SPECIÁL BULLETIN SÍTĚ MATEŘSKÝCH CENTER PODTITUL STRÁNKY, NEBO JEDNOTLIVÍ AUTOŘI ZDARMA CENA

CENA

ZD

http://www.rovneprilezitosti.cz

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky. Zpravodaj vychází v rámci projektu EU EQUAL „Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů”

PODTITUL STRÁNKY, NEBO JEDNOTLIVÍ AUTOŘI

A ARM KČ

B U L L E T I N S Í T Ě M AT E Ř S K Ý C H C E N T E R 2008

SPECIÁL DUBEN

OBSAH

OBSAH

2

DOPIS OD Jifiiny ·iklové

3

SÍŤ VE VŠECH PÁDECH

4

• O Síti MC s Janou Fajtovou • Emancipace není problém Ïen, ale spí‰ muÏÛ, ktefií se bojí

JAK SE ŽIJE V MATEŘSKÝCH CENTRECH

6

• Jak se Ïije na‰emu tatínkovi v MC • Zamy‰lení ãlena-otce o matefiském centru • Jak se Ïije otcÛm v matefiském centru?

ZA NAŠIMI HUMNY

12

• S buchtami v raneãku

PŮL NA PŮL – ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI ŽEN A MUŽŮ

14

• Aktivní otcovství: téma, o nûmÏ se zaãíná mluvit

ŽENA MEZI PARAGRAFY, ROZUMEM A CITEM

17

• Co fie‰í muÏi? Aneb zpráva z internetové poradny Ligy otevfien˘ch muÏÛ

ZKUŠENOSTI, O KTERÝCH SE NEMLUVÍ

19

• Obãas to skfiípe!

VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ

21

• âinorodá Ïena v MC oãima Ïivotních partnerÛ

NÁPADY Z MATEŘSKÝCH CENTER PRO MATEŘSKÁ CENTRA • Tábor pro tatínky a dûti

2

23

DOPIS OD JIŘINY ŠIKLOVÉ Milí otcové a milé matky v matefisk˘ch centrech! KdyÏ jsem mûla malé dûti a byli jsme s manÏelem na náv‰tûvû tfieba u babiãky a ony zlobily nebo nûco rozlily, tak vÏdy se ozvala v˘zva adresovaná jenom a jenom mnû, abych nûco s tím dítûtem udûlala. I já to povaÏovala za samozfiejmost, a tak jsem skoro nikdy nedojedla obûd, dokud byl je‰tû tepl˘. Mohla-li jsem o tom rozhodovat, dávala jsem si obûd, aÏ kdyÏ dûti usnuly. PfiestoÏe manÏel byl v˘born˘ otec, jeho ani mne nikdy nenapadlo, Ïe by to mohl b˘t taky nûkdy on, kdo by tfieba tûm umatlan˘m dûtem utfiel pusu, ãi je posadil na noãníãek. TotéÏ jsem tehdy vidûla i v jin˘ch mlad˘ch rodinách: jako by ty dûti byly jenom a jenom na‰e, tedy jenom nás, Ïensk˘ch, tedy maminek. Nepamatuji se, Ïe bych nûkdy u dûtské lékafiky vidûla v ãekárnû také muÏe, tedy otce tûch dûtí. Na v‰echna oãkování, preventivní prohlídky, kontroly, docházely s dûtmi jejich maminky. A zase jsme to v‰echny povaÏovaly za normální, zcela bûÏné. Objevil-li se nûkdy nûkde na rodiãovském sdruÏení taky tatínek tûch dûtí, v‰echny to pfiekvapovalo a nejedna paní uãitelka pátrala, co se v té rodinû vlastnû dûje, Ïe tam otec chodí na tfiídní schÛzky. Je matka nemocná, nebo utekla od rodiny? Vodil-li nûjak˘ otec dûti do ‰kolky, ostatní Ïeny mu pomáhaly se svlékáním a pfiezouváním dûti, jako by on sám to nedokázal. V kaÏdém pfiípadû vzbuzoval pozornost. PfiestoÏe jsem jiÏ patfiila ke generaci, která studium pro Ïenu povaÏovala za normální stejnû jako zamûstnání, tento postoj se pfiedával z generace na generaci. Tak to dûlala moje maminka, její matka a zase její matka, vlastnû skoro se to nemûnilo. Jesle nebo matefiské ‰kolky, stejnû jako odpolední druÏiny nebo moÏnost stravování dûtí ve ‰kolní kuchyni, bylo povaÏováno za „vymoÏenosti“, které zajistil socialismus pro Ïeny. Tyto skuteãnosti se uvádûly v usneseních a dodnes mnohé z nás vzpomínají, jaké „v˘dobytky socialismu“ dal tehdej‰í stát Ïenám. A zase nikoho ani nenapadlo, Ïe to nebyla jenom pomoc Ïenám-matkám, ale i pomoc muÏÛm-otcÛm. Prostû, tak se tehdy uvaÏovalo a dodnes mnohdy uvaÏuje. Místo aby tematika pomoci rodinû s dûtmi, tematika sociálních problémÛ vypl˘vajících z rozdílÛ v postavení i oãekáváních kladen˘ch na muÏe a Ïenu prolínala v‰echna jednání a v‰echna opatfiení, mluvilo se a mluví dodnes o vhodnosti zfiízení ministerstva ãi odborÛ pro Ïenu a dûti, pfiípadnû pro rodinu, Ïenu a dûti. Reflektuje vÛbec, Ïe rodinu tvofií muÏ a Ïena a Ïe odpovûdnost za v˘chovu dûtí mají oba? KdyÏ u nás v letech devadesát˘ch vznikla matefiská centra a stalo se z nich doslova hnutí, nesmírnû jsem jejich zakladatelky a budovatelky oceÀovala a kdyÏ to bylo moÏné, je podporovala. Jako aktivní stoupenkynû obãanské spoleãnosti vidím v nich i základ pro obãanskou spoleãnost, obãanské iniciativy. Îeny se v nich nauãí sebe sama organizovat, starat se o vûci vefiejné a usnadÀuje jim to pozdûj‰í opûtné zaãlenûní do pÛvodní profese. Jediné, co mnû na nich trochu vadilo, byl jejich název, tedy oznaãení matefiská centra. Jako by znovu byla celá odpovûdnost za dûti zamûfiena jedinû na Ïenu. Ale tak sem tato iniciativa pfii‰la, tak to vzniklo, pod tímto názvem roz‰ífiilo a nikdo z nás to nebude ani pfiejmenovávat ani pfiedûlávat. Tím více si cením textÛ, které jsou v tomto bulletinu. Nepí‰e se v nich totiÏ jenom o Ïenách, matkách a jejich iniciativách, ale pfiedev‰ím o muÏích, otcích, ktefií pfiijali my‰lenku matefisk˘ch center za svou a pochopili, Ïe jejich pomoc matefisk˘m centrÛm je pomocí rodinám, kterou oni, jako muÏi a otcové spolutvofií. Já vím, Ïe takováto podpora iniciativy matek od jejich partnerÛ by mûla b˘t zcela samozfiejmá. Mûla, ale není a je‰tû asi dlouho nebude. Proto je skvûlé, Ïe tento soubor pfiíkladÛ, jak mnozí muÏi-otcové pomáhají a spoluvytváfiejí matefiská centra, byl vydán a Ïe ho budou ãíst rodiãe dûtí, tedy i dal‰í otcové. âe‰tina, podobnû jako vût‰ina jazykÛ, vedle bûÏn˘ch sloves obsahuje i slovesa tzv. modální, zpÛsobová, vyjadfiují to, co je‰tû není, ale mûlo ãi mohlo by to b˘t. Matefiská centra by mûla ãi mohla b˘t centra, která by usnadÀovala Ïivot nejen matkám, ale vlastnû celé rodinû. Nejlep‰í zpÛsob v˘chovy je nápodoba. Vliv pfiíkladu na jednání druhého. Proto bulletin PÛl na pÛl, kter˘ dostáváte do rukou, je jak˘msi vodítkem o moÏném, oãekávaném a napodobení hodném chování muÏÛ, tatínkÛ, ktefií pochopili, Ïe jejich spokojená ãi spokojenûj‰í Ïena je pfiínosem pro nû, pro jejich dûti i pro rodinu. A právû o rodinû stále a stále opakujeme, Ïe je základem spoleãnosti. Tak tento ãasopis otevfiete.

Jifiina ·iklová, socioloÏka, která stála u zrodu matefisk˘ch center v âR a která my‰lenku MC po celá léta podporuje

3

SÍŤ VE VŠECH PÁDECH SÍŤ MATEŘSKÝCH CENTER O SÍTI MC S JANOU FAJTOVOU Dodnes si pamatuji jasn˘ pohled Jany Fajtové, která vstoupila do kanceláfie Sítû MC s malou Adélkou v dobû, kdy práce narÛstalo a podafiilo se získat peníze na pracovní sílu. Rozhlédla se po kanceláfii a hned vûdûla, jaké úkoly ji ãekají. Pamûtníci si jistû spojují její jméno nejprve s agendou placení ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ, pozdûji pfiijímání ãlenÛ, pak ãlovûkem, kter˘ byl, aã tehdy ne oficiálnû pojmenovan˘m, fieditelem kanceláfie a projektov˘m manaÏerem. Janina zásluha na „podrÏení“ Sítû MC v období, jak sama nazvala, raketového rÛstu, je nedocenitelná. Potfiebám Sítû MC zÛstává Jana vûrná i nad kolébkou svého druhého dítûte, synka Vítka. Jana kromû jiného koordinovala partnersk˘ díl Sítû MC projektu PÛl na pÛl, proto v posledním díle nemÛÏe chybût její reflexe „pÛl na pÛl“. Pro SíÈ MC pracuje‰ od roku 2005. Ráda vzpomínám na chvíle, kdy jsi docházela do kanceláfie s malou Adélkou. Na podzim loÀského roku se va‰e rodina rozrostla o mládence Vítka. Co pro tebe osobnû znamená „pÛl na pÛl“? Na zaãátky v Síti také ráda vzpomínám, hlavnû na spoustu úÏasn˘ch Ïen, které jsem za tu dobu poznala a na energii, která „matefiskocenterní“ dûní provází… Pojem „pÛl na pÛl“ ve mnû samozfiejmû evokuje projekt, kter˘ jsem mûla na starosti a jehoÏ název jsem za poslední 2 roky x-krát psala a sly‰ela. Pfii hlub‰ím zamy‰lení ve mnû vyvolává fiadu úvah na téma spravedlnost, rovnost – jde o dost univerzální pojem pouÏiteln˘ na velké mnoÏství situací. Osobnû se s ním v praxi setkávám velmi ãasto, a asi stejnû jako pro vût‰inu matek velmi mal˘ch dûtí, je pro mne symbolem spravedlivého rozdûlení – donedávna ãasu mezi péãi o rodinu a zamûstnání ãi rozdûlení péãe o rodinu a domácnost s manÏelem. Nyní, po narození Vítka, pro mne nejvíce pfiedstavuje moji snahu o rozdûlení ãasu, pozornosti a péãe mezi mé 2 dûti. âasto se mi zdá, Ïe o dnes populárním tématu slaìování rodinného a pracovního Ïivota se hovofií pouze v souvislosti s matkami. Myslí‰ si, Ïe se diskuze a nakonec i praxe t˘ká i otcÛ? Urãitû ano, vÏdyÈ to vypl˘vá ze samé podstaty souãasného chápání pojmu rodiny – nejãastûji jako spoleãenství muÏe, Ïeny a jejich dûtí. Myslím si, Ïe v praxi se toto téma otcÛ t˘ká více, neÏ se o tom pí‰e a diskutuje. Prostû o tom, Ïe tatínek dûti vozí

4

ãi vyzvedává ze ‰kolky, doprovází na krouÏky atd., a Ïe si proto napfi. musí upravit pracovní dobu, se moc nemluví. Z vlastní zku‰enosti ale vím, Ïe pokud se má Ïena – matka, fieãeno souãasnou terminologií aktivnû úãastnit trhu práce ãi na nûj zpût po rodiãovské dovolené vstoupit, není to bez pomoci otce dûtí ãasto moÏné. V mém okolí je zapojení otcÛ do péãe o rodinu a tím i jejich potfieba sladûní rodinného a pracovního Ïivota na‰tûstí celkem bûÏn˘m jevem. Doufejme tedy, Ïe poãínaje souãasnou generací, se tento fenomén bude roz‰ifiovat a za pár let uÏ nebude o ãem diskutovat – bude to samozfiejmostí stejnû jako spousta vûcí, které byly v pfiedchozích generacích nové, i kdyÏ nûkdy spí‰e staronové. V Síti MC jsi zaãala pracovat v dobû, kdy mûla ménû neÏ polovinu souãasn˘ch ãlenÛ a témûfi nemûla Ïádné projekty, tedy ani moc finanãních zdrojÛ. MÛÏe‰ tedy porovnávat, jak vnímበrozvoj Sítû MC? Vnímám ho asi jako v‰ichni zúãastnûní – raketová rychlost rozvoje, nad‰ení a euforie, nárÛst poãtu ãlenÛ – matefisk˘ch center, nárÛst aktivit i jejich stále ‰ir‰í spektrum, profesionalizace, nárÛst poãtu zamûstnancÛ a vznik krajské struktury… Proces radostn˘, ale zevnitfi i bolestn˘ – na rozjitfiené emoce, rozpory a nepochopení, které jej nûkdy provázely, zapomenout nemohu. Jakou cestou by se mûla SíÈ MC ubírat? Mûla by co nejvíce vyuÏít obrovsk˘ potenciál, kter˘

má – a ve v‰ech rovinách, které pfiipadají v úvahu. Vûnovat se posilování a rozvoji matefisk˘ch center, jejich profesionalizaci, vzdûlávání a spolupráci, a to i na mezinárodní úrovni. Vzhledem k tomu, jaké mnoÏství lidí zastupuje a jak˘ kredit jiÏ má, pomáhat zlep‰ovat situaci rodin u nás, upozorÀovat na jejich problémy a troufám si fiíci i aktivnû se podílet na rodinné politice na‰í zemû. VyuÏít zdrojÛ, které se na její ãinnost v souãasné dobû nabízejí, zejména z fondÛ EU, ale nezapomenout téÏ na zdroje soukromé a vlastní, a neb˘t tak v budoucnu závislá na zdrojích vefiejn˘ch. ZároveÀ neztratit svoji tváfi, nepfieceÀovat své moÏnosti, nezapomenout stabilizovat vlastní strukturu a vnitfiní fiídící procesy.

a spolupráci v rámci tohoto jedineãného spoleãenství posilovat. Nejsem si jista, zda se na tom budu i nadále podílet, a tak pfieji v‰em, ktefií toto jedineãné spoleãenství tvofií, aby se jim (nejen) v matefisk˘ch centrech dafiilo své pfiedstavy naplÀovat, aby mûli podporu sv˘ch nejbliωích, svého okolí i vefiejnosti a aby se pfiátelství, otevfienost a sounáleÏitost z center nevytratily. Pak budou matefiská centra silná, stabilní a stejnû tak bude silná a stabilní SíÈ MC, kterou tvofií. Jano, vfielé díky za tvá milá slova i za v‰echno, co jsi pro SíÈ MC udûlala, dûlበa já pevnû vûfiím i je‰tû udûlá‰!

Myslí‰ si, Ïe pfii souãasném trendu rozvoje je moÏné uchovat pfiátelské a otevfiené spoleãenství, a zároveÀ drÏet trend profesionalizace? Ano, ale nebude to jednoduché, vÛbec ne samozfiejmé a bude nutné stále pfiátelství, otevfienost

Rut Kolínská prezidentka Sítû MC

EMANCIPACE NENÍ PROBLÉM ŽEN, ALE SPÍŠ MUŽŮ, KTEŘÍ SE BOJÍ Rozhovor se scénografem Petrem Kolínsk˘m, manÏelem prezidentky Sítû matefisk˘ch center. O tom, jak matefiská centra zasáhla do jeho Ïivota. O tom, co obdivuje na své Ïenû i co ho na ní ‰tve. A také o „myslivcích“ a „exotech“. Petfie, kdy a jak jste se vlastnû s Rut seznámili? Znám ji vlastnû pfies 30 let. UÏ od doby, kdy jsem studoval, protoÏe jsem chodil do roãníku s jejím prvním manÏelem. Potom jsme se potkali asi po pûti letech, takÏe je to uÏ témûfi 25 let, co jsme spolu zaãali Ïít. Dalo se pfiedpokládat, kam bude smûfiovat? To asi ne, tenkrát neziskov˘ sektor neexistoval. Rut byla angaÏovaná v církvi, protoÏe je z faráfiské rodiny a v církvi se sborov˘ komunitní Ïivot udrÏel navzdory totáãi docela dobfie. Navíc pochází z hodnû ‰iroké a otevfiené rodiny. Odmala pro ni bylo pfiirozené Ïít ve spoleãenství a tfieba i s velkou my‰lenkou. Rut dálkovû vystudovala etnografii a folkloristiku, tedy obor, kter˘ se zab˘vá studiem lidského spoleãenství. Mûla i hodnû kontaktÛ v cizinû, zejména v Nûmecku, a tam se Ïije hodnû otevfienû a spolkovû. To byl obrovsk˘ vklad pro to, co teì dûlá.

Byla Rut nûjak vefiejnû ãinná uÏ pfied tím, neÏ se zaãala zab˘vat matefisk˘mi centry? UÏ pfied revolucí byla aktivní v PraÏsk˘ch matkách. CoÏ bylo podzemní hnutí, zamûfiené hlavnû na ekologii, která byla tenkrát tabu. Pár stateãn˘ch Ïensk˘ch se zaãalo domáhat sv˘ch obãansk˘ch práv. Chtûly, aby byly informované o stavu ovzdu‰í a aby se s tím zaãalo nûco dûlat. UÏ tehdy jsi svoji Ïenu v jejích aktivitách podporoval a pomáhal jí? To ano, ony ty Ïeny v PraÏsk˘ch matkách mûly chlapy k sobû jednak jako konzultanty, jednak jako bodyguardy. Je‰tû pfied rokem 1989 uspofiádaly napfiíklad koãárkovou demonstraci za ãist˘ vzduch a pfiístup k informacím. Demonstrace probíhala tak, Ïe maminy ‰ly po ulici s koãárky a jejich manÏelé ‰li jakoby anonymnû vedle nich po chodníku. Esenbáci si k samotn˘m Ïenám nic nedovolili a jen hlásili do

5

vysílaãek: „Co máme dûlat? Jsou tady jenom nûjak˘ Ïensk˘ s dûtmi...“

totiÏ poãítaãe, a tak se ve‰keré informace ‰ífiily pomaleji neÏ dnes. Bylo to hlavnû o osobní zku‰enosti a o kontaktech. ProtoÏe Rut mûla velkou vizi, Ïe to je dobré a Ïe se to musí dozvûdût co nejvíce lidí, tak jsme si koupili poãítaã.

My‰lenkou na vznik matefisk˘ch center se Rut zaãala zab˘vat zaãátkem 90. let. Vtáhla tû do toho uÏ od zaãátku? NeÏ vzniklo první centrum v YMCA, byli jsme s Rut Jak dûní kolem matefisk˘ch center ovlivnilo Ïivot a je‰tû se dvûma dal‰ími matkami v Nûmecku na tava‰í sedmiãlenné rodiny? kové studijní cestû, abychom vidûli, jak taková Prvních deset let jsme mûli kanceláfi v loÏnici, coÏ centra fungují. Fascinovalo mû, Ïe je to ta nejpfiirobyla docela v˘hoda, protoÏe se odskakovalo od zenûj‰í struktura spoleãnosti, práce k dûtem a naopak. která se umí zorganizovat zeMyslím si, Ïe dûti – ony jsou vnitfi, a to dokonce ze své podocela upfiímné – by ti tfieba tfieby. âlovûk by si myslel, Ïe fiekly: „My si pamatujeme, Ïe kdyÏ uÏ to nûkolik let existovamaminka se vûnovala jenom lo, Ïe to mají promakané, rozpofiád cizím lidem a o nás si pitvané sociologicky, psychomyslela, Ïe máme v‰echno logicky. A Ïe tedy budou vûdût, a jsme dobfie vychovaní, tak uÏ jak na to a budou mít mustr, takovou pozornost nepotfiebujak centrum mÛÏe vzniknout. jeme.“ Ale ne, pro ni byly dûti Ne, vÛbec! Bylo vidût, Ïe to vÏdycky na prvním místû. jsou úplnû obyãejné Ïeny, Navíc, kdyÏ byly malinké, tak které spojuje pfiirozená pobyly souãástí toho dûní kolem Petr Kolínsk˘ se narodil v roce 1953 tfieba se scházet, sdruÏovat matefisk˘ch center. Myslím, Ïe v Dûãínû. Se ãtyfimi sourozenci vyrÛstal a fie‰it problémy, které mají. i jim to hodnû dalo. v uãitelské rodinû. Maturoval na stfiední v˘tvarné ‰kole. V dobû, kdy studoval na pedagogické fakultû v Hradci Králové, byl pfiijat na praÏskou divadelní fakultu. Tam vystudoval v˘tvarn˘ obor scénografie a fiadu let zde pak pÛsobil jako odborn˘ asistent. Pfied více neÏ deseti lety fakultu opustil, od té doby je na volné noze. Pracuje jako scénograf a kost˘mní v˘tvarník pro divadlo, film a televizi, vûnuje se divadelní grafice i volné v˘tvarné tvorbû a zab˘vá se také architekturou. KdyÏ zhruba pfied ãtvrt stoletím spojil svÛj Ïivot s Rut (dnes Kolínskou), s níÏ posléze vychoval pût dûtí, zfiejmû tehdy netu‰il, Ïe za pár let bude manÏelem Îeny Evropy, sociální podnikatelky roku a prezidentky... Anebo tu‰il?

TakÏe ta my‰lenka tû zaujala a vzal jsi ji za svou? Cítil jsi to jako vûc, která tady chybí? Mnû se to dost líbilo, ani jsem nevûdûl, jestli to tu chybí, nebo ne. A ani jsem nevûdûl, jestli to tu vznikne, nebo ne. Rut ãím dál tím víc zaãínala mít vizi, Ïe je to potfieba, Ïe je to dobré. V tom byla hodnû prozíravá i Alena Wagnerová, která vlastnû my‰lenku matefiského centra pÛvodnû Rut vnukla. Správnû odhadla, Ïe pfiechod od socialismu ke kapitalismu si vyÏádá i zmûnu Ïivotního rytmu rodiny. Na rozdíl od minulosti dnes napfiíklad Ïeny nechtûjí kvÛli profesi zÛstávat dlouho doma na matefiské. Bojí se, Ïe by pfii‰ly o profesní integritu. Je to pro nû obrovská zátûÏ a také muÏi dnes pracují mnohem víc neÏ osm hodin jako dfiív.

Dovedl sis v roce 1992, kdy vzniklo první ãeské MC, pfiedstavit, Ïe za ‰estnáct let bude takov˘ch center po celé republice témûfi 300? Tehdy vÛbec ne. Dal‰í vznikala pozvolna, nebyly

6

Ty sám k ãinnosti matefisk˘ch center ãasto pfiispívበsvou prací. Jsi autorem loga Sítû, loga MC na Pofiíãí, ale taky jsi tfieba brousil parkety v kanceláfii Sítû. Na ãem dal‰ím ses podílel? Asi první vûcí, kterou jsem pro matefiská centra dûlal, byl návrh variabilní herní sestavy do centra v YMCA. Postupnû pfiib˘valy dal‰í vûci, hlavnû grafické a v˘tvarné návrhy. Pak jsem dûlal uÏ tfieba celé kampanû, ale vÏdy to bylo více ménû zadarmo nebo jen za nûjakou symbolickou odmûnu. Myslím, Ïe není bûÏné, aby se manÏelé v matefisk˘ch centrech takhle angaÏovali. Já mám v˘hodu, Ïe mám svobodné povolání, takÏe se sv˘m ãasem mÛÏu volnûji zacházet. Taky jsou mi ty vûci, které pro centra dûlám, profesnû blízké. A potom mám docela blízko k dûtem, protoÏe jsem studoval na pedagogické fakultû a hodnû jsem s dûtmi pracoval. UÏ od maturity jsem vÏdycky

v létû místo v˘dûleãn˘ch brigád jezdil v létû na tábory s dûtmi. Jednání posledního kongresu Sítû MC natáãel na videokameru tvÛj syn Johan. KdyÏ se ho tam pr˘ nûjaká Ïena zeptala, jak to na nûj pÛsobí a jak se tam cítí, údajnû jí odvûtil, aÈ si zkusí pfiedstavit sebe, Ïe by trávila den na sjezdu myslivcÛ. PouÏil bys podobné pfiirovnání? Ne, on ze sebe dûlá frajera. VÏdyÈ on v tom vyrostl, to je jeden z tûch balónkov˘ch dûtí. On si to uÏil a ví odmaliãka, jak centra fungují. Pro nûj to není sjezd myslivcÛ. (Smích) Opravdu ses nikdy necítil divnû tfieba na tûch kongresech, kde b˘vá víc neÏ 90 procent Ïen? Ne. VÏdycky, kdyÏ tam pfiijdu, cítím, Ïe to je pro nû oÏivení v sále a zároveÀ velká vzácnost. Ty Ïeny podle mû vzhlíÏejí k muÏÛm, ktefií tam jdou, jako k nûjakému u nich Tazatel s tázan˘m. doma nedostiÏnému modelu. Jako, Ïe: „Ten mÛj by sem v Ïivotû ne‰el. A tady je alespoÀ nûkdo odváÏn˘, Ïe pfii‰el.“ Rut kdesi fiekla, Ïe dfiíve muÏi, ktefií trávili ãas s rodinou a s dûtmi a vûnovali se jim, byli povaÏováni za exoty. Mበpocit, Ïe se tenhle pfiístup od revoluce zmûnil? Docela ano. Jednak je to dáno vût‰í vyváÏeností uplatnûní Ïen a muÏÛ. Posun oproti pfiedrevoluãnímu stavu je evidentní. Dokonce bych fiekl, Ïe emancipace není problém Ïen, Ïe nezapadají do muÏské spoleãnosti, ale spí‰ muÏÛ, ktefií se bojí nebo z nûjaké prazvlá‰tní tradice to odmítají. Tfieba jít nakupovat, starat se o dûti. Dnes je ale uÏ hodnû otcÛ, ktefií to dûlají s velkou radostí a s velk˘m nasazením i úspûchem. Staãí se podívat, kolik chlapÛ chodí s koãárky. Nebo dokonce, kolik jich nosí dûti na bfii‰e v „klokankách“ a ‰átcích. To by si pfied dvaceti lety muÏsk˘ na sebe nevzal, je‰tû tak krosniãku s miminem vzadu. Já jsem uÏ tehdy, kdyÏ nebylo vyhnutí, chodil s klokaním dítûtem i vyuãovat na fakultû. A to jsem byl fakt za exota. Rut je prezidentkou Sítû MC, málokdo ale asi ví, Ïe její jméno bylo zmiÀováno také v souvislosti s moÏnou kandidaturou na prezidentku âR. Konkrétnû ji oslovil Václav Havel. Jak by ses stavûl k tomu, kdyby v budoucnu na ãeskou prezidentku kandidovala?

Mû pfiekvapilo, kdyÏ ji Václav Havel oslovil, ale docela jsem tomu porozumûl, protoÏe Havel je ãlovûk, kter˘ má velké a docela pfiesné vize. Zdají se b˘t ãasto neuskuteãnitelné. On dokonce v otázkách Václava Moravce sám fiekl, Ïe v‰echno co dûlal, se mohlo zdát naivní. Kdyby se prezident volil pfiímo, Rut by do toho zfiejmû ‰la. To by nás v‰echny dost tû‰ilo. Rut má takové pfiirozené vÛdcovské vlastnosti, jenÏe u Ïen se to moc nenosí. Jednak má pfiedstavu o budoucnosti, jednak je velmi pracovitá, potom má empatii, je schopná se vcítit do kÛÏe toho druhého, i kdyÏ je to její oponent. Je také nezi‰tná a má zakódovanou obrovskou zodpovûdnost. MÛÏe‰ fiíct, co ti ve‰keré dûní kolem matefisk˘ch center dalo, ale i co tû v souvislosti s tím ‰tvalo? Mûl jsi tfieba nûkdy pocit, Ïe to vÛbec nemá cenu? Pocit, Ïe to nemá cenu, jsem nemûl nikdy. Tro‰ku mû ‰tvalo, Ïe Rut se do toho ãasto tak poloÏí, aÏ ji to skoro pohltí. Ona pak uÏ neví, kde je míra, takÏe to ãasto ohroÏuje její zdraví. A kvÛli tomu, jak to dûlá naplno, jsme napfiíklad loni nena‰li jedin˘ t˘den v kuse, kter˘ bychom strávili nûkde na dovolené. Co mi to dalo? Asi obrovské poznání, Ïe se s mal˘mi podmínkami dá udûlat velikánská vûc. Jak zpívá Bob Marley: „Ty jsi velk˘ strom, ale my máme malou sekyrku a klidnû tû porazíme!“ U Rut obdivuji, Ïe ví, co chce dokázat a dokazuje to nejen fiíkáním, ale dûláním. ZaÏil jsi v posledních letech nûjak˘ den, bûhem nûhoÏ by se Rut ani jednou nezmínila o matefisk˘ch centrech? Ne. Sice se hodnû snaÏí, ale stejnû, i kdyÏ intenzívnû proÏívá ãas mimo republiku, tak tfieba v 11 hodin veãer fiekne: „Hele, já se jenom podívám, jestli mi nûco nepfii‰lo.“ Tak si otevfie notebook, samozfiejmû, Ïe je tam 70 zpráv, ze kter˘ch aspoÀ na jednu musí reagovat. A to trvá minimálnû hodinu v pfiípadû, Ïe nemusí fie‰it nic závaÏného. I kdyby byla na pustém ostrovû, stejnû si pfieplave nûkam do pfiístavu a podívá se na internet, jestli nûkde nûco nehofií. A ono samozfiejmû hofiet bude, takÏe zaãne hasit.

ptal se Martin Stanûk, manÏel Sváti StaÀkové, krajské koordinátorky Sítû MC pro Prahu

7

JAK SE ŽIJE V MATEŘSKÝCH CENTRECH JAK SE ŽIJE NAŠEMU TATÍNKOVI V MC Matefiské centrum Kolibfiík v Chomutovû jsem zaãala nav‰tûvovat v dobû, kdy bylo na‰í Martince 10 mûsícÛ. ProtoÏe je to na‰e první dítû, nemûli jsme do té doby zku‰enosti s Ïádn˘m matefisk˘m centrem. Brzy jsem poznala, Ïe pokud chceme, aby se zde dûti i maminky cítily dobfie, bude „kaÏdá ruka k dílu“ dobrá, jelikoÏ provoz je vázán hlavnû na aktivní maminky. Doma jsem pak líãila, co v‰echno se dûlá, jak to chodí, a protoÏe nበtatínek je velmi akãní, tak hned padla otázka, jestli tam mohou chodit i tátové. Samozfiejmû, Ïe ano. TakÏe jak to pracovní doba dovolí, tráví s námi ãas v centru. UÏ je zde znám, takÏe jakmile se objeví ve dvefiích, maminky na nûj volají: „Nemበu sebe ‰roubovák?“. JiÏ od poãátku ho neminuly a dosud nemíjí nutné „údrÏbáfiské“ práce. Tatínkova zruãnost a nápaditost se uplatÀuje, kde se dá (pfiivrtá svûtla, poskládá dfievûn˘ domeãek, opraví fiádku hraãek, ...), mimo jiné se podílí i na pfiípravû programu a „v˘tvorech“ v MC. Napfiíklad skládá a neustále se uãí nové a nové ORIGAMI (skládanky z papíru), bezvadnû tvofií z korku, dûtem se vûnuje pfii malování, divoãí s nimi a trénuje svalstvo, vypráví jim a vÛbec … jsem na svého muÏského moc py‰ná. Tímto mu, za sebe a za maminky nav‰tûvující MC Kolibfiík, chci podûkovat za ve‰kerou pomoc, za jeho voln˘ ãas vûnovan˘ MC, za nápady a hlavnû za jeho trpûlivost. A jak se na‰emu tatínkovi „Ïije“ v MC? Vidím, Ïe tou pomocí v MC netrpí. Jeho vlastní slova jsou: „Sám za sebe nevidím problém nav‰tûvovat MC. Otcové byli také dûtmi a tato ãinnost jim mÛÏe zase na chvíli dûtství pfiipomenout“. VÏdyÈ se ne nadarmo fiíká, Ïe tatínkové zÛstávají „hraãiãkové“ i v dospûlosti a to nám maminkám i dûtem v MC mÛÏe b˘t prospû‰né. TakÏe, tatínkové, pokud máte trochu volného ãasu, pfiijìte si pfiipomínat dûtství i do matefisk˘ch center, prodlouÏit si ãas hraní a získat tím moÏnost b˘t více se sv˘mi dûtmi a také jim o nûco více porozumût. Martina Dvofiáková a Josef Horsk˘ (dcera Martinka, 20 mûs.), MC Kolibfiík Chomutov

ZAMYŠLENÍ ČLENA-OTCE O MATEŘSKÉM CENTRU Chtûl bych popfiem˘‰let, co mi pfiiná‰í a bere ãlenství v matefiském centru. Rozdûlit to jde klasicky na dvû poloÏky: pozitiva a negativa. Samozfiejmû, nic není jen ãerné a bílé, proto to trochu rozvedu. Tak tedy: zaplatím ãlensk˘ pfiíspûvek, ani nevím, zda je to plus nebo mínus. Z pohledu domácího rozpoãtu moÏná trochu mínus, i kdyÏ ãástka není nijak dramatická (musím to v‰ak násobit krát dva – ãlenkou je pfiedev‰ím manÏelka). Na druhou stranu je nutno si fiíci, Ïe za rok utratíme mnohem více penûz za naprosté zbyteãnosti (posezení v restauraci, nûkdo za cigarety atd.). TakÏe to nejsou vyhozené peníze. Jindy pfiijedu domÛ z práce, jen si pfiedáme dûti a manÏelka zmizí na poradu se slovy: „K veãefii si vezmûte nûco v lednici, snad tam je‰tû nûco zbylo.“ Moje ãlenství spoãívá pfiedev‰ím v tom, Ïe pomáhám pfii víkendov˘ch akcích (to znamená: „pfiines, podrÏ, dojdi, dojeì“),nebo pfii pofiádání soutûÏí jako „hlídaã a startér“ atrakcí. TakÏe, jsou to spí‰e starosti, ale nestûÏuji si, bez trochy nad‰ení by nebyla ani matefiská centra. Trochu té námahy naprosto vyváÏí úsmûvy dûtí a jejich nefal‰ovaná radost, kdyÏ se jim nûco povede, nebo dostanou odmûnu za splnûn˘ úkol.

8

ProtoÏe mé povolání vyÏaduje kaÏdodenní jízdu autem za prací, funguji také jako zásobovací vÛz. I kdyÏ mám velké auto, nûkdy bych ho potfieboval mít díky centru nafukovací. Jsou to úÏasné záÏitky, kdy je‰tû neÏ dorazím do práce, musím svést souboje na lokty s dÛchodci v supermarketech o zboÏí v akci. A protoÏe nûkde je povoleno jen jedno balení zboÏí, absolvuji to nûkdy i vícekrát bûhem nûkolika minut. Po té se vyãerpán dopotácím do práce. Doma pak za odmûnu mohu zboÏí doruãit veãer do MC. No není to „nádhera“? Shrnul bych to krátce, dalo by se totiÏ pokraãovat do nekoneãna. âlenství není jen pohoda, ale hlavnû spousta starostí, zafiizování, vyfiizování a odebírá hodnû volného ãasu. Na stranû druhé, pfiiná‰í poznání nov˘ch lidí, navazování pfiátelsk˘ch svazkÛ, získávání zku‰eností i dovedností. TakÏe matefisk˘m centrÛm, ãlenkám i ãlenÛm, hodnû ‰tûstí v dal‰í práci. Libor ·piãák manÏel ãlenky MC Na zámeãku v Novém Mûstû nad Metují

JAK SE ŽIJE OTCŮM V MATEŘSKÉM CENTRU? Otázka, nad kterou jsem nikdy nepfiem˘‰lel. A kdyÏ nad tím tak pfiem˘‰lím, zji‰Èuji, Ïe v matefiském centru obãas Ïije celá na‰e rodina. U nás v‰e zaãalo okolo 1. roku Ïivota na‰eho syna, kdy jsem po pfieãtení inzerátu v místních novinách zjistil, Ïe u nás existuje matefiské centrum Medvídek. ManÏelka, která v mém rodném mûstû moc lidí neznala, byla doma se synem Mí‰ou stále sama a kontakt s okolím potfiebovali dle mého mínûní oba dva. Po prvních nûkolika náv‰tûvách bylo jasné, Ïe se jim v centru líbí a oba dva to moc baví. Po nûkolika mûsících se manÏelka zaãala v Medvídku angaÏovat stále více a stala se jednou z ãlenek obãanského sdruÏení. A pak to teprve zaãalo b˘t zajímavé i pro mû (v dobrém slova smyslu). Témûfi Ïádná vût‰í spoleãenská akce se bez tatínkÛ zfiejmû neobejde. Tátové pomáhají pfiipravovat hry a soutûÏe, zabezpeãují spoleãenské akce jako fiidiãi, nosiãi, fotografové, stavitelé a mnohdy se soutûÏí zúãastÀují i jako aktéfii. KdyÏ se zrovna nekoná nûjaká spoleãenská akce, najde se vÏdy nûjaká práce v prostorách matefiského centra. Natírají se Ïidliãky a stoly, stûhuje se nûjak˘ nábytek, je potfieba pfiivrtat obloÏení, obrázek, nebo se tfieba rozbije zámek u dvefií. Dále zde máme tvofiivé veãery bez dûtí, kde se scházejí maminky bez sv˘ch ratolestí a nám otcÛm nechávají na‰e dûti napospas. To se pak mÛÏe stát, Ïe po návratu domÛ maminka nachází zdevastovaného a vyãerpaného otce usínajícího u televize a na‰eho „andílka“, kter˘ spokojen˘ spí v post˘lce (nebo naopak). Syn spí v triãku a teplákách, se ‰pinavou pusou a ze skvrn na obleãení lze poznat, Ïe k veãefii byla asi nugeta. Myslím ale, Ïe v‰echny drobné starosti a povinnosti vypl˘vající z manÏelãina zájmu o matefiské centrum jsou jen maliãkosti, které v‰ichni otcové dûlají rádi. Myslím, Ïe i tátové se mohou pfii spoleãn˘ch akcích potkávat a seznamovat. MÛÏeme si popovídat o tom, kter˘ z na‰ich synÛ hraje lépe fotbal, nebo jezdí ‰ikovnûji na kole. Pfii soutûÏích ãasto zapomínáme, Ïe hrát si mají hlavnû dûti a ochotnû „bojujeme“ za nû. Myslím tedy, Ïe otcÛm se díky matefisk˘m centrÛm Ïivot mÛÏe zdát veselej‰í a aÏ si jednou s ostatními tatínky domluvíme tfieba Tvofiivé veãery bez manÏelek, to bude teprve nûco. To budou matefiská centra vzkvétat :-). Radek Kulhánek MC Medvídek, Su‰ice

9

ZA NAŠIMI HUMNY S BUCHTAMI V RANEČKU

Uprostfied pfiíprav exkurze Ïen z Polska a ze ·panûlska, kdy naráÏíme na neãekané a nepochopitelné bariéry v komunikaci, protoÏe obû strany mûní bûhem pfiíprav domluvené podmínky, se mi vybavují obãasné dotazy po smyslu zapojování se do mezinárodních aktivit. Dotazy ãasto vycházejí z pocitu, Ïe máme své práce tolik, Ïe ji ani nestíháme, proã tedy je‰tû dûlit na‰i nedostateãnou kapacitu pro práci „za na‰imi humny“. A tu si okamÏitû vybavím, Ïe kdybychom za na‰e humna nenakoukli, kdoví, jak by to bylo s matefisk˘mi centry? Pfiiznám se, Ïe napfiíklad pfiíleÏitost napomoci my‰lence MC, aby se dostala k dal‰ím lidem, a to dokonce v jin˘ch zemích, povaÏuji jako urãité splácení dluhÛ. Bylo by sobecké nechat si tu skvûlou my‰lenku jen pro sebe, kdyÏ jsme ji sami dostali darem. Navíc sdílet zku‰enosti s druh˘mi neznamená, Ïe jen budeme dávat. Sdílení obsahuje dávání i pfiijímání, i kdyÏ pfiijímání mÛÏe mít rozdílnou obsahovou formu, vût‰inou získáváme nûco zcela odli‰ného, neÏ dáváme. Dfiíve „ãesk˘ Honza“ dostal od mámy raneãek s buchtami a ‰el do svûta na zku‰enou. V souãasné dobû témûfi neomezen˘ch cestovatelsk˘ch moÏností a neuvûfiiteln˘ch technologií se zdánlivû vytrácí potfieba vyrazit na zku‰enou. Dáte mi jistû za pravdu: není nad osobní setkání tváfií v tváfi u nás doma nebo u sousedÛ, povídat si z oãí do oãí a vidût, jak ten druh˘ Ïije. To patfií k nejcennûj‰ím v˘zvám lidské spoleãnosti, ostatnû i matefisk˘ch center. Proto se nejrÛznûj‰í setkávání na regionální i národní úrovni tû‰í tak velkému zájmu mezi matefisk˘mi centry. Není totiÏ nad osobní zku‰enost, která navíc b˘vá nepfienosná a nesdûlitelná. Ostatnû to b˘vá pro mne vÏdy tvrd˘ ofií‰ek, kdyÏ se úãastním nûkterého mezinárodního setkání: jak pfienést alespoÀ kousek atmosféry, jak pfiiblíÏit alespoÀ trochu podmínky, jak se Ïije v jin˘ch koutech svûta. Jsem si vûdoma, Ïe postfiehy, které ‰ífiím kolem sebe, procházejí korekturou mého vnímání, jsou pfiedávány m˘m úhlem pohledu, kter˘ je zaostfiován kulturou a hodnotami, které jsem pfiijala za vlastní. Nemohou proto b˘t objektivní, vÏdy ponesou stopy mého osobního vidûní svûta. Co v‰ak patfií k fascinujícím zku‰enostem, které si troufám oznaãit jako objektivní, je zji‰tûní, Ïe navzdory kulturním a ekonomick˘m podmínkám spojuje matky celého svûta touha vytváfiet pro své dûti lep‰í Ïivotní podmínky. MoÏná i proto vznikají matefiská centra v tak rozdíln˘ch koutech svûta. Mezinárodní setkávání naráÏejí na pfiekáÏky spojené pfiedev‰ím s jazykem a penûzi. Obãas se v‰ak objeví moÏnosti, kdy se mohou matefiská centra zapojit do mezinárodních projektÛ nebo kampaní. Napfiíklad pfied dvûma lety se nûkterá MC úãastnila kampanû mezinárodní sítû MINE „Jak chceme vychovávat na‰e dûti“. KampaÀ, které se úãastnily matky (obãas i oba rodiãe) z mnoha zemí celého svûta, letos pokraãuje. Pfiiná‰í pfiíleÏitost spoleãnû se zamyslet nad tématy kolem v˘chovy dûtí a zároveÀ po vyhodnocení kampanû, poznat, jak vidí stejné téma rodiãe z jin˘ch zemí. Podrobnosti ke kampani a témata k diskusi najdete na webov˘ch stránkách Sítû MC: www.materska-centra.cz. Tím v‰ak nechci zrazovat od osobní pouti za poznáním. Vybavuji si, jak pfiínosn˘ byl pûtidenní zájezd ãesk˘ch matefisk˘ch center do Stuttgartu a okolí v roce 1999. Tehdy jsme jeli spoleãnû tu‰ím dvacet ãtyfii zástupkyÀ MC z nejrÛznûj‰ích míst âeské republiky a vzaly jsme s sebou ‰est pfiedstavitelÛ správy a samosprávy. Byla to ‰kola Ïivota plná poznání a inspirace. Cesta obohatila pfiedev‰ím pfiímé úãastnice, ale pfies nû se odrazila i v jejich centrech. Ostatnû cesta pfiispûla také k otevfienûj‰ímu vnímání smyslu spolupráce matefisk˘ch center jak na národní úrovni, tak i na mezinárodní úrovni. Rut Kolínská prezidentka Sítû MC

10

PŮL NA PŮL ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI ŽEN A MUŽŮ AKTIVNÍ OTCOVSTVÍ: TÉMA O NĚMŽ SE ZAČÍNÁ MLUVIT Pfiedstava, Ïe by se muÏi zapojovali aktivnûji do kaÏdodenní péãe o dûti, zaãíná pomalu pfiitahovat ãím dál více pozornosti. Souvisí s ní také dÛleÏitá otázka: jaké by to pfiineslo zmûny pro jednotlivce, rodinu i spoleãnost? Téma aktivního otcovství mimo jiné zaznûlo na konferenci pofiádané Sociologick˘m ústavem AV âR pod názvem „Rodiãovská dovolená nebo rodiãovská práce?“ Také t˘deník Respekt pfiinesl diskuzi nad nov˘mi definicemi muÏství i otcovství. A v neposlední fiadû o vût‰ím zapojení muÏÛ do peãovatelské role pfii‰li na pozvání Gender Studies pohovofiit ke kulatému stolu do Poslanecké snûmovny ministrynû DÏamila Stehlíková, zástupkynû MPSV, zástupci z fiad poslancÛ a poslankyÀ, zamûstnavatelÛ i akademické obce. CO OTCÒM NABÍZÍ MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VùCÍ? Katefiina Pfiíhodová z odboru rodinné politiky a rovnosti Ïen a muÏÛ zdÛraznila, Ïe ministr práce a sociálních vûcí Petr Neãas povaÏuje podporu vût‰ího zapojování otcÛ do péãe o dûti za dÛleÏitou. Plánuje zavést t˘denní otcovskou dovolenou; od roku 2009 by mûli mít muÏi „koneãnû“ nárok na ekvivalent penûÏité pomoci v matefiství, tzv. matefiskou. Má b˘t také umoÏnûno, aby se pfii péãi o nemocné dítû mohli rodiãe jednou prostfiídat v ãerpání tzv. OâR (o‰etfiování ãlena rodiny). Na podporu aktivního otcovství vyhlásí MPSV grantové opatfiení a vyhradí finanãní prostfiedky na mediální kampaÀ.

SVOBODNÉ ROZHODNUTÍ ANO, ALE V EKONOMICKÉM KONTEXTU Z fiad fieãníkÛ zazníval názor, Ïe stát nemá právo zasahovat do nûãeho tak v˘sostnû soukromého jako je rodina a do rozhodování, jak si rodiãe uspofiádají rodiãovskou dovolenou. Ve shodû s nimi je podle slov Katefiiny Pfiíhodové také ministr Neãas. NeovlivÀuje ale politika státu to, jaké strategie obãané v rÛzn˘ch oblastech volí právû na základû toho, jaké podmínky jim stát vytvofiil? V pfiípadû spoleãného zdanûní manÏelÛ se napfiíklad ukázalo, Ïe toto opatfiení mÛÏe vést páry k takovému uspofiádání, kdy je jeden z nich závisl˘ na pfiíjmech toho druhého. KoneckoncÛ i souãasná úprava rodiãovské

dovolené je nastavena tak, Ïe doma zÛstává rodiã s niωím pfiíjmem: v na‰í spoleãnosti tedy obvykle Ïena. Navíc jsou doma po dobu minimálnû tfií, ãasto i ãtyfi let, pfiestoÏe pak ztrácejí nárok na pÛvodní zamûstnání. Jak fiekl Milan Ruttner, HR manager spoleãnosti Citibank: „KaÏdé svobodné rozhodnutí se dûlá v ekonomickém kontextu“ ...a stát tento ekonomick˘ kontext spoluvytváfií. KONTEXT, KTERY ` OTCE MOTIVUJE Právû to si uvûdomují politici v ãím dál více zemích a sami poukazují na to, Ïe vyrovnání zatíÏení v rodinné sféfie mezi Ïeny a muÏe má v˘hody. Napomáhá k odstranûní diskriminace na základû pohlaví, posiluje ekonomickou situaci tím, Ïe lépe vyuÏívá pracovního potenciálu Ïen a pfiispívá i ke zkvalitnûní vefiejného prostoru, kter˘ se stává pfiátel‰tûj‰ím k rodiãÛm i dûtem. Tyto trendy uÏ nejsou spojovány jen se Skandinávií, která byla dlouho v tomto smûru prÛkopníkem, ale zakofieÀují také ve stfiední Evropû. V Nûmecku napfiíklad spolková ministrynû pro rodinu z konzervativní CDU (KfiesÈanské demokratické unie) prosadila reformu, jíÏ zavedla dva mûsíce rodiãovské dovolené navíc pro ty páry, kde se v péãi o dítû prostfiídají oba rodiãe. Ve Slovinsku je uÏ od roku 2002 ãást rodiãovské dovolené vyhrazená pouze otcÛm. Pfii bliωím pohledu na novû pfiijímané reformy podporující aktivní otcovství lze identifikovat nûkteré spoleãné principy:

11

●

Minimálnû jeden mûsíc je urãen pro druhého rodiãe, tj. vût‰inou pro otce, popfi. je nûkolik dní vyhrazeno pro otce v dobû do 6 mûsícÛ vûku dítûte.

●

Pfiíspûvek pro rodiãe je odvozován z v˘‰e pfiedchozí mzdy, mj. proto, aby narození dítûte nepfiedstavovalo pro rodinu pfiíli‰ velkou zmûnu Ïivotního standardu.

●

Zkracuje se doba rodiãovské dovolené (na cca. 18 mûsícÛ), coÏ sniÏuje komplikace pfii návratu rodiãe na pracovní trh a zároveÀ umoÏÀuje ãerpání vy‰‰ích pfiíspûvkÛ v prÛbûhu rodiãovské dovolené.

●

Celkovû krat‰í dobu rodiãovské dovolené je moÏné ãerpat v kombinaci s pracovním úvazkem po niωích ãástkách po del‰í dobu, je moÏné odloÏit její ãást do vy‰‰ího vûku dítûte a prostfiídat se v ãerpání s partnerem, tzn. systém je co nejflexibilnûj‰í.

●

Tato opatfiení nemohou plnit svÛj úãel, pokud neexistuje funkãní systém zafiízení a zpÛsobÛ péãe o dûti.

●

Je tfieba, aby si rodiãe mohli volnû rozdûlit i následnou péãi o nemocné dûti.

12

âEKAT NEBO ZAâÍT REAGOVAT NA MùNÍCÍ SE TRENDY? Ministrynû Stehlíková se domnívá, Ïe trend smûrem ke zkracování délky rodiãovské dovolené nebudeme moci ignorovat. MÛÏe v‰ak jít o krok velmi nepopulární související s názorem panujícím v âeské republice, Ïe tfii roky jsou optimální doba. PfiipomeÀme v této souvislosti slova hosta konference o rodiãovské dovolené v Sociologickém ústavu, Stevena Saxonberga, kter˘ se rodinné politice dlouhodobû vûnuje: „JiÏ dlouho se snaÏím objevit empirick˘ v˘zkum, kter˘ by tuto my‰lenku potvrzoval, ale zatím bezv˘slednû. Odpovûì jsem bohuÏel nena‰el ani u zastáncÛ tohoto názoru.“ I dal‰í zahraniãní zku‰enosti ukazují, Ïe v˘sledky kombinace v˘‰e uveden˘ch motivaãních opatfiení jsou pozitivní: klesá míra diskriminace Ïen a nezamûstnanost Ïen, sniÏují se rozdíly v platech mezi muÏi a Ïenami, klesá dokonce míra rozvodovosti. Také otcové mají vyrovnanûj‰í ‰ance, Ïe se budou moci zapojovat do péãe o dûti i po pfiípadném rozvodu. Stojí tedy za úvahu, zda nevykroãit vstfiíc tûmto opatfiením aktivnû jiÏ nyní.

Anna Valouchová Gender Studies, o.p.s.

ŽENA MEZI PARAGRAFY, ROZUMEM A CITEM… CO ŘEŠÍ MUŽI? ANEB ZPRÁVA Z INTERNETOVÉ PORADNY LIGY OTEVŘENÝCH MUŽŮ (LOM) Internetová poradna LOMu funguje na stránkách www.ilom.cz od kvûtna 2007. Nejprve jsme moÏnost dotazovat se otevfieli pouze muÏÛm. Pak se ale zaãaly ptát i Ïeny: Ïádaly radu pro muÏe ze svého blízkého okolí, nejãastûji kamarády, nebo samy fie‰ily partnerské otázky a zajímal je pohled jin˘ch muÏÛ. Tak se poradna otevfiela i jim… Malá statistika poradny za 10 mûsícÛ (kvûten 2007 – únor 2008): – poãet dotazÛ (vãetnû telefonick˘ch), následn˘ch reakcí a doplÀujících otázek: 90 – poãet dotazujících: 45 – pomûr muÏÛ vÛãi Ïenám: asi 3:1 Pokud jde o otázky, dají se rozdûlit do 4 základních okruhÛ: a) péãe o dûti po rozvodu nebo rozchodu s partnerkou (60 %) b) partnerské problémy (20 %) c) vztah se sv˘mi dûtmi (10 %) d) ostatní (10 %) ad a) PÉâE O DùTI PO ROZVODU NEBO PO ROZCHODU S MATKOU DùTÍ Nejãastûj‰í otázky se t˘kají péãe o dûti po rozchodu s matkou dûtí. Dotazující se muÏi mají v naprosté vût‰inû zájem o kontakt se sv˘mi dûtmi a naráÏejí na pfiekáÏky jak ze strany matky dûtí, tak ze strany právního systému. âasto proÏívají bezmoc a osamocenost, hledají radu i podporu. Pfiíklady jejich dotazÛ:

Situace je o to tûωí, Ïe mû odmítla zapsat do rodného listu. V fiíjnu 2005 jsem pfies právníky zaÏádal o urãení otcovství. Dodnes se nic nedûje, matka mého dítûte nereaguje a obsílky si nevyzvedává… ●

Mám 2 nezletilé dûti 9 a 4 let, jejich matka neplatí nájem, elektriku, plyn, pÛjãky u bank a jiné úvûry. Chystají se jí odpojit plyn, tudíÏ dûti nebudou mít teplou vodu a ani teplé jídlo. Já jsem schopen jim v‰e zajistit, mám zájem o jejich v˘chovu a pfiesto mi právník sdûlil, Ïe na základû její finanãní situace mi stejnû dûti soud nesvûfií. Star‰í dcera (9 let) má ve ‰kole zame‰káno za poslední rok 240 hodin, také z toho dÛvodu, Ïe je matka nevypraví do ‰koly a omluví to jako nevolnost. V dobû, kdy matka chodila do práce, nechávala dûti samotné celou noc doma bez dozoru a kurátorka mi fiekla, Ïe nemá jak ji zkontrolovat v noci.

●

ManÏelka podala Ïádost o rozvod (aniÏ by mi o tom pfiedtím fiekla). Máme 2,5 letou dceru. Mám

●

Mám dotaz ohlednû rozvodu a problémÛ t˘kajících se m˘ch dûtí, které mi manÏelka dává jednou za 14 dní a nechce, aby dûti vídaly tátu více. Mám silné deprese a nevím si se sebou rady, jsem v patové situaci a jsem odkázán na milost a nemilost své Ïeny, která si dûti pfiivlastÀuje jako vûc…

●

Mám s pfiítelkyní 5ti letého syna. Matka mého dítûte mi syna nepÛjãuje, zamezuje mi s ním styk.

13

‰anci na její svûfiení do stfiídavé ãi spoleãné péãe? Jaké argumenty by mohly pro tuto variantu pomoci? Co tûmto muÏÛm doporuãujeme? Nabízíme jak˘si tfiístupÀov˘ model. Nejprve doporuãujeme konzultaci s rodinn˘m poradcem/rodinnou poradkyní, terapeutem/terapeutkou ãi psychologem/psycholoÏkou. Mají ho/ji nav‰tívit nejlépe s matkou dûtí, popfiípadû jen sami. Pokud to nestaãí, poukazujeme na moÏnost mediace. A teprve na tfietím stupni doporuãujeme právní kroky. Urãení otcovství Specifickou oblastí jsou otázky t˘kající se urãení otcovství. Nûkolik dotazÛ se t˘kalo muÏÛ, ktefií mûli zájem o urãení otcovství z dÛvodu, Ïe mûli zájem o dûti a chtûli jim vûnovat svou péãi, pfiestoÏe se jim b˘valá partnerka zcela snaÏila znemoÏnit kontakt s budoucím dítûtem. Tyto otázky a moÏnosti muÏÛ jsou velmi sloÏité, a to jak lidsky, tak právnû. Zde je pfiíklad dotazu a popis situace jednoho tazatele: Dobr˘ den, prosím o skuteãnû správnou radu a pomoc v otázce urãení otcovství. Má b˘valá pfiítelkynû, která mû oznaãila jako otce, bude kaÏd˘m dnem rodit a já doposud neznám Ïádn˘ krok, kter˘ mohu uãinit k urãení otcovství. Potfieboval bych zejména podat nûjakou Ïádost, která by omezila zapsat v rodném listû dítûte OTCE JINÉHO, CIZÍHO. Pfiiznala se mi v SMS, Ïe má uÏ nového pfiítele a jméno pro holãiãku. Nevím, zda je to pravda, nicménû tím se mi situace je‰tû více rychleji a nekompromisnû mûní, a to v jistou bezmocnost. Proto bych vás moc prosil o radu, jaké kroky mohu je‰tû uãinit a pfiípadnû které mohu uãinit je‰tû i pozdûji, abych o moÏnost urãení otcovství, a tak i práva a povinnosti rodiãe nepfii‰el. Podafiilo se nám – díky poradci Tomá‰i Havlíkovi – poskytnout tomuto muÏi informace ohlednû právních otázek a moÏn˘ch právních krokÛ. Dal‰í zájemci mohou tyto informace nalézti na www.info.cz. Po tom, co zmínûn˘ muÏ zaãal tyto kroky realizovat, pohnuly se ledy v komunikaci s b˘valou partnerkou a zaãalo se postupovat v zájmu dítûte. ad b) PARTNERSKÉ âI OSOBNÍ PROBLÉMY ` ` VZTAHÒ TYKAJÍCÍ SE PARTNERSKYCH Tento typ dotazÛ se t˘ká oblasti fie‰ení partnersk˘ch problémÛ a vztahÛ, nedorozumûní mezi muÏem

14

a Ïenou. Urãitû sem zároveÀ spadá i oblast péãe o dûti, kdy se muÏÛm nedafií domluvit se s matkou dûtí buì na spoleãném souÏití, nebo na péãi o dûti po ukonãení partnerství. Zde – mimo odpovûdí na konkrétní dotazy – doporuãujeme také psychoterapeutickou konzultaci nebo manÏelské poradenství. Pfiíklady otázek: ●

I pfiesto, Ïe nemám pochyb o jeho citech ke mnû, vznikla mezi námi zvlá‰tní propast. UdrÏuje takov˘ prapodivn˘ útlum, kdy tfieba kaÏd˘ den probûhne konverzace pfies sms, ale telefon mi nezvedne. Chápu, Ïe potfiebuje ãas a b˘t nûkdy sám. Co nedokáÏu tak nûjak pochopit, je to, Ïe donedávna jsme byli hodnû spolu a mluvili jsme hodnû a o v‰em. ● Dobr˘ den, obracím se na Vás s prosbou o radu, manÏelství trvá uÏ 3 roky a nejsme sto vyfie‰it problém mezi mojí matkou a partnerkou. UÏ jsem rezignoval na nûjaké pokusy usmífiení a hledání správné cesty, ale jakákoli zmínka o tom, Ïe nav‰tívím svoji matku s na‰í dcerou, je ohnûm na stfie‰e na‰eho vztahu… ` ad c) OTÁZKY TYKAJÍCÍ SE VZTAHÒ ` DùTMI SE SVYMI

Zde se otcové ptají na témata v˘chovy nebo na moÏnosti zlep‰ení vztahÛ se sv˘mi jiÏ dospûl˘mi dûtmi. Pfiíklady otázek: ●

Dobr˘ den, rád bych si popovídal s nûjak˘m „rozumn˘m“ chlapem na téma v˘chova syna. Máme dvû dûti (syn 8 let, dcera 4), kter˘m bych nerad pfiedal pouze programy v˘chovy získané od rodiãÛ.

●

Bude mi 60 let. Pfied dvûma a pÛl lety ode mne ode‰la Ïena po 24letém manÏelství, na‰la si mlad‰ího pfiítele. Îijeme v rozdûleném bytû. MÛj star‰í syn (25 let) se odstûhoval, pracuje, Ïije si sv˘m Ïivotem a se mnou se vÛbec nest˘ká. Mlad‰í syn (24 let) Ïije v ãásti bytu náleÏející mojí b˘valé manÏelce. Studuje, platím mu v˘Ïivné, ale syn mne ignoruje. ¤adu let mne nenav‰tívil ani na Vánoce. Nereaguje na SMS a telefonické hovory odmítá. Nûkdy se zdá, Ïe se situace zlep‰í, ale po krátkém kontaktu nastává opût dlouhá odmlka v komunikaci…

●

Dobr˘ den. Svého syna jsem, po odchodu b˘valé Ïeny do Nûmecka, vychovával od jeho 5 do 12 let. Po jeho odchodu do Nûmecka a rÛzn˘ch peripetiích, dnes v jeho 20 letech, pfieru‰il se mnou témûfi jak˘-

koliv kontakt. JistûÏe má svÛj samostatn˘ Ïivot, ale zdá se, Ïe problém je v jeho jakémsi úplném vytûsnûní, doufám, Ïe doãasném, fenoménu otce z jeho vûdomí. Nevím, jak se nadále pokou‰et o zmûnu tohoto stavu… Myslíte, Ïe by tomu mohla pomoci nûjaká psychologická konzultace? ad d) OSTATNÍ Tûchto dal‰ích, rÛznorod˘ch otázek bylo jen málo, vût‰inou se t˘kají osobních nebo pracovních témat. Za v‰echny jeden pfiíklad – speciální námût pro SíÈ matefisk˘ch center: Dobr˘ den, ráda bych Vás poÏádala o následující radu. S manÏelem oba pracujeme na poloviãní úvazek a zároveÀ se stfiídáme v péãi o jedenáctimûsíãní dceru. Z vlastni zku‰enosti vím, Ïe je mnoho „matefisk˘ch center“, kam je moÏné zajít, seznámit se s ostatními maminkami a nechat dûti spoleãnû po-

hrát. Nevíte prosím o podobném klubu nebo spolku tatínkÛ v Praze nebo na Praze-V˘chod? Pfieci jenom je pro manÏela tûÏké ocitnout se s dcerou v ryze dámském kolektivu maminek.... Dûkuji. Závûrem Od vût‰iny tazatelÛ ãi tazatelek nemáme zprávy, zda jim na‰e odpovûdi pomohly a jak se jejich pfiíbûhy dál vyvíjejí. Z tûch nûkolika zpûtn˘ch vazeb, co jsme dostali, vypl˘vá, Ïe na‰e reakce mají ãi mohou mít na situaci ãi rozhodování v ní pozitivní vliv. Kdybych mûl jmenovat jednu vûc, která se pfii na‰em internetovém poradenství ukázala jako zásadní, fiekl bych: poradenská ãi mediaãní podpora by mohla velmi pomoci fie‰it mnohé zauzlované problémy t˘kající se dûtí, a to k jejich prospûchu! Mgr. Michal Vybíral vedoucí internetové poradny LOMu [email protected]

15

ZKUŠENOSTI, O KTERÝCH SE NEMLUVÍ OBČAS TO SKŘÍPE! Nosit „rÛÏové br˘le“ b˘vá pfiíjemné, dokud se problém net˘ká vás samotn˘ch. Bylo by po‰etilé, kdybychom nasazovali rÛÏové br˘le nezávisl˘m pozorovatelÛm matefisk˘ch center, navíc bychom si sami nalhávali, kdybychom si nepfiiznali, Ïe pochopení pro na‰i bezmeznou ãinorodost v matefiském centru nenaráÏí na pfiekáÏky. Kratiãké sekvence ze Ïivota matefisk˘ch center vám moÏná pfiipomenou va‰e zku‰enosti nebo osudy z va‰eho blízkého okolí. Vyslechla jsem je bûhem náv‰tûv MC, o nich se moc nemluví, pfiedev‰ím o nich nechtûjí moc mluvit ty, které situace trápí. Nelze se v‰ak tváfiit, Ïe se nedûjí. A tak vûzte, Ïe podobné pfiíbûhy se bohuÏel opravdu dûjí, i kdyÏ lidem s jin˘mi jmény. Tento t˘den uÏ mám vyãerpáno Do pfiíprav jarmarku v MC se zapojilo pomûrnû velké mnoÏství Ïen, pfiesto se nepodafiilo v daném termínu stihnout v‰e dokonãit, a tak se úãastnice domlouvaly, kdo pfiijde je‰tû druh˘ den. Irena patfiila k pravideln˘m náv‰tûvnicím, pob˘vala v centru se svojí dvouletou dcerkou jednou t˘dnû, kdy kromû herny se s velkou oblibou úãastnila tvofiení v rodinné kreativní dílnû. Nepatfiila sice do úzkého kruhu aktivních, ale kdyÏ bylo tfieba, stejnû jako tentokrát, pomohla. Na otázku koordinátorky, jestli pfiijde, odpovûdûla: „Holky, nezlobte se, to bych uÏ pfied manÏelem neobhájila, dalo mi dost práce, abych vÛbec smûla pfiijít dnes.“ Máti fiíkala ·tûpán vyrostl tak trochu na ulici, snad proto si na své rodinû hodnû potrpí. Rád tráví voln˘ ãas spoleãnû s Alenou a jejich tfiemi dûtmi. Na jeho pfiání se Alena nevrátila zpût do zamûstnání, ale zÛstala s dûtmi doma celé pfied‰kolní období. KdyÏ Alena oãekávala narození posledního syna, objevila nedaleké MC. Velmi brzy se z ní stala jedna z oblíben˘ch osobností, vyzafiovala klid a pohodu, ochotnû pomáhala, kde bylo tfieba. V‰ichni jsme obdivovali, jak se vûnuje sv˘m dûtem. Mimo jiné si ráda povídala s ostatními o v˘chovû dûtí a na její popud byl do programu MC zafiazen pfiedná‰kov˘ cyklus. Jednou se mi svûfiila, Ïe jí manÏel neustále vyãítá, Ïe zanedbává dûti tím, Ïe s nimi chodí do centra. Tento názor mu podsouvá jeho matka, která tvrdí, Ïe po-

16

fiádná matka se o dûti stará doma. A starat se znamená mít navafieno, vypráno, uklizeno a dodrÏovat pravideln˘ denní reÏim témûfi na vtefiinu. Napfied bude‰ mít v‰echno doma hotové! Marie zaloÏila MC pomûrnû brzo po narození prvního syna. Cítila se v novém bydli‰ti velmi osamocena, pfiivdala se totiÏ do bydli‰tû manÏela. V centru odhalila své skryté organizátorské dovednosti, a tak se stalo místem, kde byla opravdu ‰Èastná. Mezitím se centrum rozrostlo, stejnû jako její rodina, dnes uÏ ãeká tfietí dítû. Na Marii se mohou ostatní vÏdy spolehnout, zdá se, Ïe ve‰kerou práci stíhá mávnutím proutku. Málokdo zná její domácí zázemí, manÏel ji na spoleãenské akce centra nedoprovází, jen obãas netrpûlivû ãeká pfiede dvefimi, kdyÏ se pro ni zastaví. DÛvod, kter˘m se omluvila, Ïe dnes musí odejít dfiíve, v‰echny zaskoãil: „Moc se omlouvám, ale ráno jsem nestaãila um˘t nádobí po snídani, kdyby

manÏel pfii‰el domÛ dfiíve neÏ já, zakázal by mi do centra chodit, musím mít doma napfied v‰echno hotové!“ Tak to tû uãí v matefiském centru!? Lucie se objevovala v centru stále ãastûji, spoleãnost jí doma chybûla. Pfied narozením dcery uÏívala svobody pln˘mi dou‰ky i po svatbû s manÏelem hodnû cestovali a víkendy trávili ve spoleãnosti. Najednou se ocitla doma s holãiãkou, na kterou se moc tû‰ila, ale nedovedla si pfiedstavit ten náhl˘ Ïivotní zlom. Centrum jí nahradilo bohat˘ spoleãensk˘ Ïivot pfied porodem, navíc si tu zaãala pilovat znalosti angliãtiny a mohla i s dcerou cviãit.

Tû‰ila se, Ïe spolu zaãnou „plácat“ keramickou hlínu, ale krouÏek byl pozdûji odpoledne a ona nestíhala cestou z centra domÛ pofiídit nákup. PoÏádala tedy manÏela, jestli by nemohl ten den nakoupit sám, ostatnû jednalo se ãasto i o jeho oblíbené pivo, navíc brzy nebude jezdit s koãárkem a musela by nákup nosit. ManÏel ji odbyl, Ïe pfieci chodí do práce a ona je na matefiské dovolené. Lucii to pohnûvalo a opáãila, Ïe manÏel sousedky, se kterou chodí spoleãnû do centra, je fieditelem firmy a pfiesto, Ïe ona je také doma, v‰echny nákupy obstarává její manÏel. Na to z úst manÏela vylétlo: „Tak tohle tû uãí v centru, tak to zapomeÀ na to, Ïe bych nûkdy ‰el nakoupit!“

Pfiíbûhy, které se nesnadno vyslovují tûm, kter˘m se stávají, a trochu snadnûji pí‰í tûm, kdo je vyslechli, se odehrávaly v prÛkopnick˘ch dobách prosazování my‰lenky matefisk˘ch center u nás daleko ãastûji neÏ dnes. Vûfiím tomu, Ïe se brzy stanou zasunutou vzpomínkou na dávné období, kdy muÏi je‰tû nena‰li své místo v rodinû, natoÏ v matefiském centru. Rut Kolínská prezidentka Sítû MC

17

VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ

ČINORODÁ ŽENA V MC OČIMA ŽIVOTNÍCH PARTNERŮ Bez pochopení a podpory na‰ich partnerÛ bychom se ãinnosti v matefiském centru a pro SíÈ MC nemohly vûnovat. Jsou to oni, ktefií se musejí srovnat s tím, Ïe mají doma aktivní Ïenu, ale aktivní nejen pro svoji rodinu, ale pro velk˘ okruh dal‰ích lidí. Musejí se srovnat i s tím, Ïe se nejedná o lukrativní zamûstnání, naopak Ïe ãasto práci své Ïeny dotují. Zeptaly jsme se tûchto stateãn˘ch muÏÛ, ktefií nesou na sv˘ch bedrech tíhu na‰í práce, jak oni nahlíÏí na aktivity sv˘ch Ïen. Získaly jsme nûkolik svérázn˘ch, ale v˘stiÏn˘ch a zároveÀ mil˘ch odpovûdí na otázky: 1. Co vám aktivní zapojení va‰í partnerky do ãinnosti MC, pfiípadnû do ãinnosti Sítû MC dalo? Nauãil jste se díky tomu nûãemu?

MARTIN HOZA – inÏen˘r nástrojafi, manÏel 1. viceprezidentky Sítû MC: 1. Díky zapojení mé Ïeny do Sítû MC jsem získal pfiehled o tomto druhu „podnikání“ a s tím souvisejícím finanãním fiízení celého celku SíÈ MC. Mohu nav‰tûvovat maminkovské „meetingy“ a pasivním

2. Podporujete va‰i manÏelku, jak a proã? 3. Co jste musel obûtovat, s ãím jste se musel smífiit, pfiípadnû co vám na její ãinnosti vadí?

MICHAL VIEWEGH – spisovatel, manÏel zakladatelky MC na Sázavû: 1. Obãas se dostaví celkem pfiíjemn˘ pocit, Ïe nejsem beznadûjnû sebestfiedn˘. Díky manÏelãinû stále ãastûj‰í nepfiítomnosti jsem se navíc nauãil b˘t s vlastními dûtmi déle neÏ obvyklou hodinu. 2. Nejradûji bych volil nenároãnou formu slovních povzbuzení, ale bohuÏel víc potfiebuje, abych hlídal dûti nebo uvafiil obûd (jako zrovna dneska). Taky musím redigovat mnoho textÛ MC, shánût kontakty na potfiebné lidi a platit rÛzné „drobné v˘daje“, na které zatím dámy nemají. 3. ObûÈ je silné slovo, vût‰inou si stûÏuji spí‰e na oko (doufám, Ïe tohle nebude ãíst). Opravdu mi vadí jen ty nesnesitelné "nové pofiádky", které kvÛli MC zavedla v MÉM poãítaãi. Jinak jsem rád, Ïe dûlá cosi prokazatelnû smysluplného a Ïe ji to baví.

18

pozorováním získávám zku‰enosti do dal‰ího svého Ïití. Velmi pouãná byla valná hromada, kde jsem byl mile pfiekvapen, Ïe jste se nakonec usnesly, neb to b˘vá v dámském kolektivu velmi tûÏké. 2. ManÏelku nepodporuji jen já, ale i celá na‰e familie - vãetnû babiãek, dûdeãkÛ i na‰eho nejmen‰ího syna Daniela. KdyÏ pracuje pro SíÈ MC, je u nás doma sly‰et „trávu rÛst“. 3. Pfii‰el jsem o chvíle soukromí se svou Ïenou, neboÈ jak se dostaví domÛ, pfiikládá svÛj mobilní te-

ocení, je nûco mezi Don Quijotem a matkou Terezou, z ãirého nerozumu ji v tom podporuji a rozãiluji se s ní, co je to ten stát za mizeru, kdyÏ jí dal takov˘ mal˘ pfiíspûvek. 3. Obûtoval je moc silné slovo, musel jsem se smífiit s ãtyfinásobn˘m nárÛstem telefonních poplatkÛ, nauãil jsem se montovat vláãkodráhu odolnou tfiílet˘m dûtem (know-how na poÏádání sdûlím) a obãas jsou k veãefii Evropské fondy. Ale také sdílení radosti, kdyÏ nûco nového vyjde.

lefon k uchu a pfiestává, aÏ je baterie vybitá. Také je nutno poukázat na její popáleniny II. stupnû na stehnech od rozpálené baterie notebooku, protoÏe na této ãásti spoãívá ãastûji neÏ já. Veãer upadá v mdlobách do postele a je‰tû neÏ dopadne pefiina, usíná s nûÏn˘m chrápáním opakujíc si ze snu managerské pouãky a pfiehazujíc finance vidlemi ze strany na stranu. JAN KOZINA – podnikatel, manÏel koordinátorky MC a krajské koordinátorky: 1. Dalo mi to mnoho nov˘ch pohledÛ na Ïenu, nejen tu moji. Co je totiÏ zajímavé na matefisk˘ch centrech, Ïe pfies v‰echnu proklamaci o „rodiãovsk˘ch“ centrech zÛstávají doménou Ïen, a proto se Ïensk˘ prvek projevuje extrémnû: Ïenská citlivost, nedostatek dravosti, nechuÈ k jasnému definování osobních cílÛ, snaha o konsensus, touha po uznání. Vy, které v Síti MC pracujete, víte o ãem mluvím, to jsou v‰echno milé vlastnosti, které ale v uzavfiené komunitû mohou vzájemnû naráÏet, a je velmi zajímavé sledovat, jak to Ïeny mezi sebou fie‰í a jak obãas ocení muÏsk˘ rázn˘, vûcn˘ a ménû citliv˘ pfiístup. Tak nás vlastnû máte radûji za vlastnosti, které v bûÏném Ïivotû vidíte i jako nepfiíjemnû muÏské. Dalo mi to pocit, Ïe mám Ïenu, která má touhu svou lásku dávat i celé spoleãnosti, která se chce realizovat a vede samostatnou vûtev svého Ïivota, nezávislou na mnû. Vzalo mi to trochu její péãe a ãasu, ale má to i své plus: tak jsem si uvûdomil, Ïe to nemohu brát jako samozfiejmost a docela po ní touÏím (po té péãi). 2. Z ãirého nerozumu, vûnuje kus svého ãasu a invence altruistickému projektu, kter˘ ne v‰ichni

RUDA HAMÁK – IT technik, manÏel aktivní matky z MC v Kadani: 1. Co mi zapojení Ïenu‰ky do práce v MC dalo? Nûkolik nov˘ch pfiátel, dobr˘ pocit, Ïe se podílíme na obãanské spoleãnosti, je‰tû více jí obdivuji, nauãil jsem se dobfie komunikovat s neznám˘mi dûtmi, procviãil jsem se napfi. ve ‰tukování, ve stûhování klavíru ze sedmého patra, atp. :-) 2. Podporuji jí, jak to jde. Pomáhám jí doma s pfiípravou, zaji‰Èuji „muÏské práce“, pomáhám na akcích, starám se sdruÏení o IT (za to jsem i placen). 3. Negativa? Jeden ãas jsem si myslel, Ïe nám to snad rozbije rodinu. Îenu‰ka se vûnovala jen Centru a na rodinu a na mne jí nûjak nezb˘val ãas. Postupnû se to spravilo, ale uÏ na sebe stejnû nemáme tolik ãasu jako dfiíve. Zvykli jsme si na to. BohuÏel :-( Îenu‰ka je moc zamûstnaná. Stíhá je‰tû taktak dûti, ale domácnost mám na starosti spí‰e já. (No, snad uÏ brzo bude ta myãka nádobí :-) Doma se vafií jen, kdyÏ pfiijede o víkendu nûjaká náv‰tûva. Ubyl nám voln˘ ãas. Vadí mi její „nepfietrÏitá“ pracovní doba.

19

EDUARD CHLEBOVSKY` – technik, manÏel pfiedsedkynû RC Ka‰párek na Mûlníku a krajské koordinátorky – MÛj manÏel je velmi ochotn˘, pro mû (a pro Ka‰párek a SíÈ) by udûlal cokoli – o placení telefonÛ a cestovného po Stfiedoãeském kraji nikdy nefiekl ani slovo, provádí údrÏbáfiské a závoznické práce, pomáhá pfii akcích, kdyÏ jsem kvÛli nemoci nemohla k poãítaãi, vyhledával mi kontakty na obecní úfiady a psal podle diktátu odpovûdi na maily, naplánuje si sluÏební cestu, aby mohl nûco hodit do MC v jiném mûstû, vezme si dovolenou, abych mohla jet "vydûlávat" na kongres Sítû... Na otázky mi ale odpovûdûl podle oãekávání (je spí‰e muÏ ãinu neÏ slova): 1. Co mi to dalo? Kontakty, pfiátele (protoÏe se na Mûlník pfiistûhoval, kdyÏ jde s nûk˘m na pivo, je to jistû manÏel ãlenky Ka‰párku). 2. Podporuju, pomáhám pfii akcích, hlídám dûti, kdyÏ je schÛze. Proã? ProtoÏe tû to baví, protoÏe je to pro dûti. 3. Nic jsem neobûtoval, no, spoustu ãasu. KdyÏ si o víkendu myslím, Ïe máme volno, tak mne z toho pocitu vyvede se slovy: „Je‰tû musím dopsat ãlánky do KadaÀsk˘ch novin.“ KaÏdou druhou sobotu dopoledne vede plavání pfied‰kolákÛ.

`

MARTIN STANùK – editor, manÏel praÏské koordinátorky a koordinátorky KraKo: 1. Domnívám se, Ïe pfiínos pro mne osobnû dokáÏu docenit aÏ v budoucnu. KaÏdopádnû ale vím, Ïe aktivity kolem MC daly nesmírnû mnoho mé Ïenû – od schopnosti Ïít v nûjakém spoleãenství, vycházet a komunikovat s lidmi, organizovat, fiídit, plánovat... aÏ po znalosti a dovednosti technického rázu, jako je práce s poãítaãem nebo tvorba rÛzn˘ch dokumentÛ. Myslím, Ïe zku‰enosti, které získala v matefisk˘ch centrech, by jí Ïádná ‰kola nedala. 2. SnaÏím se o to, protoÏe vím, Ïe ji to baví a naplÀuje. 3. NemÛÏu tvrdit, Ïe bych nûco musel obûtovat. Smífiit jsem se musel s tím, Ïe má manÏelka ménû ãasu pro rodinu, protoÏe se práci pro MC vûnuje skuteãnû naplno, a to ãasto i ve svém "volném" ãase.

20

PETR PEVNY` – konstruktér, manÏel krajské koordinátorky: 1. Aktivní zapojení mé manÏelky do ãinnosti MC mi pfiineslo aktivní zapojení do ãinnosti MC :-) V roce 2002 jsem se, v rámci rodiãovské dovolené, podílel

na vedení dopoledních aktivit na‰eho MC. Je bohuÏel pravda, Ïe v posledním roce mé aktivity pro ãinnost MC v˘raznû ochably. Také vydávání informaãního zpravodaje na‰eho MC, které jsme zaãali vydávat pfied dvûma roky, jsem pfienechal manÏelce. 2. Co bych to byl za manÏela, kdybych nepodporoval bohulibé aktivity mé drahé poloviãky. SnaÏím se podporovat, jak se dá. 3. Jediné, ãeho jsem se musel vzdát, je ãas na rekonstrukci na‰eho domeãku a okolí. TakÏe jsme se museli smífiit, Ïe to na dvorku bude vypadat jak po bombardování ne jeden, ale tfii roky. Vzhledem k tomu, Ïe trávím s dûtmi vût‰inu volného ãasu, tak mû to tak nebolí. PETR VOVESNY` – lesní inÏen˘r, manÏel aktivní dobrovolnice z MC Kvítek v Písku: 1. ManÏelka mûla touto ãinností spojení s okolním svûtem a nesoustfiedila se na 100 % péãi o své dûti, dala kus i ostatním, ãímÏ byla spokojená ona a pfiiná‰elo to pohodu do celé rodiny. 2. VÏdy jsem ji podporoval. 3. Nemusel jsem obûtovat nic. JOSEF NEJEDLY` – fiidiã kamionu, manÏel krajské koordinátorky: 1. Mûl jsem radost, Ïe manÏelka mÛÏe dûlat, co dûlá ráda a co ji baví. Mám díky tomu vût‰í pfiehled a více informací o rodinû a rodiãovství.

2. ManÏelku podporuji. Pokud jsem doma, víc se vûnuji dûtem, aby se ona mohla vûnovat práci. Dost ãasto jsem také v MC opravoval, stûhoval, maloval, prostû dával k dispozici svoji hrubou sílu a ‰ikovnost :-) 3. V zaãátku mi manÏelãino velké osobní nasazení trochu vadilo, bál jsem se, Ïe nebude mít dost ãasu na dûti a domácnost. Po ãase jsem zaãal vidût pozitiva, která to na‰í rodinû pfiiná‰í.V souãasnosti mi vadí nedostateãné finanãní ohodnocení její práce.

21

NÁPADY Z MATEŘSKÝCH CENTER PRO MATEŘSKÁ CENTRA TÁBOR PRO TATÍNKY A DĚTI

Nápad zaãít organizovat tábory pro tatínky s dûtmi vznikl v roce 2002. První takov˘ tábor se uskuteãnil v létû v roce 2003 a od té doby si uÏ nûktefií tatínci léto bez této akce nedovedou pfiedstavit. Spolu se sv˘mi dûtmi se nejen tû‰í, ale podílí se také na prÛbûhu a zaji‰tûní tábora. KaÏd˘ tábor má své téma a to musí b˘t chlapské. A tak jednou jsou v‰ichni piráti, pak zase indiáni nebo rytífii. Na kaÏdém táboru je jedno ústfiední téma, které se promítne také do kaÏdodenních zamy‰lení, pfiimûfien˘ch vûku dûtí. Napfiíklad – vlastnosti správného rytífie, co se mÛÏeme uãit od zvífiat a podobnû. Cílem není jen vyjet ven z mûsta a zaÏít spoustu dobrodruÏství, legrace, nebo umoÏnit své manÏelce trochu si od dûtí odpoãinout – i kdyÏ to v‰echno by byly dobré dÛvody. Hlavním cílem je posílit vztah mezi otcem a dítûtem. Tím, Ïe jsou spolu pfii hrách, chystají v˘zbroj, spí spolu na chatce nebo ve stanu, rybafií, jezdí na koni, pfiipravují táborák, podstupují spolu urãité nebezpeãí a proÏívají spoleãnû okamÏiky nad‰ení i strachu, se to dûje úplnû pfiirozenû. Je to nûco, co se zapí‰e do vûdomí otce i dítûte, nûco co má velkou hodnotu, nûco na ãem se dá i v dobû dospívání a dospûlosti stavût. Tábory organizuje mÛj manÏel a kaÏd˘m rokem tam také nûkterá maminka z na‰eho centra „vy‰le“ svého manÏela s dítûtem nebo s dûtmi. Dá se fiíci, Ïe kaÏd˘ ãlen rodiny má své dÛvody, proã se na tyto dny tû‰í. Magda Meãkovská MC Provázek, Olomouc

22

OHLASY TATÍNKŮ NA NĚKTERÉ TÁBORY ●

Zúãastnil jsem se tábora urãeného dûtem a tatínkÛm. Dûkuji za tuto akci, která byla velmi dobfie pfiipravena, dûti se nenudily, získaly nové kamarády a také tatínci mûli moÏnost se navzájem poznat a vymûnit si zku‰enosti a své názory. Dûti se tû‰í jiÏ na pfií‰tí rok.

●

Tábor se mnû i Ondrovi velice líbil. Hned druh˘ den ráno jsem ho musel opût pomalovat váleãn˘mi barvami a vydrÏelo mu to cel˘ den. Prostfiedí bylo skvûlé, program byl rovnûÏ dobfie pfiipraven, jídlo bylo dobré. Prostû byli jsme spokojeni a uÏ se tû‰íme na pfií‰tí rok. Jsem rád, Ïe jsme mohli s vámi jet.

●

Díky za skvûl˘ch pût dnÛ. TûÏko nûco napsat. Nedûlo se nic v˘jimeãného a v˘sledek super. Tû‰ím se na dal‰í roãníky. Holãiãka se doma vyjádfiila pochvalnû o táborové kuchyni… tatínci prostû umí :-). Jsem rád, Ïe jsem taky tatínek.

●

Chci je‰tû jednou podûkovat za organizaci tábora pro taÈky s dûtmi. S odstupem ãasu musím fiíci, Ïe se mi asi nejvíce líbila dopolední zamy‰lení pro dûti. Tak perfektnû podané hluboké morální my‰lenky tak mal˘m dûtem jsem je‰tû nezaÏil. Ta napínavá forma jednotliv˘ch pfiíkladÛ a nauãení mû nadchly, a i kluci doma manÏelce hned vyprávûli, jak zkou‰eli pastu cpát zpátky do tuby nebo jak poãítali vr‰ky, kdyÏ je nûkdo rozptyloval. Také veãerní pfiíbûh na pokraãování Martû cel˘ hned veãer pfievyprávûli. Musím se pfiiznat, Ïe obojí jsem s napûtím sledoval i já. UÏ teì se tû‰íme na pfií‰tí rok.

●

ZÛstávají ve mnû velmi pfiíjemné vzpomínky na senzaãní indiánsk˘ tábor. Myslím, Ïe nám dospûl˘m se podafiilo alespoÀ na ãas vrátit do svûta dûtsk˘ch her a spolu s dûtmi si uÏívat chvíle plné dobrodruÏství, kamarádství, legrace i moudr˘ch ponauãení. OdjíÏdûl jsem unaven, ale byla to velmi pfiíjemná únava. Mí synové jsou nad‰eni.

●

Leto‰ní tábor byl oproti ostatním v˘born˘m táborÛm lep‰í v tom, Ïe tam byly o nûco star‰í dûti a tak se daly dûlat akãnûj‰í aktivity. Zvlá‰tû pak byly velmi pfiínosné, obohacující a rozvíjející v˘tvarné aktivity. Velmi pfiínosn˘ byl i spoleãn˘ ãas nás muÏÛ pfii veãerních setkáních.

●

Chci podûkovat za indiánsk˘ tábor, protoÏe byl super. Program byl velmi zajímav˘ a líbil se mnû i Vítkovi - vyblbli jsme se oba. V˘roba indiánské v˘stroje a v˘zbroje byla v˘bornû pfiipravena a naãasována, takÏe jsme se mûli kaÏd˘ den na co tû‰it. Pfiiznám se, Ïe kdyÏ jsme ‰li na obûd v plné kráse a namalováni, cítil jsem se na na‰e v˘tvory hrd˘. UÏ se tû‰ím na pfií‰tí rok.

●

Na leto‰ním táboru jsem byl poprvé a doufám, Ïe ne na posledy. Mé dcefii Milu‰ce, která tam byla ze v‰ech dûtí nejmen‰í a nejmlad‰í, se tam taky velmi líbilo. Na vyrábûní i na hry jsme mûli vÏdy dost ãasu a v takovém poãtu rozumn˘ch a zodpovûdn˘ch tatínkÛ se dûti cítily opravdu v bezpeãí. Jsem vdûãn˘ Pánu Bohu, Ïe mû dal dohromady se skvûl˘mi nov˘mi kamarády, které rád opût uvidím.

23

S P

SÍŤ MATEŘSKÝCH CENTER o. s. obãanské sdruÏení IâO: 26545136 sídlo: ·iroká 15, 110 00 Praha 1 kanceláfi a po‰tovní adresa: Hradební 3, 110 00 Praha 1 telefon: 224 826 585 email: [email protected]

WWW.MATERSKA-CENTRA.CZ

E

PREZIDIUM: RUT KOLÍNSKÁ, LEONA HOZOVÁ, DANA HUBÁLKOVÁ, HANA PUDELSKÁ, SIMONA VLASÁKOVÁ

C

KRAJSKÉ KOORDINÁTORKY: PETRA BENEŠOVÁ, HANA CINKOVÁ, DARIA ČAPKOVÁ, PETRA HOUŠKOVÁ, MARTINA HOZOVÁ, JIŘINA CHLEBOVSKÁ, EDITA KOZINOVÁ, IRENA MACHÁČKOVÁ, BOHUSLAVA NEJEDLÁ, DANIELA PEVNÁ, SVATAVA STAŇKOVÁ, PETRA SVOBODOVÁ, HANA ŠNAJDROVÁ, PETRA ŠTĚPOVÁ, PETRA TENGLEROVÁ

I

KANCELÁŘ: IVA HEŘMÁNKOVÁ, PAVLÍNA NOVOTNÁ, VÍT NOVOTNÝ, MONIKA PETRUCHOVÁ, DANIELA PÍROVÁ, SVÁŤA STAŇKOVÁ, LUCIE SVATOŠOVÁ, JANA ŠENBAUEROVÁ Č.Ú. 51-0888700287/0100

Á L

0

Bulletin PÛl na PÛl: koordinátorka: Monika Petruchová redakce: Rut Kolínská Fotografie na titulní stranû a uvnitfi ãísla: z archivÛ MC a Krist˘nka StaÀková obrázky: Kaãenka Hefimánková, Kolínské dûti grafická úprava: Petr Kolínsk˘, ReproM tisk: Tiskárna Brouãek korektury: Jifiina Chlebovská náklad: 1050 ks evidováno: MK âR E 16659

Seznam ãlenÛ Sítû MC o. s. a dal‰í informace o matefisk˘ch centrech najdete na stránce WWW.MATERSKA-CENTRA.CZ, kde si kaÏdé centrum samo aktualizuje svá data a vkládá své akce. K 1. 4. 2008 SíÈ MC o. s. sdruÏuje 262 matefisk˘ch center po celé âeské republice.

8