Souhrnná zpráva 2009

Souhrnná zpráva

2009

Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 www.eagri.cz, email: [email protected] ISBN 978-80-7084-935-4 Vyrobil: MS Polygrafie s.r.o.

Souhrnná zpráva

2009

s o u h r n n á z p r áva 2 0 0 9


Úvodní slovo

Vážení přátelé, rok 2009 nebyl jednoduchý pro žádného podnikatele, a tedy ani pro zemědělce. V České republice, stejně jako v Evropské unii a vlastně na celém světě, se plně projevila hospodářská recese. Z hlediska ekonomického růstu byla situace nejhorší od roku 1993. Hrubý domácí produkt poklesl, stoupla nezaměstnanost. S těžkostmi bojovaly všechny sektory. Nepříznivé okolnosti se promítly i do zemědělství, které se podílelo na celkové tvorbě hrubého domácího produktu 1,65 %, zatímco v roce 2008 to bylo 1,93%. Ani vývoj cen zemědělských výrobků nebyl dobrý. Ve srovnání s předešlým rokem poklesly o 24,8 %. To je nejhorší bilance od roku 1993. V roce 2009 se nadále projevovaly některé nepříznivé trendy z minulých let. Klesaly stavy chovného skotu a hlavně prasat. Produkce vajec byla ve srovnání s předešlým rokem také nižší. Trh s mlékem poklesl, české mlékárny ho nakupovaly méně. Přetlak nabídky na evropském trhu vedl ke ztížení podmínek pro odbyt tuzemských mlékárenských výrobků na domácím i zahraničním trhu. Agrární zahraniční obchod stagnoval. Poprvé od vstupu do Evropské unie zaznamenala Česká republika meziroční pokles hodnoty vývozu, zatímco dovoz vzrostl. Oživení, které registrujeme v poslední době, ale ukazuje, že největším problémem roku 2009 byla právě ekonomická recese. Příští rok tak s největší pravděpodobností budeme číst pozitivnější čísla a statistické údaje a já budu moci psát pozitivnější úvodník. Jsou ale i čísla, která vyznívají dobře i za rok 2009. Statistiky například potvrzují, že stále více Čechů se zajímá o ekologické zemědělství a biopotraviny. V roce 2009 vzrostla výměra ekologicky obhospodařovaných ploch. Také přibylo zemědělců, kteří se rozhodli, že se budou o svá pole starat ekologicky.

Cílem vlády, ministerstva i cílem mým je udržet a rozvíjet moderní a konkurenceschopné zemědělství, zdravé životní prostředí a sebevědomý venkov. Proto Ministerstvo zemědělství podpořilo stovky výzkumných a vývojových projektů. Vzdělávacími akcemi, které zorganizovalo a zaplatilo ministerstvo, prošlo téměř dvacet tisíc lidí. Oproti roku 2008 tak jejich počet stoupl skoro o pět tisíc. Pozitivní a negativní trendy se budou v zemědělství vždy prolínat. Jinak to v oboru, který je závislý na mezinárodní situaci, obchodu i na rozmarech počasí, ani není možné. Důležité je, aby se český zemědělec mohl plně věnovat péči o pole, zvířata, rybníky a lesy, produkovat potraviny i veřejné statky. Pomáhat mu v tom je pravým posláním vedení resortu. Myšlenka možnosti ovlivňovat ceny, situaci na trhu a celkovou ekonomickou kondici státu je ale téměř stejně iluzorní, jako schopnosti ovlivnit počasí. Zbývající prostor například odstraňování zbytečné byrokratické zátěže, propagace výrobků českých zemědělců nebo důrazu na správné hospodaření, a tím ochranu půdy i krajiny, ale dává přeci jen dost účinných nástrojů k tomu, aby se v příštích letech české zemědělství mohlo dívat na rok 2009 jen jako na přechodný výkyv, příležitost nabrat dech a naplno se rozjet.

Ing. Ivan Fuksa ministr zemědělství

3

Zemědělství 2009

Zemědělství 2009

Zemědělství 2009

Souhrn ke zprávě o stavu zemědělství ČR Národní hospodářství ČR a pozice agrárního sektoru V roce 2009 postihla ČR hospodářská recese a tento rok byl z hlediska ekonomického růstu nejhorší od roku 1993. HDP v průběhu roku poklesl a meziroční pokles ve stálých cenách činil 4,2 %, po očištění o sezonní vlivy činil 4,1 %. Pokles HDP v ČR přibližně odpovídal průměrnému poklesu v EU 27 i v eurozóně (16 států). Podíl zemědělství na výdajích státního rozpočtu se v roce 2009 zvýšil o 0,5 p. b. na 4,3 %. Výdaje státu do odvětví zemědělství vzrostly meziročně o 22,1 %.

Obecná míra nezaměstnanosti se v roce 2009 zvýšila na 6,7 % a byla o 2,3 p. b. vyšší než v roce 2008. Průměrná míra nezaměstnanosti přesto zůstává v ČR nižší než průměr všech členských států EU (8,9 %), i států eurozóny (9,4 %).

Podpory agrárního sektoru a venkova

Odvětví zemědělství se podle statistiky národních účtů podílelo v roce 2009 na celkové tvorbě HPH v základních b. c. 1,65 %, což představuje meziroční pokles o 0,28 p. b. V případě potravinářského průmyslu došlo ke zvýšení tohoto podílu o 0,19 p. b. na 2,72 %.

Podpory v rámci politiky rozvoje venkova Program rozvoje venkova (PRV) na období 2007‑2013 umožňuje čerpání prostředků pro zemědělství a venkov z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Celková částka přidělených prostředků z EAFRD je přibližně 2,8 mld. €, což spolu s příspěvkem ze státního rozpočtu ČR představuje na celé sedmileté období částku zhruba 3,6 mld. €.

Vývoj cen zemědělských výrobců byl v roce 2009 velmi nepříznivý. Meziroční pokles činil v průměru 24,8 %, což představuje největší pokles zaznamenaný od roku 1993. V odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu došlo v roce 2009 k meziročnímu poklesu počtu zaměstnanců o 5,1 %. Současně však došlo k mírnému nárůstu podílu zaměstnanců odvětví na celkovém počtu zaměstnanců, což bylo způsobeno výraznějším snížením celkového počtu zaměstnanců (-5,9 %). Zemědělství je nadále charakterizováno mzdovou disparitou a zaostává v úrovni průměrných mezd za průměrem ČR (v roce 2009 pokles na úroveň 73,1 %). Růst nominální mzdy v zemědělství na přepočtené pracovníky činil 0,2 % a byl o 3,8 p. b. nižší než průměr celkového růstu mezd v ČR. Vzhledem ke skutečnosti, že růst nominální mzdy v zemědělství byl nižší než míra inflace, došlo zde k poklesu reálné mzdy.

Cílem PRV je zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření, ochrana přírody a rozvoj kvality života na venkově. Financování projektů z OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (programovací období 2004-2006) bylo ukončeno k 31.12.2008. Za celé programovací období byly poskytnuty příjemcům prostředky v celkové výši 5,406 mld. Kč. Přijaté prostředky z rozpočtu EU, respektive z účtu Národního fondu činily za celé programové období 3,381 mld. Kč.

Pozice odvětví zemědělství v rámci národního hospodářství ČR

1PEÅM[BNÄTUOBOPTUJWPEWÄUWÅ[FNÄEÄMTUWÅOBDFMLPWÁNQPÀUVQSBDPWOÅLÑ/) 3

1PEÅMPEWÄUWÅ[FNÄEÄMTUWÅOBDFMLPWÁUWPSCÄ)1)W[¹LMBEOÅDICD QPEMFTUBUJTUJLZO¹SPEOÅDIÒÀUÑ W

3PL Pramen: ČSÚ, MF Poznámka: Odvětví zemědělství včetně nezemědělské činnosti zem. podniků, myslivosti a související činnosti HPH = Hrubá přidaná hodnota, NH = Národní hospodářství b.c. = běžné ceny

5

1PEÅM[BNÄTUOBOPTUJWPEWÄUWÅ[FNÄEÄMTUWÅOBDFMLPWÁNQPÀUVQSBDPWOÅLÑ/) S

Zemědělství 2009

Celková výše subvencí na vývoz zemědělských a potravinářských výrobků v roce 2009 prostřednictvím SZIF v rámci SOT činila 163,7 mil. Kč, z toho výše subvencí na vývoz nezpracovaných výrobků dosáhla 148,5 mil. Kč a subvencí na vývoz zpracovaných výrobků 15,3 mil. Kč.

Operační program rybářství 2007‑2013 Stanovená opatření v rámci prioritních os Operačního programu rybářství 2007‑2013 (OP Rybářství) jsou určena k posílení konkurenceschopnosti, udržení stávající produkce ryb a zachování současné úrovně zaměstnanosti v odvětví rybářství. OP Rybářství byl pro ČR vypracován na základě nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu (EFF) a nařízení Komise (ES) č. 498/2007, kterým se stanovují prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o EFF a byl schválen EK 11. 12. 2007. Cílem OP Rybářství je vymezit oblasti dotací odvětví rybářství v ČR tak, aby opatření realizovaná podle nařízení o EFF přispěla k dosažení obecných cílů stanovených v čl. 33 Smlouvy o Evropském společenství a cílů definovaných jako součást Společné rybářské politiky (SRP).

Subvence na vývoz tzv. nezpracovaných výrobků se v roce 2009 podílely na celkové výši podpory českého agrárního exportu u cukru a mléka 42,8 %, zpracovaných výrobků 9,3 % a skotu 3,7 %. Zemědělství a rozvoj venkova K 1. lednu 2009 existovalo v České republice 6 249 obcí, stejně jako v roce 2008. Prostřednictvím fondů EU a národních prostředků je podporována modernizace, inovace a rozvoj zemědělství a podnikatelského prostředí na venkově s růstem přidané hodnoty lidské práce.

Přímé platby

Budování místních partnerství a zapojování veřejnosti do aktivit na lokální i centrální úrovni podporuje Celostátní síť pro venkov, která je zřízena Ministerstvem zemědělství. Její činnost byla zahájena v listopadu 2008 a jejím hlavním cílem je spojování aktérů působících v oblasti venkova a zemědělství. V roce 2009 bylo zaregistrováno 43 projektů Celostátní sítě pro venkov v celkové hodnotě 12 706 tis. Kč.

Přímé platby jsou v ČR poskytovány na hektar obhospodařované zemědělské půdy evidované v rámci LPIS ze zdrojů EU v systému SAPS (zjednodušený systém plateb plně oddělených od produkce). V roce 2008 dosáhla v ČR výše těchto plateb 50% a v roce 2009 60% úrovně plateb stanovené v přístupové smlouvě pro rok 2013. Úroveň přímých plateb v ČR v roce 2013 bude představovat méně než 80% úroveň zemí EU 15. Od roku 2006 je součástí přímých plateb oddělená platba za cukr, od roku 2007 podpora zpracování energetických plodin a od roku 2008 oddělená platba na rajčata. Žádostí na podporu pro zpracování energetických plodin byly v roce 2009 přijímány naposledy. Od následujícího roku se tato podpora již neposkytuje. Na tyto platby se nevztahuje systém postupného zvyšování (tzv. phasing in).

Zemědělství, životní prostředí a ochrana zvířat Vztah zemědělství a životního prostředí byl ovlivněn nejen opatřeními zemědělské politiky, ale také především hospodářskou krizí. Meziročně výrazně poklesla spotřeba průmyslových hnojiv. Mírný pokles také zaznamenala spotřeba přípravků na ochranu rostlin a o téměř 9 % poklesla spotřeba energie. Zemědělství vykázalo nižší emise amoniaku jako důsledek dalšího snižování stavů hospodářských zvířat.

Pro většinu podporovaných komodit v ČR bylo stanoveno dorovnání do výše sazby přímých plateb zemí EU 15 takto: v roce 2008 do 80 % (zdroje: 50 % EU, 30 % ČR) a v roce 2009 do 90 % (zdroje: 60 % EU, 30 % ČR).

Ochrana zvířat proti týrání je oblastí, která je realizována na základě zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon OZT). Zákon OZT stanovuje tyto hlavní orgány ochrany zvířat: MZe, ÚKOZ a KVS spolu se SVS ČR.

Vedle přímých plateb existují rovněž podpory vybraných komodit, schválené EU jako národní podpory (state aid), financované ze zdrojů ČR. Tyto podpory se poskytují podle tzv. Zásad, vydávaných na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Od 1. 1. 2009 je poskytování přímých plateb, některých podpor z osy II PRV a některých podpor společné organizace trhu s vínem podmíněno dodržováním vybraných právních předpisů v rámci systému Kontroly podmíněnosti (cross-compliance).

V souladu s právními předpisy bylo v roce 2009 v rámci dozoru nad ochranou zvířat a péčí o jejich pohodu provedeno celkem 14 688 kontrol, při 880 kontrolách byla zjištěna nevyhovující péče, která se týkala 78 181 zvířat. Podle informací Ministerstva spravedlnosti bylo podle § 203 trestního zákona za týrání zvířat v roce 2009 stíháno 29 a odsouzeno 19 osob.

Podpory tržních cen v rámci SOT Podpory tržních cen se týkají podpor cen výrobců (formou subvencovaného vývozu, podpory soukromého skladování a jiných cenových podpor) a podpor cen spotřebitelů. V roce 2009 došlo k meziročnímu nárůstu výdajů na podpory cen poskytovaných z EU o 15 %.

Rekapitulace výdajů do agrokomplexu ČR podle hlavních směrů podpor (mil. Kč) Podpory (mil. Kč) Přímé platby

2)

HRDP 2004-2006 OP Zemědělství 2004-2006 PRV 2007-2013 OP Rybářství Ostatní národní podpory Organizace trhu (SOT) Celkem Pramen: podklady MZe; SZIF; PGRLF a další instituce Poznámky: 1) Předpoklad k 30. 6. 2010. 2) Přímé platby EU,Top-Up a komoditní podpory

6

2008 ČR

EU

20091) celkem

ČR

EU

celkem

7 079

11 673

18 752

6 344

14 201

20 545

0

0

0

0

0

0

559

1 328

1 887

0

0

0

1 854

6 559

8 413

3 186

11 223

14 409

2

5

6

3

8

11

6 939

0

6 939

7 601

0

7 601

74

1 621

1 695

33

1 872

1 905

16 506

21 186

37 692

17 167

7 304

44 471

Zemědělství 2009

Velikostní struktura zemědělských podniků v ČR je velmi různorodá a vykazuje významné rozdíly mezi PPO a PFO. Podniky s výměrou do 10 ha bez rozlišení právní formy představovaly 65,7 % celkového počtu zemědělských podniků a připadala na ně 2,2 % celkové výměry z. p. Podniky s výměrou nad 500 ha představovaly sice pouze 3,8 % celkového počtu podniků, ale obhospodařovaly 71,2 % celkové výměry z. p. Celkový počet podnikatelských subjektů vyrábějících po‑ travinářské výrobky a nápoje podle registru ČSÚ v roce 2009 opět vzrostl. Dosáhl tak počtu 15 800 subjektů (meziroční nárůst o 1 211 firem). Rozšíření podnikatelské základny zpracovatelů agrárních surovin bylo spojeno s další vlnou oživení v oblasti regionální produkce, což se projevilo zejména u podniků fyzických osob. Trvale se také rozrůstá počet firem se zahraniční majetkovou účastí. Věda, výzkum, vzdělávání a poradenství V roce 2009 se výzkumnou činností v oblasti zemědělství, potravinářství, vodního a lesního hospodářství a problematiky rozvoje venkova, která spočívá především v řešení projektů výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „projekty“) a výzkumných záměrů, zabývalo 7 veřejných výzkumných institucí a 2 státní příspěvkové organizace, které byly zřízeny MZe. Na rezortním výzkumu, vývoji a inovacích se dále podílelo kromě uvedených organizací také 13 větších soukromých výzkumných ústavů, veřejné výzkumné instituce zřízené jiným rezortem, výzkumná pracoviště univerzit a vysokých škol, řada dalších menších výzkumných ústavů, organizací a institucí a soukromých podnikatelských subjektů. V roce 2009 bylo Ministerstvem zemědělství podpořeno 284 projektů v rámci čtyř programů výzkumu a vývoje v celkovém objemu 431,3 mil. Kč účelových prostředků. Institucionální prostředky byly v roce 2009 poskytnuty na řešení 9 výzkumných záměrů, z nichž 7 bylo nově zahájeno. Institucionální podpora na rok 2009 dosáhla 477,0 mil. Kč. V oblasti mezinárodní spolupráce pokračovalo v roce 2009 řešení pro-

Podnikatelská struktura zemědělství a zpracovatelů agrárních surovin Koncem roku 2009 bylo v zemědělském registru ČSÚ evidováno více než 47 tis. subjektů - zemědělských jednotek. Více než 1,5 tis. zemědělských podniků (3,3 % z celkového počtu) bylo zaměřeno výhradně na živočišnou výrobu (neobhospodařovaly žádnou zemědělskou půdu). Převážnou část z nich (85,3 %) tvoří PFO. Zbývající část podniků hospodařících bez půdy připadající na PPO představují převážně obchodní společnosti.

Podnikatelská struktura zemědělství v letech 2008 a 2009

1PEOJLZGZ[JDLÕDIPTPC

0CDIPEOÅTQPMFÀOPTUJ

;FNÄEÄMTL¹ESVxTUWB

1PEOJLZPTUBUOÅ TU¹UOÅ SP[Q QÐÅTQBKJOÁ

1PEMFQPÀUVQPEOJLÑ

1PEMFPCIPTQPEBÐPWBOÕDI IB[Q

1PEMFQPÀUVQPEOJLÑ

1PEMFPCIPTQPEBÐPWBOÕDI IB[Q

3PL Pramen: Zemědělský registr

7

Zemědělství 2009

jektů v rámci mezinárodních programů výzkumu a vývoje, jmenovitě v 6. a 7. Rámcovém programu EU a dalších výzkumných programech. V oblasti vzdělávání byly nejvíce sledované a zájemci navštěvované vzdělávací akce k PRV na období 2007‑2013. Vzdělávání bylo zaměřeno tak, aby cílová skupina a další potenciální žadatelé byli informováni o zásadách a možnostech racionálního využívání podpor z EAFRD, který umožňuje finančně podpořit vzdělávací projekty zaměřené na plnění cílů SZP.

resp. 5 %, zemědělství se propadlo pod úroveň stejného období minulého roku o 0,7 % (přičemž srovnávané poslední čtvrtletí roku 2008 již bylo ve znamení nastupující stagnace zemědělských mezd). Průměrná měsíční mzda v zemědělství na přepočtené počty zaměstnanců dosáhla za celý rok 17 259 Kč, v průmyslu 22 888 Kč a v národním hospodářství celkem 23 598 Kč. Půda a vlastnické vztahy

Vzdělávacími akcemi organizovanými a financovanými MZe prošlo v průběhu roku 2009 celkem 19 529 osob (o 4 652 více než v roce 2008) a bylo na ně vynaloženo 6,9 mil. Kč.

Zemědělský půdní fond (ZPF) představoval k 31. 12. 2009 podle evidence katastru nemovitostí celkem 4 239 tis. ha, tj. 53,7 % z rozlohy státu. Meziročně došlo opět ke snížení rozlohy zemědělské půdy o cca 5,1 tis. ha, tj. o 0,1 %.

„Reforma poradenského systému byla zahájena v roce 2008 a realizována v plné míře v roce 2009 na základě nové „Koncepce poradenského systému MZe na léta 2009‑2013.“ Změny byly uskutečněny v návaznosti na nařízení Rady (ES) č. 73/2009. Zemědělský poradenský systém zahrnuje čtyři základní stupně. vstupní konzultace, odborné konzultace, individuální poradenství podporované z opatření I.3.4 PRV a webové poradenství.

Meziroční úbytek ZPF v roce 2009 spočíval především ve snížení výměry orné půdy o téměř 9 tis. ha, což je o 2 tis. ha více než v roce 2008. Z výměry orné půdy se 3 tis. ha přesunuly do kultury trvalých travních porostů (TTP). O 2 tis. ha narostla výměra lesních pozemků, o 3 tis. ha pak kategorie „zastavěné a ostatní plochy“. Stále se zvyšuje i výměra zahrad (o 0,2 tis. ha) a vodních ploch (o 0,3 tis. ha).

Pracovní síly a trh práce v zemědělství Trend snižování zaměstnanosti v zemědělství se v roce 2009 prohloubil. Meziroční úbytek pracovníků v zemědělských podnicích činil 4,9 % a jejich počet poklesl na 120,2 tis. Podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství ČR činil 2,4 % a meziročně poklesl o 0,1 p. b. Úbytek pracovníků nastal ve všech právních formách zemědělského podnikání. Nejvyšší relativní úbytek pracovníků zaznamenala již tradičně družstva (o 7,8 %) a dále pak obchodní společnosti (o 4,8 %). K výrazným změnám ve struktuře zaměstnanosti podle právních forem podnikání nedošlo. Mezi zemědělci nadále převažují pracovníci obchodních společností. V roce 2009 v nich pracovalo 54,1 % zemědělců, v družstvech pak necelá čtvrtina (22,7 %) a v podnicích fyzických osob rovněž necelá čtvrtina (23 %). Věková struktura zaměstnanosti v zemědělství zůstává dlouhodobě nepříznivá. Nejzastoupenější věkovou kategorií zemědělských pracovníků jsou pracovníci ve věku 45‑59 let (46,8 % pracovníků sektoru), mladší kategorie 30‑44 let čítá 35,2 % třetí nejzastoupenější je nejmladší kategorie 15‑29 let (10 %) a nejméně je pracovníků nad 60 let (8,1 %). Podíl žen v zemědělství se od roku 2005 stabilizoval na hodnotách okolo 30 %. Vyrovnanost tohoto trendu spolu s celkovým snižováním počtu zemědělských pracovníků znamená, že ze sektoru každý rok odchází dvojnásobné množství mužů než žen. Rok 2009 znamenal další zhoršení příjmové situace zemědělců. Zatímco v posledním čtvrtletí roku 2009 zaznamenaly již průmysl i národní hospodářství nárůst mezd na úrovni cca 7 %,

V systému LPIS (systém pro identifikaci zemědělských pozemků) byla k 31. 12. 2009 evidovaná výměra zemědělské půdy ve výši 3 525 tis. ha, přičemž došlo k celkovému meziročnímu úbytku evidované plochy k čerpání podpor ve výši 590 ha. Rozdíl mezi evidencí zemědělské půdy podle LPIS a ČÚZK ve výši 714 tis. ha je dán odlišnou metodikou evidence a aktualizací výměr jednotlivých kultur. Celková výměra z. p. v LFA evidované v LPIS k 31. 12. 2009 ve výši 1 778,8 tis. ha, (50,5 % z. p.) se v celkovém rozsahu proti roku 2008 významně nemění. Podle evidence LPIS je k 31. 12. 2009 do kategorie TTP zařazeno celkem 367 tis. ha v horské oblasti, v ostatních méně příznivých oblastech 309 tis. ha a ve specifických oblastech 136 tis. ha, které představují celkem oprávněnou plochu 812 tis. ha.

Agrární produkce Rostlinná produkce Z ce l kové s k l i z ň ové p l o chy o b i l ov i n v Č R v ro ce 2009, tj. 1 541,7 tis. ha (meziroční snížení o 1,1 %), zaujímaly největší podíl pšenice (831,3 tis. ha - 53,9 % celkové plochy) a ječmen (454,8 tis. ha - 29,5 %). Třetí nejvýznamnější obilovinou byla kukuřice s výměrou 105,3 tis. ha (6,8 % celkové plochy obilovin), na osevní ploše obilovin se dále podílely triticale (53,0 tis. ha 3,4 %), oves (50,0 tis. ha - 3,2 %), žito (38,5 tis. ha - 2,5 %) a ostatní obiloviny (8,9 tis. ha - 0,6 % celkové plochy obilovin). Objem sklizené produkce obilovin v ČR dosáhl 7,83 mil. t, což představuje meziroční pokles o 6,4 %. Na celkové produkci se podílela nejvyšším objemem pšenice (4,36 mil. t - 55,6 %), ječmene bylo sklizeno 2,0 mil. t, kukuřice 889,6 tis. t a dalších obilovin (žito, triticale, oves a ostatní) celkem 581,3 tis. t. Produkční plocha cukrové řepy pro výrobu cukru dosáhla v roce 2009/10 celkem 46,5 tis. ha, tj. 105,7 % skutečnosti předchozího roku. Hektarový výnos cukrové řepy dosáhl průměrné hodnoty 60,94 t (ve srovnání s rokem 2008/09 byl o 4,5 % vyšší) a byl nejvyšší v historii českého řepařství a cukrovarnictví. Cukernatost řepy dosáhla podle předběžných výsledků v roce 2009/10 v průměru hodnoty 16,85 % (18,04 % v roce 2008/09). Produkční plochy brambor v ČR v hospodářském roce 2009/10 klesly meziročně (se zápočtem ploch domácností) celkem o 2,9 % na 36,72 tis. ha, při průměrném výnosu 25,29 t/ha. Celková produkce brambor v roce 2009/10 klesla meziročně o 1,7 % (16,5 tis. t) a činila 928,75 tis. t. Brambory rané byly sklizeny z 3,29 tis. ha a jejich produkce se meziročně zvýšila

8

Zemědělství 2009

o 2,6 % na 57,07 tis. t. Brambory konzumní ostatní (se zápočtem ploch domácností) byly ve stejném období sklizeny z plochy 29,56 tis. ha a produkce dosáhla 782,08 tis. t při hektarovém výnosu 26,46 t/ha. Plocha olejnin se v ČR meziročně zvýšila o 0,6 % ze 483,85 tis. ha v roce 2008/09 na 486,53 tis. ha v roce 2009/10. Hektarový výnos se zvýšil o 6,5 % z 2,47 t/ha v roce 2008/09 na 2,63 t/ha v roce 2009/10. Celková produkce olejnin v ČR v roce 2009/10 dosáhla 1 279,62 tis. t, tj. zvýšení o 7,2 %. Řepka olejná se v roce 2009/10 pěstovala na produkční ploše 354,83 tis. ha, což představuje meziroční zvýšení o 0,6 %. Na zvýšení produkce řepky o 7,6 % z 1 048,94 tis. t v roce 2008/09 na 1 128,12 tis. t v roce 2009/10 mělo mj. vliv zvýšení hektarového výnosu o 8,2 % (3,18 t/ha). V roce 2009 činila pěstitelská plocha chmele v ČR podle údajů ÚKZÚZ 5 307 ha, tj. 99,5 % skutečnosti roku 2008. V ČR chmel pěstuje 135 subjektů. Nejvíce zastoupenou odrůdou je stále Žatecký poloraný červeňák (ŽPČ), jímž bylo v roce 2009 osázeno 4 627 ha (87,2 % z celkové pěstitelské plochy). Celková produkce ovoce dosáhla v roce 2009 v ČR 417,5 tis. t, tj. meziroční zvýšení o 2 %. Jablek se sklidilo 258,9 tis. t (o 6 % méně než v roce 2008). Z dalších druhů ovoce se meziročně snížila sklizeň ještě u jahod (o 14 % na 10,8 tis. t), rybízu (o 5 % na 16,3 tis. t) a vlašských ořechů (o 4 % na 9,8 tis. t). U většiny druhů ovoce však byla úroda v roce 2009 proti předchozímu roku vyšší. K největšímu zvýšení produkce došlo u meruněk (o 55 % na 14,0 tis. t), švestek a slív (o 40 % na 42,0 tis. t) a hrušek (o 40 % na 23,9 tis. t). U broskví, třešní a višní byla sklizeň meziročně vyšší o 2-7 %. Rozsah pěstebních ploch zeleniny byl v roce 2009 historicky nejmenší a činil pouhých 13,8 tis. ha. Meziročně se zelinářská plocha snížila o dalších 10 %. Snižování plochy souvisí především s úbytkem zpracovatelských kapacit, což ovlivňuje zejména odbyt průmyslových druhů zeleniny (hrášek, kapusta, špenát, květák). V rozsahu pěstování jednotlivých druhů zeleniny došlo u všech sledovaných druhů, s výjimkou rajčat, k poklesu výměry. Produkční potenciál vinic ČR se v roce 2009 podílel na celkové ploše vinic EU o výměře 3,7 mil. ha přibližně 0,5 %. Podle Registru ÚKZÚZ činila v roce 2009 rozloha vinic v ČR 19 638 ha, z toho bylo 17 359 ha osázených. Živočišná produkce V roce 2009 se podle Soupisu hospodářských zvířat k 1. 4. 2009 stavy skotu v ČR meziročně snížily o 38,4 tis. ks (tj. o 2,7 %) na 1 363,2 tis. ks. Celková výroba hovězího masa včetně telecího se meziročně mírně snížila o 1,0 % na 97,7 tis. t jateční hmotnosti (dále jen j. hm.). Produkce jatečného skotu na krávu průměrného stavu proti roku 2008 klesla o 2,8 %, tj. o 9,3 kg. Vývoj trhu s mlékem v ČR v roce 2009 lze charakterizovat výrazným poklesem CZV mléka, snížením celkové produkce a pokračujícím úbytkem nákupu mléka tuzemskými mlékárnami. Přetlak nabídky mléka na evropském trhu vedl ke ztížení podmínek pro odbyt tuzemských mlékárenských výrobků na domácím i zahraničním trhu a k poklesu CZV mléka. Průměrná roční cena 6,14 Kč/l a propad až k červnovému měsíčnímu průměru 5,89 Kč/l znamenal minimální hodnotu od roku 1994. Dlouhodobý pokles stavů prasat v ČR nabral v předchozích dvou letech rychlé tempo. Od roku 2007 do roku 2009 klesly stavy prasat celkem v ČR podle údajů ČSÚ uvedených v Soupisu hospodářských zvířat o 30,0 % tj. o 859,0 tis. ks. Z toho stavy prasnic byly nižší dokonce o 36,7 % (82,5 tis. ks) a stavy prasat ve výkrmu klesly o 24,5 % (245,4 tis. ks). K 1. 4. 2009 bylo v ČR chováno celkem 1 971 tis. ks prasat, z toho počet prasnic dosáhl pouze 142 tis. ks. Prasat ve výkrmu bylo evidováno 757 tis. ks.

Stavy drůbeže se v meziročním srovnání snížily o 3,0 % na 26,5 mil. ks. Současně klesly stavy kuřat na výkrm o 1,9 % na 15,9 mil. ks a stavy kuřat na chov o 13,3 % na 3,0 mil. ks. Stavy slepic naopak vzrostly o 2,5 % na 6,5 mil. ks. U ostatní drůbeže se zvýšil počet hus (o 12,5 % na 21,4 tis. ks) a kachen (o 1,7 % na 504,4 tis. ks). Početní stavy krůt se snížily o 31,4 % na 477,7 tis. ks. Celková produkce drůbežího masa roce 2009 meziročně snížila o 7,1 % na 229,3 tis. t j. hm. Samozásobení a drobný prodej se meziročně snížil a dosáhl podle odhadu 7,5 tis. t j. hm. V roce 2009 se celková produkce vajec, včetně domácích hospodářství, meziročně snížila o 2,4 % na 2 583,6 mil. ks. Podle ČSÚ klesla meziročně produkce vajec v zemědělském sektoru o 3,1 % na 1 667,4 mil. ks (z toho 332,4 mil. ks tvořila vejce násadová). Průměrná roční snáška vajec na slepici ve velkochovech posílila o 1,9 % na 290 ks, v domácích hospodářstvích podle odhadu ČSÚ zůstala na stejné úrovni jako v roce 2008, a to na 195 ks vajec na slepici za rok. K 1. 4. 2009 v ČR byl vykázán mírný pokles stavů ovcí a mírný nárůst stavů koz. Evidováno bylo celkem 183 084 ks ovcí a beranů, což je pokles o 534 ks (0,3 %). V kategorii bahnic však došlo k růstu z 91,5 tis. ks v roce 2008 na 98,7 tis. ks v roce 2009. V kategorii koz a kozlů bylo k 1. 4. 2009 evidováno 16 674 ks, což je o 0,3 % více než v předchozím roce. Obnovitelné zdroje energie (OZE) V dubnu 2009 byla vydána nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Základní cíl – podíl 20 % energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU v roce 2020 byl potvrzen. Rovněž byl potvrzen cíl dosáhnout ve stejném období podílu alespoň 10 % energie z OZE na celkové spotřebě energie v silniční a železniční dopravě. Nárůst výroby energie u některých druhů OZE byl v ČR v letech 2008–2009 značný. Objem a struktura celkové energie z obnovitelných zdrojů se zásadně nezměnila. Celkový podíl obnovitelné energie na primárních energetických zdrojích činil v roce 2008 celkem 5 %, což je nepatrně více než v roce předešlém (4,8 %). Zdaleka největší podíl na energii z OZE (77,8 % v roce 2008, 81,8 % v roce 2007) zaujímá stále spalování biomasy.

9

Zemědělství 2009

V roce 2008 bylo spalováním 865,1 tis. tun biomasy vyrobeno celkem 1 171 GWh elektřiny (z toho neaglomerované rostlinné hmoty pouze 15 tis. t). Podíl briket a pelet z rostlinných materiálů se meziročně zvýšil na 2,8 % (ze 16 na 24 tis. t.) Dalších 20 tis. t připadlo na peletky a brikety z dřevních materiálů. Užití biopaliv v dopravě v České republice je v současné době určováno především legislativní povinností jejich přimíchávání k minerálním pohonným hmotám (v roce 2009 byl stanoven pro naftu přídavek 4,5 % FAME a pro benzin 3,5 % bioetanolu). Bioetanolu bylo v roce 2009 celkově vyrobeno 89 625 t. Z tohoto množství bylo cca 50 953 t vyvezeno, dovezeno pak bylo 32 939 t. Po zohlednění počátečních a konečných zásob činila hrubá dodávka na trh v ČR 74 936 t. Na výrobu bioetanolu bylo podle odhadu Svazu lihovarů ČR v roce 2009 spotřebováno 118 890 t obilovin (pšenice) a 634 891 t cukrové řepy. FAME bylo v roce 2009 vyrobeno 154 923 t. Vyvezeno bylo 24 221 t, dovezeno 10 866 t. Po zohlednění dovozu, vývozu, počátečních a konečných zásob byla skutečná hrubá spotřeba FAME v roce 2009 na trhu v ČR 141 262 t, z toho cca 6 259 t bylo použito k výrobě cca 22 945 tis. l (tj. cca 19 400 t) směsné nafty motorové (SNM30) a cca 125 t FAME jako čisté palivo vznětových motorů.

Cenový vývoj na agrárním trhu V roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu cen zemědělských výrobců o 24,8 %. Na snížení cen se z rostlinných komodit nejvíce podílely obiloviny, olejniny a ovoce, z živočišných komodit především mléko. Vývoj cen průmyslových výrobců vcelku odpovídal vývoji spotřebitelských cen. Spotřebitelské ceny potravin a nápojů se snížily v porovnání s rokem 2008 o 3,9 %. Ceny vstupů do zemědělství poklesly meziročně o 7,4 %. Ceny zemědělských výrobců v rostlinné výrobě celkově klesly o 32,2 % zejména v důsledku výrazného snížení cen obilovin (o 41 %) a olejnin (o 35,3 %). Snížení CZV do 5 % zaznamenali pěstitelé brambor a cukrovky. U ovoce došlo v roce 2009 k dalšímu meziročnímu poklesu ceny o 24,4 %. Mírnější pokles ceny zaznamenali v roce 2009 i pěstitelé zeleniny a květin. Průměrná cena zemědělských výrobců živočišných komodit klesla v roce 2009 v meziročním porovnání na 84,9 %. U všech základních komodit s výjimkou skotu byl meziročně zaznamenán pokles cen. Nejvyšší pokles ceny byl zaznamenán u mléka (o 29,3 %) a drůbeže (o 9 %). Nepatrně se zvýšila pouze cena skotu (o 0,3 %).

Agrární zahraniční obchod (AZO) Obrat AZO ČR v roce 2009 v meziročním porovnání stagnoval (přírůstek ve výši 1 617,4 mil. Kč představoval pouhých 0,7 %). Poprvé od vstupu do EU zaznamenala ČR meziroční pokles hodnoty vývozu (o 1 582,7 mil. Kč, tj. 1,5 %), zatímco dovoz vzrostl o 3 200,1 mil. Kč (2,5 %). Schodek bilance českého AZO se v důsledku tohoto vývoje meziročně zvýšil o 4 782,8 mil. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem poklesl na 79 %. Podíl agrárních výrobků na celkovém zahraničním obchodu ČR byl v porovnání s hodnotami po vstupu do EU nadprůměrný. Zastoupení agrárního vývozu na celkovém exportu se v meziročním porovnání zvýšilo o 0,62 p. b. na 4,94 % a odpovídající ukazatel na straně dovozu vzrostl o 1,33 p. b. na 6,74 %. Značný podíl na tomto vývoji měl pokles celkového vývozu a dovozu ČR o 13,8 %, resp. o 17,7 %. Celkově zaznamenal AZO ČR v roce 2009 spíše nepříznivý vývoj. Došlo k dalšímu velmi výraznému prohloubení pasiva bilance s masem a droby. Negativní vývoj v posledních letech vykazoval také obchod s mlékem a mléčnými výrobky (s výjimkou kysaných výrobků), přičemž se to týká jak obchodu ČR s EU 27, tak obchodu s třetími zeměmi. Podíl EU 27 na českém agrárním exportu v roce 2009 činil 92,6 % a v porovnání s předchozím rokem se téměř nezměnil, podíl EU 15 se meziročně zvýšil o 2,3 p. b. na 47,9 % a participace EU 12 poklesla o 1,8 p. b. na 44,7 %. Na agrárním importu ČR se země EU 27 podílely 93,4 %. Zatímco podíl EU 12 meziročně vzrostl o 1,2 p. b. na 29,4 %, participace EU 15 se nepatrně snížila o 0,2 p. b. na 64 %. Nejvýznamnějšími odběrateli agrárních výrobků z ČR jsou dlouhodobě Slovensko (v roce 2009 činil jeho podíl 26,5 %), Německo (22,4 %), Polsko (9,9 %), Itálie (6,7 %), Rakousko (5,4 %) a Maďarsko (4,4 %). Z třetích zemí bylo v roce 2009 nejdůležitějším obchodním partnerem Rusko s 1,3 %, dále pak Chorvatsko, Japonsko, Ukrajina, Švýcarsko, Spojené státy a Norsko. Hlavními exportními komoditami ČR byly v roce 2009 KN 2402 20 Cigarety, KN 1001 Pšenice, KN 0401 Nezahuštěné mléko a smetana, KN 2203 Pivo, KN 1205 Řepka, atd. Nejvíce zastoupenými komoditami v českém agrárním importu jsou pak KN 0203 Vepřové maso, KN 1905 Pekařské zboží, sušenky, oplatky apod., KN 2106 Přípravky potravinové jiné, KN 1806 Čokoláda a potravinářské přípravky ostatní s kakaem, KN 0406 Tvaroh a sýry, atd.

Ekonomické výsledky agrárního sektoru Produkce odvětví zemědělství vykázala podle SZÚ v roce 2009 meziročně významný pokles, a to o 18,1 %. Rostlinná produkce poklesla o 18,3 % a živočišná produkce o 18,9 %. Mezispotřeba (výrobní spotřeba) poklesla o téměř 10 %, hrubá přidaná hodnota o cca 42 %, čistá přidaná hodnota klesla na 20 % úrovně předchozího roku. Přes významný růst objemu produkčních podpor (meziroční nárůst ukazatele „ostatní dotace na výrobu“ o 17,4 %) všechny ostatní sektorové ukazatele výrazně klesly. Ostatní daně na výrobu klesly o 6 % a zejména důchod z faktorů (tj. čistá přidaná hodnota zvýšená o saldo ostatních dotací a daní na výrobu) o 20 %. Uvedené tendence se promítly do finálního ukazatele SZÚ „podnikatelský důchod ze zemědělství“, který zaznamenal nejnižší hodnotu od vstupu ČR do EU, a to 3,2 mld. Kč (meziroční pokles o téměř 68 %). Ekonomická krize se promítla i do nákladů na pracovní sílu. Počet pracovníků v zemědělství v přepočtu na AWU (Annual Work Unit) meziročně poklesl o 3,7 % a dostal se na úroveň cca 130 tis. AWU. Náhrady zaměstnanců poklesly o 5 %, což představuje současně i pokles jednotkových nákladů na pracovníka (o cca 1,4 % na 1 AWU). Toto ovlivnilo i ukazatel „důchod z faktorů na 1 pracovníka“ (246,6 tis. Kč/AWU), který poprvé od roku 2004 meziročně poklesl.

10

Zemědělství 2009

Vývoj podnikatelského důchodu, produkce a podpor 50,0 45,0

Výdaje na agrární politiku celkem (mld. Kč) z toho: ČR (mld. Kč) EU (mld. Kč) Zemědělská produkce (mld. Kč - běžné ceny) Podnikatel. důchod (hosp. výsledek) zemědělství (mld. Kč - běžné ceny)

140,0 120,0

40,0 100,0

35,0

mld. Kč

60,0

25,0 20,0

mld. Kč

80,0

30,0

40,0

15,0 20,0

10,0

0,0

5,0 0,0

-20,0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok Pramen: ČSÚ – Souhrnné zemědělské účty, ÚZEI

V roce 2009 poklesla hodnota jednotlivých skupin rostlinných a živočišných komodit v porovnání s průměrem za roky 2004-2008. Celková hodnota produkce rostlinné výroby byla o 7,4 mld. Kč nižší než uvedený průměr, z toho největší pokles zaznamenaly obiloviny (‑6,1 mld. Kč), dále pak cukrovka (‑1,3 mld. Kč) a brambory (‑0,7 mld. Kč). Pouze olejniny zaznamenaly díky rekordní sklizni hodnotu mírně nad průměrem (0,2 mld. Kč). V živočišné výrobě byl zaznamenán analogický propad o 7,0 mld. Kč, z toho největší pokles vůči průměru jde na vrub produkce mléka (‑5,0 mld. Kč) a prasat (‑2,5 mld. Kč). U ostatních živočišných komodit byly hodnoty blízké vypočteným průměrům (skot 0,5 mld. Kč, drůbež ‑0,1 mld. Kč, vejce 0,1 mld. Kč). Vzhledem k tomu, že meziročně ceny materiálových vstupů klesly o 7,4 % (poprvé od roku 2004) a mezispotřeba o 10 %, došlo k úspoře fyzického množství vstupů do zemědělství o 2,6 %. To znamená, že zemědělští producenti reagovali na ekonomickou krizi „úsporami“ materiálových vstupů, které přispěly ke kladnému (i když relativně nízkému) podnikatelskému výsledku odvětví zemědělství za rok 2009.

Souhrnné hodnocení agrární politiky

Podíl zdrojů EU na agrární politice ČR se zvýšil z 56,2 % v roce 2008 na 61,4 % v roce 2009. Podle klasifikace EU se největší část podpor soustřeďuje v Pilíři I. (podpora cen a příjmů podniků). Podpory v tomto pilíři představovaly 56,7 % podpory v rámci Pilíře II pak 35 %. Největší podíl podpor dlouhodoběji připadá na podpory příjmů podniků (53‑55 %). Druhý největší podíl podpor se týká zlepšování vztahu zemědělství k životnímu prostředí a venkovu (jejich podíl se v posledních dvou letech stabilizoval na úrovni kolem 22‑25 %). Značnou část těchto podpor však tvoří platby LFA, které vedle svých environmentálních účinků přímo zvyšují příjmy zemědělských podniků. Celkově činily transfery veřejných zdrojů do zemědělství (včetně rybářství) významnou součást ekonomiky sektoru. Zemědělská politika ČR po vstupu do EU je prostřednictvím jejího Pilíře I stále orientována více na podporu příjmů zemědělských podniků, než na podpory zaměřené na další restrukturalizaci zemědělství, i když v tomto směru došlo k mírnému meziročnímu zlepšení relací.

V roce 2009 pokračoval trend nárůstu podpor od vstupu do EU. Ve srovnání s předvstupním rokem 2003 se celkové podpory více než zdvojnásobily, z toho samotné podpory zemědělskému a rybářskému sektoru se zvýšily více než 2,5krát. Celkové podpory se v roce 2009 proti roku 2008 zvýšily z 37,7 mld. Kč na 44,5 mld. Kč, tj. o 18,0 %, z toho podpory do zemědělství (včetně rybářství) z 35,5 mld. Kč na 40,4 mld. Kč, tj. o 14,0 %. Nejvíce k této meziroční změně přispěly vyšší výdaje ze zdrojů EU (o 6,1 mld. Kč, tj. o 28,9 %), doprovázené zvýšenými výdaji MZe zejména na jeho dotační programy (zvýšení o 26,6 %). Největší podíl podpor připadá dlouhodobě na přímé platby: 49,8 % v roce 2008, 46,2 % v roce 2009. Pokles podílu přímých plateb v roce 2009 byl doprovázen meziročním zvýšením podílu podpor v rámci HRDP, operačních programů a PRV o 5,1 p. b. Podíl národních podpor (bez národních doplňkových plateb) představuje v obou sledovaných letech necelou pětinu podpor.

11

Ek o l o g i ck é z e m ě d ě l s t v í 2 0 0 9

Ekologické zemědělství 2009


Ekologické zemědělství v ČR Současný stav ekologického zemědělství v ČR Vývoj ekologického zemědělství Celková výměra ekologicky obhospodařovaných ploch k 31. 12. 2009 vzrostla na 398 407 ha, což představuje 9,38 % podíl na celkové zemědělské půdě ČR (viz Tab. 1). Výměra ploch v přechodném období dosáhla 26 % podílu (tj. 103 964 ha). V absolutním vyjádření jde o nejvyšší meziroční narůst plochy v cele historii vývoje EZ (tj. narůst o 56 775 ha). Obdobně i narůst počtu registrovaných ekologických zemědělců na celkových 2 689 subjektů (tj. o 743) představuje nejvyšší absolutní narůst od roku 1990. Ke konci roku 2009 hospodařilo ekologickým způsobem přes 8 % registrovaných zemědělských podnikatelů v ČR. Průměrná velikost ekofarmy poklesla na 148 ha v roce 2009 a trvale klesá od roku 2001, kdy dosáhla největší výměry 333 ha. Znamená to, že do EZ vstupují nově farmy s nižší výměrou a dále je to také způsobeno dělením stávajících ekofarem na menší celky v rámci vstupu tzv. „mladých zemědělců“. Přesto stale platí, že výměra průměrné ekologické farmy je téměř dvojnásobně větší než výměra farmy konvenčni, což je dáno vyšším zastoupením farem s TTP v EZ. Velikostní struktura podniků v ekologickém zemědělství Z pohledu velikostní struktury ekologických podniků je nejčastější rozloha ekofarem v rozmezí 10 až 50 ha (34,1 %), což je také kategorie trvale s největším nárůstem počtu ekofarem (o 376 proti roku 2008, tj. o 70 %). Naopak stagnuje počet ekofarem s výměrou nad 1 000 ha (76 ekofarem). Přesto ČR patří k zemím, kde průměrná velikost ekofarmy výrazně převyšuje evropský průměr, který se pohybuje okolo 40 ha. Při srovnání ekofarem dle výměry ploch je dominující dlouhodobě kategorie s výměrou od 500 do 1 000 ha (29,7 %). Stále však platí, že téměř 60 % plochy v EZ je obhospodařováno velkými zemědělskými podniky s převahou TTP.

Mezi další plodiny, jejichž produkce byla téměř celá prodána v bio kvalitě, patří zelenina včetně brambor, byliny, osivo a v roce 2008 i hrušky. Bohužel u brambor, mrkve a bylin směřuje téměř celá bioprodukce mimo trh ČR. Většina živočišných bioproduktů zůstává pro další zpracování v ČR. Výjimkou je produkce u skotu a ovcí, kdy je shodně cca 14 % jatečných zvířat a dále pak až třetina telat a 13 % jehňat exportována do zahraničí. V roce 2008 bylo navíc vyvezeno 34 % produkce jatečných prasat, vše v bio kvalitě. Produkce drůbežího biomasa je zanedbatelná, vepřové biomaso tvoří jen 0,02 % jeho celkové produkce, kravské biomléko se podílí na celkové produkci mléka 0,44 % (22 % u mléka kozího) a produkce biovajec dosahuje jen 0,03 % jejich celkové produkce. I hlavní komodita EZ – hovězí maso, se podílela na jeho celkové produkci v ČR v roce 2008 okolo 5,7 %.

Struktura produkce na ekologických farmách Nejčastěji pěstovanou plodinou v EZ jsou obiloviny. V roce 2008 dosáhla jejich produkce cca 27 tis. tun. Do zahraničí se vyvezlo zhruba 40 % veškeré prodané produkce (tj. 7,3 tis. tuny), vše jako bioprodukt. O něco lépe jsou na tom luskoviny, kdy bylo prodáno 87 % vyprodukovaného objemu (zbylá produkce je nejčastěji využita přímo na farmě jako krmivo), a to jako bioprodukt, přičemž na domácím trhu zůstává 74 % této produkce.

Tab. 1 Struktura půdního fondu v ekologickém zemědělství 31.12.2008 výměra (ha)

31.12.2008 výměra (%)

31.12.2009 výměra (ha)

31.12.2009 výměra (%)

35 178

10,30

44 906

11,27

TTP

281 596

82,42

329 232

82,64

sady

2 764

0,81

3 678

0,92

341

0,10

645

0,16

0

0,00

8

0,00

21 753

6,37

19 937

5,00

341 632

100,00

398 407

100,00

Plochy orná půda

vinice chmelnice ostatní plochy Celkem

13


Tab. 2 Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR a počet subjektů podnikajících v ekologickém zemědělství Počet ekologických zemědělců včetně zemědělců v přechodném období (PO)

Výměra zemědělské půdy v EZ a PO (ha)

Počet výrobců biopotravin

Podíl půdy v EZ (%)

31.12.2007

1 318

312 890

253

7,35

31.12.2008

1 946

341 632

422

8,04

31.12.2009

2 689

398 407

501

9,38

Datum

Výroba biopotravin K 31. 12. 2009 bylo registrováno jako výrobce biopotravin 395 subjektů, resp. 497 výrobních provozoven, z nichž však 84 provozoven tvořily pouze prodejny obchodních řetězců, které jsou registrovány z důvodu realizace dopékaní biopěčiva či balení mléčných výrobků. Oproti konci roku 2008, kdy bylo registrováno 345 subjektů (resp. 429 provozoven), vzrostl počet výrobců biopotravin o 14 % (tj. 50 nových subjektů), což představuje určité zpomalení ve srovnání s 82 % nárůstem mezi roky 2007 a 2008. K zpomalení došlo zejména u výrobců vína, kdy v roce 2009 přibylo jen 15 nových registrací, zatímco v roce 2008 zažádalo o registraci 45 subjektů. V roce 2009 došlo opět k mírnému zvýšení počtu výrobců v oblasti zpracování mléka, nově pak u zpracování čaje a kávy a výroby nealkoholických nápojů. K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům patří dle převažující činnosti výrobců zpracování masa, výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků (převážně čerstvého pečiva), zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů a zpracování zeleniny a ovoce. V posledních letech výrazně roste počet registrovaných výrobců vína, kteří však většinou ještě s výrobou vína nezačali, jelikož jim u vinic běží přechodné období.

Kontrola ekologického zemědělství Kontrolu registrovaných ekologických podnikatelů, zpracovatelů bioproduktů, obchodníků a dalších registrovaných osob ve smyslu zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, zajišťují tři kontrolní organizace pověřené Ministerstvem zemědělství, a to: • KEZ o. p. s., www.kez.cz • ABCERT AG, www.abcert.cz • Biokont CZ, s. r. o., www.biokont.cz Na výkon kontroly dohlíží jako zodpovědný úřad odbor environmentálního a ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství.

14


15

P ot r av i n á ř s t v í 2 0 0 9

Potravinářství 2009


Souhrn k potravinářskému průmyslu ČR značně členitá, neboť zpracovává různé agrární komodity a uspokojuje celou škálu výživových a dalších potřeb u mnoha cílových skupin spotřebitelů.

Charakteristika odvětví

Odvětví výroby potravin a nápojů v EU, jako největší zpracovatelský sektor, představuje s obratem 965 mld. EUR důležitý pilíř Jde o následující výrobní obory - oddíly, resp. jejich sku‑ ekonomiky této unie a podílí se 2 % na HDP. Polovina obratu piny podle systému CZ-NACE: odvětví je produkována malými a středními podniky, které vytvářejí rozhodující část podnikatelské základny a zpracovávají 10 – Výroba potravinářských výrobků převážnou část agrární produkce. Tento sektor má v EU pozitiv10.1 – Zpracování a konzervování masa a masných ní saldo a zaměstnává 4,4 mil. a osob. x obchodní 10.6 –bilance Výroba mlýnských škrobárenských výrobkĤ; výrobků; x se výroba 10.7potravin – Výroba V ČR spolu pekaĜských, s výrobou nápojůcukráĜských podílí na HDP a jiných mouþných výrobkĤ; 10.2 – Zpracování a konzervování ryb, korýšů 2,7 %. Obdobně jako v EU patří i v ČR sektor potravin k nosa měkkýšů, 10.8 – Výroba ostatních potravináĜských výrobkĤ; nýmxodvětvím zpracovatelsklého průmyslu s velikostně členitou podnikatelskou strukturou. Význam potravinářství je dán však x 10.9 krmiv. především tím, že– Výroba zabezpečujeprĤmyslových výživu obyvatelstva výrobou zdravotně nezávadných, kvalitních a v širokém sortimentu do11 – Výroba nápojĤ stupných produktů, včetně regionálních specialit a biopotravin. Na výdaje státníchuvedených kontrolních institucí u výrobců Podíly výše oborĤ,(kontrola resp. jejich skupin, a další výdaje) bylo v roce 2009 vynaloženo 170 mil. Kč.

10.3

–

Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny;

10.4

–

Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků;

– Výroba mléčných na10.5 celkových tržbách zavýrobků; prodej vlastních 10.6 – Výroba výrobků; výrobkĤ a služeb hodnoceného odvČtví v roce 2009 uvádí graf 1.1. mlýnských Z tohotoa škrobárenských grafu je patrno, Národní marketingová podpora prodeji potravinářských výrob10.7 – Výroba pekařských, a jiných kůžeje zzajišťována prostřednictvím značkyjsou KLASA, ktehlediskapředevším produkþní výkonnosti u NACE 10 rozhodující 4 obory resp.cukrářských jejich skupiny. moučných výrobků; rou obhospodařuje SZIF. Jde o různé propagační kampaně a prezentace Seznam oceněných produktů a další dokumenJsou potravin. to: Zpracování a konzervování masa a masných výrobkĤ (10.1), Výroba ostatních 10.8 – Výroba ostatních potravinářských výrobků; tace je poskytována SZPI a SVS, které u oceněných výrobků potravináĜských výrobkĤ (10.8), Výroba výrobkĤ (10.5) a Výroba pekaĜských, provádějí kontrolu dodržování podmínek pro udělování této mléþných ná10.9 – Výroba průmyslových krmiv. rodní značky. cukráĜských a jiných mouþných výrobkĤ (10.7). Ostatní výroby vykazují nižší podíly, ale 11 – Výroba nápojů Jedinečnost mnoha tuzemských potravin dokládají i další oznaz hlediska trhu potravin þi dodávek pro navazující obory jsou též významné. čení a ochrané pokrytí známky. Výrobci nejlepších potravin se se svými výrobky účastní řady soutěží a získávají ocenění. Nejkvalitnější Samostatný oddíl v novém tĜídČní tvoĜí nápojĤ s podílem %skupin, na celém Podíly výše uvedených oborů, resp.22 jejich na celkových tuzemské biopotraviny jsou 11 prezentovány na soutěži „Česká bi- Výroba tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb hodnoceného odopotravina roku“. potravináĜském sektoru. větví v roce 2009 uvádí graf 1.1. Z tohoto grafu je patrno, Výroba potravinářských výrobků a výroba nápojů podle nově uplatňovaného systému CZ - NACE, je z oborového hlediska

že z hlediska produkční výkonnosti jsou u NACE 10 rozhodující 4 obory resp. jejich skupiny. Jsou to: Zpracování a konzer-

Graf 1.1 1.1 -- Podíly tržbách zaza prodej prodej vlastních výrobkĤ a služeb v roce 2009* v b.c.v b. c. Graf Podíly oborĤ oborůna na tržbách vlastních výrobků a služeb v roce 2009*

11.0 - Výroba nápojĤ 22,5% 10.9 - Výroba prĤmyslových krmiv 7,3%

10.1 - Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobkĤ 20,9%

10.2 - Zpracování konzer. ryb, korýšĤ, mČkkýšĤ 0,1%

10.8 - Výroba ostatních potravináĜských výrobkĤ 15,1% 10.7 - Výroba pekaĜských, cukráĜských a jiných mouþných výrobkĤ 11,9%

10.3 - Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 2,2%

10.6 - Výroba 10.5 - Výroba mlýnských mléþných výrobkĤ a škrobárenských 14,0% výrobkĤ 3,3%

10.4 - Výroba rostlinných a živoþišných olejĤ a tukĤ 2,6%

Pozn.: *předběžná hodnota - vlastní dopočet (odhad) ÚZEI b.c. – běžné ceny

Pozn.: *pĜedbČžná hodnota - vlastní dopoþet (odhad) ÚZEI 17


vování masa a masných výrobků (10.1), Výroba ostatních potravinářských výrobků (10.8), Výroba mléčných výrobků (10.5) a Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků (10.7). Ostatní výroby vykazují nižší podíly, ale z hlediska pokrytí trhu potravin či dodávek pro navazující obory jsou též významné. Samostatný oddíl 11 v novém třídění tvoří Výroba nápojů s podílem 22 % na celém potravinářském sektoru.

Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Pozice výroby potravinářských výrobků (NACE 10) byla podle předběžných údajů za rok 2009 v rámci zpracovatelského průmyslu obdobně jako v minulých letech významná. U tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. (běžných cenách) činil podíl této výroby na zpracovatelském sektoru 7,7 % a u výroby nápojů (NACE 11) to bylo 2,2 % a za celý potravinářský průmysl (NACE 10 + NACE 11) 9,9 %. U ukazatele účetní přidaná hodnota činil podíl NACE 10 na zpracovatelském průmyslu v hodnoceném roce 7,3 %, za NACE 11 pak 3,1 % a za NACE 10 + NACE 11 celkem 10,4 %. Podíl NACE 10 na zpracovatelském průmyslu u zaměstnanosti činil v hodnoceném roce 8,1 %, NACE 11 pouze 1,3 % a za NACE 10 + 11 celkem 9,4 %. Na podporu rozvoje výroby potravinářských výrobků a nápojů byly určeny některé programy. K rozhodujícím patřily: ■ podpory v rámci programu PRV a ze zdrojů EAFRD – Opatření 1.1.3; jde o opatření přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Podpora v roce 2009 činila 322 mil. Kč, z toho EU se podílela 241 mil. Kč a ČR 81 mil. Kč (předběžné údaje). V roce 2008 tato podpora dosáhla pouze 87 mil. Kč, z toho EU se podílela 65 mil. Kč a ČR 22 mil. Kč. ■ národní podpory v rámci Dotačního programu 13 – Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu; jde o dotace do 40 % přijatelných nákladů na projekt, max. do 10 mil. Kč na každý jednotlivý projekt a subjekt. Dotace v roce 2009 činila 158 mil. Kč, v roce 2008 bylo poskytnuto 231 mil. Kč.

■ ostatní výdaje MZe – Podpory úvěrů na investice v rámci dobíhajících programů Zpracovatel, Odbytová organizace, Hygiena; jde o subvence úroků z úvěrů na investice vyplácené PGRLF potravinářským podnikům, kdy příjemcem podpory je zpracovatel zemědělských produktů, jehož spotřeba domácích zemědělských výrobků přesahuje 70 % celkových nákladů na suroviny. Podpora v roce 2009 činila 11 mil. Kč (předběžný údaj), v roce 2008 dosáhla 16 mil. Kč. ■ programy pro malé a střední podniky poskytované prostřednictvím ČMZRB; jde o podpory cenového zvýhodnění záruk, zvýhodněné úvěry a příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů. Podpora v roce 2009 dosáhla 56 mil. Kč, zatímco v roce 2008 to bylo jen 40 mil. Kč. ■ výdaje SZIF (Marketingový fond); jde o propagaci značky KLASA. Podpora v roce 2009 činila 208 mil. Kč, zatímco v roce 2008 to bylo 184 mil. Kč. Objem poskytnutých podpor v roce 2009 ve výši 755 mil. Kč (předběžný údaj) je v porovnání s rokem 2008 v částce 558 mil. Kč o více jak o třetinu vyšší (o 35,3 %). Meziroční zvýšení podpor je čerpáno zejména v rámci PRV a ze zdrojů EAFRD. V tomto trendu by bylo účelné pokračovat i nadále, protože je orietován na MSP. Obdobně to platí i o dalších podporách. Se zařazením do programů, však podnikatelské subjekty nemohou počítat, pokud předložené návrhy projektů nebudou naplňovat stanovené účely a schválená opatření.

Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Cenový vývoj u potravinářských výrobků (CPA 10) v členění podle hlavních skupin výrobků (CPA 10.1 až CPA 10.9) a u výroby nápojů (CPA 11) v letech 2008 – 2009 uvádí tabulka 1.1. Z ní je patrný výrazný nárůst cen průmyslových výrobců potravinářských výrobků ještě v roce 2008 (průměr od počátku roku), zejména výrobců rostlinných a živočišných olejů a tuků a výrobců mlýnských a škrobárenských výrobků, i když poněkud nižší, než u výrobců nápojů.

Tabulka 1.1 - Index cen průmyslových výrobců v letech 2008 - 2009

Název

Kód

průměr od počátku roku 2008

2009

Konzerv. maso a masné výrobky

CPA 10.1

101,9

98,6

Zprac., konz. ryby, m. plody

CPA 10.2

100,6

100,2

Uprav. a konz. ovoce a zelenina

CPA 10.3

103,5

100,1

Rost.a živoč. oleje a tuky

CPA 10.4

124,8

84,5

Mléčné výrobky

CPA 10.5

104,4

89,1

Mlýnské a škrob. výrobky

CPA 10.6

120,9

79,5

Pekařské výrobky a těstoviny

CPA 10.7

112,6

94,7

Ostatní potraviny

CPA 10.8

99,2

100,7

Průmyslová krmiva

CPA 10.9

119,8

82,8

Potravinářské výrobky

CPA 10

107,6

93,0

Nápoje

CPA 11

105,6

101,1

Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

18


Naopak index cen průmyslových výrobců potravinářských výrobků v roce 2009 výrazně klesl, a to u většiny výrobců potravinářských výrobků a nejvíce u těch, u nichž nastalo v předchozím roce výrazné zvýšení. Mírný nárůst indexu cen byl zaznamenán u výrobců nápojů v roce 2009, zatímco za rok 2008, jak ukazuje výše zmíněná tabulka, bylo zvýšení vyšší. Základní produkční charakteristiky Základní produkční charakteristiky za CZ - NACE 10 a CZ NACE – 11 v časové řadě let 2005 až 2009 uvádí tabulky 1.2, 1.3, 1.4. U tržeb za prodej V a V bylo v ekonomicky obtížném roce 2009 zaznamenáno snížení u obou výrob (NACE 10 i NACE 11).

Tabulka 1.2 – Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2005 – 2009* (mil. Kč)

2005*

2006*

2007*

2008*

2009*

CZ-NACE 10

223 493,3

219 059,1

231 873,1

233 336,3

207 277,1

meziroční index

100,0

98,0

105,8

100,6

88,8

CZ-NACE 11

55 502,8

56 820,1

64 370,9

63 375,4

60 370,1

meziroční index

100,0

102,4

113,9

98,5

95,3

Pozn.: *předběžná hodnota ČSÚ; odhad MPO (2009)

Tabulka 1.3 – Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2005 – 2009* (mil. Kč)

2005*

2006*

2007*

2008*

2009*

CZ-NACE 10

45 639,2

45 018,1

49 428,7

48 877,3

51 266,6

meziroční index

100,0

98,6

109,8

98,9

104,8

CZ-NACE 11

19 509,8

20 260,5

21 217,7

21 294,0

22 049,4

meziroční index

100,0

103,8

104,7

100,4

103,6


Tabulka 1.4 – Počet zaměstnaných osob v letech 2005 – 2009* (osob)

2005*

2006*

2007*

2008*

2009*

CZ-NACE 10

109 218,0

104 132,0

102 690,0

99 376,0

96 039,0

meziroční index

100,0

95,3

98,6

96,8

96,6

CZ-NACE 11

16 872,0

16 414,0

16 480,0

16 449,0

15 559,0

meziroční index

100,0

97,3

100,4

99,8

94,6


Tabulka 1.5 – Osobní náklady v b.c. v letech 2005 – 2009* (mil. Kč)

2005*

2006*

2007*

2008*

2009*

CZ-NACE 10

26 897,4

26 637,6

28 555,7

30 427,5

32 003,0

meziroční index

100,0

99,0

107,2

106,6

105,2

CZ-NACE 11

6 307,3

6 501,5

7 020,1

7 339,4

7 558,3

meziroční index

100,0

103,1

108,0

104,6

103,0


19


Naopak příznivý vývoj byl zaznamenán u účetní přidané hodnoty, a to u obou výrob (NACE 10, tak i NACE 11). Při tlaku na snižování počtu zaměstnanců a zvyšování produktivity se projevuje trvalý pokles zaměstnanosti, a to u obou zmíněných výrob. Produktivita práce a osobní náklady Produktivita práce z přidané hodnoty uvedená v tabulce 1.6 u výroby potravinýřských výrobků (NACE 10) i u výroby nápojů (NACE 11) při růstu přidané hodnoty a snižování počtu zaměstnanců v hodnocených letech rostla, což přispělo k udržení stávající míry konkurenceschopnosti hodnocených výrob. Podíl osobních nákladů uvedený v tabulce 1.6 v souvislosti s mzdovým vývojem měl u obou výrob v hodnocených letech poměrně kolísavý vývoj a spíše vzestupný trend.

Zahraniční obchod Zahraniční obchod s potravinářskými výrobky, vč. souvisejících služeb a prací, který uvádí tabulka 1.8 vykázal za rok 2009 výrazně vysoké záporné saldo ve výši zhruba -34 mld. Kč. Podílejí se na něm všechny skupiny výrobků s výjimkou mléčných výrobků a zmzlin, kde se udrželo kladné saldo. Největší záporné obchodní saldo téměř -13 mld. Kč vykázala skupina zpracované a konzervované maso a výrobky z masa, a to především vzhledem k vysokému dovozu těchto výrobků, a to zejména v důsledku dovozu vepřového masa k dalšímu zpracování, drůbeže a některých masných výrobků. Vlivem již zmíněného vysokého dovozu zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa, ale i dalších potravinářských výrobků, zejména ze skupiny ostatních potravinářských výrobků

Tabulka 1.6 - Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2005 – 2009* (tis. Kč/zam.)

2005*

2006*

2007*

2008*

2009*

CZ-NACE 10

417,9

432,3

481,3

491,8

533,4

meziroční index

100,0

103,5

113,8

102,2

108,5

CZ-NACE 11

1 156,3

1 234,3

1 287,5

1 294,6

1 417,1

meziroční index

100,0

106,8

104,3

100,6

109,5

Pozn.: *předběžná hodnota; odhad MPO (2009)

Tabulka 1.7 – Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2005 – 2009* (-)

2005*

2006*

2007*

2008*

2009*

CZ-NACE 10

0,589

0,592

0,578

0,623

0,625

CZ-NACE 11

0,323

0,321

0,331

0,345

0,343

Pozn.: *předběžná hodnota; odhad MPO (2009)

Tabulka 1.8 – Zahraniční obchod s výrobky v b.c. v letech roce 2009

PA 3 místa

Dovoz v mil. Kč

Vývoz v mil. Kč

Saldo v mil. Kč

Čistá hmotnost v kg

cena/kg v Kč

101

Zpracované a konzervované maso a výrobky z masa

20 400,4

7 526,6

-12 873,8

455 422 209

44,79

102

Zpracované a konzervované ryby, korýši a měkkýši

3 596,2

925,5

-2 670,7

75 655 852

47,53

103

Zpracované a konzervované ovoce a zelenina

7 852,0

2 646,1

-5 205,9

346 179 732

22,68

104

Rostlinné a živočišné oleje a tuky

9 908,9

3 245,1

-6 663,8

793 674 588

12,48

105

Mléčné výrobky a zmrzlina

9 812,2

12 270,3

2 458,1

293 424 002

33,44

106

Mlýnské a škrobárenské výrobky

4 307,1

2 102,0

-2 205,1

345 667 249

12,46

107

Pekařské, cukrářské a jiné moučné výrobky

6 246,7

4 195,8

-2 050,9

137 290 027

45,50

108

Ostatní potravinářské výrobky

24 631,1

21 464,0

-3 167,1

521 909 001

47,19

109

Průmyslová krmiva

4 062,2

2 736,3

-1 325,9

202 167 828

20,09

10

Potravinářské výrobky, vč. souvisejících služeb a prací

90 816,8

57 111,7

-33 705,1

3 171 390 488

11

Nápoje, vč. subdodavatelských prací

9 405,0

11 920,1

2 515,1

608 178 855

Pramen: ČSÚ

20


trvalém poklesu zaměstnanosti by hlavním faktorem růstu produktivity se mělo stát zvyšování ekonomické výkonosti ve výrobě potravin a ve výrobě nápojů. Přínosem z hlediska nabízeného domácího sortimentu jsou pozitivní trendy u biopotravin, které nacházejí surovinovou základnu v rozšiřujícím se ekologickém zemědělství. Realizován je i projekt marketingové podpory regionálních potravin. Jde též i o to, najít pro tyto potraviny nejvhodnější odbytové cesty, jako jsou farmářské trhy, tržní řetězce, pohostinství, motoresty apod., aby v co nejkratší době mohly být expedovány spotřebiteli a čerstvé konzumovány. Hlavní marketingová podpora je směrována k udržení zájmu spotřebitelů o kvalitní potraviny. V tomto směru sehrává významnou úlohu značka KLASA. MSP, ale i velké firmy mohou, při splnění stanovených podmínek využít různé podpůrné programy, které jim přispívají k zajištění finančních zdrojů. Cílem přijatých programů je přidávání hodnoty agrárním produktům, modernizace zpracovacích kapacit a vyšší konkurenceschopnost produkce, výrobních oborů i obou odvětví – výroby potravinářských výrobků i výroby nápojů. Konkurenceschopnost odvětví výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů je potřeba i nadále posilovat. Nepříznivý stav dokumentuje rostoucí trend importu potravin do ČR. K zásadním změnám v obchodní výměně ve zbožové skupině potravin a nápojů s okolními zeměmi i tzv. třetími zeměmi v posledních letech nedocházelo, ale dílčí sortimentní a cenové změny se vyskytují. Celkové záporné saldo zahraničního obchodu za potraviny a nápoje se však v roce 2009 dostalo až na objem -31 mld. Kč. K prioritám národní i evropské politiky v oblasti potravin i v roce 2009 patřila jak jejich bezpečnost (food safety), jejíž zajištění a kontrola je vymezena především potravinovou a veterinární legislativou, tak kvalita a dostupnost potravin. (jako jsou kakao, cukrovinky, čaj, káva, koření a další výrobky s poměrně vysokou dovozní kg cenou) se celkový objem dovozu v roce 2009 dostal na nebývalou úroveň 91 mld. Kč. Vývoz potravinářských výrobků dosáhl v hodnoceném roce pouze výše 57 mld. Kč a nejvíce se na něm podílela skupina ostatních potravinářských výrobků (čokoláda a jiné výrobky) a mléčné výrobky (mléko a smetany, zahuštěné mléčné výrobky a sýry). Skupina nápojů v roce 2009 obdobně jako v minulých letech vykázala kladné obchodní saldo zahraničního obchodu ve výši zhruba 3 mld. Kč s tím, že dovoz přesáhl 9 mld. Kč a vývoz dosáhl téměř 12 mld. Kč. Vývoz nápojů se realizoval zejména v tradičních komoditách, tj. pivu, značkových lihovinách a také sladu.

Zvyšování kvality a přidané hodnoty produkce bude rozhodovat o perspektivě výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů. Jednou z cest je uplatnění jedinečných produktů, které splňují podmínky ochrany v EU (CHOP, CHZO, ZTS) i výrobků, které nesou již dříve zmíněnou značku KLASA. V nastoupených trendech bude také žádoucí pokračovat i u biopotravin a regionálních potravin. Podpora této produkce vhodnými marketingovými nástroji by měla i nadále pokračovat, což se po překonání recese pozitivně promítne do oživení podnikatelského prostředí v celém odvětví.

Pokud v roce 2009 hodnotíme v oblasti zahraničního obchodu celou skupinu potravinářských výrobků a nápojů, pak záporné saldo dosáhlo již zhruba -31 mld. Kč, vývoz objemu 69 mld. Kč a dovoz se dostal na dosud nezaznamenanou úroveň 100 mld. Kč. ČR se tak stává zemí s vysokou dovozní náročností v oblasti potravin, a to přesto, že má potřebné surovinové zázemí u většiny agrárních komodit i zpracovatelské kapacity. Ukazuje se však potřeba zvýšit konkurenceschopnost v dodavatelském řetězci a zabránit dovozu potravin, které neodpovídají standardům EU a dále nastavit stejné podmínky pro hospodářskou soutěž na jednotném trhu EU a posilovat marketingovou podporu.

Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba potravinářských výrobků a výroba nápojů (NACE 10+11) patřily i v ekonomicky obtížném roce 2009 k významným odvětvím zpracovatelského průmyslu v ČR. Na oborové struktuře zpracovatelského průmyslu celkem se sledované odvětví svými produkčními ukazateli (tržby za prodej VV a S, přidanou hodnotou) podílelo zhruba 9,9 % a 10,3 %. Hodnocené odvětví, s poměrně rozsáhlou výrobkovou, oborovou a firemní základnou, má významný podíl na zaměstnanosti ve všech regionech ČR. Z hlediska mezinárodního srovnání v rámci EU 27 se však ukazuje potřeba dalšího růstu produktivity práce u sledovaných odvětví v ČR. Při

21

L e s n í h o s p o dá ř s t v í 2 0 0 9

Lesní hospodářství 2009


Souhrn ke zprávě o stavu lesního hospodářství ČR Lesy jsou národním bohatstvím a představují nenahraditelnou složku životního prostředí. Jejich správa a využívání se opírá o principy trvale udržitelného hospodaření v lesích, které akcentují péči o zachování biodiverzity lesních ekosystémů, zachování produkční schopnosti lesů a jejich vitality společně s rozvojem jejich ekologických, ekonomických a sociálních funkcí v souladu s potřebami současné společnosti i budoucích generací.

Lesnický sektor má silný potenciál přispět k „ze‑ lenější“ ekonomice a trvale udržitelnému roz‑ voji, zejména pak při poskytování dřeva pro sta‑ vební účely, energii a environmentální služby Zelenou ekonomikou se rozumí proces restrukturalizace podnikání a infrastruktury k poskytování vyšších příjmů na základě přírodních, lidských a ekonomických kapitálových investic, při současné redukci skleníkových plynů, při nižší těžbě a využívání přírodních zdrojů, při produkci menšího množství odpadu a při redukci sociálních rozdílů. Lesnicko-dřevařský sektor může významně přispět k dosažení cílů zelené ekonomiky, propojení politik týkajících se změny klimatu, především prostřednictvím snížení emisí skleníkových plynů a rozšířením cílů týkajících se obnovitelné energie. K zabezpečení těchto cílů existují tři hlavní cesty a to: ■ energie z biomasy, ■ zelená infrastruktura a stavebnictví týkající se lesnických výrobků, ■ role lesních zdrojů při snižování uhlíku.

Vlastnická struktura lesů v České republice je poměrně ustálená Rok 2009 nepřinesl žádné významné změny ve vlastnické struktuře porostní plochy lesních pozemků. Restituční proces je až na výjimky ukončen, ale i tak podíl státního vlastnictví se stále ještě pozvolna zmenšuje. U některých právně komplikovaných

případů dosud rozhodují o oprávněnosti restitučních nároků v odvolacím řízení i mimo něj soudy. Pokles výměry porostní plochy LČR, s.p. o cca 16 137 ha se promítl do nárůstu porostní plochy u lesů obecních a městských a u lesů ve vlastnictví fyzických osob.

Vlastnické vztahy v lesích ČR v roce 2009 porostní plocha Vlastnictví (ha) Státní lesy z toho

LČR s.p. VLS ČR, s.p.

%

1 564 538

60,32

1 313 762

50,65

123 855

4,77

lesy MŽP (NP)

94 853

3,66

ostatní

22 449

0,87

lesy MŽP (AOPK) Původní státní (**) Právnické osoby

1 178

0,05

4 645

0,18

67 577

2,61

425 143

16,39

Krajské lesy (střední školy aj.)

3 796

0,15

Lesy církevní a náboženské společnosti

1 679

0,06

30 619

1,18

504 368

19,44

Obecní a městské lesy

Lesní družstva a společnosti Lesy ve vlastnictví fyzických osob Ostatní (nezařazené) lesy CELKEM

0

0,00

2 593 923

100,00

(**) původní velké LHP ve státním vlastnictví - platnost od 1981 – od 1996, částečně platnost od 1997, soukromníci a obce zde hospodaří dle výpisu z LHP a nové vlastní LHP budou mít až při obnově LHP Pramen: ÚHÚL

23


Kvalitní reprodukční materiál lesních dřevin je předpokladem úspěšnosti umělé obnovy porostů Semenná produkce byla v roce 2009 charakterizována standardní úrodou všech lesnicky významných druhů dřevin. U všech druhů dřevin sklizeň odpovídala orientačním hodnotám roční spotřeby semenného materiálu v lesním hospodářství.

Rozsah provedených výchovných zásahů v tis. ha

Rok provedení

Prořezávky

Probírky

Výchovné zásahy celkem

2000

47,7

115,5

163,2

2005

40,7

92,3

133,0

2006

39,7

83,7

123,4

2007

37,8

53,4

91,2

2008

42,8

66,7

109,5

2009

40,6

85,2

125,8

V semenářském závodě v Týništi nad Orlicí bylo v tomto roce zpracováno celkem 83 tun semenné suroviny. Závod rovněž zajistil stratifikaci tří tun semene, především buku, jedle a lípy. U smrku nadále přetrvává poškození šišek obalečem smrkovým, obalečem šiškovým a červotoči. Ve spolupráci s Lesní ochrannou službou se řeší rozsah a intenzita poškození.

Stav zásob semene a semenné suroviny v semenářském závodě v Týništi nad Orlicí

Pramen: ÚHÚL, ČSÚ

Dřevina

Čisté semeno

Semenná surovina kg

Smrk ztepilý

8 329

5 323

Borovice lesní

2 915

500

767

879

Jedle bělokorá

5 708

0

Buk lesní

16 791

5 764

Modřín evropský

Pramen: LČR

Plocha obnovených lesních porostů se výrazně zvýšila Plocha obnovených lesních porostů se oproti předchozímu roku zvýšila o cca 2 088 ha především jako následek zalesnění po poměrně rozsáhlých nahodilých těžbách z předcházejících let. V souvislosti s tím došlo k určitému zvýšení plochy umělé obnovy, kde meziroční nárůst činí 1 012 ha. Na celkovém zvýšení se významně podílel také značný nárůst rozsahu přirozené obnovy. Za poměrně příznivý lze považovat vývoj druhové skladby použité při umělé obnově lesa. Při obnově se snížil podíl jehličnatých dřevin ve prospěch dřevin listnatých. Podíl listnatých dřevin při umělé obnově dosáhl 38,8 %, z toho přibližně polovinu tvoří zalesnění bukem.

Účelem výchovy lesních porostů je vytvářet a usměrňovat porostní skladbu po stránce druhové, prostorové a věkové Plocha lesních porostů, v nichž byly provedeny výchovné zásahy prořezávkou zůstává na úrovni posledních let a činí 40 tis. ha. Rozsah probírek zaznamenal nárůst na 85 tis. ha a vrátil se tak

na úroveň před rokem 2007, tedy před období rozsáhlých kalamit, jejichž zpracování způsobilo určitý útlum v úmyslných předmýtních těžbách.

Obnova lesa v ha Způsob obnovy

2000

2002

2004

Umělá

21 867

18 120

z toho opakovaná

4 371

Přirozená Celkem Pramen: ÚHÚL, ČSÚ

24

2006

2008

2009

19 042

18 445

19 888

20 900

3 212

2 766

3 054

3 089

3 011

3 422

2 941

3 401

3 417

3 487

4 563

25 309

21 061

22 443

21 862

23 375

25 463


Těžba dřeva se vrátila na úroveň celkových ročních těžeb V lesích ČR bylo vytěženo celkem 15,5 mil. m 3 surového dříví, což v průměru odpovídá úrovni celkových ročních těžeb v této dekádě s výjimkou posledních let, kdy došlo k výskytu rozsáhlých nahodilých těžeb. Úroveň celkového objemu ročních těžeb je z části ovlivňována podmínkami na trhu se surovým dřívím a zde byl přes mírné oživení patrný určitý vliv doznívající odbytové krize. V uplynulém roce byl zaznamenán relativně příznivější poměr mezi těžbou úmyslnou a nahodilou. Podíl nahodilé těžby v roce 2009 činil 42,8 % z těžby celkové, čímž byly vytvořeny příznivější podmínky pro plánovité hospodaření v lesích, než tomu bylo v několika posledních letech.

Těžba dřeva Těžba dřeva

T.j.

Jehličnatá Listnatá

mil. m3

Celkem Celkem na 1 obyvatele Na 1 ha lesní půdy

m3

2000

2001

2002

2003

2004

2005

12,85

12,68

13,01

13,66

13,92

13,88

1,59

1,69

1,53

1,48

1,68

14,44

14,37

14,54

15,14

1,41

1,41

1,43

5,48

5,45

5,50

2006

2007

2008

2009

16,12

17,28

14,88

14,05

1,63

1,56

1,23

1,31

1,46

15,60

15,51

17,68

18,51

16,19

15,50

1,48

1,53

1,52

1,72

1,79

1,55

1,48

5,73

5,90

5,86

6,67

6,98

6,10

5,84

Poznámka: Údaje jsou uváděny v m3 hroubí bez kůry. Pramen: ČSÚ

Ochrana lesa v imisním zatížení střední Evropy nabývá stále větší důležitosti Uplynulý rok 2009 je možno z pohledu ochrany lesa opět označit jako období méně příznivé. Hlavní škodlivé faktory byly obdobné jako v předcházejících letech. Z abiotických vlivů se jednalo o polomy a z biotických činitelů pak především o poškození způsobené přemnožením podkorního hmyzu. Chod povětrnostních podmínek byl také celkově vyrovnanější, zaznamenané klimatické extremity (letní vichřice spojené s lijáky, mokrý sníh na začátku zimního období) měly více regionální charakter a nelze hovořit o jejich plošném působení jako v předchozích dvou letech. Výše nahodilých těžeb, která v celorepublikovém měřítku činila kolem 6,63 mil. m 3, byla signifikantně nižší než v roce 2008, kdy tyto těžby dosáhly cca 10,75 mil. m 3. V případě abiotických škodlivých vlivů došlo ve srovnání s rokem 2008 ke snížení celkového objemu poškození, a to asi o jednu třetinu. U biotických škodlivých činitelů převládal převážně nízký stav výskytu (hlavně u listožravého hmyzu a většiny houbových patogenů), dále se však zhoršila situace u podkorních škůdců na smrku (především lýkožroutů) a přetrvaly chronické problémy v souvislosti s nadměrnými stavy spárkaté zvěře.

Hrozící nebezpečí výskytu lesních škodlivých činitelů podchycují preventivně ochranná opatření Tak jako každoročně byly i v roce 2009 ve velkém rozsahu provedeny kontroly výskytu lesních škodlivých činitelů. Soustředily se především na hmyzí škůdce, v souladu s vyhláškou MZe č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa. V rámci těchto kontrol byli sledováni především tzv. kalamitní škůdci, mezi něž náleží hlavně lýkožrout smrkový (Ips typographus) a bekyně mniška (Lymantria monacha).

Kontrola výskytu hmyzích škůdců proběhla dle evidence na celkové ploše kolem 140 tis. ha. Při kontrole lýkožrouta smrkového bylo podle dostupné evidence využito kolem 84 tis. ks lapačů a bylo položeno 600 tis. m 3 lapáků,což představuje více než dvojnásobný nárůst proti předchozímu roku. Kontrola bekyně mnišky se pak uskutečnila na rozloze přes 95 tis. ha.

V lesích poškozených imisemi napravují ozdravná opatření narušenou výživu dřevin v lesních porostech Projekty chemické meliorace lesních půd probíhají v návaznosti na usnesení vlády České republiky č. 22/2004. Cílem je náprava výživy v lesních porostech, kde byla doložena narušená výživa dřevin spočívající v nedostatečných zásobách hořčíku a vápníku. V roce 2009 bylo prováděno pouze hnojení chřadnoucích borových porostů v oblasti Kolínska a Chlumce nad Cidlinou. Na celkové ploše 1 293 ha bylo formou poloprovozního pokusu aplikováno nově vyvinuté lesnické hnojivo Silvamix PMC ve dvou dávkách – na části ploch v dávce 300 kg.ha -1 a na zbývajících lokalitách pak v dávce 500 kg.ha -1. Aplikace byla prováděna plošníky a malými vrtulníky. Vápnění lesních porostů nebylo v roce 2009 prováděno.

MZe zabezpečuje ze svého rozpočtu na základě ustanovení § 46 odst. 1 lesního zákona leteckou hasičskou službu, jako službu všem vlastníkům lesů v lesích na území ČR, s výjimkou lesů v působnosti MO a MŽP Letecká hasičská služba je zajišťována v úzké spolupráci s Ministerstvem vnitra - generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen GŘ HZS), zaměstnanci podniku Lesy ČR, s.p. Hradec Králové a od r. 2001 též s Leteckou službou Policie ČR, na celkové ploše 2,4 mil. ha lesních pozemků - tj. 91% výměry všech lesů, s cílem ochrany lesů před lesními požáry.

25


V roce 2009 ovšem tato služba z důvodů podaných námitek na výběrové řízení nemohla být realizována. Přesto ale bylo letecké hlídkování a hašení částečně zajištěno pomocí vrtulníků Letecké služby Policie ČR. Vrtulníky provedly celkem 13 hlídkových letů a zjistily 7 požárů. Účinně se podílely na hašení 13 požárů, při nichž provedly 188 shozů hasební vody a nalétaly 24 hodin a 12 minut. V lesním hospodářství v průběhu roku 2009 došlo celkem k 521 požáru s přímou škodou 6,3 mil. Kč. Zničeno nebo poškozeno bylo 178 ha lesních porostů a při požárech bylo zraněno 20 osob, k usmrcení nedošlo.

Z obecného hlediska byly podmínky pro vývoj zdravotního stavu lesa v roce 2009 méně příznivé. Chod povětrnostních podmínek byl také celkově ustálenější, zaznamenané klimatické extre‑ mity měly více regionální charakter

Na většině území republiky se kůrovci na smrku vyskytovali ve zvýšeném až kalamitním stavu (přepočet objemu kůrovcového dříví na jeden hektar smrkových porostů reprezentoval hodnotu 1,90 m 3/ha, tj. takřka desetinásobně překračoval hodnotu odpovídající základnímu stavu – 1,90 m 3/ha).

V listnatých porostech byl zaznamenán výskyt listožravého hmyzu na celkové ploše 810 ha V listnatých porostech byl listožravý hmyz registrován na rozloze cca 0,8 tis. ha (2008: 0,6 tis. ha). Z větší části se jednalo tzv. komplex listožravých škůdců dubu (Tortrix viridana, Operophtera brumata, Erannis spp., Agriopis spp), což je opět jedna z nejnižších hodnot za poslední léta. Lze konstatovat, že listožravý hmyz nezpůsobil v roce 2009 významnější poškození lesních porostů.

Výše nahodilých těžeb, která v celorepublikovém měřítku činila necelých 6,6 mil. m 3, byla signifikantně nižší než v rove 2008, kdy tyto těžby dosáhly téměř 11 mil. m 3. Nahodilé těžby tak v roce 2009 reprezentovaly 42,8 % těžeb celkových. Z jednotlivých abiotických vlivů vykázalo největší podíl, jako již tradičně, poškození větrem, které činilo 2 mil. m 3. Objem nahodilých těžeb způsobených abiotickými vlivy ve srovnání s rokem 2008 výrazně poklesl a celkově činil 3,25 mil. m 3. Působením biotických činitelů bylo podle evidence v roce 2009 poškozeno kolem 2,1 mil. m 3 dřevní hmoty. Dominantní roli tak jako každoročně představoval podkorní hmyz na jehličnanech, který způsobil více jak 90 % evidovaného objemu poškození.

Objem evidovaného smrkového dříví napadeného kůrovci činil včetně lapáků 2 621 tis. m3 V roce 2009 bylo v České republice vytěženo 2 621 tis. m 3 tzv. kůrovcového dříví, což představuje nárůst oproti roku 2008, v němž se výše kůrovcových těžeb pohybovala okolo 2 360 tis. m3. Z uvedeného objemu bylo odkorněno 283 tis. m 3 a chemicky asanováno 382 tis. m 3, zbylá část byla vyvezena a zpracována na dřevoskladech. Nejvyšší podíl napadené hmoty připadal jako každoročně na lýkožrouta smrkového (Ips typographus), lýkožrouta menšího (Ips amitinus) a lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus) (2 407 tis. m 3). Lýkožroutem severským (Ips duplicatus) bylo podle evidence napadeno 207 tis. m 3.

Plocha lesů má v průběhu posledních let stále stoupající trend Od poloviny devadesátých let 20. století se postupně zvětšuje plocha zalesněných, ekonomicky marginálních zemědělských pozemků a také plochy rekultivovaných pozemků na úložištích elektrárenských popelovin a odkalištích. Plocha lesních pozemků setrvale mírně roste. V roce 2009 se zvýšila o 0,082 %, což lze přičíst zalesňování zemědělských pozemků.

Nahodilé těžby podle druhů Rok

živelní

exhalační

hmyzová

ostatní

celkem

mil. m

mil. m

mil. m

mil. m

mil. m3

3

3

3

3

2000

2,39

0,08

0,32

0,50

3,29

2005

2,30

0,04

0,98

1,21

4,54

2006

5,97

0,03

1,14

0,89

8,03

2007

12,65

0,04

1,56

0,64

14,89

2008

7,60

0,04

2,31

0,80

10,75

2009

3,25

0,03

2,62

0,73

6,63

Pramen:VÚLHM, ČSÚ

Vývoj celkové výměry lesních pozemků v ha Rok Plocha lesních pozemků Pramen: ČÚZK, ÚHÚL

26

2005

2006

2007

2008

2009

2 647 416

2 649 147

2 651 209

2 653 033

2 655 212


Nárůst celkových zásob dříví v lesích ČR pokračoval Oproti roku 1930 se údaj o celkové zásobě dříví v lesích v ČR zvětšil na více než dvojnásobek. Zčásti se na tom podílí zvyšující se přírůst, zčásti jde o zpřesnění způsobů zjišťování zavedením nových metod a pomůcek v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. Nárůst celkových zásob dříví v lesích v ČR pokračoval i po roce 2000. Podílí se na tom jednak růst zakmenění porostů a zvětšování podílu porostů vyššího věku, jednak růst běžného přírůstu v Evropě. Všechny zásoby ale nejsou stejně dostupné pro těžbu dříví. Těžitelnost zásob dříví v lese ochranném a lese zvláštního určení je limitována plněním ochranných funkcí nebo cíle hospodaření, v rezervacích a v prvních zónách národních parků je těžba dříví vyloučena. Průměrná zásoba na 1 ha lesních pozemků je 264 m3.

Celkové zásoby dřeva v mil. m3 Celková zásoba dřeva Rok mil. m3

1930

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2009

307

322

348

445

536

564

630,5

678,0

Poznámka: Zásoba se udává v m3 bez kůry (hmota hroubí). Pramen: ÚHÚL

Ekonomická situace vlastníků lesa v rámci hospodaření v lesích včetně případných vedlejších aktivit se po výrazném propadu hospodářského výsledku v roce 2008 mírně zlepšila Tato skutečnost se projevila u soukromých lesů a lesů ve vlastnictví státu, zatímco u lesů ve vlastnictví měst a obcí došlo k dalšímu poklesu zisku.

Hospodářský výsledek vlastníků lesa (včetně příspěvků na hospodaření v lesích) v Kč/ha Zisk před zdaněním

2007

2008

2009

Státní lesy

646

520

561

Obecní lesy

1114

612

480

Soukromé lesy

1746

1077

1395

982

667

748

Průměr Pramen: MZe

Hlavní příčinou napjaté ekonomické situace u vlastníků lesů byl další pokles prakticky všech průměrných cen u rozhodujících sortimentů surového dříví v důsledku pokračující odbytové krize. Hospodářské výsledky (zisky před zdaněním) se meziročně snížily pouze u kategorie obecních lesů o 132 Kč/ha na hodnotu 480 Kč/ha, zatímco u státních lesů se zvýšily o 41 Kč na dosaženou skutečnost 561 Kč/ha a u soukromých lesů o 318 Kč na 1 395 Kč/ha lesa.

Trend koncentrace podnikatelských subjektů do větších a finančně silnějších celků se nevyhýbá ani lesnímu hospodářství Na trhu se vytvářejí dvě skupiny podnikatelských subjektů, velké nadregionální společnosti, které vlastní těžkou lesnickou techniku a podnikají na území celé republiky, popř. i v zahraničí a malé podniky místního významu, které provádějí zpravidla služby malým vlastníkům lesa tradičními technologiemi nebo poskytují subdodávky konkrétních prací nadregionálním společnostem. Statistika podchycuje 26 velkých ekonomických subjektů zapsaných v obchodním rejstříku s převažující lesnickou činností provádějících lesnické práce na ploše cca 103 tis. ha. Lesnické činnosti vykázaly ztrátu 139 Kč/ha obhospodařované plochy.

Průměrné vlastní náklady vybraných výkonů v Kč/t.j. Výkon - činnost

T.j.

2007

2008

2009

Obnova lesa

ha

70 525

71 850

72 986

Péče o lesní kultury

ha

8 439

8 654

9 331

Prořezávky

ha

7 398

7 536

8 353

Ochrana lesa Celkem pěstební činnost

ha ha lesa

170

149

154

1 681

1 745

1 867

Těžba dřeva

m3

211

258

267

Přibližování dřeva

m

236

225

248

Odvoz dřeva

m

189

154

175

ha lesa

629

654

530

Oprava a údržba lesních cest

3 3

Pramen: MZe

27


Počet zaměstnanců v lesnických činnostech (resp. v lesnictví a v souvisejících činnostech) ve fyzických osobách u subjektů v podnikatelské a nepodnikatelské sféře se permanentně snižuje Meziročně došlo k poklesu zaměstnanců v lesnických činnostech celkem o 10,7 %, přičemž nejvíce došlo k poklesu v soukromém sektoru (o 15,3 %) a k dílčímu poklesu v obecním sektoru (o 5,7 %) a ve státním sektoru (o 4,8 %). Celkově objem prací v lesnickém sektoru meziročně mírně poklesl v důsledku poklesu výkonů v těžební činnosti. Úbytek zaměstnanců byl nahrazen vyšší produktivitou práce (nasazení těžebních harvestorů, zalesňovacích strojů apod.).

Průměrná mzda zaměstnanců ve fyzických osobách v lesnictví a souvisejících činnostech vzrostla oproti předchozímu roku o 5,7 %. Tempo růstu průměrných mezd v lesnictví tak výjimečně předstihlo růst mezd v průmyslu (2,2 %) i v národním hospodářství (3,5 %).

Průměrná mzda fyzických osob v lesnictví a v souvisejících činnostech za podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru však nadále zaostává absolutně o 2 514 Kč ve srovnání s průmyslem a o 2 868 Kč ve srovnání s průměrnou mzdou v národním hospodářství. V rámci odvětví lesního hospodářství (lesnictví) je nejvyšší průměrná mzda ve státním sektoru, která přesahuje o 5 830 Kč průměrnou mzdu v soukromém sektoru.

Celkem na závazky státu vyplývající z lesního zákona bylo poskytnuto 239,2 mil. Kč Na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin bylo poskytnuto 12,9 mil. Kč. Takto bylo podpořeno obnovení cca 2 500 ha těchto lesních porostů. To znamená, že bylo podpořeno cca 13 tis. ha smíšených lesních porostů, u nichž se podíl těchto dřevin pohybuje v rozmezí od 5 % do 30 %. Stát rovněž hradí náklady na činnost odborného lesního hospodáře vlastníkům lesa do celkové výměry 50 ha, pokud si ho nevyberou sami a hradí i náklady na zpracování lesních hospodářských osnov. Dále přispívá i na opatření související s melioracemi a hrazením bystřin ve veřejném zájmu.

Počet zaměstnanců v lesnických činnostech Lesní hospodářství

2006

2007

2008

2009

20 342

19 398

17 959

16 041

státní

5 698

5 783

5 850

5 574

soukromé

12 280

11 320

9 924

8 406

obecní

2 364

2 295

2 185

2 061

celkem z toho

Pramen: ČSÚ

28


Finanční povinnosti státu vyplývající z lesního zákona v mil. Kč Předmět závazku

2007

2008

2009 poskytnuto

Meliorační a zpevňující dřeviny

9,6

9,7

12,9

146,6

152,4

160,1

Náklady na zpracování LHO

24,3

20

23,4

Meliorace a hrazení bystřin

67,6

71,2

42,8

248,1

253,3

239,2

00Činnost odborného lesního hospodáře

Celkem Pramen: MZe

Stát pomáhá vlastníkům lesa prostřednictvím bezplatně poskytovaných a zajišťovaných služeb zlepšovat úroveň hospodaření v lesích a zabezpe‑ čovat ochranu lesů před škodlivými činiteli V roce 2009 byla realizována letecká aplikace hnojiva nad lesními porosty ve vymezených částech České republiky - tj. na lokalitách Bílé Vchynice (na ploše 234 ha), Býchory I (522 ha), Býchory II (268 ha) a Komárov (269 ha). Zajištění letecké hasičské služby bylo v roce 2009 redukováno pouze na dílčí zabezpečení a došlo k výraznému snížení počtu hlídkových letů a letových hodin. Velkoplošné zásahy v ochraně lesa byly provedeny leteckou aplikací postřiků proti klíněnce jírovcové celkem na ploše 60 ha v lokalitě Sedlice u Blatné a v oborách Březka a Vlková (Středočeský kraj) a proti ploskohřbetce smrkové v lokalitě Benešov (u Pelhřimova) na ploše 221 ha. MZe uhradilo VÚLHM, v.v.i poskytování expertní a poradenské služby vlastníkům lesa a podílelo se i na úhradě poradenskou a vzdělávací činnosti. V ostatních službách byly provedeny úhrady za odběry půdních vzorků a asimilačních orgánů pro průzkum stavu lesních půd a výživy lesních porostů ve vybraných přírodních lesních oblastech.

Celkové dodávky surového dříví se meziročně snížily o 685 tis. m 3 na celkovou výši 15 502 tis. m 3, v tom dodávky jehličnatého dříví dosáhly výše 14 047 tis. m 3 a dodávky listnatého dříví 1 455 tis. m 3 odbytová krize v celém lesnicko-dřevařském sektoru, přičemž Evropa byla touto odbytovou krizí zasažena velmi citelně.

Meziroční nárůst dodávek byl u jehličnatého dříví o 830 tis. m3, zatímco u listnatého dříví byl nárůst o 145 tis. m3. Celkovou výši těžby dřeva a následných dodávek surového dříví výrazně ovlivnila

Služby, kterými stát podporuje hospodaření v lesích v mil. Kč Charakter služby

2006

2007

2008

2009

Letecké vápnění a hnojení

45

22

44

19

Letecká protipožární a hasičská služba

15

10

25

1

2

1

1

2

23

23

21

33

Ostatní služby

6

3

6

6

Služby celkem

91

59

97

61

Velkoplošné zásahy v ochraně lesa Poradenství

Pramen: MZe

29


Výrazný pokles poptávky po rozhodujících sortimentech surového dříví (zejména jehličnatá kulatina a vláknina) způsobil prudký pokles jejich cen v průběhu celého roku. Protože lesy nebyly postiženy výraznými kalamitami a podíl nahodilých těžeb z celkem realizovaných těžeb se snížil na cca 40 %, nebyl důvod pro vlastníky lesů navyšovat těžbu dřeva a zvyšovat tak další nabídku surového dříví na tuzemském trhu.

Průměrné ceny téměř u všech sortimentů surového dříví se po výrazném poklesu v roce 2008 nadále snižovaly z důvodu převažující nabídky nad poptávkou Snížená poptávka a následný pokles cen jak u surového dříví, tak i výrobků z něho byla důsledkem tzv. hypoteční krize v USA. Tato krize výrazně zasáhla Evropu, zejména státy s převažujícím exportem. Index průměrných cen jehličnatého a listnatého surového dříví celkem se oproti předchozímu čtvrtletí snížil pouze v I. čtvrtletí 2009 (o 0,02 %), zatímco v průběhu dalších čtvrtletí se tyto minimální ceny zvyšovaly. Průměrné ceny za rok 2009 u rozhodujících sortimentů surového dříví meziročně ještě poklesly. V roce 2009 tak průměrné ceny sm III. A/B třídy jakosti (tj. kulatiny pro zpracování na pilách) činily 1 473 Kč/m 3.

Ke dni vstupu ČR do EU byly i pro surové dříví zrušeny tzv. automatické licence, které sloužily k evidenci vyvezeného množství dříví

kulatiny a vlákniny (o 737 tis. m 3) a listnaté kulatiny (o 81 tis. m 3). Aktivní saldo zahraničního obchodu se meziročně u surového dříví nepatrně snížilo na hodnotu 3,796 mld. Kč. Do zemí EU- 25 se vyvezlo 99,7 % z hodnoty celkového vývozu; nejvíce do Rakouska (61,4 %), Německa (31,2 %) a Slovenska (3,0 %). Rovněž dovoz surového dříví byl realizován zejména ze zemí EU- 25 a to ve výši 91,8 % z hodnoty celkového dovozu; nejvíce ze Slovenska (52,5 %), Německa (14,7 %) a Rakouska (3,2 %). Ve srovnání s rokem 2008 tak došlo k celkovému růstu vývozu surového dříví (o 1 403 tis. m 3) při současném navýšení hodnoty vývozu (o 921 mil. Kč) a ke zvýšení dovozu surového dříví (o 740 tis. m3) a hodnoty dovozu (o 986 mil. Kč).

Vývoz surového dříví se meziročně zvýšil o 1 403 tis. m 3 na celkovou výši 5 566 tis. m 3, když došlo zejména k nárůstu vývozu jehličnaté kulatiny (o 689 tis. m 3) a jehličnaté vlákniny (1 198 tis. m 3), zatímco k dílčímu poklesu vývozu došlo pouze u listnaté kulatiny a vlákniny (o 20 tis. m 3), štěpek, třísek, pilin dřevěných a dřevěného odpadu (celkem o 511 tis. m 3). Dovoz surového dříví se meziročně zvýšil o 740 tis. m 3 na celkovou výši 1 862 tis. m 3, když nárůst byl zejména u jehličnaté

Vývoz a dovoz surového dříví v ČR

Vývoz

Dovoz

Saldo

Vývoz

mil. Kč

Celkem

Dovoz

Saldo

Vývoz

1000 m3

Dovoz

Průměrná cena Kč/m3

6 202

2 406

3 796

5 566

1 862

EU - 25

6 186

2 208

3 978

5 564

1 778

3 786

1 112

1 242

Německo

1 933

353

1 580

1 449

272

1 177

1 334

1 298

Rakousko

3 810

77

3 733

3 779

87

3 692

1 008

885

Slovensko

187

1 264

-1 077

171

1 065

-894

1 094

1 187

z toho

3 704

1 114

1 292

Pramen: ČSÚ

Roční objem vývozu a dovozu surového dříví v mil. Kč

2007

2008

2009

Obchodní bilance

Vývoz

Dovoz

Saldo

Vývoz

Dovoz

Saldo

Vývoz

Dovoz

Saldo

Celkem

6 387

1 752

4 635

5 281

1 420

3 861

6 202

2 406

3 796

z toho

6 382

1 507

4 875

5 256

1 270

3 986

6 186

2 208

3 978

Pramen: ČSÚ

30


V České republice se v roce 2009 myslivecky hospodařilo v 5 753 honitbách na celkové výměře honební plo‑ chy 6 861 933 ha, z toho je 195 obor s celkovou výměrou 45 840 ha a 287 bažantnic s celkovou výměrou 96 570 ha. Průměrná výměra honitby je 1 193 ha, obory 235 ha a bažantnice 336 ha

Jarní kmenové stavy hlavních druhů zvěře v kusech Zvěř jelení

2005

2006

2007

2008

2009

28 550

27 812

28 977

29 266

29 895

daňčí

21 676

22 494

23 964

25 067

25 701

mufloní

18 274

18 689

20 510

20 182

20 738

srnčí

302 694

296 509

310 920

318 252

317 596

černá

46 699

48 084

56 986

57 770

57 981

Pramen: MZe, MŽP, ČSÚ

Lov (odstřel a odchyt) hlavních druhů zvěře v kusech Zvěř jelení

2005

2006

2007

2008

2009

20 668

16 871

20 217

21 415

21 527

daňčí

qqqq

9 972

11 395

13 394

13 309

mufloní

7 241

6 893

8 320

9 304

9 118

srnčí

124 287

99 074

108 992

127 213

131 875

černá

100 608

59 904

121 192

138 854

121 821

kachna

347 596

247 322

328 225

315 773

286 024

bažant

588 513

588 555

664 251

598 176

530 444

93 377

67 544

115 065

105 745

84 111

zajíc Pramen: MZe, MŽP, ČSÚ

31

Vo d n í h o s p o dá ř s t v í 2 0 0 9

Vodní hospodářství 2009


Souhrn ke zprávě o stavu vodního hospodářství ČR Hydrologická bilance Rok 2009 byl teplotně nadprůměrný. S průměrnou teplotou 8,4 °C přesáhl hodnotu dlouhodobého teplotního normálu celkem o 0,9 °C. Rok byl o 0,5 °C chladnější než rok 2008 a o 0,7 °C chladnější než rok 2007. Od roku 2000 to byl pátý nejteplejší rok na území ČR. Z hlediska srážkových úhrnů byl mírně nadnormální. Průměrný srážkový úhrn 747 mm byl kvůli srážkově bohatému období od května do července a také díky únoru a březnu o 9 % vyšší než dlouhodobý srážkový normál. Rok 2009 byl odtokově průměrný až podprůměrný s významnou povodňovou situací na přelomu června a července. Průměrné roční průtoky se převážně pohybovaly mezi 70 až 110 % dlouhodobých ročních průměrů. Tuto úroveň překročily pouze průměrné roční průtoky na dolní Lužnici a dolní Otavě.

Režim podzemních vod byl z dlouhodobého hlediska průměrný až mírně podprůměrný. Docházelo k dobré a rychlé dotaci mělkých zvodní, zatímco pro hlubší obzory reprezentované pramenními vývěry nebyly podmínky dostačující. Jednoznačně nejsušší oblastí byly severozápadní Čechy, naopak nejvodnější byla severovýchodní Morava. Významně se zlepšila situace v povodí Berounky, kde meziročně vzrostly hladiny i vydatnosti u všech sledovaných objektů hlásné sítě – tři čtvrtiny vrtů a čtvrtina pramenů překročila dlouhodobý průměr.

Povodňové situace V roce 2009 byly zaznamenány dvě povodňové situace s dosažením 2., resp. 3. SPA (stupně povodňové aktivity). Hlavní povodňovou událostí roku se staly přívalové povodně na přelomu června a července, které postihly převážně čtyři oblasti – Jižní Čechy, Novojičínsko, Jesenicko a Děčínsko. Při této povodni do-

Obnovitelné vodní zdroje v letech 2000–2009 v mil. m3 Roční hodnoty

Položka Srážky Evapotranspirace

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

54 733

63 960

71 298

40 695

53 629

57 730

55 837

59 544

48 818

58 676

40 353

48 537

48 533

29 319

41473

42 872

37 617

46 194

37 394

44 090

Roční přítok

1)

573

761

1 341

524

640

781

1 070

637

462

714

Roční odtok

2)

14 953

16 184

24 106

11 900

12 796

15 639

19 290

13 987

11 886

15 300

Zdroje povrchových vod 3)

4 789

6 600

6 506

3 758

4 270

5 489

5 317

4 673

4 503

5 112

Využitelné zdroje podzemních vod 4)

1 204

1 440

1 625

1 195

1 224

1 305

1 345

1 244

1 209

1 266

Pramen: ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav) 1) Pozn.: Roční přítok na území ČR z okolních států 2) Roční odtok z území ČR 3) Určuje se jako průtok v hlavních povodích s 95% zabezpečeností 4) Jedná se o kvalifikovaný odhad, upřesnění je publikováno ČHMÚ až v II. pololetí 2010

Úhrn srážek na území ČR v roce 2009 v mm

Pramen: ČHMÚ

33


šlo k výraznému překročení úrovně 3. SPA a i dosažení úrovně Q 100. Druhou povodňovou situací byla jarní odtoková epizoda při dosažení 1. SPA, výjimečně 2. SPA. V roce 2009 nově vznikl v gesci MZe podprogram 229 116 – „Odstraňování následků povodní roku 2009“.

Jakost povrchových a podzemních vod Jakost povrchových vod Rok 2009 byl ve vegetačním období teplotně mírně nadprůměrný. Kvalita vody v nádržích byla ovlivněna dvěma jarními aspekty – typickými zvýšenými průtoky a časným nástupem vyšších teplot vody. V řadě vodních nádrží docházelo k eutrofizaci vody. ZVHS (Zemědělsko vodohospodářská správa) zabezpečuje ve spolupráci s dalšími organizacemi provoz celostátního monitorovacího systému zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod. V roce 2009 sledovala celkem 967 profilů na vodních tocích a malých vodních nádržích. Ve vzorcích vod byly sledovány jednak základní fyzikální a chemické ukazatele umožňující včasnou identifikaci drobných znečištění pocházejících z komunálních a zemědělských zdrojů, ale i cizorodé látky ukazující na možnost kontaminace prostředí těžkými kovy a některými specifickými organickými látkami. Nejčastější problémy s jakostí vody souvisejí s masovým výskytem sinic, který v některých lokalitách každoročně vede k vyhlášení zákazu koupání. Z tohoto důvodu bylo vyhlášeno celkem osm zákazů koupání. Jako limitní hodnoty pro ukazatel „sinice“ bylo přijato doporučení WHO (World Health Organisation), tj. třístupňové hodnocení jakosti vody, kdy zákaz je vydáván v případě, že vizuálním hodnocením je posouzena přítomnost vodního květu.

Jakost vody v tocích ČR 2008–2009

Pramen: Státní podniky Povodí

34

Lososové a kaprové vody jsou legislativně vyhlášené povrchové vody vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. NV č. 71/2003 Sb. (stejně jako směrnice 2006/44/EU o sladkých vodách) umožňuje vyhodnotit plnění limitů podle maximální naměřené hodnoty za dané období. Z hodnocení uzávěrových profilů vymezených vod bylo zjištěno, že byly splněny imisní standardy NV v 75 % těchto vod.


Přehled počtu objektů s překročením hodnot kritérií B, C min. v jednom ukazateli za rok 2009 Objekty

Počet objektů

Počet objektů s překročením B nebo C

% objektů s překročením B nebo C

214

106

49,5 (46,1 v r. 2008)

Mělké vrty

Hluboké vrty a prameny 438 102 Tabulka: PĜehled poþtu objektĤ objekty vVeškeré jednom ukazateli za 652 rok 2009 208 Pramen: ČHMÚ

23,3 (16,1 v r. 2008) hodnot s pĜekroþením 31,9 (25,9 v r. 2008)

Poþet pĜekroþením dvakrát za rok Poþet v obdobích objektĤ jara a podzimu. s Hodnocení výsledků se vzhledem k požadavkům směrnice 2000/60/ES orientovalo zejména objektĤ B nebo C na nebezpečné látky.

Objekty

Kvalitativní sledování plavenin a říčních sedimentů bylo realizováno v rámci programu situačního monitoringu na 47 profilech hlavních vodních toků ČR a jejich významných přítoků. Sledovanými ukazateli byly obsahy těžkých kovů, metaloidů a specifických organických látek včetně většiny prioritních polutantů s relevancí pro pevné matrice. Četnost sledování byla u plavenin 4x ročně, u sedimentů 2x ročně.

kr

MČlké vrty

214Nakládání s vodami

Hluboké vrty a prameny

438 102 odebraného množV roce 2009 došlo oproti roku 2008 k poklesu

%

106

ství povrchových vod z 1 608,2 mil. m3 na 1 571,5 mil. m3, tj. o 2,3 %.

V roce 2009 probíhalo sledování kontaminace biomasy škodlivými látkami na 21 závěrových profilech hlavních řek ČR, jako součást situačního monitoringu povrchových vod. V rámci akumulačního biomonitoringu byly hodnoceny biotické matrice: mlži Dreissena polymorpha (18 lokalit), biofilm (21 lokalit), ryby – Leuciscus cephalus (12 lokalit), juvenilní stadia ryb – plůdek (21 lokalit) a bentické organizmy (21 lokalit).

Veškeré objekty Pramen: ýHMÚ

652 208 Celkové množství odebraných podzemních vod ve srovnání s ro-

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI Jakost podzemních vod

kem 2008 zůstalo v podstatě na stejné úrovni (pokles o 1,2 %). Tato skutečnost svědčí o tom, že zvyšování tempa poklesu v této kategorii odběrů dosáhlo svého maxima v minulých obdobích – nyní dochází spíše ke stagnaci. V roce 2009 bylo do vodních toků vypuštěno 1 993,6 mil. m3 odpadních a důlních vod. Oproti roku 2008 došlo v roce 2009 k nárůstu o 1,2 %. Podobně jako v předchozích letech nebyly vzhledem ke sjednocení údajů jednotlivých státních podniků (s. p.) Po3 zahrnuty do odběrů povrchových vod vody vypouštěné vodí z rybničních soustav.

V roce 2009 došlo oproti roku 2008 k poklesu odebraného množství pov Státní monitorovací síti jakosti podzemních vod se pozorovalo 652 které tvoří 173 pramenů, 214 mělkých vrtů a 265 hlubo1objektů, mil. bylo m3celkem na 1 571,5 mil. m , tj. o 2,3 %. kých608,2 vrtů. Stanovovaných 278 ukazatelů s četností Odběry povrchových vod v ČR v letech 1980–2009 Graf: OdbČry povrchových vod v ýR v letech 1980–2009 1400

1200

množství (mil.m3)

1000

800

600

400

Ostatní (vþ. stavebnictví)

ZemČdČlství

Vodovody pro veĜ. potĜ.

Pramen: MZe, s. p. Povodí, VÚV T.G.M., v.v.i. Pramen: MZe, s. p. Povodí, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i.

PrĤmysl (vþ. dobývání)

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

0

1980

200

Energetika

Celkové množství odebraných podzemních vod ve srovnání s rokem 200 na stejné úrovni (pokles o 1,2 %). Tato skuteþnost svČdþí o tom,3 5že zvyš

Celkové množství odebraných podzemních vod ve srovnání s rokem 2008 zĤst na stejné úrovni (pokles o 1,2 %). Tato skuteþnost svČdþí o tom, že zvyšování Vo d n í h o s p o dá ř s t v í 2 0 0 9 v této kategorii odbČrĤ dosáhlo svého maxima v minulých obdobích – nyní doc stagnaci. Graf: OdbČry podzemních vod v ýR v letech 1980–2009

Odběry podzemních vod v ČR v letech 1980–2009 600

500

množství (mil.m3)

400

300

200

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

0

1980

100

vzhledem ke sjednocení údajĤ PrĤmysl jednotlivých s.ZemČdČlství p. Povodí zahrnuty Energetika Ostatní (vþ. stavebnictví) (vþ. dobývání) Vodovody pro veĜ. potĜ. do odbČrĤ p vody vypouštČné z rybniþních soustav. Pramen: MZe, s. p. Povodí, VÚV T.G.M., v.v.i. 3 V roce 2009 bylo do vodních tokĤ vypuštČno 1 993,6 mil. m odpadních a dĤln Vypouštění odpadních vod v ČR v letech 1980–2009 Graf: VypouštČní odpadních vod v ýR v letech 1980–2009 roku 2008 došlo v roce 2009 k nárĤstu o 1,2 %. PodobnČ jako v pĜedchozích le

Pramen: MZe, s. p. Povodí,VÚV T.G.M., v.v.i.

1400

1200

37

3

množství (mil.m )

1000

800

600

400

Ostatní (vþ. stavebnictví)

ZemČdČlství

Kanalizace pro veĜ. potĜ.

Pramen: MZe, s. p. Povodí, VÚV T.G.M., v.v.i.

PrĤmysl (vþ. dobývání)

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

0

1980

200

Energetika

Pramen: MZe, s. p. Povodí,VÚV T.G.M., v.v.i.

ZDROJE ZNEýIŠTċNÍ

Zdroje znečištění

Jakost povrchových vod ovlivĖují pĜedevším bodové zdroje zneþištČní (mČsta prĤmyslové závody a objekty soustĜedČné zemČdČlské živoþišné výroby). Úr vod pĜed zneþištČním se nejþastČji hodnotí podle vývoje produkovaného a vy zneþištČní. Mezi roky 1990 a 2009 došlo k poklesu vypouštČného zneþištČní

Jakost povrchových vod ovlivňují především bodové zdroje znečištění (města a obce, průmyslové závody a objekty soustředěné ze-

36

mědělské živočišné výroby). Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. Mezi roky 1990 a 2009 došlo k poklesu vypouštěného znečištění v ukazatelích BSK5 o 95,1 %, CHSKCr o 89,1 %, NL (nerozpuštěné látky) o 92,9 % a RAS o 19,3 %.


Pořizovací hodnota dlouhodobého hmotného majetku souvisejícího s vodními toky dosáhla v roce 2009 hodnoty 49,26 mld. Kč. Oproti předchozímu období vykazuje tato hodnota meziroční nárůst 0,81 mld. Kč.

Státní podniky Povodí V roce 2009 dosáhl meziroční nárůst celkových výnosů s. p. Povodí výše 7,8 %, tj. v absolutní částce zvýšení výnosů o více než 321 mil. Kč. Převážnou měrou se jako každý rok na tomto nárůstu podílely platby za odběry povrchové vody.

Jakost povrchových a podzemních vod významně ovlivňuje i plošné znečištění – zejména znečištění ze zemědělského hospodaření, atmosférické depozice a erozní splachy z terénu. Význam plošného znečištění s pokračujícím poklesem znečištění z bodových zdrojů roste. Jeho podíl je podstatný zvláště u dusičnanů, pesticidů a acidifikace, méně u fosforu. Tento podíl je odlišný v různých oblastech ČR v závislosti na hustotě osídlení, podílu čištění odpadních vod, intenzitě a způsobu zemědělského hospodaření a úrovni atmosférické depozice.

Finanční potřeby na stěžejní činnosti s. p. Povodí jsou každoročně podporovány řadou dotací jak provozního, tak investičního charakteru. Bez státních dotací by v předešlých letech nemohly být odstraněny následky povodní a současně již zahájena systematická činnost, která umožňuje realizovat protipovodňová opatření, stanovit záplavová území a vypracovat řadu koncepčních studií. V roce 2009 vynaložily na realizaci investic s. p. Povodí 2 225,6 mil. Kč. Na realizaci investic bylo čerpáno cca 950,2 mil. Kč z vlastních zdrojů a dále bylo použito celkem přes 1 275,4 mil. Kč investičních prostředků nekrytých vlastními zdroji.

Jakost vod rovněž negativně ovlivňuje havarijní znečištění. V roce 2009 bylo Českou inspekcí životního prostředí evidováno na území ČR 111 případů havarijního znečištění nebo ohrožení jakosti vod, z toho čtyři případy byly na podzemních vodách.

Správa vodních toků Základní hydrografickou síť tvoří přibližně 79 000 km vodních toků. Vodní toky na území ČR jsou rozděleny na významné a drobné vodní toky. Rozhodujícími správci vodních toků jsou s. p. Povodí, ZVHS a Lesy ČR v působnosti MZe, kteří zajišťují správu cca 95,3 % délky vodních toků v ČR. Přibližně 4,7 % se na správě vodních toků podílejí ostatní subjekty, mezi ně patří Ministerstvo obrany , Správy Národních parků a ostatní fyzické a právnické osoby.

Odborná správa vodních toků

Kategorie

Významné vodní toky

Správce

2008

2009

Povodí Labe, s. p.

3 560,10

3 560,10

Povodí Vltavy, s. p.

4 761,10

4 761,10

Povodí Ohře, s. p.

2 290,81

2 290,81

Povodí Odry, s. p.

1 111,39

1 111,39

Povodí Moravy, s. p.

3 814,61

3 814,61

15 538,01

15 538,01

ZVHS

38 682,02

38 888,97

Lesy ČR, s. p.

19 570,83

19 598,64

s. p. Povodí celkem

1 357,37

1 281,42

Ostatní *)

3 880,77

3 721,96

Celkem

63 490,99

63 490,99

79 029,00

79 029,00

Celkem

Drobné vodní toky

Délka vodních toků v km

Vodní toky celkem Pramen: MZe Pozn.: *) Zahrnuje správy Národních parků, MO (úřady vojenských újezdů), obcí a ostatních fyzických a právnických osob (např. doly).

37


Struktura výnosů s. p. Povodí v roce 2009 v tis. Kč Povodí Labe, s. p.

Ukazatel Platby za odběry povrchové vody



Povodí Odry, s. p.


Celkem

784 716

640 464

468 723

430 779

457 219

2 781 901

Výroba elektrické energie

40 497

208 580

194 925

60 937

36 024

540 963

Příjmy za využívání vzdouvacích zařízení

13 896

134 870

3 283

-

4 956

157 005

129 663

128 136

117 623

58 163

69 306

502 891

65 819

38 165

160

3 699

318 687

426 530

0

8 783

3 003

-

22 614

34 400

1 034 591

1 158 998

787 717

553 578

908 806

4 443 690

Ostatní příjmy Dotace ze státního rozpočtu ostatní provozní dotace Celkem s. p. Povodí Pramen: MZe, s. p. Povodí

Dotace přidělené s. p. Povodí v roce 2009 tis. Kč s. p. Povodí

Provozní dotace

Investiční dotace

Dotace celkem

Povodí Labe, s. p.

65 819


46 948


3 163

Povodí Odry, s. p.

3 699

354 479

358 178

342 064 2)

127 922

469 986

461 693 2)

1 245 787

1 707 480

Povodí Moravy, s. p. Celkem s. p. Povodí

312 421

378 240

405 155 45 810

1)

452 103 48 973 1)

1)

Pramen: MZe, s. p. Povodí Pozn.: 1) Celkové čerpání v roce 2009, nečerpaný nárok se převádí do dalších let. 2) Rozdíl částky oproti tabulce Struktury výnosů a tržeb je způsoben termínem fakturace dotací.

Investice s. p. Povodí v letech 2000–2009 v mil. Kč s. p. Povodí

2000

2001

2002

2003

Povodí Labe, s. p.

328,5

347,1

529,1

607,6


115,2

114,1

199,3

321,6


148,2

173,4

212,8

Povodí Odry, s. p.

361,6

226,8


356,8 1 310,3

Celkem s. p. Povodí

2004 915,2

2006

2007

2008

2009

485,2

394,9

212,0

455,0

459,0

219,0

362,4

236,6

275,2

611,3

761,1*)

339,8

329,5

354,4

170,4

215,7

322,5

277,5

282,3

316,3

301,3

260,6

254,7

199,7

244,2

473,5

257,8

200,5

407,4

411,9

462,3

518,2

413,5

257,8

254,5

1119,2

1424,0

1 992,7

2 176,9

1 924,9

1 574,8

1 316,1

1 890,8

2 225,6

Pramen: MZe, s. p. Povodí Pozn.: *) Celkové plnění investic bylo provedeno v roce 2008, ale finančně vypořádány byly až v lednu 2009 (převod části dotačního titulu 129 120 do roku 2009, částka 19,5 mil. Kč je započítána již v roce 2008)

38

2005

*)


Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu

Zemědělská vodohospodářská správa Činnosti a hospodaření ZVHS jsou v rozhodující míře veřejně prospěšnými výkony neziskového charakteru, službami v rámci péče o majetek státu a zájmy resortu v oblastech vodního hospodářství v dílčích povodích zemědělsky využívané krajiny, zajištění její ochrany, tvorby a ekologické stability. ZVHS, jako organizační složka státu zřízená MZe, zabezpečovala v roce 2009 správu drobných vodních toků převážně zemědělského charakteru v celkové délce 38 889 km a 512 vodních nádrží. Pořizovací hodnota spravovaného dlouhodobého hmotného majetku na drobných vodních tocích činí 9,709 mld. Kč.

Lesy ČR, s. p. LČR vykonává správu určených drobných vodních toků a bystřin jako jednu z mimoprodukčních funkcí lesa. V současné době LČR spravují cca 19,6 tisíc km vodních toků. Péče o vodní toky v rámci LČR představuje správu vodohospodářského majetku souvisejícího s vodními toky v pořizovací hodnotě přes 2,8 mld. Kč.

Vodní cesty Ministerstvo dopravy vykonává dle znění zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, působnost v oblasti péče o rozvoj a modernizaci vodních cest dopravně významných. Činnost se týká zejména péče o rozvoj labsko-vltavské vodní cesty, která je nejdůležitější soustavou vodních cest ČR a je jediným plavebním spojením ČR se západoevropskou sítí vodních cest. V roce 2009 byly vynaloženy v oblasti péče a rozvoj a modernizaci vodních cest dopravně významných finanční prostředky v celkové výši 1 557,0 mil. Kč.

V roce 2009 bylo v ČR zásobováno z vodovodů 9,73 mil. obyvatel, tj. 92,8 % z celkového počtu obyvatel. Ve všech vodovodech bylo vyrobeno celkem 653 mil. m3 pitné vody. Za úplatu bylo dodáno (fakturováno) 504,6 mil. m3 pitné vody, z toho pro domácnosti 328,5 mil. m 3 pitné vody. Ztráty pitné vody v trubní síti dosáhly 125,1 mil. m 3, tj. 19,3 % z vody vyrobené určené k realizaci. Nejvyšší podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů byl v Hlavním městě Praze (100 %) a v Karlovarském kraji (98,1 %), nejnižší podíl obyvatel zásobených pitnou vodou byl v kraji Plzeňském (81,4 %) a Středočeském (83,5 %). Délka vodovodní sítě byla v roce 2009 prodloužena celkem o 699 km a dosáhla délky 72 866 km. Nová výstavba a dostavba stávajících vodovodních systémů tak zvýšila počet zásobených obyvatel o 68 794. Počet vodovodních přípojek se zvýšil o 43 791 ks a dosáhl počtu 1 923 798 ks. Počet osazených vodoměrů se zvýšil o 45 182 ks a dosáhl počtu 1 934 920 ks. V roce 2009 žilo v domech připojených na kanalizaci 8,530 mil. obyvatel ČR, to je 81,3 % z celkového počtu obyvatel. Do kanalizací bylo vypuštěno celkem 496,4 mil. m3 odpadních vod. Z tohoto množství bylo čištěno 95,2 % odpadních vod (bez zahrnutí vod srážkových), což představuje 472,7 mil. m3. Nejvyšší podíl obyvatel připojených na kanalizaci byl v Hlavním městě Praze (99,0 %) a Karlovarském kraji (91,1 %), nejnižší podíl byl ve Středočeském kraji (66,5 %) a kraji Libereckém (67,9 %). Délka kanalizační sítě byla v roce 2009 prodloužena o 1 063 km a dosáhla délky 39 767 km. Celkový počet čistíren odpadních vod (ČOV) se dle údajů ČSÚ zvýšil oproti předešlému roku, o 67 ČOV tedy na 2 158 ČOV v ČR.

Zásobování vodou z vodovodů v letech 1989 a 2003–2009 Ukazatel Obyvatelé (střední stav) Obyvatelé skutečně zásobovaní vodou z vodovodů

Voda vyrobená z vodovodů

Měrná jednotka

1989

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

tis. obyv.

10 364,0

10 201,0

10 207,0

10 234,0

10 267,0

10 323,0

10 430,0

10 491,0

tis. obyv.

8 537,0

9 179,0

9 346,0

9 376,0

9 483,0

9 525,0

9 664,0

9 733,0

82,4

89,8

91,6

91,6

92,4

92,3

92,7

92,8

1 251,0

751,0

720,0

699,0

699,0

683,0

667,0

653,0

% k 1989

100,0

60,0

57,6

55,9

55,9

54,6

53,3

52,2

mil. m /rok

929,4

547,2

543,5

531,6

528,1

531,7

516,5

504,6

% k 1989

100,0

58,9

58,5

57,2

56,8

57,2

55,6

54,3

l/os. den

401,0

224,0

211,0

204,0

202,0

196,0

188,0

184,0

% k 1989

100,0

54,7

52,6

50,9

50,4

48,9

46,9

45,8

l/os. den

298,0

163,0

159,0

155,0

153,0

153,0

146,0

142,0

% k 1989

100,0

54,7

53,4

52,0

51,3

51,3

49,0

47,7

l/os. den

171,0

103,0

102,0

98,9

97,5

98,5

94,2

92,5

% k 1989

100,0

60,2

59,6

57,8

57,0

57,6

55,1

54,1

% mil. m3/rok

3

Voda fakturovaná celkem

Specifická potřeba z vody vyrobené Specifické množství vody fakturované celkem Specifické množství vody fakturované pro domácnost Ztráty vody na 1 km řadů

l/km den

16 842,0*)

7 783,0*)

6 113,0

5 770,0

5 673,0

4 893,0

4 889,0

4 705,0

Ztráty vody na 1 zásob. obyvatele

l/os. den

90,0*)

52,0*)

45,0

43,0

42,0

36,0

37,0

35,0

Pramen: ČSÚ Pozn.: *) Údaje za vodovody hlavních provozovatelů.

39


Odvádění a čištění odpadních vod z kanalizací v letech 1989 a 2003–2009

Ukazatel Obyvatelé (střední stav) Obyvatelé bydlící v domech připojených na kanalizaci Vypouštěné odp. vody do kanalizace (bez srážkových vod) celkem Čištěné odpadní vody včetně vod srážkových 1) Čištěné odpadní vody celkem bez vod srážkových Podíl čištěných odpadních vod bez vod srážkových 2)

Měrná jednotka

Rok 1989

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

tis. obyv.

10 364,0

10 201,0

10 207,0

10 234,0

10 267,0

10 323,0

10 430,0

10 491,0

tis. obyv.

7 501,0

7 928,0

7 947,0

8 099,0

8 215,0

8 344,0

8 459,0

8 530,0

%

72,4

77,7

77,9

79,1

80,0

80,8

81,1

81,3

mil. m3

877,8

558,1

539,7

543,4

542,0

519,3

508,8

496,4

% k 1989

100,0

63,6

61,5

61,9

61,7

59,2

58,0

56,6

mil. m3

897,4

782,7

821,5

841,5

857,4

841,2

807,5

842,9

mil. m3

627,6

527,4

509,7

513,9

510,6

497,6

485,0

472,7

% k 1989

100,0

84,0

81,3

82,0

81,4

79,4

77,3

75,4

%

71,5

94,5

94,4

94,6

94,2

95,8

95,3

95,2

Pramen: ČSÚ Pozn.: 1) V letech 1989 a 2003 se jedná o údaje za kanalizace hlavních provozovatelů. 2) Jedná se o podíl z vod vypouštěných do kanalizace.

V roce 2009 byla dle šetření ČSÚ průměrná cena bez DPH pro vodné 28,10 Kč/m3 a průměrná cena pro stočné 25,10 Kč/m 3. Oproti roku 2008 se tak cena pro vodné zvýšila o 7,3 % a cena pro stočné o 9,1 %. Podle šetření ČSÚ byla nejvyšší průměrná cena pro vodné zjištěna v kraji Ústeckém, kde dosáhla hodnoty 31,20 Kč/m3. V poměru s celorepublikovým průměrem tak byla vyšší o 10,9 %. Nejvyšší průměrná cena pro stočné byla v kraji Libereckém a při výši 31,60 Kč/m3 byla o 26,0 % vyšší, než byl celorepublikový průměr. Naopak nejnižší průměrná cena pro vodné (25,20 Kč/m 3) byla v kraji Jihomoravském a Moravskoslezském. Nejnižší průměrná cena pro stočné (18,60 Kč/m 3) byla zjištěna v kraji Plzeňském.

Rybářství a rybníkářství V ČR je rybářství rozděleno do dvou základních oblastí – produkční rybářství a hospodaření v rybářských revírech. Nachází se zde více než 24 tisíc rybníků a vodních nádrží, což představuje přibližně 52 tis. ha, z toho je 42 tis. ha využito k chovu ryb. V rybnících je dosahováno ročního přírůstku v průměru kolem 470 kg ryb/ha. Druhové zastoupení tržních ryb je poměrně stabilní – kapr se podílel na celkovém objemu chovaných ryb 86,0 %, býložravé ryby 5,0 %, ryby lososovité 3,3 %, lín obecný 1,3 %, dravé ryby a další rybí druhy 4,4 %. Tržní produkce ryb v ČR v roce 2009 se pohybovala okolo 20,1 tis. tun. Vývoz živých ryb dosahoval téměř 45 % celkové produkce. Ročně se v ČR zpracuje 8 až 11 % tržní produkce sladkovodních ryb, letos bylo zpracováno 8,0 %. Rekreačním rybářstvím se zabývá 350 tis. registrovaných členů všech rybářských svazů, kteří vylovili v roce 2009 podle odhadu cca 4,1 tis. tun ryb. Se vstupem ČR do EU došlo k rozšíření možností podpor do rybářského sektoru. V současné době jsou především využívány Národní resortní podpory týkající se akvakultury a sladkovodního rybolovu a Operační program Rybářství 2007–2013.

Státní finanční podpora vodního hospodářství v působnosti Ministerstva zemědělství V roce 2009 byla v rámci programů MZe 229 310 „Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací“ a 129 180 „Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II“ zaměřených na realizaci opatření k naplňování směrnic Evropské unie v oblasti vodovodů a kanalizací a na vlastní rozvoj oboru vodovodů a kanalizací poskytnuta podpora v celkové výši cca 1,8 mld. Kč. Program 229 310 byl dle schválené dokumentace naplánován na roky 2006–2010. Vzhledem k tomu, že tento program v letech 2009 až 2010 řeší dokončení spolufinancování víceletých akcí, připravilo MZe dotační program navazující – 129 180, který je naplánován na roky 2009–2013. MZe v roce 2009 realizovalo programy, jejichž cílem je obnova vodohospodářského majetku správců vodních toků v rámci odstraňování povodňových škod z minulých let, realizace protipo-

40


vodňových opatření, obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží, zvyšování funkčnosti vodních děl, obnova a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí a zajištění péče o státní majetek na drobných vodních tocích a na hlavních odvodňovacích zařízeních. V tomto roce bylo také financováno odstraňování povodňových škod z roku 2006, způsobených právnickým a fyzickým osobám na hrázích a objektech rybníků. V roce 2009 pokračovalo MZe v zabezpečování administrace programu 129 120 – „Podpora prevence před povodněmi II“, MZe dále zajišťovalo realizaci programu 129 130 – „Obnova, odbahňování a rekonstrukce rybníků a výstavba vodních nádrží“. Státní finanční prostředky poskytnuté MZe v roce 2009 na kapitálové a běžné výdaje v rámci programového financování programu 229 110 „Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku“ byly 491,519 mil. Kč, programu 129 120 dosáhly výše 1 796,137 mil. Kč a programu 129 130 se jednalo o částku 618,620 mil. Kč. Celkem probíhalo financování 73 akcí, přičemž byly ze státního rozpočtu vynaloženy neinvestiční prostředky ve výši 190,00 mil. Kč a investiční prostředky ve výši 59,99 mil. Kč, z úvěru Evropské investiční banky byly čerpány neinvestiční prostředky ve výši 282,18 mil. Kč a investiční prostředky ve výši 86,45 mil. Kč.

na podprogram 229 013 a zahrnuje výdaje na pořízení a technickou obnovu majetku ČR ve správě MZe spravovaného organizační složkou státu ZVHS. Státní finanční prostředky jsou rovněž poskytovány na ostatní opatření ve vodním hospodářství podle § 102 odst. 1 písm. b), i), k) vodního zákona. Podpora je neinvestičního charakteru a je poskytována v rámci běžných výdajů specifického ukazatele „Podpora vodnímu hospodářství celkem“ kapitoly MZe na údržbu drobných vodních toků, vodních a suchých nádrží, na provoz drobných vodních toků, vodních a suchých nádrží a souvisejících objektů, dále na údržbu a provoz hlavních odvodňovacích zařízení.

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ V roce 2009 byly ve Sbírce zákonů ČR publikovány a účinnosti nabyly tři zákony, které ovlivnily podobu vodního zákona: ■ Zákon č. 157/2009 Sb., ze dne 7. května 2009, o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů; ■ Zákon č. 227/2009 Sb., ze dne 17. června 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech;

V roce 2009 MZe zahájilo program 129 160 – Podprogram 129 162 „Podpora obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí“, při kterém bylo finančně podpořeno celkem 13 akcí částkou 12,80 mil. Kč. MZe zahájilo také program 129 170 „Podpora zvyšování funkčnosti vodních děl“, při němž byly finančně podpořeny dvě akce Povodí Vltavy, s. p., ve výši 8,61 mil. Kč.

■ Zákon č. 281/2009 Sb., ze dne 22. července 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.

V rámci podprogramu 229 013 v roce 2009 realizovala ZVHS výkupy pozemků celkem u 51 akce za 4,39 mil. Kč o výměře přes 21,7 ha a vypracování jedné projektové dokumentace pro úpravu Loubního potoka. Pro přípravu zahájení programu 129 190 byla zpracována v roce 2009 dokumentace programu a předložena Ministerstvu financí ke schválení. Program systémově navazuje

Rok 2009 přinesl drobnou změnu zákona o vodovodech a kanalizacích, provedenou zákonem č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. Změna se týká § 34, ve kterém se ruší odst. 8 včetně poznámky pod čarou č. 29b. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, změněna nebyla.

Z prováděcích právních předpisů bylo ve Sbírce zákonů publikováno pouze nařízení vlády č. 203/2009 Sb., o postupu při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postupu při určení její výše v územích určených k řízeným rozlivům povodní

41


Prioritní úkoly, programy a stěžejní dokumenty ve vodním hospodářství

votního prostředí vždy do konce ledna za každý uplynulý kalendářní rok předkládá členům vlády informaci o smluvních dokumentech ke smlouvám o spolupráci na hraničních vodách.

V roce 2009 byly zpracovány a zveřejněny první plány povodí podle článku 13 Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice o vodách).

Třicet procent státních hranic ČR tvoří vodní toky. Spolupráce na hraničních vodách, kterými jsou nejen vodní toky tvořící hranice mezi státy, ale také vodní toky tyto hranice křižující, je upravena dvoustrannými mezistátními či mezivládními smlouvami a dohodami. Jejich naplňování zajišťují dvoustranné komise pro vodohospodářské otázky na hraničních vodách, případně přímo vládní zmocněnci pro spolupráci na těchto vodách.

Koncem roku 2009 schválila zastupitelstva jednotlivých krajů první etapy plánů oblastí povodí zpracované podle § 25 vodního zákona, ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a požadavků Rámcové směrnice o vodách.

Protokoly z bilaterálních jednání o spolupráci na hraničních vodách jsou k dispozici u všech zainteresovaných resortů a uloženy na MŽP. Výsledky jsou rovněž k dispozici na webových stránkách www.mzp.cz/cz/voda.

Plánování v oblasti vod

Schválením plánů oblastí povodí byla zahájena reálná implementace Rámcové směrnice o vodách, jejímž ambiciózním cílem je dosažení dobrého stavu vodních útvarů do konce roku 2015, resp. v následujících dvou šestiletých cyklech, ve kterých bude nutné splnit především ta opatření, která jsou již nyní odložena především z finančních důvodů. Plány rozvoje vodovodů a kanalizací PRVKÚ ČR, zpracovaný na základě § 29 odst. 1 písm. c) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je umístěn na internetových stránkách MZe. Pro platné a schválené PRVKÚK pokračovalo vydávání stanovisek MZe k navrhovaným změnám technického řešení zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod. Informační systém VODA ČR MZe a MŽP pokračovalo v roce 2009 v realizaci meziresortního projektu s názvem Informační systém veřejné správy – VODA, který byl oficiálně zahájen v roce 2005. Hlavním cílem tohoto meziresortního projektu je snaha poskytnout odborné a široké veřejnosti dostatek věrohodných a relevantních informací o vodách pro rozhodování, vzdělávání a obecnou informovanost, pokud možno unifikovaně, efektivně a na jednom místě. www.voda.gov.cz www.water.gov.cz www.voda.gov.cz/wap

Mezinárodní spolupráce v ochraně vod Spolupráce v rámci Evropské hospodářské komise OSN ČR rozvíjí principy ochrany vod a hospodaření s nimi na bázi hydrologických povodí a hydrogeologických rajonů překračujících hranice států v souladu s Úmluvou EHK OSN o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer, Rámcovou směrnicí o vodách a dalšími směrnicemi ES. Ve dnech 10 – 12. 10. 2009 se v Ženevě konalo 5. zasedání smluvních stran úmluvy EHK OSN, které se koná pravidelně jedenkrát za tři roky. Zasedání přijalo několik důležitých dokumentů, např. „Návod pro implementaci Úmluvy EHK OSN“ a „Návod na adaptaci na změnu klimatu v oblasti vod“, „Rizikový management povodní přesahujících hranice států v regionu EHK OSN“. Mezinárodní spolupráce na hraničních vodách Podle článku 14 Směrnice vlády pro sjednávání, vnitrostátní projednávání, provádění a ukončování platnosti mezinárodních smluv, schválené usnesením vlády č. 131 ze dne 11. 2. 2004, ministr ži-

42

Mezinárodní spolupráce v ochraně vod v ucelených povodích Labe, Dunaje a Odry Významnou součástí mezinárodní spolupráce ČR v ochraně vod je spolupráce v rámci mezinárodních komisí pro ochranu ucelených povodí Labe, Dunaje a Odry, a to na základě „Dohody o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe“, „Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje“ a „Dohody o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním“. Prostřednictvím těchto aktivit přispívá ČR také k potřebné ochraně Severního, Černého a Baltského moře a podílí se na koordinovaném zavádění směrnic Evropského společenství v těchto mezinárodních povodích.

Výzkum a vývoj ve vodním hospodářství v působnosti Ministerstva zemědělství MZe financovalo v rámci výzkumných projektů v roce 2009 účelový výzkum a vývoj v oblasti vodního hospodářství částkou téměř 43 mil. Kč. Na projekty Výzkumu a vývoje (VaV) s počátkem řešení v roce 2007 byla vynaložena částka 5 605 tis. Kč, 24 766 tis. Kč bylo poskytnuto na projekty VaV zahájené v roce 2008 a 12 529 tis. Kč získaly projekty VaV započaté v roce 2009. V roce 2009 bylo zahájeno řešení osmi nových projektů VaV, které řeší problematiku vodního hospodářství. Projekty VaV jsou především zaměřeny na ochranu půdy a vody při trvale udržitelném rozvoji agrárního sektoru, tvorbu, revitalizaci a ochranu kulturní krajiny, lesa a vodních útvarů a racionalizaci hospodaření s vodou včetně řešení dopadů klimatické změny.

S o u h r n n á z p r áva 2 0 0 9

Poznámky:

43


Poznámky:

44

Vydalo Ministerstvo zemědělství České republiky Těšnov 17, 117 05 Praha 1 internet: www.mze.cz, e-mail: [email protected] ISBN 80-7084-480-9

Souhrnná zpráva 2009

Recommend Documents