NERVOVÁ SOUSTAVA vysv tlí význam nervové soustavy pro život lov ka ur í polohu CNS a obvodových nerv v t le popíše základní stavbu mozku, míchy a nerv vysv tlí na jakém principu pracuje nervová soustav rozumí významu reflex pro život orientuje se v základních chorobách nervové soustavy rozumí pojmu duševní hygiena Nervová soustava p ijímá obrovské množství informací z okolního prost edí nebo vnit ního prost edí našeho t la. Tyto informace p evádí na slabé elektrické impulsy, které zpracovává a odvádí je k jednotlivým orgánovým soustavám, orgán m nebo bu kám. Tímto zp sobem ídí veškerou innosti našeho t la. U lov ka se nervová soustava podílí i na mnohem složit jších d jích, než je ucuknutí ruky p i kontaktu s horkou vodou. Nervová soustava nám umož uje uv domovat si své okolí i sebe samotného, umož uje mluvení, psaní, abstraktní myšlení i u it se a pamatovat si. Nervová soustava se poprvé objevila u žahavc , jejichž nejznám jším zástupcem jsou v mo i žijící medúzy.
NEURON Základem nervové soustavy je nervová bu ka – neuron. Její podivnou stavbu si prohlédn te na obrázku. Neuron dokáže zachytit signály z okolního prost edí, dokáže je p evést na elektrický impuls, který nazýváme vzruch, dokáže vést vzruchy a dokáže je také p edat jiným neuron m. Tyto elektrické impulsy umíme pomocí moderních p ístroj - elektroencefalograf (EEG) zachytit a m it. Spojením velkého množství neuron vzniká nervová sí a posléze nervová soustava.
NERVOVÁ SOUSTAVA Nervová soustava je tvo ena CNS (centrální nervová soustava) a obvodovými nervy. Základem CNS je mozek a mícha. Stavbu libovolné ásti nervové soustavy lze pozorovat pomocí speciálních p ístroj , které si m žete prohlédnout zde. Jak vypadá mozek z pohledu t chto technických za ízení si prohlédn te zde nebo zde.
MOZEK Mozek je uložen v dutin lebe ní v soustav mozkových obal a mozkomíšního moku, která ho chrání p ed poškozením. Je centrem, do kterého se sbíhají všechny nervové dráhy, je místem pamatování si, u ení se, uv domování si sebe i svého okolí, je místem našich emocí, chování a veškerých inností, které charakterizují naši osobnost. Mozek také ídí innost všech orgán našeho t la. Mozek pro svou innost pot ebuje dostatek energie a kyslíku. Z toho d vodu je velice intenzivn zásobován krví, kterou p ivádí ty i velké tepny.
KONCOVÝ MOZEK Koncový mozek je nejv tší ástí mozku, jehož povrch je pokryt závity a brázdami. D lí se na dv polokoule – pravou a levou, mezi kterými je hluboká rýha. Povrch koncového mozku je tvo en šedou hmotou, do které p icházejí informace ze všech smyslových orgán a jsou zde centra smyslového vnímání, pohybová, sluchová nebo e ová centra. Jejich poškozením dochází i k poruše smyslových vjem , pohybu, sluchu nebo e i. Vnit ek mozku je tvo en bílou hmotou. MEZIMOZEK Mezimozek bychom našli mezi polokoulemi koncového mozku. Podílí se na ízení podv sku mozkového, který vylu uje do t la hormony. Je místem, které udržuje t lesnou teplotu, ídí bd ní nebo spánek. ST EDNÍ MOZEK St ední mozek je nejmenší ástí mozku ve kterém se nervové dráhy k íží. St ední mozek ídí nap íklad n které zrakové podn ty. MOZE EK Moze ek je ást mozku, která se nachází v týlní oblasti lebky a jeho úkolem je koordinovat svalovou innost a tím zajiš ovat udržení rovnováhy. Podílí se také na ízení pohybu t la. PRODLOUŽENÁ MÍCHA Prodloužená mícha je spojkou mezi mozkem a páte ní míchou. Je pro život velice d ležitá, jelikož ídí innost srdce, dýchací pohyby a mnoho dalších, pro život nezbytných funkcí.
MÍCHA Mícha je nervová trubice uložená v páte i, která ji chrání p ed poškozením. Spole n s mozkem tvo í CNS. Zajímavostí je, že tato trubice kon í v oblasti druhého bederního obratle páte e. Z míchy vystupuje a do míchy vstupuje n kolik desítek nerv , které se v našem t le v tví a zasahují do v tšiny orgán a sval . Mícha si s mozkem p edává velké množství informací, které se podílí na ízení t la. Mícha také ídí n které reflexní innosti lov ka, jako je nap íklad již zmi ovaný p íklad cuknutí ruky p i kontaktu s horkou vodou. Vnit ek míchy je tvo en šedou hmotou, vn jší ást míchy hmotou bílou.
OBVODOVÉ NERVY Obvodovými nervy ozna ujeme nervová vlákna, která vystupují z mozku a míchy. Pro zajímavost, z mozku vystupuje celkem 12 pár mozkových nerv a z míchy 31 pár míšních nerv . Jejich úkolem je p enášet vzruchy mezi CNS a zbylými ástmi našeho t la a naopak. I p esto, že obvodových nerv je velice mnoho, m žeme je rozd lit do dvou skupin. 1. skupina - nervy motorické Motorické nervy vedou informace do kosterního svalstva a podílejí se na naší motorice – hybnosti. Jednoduše zajiš ují pohyblivost lov ka. 2. skupina - nervy vegetativní (útrobní)
Vegetativní nervy zajiš ují innost vnit ních orgán a podle jejich ú inku je m žeme d lit na nervy tlumivé a budivé. Tlumivé snižují aktivitu n kterých orgán , budivé zase zvyšují.
INNOST NERVOVÉ SOUSTAVY Nervová soustava je systém velice komplikovaný a výzkum jeho innosti je ješt komplikovan jší, kde každá chybi ka m že vést ke zm n osobnosti, ztráty pam ti i hybnosti. Proto je výzkum innosti nervové soustavy velice náro ný. Nejznám jším badatelem v oblasti innosti nervové soustavy byl ruský v dec I. P. Pavlov. ÚKOL: Zjisti, jak probíhaly nejznám jší pokusy I. P. Pavlova. Z p edcházejícího u iva vyplynulo, že veškerá nervová innost je založena na slabých elektrických impulsech, které proudí systémem nervových drah od smyslových orgán do CNS a posléze ke kosterním sval m i vnit ním orgán m. Základem této innosti je tzv. REFLEX . Reflex je reakce (odpov ) ásti našeho t la na ur itý podn t. Podn t , se kterými se naše t lo b hem dne potkává je obrovské množství. ÚKOL: Pokus se vyjmenovat n které podn ty. Mnohé reflexy jsou lov ku vrozené, nemusíme se jim u it, nemusíme je u ením podmi ovat. reflexy nepodmín né.
íkáme jim
ÚKOL: Vyjmenuj n které nepodmín né reflexy našeho t la. Zjisti jakým zp sobem vyzkoušíš tzv. éškový reflex a co je jeho podstatou. Dalším reflex m se musí lov k nau it, nejsou vrozené a u ením je musíme podmi ovat. íkáme jim reflexy podmín né. Pokud nebudeme tyto reflexy podmi ovat, dojde k jejich oslabení (vymizení) a lov k se jim v p ípad pot eby musí znovu u it. Hovo íme, že reflex vyhasíná. ÚKOL: Vyjmenuj n které podmín né reflexy našeho t la. Na základ podmín ných reflex se dokážeme také u it, pamatovat si nebo psát. V souvislosti s t mito reflexy hovo íme o vyšší nervové innosti.
PORUCHY NERVOVÉ SOUSTAVY Poruchy nervové soustavy jsou velice závažným problémem, jelikož bývá postižen systém, který ídí innost našeho t la a je základem naší osobnosti. N které z t chto poruch bývají vrozené, n které jsou zp sobeny úrazy a p í inou n kterých bývají bakteriální nebo virové infekce. Nejznám jším p íkladem infek ního onemocn ní mozku je mozková encefalitida (zán t mozkových blan) vyvolaný virem, který p enášejí klíš ata. P i pádech a jiných nehodách velice asto dochází k ot es m mozku a poran ní míchy, které mohou zanechat trvalé následky v podob psychických poruch i ochrnutí t la. T žká poran ní mozku kon í asto smrtí.
CVI ENÍ: Zkoumání laterality mozkových hemisfér p i kreslení r zných objekt
Kresli objekty podle návodu vedle jednotlivých prázdných polí. Leváci budou objekty kreslit samoz ejm naopak.
Do pravého obdélníku nakresli pravou rukou kole ko, do levého levou rukou kole ko
Do pravého obdélníku nakresli pravou rukou trojúhelník, do levého levou rukou trojúhelník Pravou rukou kresli do pravého obdélníku kole ko a levou rukou do levého obdélníku trojúhelník Tady maluj ty samé objekty, jenom je p eho .
KOŽNÍ CITLIVOST
Na svrchní ásti ruky si nakresli tvere ek o rozm rech 1x1 cm. Pomocí jezev í št tiny se postupn dotýkej jednotlivých úsek . Do p ipraveného tverce se pokus co nejp esn ji zaznamenat po et tlakových bod a jejich p ibližné umíst ní
1 cm
1 cm
