Soustava veřejných rozpočtů 6+7+8
Ing. Yvona Legierská 26.11.2015
1
1. Soustava veřejných rozpočtů a její právní úprava a ekonomický význam 2. Rozpočtový proces 3. Územní rozpočty 4. Hospodaření neziskových organizací 5. Fondovní hospodaření 6. Rozpočty vybraných odvětví veřejného sektoru: zdravotnictví, školství 7. Rozpočty vybraných odvětví veřejného sektoru: sociální zabezpečení, životní prostředí 8. Rozpočty vybraných odvětví veřejného sektoru: obrana, bezpečnost, justice; rozpočet ČNB 9. Rozpočtový deficit, vývoj veřejného dluhu v ČR 10. Kontrola a audit v oblasti rozpočtového hospodaření 11. Společné financování z veřejných zdrojů a soukromých zdrojů 12. Management v oblasti veřejných rozpočtů
26.11.2015
2
6+7+8 Rozpočty vybraných odvětví Obsah 1. Zdravotnictví 2. Školství 3. Sociální zabezpečení 4. Životní prostředí 5. Obrana 6. Bezpečnost 7. Justice 8. ČNB
26.11.2015
3
Státní pokladna http://www.statnipokladna.cz/ http://monitor.statnipokladna.cz/2015/
1. Zdravotnictví - zdravotnictví jako specifický obor 2 argumenty:
- technický - etický - zdraví jako specifická veličina Co zdraví ovlivňuje?
zdravotní péče, životní styl, životní prostředí, výživa a genetická výbava
-
1. Zdravotnictví
Co vedlo ke zvýšenému sledování zdravotnických služeb? zvýšení prostředků do zdravotnictví zvýšení podílu výdajů na zdravotnictví na HDP zvýšení cen
Co přispělo ke zvýšení výdajů na zdravotnictví? hodnotové důvody nové technologie změna demografické struktury
Princip solidarity.
Modely financování zdravotnických služeb (dle převažující formy financování) 1. Tržní zdravotnictví - soukromé pojištění doplněné o státní transferové a redistribuční programy řešící nejzávažnější problémy selhání trhu (př. USA) 2. Evropské pluralitní financování - povinné veřejné pojištění pokrývající většinu populace a základní rozsah zdravotní péče (i v ČR po r. 1989) 3. Národní zdravotní služba - státní rozpočet, resp. financování ze zdrojů vzniklých zdaněním (př. VB)
Formy financování zdravotnických služeb nepřímé • • • • • •
veřejné rozpočty (státní, krajské, obecní) povinné pojištění dobrovolné pojištění zaměstnanecké pojištění charita zahraniční pomoc
přímé • přímé platby od příjemců služeb
Forma financování zdravotnictví v ČR převaha nepřímého financování – zejména povinné veřejné zdravotní pojištění , za státní pojištěnce hradí stát ze SR http://www.vzp.cz/platci/aktuality/statniplatba-za-pojistence-vzrostla-na-845-korun doplňkové přímé financování – zejména úhrady za léky, v posledních letech platby u lékaře a při pobytu v nemocnicích (ÚS zrušil, vláda navrhla zrušit od 1.1.2015 s výjimkou poplatku za pohotovost)
Financování zdravotního pojištění v ČR zaměstnavatelé
pojistné
pojistné
zdravotní pojišťovny
hrazení zdravotnických služeb zdravotnickým zařízením z pojištění
pojištěnci služby zdravotnických zařízení
pojistné
státní rozpočet
zdravotnická zařízení
Výdaje na zdravotnictví http://www.uzis.cz/
Tab. 5.1 Vývoj výdajů na zdravotnictví v ČR (s. 205) Tab. 6.5 Podíl výdajů na zdravotnictví k HDP – mezinárodní srovnání (s.242)
Odvětví zdravotnictví v ČR zahrnuje soustavu zařízení a zaměstnanců poskytujících zdravotnické služby. Subjekty: Ministerstvo zdravotnictví Zdravotní pojišťovny - VZP a 7 resort., zam. (včetně lázní a lékáren) http://www.mzcr.cz/obsah/zustatkyna-fondech-zdravotnich-pojistoven_2952_1.html Hygienické stanice Farmaceutické firmy Výzkumné instituce Zdravotnické školy
Financování zdravotní péče • principy financování zdravotní péče – neustálé změny • problém v nalezení optimálního řešení – obecný rozpor typický pro všechny ekonomické subjekty – „každý má neomezená přání, ale omezené zdroje“ • v ČR každá oblast zdravotnictví – jiné financování
Financování zdravotnických zařízení a zdravotnických služeb v ČR A) ambulantní zdravotní péče 1) praktičtí lékaři pro dospělé a praktičtí lékaři pro děti a dorost 2) ambulantní specialisté 3) komplementy – laboratoře a RTG 4) stomatologická péče 5) fyzioterapie v ambulantních zdravotnických zařízeních + homecare 6) lékařská služba první pomoci 7) zdravotnická záchranná služba 8) doprava
B) akutní lůžková péče nemocnice
C) lékárny D) financování léků
Financování vybraných skupin ve zdravotnictví ČR Ad A1) Praktičtí lékaři
– lékař uzavírá smlouvy se ZP a pravidelně každý měsíc pak účtuje úhradu za poskytnutou péči – kombinovaná kapitačně výkonová platba • 1. část fixní – za registrovaného pacienta v závislosti na jeho věku, tzv. jednicový pojištěnec neboli kapitační jednotka (KJ) • 2. část – platby za úkony (soupis hrazených úkonů oznamuje ZP, ohodnocení výkonů v bodech)
Ad A4) Stomatologové • Česká stomatologická komora prosadila samostatný sazebník stomatologických úkonů (ohodnocení výkonů v korunovém vyjádření), dle kterého proplácí ZP Ad C) Lékárny • v ekonomické podstatě samostatný ekonomický subjekt, běžný fakturační systém (v rámci konkurenční politiky některé lékárny „odpouštějí“ poplatky za recept v rámci slevy) Ad B) Nemocnice • paušální platba (dáno vysokými fixními náklady) – vychází z předchozího rokudle druhu prováděných výkonů • DRG (Diagnosis Related Group = „skupiny vztažené k diagnóze) – platba na základě srovnatelných nákladů na léčbu s obdobnými léčebnými nároky na terapii (existence klasifikačních skupin pro zařazení pacientů) • příjmy dle úhradové vyhlášky • není vazba na hospodárnost ve vynakládání příjmů • dlouhodobý problém – rozevírání nůžek mezi příjmy a výdaji …..
Ad D) Financování léků – spoluúčast pacientů Spotřeba léčiv v ČR relativně vysoká dána především: • • • •
tradice a návyky pacientů a lékařů snadné zneužití systému zdravotní péče nedostatečná kontrola malá míra spoluúčasti, která nemotivuje pacienta k racionálnímu chování
• ČR vydá za léky zhruba 28 % celkových nákladů na zdravotnictví – nadprůměr zemí EU, • Na trhu je vysoký podíl generik – 80 % podíl • Výši úhrady pacientem stanoví MZ vyhláškou • Návrhy výrobců na výši úhrady a podmínky předepisování navrhuje ministrovi kategorizační komise: 15 členů – pojišťovny, Lékařská komora, odborné společnosti atd. • Výše je stanovena v návaznosti na chemickou látku a terapeutický efekt. • Dříve neexistoval poplatek za recept • V současnosti 30 Kč s určenou maximální hranicí 5 000 Kč ročně (od 2015 zrušeno) • V rámci konkurenční politiky některé lékárny „odpouštějí“ poplatky za recept v rámci slevy • Trend: Levné léky na lehká onemocnění vyřadit ze systému úhrad ze zdravotního pojištění
Silné stránky zdravotnického systému v ČR: • poměrně vysoká odborná úroveň zdravotnických pracovníků • relativně dobrá vybavenost zdravotnických zařízení lůžkových i ambulantních, lékáren • rozvoj nových léčebných technologických postupů (diagnostických, terapeutických) • pozitivní výsledky transformace ambulantní péče (primární, specializované, zvláštní) • realizace vybraných programů v oblasti podpory zdraví • velmi nízká novorozenecká a kojenecká úmrtnost • pokles celkové úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění • vysoké procento proočkování občanů proti přenosným nemocem • snižující se počet umělých přerušení těhotenství
Slabé stránky zdravotnického systému v ČR: • nedostatečné ekonomické řízení a kontrola zdravotnických zařízení i plátců zdravotnických služeb • vysoká zadluženost zdravotnických zařízení • nedostatek účinné kontroly kvality a hospodárnosti poskytované zdravotní péče • nedostatečná participace všech subjektů ve zdravotnickém systému na ochraně a podpoře zdraví • nerovnost v úhradách zdravotní péče • problémy transformace zdravotní péče poskytované v lůžkových zařízeních spojené s optimalizací počtu akutních lůžek následné péče na regionální úrovni
2. Školství
31.1.2011
26
Vzdělaní lidé jsou předpokladem pro: hospodářský rozvoj snadnější nacházejí práci snadněji zvládají nové technologie v NH zajištění produkce kvalitních statků všeho druhu
31.1.2011
27
Transformace školství Od r. 1990 – transformace školství – nepřetržitý proces dosud – období se vyznačuje vstupem soukromého sektoru do školství (2000), širokou autonomií škol Hlavní změny po roce 1990: Vznikly nové školy a způsoby vzdělávání Byl ukončen monopol státu na poskytování vzdělávacích služeb Kvalita vzdělávacího procesu závislá na disponibilních fin. prostředcích – nová pravidla financování školství Státní školy získaly právní subjektivitu
31.1.2011
28
2. Školství Vzdělávací soustava Mateřská škola poskytuje předškolní vzdělávání dětem ve věku 3-5 let. Vzdělávání není povinné, účast je však vysoká, v předškolním roce téměř 93 % dětí v příslušném věku. Dětem do 3 let jsou určeny jesle, které však nejsou součástí školské soustavy, nýbrž jsou v kompetenci Ministerstva zdravotnictví; vzhledem k tříleté mateřské dovolené je navštěvuje jen 0,5 % příslušné věkové skupiny. Povinná školní docházka je devítiletá (6-15 let věku. Žáci ji uskutečňují převážně (téměř 80 % příslušné populace) společně v základních školách organizovaných do dvou stupňů (5+4). Počínaje druhým stupněm však existují možnosti pokračovat v povinném vzdělávání v gymnáziích (po 5. ročníku v osmiletém, po 7. ročníku v šestiletém), popř. v konzervatořích. Po splnění povinné školní docházky pokračuje 96 % populace (vztaženo k populaci 15-18 let) v nepovinném vyšším sekundárním vzdělávání, a to buď ve všeobecném v gymnáziích, která jsou kromě uvedených osmi- a šestiletých i čtyřletá (přes 20 % populace) nebo v odborném v ostatních středních školách (48,5 % ve čtyřletých oborech ukončených maturitní zkouškou, 23 % v dvou- až tříletých oborech s výučním listem, a v některých dalších oborech), popř. v konzervatořích. Alespoň vyšší sekundární vzdělání získá 94 % populace ve věku 25 až 34 let (2007).
31.1.2011
29
2. Školství Ti, kdo ukončili vyšší sekundární vzdělání v oborech s výučním listem, mohou pokračovat nástavbovým studiem, je ukončeno maturitní zkouškou, nebo si rozšířit kvalifikaci ve studiu zkráceném. Ti, kdo získali vzdělání ukončené maturitní zkouškou ( přes 72 % populace), mohou pokračovat na terciární úrovni, a to buď na vyšších odborných školách , nebo na vysokých školách . Z absolventů s maturitní zkouškou z roku 2008 bylo v témže roce zapsáno do terciárního vzdělání 60 %. Kromě toho mají absolventi s maturitní zkouškou možnost rozšířit si kvalifikaci v postsekundárních programech středních škol (v tzv. zkráceném studiu).
31.1.2011
30
31
Řízení školství Školství je řízeno a spravováno veřejnou správou v rozsahu, který odpovídá typu školy. Státní správu ve školství vykonávají : ředitelé škol a školských zařízení, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, Česká školní inspekce, MŠMT, popř. jiné ústřední orgány (MV, MO atd.) v případě jimi zřizovaných škol a školských zařízení. V případě vysokých škol je správním orgánem MŠMT; kromě oblastí uvedených v názvu je v jeho kompetenci i oblast vědy. Pouze státní školy mají vedle MŠMT jako správní orgány i své zřizovatele – MO a MV.
31.1.2011
32
Řízení školství Samosprávu ve školství vykonávají školské rady, obce a kraje. Vysoké školy jsou samosprávné instituce.
31.1.2011
33
Školský zákon 2005 K 1. lednu 2005 vstoupil v platnost nový školský zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Nahradil nejen dosavadní školský zákon, ale i zákon o školských zařízeních a zákon o státní správě a samosprávě ve školství. Stanoví zásady a cíle vzdělávání, dvoustupňový systém tvorby vzdělávacích programů , jimiž se má cílů dosahovat, a výchovně-vzdělávací soustavu, která je má realizovat. Zákon upravuje režim dlouhodobých záměrů, jimiž se stanovuje strategie rozvoje výchovněvzdělávací soustavy na národní i regionální úrovni, a výročních zpráv, jimiž se vykazuje její naplňování. Stanoví délku a způsob plnění povinné školní docházky, pro jednotlivé vzdělávací úrovně stanovuje podmínky pro vstup, organizaci vzdělávání a ukončování studia. Nově definuje osoby se zvláštními vzdělávacími potřebami a dává přednost jejich integraci do běžných tříd před odděleným vzděláváním. Dále zákon upravuje správní problematiku – právní postavení škol veřejných i soukromých, jejich zřizování (popř. zrušování), registraci, financování, postavení a kompetence ředitele a kompetence jednotlivých správních úrovní, tj. obcí, krajů a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, popř. dalších ministerstev.
31.1.2011
34
Financování školství Výdaje na vzdělávání v České republice plynou v rozhodující míře z veřejných zdrojů. V souladu se správními kompetencemi je převážná část prostředků státního rozpočtu poskytována prostřednictvím kapitoly MŠMT. Systém financování je od roku 1992 postaven nikoli na financování podle institucí, ale na metodě per capita (=na jednotlivce), jíž se rozděluje většina prostředků rozpočtové kapitoly školství. Další prostředky poskytují zřizovatelé škol a školských zařízení, tedy kraje a obce, a to ze svých rozpočtů. Jejich příjmy pocházejí z daní vybíraných většinou centrálně; stanoveným procentem jsou pak přidělovány krajům a obcím.
31.1.2011
35
Financování školství 1.MŠMT - kompetence 2.Financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji a obcemi 3.Financování veřejných a státních vysokých škol 4.Financování soukromých škol http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-vcr/ekonomika-skolstvi
31.1.2011
38
Financování školství 1. MŠMT:
stanovuje základní principy financování škol a školských zařízení, předkládá podklady pro sestavení návrhu státního rozpočtu, stanoví závazné zásady pro přidělování prostředků, přiděluje prostředky školám a školským zařízením, které zřizuje samo nebo které zřizuje církev, přiděluje prostřednictvím krajů finanční prostředky institucím, které zřizují kraje a jiní zřizovatelé, přiděluje finanční prostředky nad stanovený rozsah školám a školským zařízením všech zřizovatelů, pokud v nich probíhají pokusné či rozvojové programy vyhlášené ministerstvem, přiděluje finanční prostředky veřejným a v omezené míře i soukromým vysokým školám, kontroluje využití přidělených prostředků.
31.1.2011
39
Financování školství
2. Financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji a obcemi Kapitálové výdaje škol a školských zařízení a provozní výdaje, které nejsou přímými vzdělávacími výdaji, hradí jejich zřizovatelé. Finanční prostředky na přímé vzdělávací výdaje, tj. zejména na platy učitelů a ostatních pracovníků a na učební pomůcky, hradí MŠMT. Tyto prostředky jsou rozdělovány prostřednictvím rozpočtů krajů, a to na základě počtu žáků a stanovených jednotkových výdajů – normativů. Republikové normativy stanoví ministerstvo pro čtyři věkové kategorie odpovídající jednotlivým vzdělávacím úrovním: 3-5, 6-15, 16-18 a 19-21 let. Pátý normativ je stanoven pro děti/žáky umístěné v zařízeních ústavní výchovy. Krajský úřad na základě zásad a ukazatelů definovaných ministerstvem stanoví krajské normativy přímých vzdělávacích výdajů na jednotku výkonu, tj. na žáka v daném druhu školy a v příslušném vzdělávacím programu. Vychází přitom ze svého dlouhodobého záměru, z náročnosti vzdělávacích programů apod. Krajské normativy zahrnují i zvýšené výdaje spojené s výukou osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Krajský úřad přiděluje objem prostředků (vypočtený vynásobením příslušného krajského normativu počtem žáků) školám a školským zařízením, které zřizuje, a základním školám a mateřským školám, které zřizují obce. Všechny školy mohou z vlastní iniciativy využívat i další finanční zdroje, např. od sponzorů, od budoucích zaměstnavatelů prostředky z pronájmu místností či sportovišť atd.
31.1.2011
40
Financování školství 3. Financování veřejných a státních vysokých škol Veřejné vysoké školy hospodaří s vlastním majetkem, který jim byl svěřen zákonem o vysokých školách v roce 1999. Jejich činnost je však z rozhodující části financována státem přímo. Objem prostředků věnovaných na vysoké školství je každoročně stanovován zákonem o státním rozpočtu. Poměr běžných a kapitálových výdajů je zhruba 80:20. Pravidla pro přidělování prostředků vysokým školám se pozměňují tak, aby umožňovaly ovlivňovat činnost vysokých škol v souladu s prioritami dlouhodobého záměru pro oblast vysokých škol.
31.1.2011
41
Financování školství Vzdělávání je z 80 % financováno prostřednictvím jednotkových nákladů – normativů – stanovovaných na studenta a od r. 2005 též na absolventa. Studijní programy jsou podle finanční náročnosti poskytované přípravy rozděleny do sedmi skupin oborů s koeficienty náročnosti od 1 do 5,9. Celková dotace je stanovena jako součin základního normativu, popř. normativu na absolventa, které jsou každoročně vyhlašovány ministerstvem, koeficientů finanční náročnosti programů a počtu studentů/absolventů v jednotlivých programech. Do počtu financovaných studentů se započítávají pouze studenti, kteří nepřekročili stanovenou délku studia o více než rok. Nárůst nově přijímaných musí respektovat výsledky dohodovacích řízení jednotlivých vysokých škol s ministerstvem; pokud vysoká škola dohodnuté limity překročí, započtou se pouze limity. Další prostředky poskytuje stát na investice, které jsou posuzovány individuálně na základě žádostí vysokých škol. Podle uvedených pravidel dostávají vysoké školy přes 80 % všech neinvestičních prostředků. Podle zvláštních pravidel dále dostávají prostředky na výzkum a vývoj a prostředky na stravování a ubytování studentů.
31.1.2011
42
Financování školství Vlastní příjmy vysokých škol, které činí zhruba 25 % veškerých příjmů veřejných vysokých škol, pocházejí z hospodaření s majetkem, z vlastní vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové a inovační činnosti a z poplatků. Platí se za přijímací řízení, za studium delší než je standardní doba prodloužená o jeden rok, za studium v druhém studijním programu a za studium v cizím jazyce. Vysoké školy mají dále příjmy z programů celoživotního vzdělávání, které nejsou studiem ve smyslu vysokoškolského zákona. Státní vysoké školy jsou financovány svými zřizovateli, tj. Univerzita obrany Ministerstvem obrany a Policejní akademie ČR Ministerstvem vnitra.
31.1.2011
43
Financování školství 4. Financování soukromých škol Soukromé a církevní školy mohou vyžadovat školné, církevní školy je zpravidla nevyžadují. Výše školného není nikterak regulována. Soukromé školy dostávají státní dotace na neinvestiční výdaje z MŠMT a krajských úřadů. Výdaje na investice jsou kryty ze školného a z jiných soukromých zdrojů. Nicméně v celkovém objemu zdrojů převažují prostředky ze státního rozpočtu. Normativy pro jednotlivé druhy soukromých škol a obory vzdělávání každoročně stanoví ministerstvo na základě zákona o poskytování dotací soukromým školám. Dotace může být soukromé škole poskytnuta na základě smlouvy uzavřené s příslušným krajským úřadem. Ta stanoví rozsah vzdělávací činnosti a procento z příslušného normativu.
31.1.2011
44
Financování školství Školy dostávají buď dotaci základní, jež je určitým procentem průměrných finančních výdajů analogické instituce veřejné a je poskytována každé instituci zařazené do sítě, která o dotaci požádá, popř. dotaci zvýšenou. Základní i zvýšené procento dotace je stanoveno zákonem. Základní dotace se pohybují od 80 % pro speciální školy přes 60 % pro mateřské školy, základní školy, střední školy a vyšší odborné školy až k 50 % pro ostatní školy a zařízení. Na základě smlouvy může být dotace zvýšena až na 90 % příslušného normativu u středních škol a vyšších odborných škol, u mateřských, základních a speciálních škol až na 100 %. Podmínkou pro poskytnutí zvýšené dotace je pobírání základní dotace alespoň jeden rok, průměrné nebo lepší hodnocení školy Českou školní inspekcí, právní forma obecně prospěšné společnosti, nebo (v případě jiné právní formy) závazek, že celý zisk školy bude vynaložen na vzdělávací výdaje. Dotace se poskytuje na skutečný počet žáků v oborech a formách vzdělávání uvedených ve školském rejstříku
31.1.2011
45
Financování školství Církevní školy a školská zařízení dostávají státní dotace na neinvestiční výdaje podle stejných normativů jako školy soukromé, a to přímo z MŠMT. Soukromé vysoké školy vznikaly po r. 1998 jako malé instituce, a to ve vysokém tempu, takže dnes svým počtem převyšují počet vysokých škol veřejných. O státní dotaci mohou žádat jen v případě, že působí jako obecně prospěšné společnosti, nebo v případě, že před udělením souhlasu působit jako soukromá vysoká škola působily jako soukromá vyšší odborná škola a byla jim poskytována dotace. Dotaci, s ohledem na pravidla o rovnosti hospodářské soutěže v EU, mohou získat jen na uskutečňování studijních programů ve veřejném zájmu, jinak jen do výše 200 tis. € během tří po sobě následujících let.
31.1.2011
46
Vysoké školy Vysoké školy se řídí zákonem o vysokých školách (č. 111/1998 Sb.). Činnost vysokých škol dále upravují i jejich vnitřní předpisy, které na zákon navazují a podléhají registraci MŠMT. Pro každou veřejnou vysokou školu je jich povinně stanoveno osm, další může požadovat statut školy. Zákon člení vysoké školy na dva typy instituce univerzitní (univerzity), které poskytují všechny typy studijních programů (bakalářský, magisterský a doktorský), neuniverzitní, které poskytují převážně programy bakalářské a programy doktorské neposkytují vůbec.
31.1.2011
47
Vysoké školy Institucionální struktura vysokých škol se v důsledku vysokoškolského zákona výrazně změnila. Většina dříve státních vysokých škol získala statut veřejných vysokých škol; je jich 26, většina z nich jsou univerzity, dvě nově vzniklé jsou neuniverzitní. Mohou být zřizovány a zrušovány pouze zákonem. Univerzita obrany (vzniklá 1. 1. 2004 z původních tří vojenských škol) a Policejní akademie ČR mají nadále statut státních vysokých škol. Jejich zřizovateli jsou příslušná ministerstva (obrany a vnitra).
31.1.2011
48
Vysoké školy Soukromé vysoké školy začaly vznikat záhy po účinnosti zákona, často ze soukromých vyšších odborných škol, a to jako neuniverzitní vysoké školy. Dvě z nich se po roce 2007 staly univerzitami. Soukromé vysoké školy mohou působit pouze jako právnické osoby (17 má statut o.p.s.), a to po schválení MŠMT na základě kladného vyjádření Akreditační komise. K 9.11.2013 je registrováno 44 soukromých VŠ. VŠ uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání (orientované na výkon povolání nebo zájmově). Všechny VŠ uskutečňují vedle studijních programů i činnosti výzkumné, vývojové, umělecké, popř. další tvůrčí činnosti.
31.1.2011
49
Vysoké školy Studijní program podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo na základě stanoviska Akreditační komise zřízené vládou. V rámci akreditace se rozhoduje i o oprávnění přiznávat akademické tituly. Akreditační komise provádí i srovnávací hodnocení fakult v jednotlivých oborech. Studijní program zpracovává a předkládá k akreditaci vysoká škola, popř. instituce, která ho chce ve spolupráci s vysokou školou uskutečňovat. Je určen typem (bakalářský, magisterský, doktorský) a formou studia (prezenční, distanční nebo jejich kombinace).
31.1.2011
50
Další vzdělávání Další vzdělávání a odbornou přípravu zajišťují školy včetně škol vysokých, zaměstnavatelé, orgány veřejné správy a samosprávy a jejich vzdělávací instituce, nestátní neziskové organizace včetně profesních a komerční subjekty.
31.1.2011
51
3. Sociální zabezpečení
Tři základní pilíře sociálního zabezpečení • 1. Systém sociálního pojištění, v jehož rámci jsou osoby pojištěny pro případ nemoci, těhotenství a mateřství, ošetřování nemocného člena rodiny, pro případ dosažení stanoveného věku (stáří), invalidity a ztráty živitele. Systém zahrnuje nemocenské a důchodové pojištění. • 2. Systém státní sociální podpory zajišťuje především ženy v souvislosti s porodem, dále rodiny, které pečují o nezaopatřené děti a rodiny v souvislosti se ztrátou živitele. • 3. Systém sociální pomoci určený osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi nebo jiné zpravidla nepříznivé životní situaci, kterou nejsou schopny řešit vlastními silami. Platná právní úprava používá termín sociální péče.
Členění pojištění A) Z hlediska způsobu financování se pojištění člení na: 1. Pojištění sociální - zahrnuje úhradu tzv. sociálních rizik v rozsahu daném rozhodnutím státu 2. Pojištění komerční (soukromé) - zahrnuje pojištění majetku ekonomických subjektů (fyzických i právnických osob), pojištění odpovědnost a pojištění osob. B) Pojištění se dále z hlediska právního člení na: 1. pojištění dobrovolné - sepsání pojistné smlouvy na základě rozhodnutí pojistníka 2. pojištění povinné – povinné smluvní, kdy v právním předpise je určena povinnost sjednání pojistné smlouvy pro dané subjekty – zákonné, kdy povinnost pojištění vyplývá ze zákona a kdy se pojistná smlouva nesjednává
Sociální pojištění • V rámci sociálního pojištění jsou kryta rizika: – – – – –
potřeby v souvislosti s dlouhodobou pracovní neschopností potřeby v souvislosti s krátkodobou pracovní neschopností potřeby v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání potřeby zdravotní péče potřeby v souvislosti s nezaměstnaností
• Jedná se o pojištění povinné • Pro sociální pojištění je typické, že výše pojistného nezávisí na riziku, ale je pro všechny účastníky pojištění stanovena stejným způsobem (určitým procentem z příjmů)
Sociální pojištění • Pro sociální pojištění je dále typické financování jednak příspěvky jednotlivých pojištěných (zaměstnanců), dále příspěvky od zaměstnavatelů, případně dotacemi státu. • Nárok na dávky sociálního pojištění ze strany pojištěných je založen na placení pojistného (případně délce zaměstnání) a velikost dávek se odvíjí od velikosti výdělků zaměstnanců. • Sociální pojištění může být financováno – V rámci státního rozpočtu – V rámci fondu (fondů) sociálního pojištění
Sociální pojištění Sociální pojištění v našich podmínkách je financováno prostřednictvím státního rozpočtu: 1. V rámci důchodového pojištění jsou důchody: – Starobní,plné invalidní,částečné invalidní,vdovský,sirotčí http://www.mpsv.cz/cs/3 2. V rámci nemocenského pojištění jsou dávky: – Nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství,podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství http://www.mpsv.cz/cs/7 3. Dávky v případě nezaměstnanosti http://www.mpsv.cz/cs/10
Financování sociálního pojištění v ČR Dávky
Zaměstnavatelé
Pojistné Státní rozpočet
Jednotlivci
Pojistné
Organizace sociálního zabezpečení Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=582~2F1991&rpp=1 5#seznam upravuje 1) organizační uspořádání SZ, 2) působnost ČSSZ, OSSZ a orgánů státní správy v SZ a k výběru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 3) úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění SZ a řízení ve věcech • důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, včetně pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, • státní sociální podpory, • pomoci v hmotné nouzi a • sociální péče.
26.11.2015
61
Orgány sociálního zabezpečení jsou a) Ministerstvo práce a sociálních věcí, b) Česká správa sociálního zabezpečení, okresní správy sociálního zabezpečení, c) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo obrany, d) Obce, e) Živnostenské úřady
26.11.2015
62
Orgány státní sociální podpory Dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění p.p. (testované: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, netestované: rodičovský příspěvek, pohřebné): a) Ministerstvo práce a sociálních věcí b) Úřad práce ČR http://www.mpsv.cz/cs/2
26.11.2015
63
Orgány pomoci v hmotné nouzi Dle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění p.p. (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc): a) Ministerstvo práce a sociálních věcí b) Úřad práce ČR http://www.mpsv.cz/cs/5
26.11.2015
64
Dávky pěstounské péče http://portal.mpsv.cz/soc/dpp
Sociální služby – státní správa, poskytování služeb Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vykonávají státní správu: a) Ministerstvo práce a sociálních věcí , b) krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, c) okresní správy sociálního zabezpečení, d) Úřad práce České republiky . (soc. poradenství, soc. zdravotní služby, soc. rehabilitace, osobní asistence, pečovatelské služby) Sociální služby poskytují: a) Obce a kraje b) Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby c) Ministerstvo práce a sociálních věcí (zřizovatel 5 ústavů sociální péče). http://www.mpsv.cz/cs/9
26.11.2015
66
4. Životní prostředí
Financování ochrany životního prostředí Důležitým aspektem ochrany životního prostředí je zajištění finančních prostředků na projekty směřující ke zlepšování kvality životního prostředí. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví obyvatel státu a zvyšuje atraktivitu území pro život, práci a investice. Financování životního prostředí vytváří základní předpoklad pro přípravu projektů, které mohou být realizovány z veřejných prostředků (rozpočtová kapitola MŽP, SFŽP, rozpočty krajů a obcí) fondů EU prostředků nevládních organizací a jejichž cílem je zlepšit stav jednotlivých složek životního prostředí a podpořit tak udržitelný rozvoj.
Daně http://www.mzp.cz/cz/dane
Poplatky = jsou významným zdrojem financování ochrany ŽP (na základě různých speciálních zákonů, které jsou ek. nástrojem motivujícím ke snížení negativních externalit) http://www.mzp.cz/cz/poplatky Některé poplatky a pokuty jsou příjmem krajů, jiné jsou příjmem obcí.
MŽP • financuje činnost OSS a přísp. org. působících v oblasti ŽP např. Agentura ochrany přírody a krajiny, národní parky, VÚ vodohospodářský, Český hydrometeorologický ústav • občanská ekologická sdružení, • soukromé subjekty (forma dotací a návratných výpomocí)
5. Obrana
Obrana jako veřejný statek • Čistý veřejný statek – nedělitelnost, nerivalita, nevylučitelnost ze spotřeby • Poručnický statek – o spotřebě rozhoduje stát (sněmovna) • Latentní užitek – společenský užitek nákladů na obranu je v prevenci války (v globální jaderné válce by nebylo vítězů ani poražených) – Důsledkem latentnosti užitku obrany je nízká míra ztotožnění se (tzv. interiorizace) a ochoty veřejnosti vydávat část veřejných zdrojů na obranu – Výdaje - pravidelně diskutovaný a sledovaný problém
• Cílem obrany je zajistit základní podmínky pro bezpečnost a rozvoj společnosti a jejích členů
Obrana v ČR •
Orgány státní správy a samosprávy – – – – –
•
Prezident ČR Parlament ČR Vláda ČR Bezpečnostní rada státu Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra
Ozbrojené síly ČR – Armáda ČR – Vojenská kancelář prezidenta republiky – Hradní stráž
• •
Armáda ČR je zapojena do integrované vojenské struktury NATO (březen 1999) Od 1. ledna 2005 je plně profesionální
•
Specifické postavení národní obrany – neexistuje jednoduchý způsob, kterým by občané, jakožto koneční spotřebitelé, mohli určovat náklady a výnosy spojené s obranou
Strategie obrany • Každý stát si na základě své geopolitické polohy a ekonomického potenciálu vytváří národní strategii obrany • Součásti – Politická – Vědeckotechnická – Ekonomická • celkový podíl výdajů na obranu na velikosti HDP (v %) • celkový podíl výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu (v %) • struktura výdajů: provozní náklady a investice
Podíly výdajů MO na HDP a výdajích státního rozpočtu http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?id= 5146
Legislativa • Zákon č. 1993 Sb., tj. Ústava ČR • Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR • Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR • Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR
Hospodaření armády • Vychází z úkolů – zabezpečit věrohodnou schopnost státu bránit se – efektivně budovat vojenský obranný systém odpovídající vnějšímu ohrožení a ekonomickým možnostem státu – vytvářet podmínky pro zapojení obranných sil státu do organizace kolektivní obrany demokratických států
Finanční prostředky • Státní rozpočet – kapitola 307 – resort Ministerstva obrany
• Příjmy – 20 % - činnost organizačních složek státu • Hlavně odprodej movitého majetku AČR (sestupná tendence)
– 80 % - příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
• Výdaje na – Vojenskou obranu – Správu a výzkum – Civilní ochranu
6. Bezpečnost
Bezpečnostní strategie http://www.mvcr.cz/bezpecnostni-politika.aspx MV – financování Policie ČR, policejní školství střední a vyšší policejní školy, policejní akademie = státní VŠ), HZS Obce – financování Obecní policie (příjmy z vybraných pokut)
Bezpečnostní strategie MV – financování Policie ČR http://www.policie.cz/clanek/o-nas-policieceske-republiky-policie-ceske-republiky.aspx
6. Bezpečnost Hasičský záchranný sbor – podkapitola MV http://www.hzscr.cz/clanek/uvod-hasicskyzachranny-sbor-cr-pusobnost-a-ukoly.aspx
6. Bezpečnost Bezpečnostní informační služba – samostatná rozpočtová kapitola http://www.bis.cz/vyrocni-zpravy.html
6. Bezpečnost Generální inspekce bezpečnostních sborů – samostatná rozpočtová kapitola http://www.gibs.cz/uvod-1/o-instituci/predmeta-napln
7. Justice
Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy – rozpočtová kapitola zahrnuje příjmy a výdaje organizačních složek státu a příspěvkových organizací, tj. soudů všech stupňů (za hospodaření zodpovídá předseda soudu, pravidla OSS, základní výdaje = platy soudců aj. osob zam. u soudu, výdaje za služby), státních zastupitelství všech stupňů, Vězeňské služby ČR (výdaje s ohledem na počet vězňů), aparátu Ministerstva spravedlnosti, Rejstříku trestů v Praze, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci v Praze, Probační a mediační služby a Justiční akademie v Kroměříži.
• Hlavní příjem – soudní poplatky http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?pa ge=0&nr=549~2F1991&rpp=15#seznam • zastupování ex offo klientů advokáty – ze SR
Státní závěrečný účet http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=3 3&o=23&k=5901
8. ČNB • PO zvláštního druhu, neboť má postavení o ústředního orgánu, o podnikatele, o ústřední banky státu, • neplatí daň z příjmů, • hospodaří s majetkem státu, • kompetence ČNB http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/poslani.html
8. ČNB Rozpočet ČNB • schvaluje Bankovní rada ČNB (=nejvyšší řídící orgán), • není kapitolou SR, • členění dle zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, • příjmy a výdaje – viz Roční zpráva o výsledku hospodaření ČNB (projednává PSP – schvaluje, odmítá, bere na vědomí) http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/rocni_zp ravy.html
