání 29.5. 1956 bylo produkty a pro obchodování mimo Spolerozhodnuto zahájit mezivládní jednání, Āenství byl pĢijat jednotný celní sazebník. která nakonec skonĀila pĢijetím dvou tzv. ġímských smluv. Ty zakládaly 1. ledna 1973 se novými Āleny ES staly Evropské hospodáĢské spoleĀenství Dánsko, Irsko a Spojené království (EHS) a Evropské spoleĀenství atomo(norské pĢistoupení se neuskuteĀnilo z vé energie (ESAE, Āasto též Euratom). dĪvodu zamítavého referenda Obď smlouvy byly šesti státy zúĀastnďnými na ESUO podepsány 25. bĢezna Na paĢížském summitu v prosinci 1974 1957 a v platnost vstoupily 1. ledna byla pĢijata deklarace zĢizující Evropskou 1958. Základním úkolem EHS bylo podradu. Ta se mďla scházet tĢikrát roĀnď porovat vytvoĢení spoleĀného trhu a jako orgán pro rozhodování základních pĢispívat k rozvoji ekonomického života a politických otázek a Ģešení nejvážnďjších stálému hospodáĢskému rĪstu postupproblémĪ v rámci ES. ným sbližováním hospodáĢské politiky První volby do Evropského parlamentu Ālenských státĪ na základď všeobecného a pĢímého volebVzhledem ke shodné Ālenské základnď ního práva (všeobecné = volí všichni všech tĢí spoleĀenství a také obdobnému svéprávní, pĢímé = volí pĢímo vybrané základnímu úĀelu (=>spoleĀný trh a kandidáty, nevolí žádné volitele, kteĢí by vzájemná spolupráce na nadnárodní poté rozhodovali o kandidátech jako úrovni) zaĀala být tato tĢi samostatná napĢ. pĢi prezidentských volbách v USA) spoleĀenství vnímána jako celek, pro se konaly v Āervnu 1979. který se vžil výraz Evropská spoleĀenNa poĀátku roku 1981 se desátým ství (ES). Cílem SpoleĀenství bylo dát Ālenem Evropských spoleĀenství stalo jeho obĀanĪm mír a prosperitu v rámci ġecko „stále užšího spojení“. V roce 1986 vstoupily do ES Španďlsko a Portugalsko. V roce 1961 byla uzavĢena smlouva o V prosinci 1990 byly v ġímď zahájeny pĢidružení s ġeckem r. 1961 s dobou dvď mezivládní konference, jejichž cílem trvání 20 let a dne 20.7. 1963 smlouva s bylo podruhé podstatnď revidovat dosakoloniemi a závislými územími Ālenských vadní zakládací smlouvy. státĪ. RoĀní jednání vyvrcholilo v Maastrichtu ve dnech 9. a 10. prosince 1991, kde hlavy státĪ a vlád Ālenských zemí pĢijaly K 1. Āervenci 1968 byla mezi Ālenskými návrh smlouvy o Evropské unii, který státy zrušena cla na dovoz prĪmyslobyl následnď slavnostnď podepsán vých výrobkĪ. Do 18 mďsícĪ byla 7.února 1992 rovnďž v Maastrichtu. Od odbourána i všechna cla na zemďdďlské této chvíle mluvíme o Evropské unii. Od 1. ledna 1993 tak byly, až na urĀité výjimky, naplnďny ĀtyĢi základní ekonomické svobody: 1. volný pohyb zboží mezi Ālenskými státy bez jakýchkoli pĢekážek; 2. volný pohyb osob mezi Ālenskými zemďmi s právem usadit se, pracovat a žít v kterékoli zemi ES; 3. volný pohyb kapitálu mezi Ālenskými zemďmi bez jakýchkoli omezení a pĢekážek; volný prostor pro poskytování služeb po celém území ES.
Dosud poslední rozšíĢení se uskuteĀnilo k 1. lednu 1995, kdy se Āleny EU staly Finsko, Rakousko a Švédsko. Referendum o pĢístupu Norska z listopadu 1994 skonĀilo opďt s negativním výsled-
kem a Norské království se Ālenem EU nestalo. Konference, zahájené v roce 1996 v Turínď a ukonĀené 2.5. 1997 podpisem tzv. Amsterdamské smlouvy. Smlouva, EU / 2
speciální pĜíloha 38. ýísla
Evropská unie Od poloviny devadesátých let podalo 10 Referenda o EU zemí stĢední a východní Evropy (ÿR, Slovensko, Polsko, MaĊarsko, EstonStát Pro (%) ÚĀast (%) sko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, RuMalta 53,65 92 munsko a Bulharsko) a Kypr oficiální Slovinsko 89,61 60,29 žádost o Ālenství v EU (s Maltou, která MaĊarsko 83,76 45,62 podala žádost dĢíve, byla jednání Litva 90,97 63,3 obnovena) Slovensko 92,46 52,15 Polsko 77,44 58,85 Dne 1. ledna 1999 byla na svďtové trhy ÿR 13. – 14.6. 2003 Estonsko 14.9. 2003 uvedena jednotná mďna "euro", která je Lotyšsko 20.9. 2003 hlavní souĀástí hospodáĢské a mďnové Kypr unie jedenácti Ālenských státĪ Evropské která vstoupila v platnost 1. 5. 1999, unie (SRN, Francie, Belgie, Nizozemí, reviduje Smlouvu o EU i zakládací Lucembursko, Itálie, Irsko, Španďlsko, ġímské smlouvy (napĢ.: Evropská rada Portugalsko, Finsko, Rakousko). bude moci oznaĀit Ālenský stát, který se 14.2. 2000 na konferenci v Nice byla neĢídí základními zásadami EU (svobopĢijata smlouva, která pĢipravuje da, demokracie, lidská práva a základní pĢizpĪsobení fungování evropských insvobody, právní stát) a hrubď je stitucí pĢijetí vďtšího poĀtu nových porušuje. Takovému státu mohou být, státĪ. za stálé platnosti povinností, pozastavena nďkterá práva, zejména právo hlaDne 16. dubna 2003 byla v Athénách sování v Radď EU; v nďkterých otázkách podepsána smlouva o pĢistoupení ÿR tĢetího pilíĢe (vnitro a justice) získala a dalších devíti kandidátských zemí Rada oprávnďní rozhodovat upravenou (Slovensko, Polsko, MaĊarsko, Litva, kvalifikovanou vďtšinou (kvalifikovaná Lotyšsko, Estonsko, Kypr, Malta, vďtšina = 2/3) na rozdíl od jednomyslSlovinsko) k Evropské unii. nosti)
VRCHOLNÉ ORGÁNY EU EVROPSKÁ RADA x je hlavním politickým orgánem EU, je to strategický orgán odpovďdný za základní politická rozhodnutí, Ģešení závažných politických problémĪ a urĀování smďru evropské integrace. x hlavním úkolem Evropské rady je dávat podnďty pro rozvoj Unie a vymezovat její obecné politické smďry. x skládá se z prezidentĪ, respektive ministerských pĢedsedĪ Ālenských zemí a z pĢedsedy Komise, kterým jsou nápomocni ministĢi zahraniĀí a Ālenové Komise. x od roku 1986 se schází nejménď tĢikrát roĀnď (tzv. summity EU). x PĢedsednictví Evropské rady se odvozuje od pĢedsednictví Rady EU. x je pĢímo zodpovďdná za oblast dvou pilíĢĪ EU - za SpoleĀnou zahraniĀní a bezpeĀnostní politiku (druhý pilíĢ) a za policejní a justiĀní spolupráci v trestních vďcech (tĢetí pilíĢ).
EU / 3
speciální pĜíloha 38. ýísla
Evropská unie
RADA EU (Rada ministrĤ) x je legislativním a výkonným orgánem, reprezentuje Ālenské státy, mĪže rozhodovat o všech otázkách integrace (znaĀná Āást legislativy musí být schválena i Radou i parlamentem EU) x každá Ālenská zemď je v ní zastoupena na ministerské úrovni (neexistuje stálé Ālenství – konkrétní sestava je odvozena od tématu setkání, když se jedná o ekonomice, sejdou se ministĢi financí, obchodu a prĪmyslu, když o zemďdďlství, ministĢi zemďdďlství, atd. x Rada se schází každý mďsíc a rozhoduje i o záležitostech SpoleĀné zahraniĀní a bezpeĀnostní politiky. x v pĢedsednictví Rady se Ālenské zemď stĢídají po šesti mďsících podle pĢedem daného poĢadí. PĢedsednická zemď pĢipravuje a Ģídí všechna zasedání, vypracovává návrhy kompromisĪ a hledá Ģešení problémĪ pĢedložených Radď, urĀuje tak smďr jednání EU. Zejména menší Ālenské zemď proto trvají na zachování rotaĀního pĢedsednictví. x návrhy musí schválit buĊ kvalifikovanou vďtšinou (62%) nebo jednomyslnď. (ÿR bude mít v Radď 12 hlasĪ, nejvíc má Nďmecko, Británie, Francie a Itálie – 29 hlasĪ) x sídlem Rady je Brusel (v dubnu, Āervnu a Ģíjnu se zasedání konají v Lucemburku) I-net: ue.eu.int
EVROPSKÁ KOMISE: x Evropská komise je administrativa ES/EU, je srdcem Evropy, ze kterého ostatní instituce Āerpají energii a inspiraci x v souĀasnosti se skládá z 20 ĀlenĪ (komisaĢĪ), jmenovaných dohodou Ālenských státĪ na 5 let (po rozšíĢení jmenuje každý Ālenský stát jednoho zástupce). KomisaĢi musí být nezávislí na svých vládách a jednají jen ve prospďch Evropské unie. Každý komisaĢ zodpovídá za urĀitou oblast nebo nďkolik oblastí (takzvané portfolio). x komise se podílí se na tvorbď legislativy EU, dĢív než rada a Evropský parlament schválí legislativní dokument, potĢebují návrh vypracovaný Komisí. x zabezpeĀuje fungování jednotného trhu EU x udržuje, Ģídí a dále rozvíjí zemďdďlskou a regionální politiku EU x stará se o rozvojovou spolupráci se zemďmi stĢední a východní Evropy, Karibiku, TichomoĢí, atd. x pĢipravuje programy na podporu rozvoje vďdy a techniky x zabezpeĀuje provádďní primárních smluv (ġímské smlouvy, Smlouva o Evropské unii a další) i aktĪ vydaných na jejich základď (naĢízení, smďrnice, rozhodnutí). x je správcem spoleĀného rozpoĀtu. Na základď zmocnďní mĪže samostatnď vydávat normy administrativního charakteru. x vystupuje jménem SpoleĀenství pĢi jednáních o dohodách o obchodní a hospodáĢské spolupráci se tĢetími zemďmi. x je ochráncem právního systému ES. Po zjištďní porušení práva ES mĪže podat proti rušiteli žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. x schází se obvykle jednou týdnď a svá rozhodnutí schvaluje prostou vďtšinou. x má pĢibližnď 20 000 zamďstnancĪ, z nichž pĢibližnď 15% tvoĢí pĢekladatelská a tlumoĀnická služba. x Komise sídlí v budovď Breydel v Bruselu. PĪvodní sídlo sekretariátu Komise, budova Berlaymont, která byla po témďĢ 40 let symbolem evropské integrace, EU / 4
speciální pĜíloha 38. ýísla
Evropská unie byla ze stavebnď-technických dĪvodĪ (kvĪli kontaminaci azbestem) uzavĢena a v souĀasné dobď je v rekonstrukci.. I-net: europa.eu.int
radioaktivním
EVROPSKÝ PARLAMENT x x x x
je nejvďtším mnohonárodním parlamentem na svďtď zastupuje pĢibližnď 375 milionĪ evropských obĀanĪ v 15 zemích Unie sídlo má ve Štrasburku v souĀasné dobď se skládá z 625 „europoslancĪ“ (Smlouva z Nice zvyšuje jejich poĀet na až 732, ÿR bude mít v Parlamentu 20 poslancĪ, stejnď jako MaĊarsko, Slovensko bude zastupovat 13 poslancĪ, nejvďtší zastoupení bude mít Nďmecko 99 poslancĪ) x poslanci se scházejí jeden týden v mďsíci na plenárním zasedání. Mezi plenárními zasedáními zasedají poslanci ve dvaceti stálých výborech, které se však schází v Bruselu. Kromď stálých výborĪ mohou být vytvoĢeny ještď podvýbory, doĀasné výbory Āi vyšetĢovací výbory x Volební období Parlamentu je pďtileté. Volební systém do není jednotný, liší se podle tradic a ústavních pravidel jednotlivých Ālenských zemí. x Poslanci Evropského parlamentu mezi sebou volí pĢedsednictvo, které se skládá z pĢedsedy a Ātrnácti místopĢedsedĪ. Mandát pĢedsedy EP trvá 30 mďsícĪ. PĢedseda reprezentuje EP na mezinárodní úrovni a pĢi jednáních s dalšími institucemi. PĢedsednictvo a generální sekretariát EP sídlí v Lucemburku x jeho funkce jsou: a) legislativní (schvaluje právní normy závazné pro Ālenské státy) b) rozpoĀtová (schvaluje každý rok rozpoĀet EU) c) kontrolní (kontroluje provádďní politiky EU v rĪzných oblastech) x Parlament tak napĢ.: vyslovuje souhlas se jmenováním pĢedsedy a ĀlenĪ Evropské komise,vyslovením nedĪvďry mĪže Komisi donutit k rezignaci, vyslovuje souhlas pĢi uzavírání mezinárodních dohod,… x PĢímá volba (od roku 1979) dala Evropskému parlamentu potĢebnou politickou legitimitu a pĪvodnď poradní shromáždďní postupnď získávalo stále vďtší vliv. x zasedání EP jsou otevĢená pro tisk i veĢejnost I-net: www.europarl.eu.int
EVROPSKÝ SOUDNÍ DVģR (ESD) x kontroluje dodržování smluv a legislativních opatĢení EU, je nejvyšší instancí práva Evropských spoleĀenství a je vázán pouze jím x dnes se skládá se z 15 soudcĪ a 9 generálních advokátĪ (po rozšíĢení jich bude 25 – každý Ālenský stát jmenuje jednoho soudce na dobu 6 let s možností opďtného jmenování). Velkou porotu bude tvoĢit 13 soudcĪ. Soudci volí ze svého stĢedu pĢedsedu ESD. Jeho funkĀní období trvá tĢi roky. x hlavním úkolem ESD je dohlížet na dodržování práva pĢi výkladu a provádďní zakládacích smluv. x zajišĨuje jednotnost výkladu a aplikace práva EU po celém jejím území x kontroluje legitimitu rozhodování Rady a Komise (vĀetnď jejich pĢípadné neĀinnosti), rozhoduje o podáních a dotazech z oblasti práva, které vznášejí soudy Ālenských státĪ. x nemá však žádnou pravomoc nad aplikací a interpretací vnitrostátního práva Ālenských státĪ s výjimkou pĢípadĪ, kdy se toto dostane do konfliktu s právem EU / 5
speciální pĜíloha 38. ýísla
Evropská unie EU. V takové situaci rozhoduje jako kompetenĀnď nejvyšší instituce, proti jejímuž rozhodnutí není odvolání x K Soudnímu dvoru se mĪže obrátit každý Ālenský stát, který se domnívá, že jiný Ālenský stát porušil komunitární právo x soud mĪže státĪm, které nesplní jeho rozhodnutí uložit paušální pokutu nebo penále. x soud sídlí v Luxembourgu, zasedá v plénu nebo v senátech složených ze tĢí Āi pďti soudcĪ. I-net: curia.eu.int
EVROPSKÝ ÚýETNÍ DVģR x kontroluje, zda EU nakládá prostĢedky ze svého rozpoĀtu podle rozpoĀtových pravidel a pĢedpisĪ a na úĀely, pro které byly tyto výdaje urĀeny x je garantem toho, že budou respektovány urĀité morální, správní a úĀetní principy x kontroluje soulad pĢíjmĪ a výdajĪ, i to, zda byly prostĢedky využity efektivnď a v souladu s pĪvodními úmysly x úĀetní dvĪr tvoĢí a i nadále bud tvoĢit jeden zástupce z každého Ālenského státu. Ālenové jsou jmenováni na dobu šesti let vďtšinovým rozhodnutím Rady. x v pĢípadď, že ÚĀetní dvĪr objeví chyby, nesrovnalosti nebo potenciální pĢípady zpronevďry, upozorní na nď pĢíslušné instituce a další orgány, které pak zjednají nápravu (ve zkratce: EÚD je prostď takový Job v evropském balení – drzá poznámka autora) x vydává výroĀní zprávy nebo mimoĢádné zprávy bďhem roku I-net: www.ecb.int
Datumy našeho pĜibližování ke vstupu do Evropské unie 13.6. 1988 ýSSR pĜedala Evropskému spoleþenství (ES) diplomatickou nótu, ve které projevila ochotu navázat oficiální vztahy s Evropským hospodáĜským spoleþenstvím (EHS)
13.12. 1997 Summit EU v Lucemburku rozhodl spustit v bĜeznu 1998 vstupní proces s jedenácti kandidáty. 31.3. 1998 ýR, Polsko, Maćarsko, Estonsko, Slovinsko a Kypr zahájily individuální vstupní rozhovory o pĜijetí do EU.
1.2. 1989 Rada ministrĤ ES povČĜila Komisi ES, aby zahájila pĜípravné rozhovory o dohodách o pĜidružení ýeskoslovenska, Polska a Maćarska
1.6. 2002 V platnost vstoupila euronovela Ústavy ýR
16.12. 1991 V Bruselu byla podepsána dohoda o pĜidružení ýSFR k ES
12.-13.12. 2002 Na summitu v Kodani ukonþila ýR spolu s dalšími (teć již devíti) kandidáty jednání o vstupu do EU.
4.10. 1993 V Lucemburku byla podepsána dohoda o pĜidružení ýR k ES
16. dubna 2003 Zástupci patnácti stávajících a deseti kandidátských zemí symbolicky podepsali v Aténách smlouvu o pĜistoupení k EU.
23.1. 1996 Premiér Václav Klaus pĜedal v ěímČ oficiální žádost ýR o vstup do EU.
13.-14.6. 2003 V ýR se koná referendum, ve kterém obþané rozhodují zda souhlasí se vstupem do EU za dojednaných podmínek uvedených ve SmlouvČ o pĜistoupení
EU / 6
speciální pĜíloha 38. ýísla
Evropská unie
Ze Smlouvy o pĜistoupení Smlouva o pĢistoupení je mezinárodní smlouvou uzavĢenou mezi stávajícími státy Evropských spoleĀenství a deseti novď pĢistupujícími státy. Tímto dokumentem strany projevují vĪli rozšíĢit Evropskou unii k 1 kvďtnu 2004. Smlouva o pĢistoupení má témďĢ 5000 stran textu, obsahuje kromď obecných pravidel také specifická ustanovení, ve kterých se odráží výsledky vyjednávání z bĢezna 1998 až prosince 2002.
Základní þást
– vlastní Smlouva obsahuje tĢi Ālánky: ýlánek 1: Deset státĪ se stává Āleny EU a smluvními stranami všech platných smluv, na nichž je EU založena podle podmínek sjednaných v tzv. Aktu o pĢistoupení ýlánek 2: stanoví vstup v platnost Smlouvy o pĢistoupení, a to k pevnď urĀenému datu 1. kvďtna 2004 za podmínky, že bude smlouva pĢijata všemi smluvními stranami. Smlouva je neplatná jen pro tu zemi, která ji odmítla pĢijmout. ýlánek 3: smlouva je vyhotovena v jednom výtisku ve 21 jazyce, pĢiĀemž všechna znďní mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády italské republiky.
Akt o pĜistoupení
má v pďti Āástech 62 ĀlánkĪ: První þást: „Principy“ definuje základní pojmy a stanovuje základní zásadu, že dnem pĢijetí se zakládající smlouvy a další právní akty EU stávají závaznými pro Ālenské státy. Druhá þást: upravuje poĀty zástupcĪ nových Ālenských státĪ v Evropském parlamentu, v Evropské radď, Evropského soudního dvora. TĜetí þást: „Trvalá opatĢení“ upravuje nutné technické adaptace práva ES v souvislosti s rozšíĢením EU ýtvrtá þást: „DoĀasná opatĢení Aktu o pĢistoupení“ obsahuje pĢechodná období a výjimky pro každou pĢistupující zemi, také stanovuje výši pĢíspďvkĪ ÿR do
spoleĀného rozpoĀtu a výši pĢíjmĪ ÿR z tohoto rozpoĀtu Pátá þást: ochranné doložky – možnost pĢijmout ochranná opatĢení, pokud se v souvislosti s rozšíĢením objeví u Ālenské Āi pĢistupující zemď vážné problémy v nďkterém sektoru ekonomiky ZávČreþný akt: shrnuje výsledek jednání, obsahuje výĀet všech dokumentĪ
Výsledky jednání o podmínkách pĜistoupení ýR k EU ve vybraných oblastech: Základní þtyĜi ekonomické svobody – 1.) volný pohyb zboží – zboží vyrobené v jedné Ālenské zemi mĪže vstupovat na trh dalších Ālenských zemí bez jakýchkoli pĢekážek, takovýto pĢesun zboží mezi zemďmi EU není považován za zahraniĀní obchod 2.) volný pohyb osob – právo usazovat se, pracovat, podnikat a bez diskriminace žít v jakékoli Ālenské zemi. (EU požádala o výjimku a Ālenské státy mohou zavést až sedmileté pĢechodné období, ve kterém není možný volný pohyb pracovníkĪ, vďtšina zemí poĀítá s pĢechodným opatĢením nejdéle na 2 roky) 3.) volný pohyb služeb – v oblastech bankovnictví, pojišĨovnictví, investiĀní služby, trh s cennými papíry, doprava + otevĢený pĢístup k veĢejným zakázkám vyhlašovaným v Ālenských zemích národními nebo místními orgány. 4.) volný pohyb kapitálu – veškeré úhrady transakcí spojených s pohybem zboží, služeb Āi osob probíhají bez jakýchkoli omezení (ÿR vyjednala sedmileté pĢechodné období pro nabývání zemďdďlské pĪdy a lesĪ obĀany Ālenských zemí EU u nás a pďtileté pĢechodné období pro nabývání nemovitostí urĀených k vedlejšímu bydlení (chaty, rekreaĀní objekty,…) obĀany Ālenských státĪ EU) EU / 7
speciální pĜíloha 38. ýísla
Evropská unie VČda a výzkum – ÿR již od 90. let ZemČdČlství – ÿR bude mít možnost spolupracuje s EU na rámcových progravyvážet zemďdďlské výrobky do jiných mech výzkumu a vývoje Ālenských zemí bez omezujících cel a Školství – tato oblast je plnď v kompetarifĪ tenci Ālenských státĪ, již dnes využívají Doprava – získáme možnost studenti z ÿR evropských studijních neomezeného pĢístupu na trhy jednotprogramĪ, jakými jsou napĢ.: Socrates livých Ālenských státĪ v oblasti mezinánebo Leonardo da Vinci rodní silniĀní, letecké, námoĢní, vnitroKultura a audiovize – dle smďrnic zemské vodní a postupnď i železniĀní „Televize bez hranic“ vyplývá provozovadopravy (EU i ÿR vzájemnď dojednaly, že telĪm televizního vysílání vyhradit pro bďhem pĢechodného období pďti let platí evropská díla tam, kde je to proveditelné, na území obou stran zákaz vykonávání nadpoloviĀní podíl celkového vysílacího vnitrostátní nákladní dopravy (kabotáže) Āasu každého svého programu ) Životní prostĜedí – ÿR vyjednala tĢi DanČ – ÿR se zavázala dát do souladu pĢechodná období na zavedení evropĀeskou legislativu s daěovým právem ských norem (od 31.12. 2006 musí být Evropských spoleĀenství, srovnatelnď se 50-65 procent obalového odpadu znovu systémy Ālenských státĪ EU. Vyjednali využito a u každého obalového materiálu jsme však pĢechodná období pro posmusí být procento recyklace minimálnď tupné navršování spotĢebních daní a 15 procent (to jsem sám zvďdav…), DPH (daě z pĢidané hodnoty) v urĀitých odklad pro výstavbu Āistíren mďstských oblastech (napĢ.: tabákové výrobky, doodpadních vod, teplárna PĢerov a Nová dávky tepel. energie, stavební práce pro huĨ a.s. nemusí do 31.12. 2007 doúĀely bydlení). držovat stanovené emisní limity pro HospodáĜská a mČnová unie – koruna produkování SO2 do ovzduší) bude nahrazena eurem až po splnďní Spravedlnost a vnitro – závazky pro podmínek kritérií stanovených Maastazylovou a vízovou politiku, policejní a richtskou smlouvou (míra inflace, výše soudní spolupráci, boj proti organischodku veĢejných financí, státního zovanému zloĀinu, atd. (po pĢípadném vstupu nedojde k okamžitému zrušení dluhu, úrokové míry, atd.) pasových kontrol, kdo má obĀanský Sociální politika a zamČstnanost – prĪkaz vydaný po roce 2001, mĪže se kapitola se vďnuje zejména rovnému zacházení mužĪ a žen, ochranď zdraví a jím prokazovat místo pasu) Celní unie – mezi státy EU jsou zrušena bezpeĀnosti práce vnitĢní cla, zavedena jsou spoleĀná vnďjší Energetika – energetická politika EU se cla, funguje spoleĀný trh orientuje na rozumné a efektivní využití Instituce – v Evropském parlamentu by energií a na snižování závislosti na ÿR po vstupu byla zastoupena 24 dovozech surové ropy. ÿR vyjednala pĢechodné období na oddálení uvolnďní trhu poslanci, v Evropské komisi jedním komisaĢem, v Radď EU 12 hlasy s plynem a na vytvoĢení nouzových zásob ropy.
SPECIÁLNÍ PěÍLOHA TěICÁTÉHO OSMÉHO ýÍSLA
Evropská unie PĜipravil: Šík Zdroje: www.euroskop.cz (Āeská verze stran „vše o EU“) Instituce evropské unie (brožura InformaĀního centra Evropské unie, 2002) InformaĀní leták o Smlouvď o pĢistoupení
EU / 8
