Soustava kožní -kůže a přídavné orgány -živá bariéra mezi nitrem organismu a okolním světem; na svém povrchu hostí oku neviditelnou populaci drobných organismů (bakterie a kvasinky) – ty ji pomáhají plnit zejména ochrannou fci; největší nárůst bakterií proběhne při porodu, bak. se poté neustále dělí (10. den cca 500 000); největší Demodex folliculorum – roztoč, který klade do vlasových folikul svá vajíčka -funkce: 1)OCHRANNÁ – Pružný pokryv těla, vzdorující mechanickým deformacím. Kožní pigment chrání hlubší části před ultrafialovým zářením. 2)HMATOVÁ – Nervová zakončení informují organismus o tom, co se děje v jeho okolí, a chrání ho tak před eventuelním poškozením. 3)TERMOREGULAČNÍ – Udržení stálé tělesné teploty, což má za následek normální průběh životních pochodů (tj. např.: působení enzymů, správný průběh chem. dějů v buňkách…) 4)LÁTKOVÁ VÝMĚNA – Nepatrná výměna dýchacích plynů + vyluč. činnost kožních žlaz 5)DEPOTNÍ FCE – Ukládání tuku 6)ABSORBČNÍ FCE – Pokožka je selektivně propustná (obsahuje látky, které ji zvlhčují a tvoří tak bariéru pro jedovaté látky zvnějšku). Kůže však dokáže látky absorbovat, hlavně pak ty rozpustné v tucích (využití v lékařství) Kůže (Cutis) -největší orgán lid. těla (jeho plocha může přesahovat až 1,8 m2) -váha tohoto orgánu se pohybuje kolem 8 kg (15% tělesné hmotnosti) a její tloušťka mezi 1-5 mm -při vystavení většímu namáhání tvrdne a také dokáže i změnit tvar -k podkladu je přichycena volně, silněji pouze ne dlaních a chodidlech -matně lesklý povrch – je způsoben množstvím jemných rýžek, na kterých se láme světlo -v závislosti na hloubce a hustotě rýhování se na kůži tvoří rombická políčka, charakteristická pro danou oblast (hrubší rýhování je patrné např. na šíji X opačně je tomu tak např. při kořeni nehtu, nebo na pleši) -další a mnohem hlubší rýhy se tvoří posuny kůže za pohybu - v blízkosti kloubů (na ohybové straně) a na obličeji (nejvýraznější je rýha bradortová a nosortová) -velmi patrné jsou rýhy na dlaních způsobené pohyby ruky a prstů -větší hloubka a hustota rýh (vrásky…) se projevuje u starých lidí, kdy kůže ztrácí pružnost -hmatové lišty - patrné na dlani ; soubor křivek tvořených rýhami - pro každého jedince charakteristické (použití pro identifikaci osob) -barvu určují 3 barevné složky: a) šedá – keratin ; b) hnědá – melanin ; c) červená – krevní oběh …podle zastoupení těchto složek se projevuje geneticky daná pigmentace kůže -vrstvy kůže: pokožka, škára, podkožní vazivo
•POKOŽKA (Epidermis) -tloušťka od 0,03 – 1,5 mm; u žen obvykle tenčí než u mužů -mnohovrstevný dlaždicový epitel, vrstvy plochých buněk -narůstá rozsáhlým dělením buněk v její hlubší (tzv. bazální) vrstvě, které na povrchu rohovatí, odumírají a odlupují se (10 g/den… každou minutu se z těla oddělí 30-40 000 povrchových buněk); celková obnova cca za 28 dní -její tloušťka se liší s polohou na těle (nejsilnější je na dlaních a na chodidlech X nejslabší na očních víčkách) -nezasahují do ni žádná nervová zakončení -obsahuje nejvíce bílkovin - vznik nehtů, vlasů a vousů - těžko rozpustné ve vodě » pod vodou je pokožka takřka nepropustná -3 typy buněk: 1)KERATINOCYTY – syntetizují bílkovinu kreatin, která tvoří základní složku vnější pokožky (95 %), vlasů a nehtů 2)MELANOCYTY – obsahují granule tmavého pigmentu, který chrání pokožku před UV zářením… melanin-způsobuje tmavnutí pokožky vystavené slunci, je příčinou různé barvy pleti, vlasů a očí 3)LANGERHANSOVY BUŇKY – brání organismus před mikroby z vněšího okolí •ŠKÁRA (Corium) -nejsilnější vrstva kůže (0,5-2,5 mm) -nejtlustší na dlaních a chodidlech -bohatá na nervy, cévy i na mazové a potní žlázy =› zajišťuje výživu a inervaci pokožky -b. zvané fibroblasty produkují: a) kolagen - jeden z nejpevnějších proteinů v přírodě - dodává kůži trvanlivost a pružnost b) elastin - příbuzný kolagenu X je pružnější - velice hojně se vyskytují na skalpu a obličeji, ale můžeme je nalézt všude na těle -kolagen a elastin umožňují, aby se kůže snadno napínala a poté se rychle vracela do původního stavu a tvaru -2 vrstvy: a)papilární - dermální papily - přivádí k živým buňkám pokožky nervová a hmatová zakončení - přivádí k pokožce také lymfatické kapiláry (odplavují buněčné zplodiny; zneškodňuje toxiny a mikroorganismy) - nemyelinizovaná aferentní vlákna nervová – bolest - Ruffiniho tělíska – teplo - Krausova tělíska – chlad - Meissnerova tělíska – hmat b)retikulární - pod papilární - hustá a elastická tkanina kolagenových vláken - probíhají zde cévy – pomáhají při regulaci tělesné teploty a tlaku krve - vlasové váčky (folikuly); potní a mazové žlázy
•PODKOŽNÍ VAZIVO (Hypodermis) -vrstva tvořena tukem, který produkují b. zvané lipocyty; jeho rozložení a tloušťka závisí zejména na věku, pohlaví a stravovacích návycích -hlavní fcí. je ochrana svalstva, kostí, ale i vnitřních orgánů před nárazy -zajišťuje také izolaci a zdroj energie Přídatné orgány kožní -vznikají z pokožky -pomáhají kůži plnit její funkci -dělí se na útvary zrohovatělé a na kožní žlázy 1) ÚTVARY ZROHOVATĚLÉ •Chlupy / vlasy -na lid. těle je cca 5 milionů chlupů různé velikosti -chlupy jsou vláknité útvary o délce mezi 0,5 – 1,5 mm a o tloušťce mezi 5 – 150 µ -dokonalé pokrytí těla chlupy u nás již vymizelo – chlupy jsou jemné a relativně řídce rozmístěné (hustší zůstalo pouze v podpaždí, v okolí pohlavních org. a na hlavě) -vlasy jsou pokryty šupinami mrtvých korových buněk; jejich délka dosahuje kolem 90 cm; vyrostou cca o 1 cm za měsíc -jejich barva závisí na melaninech (feomelanin – žlutá až hnědá – světlé, světle hnědé a zrzavé vlasy; eumelanin – tmavě hnědé a černé vlasy) -větší či menší vlnitost vlasů je podmíněna tvarem průřezu (kruhovitý je charakteristický pro vlasy rovné, eliptický pak pro vlnité a kudrnaté vlasy) -na vlasu rozeznáváme část volnou a část nacházející se pod kůží – kořen vlasu (ten je na konci rozšířen ve vlasovou cibulku). Kořen probíhá šikmo ve vlasové pochvě -bradavka vlasová – cévnatý výběžek škáry; zespodu vniká do vlasové cibulky (tam vyživuje její buňky -vzpřimovač chlupu – je připojen k pochvě vlasové; jeho smrštění chlup napřímí a při výstupu vlasu nadzvedne kůži (husí kůže) -ochlupení dělíme na primární, sekundární a terciární 1) Primární ochlupení -je to chmýří, pokrývající plod, které těsně před porodem odpadává 2) Sekundární ochlupení -s tímto ochlupením se člověk rodí -je tvořeno několika typy chlupů: a) drobné chloupky – pokrývají celé tělo b) vlasy c) řasy d) obočí 3) Terciární (konečné) ochlupení -vyvíjí se v závislosti na činnosti pohlavních žláz; patří sem: a) chlupy v podpaží
b) chlupy kolem pohl. orgánů c) vousy d) chlupy v zevním zvukovodu a v nosních dírkách •Nehty -rohové destičky; pokrývají dorzální stranu posledních článků prstů -kořen nehtu je ukryt pod tzv. přínehtím; je tvořen buňkami které svým dělením a postupným rohovatěním nehet zvětšují a posouvají ho po tzv. nehtovém lůžku 2) KOŽNÍ ŽLÁZY -nacházejí se v retikulární vrstvě škáry -dvojího typu: potní a mazové a) mazové žázy -jsou k nalezení prakticky všude na těle s výjimkou míst, kde nejsou vytvořeny chlupy -váčkovité žlázky, které jsou uloženy vedle kořínků vlasů, nebo chlupů a ústí do jejich vlasových pochev -vylučovaný maz zabraňuje drobivosti vlasů, zvláčňuje kůži a špatně propouští vodu =› zabraňuje vysychání - maz se skládá z tuků, bílkovin a solí b) potní žlázy i.
Vlastní žlázy potní (ekrinní) -až na několik málo výjimek jsou po celém těle; nejvíce na chodidlech -cca 2,5 milionu -jejich sekrece je řízena hypothalamem -trubičkovité žlázy s klubíčkovitě stočeným koncem, uloženým hluboko ve škáře; ústí samostatnými vývody -pot se tvoří z tkáňového moku (obsahuje zj. vodu, chlorid sodný, močovinu, kys. močovou, kreatinin, mastné kyseliny, aminokyseliny…) =› kyselá reakce – chrání kůži před usídlením mikrobů - podle teploty prostředí , vlhkosti ovzduší a příjmu tekutiny, kolísá denní množtví potu kolem 0,5 l -jejich modifikací vznikají mléčné žlázy
ii.
Aromatické žlázy (apokrinní) -jejich produkt charakteristicky páchne -nereagují na teplo, ale na stavy vznikající v důsledku strachu, vzteku, sexuální touhy a jiných silných emocí -tvoří je žlázky v podpaží, žlázky kolem řitního otvoru, kolem zevního genitálu, při bradavce prsní, žlázky v očním víčku a v zevním zvukovodu -produkt je na povrch vytlačován vlasovou pochvou -v svou činnost vstupují v pubertě a ve stáří jejich činnost opět slábne
Kožní onemocnění 1. Akné (Acne vulgaris) -chronické onemocnění kůže; zánět mazových žláz -nejčastěji u dospívajících vlivem hormonálních změn, působením bakterií nebo určitých vrozených dispozic -kolem 20. – 23. roku zcela vymizí X v extrémních případech může přetrvat až do 40-ti i déle -nejvíce bývá postižen obličej, ale také ramena a horní část hrudi a zad 2. Lupénka (Psoriasis vulgaris) -chronické kožní onemocnění s poruchou keratinizace povrchových vrstev kůže X může postihovat i nehty a dokonce klouby - projevuje se výsevem drobných červených pupínků (nejvíce na loktech a kolenou), která splývají v celá ložiska pokrytá stříbřitými šupinami, které se následně odlupují 3. Rakovina kůže -spojena s mutací kožních b. - může ji způsobit nadměrné vystavovaní kůže ultrafialovému záření 4. Ekzém -povrchový neinfekční zánět kůže alergického i nealergického původu -postihuje nejčastěji malé děti – imunitní a nervové odchylky -projevuje se svěděním a puchýřky; do dvou let hlavně na tvářích, krku a hrudi; mezi 2 a 12 lety zj. v loketních a podkolenních jamkách, na zápěstí, kotnících a na krku; nad 12 let nejvíce trpí ruce 5. Bradavice -virová infekce, která má za následek nadměrný růst rohových buněk a zmnožení kožního vaziva -nejčastěji se vyskytují na rukou, na nohou, nebo v obličeji 6. Opary -infekční onemocnění kůže -způsobuje je virus herpes simplex -u většiny lidí se po první infekci vytvoří dostatečná imunitní obrana X u velkého množství lidí se onemocnění opakuje, nejčastěji na rtech. 7. Plísňová onemocnění -nejčastěji u nohou -nemoc je způsobena nedostatečnou hygienou nohy nebo při nedostatečném vysušení kůže po umytí X k nemoci jsou více náchylní lidé, kterým se až příliš potí chodidla -nejprve se projevuje podrážděním a svěděním mezi prsty, po němž následuje odlupování kůže z postižené oblasti; v těžkých případech může dojít i k napadení nehtů
Termoregulace =řízení tělesné teploty za účelem udržení její stálosti -stálá tělesná teplota je důležitá pro správnou činnost orgánů, působení enzymů a chem. dějů v buňkách… -průměrná teplota je u lidí 36,5 °C; teplota se nejčastěji měří v podpaží, v ústní dutině, nebo v konečníku (u malých dětí) -teplota přes den kolísá: nejnižší kolem 3 hodin X nejvyšší kolem 17 hod. -teplota se liší i na různých částech těla: nejteplejší jsou játra, ledviny a kosterní svalstvo X nejstudenější je kůže -k udržení stálé teploty je nutné velké množství termoreceptorů, které detekují chlad a teplo (ty předávají signály do hypotalamu, který poté vysílá impulzy do tepennožilních (arteriovenózních) spojení – specializovaná spojení mezi tepnami a žilami, které se za chladu uzavřou stahem, sníží průtok krve a omezí tak tepelné ztráty X na nadměrné teplo reagují svým rozšířením – tím se v periferních oblastech nachází více krve a rychleji se ochlazuje) -stálá teplota se udržuje dvěma protichůdnými ději – výdejem (fyzikální děj) a tvorbou (chemický děj) tepla 1. Výdej tepla -mechanismy, uplatňující se když je teplota kůže vyšší než teplota okolí a) Vedení (kondukce) tepla -převod tepla z těla do okolního prostředí -výdej tepla pomocí vedení je poměrně malý, protože vzduch je špatný vodič tepla b) Vyzařování, sálání tepla -přímý přenos tepla prostorem -účinnost vyzařování záleží na ploše,která vyzařuje, na tepelném spádu mezi tělem a okolím a na vlhkosti vzduchu,která záření tlumí c) Odpařování -hypothalamus řídí sekreci potu – ten se z povrchu kůže odpařuje a odvádí tak z těla přebytečné teplo d) Ohříváním vdechovaného vzduchu; vylučováním moči a stolice
2. Tvorba tepla -teplo se vytváří při chemických přeměnách hlavně v játrech a svalstvu; po těle je rozváděno krví - hlavní podíl na tvorbě tepla v chladu má u člověka svalstvo….při vystavení chladu stoupá nejprve celkový svalový tonus(napětí),brzy potom se dostavuje svalový třes jako charakteristická odpověď na chlad… tímto způsobem se může tvorba tepla v těle zvýšit několikanásobně -podle potřeby může být tvorba tepla zvýšena také působením některých hormonů (adrenalinu, tyroxinu) a svalovou aktivitou
-zvýšení tělesn teploty nad 42-43°C (přehřátí) a snížení pod 24°( podchlazení) způsobují těžké poruchy v činnosti organismu až smrt -rezistence na přehřátí je menší než na podchlazení( u člověka smrtelné zvýšení teploty o 5°C, snížení o 10°C) -celkové působení vysoké teploty (horká lázeň, horký vzduch nasycený vodními párami) vyvolává úpal, při působení intenzivního slunečního záření na hlavu vzniká úžeh
