SVJ společenství vlastníků jednotek
speciál
vyšlo 21. 4. 2016
4
2016 VERLAG DASHÖFER
aktuální informace, tipy a praktická doporučení pro bezproblémové vedení společenství vlastníků
K otázkám spojeným s průkazem energetické náročnosti budovy Průkaz energetické náročnosti budovy (někdy také PENB) vyhodnocuje spotřebu energie nutné pro provoz budovy za časové období, tedy celkovou energetickou náročnost budovy vyjádřenou v GJ a měrnou vypočtenou roční spotřebu energie vyjádřenou v kWh/(m2.rok). Energetická náročnost budovy se hodnotí postupem podle zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších a navazujících předpisů.
Povinnosti vlastníka budovy a SVJ dle § 7a, odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb.: A. zajistit zpracování průkazu ● při prodeji budovy nebo ucelené části budovy (od 1. 1. 2013), ● při pronájmu budovy (od 1. 1. 2013), ● při pronájmu ucelené části budovy, (od 1. 1. 2016); B. předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii ● možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené části budovy, ● možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy; C. předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii ● kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy, ● nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy; D. zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních materiálech.
Výjimky z povinnosti zpracovat PENB Domy postavené před 01. 01. 1947 při splnění některých podmínek: "Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947."
Vážené dámy, vážení pánové, dubnový speciál jsme věnovali povinnosti zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy. Na základě příspěvku JUDr. Bohuslava Švamberka může kupec či nájemce díky hodnotám uvedených na štítku jasně rozlišit hodnotné a méně hodnotné budovy na trhu, případně zhodnotit možnosti renovace nemovitosti. K způsobu rozpočítání nákladů na průkaz mezi vlastníky se vyjádřila Ing. Lenka Haráková. Má ale povinnost zpracovat průkaz vlastník prodávané jednotky, nebo společenství vlastníků? Jeden z možných výkladů zákona získal Ing. Jiří Skuhra, CSs. od Státní energetické inspekce. Otázkou také zůstává možnost sankcionování nesplněné povinnosti. Dříve než ji zodpoví praxe, seznamte se s názory obou zmíněných pánů a JUDr. Jarmily Gajdošíkové. Ať se Vám nový příspěvek líbí.
Ing. Jan Polívka odborný redaktor
PENB x vyúčtování Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz, může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé 3 roky
Průkaz platí 10 let ode dne data jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, a musí být zpracován příslušným energetickým specialistou.
2
Společenství vlastníků jednotek aktuálně – speciál – vyšlo 21. dubna 2016
Společenství vlastníků jednotek aktuálně – speciál – vyšlo 21. dubna 2016
Správní delikty a sankce Pokud vlastníkovi jednotky nebyl dle ustanovení § 7a odst. 7) z. č. 406/2000 Sb. v platném znění na písemné vyžádání předán průkaz podle odst. 1 nebo 2 téhož paragrafu, hrozí dle mého názoru společenství vlastníků jako právnické osobě sankce dle ustanovení § 12a odst. 1 písm. j). Za správní delikt se uloží pokuta podle v ustanovení § 12 odst. 3 písm. b) – do 200 000 Kč. Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona provádí Státní energetická inspekce. Její postavení a pravomoci jsou stanoveny zejména
v Hlavě VI zák. č. 406/2000 Sb. Nejčastějším důvodem kontroly ve výše uvedeném případě (nepředání průkazu vlastníkovi na písemné vyžádání) bude podnět, tedy „oznámení nespokojeného vlastníka“. Státní energetická inspekce potom musí kontrolu u dotčeného společenství vlastníků zahájit. Domnívám se, že společenství vlastníků může hrozit i další škoda. Pokud vlastníkovi, který prodával jednotku a nepředložil kupujícímu průkaz dle ustanovení § 7a odst. 2 písm. c) z. č. 406/2000 Sb., vznikla škoda (např. tím, že musel při prodeji uvést nej-
3
horší energetickou třídu budovy a tím došlo ke snížení kupní ceny), může se její náhrady domáhat v občanskoprávním řízení před soudem. Samozřejmě v tomto případě je důkazní břemeno na vlastníkovi, aby prokázal, zda-li mu škoda vznikla, a prokázal i výši této škody. Představit si to však dovedu a je podle mého názoru velmi pravděpodobné, že k takovýmto sporům bude docházet. Pro statutární orgán společenství z toho následně vyplývá, že by měl případným škodám předcházet, a měl by tedy jednat s tzv. péčí řádného hospodáře (§ 159 zákona č. 89/20012 Sb.).
4
Doporučuji tedy, aby společenství, která nemají dosud průkaz zpracovaný a předpokládá se, že dojde k prodeji nebo pronájmu jednotky (bytu, nebytu), si tento průkaz opatřila. Rovněž upozorňuji na to, že Státní energetická inspekce je povinna následně ze zákona zkontrolovat alespoň jednu dvacetinu takovýchto průkazů. Z kontrol, které prozatím proběhly, vyplývá, že celá řada průkazů je zpracována špatně a vykazuje i velmi závažná pochybení. Pozor tedy i na výběr zpracovatele průkazu. Zpracovatel, který se ani na dům nepřijde podívat a zpracuje jej „od stolu“, asi nebude tím pravým.
Co se dá vyčíst z PENB Průkaz energetické náročnosti není pouze grafické ztvárnění, z něhož vyčtete např. zařazení do klasifikační třídy. Daleko zajímavější informace se nacházejí v protokolu k průkazu. Tam mimo jiné najdete i součinitele prostupu tepla u jednotlivých konstrukcí a z nich v případě koupě bytu můžete zjistit v jakém stavu asi je střešní plášť, jestli budete mít chladnou podlahu nad suterénem, jestli vyhovují alespoň požadavku obvodové konstrukce, jak jste na tom s otvorovými výplněmi (okny) atd. atd. Pokud je průkaz kvalitně zpracován, najdete tam i doporučení, která by se měla časem realizovat tak, aby byla budova co nejúspornější, a z toho se dá opět odvodit, jaké další náklady (investice) vás čekají. Bohužel ne každý PENB je kvalitní, a proto se Státní energetická inspekce bude stále více zaměřovat ve své kontrolní činnosti na kvalitu jejich zpracování a i na dodržování povinností zpracovatelů. První pokutované vlaštovky již existují a určitě se další a další časem objeví.
Tab. Součinitel prostupu tepla V tabulce na str. 3 ve sloupci „Vypočítaná hodnota“ (zelený) je skutečná vypočítaná hodnota součinitele prostupu tepla u jednotlivých konstrukcí. Ve vedlejším sloupci „Referenční hodnota“ (modrém) jsou uvedeny hodnoty tzv. požadované/doporučené. Požadovaná – to vyšší číslo, je
Společenství vlastníků jednotek aktuálně – speciál – vyšlo 21. dubna 2016 hodnota, kterou musíte dnes splnit, kdybyste chtěli dům stavět, je to minimální hodnota. Druhá hodnota, „doporučená“, je hodnotou, která by měla být jakýmsi optimem z hlediska úspory energií a nákladů na její dosažení. Snadno si můžete porovnat, jak na tom je váš dům a co by pro jednotlivé konstrukce bylo optimální řešení. Při koupi bytu např. snadno zjistíte, že v tomto konkrétním případě nevyhovuje kromě několika oken prakticky nic. Průkaz energetické náročnosti tak poskytuje dobrý přehled o tom, v jakém stavu se jednotlivé konstrukce nacházejí, a zároveň kupujícímu říká, co bude muset udělat nebo co jej čeká a „nemine“. Jedná se dokonce o násobky hodnot.
Závěr Podle mého názoru je tedy společenství vlastníků povinno zpracovat PENB vždy, když dojde k prodeji budovy nebo její ucelené části nebo k pronájmu budovy nebo ucelené části budovy.
nál nebo ověřenou kopii Průkazu energetické náročnosti budovy (samozřejmě za úhradu nákladů spojených s jejím vyhotovením). Pokud by tak společenství neučinilo, je vlastník jednotky oprávněn v souladu s ustanovením § 7a odst. 7 zák. č. 406/2000 Sb. nahradit průkaz vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé 3 roky. Tato povinnost byla v zákoně i v minulosti, jenom se v něm navíc nacházelo i ustanovení o tom, dokdy je společenství vlastníků tento průkaz povinno vyhotovit, a to pro případ, že by nedošlo ani k prodeji, ani k pronájmu budovy nebo její ucelené části. Toto ustanovení bylo ze zákona vypuštěno, a tak povinnost vyhotovit průkaz (zajistit jeho zpracování) vzniká nyní až v okamžiku, kdy dojde k prodeji resp. pronájmu budovy nebo její části. V tomto příspěvku neřešíme další situace, kdy je společenství vlastníků povinno zajistit zpracování průkazu energetické náročnosti budovy, jako je např. větší změna dokončené stavby, výstavba apod.
Na vyžádání je společenství vlastníků povinno předat vlastníkovi origi-
JUDr.Bohuslav Švamberk Místopředseda SMBD
Klasifikační třídy energetické náročnosti budovy
kde Uem – průměrný součinitel prostupu tepla hodnocené budovy [W/(m2.K)]; ER – dodaná energie do budovy, potřebná k zajištěná typického užívání budovy (v porovnání s referenční budovou [kWh] = ∑ Ex – součet dílčích dodaných energií technických systémů budovy (vytápění, chlazení, větrání, úprava vlhkosti vzduchu, teplá voda a osvětlení); Ex = Qx.fuel + Wx.aux; Qx.fuel = Qx.nd + ztráty systému x (/účinnost systému x) – vypočtená spotřeba energie technického systému, která se stanoví z potřeby energie se zahrnutím účinností technických systémů; Wx.aux – pomocná energie potřebná pro provoz technického systému. Ing. Jiří Skuhra, CSc., konzultant a analytik
Společenství vlastníků jednotek aktuálně – speciál – vyšlo 21. dubna 2016 Stanovisko Státní energetické inspekce ze dne 15. 3. 2016 Ačkoli výklad zákona může podávat pouze soud, stojí za zmínku i stanovisko SEI 283/16/90.211/Dv ze dne 15. 3. 2016. Citujeme níže. K povinnosti společenství vlastníků jednotek opatřit si průkaz energetické náročnosti při prodeji nebo pronájmu bytové jednotky (dále jen „průkaz“) sdělujeme následující: Dle ustanovení § 7a odst. (3) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) je vlastník jednotky mj. povinen: a) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky, 2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky, b) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii 1. kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy, 2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní smlouvy. Z výše uvedeného vyplývá, že aby mohl vlastník jednotky předložit a předat průkaz, měl by mu být předán od toho, kdo je zodpovědný za jeho opatření, což je v řešeném případě podle § 7a odst. (2) písm. a) zákona společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“): Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou mj. povinni opatřit si průkaz: 1. při prodeji budovy nebo ucelené části budovy (vztahuje se i na bytovou jednotku), 2. při pronájmu budovy, 3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy. Dle ustanovení § 2 odst. (1) písm. q) se pro účely tohoto zákona rozumí ucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovy, která je určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena. Výše uvedené ustanovení zákona nelze, dle našeho názoru, chápat tak, že se povinnosti SVJ dotýkají pouze v pří-
padě, že samo prodává či pronajímá bytovou jednotku. Znění zákona naopak nasvědčuje tomu, že pokud v domě dochází k jakémukoliv prodeji či pronájmu bytu či bytové jednotky (jako změně stavu), pak buď vlastník budovy, nebo SVJ (a to i přesto, že SVJ budovu nevlastní) zpracuje na celou budovu průkaz. To vyplývá ze znění zákona ve větě „SVJ opatří průkaz“, kdežto majitel jednotky průkaz pouze předloží nebo předá, nikoliv opatří. Tím SVJ naplní svou zákonnou povinnost a při dalším prodeji či pronájmu jednotky již znovu průkaz zpracovávat nemusí, jelikož průkaz platí deset let (pokud však nedojde v domě např. k rekonstrukci). Dle ustanovení § 7a odst. (7) zákona, pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz (od SVJ), může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé 3 roky. Tzn., že vlastník nepředá kupujícímu průkaz, ale příslušné faktury. Zákon však neuvádí povinnost SVJ předat zpracovaný průkaz majiteli jednotky, která je prodávána či pronajímána, a to i přesto, že majitel jednotky má povinnost průkaz předložit a následně předat kupujícímu/nájemci. Proto, i když si SVJ nechá zpracovat průkaz, nemusí v případech, kdy jsou např. v SVJ rozpory, průkaz předat majiteli jednotky. Do vztahů uvnitř SVJ nemůže zákon zasahovat. Právě z tohoto důvodu je v zákoně uvedena alternativa pro majitele jednotky nahradit průkaz vyúčtováním, když se nedohodne s SVJ. I přesto, že vlastník jednotky nahradí průkaz vyúčtováním, povinnosti SVJ zůstávají stále nedotčené. SVJ má povinnost opatřit si průkaz v případě prodeje nebo pronájmu ucelené části budovy (bytové jednotky). Druhá možná alternativa v podobě průkazu na ucelenou část budovy je v zákoně uvedena pro účely specifických stavebních řešení a není zcela vhodné ji využívat tam, kde k tomu není závažný důvod. Považujte prosím výše uvedené jako právní názor SEI. Výklad zákona může podávat pouze soud. SEI 283/16/90.211/Dv
5
K vyjádření autority ze SEI k problému opatřit PENB v SVJ Lze skutečně interpretovat povinnost opatřit si PENB v současnosti vždy, když uvnitř SVJ dojde ke změně pronájmu jednotky či jejímu prodeji z iniciativy vlastníka jednotky? Kontrolní orgán se svým stanoviskem k zákonu č. 406/2000 Sb. kloní k závěru, že je povinností SVJ opatřit PENB na podnět jediného vlastníka. Domnívám se, že SVJ rozhoduje o otázkách bytového spoluvlastnictví kolektivně, zpravidla nadpoloviční většinou, a proto je problematické, aby jednotlivec ovlivňoval chování celku, podřízeného právně novému občanskému zákoníku, kdy zde uplatněná filozofie preferuje smluvní ujednání před obecnou regulativou. Pochybuji, že zákon č. 406/2000 Sb., který se svým ustanovením odchyluje od podstatné zásady rozhodování v bytovém spoluvlastnictví, je speciálním zákonem k NOZ. Věcně PENB nevyjadřuje energetickou náročnost bytu, která se může i díky chování jeho uživatele, jak uvádí mj. i vyhláška č. 269/2015 Sb. k zákonu č. 67/2013 Sb., lišit v domě o více než 100 % oproti průměru, který by měl být charakterizován údajem v PENB pro systém vytápění. Od této podstatné kvalitativní – a uvnitř domu různé – vlastnosti bytu by mělo být odvozeno mj. i ocenění prodávané nebo pronajímané jednotky. Je s podivem, že tato kvalitativní rozdílnost jednotek v rámci bytového domu má být charakterizována údajem z PENB, který specifika jednotky nepodchycuje. Pro SVJ by mělo být závazné mít k dispozici PENB jen v případě, když SVJ prodává jednotku (získanou např. jako výsledek sporu s dlužným majitelem jednotky) nebo pronajímá jednotku ve vlastnictví SVJ. Zákonem č.103/2015 Sb. nebylo změněno znění odst. 7 v § 7a zákona, ze kterého jednoznačně vyplývá, že při prodeji nebo pronájmu jednotlivě vlastněné jednotky má vlastník jednotky možnost nahradit PENB fakturami za energie tři roky zpátky. Interpretuje-li se povinnost SVJ opatřit PENB vždy na vyžádání vlastníka jednotky, pak je toto ustanovení v zákoně nadbytečné. Kromě toho MPO ve stanoviscích k zákonu č. 318/2012 Sb. (otázky a odpovědi) uvádí, že vlastník jednotky má možnost opatřit si průkaz energetické náročnosti bytu na vlastní náklad. Tyto dvě skutečnosti podporují logicky
Společenství vlastníků jednotek aktuálně – speciál – vyšlo 21. dubna 2016
6
názor, že SVJ nemá povinnost opatřit si PENB v případě, když někdo z vlastníků jednotek pronajímá nebo prodává svou jednotku. Ostatně pořízení PENB je nákladově spojeno s částkou minimálně 15 000 Kč a je nedůvodné, aby na dílčí rozhodnutí vlastníka jednotky měli doplácet ostatní vlastníci svým podílem na platbě za zpracování PENB. Zpracování PENB je technicko-administrativní záležitost, a proto k úsporám tepla, což bylo podnětem ke zpracování novely zákona o hospodaření energií, přímo nepřispívá. Ing. Jiří Skuhra, CSc. konzultant a anylytik
Vyjádření k PENB a důsledcích jeho nevyhotovení Nová právní úprava přeformulovala ustanovení o subjektech a nemovitostech, které jsou povinny opatřit, či které mají být povinně opatřeny průkazem energetické náročnosti budovy. Byla také dána alternativa, jak lze tuto povinnost nahradit. Dle ust. § 7a odst. 1, 2, 3 Sb. zákona o hospodaření energií je stanovena povinnost PENB vyhotovit, která se vztahuje k jednotlivým subjektům vlastníků. Těm je uložena povinnost opatřit budovu či jednotku tímto dokladem a při dispozici spočívající v nájmu či zcizení jej mít k dispozici jako jeden ze stěžejních dokumentů. Povinnost opatřit budovu či jednotku PENB lze překonat dle ust. § 7a odst. 7 téhož zákona předložením vyúčtování spotřeby energií za poslední tři roky. Není-li PENB vyhotoven, je subjekt vlastníka povinen splnit tuto tzv. náhradní variantu řešení nabízenou zákonem. Rozhodne-li se například společenství vlastníků či bytové družstvo PENB nevyhotovovat (a nahrazovat jej výše uvedeným vyúčtováním), existuje ná-
zor, že nevypracováním PENB budou dům či jednotka zařazeny do nejhorší energetické třídy G, což se v případě prodeje či pronájmu může projevit v poklesu účtovatelné částky (ať už nájemného, či kupní ceny). Otázkou je, zda toto může být na škodu tomu vlastníku, který má zájem např. jednotku prodat, či ji pronajímat. Při takových jednáních by se totiž měl PENB (či vyúčtování spotřeby energií za poslední tři roky) předkládat jakožto jeden z dokladů o vlastnostech budovy či jednotky. Vlastník budovy či jednotky využívá zákonné možnosti PENB nevyhotovit, přičemž splní jinou (alternativní) povinnost, a to předložení vyúčtování spotřeby energií za poslední tři roky. Dokonce je dle odst. 9 téhož ustanovení možné, aby se smluvní strany výslovně dohodly, že PENB není potřeba vůbec – toto se týká pouze staveb, které byly naposledy změněny do 1. 1. 1947. Dalším argumentem může být skutečnost, že vlastník jednotky je oprávněn PENB ke své jednotce nechat vyhotovit sám na své náklady, má-li o něj zájem. Využití zákonné možnosti tedy dle mého názoru nemůže být spojeno se sankcí, resp. sankcionovat to, co zákon umožňuje, nelze. Je na nejvyšším orgánu vlastníka budovy či jednotky (např. společenství vlastníků, bytového družstva) nebo na vlastníku samotném (fyzické osobě), zda využije této zákonné možnosti, či nikoli. Doporučujeme, aby společenství vlastníků, bytové družstvo, či obecně vlastník budovy, je-li uskupením více osob, otázku projednal u svého nejvyššího orgánu, aby tak statutární orgán splnil rámec péče řádného hospodáře. JUDr. Jarmila Gajdošíková
Náklady na pořízení PENB Jsou náklady na zpracování průkazu energetické náročnosti budovy nákladem vlastní správní činnosti, který by se měl vlastníkům rozvrhnout rovným dílem na jednotku, nebo je možné tyto
náklady hradit z příspěvku na správu domu a pozemku, tzv. fondu oprav? Odpověď: Má-li SVJ povinnost PENB pro dům, který spravuje, opatřit, mají náklady na jeho pořízení zřejmě povahu nákladů vlastní správní činnosti, i když nejsou přímo uvedeny v nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (je zde v § 17 uveden pouze demonstrativní výčet takových nákladů). Dle § 1180 odst. 2 NOZ se tyto náklady rozvrhnou na všechny jednotky stejně. Podle některých názorů je však toto ustanovení dispozitivní, a pokud je např. v prohlášení nebo stanovách společenství (někdo dokonce připouští jako dostačující i usnesení shromáždění vlastníků) určen jiný způsob rozdělení uvedených nákladů – např. v poměru spoluvlastnických podílů na společných částech, příp. rozdělení nákladů jen mezi některé vlastníky jednotek, postupuje se v souladu s ním. Veškeré náklady na správu domu a pozemku, ať už jde o náklady vlastní správní činnosti nebo náklady jiné, hradí společenství z příspěvků vlastníků jednotek na správu domu a pozemku. Tzv. fond oprav je nesprávné označení finančního zdroje vytvořeného z těchto příspěvků, resp. z části příspěvků. Některá SVJ z tohoto zdroje financují veškeré náklady společenství, jiná pouze některé náklady (např. jen opravy a technické zhodnocení společných částí). Společenství, které nerozděluje veškeré náklady mezi vlastníky jednotek pouze podle výše jejich podílů, ale používá i jiná kritéria, musí v závislosti na jejich počtu vytvářet příslušný počet účetně oddělených zdrojů: např. do jednoho zdroje přispívají vlastníci v závislosti na výši jejich spoluvlastnických podílů na společných částech, do druhého – stejnou částkou za jednotku. Ing. Lenka Haráková
Společenství vlastníků jednotek aktuálně – Aktuální informace, tipy a praktická doporučení pro bezproblémové vedení společenství vlastníků jednotek Copyright © 2006 – 2016 by Dashöfer Holding, Ltd. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, e-mail:
[email protected] / Vedoucí redaktorka: Ing. Tereza Patočková, odborný redaktor: Ing. Jan Polívka / Sazba a grafická úprava: SV, spol. s r. o. / Tisk: Poly+, s. r. o. / Vychází 1x měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1 280 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd., a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných přes formulář na www.svjaktualne.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydání tohoto periodika je povoleno rozhodnutím MK ČR E 16551. ISSN 1801-7177.
