t o p o d s tat n é p r o f i r m y a v e ř e j n o u s p r á v u k v ě t e n | č e r v e n 2 0 1 6 www.facebook.com/moravskehospodarstvi
12– 16 14
před stoletou S Ochrana parkováním pomůže vodouaplikace chytrá
Moravu čekají projekty Speciál: za miliardu Doprava ve městě
ál
Moravumóda: čekají projekty Nová za miliardu lidé sdílejí věci, prostory i jídlo
8 12
ve m ě s
tě •
2 5
va
• dopra
www.moravskehospodarstvi.cz
S p e ci
Dotace na obnovitelné zdroje jsou nejisté Obce a další vlastníci obnovitelných zdrojů energie se opět obávají o dotace. Přesto, že je Energetický regulační úřad již na konci minulého roku schválil, stále je o ně může připravit Evropská komise. Michaela Římanová Spory ministerstva průmyslu a obchodu s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) o miliardové dotace na obnovitelné
zdroje se zdály být u konce. V závěru loňského roku totiž ERÚ na základě nařízení vlády vydaném ve Sbírce zákonů dotace ve výši dvaačtyřicet miliard korun schválil. Stále však hrozí, že elektrárny na obnovitelné zdroje a obce, které obnovitelné zdroje využívají, budou muset dotace vrátit. Evropská komise totiž stále na dotace neudělila notifikaci. Šéfka ERÚ Alena Vitásková se v loňském roce dlouho přela s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem o to, zda jsou notifikace Evropské komise pro udělení dotací opravdu nezbytné. Evropská komise se podle sdělení ERÚ před časem přiklonila na stranu Vitáskové. „Evropská komise v dopise informovala, že vyplacení veškeré podpory musí předcházet její notifikace. Bez té lze podporu
vyplatit jen v případě, že je podpora považována za existující, to podle komise však u žádného případu neplatí. Většina producentů v České republice ji nemá,“ informoval před časem bývalý mluvčí ERÚ Petr Chvojka.
Spor úřadu s ministerstvem Prosincové nařízení vlády je tak podle ERÚ neplatné. „Evropská komise podporu zčásti ani vcelku nepovažuje za existující, tedy projednává ji jako novou podporu. V takovém případě musí být nejdříve notifikace z Bruselu, než se začnou vydávat peníze,“ vyjádřil se současný mluvčí ERÚ Vladimír Černý. Pokračování na str. 2
Pod dohledem: do ulic se stěhuje stále víc kamer Nejsou příliš vidět, zato samy vidí skoro všechno. I v městech u nás jsou stále běžnějším jevem kamerové systémy monitorující dění ve veřejném prostoru. Kromě zvýšení bezpečnosti však také znamenají zásah do soukromí obyvatel měst. Nejmodernější technice stačí k pokrytí celého náměstí ve vysokém rozlišení i jedna jediná kamera. Za nenahraditelného pomocníka v boji se zločinem je považují
policisté. Městští strážníci v Brně vidí záznamy ze tří set kamer po celém městě. „Mají silný preventivní účinek, ovšem vyčíslit kolik přestupků a trestných činů se díky nim nestalo, není možné,“ přiznal strážník Preventivně informačního oddělení Pavel Šoba. V nejlidnatějším moravském městě vloni přibyla desítka kamer, které byly umístěny do nejrizikovějších lokalit.
Těžba ropy na Moravě Cena černého zlata se udržuje na hranici padesáti dolarů za barel, a ovlivňuje i těžbu ropy u nás. Moravské naftové doly musely propustit dvacet procent zaměstnanců a omezují některé aktivity. Těžba ale bude pokračovat i dál. Více na str. 2
„Zásluhou rozsáhlého pokrytí se daří získávat detailní přehled o aktuální situaci, jemuž se pak může podle potřeby přizpůsobovat pohyb a činnost hlídek,“ pochvaloval si Šoba. Jenže pokrytí kamerami má i své kritiky, kteří upozorňují na zasahování do soukromí obyvatel. Se stále modernější technikou se ale mění způsob, jak objektivy v prostoru pracují. Pokračování na str. 12
Prázdniny budou bez dopravních kolapsů, slibují investoři Investoři slibují, že letos bude koordinace dopravních staveb fungovat lépe než loni a díky tomu se podaří zabránit, aby v okolí některých měst nebylo možné projet bez dlouhého čekání v koloně. Podle expertů ale dopravní stavby budou i nadále provázet komplikace. „Aby došlo k zásadní změně, muselo by se zlepšit financování. Zejména pak kontinuální a rovnoměrné čerpání z rozpočtu,“ uvedl dopravní expert Aleš Kratina. ■ Více na str. 14 FOTO: Eugénia Bánovská
Dobrovolníci uklízeli Česko
Sociální bydlení v Brně
Cyklodoprava ve městech roste
Přes 78 tisíc dobrovolníků letos vyrazilo uklízet černé skládky po celé republice. Cílem akce bylo naučit obyvatele a zejména děti, že odpad do přírody nepatří. Jako každému obřímu projektu se ale ani Ukliďme Česko nevyhnulo problémům. Více na str. 4
V Brně se začíná testovat nový model přidělování bytů, který má snížit počet bezdomovců v ulicích a omezit počet ubytoven. V první fázi se projekt zaměří na sociálně slabé rodiny. Nové domovy jich má najít padesát.
V některých městech s vhodným terénem a dopravní infrastrukturou absolvují lidé i pětinu ze všech svých cest na kole. Města vytvářejí nové koncepce, aby cestování na kole bylo nejen ekologické, ale především bezpečné. Inspiraci hledají v zahraničí. Více na str. 15
Více na str. 13
Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský Olomoucký | Zlínský Moravskoslezský | Pardubický Královéhradecký
2
en e rge tika
květen | č er ven 2016
Nízká cena ropy zasáhla i Moravu. Těžit se ale bude dál Propad cen ropy ze 114 dolarů za barel v červnu 2014 na současných ani ne 50 dolarů je způsoben velkým převisem dodávek ropy na světových trzích, ale i válkou mezi jednotlivými producenty. Tato situace dramaticky ovlivňuje všechny společnosti v oblasti ropného průmyslu.
Ladislav Koubek Jen v roce 2015 celosvětově tyto firmy propustily 250 tisíc zaměstnanců a tento trend pokračuje i letos. Propad ovlivnil i těžbu na Moravě. Moravští těžaři ale dokázali adekvátně zareagovat a současná cena
FOTO: Galina Močárová
blížící se padesáti dolarům za barel jim umožní fungovat i do budoucna. Navíc na jižní Moravě objevili nová ložiska ropy a plynu.
Ropa z Moravy představuje v kontextu evropské a světové těžby zanedbatelné procento, a tak naši těžaři nemají možnost cenu jakkoli ovlivnit. Aby ustály
nízké ceny ropy, přijaly Moravské naftové doly úsporná opatření. „Především se omezily investice do průzkumu, nových vrtů a staveb. Omezování těchto činností
vedlo i ke snížení počtu zaměstnanců zhruba o dvacet procent. Většina z plánovaného počtu propouštěných zaměstnanců už ze společnosti odešla. Moravské naftové doly poskytují odcházejícím zaměstnancům na základě kolektivní smlouvy odstupné vyšší o jednu měsíční mzdu nad rámec zákona,“ řekla mluvčí společnosti Dana Dvořáková. Naštěstí propouštění pro zaměstnance přišlo v dobré době, kdy nebudou mít velký problém se uplatnit. „Vzhledem k tomu, že propouštění zaměstnanci mají osvojené pracovní návyky, nepředpokládám, že by se v dnešní době, kdy je po nových zaměstnancích velký zájem, u nás všichni zaevidovali. Pokud ano, rychle si najdou novou práci. Jen pro přehled: jen v březnu a dubnu 2016 ubylo v okrese Hodonín z evidence přes 1 100 uchazečů o zaměstnání. I pro příští měsíce předpokládáme pokles podílu nezaměstnaných, takže zmíněné množství zaměstnanců MND úbytek nezaměstnaných maximálně trochu zpomalí,“ sdělil nám ředitel hodonínského pobočky úřadu práce Radek Hořák. Podle něj je na ropném průmyslu
Cestující mohou už rok třídit odpad. Přímo na vlakovém nástupišti
Dotace na obnovitelné zdroje jsou nejisté Dokončení ze str. 1 Přesto však již vlastníci obnovitelných zdrojů dotace čerpají. Jedná se o elektrárny, teplárny a bioplynové stanice vybudované v letech 2006 až 2012. „Pokud by se nedej bože stalo, že Evropská komise notifikace neudělí, museli by je vrátit,“ varoval Černý.
Díra v rozpočtu To by především pro malé obce bylo komplikované. „Naše obec by přišla o osm set tisíc korun ze svého ročního rozpočtu. Pro obec naší velikosti je to opravdu velká částka. Byla by to katastrofa,“ uvedl starosta Bouzova Zdeněk Foltýn, obce ležící v Olomouckém kraji. Biomasu využívá k vytápění nejen domů, ale také hradu Bouzov. Elektrárny a další zdroje obnovitelné energie, které byly nebo budou připojeny v letošním roce, však dotace zatím nečerpají. Prosincové schválení se totiž týkalo pouze obnovitelných zdrojů vybudovaných v letech 2006 až 2012. Nově vybudovaným zdrojům ERÚ dotace odmítl schválit i v prosinci. Mládek přislíbil, že by je mohly získat právě po notifikaci z Evropské komise. Podle něj k ní mělo dojít v období od února do dubna. Zatím však nebyla udělena.
Noviny do otvoru pro papír, prázdnou lahev do plastu, žvýkačku do směsného odpadu. Už rok mohou cestující na českých nádražích využít nádob na třídění odpadu přímo na nástupištích, někde také přímo v budovách nádraží. Recyklace odpadů má pokračovat. Třídit se už teď dá v některých vlacích, další mají následovat. „Je to všeobecný trend. Lze očekávat, že tak budou vybavena další a další vozidla,“ uvedl mluvčí Generálního ředitelství Českých drah Petr Šťáhlavský. Národní železniční přepravce je ale jen jeden z iniciátorů. Jde o společný projekt ministerstva životního prostředí, Národní rady osob se zdravotním postižením, Českých drah a Správy železniční dopravní cesty. Ti společně loni v květnu umístili na 508 vlakových nádražích po
celé republice 1865 nádob na třídění odpadu. „Vyhodnocení přínosů projektu a jeho funkčnosti teprve
připravujeme. Na základě vyhodnocení projekt případně adaptujeme,“ řekla Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí.
v Jihomoravském kraji závislých 3 000 zaměstnanců. „Moravské naftové doly jsou velmi diversifikovaná a silná společnost. Soustředíme se na aktivity, které z poklesu cen plynu mohou naopak vytěžit. Jde zejména o prodej plynu přímo domácnostem, kdy jako těžaři a jeden z největších velkoobchodníků s plynem umíme zajistit velmi výhodné podmínky pro naše zákazníky,“ uvádí Dvořáková. I když vývoj cen do budoucna je jen těžko odhadnutelný, pracuje společnost s prognózami, které mluví o ceně ropy kolem 50 dolarů za barel.
Blýská se na lepší časy Již tato cenová úroveň znamená dlouhodobou perspektivu a rentabilitu celého ropného průmyslu a také dlouhodobou perspektivu MND, která má jedny z nejnižších nákladů na těžbu ropy. Strategií společnosti je připravit se na novou expanzi ve chvíli, kdy ceny ropy vzrostou. „A tato perspektiva má jasné obrysy mimo jiné i díky tomu, že vloni byla objevena další dvě nová ložiska ropy v Borkovanech a další ložiska plynu na jižní Moravě. Mimochodem, za posledních šest let je úspěšnost průzkumu 49 procent, což je celosvětově jedno z nejvyšších procent úspěšnosti,“ uzavírá Dvořáková.
Kolem pestrobarevných nádob na nádražích každý den projdou desetitisíce lidí. Kromě samotné funkce třídění tak mají pomoct také naučit Čechy třídit odpad. „To je cíl Operačních programů životního prostředí. Když se lidé budou více setkávat s nádobami na tříděný odpad, dostane se jim to více do podvědomí,“ vysvětlila Pospíšilová.
Dohnat Německo Česká republika zatím v třídění odpadu marně dohání západní Evropu. Zatímco Německo má míru recyklace šedesát procent, Češi jsou na 35 procentech. „V Německu jste mohli několik let třídit už ve vlaku, u nás ani na nádražích,“ prohlásil expert na odpady Hnutí duha Ivo Kropáček, který v programu vidí pokrok. „Když se instituce nebudou snažit, aby lidé třídili, tak to dělat nebudou,“ doplnil Kropáček. Michal Čejka
FOTO: archiv
inzerce
4. ročník
odborná konference
Bezpečné a chytré město
Organizátor:
Mediální partner:
16. června 2016, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Konference je určena pro zástupce státní správy a samosprávy z celé ČR, ale i pro všechny se zájmem o nové technologie, které nám významně pomáhají chytrá města vytvářet a posílit bezpečnost v nich. • Nové technologie pro zvýšení bezpečnosti na silnici a na železnici – jsou děti v okolí MŠ, ZŠ na přechodu opravdu v bezpečí? – máte vyřešeno úsporné osvětlení přechodů? – jak zajistit dotace a finanční zdroje pro zbudování těchto opatření?
• Problematika bezpečnosti ve městech a obcích z pohledu policie – podělme se o zkušenosti z praxe • Zajištění bezpečnosti tzv. měkkých cílů ve městech a obcích – nemocnice, školy a veřejné budovy. Zajištění dotačních titulů a dalších finančních zdrojů pro jejich zabezpečení – známe všechny možnosti a způsoby ochrany? – využíváme technologii
forenzního (DNA) značení laviček,sloupů,značek… proti krádeži? • Technologie pro chytrá městaelektronické odbavování cestujících, nákup jízdenek kartou nebo sms, úspory v osvětlení, IT technologie – Jsou všude kolem nás, proč je nevyužít pro obecný prospěch? seznamme se např. s… – košem, co nám dá vědět, až se naplní a s hromadou odpadků si poradí skoro sám
– eletroautomobilem – lampou veřejného osvětlení co nabije elektrokolo i vůz a umožní připojení na wifi – výtahem na solární pohon • Příklady chytrých měst u nás
kv ě t e n | č e r v e n 2 0 1 6
3
en e rge tika
Evropská komise bere energetiky vážněji. Schytala od nich ale také kritiku Jaká je budoucnost teplárenství, trhu s elektřinou a energetického využití odpadů, Na to se snažila odpovědět konference Dny teplárenství a energetiky, která se v Hradci Králové konala už po dvaadvacáté.
Michal Čejka Zřejmě největší zájem vzbudila přednáška výkonného ředitele evropské asociace teplárenství Euroheat & Power Paula Vosse, který se předvedl coby vynikající řečník. A také si nebral servítky. Mluvil o tom, jak toto odvětví Evropská komise dlouho přehlížela. Ovšem časy se změnily. Díky práci této organizace si Komise uvědomila, že kromě dopravy a elektroenergetiky je nutné začít koncepčně řešit také strategii vytápění a chlazení. Tuto strategii schválila Komise v únoru. Místo
Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek, ústřední ředitel Státní energetické inspekce Pavel Gebauer a primátor Hradce Králové Zdeněk Fink při slavnostním zahájení konference. FOTO: Dny teplárenství a energetiky
uhlí se podle ní mají v teplárenství používat především obnovitelné zdroje včetně zbytkového komunálního odpadu nebo odpadního tepla z průmyslu. „Strategie se dá shrnout do čtyř hlavních bodů,“ uvedl Voss. „Vytápění a chlazení bude i nadále představovat největší sektor spotřeby energie. Za druhé, strategie předpokládá významný posun k využívání tepla z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla z průmyslu, které nahradí z velké části uhlí. Za třetí, spoléhat se na staré kotle a spalování fosilních paliv je do budoucna naprosto neudržitel-
né. A za čtvrté, dálkové vytápění bude hrát ve vytápění v EU zásadní roli,“ vypočítal Paul Voss.
Mrtvá unie S Vossem si prakticky ve všech bodech notoval někdejší český premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. „Jsem mile překvapený, že v Bruselu začínají brát vážně možnosti využití dálkového vytápění s akumulací tepla získaného
Méně skládek, ale postupně, shodli se ministři Evropská komise chce do čtyř let zavést oběhové hospodářství, jehož cílem je víc využívat odpad coby energetické suroviny, snížit míru skládkování a zvýšit recyklaci odpadů. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce ale musí mít k tomu potřebná opatření takové parametry, aby byla dosažitelná pro všechny země. Na jednání v Lednici na Břeclavsku se na tom shodli zástupci ministerstev životního prostředí Visegrádské čtyřky spolu s Rumunskem a Bulharskem. Evropská unie chce oběhovým hospodářstvím dosáhnout maximálního využití surovin, výrobků a odpadu. To má podpořit energetickou úsporu a snížení emisí skleníkových plynů. Cíl je do roku 2030 recyklovat 65 procent komunálního odpadu, 75 procent obalových odpadů a závazně snížit skládkování na desetinu objemu veškerého odpadu. Česká republika se podle Brabce nyní dostala pod 50 procent skládkování komunálního odpadu, dřív to bylo až 90 procent.
z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů ke stabilizaci elektrizační soustavy nebo potenciál odpadního tepla z průmyslu pro vytápění budov,“ řekl ke strategii Topolánek. Jinak našel Topolánek pro evropské instituce málo pochvalných slov. K práci Komise byl velmi kritický, především vůči projektu Energetické unie. Tu předseda vlády z let 2006 až 2009 označil za mrtvý projekt. Podle něj jde například výstavba plynovodu Nord Stream II jasně proti cílům této unijní koncepce. Evropská komise sklidila kritiku i za svůj postoj vůči kapacitním trhům, kterými se jednotlivé státy snaží řešit svou výkonovou přiměřenost. Komise podle Topolánka ví o problémech s kapacitními mechanismy, ale není dostatečně silná, aby vůči nim byla schopna efektivně zasáhnout. V panelové diskuzi pod vedením moderátorky Daniely Písařovicové došla řada i na budoucnost emisních povolenek, které zatím nesplňují očekávání, která do nich byla vložena. Jako mnohem účelnější se jeví podle švédského experta na energetiku a odpadové hospodářství Johna Johnssona systém uhlíkové daně, který významným způsobem pomáhá snižovat emise oxidu uhličitého ve Švédsku.
Blíží se zákaz skládkování „Máme ambici do roku 2030 skládkovat pouhých deset procent komunálního odpadu a loni jsme prosadili do zákona, že od roku 2024 bude u nás zakázáno skládkování recyklovatelných nebo jinak využívaných odpadů. Jsou tu ale jiné země jako například Rumunsko nebo další, které skládkují téměř veškerý odpad,“ zdůraznil Brabec. Podle něj je na tom hůře než Česká republika i Bulharsko a vyšší podíl má i Slovensko nebo Polsko, přestože udělalo podle Brabce za poslední léta spoustu práce. „Jdeme ambiciózně západní cestou, ale je jasné, že pozice Rumunska nebo Bulharska je ještě zcela jiná než naše. Pokud by se pro všechny stanovily stejné parametry, je to pro některé nedosažitelné, protože na to země nebudou technologicky připravené,“ dodal Brabec. Podněty k oběhovému hospodářství budou podle ministra ještě řešit experti. „Shodujeme se však na tom, že oběhové hospodářství nemůže být jen o likvidaci odpadu, protože likvidace každé skládky je v budoucnu dražší než technologie. Každá země má však jinou představu o rychlosti postupu,“ doplnil ministr. (ceh)
inzerce
Více než 82 % tepla pro Brno pochází z KVET
cena tepla Teplárny Brno od 1. ledna 2017 zlevní cenu tepla o 5 procent pro všechny své odběratele. Rodinný rozpočet průměrné domácnosti si díky tomu polepší zhruba o 900 korun ročně.
Kombinovaná výroba tepla a elektřiny (KVET) je nejefektivnějším způsobem výroby tepelné energie, který je současně i maximálně ekologický. Městská akciová společnost Teplárny Brno patřila už v době svého vzniku ve třicátých letech díky špičkovým technologiím k průkopníkům kombinované výroby, tzv. kogenerace, kde se v jednom výrobním procesu produkuje teplo pro odběratele a elektřina dodávaná do distribuční soustavy, a stále si drží své místo mezi evropskou špičkou. Kogeneračním způsobem vyrábějí Teplárny Brno v současnosti více než 82 procent své produkce tepla dodávaného do sítě centrálního zásobování teplem. „Cítíme odpovědnost k obyvatelům Brna i k životnímu prostředí,“ potvrzuje obchodní ředitel Tepláren Brno Ing. Vlastimil Sucháček. Souběžná výroba tepla a elektřiny významně šetří palivo, čímž dochází k úspoře primárních energetických zdrojů. Špičkové moderní zdroje Tepláren Brno pracují s účinností bezmála 90 procent – jedná se tedy o maximálně efektivní využití vstupního paliva, kterému v tomto ohledu lokální zdroje logicky nemohou kon-
Cenu tepla se brněnským teplárnám dařilo držet beze změny po pět let od roku 2012, a to přesto, že některé teplárenské společnosti v České republice dokonce opakovaně zdražovaly. Mezi nejvýznamnější opatření, které ke snížení ceny přispělo, patří zvyšování efektivity při distribuci tepla. Zde hraje klíčovou roli výměna zastaralých parovodů za moderní horkovody.
Paroplynový cyklus Tepláren Brno – provoz Červený mlýn.
kurovat. A vzhledem k tomu, že primárním palivem brněnských tepláren je zemní plyn, Brňané se opravdu mohou bez obav hluboce nadechnout. K tomu, aby Teplárny Brno zajišťovaly pro jihomoravskou metropoli i nadále cenově přijatelné a ekologické teplo, neustále investují do nových technologií. Velmi důležitým krokem v tomto směru je výměna zastaralých parovodů za horkovody po celém území města. Tato významná investiční akce s náklady ve výši 1,5 miliardy korun byla zahájena v roce 2010
a s jejím dokončením se počítá o deset let později. Výsledkem se stane v Brně úsporná, čistě horkovodní tepelná síť. „Postupná výměna za horkovody přinese efektivnější distribuci tepla a domácnostem využívajícím nové teplonosné médium tak uspoří dle dosavadních zkušeností v průměru 10–15 procent ve spotřebě tepla,“ zdůrazňuje Sucháček. Výrazně se sníží ztráta v rozvodech, horká voda umožňuje rovněž komfortnější regulaci tepla. Nezanedbatelnou roli hraje opět také ekologický přínos:
FOTO: archiv TB
při náhradě jednoho kilometru parovodu za horkovod klesnou emise CO2 z plynové teplárny zhruba o 336 tun ročně! Systém výroby a distribuce tepelné energie v Brně je tvořen vzájemně propojenou soustavou parních a horkovodních sítí, která je napájena ze čtyř zdrojů tepla v majetku Tepláren Brno. Pátým tepelným zdrojem je zařízení pro energetické využití odpadu brněnské spalovny. V době letní odstávky teplárenských zdrojů je Brno zásobováno výhradně touto tepelnou energií. Převedeno do řeči čí-
sel, 22 procent tepelné energie distribuované tepelnými sítěmi Tepláren Brno je vyrobeno z odpadu, což představuje hospodárnou alternativu k fosilnímu palivu, tedy snížení spotřeby zemního plynu, a je zároveň ideálním řešením pro odpady, které již nelze dále materiálově využít jinak, než uložením na skládku. V příštím roce vyvedou Teplárny Brno z výměníkové stanice spalovny dvě větve horkovodních napáječů pro Líšeň a Vinohrady, zprovoznění je plánováno na podzim roku 2017.
„Průměrná domácnost po přepojení na horkou vodu ušetří podle dosavadních zkušeností cca 10–15 procent ve výdajích za teplo. Pětiprocentním snížením ceny tepla by tak tito zákazníci mohli dosáhnout roční úspory až 15–20 procent,“ zdůrazňuje obchodní ředitel Tepláren Brno Ing. Vlastimil Sucháček. Pětiprocentní zlevnění ceny tepla je také umožněno díky poklesu ceny zemního plynu, který je hlavním palivem tepláren, a jeho strategickým nákupem. Mezi dalšími faktory jsou opatření zvyšující efektivitu výroby na velkých i lokálních zdrojích tepláren a výrazné snížení provozních nákladů společnosti. Pokud nedojde k nečekaným změnám na světovém trhu s energiemi, umožní tato nastavená opatření nižší prodejní cenu tepla dlouhodobě udržet. www.teplarny.cz
4
ž ivo tn í pro s tředí
„Chceme, aby jednou nebylo co uklízet“ Nejen dobrý pocit ze zapojení víc než 65 tisíc dobrovolníků a uklizení víc než 1 600 tun odpadu přetrvává v pořadatelích celorepublikové úklidové akce Ukliďme Česko. Vědí, že úklid mohl být ještě větší. Nebýt občasných problémů s komunikací. A také s větším množstvím peněz. Velké ambice do příštích let zůstávají. Se zajištěným rozpočtem mohla být čísla ještě vyšší. „Akce mohla nabobtnat do ještě větších rozměrů. Ale alfa a omega jsou peníze. Partneři nám slibují, že nám dají vědět do konce roku. A pak si vzpomenou čtrnáct dní před akcí,“ upozorňuje na komplikace předseda organizace Ekosmák Miroslav Kubásek. Organizátoři tak sbírali drobnější částky. Tomu by rádi předešli v příštích letech. Ideální by byl schopný partner, který by vzal projekt pod svá křídla a my nemuseli počítat sumy po desítkách tisíc," upozornil Kubásek, podle něhož měl třetí ročník akce rozpočet jeden a půl milionu korun. Vzorem je pro něj Slovinsko. Tam se do podobného projektu zapojila i armáda nebo prezident. „Vydali detailní report, ze kterého jsme potom vycházeli,“ uvedl Kubásek s tím, že ve Slovinsku se do akce zapojilo deset procent obyvatelstva. „Takové číslo má dopad, že pak úklid jde vlastně samospádem. Letošní vize byla zapojit sto tisíc dobrovolníků. Na konci roku se jich snad dopočítáme,“ prohlásil vysokoškolský pedagog Kubásek. „Chceme, aby jednou nebylo co uklízet,“ dodal. (ceh)
květen | č er ven 2016
Tisíce dobrovolníků a nevybuchlá bomba. I tak vypadá likvidace černých skládek si s tím, že když bylo hotovo, čekal děti ještě další program s hrami a opékáním špekáčků.
Plastové obaly, pneumatiky, domácí spotřebiče, injekční stříkačky a občas zubní protéza. Tak to dnes vypadá na černých skládkách i na březích řek.
Našli také injekční stříkačky
Lucie Sitarová S problémem zaneřáděných a neudržovaných veřejných prostranství se snaží bojovat čím dál více iniciativ a spolků. Asi nejznámější takový projekt Ukliďme Česko, začal frustrací z černých skládek a potřebou s tímto rozšířeným problémem něco udělat. Vznikla proto aplikace, kde mohou lidé černé skládky nahlašovat, ta ale narazila na neochotu úřadů. „Když lidé viděli, že se s nahlášenými černými skládkami nic neděje, tak se začali obracet na nás, proč to teda neuklidíme sami,“ vzpomíná zakladatel iniciativy Miroslav Kubásek, jak vlastně společné uklízení tisíců dobrovolníků začalo. Už v roce 2014 se do akce, která uklidila 280 míst, zapojilo kolem šesti ti-
FOTO: uklidmecesko.cz
síc dobrovolníků. Tento úspěch už první rok vynesl iniciativě ekologického Oscara. I když už akce úspěšně běží třetí rok, Kubáska stále překvapuje obrovský zájem dobrovolníků. Ti se mohou přihlásit online a požádat si o zaslání pracovních rukavic a odpadkových pytlů. Po akci potom vyplní krátký report o počtu dobrovolníků nebo sesbíraném a vytřízeném odpadu. Jen letos se už do parků, luk a lesů vydalo uklízet přes 78 tisíc dobrovolní-
ků. I díky spolupráci s Českým svazem ochránců přírody. Ruku k dílu přiložily i děti, které se zapojují do programu doučování v Muzeu romské kultury v Brně. „Zúčastnili jsme se akce v Kohoutovicích, v lesní školce Šiška. Úzce s nimi spolupracujeme a chtěli jsme, aby v jejich okolí byla příroda bez odpadků,“ vysvětluje Petra Banďouchová, která tuto akci organizovala. „Dětí se zúčastnilo šest a akce se jim moc líbila,“ pochvaluje
Ozvláštnit akci se dobrovolníkům snaží i samo Ukliďme Česko. „Vyhlásili jsme letos také fotosoutěž v kategorii kuriozita, kde je vidět, že není problém do lesa odvézt a vyhodit například starý karavan, sadu několika desítek žehliček, či rozbité umělé zuby,“ popisuje Kubásek. Některé nalezené věci ale už tak úsměvné nejsou – například injekční stříkačky, nebezpečné tekutiny nebo letos nalezená nevybuchlá bomba z druhé světové války. Že čistá příroda, a zejména voda, není samozřejmost, se snaží upozornit i projekt Povodí Moravy My pro vodu – voda pro nás. Za tři roky se už podařilo vyčistit řeky v celkové délce 672 km a posbírat 120 tun odpadu. „Zájem o zapojení se do úklidu řek je velký a velmi si ho vážíme,“ pochvaluje si mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař s tím, že letos se i přes déšť za-
pojilo přes šest tisíc dobrovolníků. Školy se navíc mohou za odměnu zúčastnit exkurze na některém z vodních děl nebo přednášky týkající se vodního hospodářství. „Nejvíce odpadků tvoří různé obaly, plastové lahve či pneumatiky osobních automobilů a zemědělských strojů,“ popisuje Chmelař s tím, že i tady se našla zubní protéza nebo třeba sekačka na trávu. Kubásek i Chmelař se shodují na tom, že tyto akce mají kromě sběru už existujících odpadků i cíl naučit obyvatele a zejména děti, že odpad do přírody prostě nepatří. „Začíná to odhazováním nedopalků či papírků na veřejných prostranství a končí velkými černými skládkami,“ říká Kubásek. „Existuje tisíc různých způsobů, jak pečovat o přírodu, ale každý vyžaduje to, abychom se aktivně zapojili,“ dodává Chmelař. Projekt Ukliďme Česko se ale kromě obrovských pozitiv nevyhnul ani kritice. Někde sice dobrovolníci uklidili černou skládku, ale nahromaděný odpad už neodvezli. A tak to na vlastní náklady musela udělat obec nebo město. Dalším problematickým místem je ochrana soukromého vlastnictví.
inzerce
Brno spouští projekt „Druhý život“, pomáhá lidem i přírodě Představte si, že koupíte nový dům, plný starých věcí. Ve sklepě harampádí od prehistorických skříní až po obrazy, které byste si jako chloubu do obýváku už asi nepověsili. Pravděpodobně zapřáhnete zbytek rodiny a jednu pěknou sobotu společnými silami všechno to nepotřebné vynesete před dům do kontejneru, který potom svozová společnost odveze na skládku nebo k energetickému využití. A je po problému. Co když ale těmito věcmi můžeme pomoci někomu jinému? Někteří lidé ve starém obrazu mohou vidět originální kousek, který už dlouho hledali, starší skříň může zase znamenat velkou pomoc pro mladou rodinu v tíživé sociální situaci. Město Brno ve spolupráci se společností SAKO spouští projekt „Druhý život“, který má za cíl opětovné využití starých výrobků, které už doma lidé nechtějí. I vy můžete přidat ruku k dílu. Pokud máte doma například starý, ale stále funkční stolek, můžete ho odvézt do jednoho ze 4 sběrných středisek, které jsou pro tento účel nově rozšířeny o speciální sběrná místa. Pracovníci SAKA nábytek nafotí a zaevidují ho do systému, který využívá odbor sociální péče. Sociální pracovníci ho pak nabídnou so-
ciálně slabším rodinám i občanům, kteří nemají finanční prostředky na nové vybavení bytu.
� Květiny pro Brno V rámci projektu „Druhý život“ na sběrných střediscích nově vznikají i tzv. RE-USE pointy, kde budou uskladněny drobnější věci od knih, sportovního vybavení až po různé zařízení domácností. Věci z RE-USE pointu si může kdokoliv odkoupit za symbolické ceny a výtěžek z prodeje potom poputuje na veřejnou sbírku s názvem „Květiny pro Brno“, která podpoří výsadbu a údržbu květinových záhonků ve městě. V budoucnu se bude myšlenka re-use managementu více rozšiřovat. Po nábytku a drobných věcech lidé budou moci do sběrných kontejnerů odkládat
dvory plní funkci center, kde se odpady dotřiďují. Zároveň jsou i opravnami a bazary, které vdechují starým věcem nový život.
Základní fakta o projektu „RE-USE Druhý život“ Nová sběrná místa na 4 sběrných střediscích: Hapalova, Veveří, Okružní a Jana Svobody.
� V budoucnu běžné
Projekt RE-NAB: Veškerý použitelný nábytek,
včetně zahradního, výjimkou je čalouněný nábytek (z hygienických důvodů). Odbor sociální péče ho nabízí sociálně potřebným rodinám.
Projekt RE-USE: lze přinášet např. i hrnce, talíře, hrníčky nebo knihy, časopisy, CD, hračky či sportovní potřeby, výjimkou jsou elektrospotřebiče. Věci si může kdokoliv za symbolickou cenu odkoupit. Utržené peníze pomohou rozvoji zeleně v Brně. širší sortiment věcí. Brňané tak prodlouží životní cyklus například vynošenému oblečení, staré obuvi či jiným produktům, které dnes bezmyšlenkovitě končí v popelnicích.
Tento pilotní projekt není jedinečný jen v tom, že přispívá k ochraně životní prostředí, ale také pomáhá brněnským rodinám začít nový a lepší život, i když se starou věcí. „Kromě
toho mohou odložené věci používat kreativní umělci, kteří často pozměňují nebo úplně mění původní funkci předmětů a dávají jim nový význam,“ řekl ředitel společnosti SAKO Ing. Jiří Kratochvil a dodal, že design z odpadu se ve světě stává velkým hitem, u nás zatím toto téma příliš rozšířené není. Brno je prvním městem v České republice, které podobný projekt realizuje. Zkušenosti čerpá ze zahraničí, kde opětovné využívání věcí funguje. V zahraničních městech některé sběrné
V dnešní době je už celkem běžné, že při vyhlášení humanitárních sbírek najdeme doma obnošené oblečení nebo věci, které už nepotřebujeme, a darujeme je lidem v nouzi. Tak proč nepodpořit projekt „Druhý život“ ve větší míře? Doufejme, že se s vaší pomocí stane běžnou záležitostí i pravidelné odkládání použitých věcí na místa, kde ještě mohou najít využití.
kv ě t e n | č e r v e n 2 0 1 6
Lidé sdílejí věci, prostory i jídlo Máte doma staré věci a nevíte co s nimi? Můžete je odnést do obchůdku nadace, která je prodá a výtěžek použije na dobrou věc.
vdechnout nový život,“ přiblížila Renata Zezulková z neziskové organizace Naděje. Podle ekonoma Jiřího Šimary ze společnosti Cyrrus je sdílená ekonomika obrovský fenomén dnešní doby. „Předpokládám, že se bude její vliv ještě navyšovat spolu s tím, jak ji nové technologie budou zpřístupňovat mezi stále větší počet lidí. Na druhou stranu si ale nemyslím, že bude mít někdy potenciál nahradit současné mechanismy fungování ekonomiky. Spíše půjde o doplněk, který ji bude obohacovat,“ míní.
Z vyřazené zeleniny vaří polévku
Veronika Vindišová Ve světě tak lidé odevzdávají i jídlo. Z vyřazené zeleniny třeba vaří polévku pro lidi v nouzi. Říká se tomu sdílená ekonomika a podle odborníků má velkou budoucnost. U nás se této činnosti věnuje třeba Nadace Veronica, která má v Brně tři dobročinné obchody. „Lidé nám mohou darovat věci, které sami nevyužijí. Třeba keramiku, porcelán, knížky i hračky. My pak tyto věci prodáváme a výtěžek pak putuje jako grand do fondu Společně pro Brno,“ přiblížila ředitelka Nadace Veronica Helena Továrková. V zahraničí to funguje dlouhodobě, v České republice se tento systém prodeje teprve rozjíždí. V Brně má však už poměrně velkou odezvu. „Jen za minulý rok nám stouply tržby téměř o třicet procent. Zájem se neustále stoupá. Lidé sami inzerce
FOTO: Galina Močárová
dělají bleší trhy třeba ve školách nebo rodinných centrech a pak nám darují, co už nechtějí odvážet domů. Rozhodně se nám obchody rozrůstají,“ nastínila Továrková. Nadace má nyní obchody v Pekařské ulici, na Palackého třídě a ve Svážné ulici v brněnské městské části Nový Lískovec. „Prodejny už lidé dobře znají. V Pekařské v centru Brna máme pořád plno. Pořád jsou tam lidi. Prodejna je naproti Fakultní nemocnice u svaté Anny, takže lidi čekající třeba na vyšetření za námi rádi zajdou. Za minulý rok se nám podařilo na granty
5
o dpado v é h o s po dářs tví
nastřádat půl milionu korun,“ dodala ještě Továrková. Podobné dobročinné obchody fungují i jinde po republice. Například ve Zlíně prodejem podporují handicapované lidi. Obchod se jmenuje Dobroděj. Další dobročinný obchod provozuje Hospic Jordán v Táboře. Staré věci mohou zájemci nově odevzdat také v Uherském Hradišti. Vznikl tam obchod, který sídlí na Masarykově náměstí v bývalé jezuitské koleji. „Inspirovali jsme se v zahraničí. Chceme obchodu vdechnout ducha a podobu hodnou těchto prostor, starým věcem zase
Sdílenou ekonomiku lze podpořit i jinak než odevzdáním starých věcí pro dobročinnost. Stále populárnější je například snižování plýtvání potravy. Ve světě celá řada programů zaměřených na shromažďování jídla a jeho přerozdělení lidem v nouzi. Například Fareshare, který funguje ve Velké Británii, Německu a Francii. Denně se díky tomu nají přes čtyřicet tisíc lidí v nouzi. Zajímavý je také projekt Disco soup, kdy se z vyřazené zeleniny uvaří polévka, kterou dobrovolníci rozdají potřebným. Lidé ale také ve velkém sdílí prostory k bydlení i podnikání, ale třeba také kola. V Brně už dlouhodobě funguje projekt Rekola, kdy si mohou lidé půjčit za poplatek kolo. Takzvaný bikesharing je stále oblíbenější. Růžových kol je k půjčení v Brně už padesát.
Za globální oteplování může samo lidstvo, míní Češi Česká populace považuje klimatické změny za závažný problém a je přesvědčena o tom, že se na jejich vzniku podílí člověk. Ochranu životního prostředí považují za důležitou a ve valné většině se na ní sami snaží aktivně podílet. Na trhu jednoznačně chybí určitý vzor, který by za ochranu životního prostředí bojoval. Vyplývá tak alespoň z průzkumu výzkumné agentury Ipsos, který si nechala u příležitosti zahájení mezinárodní konference o klimatu COP21 zpracovat společnost Veolia ČR. Drtivá většina Čechů považuje zhoršující se kvalitu životního prostředí a globální oteplování za závažný společenský problém, podobně v hodnocení dopadla i korupce. O něco citlivější vůči těmto tématům jsou ženy a lidé ve střední generaci.
Na řešení se mají podílet všichni Lidé si s globálním oteplováním nejčastěji kromě změn počasí a většího tepla spojují také tání ledovců a zvyšující se hladinu oceánů. Přes osmdesát procent z nich si uvědomuje, že globální oteplování může ohrozit nejen kvalitu životního prostředí, ale také samotný život na Zemi. Dvě třetiny Čechů se ho reálně obává a více než polovina jeho důsledky pociťuje osobně ve svém životě. Přesto však podle 79 procent dotázaných tento společenský problém není dostatečně řešen. Téměř devadesát procent české populace se zároveň domnívá, že si za globální oteplování mohou lidé sami, za jeho dva hlavní viníky považují celkově lidskou činnost a nadnárodní firmy. Na řešení tohoto společenského problému by se podle nich měli podílet všichni lidé. Silnou roli v řešení ale mají mít i politici a vlády jednotlivých zemí. Přičemž muži častěji než ženy vidí řešení právě na straně politiků a nadnárodních firem. S globálním oteplováním úzce souvisí ochrana životního prostředí. Fakt, že je třeba jej chránit, potvrzuje 97 procent Čechů, přičemž drtivá většina z nich si uvědomuje, že právě v dnešní době je životní prostředí ohroženo významně a vyžaduje zásadnější ochranu. Přesto si ale skoro devadesát procent lidí myslí, že této hrozbě lidstvo nevěnuje dostatek pozornosti. (red)
6
o dpado v é h o s po dářs tví
Skládkování je nemorální, zní z ministerstva Připravovaný zákon o odpadech klade důraz na recyklaci odpadů. Odhady dokonce hovoří o tom, že jeho zavedení má přinést kolem čtyřiceti tisíc nových pracovních míst. Zákon má platit od roku 2018. Kromě zákona o odpadech připravuje Ministerstvo životního prostředí také změnu zákona o obalech prostřednictvím novely zákona, kterou se má omezit distribuce tašek v obchodech. Češi sice stojí na špici EU ve třídění obalových materiálů, ale pokud jde o srovnání k objemu vyhozeného odpadu, jsou v horší polovině.
Předloni skončilo v Česku na skládkách 48,3 procenta komunálního odpadu, materiálově ho bylo využito pouze 34,8 procenta. Česká republika se zavázala, že v roce 2020 bude podíl materiálového využití a recyklace činit padesát procent a odpad se bude skládkovat ze třiceti procent. V roce 2030 by mělo dojít k celoevropskému omezení skládkování ve výši deset procent. Cílem nového zákona o odpadech, který připravuje resort životního prostředí, je zvýšit míru recyklace k roku 2020 na 50 procent a úplný zákaz skládkování od roku 2024. Jedním z kroků je i zvýšení poplatku za ukládání odpadu na skládky. Ministerstvo životního prostředí odmítá, že tím pouze přesune odpad ze skládek do spaloven. „Skládkování je v 21. století nemorální. Skládky negativně přispívají ke klimatickým změnám a za třicet čtyřicet let mohou způsobovat úniky závadných látek do půdy i podzemních vod,“ vysvětluje ředitel odboru odpadového hospodářství na českém MŽP Jaromír Manhart. Analýza Ministerstva životního prostředí uvádí, že pokud obec nezmění své chování a nezlepší recyklaci, měl by se roční poplatek pro občana za svoz odpadu zvýšit maximálně o 43 korun. (red)
květen | č er ven 2016
Češi jsou v třídění odpadů na špici Horu Říp zná přinejmenším z učebnic asi každý. Co kdyby se ale místo čediče skládala celá z odpadků? Právě takový pohled by se lidem naskytl, kdyby na jednu hromadu vysypali všechen obalový odpad, který vytřídili Na barevné kontejnery si Češi zvykli. Odpad třídí skoro tři čtvrtiny z nich. Za FOTO: archiv za posledních patnáct let vytřídili osm milionů tun odpadu. patnáct let. Jedná se o ohromné třídí Češi čtyřikrát víc než před V roce 2000 byla tato vzdálenost číslo – osm milionů 15 lety. Za každodenní snahu přes čtvrt kilometru. Za posledtun odpadu. chránit naši přírodu a krajinu ních 15 let se tak barevné kon-
Michal Čejka Od roku 2000 se třídění stalo běžným pro tři čtvrtiny obyvatel České republiky. Průměrně každý Čech vytřídí 42 kilogramů papíru, skla, plastů a nápojových kartonů. Na konci minulého tisíciletí to bylo pouhých 12 kilogramů na osobu za rok. „Díky neustále se zlepšujícím podmínkám pro třídění, aktivní spolupráci s 6 085 obcemi a našim vzdělávacím aktivitám,
je nutné ocenit každou třídící rodinu,“ hodnotí příznivé výsledky třídění odpadů generální ředitel společnosti EKO-KOM a.s. Zbyněk Kozel. Česká republika se může pochlubit jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě. Na jejím vytvoření a provozu se podílí průmysl a obce sdružené v systému EKO-KOM. Češi mají k dispozici už přes 272 000 barevných kontejnerů na třídění. Ze svých domovů to k nim každý má v průměru jen 97 metrů, tzn. zhruba dvě minuty chůze.
tejnery „přiblížily“ k domácnostem o celých 150 metrů na současných 97 metrů. „Na jedno sběrné místo připadá v průměru pouhých 131 obyvatel, což je v evropském měřítku výborné – v jiných zemích jsou to stovky, někde dokonce tisíce lidí. Kvalitní síť a zodpovědnost motivuje ke třídění už 72 procent Čechů, kterým se třídění odpadu stalo standardní součástí života. Díky nim se ročně vytřídí přes 700 tisíc tun obalového odpadu a recyklací se každoročně zachrání zhruba 25 km2 přírody,“ uvádí
ředitel komunikace EKO-KOM Lukáš Grolmus. Český systém třídění obalových odpadů je velmi funkční a efektivní. I v rámci Evropy. Takové jsou závěry nové studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), která srovnávala systémy sběru a třídění odpadu napříč evropskými státy.
A recyklovat budou ještě víc V České republice se většina firem, které mají povinnost starat se o obaly z jejich zboží, zapojila do sběru obalových odpadů přes společnost EKO-KOM. Podle studie je toto řešení efektivní a Česko patří, co se recyklace obalů týká, k velmi úspěšným státům. „Míra třídění odpadů roste, systém je nákladově efektivní a funguje transparentně. V roce 2013 byla celková míra recyklace 70 %, což řadí ČR v rámci EU na 6. místo. V recyklaci plastů je s 60 % dokonce na druhém místě,“ říká analytik CETA a autor analýzy Jonáš Rais. Úspěchy ČR v recyklaci odpadu považuje bývalý ministr životního prostředí a vedoucí inspekčního orgánu Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha, Miloš Kužvart, za „český zázrak“ mezi mnoha špatnými zprávami o naší zemi. Vděčíme za něj podle jeho slov kulturnímu povědomí a zapojení většiny obyvatel, i když je za třídění nečeká žádná odměna. Podle analytiků CETA je navíc současný český systém sběru nepotřebných obalů velmi dobře nastavený.
inzerce
DÍKY
SPOLUPRÁCI PRŮMYSLU, OBCÍ A MĚST
EKO-KOM SE ZA UPLYNULÝCH 15 LET ZRECYKLOVALO PŘES 8 000 000 TUN OBALOVÝCH ODPADŮ.
V SYSTÉMU
TAKOVÉ MNOŽSTVÍ PŘEDSTAVUJE STEJNÝ OBJEM JAKO MÁ PAMÁTNÁ
www.ekokom.cz EKO-KOM_leták_DEF.indd 47
|
HORA ŘÍP.
www.jaktridit.cz
|
www.zodpovednafirma.cz 5/25/16 12:39 AM
kv ě t e n | č e r v e n 2 0 1 6
7
o dpado v é h o s po dářs tví
76 %
85 %
všech obalů v systému EKO-KOM bylo recyklováno
nákladů EKO-KOM jsou přímé náklady na sběr a recyklaci
Výrobci (aktuálně okolo 20 000 firem) platí dle vykázaného množství vyprodukovaných obalů poplatky za jejich sběr a recyklaci. Pro všechny firmy, velké i malé, platí jednotný ceník. EKO-KOM následně z těchto finančních prostředků financuje náklady spojené se sběrem a recyklací obalového odpadu.
280 km2
Náklady na sběr, svoz a recyklaci obalových odpadů tvoří 85 % veškerých nákladů autorizované obalové společnosti EKO-KOM. V těchto nákladech dominují platby obcím za zajištění sběrné sítě, její obsluhu a předání odpadů k dalšímu zpracování spolu s platbami svozovým firmám za sběr a využití komerčních obalových odpadů a jejich dotřídění.
zachráněné přírody od počátku třídění Každý rok se vytřídí cca 700 000 tun obalových odpadů. Takové množství by naplnilo vlak o délce 2 000 km. Tříděním se také daří každý rok snižovat produkci skleníkových plynů o zhruba 1 milion tun CO2. Ročně tak díky třídění v ČR uspoříme tolik energie, kolik v průměru spotřebují domácnosti celého jednoho kraje.
72 % Čechů aktivně třídí odpad Český systém sběru a třídění obalů vykazuje podle studie Evropské komise výrazně nižší jednotkové náklady na recyklaci na obyvatele za rok (5 EUR) oproti například Německu (12 EUR) nebo Rakousku (20 EUR).
97 m Tak blízko to již v průměru máme k barevným kontejnerům
Královehradecký kraj 106 45,9 tolik obyvatel připadá v kraji na jedno průměrné sběrné hnízdo
Počet barevných kontejnerů, kam mají obyvatelé možnost třídit odpad, již převýšil 272 000. Na jedno sběrné místo v průměru připadá pouhých 131 obyvatel. V jiných zemích to jsou stovky či tisíce lidí. Se zvyšující se hustotou sběrné sítě se zároveň zkracuje průměrná docházková vzdálenost k barevným kontejnerům. A čím blíže lidé kontejnery mají, tím více třídí.
kg je výtěžnost papíru, skla, plastu a nápojového kartonu na obyvatele kraje za rok
Pardubický kraj 133 47,3 tolik obyvatel připadá v kraji na jedno průměrné sběrné hnízdo
kg je výtěžnost papíru, skla, plastu a nápojového kartonu na obyvatele kraje za rok
Olomoucký kraj 121 45,9
Kraj Vysočina 98 45,0 tolik obyvatel připadá v kraji na jedno průměrné sběrné hnízdo
Moravskoslezský kraj 165 42,4
tolik obyvatel připadá v kraji na jedno průměrné sběrné hnízdo
kg je výtěžnost papíru, skla, plastu a nápojového kartonu na obyvatele kraje za rok
Jihomoravský kraj 111 39,2 tolik obyvatel připadá v kraji na jedno průměrné sběrné hnízdo
kg je výtěžnost papíru, skla, plastu a nápojového kartonu na obyvatele kraje za rok
kg je výtěžnost papíru, skla, plastu a nápojového kartonu na obyvatele kraje za rok
tolik obyvatel připadá v kraji na jedno průměrné sběrné hnízdo
kg je výtěžnost papíru, skla, plastu a nápojového kartonu na obyvatele kraje za rok
Zlínský kraj 150 40,9 tolik obyvatel připadá v kraji na jedno průměrné sběrné hnízdo
kg je výtěžnost papíru, skla, plastu a nápojového kartonu na obyvatele kraje za rok
■ kolik procent obyvatel ČR třídí odpad ■ kolik kilogramů papíru, plastů, skla a nápojových kartonů vytřídil každý z obyvatel ČR
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
8
n aš e akc e
květen | č er ven 2016
Obecní a městské policie těžko hledají lidi i čas na práci v terénu. Pomoct můžou zákony i technika Co trápí obecní a městské policie? A jaké jsou trendy v této oblasti? Na tyto otázky odpověděla konference strážníků z celé republiky, kterou pořádala společnost Magnus Regio.
Michal Čejka Témat bylo dostatek. Městská a obecní policie totiž prochází vývojem po všech stránkách. Od zákonů po vybavení. Na přetřes přišla mezi prvními personální otázka. Mnohé obecní a městské policie totiž mají problém sehnat dostatečný počet vhodných kandidátů. Za všechny uvedl příklad ředitel brněnské Městské policie Bohumil Šimek. Do jeho řad se loni hlásilo 186 uchazečů, uniformu obléklo osm z nich. „Letos je to patnáct ze sto padesáti. Jihomoravský rybník je malý. Po podobných lidech touží hasiči, celníci, vězeňská služba i republiková policie. Děsím se toho, kdy krajské ředitelství vyhlásí náborovou kampaň a sáhne do našich řad,“ popíchl Šimek krajského ředitele jihomoravské policie Leoše Tržila. Tržil ocenil spolupráci městské a republikové policie ve svém regi-
onu. „Jsme partneři. Vím, co musí obecní strážníci znát a umět. Obě složky mají zájem na celkovém zlepšení stavu ve společnosti. To není jen klišé,“ upozornil Tržil. Podle něj je důležité, ale taky složité správné nastavení spolupráce obecní a státní policie.
policistům v terénu, přišla řada na další vymoženosti, o kterých si strážnici v minulých desetiletích mohli nechat jen zdát. Vedoucí oddělení systémové podpory, v Městské policii Brno Libor Diviš předvedl software, který pomáhá policistům v ulicích zaevidovat parkovací přestupek za několik desítek vteřin díky tabletu s kamerou a internetovému připojení.
Na novelu zákona si nejspíš ještě počkají Hlavním tématem několika vystupujících byla novela zákona o obecních policiích. Ta totiž byla v poslanecké sněmovně odsunutá. „Debaty se vedou už několik let. Nedivím se, že poslanci chtějí toto právo odebrat. Některé obce si zřídily obecní police, a ty nedělají nic jiného, než že měří a vybírají pokuty. tomu ale přece strážníci neslouží,“ dodal Tržil. K očekávanému a pozdržovanému zákonu se vyjádřila Milena Bačkovská z Ministerstva vnitra. „Posunuli jsme se, ale novela stále ještě neplatí. Už byla schválena vládou, ale v parlamentu ještě nebyla ani v prvním čtení. Snad se stihne do prázdnin. Ale není prioritní, dokážeme bez ní fungovat dál,“ prohlásila vedoucí oddělení obecní policie z odboru bezpečnostní politiky. K dalším pak patří častější zkoušky strážní-
Hlavní partneři
Na konferenci do Brna neváhali přijet strážníci třeba až ze severních Čech. Sál hotelu Voroněž byl tradičně pořádně zaplněný. Přednášky řečníků několikrát rozproudili zajímavou diskuzi. FOTO: Attila Racek
Strážníci shlédli ukázky techniky jejich kolegů. ků nebo úpravy jejich pravomocí. „Navrhovaná účinnost je 1. leden 2017, s tímto datem to ale zatím nevypadá moc dobře,“ přiznala Bačkovská možný odklad novely. Po prezentaci technických produktů společnosti Panasonic, které díky své odolnosti pomáhají Partneři
Přednášku měl i jihomoravský šéf policie Leoš Tržil.
Technologie pomůžou s papírováním i na ulici Petr Míka z firmy Artechnic-Schreder ukázal rozdíl mezi špatně a dobře osvětleným přechodem pro chodce. „Důležitější pro pozornost řidiče je osvětlený přechod, ne chodec. Špatně osvětlený přechod je horší než neosvětlený,“ řekl například. V Německu a Velké Británii běžná elektrokola ve službách městských strážníků ukázala společ-
nost Ekolo.cz. Firma Vera pak ukázala, jak se mohou strážníci co možná nejsnadněji prokousat sítí informačních systémů pro složky veřejné správy. Michael Říha z firmy inQool pro změnu představil moderní informační systém pro řízení agend městských policií. Prostor dostaly také radarové měřiče Ramet či digitální radiostanice Hytera. Se zájmem poslouchal zaplněný kongresový sál hotelu Voroněž výklad právníka Radka Ondruše. Prezident Unie obecních a městských policií České republiky obhajoval důležitost těchto institucí, zejména v případě nenadálých událostí. „Nemáme k dispozici vůbec žádné zálohy. Nemáme vytvořeny krizové plány. Vojáci se samopalem v ulicích jsou jen divadlo pro lidi. Jediné řešení v případě velkých problémů je nasazení městské policie,“ tvrdil Ondruš. Na úplný závěr se s velkým zájmem setkalo představení taseru v podání Aleše Pilaře z Městské policie Rožnov pod Radhoštěm. Vysvětloval, jak pracuje zbraň založená na principu elektrického šoku.
inzerce
KOMPLEXNÍ SOFTWARE PRO VEŘEJNOU SPRÁVU
MĚSTSKÁ POLICIE – SOFTWARE I PRO MOBILNÍ ZAŘÍZENÍ 1
Zajistí ověřování oproti registru přestupků.
2
Zaručí kvalifikovanou evidenci včetně osobních dat.
3
Umožní přímý vstup do registrů.
4
Podporuje správnost právní kvalifikace přestupkového jednání.
5
Zasílá oznámení o přestupcích automaticky.
6
Umožňuje snadné splnění evidenční povinnosti k MF ČR.
7
Podporuje ustanovení zákona o spisové službě.
8
Dohlíží nad lhůtami v přestupkovém řízení.
9
Automaticky generuje sestavy – včetně těch pro MV ČR.
10 Vrací strážníky do ulic.
www.vera.cz ·
[email protected] inzerat 132x90_Moravske hospodarstvi.indd 1
U snídaně nejvíc bodovala silniční doprava Experti na dopravní infrastrukturu, její bezpečnost a vize do budoucích let se poslední květnový den sešli na společné snídani v Hradci Králové. Do východních Čech je pozvala společnost Magnus Regio, aby na setkání probrali problémy, které se týkají bezpečné dopravní infrastruktury ve městech a obcích. Takový titul nesl druhý ročník této business snídaně. Ujít si ji nenechali zástupci klíčového ministerstva dopravy, samospráv nebo krajských měst Hradce Králové a Pardubic. Slovo ale dostali také zástupci policie, starostové nebo partneři akce. Nejčastějším řečníkem byl náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký. „Ministerstvo nesedí se založenýma rukama. Snažíme se proinvestovat peníze,“ uvedl náměstek s tím, že důvodů zdržení některých staveb je víc.
Generální partner
Partneři
Na byznys snídani mezi jinými zavítali důležití zástupci ministerstva dopravy i samospráv z východních Čech. FOTO: Vlado Mlynárčik
Mezi jinými EIA, proces vyhodnocení vlivů na životní prostředí. „Některé stavby to může odložit o rok, ty složitější pak třeba o tři roky,“ prohlásil Rudolecký.
Nejčastěji zmiňovanými stavbami byly pochopitelně východočeské dálnice D11 a D35, klíčové dopravní tepny regionu. Během dopoledne několikrát
padlo i módní spojení „chytré město“. „V dopravě ale musíme myslet také na starší občany, pro které moderní technologie nejsou. Takže klaďme i důraz třeba
26.05.2016 19:11:55
na bezbariérovost,“ upozornil náměstek pardubického hejtmana Jaromír Dušek. Na méně pohyblivé cílí i generální partner akce, společnost AŽD Praha. „Máme celou řadu dodávek pro Smart city, ale zároveň myslíme i na starší lidi a invalidy,“ prohlásil obchodní ředitel pro silniční telematiku Vladimír Ketner. Problematiku průtahů městem, nebo jejich obchvatů nastínil žamberský starost Jiří Dytrt. „Ve městě jsme rozpoutali diskuzi o obchvatu. Neradi bychom, aby se kvůli němu vytratil život z centra,“ řekl Dytrt. Na to reagoval odborný poradce společnosti Artechnic Schréder Jiří Buřič. „Tady nelze kompromis. Bud máte obchvat, nebo průtah městem. A obchvat se díky rychlosti jízdy vyrovná ruchu dálnice,“ uvedl zástupce firmy produkující především veřejné osvětlení. S jeho slovy koliduje koncepce ministerstva. „Podporuje-
me stavby obchvatů. U nás jde hlavně o tranzitní dopravu, ne tu, kterou je uvnitř města,“ mínil náměstek Rudolecký.
Pohyb milionů Jak vypočítat pohyb obyvatel, a díky tomu třeba časy a důvody kolon, ukázal Jiří Novobílský ze společnosti CE Traffic. „Pracujeme v reálném čase s údaji o pohybu čtyř milionů uživatelů,“ představil řešení společnosti T-Mobile, dalšího partnera akce. Nejen silnice a dálnice ale byly na programu dne. Dostalo se také na cyklodopravu, které jsou Pardubicko i Královehradecko díky malé výškové členitosti zaslíbené. Na přetřes přišly také vlaky. A chodci. „Neměli by být v hierarchii městské dopravy chodci výš?“ ptal se Zbyněk Sperat z Centra dopravního výzkumu.
kv ě t e n | č e r v e n 2 0 1 6
9
n aš e akc e
Golfový turnaj Moravského hospodářství tentokrát hostil Kořenec V malebném a příjemném prostředí golfového areálu Kořenec na Boskovicku se setkali zástupci společnosti Magnus Regio se svými obchodními partnery a přáteli.
Necelých šest desítek hráčů využilo ideálního golfového počasí a utkali se na osmém ročníku turnaje Moravského hospodářství. V hlavní roli byl golf, ovšem o všechny účastníky se pořadatelé náležitě postarali. „Turnaj byl výborný. A za to, co pro nás bylo připravené mimo golfu, klobouk dolů před pořadateli,“ prohlásil uznale vítěz turnaje Štefan Pintér. Ten si na památku svého ví-
Dobové oblečení nakonec zvolili jen někteří z golfistů. Když tak ale učinili, stálo to pokaždé za to. Svůj úbor vyladili do posledních detailů. Neztratili by se ani na turnaji pořádaném v roce 1929. Jako kdyby cestovali časem.
U golfu je důležité i to, co máte na sobě. Foto: Jiří Salik Sláma
tězství stejně jako několik dalších nejšikovnějších golfistů odnesl na památku diplom a drobnou cenu. Ocenění se ale dostalo také nejlépe oblečeným golfistům, kteří se výborně stylizovali do období dvacátých let minulého století. Kromě odpalů a úspěšných patů se hráči těšili z dobrého jídla a pití. Ale především z tradičně přátelské atmosféry.
Mezi jednotlivými jamkami byly na golfisty připraveny bohatě zásobené bary, ve kterých se podávaly také výborné palačinky. Zájem byl i o fotostanoviště, kde se jednotliví účastnici všelijak zkrášlili.
Ceny pro nejlepší hráče k nim putovaly z rukou jednatelky společnosti Magnus Regio Magdy Slaninové. A to nejen k nejúspěšnějším hráčům turnaje, ale také k těm s nejpřesnější ránou, nebo nejlépe oblečeným hráčům.
Kromě trofeje si každý oceněný odnesl i zajímavou cenu.
Partneři
O sportovní výkony šlo na osmém ročníku Golfového turnaje Moravského hospodářství až ve druhé řadě. Někteří hráči se ale prezentovali dobrou formou. Ti ostatní se aspoň v neformálním prostředí Kořence výborně bavili. Kompletní fotogalerii z turnaje najdete zde:
Pořadatel
Mediální Partner
inzerce
Přihlaste se do soutěže Moravského hospodářství
Soutěž
probíhá pod záštitou:
Partner
soutěže:
„Nejkrásnější obecní úřad či radnice 2016“ Obdivují Vaši radnici široko daleko? Skrývá Vaše ves příjemné překvapení v podobě opečovávaného obecního úřadu? Nechat si to jen pro sebe by byla věčná škoda! Přihlaste se do soutěže Moravského hospodářství Nejkrásnější obecní úřad či radnice 2016 a zápolte nejen o prestižní titul, ale i zajímavé ceny. Společná pravidla: Soutěže se mohou zúčastnit obce a města z celé České republiky. Výjimkou jsou vítězové předchozího ročníku, kteří předávají ocenění dál. Obce a městyse soutěží o titul Nejkrásnější obecní úřad 2016 a města o titul Nejkrásnější radnice 2016. Koncepce soutěže: 〉〉 Soutěž probíhá ve dvou samostatných kategoriích – hlasování veřejnosti a hlasování odborné poroty. 〉〉 Veřejnost i porota vybírá zvlášť Nejkrásnější radnici 2016 a Nejkrásnější obecní úřad 2016 ze všech přihlášených.
Kritéria hodnocení: 〉〉 Fotografie obecního úřadu či radnice (zaslat lze až 10 fotografií zobrazujících celkový pohled na budovu z čelní strany, libovolný pohled na budovu, stav před rekonstrukcí a po rekonstrukci, reprezentativní záběry interiéru) 〉〉 Schematické půdorysné plány 〉〉 Stručnou charakteristiku obce a budovy Harmonogram soutěže: Registrace: 1. 4. 2016 – 15. 7. 2016 Hlasování odborné poroty: 1. 8. 2016 – 31. 10. 2016 Veřejné hlasování na: www.moravskehospodarstvi.cz 1. 8. 2016 – 31. 10. 2016 Vyhlášení výsledků soutěže: Konference Moravské obce a města 2016 v brněnském Hotelu Voroněž dne 24. 11. 2016
Kdo bude hodnotit? Augustin Milata Výrvarník a architekt s domicilem na severní Moravě. Věnoval se také výstavnictví a veletrhům, vydával Expoforum – mezinárodní revui pro výstavy a veletrhy. Mezi jeho nejvýznamnější realizace patří například Polský dům v Ostravě, Památník boje proti faismu v Životicích, Fakultní nemocnice v Ostravě – Porubě nebo Prisesnitzovy lázně v Jeseníku. Jaromír Chmelík Jeho architektonické studio je čerstvým držitelem Grand Prix architektů za rok 2016 za nejlepší rekonstrukci staré budovy. Chmelíkův tým se zasloužil o „prokouknutí“ královéhradecké Bílé věže ze 16. století. Z Chmelíkovy dílny pochází také diskutované supermoderní Infocentrum v Hradci Králové.
Ivan Bergmann Znalec zlínské architektury, devět let byl členem kulturní komise města Zlín a členem Komise výstavby a územního rozvoje města. Je držitelem ocenění za Stavbu roku 1998 za Vysokou školu pedagogickou v Hradci Králové objekt společné výuky. V roce 2003 byl do soutěže nominován za opravu a rekonstrukci lázeňského domu Dušana Jurkoviče v Luhačovicích. Nominován byl i o dva roky později za rekonstrukci 21. Správní budovy, tzv. Baťova mrakodrapu ve Zlíně.
10
ro z h o vo r m ěs íc e
Našim zákazníkům dalo Elbee svobodu Město Loštice je proslavené tradiční výrobou tvarůžků. Jenže daleko větší jméno má hanáckému městu vydobýt Elbee – malé vozidlo pro invalidy, které vyrábí tamní firma ZLKL.
robce. Nevede k němu žádné postižení v rodině, ale obyčejná česká chytrost. Kde vaše společnost čerpala inspiraci pro podobu auta?
Pokud se designu týče, tak hned na začátku byl osloven Pavel Hušek, který měl za sebou spolupráci s několika auto-
Michal Čejka Revoluční čtyřkolka má přední otvírání a umožňuje najetí s invalidním vozíkem. Zájem o ni je v Itálii, Švýcarsku nebo na Britských ostrovech, už dříve našla firma partnera ve Francii. Nic podobného se totiž na světě nevyrábí. „Následovat budou další země v Evropské unii, výhledově ale pracujeme i na zemích, jako USA, Japonsko nebo země Blízkého východu,“ tvrdí jednatel společnosti Ladislav Brázdil mladší. Jak se objevil nápad vyrábět Elbee? Projekt se zrodil v hlavě konstruktéra v Plzni, který nás oslovil. Původně jako investora a vý-
FOTO: Jitka Zatloukalová
květen | č er ven 2016 Opravdu ve světě nemonitorujete žádný obdobný nápad? Žádný konkurenceschopný nápad. Obdobných bylo několik, nebyly však ani srovnatelné. Některé z nápadů postupně zanikly, jeden je již zhruba patnáct let ve stádiu projektu, kdy se snaží sehnat prostředky na dokončení vývoje a zavedení do výroby.
Už máte zpětnou vazbu od vašich prvních zákazníků? Ano, samozřejmě. Jsou spokojeni. Elbee se stává jejich rodinným příslušníkem, dává jim svobodu pohybu i na delší vzdálenosti. Jak obtížné je v tomto případě proniknout na zahraniční trhy? Je problém i legislativa jednotlivých států? Expanze do zahraničí je složitý proces – především v tom, vybrat nejlepší možné obchodní partnery. Musí totiž zajistit nejen prodej Elbee, kterému nutně předchází zkušební jízda, ale také některé úpravy, které je nutné realizovat až na místě (jako je fixace vozíku do vozidla) a v neposlední řadě také servis – nejen úprav řízení, ale celého vozu. Legislativní proces je překvapivě zdlouhavý i přes to, že máme schválení platné pro celou EU.
mobilkami. Právě on dal Elbee již v roce 2005 charakteristický tvar, který díky své nadčasovosti zůstal atraktivní dosud. Pokud se konstrukce týče, tak například rozhodnutí o předním nájezdu bylo čistě z důvodu užitných vlastností pro zákazníka. Celé Elbee je unikátní a většina jeho komponent není použita v jiných vozidlech.
Nakolik je vlastně tento projekt komerční záležitost, a nakolik jde o jakousi dobročinnost? Zpočátku šlo čistě o snahu posunout firmu dál a docílit toho skrz smysluplný produkt se sociálním přesahem, tedy ne úplně na komerční bázi. Teprve později jsme udělali pečlivější analýzy trhu a zjistili jsme, že poptávka po takovém produktu je obrovská.
Tomu také odpovídá doba vývoje. Trval celých jedenáct let. Vývoj, zavedení do výroby i první krůčky Elbee byly nesmírně těžké. Uspěli jsme především díky kvalitnímu zázemí, které nám dávala mateřská společnost ZLKL – jak finančnímu, tak strojírenskému. Elbee je produkt, který je profesionálně zpracovaný a má být exportovaný do celého světa. Nebylo možné, aby vznikl podomácku v garáži.
Společnost chce prodávat kolem dvou tisíc Elbee ročně. Jak jste k tomuto číslu přišli? Nejbližší plán je 600 kusů, což je podmíněno dalšími investicemi. Dosažení tohoto cíle je tedy vázáno na splnění mnoha faktorů. Zpracovali jsme hloubkovou analýzu trhu, plány jsme verifikovali také skrze posudek Znalecký ústav NF VŠE a skrze aktuální zpětné vazby trhu. Celkový potenciál trhu je ještě násobně větší, než jsou naše střednědobé cíle.
Co na něm bylo nejobtížnější? Vývojově nejobtížnější bylo zmíněné přední otevírání kapoty. Myslet jsme museli na funkčnost, bezpečnost i design. Bez předního nájezdu by vozíčkáři ztratili možnost jednoduchého parkování a také úložný prostor, který mají za sebou.
Na kolik má takovéto vozidlo přijít? Zvýhodněná cena pro Českou republiku je 599 tisíc s DPH, včetně běžných úprav řízení a fixace vozíku. Nájemci mohou čerpat příspěvek na pořízení vozidla, příspěvek na úpravy vozidla v souvislosti s mírou jejich postižení a také vratku DPH. Teoreticky tak od státu mohou získat až 450 tisíc korun.
Ladislav Brázdil mladší je jednatelem moravské společnosti ZLKL, která realizovala projekt vozidla pro invalidy Elbee. S myšlenkou Elbee přišel v roce 2003 jeho otec, majitel firmy ZLKL Ladislav Brázdil starší, když hledal pro svou čistě dodavatelskou společnost vlastní produkt. Na projektu aktuálně pracuje asi 25 lidí, kteří zajišťují vše od vývoje, přes montáž až po administrativu. Loštická strojírenská společnost ZLKL se v roce 2015 zařadila mezi 100 nejlepších českých firem.
na lince spojující centrum města s letištěm (linka 76 na trase Hlavní nádraží – Letiště). Projekt, na jehož zavedení se podílely i společnosti MasterCard, ČSOB a Mikroelektronika, je úspěšný a v loňském roce bylo tímto způsobem zaplaceno více než 83 tisíc jízdenek. Jedničkou je ovšem stále Plzeň, kde před rokem došlo v několika fázích k plnému osazení všech vozidel MHD bezkontaktním platebním terminálem. Plzeňský systém se plně vyrovná moderním dopravním řešením, s nimiž se můžeme setkat v zahraničí, například v Londýně či v Chicagu. Jednou bezkontaktní kartou je možné zakoupit neomezený počet jízdenek, přičemž majiteli se z karty nestrhne každá jízdenka zvlášť, ale vždy se odečte až souhrnná částka za určité období. To je výhodné třeba v případě, kdy rodič kupuje lístky pro celou rodinu nebo učitel pro všechny žáky. Plzeňské městské dopravní podniky představily výsledky za rok provozu a čísla jsou skutečně ohromující, aktuálně (za duben a květen) dosahují měsíční nákupy téměř 100 000 lístků, celkem tak již bylo zakoupeno více než 700 000 lístků. Systém využívá přibližně 28 tisíc lidí, většinou jde o náhodné cestující a turisty. Plzeň má ovšem velké plány a neusíná na vavřínech. Podle zástupců dopravního podniku se pracuje na možnosti, kdy půjde ke kartě přiradit i časový kupón. Tato možnost byla poprvé v České republice představena na začátku letošního roku v Olomouckém kraji. Na příměstských linkách na Jesenicku je nyní možné nejen zaplatit přímo ve voze bezkontaktní platební kartou, ale rovněž si k ní přiřadit časový kupón.
Bezkontaktní platby jsou nově zavedeny i v Chebu a Sokolově, dále na vybraných meziměstských linkách společnosti BusLine či na tramvajové lince 22 a 18 v Praze. BusLine je významným soukromým dopravcem, který na území České republiky umožňuje cestujícím zaplatit za jízdné bezkontaktní platební kartou přímo v autobusech. Novinka je k dispozici na 10 linkách a v rámci MHD Litoměřice. Mezi vybrané linky patří například spoje Praha – Harrachov, Liberec – Hradec Králové – Brno, Jablonec nad Nisou – Praha či Praha – Litoměřice. Cestující u řidiče postupuje obvyklým způsobem – nahlásí svoji cílovou stanici a poté zaplatí tak, že přiloží svoji bezkontaktní platební kartu k terminálu. Celkem je čtečkami vybaveno 70 autobusů. Pražská tramvajová linka 18 je osazená kompletně, u linky dvacet dva se zatím jedná jen o vybraná vozidla. Praha chce samozřejmě tuto možnost plateb postupně zavést i do dalších vozidel. Stejně jako v Plzni využívají tuto možnost platby hlavně náhodní cestující, lidé, kteří primárně cestují po Praze autem, ale občas se chtějí svézt městskou hromadnou dopravou (a tedy se jim nevyplatí si kupovat časový kupón) a samozřejmě turisté. Za několik prvních týdnů provozu už byly zaznamenány platby kartami z nejrůznějších zemí světa, a to včetně například Kanady či Japonska. Obě linky totiž patří mezi nejdelší v Praze, pohybují se centrem a vedou kolem klíčových památek, jako např. Pražského hradu, Karlova mostu, Národního divadla anebo Staroměstského náměstí.
kdo je… Ladislav Brázdil jednatel ZLKL
inzerce
Bezkontaktní platby v dopravě nacházíme ve stále více městech v České republice Ve většině zemí světa představuje veřejná doprava nezbytnou součást infrastruktury a hustěji osídlené oblasti a větší města by bez ní vůbec nemohly existovat. Hlavní princip fungování veřejné dopravy přetrvává, s rozvojem moderních technologií a rostoucí dynamikou lidského života se však postupně mění její tvář – moderní veřejná doprava by měla být spolehlivá, uživatelsky přívětivá a dostupná a měla by pružně reagovat na neustále se měnící potřeby cestujících. V dopravních systémech po celém světě se při zajišťování hladkého a racionálně fungujícího cestování velmi dobře uplatňují inovativní řešení bezkontaktních plateb s využitím technologií MasterCard. Společnost MasterCard má velmi bohaté zkušenosti se zaváděním bezkontaktních plateb ve veřejné dopravě v různých zemích světa, a to již od roku 2005. Moderní bezkontaktní systémy se rychle rozvíjejí také v podmínkách střední a východní Evropy – od června 2010 je možné platit bezkontaktní kartou MasterCard ve varšavském metru a na autobusových zastávkách v okolí metropole,
FOTO: MasterCard
od srpna 2010 fungují bezkontaktní automaty na jízdenky také ve Wroclavi, od prosince 2011 je možné platit bezkontaktní kartou MasterCard za vybrané spoje v Moskvě a v srpnu 2013 byla zahájena akceptace bezkontaktních karet MasterCard v automatech moskevského metra. Bezkontaktní placení v dopravě je atraktivní také pro obyvatele České republiky. Jak ukázal průzkum MasterIndex, možnost platit ve veřejné dopravě kartou by uvítala více než polovina Čechů. Mezi další mís-
ta, kde by lidé chtěli využít možnost platby kartou, patří úřady, pošta a drobní prodejci.
Prvenství má Liberec Prvním městem České republiky, kde se platba bankovní kartou v dopravě stala skutečností, je Liberec. Cestující zde mají možnost zakoupit si lístek pouhým přiložením platební karty přímo ve vybraných tram-
vajových linkách. Vzhledem k velmi pozitivním ohlasům ze strany cestujících dojde v průběhu letošního roku k rozšíření i na další linky. Mezi další města, s nimiž MasterCard dlouhodobě úzce spolupracuje na zavedení bezkontaktních plateb v dopravě, patří právě Brno. Jihomoravská metropole začala také nabízet platby v městské hromadné dopravě pomocí bezkontaktní platební karty, a to v jízdenkových automatech na zastávkách. V lednu 2015 byla tato možnost rozšířena i do šestnácti vozidel
kv ě t e n | č e r v e n 2 0 1 6
in z erc e
11
12
bez peč n é a c h y tré m ěsto
Pod dohledem: do ulic se stěhuje stále víc kamer Dokončení ze str. 1 „Dnes už nás nemusí zajímat počet kamer. Ty moderní mají takové rozlišení, že vám stačí jedna na celé náměstí a přiblížíte si tvář kohokoliv, kdo se tam pohybuje. Dopad do soukromí je pak větší, než když máte na náměstí deset kamer s nižším rozlišením,“ upozornil právník Jan Vobořil z nevládní neziskové organizace na ochranu lidských práv Iuridicum Remedium, která se často zabývá problematikou ochrany soukromí. Vyhlašuje také vítěze soutěže o největšího slídila roku pod názvem Big brother award, tedy Cenu Velkého Bratra. Narážka
kamery Nejvýraznější pozitiva nasazení kamerového systému: ■ zřejmý psychologický efekt – viditelné umístění kamerového systému stimuluje chování osob ■ umožňuje bezprostřední reakci při narušení bezpečnosti a veřejného pořádku ■ napomáhá koordinaci při nasazení složek IZS ■ sleduje závadové jednání osob ■ šetří síly a prostředky zejména při pochůzkových hlídkách ■ přispívají k vytvoření pocitu bezpečí občanů ■ napomáhají ke zvýšení ochrany majetku.
na slavný Orwellův román 1984 a tamní všeobecná kontrola občanů je podle Vobořila na místě. Znovu kvůli stále dokonalejší technice. „Za nebezpečný považuji stávající trend, kdy lidskou obsluhu kamer budou nahrazovat různé systémy automatizovaného rozpoznávání. Někde to příliš zavání velkým bratrem – například rozpoznávání espézetek nebo tváří. Jedním tlačítkem si můžete vyhledat konkrétní osoby. To už je pak zásadní posun přínosů i rizik takového sledování,“ doplnil Vobořil. A jak na přítomnost kamer reagují občané? V podstatě nijak. „Na většinu lidí to žádný vliv nemá, takzvaný běžný občan to neřeší,“ prohlásil vedoucí Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Zdeněk Vybíral. Počet kamer a jejich pokrytí tak bude dál růst. Rozšíření systému plánují ve Veselí nad Moravou, Pardubicích nebo třeba v ostravské Porubě. I nedaleko odtamtud v Klimkovicích. „Měli jsme za půl roku snad dvacet vloupání do rodinných domů. Na dva roky jsme si pronajali deset kamer, které jsou zaměřené na výjezdy z města, ne na lidi. Nezaznamenali jsme žádné negativní ohlasy. Chceme, aby kamery zajistily bezpečnost, ale zároveň respektovaly soukromí,“ uvedl místostarosta slezského lázeňského města Jakub Onucka. Kamery si na občany nedohlédnou jen ve městech. Nově jsou třeba na části dálnice D1 mezi Ostrovačicemi a Kývalkou. Michal Čejka
květen | č er ven 2016
Chytré parkování pomůže řidičům a posílí kontrolu Brno zkoušelo v centru sousedskou aplikaci pro chytré parkování. Lidé do ní zadávali, kde parkují a jiné to pak navedlo k volným místům. Cílem je zlepšit dostupnost parkovacích míst pro občany, kteří mají trvalé bydliště v samotném centru.
Ladislav Koubek Pilotní projekt Integrovaného systému inteligentního parkování skončil 30. dubna. „Chceme rezidentům umožnit uvolnění mnohem většího počtu parkovacích míst a tím zvýšit možnost zaparkování v centru. Co se týče nerezidentů, Brno má v příštím roce dokončit výstavbu parkovacího domu na ulici Panenská,“ řekl náměstek primátor města Brna Richard Mrázek. Systém parkovacích míst vyhrazených pro rezidenty funguje pomocí webové aplikace, která řidičům v jejich telefonu ukáže aktuálně volná parkovací mís-
FOTO: Eugénia Bánovská
ta. Městu navíc umožní přehled o situaci na parkovacích místech. Změna se týkala oblasti ohraničené ulicemi Koliště, Moravské náměstí, Husova, Nádražní, Benešova a Malinovského náměstí.
Inspirace v Rakousku Celý projekt je známkou, že koncept smart cities, tedy „chytrých měst“ dorazil i k nám. „Zatím je to první vlaštovka. Vyzkoušeli jsme si parkovací čidla, která nám hlídají obsazenost parkovacích míst. A navíc dokážou poznat,
zda má řidič zaplaceno parkovné,“ uvádí radní městské části Brno – střed David Oplatek. „Smyslem je taky motivovat řidiče, aby parkování zaplatili. Ukázalo se totiž, že se v tomto hodně šidí,“ dodává Oplatek. I když fanoušci nových technologií parkovacím senzorům a chytrým aplikacím fandí, není zatím jisté, že se tento koncept masově rozšíří. Ukazují to i zkušenosti z Prahy, kde je použití parkovacích senzorů v testovacím provozu na parkovišti Technické správy komunikací hlavního města Prahy v Řásnovce. „Jejich další využití v Praze je uvažováno pouze lokálně nebo pro sdružená invalidní stání. Plošné použití vzhledem
ke složitosti systému a s ohledem na náklady není v současné době uvažováno,“ sdělil Moravskému hospodářství Vít Hofman z pražského magistrátu. Praha ani další velká města v Česku tedy zatím nemají rozsáhlé plány, ale spíše pilotní projekty. Naopak rakouský Graz na konceptu Smart city pracuje již čtvrtým rokem a směřuje dál než do oblasti dopravy. Cíl je do roku 2050 udělat z Grazu město s nulovými emisemi. Českým leaderem v oblasti inteligentní dopravy není některé z největších měst, ale jihočeský Písek. „Navržený systém monitorování obsazenosti parkoviště je založen na mikrovlnném snímání pohybu vozidel, přesněji zaznamenávání průjezdu vozidel na všech vjezdech a výjezdech z parkoviště. Sledovací zařízení je umístěno na stožárech veřejného osvětlení, ale je možno jej dodatečně kombinovat s technologií polohového monitorování konkrétních míst, například pro invalidy, pomocí podpovrchových čidel. Z nasbíraných dat se v reálném čase vyhodnocuje obsazenost parkoviště a hodnota je zobrazována na LED panelu přímo u vjezdu na parkoviště,“ uvádí místostarosta Písku Josef Knot. Chytrá řešení dopravy se ale netýkají jen parkování. „Součástí konceptu chytrých měst je vytváření dopravních plánů s maximálním využitím synergických efektů mezi dopravou, energetikou a informačními a komunikačními systémy. Další důležitou částí je podpora sdílených dopravních prostředků a hledání motivačních modelů pro zatraktivnění veřejné hromadné dopravy a obchodních přístupů pro sdílení či maximální využití vozidel nákladní dopravy,“ sdělil děkan dopravní fakulty ČVUT Miroslav Svitek.
inzerce
Cyklostezky: Dopravní tepny budoucnosti stavovat během dne i večera. To má být esence příjemných pocitů pro všechny uživatele. Pasáže využívají uživatelé pouze tehdy když zde mohou strávit příjemný čas a zkracovat si tudy cestu, ale budou je užívat jen v případě pocitu bezpečí a komfortu.
Cenové řešení s vysokou přidanou hodnotou Schréder musel nabídnout komplexní přístup pro řešení cyklistických a pěších cest a to v plném rozsahu od návrhu po poprodejní servis. Řešení zahrnuje adaptivní osvětlení, inteligentní řídící systémy, bezpečnostní vybavení, reproduktory, WLAN a mnoho dalších chytrých funkcí. Nová řešení mění cyklistické cesty a prostory pro pěší v bezpečné, komfortní, udržitelné a chytré prostředí nabízející příjemné zkušenosti pro běžné uživatele s provozními výhodami pro manažery.
� Schréder optimalizovaná řešení U-ENJOY Pro příjemně strávený volný čas
U-MOVE
U-SAVE
Pro rychlé cyklistické cesty a běžecké tratě
Pro bezpečné městské a příměstské zkratky
V uvedeném prostředí se lidé pohybují rychle a potřebují světlo, které je zabezpečí na jejich cestě. Protože jejich využití je během noci sporadické je scénář detekce pohybu zaměřen na maximální bezpečnost když jsou lidé přítomni a na maximální úsporu když se zde nikdo nevyskytuje.
Pasáže, ve kterých je povolen pohyb pěším a cyklistům jsou zkratkami mezi komunikacemi s motorovou dopravou. Uživatelé se nemohou pohybovat tak rychle úzkými a více zakřivenými uličkami jako na přímých komunikacích. Většinou zde jsou křižovatky s dalšími uličkami. Také zde mohou být obchody, restaurace nebo jiné komerční aktivity, lidé se zde mohou procházet a pravidelně se za-
Bezpečnost Osvětlovací soustava zajistí efektivní osvětlení v klíčových okamžicích. To umožňuje lidem vyhnout se překážkám, vidět a být viděn, brání nevhodnému chování a usnadňuje operace pro záchranné služby. Čidla a kamery přispívají k odhalování nebezpečí, nouzová tlačítka k signalizaci mimořádné události a konektivita pomocí WLAN k informovanosti a případnému řízení velkého množství lidí v exponovaných oblastech. CCTV umožňuje
bezpečnostní službě sledovat prostor a učinit správné rozhodnutí v reálném čase. Reproduktory vysílají konkrétní zprávy v mimořádných situacích.
Dobrý pocit Přitažlivost atraktivních prostorů je ve dne i v noci silně ovlivněna prostředím a službami, které místo může nabídnout. Kromě čisté, bezpečné a dobře osvětlené plochy, lidé chtěli najít funkce, které pomáhají a baví je.
V místech kde lidé tráví volný čas a relaxují se musí řešení soustředit na bezpečnost, dobrý pocit a zábavu, které mění oblast na krásné společenské prostředí. Tyto rozdílné oblasti jsou opatrně navrhovány s cílem dosáhnout jejich poslání. Cesty a hřiště nejsou navrhovány stejným způsobem zahrnujíce adaptivní osvětlení, bezpečnost a další funkce, protože budou užívány úplně jiným způsobem. Protože mohou být tyto volnočasové zóny využívány až 24 hodin denně, scénář se soustředí spíše na atraktivnost míst stejně tak jako na jejich sociální a ekonomickou roli.
co nabízíme Multifunkční veřejné osvětlení ■ Vaše osobní řešení Naše expertýza a náš přístup k projektu je Vaší garancí obdržet nejlepší řešení požadavků Vašeho prostředí založené na účinné kombinaci standardních, kvalitně provedených a spolehlivých výrobcích. ■ Servisní činnost při přípravě projektu: Náš tým expertů analyzuje řešenou oblast, dá rady a poskytne výstupní studii návrhářům k nalezení nejlepšího řešení. Naše simulační nástroje poskytnou dokonalé informace o efektivnosti, udržitelnosti, dispozice instalace a celkových nákladech investora. ■ Hardware Doporučíme LED svítidla, výhodný kontrolní systém, senzory, robustní a estetické stožáry, systém solárních panelů, zabudované CCTV kamery, reproduktory WLAN systém a elektrické dobíjecí bloky. ■ Konfigurace Přijedeme na místo a nakonfigurujeme celý systém, včetně programování proudových zdrojů ve svítidlech, aplikace síťového vybavení (Owlet), detekčních scénářů, nastavení kamer, WLAN konfigurace, nastavení ozvučení.
Udržitelnost
Úspory
Zachování životního prostředí je kolektivní úkol. Schréder používá recyklovatelné materiály pro projekty cyklistických a pěších cest. Kombinací LED technologií s širokou oblastí řídících systémů, nabízejí naše řešení výraznou úsporu nákladů a to až 85% a pomáhají snížit uhlíkovou stopu na životním prostředí.
Naše filozofie je nabídnout minimální investiční náklady a krátkou návratnost. S vysoce účinnými LED svítidly a s výhodným řídícím systémem realizujeme osvětlení s maximálním výkonem a úsporou energie. Dlouhá životnost našich řešení zahrnujících i oblasti s doplňujícím osvětlením výrazně redukují náklady údržby.
kv ě t e n | č e r v e n 2 0 1 6
13
s o c iáln í by dlen í
Brno rozdává byty, které ale nemá opravdu v tíživé životní situaci. Ty se pak zařadí do slosování a los vybere padesát rodin, kterým magistrát bydlení zajistí.
V Brně se začíná testovat nový model přidělování bytů, který má snížit počet bezdomovců v ulicích a omezit počet ubytoven. V první fázi se projekt zaměří na sociálně slabé rodiny.
Pomoc při řešení problémů
Michaela Římanová Padesát rodin se tak v nejbližších týdnech mělo stěhovat do přidělených bytů. Magistrát má však k dispozici byty pouze pro polovinu z vybraných rodin. Další chce získat od městských částí. Ty se tomu ale brání. I přes komplikace plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, že podobný model začnou používat i další města v České republice. Chce jim to nařídit novým zákonem. Nový systém je založen na tom, že město vybere na základě několika aspektů rodiny, které jsou
FOTO: Eugénia Bánovská
Nájmeníci těchto sociálních bytů nebudou platit nájem. Městu odvedou pouze své příspěvky na bydlení. Jedinou podmínku, kterou musí splňovat je, že budou spolupracovat se socálním pracovníkem. „Sociální pracovník je klientovi nápomocný při řešení problémů, ať už rodinných nebo finančních. Zároveň se klient prostřednictvím pracovníka učí vše zvládat samostatně a odpoutat se od vnější pomoci,“ vysvětlil brněnský zastupitel Martin Freund, který má projekt na starosti. Souhlasí s ním také mnozí odborníci. „Zapojení se ze strany města v podobě poskytnutí bytů se sociální prací vnímám jako efektivní nástroj na podporu rodin, které jsou v bytové nouzi. Bydlení je totiž základní lidská potřeba,
která musí být naplněna, aby byl jedinec schopný si najít a duržet zaměstnání,“ uvedla Jana Miholová z Diecézní charity Brno, která se sociálně slabými rodinami dlouhodobě spolupracuje. Projekt je koncipován na dva roky. Předpokládá se, že si rodiny, které budou plnit podmínky projektu, budou moci zažádat o prodloužení nájmu. Problémem je ale nyní zapojení městských částí, které magistrátu nechtějí poskytnout potřebné byty. „Město Brno má nyní k dispozici přibližně polovinu z požadovaných padesáti bytů. Druhou polovinu je třeba získat od městských částí. O spolupráci s nimi se nyní jedná,“ řekl Freund. Již nyní se ale vedení některých městských částí ozývají, že potřebné byty k dispozici nemají. „Sami máme určitý program sociálních bytů, kdy máme bodové systémy, kde zohledňujeme jak finanční příjmy, tak počet dětí, tak zaměstnanost. A máme v pořadníku lidi, kteří tam jsou pět, osm, deset let. Kdybychom teď byty vyčlenili pro někoho jiného, nebylo by to spravedlivé,“ uvedl starosta Bystrce Tomáš Kratochvíl. Podobně se vyjádřily také Řečkovice. Výhrady mají ale i další městské části. Údajně je v jednání také další možnost. Oslovit přímo developery, kteří by měli povinnost odvést jakýsi desátek z nově postavených bytů v daném městě. To je ale podle odborníků nereálné. Odrazilo by se to totiž na ceně bytů, pro lidi, kteří by si je chtěli koupit.
aktuálně Pardubice staví letištní halu Stavba nové odbavovací haly pardubického letiště může začít. zavřeli zástupci investora a dodavatelské firmy smlouvu o výstavbě nového terminálu. Stavební práce začnou v červnu, hotovo podle plánu bude za rok a půl. „Pardubické letiště to i ve skromných podmínkách dotáhlo mezi pětici nejvýznamnějších mezinárodních letišť v republice a ukázalo, že má ohromný potenciál. Nyní smažeme handicap, který dosud má oproti Karlovým Varům, Ostravě nebo Brnu,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát. (red)
Mráz má zkrotit systém ochrany Bzenecko, Znojemsko, ale také tradiční vinařské obce jako Kobylí, Čejkovice, Velké Pavlovice nebo Mutěnice. Všude tam řádil ve vinicích dubnový mráz. V některých lokalitách tak došlo k extrémnímu poškození. Jihomoravský kraj chce nakoupit a vyzkoušet systémy ochrany proti jarním mrazům, které se běžně používají v Rakousku. Za posledních pět let došlo již třikrát k rozsáhlým škodám, které způsobily jarní mrazy. (red)
Imrichová: I náhodný los může být spravedlivý
Nemyslím si však, že by to bylo tím, že dostanou byt „zadarmo a bez práce“.
Bydlení je základem pro kvalitní život, shodují se sociální pracovníci napříč Českou republikou. Nově zaváděný systém přidělování bytů sociálně slabým rodinám proto schvalují. „Osvědčil se v zahraničí. Dokáže pomoci i českým rodinám,“ je přesvědčená Veronika Imrichová, vedoucí Centra pro lidi sociálně znevýhodněné z Diecézní charity Brno.
Je spravedlivé, že rodiny, kterým budou byty přiděleny, budou vybírány náhodným losem?
Podobné systémy zabydlování sociálně slabých rodin se zavádějí i v zahraničí. Osvědčily se tam?
U některých rodin může být situace horší, než u jiných, ale přesto hodnotím náhodný los jako spravedlivý nástroj. Vybírá z lidí, kteří žijí v nedůstojných. Byty proto zaručeně dostanou ti, kteří je potřebují.
Dlouholeté zkušenosti s rychlým zabydlováním mají například v Nizozemsku, odkud přijíždí experti i do Brna. Poskytování bydlení jako strategie ukončování bezdomovectví funguje také v dalších evropských zemích a v USA. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že stabilní bydlení společně se sociální podporou ze strany sociálního pracovníka, má pozitivní vliv například na možnost udržet si zaměstnání, lepší docházku dětí do škol či na snížení zadlužení.
Podle nového systému přidělování bytů nemusí rodiny zařazené do losování splňovat žádné podmínky jako je například nezadluženost. Nebudou pravidla, podmínky v tomto systému chybět? Každá z těchto rodin splňuje zásadní podmínku. Tou je bytová nouze. Účast na tomto programu je navíc podmíněna spoluprací se sociálním pracovníkem. Další podmínky, jako je nezadluženost, by v praxi mohly zkomplikovat přístup nejpotřebnějších rodin k bydlení.
Budou mít zapojené rodiny motivaci sami zlepšovat svou životní situaci, například hledáním práce, když nyní dostanou bydlení bez toho, aniž by pro to museli něco udělat? Není projekt v tomto ohledu demotivační? Bydlení je, vyjma zdraví, to nejdůležitější, co člověk má. Pokud má člověk chodit pravidelně do práce a starat se o děti, musí mít kde bydlet. Platit předražený nájem za nekvalitní bydlení na ubytovně je podle mě demotivační. Rodiny v těchto bytech budou mít navíc podporu sociálního pracovníka, ten jim pomůže s řešením jejich situace. Samozřejmě, i přes tuto podporu se může stát, že rodina svou situaci nezlepší.
Myslíte si, že by byl tento projekt vhodný pro všechna města, jak plánuje nařídit Ministerstvo práce a sociálních věcí? Dle mého názoru by byl vhodný pro mnoho měst. Eliminace bezdomovectví a podpora stabilního bydlení pro rodiny s dětmi by mělo být hlavním cílem celé společnosti. Proto doufám, že se města budou zapojovat do podobných projektů jako je tento. (rim)
inzerce
Zajímavé výzvy v sociální oblasti V tomto čísle Vám představíme aktuální zajímavé výzvy k podávání žádostí o poskytnutí podpory v oblasti sociálního podnikání a sociálního bydlení. Sociální podnikání ■ Co vlastně znamená pojem „sociální podnikání“?
Sociální podnikání je jedním z nástrojů aktivního začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením na trh práce i do společnosti. Sociální podniky prospívají společnosti a životnímu prostředí. Hrají důležitou roli v místním rozvoji a vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Jejich zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu. Sociální podniky naplňují následujících pět základních principů: – zaměstnávají osoby znevýhodněné na trhu práce (dlouhodobě nezaměstnané, zdravotně postižené, osoby po výkonu trestu odnětí svo-
body, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu) – podíl znevýhodněných osob na celkovém počtu zaměstnanců sociálního podniku činí min. 30 % – více než 50 % případného zisku sociálního podniku je reinvestováno do jeho rozvoje a/nebo využito pro naplnění jeho společensky prospěšných cílů – zohledňují environmentální aspekty výroby i spotřeby – přednostně uspokojují potřeby místní komunity a místní poptávky, využívají místní zdroje a spolupracují s lokálními aktéry ■ Co je v oblasti sociálního podnikání podporováno?
Sociální podnikání je podporováno ze dvou zdrojů. Míra dotace činí v obou případech 85 % ze způsobilých výdajů projektu a je poskytována v režimu podpory de minimis. Integrovaný regionální operační program (IROP):
– nabízí dotaci na pořízení nemovitosti vč. pozemku, výstavbu, rekonstrukci a vybavení sociálních podniků
– výše dotace činí max. 4,9 mil. Kč – povinná udržitelnost projektu je stanovena na 5 let – žádosti o dotace bude možno předkládat od srpna 2016 do ledna 2017 Operační program zaměstnanost (OPZ):
– pokryje mzdy zaměstnanců sociálního podniku ze znevýhodněných skupin a jejich přímých nadřízených, provozní náklady (pronájem prostor, energie, administrativa), nezbytné vybavení a marketingové aktivity – výše dotace činí maximálně 200 000 Eur, tj. cca 5,4 mil. Kč – není stanovena povinná udržitelnost projektu – žádosti o dotace bude možno předkládat od června do září 2016 Kontakt: Mgr. Veronika Štěrbová specialistka pro dotační poradenství
[email protected] tel.: +420 725 740 475
potřeby sociálního bydlení a pořízení nezbytného vybavení. Sociální bydlení je určeno především pro osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, osoby se zdravotním postižením nebo osoby v bytové nouzi. Vhodnými typem příjemců pro tuto oblast podpory jsou obce, nestátní neziskové organizace, církve a církevní organizace. Předpokládaná míra dotace pro výše uvedený typ projektů je v rozmezí 85–90 % ze způsobilých výdajů projektu dle typu žadatele. Kontakt: Ing. Olga Raabová vedoucí oddělení dotačního poradenství
[email protected] tel.: +420 607 940 497
S vyhodnocením projektového záměru, přípravou žádosti o dotaci i realizačním managementem Vám rádi pomohou dotační specialisté společnosti Eurovision, a. s.
Sociální bydlení
V rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) se připravuje vyhlášení výzvy pro předkládání projektů na sociální bydlení. Podporováno bude pořízení bytů, bytových domů, nebytových prostor a jejich adaptace pro
Ing. Jarmila Kubešová, MBA statutární ředitelka Eurovision, a. s. Veveří 102, 616 00 Brno | www.eurovision.cz
[email protected] | tel. +420 539 050 600
květen | č er ven 2016
Chaos, špatná koordinace dopravních staveb a infarktové stavy řidičů, kteří kvůli tomu trávili nekonečné hodiny v kolonách. To byl loňský stav na našich silnicích. Vypadá to, že letos se situace zlepší. Přesto zejména opravy dálnic D1 a D2 vyvolávají obavy. FOTO: Eugénia Bánovská
Ladislav Koubek I letos se několik významných oprav dálnic dotkne bezprostřední blízkosti Brna. Loni kvůli tomu v Brně doprava kolabovala. „Na jižní Moravě bude realizováno několik staveb v souběhu. Aby se minimalizovalo riziko vzniku situace z minulého roku, probíhá již od února koordinace všech větších investorů dopravních staveb v Jihomoravském kraji. Cíl je minimalizovat dopady dopravních opatření a případně sladit termíny realizace akcí tak, aby nedošlo ke zbytečným komplikacím,“ uvádí Nina Ledvinová z Ředitelství silnic a dálnic. Potřebu koordinace si uvědomují i zástupci krajů. „Největší vliv na plynulost dopravy v Jihomoravském kraji a zejména kolem Brna budou mít opravy dálnic D1 a D2, případně silnic I. třídy, které provádí Ředitelství silnic a dálnic. I přes vzájemnou koordinaci totiž stále platí fyzikální zákony, a pokud je uzavřena vysokokapacitní komunikace typu D1, krajské a místní silnice ji nemůžou stoprocentně nahradit,“ říká náměstek jihomoravského hejtmana Roman Hanák. Náročné situace budou řešit i v Olomouckém kraji, který společně se Správou silnic Olo-
Kde lze letos očekávat zácpy ■ Uzavírka na D1 v Brně mezi exitem jih a východ a exity Rousínov – Vyškov ■ Modernizace D1 u Velké Bíteše (km 162–168) a Ostrovačic (km 178–182) ■ Částečné uzavírky na D2 mezi Brnem a Břeclaví ■ Několik uzavírek jízdních pásů na D46 (Olomouc – Prostějov – Vyškov) ■ Po celý červenec bude částečně uzavřena frekventovaná silnice I/43 mezi Českou a Kuřimí. Podobná uzavírka na této silnici je v obcích Horní Heřmanice, Brněnec a Březová ■ Částečná uzavírka na silnici I/55 Vnorovy - Strážnice ■ Částečná uzavírka Velkého městského okruhu I/42 v Brně na Poříčí. ■ Šumpersko a Jesenicko – dlouhodobá uzavírka jižní části Červenohorského sedla ■ Dálnice D35 – na obchvatu mezi Olomoucí a Přáslavicemi ■ Rekonstrukce silnice I/55 mezi Přerovem a Kokorami Oprava mostu na silnici I/35 na ulici Velkomoravské Olomouci ■ Hlavní tah I/38 Jihlava – Znojmo, kde probíhají na několika úsecích opravy. ■ Silnice I/35 v Litomyšli, úplná uzavírka pro osobní vozidla ■ Průtah Poličkou I/34, částečná uzavírka a kyvadlový provoz, podobně úseky I/34 Borová – Polička a Hlinsko – Chlum ■ Částečná uzavírka silnice I/11 v Žamberku Oprava mostu a částečná uzavírka silnice I/14 v Libchavách
mouckého kraje bude v letošním roce realizovat přes padesát oprav a rekonstrukcí, u kterých v současné době probíhají výběrová řízení a nejsou zatím známy přesné termíny zahájení. „Všeobecně lze očekávat dopravní komplikace na Šumpersku a Jesenicku vzhledem k dlouhodobé uzavírce jižní části Červenohorského sedla, která pokračuje z loňského roku. Stálá pracovní skupina pravidelně řeší vzájemnou koordinaci staveb a uzavírek,“ sdělil olomoucký hejtman Jiří Rozbořil.
Koordinace není vždy optimální Jeho vysočinský kolega Jiří Běhounek doplňuje: „Vzhledem k aktivní investiční činnosti Kraje Vysočina i ŘSD, nelze omezení dopravy a místní komplikace zcela vyloučit.“ Starosta Žďáru nad Sázavou Zdeněk Navrátil také krotí optimismus a upozorňuje, že koordinace není vždy zdaleka optimální: „Problémy nastávají v případě, kdy různí investoři se dopředu neinformují či informují jen
Na Park & Ride si řidiči zatím nezvykli, město chystá změny Už půl roku funguje v Brně systém parkování Park & Ride. Záchytné parkoviště, které se nachází poblíž zastávek MHD, aby řidič mohl po odstavení auta nasednout do tramvaje, trolejbusu nebo autobusu, a pokračovat v cestování do centra města. Magistrát takový systém zavedl u ústředního hřbitova, řidiči si na něho ale teprve zvykají. Parkovací místa proto ještě nejsou plně vytížená. Na základě zpětné vazby od řidičů teď město plánuje změny v ceníku parkovného. „Během června by měli radní projednat změny, které řidičům umožní výhodné parkování do konce dne, kdy zde zastavili, plus nějaký čas navíc. Tyto podmínky se nyní upřesňují. Cíl je takový, aby se řidičům při delším pobytu ve městě neprodražilo parkování
na 250 korun. Když tedy v budoucnu zaparkují třeba v osm hodin ráno, budou mít výhodné parkování nejen do osmi hodin večer jako dosud, ale až do půlnoci a nějaký čas navíc. Důležité bude, aby bylo parkoviště uvolněno do rána pro další nově parkující,“ informovala Zuzana Taušová z tiskového střediska Magistrátu města Brna. Dalším impulsem pro to, aby lidé toto parkoviště Park & Ride využívali víc, bude zavedení nové regulace pro vjezd do centra Brna. „Historické centrum města bude rozděleno do několika jednosměrných zón. Na vjezdu do každé z těchto zón bude umístěna kamera, která bude snímat registrační značku auta. Automatický systém poté pozná, jestli jde o vozidlo rezidenta, zásobování či vozidlo návštěv-
v ulicích Novobranská, Jezuitská, Dominikánská a Biskupská. Výjezdová místa se závorovým systémem budou na ulicích Orlí, Dvořákova a Veselá. Kamerami bude pokryt také vjezd a výjezd do pěší zóny na ulicích Masarykova a Rašínova, pěší zóna bude bez závor. Kamerový systém bude hlídat také výjezdy z pěší zóny do okolních ulic. FOTO: Galina Močárová
níka hledající parkování. U výjezdu budou závory a systém zde podle registrační značky vyhodnotí, o jaké vozidlo s jakým povolením se jednalo. Poté spočítá, kolik času řidič v této zóně strávil, případně zda musí
něco zaplatit,“ popsal náměstek brněnského primátora Richard Mrázek, který má problematiku dopravy a parkování ve městě ve své kompetenci. Vjezdové kamery budou umístěny ve čtyřech lokalitách:
Zvýhodněný lístek Další důležitou motivací pak bude propojení platby za parkovné s jízdným na MHD, což umožní zavedení elektronického odbavování cestujících. Podle Davida Bárty z Centra do-
tě •
Dopravní stavby ve městech a kolem nich: loňský chaos se nemá opakovat
ve m ě s a v
ál
s pe c iál – do prava v e m ěstě
• dopra
14
S p e ci
částečně o připravovaných stavbách a město se to dozví třeba až z oznámení o zahájení správního řízení o povolení uzavírky, kdy investor má již nasmlouván termín s dodavatelem prací, tudíž prostor města pro možnou koordinaci staveb je malý či dokonce žádný.“ I když se po loňské rekordní sezóně očekával větší útlum stavební činnosti, na krajské úrovni tomu tak evidentně nebude. Kraje mají finanční zdroje, a tak, budou hojně investovat i letos. „Královéhradecký kraj má na letošní rok naplánovány projekty oprav silnic II. a III. tříd dohromady za jednu miliardu korun. Projekty jsou vytipovány rovnoměrně napříč celým krajem. Někdy se pochopitelně neobejdeme bez úplné uzavírky, řidiči jsou ale vždy o objízdných trasách včas informováni. Nejvíce stavebních akcí je naplánováno v okrese Jičín. Celkem v rámci kraje opravíme asi 80 kilometrů silnic, včetně čtyř mostů,“ řekl nám hejtman Lubomír Franc. Součástí pracovních skupin jsou i zástupci měst, která se také začala snažit. „Pro minimalizaci dopadu na motoristy a zlepšení koordinace děláme celou řadu aktivit, od zjištění a analýzy stavu pomocí sčítání dopravy, přes intenzívní spolupráci s Městskou policií, práci pracovníků odboru dopravy v terénu a koordinaci termínů s investory i zhotoviteli staveb, po zajištění přechodného dopravního značení,“ prezentuje přístup Třebíče místostarosta Vladimír Malý. Oproti loňskému velmi laxnímu přístupu úřadů je vidět určitý posun. „Myslím, že po minulé stavební sezóně si Policie ČR se silničními správními úřady uvědomili, že koordinace staveb je nezbytná. To se již na řadě míst pozitivně projevuje (např. situace v Brně a okolí). Na druhou stranu, pokud se nezlepší podmínky pro financování, zejména kontinuální a rovnoměrné čerpání rozpočtu, k zásadní změně nedojde,“ uzavřel pro Moravské hospodářství dopravní expert Aleš Kratina.
pravního výzkumu systém Park & Ride v Brně u ústředního hřbitova nefunguje právě kvůli tomu, že není vyřešená navazující problematika, kterou přináší toto parkování. „Právě, protože zatím nenabízí možnost zakoupit si zvýhodněnou jízdenku na základě lístku za parkování. V současné době platíte jak parkovné, tak i jízdenku na MHD v plné výši. Dalším důvodem je omezení doby stání za zvýhodněnou cenu pouze na dvanáct hodin. Také chybí odbavovací systém ve vozidle MHD, který by uměl zlevněnou jízdenku či parkovací lístek přečíst a potvrdit, že parkovné i sleva slouží k přepravě osoby, jež upřednostnila veřejnou dopravz před jízdou autem třeba do centra města. Dalším nedostatkem je počet takových parkovišť a jejich správné rozmístění v aglomeraci kraje,“ míní Bárta. (vv)
S p e ci
FOTO: Eugénia Bánovská
Drážďan, kde kolo u mnoha lidí nahrazuje městské hromadné dopravní prostředky. Zjišťoval, zda cyklistům u nás dokážeme poskytnout stejně kvalitní podmínky,“ uvedla například Andrea Vojkovská z ostravského magistrátu. Ostrava ale podle ní nikdy nebude typickým cyklistickým městem jako je právě Berlín. „Město je rozhlehlé, není jednolitě rostlé a vzdálenosti jsou větší . Navíc je zde velmi kvalitní městská doprava a okrajové části na severu a východě mají velké výškové rozdíly,“ vysvětlila Vojkovská.
Přesto se i v Ostravě zvyšuje podíl cyklistické dopravy. Nyní je na dvou a půl procentech. „Našim cílem je vzhledem k potřebě zlepšení ovzduší alespoň pět procent,“ dodala Vojkovská.
Studenti a kopce Kolo jako dopravní prostředek je velmi oblíbený především ve studentských městech jako je Brno. To ale podle odborníků také nemá příliš vhodné podmínky pro cyklodopravu.
Rejstřík firem
Silnice jsou příliš úzké a terén kopcovitý. „Na cyklisty myslíme při každém plánovaní rekonstrukce ulice. Ne všude je ale možné cyklopruhy zavést. Musíme myslet na to, aby cyklsité měli dostatek prostoru a pruhy byly bezpečné,“ uvedla Zuzana Taušová z tiskového oddělení magistrátu Brna. Vedení města tak ukázalo cyklistům vstřícnou tvář alespoň tím, že pro ně zrušila zákaz vjezdu do centra města. Podle mezinárodní soutěže Hlavní město cyklistů, která se uskutečnila v roce 2014, jsou nejideálnějším městem
Seznam Inzerentů Ekolo.cz – 8 Epson – 9 Fakeer drinks – 9 Fr. Hanák klenotnictví – 9 GolfProfi – 9 ICZ – 9 J&T banka – 9 InQool – 8 Hytera – 8 Kooperativa – 9 Marine – 8 Mikov – 8 Moravské naftové doly – 2 Ocean 48 – 9
Panasonic – 8 Povodí Moravy – 4 Ramet – 8 Reisten vinařství – 9 Rekola – 5 Rentbike.cz – 15 SŽDC – 8 T-Mobile – 8 TSS Group – 8 Vera – 8 Visitech – 9 ZLKL – 10
Artechnic-Schréder, a. s. – 12 Česká spořitelna, a. s. – 11 Dopravní podnik města Brna, a. s. – 16 EKO-KOM, a. s. – 6 –7 Eurovision, a. s. – 13 Festival Ibérica – 15 Kooperativa, a. s. – 5 Kordis JMK, a. s. – 16 MasterCard Europe SA – 10 SAKO Brno, a. s. – 4 Teplárny Brno, a. s. – 3 Vera, spol. s r. o. – 8
VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail:
[email protected] www.magnusregio.cz
patří do Brno TOP 100
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail:
[email protected] REDAKCE: šéfredaktor: Michal Čejka GSM: 774 112 643 e-mail: m.cejka @magnusregio.cz
Srážky cyklistů s chodci
Michaela Římanová
Artechnic-Schréder – 8 AŽD Praha – 8 CARTec – 9 Crystalis – 9 České dráhy – 2 DCom – 8 De Fleurs – 8 Dopravní podnik města Brna – 16 Dopravní podnik města Jihlavy – 16 Dopravní podnik města Hradce Králové – 16 Dopravní podnik města Olomouce – 16 Dopravní podnik Ostrava – 16
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 1. 8. 2016
pro cyklisty v České republice Pardubice. Kolo zde lidé využívají pro devatenáct procent cest. „Za bohatou cyklistickou kulturu vděčí Pardubice své poloze v rovinatém terénu Polabí. V Pardubicích je všude blízko až 77 procent cest je kratších než 5 kilometrů,“ řekla mluvčí pardubického magistrátu Pavla Kosíková.
Průměrně až sedm procent všech svých cest absolvují Moravané na kole. Vyplývá to ze statistik jednotlivých měst a obcí. V některých městech využívají lidé kolo k přepravě až pro pětinu svých cest. Záleží na terénu, dopravní infrastruktuře a také na rozloze.
Vedení měst reaguje na nový trend, který může mít pozitivní dopad nejen na životní prostředí, a snaží se cyklistiku podporovat. Vytváří nové koncepce, aby cestování na kole bylo nejen ekologické, ale především bezpečné. Inspiraci hledají v zahraničí. Téměř každé větší město v České republice má již dnes svého koordinátora pro cyklodopravu. Ten dohlíží na to, aby se při plánování a budování nové dopravní infrastruktury myslelo i na cyklisty, aby vznikaly nové cyklopruhy a cesta na kole do práce nebo do školy byla bezpečná. „Náš člověk absolvoval několik studijních cest do Berlína, do Lipska a do
ve m ě s
tě •
Města podporují nový trend: na kole do práce
va
15
ál
s pe c iál – do prava v e m ěstě
• dopra
kv ě t e n | č e r v e n 2 0 1 6
Budování infrastruktury pro cyklisty začalo v Pardubicích již v 90. letech, jednalo se převážně o smíšené stezky pro chodce a cyklisty. Tento typ infrastruktury, vhodný zejména pro přírodní lokality, naráží v ulicích města na své limity. „Docházelo na nich ke srážkám cyklistů s chodci. Po roce 2010 jsme proto začali měnit systém. Vzniklo mnoho cykloobousměrek, několik úseků vyhrazených pruhů pro cyklisty a cyklopiktokoridorů. Tato infrastruktura umožňuje plynulý pohyb cyklistů, kteří preferují rychlou přímou jízdu i za cenu sdílení vozovky s motorovými vozidly,“ vysvětlila Kosíková. Rozvoj cyklodopravy nepodporují pouze města, ale také různá sdružení. Vzniká proto mnoho soutěží, které se snaží lidi přimět k cestování na kole. Nejznámnější a právě skončená je Do práce na kole, do které se zapojilo stovky firme z celé České republiky.
redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová, Lucie Sitarová, Michaela Římanová foto: Eugénia Bánovská, Galina Močárová, Attila Racek, Jiří Salik Sláma, Vlado Mlynárčik
OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel Vojtěch Koukal tel.: 542 425 239, GSM: 774 112 138 e-mail:
[email protected] PRODUKCE: Jana Hrstková tel.: 542 425 231, GSM: 775 006 094 e-mail:
[email protected] Edita Karásková tel: 542 425 231, GSM: 725 893 273 e-mail: e.karaskova @magnusregio.cz TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141
V příštím čísle Moravského hospodářství: Speciál: Chytré investice Vodohospodářství a protipovodňová opatření Vodárenství a čističky odpadních vod Železniční doprava a bezpečnost na železnici Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese:
[email protected] Příští vydání dostanete na váš stůl do 11. srpna 2016.
inzerce
„Doufám, že si řidiči aut jednou na kolo sednou“ Půjčit si kolo? V minulosti nemyslitelná záležitost. Nyní ale v celé republice pracují desítky firem, které poskytnou bicykl nejen turistům, ale i místním. „Ti si nejčastěji chtějí vyzkoušet elektrokolo,“ tvrdí Petr Kalaš z jihomoraské půjčovny a prodejny Rentbike.cz. Cítíte posun v tom, že se kolo stále častěji využívá jako dopravní prostředek? Ten trend tu je, postupuje. Vidím to hlavně v centru Brna. Město je totiž kopcovité a jeho okraje nejsou ještě využívané lidmi k cestě do práce. Ale je jen otázka času, než objeví stále opomíjené elektrokolo. Tady vidíte prostor pro další rozvoj cyklistiky? Ano. Jako doporavní prostředek je ideální. Na západě ho už objevili, my jsme v tomto trochu pozadu. Třeba právě pro Brňany je to cesta, jak se dostat do centra bez auta nebo využití MHD. Je to řešení , jak se dostanou do práce bez kapky potu na čele. Proč jsme v elektrokolech za západem? Nejsme na ně ještě naučení. Kde ho parkovat a jak se k němu chovat. Ale pozoruju o ně zvýšený zájem. Když
k nám přijde někdo, kdo není turista, většinou si chce vyzkoušet právě elektrokolo s tím, že má v plánu si jej pořídit. Konkrétně nám se daří přestvba klasických kol na elektrokola. Od začátku roku jsme jich udělali 28. Jeden klient si kolo nechal přestavět pro sebe, pak pro svou ženu. Potom se nám ozvali dva jeho sousedé. Vidíte konkrétně v Brně, které znáte nejlíp, nějaké problémy spojenou s cestováním na kole? Určitě nejsou problém cyklostezky. Současnému stavu bych nevěřil ještě před deseti lety. I otočení jednosměrek, je to výborně nastavené. Dík z to patří sdružení Brno na kole, které je velkým motorem. Současný stav je určitě dostatečný, navíc trend bude pokračovat. Ale já jsem spokojený. Kde je tedy prostor pro další zlepšení? Vidím to v postupném procesu soužití chodců a cyklistů, až se okřešou hrany. Doufám, že lidé z aut si jednou na kolo zkusí sednout. Vždycky je to o úhlu pohledu. Také se může zlepšit infrastruktura. Brno kdysi mluvilo o automatických systémech půjčování kol. Že si na nádraží vyzvednete kolo a za patnáct minut ho zaparkujete někde jinde. (ceh)
f e s t i v a l i b e r o a m e r i c k ý c h k u l t u r f e s t i v a l d e c u l t u r a s i b e r o a m e r i c a n a s
30. 6. BRNO
PUERTO FLAMENCO
Patricio Hidalgo – action painting
TRIO EDUARDO 2 8 . 6 . – 3 . 7. TRASSIERRA
To nejlepší z kávové kultury.
www.iberica.cz
28. 6.–29. 6. | BRNO – RADNICKÁ / STARÁ RADNICE 30. 6. GALAKONCERT ŠPILBERK
Plakáty s vtipnými slogany nově umístil do vozů Dopravní podnik města Brna. Snaží se přesvědčit cestující, aby byli vůči ostatním ohleduplní. Na obrovských samolepkách se nachází piktogramy vyobrazeným dítětem coby supermanem vylétávající z kočárku, nebo autobus fackující zrcátkem člověka. Kampaň má název: Zas tak složité to není. „Cílem je zábavnou a zajímavou formou ukázat a možná i připomenout cestujícím přepravní podmínky a základní pravidla slušného chování. Při jejich dodržování se bude všem cestovat příjemněji a přitom jejich plnění zas tak složité není,“ vysvětlil generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek. Vtipné obrázky jsou doplněny krátkým textem v českém i anglickém jazyce. Například, že každý není povinný poslouchat hlasitou hudbu ze sluchátek svého souseda. Při výrobě dopravní podnik vycházel ze situací, které mohou ve vozech nastat, vadí ostatním cestujícím a přitom jsou proti přepravním podmínkám. „V kampani řešíme 32 základních témat. Vše je jednoduše graficky znázorněno. Nikoho totiž nebaví číst dlouhé texty týkající se dodržování pravidel,“ popsal vedoucí marketingu a komunikace dopravního podniku Luděk Kocman. Na barevné piktogramy můžou cestující narazit ve vozech, a to ve formě folií na vozidlech nebo polepů v tramvajích. Obrázky umístili také do držadel ve vozech. Do budoucna plánuje brněnský dopravce také výrobu kvarteta s jednotlivými piktogramy. Usměrnit neukázněné cestující vtipnou formou se již několik let snaží také v Dopravním podniku města Olomouc. Do vozů nepravidelně umísťuje obrázky s hesly, jako Nepleťte se MHD s bufetem nebo Dopřejte Vašemu pejskovi jízdenku a náhubek! „S kampaní začneme vždycky, když se začne ve vozech opakovat určitý jev. Typické je například, že v době začátku školního roku upozorňujeme školáky a studenty, že batoh ve vozidle na záda nepatří,“ uvedla mluvčí olomouckého dopravního podniku Martina Krčová. Na vztahy mezi cestujícími se zaměřili v Hradci Králové. Do vozů umístili třeba s letáky s textem Nestojí ve Vaší blízkosti osoba starší, tělesně postižená nebo těhotná žena, která si potřebuje sednout? Děkujeme Vám za uvolnění místa k sezení těm, kteří to více potřebují. Respektujeme se vzájemně. Dopravní podniky používají k upozornění cestujících také hlášení. Právě takovou formou dělají občas kampaně v Ostravě. „V minulosti třeba na přepravu cestujících ve znečištěných oděvech, přepravu psů bez a s náhubkem či cestování s batohem na zádech,“ přiblížil mluvčí Dopravního podniku Ostrava Miroslav Albrecht.(vv)
Městské autobusy jezdí ekologičtěji Městská hromadná doprava je tak běžnou součástí života, že už ji často ani nevnímáme. Za ranním spojem do práce i večerní jízdou z hospody stojí spousta lidí, kteří se starají o to, aby byl vozový park města v dobré kondici.
Lucie Sitarová Ať už je to v Brně nebo v Třebíči, do plánování, rekonstrukce a údržby všech autobusů, trolejbusů i tramvají tečou často spousty peněz i hodin zaměstnanců dopravních podniků. Základní požadavek, který musí dopravní podniky řešit, je dostatečná frekvence spojů a obsloužení všech důležitých i méně důležitých míst svého města. V Brně tak jezdí přes 750 autobusů, trolejbusů a tramvají, a pluje šest lodí. Čísla jdou do stovek i v případě Ostravy, naopak menším městům stačí k zajištění potřeb svých občanů mnohem méně vozidel. Třeba v Třebíči cestující přepravuje 25 autobusů, z toho 21 nízkopodlažních. I přes masivní rozšíření aut v posledních desetiletích ale MHD
Průměrné stáří autobusů ve vybraných městech Město
Autobusy počet
Autobusy věk
Ostrava
293
5,7 let
Brno
307
5,2 let
Třebíč
25
6 let
Olomouc
76
9,51 let
Jihlava
31
6,6 let
neztratila na své užitečnosti. V Třebíči, která má 38 tisíc obyvatel, ji každoročně využije 3,5 milionu cestujících. Naopak malou poptávku po MHD na některých úsecích svých dlouhých linek řeší kvůli oblastem s nízkým osídlením ostravský dopravní podnik. Kromě snazší přepravy tisíců i milionů cestujících ročně a ulevení auty ucpaným ulicím má hromadná doprava ještě jeden cíl – snížit emise. Se smogem se potýkají snad všechna větší města, s dlouhodobým překračováním limitů na zdraví nebezpečné látky ve vzduchu má největší zkušenosti Ostrava.
I proto ve slezské metropoli dávají velký důraz na ekologičnost nově pořizovaných vozidel. „Dopravní podnik Ostrava v loňském roce pořídil s dotací 105 nízkopodlažní autobusů na stlačený zemní plyn. Rovněž v našem vozovém parku máme 4 elektrobusy, které jsme pořídili již v roce 2010 a 2011,“ vypočítává tiskový mluvčí DPO Miroslav Albrecht. Nákup více než stovky ekologických autobusů byl součástí velké investice, která město stála 840 milionů korun, při níž Ostrava pořídila také dvanáct nízkopodlažních trolejbusů. I když se podle Albrechta v nejbližší době podobně vysoká investice opakovat nebude, Ostrava stále usiluje o větší ekologizaci své hromadné dopravy. Pohon CNG je ekologičtější alternativa k benzínu nebo naftě. Má pro provozovatele
va
ve m ě s
tě •
Vtipnou kampaní na neukázněné cestující
květen | č er ven 2016
ál
s pe c iál – do prava v e m ěstě
• dopra
16
S p e ci
hromadné dopravy ještě další výhodu – cena tohoto paliva je totiž o něco nižší, než cena nafty. I proto Ministerstvo dopravy rozšiřování tohoto typu pohonů podporuje.
Místo nafty plyn Stlačený metan vozí v zásobnících na střeše i nové autobusy v Brně. „Máme 100 autobusů na CNG, tedy třetinu vozového parku. Pravidelně testujeme i elektrobusy nicméně tato technologie je zatím příliš nákladná,“ vysvětluje mluvčí Dopravního podniku města Brna Barbora Lukšová s tím, že o nákupu elektrobusů bude Brno uvažovat spíše v budoucnosti. V Jihlavě také slyší na pozitiva CNG pohonu. „Dopravní podnik provozuje 13 autobusů s pohonem na CNG,“ říká Jaroslav Šetek, technický náměstek Dopravního podniku města Jihlavy s tím, že v dalších letech plánují nákup devíti autobusů, které budou také stlačený plyn využívat, a dalších 9 trolejbusů. Na elektrobusy má už teď zálusk Olomouc. „Neustále sledujeme vývoj v oblasti veřejné dopravy. Budoucnost vidíme spíše v elektrobusech, o čemž svědčí i to, že máme v plánu zakoupení elektrobusu,“ vysvětluje tisková mluvčí Dopravního podniku města Olomouc Martina Krčová.
inzerce
INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
MODERNIZACE ODBAVOVÁNÍ CESTUJÍCÍCH
Mobilní aplikace
IDS JMK POSEIDON „Nejvýhodnější jízdenky pro celý Jihomoravský kraj“
Zástupci Města Brna a Jihomoravského kraje se dohodli na modernizaci odbavování cestujících v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje. Modernizace bude probíhat postupně po etapách, aby si cestující na nové možnosti mohli zvyknout a otestovat je. V první etapě od 1. 1. 2017 bude možné si koupit ve virtuální podobě předplatní jízdenku pro Brno.
modernizace
Cestující si předplatní jízdenku koupí prostřednictvím e-shopu se všemi výhodami, které z toho plynou. Jízdenka bude propojena s bezkontaktní bankovní kartou. Nový systém umožní například velmi rychlou výměnu v případě ztráty, automatickou koupi jízdenky v pravidelných intervalech nebo možnost přerušení platnosti z důvodu nemoci či dovolené. Po ověření funkčnosti jízdenek v Brně se počítá se zavedením virtuálních předplatních jízdenek ve zbytku Jihomoravského kraje a se zavedením placení jednorázových jízdenek bankovní kartou.
e-shop
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje nevstupuje na neprobádané území. Modernizace odbavování cestujících se připravuje již delší dobu a využití bankovních karet jako nosičů informace o předplatních jízdenek je nyní aktuálním trendem v celé České republice.
bankovní karty
V Brně a Jihomoravském kraji jsme si již progresívní IDS JMK Poseidon metody placení za jednorázové jízdenky rovněž vyzkoušeli. Ať už šlo o SMS jízdenky pro cesty po Brně nebo o aplikaci pro chytré telefony IDS JMK POSEIDON, která umožňuje možné koupit kompletní sortiment jednorázových a jednodenních jízdenek pro cesty po celém kraji u všech dopravců včetně Českých drah.
MOC.indd 1
Aplikace IDS JMK POSEIDON nabízí: elektronické jednorázové jízdenky vyhledání spojení s cenami jízdného aktuální informace o provozu jízdní řády v PDF plánky sítí linek Aplikace je bezplatně ke stažení pro všechny běžné mobilní platformy (Android, Windows, Apple).
www.idsjmk.cz 31.5.2016 11:35:13