SOUKROMÝ A VEŘEJNÝ PROSTOR V ZAHRADNÍ ČTVRTI LETNÁ, ZLÍN1 PRIVATE AND PUBLIC SPACE IN GARDEN DISTRICT OF LETNÁ, ZLÍN Ing. Eva Bártková, DiS. ABSTRACT: The historical dynamic of the relationship between private and public spaces in the Czech Republic has undergone significant changes since 1989. This reflects a transformation of society as a whole: economically, socially and culturally. This conference paper deals with the relationship between private and public spaces in the Letná district of the city of Zlín. The entire district was planned in accordance with the concept of a “garden city” and it offers an interesting example of the historical development of house construction. The initial function of the district in the Bata era – when it was linked to a specific type of society and residential lifestyle – was replaced with a socialist centrallyplanned economy. Finally the third, latecapitalistic function of the district represents a reaction to the current social dynamic. Owing to the residential complex's uniqueness and interconnectedness with the city centre and surrounding countryside, it would be highly appropriate to preserve the original concept and the specific atmosphere of the district. This is possible only if the two opposite interests are kept in balance. The public interest, which is represented by the municipal council and experts, and the private interest, which is represented by residents and their needs.
ABSTRAKT: Historická dynamika vztahu soukromého a veřejného prostoru v České republice prochází od roku 1989 významnou proměnou, která reaguje na transformaci celé české společnosti v ekonomické, sociální a kulturní oblasti. Příspěvek se zabývá vztahem soukromého a veřejného prostoru ve zlínské čtvrti Letná. Celá čtvrť vznikala z konceptu zahradního města a nabízí zajímavý příklad historického vývoje rezidenčního typu zástavby. Prvotní baťovská funkce čtvrti, která vycházela z určitého typu společnosti a životního stylu obyvatel, byla překryta socialistickou funkcí čtvrti ve společnosti s centrálně plánovanou ekonomikou a odlišným životním stylem, a konečně třetí pozdně kapitalistická funkce čtvrti reaguje na současnou dynamiku společnosti. Jedinečnost celého komplexu, provázanost s celkovým okolím města si zasluhuje udržet původní koncept a zachovat atmosféru čtvrti. Aby k tomu mohlo dojít, musí se vyvážit dva protikladné zájmy: zájem veřejný, reprezentovaný městem, odborníky a zájem soukromý, obyvatel a jejich potřeb.
Příspěvek je stručným shrnutím stejnojmenné diplomové práce autorky, která byla obhájena na Katedře aplikované geoinformatiky a územního plánování Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v červnu minulého roku. Vedoucím práce byl prof. Ing. arch. Karel Maier, Csc. 1
18
1 Dynamika vztahů soukromého a veřejného Genealogie pojmů veřejné a soukromé sahá hluboko do minulosti. Tyto pojmy mají původ v řeckém myšlení, v řeckém potažmo římském politickém životě. Jejich původní význam a smysl prošel velkou proměnou v novověku, s rozvojem kapitalistického výrobního způsobu. [1] Jak Arendtová,2 tak Habermas3 se dovolávají konceptu veřejného prostoru řecké polis, což se nám zdá nostalgickým pohledem do minulosti, který zapomíná, že společnost prošla radikální proměnou – z tradiční k moderní společnosti. Podobnou transformací prostoru prochází i pojmy vlastnictví a majetek. Vlastnictví, ve smyslu jak ho chápeme dnes, je společně s ekonomikou a politikou městotvorným činitelem. A od specifického vztahu mezi privátním a veřejným vlastníkem na zájmové lokalitě se pravděpodobně bude vyvíjet i budoucnost čtvrti Letná. 2 Charakteristika lokality Čtvrť Letná má jedinečnou historii spjatou s explozivní stavební činností Baťových závodů a v současnosti tvoří nejstarší reliktní plochu městské památkové zóny. Současným problémem lokality je nevyjasněný vztah mezi soukromým vlastnictvím domů a městským vlastnictvím přiléhajících pozemků, které vzniklo postupnou privatizací domků v 90. letech 20. století. Příspěvek se snaží postihnout střet představ o kvalitním využití zelených ploch současných obyvatel typizovaných domů ve čtvrti Letná s podmínkami vlastníka ploch – Statutární město Zlín. Z tohoto důvodu se hlavní část výzkumu soustředila na zelené plochy čtvrti a na specifické postavení obyvatel, jež je výsledkem transformačních procesů minulosti.
3 Výzkum Na lokalitě byl proveden sociologický a terénní výzkum aktuálního stavu. 3.1 Sociologické šetření 3.1.1 Metodika Použitá kvalitativní sociologická metoda hloubkových polostrukturovaných rozhovorů ukázala, jak sami obyvatelé čtvrti Letná vnímají své okolí. Výzkum probíhal ve dnech 5. 2. – 11. 2. 2011. Vztah soukromého a veřejného byl pro svoji abstraktnost či akademičnost zkoumán nepřímo. Pro rozhovory se vymezily tyto oblasti: sousedství, infrastruktura, bezpečí, zahrádky a magistrát. 2
K filozoficko-politické dimenzi pojmů viz Arendtová [1]. K tématu strukturální proměny moderní společnosti, ke genezi veřejného mínění a občanské společnosti viz Habermas [3]. V této knize najdeme též sociologickou analýzu vztahu veřejného a soukromého. 3
19
Z tabulky č. 1 je patrné věkové zastoupení, vzdělání a doba, která charakterizuje, jak dlouho komunikační partneři na Letné bydlí.
Pohlaví Vzdělání
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
m
ž
ž
ž
m
m
ž
ž
ž
m
m
ž
m
ž
ž
ž
m
vš
z
z
vš
vš
sš
z
vš
vš
sš
vš
z
vš
sš
sš m
sš m
sš m
Věk
31
28
84
72
31
46
38
45
77
48
50
58
65
40
41
69
75
Letná/r.
4
3
59
72
½
28
19
24
52
12
29
37
67
5
14
69
49
tab. 1 – Struktura vzorku Pozn.: sš m – středoškolské vzdělání s maturitou, sš – středoškolské vzdělání bez maturity, m – muž, ž – žena, Letná/r. – počet let strávených na Letné.
Průměrný věk: 53 let. Průměrná délka bydlení na Letné: 32 let. 3.1.1 Interpretace rozhovorů Hlavní část hloubkového rozhovoru se orientovala na tři propojené pojmy tvořící trojúhelník závislosti: sousedství – zahrádka – volný čas. Tyto pojmy utvářejí mapu soukromého prostoru pro obyvatele naší oblasti. Sousedství vyjadřuje prodlouženou a dialogickou dimenzi soukromého prostoru na Letné. Zahrádky/zahrady jsou zhmotněným poloveřejným prostorem, neboť zůstávají ve vlastnictví města a jako takové jsou veřejné, na druhou stanu jsou pronajaté na dobu neurčitou majiteli domku a jako takové jsou soukromé. Tato ambivalentnost se projevuje v zacházení se zahradou a je zdrojem reálných i potenciálních konfliktů. A konečně volný čas je kvalitou prostoru, v němž se odbývá soukromý až intimní život lidí na Letné. Vyvážený vztah komponent je podmínkou spokojeného života na Letné. Zahrádka je fyzickým podkladem pro sousedské setkávání, stejně jako pro symbolické oddělení a spolu s blízkostí lesa tvoří jádro spokojenosti Letňáků. Jak trávíte volný čas? Paní Jana odpovídá, „…přes léto na zahrádce, ryju a všechno, potkám se tam se sousedkami, k sobě do bytu na návštěvy nechodíme, nebylo to zvykem, v létě si sednem na lavičku, pod pergolu (…)“. Paní Růžena dodává: „Všude se dalo projít, všude se dalo jít, a teď se každý uzavře, ano a to mě strašně vadí, že každý má jenom to svoje…aj když děcko teď proletí někde, to jste neviděla tu hrůzu (…)“.
20
obr. 1 – Schéma zařazení jednotlivých témat rozhovorů
Obrázek č. 1 vyjadřuje ambivalentní povahu zahrádek. Dvojí status mezi soukromým a veřejným prostorem. Mezi fyzicky/právně veřejným, ale mentálně soukromým prostorem. Naznačené překrytí symbolizuje dvojí očekávání. Dodržování „zahrádkářských“ pravidel u sousedů a možnost vlastní realizace na vlastní zahrádce. Paní Růžena říká: „Právě teď sousedi tam postavili thuje a mají je, když tam bydleli ti předešlí sousedi, tak my jim to povolili, ale řekli jsme, že to musí mít jenom 1,6 m nanejvýš. Jenomže tento nový ten to má už přes tři metry, ty thuje. A nedomluvíme se s ním (…)“. Tyto tři pojmy mapující náš prostor soukromého trpí výše naznačenou nestabilitou - nejasnost hranic. V rozhovorech se nalézají doklady tohoto fenoménu. Nejasnost hranic vyvolává protikladné pnutí a procesy na Letné. Snaha lidí oplotit, vymezit „svůj“ pozemek a vyčlenit ho z veřejného prostoru symbolicky zvýrazňuje
21
individualizovanou potřebu současných obyvatel Letné. Jejich potřeby, životní styl, žebříček hodnot naráží na fyzické parametry Letné. Je pochopitelné, vzhledem ke struktuře vzorku, že lidé ve zralé dospělosti nebo důchodci žijící průměrně 30 let na Letné konfrontují minulost se současným stavem. Srovnávání minulosti a současnosti dodávalo dynamiku trojúhelníku sousedství – zahrádka – volný čas. Na této ose se ukazuje důležitý kontext našich úvah. Fungování v soukromé a veřejné sféře pro první generace obyvatel se odehrávalo v nově dosažené masové spotřebě. Ta umožňovala velkému množství lidí uspokojit své potřeby stejným způsobem. Stejně jako je učil Baťa v práci k určité formě produkce, stejně je učil spotřebnímu chování, ale i vedení domácnosti a trávení volné času. Tato všestranná organizovanost se zhmotnila do čtvrti Letná. Soudobá forma spotřeby, individualizovaný životní styl a pluralita způsobů obživy se dostaly do konfliktu s limity koncepce zakladatele a jeho architektů. Spotřeba i individualizovaný životní styl se snaží vyjádřit originálně a vymezit se vůči okolí. Úpravy zahrádek a domků slouží k reprezentaci vlastníka a uživatele. Standardizovaná masa dělníků se ve své spotřebě nijak nelišila. Současní obyvatelé se však chtějí odlišovat. 3.2 Terénní průzkum 3.2.1 Metodika Pozorování v rámci průzkumu lokality se zaměřovalo na výskyt bariér v průchodu kontinuálního otevřeného prostoru. Přítomnost plotů deklaruje střet mezi soukromým užíváním veřejného prostoru. Dále se zaznamenávaly nejmarkantnější zásahy do prostorotvorné jednoty přirozeného terénu a do něj citlivě zasazených jednotlivých zděných staveb. Úpravám fasády, jako de facto hranice mezi soukromým a veřejným prostorem je věnována menší pozornost, protože se týkají povětšinou výlučně stavebních úprav domů a ty jako takové nebyly předmětem tohoto výzkumu. Hlavní zásady MPZ se svým rozsahem týkají exteriéru budov a jejich vnějšího pláště, zjištěný aktuální stav v terénu byl proto konfrontován s doporučeními pro zachování jednotlivých hodnot památkově chráněného území. Druhá pozorovací linie byla zaměřena na venkovní aktivity v rámci veřejného prostoru na Letné.4 Zda se sousedské kontakty a různé formy společenských aktivit rozvíjí za hranice povrchnosti, by nám mohla potvrdit intenzita a skladba lidských
4
Veřejným prostorem jsou zde míněny zahrádky přináležící jednotlivým domům. Označení veřejný vyplývá z podstaty vlastníka pozemků, kterým je Statutární město Zlín. Gehl ex. Newman uvádí posloupnost hierarchických systémů společných prostor následovně: od privátního, který zastupuje obývací pokoj, přes poloprivátní, poloveřejný až k veřejnému prostoru města – radničnímu náměstí. [2] Podle tohoto členění by zahrádkám příslušelo pojmenování spíše polosoukromé, nicméně pro zvýraznění kontrastu mezi soukromým a veřejným, jakožto tématu tohoto příspěvku bude ponecháno označení veřejné.
22
činností ve venkovních veřejných prostorech. Zjednodušeně lze uvézt, že čím více času lidé tráví venku, tím častěji se setkávají a tím více spolu hovoří. Terénní průzkum, zaměřený na výše uvedené aspekty, probíhal soustavně od října 2010 do dubna 2011 formou pozorování aktuálního stavu a pořizování vhodné fotodokumentace. 3.2.1 Zjištění Výsledkem terénního průzkumu je zaznamenání praktických ukázek přetváření polosoukromého prostoru na pseudosoukromý. Konkrétně se jednalo o následující výčet témat: oplocení, porovnání přístupu na pozemek, zaterasení cesty, terénní a sadové úpravy, budování velkých zpevněných ploch, přítomnost doplňkových staveb a nedostatky technické infrastruktury. Pro konkrétní představu slouží následující příklad. V publikaci 100 rad pro rekonstrukce, opravy a úpravy baťovských domků5 se mimo jiné uvádí tolerovaná výška plotu 90 cm, a to pouze živého plotu tvořeného stříhanou zelení. Skutečný stav je mnohem jiný. [4] (obr. č. 2 a 3) Ze záznamu aktuálního stavu veřejných, poloveřejných i poloprivátních ploch na Letné je patrné velké množství problémů vyplývajících ponejvíce z nevyjasněných majetkových vztahů a jasně vymezených práv majitele a povinností uživatele pozemků.
obr. 2 – Ul. Buková, důkladně provedená bariéra v průhledu i průchodu
Snahy památkové ochrany o zachování vztahu objektu vůči prostředí jsou uvedeny v publikaci 100 rad pro rekonstrukce, opravy a úpravy baťovských domků vydané Magistrátem města Zlína v roce 2006. Tento soubor rad, doporučení a návrhů však již není aktuální, aktuální verze textu Hlavní zásady památkové péče pro územní a stavební řízení v Městské památkové zóně Zlín pro rodinné domky [7] je uveřejněna na webových stránkách magistrátu města v sekci Oddělení urbanismu a architektů. 5
23
obr. 3 – Rozdíl mezi optickou bariérou přerostlé zeleně a ponecháním pozemku bez plotů
4 Scénáře budoucího vývoje čtvrti 1) Privatizování ploch v okolí domků, které jsou dosud v majetku města. V současnosti může město přijít s lukrativní nabídkou osobního vlastnictví zahrádek v okolí domků, s jasně definovanými podmínkami užívání pozemku. Současná nedůsledná kontrola uplatňování zásad MPZ pro činnosti spojené s užíváním pozemku by mohla vést ke ztrátě zájmu potenciálních kupců o nabízené pozemky. Neboli nynější uživatelé pozemků si je dokonale přivlastňují se všemi podobami, které k vymezování vlastnictví patří. Po dokončení pomyslné privatizace pozemků v majetku města nebudou mít uživatelé těchto pozemků zájem o jejich vlastnictví. 2) Ponechání ploch v majetku města, ale s důsledným uplatňováním podmínek jejich užívání a v případě nedodržení okamžitá náhrada a sankcionování. Nikdo z komunikačních partnerů v sociologickém šetření se nesetkal s případem důsledného postihu necitlivého zásahu proti hlavním zásadám MPZ. Památková ochrana kulturního dědictví ČR je vymezená zákonem č. 20/1987 Sb. a vlastník chráněné památky by měl z obecného zájmu převzít zodpovědnost za její uchování. [6] Důsledné nastolení pravidel využívání ploch v majetku města s jasnou hierarchickou organizací prostoru obytné čtvrti by mělo jistě pozitivní vliv i na kvalitu života tamějších obyvatel. Letná má potenciál udržet ve městě část obyvatel, která by směřovala na předměstí nebo zcela mimo město. 3) Ponechání současného stavu. Tato varianta by postupem času přinesla velmi vážný problém a mnohem náročněji řešitelný, než by se mohl zdát dnes. Současná postupná obměna obyvatel Letné bude mít za následek narůstání konfliktů, jejichž příčinou budou neshody v uplatňování starých, zažitých pravidel. Postupně odchází staří usedlíci, kteří byli navyklí na dodržování baťovského řádu. Nově příchozím obyvatelům chybí zodpovědnost za dodržování předpisů.
24
5 Závěr Vztah soukromého a veřejného je pro obyvatele Letné zdrojem nejistot a konfliktů. Obyvatelé nejsou motivováni k rozvoji veřejného prostoru. Nejistý statut zahrádek působí negativně na kvalitu sousedských vztahů, nicméně udržuje relativně sjednocený prostor. Letná by mohla být příkladem třetí cesty mezi pouze veřejným a soukromým vlastnictvím. Zóna poloveřejná či polosoukromá působí jako citlivý sociální ukazatel ekonomických a kulturních vztahů dané lokality. Rozhodující první krok bude na majiteli převažujícího množství ploch exteriéru obytné čtvrti. Statutární město Zlín, jejich majitel bude muset přistoupit ke specifickému řešení, k němuž sice nabádá i program regenerace MPZ, ale ve strategickém plánu na následné období 2011 - 2015 se žádným, ve spojitosti s obytnými čtvrtěmi MPZ, nezabývá. [5] Kýžený efekt nepřinese ani očekávaný regulační plán, který je ve fázi návrhu. Nevyřeší již vzniklé zásahy do baťovských domků a okolních zahrad.
LITERATURA: [1] ARENDTOVÁ, H.: Vita activa, OIKOYMENH, 2009, strana 88, ISBN 978-807298-413-8. [2] GEHL, J.: Život mezi budovami, Užívání veřejných prostranství, Nadace Partnerství, 2000, strana 61, ISBN 80-85834-79-0. [3] HABERMAS, J.: Strukturální přeměna veřejnosti, Filosofia, 2000, ISBN 807007-134-6. [4] NOVÁ, D., NOŽKOVÁ, A., ŽÁKOVSKÁ, P., MUSELÍKOVÁ, B., PEŠATOVÁ, K.: 100 rad pro rekonstrukce, opravy a úpravy baťovského bydlení, Magistrát města Zlína, 2006, strana 16. [5] VŠETEČKOVÁ, A., VŠETEČKA, P., ČERMÁKOVÁ, M.:Strategický plán pro regeneraci městské památkové zóny Zlín na období 2011 - 2015, TRANSAT architekti, 2010. [6] Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. [7] Webová stránka Magistrátu města Zlína http://www.zlin.eu/page/84383.hlavnizasady-pamatkove-pece-v-mpz/ (on-line 30.4.2012).
25
