ČESKÁ ASOCIACE ŠKOLNÍCH METODIKŮ PREVENCE
SOUHRNNÁ ZPRÁVA PRO ŠKOLU Identifikace rizikových oblastí u dospívajících
Název školy: Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem Školní rok: 2015/2016 Počet tříd: 10 Počet respondentů: 245 - dívek: 137 - chlapců: 108
1. Základní informace o dotazníku 2. Souhrnné výsledky školy 3. Souhrnné výsledky tříd 4. Přehled otázek 5. Návrh řešení problémů v rizikových oblastech
Základní informace o skríningovém dotazníku pro dospívající Skríningový dotazník pro dospívající identifikující rizikové oblasti vznikl na základČ dotazníku vytvoĜeného R. E. Tarterem „The Drug Use Screening Inventory“ (DUSI). Autory þeské verze dotazníku jsou MUDr. Karel Nešpor, CSc., PhDr. Ladislav Csémy a Doc. MUDr. Hana Provazníková, CSc. Cílem dotazníku je identifikace problémových oblastí života dospívajícího a posouzení závažnosti tČchto problémĤ. Dotazník slouží pro krátké a efektivní posouzení aktuálních problémĤ. Tyto problémy se vČtšinou projevují maladaptivním chováním a narušením každodenního fungování dospívajícího. Na identifikaci tČchto problémĤ je zamČĜeno 10 oblastí, do kterých je dotazník rozdČlen (v námi nabízeném dotazníkovém šetĜení jsme vynechali oblast pracovní adaptace, která je pro školy nevýznamná). Oblasti zamČĜení 1. oblast: Volný þas Za volný þas je považován þas, v nČmž jedinec svobodnČ na základČ svých zájmĤ, nálad a pocitĤ, volí svou þinnost. V žádném dalším životním období není jedinec schopen zajímat se o tak široké spektrum zájmových aktivit jako v dČtství a dospívání. Souþasný vývoj volnoþasových aktivit dČtí a mládeže není pĜíliš pozitivní. Prohlubuje se spíše pasivita, konzumnost a nenároþnost aktivit. Snižuje se i jejich frekvence. Dominantními médii se staly televize a internet, které jsou tČžištČm volného þasu dČtí a mládeže. Na pĜedním místČ ve volném þase mládeže je poslech reprodukované hudby, návštČvy restauraþních zaĜízení a nicnedČlání. Kvalitní náplní pro volný þas se samozĜejmČ nevyĜeší všechno, ale když má dospívající nabídku pestrou a má šanci, že v nČþem z toho bude úspČšný, zmenšuje se pravdČpodobnost, že nČco zniþí, že nČkoho zmlátí, že se opije nebo že sáhne po drogách. A nebo je alespoĖ pravdČpodobnost o hodnČ menší. Cílem otázek v první oblasti, která se zabývá volným þasem, je zjistit, jakým zpĤsobem dospívající tráví svĤj volný þas. Respondenti odpovídali napĜ. na otázky: „Sportuješ nebo cviþíš ménČ nežli vrstevníci?; Trávíš volný þas vČtšinou tím, že se jen tak touláš s pĜáteli?; Trávíš vČtšinu volného þasu sám (sama)?; Jsi spokojený(á) s tím, jak trávíš volný þas?; Unavíš se rychle pĜi námaze?“ apod. 2. oblast: Chování Cílem oblasti je odhalit u dospívajících možné poruchy chování ve spoleþnosti svých vrstevníkĤ, ve škole a doma. ýím vyšší je problémový index (procento problémových odpovČdí), tím jsou dospívající náchylnČjší k rizikovému chování. K rizikovým faktorĤm sledovaného období patĜí prudký tČlesný rĤst, nové hormonální pomČry, zmČny imunitního systému a radikální zmČna ve zpĤsobu života. V dospívání by mČl organismus dozrát pro nároky dospČlosti, a to v oblasti tČlesné, citové, intelektuální a sociální. Dospívající si potĜebuje v krátké dobČ vytvoĜit vlastní identitu a stupnici hodnot, vybrat si povolání a pĜipravit se na nČ, oprostit se postupnČ od rodiny a vytvoĜit si správný vztah k druhému pohlaví. V dospívání dochází ke krizi autority, a to jak rodiþovské, tak napĜ. i uþitelské. Rizikové chování v dospívání je tvoĜeno zhruba tĜemi okruhy. Jsou to negativní jevy v psychosociální oblasti, poruchy sexuálního zdraví a toxikomanie. Respondenti odpovídali v oblasti chování na otázky typu: „ýasto prosazuješ své názory za každou cenu, tĜeba i nevhodnČ?; ýasto zdĤrazĖuješ, že jsi lepší než druzí?; ýasto kĜiþíš?; Míváš špatnou náladu?“ 3. oblast: Zdravotní stav Cílem tĜetí oblasti je získat informace o zdravotním stavu dospívajících, zda-li nemají nČjaké zdravotní potíže, které by mohly znamenat urþitá rizika v dané oblasti. Zvýšené procento naznaþuje, že dospívající mají pravdČpodobnČ nČjaké zdravotní obtíže. Ty mohou souviset napĜíklad s užíváním návykových látek. Ve tĜetí oblasti byly použity napĜíklad otázky: „Chodíš na pravidelné lékaĜské kontroly kvĤli nČjaké nemoci?; Trpíš nespavostí nebo naopak spíš nadmČrnČ?“
4. oblast: Duševní zdraví Duševní problémy nejþastČji souvisí s rodinným systémem. Na duševní zdraví dospívajících mĤže mít vliv i školní prostĜedí. NadmČrný anebo pĜíliš dlouho trvající stres, velká zátČž, neúspČch ve škole, rozpory s vrstevníky apod. mohou u dospívajících zpĤsobit duševní problémy. PĜíklad otázek: „Pereš se nebo se hádáš þastČji než tví vrstevníci?; ObtížnČ se soustĜećuješ?“ 5. oblast: Sociální zdatnost Sociální zdatnost mĤže být charakterizována napĜ. úspČšným naplĖováním sociálních rolí, akceptováním a dodržováním sociálních norem, sdílením a pĜedáváním hodnot dané spoleþnosti a kultury a v neposlední ĜadČ pĜimČĜeným souborem sociálních dovedností a znalostí (komunikaþních, pracovních apod.). K sociální zdatnosti patĜí i schopnost spolupráce, pomoci a obČti (prosociální chování). Delší drogová kariéra, zejména pokud zaþala v mladším vČku, je obvykle spojena se zabrzdČním nebo deformací sociálního zrání. OdpovČdi na otázky v oblasti sociální zdatnost mohou být nČkdy zkreslené, protože dospívající vidí svĤj vztah nebo postavení mezi vrstevníky zbyteþnČ dramaticky. Cílem otázek v páté oblasti je u dospívajících zjistit jejich pocity ve spoleþnosti a mezi vrstevníky, zda-li dokáží obhájit svĤj názor nebo hájit své zájmy. NapĜíklad otázky: „Jsi mezi vrstevníky oblíbený(á)?; Je pro tebe tČžké nacházet ve skupinČ neznámých lidí pĜátele?; Baví tČ spíše spoleþnost starších než spoleþnost vrstevníkĤ?; DČlá ti tČžkosti odmítat druhým?; Bojíš se hájit vlastní zájmy?; DČlá ti tČžkosti hájit svĤj názor?“ apod. 6. oblast: Rodinný systém Cílem šesté oblasti, která se zamČĜuje na rodinu, je posoudit rodinné vztahy, funkþnost rodiny a pocity dospívajících v rodinČ. Respondenti v šesté oblasti skríningového dotazníku odpovídali napĜíklad na dotazy: „Stalo se, že nČkdo z užší rodiny (matka, otec, bratr nebo sestra) si vzal marihuanu, kokain, heroin nebo pervitin?; ýasto se s rodiþi nebo pČstouny hádáš a pĜi tom na sebe kĜiþíte?; Bývá rodina zĜídka pohromadČ?“. Pokud respondent nebyl poslední rok s rodinou ve styku a nemá o ní zprávy, odpovídá za pĜedchozí období. Jestliže není možné ani to, mĤže oblast rodinný systém vynechat. 7. oblast: Škola Cílem sedmé oblasti je zjistit u dospívajících pĜíþiny jejich problémĤ ve škole. NadprĤmČrný problémový index ve sledované oblasti mĤže znamenat problémy ve škole zpĤsobené napĜíklad: špatnými podmínkami doma pro pĜípravu, poruchami pozornosti a soustĜedČní, rodinnými problémy nebo vztahovými problémy ve škole. NapĜíklad otázka: „Cítíš se ve škole fyzicky ohrožován(a)?“. Respondenti dále odpovídali na dotazy typu: „Máš školu docela rád(a)?; TČžko se ve škole nebo pĜi uþení soustĜećuješ?; Cítíš se ve škole podráždČný(á) a rozrušený(á)?; Nudíš se ve škole?; Propadl(a) jsi v nČkterém roþníku?; MČl(a) jsi nČkdy ve škole problémy kvĤli alkoholu nebo drogám?“ apod. Hodnota problémového indexu pomĤže odhalit, zda-li jsou uþitelé dospívajícími vnímáni jako nepĜátelští nebo lhostejní, s žáky þi studenty nespolupracují, zdĤrazĖují pouze jejich nedostatky, selhávající a problémoví žáci jsou zesmČšĖováni a ponižováni, ve škole vládne odcizená atmosféra postrádající nabídku pozitivních hodnot nebo naopak škola prosazuje rozumná a pĜimČĜená pravidla, pro selhávající a problémové žáky hledá škola pozitivní alternativy i cesty, jak jim pomoci a chránit jejich sebevČdomí, uþitelé jsou vnímáni jako ti, kdo pomáhají, dávají, peþují, pomáhají rozvoji žákĤ, dobĜe s nimi komunikují a spolupracují, dokáží rozpoznat jejich pozitivní možnosti. 8. oblast: Vztahy s vrstevníky Pro dospívající je velmi dĤležitá skupina vrstevníkĤ, která jim mĤže pomoci se alkoholu a drogám vyhnout, nebo naopak pĜedstavuje nebezpeþí. DospČlý se mĤže nabízet jako zdroj informací, zároveĖ by ale mČl povzbuzovat k samostatnosti a sebedĤvČĜe. MČl by poþítat s tím, že dospívající se nespokojí s pĜijetím informace, ale budou chtít diskutovat. Prevence v této skupinČ je zásadnČ dĤležitá, protože bývá zvlášĢ ohrožena. Zneužívání alkoholu nebo drog v dospívání mĤže vést k rychlému vytvoĜení návyku a tomu je tĜeba pĜedcházet.
Cílem osmé oblasti je u dospívajících zjistit, zda-li mají sklony zaþlenit se do rizikové party, napĜíklad otázka þ.11: „PatĜíš do party, která se zabývá nČþím nezákonným?“ nebo zda-li mají dospívající dostateþnou síĢ sociálních vztahĤ, napĜíklad otázky þ.13: „Máš dobrého pĜítele nebo pĜítelkyni, kterým se dá svČĜit?“ a 14: „V porovnání s vrstevníky máš málo pĜátel?“. 9. oblast: Návykové látky Devátá oblast je rozdČlena na dvČ þásti. Cílem první (9A) je zjistit u dospívajících jejich vztah k alkoholu, drogám nebo hazardní hĜe, napĜíklad dotaz: „Cítil(a) jsi nČkdy silné pĜání nebo touhu po alkoholu, jiných drogách nebo hazardní hĜe?“, míru závislosti na návykových látkách, napĜíklad dotazy typu: „Stalo se ti nČkdy, že jsi musel(a) zvyšovat množství alkoholu nebo drog, abys dosáhl(a) úþinku, ke kterému ti dĜíve staþilo menší množství?; MČl(a) jsi nČkdy pocit, že jsi na alkoholu, drogách nebo hazardní hĜe závislý(á)?“. Chování dospívajících pod vlivem návykové látky zase zjišĢují dotazy, napĜíklad: „Ublížil(a) jsi nČkdy nČkomu (i nechtČnČ) pod vlivem drog nebo alkoholu?; Pohádal(a) ses vážnČ pod vlivem alkoholu nebo drog s pĜáteli nebo s nČkým z rodiny?“. Druhá þást deváté oblasti (9B) zjišĢuje þetnost užití návykových látek, resp. hraní hazardních her, v posledních 30 dnech nebo dĜíve. Na každou otázku mohl respondent odpovČdČt buć „souhlasí“, nebo „nesouhlasí“. Otázky v dotazníku jsou konstruovány tak, že problémová odpovČć (tj. u vČtšiny otázek v dotazníku odpovČć souhlasná) respondenta znamená zvýšení problémového indexu dané oblasti. Jinými slovy, þím je problémový index v urþité oblasti vyšší, tím více problémĤ v ní mohou respondenti mít. Problémový index se vyjadĜuje v procentech (0% = minimum – 100% = maximum), jako podíl problémových odpovČdí z celkového poþtu odpovČdí v konkrétní oblasti. Souþástí vyhodnocení je i výpoþet celkového problémového indexu, který se poþítá jako prĤmČrná hodnota z problémových indexĤ jednotlivých oblastí (0% = minimum – 100% = maximum). Celkový problémový index umožĖuje odhadnout závažnost stavu tĜídy, respektive všech respondentĤ v rámci školy. Na závČry dotazníku pak mĤže navázat cílená intervence nebo další odborné vyšetĜení. Obrovskou výhodou dotazníku je, že identifikuje nejen problémové oblasti, ale i oblasti, kde jsou dospívající pomČrnČ úspČšní (oblasti s relativnČ nízkým problémovým indexem). Z nich mohou dospívající þerpat sebedĤvČru a je tĜeba je chránit pĜed negativními vlivy. Na relativnČ zdravé oblasti pak mĤže pedagog dospívající upozornit, aby posílil jejich sebedĤvČru a vyvážil ménČ pĜíznivá zjištČní. Dotazník lze také použít jako souþást posilování motivace ke zmČnČ. To, že si dospívající uvČdomí pĜíslušné problémy, mĤže napomoci pozitivní zmČnČ. NČkolik dĤležitých doporuþení pro vaši školu 1. ZamČĜte se na oblasti s nejvyšším problémovým indexem, tj. na oblasti s nejvyšším procentem problémových odpovČdí. Zamyslete se nad možnostmi intervence, které máte. 2. PĜi plánování intervence využijte relativnČ zdravé oblasti, kde je nejnižší problémový index (procento problémových odpovČdí). 3. Naplánujte intervenci. PĜi plánování intervence pĜihlížejte ke specifickým okolnostem a kombinacím rizikových faktorĤ. Prevence ve školním prostĜedí (doporuþená literatura) ýapek, R. TĜídní klima a školní klima. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 328 s. Galla, M. a kol. Jak ve škole vytvoĜit zdravČjší prostĜedí - PĜíruþka o efektivní školní drogové prevenci. 1. vyd. Praha: ÚĜad vlády ýeské republiky, 2005, 156 s. Miovský, M., Skácelová, L., Zapletalová, J., Novák, P. (Eds.). Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Sdružení SCAN, Univerzita Karlova v Praze & Togga, 2010, 253 s. Nešpor, K., Csémy, L., Pernicová, H. Zásady efektivní primární prevence. Praha: Sportpropag, 1999, 39 s.
Souhrn výsledků dotazníkového šetření: Škola Problémový index (%)
Přehled oblastí
Celkem
Dívky
Chlapci
Volný čas
27,3
26,5
28,3
Chování
34,0
31,8
36,9
Zdravotní stav
23,1
24,7
21,0
Celkový problémový index (%)
25,8
Duševní zdraví
32,7
34,6
30,3
Celkový problémový index - dívky (%)
25,3
Sociální zdatnost
28,9
31,4
25,7
Celkový problémový index - chlapci (%)
26,4
Rodinný systém
13,9
13,4
14,5
Škola
24,2
21,6
27,5
Vztahy s vrstevníky
33,9
32,6
35,5
Návykové látky-problémy (A)
14,0
11,3
17,4
Celkový problémový index
Problémový index 26,6 Návykové látky-problémy (A)
26,4
Vztahy s vrstevníky
26,2
Škola 26,0
Rodinný systém Sociální zdatnost
25,8
Duševní zdraví
25,6
Zdravotní stav
25,4
Chování 25,2 Volný čas 0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
30,0
35,0
40,0
25,0 24,8
Chlapci
Dívky
Celkem
Celkem
Dívky
Chlapci
Návykové látky - problémy (B) - výskyt návykového chování v posledních 30 dnech (%)
Dívky
Chlapci
Dívky
Chlapci
Dívky
Chlapci
Celkem
Dívky
Chlapci
33,9
32,8
35,2
26,1
33,6
16,7
19,2
22,6
14,8
6,1
2,9
10,2
8,6
3,6
14,8
6,1
4,4
8,3
68,2
70,1
65,7
9,4
13,1
4,6
3,7
2,9
4,6
2,9
0,7
5,6
10,2
6,6
14,8
5,7
6,6
4,6
Marihuana nebo hašiš
84,5
88,3
79,6
3,3
1,5
5,6
3,7
2,2
5,6
0,4
0,0
0,9
2,4
1,5
3,7
5,7
6,6
4,6
Celkem
Celkem
Alkohol včetně piva Tabák
Přehled návykových látek
Celkem
Chlapci
Ne v posledních 30 dnech, ale dříve
Dívky
Více než 20x
Celkem
10-20x
Chlapci
3-9x
Dívky
1-2x
Celkem
Ani 1x
Pervitin, efedrin, amfetamin
95,1
98,5
90,7
1,6
0,0
3,7
0,4
0,7
0,0
0,8
0,0
1,9
1,2
0,7
1,9
0,8
0,0
1,9
LSD (tripy), MDMA (extáze) a jiné halucinogeny
94,7
98,5
89,8
0,8
0,7
0,9
0,8
0,0
1,9
0,4
0,0
0,9
1,6
0,7
2,8
1,6
0,0
3,7
Tlumivé látky a léky na spaní
86,5
88,3
84,3
4,5
5,1
3,7
0,8
0,7
0,9
3,3
2,2
4,6
2,4
2,2
2,8
2,4
1,5
3,7
Léky proti bolestem
47,3
34,3
63,9
29,0
38,7
16,7
8,6
12,4
3,7
3,3
4,4
1,9
5,7
5,1
6,5
6,1
5,1
7,4
Opiáty (heroin, braun, kodein)
93,9
97,1
89,8
0,4
0,7
0,0
0,8
0,7
0,9
0,8
0,0
1,9
3,3
1,5
5,6
0,8
0,0
1,9
Těkavé látky (čichání)
94,3
97,8
89,8
2,0
1,5
2,8
0,0
0,0
0,0
0,4
0,7
0,0
2,4
0,0
5,6
0,8
0,0
1,9
Kokain
95,1
99,3
89,8
0,8
0,0
1,9
1,6
0,0
3,7
0,0
0,0
0,0
1,2
0,7
1,9
1,2
0,0
2,8
Hazardní hra (sázky, automaty, karty o peníze a podobně)
87,8
92,7
81,5
4,9
4,4
5,6
0,8
0,7
0,9
0,4
0,0
0,9
2,9
0,7
5,6
3,3
1,5
5,6
Výskyt návykového chování v posledních 30 dnech - celkem Hazardní hra (sázky, automaty, karty o peníze a podobně) Kokain Těkavé látky (čichání) Opiáty (heroin, braun, kodein) Léky proti bolestem Tlumivé látky a léky na spaní LSD (tripy), MDMA (extáze) a jiné halucinogeny Pervitin, efedrin, amfetamin Marihuana nebo hašiš Tabák Alkohol včetně piva 0,0 Ani 1x
1-2x
3-9x
20,0 10-20x
Více než 20x
40,0
60,0
80,0
Ne v posledních 30 dnech, ale dříve
Problémový index - čím je problémový index v určité oblasti vyšší, tím více problémů v ní mohou respondenti mít Celkový problémový index - umožňuje odhadnout závažnost stavu všech respondentů v rámci školy
100,0
120,0
