Speciál: Moravu čekají projekty

www.facebook.com/moravskehospodarstvi

32

Moravu čekajímít projekty Kdy budeme za miliardu vysokorychlostní tratě?

78

před městě stoletou V Ochrana chytrém si člověk vodou vystačí s mobilem

12 14–16

ÁL

• ene

www.moravskehospodarstvi.cz

•

T O P O D S TAT N É P R O F I R M Y A V E Ř E J N O U S P R Á V U  B Ř E Z E N | D U B E N 2 0 1 6

rg e t i k a

S P CI E

Moravu čekají projekty Speciál: za miliardu Energetika

Brněnská parkovací revoluce BRNO SE VRHLO DO ŘEŠENÍ PROBLÉMU, SE KTERÝM SE POTÝKÁ MNOHO MĚST – PARKOVÁNÍ.

dál. Pokud v centru strávil příliš dlouhou dobu a nezaplatil parkovné, cestu mu zahradí.

Po placeném stání v  centru i po šesté hodině večer přichází tamní radnice s  dalšími změnami. Řidič vjíždí ulicí Novobranskou do historického centra Brna. Kamera na sloupu u  silnice si přečte jeho espézetku. Systém automaticky pozná, jestli auto patří návštěvníkovi, zásobovači nebo člověku, který ve středu města bydlí, případně má předplacené místo před kanceláří. Když o  nějaký čas později vyjíždí řidič Dvořákovou ulicí z centra ven, projede kolem závor. Ty jej bez zastavení pustí

Tak má ve zkratce vypadat systém, který začne brněnská radnice zkoušet letos v  zimě. Ostrý provoz jej čeká na začátku příštího roku. V té době už bude fungovat i nový parkovací dům na ulici Panenské, ve kterém se schová 390 aut. Další podzemní parkoviště pro 200 aut se navíc staví v  Besední. Nový koncept má totiž fungovat následovně – když už člověk musí v  centru zastavit na delší dobu, zvolí si parkovací dům a ne ulici. Na té ho parkování vyjde draho.

„ Kamery, závory a rezidenční zóny Jan Pacas

Pokračování na straně 6

Stavebnictví si loňský růst nezopakuje Ve firmách, které staví silnice, chodníky, kanalizace nebo třeba čističky odpadních vod, loni skoro nevěděli, kam dřív skočit. Důvod byl jednoduchý – dotace. S tím, jak se stát snažil dočerpat evropské peníze z končícího programovacího období, se jim hrnuly zakázky. Investovala vláda, kraje, obce i města a inženýrské stavitelství rostlo dvojciferným tempem. Letos vypadá situace jinak. Kdo se loni vezl na vlně veřejných zakázek, počítá spíš s propadem. „Jediným úsekem pozemního stavitelství, který v letošním roce výrazně posílí, je bytová výstavba,“ míní ředitel stavební společnosti KOMFORT Pavel Krejčí. Zájem o nové byty živí hlavně levné hypotéky. Dobře FOTO: Eugénia Bánovská se prodávají zejména ve velkých městech – na Moravě třeba v Brně, Olomouci a Ostravě. ■ Více na straně 2

Chuť na rubl strojaře nepřešla, nové obchody ale nehledají jenom v Rusku míří na trhy evropské osmadvacítky, hlavně do Německa. A tam se často dlouho neohřeje. „Naši obchodníci nejsou často nic moc. Proto dvě třetiny českého exportu do Německa pokračuje na třetí trhy. Němečtí obchodníci prodají české zboží lépe, pro tuzemské firmy to ale znamená nižší marže,“ upozornil profesor ekonomie a místo-

„ Zbavit se prostředníka Pro mnoho strojírenských firem se proto rok 2016 pone-

se ve snaze odstranit evropský mezičlánek a dostat vlastní zboží mimo starý kontinent svépomocí. „Obchodní šance plynou zejména z rozvoje daných ekonomik a  vládních rozvojových záměrů. Viditelné je to především v energetice, ale i v poptávce po zpracovatelských a ekologických technologiích. Příležitosti vidíme v Asii, na Středním východě, ale i v Rusku,“ popsal obchodní ředitel skupiny Vítkovice Machinery Group Jiří Skuhra. Téměř dvě třetiny produkce dalšího moravského strojírenského podniku, firmy ŽĎAS, také

Tramvaj není jen pro chudé, hlásají ostravští radní

Zaregistrujte si doménu včas

Rozhovor s ministrem průmyslu a obchodu

Jádro ohrožuje levná elektřina

Pobudové, špína a celkově nevábný způsob cestování. Tak mnoho Ostravanů hodnotí tamní městskou hromadnou dopravu. Radnice se rozhodla s tímto obrázkem skoncovat. Aby odstrašila vandaly, nainstaluje do tramvají i trolejbusů kamery a SOS tlačítka napojené na strážníky. Více na straně 5

Z rukou Čechoameričana do severomoravského Bohumína. Z recesistického hnutí až na brněnskou radnici. Cesty internetových domén moravských měst jsou často zamotané a překvapivé. Podcenit registraci domény se ale může nevyplatit. Své o tom vědí i politici. Více na straně 8

Závislost českých exportérů na zemích Evropské unie neustále roste. V minulém roce přesáhla 84 procent. Co dělá Ministerstvo průmyslu a obchodu pro to, aby firmám pomohlo na nové trhy? Na to a mnoho dalšího jsme se zeptali šéfa resortu Jana Mládka. Více na straně 13

Padají ceny elektřiny, něco si přej. Aby zase začaly růst. Tak možná s trochou nadsázky uvažují fanoušci jaderné energie v České republice. Propad cen elektřiny v posledních letech dramaticky snižuje pravděpodobnost, že se v Česku postaví další jaderné bloky. Více na straně 14

Naše vývozní trhy jsou nám těsné. Tak uvažují podle průzkumu společnosti CEEC Research šéfové sedmi z deseti strojírenských firem v  České republice. Expanze do zahraničí jim má navýšit tržby. Letos se nám bude dařit, zní ze strany strojařů. „Čtyři z pěti ředitelů predikují pro české strojírenství růst sektoru, přičemž

01-05-mh16-04.indd 1

jeho výkon by se měl v průměru zvýšit o 2,7 procenta,“ prezentoval výsledky šetření analytické společnosti CEEC Research její ředitel Jiří Vacek. Po nových zakázkách se nebudou strojaři pohlížet jen doma. Firmy z jejich sektoru obsazují první příčky ve statistikách českého vývozu. Většina zboží, kterou neudají v  tuzemsku, ale

předseda Mezinárodní obchodní komory Michal Mejstřík.

míří do zahraničí. Její generální ředitel Miroslav Šabart se se Skuhrou v lecčems shodne – i je například zajímá Asie a  Rusko. „V oblasti metalurgie se zaměřujeme na energetiku a většina plánovaných projektů byla určena pro Ruskou federaci. Firmy, které však měly tyto projekty připravené, je musely pozastavit,“ podotkl Šabart. Důvody jsou jasné a  jeden z nich zní: ekonomické sankce, i když ty podle Šabarta ŽĎAS zas až tak nezasáhly. „Druhým problémem je oslavení rublu,“ doplnil. Pokračování na straně 12

Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský Olomoucký | Zlínský Moravskoslezský | Pardubický Královéhradecký

28.03.16 22:56

2

s tave bn ic tv í a dev e lopment

Propad, stagnace nebo růst? Stavaři se na budoucnosti oboru neshodnou KOKTEJL OPTIMISMU A SKEPSE. TAK TO VYPADÁ, KDYŽ SE ZEPTÁTE NA BUDOUCNOST TUZEMSKÝCH STAVEBNÍKŮ. Jan Pacas Zatímco loni si obor připsal úctyhodný růst o 7,1 procenta, za první měsíc letošního roku hlásí statistici meziroční propad o víc než 10 procent. Skončil totiž doping v podobě dotačního „šílenství“. Snaha vlády dočerpat evropské dotace pro období 2007–2014 otevřela loni některým stavebním firmám stavidla. Veřejných zakázek bylo dost a inženýrské stavitelství rostlo v dvojciferném tempu, přičemž táhlo celé odvětví. Jak se ale přibližoval konec roku, poptávka od státu a samospráv stále zřetelněji slábla. „Celková zásoba práce ve veřejné zakázce,

tedy stav na konci roku 2015, je meziročně nižší o  25 procent. Veřejnou zakázku tvoří z největší části inženýrské stavby, především dopravní infrastruktura. Další komentář k prognóze vývoje v tomto sektoru není zapotřebí,“ uvedl k  vyhlídkám odvětví prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.

„ Kdo dělal inženýrské projekty, očekávání krotí Odhady firem se proto liší obor od oboru. Kdo stavěl silnice, železnice, chodníky nebo třeba kanalizace a  čističky odpadních vod, loni nevěděl, kam dřív skočit. Letos šéfové těchto společností očekávání spíše krotí. „Další vývoj českého stavebnictví vidím pozitivně, přesto bych se bránil přehnanému optimismu. Situace na trhu se zlepšuje, o čemž vypo-

FOTO: Eugénia Bánovská vídají i  rostoucí investice do infrastruktury, chybí ale například projektová připravenost,“ zhodnotil předseda představenstva společnosti Eurovia CS Martin Borovka. Příliv peněz z evropských fondů loni nejen na Moravě ilustroval například markantní počet uzavírek. Letos ale stavebníky straší pomalý rozběh dotačních

titulů pro nové programovací období. „Ekostavby Brno realizují asi 90 procent zakázek pro veřejný sektor a zejména dopravní, vodohospodářské a  inženýrské stavby. Propad ve stavební produkci je zde patrný, odhaduji to na asi 30 procent v  posledním čtvrtletí. Proto očekávám pokles produkce v Ekostavbách a nejspíš i  propad zisku,“ předestřel svůj

JAK UČÍME STAVEBNÍKY? ■ Podle ministryně školství Kateřiny Valachové jsou problémem jihomoravského středního odborného vzdělávání stavební obory.

Vedení obcí se nemohla domluvit, kudy nová silnice povede. Problém je ale nyní vyřešen, obce se v půlce března shodly na východní variantě vedoucí přes Novou Ves. Ve hře byly dva návrhy. „Se západní variantou nesouhlasilo vedení obce Petrovice. Silnice by se totiž dotýkala jejich obce,“ popsala jednu z možností mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová. Obyvatelé Petrovic dokonce oslovili ekologickou organizaci Hnutí Duha, aby jim pomohla dokázat, že tato varianta jejich obec poškodí. „Západní varianta ohrožovala spodní vody obce. Silnice navíc měla vést v těsné blízkosti domů,“ vysvětlil důvody nesouhlasu starosta Petrovic Zdeněk Jeřábek.

odhad předseda představenstva Ekostaveb Brno Ivan Beneš. Výhled stavebnictví komplikují navíc i  zákony, které jsou pro čerpání dotací z EU naprosto klíčové. „Svou roli sehraje určitě zákon o  veřejných zakázkách, který bezesporu zpozdí zadávání nových zakázek. Zadavatelé se nestihnou na novou metodiku připravit, vstřebat nové podmínky, změny, ale i získat odvahu je uskutečňovat,“ myslí si Matyáš. Pokud nebude zákon schválený do 18. dubna, hrozí Česku žaloba od Evropské komise a další problémy s  čerpáním evropských dotací. K tomu se přidává i  strašák v  podobě takzvaného procesu EIA, protože EU nechce spolufinancovat stavby povolené podle staré metodiky. „To je aktuální problém, který ovlivňuje desítky důležitých staveb. Je věcí zúčastněných orgánů, aby se situace začala konstruktivně řešit,“ zdůraznil Borovka.

„ Nové byty porostou. A s nimi i firmy, co je staví Letošek by měl proto patřit spíše firmám, které se specializují na výstavbu bytových domů. „Levné hypotéky, růst koupěschopnosti obyvatelstva. To jsou klíčové body, které podporují celkovou poptávku po bytech, která je v poslední době opravdu

velká,“ vysvětlil analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. A jeho slova potvrzuje i obchodní ředitel brněnské stavební společnosti KOMFORT Pavel Krejčí. „Bytová výstavba je dle mého názoru jediným úsekem pozemního stavitelství, který výrazně posílí v letošním roce,“ komentoval to. Na Moravě se můžou developeři a  stavební firmy „odvázat“ hlavně ve velkých městech, míní odborníci na trh s nemovitostmi. „V Brně je velmi málo starších bytů ke koupi, což nahrává situaci s těmi novými,“ popsal Jakub Hrbáč z realitní kanceláře RE/MAX Plus. A nárůst prodejů v  projektech novostaveb zaznamenali i  jeho kolegové na Ostravsku. Moravským metropolím navíc nahrává i současný trend stěhování z menších obcí a měst do těch větších. „Například mnoho rodin z Prostějova, Přerova či Šumperku hledá bydlení v  Olomouci,“ sdělil majitel realitní kanceláře RE/MAX A-City2 Radek Mézl. I investice do stavby kancelářských prostor se může firmám vyplatit. Hodně ale záleží na kvalitě a známé heslo „Location! Location! Location!“ tu platí na sto procent. „V  Ostravě například není takový přebytek vysoce kvalitních kancelářských prostor, které by mohly fungovat formou open-space, měly dostatečnou IT infrastrukturu a  podobně. Brno již nabízí více možností a  kapacit a panuje spíše převis nabídky nad poptávkou,“ uzavřel Michal Kozub s tím, že dnešní trend míří spíše k  výstavbě multifunkčních domů.

MĚSTSKÝ ARCHITEKT PRO BRNO ■ Ideální kandidát je urbanista i manažer.

Silnice do průmyslové zóny na Třebíčsku bude. Obce se po vleklých sporech dohodly Měsíce dohadování předcházely domluvě několika obcí z Třebíčska na vybudování nové silnice do průmyslové zóny u Přibyslavic v Kraji Vysočina. Kraj tak málem přišel o sedmisetmilionovou dotaci a nově vznikající pracovní místa ve firmách, které se rozhodovaly, zda raději nepřesídlí do Polska.

BŘEZEN | D U BEN 2016

Architekt proto zpracoval nový návrh. Silnice podle něj měla vést přes obec Nová Ves. Petrovic by se dotýkala pouze minimálně, na východní straně. „Proti tomuto návrhu jsme neměli téměř žádné připomínky,“ uvedl Jeřábek. Východní variantu ale nechtělo připustit vedení Nové Vsi. „Silnice by podle návrhu ústila v místě, kde je podle našeho nového územního plánu plánovaná výstavba nových rodinných domů,“ řekl starosta obce Leoš Durda. Ani hejtman kraje Jiří Běhounek je nedokázal přimět ke společné řeči. „Tak protichůdná stanoviska obcí na danou věc, jsem ještě nezažil,“ uvedl před časem.

„ Firmy už se chtěly stěhovat Firmy z průmyslové zóny se proto začaly obávat, že budou muset svá sídla a další plánované investice přesunout jinam. „Silnice v současné podobě je pro nás naprosto nepřijatelná. Je příliš úzká a především v zimě byla velice obtížně

průjezdná. Vzhledem k tomu, že denně z naší firmy vysíláme osmdesát kamionů, potřebujeme mít kvalitní silnice. V této podobě je cesta nebezpečná. Auta často bourají, naši zákazníci pak dostávají zakázky se zpožděním. To ničí jméno naší firmy. Proto jsme uvažovali o tom, že naše další investice poputují spíše do Polska než opět na Vysočinu,“ popsala, jak silnice komplikuje chod firmy, mluvčí společnosti Mann+Hummel Daniela Vilhelmová. Odchod investorů, kteří v kraji poskytují tisíce pracovních míst, nakonec přiměl obce, aby se dohodly dřív, než přijdou o přislíbenou dotaci ve výši sedm set milionů korun a zůstanou bez silnice i bez investorů. „Nakonec jsme přistoupili na upravenou východní variantu. Architekt totiž upravil původní návrh tak, že silnice povede jižněji, než zamýšlel. Povede podél řeky a vyústí v místě, kudy měla vést západní varianta. S tímto projektem již nemáme žádný problém,“ uvedl starosta Nové Vsi Durda. S nejnovějším návrhem souhlasí i další obce, kterých se výstavba nové silnice týká. Radost ze shody mají i obyvatelé. „Denně do průmyslové zóny dojíždím do práce autem. Silnice je opravdu v hrozném stavu. Kamiony ji často ucpou. Po vybudování objížďky by se mi měla zrychlit cesta do práce,“ uvedl Petr Košťál. Aby kraj dotaci na vybudování silnice skutečně dostal, musí začít s výstavbou do roku 2020. MICHAELA ŘÍMANOVÁ

Porr a. s. odštěpný závod – Vodohospodářské stavby Vodohospodářské stavby: ■ Komplexní výstavba kanalizačních stok a přivaděčů včetně objektů na nich (odlehčovací komory, soutokové šachty, shybky apod.), realizace čistíren odpadních vod ■ Realizace vodovodních řad a přivaděčů ■ Realizace vodohospodářských objektů – úpravy toků, opravy jezů a skluzů, rekonstrukce vodních nádrží, protipovodňové hráze

Bezvýkopové technologie: ■ Ražby za využití plně mechanizovaných razících strojů do průměru 3 m (pomocí strojů typu Tauber a Herrenknecht) ■ Klasicky ražené štoly prováděné hornickým způsobem do plochy výrubu 24 m2 (důlní výztuž, příhradová výztuž, stříkané betony, hnané pažnice Union, svorníky, použití trhacích prací malého rozsahu apod.) ■ Kolektory

WWW.PORR.CZ

INZERCE

VD Šance – drenážní štola v Ostravici Nominace na titul v soutěži Stavba roku 2014 Cena České komory inženýrů a techniků činných ve výstavbě v soutěži Stavba roku 2014

Teplovody: ■ Kompletní výstavba a rekonstrukce tepelných rozvodných sítí (parovody, horkovody, teplovody) a výměníkových stanic (horkovodních, teplovodních i parních) společně s elektro a MaR

01-05-mh16-04.indd 2

Porr a. s., odštěpný závod – Vodohospodářské stavby Dubečská 3238, 100 00 Praha 10, tel.: 267 226 311

28.03.16 22:56

B ŘE Z E N | D U B E N 2 0 1 6

Cestování, co má švunk: kdy budeme mít vysokorychlostní tratě? byla nová infrastruktura mnohem univerzálnější a mohly by ji využít i  regionální a  nákladní spoje. Krajům, kterými bude procházet, navíc přinese řadu výhod.

„ Přinese práci a odlehčí D1

FOTO: Galina Močárová

NA SLOVENSKU CHCE VLÁDA STAVĚT VARIACI POTRUBNÍ POŠTY TECHNOLOGICKÉHO VIZIONÁŘE ELONA MUSKA.

Zato trasy vysokorychlostních vlakových tratí vkládají Češi do nejrůznějších dokumentů a aktualizují už od roku 1995. Chvíle, kdy by skutečně mohly začít fungovat, se ale neustále posouvá. Optimistické odhady zmiňovaly roky 2030 nebo 2035. Teď to vypadá, že se tou dobou spíš začnou stavět.

Jan Pacas Těmihle trubkami však nesviští dopisy, ale lidé. Systémem Hyperloop by se hnali rychlostí přes 1 200 kilometrů za hodinu. Česko se naproti tomu drží vlaků. Ty opravdu rychlé by mohly jezdit mezi Prahou a Brnem do roku 2040. Hyperloop je technologická novinka, která vzdáleně připomíná způsob cestování z amerického sitcomu Futurama. Zvěsti, že na Slovensku o tomto systému uvažují, se objevily teprve letos v  březnu. „Dosáhli jsme dohody se slovenskou vládou. Další krok představuje identifikace trasy, která by měla být později napojena na Rakousko a  Maďarsko,“ uvedl tehdy ředitel firmy Hyperloop Transportation Technologies Dirk Ahlborn.

„ Náklady se vyšplhají přes 150 miliard První na řadu přijde páteřní osa vysokorychlostní železnice mezi Drážďany, Prahou, Brnem a Vranovicemi. Do budování Moravany vyhlíženého úseku Praha – –  Brno by se dělníci mohli pustit kolem roku 2030. „Pokud vše půjde dle předpokladů, mohl by být dokončen kolem roku 2040. Jedná se o  200 kilometrů zcela nové tratě. Náklady se bez souvisejících úprav v  železničních uzlech můžou pohybovat mezi 150  až 180  miliardami korun,“ uvedl mluvčí Ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

3

do pravn í s tav by

Prozatím ale není dořešeno, kudy přesně oněch 200 kilometrů nové tratě povede. „V současné době probíhá zpracování technicko-provozní studie a  soutěž na zpracování studie příležitosti. V  letošním roce předpokládáme zahájení zpracování studií proveditelnosti na konkrétní směry vysokorychlostních tratí,“ přiblížil postup příprav mluvčí Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš. Ministerstvo dopravy navíc plánuje jednat o  stabilizaci trasy se Středočeským krajem a  Vysočinou. „U Jihlavy ještě stále zvažujeme více možných variant. Citlivá na průchod je zejména oblast mezi Pelhřimovem a Humpolcem i přechod vodní nádrže Želivka,“ komentoval to ministr dopravy Dan Ťok. Ve středních Čechách se zase některé varianty neobejdou bez dlouhých tunelů. „Předběžně se ukazuje, že mezi Prahou a Brnem může být 30 až 40 procent trasy v tunelech,“ doplnil Neusar. Ve srovnání s Hyperloopem by se vlaky po vysokorychlostní trati v podstatě vlekly. Plán je, že budou jezdit rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Na druhou stranu by

„Předpokládám, že při stavbě nových koridorů najdou práci tisíce lidí. V  budoucnu bude trať představovat důležitou součást veřejné dopravy, se zastávkou na několika místech na Vysočině máme velkou šanci na rychlé spojení s Prahou a Brnem. Města a obce na Vysočině se mohou stát atraktivnějšími pro budování sídel firem. Půjde o další zahuštění železniční sítě v rámci regionu, čímž se zlepší dopravní obslužnost,“ vypočetl radní Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování Martin Hyský. Vysokorychlostní trať by také ulehčila dálnici D1, která je už dnes na hranici kapacity. „Při dodržení požadovaných parametrů tratě by se individuální doprava mezi Brnem a Prahou stala zcela nekonkurenceschopnou a vytížení dálnice D1 by razantně pokleslo,“ uvedl za koordinátora jihomoravského integrovaného dopravního systému, společnost KORDIS JMK, Květoslav Havlík. A za pravdu dává Havlíkovi i  Aleš Kratina ze sdružení Regio 2020, které připravuje na květen mezinárodní konferenci v  Třebíči a  Náměšti nad Oslavou na toto téma. „Pokud se rozhodne o  stavbě vysokorychlostní trati mezi Prahou a  Brnem, nebude nutné nákladné rozšiřování naší nejstarší dálnice s dalšími negativními dopady na životní prostředí. Vysokorychlostní trať zabere při průchodu územím daleko menší prostor, s výrazně nižší hlukovou zátěží,“ uzavřel.

Obchvat Mikulova může potkat stejný osud jako Znojmo, obává se ministr dopravy Český prezident Miloš Zeman při své návštěvě jižní Moravy zadoufal, že se do svých devadesátin projede po dálnici z  Brna do Vídně. Za rakouskou hranicí se mu přání pravděpodobně splní. Na české straně situaci stále komplikují chybějící Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Rakušané mají plány jasné. Příští rok chtějí zprovoznit část dálnice A5 ze Schricku do Poysdorfu a  následující úsek do Drasenhofenu o rok později. Dálnice na Vídeň se tak přiblíží až k českým hranicím. Kdy se na nich potká se svým českým protějškem mířícím od Brna, ale není jasné. Na konci ledna přitom zastupitelé Jihomoravského kraje jednomyslně schválili trasování tahu Brno-Vídeň, které kopíruje stávající silnici. „Na této volbě se shodlo mimo jiné Ministerstvo životního prostředí i  Ministerstvo dopravy, neboť má minimální dopad na životní prostředí a nezasahuje do nezastavěné krajiny,“ uvedl krajský radní Antonín Tesařík. Silnice R52 má vést podél již existující komunikace, čekají ji ovšem dílčí úpravy a  obchvat Mikulova, který zároveň uleví frekventované dopravě v  centru města. S  jeho výstavbou směrem k rakouské hranici plánuje Ministerstvo dopravy začít v roce 2018.

„ Chybí zásady Právě tříkilometrový úsek kolem Mikulova je jediný, který není podmíněn zásadami územního rozvoje. I přesto se však šéf resortu Dan Ťok obává, aby stavbu nepotkal stejný osud jako obchvat Znojma. Jeho trasu označil nedávno krajský soud v Brně za neplatnou právě z důvodu neexistujících zásad. „Je to věc, která nás trápí, neboť nám takové rozhodnutí může zablokovat i plánovanou stavbu R52 v  Mikulově,“ komentoval to ministr. Zároveň dodal, že rozhodnutí soudu považuje za zvláštní. „Pracujeme totiž na katastrálním území města Znojma a vše je zde v pořádku,“ řekl.

Souhlasí s ním i znojemský starosta Vlastimil Gabrhel. „Čekáme pořád na odůvodnění soudu, na základě kterého bychom mohli podat kasační stížnost, kterou samozřejmě zvažujeme. Pokud máme obchvat, který je celá léta zanesen v našem platném územním plánu, pak nám připadá opravdu nestandardní, že soud rozhodl tak, jak rozhodl,“ osvětlil Gabrhel.

„ I Mikulov má platný územní plán Pokud by soud postupoval podobně i  v  Mikulově, mohla by dlouho očekávaná stavba nabrat další zpoždění. I tam má přitom město platný územní plán. „A já předpokládám, že ti, kdo stavbu připravují, postupují podle něj. V případě znojemského obchvatu také považuji za minimálně podivné, že se něco takového připravuje a pak to skončí tak, jak to skončilo. V České republice máme ale mnoho dalších případů, kdy se něco rozestavělo a  zůstalo nedokončené. Já nechci předjímat, co se bude dít nebo už se děje, ale různé skupiny zneužívají nedostatků legislativy a  jsou v  tomto ohledu schopny vydírat různé organizace, potažmo i  stát,“ shrnul své obavy mikulovský starosta Rostislav Koštial s  tím, že další zdržení stavby po roce 2018 by pro město znamenalo zásadní problém. Tah na Vídeň není jedinou důležitou dopravní stavbou, která naráží na neexistenci Zásad územního rozvoje. Chvíle, kdy tento argument přestane platit, se ale podle jihomoravského hejtmana Michala Haška blíží. „V průběhu měsíce dubna dojde k  veřejnému projednání ve všech okresech kraje. Krajské zastupitelstvo by hlasovalo o  vydání zásad územního rozvoje ještě do krajských voleb, tedy do poloviny října letošního roku,“ řekl Hašek. Některé regiony ale spadnou do takzvané územní rezervy. V zásadách tak místo nich bude v podstatě bílé místo. Týká se to například Brna nebo některých obcí na tahu R43 na Svitavy. (jp)

INZERCE

IKD Košice, úsek Staničné námestie – Námestie Maratónu mieru – Stavba dokončena PŘEDMĚTEM STAVBY JE KOMPLETNÍ REKONSTRUKCE STÁVAJÍCÍ TRAMVAJOVÉ TRATĚ NA TRAŤ SYSTÉMU IKD (DUÁLNÍ TRAŤ PRO MOŽNÝ PROVOZ SOUPRAV TYPU TRAMTRAIN) V ÚSEKU NÁM. MARATÓNU MIERU – STANIČNÉ NÁMESTIE, VEDENÉ ULICEMI HVIEZDOSLAVOVA, KUZMÁNYHO, NÁMESTIE OSLOBODITEĽOV A ŠTÚROVA. Stavba umožňuje budoucí propojení tratě IKD na síť železnice (v  ŽST. Košice hl. st.), a to u Staničného námestia. V  rámci stavby se vybudovalo 9  zastávek s  bezbariérovým přístupem a prvky pro tělesně a zrakově postižené  – Nám. Maratónu mieru, Radnica Starého mesta, Hlavná pošta, Krajský súd, Dom umenia, Nám. Osloboditeľov, Senný trh a Staničné nám. Zastávky jsou vybaveny přístřešky a  moderním informačním systémem s  indikací příjezdu jednotlivých linek. Nově

01-05-mh16-04.indd 3

bylo rekonstruováno trakční vedení, napájecí a zpětné kabely, sdělovací a silnoproudá zařízení a rozvody. Pro zajištění výkonu a  spolehlivého napájení je postavena v blízkosti plaveckého bazénu nová trakční měnírna „C“. V rámci stavby byly upraveny některé křižovatky včetně silniční světelné signalizace. Pro zkvalitnění řízení a provozu tratě byl navržen elektrický ohřev výhybek, dálkové ovládání a nový systém řízení. Jelikož je počítáno s vyšším nápravovým zatížením (soupravy TRAM-

-TRAIN) byl rekonstruován i železniční spodek s vynucenými ochranami a přeložkami stávajících inženýrských sítí jako kanalizace, plyn, voda, teplovodní kolektory, silnoproudé a  sdělovací rozvody. Velká pozornost

byla zahájena dne 30. 6. 2014 poklepem základního kamene za velkého zájmu médií. Technicky a  výlukově náročná stavba byla po dvojím posunu termínu dokončena 25. 10. 2015. Kolaudační rozhodnutí vydal Košický samo-

byla rovněž věnována protihlukovým a antivibračním opatřením – pryžové bokovnice a  antivibrační rohože. Na žádost stavebníka města Košice byla z velké části trať osázena travním porostem. Stavbu vyprojektovalo a  majetkoprávně připravilo sdružení projekčních firem SUDOP BRNO  – IKP CE v letech 2011 až 2014. Stavba s  vysoutěženou částkou 33 284 447,25 Eur bez DPH

správný kraj dne 16. 12. 2015 a pravidelný provoz byl spuštěn 20. 12. 2015.

SUDOP BRNO, spol. s r. o. Kounicova 26 611 36 Brno Tel.: +420 972 625 804 E-mail: [email protected] Web: www.sudop-brno.cz

28.03.16 22:56

4

be z peč n á do prava

BŘEZEN | D U BEN 2016

Odborníci hledali klíč k bezpečné dopravě. Nestačí jen nový asfalt a technologie, shodli se LOŇSKÝ ROK NA JIHOMORAVSKÝCH SILNICÍCH PŘINESL NEJEN REKORDNÍ POČET OPRAV A MODERNIZACÍ, ALE ZÁROVEŇ I VÍCE VÁŽNÝCH DOPRAVNÍCH NEHOD.

kají. Práci jim komplikuje i  fakt, že nevlastní pozemky pod svými komunikacemi. „Musíme neustále jednat o  věcných břemenech s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jde o  tisíce parcel a pojí se k tomu neskutečná administrativa,“ postěžoval si vedoucí Odboru dopravy Magistrátu města Brna Vladimír Bielko.

Jan Pacas

„ Technika versus lidský faktor

Mrtvých přibylo i při srážkách v  uzavírkách. Podle policejních dat je zavinění v  drtivé většině případů na straně řidičů. Přesto by měl mít člověk, který usedá za volant, v první řadě jistotu, že pojede po bezpečné silnici. O bezpečné dopravní infrastruktuře Jihomoravského kraje se debatovalo v  pátek 11. března na business snídani společnosti Magnus Regio. Setkali se na ní nejen zástupci kraje, měst a  obcí, ale také odborníci na dopravu z  řad ministerstev a  státních institucí, Policie ČR či firem. I přes varovně zdvižený prst v  podobě negativního trendu nehodovosti si při úvodu akce vyslechli také dobré zprávy. Ani letos by totiž neměly chybět peníze na důležité dopravní stavby. Vláda se loni snažila dočerpat peníze z evropských fondů a mohutný přísun prostředků z  Operačního programu Doprava neměl v  předchozích letech precedens. Letošek bude znamenat návrat do normálu. „Z hlediska Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) byl rok 2015 výjimečný. Uvolnili jsme 91 miliard korun, což znamenalo asi třetinový nárůst. Pro letošek počítáme s  rozpočtem 65,6 miliard,“ uvedl ředitel Odboru kanceláře ředitele SFDI Ivo Vykydal. Nejedná se však nutně o  finální číslo, peněz na bezpečnou dopravní infrastrukturu tedy bude dost. „Máme dohodu s Ministerstvem financí, že pokud se letos objeví další připravené stavby, rozpočet fondu se navýší,“ přislíbil náměstek ministra dopravy Milan Feranec. SFDI navíc i  letos uvolní peníze na opravy krajských silnic, takzvaných „dvojek“ a  „trojek“. Zatímco loni to byly 4,4 miliardy korun, letos dostanou kraje miliardy tři. Fond dál hradí

V brněnském hotelu Internacional se sešlo téměř padesát starostů a odborníků na bezpečnou dopravu. FOTO: Attila Racek

Projednejte novinky s policií, radí správní ředitel Brněnských komunikací Roman Nekula.

Je potřeba změnit chování řidičů, tvrdí vedoucí Odboru rozvoje dopravy JMK Rostislav Snovický.

Generální partner

i  přípravu dlouho očekávaných jihomoravských projektů, jako je obchvat Mikulova nebo Znojma. Žadatelům poskytuje i  dotace na zvyšování bezpečnosti, stavbu cyklostezek nebo nové technologie. Více peněz znamená ale i více uzavírek. „Loňský rok byl velkým poučením. Kvůli dočerpávání evropských fondů bylo na silnicích tolik uzavírek, že se vůbec nehodilo vyjíždět,“ připomněl náměstek jihomoravského hejtmana pro dopravu Roman Hanák. Čerpání peněz z  operačních programů je podle něj potřeba lépe rozvrhnout a  nepodléhat pocitu, že času je

Partneři

dost. „Pak se vše sejde a  nastane dopravní kolaps,“ varoval.

„ Z uzavírky do uzavírky? Letos už ne Ani letos nebude koordinace uzavírek mezi krajem a  Ředitelstvím silnic a  dálnic (ŘSD) jednoduchá. Obě strany o  opravách ale intenzivně jednají, poznamenal Hanák. Jeho slova potvrdil i ředitel brněnského závodu ŘSD

Nezpomalujte auta semafory, nabádají policisté i experti. K tomu neslouží Obce po celé České republice začaly před několika lety stavět takzvané zpomalovací semafory. Tento trend ale končí. Semafory se totiž nachází i  na místech, kde vůbec nejsou vhodné. Nadšení z nich nejsou policisté a ani odborníci na bezpečnost na silnicích. Podle nich nemají semafory žádný smysl v  místech, kde není zároveň přechod pro chodce. „Možností, jak tuto situaci zlepšit a napravit, existuje celá řada. Od finančně nákladných stavebních opatření, jako je snížení intenzity dopravy výstavbou obchvatu, až po ty nízkonákladové v  podobě

01-05-mh16-04.indd 4

vodorovného dopravního značení,“ míní ředitel celostátní dopravní policie Tomáš Lerch. Mnoho lidí si podle Jidřicha Friče z Centra dopravního výzkumu navíc špatně myslí, že světelná signalizační zařízení jsou určená ke zpomalování řidičů. „Ani podle vyhlášky tomu tak není. Zpomalovací semafor je určený k řízení provozu,“ poznamenal Frič. Tvrdí, že existují jiné prvky, které dokážou efektivněji zpomalit řidiče. „Pokud jsou dobře navrženy, neumožní řidiči rychlý průjezd obcí. Mezi takové prvky patří vjezdové ostrůvky, ostrůvky na podporu přecházení, zvýšené

plochy přechodu, zvýšená křižovatková plocha,“ přiblížil Frič.

„ O milion korun méně Na názory odborníků zareagoval například Kraj Vysočina, který letos vyčlenil v dotačním programu Bezpečná doprava 2016 na zpomalovací semafory o  milion korun méně. „Každému starostovi či žadateli vždy říkáme, aby si projekt nejprve projednali s policií, aby to nedělali zbytečně,“ řekl

David Fiala. „Komunikace probíhá a harmonogramy ladíme na měsíční bázi,“ uvedl. Své o  opravách silnic ví i  starostové, kteří na ně hledají peníze téměř výhradně jen ve svých rozpočtech. „Trend je takový, že kraje se snaží zbavit svých komunikací ve městech. Na ty pak nejsou už vůbec žádné zdroje. Pakliže zdědíme silnice, kde je víc děr než asfaltu, nevíme si rady. Potřebujeme pomoc od státu,“ upozornil starosta Mikulova Rostislav Koštial. Není to navíc jediné dědictví, se kterým se města ve vztahu k  dopravní infrastruktuře potý-

náměstek hejtmana pro dopravu Libor Joukl. Najdou se však i zastánci zpomalovacích semaforů, například mezi firmami, které se věnují dopravní telematice a  signalizačním systémům. „V některých případech je umístění zpomalovacího semaforu nesmyl. Ale v místech s velkým pohybem lidí je to nejschůdnější cesta, jak řešit zpomalování vozidel,“ zhodnotil obchodně-technický manažer společnosti Veselý dopravní signalizace Pavel Kilian. Přesný počet zpomalovacích semaforů nikdo neeviduje. Podle dopravních expertů jich mohou být po celé republice desítky až stovky. Například na jižní Moravě je dlouhodobě pravděpodobně pouze jeden, a to v Mikulově na Břeclavsku. Řidiči z  něho nejsou příliš nadšení. „Doprava byla dří-

Odborníci na dopravu ale upozorňují: i  když je infrastruktura důležitá, stejnou, ne-li důležitější roli hraje chování samotných řidičů. Podle vedoucího Odboru rozvoje dopravy Jihomoravského kraje Rostislava Snovického je potřeba jej změnit. „Zaměřujeme se proto na dopravní výchovu u dětí. Rozhodně to není běh na krátkou trať, ale do budoucna to může výrazně pomoci,“ podotknul. Podle situace na silnicích to ale vypadá, že podobné výchovy se dostalo jen minimu dnes aktivních řidičů. V takových případech mohou pomoci různé technické pomůcky. Poměrně často je však technika dál, než naše zákony. Ty na novinky většinou nepamatují a inovátoři tak nezřídka předběhnou platné paragrafy. „Pokud by se čekalo, až bude vše schváleno našimi zákonodárci, nikdy by se nic neudělalo,“ uvedl ředitel pro silniční telematiku ve společnosti AŽD  Praha Vladimír Ketner. Za pravdu mu dává i  správní ředitel Brněnských komunikací Roman Nekula. „Každý jsme při cestách po zahraničí viděli nějaký ten dopravní zlepšovák, který bychom si chtěli přenést domů. Nejdřív ale musíme vyzkoušet, jestli jsou vhodné i pro silniční provoz v Česku. A to před tím, než má daná věc legislativní oporu,“ vysvětlil a  dodal, že důležité je, aby se podobné akce neprováděly chaoticky, ale byly nejdříve projednány s policisty. Jako experiment ostatně začalo i  dnes zcela běžné osvětlování přechodů. Vůbec první český osvětlený přechod instalovala v Praze na Barandově společnost Artechnic-Schréder. I po letech se ale podle obchodního ředitele společnosti Petra Míky objevují

ve plynulejší a rychlejší. Myslím, že to bylo bezpečnější. Nestávalo se tam tolik nehod,“ míní Petr Zaviačič, který přes Mikulov denně projíždí cestou do práce. Mikulovský starosta Rostislav Koštial ale semafor obhajuje a  tvrdí, že přispívá k bezpečnosti chodců. O instalaci zpomalovacího semaforu uvažují také další obce. Využívají dotace, vždy si ale musí přispět. „Spoluúčast příjemce je stanovena na minimálně padesát procent z celkových nákladů projektu. Opatření lze realizovat na komunikacích I., II. a  III. třídy. Žádostí přijímáme do 28. dubna,“ přiblížila Radka Opatová z  Odboru dopravy a  silničního hospodářství Kraje Vysočina, jak například funguje jejich dotační program Bezpečná doprava. VERONIKA VINDIŠOVÁ

u některých přechodů prohřešky proti kánonu dobrého osvětlení. „Oboustranná komunikace by měla mít vždy minimálně dvě světla, jinak může dojít k oslnění. Osvětlená musí být i  část chodníku, ze které chodec vstupuje do vozovky. Barevný tón by se měl lišit od veřejného osvětlení a  osvětlenost přechodu by měla být třikrát vyšší než u  okolí,“ vypočetl Míka s  tím, že pokud je na komunikaci osvětlen jeden přechod, měly by být osvětleny i ty ostatní, jinak je řidiči ignorují.

„ Mezi osvětleným a dobře osvětleným přechodem je velký rozdíl Technika je užitečný pomocník i na železnici, kde fungují nejrůznější automatické systémy, které pomáhají strojvedoucím zvládnout potenciálně nebezpečné situace. Nejkrizovějším místem jsou ale přejezdy. „Řidiči se na přejezdech chovají naprosto odlišně než na křižovatce. Jet na přejezdu na červenou je skoro standard,“ upozornil ředitel brněnského oblastního ředitelství Správy železniční dopravny cesty (SŽDC) Miroslav Konečný. Na Moravě SŽDC podle jeho slov modernizovala i  loni celou řadu přejezdů. Přidávají a zvětšují se výstražné kříže a doplňují nové technologické prvky zabezpečení. Někdy ale není ani to nic platné. „Železnice je v úrovni zabezpečení provozu na daleko vyšší úrovni než silniční doprava. Železniční přejezdy splňují integritu bezpečnosti SIL 4. Víme, že zařízení funguje, že je aktuálně v provozu, kdy se rozsvítí i jakou intenzitou bude svítit. Řidič má integritu bezpečnosti SIL 0. Někdo ho v autoškole naučil, že se jezdí vpravo a dodržují se určitá pravidla, a  to je asi tak všechno. A SIL 4 kontra SIL 0 je SIL 0,“ uzavřel zástupce generálního ředitele pro SK ve společnosti AŽD Praha Jiří Martínek. Daleko více pozornosti by se podle něj mělo věnovat osvětě mezi řidiči. Aby věděli a respektovali, že červená na přejezdu pro ně automaticky znamená zastavit.

VIDEOREPORTÁŽ z business snídaně

„ fakta a čísla ■ Podle platných zákonů je semafor určen k řízení provozu na křižovatkách nebo přechodech pro chodce, nikoliv ke zpomalování řidičů ■ Přesný počet zpomalovacích semaforů nikdo neeviduje. Podle dopravních expertů jich v Česku a na Moravě mohou být desítky až stovky ■ V Jihomoravském kraji je jediný zpomalovací semafor v Mikulově. Tamní použití považuje policie za relativně schůdné

28.03.16 22:56

B ŘE Z E N | D U B E N 2 0 1 6

5

v e řejn á do prav a

Tramvaj není dopravní prostředek jen pro chudé, přesvědčují ostravští radní UCPANÉ ULICE A ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ DLOUHODOBĚ TRÁPÍ OSTRAVANY. VEDENÍ MĚSTA PROTO PLÁNUJE DALŠÍ KROKY, JAK ŘIDIČE PŘIMĚT, ABY AUTO NECHALI DOMA. CHTĚJÍ JIM NABÍDNOUT NÁHRADU V PODOBĚ KVALITNÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. VŠE V DUCHU HESLA „MHD NENÍ SOCKA“.

Michaela Římanová Největším problémem ve vozech hromadné dopravy v Ostravě jsou nyní podle vedení města i podle cestujících vandalové. Nejenže ničí zařízení, mají ale také

vliv na to, že se lidé bojí tramvajemi cestovat. „Zvlášť ve večerních hodinách volím raději auto. Když si chci dát ve městě skleničku, vozí mě pak domů manžel. Již několikrát jsem se totiž v  tramvaji setkala s  agresivními opilci, kteří obtěžovali další cestující a  ničili sedačky nebo čmárali na okna,“ popsala svou zkušenost Ostravanka Vladimíra Vanková.

„ Pomoct mají kamery Ročně tak Dopravní podnik Ostrava musí do oprav škod způsobených vandaly investovat statisíce korun. „V boji s vandaly se nám osvědčily bezpečnostní kamery, které jsou již nyní instalované v  šesti tramvajích na hlavních trasách. V těchto vozech nedocházelo k žádné trestné čin-

Ostravská radnice chce zlepšit špatnou pověst tamní hromadné dopravy.

Vysočina chce mít vlastní integrovaný dopravní systém Téma dopravy na Vysočině vzbuzuje kontroverze a týká se řady obcí, které by se chtěly stát součástí jihomoravského Integrovaného dopravního systému (IDS). Vysočina ale místo toho plánuje svůj vlastní IDS s názvem Veřejná doprava Vysočina. Má to v kraji bez velkého centra smysl? Podle politiků z Vysočiny ano. „To, že Kraj Vysočina nemá jedno silné centrum, jako například Jihomoravský kraj, neznamená, že pro Kraj Vysočina není vhodné mít integrovaný dopravní systém. Je nutné si spíše položit otázku, co je to IDS? IDS se nerovná IDS JMK. Každý region musí mít daný systém připraven takzvaně na míru, a proto v Evropě existuje hodně modifikací. Jedná se o dopravní a tarifní integraci, kde v rámci dopravní integrace jsou jednotlivé módy dopravy nastaveny tak, aby maximálně vytvářely variantnost dopravy mezi jednotlivými sídly,“ uvedl Libor Joukl (ČSSD), náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu.

Osové Bítýšky, které se problém přímo týká. Obec totiž leží na vlakové trati směrem do Brna, kam mnoho občanů dojíždí. „V rámci celého kraje Vysočina má smysl vybudovat vlastní IDS. Ale aby byl smysluplný, je potřeba připravit propojení systému Kraje Vysočina se všemi ostatními kraji, u nás se jedná o propojení s IDS Jihomoravského kraje,“ myslí si Mach.

„ Doprava na Vysočině jako za komunistů. Jih Moravy má náskok

První návrhy dopravní integrace Kraje Vysočina byly představeny a projednány například i s Jihomoravským krajem. „Nyní probíhá zapracování připomínek. V rámci tarifní integrace byl schválen zónově – relační tarif s využitím předplatného či možnost platby bezkontaktní čipovou bankovní kartou,“ dodal Joukl.

Najdou se ovšem i kritické hlasy. „Především je nutné férově přiznat, že veřejná doprava na Vysočině se za posledních dvacet let příliš nezměnila. Zvláště v autobusové dopravě přetrvaly roky zažité spoje v pracovní dny na šestou ráno, do školy, k lékaři a odpoledne zpět. Co je na první pohled rozumné (dopravních výkonů dosáhneme relativně levně), není už výhodné z hlediska dlouhodobé perspektivy. Počet cestujících klesá a tento trend je potřeba zastavit koncepčním řešením,“ myslí si náměstek jihlavského primátora Jaromír Kalina.

V některých bodech s ním souhlasí opoziční krajský zastupitel Josef Mach (KDU-ČSL), který je členem krajské dopravní komise a zároveň starostou

Veřejná doprava by podle něj měla být v porovnání s individuální dopravou cenově dostupná a použitelná, například lepším nastavením přestupních vazeb.

nosti ani k vandalství. Letos proto pořídíme dalších dvaasedmdesát sad kamer,“ uvedl ředitel ostravského dopravního podniku Roman Kadlučka. Šestašedesát setů bude umístěno do tramvají, zbývající do trolejbusů. „V autobusech být nemohou. Stroje totiž musí být na elektrický pohon,“ vysvětlil Kadlučka. Bezpečnost cestujících by nově měla zajistit také takzvaná SOS tlačítka. Ta budou napojená přímo na strážníky nebo na policii. „Momentálně máme podobná tlačítka v kabině řidiče. Jsou ale napojená pouze na dispečink dopravního podniku. Napojením na strážníky by se měl zrychlit jejich případný zásah,“ řekl Kadlučka. Novinky mají být financované z  ročního rozpočtu dopravního podniku. Ten se nyní pohybuje přibližně okolo jedné miliardy korun. Radní pro dopravu Lukáš Semerák uvedl, že není vyloučené, že se rozpočet v budoucnu zvýší.

„Rozhodně ale nechceme zdražovat jízdné. Naopak bychom rádi ceny dlouhodobých jízdenek snížili,“ uvedl Semerák.

„ Ostravská MHD má špatnou pověst I to je podle něj cesta, jak přilákat více cestujících. „Momentálně má naše městská hromadná doprava špatnou pověst. Lidé se ji bojí využívat. Záměrem celého vedení města je ji zatraktivnit jako ekonomickou, ekologickou, ale i  komfortní alternativu individuální automobilové dopravy. K tomu vede řada cest, které musí být vzájemně vybalancovány, od zvýšení komfortu ve vozidlech MHD, přes preferenci vozidel MHD při řízení dopravy na křižovatkách, po ekonomické stimuly v  podobě cenově výhodného jízdného,“ dodal radní. O zkvalitnění městské hromadné dopravy usilují i  další města. „V Brně jsme se vydali cestou asistentů dopravního podniku, kteří jezdí v  našich vozech a  starají se o  cestující. Využíváme také bezpečnostní kamery ve vozech,“ uvedla například mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová. Bezpečnostní kamery si chválí také v Praze nebo v Liberci.

„Zvláště alarmující je, že občané v menších obcích se stali občany druhé kategorie a nemají zajištěno spojení večer a o víkendech,“ doplnil Kalina. Za pravdu mu dává skutečnost, že i když se o integrovaném dopravním systému na Vysočině léta diskutuje, stále žádný neexistuje. Místní tak mohou závistivě pokukovat po systému, který nastavil Jihomoravský kraj. Ten je případnému propojení systémů nakloněn. „Zajištění dopravní obslužnosti regionální dopravou je vždy plně v kompetenci příslušného kraje. Jihomoravský kraj nemůže ovlivňovat rozhodování sousedních krajů, jakým způsobem tuto svou zákonnou povinnost zajistí. Již v současné době však IDS JMK částečně v příhraničních oblastech kraje zasahuje jak do sousedních krajů, tak i sousedních zemí, takže Rakouska a Slovenska,“ řekl Moravskému hospodářství jihomoravský hejtman Michal Hašek. Ani Vysočina se takové spolupráci nebrání. „Z naší strany jsme v roce 2015 iniciovali jednání s KORDISem a Jihomoravským krajem za účelem propojení budoucího tarifu Veřejné dopravy Vysočiny s tarifem IDS Jihomoravského kraje tak, aby cestující mohl cestovat například do Brna a zpět bez rozdílu, zda využije dopravní prostředek pod smlouvou Kraje Vysočina anebo Jihomoravského kraje,“ uzavřel vize Kraje Vysočina náměstek Joukl. Zda se toho na Vysočině skutečně dočkají, ukáže až budoucnost. LADISLAV KOUBEK

R INZERCE

CZECH TOP 100 GOLF TROPHY 2015

Vážení přátelé, dovolujeme si Vás pozvat na 11. ročník golfového turnaje

CZECH TOP 100 GOLF TROPHY 2016

GO

20. dubna

GO

GOLF RESORT BLACK BRIDGE PRAHA 17. května ROYAL GOLF CLUB MARIÁNSKÉ LÁZNĚ 13. června LORETA GOLF PYŠELY 7. září GOLF RESORT KARLOVY VARY - OLŠOVKY 28. září GOLF RESORT HAUGSCHLAG - RAKOUSKO Pro další informace kontaktujte:[email protected]

01-05-mh16-04.indd 5

28.03.16 22:56

6

do prav a v Br n ě

Brněnská parkovací revoluce

zavedení čtyř jednosměrných zón ohraničených malým městským okruhem, se kterým systém počítá, si jen budou muset zvyknout, že některými ulicemi projedou v opačném směru než dřív.

„ Víc místa pro rezidenty

U vjezdu do historického centra si kamera přečte espézetku auta. Při výjezdu řidič projede kolem závor. Pokud strávil v centru příliš dlouho a nezaplatil parkovné, závory mu cestu zahradí. FOTO: Magistrát města Brna

Dokončení ze strany 1 „Filozofie je taková, že automobily, které budou parkovat na povrchu, budou platit v  čase exponenciálně, to znamená, že první hodina bude za levnější tarif a s nárůstem času bude růst i ce-

na,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora pro dopravu Richard Mrázek. V parkovacích domech naopak hodinová sazba zůstane stejná. Magistrát chce, aby v historickém jádru města a pěší zóně jezdilo méně aut a místní snáz zapar-

kovali. Zároveň hodlá skoncovat se složitým a těžko dohlídatelným systémem nejrůznějších kartiček, výjimek a oprávnění pro vjezd. Rezidenti budou moct zaparkovat na vyhrazených místech, a pokud dodrží pravidla, nebudou při výjezdu platit parkovné. Kvůli

„Tato změna se dotkne ulic Dominikánská a Veselá – zatímco nyní řidiči do centra vjíždí u Besedního domu, nově tudy budou vyjíždět. Změní se  také směr projíždění ulicí Starobrněnská. A krátká spojnice Benešovy a Novobranské bude nově jednosměrná, bude zde jedno z vjezdových míst. Průjezdné ale budou všechny ulice, kam se řidiči autem dostanou nyní,“ upřesnil generální ředitel společnosti Brněnské komunikace Luděk Borový. Městu zbývá vyladit ještě celou řadu detailů i  zásadních věcí. Zatím nemá jasno například v  cenách parkovného a  dosud nevybralo ani firmu, která systém včetně kamer, závor a nových

BŘEZEN | D U BEN 2016 parkovacích automatů dodá. Neměl by ale stát víc než 30 milionů korun. Magistrát navíc doufá, že se s  novým způsobem parkování sžijí lidé stejně snadno jako s  prodloužením doby placeného stání, které začalo v  centru platit na konci loňského roku. „Od rezidentů nám dokonce přišlo několik mailů s poděkováním, že se jim skutečně lépe parkuje. To se za dobu, co působím na brněnském Odboru dopravy, nestalo,“ řekl vedoucí odboru Vladimír Bielko.

„ Dojíždějící přesednou na MHD Pro plánované změny hledalo Brno inspiraci v zahraničí. Například v  Londýně snížil podobný systém dopravní zátěž v  centru o 30 procent, v Římě o 18. I další nápady pro parkování okouklo město v cizině. Zavést chce i rezidenční zóny, které úspěšně fungují ve Vídni, a  vyzkoušela si je například i Praha. „Pracujeme na

realizačním projektu, což znamená obrovské množství výkresů, dopravního značení a  podobně. Musí se připravit nařízení, zřídit pracoviště pro výdej rezidenčních dokladů a vybudovat k tomu celý informační systém,“ popsal celý proces Bielko s tím, že na Brně-střed by mohl rezidenční systém postupně najíždět od dubna příštího roku. Další městské části by se přidávaly později, zatím jich projevilo zájem dvanáct. Ruku v  ruce s  tím by mělo město budovat i  takzvané Park and Ride (P+R) parkoviště, kde by dojíždějící nechávali auta a  přesedali na hromadnou dopravu. Jedno takové funguje od loňska u  Ústředního hřbitova, v  plánu je ale třináct dalších. „Město zatím odsouhlasilo pět lokalit. Dvě jsou na severu města. Na východě je v  plánu P+R u  Zetoru. Na jihu města to pak je lokalita v ulici Bohunická, kde by mohlo být parkoviště i pro nákladní dopravu, a  konečně P+R u  prodloužení tramvajové tratě na Kampus,“ přiblížil Mrázek. Všech třináct záchytných parkovišť má mít Brno podle Bielka postavené do roku 2020.

Odšpuntování Žabovřeské se blíží. Zácpy v Pisárkách mají zmizet do roku 2020 Brňany dlouho vyhlížené rozšíření velkého městského okruhu v části nazvané Žabovřeská I. visí na prodeji posledního pozemku. Zúžení v Pisárkách, kde čtyřpruh od Královopolských tunelů náhle přechází ve dva pruhy, způsobuje zácpy, které patří ke koloritu ranního dojíždění do práce v jihomoravské metropoli. Dělníci se mají pustit do rozšiřování úzkého hrdla ke konci letošního roku. „V úseku Žabovřeská I. jsou už téměř všechny pozemky vykoupeny. Chybí jeden,“ informoval vedoucí Odboru dopravy Magistrátu města Brna Vladimír Bielko. Na pozemek již běží vyvlastňovací řízení. „Usnesením Krajského úřadu Jihomoravského kraje byl jeho vedením pověřen Městský úřad Tišnov a ze strany Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nelze predikovat konečný termín rozhodnutí,“ informoval vedoucí úseku výstavby silnic brněnského závodu ŘSD Tomáš Vyhlídal. I přes otazník v podobě majetkoprávních tahanic má ŘSD pro letošek na Žabovřeskou I. vyčleněných 50 milionů korun. Postup je následující: koupit nebo vyvlastnit poslední pozemek, získat stavební

povolení, vybrat zhotovitele a pustit se do díla. „I s ohledem na složitost dokončení přípravy u takto technologicky náročné stavby vedené v intravilánu města Brna je i nadále naší snahou zahájení výběru zhotovitele s případným zahájením prací ve čtvrtém kvartálu letošního roku,“ uvedl Vyhlídal s tím, že pro příští rok už ŘSD počítá s podstatně větší investicí, která přesáhne 300 milionů korun. „Předpokládaný termín dokončení je v roce 2020,“ dodal Vyhlídal. Připravují se i další části velkého městského okruhu. Po Žabovřeské I. má následovat stavba Tomkovo náměstí u výjezdu z Husovického tunelu a Rokytova, tedy přemostění nad židenickými kasárnami. „V současné době probíhají činnosti na dokončení dokumentace pro stavební povolení na obou uvedených stavbách. Souběžně probíhají na obou stavbách činnosti v rámci majetkoprávní přípravy v rozsahu, který umožňuje stav projektových dokumentací pro stavební povolení,“ vysvětlil Vyhlídal. Kdy zde kopnou dělníci poprvé do země, proto ŘSD zatím jen odhaduje. Očekávaný termín spadá na rok 2018.

Velký městský okruh je stavbou, která má přinést zklidnění dopravy v Brně. A kritiku kvůli němu proto sklidil i takzvaný Plán mobility, jehož návrhová část aktuálně vzniká na základě vize Zbyňka Sperata z Centra dopravního výzkumu. Plán má určit, jak bude vypadat doprava v Brně s výhledem až do roku 2050. „Ve vizi není ani zmínka o klíčových dopravních problémech města – kritickém stavu železničního uzlu, nedokončeném velkém městském okruhu a dalších,“ stěžuje si bývalý náměstek brněnského primátora a předseda spolku Brno+ Robert Kotzian. Podle Speratova kolegy a spoluautora vize pro Plán mobility je to klasická brněnská mantra. „Zaklínat se tím, že až bude velký městský okruh, tak nám bude lépe, není cíl. Plán udržitelné městské mobility směřuje k tomu, že změníme své dopravní chování,“ podotkl Bárta s tím, že Brno může na úplné dokončení okruhu čekat ještě desítky let. Jan Pacas

INZERCE

„ rozhovor

Komplexní řešení pro dopravní stavby a telematiku Světelná a signalizační zařízení

Protlaky

Výstavba a rekonstrukce světelných a signalizačních zařízení na dopravních uzlech a areálových komunikacích. Jedná se o kompletní dodávku zařízení včetně zprovoznění. Opravy světelných signalizačních zařízení po haváriích včetně dodávky technologií v minimální době po havárii a zajištění bezpečnosti dopravy. Technologie tunelů

Provádíme hloubení řízených i neřízených protlaků pod komunikacemi, ve městech i ve volném terénu, na místech, kde nelze výkop provést standardním způsobem.

Veřejné osvětlení

Provádíme dodávku, montáže a servis veškerých technologických zařízení nutných pro provoz a dohlížení tunelů včetně pravidelných profilaktických prohlídek a údržby.

Kamerové systémy Dodávka, montáže a servis dohlížecích kamerových a zabezpečovacích systémů včetně dohledových pracovišť pro všechny oblasti podnikání a soukromý sektor, Policii České republiky a městské policie.

Optické sítě | Kabelové trasy Dodávka a montáž optických sítí a veškerých optických prvků včetně položení ochranných trubek a jejich kalibrace, zafukování, svařování vláken, měření. Výstavba, opravy a přeložky kabelových tras technické infrastruktury. Trasy jsou budovány včetně položení ochranných trubek, zatažení kabeláže a obnovy původních konstrukčních vrstev a povrchů.

06-11-mh16-04.indd 6

Dodávky, montáže a servis veřejného osvětlení a osvětlení přechodů.

Komunikace Budování veškerých dopravních komunikací, chodníkú, povrchů parkovišť, příjezdových a lesních cest.

Parkoviště a parkovací systémy Výstavba parkovacích ploch. Dodávka, montáž a servis parkovacích a závorových systémů pro parkoviště a parkovací domy. Systémy pro zpoplatnění parkovišť, informační systémy pro navádění na parkoviště. Monitorovací kamerové systémy pro parkoviště. Systémy pro vzdálenou správu parkovišť.

V českých a moravských městech připadá na tisíc obyvatel v průměru více aut, než v evropských metropolích, jako je Vídeň. Nároky občanů na bezpečnost přitom neustále rostou. Tento trend si žádá využití nejmodernějších technologií v  oblasti dopravní signalizace a dohledových systémů. Jak může městům v  tomto směru pomoci firma VESELÝ DOPRAVNÍ SIGNALIZACE? Na to jsme se zeptali obchodně-technického manažera Pavla Kiliana. Zvýšení plynulosti provozu a  bezpečnosti je palčivou otázkou, kterou řeší celá řada měst. Co jim firma VESELÝ DOPRAVNÍ SIGNALIZACE nabízí? Základem naší činnosti je výstavba a  rekonstrukce světelných a signalizačních prvků na dopravních uzlech pro zvýšení bezpečnosti dopravy. Na osazení dopravního uzlu moderními zařízeními navazuje jejich propojení a  vzájemná synchronizace, která umožní usměrňování a  řízení dopravního proudu. Stožáry semaforů doplňujeme detekčními systémy. Ty snímají okamžitý stav a hustotu dopravy. K uzavření celého ekosystému dokážeme vybudovat moderní dohledová pracoviště, která sledují, sbírají a  vyhodnocují informace z  jednotlivých bodů přímo v  terénu a využívají je k řízení dopravy, zamezení vzniku kolon a zvyšování bezpečnosti. Příkladem takového systému může být koncept preference veřejné dopravy ve městě Brně, kde signalizační zařízení pozná, že se k  němu blíží vozidlo MHD a urychlí jeho průjezd dopravním uzlem. Naše portfolio je ale mnohem širší. Zahrnuje například i bezpečnostní systémy

tunelů včetně ventilátorů, protipožárních opatření, kamerového dohledu a  alarmů. Věnujeme se také veřejnému osvětlení, výstavbě komunikací, parkovišť a  parkovacích systémů. Jaký nejkomplexnější projekt má VESELÝ DOPRAVNÍ SIGNALIZACE za sebou? Velmi náročné z hlediska objemu a rozsahu prací i technologické různorodosti bylo vybudování centrálního dispečinku pro městskou polici a Brněnské komunikace. Zřizovali jsme nové dohledové pracoviště, k čemuž se vázala modernizace veškerých souvisejících sítí, páteřních tras i  jednotlivých kamerových bodů. Šlo o rekapitulaci a následný update celého systému tak, aby odpovídal novým moderním možnostem. Na čem aktuálně pracujete? Nechtěl bych zabíhat do detailů jednotlivých projektů, ale trend, na kterém se aktuálně podílíme, je zvyšování bezpečnosti ve městech a obcích za využítí kamerových dohledových systémů. Firma VESELÝ DOPRAVNÍ SIGNALIZACE je ale aktivní i na poli výzkumu. Ano, máme vývojový program zaměřený na zpracování informací z  detektorů v  dopravě a  monitoring dopravních uzlů. Celá věc opět souvisí s  vylepšením průjezdnosti měst a  plynulosti provozu. Zabýváme se tím, jak co nejefektivněji vytěžit a využít data o dopravě k jejímu řízení. Ing. Pavel Kilian obchodně-technický manažer VESELÝ DOPRAVNÍ SIGNALIZACE, s. r. o. www.veselyds.cz | [email protected]

28.03.16 22:58

B ŘE Z E N | D U B E N 2 0 1 6

7

c h y trá mě s ta

Peněženky plné karet skončí, stačí jedna nebo mobil PÍPNOUT SI U POKLADNY V SUPERMARKETU PLATEBNÍ KARTOU, VZÍT NÁKUP A JÍT, TO JE PRO ČECHY BĚŽNÁ KAŽDODENNÍ REALITA. V PŘÍPADĚ VEŘEJNÉ DOPRAVY A MĚSTSKÝCH SLUŽEB MŮŽE BRZY PLATIT TO SAMÉ.

Jan Pacas O roli bezkontaktních plateb v  chytrých městech dneška i  budoucnosti jsme se bavili s dopravním expertem společnosti MasterCard Martinem Dolejšem. Budeme jednou za jízdné ve veřejné dopravě platit bezkontaktní kartou stejně samozřejmě, jako to dnes děláme v obchodě? Určitě, bezkontaktní platba totiž neodmyslitelně patří k dnes velmi aktuálnímu konceptu chytrých měst. A právě doprava je odvětvím, které hodně municipalit v  této souvislosti řeší. Je tedy logické, že chceme začít právě tady. Musím ale říct, že doprava je jen jedním, byť důležitým střípkem v mozaice chytrých měst, na který se chce MasterCard zaměřit.

Dobře, ale přece u  ní chvíli zůstaňme. Fungují už někde v  Česku bezkontaktní platby v dopravě? Dnes uhradíte jízdné kartou v několika městech. Prvním, kde MasterCard v  roce 2014 spolu s partnery zprovoznila tento systém, je Liberec. Dnes už plánují celkové pokrytí. Dalším zajímavým projektem byla Plzeň, která zvažuje zavedení bezkontaktní platby i pro časové kupony. Takový projekt už dnes funguje v  Olomouci, která je v  tomto směru technologicky velmi daleko. Jednoduše si koupíte časovou jízdenku a  necháte si ji přiřadit ke své platební kartě. Jak to vypadá, když přijde revizor? Většina aktuální řešení je vytvořena tak, že se Vám přímo ve vozidle vytiskne z  terminálu papírová jízdenka. V  rámci regionálních spojů, kde máte virtuální jízdenku, je to jednoduché v tom, že se nastupuje pouze předními dveřmi a  řidič tak na terminále jasně vidí, zda má cestující ke své platební kartě přiřazenou platnou jízdenku. V  případě, že bude v rámci MHD pouze virtuální jízdenka, je potřeba, aby byl revizor vybaven čtečkou, a tou si kartu jednoduše zkontroluje. Jen ji přiložíte k  zařízení a  ono mu samo ukáže, jestli máte platnou jízdenku.

V tuto chvíli jednáme i s městem Brnem, které je velmi aktivní, co se týče dopravy. Diskutujeme, jak by mohly platby v tamní MHD vypadat. Chtějí zprovoznit jak jednorázovou, tak i časovou jízdenku. Finální řešení se ale nebude týkat jen Brna, ale celého Jihomoravského kraje. Půjde o hodně komplexní a sofistikovaný projekt.

Výhodou karet je jejich multifunkčnost, tvrdí Martin Dolejš z MasterCard.

Není to tedy složitější, než vytáhnout „šalinkartu“. Přesně tak. Velkou výhodou navíc je, že používáte kartu, kterou máte běžně v  peněžence. Nepotřebujete žádnou další jen proto, aby vám zabírala místo. K platební kartě si můžete navíc jednoduše přiradit i  další věci. Vstupenku na koncert, festival nebo třeba průkazku do knihovny. Kouzlo je právě v širokém spektru možností. Pro nás je univerzálnost bezkontaktních karet zajímavá z pohledu plateb a  lidem mohou zásadně usnadnit život. Na Moravě jste zmínil Olomouc, jinde o podobném modelu neuvažují?

„ Bezkontaktní platba je budoucností chytrých měst Takže se jedná o celý Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje? Ano. doposud MasterCard implementoval v  Brně tři platební terminály – vlastně klasické automaty, kde si můžete zaplatit jízdenku kartou. A když jsem se díval na výsledky, zaznamenali obrovský nárůst transakcí. Asi polovina lidí platí kartou. Je podle vás právě pohodlná platba argumentem, který dostane lidi z aut do hromadné dopravy? Netroufám si říct, že je to nejdůležitější argument, ale určitě je to jeden kousek skládačky. Čím pohodlnější doprava bude – a  bezkontaktní platba je jednou

z těch výhod, které ji pohodlnější činí – tím víc lidí ji bude využívat. A  neplatí to jen pro „šalinu“, ale i autobusy, vlaky atd. Dokážete si bezkontaktní platby představit například i při půjčování kol? Rozhodně ano. Snažíme se najít partnery, kteří by s  námi na tomto druhu dopravy spolupracovali. Mohlo by dojít k propojení s mobilní aplikací, která by člověka naváděla ke stanovišti, kde si kolo může půjčit. A on by za něj potom přímo u  stojanu bezkontaktně zaplatil, odemkl a jel. Mohou města poskytovat svým občanům prostřednictvím platebních karet nějaké výhody a bonusy? Takový projekt už funguje v  Bratislavě, kde místní banky ve spolupráci s  městem vydávají městskou kartu. Myslím, že jde o  pěkný příklad toho, jak může být karta multifunkční. Nejen, že si na ní můžete zakoupit časovou jízdenku na dopravu, ale zároveň čerpáte výhody u  různých obchodníků. Město má nasmlouvané slevy s prodejci a vy je díky tomu, že máte městskou kartu, můžete využít. Dalším logickým krokem je tedy podle vás univerzální „občanka“? Tedy karta, která by sjednocovala všechny služby, a člověk by měl jen ji?

Šel bych ještě o krok dál a přenesl fyzickou kartu do virtuální podoby v rámci mobilního telefonu. Budoucnost vidím v  mobilní aplikaci, která vám umožní spojit všechny vaše karty v  jednom zařízení, které máte neustále u  sebe. Třeba MasterCard má aplikaci InCard, která využívá službu MasterPass. Ta vám umožňuje bezpečně nakupovat na internetu prostřednictvím mobilních digitálních peněženek. Do aplikace si můžete integrovat všechny své platební karty, platit s nimi a přitom je nemusíte mít u sebe. Bezkontaktní platby přijali Češi zcela přirozeně, jsme v  jejich používání na špici i v mezinárodním srovnání. Neodradil by ale lidi od vámi zmíněného sjednocování strach, že všechny jejich aktivity sleduje nějaký pomyslný „Velký bratr“? Moje zkušenost je, že pokud služba přináší lidem benefit, přijímají ji pozitivně. A to i přesto, že o Vás může nějaký subjekt sbírat osobní informace. Krásný příklad je Google, který podle GPS v mobilech vyhodnocuje například dopravní situaci. Pokud jsem aktivní řidič a  tato aplikace mi pomůže ušetřit čas v  rámci dopravy, nebude mi tolik vadit, že s  někým sdílím informace o  své aktuální poloze, pokud je to pro mě užitečné. Druhá věc je, že daná služba musí být dokonale funkční. Proto se v České republice tak rychle implementovaly bezkontaktní platby, protože k nám přišly už otestované a  zavedené. Být pokusným králíkem, na to nemají uživatelé nervy. Musí spolu tedy souznít dvě věci – technologie by měla přinášet jasný benefit a být na sto procent vyladěná. Pak ji lidé přijmou.

INZERCE

Prevence kriminality a firma Artechnic-Schréder ZE ZKUŠENOSTI VYPLÝVÁ, ŽE PRO KRIMINÁLNÍ ŽÍVLY JE TMA DOBRÝM SPOJENCEM. NAOPAK SVĚTLO PŮSOBÍ VE VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ JAKO PREVENTIVNÍ PROSTŘEDEK ODRAZUJÍCÍ POTENCIÁLNÍHO PACHATELE OD TRESTNÉ ČINNOSTI.

Za tímto účelem je nezbytné použití nové LED technologie ve svítidlech. Obecně lze formulovat požadavky na dodávku světla a spotřeby energie takto: ■ Světlo – pouze tam, kde je potřeba (bezpečnost, zraková pohoda) ■ Světlo – pouze tolik, kolik je potřeba (podle ČSN 13201) ■ Světlo – pouze tehdy, kdy je potřeba (například při změně pohybu v osvětlované oblasti) ■ Energie – pouze tolik, kolik je nezbytně nutné ■ Energie – pouze tehdy, kdy je potřeba

Dostatek světla současně s  maximalizací energetických úspor se stává pro provozovatele osvětlovacích soustav schizofrenním stavem. V současnosti je nejrozšířenějším řešením, kromě nočního vypínání, statická regulace osvětlovací soustavy. V období snížené aktivity uživatelů komunikací, obvykle mezi 11.  hodinou večerní a  4.  hodinou ranní, soustava automaticky sníží svůj výkon, a  tím i  intenzitu osvětlení vozovky. Zde je třeba připomenout, že každá komunikace je zařazena do určité třídy osvětlení, přičemž je pamatováno i na riziko kriminality. Z pohledu dobrého hospodáře bude vždy smysluplné snižovat spotřebu soustavy, ale z  pohledu voleného zastupitele by nemělo být přijatelné zvyšovat riziko kriminality.

V oblastech, jako jsou například parky, cyklostezky, pietní místa, okolí sakrálních staveb, okolí památek apod., toho lze dosáhnout autonomní dynamicky řízenou soustavou veřejného osvětlení, tzv. systémem Koridor. Jeho hlavním přínosem je možnost dynamicky reagovat na změnu stavu v  osvětlované oblasti. Například detekovaný pohyb vede k  okamžitému zvýšení intenzity osvětlení na požadovanou hodnotu.

JAK Z TOHO VEN? Nabízí se použití dynamicky řízené osvětlovací soustavy.

06-11-mh16-04.indd 7

NĚKOLIK REÁLNÝCH PŘÍKLADŮ Občan pohybující se v  noci parkem je detekován soustavou, která jeho trasu osvětluje na normou požadované hodnoty. Své okolí vnímá jako potemnělé a uklidňující. Najednou se v  odlehlé části parku rozsvítí jiný úsek osvětlovací soustavy. Byl detekován pohyb. Někdo tu s ním je. Blíží se k němu, nebo ne? Vyhodnotí směr pohybu vzdálené osoby podle postupně

Obr. 1 Programování soustavy: svítidla L ovládaná detektory d a programovatelný průběh intenzity osvětlení.

Obr. 2 20% výkon svítidla před detekcí v nepřítomnosti uživatele.

Obr. 3 100% výkon svítidla po detekování uživatele a jeho vstupu do řízené zóny.

se rozsvěcujících a  tlumících úseků veřejného osvětlení. Díky tomu nedojde k  nežádoucímu překvapení. Potemnělá klidná místní komunikace. Ulice spí. V okamžiku se osvětlovací soustava rozsvítí naplno. Došlo k pokusu o trestnou činnost a pachatel se snaží zmizet. Osvětlovací soustava ho však sleduje a umožňuje pozorovatelům sledovat jeho únikovou trasu. Skladové venkovní areály jsou převážně osvětleny veřejným osvětlením, které plní mimo jiné i  bezpečnostní funkci. Vhodným definováním koridorů osvětlení je možné provozovat soustavu na minimální úrovni. Vjede-li do koridoru kamion či vstoupí osoba, rozsvítí se příslušná část na plný výkon, čímž je spolu se sledovacími systémy umožněna ostraze areálu lepší identifikace pohybu možného narušitele. Další aplikaci nalezne systém Koridor například na cyklostezkách, parkovištích, kříženích méně významných komunikací, v průmyslových objektech apod. Systém Koridor je založen na bezdrátovém spojení na standardu wifi. To umožňuje komunikaci mezi jednotlivými prvky soustavy. Díky tomu může být osvětlovací soustava zregulována na minimální intenzitu osvětlení a spotřebu. V případě, že některý z  ovládacích prvků dá pokyn, intenzita osvětlení se okamžitě změní podle zadaných požadavků. Tím lze uspořit velké množství energie a současně zaručit požadovanou intenzitu osvětlení a bezpečnost. Nejběžnějším ovládacím prvkem jsou pohybová čidla. Jejich pozice by měla být zvolena tak, abychom dokázali co nejlépe zachytit pohyb v zájmové oblasti. Každé svítidlo lze ovládat

pomocí až patnácti ovládacích prvků. Jako další ovládací prvky můžeme použít například radar nebo tlačítko. U každého svítidla lze individuálně nastavit, na které ovládací prvky a  jak má reagovat (obr. 1). U každého svítidla určíme minimální výkon v  době, kdy se nic neděje (například 20  % nominální intenzity osvětlení – obr. 2), a maximální výkon v  době, kdy se naopak na komunikaci někdo pohybuje. Podle potřeby zadáme, jak rychle se má osvětlovací soustava rozsvítit na plný výkon a jak dlouho má vydržet svítit na plný výkon (například zvýšením intenzity osvětlení na 100  % po dobu deseti minut – obr. 3). Nakonec určíme rychlost poklesu osvětlení v  okamžiku, že se už na komunikaci nic neděje. VÝHODY POUŽITÍ SYSTÉMU KORIDOR: ■ Úspora elektrické energie ■ Snížení nežádoucího světla a světelného znečištění v „době klidu“ na minimum ■ Informace o tom, že spolu s námi se v daném prostoru pohybuje také někdo jiný ZÁVĚREM Dynamicky a  autonomně řízená osvětlovací LED soustava může dosáhnout až o  80  % nižší spotřeby elektrické energie oproti neřízené soustavě používající sodíkové výbojky bez snížení nároků na osvětlení. Řízené osvětlovací soustavy jsou tak tím pravým prostorem, v němž mohou být naplno využity vlastnosti technologie LED. Ing. Petr Míka obchodní ředitel společnosti Artechnic-Schréder, a. s. www.artechnic-schreder.cz

28.03.16 23:19

8

tec h n o lo gie a eGo ve r nment

Robot doménu vyfoukne sekundu po exspiraci MĚSTO BOHUMÍN MÁ KONEČNĚ SVOJI VYSNĚNOU DOMÉNU. PO PATNÁCTI LETECH JI BOHUMÍŇANŮM VĚNOVAL ČECHOAMERIČAN JAN KANCLIRZ.

Lucie Sitarová Pro Bohumín příběh skončil šťastně, ne vždy tomu tak ale je. Opomenutí zaregistrovat si doménu se politicky prodražilo třeba bývalému premiérovi Jiřímu Paroubkovi nebo dřívějšímu vedení brněnského magistrátu.

Webové stránky města mají v  Bohumíně dlouhou tradici, první doménu si město zaregistrovalo v roce 1998. „Jakmile začal internet nabývat na důležitosti, chtěli jsme jinou,  přehlednější. Logicky se nabízel bohumin.cz, ale ta už byla obsazená, a tak jsme zvolili  doménu mesto-bohumin. cz,“ řekla mluvčí Bohumína Lucie Kolková. Doménu bohumin.cz si přitom Jan Kanclirz zaregistroval jen několik měsíců před tím, než se o ni začalo zajímat samo město. I když adresa mesto-bohumin.cz je také vyhovující, město se snažilo od Kanclirze doménu získat. „Její majitel nám ji však byl ochoten prodat za několik stovek tisíc korun, my jsme byli ochotni zaplatit několik desítek tisíc korun,“ vysvětlila Kolková.

„Zprvu jsme na doméně bohumin.cz provozovali malý soukromý web, který poskytoval Bohumíňanům informace o  městě. Byla to pro mě cesta a příležitost, jak přidat ruku k dílu a informovat o rodném městě, i když jsem bydlel přes osm tisíc kilometrů daleko,“ vzpomíná Kanclirz.

„ Ze satirického portálu na radnici Kvůli nedostatku času se na konci roku 2014 rozhodl provoz portálu ukončit. „Rozhodl jsem se jej darovat městu. Je to správná volba. Chci, aby doména dále

sloužila pro dobro města a Bohumíňanů,“ prozradil Jan Kanclirz. Doména už teď směřuje návštěvníky na oficiální stránky města.  Bitvy o  domény ale mohou i zamíchat s výsledky voleb. To byl i případ hnutí Žít Brno. Původně satirické hnutí využilo v roce 2011 opomenutí magistrátu zaregistrovat si doménu, která vycházela ze studie o identitě města. Popularita hnutí, které začalo jako občanská inciativa, stoupala. V  roce 2014 oznámilo Žít Brno vstup do politiky. I  přes velmi nízkonákladovou kampaň bylo hnutí třetím nejúspěšnějším subjektem voleb do městského zastupitelstva, ve volbách na Brně-středu dokonce zvítězilo. Kromě brněnského magistrátu řešili problémy s  doménami i  Ji-

BŘEZEN | D U BEN 2016 ří Paroubek a  Mirek Topolánek. „Po uvolnění .eu domén zakoupil sympatizant ODS doménu  paroubek.eu  a umístil na ni grafiku Paroubka s  nápisem KSČSSD a přesměrování na stránky ODS,“ popsal Karel Komínek z Institutu politického marketingu. Doménu topolanek.eu si zase zaregistrovala soukromá firma, podezření, že s ní chce spekulovat nebo Topolánka dokonce vydírat se ale nepotvrdilo. „Nakonec firma doménu Topolánkovi věnovala jako dárek na 53.narozeniny,“ vysvětlil Komínek.

„ Své o tom ví i politici Nevyřešenou doménu má i ministr financí Andrej Babiš. Andrejbabis.cz vlastní spekulant ze Slovenska, který se jí již několik let marně snaží prodat zájemci s nejvyšší nabídkou. Zatím marně. „V září 2013 majitel dokonce kontaktoval Víta Bártu (bývalé  VV) a  nabídl mu doménu za 200  ti-

síc  euro (cca 5  milionů  korun),“ upozornil Komínek. Doménu si může majitel zaregistrovat na určitou dobu, pokud si ji po exspiraci neprodlouží, vrací se název na trh a  je možné si jej znovu zaregistrovat. „U  .cz domén existuje 60denní ochranná lhůta, kdy i po exspiraci ještě není pro původního majitele nic ztraceno. Během 30 dní po exspiraci je stále možné ji předat na jiného registrátora nebo ji prodloužit,“ vysvětlil Lukáš Zíka, který se obchodováním s  doménami zabývá od střední školy. „V dnešní době navíc operátoři registrátora CZ. NIC volají i  majitelům domén, zda je zrušení domény v  pořádku,“ dodal. Je tedy čím dál méně pravděpodobné, že doménu získá snadno nějaký spekulant. Zaregistrovat si doménu politika nebo značky a vydělat na tom ale není tak jednoduché. „Běžný uživatel se k  exspirovaným doménám vůbec nedostane, protože spekulanti mají naprogramované roboty, kteří jsou schopni vyexspirovanou doménu zaregistrovat třeba vteřinu poté, co se tak stane,“ poznamenal Zíka.

INZERCE

2. ročník

odborná konference

Celostátní setkání zástupců městské a obecní policie 27. dubna 2016, 8:00–15:00 hod. hotel Voroněž, Křížkovského 458/47, 603 73 Brno Co nového zákonodárci připravují pro policejní strážníky? Jak spolu kooperuje městská policie a Policie ČR? Jsou aktuální nějaké dotační programy? To všechno a ještě mnohem více se dozvíte, když se přihlásíte na konferenci.

4. ročník Bezpečné a chytré město odborná konference

16. června 2016, hotel Voroněž, Křížkovského 458/47, 603 73 Brno Jak chytře udělat to, abyste se cítili ve svém městě či obci bezpečně? Které nové technologie Vám k tomu pomohou? Jaké jsou aktuální dotační tituly a další finanční zdroje k posílení bezpečnosti v dopravě? Na naší konferenci Vás mimo jiné naučíme chytře parkovat, nakupovat jízdenky, šetřit energii v osvětlení pomocí chytrých IT technologií.

Předpokládaný počet účastníků: 120 –140

Určeno pro všechny se zájmem o chytrá města a posílení bezpečnosti ve městech a obcích, především pak zástupce měst a obcí z pěti moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, Kraj Vysočina) a krajů Královéhradeckého a Pardubického.

Účastnický poplatek:

Předpokládaný počet účastníků: 80–100

800 Kč pro zástupce státní a veřejné správy 2 000 Kč pro zástupce soukromého sektoru

Účastnický poplatek:

Určeno pro zástupce městských a obecních policií z celé ČR.

Pro více informací o akci a možnostech registrace nás kontaktujte na adrese [email protected] nebo na telefonním čísle 725 006 094.

800 Kč pro zástupce státní a veřejné správy 2 000 Kč pro zástupce soukromého sektoru Pro více informací o akci a možnostech registrace nás kontaktujte na adrese [email protected] nebo na telefonním čísle 725 893 273.

Zajímavé výzvy v oblasti eGovernmentu a ochrany životního prostředí V TOMTO ČÍSLE VÁM PŘEDSTAVÍME AKTUÁLNÍ ZAJÍMAVÉ VÝZVY K PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O POSKYTNUTÍ PODPORY V OBLASTI EGOVERNMENTU A OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. ■ Jaké jsou aktuální výzvy v Operačním programu Životní prostředí? Protipovodňová ochrana

První z aktuálně podporovaných oblastí je zajištění povodňové ochrany intravilánu, konkrétně: – zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení přirozených rozlivů; – hospodaření se srážkovými vodami a  jejich další využití (retenční nádrže); – vodní díla sloužící povodňové ochraně (suchá nádrž, retenční nádrž, poldr); – stabilizování a sanace svahových nestabilit. Druhou podporovanou oblastí jsou preventivní protipovodňová opatření, např.: – analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření (podkladové analýzy, mapy povodňového ohrožení);

06-11-mh16-04.indd 8

– varovné, hlásné, předpovědní a výstražné systémy, digitální povodňové plány.

■ Jaké jsou aktuální možnosti podpory v oblasti eGovernmentu?

Žádosti o podporu je možné předkládat do 31. května 2016.

Pro kraje, obce (kromě Prahy) a jimi zřizované nebo zakládané organizace jsou určeny dvě zajímavé výzvy vyhlášené v rámci programu IROP:

Péče o přírodu a krajinu

Od 30. března 2016 budou spuštěny výzvy v oblasti péče o přírodu a krajinu. Podporováno bude: – péče o národní parky, CHKO, NPR, NPP, lokality soustavy Natura 2000; – péče o  vzácné druhy a  jejich biotopy, péče o cenná stanoviště; – výsadba dřevin (stromořadí, větrolamy, remízy); – vytváření a  obnova vodních prvků v  krajině s  ekostabilizační funkcí (tůní, mokřadů, malých vodních nádrží); – zakládání veřejné zeleně (parků, zahrad, sadů, uličních stromořadí, alejí, lesoparků, remízů, průlehů), zatravněných ploch včetně revitalizačních zásahů, ošetření stromů, doplnění stávající výsadby. Příjem žádostí o podporu potrvá do 30. května 2016. KONTAKT: Ing. Silvie Cejtchamlová specialistka pro životní prostředí [email protected] tel.: +420 724 227 002

Aktivity vedoucí k úplnému elektronickému podání

Až do 30. 6. 2017 je možno žádat o  dotaci na vytvoření podpůrných služeb elektronického podání, vytvoření samoobslužných míst pro úplné elektronické podání, elektronizaci formulářů veřejné správy, implementaci, identifikaci a  autentizaci ve smyslu nařízení eIDAS pro využívání služeb eGovernmentu prostřednictvím kontaktních míst a podporu sdílení identitních služeb na národní a regionální úrovni. Kybernetická bezpečnost

Rovněž do 30. 6. 2017 bude možno předkládat žádosti o  dotace na projekty směřující k  zajištění kybernetické bezpečnosti v  oblasti veřejné správy. Podporováno bude zvýšení odolnosti tzv. významných informačních systémů a tzv. kritické informační infrastruktury veřejné správy proti kybernetickým hrozbám, např.: – fyzická bezpečnost (kamerové systémy, protipožární opatření apod.);

– nástroj pro ověřování identity uživatelů (správa uživatelských hesel); – nástroj pro zaznamenávání činnosti kritické informační infrastruktury a  významných informačních systémů, jejich uživatelů a administrátorů. KONTAKT: Mgr. Veronika Štěrbová specialistka pro dotační poradenství [email protected] tel.: +420 725 740 475

S vyhodnocením projektového záměru, přípravou žádosti o dotaci i realizačním managementem Vám rádi pomohou dotační specialisté společnosti Eurovision, a. s. Společnost Eurovision, a. s. se zabývá projekty jak pro veřejný, tak i  soukromý sektor nejen v oblasti životního prostředí, ale také regionálního rozvoje, dopravy, kulturního dědictví, podpory podnikání a lidských zdrojů.

Ing. Olga Raabová vedoucí oddělení dotačního poradenství [email protected], tel. +420 539 050 613 Eurovision, a. s. Veveří 102, 616 00 Brno | www.eurovision.cz [email protected] | tel. +420 539 050 600

28.03.16 23:15

B ŘE Z E N | D U B E N 2 0 1 6

16624 KB Municipality Moravske hospodarstvi 269x374 V01.indd 1

06-11-mh16-04.indd 9

in z erc e

9

15.03.16 14:54

28.03.16 22:58

10

tec h n o lo gie a eGo ve r nment

„ aktuálně Chytré obce soutěží o Ekologického oskara

Brňané připomínkovali Plán mobility. Přes internet

Loni se z něj těšili v Holicích, kde za rozumný peníz postavili Základní uměleckou školu v pasivním standardu. Ekologický oskar si totiž už osm let odnáší projekty, které šetří energii nebo přírodu. Letošní ročník má rozvinout myšlenku takzvaného Smart City – tedy chytrých měst a obcí. Ty mohou své přihlášky posílat do 15. dubna.

Brněnská radnice připravuje takzvaný Plán mobility, který má ukázat, jak se bude vyvíjet doprava a pohyb lidí ve městě do roku 2050. Vize je přitom jasná – méně aut a více cyklistů nebo chodců. Návrhovou část plánu, podle níž pak vzniknou konkrétní projekty, mohli Brňané připomínkovat. Například i přes web www.mujplanmobility.cz. Za dva týdny přes něj poslali tisíce vlastních připomínek nebo podpořili návrhy expertů.

„Jsme přesvědčení, že vzhledem k současnému trendu je chytrým řešením realizovaným v obcích potřeba věnovat daleko větší pozornost. Soutěž ‚Ekologický oskar‘ je rovněž pro obce a města velkou příležitostí, jak o sobě dát vědět a inspirovat ostatní. Proto jsme letos pro chytrá města vytvořili speciální skupinu v rámci kategorie Obec,“ vysvětlil Michael Fehn z energetické společnosti E.ON, která soutěž organizuje. (red)

Mezi podněty samotných Brňanů bylo například zlevnění lístků na MHD a její zrychlení nebo propojení s cyklodopravou. Lidé také chtěli nechat obrůst zelení parkovací domy a mít větší možnost vstoupit do tvorby strategických dokumentů. „Doufáme, že i proto bude město v budoucnu využívat čím dál více participativních metod,” řekla Hana Chalupská z Nesehnutí, které stránku spustilo. (red)

INZERCE Komplexní software pro veřejnou správu

Zjednodušení zakázek ICT? Pomoc specialistů bude třeba i dál VÍCE SVOBODY, ALE TAKÉ VÍCE ZODPOVĚDNOSTI. TO JE MOTTO NOVÉHO ZÁKONA O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, KTERÝ MÁ PLATIT OD LETOŠNÍHO DUBNA. CHCE DOCÍLIT TOHO, ABY OBCE A MĚSTA BYLY SCHOPNÉ SAMY BEZCHYBNĚ PŘIPRAVOVAT SVÉ TENDRY.

Michaela Římanová

UDĚLEJTE, CO LIDÉ OCENÍ! Rozhodujte zodpovědně. Na základě agendy Analýza majetku. „Přehled o majetku a jeho financování mi poskytuje informace pro správná rozhodnutí.“ Ing. Karel Macků, starosta města Dačice www.vera.cz/analyza-majetku

inzeratVERA_udelejte co lide oceni_132x90.indd 1

INZERCE

Od dubna má být vedení měst a obcí zodpovědné také za veřejné zakázky týkající se informačních a  komunikačních technologií (ICT). Právě s  těmi ale bylo v  minulosti nejvíce komplikací. Například ve Zlíně nebo v  Přerově za jejich chybné zpracování skončilo několik lidí z  radnice u soudu. Některá města proto i po zavedení nového zákona budou pro zpracování tendrů využívat externí firmy. Problémy s  veřejnými zakázkami na informační a  komunikační technologie neřešila pouze města. Potýkala se s nimi dokonce i  některá ministerstva. „Zpracování veřejných zakázek je vždy komplikované už od samotného

NAŠE KAŽDODENNÍ FUNGOVÁNÍ SI JE VELMI TĚŽKÉ PŘEDSTAVIT BEZ POUŽÍVÁNÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ. Z DRAHÝCH ZAŘÍZENÍ PRO TECHNICKÉ NADŠENCE, JAKO JSOU CHYTRÉ MOBILNÍ TELEFONY NEBO TABLETY, SE POSTUPNĚ STALY DOSTUPNÉ NÁSTROJE PRO VŠECHNY.

06-11-mh16-04.indd 10

FOTO: MasterCard

ní dobu je nespornou výhodou tohoto systému. Cestující také k odbavení většinou nepotřebují tištěnou jízdenku, protože řidiči, průvodčímu nebo revizorovi stačí předložit její elektronickou verzi na displeji telefonu.

„ Inovativní řešení MasterCard Veřejná doprava 21.  století má být spolehlivá, uživatelsky přívětivá, dostupná a  měla by pružně reagovat na neustále

začátku. Musí se vytvořit zadávací dokumentace, odpovídat na všechny dotazy uchazečů. Poté se musí bezchybně vyhodnotit nabídky. Vyhlášením vítěze ale nic nekončí. Poté musí radnice řešit například ještě odvolání uchazečů,“ popsala koloběh tendrů na veřejné zakázky mluvčí olomoucké radnice Radka Štědrá.

„ Jediná šance je na první dobrou Aby olomoucká radnice ve veřejných zakázkách nechybovala, již několik let využívá služeb externí firmy. A pokračovat v  tom budou s největší pravděpodobností i  přes změny v  zákoně. „Technickou specifikaci zakázky není možné vytvořit na první dobrou, což je často jediná šance, kterou máme na realizaci ICT projektů. Firma ale obstará jen zlomek práce. Drtivá většina činností pak stejně zůstává na pracovnících oddělení veřejných zakázek a odboru informatiky,“ vysvětlila Štědrá. Zda nový zákon úředníkům práci ulehčí, zatím olomoucké vedení nedokáže s jistotou říct. Informační a  komunikační technologie tvoří ve výdajích měst a  obcí nezanedbatelnou částku. Pouze za samotné počítače letos ve veřejných zakázkách města a obce zaplatily přes pět miliard korun. V této částce ale nejsou zahrnuty programy a aplikace.

S menším počtem obyvatel v jednotlivých městech klesá nákladnost a četnost zakázek tohoto typu. Proto si vedení menších měst a obcí častěji i v minulosti troufala veřejné zakázky spravovat sama. „Vypisovali jsme vždy zakázky tohoto typu v maximální hodnotě sto tisíc korun. Jednalo se například o rozšiřování webu města. Mám kolem sebe dobré lidi, kteří tomu rozumí. Pomoc žádných firem proto nevyužíváme, děláme si to sami,“ uvedl starosta Miroslavi na Znojemsku, ve které žije dva a půl tisíce obyvatel, Augustin Forman. Dodal, že nový zákon jim tak může jen pomoci.

„ Menší zakázky zvládnou S  hodnocením nového zákona nejsou opatrná pouze města a  obce, ale také odborníci, kteří se této tématice věnují. „Takzvaná transparenční novela zákona o zadávání veřejných zakázek přinesla řadu pozitivních změn, ale vyvolala i  velmi silné kritické reakce. Nový zákon dává zadavatelům větší volnost, ale zároveň klade větší nároky na řízení a  kontrolu. Jestli se nová filozofie osvědčí, ukáže až čas,“ řekl programový ředitel Transparency International Radim Bureš. Na čem se ale kritici i  podpůrci zákona shodnou, je fakt, že byl již dlouhou dobu potřeba.

14.3.2016 10:06:58

Chytrá města obsluhují hromadnou dopravu moderními technologiemi

Podle průzkumu společnosti MasterCard téměř 90  % uživatelů využívá na svém chytrém telefonu mobilní aplikace, 80 % pravidelně sleduje aktuální dění na internetu a  více než třetina lidí používá telefon pro online platby. Obliba a  frekvence využívání moderních technologií souvisí se stále větší nabídkou zboží a  služeb, které je možné pomocí mobilu zařídit či zaplatit. Jedním ze sektorů, kde mobilní aplikace a  platba online zažívají dynamický rozvoj, je veřejná doprava. Jízdní řády v  tištěných brožurách a  na zastávkách a  nádražích využívají cestující stále méně a  i  předprodej jízdenek se přesouvá z  předprodejních kanceláří nejen na internet, ale nyní také do chytrých zařízení a  mobilních aplikací. Rychlost a efektivita vyhledávání jízdních řádů vlaků a  autobusů spojená s  okamžitým nákupem jízdenky ve kteroukoliv denní či noč-

BŘEZEN | D U BEN 2016

se měnící potřeby cestujících. S  rozvojem moderních technologií a  jejich využitím se mění její tvář a  stává se stále zajímavější alternativou pro cestování po městě nebo mezi městy. Velmi dobře jsou v tomto směru hodnocena inovativní řešení s  využitím technologií společnosti MasterCard, která například spolupracovala na nové mobilní verzi vyhledávače IDOS umožňující rychlý a snadný nákup jízdenek přímo ve vyhledávači. Dalším příkladem je služba MasterPass, díky níž je nákup jízdenky mnohem rychlejší a navíc bezpečnější. Lze tak zaplatit například v aplikaci

Českých drah. Cestující si tak může koupit třeba lístek na příměstský vlak přímo v  tramvaji cestou na nádraží a  vůbec nemusí vytahovat kartu. V České republice se objevilo několik konkrétních projektů zjednodušujících platbu jízdenek pomocí chytrých mobilních telefonů a  aplikací zvyšujících přívětivost veřejné dopravy. Prvním pilotním projektem, na kterém se MasterCard podílel, byla na podzim 2014 akceptace bezkontaktních plateb v  jízdenkovém automatu v  Liberci. Během další etapy byly instalovány 3  validátory do tramvajového vozu a  v  po-

lovině roku 2015 přišlo na řadu plné spuštění systému na dvou tramvajových linkách. Cestující si tuto platební metodu rychle oblíbili, když během roku 2015 provedli více než 35 000 nákupů jízdenek bezkontaktním způsobem a  ke konci roku provedli více než 5 500 bezkontaktních plateb za měsíc. Dalším městem, které spustilo pilotní projekt s  automaty s možností bezkontaktní platby, se stalo Brno. Na podzim 2014 rozmístil brněnský dopravní podnik na zastávkách Hlavní nádraží a Malinovského náměstí celkem tři automaty. V lednu 2015 byla tato možnost rozšířena i do šestnácti vozidel na lince spojující centrum města s  letištěm (linka  76 na trase Hlavní nádraží – Letiště). Prvním městem České republiky s  bezkontaktní platbou ve všech vozech MHD se stala západočeská metropole Plzeň. Od dubna 2015 do konce roku proběhlo více než 367 000 bezkontaktních plateb a  více než 27 000 cestujících zaplatilo jízdenky pomocí 372  bezkontaktních validátorů za 5,3  miliony korun. V září 2015 se autobusová linka  381 z  Prahy do Kutné Hory stala první příměstskou linkou v  České republice, kde cestující mohou platit za jízdenku bezkontaktní kartou přímo v autobuse.

„ Časový kupon na platební kartě Na začátku letošního roku také společnost MasterCard představila, ve spolupráci s  Koor-

dinátorem Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje, technologickou novinku v  odbavení cestujících. Na 14 autobusových linkách spojujících město Jeseník s přilehlými obcemi je možné ve vozidle nejen platit jednotlivé jízdné bezkontaktní platební kartou, nýbrž si i  přiřadit k  této kartě časový kupón. Jesenicko se stalo prvním regionem v České republice, kde je podobný způsob odbavení zaváděn. I v  zahraničí najdeme zajímavá řešení pro využití chytrých technologických zařízení ve veřejné dopravě. Společnost Cubic Transportation Systems ve spolupráci s  MasterCard v  Německu, ve městě Soest v  Porúří, pilotně testovala projekt kompletního mobilního odbavení v  MHD fungující na bázi technologie Bluetooth, kterou je dnes vybavena převážná většina chytrých mobilních telefonů a tabletů. Cestující se přes speciální mobilní aplikaci před nástupem „přihlásí“ k vybranému spoji a při nástupu se řidiči prokáže potvrzovacím kódem na displeji svého zařízení a spáruje s  palubním počítačem daného spoje. Po vystoupení z autobusu dojde k  automatickému přerušení spojení, což systém vyhodnotí jako ukončení jízdy. Systém během několika málo okamžiků propočte délku jízdy a příslušné tarifní pásmo a zašle cestujícímu do aplikace či e-mailu pokyny k platbě. Téměř každý má dnes chytrý mobilní telefon a  čím dál více lidí ho využívá naplno. Proto je přesun odbavování ve veřejné dopravě do mobilních aplikací a zavádění mobilních plateb logickým krokem. Právě kompletní mobilní odbavení je nástrojem veřejné dopravy 21. století.

28.03.16 22:59

B ŘE Z E N | D U B E N 2 0 1 6

11

z dravo tn ic tví

Investujte do personálu: nemocnice bojují s nedostatkem lékařů a sester V ČESKÝCH NEMOCNICÍCH A VŮBEC CELÉM ZDRAVOTNICTVÍ POMALU ALE JISTĚ VZNIKÁ PERSONÁLNÍ PODTLAK.

Generální partner

Partneři

Jan Pacas Téměř čtyřicet ředitelů českých a  moravských nemocnic se v  únoru sešlo v  Praze na business snídani společnosti Magnus Regio, vydavatele Moravského hospodářství. Spolu se zástupci Ministerstva zdravotnictví, oborových komor i firem diskutovali o výzvách českého zdravotnictví. Ta zdaleka největší se podle nich týká nedostatku lékařů a sester. „Nemocnice jsou personálně zdevastované. Bylo by tedy namístě investovat spíše do lidí než do betonu,“ nastínil problém prezident České lékařské komory Milan Kubek. Jeho slova potvrdili i  ředitelé nemocnic. A vyhlídky nejsou optimistické. „Problémy, které teď v  nemocnicích máme, jsou jen slabý odvar toho, co nás čeká,“ varoval předseda představenstva Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš. Nemocnice teď podle něj drží nad vodou hlavně lékaři před důchodem nebo rovnou v důcho-

Nedostatek personálu řeší ředitelé nemocnic v hlavním městě i v regionech. FOTO: Miloslav Hušek

dovém věku. Mladší odchází do soukromých ordinací, kde si vydělají více peněz za méně práce. Doktory z  nemocnic neodsávají ale jen ambulance v  terénu, lékaři odchází i do zahraničí. „Silné ekonomiky stahují zdravotníky, kteří vystudovali v  ekonomikách slabších. My se nacházíme někde uprostřed,“ komentoval to Martin Doležal z Odboru koncepcí a strategií Ministerstva zdravotnictví s tím, že do Česka zase míří lékaři ze Slovenska, Ukrajiny, Balkánu a postsovětských zemí. Počty odcházejících je ale převyšují. Stále více nemocnic pociťuje i  nedostatek zdravotních sester. „Jen v Praze jich chybí tři až čtyři sta,“ upozornil ředitel IKEM Aleš Herman a dodal, že zatímco před rokem 1990 opouštělo brány

zdravotnických škol každoročně kolem sedmi tisíc sester, aktuálně je to jen něco kolem patnácti set. Bez výrazného růstu platů a změny vzdělávání se podle ředitelů nemocnic personální problémy vyřešit nepodaří. V úhradové vyhlášce pro letošní rok to zohlednilo i  Ministerstvo zdravotnictví. „Úhradová vyhláška není ideální nástroj, jak dostat peníze do platů, ale přesto se tak děje. Na rok 2016 jsou v ní vyhrazeny 3 miliardy korun navíc na platy zdravotnických pracovníků,“ uvedla ředitelka Odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Helena Rögnerová. Podle Kubka by nemocnice také neměly zavírat dveře privátním lékařům a  umožnit jim sloužit. V řadě nemocnic se o to již delší dobu pokouší. Dobře

míněná snaha ale většinou naráží na tvrdou realitu. „Donutit terén, aby sloužil v nemocnicích, je zkrátka nemožné,“ shrnula zkušenosti své i řady svých kolegů ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková.

„ Nové noty elektronizace Zdravotnictví ale nečelí jen personálním výzvám. I přes fiaska typu IZIP nebo zádrhele s elektronickou preskripcí se stále častěji skloňuje slovo eHealth. Ministerstvo zdravotnictví chce celý koncept zastřešit. „Jde o to vytvořit základní noty a rámec elektronizace.

Aby informace putovaly za pacienty, aby je využili lékaři, aby eHealth přinášel ekonomické benefity a úsporu práce,“ nastínil vedoucí Oddělení informačních a  komunikačních systémů Ministerstva zdravotnictví Martin Zeman. Podle Adama Mateje, Healthcare Industry Leadera společnosti IBM, je potřeba eHealth správně nasměrovat, aby se Česká republika vyhnula problémům zemí, které s ním již mají větší zkušenosti. Jednou z nich je i Slovensko. „Máme nastavenou legislativu i základní pravidla. Klíčové je ale překonat dojem, že elektronizace je koncept, který zatěžuje a nepomáhá,“ předestřel obchodní ředitel CompuGroup Medical Slovensko Pavol Chudý. Úspěšné projekty existují i  v  České republice. „Příkladem jsou třeba aktivity zdravotnických záchranných služeb, které odstartovaly zárodek výměny zdravotnické dokumentace v Česku,“ řekl Michal Schmidt ze společnosti ICZ. Data ve zdravotnictví navíc nemusí jen putovat mezi nemocnicemi a záchrannými službami. Je možné je smysluplně využít, upozornil Martin Zubek z firmy InterSystems Corporation. „Lékařská obec se tomu ale často brání, protože ruku v ruce s elektronizací jde i jednodušší kontrola,“ podotkl. Nemocnicím a celému systému přitom může elektronizace podle firem přinést velké úspory. Jan

Molnár ze společnosti EDITEL CZ uvedl jako příklad ekonomické systémy. „Dokážou zefektivnit zásobování nemocnic, spolupráci se sítí lékáren a  generovat úspory u  dodávek léků,“ představil jedno z  možných použití. Petr Míka, obchodní ředitel firmy Artechnic-Schréder, která na setkání představila svůj koncept multifunkčního sloupu osvětlení pro nemocniční areály, však upozornil, že jakákoliv úspora nesmí nikdy jít na úkor kvality a pohodlí pacientů či zdravotnického personálu. Leccos naznačí vývoj v zahraničí. Například ve Švédsku a Finsku experimentují s ambulancemi, které obsluhuje zdravotní sestra a lékař provádí základní vyšetření pacienta z  centrály přes kameru. „Řada lidí dnes nakupuje v eShopech. Je docela dobře možné, že podobným způsobem budeme řešit v  budoucnu i  ‚návštěvy‘ lékaře,“ naznačila ředitelka organizace GS1 Czech Republic Pavla Cihlářová.

VIDEOREPORTÁŽ z business snídaně

INZERCE

Přihlaste se do soutěže Moravského hospodářství

„Nejkrásnější obecní úřad či radnice 2016“ Od 1. dubna 2016 začíná na internetovém portálu www.moravskehospodarstvi.cz registrace do soutěže „Nejkrásnější obecní úřad či radnice 2016“. Přihlašovat se můžete do 15. července. Společná pravidla: Zapojit se mohou města a obce z celé České republiky. Výjimkou jsou pouze vítězové předchozího ročníku, kteří předávají ocenění dál. Obce a městyse budou zápolit o titul „Nejkrásnější obecní úřad 2016“ a města o titul „Nejkrásnější radnice 2016“.

Soutěž probíhá pod záštitou:

Jak se přihlásit? 〉〉 Navštivte stránky www.moravskehospodarstvi.cz, kde najdete jednoduchý registrační formulář 〉〉 Vyplňte základní informace: – Kontaktní údaje – Informace o vaší obci či městě – Krátký průvodní text o vašem obecním úřadě nebo radnici 〉〉 Přiložte: – 5–10 fotografií zobrazujících celkový pohled na budovu z čelní strany, další volné snímky vnějšku stavby, reprezentativní záběry z interiéru a případně i stav před a po rekonstrukci – Schematický půdorysný plán budovy Ocení vás odborná porota i veřejnost: 〉〉 Soutěž probíhá ve dvou samostatných kategoriích – hlasování odborné poroty a hlasování veřejnosti 〉〉 Veřejnost i porota vybírá zvlášť „Nejkrásnější obecní úřad 2016“ a „Nejkrásnější radnici 2016“. Všichni přihlášení budou ve veřejné části soutěže prezentováni na internetovém portálu www.moravskehospodarstvi.cz Harmonogram soutěže: Registrace: 1. 4. 2016 – 15. 7. 2016 Hlasování odborné poroty: 1. 8. 2016 – 31. 10. 2016 Veřejné hlasování na www.moravskehospodarstvi.cz: 1. 8. 2016 – 31. 10. 2016 Vyhlášení výsledků soutěže: Konference Moravské obce a města 2016 v brněnském Hotelu Voroněž dne 24. 11. 2016

06-11-mh16-04.indd 11

28.03.16 22:59

12

s tro jíren s tv í a z bro jn í průmysl

České zbrojaře čeká zlatá éra, slibuje vláda RUČNÍ PALNÉ ZBRANĚ, světě. Nyní je čeká další rozvoj a  růst. Vláda chce totiž výrobu PODZVUKOVÁ zbraní a  vojenské techniky znoLETADLA NEBO vu více podporovat. Ministerstvo v  nejbližší době předloTERÉNNÍ AUTOMOBILY. obrany ží Strategii podpory obranného TOUTO VOJENSKOU průmyslu, která obsahuje celý TECHNIKOU systém opatření pro udržení a rozvoj obranně-průmysloZÁSOBUJE ČESKÁ vých kapacit. REPUBLIKA ARMÁDY MNOHA SVĚTOVÝCH ZEMÍ. ZBROJAŘŮM „ Zajistit obranyschopnost NAVÍC KYNOU NOVÉ ZAKÁZKY I DOMA. Michaela Římanová Zbrojařský průmysl má tady dlouholetou tradici. Již od dob Československa patří české zbrojařské firmy mezi nejžádanější na

při zhoršené bezpečnosti mezinárodních dopravních tras. V  případě mezinárodního konfliktu mohou být dodávky od spojenců

zpožděny nebo zablokovány. Rozhodující pak budou domácí zdroje,“ zdůvodnilo, proč se vláda rozhodla obranný průmysl podporovat, Ministerstvo obrany. Resort proto předloží vládě plán, ve kterém popisuje, jaká podpora bude nejvhodnější. „Jedná se o  nastavení komplexního systému spolupráce s  obranným

Politici se shodují, že Česká republika musí reagovat na bezpečnostní hrozby, které podle nich ohrožují Evropu. „Domácí obranný průmysl poskytuje nezbytné dodávky pro zajištění obranyschopnosti státu v  každé situaci, tedy i  například

Chuť na rubl strojaře nepřešla, nové obchody ale nehledají jenom v Rusku Dokončení ze strany 1 I v Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) proto čekají, že letos mezi strojírenskými firmami dojde k větší diverzifikaci a důraz na Rusko bude slábnout. „Čeští exportéři budou objevovat větší množství nových trhů než v minulosti,“ míní mluvčí EGAP Hana Hikelová. Kapitolou sama pro sebe jsou v tomto ohledu arabské země. Lákadlem bude určitě Irán. „Významným momentem je zde postupné ukončení sankcí, což je výzvou pro české firmy navázat na bývalé obchodní vztahy a pokusit se získat nové projektové příležitosti,“ komentoval pro Moravské hospodářství generální ředitel společnosti Wabag Lubomír Němec. Svou „hitparádu“ exportních destinací pro české podniky si vede i Svaz průmyslu a dopravy. V desítce těch nejpoptávanějších jsou země BRIC, jako Čína, Brazílie a Indie. O mnoho pozadu nezůstává ani Vietnam, Kazachstán, Turecko a Saudská Arábie. Z evropských zemí jsou pak nejžádanější Německo a Polsko. „Na tyto trhy jezdíme s našimi podniky spolu s vládními představiteli na zahraniční podnikatelské mise a objevuje se

poptávka například po energetických či průmyslových zařízeních, ale i po zemědělské technice a obráběcích strojích,“ řekl ředitel Sekce mezinárodních vztahů svazu Lukáš Martin. Své obchodní partnery v zahraničí přesvědčují čeští strojaři zejména dobrou kvalitou a rozumnou cenou. Lidé v čele průmyslových gigantů tuzemského trhu se ale shodují, že jeden argument jim při jednáních často chybí. Málokdy se můžou vytasit s nabídkou levného exportního financování s podporou státu.

„ Odklon od velkých projektů Česká exportní banka (ČEB) se při podobných akcích totiž už několikrát spálila. Naposledy v případě projektu sibiřské elektrárny Poljarnaja. V posledních třech letech proto měnila svou strategii. „Vytvořili jsme banku fungující na standardních a moderních bankovních procesech, můžeme se opřít o kvalifikované experty a jasnou vizi. Zavedli jsme a nově nastavili přísné procesy, které nedovolují, aby se mohly opakovat chyby z minulosti. S tím souvisí i jistý odklon od úvěrů na velké investiční projekty, které měly

Hashtag na sociálních sítích vás neochrání a policie přijde až po činu, tvrdí sportovní střelec Vláda v prosinci schválila novelu zákona o  zbraních a  střelivu, kterou reagovala na výbuch muničního skladu ve Vrběticích a střelbu v Uherském Brodě. Část změn má vstoupit v  platnost už letos v  létě. O novele i  návrzích Evropské komise na další zpřísňování pravidel pro držení a nošení zbraní jsme si promluvili se sportovním střelcem a odborníkem na problematiku zbraní Pavlem Chleborádem. Jaký je Váš názor na změny, které novela přinese, jako je zkrácení platnosti zbrojního průkazu, možnost lékaře nahlížet do registru zbraní nebo třeba rozšíření pravomocí policie? Český zákon o  zbraních a střelivu byl přijat 8. března 2002 a patří k výkladním skříním naší legislativy, neboť je víceméně vyvážený a funguje. Prodloužení platnosti zbrojního průkazu na 10 let bylo do zákona zakomponováno až novelou z roku 2014. Domnívám se, že opětovné zkrácení platnosti zbrojního průkazu na pět let je opodstatněné, neboť žadatel musí doložit potvrzení zdravotní způsobilosti, což mimochodem pachatel z  Uherské-

12-16-mh16-04.indd 12

ho Brodu nepředložil, a  policie mu dle platné legislativy měla zbraně odebrat. Ostatní návrhy jsou velmi problematické vzhledem k porušení rovnováhy mezi právy občana a pravomocí státu a  otevírají tak poměrně široké možnosti svévolného zneužití, ať již ze strany státního aparátu, sousedů nebo lékaře, se kterým jste se nepohodl například kvůli chybné diagnóze. Směšovat Vrbětice a Uherský Brod je z  hlediska problematiky zbraňové legislativy buď pomýlené, nebo zlovolně účelové. Vrbětice se totiž vůbec netýkají legálních civilních individuálních držitelů zbraní a  střeliva. Civilní střelivo je naprosto neškodné a  můžete s  ním doslova doma zatopit, aniž byste vystavil riziku sebe nebo své okolí. Soused přechovávající doma v garáži kanystr s  benzínem do sekačky představuje pro komunitu větší riziko než sportovní střelec, který má doma uloženo několik tisíc kusů pistolového, puškového či brokového střeliva. Bohužel politická reprezentace vždy hledá jednoduché odpovědi, které mohou přinést pár procentních bodů v  průzkumech veřejného

mínění, ale vůbec nereflektují empirické vědecky podložené poznatky. V novele nejsou již dříve diskutované povinné psychotesty pro prvožadatele, případně i držitele zbrojního průkazu. Co si o nich myslíte? Celý koncept povinných psychotestů pro uchazeče o zbrojní průkaz považuji za nesmyslný. Příslušníci silových složek procházejí psychotesty, a  přesto stejně občas páchají násilnou trestnou činnost, ať už se zbraní nebo bez ní. Tyto případy nejsou mediálně propírané a  veřejnosti známé, ale to neznamená, že neexistují. Držitelé zbrojního průkazu jsou statisticky nejvíce zákona dbalí občané České republiky a s legálně drženými zbraněmi je pácháno zanedbatelné množství trestných činů. O bezúhonnost nutnou k držení zbraně přijdete třeba i po jednom případu řízení pod vlivem alkoholu nebo návykových látek. Kdo a proč si nejčastěji pořizuje zbrojní průkaz, popřípadě zbraň? Některá média spojují loňský nárůst v počtu držených

zbraní s obavami Čechů z takzvané „uprchlické krize“. Ke svobodné společnosti neodmyslitelně vlastnictví zbraní občany patří. S takzvanou „uprchlickou krizí“ bych to vůbec nepropojoval, spíše za tím vidím obavu voličů z potenciálních restrikcí držení zbraní v blízké budoucnosti. Zmíněná „uprchlická krize“ mně v případě Česka přijde trochu jako slavný film „Vrtěti psem“. Za předpokladu, že budeme respektovat princip rovného postavení občanů před zákonem, jsou tyto médii vybičované obavy z neřízené imigrace liché. Lidé si pořizují zbraň z mnoha důvodů, ale převažující faktor, dle mého názoru a  osobní zkušenosti, je obava z  nezdravého vývoje naší civilizace a  instinkt chránit sebe a  svojí rodinu jako poslední možnost při eventuálním selhání či neschopnosti státního aparátu. Setkal jsem se s  mnoha případy velmi vzdělaných a  úspěšných osob, pro které bylo držení zbraně před pár lety směšnou představou, a dnes jsou držiteli zbrojního průkazu i vlastníky zbraně. Evropská komise navrhla ještě více utáhnout šrouby

BŘEZEN | D U BEN 2016

průmyslem podobně, jako v  zemích našich západních spojenců. Strategie se zaměřuje na stimulování inovací, na mezinárodní spolupráci a  získávání partnerů na třetích trzích, což umožní získávat další zdroje a nové technologie pro rozvoj,“ uvedl mluvčí Ministerstva obrany Jiří Caletka. Většina vyrobeného vojenského materiálu putuje v  současné době do zahraničí. Česká republika podle Výroční zprávy o kontrole vývozu zbraní vyvezla v  roce 2014 vojenský materiál v  hodnotě okolo devatenácti miliard korun. To je dvakrát více než v roce 2013. Data za rok 2015 zatím nejsou k dispozici.

„ Letadla do USA, pušky do Egypta a Mexika Mezi největší zbrojní obchody v  posledních letech patří prodej lehkých bitevních a cvičných letadel L-159 Alca z  Aero Vodochody. Letadla nejčastěji míří do Spojených států amerických. Česká zbrojovka pak dodává pistole například do Egypta a  Mexika,

pušky do Indie. Další české firmy vyvážejí munici a  vojenská vozidla. Export pro české zbrojařské firmy představuje 90 procent jejich produkce.  „V  jiných zemích Evropské unie a NATO představuje vývoz deset až třicet procent celkového objemu jejich výroby,“ řekl prezident Asociace obranného a  bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Exportní úspěch je podle Hynka dán tím, že se během „období krize“ české zbrojařské firmy vnitřně restrukturalizovaly, zefektivnily a investovaly do technologií. „Mají optimální poměr kvality, přidané hodnoty a ceny,“ dodal. Podle něj by ale české firmy rády uplatnily své výrobky i  na českém trhu. Do karet jim nyní kromě plánované podpory vlády nahrává také to, že se zvýšil armádní rozpočet. „Existuje i příslib navyšování i v dalších letech. V roce 2020 by vojenský rozpočet měl dosáhnout 1,4 procenta HDP. To je nepochybně dobrá zpráva pro zbrojní podniky. Jsem tedy přesvědčen, že v  nadcházejících letech zakázky pro zbrojní průmysl poměrně výrazně porostou,“ uvedl před nedávnem brigádní generál Pavel Adam.

zelenou převážně v době finanční krize,“ uvedl ředitel odboru mezinárodních vztahů a komunikace ČEB Petr Križan. ČEB se teď proto soustředí spíše na malé a střední podniky, kterým podle Križanových slov dokáže nabídnout nejširší paletu produktů exportního financování na trhu. „V současnosti je v Česku velké množství společností, které jsou schopny exportovat dílčí technologie nebo produkty. Rozsah těchto obchodů sice nepočítáme na miliardy, ale byla by škoda takto smysluplné projekty nepodpořit,“ doplnil Križan. Na malé a střední podniky líčí i agentura CzechTrade. Pro strojaře, kteří tvoří asi pětinu jejích klientů, chystá celou řádku nových projektů. „Touto cestou zvu na fórum o podnikání v Rumunsku a Bulharsku do Ústí nad Labem dne 21. dubna. Ve spolupráci s Národním strojírenským klastrem připravujeme workshop v Ostravě dne 16. června 2016. Strojaři budou mít příležitost osobně hovořit s vybranými řediteli sedmi zahraničních kanceláří CzechTrade. Podobná akce se v Ostravě uskuteční v době před brněnským Mezinárodním strojírenským veletrhem,“ uvedl vedoucí týmu exportních konzultantů CzechTrade pro obor strojírenství a kovovýroby Václav Štika a dodal, že od února se můžou firmy obracet na 5 regionálních exportních konzultantů v krajských městech, konkrétně v Ostravě, Brně, Pardubících, Plzni a Ústí nad Labem. JAN PACAS

v  otázce držení zbraní. Je vám bližší evropská přísnost, nebo model USA, kde je právo držet zbraň zaručeno ústavou? Na tuto otázku nelze odpovědět jednoduše, protože se dotýká samotných principů fungování svobodné společnosti, po které jsme před rokem 1989 tolik toužili. Návrh vzešel z Evropské komise, což je orgán nevolený, mnoho komisařů má ve svém CV velmi extrémní levicovou minulost, a  teď zaměřili svůj aktivismus úplně špatným směrem. Ale pokusím se držet faktů a nepromítat do svých odpovědí vlastní osobní preference. V USA je dnes obyvateli drženo přes 300 milionů zbraní a počet vražd klesl dle statistik Ministerstva spravedlnosti v roce 2012 na 3.8 na 100 tisíc obyvatel z 9.2 na 100 tisíc obyvatel v  roce 1992, kdy občané drželi 90 milionů zbraní. To vyvrací základní předpoklad Evropské komise, že existuje vztah mezi počtem zbraní a kriminalitou či terorismem. V USA je dokonce nezákonná registrace zbraní, dle judikátu Nejvyššího soudu by totiž sloužila k  jejich následné konfiskaci. Ale nelze soudit USA jako celek, každý stát Unie má vlastní pravidla pro držení a  nošení zbraní a  v  rozporu s  obecným přesvědčením není Texas ten nejliberálnější. Ale jeden fakt je nezpochybnitelný, státy s liberál-

ním přístupem ke zbraním trpí nejnižší kriminalitou. Naopak v Evropě a Austrálii se prokázal efekt rapidního nárůstu kriminality po drakonickém omezení práv na držení/nošení zbraní. Nejkřiklavější případ bylo Spojené království, kdy po zákazu v roce 1996 skokově vzrostla násilná kriminalita v  následujícím roce téměř na dvojnásobek. Ale ptal jste se na můj názor. Jak jsem již zmínil, ke svobodné společnosti vlastnictví zbraní patří a  jak víme, svoboda je nedělitelná. Proto se naši volení zástupci musí rozhodnout, zdali zůstaneme svobodnou společností, anebo se opět vydáme na cestu zpět k diktatuře. Zde však musím ocenit postoj části poslanců napříč politickým spektrem, kteří se proti, a  nebojím se to říci, zločinnému záměru Evropské komise postavili. Dokonce i  Interpol ve své výroční zprávě uvedl, že nejefektivnější obranou proti teroristickým útokům je ozbrojené obyvatelstvo. Hashtag na sociálních sítích #JeSuisCharlie nikoho neochrání a policie vždy dorazí až po činu. (red)

Pavel Chleborád sportovní střelec a odborník na problematiku zbraní

28.03.16 23:00

B ŘE Z E N | D U B E N 2 0 1 6

13

ro z h o v o r m ěs íc e

Firmy vsadily na evropskou jistotu, tvrdí ministr průmyslu a obchodu ho exportu. Uvedené problémy na straně těchto zákazníků jsou přitom téměř vždy cyklického charakteru – mají nějaký začátek a  konec. Tam kde se nyní příliš nedaří, může být za několik let vše jinak – důležité je nevyklízet na klíčových trzích zbytečně své pozice.

ČESKÝ EXPORT LONI TRHAL REKORDY A LVÍ PODÍL NA TOM MĚLY TRADIČNĚ STROJÍRENSKÉ PODNIKY. TUZEMSKÝM FIRMÁM SE ALE NEDAŘÍ SETŘÁST ZÁVISLOST NA EVROPSKÝCH TRZÍCH, TA NAOPAK ROSTE. PŘES 84 PROCENT ZBOŽÍ A SLUŽEB VYVEZENÝCH LONI Z ČESKA ZAMÍŘILO DO EVROPSKÉ UNIE (EU). Jan Pacas Češi můžou se svým zbožím uspět i v „exotičtějších“ destinacích, i když jim současná situace ve světě moc nenahrává, myslí si ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Zeptali jsme se ho proto, jak stát firmám s diverzifikací exportu pomůže. Zajímalo nás toho ale samozřejmě mnohem víc. Třeba, co se stane, když „exotika“ – například v podobě levné čínské oceli – vpadne naopak na náš trh. Diverzifikace exportu je jednou z priorit vašeho resortu, je ale vůbec reálné zvýšit za současné mezinárodně-politické situace podíl třetích zemí na českém vývozu? Evropa, jejíž jsme součástí, bude pochopitelně vždy naším největším exportním trhem. Jsem však přesvědčen, že její podíl by vůči dalším rostoucím trhům mohl být menší. Zdravě by se tak vyvážila i příslušná rizika vyplývající z  dominantní vazby na jeden region. Není to přitom tak, že bychom si stávajících evropských odběratelů dostatečně nevážili. Společně s tím, jak české firmy získávají na konkurenceschopnosti ve světovém měřítku, nabízejí se jim i  dříve nemyslitelné možnosti. My se tyto snahy snažíme podporovat a dlouhodobě pobízíme naše podniky k odvaze ke vstupům i  na obtížnější trhy. Je však pravdou, že aktuální ekonomicko-politická situace ve světě nám příliš nepřeje. Citelně jsme ztratili na vývozu do Ruské federace. Současná situace na severu Afriky a  Blízkém východě znamená rovněž omezení exportu, a tak firmy zcela pochopitelně vsadily na jistotu evropského vývozu. Za myšlenkou prospěšnosti většího rozšíření našeho vývozu i na mimoevropské trhy však stále stojím. Pro české zboží přitom není EU nutně cílovou destinací. Velká část z toho, co tuzemské podniky do Evropy vyvezou, míří dál. Přichází tím firmy o marže? Skutečnost, že české zboží zamíří například do Německa, kde k němu německá strana přidá vlastní hodnotu a reexportuje na třetí trh a  tím získá také svoji vlastní marži, není možné jednoznačně vnímat jako negativum. Je to běžné zapojení do

12-16-mh16-04.indd 13

České zboží zamíří do Německa, tamní firma k němu přidá vlastní hodnotu a exportuje ho dál s vyšší marží. Docela obvyklý postup, který podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka nelze vnímat jen jako negativum. FOTO: MPO

hodnotových řetězců. Pokud je ovšem exportér schopen nabídnout komplexní řešení koncovému zákazníkovi, o  to lépe. Jednou z  důležitých součástí systému podpory českého exportu je proto i  pomoc našim firmám se vstupem na vzdálené a  rozvíjející se trhy. Kontakt s konečnými zákazníky je samozřejmě klíčový. Exportovat však napřímo na některé „exotičtější“ trhy s sebou nese na druhou stranu vyšší náklady, nároky, horší servisní dostupnost i  rizika. Ne každá firma je na toto připravena. Takže vyvážet své zboží do zemí EU i  s  vědomím jeho reexportu je pro ně vhodnou variantou. Dále je nutno vidět, že mnoho českých firem dodává svým mateřským podnikům v  rámci EU, které pak toto zboží obchodují po celém světě. Přesné statistiky reexportů nemáme, na druhou stranu nevnímáme tuto problematiku jako zásadní. Firmy, které vědí o  dalším obchodování jejich produkce a  měly by zájem obsluhovat koncové trhy přímo, mohou kontaktovat zahraniční kanceláře agentury CzechTrade nebo zastupitelské úřady. Jsme na takové požadavky připraveni a nabídneme optimální službu. Zejména strojaři loni pocítili více než 30procentní propad exportu do Ruska. Pokles rublu může tento propad letos dál prohloubit. Co dělá ministerstvo pro to, aby pomohlo českým strojařům udržet se na tamním trhu? Ministerstvo průmyslu a  obchodu je v  kontaktu s  českými firmami působícími v  Ruské federaci, z nichž většina opakovaně deklaruje úmysl zůstat na ruském trhu bez ohledu na nepříznivé okolnosti s tím spojené. Snažíme se dělat maximum pro zmírnění dopadu uvedených jevů na české podnikatele, mimo jiné i tím, že  klademe důraz na průběžný

monitoring situace a udržujeme povědomí českých firem i  státních institucí o  aktuální situaci pomocí seminářů a  podobných akcí. Organizujeme podnikatelské mise s orientací na solventní ruské regiony a prostřednictvím ČEB a  EGAP podporujeme financování a pojištění exportovaných položek nespadajících pod sankce – samozřejmě při dodržení povinnosti řádného hospodaření se státními prostředky a zachovávání potřebné obezřetnosti při schvalování jednotlivých případů. Tím se snažíme co nejvíce udržet dosavadní pozice českých firem na ruském trhu. Rovněž podporujeme účast podnikatelů na výstavách, veletrzích a dalších akcích v tomto regionu.

„ Tam, kde se nedaří, může být za pár let vše jinak V  únoru jste s  podnikatelskou delegací navštívil Gruzii a  Arménii. Můžou postsovětské republiky alespoň částečně nahradit pokles exportu do Ruska? Uvedená návštěva a její průběh potvrdily, že poptávka postsovětských republik může pomoci částečně zmírnit výpadek ruského trhu. Prozatím však zůstává faktem, že v  důsledku provázanosti ekonomik zemí tohoto regionu a celkově zhoršeným stavem ruské ekonomiky a  nejistoty související s aktuální politickou situací v  důsledku událostí na  Ukrajině došlo k poklesu exportu ČR i do většiny zemí SNS. Nejen Rusko a  země SNS, ale i  řada dalších významných světových ekonomik nyní čelí problémům, což se projevuje na jejich dovozním apetitu a tedy i úspěšnosti české-

Kam se ještě letos chystáte s  podnikateli vyjet a  jaké příležitosti skýtají tyto země pro české strojaře? Pro naše strojírenství mohou být velmi přínosné tři zahraniční mise, na které se připravuji ve druhém čtvrtletí. V  poslední dubnové dekádě bych se měl vydat s  podnikatelskou misí organizovanou Hospodářskou komorou do Egypta a  Jordánska. Egyptský trh patří mezi tradiční odbytiště našeho strojírenského zařízení pro energetiku nebo zavlažování, a proto vítám možnost znovu se tam po kratší odmlce vrátit. Také Jordánsko je perspektivním odběratelem pro české strojírenské podniky, hlavně energetické strojírenství včetně jaderného. Věřím, že podnikatelská fóra v  Káhiře, Alexandrii i  Ammánu přispějí k  obnovení a navázání pevných obchodních vztahů. Na pozadí výrazného zlepšení vztahů mezi EU a Běloruskem organizujeme v květnu s Komorou pro hospodářské styky se zeměmi SNS podnikatelskou misi do běloruského Minsku a Gomelu. České firmy projevují o Bělorusko, které se dlouhodobě jeví jako stabilní ostrov s  minimem pojistných událostí uprostřed mnohdy problematických teritorií, velký zájem. Mezi tématy, o  kterých budeme s  běloruskou stranou jednat, dominují oblasti strojírenství a energetiky, v nichž probíhá nebo se plánuje řada zajímavých projektů. Dalším teritoriem, které se začíná našim strojírenským firmám nově otevírat, je Kuba. Představuje v  současnosti zemi, která potřebuje téměř vše. S našimi podnikateli chceme využít pozvání na červnový strojírenský veletrh CubaIndustria 2016. České firmy mohou těžit z toho, že na Kubu v minulosti dodávaly investiční celky, jejichž renovace je zcela jistě aktuální. Nově se nabízejí dodávky strojů a zařízení pro výrobu energie, textilních a zemědělských strojů, kamionů a  traktorů a  náhradních dílů. Klíčovou otázkou je zajištění financování jednotlivých projektů. Loňský rok se nesl i v duchu snahy o užší spolupráci s Čínou. Jak se stavíte k  zavedení jejího tržního statusu? Nepřeválcoval by tuzemské oceláře příval levné ocele z Číny? Udělení statusu tržní ekonomiky Číně není pouze záležitostí ČR, ale celé EU. Pokud se navíc potvrdí, že skutečně tento závazek vyplývá z přístupového protokolu Číny do Světové obchodní organizace, budou muset změnit výpočet antidumpingových cel pro dovozy z Číny všechny země, které jsou členy Světové obchodní organizace. Možné dopady udělení statusu tržní ekonomiky Číně na celou EU, jednotlivé členské státy i jednotlivé sektory analyzuje v současné době Evrop-

ská komise. Tato studie by měla být k dispozici v létě. Bude základem pro případný návrh legislativní změny či dalších opatření ze strany Evropské komise. Strojaři se shodují, že pro expanzi na nová odbytiště potřebují finanční podporu státu. Kolik peněz bude v příštích letech potřebovat systém exportního financování, aby byl efektivní? Systém financování a pojišťování exportu patří k nejvýznamnějším nástrojům státní podpory exportu pro české vývozce. Cílem vlády je zajistit dostupnost exportního financování a  pojišťování ve všech etapách ekonomického cyklu. Vláda v prosinci 2015 rozhodla o navýšení základního kapitálu EGAP o 2,775 miliard korun na celkovou výši 4,075  miliard. Současně s  tímto navýšením rozhodla vláda i o navýšení základního kapitálu ČEB o jednu miliardu na celkovou výši pět miliard korun. Objem prostředků pro systém exportního financování a  pojišťování je pro léta 2017–2018 rozpočtován ve střednědobém výhledu státního rozpočtu. Počítá se, že v  tomto časovém horizontu bude postupně navyšován jak základní kapitál ČEB, tak i dotace na podporu činnosti ČEB. Současně se počítá s  dotací do pojistných fondů EGAP v řádech jednotek miliard korun. Našim cílem je zefektivnit systém exportního financování a pojišťování se státní podporou i z hlediska jeho nároků na státní rozpočet.

„ O krachu projektu Poljarnaja je předčasné hovořit Je pro to po krachu několikamiliardové zakázky na elektrárnu Poljarnaja, který výrazně zatíží hospodaření České exportní banky, vůbec politická vůle? Věřím, že o krachu je předčasné hovořit. Jsme právě po IX. zasedání česko-ruské mezivládní komise a  jednání na toto téma bylo samozřejmě na programu. Snažíme se s ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem najít řešení, které by riziko ztrát České exportní banky z problémového úvěru na výstavbu elektrárny v  ruském Salechardu snížilo. Jednou ze schůdných cest by mohlo být vykoupení technologie projektu TES Poljarnaja ruským subjektem tak, aby kupní cena částečně kompenzovala ztráty ČEB z  úvěru. Diskutovali jsme rovněž možnost převedení celého projektu na energetickou společnost s  účastí ruského státu a  jeho následné dokončení s  možností dofinancování ze strany ČEB a pojištění EGAP při poskytnutí záruk návratnosti tohoto financování. Rýsuje se ale i  možnost elektrárnu dostavět. V regionu se staví velká továrna na zkapalněný plyn, která bude potřebovat záložní výkon. Žádné z řešení ale není úplně jednoduché. Nicméně Poljarnaja je skutečně krajní případ.

Firmy z  energetického strojírenství ale nehledí jen za hranice. Jak pokračují přípravy na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech? V souladu s úkolem z Národního akčního plánu pro rozvoj jaderné energetiky byl vyčleněn speciální subjekt takzvaný Special purpose vehicle. Dále jsou podnikány kroky k naplnění dalšího důležitého milníku, který podmiňuje další práce, a to k získání stanoviska v rámci procesu EIA. Zároveň by měl být bezprostředně po prvním zasedání Stálého výboru pro jadernou energetiku, které proběhne v polovině března, odeslán jednotlivým potenciálním dodavatelům takzvaný Request for information, jehož účelem je získání relevantních předběžných informací od potenciálních dodavatelů v  oblasti technické, ale také ekonomické. Tento dokument by měl také sloužit mimo získání relevantních informací jako vyjádření zájmu ze strany potenciálních dodavatelů hlavních technologických celků. V návaznosti na vyplnění tohoto dokumentu mohou začít probíhat detailní rozhovory s jednotlivými dodavateli. Aby mohl být nový blok uveden do provozu v  roce 2035, musí se podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové „kopnout do země“ už za deset let. Je to reálné? Výrok paní předsedkyně Drábové o  prvním kopnutí do země kolem roku 2025 je přesný. Začátek fyzické výstavby je však podmíněn získáním všech potřebných povolení a  výběru dodavatele. Výběr dodavatele, získání stanoviska v procesu EIA a  povolení k  umístění budou podle předpokladů trvat řádově 6–7  let a  vydání povolení SÚJB a získání stavebního a územního rozhodnutí dalších 4–7 let. Jedná se tedy o relativně náročný harmonogram s  rizikem možných zpoždění. Spuštění nového bloku či bloků v roce 2035 je naprosto reálnou alternativou, ale je nutné velmi intenzivně pracovat na plnění všech úkolů obsažených v  Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky. I  proto je ustanoven Stálý výbor pro jadernou energetiku. Ten má zajišťovat, aby probíhala efektivní koordinace napříč resorty a  aby docházelo k co nejmenšímu skluzu v  rámci schváleného harmonogramu.

„ kdo je… Jan Mládek ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek je ministrem průmyslu a obchodu České republiky a poslancem za Jihočeský kraj. Jako ekonom vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a v 80. letech působil v Prognostickém ústavu pod vedením Waltra Komárka. Na přelomu milénia zastupoval Mládek české zájmy jako náměstek ministra financí v Mezinárodním měnovém fondu. Jako dlouholetý člen ČSSD se v roce 2005 stal ministrem zemědělství. Během svého druhého ministerského angažmá navrhl státní energetickou koncepci, která plánuje mimo jiné prolomení limitů těžby uhlí. Je stoupencem posilování česko-ruské obchodní spolupráce. Mládek je potřetí ženatý a má pět dětí.

28.03.16 23:26

14

CENY ELEKTŘINY V POSLEDNÍM ROCE KOLABUJÍ. AŽ DO ROKU 2012 SE CENA JEDNÉ MEGAWATTHODINY POHYBOVALA OKOLO 50 EURO. LONI UŽ TO BYLO JEN 32 EUR A LETOS CENY ZAMÍŘILY AŽ KE DVACETI EURŮM A STÁLE KLESAJÍ. TENTO VÝVOJ DRAMATICKY SNIŽUJE PRAVDĚPODOBNOST, ŽE SE JEŠTĚ V ČESKU POSTAVÍ JADERNÁ ELEKTRÁRNA.

Vzniknou nové jaderné bloky v Temelíně a Dukovanech? Vyrostou v Česku úplně nové atomové elektrárny? Odpovědi na tyto otázky závisí na ceně elektřiny. A její garanci. FOTO: Jiří Hloušek

vestor stavět další jaderný blok Ladislav Koubek v  Česku v  budoucnu nebude, „ Británie nebo Maďarsko pokud stát nezajistí garance výukazují podle Přitom stát uvažuje o  dal- kupní ceny. Stát se musí k  této ších reaktorech jak v Temelíně, záležitosti postavit čelem, jinak energetiků směr tak i Dukovanech. A právě tam vzhledem ke stáří elektrárny a obrovské délce plánování a výstavby případných nových bloků skutečně není času nazbyt. „Podle mého názoru žádný in-

nezajistí plnění Státní energetické koncepce a hlavně ohrozí energetickou bezpečnost České republiky,“ varoval předseda sdružení Energetické Třebíčsko Vítězslav Jonáš.

Cestu, jak má stát postupovat, podle něj ukazuje Velká Británie svým ‘Contract for difference‘

anebo Maďarsko mezivládní dohodou s Ruskem. „Pan Babiš už v  závěru roku na kulatém stolu v  Jihlavě připustil, že pokud selžou jiné možnosti financování, je připraven garanci státu poskytnout. Tak na co čekáme? Nebo chceme opakovat blamáž z Temelína? Jestliže stát potřebuje v roce 2035 elektřinu z jádra, tak ať nový blok postaví třeba sám,“ myslí si Jonáš. I další odborníci mají podobný názor. „Doporučuji, aby stát výstavbu jaderných bloků zajistil. Je potřeba postupně nahradit uhlí v  českém energetickém mixu a možnosti obnovitelných zdrojů jsou kvůli geografickým podmínkám omezené. Naopak, Česká republika má zkušenosti s provozováním jaderných bloků a  vytvořeny všechny podmínky pro tuto činnost. Je to také jediná možnost pro Česko, jak v regionu radikálněji přispět ke snížení emisí,“ uvedl Vladimír Wagner z  Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Není ale zdaleka jisté, že něco takového nastane. Zejména po zkušenostech s podporou solární energie, kterou veřejnost vnímá spíše jako solární tunel za desítky miliard, panuje obava, aby k ně-

Odstávky jaderných elektráren stály ČEZ miliardy a můžou se opakovat V Dukovanech se stal průšvih, který vyšetřuje i policie. ČEZ na odstávkách způsobených nekvalitními rentgenovými snímky svarů ztratil miliardy. Odstávky bloků z tohoto důvodu trvaly několik měsíců. Je příčinou úmysl, šlendrián, nebo jaderné elektrárny zkrátka stárnou? Nekvalitní nebo neexistující snímky svarů v dukovanské elektrárně donutily ČEZ k velkým odstávkám a revizím. A jsou pro firmu obrovským ponaučením. „Po zjištění nevyhovující dokumentace byla ihned zavedena vícestupňová technická kontrola a byla zřízena vyšetřovací komise s cílem nalezení kořenové příčiny a stanovení nápravných opatření. Šetření této komise stále probíhá,“ řekl tiskový mluvčí elektrárny Dukovany Jiří Bezděk. Podle něj celkové škody bude možné vyčíslit až po ukončení všech kontrol a oprav, změny v systému nastanou po ukončení vyšetřování. Mnohem otevřenější je generální ředitel firmy Daniel Beneš, který upozorňuje na podvody dodavatelské firmy, jež byla za kontrolu svarů zodpovědná. „Nemyslím si, že to bylo primárně o lajdáctví. To bylo

vědomé podvádění. Jestliže všichni zaměstnanci této firmy vědomě podváděli, je to trestný čin. Takže tam budou trestněprávní důsledky pro konkrétní lidi a je dost možné, že nejenom na straně dodavatelů. A vyvodíme i personální důsledky. Takže budou padat v ČEZ hlavy,“ rozohnil se Beneš v televizním pořadu Otázky Václava Moravce.

„ Bylo to vědomé podvádění A lhostejný k této kauze není ani stát. „Ministerstvo průmyslu a obchodu samozřejmě celou kauzu pečlivě sleduje. Jadernou bezpečnost má v České republice primárně na starosti Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). SÚJB již vyvodilo některé zcela přímé důsledky, tedy zejména požadavek na okamžitou nápravu situace, která byla podmínkou pro opětovné spuštění bloků. SÚJB však oznámil, že bude nutné vyvodit i další důsledky, aby se předešlo vzniku podobných situací,“ uvedl František Kotrba z Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministerstvo krotí obavy v obcích. K obnovení těžby uranu není politická vůle Roky stát jedná o budoucnosti těžby. Směr, jakým se bude ubírat, určuje takzvaná surovinová politika. A právě její nová podoba vyvolala pozdvižení v obcích na Přibyslavsku. Objevily se informace, že Ministerstvo průmyslu a  obchodu (MPO) plánuje zahájení těžby uranu v  ložisku Brzkov – Horní Věznice. Společně se státním podnikem Diamo čelí dokonce nařčení, že hrají „špinavou“ hru. Ministerstvo vše označuje za nepodložené spekulace. Problém spočívá v  tom, že obce si těžbu uranu nepřejí a dožadují se dodržování hornického zákona, což jim ministerstvo a Diamo prý slíbilo. Podle právníka obcí Luboše Klimenta se to ale neděje. „Po půl roce usilovné

12-16-mh16-04.indd 14

práce zjišťujeme rozsah nezákonné hry MPO a Diamo ve věci těžby uranu. Diamo v rámci podání žádosti o  rozšíření chráněného ložiskového území popřelo řádné postupy celého horního práva a zcela přeskočilo několik řízení, které měly dle platných zákonů absolvovat,“ tvrdí advokát Luboš Kliment.

„ Jako kolaudace před stavebním povolením Konkrétně se podle právníka dotčených obcí jedná o to, že prvotním řízením je řízení o stanovení průzkumného území, po

jeho povolení se provede řádný geologický průzkum a teprve poté lze činit další kroky. „Postup Diamo je jako postup stavebníka rodinného domu, který by si požádal rovnou o kolaudaci, ale neměl by jak územní rozhodnutí, tak ani stavební povolení. Po půl roce jednání s  úřady, studování spisů a  interpelací v  Poslanecké sněmovně, jsme se dobrali toho, že jediným skutečným partnerem, který s námi hraje férovou hru, je Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a  pan ministr Richard Brabec,“ vysvětlil advokát. Kliment se dokonce na Ministerstvo životního prostředí vydal, aby je seznámil s  názory, které podle něj prezentuje MPO. „V současné době MŽP

již provedlo analýzu návrhu na rozšíření chráněného ložiskového území a vzhledem k tomu, že je návrh nekompletní, tak zašle Diamu výzvu k  jeho doplnění. A teď přichází absurdita celého stavu, Diamo musí dobře vědět, že podklady nemůže doplnit, neboť nebyl proveden geologický průzkum a další nezbytná řízení a kroky,“ nechápe Kliment. Na toto prohlášení okamžitě reagovalo MPO a  společnost Diamo. „Byl to právě ministr Jan Mládek, který prosadil, že o  případné další těžbě uranu rozhodne až další řádně zvolená politická reprezentace. Předpokladem je schválení nové surovinové politiky, kterou ministr průmyslu a  obchodu předložil v  minulých dnech vládě a  která

rg e t i k a

ÁL

•

Ceny elektřiny padají. S nimi i vize dalších jaderných bloků

BŘEZEN | D U BEN 2016

• ene

s pec iál – en e rge tika

S P CI E

čemu podobnému nedošlo v oblasti jádra. Vládní představitelé se tak k dané otázce vyjadřují jen vyhýbavě. „V Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR je identifikován úkol předložit vládě materiál, který jí umožní zvolit optimální investiční model a  dále tento model konkretizovat. O formě a  výši případných státních garancí by mělo být finálně rozhodnuto až v okamžiku začátku výstavby, respektive při vydání stavebního povolení, což je důležité mimo jiné i s ohledem na to, že nyní existují významné celoevropské snahy reformovat trh s elektřinou tak, aby cena opět motivovala k  výstavbě dalších výrobních kapacit,“ předestřel František Kotrba z  Ministerstva průmyslu a obchodu.

„ Rozhodnutí o výstavbě? Nejdřív v roce 2025 Možných variant výstavby nových zdrojů je několik. „Aktuálně v souladu s Aktualizova-

nou státní energetickou koncepcí probíhají přípravné činnosti pro výstavbu nových bloků v Dukovanech i  v  Temelíně. Samotné rozhodování o  výstavbě nelze očekávat dříve než v roce 2025,“ doplnil Jiří Bezděk z dukovanské elektrárny. Navíc rizika výstavby jaderných elektráren nejsou jen ekonomická, ale i politická. Německo jaderné elektrárny odstavuje a odpor k jádru převažuje v řadě zemí EU. „Určité členské státy vyvíjejí tlak na přijetí restriktivnější politiky, tudíž politické riziko zde samozřejmě existuje a není úplně zanedbatelné,“ uvědomuje si Kotrba. Resort průmyslu však počítá s tím, že unijní politika nepůjde směrem explicitní diskriminace jaderné technologie. Ke zpřísňování podmínek bude pravděpodobně docházet zejména s ohledem na zpřísňování emisních parametrů. „V  tomto ohledu by jaderné elektrárny neměly mít jako bezemisní zdroje výrazný problém. Samozřejmě se nedá vyloučit zpřísnění jiných podmínek, které budou pro jádro znevýhodňující, případně zcela restriktivní. I proto bude důležitým úkolem členů Stálého výboru pro jadernou energetiku a  zejména tedy Zmocněnce pro jadernou energetiku komunikovat se zástupci Evropské unie další vývoj evropské politiky a  její dopady na výstavbu nových jaderných zdrojů,“ připomněl Kotrba. Vzhledem k  vývoji trhu s elektřinou, politickým rizikům a obrovským nákladům na stavbu však není nadsazené označit případnou stavbu nového jaderného bloku v České republice za zázrak.

Podle názoru odborníků to ČEZ přehnal s vyčleněním (outsourcingem) činností a nad klíčovými procesy ztratil kontrolu. Ten má přitom svoje přednosti. „Výhody outsourcingu jsou finanční. Každý zaměstnanec řekne, že je to dražší, ale není to pravda. My jsme v poslední době outsourcovali hasiče a byl to velmi dobrý tah, protože to není naše hlavní činnost. Požární ochranu nyní zajišťuje společnost etablovaná i v jiných firmách a požární ochrana elektrárny má pak všechny náležité parametry,“ sdělil Moravskému hospodářství Martin Mráz, ředitel slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Údržbu elektrárny, kam snímkování patří, ale na Slovensku na cizích firmách nenechali. A Martin Mráz říká, proč: „ČEZ nebyl první na světě s outsourcingem údržby elektrárny. Ale obrovská nevýhoda je ve ztrátě know-how. S údržbou odejde i znalost přípravy, tedy technologického postupu, postupu oprav, odstávek a podobně. Toto je klíčová nevýhoda, že elektrárna ztratí know-how. U nás v elektrárně lidé dukovanskou kauzu vnímali velmi osobně, přece jen jsme s Českem spojení. Naše rozhodnutí je takové, že my si údržbu elektrárny necháváme a do tohoto modelu outsourcingu nejdeme,“ shrnul Mráz. LADISLAV KOUBEK

poskytuje Ministerstvu životního prostředí dva roky na vyjádření. Plán převést těžbu do Brzkova ministr Mládek zrušil už pro její neekonomičnost,“ uvedl mluvčí MPO František Kotrba.

„ Uran by musel zdražit o polovinu Také tvrdí, že důležitým faktorem pro případnou těžbu uranu, který Mládek prosazuje, je odpovídající světová cena této suroviny. „Nyní tomu tak není a  proto bude těžba uranu v  České republice k  31. prosinci 2017 ukončena," uvedl opakovaně Mládek. K tomu, aby se investice do těžby uranu vyplatily, musela by jeho světová cena stoupnout nejméně o  padesát procent. „K obnovení těžby nebo zahájení nové navíc ani neexis-

tuje politická vůle,“ poznamenal Kotrba. Podle MPO Kliment přináší spekulativní a  účelová odhalení ve chvíli, kdy není jediný důvod domnívat se, že by vůbec mohla hrozit arbitráž, natož v jím popisovaných rozměrech. „Kroky ministra průmyslu a obchodu jsou vedeny zcela opačným směrem, než z jakého je obviňován. Chápat a  pokoušet se interpretovat v celém tomto kontextu jeho postoj jako přímý útok na hodnoty, které naší vlasti přinesl 17. listopad 1989, je velmi mírně řečeno silná káva,“ uzavřel Kotrba. Novou podobou surovinové strategie měla už v  lednu projednat vláda. Tento bod ale zatím odložila. Prioritou novely tohoto důležitého strategického dokumentu zůstává bezpečnost dodávek, a  také upozorňuje na složitou situaci v evropském černouhelném hornictví. VERONIKA VINDIŠOVÁ

28.03.16 23:01

15

ÁL

• ene

s pec iál – en e rge tika

•

B ŘE Z E N | D U B E N 2 0 1 6

rg e t i k a

S P CI Více elektřiny z vodních E elektráren, ale méně vody v řekách devatenáct rozhodnutí o  udělení pokut za 660 tisíc korun, na začátku letošního toku pak další tři za 90 tisíc korun.

KDYŽ SE ŘEKNOU z  nepredikovatelných obnovitelných zdrojů a  velkou roli hraje OBNOVITELNÉ také vyšší úroveň obchodování ZDROJE, ASI VĚTŠINU s  vyrobenou elektřinou v  době cenových špiček,“ koLIDÍ NAPADNOU denních mentoval výsledky Petr Maralík, SOLÁRNÍ A VĚTRNÉ ředitel Vodních elektráren ČEZ. ELEKTRÁRNY. JENŽE ČESKÁ REPUBLIKA MÁ  Vedou JEŠTĚ JEDEN VELKÝ Dlouhé stráně I POTENCIÁL VE VÝROBĚ a Dalešice ELEKTŘINY – VODU. Veronika Vindišová Tři obrovské vodní elektrárny ve správě společnosti ČEZ dokonce v minulém roce překonaly rekord v množství vyrobené elektřiny. Jedna z nich se nachází na Vysočině, a sice v Dalešicích. Na druhou stranu je s vodními elektrárnami spojený jeden negativní trend. Firmy často přečerpávají více vody, než je dovoleno. Dalešická vodní elektrárna společně s  elektrárnami Dlouhé Stráně I a Štěchovice II vloni poprvé v historii zlomily hranici jedné miliardy kilowatthodin vyrobené elektřiny. „V meziročním srovnání jde o  2,4procentní nárůst výroby. Za čtyřletým stálým růstem produkce opakovaně stojí fakt, že přečerpávací elektrárny jsou v rámci celé energetické soustavy České republiky ve zvýšené frekvenci nasazovány k vykrývání výroby, respektive nevýroby

Ve výrobě elektřiny dominovaly Dlouhé Stráně I s víc než půl miliardou kilowatthodin. Následovaly právě Dalešice s  0,48 miliardy kilowatthodin a Štěchovice II s  0,06 miliardy kilowatthodin. „Produkce všech tří přečerpávacích elektráren by stačila k pokrytí roční spotřeby téměř 440 tisíc domácností,“ poznamenal Maralík. Vodní elektrárna Dalešice je součástí komplexu Dukovany a  nachází se pod vodní nádrží Dalešice. Patří k  nim ještě vodní nádrž Mohelno. Funguje od roku 1978, v  roce 2007 ji zrekonstruovali. Na Moravě jsou pak další, ale oproti Dalešicím podstatně menší elektrárny. Jedna leží třeba na řece Moravě v  Hodoníně. Byla dostavěná v roce 1936. Další jsou v Břeclavi, na Nových Mlýnech na Břeclavsku i Znojemsku. Každý rok vodní elektrárny kontroluje Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Nově vyšlo

 Málo vody, hodně kontrol

najevo, že třetina elektráren porušila zákon, protože nedodržely minimální průtok vody. Nejvíce poškozené řeky byly Vltava, Lužnice, ale také Svratka protékající Brnem. Inspektoři kontrolovali celkem 146 malých vodních elektráren. „Nečekaný nárůst podnětů ke kontrolám v  roce 2015 způsobily nízké průtoky vody na vodních tocích, které byly způsobeny dlou-

hodobou absencí srážek. V mnoha případech bylo zaznamenáno měřicími stanicemi Českého hydrometeorologického ústavu dokonce hydrologické sucho,“ sdělil ředitel ČIŽP Erik Geuss. Kontroly budou pokračovat také letos. Za posledních pět let provedla inspekce šest set kontrol a  udělila pokuty za více než 1,6  milionu korun. V minulém roce nabylo nakonec právní moci

Pokutu minulý rok dostala i  další jihomoravská elektrárna ve správě firmy E.ON ve Vranově nad Dyjí na Znojemsku. Firma v  únoru, dubnu a  květnu 2013 opakovaně nedodržela stanovený minimální zůstatkový průtok, čímž mimo jiné ohrozila populaci zvláště chráněných živočichů. „Přestože vodoprávní úřad stanovil minimální zůstatkový průtok na 2,4 metry krychlové za sekundu, byl naměřen nejnižší průtok pouhých 1,6 metry krychlové za sekundu. Přitom řeka Dyje je zařazena do soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000. Nedodržením minimálního průtoku došlo k ohrožení zvláště chráněného rybího druhu vranky obecné, která v  řece žije,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně. Firma E.ON proto dostala pokutu 100 tisíc korun. Při stanovení její výše inspektoři přihlédli také k tomu, že jde o významný tok zasahující do ochranné zóny Národního parku Podyjí, a  je současně hraničním tokem s Rakouskem.

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 23. 5. 2016 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] www.magnusregio.cz

patří do Brno TOP 100

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas GSM: 774 112 643 e-mail: [email protected] redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová, Lucie Sitarová, Kristián Chalupa, Michaela Římanová foto: Eugénia Bánovská, Jiří Hloušek, Galina Močárová, Miloslav Hušek, Attila Racek OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel Vojtěch Koukal tel.: 542 425 239, GSM: 774 112 138 e-mail: [email protected] PRODUKCE: Mgr. Milena Říhová tel.: 542 425 231, GSM: 775 006 094 e-mail: [email protected] Ivana Procházková tel: 542 425 231, GSM: 725 893 273 e-mail: [email protected] TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

INZERCE

REJSTŘÍK FIREM Aero Vodochody – 12 Artechnic-Schréder – 4, 11 AŽD Praha – 4 Brněnské komunikace – 4, 6 CEEC Research – 1 CompuGroup Medical – 11 CZ.NIC – 8 ČEB – 12, 13 Česká zbrojovka – 12 ČEZ – 14, 15, 16 Dopravní podnik města Brna – 5 Dopravní podnik Ostrava – 5 E.ON – 10, 15, 16 EDITEL CZ – 11 EGAP – 12, 13 Ekostavby Brno – 2 Energie pod kontrolou – 16 Eurovia CS – 2 Google – 7

SEZNAM INZERENTŮ GS1 Czech Republic – 11 Home Credit – 2 Hyperloop Transportation Technologies – 3 IBM – 11 ICZ – 11 InterSystems Corporation – 11 KOMFORT – 1, 2 KORDIS JMK – 3, 5 Magnus Regio – 4, 11 Mann+Hummel – 2 MasterCard – 7 OKD/NWR – 15 RE/MAX A-City2 – 2 RE/MAX Plus – 2 Správa železniční dopravní cesty – 3 Terra Group – 16 Veselý DS – 4 Vítkovice Machinery Group – 1 ŽĎAS – 1

Artechnic-Schréder, a. s. – 7 CZECH TOP 100, a. s. – 5 Eurovision, a. s. – 8 Komerční banka, a. s. – 9 MasterCard Europe SA – 10 Národní divadlo Brno – 15 Porr a. s. – 2 REISTEN, s. r. o. – 11 SUDOP BRNO, spol. s r. o. – 3 VERA, spol. s r. o. – 10 VESELÝ DOPRAVNÍ SIGNALIZACE, s. r. o. – 6

5. mezinárodní divadelní a hudební festival

7.– 18. 10.

JANÁČEK

V příštím čísle Moravského hospodářství:    

Speciál: Doprava ve městě Cena ropy stále klesá, jak to ovlivňuje těžbu nerostných surovin na Moravě? V Brně zavádí nový systém rozdělování bytů bezdomovcům Jak to bude vypadat letos v zemědělství? Ohrozí úrodu sucho jako loni?

Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Příští vydání dostanete na váš stůl do 2. června 2016.

Problémy OKD mohou zasáhnout region, obávají se na Karvinsku Horníci, starostové a primátoři obcí a měst na Karvinsku i hejtman Moravskoslezského kraje. Ti všichni se bojí, jaký dopad bude mít situace těžební společnosti OKD/NWR na region. Těžařská firma plánuje do poloviny roku propustit 345 zaměstnanců. Jak bude vypadat další útlum těžby uhlí na severu republiky, zatím není jasné. Ani ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek neví, jak přesně chce firma postupovat. „Jednali jsme s vedením OKD a chtěli jsme slyšet jasné slovo, jak si to představují s propouštěním v letošním roce, jaké mají plány. Dozvěděli jsme se pouze to, co napsali Úřadu práce v Ostravě,“ uvedl ministr.

12-16-mh16-04.indd 15

Aktuálně nejpalčivější problém představuje důl Paskov. „Doufáme, že v nejbližší době OKD objasní, jak by měl útlum na dole probíhat,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák s tím, že problémy OKD mohou mít velmi negativní dopad na region. Vláda chce v této otázce pomoci například podporou průmyslové zóny Nad Barborou a příspěvky pro horníky. Podle odborářů i vládního zmocněnce pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj Jiřího Ciencialy by měla navíc spolu s OKD i odbory hledat řešení celé situace. Jednou z možností je, že by těžba na Karvinsku pokračovala dál ve spolupráci se státem. (red)

BRNO 2016 Vstupenky v prodeji od 1. února.

Nenechte si utéct nejlepší místa za nejvýhodnější cenu! www.janacek-brno.cz Za finanční podpory:

Partneři:

28.03.16 23:27

16

Cenu elektřiny ovlivňuje množství faktorů, od cen ropy, plynu, nákladů na provoz elektráren nebo toho, zda je tuhá nebo mírná zima. Nejsilněji ale cenu elektrické energie ovlivňuje cena černého uhlí, cena emisních povolenek nebo růst podílu obnovitelných zdrojů na německém trhu. „Třetina elektřiny v  Německu je teď vyráběna z obnovitelných zdrojů, tedy mimo klasický trh,“ vysvětlil mluvčí skupiny ČEZ Roman Gazdík a dodal, že vzhledem k  tomu, jak moc je český trh na Německo napojen, určuje velkoobchodní ceny ČEZu právě situace na německém trhu.

ROZSVÍTIT LAMPIČKU, NABÍT MOBIL, UVAŘIT SI ČAJ NEBO VYFÉNOVAT VLASY. ŽIVOT BEZ ELEKTRICKÉ ENERGIE SI UŽ V NAŠÍ SPOLEČNOSTI DOKÁŽEME PŘEDSTAVIT JEN TĚŽKO. ELEKTŘINA NAVÍC ZLEVŇUJE, LIDÉ ALE ZATÍM MOC NEUŠETŘÍ.

Lucie Sitarová Vzhledem k  tomu, kolik jí denně spotřebujeme, mohou ceny elektřiny dost zahýbat i  s  rodinným rozpočtem. To stejné platí i  o  malých, středních i  velkých podnikatelích, kteří elektrickou energii ke svému provozu potřebují. V  současnosti je cena elektřiny na burzách díky kombinaci několika faktorů rekordně nízká. Domácnosti nebo malé podniky to ale na svých účtech za ni moc nepoznají.

„ Ceny ovlivňuje německý trh

FOTO: Eugénia Bánovská

Cena silové elektřiny je totiž závislá na nabídce a poptávce a je ovlivňována složením zdrojové základny. V  některých hodinách nabídka elektřiny z  obnovitelných zdrojů převyšuje poptávku. „Některé druhy elektráren pak nacházejí omezené uplatnění na

rg e t i k a

ÁL

•

Levnou elektřinu poznají domácnosti i firmy na svých účtech až napřesrok

BŘEZEN | D U BEN 2016

• ene

s pec iál – en e rge tika

S P CI E

trhu, protože jejich náklady jsou vyšší,“ upozornil mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) František Kotrba. Konečná cena a  podíly jednotlivých částí se totiž u  zákazníků, kteří odebírají elektřinu ze sítí nízkého napěti, jako jsou například domácnosti, a  u  odběratelů vysokého a  velmi vysokého napětí velmi liší. Navíc, i když ceny na burzách v  současnosti dosahují rekordního minima, do cen se to ihned projevit nemůže. „Silová elektřina se většinou nakupuje na několik let dopředu, čili současné ceny se projeví v dodávkách na roky 2017 a 2018,“ vysvětlil Gazdík. Když se ale jedná o elektřinu, nic není tak jednoduché, jak se zdá. Tržní velkoobchodní cena je totiž jen jednou ze složek, které se promítají do konečně ceny pro koncové odběratele. Dalšími složkami, jejichž cena je často regulována, jsou například náklady za dopravu elektřiny do míst spotřeby, zabezpečení spolehlivosti dodávek, poplatky za obnovitelné zdroje, daně a podobně. „Stát tedy může ovlivnit pouze část regulovanou, takže zhruba

Nenechte se napálit dodavatelem elektřiny PLATBA PODLE JISTIČE SE ODKLÁDÁ ■ Šetřílci s elektřinou nebudou platit víc.

Na přelomu roku řešila řada obcí i  na Moravě obavy o  odstřižení od elektrické energie. Stály za tím čachry firmy Energie pod kontrolou. Celá kauza ještě neskončila. Jak by měla obec postupovat, aby si byla jistá, že nenaletěla podvodníkovi a zároveň si zajistila co nejlepší dodávky energií? Podobné zkušenosti nahrávají velkým společnostem. „Spolehlivou volbou pro obce jsou tradiční dodavatelé, kteří mají zajištěné stabilní dodávky energií na dlouhou dobu dopředu, a k tomu se orientují v potřebách obcí. Cenové hledisko je samozřejmě vždy důležité, zejména u veřejného zadavatele, jako jsou obce. Tradiční dodavatelé jsou si toho velmi dobře vědomi,“ uvedl Vladimír Vácha z firmy E.ON. Nabídky velkých firem jsou podle něj konkurenceschop-

né. „Dokážeme navíc být pro své odběratele především obchodními partnery, přicházíme s nabídkami nad rámec dodávky energií – právě u  obcí je to například řada možností jak modernizovat a  optimalizovat systém veřejného osvětlení,“ doplnil Vácha.

„ Akční nabídky ušetří desítky procent V současnosti velkoobchodní ceny energie stále klesají. Města a  obce, ale i  občané, kteří si cenu zafixovali před rokem či dvěma, tak spíše prodělávají. Proto je s  ohledem na pohyby velkoobchodních cen pro odběratele důležité být v kontaktu se svým dodavatelem a  zvažovat

akční nabídky. „Odběratelé tak mohou ušetřit často až desítky procent. Rádi se zákazníkem kdykoliv revidujeme aktuální stav jeho smlouvy a  případně najdeme výhodnější produkt,“ popsal Vácha. Možná ještě účinnější než jednání se stávajícím dodavatelem jsou elektronické aukce. I  zde je pro odběratele příležitost výrazně uspořit. A mnohé obce jsou schopny výhody plynoucí z elektronických aukcí zprostředkovat i svým občanům. „Informaci o  elektronických aukcích jsem slyšela od kolegů, kteří jsou ve funkci starostů delší dobu. Trošku jsem se po tom pídila, ale podnětem byly pro mě hlavně informace od občanů. Přivítali jsme možnost zúčastnit se elektronické aukce prostřednictvím společnosti Terra Group,“ řekla starostka Holasic na Brněnsku Lenka Ungrová.

V Holasicích se aukce osvědčily. „Byla jsem sama překvapena, kolik občanů této možnosti využilo. Na obecním majetku se podařilo uspořit přes 20 procent u elektřiny a u plynu byla úspora 28 procent, což jsou v našem obecním rozpočtu nezanedbatelné úspory,“ doplnila Ungrová. Mezi aktivity, které pomáhají obcím obstarávat si energii, patří i projekt Obec občanům. „Projekt je realizován od roku 2013 v  Jihomoravském kraji a  Kraji Vysočina, spolu se současným rozšířením do všech částí  naší republiky,“ upozornil energetický konzultant Eduard Rovenský. „Projekt vznikl ve spolupráci se samotnými obcemi, kterým jsme v minulosti dražili obecní energie a které reagovaly na přání občanů bezpečně získat lepší podmínky odběru elektřiny nebo zemního plynu, společně se zárukou transparentních

polovinu celkové ceny elektřiny. Regulované tarify v elektroenergetice vyhlašuje Energetický regulační úřad jedenkrát ročně,“ vysvětlil Kotrba a dodal, že Energetický regulační úřad (ERÚ) v  těchto tarifech zohledňuje cenu takzvané silové elektřiny za předcházející období s  výhledem do budoucnosti.

„ Platba podle jističe se nekoná V poslední době ERÚ připravuje změnu tarifů. Jeden z návrhů, podle kterého měly domácnosti platit podle velikosti jističe, ale nakonec od roku 2017 nebude. „Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková veřejně deklarovala, že návrh nové tarifní struktury nezavede, pokud by měla negativní dopad na určitou skupinu odběratelů především na chráněné zákazníky,“ řekl mluvčí ERÚ Vladimír Černý. Rozhodnutí změnu tarifů odložit a celý systém přepracovat vítá i Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). „Není důvod spěchat a  nové tarify je možné připravit do dvou let tak, aby naplnily potřeby stále více decentralizované energetické soustavy a  byly sociálně únosné. Rostoucí náklady je nutné spravedlivěji rozložit mezi výrobce, distributory a  spotřebitele a vyloučit takzvaný vodárenský efekt,“ uzavřel mluvčí MPO Kotrba a doplnil, že šetřit energií se musí vyplácet i po zavedení nových tarifů.

smluvních podmínek a zajištění jednoduchého procesu případné změny dodavatele,“ dodal Rovenský. Jak ale ukazují výše uvedené potíže společnosti Energie pod kontrolou, cena skutečně není všechno. K tomu, aby obec nenaletěla podvodníkům, je nezbytné případného dodavatele energie důkladně prověřit. Mezi klíčové údaje patří celkové množství energie prodávané danou společností, její zákaznický servis i  reference dalších měst a obcí. Trh s elektřinou je vysoce konkurenční a  klesající ceny elektřiny vytvářejí neustále nové příležitosti. Pokud se ale trh obrátí, mohou se menší společnosti dostat do vážných problémů. I zde je nutné umět kriticky myslet a nenechat se zlákat nabídkami společností, které sice nabízejí nejnižší cenu, ale nejsou schopny poskytnout jakýkoli servis. LADISLAV KOUBEK

INZERCE

2. ročník

business snídaně

Financování měst a obcí prostřednictvím dotačních programů a rozpočtu MSK 2. června 2016, 8:30–12:00 hod., BEST WESTERN Hotel Vista, Ostrava Hlavní témata:

Určeno pro:

• Dotační možnosti z rozpočtu MSK • Čerpání evropských dotací v probíhajícím programovém období • Energetické úspory MŽP • Aktuální dotace MŽP pro města a obce

• zástupce státní správy a samosprávy – starosty, tajemníky, vedoucí finančních odborů, odborů investic, rozvoje, správy majetku a ostatní úředníky všech pěti moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina) a krajů Královéhradeckého a Pardubického.

Organizátor:

Mediální partner:

V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: [email protected] nebo 774 112 138

12-16-mh16-04.indd 16

28.03.16 23:01