Souhrnná teritoriální informace Slovensko

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Slovensko

Souhrnná teritoriální informace Slovensko Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bratislavě ke dni 21.10.2010

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/47

© Zastupitelský úřad Bratislava (Slovensko)


Slovensko

1. Základní informace o teritoriu Slovenská republika vznikla 1.1.1993 po rozpadu České a Slovenské federativní republiky. Je zvrchovaným demokratickým státem na čele s prezidentem. Je v pořadí druhým největším obchodním partnerem České republiky. Je zaměřena na průmyslovou a zejména strojírenskou výrobu. Jejím charakteristickým rysem však je témeř 100 procentní závislost na dovozu energetických surovin.

1.1. Oficiální název státu •

Slovenská republika

1.2. Rozloha •

49 036 km

2

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

5 429 763 obyvatel (k 30.červnu 2010)

•

110 obyvatel na km

2

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení V roce 2010 se v SR narodilo 60 410 živých dětí (o 807 méně než v roce 2009) a zemřelo 53 445 osob (o 532 více než v roce 2009). Přirozený přírůstek obyvatelstva se oproti roku 2009 v roce 2010 snížil o 1 339 osob na 6 965 osob. Zahraniční migrací získala v roce 2010 SR 3 383 osob. K 31.12.2010 měla SR 5 435 273 obyvatelů.

1.5. Národnostní složení Ke slovenské národnosti se hlásí 85,8 % obyvatelstva, k maďarské 9,7 %, k romské 1,7 %, k české 0,8 % (celkem 44 620 osob), k rusínské 0,4 % a k ukrajinské 0,2 %.

1.6. Náboženské složení V SR je celkově 4 521 549 věřících (tj. 84,1 % obyvatel), z nichž 82 % se hlásí k římskokatolické církvi (68,9 % obyvatel), 8,2 % k evangelické církvi augšpurského vyznání (6,9 % obyvatel), 4,8 % k řeckokatolické církvi (4,1 % obyvatel), 2,4 % k reformované křesťanské církvi (2,0 % obyvatel) a k pravoslavné církvi (0,9 % obyvatel). Bez vyznání je 13 % obyvatel. Celkově je na Slovensku registrováno 15 církví a náboženských společností.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky V roce 2009 byla schválena nová právní úprava pro státní jazyk. Od 1. září 2009 platí zákon 318/2009 Z.z. o státním jazyku.

2/47



Slovensko

Úředním jazykem je jazyk slovenský (mateřský jazyk pro 83,9 % obyvatel). Druhým nejpoužívanějším jazykem, a to hlavně v jižních oblastech Slovenska, je jazyk maďarský (mateřský jazyk pro 10 % obyvatel). Dalšími používanými jazyky jsou romský , rusínský a český ( pro 0,9 % obyvatel, 48 200 osob). Podle platného zákona SR o používání jazyků národnostních menšin mohou příslušníci národnostní menšiny používat v úředním styku svůj mateřský jazyk v případě, že jejich počet v obci činní nejméně 20 %. V současnosti probíhají diskuse o snížení hranice 20% pro používání jiného než státního jazyka.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Od roku 1996, kdy byl přijat zákon o administrativním členění, je SR rozdělena na osm samosprávních krajů (Bratislavský, Košický, Nitranský, Prešovský, Žilinský, Trenčanský, Trnavský a Banskobystrický) a 79 okresů. Samosprávní kraj je nezávislou samosprávní jednotkou SR. Hlavním městem SR je Bratislava s počtem obyvatel 446 819. K dalším velkým městem patří Košice (240 915), Prešov (92 687), Nitra (87 357), Žilina (86 685),) a Banská Bystrica (84 919).

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Od 1.1.2009 se základní peněžní jednotkou stalo euro. Byl stanoven konverní kurz 30,1260 Sk za euro.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky •

1. 1. – Den vzniku Slovenské republiky

•

5. 7. – Svátek sv. Cyrila a sv. Metoděje

•

29. 8. – Výročí Slovenského národního povstání

•

1. 9. – Den Ústavy Slovenské republiky

•

17. 11. – Den boje za svobodu a demokracii

Dny pracovního klidu •

6. 1.

•

Velký pátek

•

Velikonoční pondělí

•

1. 5.

•

8. 5.

•

15. 9.

•

1. 11.

•

24., 25. a 26. 12.

Obvyklá pracovní doba je 8,5 hodiny, běžná prodejní doba od 8 do 18 hod., v sobotu a neděli obvykle od 8 do 12 hod. Obchodní domy mají otevřeno v sobotu a v neděli, OD Tesco je otevřen nepřetržitě 24 hodin.

3/47



Slovensko

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Slovensko nepatří k zemím, vyznačujícími se speciálními zvyklosti při obchodních jednáních. Lze konstatovat, že průběh jednání se nevymyká způsobům uplatňovaným v ČR. Po vstupu SR do EU se postupne eliminují zvyklosti, kdy sjednané obchodní dohody mnohdy nebyly dodrženy a právní vymahatelnost byla velice nízká. I přesto však je zejména v oblastech veřejných zakázek přetrvávající korupce. Obecně se doporučuje obezřetnost a písemné sjednávání obchodních podmínek.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU K 31. 12. 2005 skončila platnost formuláře E111. Nahrazuje jej evropský průkaz zdravotního pojištění, který vystavuje zdravotní pojišťovna na dobu pěti let. Občan ČR, tak jako občan každého jiného státu EU, musí před cestou do SR požádat svou zdravotní pojišťovnu o vydání zdravotního průkazu platného v EU E 101 resp. E 102 Před cestou do Slovenské republiky je vhodné se komerčně připojistit. V roce 2005 byl přijat zákon č. 567/2005 Z.z., kterým se doplňuje zákon č. 544/2002 Z.z., o Horské záchranné službě ve znění zákona č. 515/2003 Z.z. a o změně dalších zákonů. Uvedená novela zpoplatňuje některé záchranné akce v horských oblastech Slovenska.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Mezi SR a ČR není vízová povinnost. Občané ČR mohou překročit státní hranice s platným cestovním pasem ČR nebo občanským průkazem ČR. Doporučuje se, aby se jednalo o občanské průkazy se strojově čitelnou zónou tak, jak je vyžadováno při vstupu na území ostatních států EU. Nezletilí musí mít vlastní cestovní doklad nebo musí být zapsáni do cestovního dokladu rodičů. Slovenská republika je součástí Shengenského od prosince 2007. Při cestě autem je nutný platný řidičský průkaz, osvědčení o evidenci vozidla, potvrzení o zaplacení povinného ručení (zelená karta). Při převozu domácích zvířat je potřebný platný mezinárodní očkovací průkaz (od října 2004 má mít zvíře i cestovní pas). Od 1.1.2010 byl na Slovensku spuštěn systém elektronického výběru mýta pro nákladní automobily s celkovou hmostí nad 3,5 tuny. Výběr mýta se týká dálnic, rýchlostních silnic R1 a silnic 1. třídy. Pro tranzitující dopravce platí zatím náhradní systém tzv. ticketing.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi SR není území se zvýšeným rizikem pro cizince. Evidované jsou však opakované, mnohdy tragické nehody českých turistů ve Vysokých Tatrách, zejména v případě nedodržování příslušných předpisů a závazných pokynů.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Velvyslanectví České republiky Hviezdoslavovo nám. 8 810 00 Bratislava 1 P.O.BOX 208 4/47



Slovensko

tel.: 00421-(0)2-59203303, 304 fax: 00421-(0)2-59203330 e-mail: [email protected], [email protected] web: www.mzv.cz/bratislava konzulární oddělení tel.: 00421-(0)2-59203301

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) České centrum Košice Rázusova 13 P.O.BOX E-10 042 40 Košice tel.: 00421-(0)55-6231801-2 fax: 00421-(0)55-6231799 e-mail: [email protected] web: www.czc.sk

České centrum Bratislava Hviezdoslavovo nám.8 814 99 Bratislava P.O.BOX 348 tel.: 00421-(0)2-59203347 e-mail: [email protected] web: www.czc.sk

CzechTourism Hviezdoslavovo nám. 7 811 01 Bratislava 1 tel.: 00421-(0)2-55645064 fax: 00421-(0)2-55645065 (pozn.: CzechTrade ani CzechInvest nemají na Slovensku svá zastoupení.)

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

Záchranná služba: 155, 112, 16155

•

Policie: 158, 112

•

Požární služba: 112, 150

•

Informace o telefonních číslech v SR: 1181

•

Informační a dispečerská služba motoristům: 18123, 1815

1.18. Internetové informační zdroje •

Prezident SR – www.prezident.sk

•

Úřad vlády SR – www.vlada.gov.sk

•

Materiál z jednání vlády – www.rokovania.sk

•

Národní rada SR – www.nrsr.sk

•

Statistický úřad SR – www.statistics.sk

5/47



Slovensko

•

Národní banka Slovenska – www.nbs.sk

•

Ministerstvo hospodářství SR – www.mhsr.sk

•

Ministerstvo financí SR – www.mfsr.sk

•

Úřad pro veřejné obstarávání – www.uvo.gov.sk

•

Slovenská obchodní a průmyslová komora – www.sopk.sk

•

Obchodní rejstřík – www.orsr.sk

•

Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu (SARIO) –www.sario.sk

•

Tisková agentura Slovenské republiky – www.tasr.sk

•

Slovenská informační a tisková agentura – www.sita.sk

•

Základní webová orientační stránka – www.zoznam.sk

1.19. Adresy významných institucí Úřad vlády SR Nám. Slobody 1 813 70 Bratislava Národní rada SR Nám. A. Dubčeka 1 812 80 Bratislava Ministerstvo zahraničních věcí SR Hlboká cesta 2 833 36 Bratislava

6/47



Slovensko

2. Vnitropolitická charakteristika Vnitropolitická charakteristika Dne 12. června 2010 se konaly volby do Národní rady SR, jejichž vítězem se podle očekávání stala strana SMER-SD, která získala 34,8% ze všech odevzdaných hlasů. Na druhém místě skončila s 15,4% hlavní opoziční strana SDKÚ-DS (Slovenská demokratická a kresťanská únia – Demokratická strana) následovaná novou politickou stranou SaS (Sloboda a Solidarita), jejíž výsledek činil 12,1%. Navzájem velmi blízký počet hlasů získaly KDH (Kresťanskodemokratické hnutie) (8,5%) a další „nováček“ na politické scéně Most-Híd (8,1%). Poslední stranou, která překročila hranici potřebnou pro vstup do NR SR, je SNS (Slovenská národná strana), jejíž podpora dosáhla 5,1%. Po 20 letech pak poslanecké lavice opustili zástupci ĽS-HZDS (Ľudová strana – Hnutie za demokratické Slovensko), která získala pouhé 4,3% hlasů a týž výsledek zapříčinil, že mimoparlamentní stranou se po 12 letech překvapivě stala také SMK (Strana maďarskej koalície). I přes své výrazné vítězství nedokázala SMER-SD sestavit vládní koalici. Z parlamentních stran s ní totiž byla ochotna spolupracovat jen SNS, součet mandátů těchto stran však v NR SR nezajišťoval dostatečnou podporu. Jednáním o sestavení vlády tedy byla následně pověřena volební leaderka SDKÚ-DS Iveta Radičová, které se podařilo dohodnout s představiteli ostatních středopravých stran a 9. července 2010 prezident I. Gašparovič jmenoval vládu tvořenou koalicí SDKÚ-DS, SaS, KDH a Most-Híd. Předsedkyní vlády se stala Iveta Radičová. K základním cílům vlády v oblasti hospodářské politiky patří ozdravení veřejných financí, zkvalitnění podnikatelského prostředí, aktualizace energetické politiky, zefektivnění výstavby dopravní infrastruktury a rozvoj a podpora venkova. Vláda proto připravila úsporný balíček na rok 2011, který by měl snížit schodek rozpočtu, který je pro rok 2010 odhadován až na 8%. Dne 6. října 2010 vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2011, v němž počítá s úsporou výdajů ve výši 985 mil. €, která má společně s dohodnutými opatřeními na straně příjmů v rozsahu 770 mil. € přinést snížení rozpočtového schodku na 4,9% HDP. Dne 11.10.2011 byla NR SR vyslovena vládě Ivety Radičové nedůvěra. Premiérka vlády spojila hlasování o vyslovení důvěry vlády s hlasováním o navýšení záruk v EFSF. Poslanci NR SR následně odsouhlasili termín předčasných voleb na 10.2.2012

2.1. Stručná charakteristika politického systému V SR je standardní politický systém s rozdělením na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní.

7/47



Slovensko

Zákonodárnou moc představuje jednokomorový parlament – Národní rada SR se 150 poslanci, kteří jsou voleni na čtyřleté volební období. Výkonnou moc představují prezident a vláda v čele s jejím předsedou. Prezident, který je volen občany na období pěti let, jmenuje předsedu vlády na základě výsledků voleb do Národní rady SR. Následně, na základě návrhu předsedy vlády, prezident jmenuje vládu. Soudní moc představují všeobecné soudy a zvláštní soud, jímž je třináctičlenný Ústavní soud SR, jehož soudci jsou jmenováni prezidentem republiky na období dvanácti let. Ústavní soud je nezávislým soudním orgánem ochrany ústavnosti. Soustava všeobecných soudů je tvořena Nejvyšším soudem SR, krajskými, okresními a vojenskými soudy (vyšším vojenským soudem a vojenskými obvodními soudy) a Specializovaným trestním soudem, který v roce 2009 vznikl následně po zrušení Speciálního soudu SR.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) V přímých prezidentských volbách byl dne 4. 4. 2009 zvolen na další pětileté funkční období prezidentem SR Ivan Gašparovič. V přímých volbách byla protikandidátkou poslankyně za SDKÚ-DS Iveta Radičová.

2.3. Složení vlády 2.3. Složení vlády Dne 17. 6. 2006 se na Slovensku uskutečnily volby do Národní rady SR a 4. 7. 2006 jmenoval prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič novou vládu, přičemž od tohoto jmenování se uskutečnilo více změn v jejím složení. Počátkem roku 2010 bylo v rámci úsporných opatření rozhodnuto, že ke dni 30. 6. 2010 ukončí svoji činnost Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje SR a Ministerstvo životního prostředí SR, jejich kompetence převezmou jiná ministerstva a úřady. Od 9.7.2010 je nová slovenská vláda. Slovenská vláda má následující složení: •

Iveta Radičová – předsedkyně vlády SR

•

Ján Fígeľ - 1. místopředseda vlády SR a ministr dopravy, pošt a telekomunikací

•

Rudolf Chmel – místopředseda vlády SR pro lidská práva

•

Ivan Mikloš – místopředseda vlády SR a ministr financí SR

•

Jozef Mihál – místopředseda vlády SR a ministr práce, socciálních věcí a rodiny SR

•

Mikuláš Dzurinda – ministr zahraničních věcí SR

•

Ľubomír Galko – ministr obrany SR

•

Daniel Lipšic – ministr vnitra SR

•

Lucie Žitňanská – ministryně spravedlnosti SR

•

Juraj Miškov – ministr hospodářství a výstavby SR

•

Eugen Jurzyca – ministr školství, vědy, výzkumu a sportu SR

•

Ivan Uhliarik – ministr zdravotnictví SR

•

Daniel Krajcer – ministr kultúry a cestovního ruchu SR

8/47



Slovensko

•

9/47

Zsolt Simon – ministr zemědělství, životního prostředía regionálního rozoje SR



Slovensko

3. Zahraničně-politická orientace V letech 2002–2004 SR úspěšně završila jednání o vstupu do Evropské unie, který byl stvrzen historicky prvním úspěšným referendem, a byla pozvána do NATO. Členem evropských a euroatlantických struktur se stala na jaře roku 2004. Dne 1. 5. 2004 se SR stala plnoprávným členem EU a aktivně se zapojuje do jednání a rozhodování EU ve všech oblastech, ovlivňuje směřování společné zahraniční, obchodní a bezpečnostní politiky EU. Prvním slovenským eurokomisařem se stal bývalý hlavní vyjednavač vstupu SR do EU Ján Figeľ, který je v Evropské komisi zodpovědný za oblast vzdělání a kultury. Význam členství SR v NATO dokumentuje skutečnost, že kromě standardního zapojení do činnosti organizace a účasti slovenských vojáků v misích se SR vypracovala do pozice „leading country“ v oblasti likvidace nevybuchlé munice. K prioritním zájmům SR patří také rozvoj přátelských vztahů a spolupráce se sousedními státy. SR se aktivně zapojila do visegrádské spolupráce. Kromě rozvoje vztahů s Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Rakouskem věnuje SR trvalou pozornost rovněž spolupráci s Ukrajinou, rozvíjí korektní vztahy se státy SNS a dbá na vyvážené kontakty s Ruskem. V multilaterální oblasti SR aktivně vystupuje v mezinárodních organizacích. SR byla dne 10. 10. 2005 zvolena za nestálého člena Rady bezpečnosti OSN na období 2006-2007. Bývalý slovenský ministr zahraničních věcí Ján Kubiš složil na slavnostním ceremoniálu v New Yorku 11. února 2009 slib do rukou generálního tajemníka OSN Pan Ki-Moona a nahradil tak ve funkci výkonného tajemníka Hospodářské komise OSN svého polského předchůdce Marka Belku.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních •

Organizace spojených národů (OSN) – vstup 19. 1. 1993

•

Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) – vstup 20. 1. 1993

•

Evropská hospodářská komise (OSN EHK) – vstup 19. 1. 1993

•

Světová celní organizace (WCO) – vstup 8. 1. 1993

•

Světová banka (WB) – vstup v r. 1993

•

Mezinárodní organizace práce (ILO) – vstup 22. 1. 1993

•

Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) – vstup 14. 4. 1993

•

Mezinárodní organizace pro atomovou energii (IAEA) – vstup 28. 9. 1993

•

Mezinárodní úřad pro míry a váhy (IOMW) – vstup 13. 1. 1993

•

Mezinárodní měnový fond (MMF) – vstup 15. 1. 1993

•

Rada Evropy (RE) – vstup 30. 6. 1993

•

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) – vstup 1. 1. 1993

•

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) – vstup 1. 1. 1993

•

Středoevropská iniciativa (SEI) – vstup 1. 1. 1993

•

Dunajská komise (DK) – vstup 1. 1. 1993

•

Západoevropská unie (WEU) – asociovaný partner od 1. 5. 1994

•

Meziparlamentní unie (IPU) – vstup 12. 4. 1993

•

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) – vstup 14. 12. 2000

•

Pakt stability pro jihovýchodní Evropu (PS) – členem od listopadu 2001

•

Severoatlantická aliance (NATO) – vstup 29. 3. 2004

•

Evropská unie (EU) – vstup 1. 5. 2004

•

Mezinárodní visegrádský fond (od 23. 6. 2000) a Visegrádská skupina

•

Regionální partnerství

10/47



Slovensko

•

Vstup do eurozóny (1.1.2009)

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách •

Světová obchodní organizace (WTO) – člen od 16. 3. 1993

•

Evropská unie (EU) – vstup 1. 5. 2004

•

Shengenská smlouva - Slovensko do schengenského prostoru začleněno 30.12.2007

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. •

Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a majetku, 14. 7. 2003

•

Protokol ke Smlouvě mezi ČR a SR o spolupráci a vzájemné pomoci, Praha, 19. 1. 2004

•

Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a při ochraně státních hranic, Bratislava, 27. 1. 2004, č. 26/2005 Sb. m. s.

•

Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích ze dne 29. října 1992, ve znění Smlouvy ze dne 18. srpna 1997, Bratislava, 27. 1. 2004

•

Dohoda mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky o jednotném administrativním postupu při posuzování, uznávání a hodnocení chorob z povolání, Praha, 12. 2. 2004

•

Protokol mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Slovenské republiky o spolupráci v oblasti vzdělávání a výcviku vojáků z povolání a občanských zaměstnanců resortu obrany, Brno, 2. 4. 2004, č. 62/2004 Sb. m. s.

•

Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hospodářství Slovenské republiky, Praha, 16. 4. 2004, č. 66/2004 Sb.m.s

•

Memorandum o porozumění mezi Českou republikou, zastoupenou Ministerstvem pro místní rozvoj a Slovenskou republikou, zastoupenou Ministerstvem výstavby a regionálního rozvoje o realizaci Programu Iniciativy Společenství "INTERREG IIIA Slovenská republika-Česká republika, 2004–2006", Skalica, 30. 6. 2004

•

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o propojení české rychlostní silnice R 49 a slovenské rychlostní silnice R 6 na česko-slovenských státních hranicích, Zlín, 20. 9. 2004, č. 4/2005 Sb. m. s.

•

Protokol mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o spolupráci a vzájemné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích v zahraničí, Praha, 12. 10. 2004, č. 129/2004 Sb. m. s.

•

Statut Společné česko-slovenské mezivládní komise pro péči o válečné hroby, Praha, 15. 12. 2004, č. 38/2005 Sb. m. s.

•

Dohoda České správy sociálního zabezpečení a Sociální pojišťovny o spolupráci v oblasti sociálního zabezpečení, duben 2005

•

Dohoda mezi Českou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou o zrušení mnohonárodní brigády, Bratislava, 30. 5. 2005

•

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o dočasné úpravě užívání pozemků ve vlastnictví Slovenské republiky, které se nachází v katastrálním území Hodonín v České republice, Bratislava, 31. 10. 2005

•

Dohoda mezi vládou ČR a SR o skladování ropy a ropných výrobků na území ČR. (Praha 22.2.2007, v platnosti od 3.5.2007, publikována pod číslem 214/2007, Z.z.)

•

Dohoda o spolupráci mezi Celným ředitelství SR a Generálním ředitelstvím cel ČR při předcházení a odhalování porušování celních a daňových předpisů (Praha, 12.4.2007)

•

Protokol ke Smlouvě mezi Slovenskou republikou a Českou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci v oblasti celnictví (Praha,12.4.2007)

•

Dohoda mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany SR o spolupráci mezi centrem operací a Společním operačním centrem (Praha, Bratislava, 24.9.2008)

11/47



Slovensko

•

Memorandum o porozumění a spolupráci v oblasti elektroenergetiky mezi ČR a SR, podepsali předsedové vlád (Bratislava, 17.12.2008)

•

Smlouva mezi Slovenskoui republikou a Českou republikou o údržbě a opravách silničních mostních objektů a úseků silnic na slovensko-české státní hranici (Bratislava, 17.června 2009) Smlouva zatím nevstoupila v platnost

•

Vykonávací protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o výměně údajů z informačních fondů obsažených v rgistru trestů (Praha, 11. června 2009)

•

Vykonávací protokol mezi Ministerstvem vnitra Slovenské republiky a Ministerstvem vnitra České republiky k Dohodě mezi vládou Slovenské republiky a vládou České republiky o společném využívaní stanovených informačních a archivních fondů, které vznikli z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního řádu a bespečnosti 29. října 1992 (Bratislava, 23. červen 2009)

12/47



Slovensko

4. Ekonomická charakteristika země Růst slovenské ekonomiky v roce 2011 se zpomalil. V pololetí 2011 byl vytvořen HDP v objemu 32 963,3 mil. eur, z toho ve 2.čtvrtletí 17 130,5 mil. eur. Meziročně se výkonnost slovenské ekonomiky měřena růstem HDP (v s.c.) zvýšila o 3,4%. Výkonnost slovenské ekonomiky v důsledku její vysoké otevřenosti je téměř zcela závislá na vývoji ekonomiky největšího obchodního partnere, kterým je Německo. Po propadu slovenské ekonomiky v roce 2009, kdy se především v jejím vnějším vývoji promítla světová hospodářska krize, vývoj v roce 2010 ukazuje, že oživení zahraniční poptávky se začíná promítát i do oživení stěžejních odvětví slovenské ekonomiky. Dle předpokladů byl vývoj slovenské ekonomiky v roce 2010 postaven především na zahraniční poptávce. Domácí poptávka byla podporována zejména vyšší investiční poptávkou. Domácí spotřeba se sice ve čtvrtém čtvrtletí 2010 zvýšila, ale k jejímu pozitivnímu vlivu na celkovou domácí poptávku může domácí spotřeba přispět pouze za předpokladu snižování nezaměstnanosti za současného zvyšování zaměstnanosti. Přijetí různých neekonomických a neefektivních opatření na zabránění dopadu světové hospodářské krize na malou slovenskou ekonomiku se do vývoje domácí spotřeby promítlo s největší pravděpodobností až v roce 2010. Státní dotace na udržení zaměstnanosti v podnicích, které pro svou výrobu nemají zakázky, nebo vytváření jěště nových dalších dotovaných podniků bez reálných výrobních a odbytových možností se stalo zárodkem vzniku krize vnitřní slovenské ekonomiky, která se projevila až po odznění celkové hospodářské krize. Zároveň však lze však konstatovat, že nástup nové vlády po volbách v červnu 2010 a přijetí úsporných opatření zbrzdilo ještě většímu propadu veřejných financí.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Měřeno růstem objemu vyprodukovaného HDP vykázala slovenská ekonomika za pololetí 2011 meziroční růst o 3,4%. V rámci pololetí však výkonnost ekonomiky klesala . Zatímco v prvním čtvrtletí zaznamenala slovenská ekonomika 3,5% meziroční růst, ve druhém čtvrtletí 2011 byl tento růst již pouze 3,3%. Na ekonomickém vývoji slovenské ekonomiky v pololetí 2011 se podílele růst zahraniční poptávky a pokles domácí poptávky. Vývoz výrobků a služeb byl meziročně vyšší o 14,1% a dovoz byl vyšší o 10,1% Na snížení domácí poptávky se podílely úspory ve veřjné správě. Konečná spotřeba veřejné správy se za pololetí 2011 meziročně snížila o 3,4% Stav zásob se od začátku roku 2011 zvýšil o 518,8 mil. eur. Přehled vývoje HDP (zdroj SÚ SR)

Ukazatel m.j.

13/47

Rok 2010

Rok 2011



Slovensko

1. pol. 2010

1. pol.

HDP b.c. mil. eur

31 415

32 963

104,7

103,4

18 497

19 182

99,2

99,9

3 911,8

5 819

102,2

96,6

mil. eur

6 219

6 468

index

98,8

103,7

Změna stavu zásob (běžné ceny před. roku)

mil. eur

74,2

518,8

Vývoz zboží a služeb (b.c.)

mil. eur

24 721

29 678

index

116,6

114,1

mil. eur

24 493

29 208

index

112,2

110,1

s.c.

index

Konečná mil. eur spotřeba domácnostíindex (b.c.) (s.c.) Konečná mil. eur spotřeba veřejné index správy (b.c.) (s.c.) Tvorba hrubého fix. kapitálu

(s.c) Dovoz výrobků a služeb (b.c.) (s.c.)

Ukazatel

Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

m.j. 1.Q. HDP

14/47

2.Q

1.Q.

2.Q

1.Q.

2.Q.

1. pol. 2010

mil. eur

11 496,2

12 520,9

10 837,9

11 828,1

11 354,6

12 383,7

23 738,4



Slovensko

index

109,7

107,3

94,3

94,5

104,8

104,7

104,7

6 346,9

6 382,2

6 291,8

6 412,1

6 314,0

6 344,8

12 658,9

107,6

106,4

99,1

100,5

100,4

99,0

99,6

mil. eur

1 710,2

1 961,0

1 732,3

2 096,2

1 840,1

2 071,7

3 911,8

index

101,0

110,3

101,3

106,9

106,2

98,8

102,2

mil. eur

2 790,6

3 548,5

2 682,1

2 919,4

2 672,3

2 863,7

5 536,0

index

106,5

109,5

96,1

82,3

99,6

98,8

98,8

807,6

610,8

- 134,8

- 563,6

- 218,5

292,7

74,2

12 067,0

12 444,8

9 027,7

9 916,3

10 539,

11 551,5

22 091,1

110,8

108,2

74,8

79,7

116,8

116,5

116,6

11 588,1

11 947,5

9 007,7

9 289,6

9 901,1

10 623,4

20 524,5

110,6

108,0

77,7

77,8

109,9

114,4

112,2

Konečná mil. eur spotřeba domácností index Konečná spotřeba veřejné správy Tvorba hrubého fix. kapitálu

Změna mil. eur stavu zásob (běžné ceny před. roku) Vývoz mil. eur zboží a služeb index Dovoz mil. eur výrobků a služeb index

Míra inflace v průměru za pololetí 2011 proti stejnému období 2010 dosáhla 3,6%. V rámci spotřebitelských cen nejvíce vzrostly ceny potravin, za bydlení, dopravu a vzdělůávání. Očekává se, že v následujícíc měsícíh roku 2011 bude růst cen pokračovat a koncem letošního roku by míra inflace mohla překročit úroven 4%. Běžný účet platební bilance za pololetí 2011 vykázal schodek ve výši 154,6 mil.€. Hrubý zahraniční dluh Slovenska podle předběžných údajů ke konci pololetí 2011 činil 76,12 mil. USD. Ne zcela příznivý, resp nižší než očekávaný růst HDP může nepříznivě ovlivnit vývoj veřejných financí. Vláda se zavázala, že v letošním roce -2011 by schodek veřejných financí neměl překročit hranici 5% HDP.

Předběžný odhad salda veřejné správy za rok 2010(ESA 95) mil. Eur Saldo VS po schválení -3 705,8 jednotlivých rozpočtů Státní rozpočet -647,8 Státní finanční aktíva 62,2 Mimorozpočtové účty -14,6 Ostatní subjekty veřejné správy -802,5

15/47

% HDP -5,50 -0,99 0,10 -0,02 -1,23



Slovensko

- Obce a VÚC - Sociálna pojišťovna - Státní fondy - FNM SR - Ostatní Aktuální odhad salda VS z toho: zhoršení salda vlivem

-404,0 -93,7 -81,3 -202,2 -21,3 -5 108,5 aktualizace odhadu HDP

-0,62 -0,14 -0,12 -0,31 -0,03 -7,81 -0,23

Zdroj MF SR Poukazujíc na rozvrácený vývoj veřejných financí současná vláda si za svůj prioritní cíl dala konsolidaci veřejných financí. V tom smyslu, necelých sto dnů od svého nástupu prezentovala svůj úsporný balíček pro ozdravení veřejných financí. Na základě propočtů resort financí dospěl k tomu, že ozdravení veřejných financí a snížení jejich schodku z aktuálně odhadované úrovně 7,8% HDP v letošním roce pod úroveň 5,0 % HDP v roce 2011 si vyžádá úsporný balík v objemu 1,7 mld. €. Základní filosofií při koncipování úsporného balíčku bylo nezvyšování odvodů a v rámci daní preference aktivní práce před spotřebou.Vládní koalice se zároveň, a poměrně rychle, dohodla na tom, že na 47% objemu úsporného balíku se budou podílet občané a na naplnění zbytku balíku se bude podílet vláda. Výdaje obyvatelstva, resp. jejich podíl na celém ozdravném procesu bude tedy mírně nižší než podíl úspor vlády. Úspory celé vlády mají představovat sumu nejméně 900 mil. € a naopak „vklady“, příjmová stránka tohoto balíčku nemá představovat více než 800 mil. €. Úsporný balík je koncipován jako tři pilířový. · První pilíř má představovat strukturální priority vlády, tedy oblasti do nichž bude vláda prioritně investovat, aby podpořila malé a střední podnikání a rozvoj veřejné infrastruktury, čímž by měl být zabezpečen ekonomický růst. Vláda proto schválila na svém zasedání (8. 9. 2010) soubor krátkodobých strukturálních opatření, které se mají realizovat ještě do konce letošního roku. Jde o 40 opatření, které kabinet rozdělil do pěti oblastí: Zvyšování zaměstnanosti a snižování sociálních rizik; Zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva; Boj proti korupci a lepší vynutitelnost práva; Kvalitnější podnikatelské prostředí a aktivní občanská společnost a Kvalitnější vzdělání a inovativní společnost. · Druhý pilíř se týká úspor vlády a veřejné správy. Původní návrh počítal s úsporami ve výši 1,1 mld. €. Tato částka však byla následně předefinována na sumu minimálně 900 mil. €. Škrty v běžných a mzdových výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu se mají pohybovat v průměru 10%. Došlo již k dohodě na 10- procentním snížení platů všech 2 600 ústavních činitelů. · Třetí pilíř představuje příjmovou část. Záměrem vlády je získat do státního rozpočtu cca 800 mil.€. Tato částka se opírá o daňové a nedaňové příjmy a spotřební daně. V rámci daňových příjmů se zruší daňové zvýhodnění u lidí, kteří si spoří na důchod. Zruší se osvobození od daně při prodeji nemovitosti (i v případě zděděné nebo darované nemovitosti, které byly z placení daně v minulých letech vyloučeny). Tato změna se má dotýkat bytů, domů a pozemků, které se nabudou po 1. lednu 2011. Povinnost placení zdravotních odvodů se rozšiřuje na všechny příjmy, včetně příjmů z podílů na zisku. Pro živnostníky se změní podmínky pro uplatnění paušálních odvodů (podle nového návrhu lze uplatnit max. 40% paušálních výdajů místo původních 60%). Vláda dále schválila zrušení souběhu předčasného důchodu a práce a souběhu starobního a výslužného důchodu a práce ve veřejné správě. Spotřební daň se zvýší u piva z aktuálních 1,65 € na 2,45 € za hektolitr, což představuje zvýšení ceny o 49%. Stejný nárůst cen by měl nastat i v případě malých pivovarů, u kterých by měla sazba daně vzrůst z 1,22 € na 1,82 € za hektolitr. V případě tabáku a tabákových výrobků by sazba spotřební daně měla v souladu s příslušnou legislativou EU vzrůst ve dvou krocích. Nejprve v roce 2011 o 5% a v roce 2013 o dalších 5%. Zvýšení spotřebních daní se nemá dotknout domácího vína. Resort financí připravuje i změny v sazbě daně z minerálních olejů a navrhuje zrušení osvobození při energetických daních, a to u zemního plynu, který se používá jako palivo. Významnou položkou, která se paušálně dotkne všech skupin obyvatelstva je zvýšení DPH ze současných 19% na 20%. Zároveň se však ponechává snížená 10% sazba DPH na léky, knihy a zdravotnické pomůcky, ale ruší se 6% sazba DPH na prodej zemědělských produktů ze dvora. Vyšší DPH by do 16/47



Slovensko

rozpočtu měla údajně přinést cca 200 mil. €. Zvýšení DPH je podle vlády vázáno na deficit veřejných financí. Až bude potvrzeno (Eurostatem), že schodek veřejných financí klesl pod 3% HDP, má být sazba DPH automaticky vrácena na 19%. Dočasnost zvýšení sazby má být zakotvena v zákoně o DPH. Má-li vláda za cíl snížit schodek veřejných financí v roce 2013 pod 3% HDP, pak v následujícím roce 2014 by měla být sazba DPH vrácena na 19%. Nejen na základě reakcí ekonomů a analytiků lze konstatovat, že dlouho avizovaný úsporný balíček nepředstavuje žádné radikální opatření před kterým opoziční Smer-SD veřejnost již dlouhodobě varoval. Po zveřejnění balíčku se již i v médiích objevili názory, že premiérka I. Radičová svými zásahy do procesu konstruování úsporného balíčku a neustálým zdůrazňováním toho, aby se navrhovaná opatření nijak významně nedotkla běžných lidí, prezentovala více levicové smýšlení než bývalý premiér R. Fico. I když nejsou dostupné propočty dopadu zvýšené DPH na ceny, ekonomové předpokládají jejich zvýšení z čistě zvýšené DPH pouze o cca 0,4%. Podle nových změn by měl každý Slovák přispět ročně do státního rozpočtu průměrně částkou 34,19 €. Na základě těchto propočtů, ale především kvůli nepříznivému vývoji státního rozpočtu, jenž je podle ministerstva financí způsoben „katastrofálním“ stavem veřejných financí, se všeobecně předpokládala razantnější opatření a veřejnost již byla s radikálním řešením smířena. Zvýšení DPH na 21% by zřejmě nebylo velkým překvapením. Tomu nasvědčuje i postoj opoziční strany Smer-SD, která se k balíčku vyjadřuje velmi okrajově a spíše se soustřeďuje na kritiku rozhodnutí o pozastavení výstavby 75 km dlouhého úseku dálnice mezi Martinem a Prešovem, která měla být finančně krytá formou PPP. Není však vyloučeno, že příprava státního rozpočtu na příští rok si vyžádá další úsporná opatření, obdobně jako bylo navýšení cen dálničních známek (zdražení roční dálniční známky ze současných 36,50 € na 50 € představuje nárůst o 37%).

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Ukazatel

17/47

2005

Vývoj základních ekonomických ukazatelů SR od roku 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 pololetí



Slovensko

pololetí HDP (b.c., mld. Sk)od 1.1.09 v mil.EUR (mil. USD)

1 472,1 46 078

Index růstu HDP (b.c.) HDP (stálé ceny, mld. Sk)od 1.1.09 vmil. EUR (mil. USD)

108,6

1 636,3 1 851,8 62 333 80 970

1178,8 36 897

111,2

111,6

1275,3 1 429,5 48 590 62 505

2 028,4

63 331,6

31 427,7

32 963,3

94 851

92 552,8

38 564,9

47 641,8

109,5

94,2

103,9

104,9

1 520,8

48 068,0

23 738,4

24 499,3

71 115

70 246,5

29 129,4

35 408,8

HDPna 218 684 236 436 264 678 281 005 8 862 4 271 4 503 obyvatele s.c.,od.1.1.09 6 741 9 008 11 573 13 140 12 950 5 364 6 500 v mil.EUR 8 550 (s.c., 11 555 14 991 17 526 17 063 7 102 8 757 USD) (b.c., USD) Index 106,1 108,3 110,4 106,4 95,3 104,7 103,4 růstu HDP (s.c.) Kurs USD/ 31,948 26,246 22,870 21,385 1,4614 1,2271 1,4453 SKK, od 1.1.09 EUR/USD Míra 2,7 4,5 2,8 4,6 1,6 1,0 3,6 inflace (%, průměr) Míra 16,2 13,3 11,0 9,6 12,1 14,8 13,5 nezaměstnanosti (%) Vývoz (mld. Sk)od 1.1.09 v mil.EUR index růstu

994,5 111,6

1 239,4 124,6

31 097

47 222

1 420,7

1492,6

39 715,6

22 698,9

27 494,2

115,2

105,1

80,2

122,4

120,8

62 122

69 796

58 040

27 853

39 737

1 442,1

1 514,1

38 528,7

22 029,8

26 671,9

102,7

105,0

76,6

120,2

120,7

63 057

70 801

56 305

27 032

38 548

(mil. USD) Dovoz 1 070,8 (mld. Sk), 113,9 od.1.1. v EUR 33 476 index růstu

18/47

1 331,0 124,3 50 712



Slovensko

(mil. USD)

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory V prvním pololetí 2011 index průmyslové produkce meziročně vzrostl o 9,8% a tržby byly vyšší o 14,3% Úroveň celkové produkce byl nejvíce ovlivněn růstem výroby dopravních prostředků a výroby strojů a zařízení jinde klasifikovaných. V členění dle průmyslových seskupení se nejvíce zvýšil produkce investičních prostředků, produkce předmětů krátkodobé spotřeby a výroba pro mezispotřebu. Snížila se produkce předmětů dlouhodobé spotřeby a výroba souvisejíci s energetikou.

V průměru za první pololetí 2010 vzrostl index průmyslové produkce meziročně o 22%, v tom v průmyslové výrobě o 24,1%, v dodávcích elktřiny a plynu o 14,3% a v těžebním a důlním průmyslu o 5,5%. Ne růstu celkové produkce se podílela především výroba strojů a zařízení jinde neklasifikovaná o 56,5% a výroba dopravních přostředků o 47%. Růst průmyslové produkce byl dosažen za současného snížení zaměstnanosti v průmyslu o 8,1%. Vlivem růstu indexu průmyslové produkce a poklesu zaměstnanosti vzrostla produktivita práce v průmslu za pololetí 2010 o 32,8%. Podíl průmyslu na HDP se v pololetí 2010 meziročně zvýšil indexem 103,5 ( b.c). Energetika a především jaderná energetika patří k trvalé prioritě vládní politiky. Do programu pro nejbližší období je zařazeno dokončení JE Mochovce a rovněž výstavba nových bloků v JE Jaslovské Bohunice. Slovenský automobilový průmysl představují tři hlavní automobilky, a to Volkswagen Slovakia v Bratislavě, PSA Peugeot Citroen v Trnavě a KIA Motors Slovakia v Žilině. PSA Trnava zahájila výrobu v červnu 2006. V roce 2009 se celkem na Slovensku vyrobilo 461 tis. automobilů. pro porovnání v roce 2008 to bylo 575 tis. automobilů. Nejvíce, 205 tis. automobilů bylo vyrobeno v závodě PSA Trnava. V letošním roce se zde očekává stagnace, resp. mírný pokles výroby na cca 200 tis. automobilů. Největší výrobce automobilů z předcházejícíh období, bratislavský Volkswagen Slovakia vyrobil v roce 2009 pouze 106 tis. automobilů a i rok 2010 považuje tato automobilka za krizový rok. Bratislavský závoda v roce 2009 předstihla žilinská Kia, která vyrobila 150 tis. automobilů. V roce 2010 očekává tato automobilka výrobu přes 200 tis. automobilů. Automobilový průmysl zaměstnává na Slovensku přibližně 68 tis. pracovníků. Podíl odvětví na průmyslové výrobě v roce 2009 představoval rekordních 37%. Automobilový průmysl sehrává trvale významný podíl v rámci exportních odvětví. Hlavní reprezentant zdejšího automobilového průmyslu, společnost Volkswagen Slovakia vykázala za pololetí 2010 obrat 1,8 mld. Eur. V meziročním porovnání to představuje 37% nárůst. Ve sledovaném období vyrobila firma téměř 65 tis. aut, což je meziroční nárůst o více než 43%. Vzrostla produkce převodovek o 78% na 195 tis. ks. Společnost očekává pokračování pozitivního vývoje i ve druhé polovině roku 2010. Společnost vytvořila stovky nových pracovních příležitostí. . Začátkem roku 2010 společnost zahájila výrobu nové generace automobilů Volkswagen Touareg a Porsche Cayenne. . V dubnu se rozšířila produkce o výrobu prvního sériově vyrábaného hybridního vozu koncernu Volkswagen -Touareg Hybrid. V květnu byla ukončena výroba Škody Octavia a zahájena příprava výroby vozidel řady New Small Family. Rok 2009 ukončila společnost se ziskem 57 mil. Eur., obrat dosáhl 2,94 mld. Eur.

19/47



Slovensko

Deset největších vývozců ( Samsung Electronics Europe Logistics B.V.; Volksagen Slovakia a.s.; PCA Slovakia; Kia Motors Slovakia, s.r.o.;U.S.Steel Košice; Sony Slovakia, spol. s.r.o.; Slovnaft, a.s.; Canon Europe N.V.; Mondi SCP, a.s.; Tatravagonka a.s.) se podílí 44,01% na celkovém vývozu Slovenska.

4.4. Stavebnictví V průměru za pololetí 2011 klesla stavební produkce oproti stejnému období 2010 o 3,4% a tržby vzrostly o 1,3%. Tuzemská produkce se snížila v roce 2011 oproti roku 2010o 4,7% na 1 378 mil. eur. Zvýšila se však zároveň produkce v zahraničí o 21,7%. Stavební výrobě se nedaří ani v roce 2010. Zatím sepouze podařilo zmírnit pokles produkce z 13,9% v prvním čtvrtletí 2010 na 5,6% ve druhém čtvrtletí 2010. Po očištění výsledků o sezonní vlivy objem stavební produkce v 2. čtvrtletí 2010 proti 1. čtvrtletí 2010 vzrostl o 9,7%. Podíl stavebnictví na HDP za pololetí 2010 klesl indexem 86,6 (b.c.).

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Celková výměra půdy v SR je podle údajů SÚ SR 4 903 tis. ha, z toho vodní plochy představují 92 tis. ha. Zemědělské subjekty realizovaly za pololetí 2011 o 14,3% nižší tržby než ve stejném období roku 2010. Pokles souvisel především s 33,8% poklesem tržeb za prodej rostlinných výrobků a s 4,7% poklesem prodeje živočišních produktů. Pokračovala tendence poklesu hovězího dobytka a stavu prasat. Snížil se i stav drůbeže. Podíl zemědělství na HDP (b.c.) se za pololetí 2011 meziročně zvýšil indexem 102,5.

4.6. Služby Vnitřní obchod V prvním pololetí 2011 tržby za vlastné výkony a zboží ve službách v prodeji a oprave motorových vozidel meziročně vzrostly o 14,2%. Ve velkoobchodě klesly indexem 98,7. V rámci malobchodu tržby klesly indexem 98,0. V rámci dopravy a skladování tyto tržby vzrostly indexem 109,7. Nejvíce vzrostly tržby za vlastní výkony a zboží ve službách v rámci vybraných tržních služeb indexem 113,7. Za první pololetí 2011 celkové tržby ve velkoobchodě meziročně klesly o 1,3%. V maloobchodě meziročně klesly o 2%.

Hotely a restaurace Celkové tržby v činnostech restaurVačních a pohostinských služeb byly v prvním pololetí 2011 meziročně vyšší o 0,2%.

20/47



Slovensko

Ke konci června 2011 poskytovalo ubytovací služby 3 052 ubytovacích zařízení. Jejich počet se nadále snižuje. Meziročně se v pololetí 2011 jejich počet snížil o 176 objektů. K dispozici bylo 57 tis. pokojů. Počet pokojů klesl o 840 a počet lůžek klesl o 3 tis.

Cestovní ruch Celkový počet zahraničních návštěvníků ubytovacích zařízení dosáhl 1 644,0 tis.. Největší část ze zahraničních návštěvníků představovali návštěvníci z ČR (29,8%). Meziročně nejváce vzrostl počet návštěvníků z Ruska a Maďarska o 0,7 p.b.).

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Současný stav dálnic a rychlostních silnic k 1.1.2010

D1 D2 D3 D4 R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 D celkem R celkem D+R

Celkem 515 80,1 59 50,6 178,3 343 230,4 159,3 2 31,6 213,5 56,5 704,7 1214,6 1919,3

V provozu 282 80,1 12,9 2,3 118,3 53,5 29,0 18,1 0 6,5 0 0 377,3 225,4 602,7

Ve výstavbě 49,5 0 2,8 3,2 18 0 7,2 4,6 0 0 0 0 56,5 29,8 85,3

V přípravě 195,1 0 43,3 45,1 51,4 289,5 196,6 136,6 2 25,1 213,5 56,5 283,5 971,2 1254,7

(km) Podle aktuálních propočtů bude na propojení Bratislavy s Košicemi potřeba přibližně 5 mld. Eur. V případě, že vláda do konce roku 2010 získá potřebné finance je pravděpodobné, že k naplnění cílu propojit západ Slovenska s východem dojde nejdříve v roce 2015. Již odcházející vláda plánovala vybudovat propjení východ -západ pouze nadstandardním spojením, kterým má být kombinace dálnic, rýchlostních silnic nebo dálnic v polovičním profile. Vláda počítala s využitím PPP projektů, ale s nižší finanční náročností projektů. V rámci infrastruktury byla diskutována výstavba širokorozchodné trati v délce 400 km. Měla by z Černé nad Tisou přecházet jihem Slovenska a pokračovat do Vídně. Dle předběžných odhadů by měla vyjít na 3,5 až 3,6 mld. Eur. Zatím nepadlo definitivní stanovisko k její výstavbě, nebo naopak k zamítnutí.

21/47



Slovensko

Plány vlády při výstavbě dálnic -zabezpečit do roku 2014 nadstandardné silniční spojení Bratislavy a Košic - přehodnotit PPP projekty, snížit finanční náročnost projektů, které tzatím neby uzavřeny, zefektivnit výstavbu úseků na rychlostních silnicích v regiónech - zabezpečit transparentní veřejné zakázky v rámci dopravních projektů a ke každému projektu financovanému z veřejných zdrojů vypracovat analýzu přínosů a nákladů, - zákonem upravit postup při strategických stavbách (stavba až po vypořádání majetkových prav jak v případě dohody,. tak i v případě nedohody.

Pošta a telekomunikace V roce 2011 tžby v informačních a komunikačních činnostech meziročně vzrostly o 4,4%. Na druhé straně byl zanamenán růst tržeb ve vybraných tržních službách, jako jsou tržby za nemovitosti, odborné a technické činnosti o 13,7%.

Energetika Vláda zatím definitivně nerozhodla o výstavbě nového jaderného zdroje v lokalitě Jaslovské Bohunice. V prvním pololetí 2011 se na Slovensku vyrobilo 14,8 TWh elektrické energie, což v meziročním porovnání představuje nárůst o 4,6%. Spotřeba elektrické energie za první pololetí 2011 dosáhla 14,6 TWh s meziročním nárlůstem 1,5%. SR se tak pompěti letech opět stala čistým vývozcem elektřiny.

Nejdůležitější energetické podniky jsou Slovenské elektrárny a.s., jejichž privatizace byla dokončena v dubnu 2006, Slovenské energetické strojírny, a.s. Tlmače, Slovenský plynárenský průmysl a společnost Transpetrol, a.s. Z hlediska postavení energetiky ve slovenské ekonomice zůstává důležitým mezníkem oznámení italského Enelu, vlastníka SE, rozhodnutí dostavět jadernou elketrárnu Mochovce. Italská energetická společnost Enel, vlastník Slovenských elektráren plánuje v průběhu sedmi let investovat do slovenské energetiky 2 mld. EUR. Slovenská vláda jadernou energetiku podporuje, podle ministerstva hospodářství mají být postaveny čtyři nové bloky. Jako výrazné pozitivum roku 2009 z hlediska zdůraznění role energetiky ve slovenské ekonomice je považováno zpětné odkoupení 49% podílu v Transpetrole od společnosti Yukos Je to považováno za významný nástroj vlády z hlediska energetické bezpečnosti. Významnou změnou v oblasti energetiky je rozhodnutí stávající vlády o odstátnění výrobců tepla. Z obnovitelných zdrojů slovenská vláda považuje za perspektivní zdroje předvším biomasu. V případě slunečných elektráren vláda rozhodla, že nepovolí výstavbu jakéhokoliv množství slunečných elektráren a zároveň Slovenská elektrizační soustava z důvodu zajištění bezpečnosti a plynulosti dodávek elektřiny stanovila pro povolení výstavby sluneční elektrárny hranici celkového instalovaného výkonu sluneční elektrárny.

22/47



Slovensko

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Na Slovensko se připravuje mise OECD, která bude hodnotit rozvojovou pomoc, kterou Slovensko poskytovalo a poskytuje. O hodnocení požádalo slovenské MZV. V roce 2009 poskytla SR oficiální rozvojovou pomoc (ODA) ve výši 54,0 mil. Eur s podílem 0,086% HND. Pro porovnání v roce 2008 představovala ODA 65,4 mil. Eur s podílem 0,102% HND. V abolutním vyjádření se jedná o pokles o 11,4 mil. Eur, tedy v procentuálním vyjádření představuje pokles o 18,6%. Celková ODA SR byla v roce 2009 tvořena poměrem 75% multilaterální a 25% bilaterální pomoci.

23/47



Slovensko

5. Finanční a daňový sektor Vláda, která nastoupila po letošních červnových volbách připravila v rámci finančního a daňového systému poměřně rozsáhlé změny - zvýšení sazby DPH, úpravy v odvodovém systému, změny v důcodovém systému. S účinností připravovaných novel zákonů se počítá od ledna 2011. Pro rok 2010 byla schválena minimální mzda o 4,1% na 307,7 Eur.

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Ukazatel Příjmy Výdaje Saldo

Vývoj státního rozpočtu v letech 2005 až 2009 (mld. Sk) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 pololetí (mld. Eur) 258,7 291,9 322,2 342,0 10, 5 4,8 292,6 323,6 345,7 363,2 13,3 7,3 - 33,8 - 31,7 - 23,5 - 21,2 - 2,8 -2,4

Pozn. Od roku 2009 údaje v mld. Eur Deficit státního rozpočtu za pololetí 2010 dosahuje přes 65% schodku ročtovaného na celý rok 2010. Schodek veřejných financí je odhadován na úrovni 7,8% HDP. Zahraniční dluh SR ke konci června 2010 dosáhl 58,788 mld. USD. Deficit státního rozpočtu v roce 2009 byl sice proti upravenému rozpočtu nižší, ale byl tři násobně vyšší než byl původně schválen. Schodek veřejných financí , který byl rovněž aktualizací navyšován, byl rovněž tři násobně překročen. Schodek veřejných financí představoval 6,77% HDP.Dosáhnutí požadované tři procentní hranice schodku veřejných financí na HDP se posouvá až na období 2012, s tím, že v roce 2010 by měl deficit veřejných financí představovat 5,5% HDP. Veřejný dluh v roce 2009 představoval 35,7% HDP.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Ukazatel Běžný účet plat. bilance Kapitálový a finanční účet Platební bilance Devizové rezervy NBS Použitý kurs SKK USD)EUR/ USD

24/47

Vývoj platební bilance (mil. USD) od 1.1.2009 údaje v EUR 2005 2006 2007 2008 2009 pololetí 2010 - 4065,9 - 4561,9 - 3995,7 - 6195,0 -2023,4 -614,3 5 651,1

1 035,8

7 445,3

8 391,1

463,9

394,4

2 572,0

- 2 567,1

3 772,4

3 395,6

-566,6

0,3

17 010,6

13 363,8

21 000,3

18 830,4

1 263,6

1 956,4

31,022

26,246

24,713

21,346

1,4614

1,2271



Slovensko

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Celkový zahraniční dluh Slovenska k 30.6.2010 dosáhl 47 908,1 mil. Eur ( 58 788,0 mil. USD). Od začátku roku 2010 se zvýšil o 2 569,9 mil. Eur (v propočtu na USD se snížil o 6 526 mil. USD) .

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) K 30.6 2010 působí na Slovensku včetně NBS 28 bank. Bez zahraniční účasti působí v SR 2 banky, plus NBS , se zahraniční účastí 13 bank a působí zde 12 poboček zahraničních bank. . NBS je od 1. januára 2009 je součástí Eurosystému. Ve zpolupráci s Europskou centrální bankou a spolu s dalšími centrálními bankami krajin eurozóny zabezpečuje stabilní měnový vývoj a hospodářský růst v eurozóně. Mezi důležité úkoly centrální banky patří dohled nad finančním trhem. Banka je právnická osoba se sídlem na území SR založená jako akciová společnost, která přijímá a poskytuje úvěry a která má na výkon uvedených činností uděleno bankovní povolení. Banka kromě těchto činností může vykonávat i další bankovní činnosti, pokud má uděleno povolení. Jednou ze základních podmínek je peněžní vklad do základního jmění nejméně 500 mil. Sk. Peněžní vklad do základního jmění banky, která vykonává hypoteční obchody, je nejméně 1 mld. Sk. Největší bankou v SR s počtem klientů přes 2 mil. je Slovenská spořitelna, a.s. Disponuje největší distribuční sítí. Dále následují skupina bank VÚB a Tatra banka. Mezi největší pojišťovny patří: Kooperativa pojišťovna, a.s. Bratislava; Komunální pojišťovna, a.s. Bratislava; ALIANZ pojišťovna, a.s. Bratislava; Slovenská pojišťovna, a.s. Bratislava. (Bližší informace o bankovním systému a kontakty na jednotlivé banky lze najít na www.nbs.sk )

5.5. Daňový systém Zatím nedošlo ke změnám v daňovém systému SR. Vládní návrhy změn, které počítají se zvýšením DPH z 19% na 20% a se zrušením snížené sazby v případě prodeje zemědělských produktů přímo ze dvora jsou projednávány v NR SR. ZVýšení sazby DPH by mělo platit od 1.1.2011 a má být dočasné, do doby pokud saldo veřejných financí neklesně na úroveň 3%HDP. V roce 2009 v souvislosti s finanční a hopodářskou krizí vláda přijala opatření i v daňové oblasti - např. odpuštění daní a odvodů na jeden až dva roky pro nezaměstnaného, který si založí živnost. Došlo ke zvýšení nezdanitelné části základu daně z 3 435,3 Eur na 4 017,8 Eur. Od 1. 1. 2004 platí na Slovensku nový daňový systém, který realizuje daňovou reformu. Základní podstatou reformy je jednotná sazba daně ve výši 19 % pro daň z příjmu právnických osob a pro daň z příjmu fyzických osob. Proměnnou veličinou v rámci dani z příjmu je nezdanitelná část, která se mění s výši stanovené minimální mzdy, ale zároveň se snižuje v závislosti od výše základu. Nezdanitelná část předstvuje 19,2 násobek platného životního minima (v roce 2009 platilo životní minimum ve výši 185,19 Eur), Plná výše odečiatelné položky se uplatní v případě, že základ daně se rovná, nebo je nižší než 100-násobek platného životního minima. V přípdě, že je vyšší odečitatelná položka má klesající trend až při určité výši základu daně se nezdanitelná část neuplatňuje. Stejná 19% sazba dně se uplatňuje i u daně z přidané hodnoty. Od 1.1.2007 platí snížená, 10% sazba DPH na léky a vybrané zdravotní pomůcky. V roce 2007 vláda schválila snížení sazby DPH pro knihy, učebnice a tiskárenské potřeby. Snížená 10% sazba DPH na knihy platí od 1.1.2008. K rozšíření snížené sazby daně na jiné produkty v roce 2009 nedošlo.

25/47



Slovensko

K zásahům do systému jedné sazby daně se nepřistoupilo. Do budoucna se však nevylučují změny v systému pravidelného zyvšování nezdanitelné části příjmu, tedy postupně se může nezdanitelná část zvyšovat, což by tedy znamenalo zvýšení daní. Snižování daní zatím vůbec nepřichází v úvahu. Příslušnou daňovou legislativu lze najít na www.finance.gov.sk.

26/47



Slovensko

6. Zahraniční obchod země Za pololetí 2010 dosáhla SR aktivní bilanci ve výši 0,7 mld. Eur. Slovenský vývoz činil 22,7 mld. Eur a dovoz 22,0 mld. Eur. Hlavním obchodním partnerem SR bylo nadále Německo. Dovoz z Německa se meziročně zvýšil o 15,1% a vývoz do Německa vzrostl o 16,2%. Slovensko vykázalo s Německem aktivní bilanci ve výši 890,9 mil. Eur. Druhým největším obchodním partnerem SR je i nadále ČR. Ve vzájemném obchodě vykazuje SR aktivní bilanci 818 mil. Eur.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Ukazatel

2005

Zahraničněobchodní 2065,5 obrat SR (112,6) (mld.Sk)/ (mld. Eur) (index) z toho s ČR 275,4 (mld. Sk)/ (110,2) (mld. Eur) (index)

2006

2007

2008

2009*

2573,9

2862,8

3 006,6

78,2

(124,6)

(104,9)

(105,2)

(78,3)

337,3

341,9

385,6

9,8

(122,4)

105,2

106,9

(76,6)

2010 pololetí 44,7

5,3

Dovoz SR (mld. Sk) (index)

1070,9 1333,5 (113,9)

1442,1

1 514,1

38,5

22,0

(125,3)

(110,2)

(105,0)

(76,5)

(120,2)

z toho z ČR (mld. Sk)/ (mld. Eur) (index)

135,6 163,9 (106,9)

165,3

170,9

4,7

2,2

(120,8

(105,5)

103,4

(88,6)

(104,5)

Vývoz SR (mld. Sk)/ (mld.Eur) (index)

994,6 1240,4 (115,7)

1420,7

1 402,5

39,7

22,7

(125,3)

(115,2)

(105,1)

(80,2)

(122,4)

z toho do ČR (mld. Sk)/(mld. Eur) (index) Saldo obchod. bilance SR (mld. Sk) z toho s ČR (mld. Sk)

139,8 173,5 (115,7)

176,6

194,7

5,1

3,1

(104,7)

(110,3)

(76,5)

(130,7)

(123,4) - 73,9

- 93,1

- 21,4

- 21,5

+ 1,2

+ 0,7

+4,2

+ 9,6

+11,3

+ 23,8

+ 0,4

+0,8

(běžné ceny) +) od roku 2009 jsou údaje v mil. Eur

27/47



Slovensko

(Pozn.: Uvedené údaje vychází z metodiky a statistiky SÚ SR, která se liší od údajů ČSÚ. Celkové údaje za rok 2004 a 2005 jsou definitivní, údaje před rokem 2004 ještě nejsou po revizi SÚ SR, z toho důvodu indexy nemusí vždy odpovídat. Údaje za rok 2009 jsou zatím předběžné.)

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Dovoz Slovensko dovezlo za pololetí 2010 zboží za 22 030 mil. Eur. Meziročně byl dovoz o 20,2% vyšší. Ve vztahu k nejvýznamnějším obchodním partnerům Slovenska dovoz z Německa za pololetí 2010 dosáhl 3 437 mil. Eur a byl meziročně vyšší o 15,1%. Na celkovém slovenském dovozu se Německo podílelo 15,6%. Dovoz z ČR dosáhl ve sledovaném období dovozu.

2 280 mil. Eur a představoval 10,3% celkového slovenského

Vývoz Vývoz SR za pololetí 2010 byl realizován v objemu 22 699mil. Eur. V meziročním porovnání vzrostl o 22,4%. Největší objem slovenského exportu směřoval do Německa, kam SR vyvezla zaboží za 4 327 mil. Eur. Tento objem představoval 19,1% vyvezeného objemu zboží za pololetí 2010. Do ČR vyvezla SR ve sledovaném období roku 2010 zboží za 3 098 mil. Eur, což představovalo 13,6% celkového slovenského vývozu. V meziročním porovnání vývoz do ČR vzrostl o 30,7%.

6.3. Komoditní struktura Dovoz K nejvýznamnějším komoditám v pololetí 2010 jak v případě dovozu, tak i vývozu patřily elektrické stroje a dopravní zařízení. Dovoz el. strojů meziročně vzrostl 16,2%. Dovoz dopravních vozidel meziročně vzrostl o 26%. Dle komoditní struktury došlo v roce 2009 ke změně, když motorová vozidla, která dlouhodobě patřila k hlavní vývozní i dovozní komoditě byla vyměněna počítači. Počítače, elektronická a optická zařízení v hodnotě 7 068 mil. Eur se podílela 18,3% na celkovém dovozu, zatímco motorová vozidla s objemem 4 947 mil. Eur se podílela 12,8% na celkovém dovozu. Třetí významní dovozní komoditou v objemu 3 328 mil. Eur byla ropa a zemní plyn, která se na celkovém dovozu podílela 8,6%. Z objemově významnějších komodit lze největší nárůst v dovozu vysledovat ve skupině farmaceutických výrobků a přípravků. U všech dalších rozhodujícíh komodit došlo k meziročnímu poklesu dovozu. Tak tomu bylo i v případě počítačů kdy jejich dovoz v roce 2009 dosáhl 84,6% jejich dovozu v roce 2008. V případě motorových vozidel dovoz v roce 2009 představoval 65,7% jejich dovozu v roce 2008. Dovoz v rámci elektrické energie vzrostl indexem 168,2. Vysoké, i když objemově méně výrazné byly dovozy v oblasti kultury, uměleckých a zábavních služeb.

Vývoz Ve vývozu v pololetí 2010 dominovala rovněž elektrická zařízení a dopravní zařízení Vývoz el. strojů vzrostl meziročně o 12,8% a dvývoz dopravních zařízení o 30%.

28/47



Slovensko

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Pro slovenské exportéry kromě národních předpisů pro regulaci obchodování s konvenčními zbraněmi platí i evropské předpisy pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití a technologií (Nařízení Rady ES č. 1334/2000 ve znění nařízení rady č. 394/2006, které platí od 11. 4. 2006). Nařízení upravuje seznamy citlivých položek a postupy vydávání úředního povolení (licence) na vývoz, dovoz, resp. převoz těchto položek. Existuje seznam citlivého zboží, které je možné vyvážet pouze na základě povolení. Citlivé položky jsou rozděleny do 10 technických kategorií, které odpovídají závazkům EU ze členství v příslušných mezinárodních kontrolních režimech. Bližší informace o postupu a podmínkách udělovaní licencí na obchod s licencovanými výrobky, spadajícími do gesce Ministerstva hospodářství SR, lze najít na www.economy.gov.sk v části „Licenčné konanie“. Oblast zemědělských výrobků a kvóty na jejich dovoz a vývoz jsou v gesci Ministerstva zemědělství SR a jeho institutu Platební agentura zemědělských produktů (www.apa.sk přes „Obchodné mechanizmy“ na „Administrovanie licenčného systému“).

6.5. Ochrana domácího trhu Ochrana domácího trhu proti dumpingovému dovozu z nečlenských států EU se realizuje podle antidumpingového zákona Evropské unie (Nařízení Rady EU č. 384/1996). Na Slovensku je sice v platnosti zákon č. 264/1999 Z.z., o technických požadavcích na výrobky a o posuzování shody, podle kterého je výrobce nebo dovozce povinen před zavedením výrobku, který podle uvedeného zákona podléhá posuzování shody, na slovenský trh vydat písemné vyhlášení o shodě s technickými předpisy na základě posouzení autorizovanou - notifikovanou odobou, ale zároveň platí, že všechny dokumenty o technické způsobilosti daného výrobku (vyrobeného v EU) vydané v EU jsou platné i na Slovensku. Existují tzv. určené výrobky, které jsou však zcela v režimu výše uvedeného zákona .Co značí, že dovozce nebo výrobce musí mít k danému výrobku tzv. vyhlášení o shodě. Neexistuje seznam tzv. určených výrobků, existují však nařízení vlády, jejichž prostřednictvím jsou implementovány směrnice EU do právního systému SR. Bližší informace o požadavcích na výrobky při zavádění na slovenský trh lze získat na Úrade pre normalizáciu, metrológiu a skúšobníctvo SR, odbor skúšobníctva www.unms.sk a na Úrade verejného zdravotníctva (přes ministerstvo zdravotnictví www.health.gov.sk)

6.6. Zóny volného obchodu Účast Slovenska v zónách volného obchodu vyplývá m.j. z jeho členství v EU, Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT/WTO) nebo Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD).

29/47



Slovensko

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Česká republika je již dlouhodobě druhým největším obchodním partnerem SR. Není tomu jinak ani v roce 2010, kdy se ČR na celkovém slovenském zahraničním obchodě SR za pololetí roku podílela 12,0%. Pro porovnání, Německo se za stejné období podílelo 17,3%.

7.1. Smluvní základna Po roce 2004, kdy obě země se staly členy Evropské unie, novou základnu pro spolupráci obou zemí vytvořilo podepsání Politického memoranda, v němž předsedové vlád ČR a SR společně deklarovali zájem na dalším prohlubování dosavadní spolupráce, jakož i na rozvoji nových oblastí spolupráce. Přijatý dokument vytváří předpoklad pro uzavírání bilaterálních resortních dohod mezi oběma státy. S cílem navázat na vzájemnou hospodářskou spolupráci byla v dubnu 2004 v Praze podepsána Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hospodářství Slovenské republiky. Za pololetí roku 2010 byly dle MZV SR mezi SR a ČR podepsány: Smlouva mezi Slovenskou republikou a Českou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Slovenskou republikou a Českou republikou o společné státní hranici ze dne 4. ledna 1996 (Bratislava, 13. května 2010 - zatím neplatná) Vykonávací protokol mezi Ministerstvem vnitra Slovenské republiky a Ministerstvem vnitra České republiky k Dohodě mezi vládou Slovenské republiky a vládou České republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů, které vznikly z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního řádu a bezpečnosti ze dne 29. října 1992 (Bratislava, 13. května 2010) Dohoda mezi Ministerstvem vnitra Slovenské republiky a Ministerstvem vnitra České republiky o spolupráci (Bratislava, 13. května 2010)

V roce 2009 byly dle podkladů MZV SR, mezi SR a ČR podepsány: Smlouva mezi Slovenskou republikou a českou republikou o údržbě a opravách silničních mostních objektů a úseků silnic ne slovensko-české státní hranici (Bratislava, 17. června 2009) (Dle MZV SR Smlouva zatím nenabyla platnosti), Vykonávací protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a Slovenské republiky o výměně údajů z informačních fondů obsažených v registru trestů (Praha, 11. června 2009), Vykonávací protokol mezi Ministerstvem vnitra Slovenské republiky a Ministerstvem vnitra České republiky k Dohodě mezi vládou Slovenské republiky a vládou České republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů, které vznikly z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního řádu a bezpečnosti 29. října 1992 (Bratislava, 23. června 2009) V roce 2008 bylo mezi ČR a SR podepsáno: Protokol o porozumění týkající se užší spolupráce na trhu s elektřinou mezi SR a ČR (květen 2008, Bratislava), Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem obrany ČR a SR o spolupráci mezi centrem operací a Společným operačním centrem (září, 08, Bratislava, Praha)

30/47



Slovensko

Memorandum o porozumění a spolupráci v oblasti elektroenergetiky mezi ČR a SR (předsedové vláda M.Topolánek a R. Fico, prosinec 2008, Bratislava) V roce 2007 byla podepsána : Dohoda mezi vládou ČR a SR o skladování ropy a ropných výrobků na území ČR. (Praha 22.2.2007, v platnosti od 3.5.2007, publikována pod číslem 214/2007, Z.z.), Dohoda o spolupráci mezi Celným ředitelství SR a Generálním ředitelstvím cel ČR při předcházení a odhalování porušování celních a daňových předpisů (Praha, 12.4.2007) a Protokol ke Smlouvě mezi Slovenskou republikou a Českou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci v oblasti celnictví (Praha, 12.4.2007)

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Česká republika nadále zůstává druhým největším obchodním partnerem SR. Vzájemný zahraničně obchodní obrat za pololetí 2010 dle slovenských statistik dosáhl 5 378 mil. Eur a představoval 12,0% celkového obratu SR ve sledovaném období. Dle slovenských statistik je letošní obchodní výměna ve prospěch SR, aktivní bilance dosáhl 818 mil. Eur. Komoditně důležité místo v českém vývozu na Slovensko zaujímá export motorových vozidel a součástí motorových vozidel. K dalším objemově významným komoditám patří např.ropné oleje, černé uhlí. Hlavní komoditou tedy zůstávají auta Škoda, ale i autobusy Iveco (Karosa) a SOR. Za pololetí 2010 bylo prodáno 6031 ks aut Škoda, z toho osobních 4 976 ks. Prodej aut Škoda v letošním roce představoval 19,1% podíl predeje všech aut na Slovensku. V roce 2009 bylo na Slovensku prodáno 15 140 ks aut Škoda, z toho osobních 11 899 ks. Celkový podíl Škody na slovenském automobilovém trhu představoval 16,74% . I když zastává značka Škoda hlavní pozici na slovenském automobilovém trhu, v loňském roce, kdy vládní podpora tzv. šrotovné, které bylo přednostně využíváno při koupě malých automobilů, předstihly českou Škodu v rámci celkového podílu na slovenském automobilovém trhu francouzské značky (Peugeot, Renault a Citroen). Autobusů značky IVECO bylo v roce 2009 na Slovensku prodáno 421 ks a autobusů značky SOR 134 ks. Bilance obchodní výměny za posledních pět let je uvedena v tabulce k bodu 6.1. (Pozn.: Uvedené údaje vychází z metodiky a statistiky SÚ SR, která se liší od údajů ČSÚ.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu V rámci dovozních komodit z ČR lze uvést drůbež; maso-hovězí, vepřové; mléko; výrobky z plastů; ropné oleje; tiskoviny; papírové obaly; dřevní buničinu; stroje na automatické zpracování dat; čerpadla; stroje a mechanická zařízení; kohouty a ventily; el. transformátory; el. přístroje-osvětlovače; el. průtokové ohřívače; telefony; části železničních lokomotiv; osobní automobily; sedadla; ostatní nábytek. Slovenský vývoz do ČR reprezentují ropné oleje, vysílací přístroje, ploché válcované výrobky, léky, části a příslušenství motorových vozidel. V roce 2010, po krizovém roce 2009 lze vysledovat jisté pozitivní tendence vev rozvoji vzájemného obchodu. Dle slovenských statistik slovenský dovoz z ČR meziročně vzrostl indexem 104,5 a slovenský vývoz do ČR vzrostl indexem 130,7.

31/47



Slovensko

V případě aut Škoda, u nichž se pozotivně projevilo zavdení tzv. šrotovného, lze rovněž sledovat ustálení svého původního tržního podílu. . Poptávka po autobusech zůstává zatím trvalá, protože dopravné podniky nutně obměňují svůj vozový park. Lze očekávat pokračování dovozu komponentů do slovenských automobilek a i do elektrotechnického průmyslu. Nadále expandující síť řetězce Lidl zas dává předpoklad dovozu potravin, zejména mléčných výrobků.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Po situaci v roce 2009, která byla výrazně ovlivněna hospodářskou krizí, v roce 2010, který je i rokem volebným se do jisté míry oživila investiční aktivita. Zaměřena byla především na dopravní infrastrukturu Došlo k otevření menších úseků dálnice D1 - v okolí Považské Bystrice v délce 10 km, a na východě Slovenska v oblasti Prešova a Jabloňového. Otevření úseků v celkové délce cca 26 km bylo směřováno těsně před volbami v červnu 2010. Po volbách vláda rozhodla o pozastavení výstavby úseku D1 z důvodu předražených PPP projektů. PVe výstavbě dopravní infrastruktury se má dále pokračovat a i formou PPP projektů, ale méně nákladně. Trvalým investičním záměrem jsou projekty v oblasti energetiky - dostavby JEMO - dva nové bloky a roněž připravovaná výstavby v Jaslovských Bohunicích ( již podepsána smlouva o vytvoření společného podniku JAVYSa ČEZ). I když se objevily signály oživení ve stavebnictví, opak je pravdou, protože stavebnictví se v roce 2009 výrazně propadlo. Oživení souviselo s dokončováním rozestavěné výstavby, jen v bytové výstavbě bylo rozestavěných 67 597 bytů. V rámci obchodních a kancelářských prostorů lze již dlouhodoběji sledovat přebytek nabídky před poptávkou. Značné provozní problémy spojené s odbytovými se na Slovensku ukazují v oblasti chémie - Novácke chemické závody, ale i u hstorického výrobce chemických vláken v Chemloně, u obou hrozí skončení výroby, což ale může na druhé straně volat po nových investich v oblasti chemie, která historicky patří k významnému slovenskému odboru. Na Slovensku zdá se, že budoucnost již etablovaných závodů automobilek nebude ohrožena a je zde reální šance, že časem se opět začne rozšiřovat i síť jejich subdodavatelů. Elektrotechnický průmysl se zde může k růstu vrátit ještě dřív. Rychlý technologický pokrok a příznivé ceny jsou pro spotřebitele silným lákadlem.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce V obchodních transakcích mezi ČR a SR působí velké množství českých a slovenských firem a společných podniků, a to zejména v potravinářství a nápojích, strojírenství, automobilovém průmyslu, výrobě železa, stavebnictví, textilním, chemickém, farmaceutickém a sklářském průmyslu, přepravě osob a zboží, bankovnictví, pojišťovnictví atd.

32/47



Slovensko

Jsou zde již rozšířené podnikatelské aktivity českých subjektů ve slovenském bankovnictví, pojišťovnictví, právnictví a advokace. České developerské firmy zde vyvíjejí své aktivity. V roce 2009 došlo k propojení českého a slovenského krátkodobého trhu s elektřinou. Plynová krize, která ochromila slovenskou ekonomiku v začátcích roku 2009 přispěla k realizaci dlouho teoreticky připravovanému reversnímu toku plynu z ČR. V lroce 2009 byla schválena akcionářská smlouva na založení společného podniku JAVYS, a.s. a ČEZ, a.s. Společnost J&T a skupina PPF založila Energetický průmyslový holding (EPH).

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Dotazy českých podnikatelských subjektů se čím dále více zaměřují na nabídku svých kapacitních možností, ale i spolupráci na výrobě.Dotazovány byly nadále možnosti rozšíření aktivit do oblasti potravinářství, dále turismu- hotelových objektů; zdravotníckých potřeb. Z průmyslových oborů i nadále automobilový průmysl a možnosti subdodávek, dřevařství a elektrotechnika. V roce 2010 se ze strany českých podnikatelů zvýšil zájem o možnosti podnikání v oblasti fotovoltaiky. I dále jsou četné dotazy na daňový a finanční systém spojen s podnikáním v SR. Rozsáhlou skupinou jsou dotazy na podmínky vysílání pracovníků na montážní práce na Slovensko. Dotazy slovenských podnikatelů se letos týkali textilního a oděvního průmyslu v ČR. Řada dotazů směřovala na odborné profesní svazy a komory. Podobně jako čeští tazatelé i slovenští se dotazovali na nové podmínky podnikání v ČR a především podmínky nabývání nemovitostí v ČR a v SR, ale i např. na zakládaní podílových fondů v ČR.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR neposkytuje Slovensku rozvojovou pomoc.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Dle aktuálních údajů NBS vzájemný SR-ČR obchod se službami v roce 2009 skončil pro SR zápornou bilancí ve výši 411 mil. Eur.. Největší pasivum ve výši 230 mil. Eur vykázala NBS v jiných podnikatelských službách , především ve smíšených, různorodých službách a v rámci technického servisu. V obchodě se službami v rámci celého světa vykázala SR za rok 2009 pasivum ve výši 1 246 mil. Eur., z toho největší propad opět v r obchodě s ostatnými službami (- 518 mil. Eur). Výraznější pasivum vykázala i v rámci finančních služeb (- 452 mil. Eur), ale i v jiných pomocných a dopravných službách. Jediné aktivum vykázala SR v rámci produktovodu (671 mil. Eur).

33/47



Slovensko

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR V září 2009 slovenská vláda schválila novelu zákona č. 48/2002 Z.z., o pobytu cizinců na území SR. Nová pravidla umožňují např., aby cizinci, kteří jsou vysláni na práci s již vydaným pracovním povolením nebo přijíždějí studovat na delší dobu, mohli začít se svými pracovními aktivitami okamžite.

Požadavky národní legislativy na pracovníky vyslané do daného státu zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě EU Podmínky při vysílaní pracovníků na Slovensko

Notifikační povinnost Na Slovensku není povinná notifikace vyslaných pracovníků. Evidenci vede organizace, do které jsou pracovníci vysláni. Notifikační formulář Není. Sankce při nedodržení notifikační povinnost Není. Registrace Cizinecká policie Pro všechny cizince zdržující se na Slovensku platí povinnost vyplývající ze zákona 48/2002 Z.z., o pobytu cizinců (463/2006 Z.z., Úplné znenie zákona č. 48/2002 Z. z. o pobyte cudzincov a o zmene a doplnení niektorých zákonov). Ze zákona vyplývá povinná registrace cizinců, tedy i vyslaných pracovníků na policejním útvaru – oddělení cizinecké policie příslušné místu ubytování v případě, že výkon, resp. doba vyslání je delší než 90 dnů. K žádosti se přikládá doklad o totožnosti, 2x foto, poplatek, s výjimkou občanů ČR, 4,50 €, dále doklad o ubytování (v případě ubytování v soukromí je nutné ověřené čestné prohlášení o ubytování). Daňový úřad Dle zákona o dani z příjmů č. 595/2003 Z.z. (http://jaspi.justice.gov.sk/jaspiw1/htm_zak/ jaspiw_maxi_zak_fr0.htm) v případě vyslání FO je zaměstnavatelem i plátce daně s neomezenou daňovou povinností (v našem případě slovenský zaměstnavatel), pro kterého zaměstnanec vykonává práci (závislou činnost) dle jeho pokynů a příkazů, i když se příjem za tuto práci na základě smluvního vztahu vyplácí prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, tedy se jedná o fakturaci mezd, resp. náklady na mzdy budou refakturovány. Takto vyslaná FO nemá povinnost registrovat se na daňovém úřadě. V případě PO se sídlem v zahraničí a FO s bydlištěm v zahraničí, které mají na území SR stálou provozovnu, nebo zde zaměstnávají zaměstnance déle než 183 dnů, je povinnost registrace na Daňovém úřadě Bratislava 1 (http://www.drsr.sk/wps/portal).

34/47



Slovensko

V případě, že má slovenský plátce daně, tedy ekonomický zaměstnavatel vyslaného pracovníka, příjmy ze státu, s kterým má SR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje při zdaňovaní příjmů podlé této smlouvy. Dle zákona o dani z přidané hodnoty č. 222/2004 Z.z. (http://jaspi.justice.gov.sk/jaspiw1/htm_zak/ jaspiw_maxi_zak_fr0.htm) je PO anebo FO povinna se registrovat na Daňovém úřadě v případě, že vykonává nezávisle ekonomickou činnost (činnost výrobců, obchodníků, dodavatelů služeb apod. dle §3 zákona), z které se dosahuje příjem. Živnostenský úřad Pro samostatně výdělečně činného vyslaného pracovníka je vedle přihlášení se na Daňovém úřadě a na oddělení cizinecké policie povinností registrace na Živnostenském úřadě místně příslušném sídlu PO nebo bydlišti FO. Sociální zabezpečení Z hlediska sociálního zabezpečení vyslaných (migrujících) pracovníků vstupuje v SR v platnost od 1. 5. 2010 Nařízení ES č. 883/2004. Ve slovenském právním řádu je již transponována Směrnice EP a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, účinnost nabývá 1. 6. 2010. Ještě před příchodem na Slovensko si vysílaní pracovníci i vysílaní samostatně výdělečně činní pracovníci musí ve své vysílající zemi vyřídit formuláře E 101, resp. E 102. Tyto pak v místě výkonu činnosti slouží jako doklad o odvádění odvodů sociálního zabezpečení vysílající institucí, resp. firmou. Lhůta pro přihlášení Občan EHP je povinen do 10 pracovních dnů od vstupu nahlásit policejnímu útvaru začátek, místo a předpokládanou délku pobytu, pokud oznámení neudělá ubytovací zařízení. Občan EHP má právo zdržovat se na území SR během období do 3 měsíců od vstupu bez splnění jakýchkoliv dalších podmínek. Žádost o registraci na Daňovém úřadu Bratislava 1 je zahraniční osoba povinna podat nejpozději den před zahájením své činnosti na Slovensku. Maximální délka pracovní doby Průměrná týdenní pracovní doba včetně práce přesčas nesmí překročit 48 hodin.

Minimální doba odpočinku Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní čas tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné a začátkem druhé směny minimální odpočinek v trvání 12 po sobě následujících hodin v průběhu 24 hodin a mladiství minimálně 14 hodin v průběhu 24 hodin. Minimální délka dovolené Základní výměr dovolené jsou 4 týdny. Dovolená nejméně 5 týdnů náleží zaměstnanci, který do konce kalendářního roku dovrší nejméně 15 let pracovního poměru po 18. roce věku. Minimální mzda Minimální mzda je od 1. 1. 2010 stanovena ve výši 307,70 € měsíčně (1,768 € za hodinu).

Povinnost archivace dokladů

35/47



Slovensko

Doklady, kterými se prokazuje uhrazení daně, ale i pojistných odvodů se mají uchovávat deset let.

Povinnost ustanovení odpovědného zástupce v země vyslání Není. Nutnost překladu dokladů V případě vyslání pracovníků z ČR není podmínkou, lze vycházet z dohody mezi vysílající a přijímací institucí, firmou.

Vedle uvedených podmínek a zákonů souvisejících s vysláním pracovníků a samostatně výdělečně činných pracovníků na Slovensko lze doplnit, že v případě přísnějších slovenských norem (zejména ve vztahu k mzdové otázce, otázce dovolené) lze upravit podmínky smluvně podle podmínek vysílající země. Předpokládá to však písemnou formu dojednání. Písemná smlouva o dílo, resp. objednávka výkonu činnosti je rovněž nezbytnou podmínkou pro zajištění právní bezpečnosti vyslaných pracovníků.

36/47



Slovensko

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu Základní podmínku pro uplatnění zboží na trhu je vedle marketingového průzkumu trhu dodržování platných předpisů a podmínek prodeje. Při zavádění nového výrobku je nutné respektovat předpisy související s charakterem výrobku. Základním předpisem, společným pro všechny druhy výrobků nebo služeb (např. veřejné zakázky a účast v tendrech, pokud to podmínky tendra neupravují), je zákon č. 270/1995 Z.z. o státním jazyce Slovenské republiky. Podle něj je povinné používání státního, tedy slovenského jazyka při označování obsahu zboží, v návodech na používání výrobků, zejména potravin a léčiv, ve finanční a technické dokumentaci apod. V případě zavádění zboží potravinářského charakteru na slovenský trh je nutné dále dodržovat zákon č. 152/1995 Z.z. o potravinách ve znění pozdějších předpisů (novela č. 23/2002 Z.z ), dále zákon č. 634/92 Sb. o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti se zaváděním jakéhokoliv druhu nového zboží na slovenský trh je nutno mít na zřeteli, že na Slovensku nadále přetrvávají výrazné regionální rozdíly v koupěschopnosti obyvatelstva.

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Pro distribuční činnost si zahraniční firma nemusí na Slovensku zřizovat organizační útvar. Rozhodnutí o zřízení nebo nezřízení organizační složky závisí nejen na ekonomických faktorech, ale především na tom, v jakém rozsahu, jak dlouho a rovněž v jakém odboru činnosti hodlá zahraniční firma na území Slovenska prodávat své výrobky a jakými distribučními kanály. V případě, že jde pouze o krátkodobou zkoušku, nemusí zde firma zřizovat organizační složku. Jestliže však firma plánuje rozšiřovat své aktivity na území Slovenska, dříve nebo později se nevyhne tomu, aby si zde zaregistrovala organizační složku zahraniční osoby, případně založila dceřinou společnost - nejčastěji v právní formě společnosti s ručením omezeným. V poslední době je velice rozšířenou aktivitou dodávka služeb spojených s doddaním výrobků, různé doplňky k výstavbě rodinných domů a nebo i výstavba dřevěných rodinných domů. Jedná se o součásť prodeje výrobků a v případě použití vlastnéích materiálů a zaměstnanců se nejedná ani o platby a odvody. Distribuci svých výrobků na území Slovenska může česká firma zabezpečit buď zaměstnanci v pracovním poměru nebo smluvně prostřednictvím obchodních zástupců. V případě obchodních zástupců se nejedná o pracovněprávní, ale o obchodně právní vztah, který se řídí ustanovením §§ 652 až 672a zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů, které upravují smlouvu o obchodním zastoupení.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil V září 2009 slovenská vláda schválila novelu zákona č. 48/2002 Z.z., o pobytu cizinců na území SR. Nová pravidla budou např. umožňovat, cizinci, kteří jsou vysláni za práci nebo přijíždějí studovat na delší dobu, mohli začít se svými pracovními aktivitami okamžitě a nemuseli čekat až 90 dnů. V souladu s §3 zákona č. 5/2004 Z.z., o službách zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatelem pro účely zákona je právnická osoba, která má sídlo nebo sídlo své organizační jednotky na území SR, nebo fyzická osoba, která má na území SR trvalý pobyt a která zaměstnává fyzickou osobu v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu. Za zaměstnavatele se považuje i organizační složka zahraniční právnické osoby nebo zahraniční fyzické osoby s pracovněprávní subjektivitou, která je oprávněna podnikat na území SR podle zvláštního předpisu, a právnická osoba nebo fyzická osoba, která vykonává činnosti podle citovaného zákona o službách zaměstnanosti. Pokud se týče otázky sociálního pojištění, podle §7 zákona č. 461/2003 Z.z. o sociálním pojištění ve znění pozdějších předpisů, pro účely sociálního pojištění je právnická osoba zaměstnavatelem, když její sídlo nebo sídlo její organizační složky je na území SR. Podle zákona je zaměstnavatel povinen přihlásit nového zaměstnance do sociální pojišťovny před nástupem nebo nejpozději v den nástupu do zaměstnání. Zahraniční společnost, která chce k výkonu činnosti na Slovensku zaměstnávat slovenského občana a

37/47



Slovensko

nemá na území SR sídlo ani adresu organizační složky, není pro účely sociálního pojištění v postavení zaměstnavatele. (Pozn.: uvedené neplatí ve vztahu k zemím, které jsou vázané nařízením Rady č. 1408/71 ES o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, samostatně výdělečně činné osoby a členy jejich rodin.) Zákoník práce upravuje, právem jakého státu se budou řídit pracovněprávní vztahy. Pracovněprávní vztahy mezi zaměstnancem vykonávajícím práci na území SR a zahraničním zaměstnavatelem se sídlem na území SR upravuje Zákoník práce, a to v případě, že právní předpisy o mezinárodním právu nestanoví jinak – §5 Zákoníku práce. Podle §16 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu, poměry z pracovní smlouvy se spravují, pokud se účastníci nedohodnou jinak, právem místa, kde zaměstnanec práci vykonává. Nutno však doplnit, že v pracovní smlouvě musí být zakotveno, že místo výkonu práce je na Slovensku. V případě, že zaměstnanec vykonává práci v jednom státě na základě pracovního poměru se zaměstnavatelem, který má sídlo v jiném státě, je rozhodující právo sídla zaměstnavatele kromě případu, kdy se jedná o fyzickou osobu, která má bydliště ve státě, kde se práce vykonává.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Založení firmy na Slovensku má v agendě většina advokátních kanceláří. Registrací a administrativou cizích společností se však na Slovensku mnoho firem nezabývá. Mezi firmy, které se touto činností zabývají, patří např. firma Regus, firma Online, s.r.o., Bratislava (má pobočku i v Praze) a firma Edia, a.s., Bratislava. Mezi základní podmínky, resp. doklady nezbytné pro založení kanceláře nebo pobočky, patří živnostenský list, soudní potvrzení, výpis z rejstříku trestů, registrace pro daň, inspekční kniha, účetnictví, odvody do Sociální pojišťovny – to jsou minimální požadavky slovenských úřadů na založení společnosti na Slovensku. Registrace společnosti s ručením omezeným přitom trvá podle Obchodního zákoníku tři týdny. Od října 2007 se zjednodušuje systém živnostenského podnikání v SR. Byla založena síť jednotných kontaktních míst. Začínající podnikatelé při vyřizování živnosti již nemusí žádat o výpis z rejstříku trestů. Na živnostenském úřadu vyplněním formuláře se ohlásí živnost a lze začít podnikat. Změnou však je, že na každou činnost musí být samostatný živnostenský list. Doporučuje se založit si bankovní účet (podnikatelský) před podáním žádosti o živnostenský list. Živnostenský úřad za žádatele vyřídí Daňový úřad, Zdravotní pojišťovnu i Sociální pojišťovnu. Od druhu podnikání závisí i délka vyřízení. V případě ohlašovací živnosti se nevyžaduje získání licence. Na každou živnost však musí být individuální živnostenský list.. při ohlašovací živnosti se získá živnostenský list na živnostenském úřadě (příslušném dle místa podnikání) do pěti pracovních dní. V případě koncesní živnosti je doba vyřízení maximálně 30 dnů. Vydání živnostenského listu na volnou živnost stojí 3 Eura, na řemeslnou nebo vázanou živnost 16,5 Eura. Za vydání koncesní listiny je poplatek 33 Eura. á živnost má Přibližně dva týdny se čeká na vydání živnostenského oprávnění. Lze doplnit, že jednatelem firmy může být tatáž osoba, která firmu založila, a český občan může být jednatelem slovenské společnosti. Pro účely podnikání na území SR se nerozlišuje, zda jde o cizince v postavení zahraniční fyzické osoby nebo o cizince v postavení tuzemské osoby, rozhodující není státní příslušnost, ale skutečné bydliště. V tomto smyslu není pro účely podnikání na území SR každý cizinec zahraniční osobou. V případě fyzické osoby s trvalým pobytem mimo území SR platí právní režim, vyplývají z ustanovení §21 odst. 2, 3 a 4 Obchodního zákoníku. Především to znamená, že na území SR může zahraniční osoba podnikat prostřednictvím organizační složky podniku zahraniční osoby nebo podniku zahraniční osoby, který zřídí na území SR v tom rozsahu, v jakém získá tato osoba oprávnění na podnikání podle zvláštního zákona. V případě, že fyzická osoba chce založit společnost s ručením omezeným, nepotřebuje notářský zápis. Pro danové účely je registrována na místě podnikání příslušném Danovém úřadě. Daňový úřad vydá osvědčení o registraci pro daň a přidělí identifikační číslo.

38/47



Slovensko

Při rozhodování, zda zřídit organizační složku nebo podnik na Slovensku, platí, že organizační složku může zřídit fyzická osoba v případě, že v místě svého trvalého bydliště je podnikatelem. Podnik může zřídit pouze v případech, že tato osoba není v místě svého trvalého bydliště podnikatelem nebo že plánuje podnikat na území SR v jiném předmětu podnikání než v místě svého trvalého bydliště. Fyzická osoba se statutem zahraniční osoby musí určit vedoucího (organizační složky podniku zahraniční osoby nebo vedoucího podniku zahraniční osoby), o kterém je povinna poskytnout příslušné údaje místně příslušnému živnostenskému (obvodnímu) úřadu, a v případě vedoucího organizační složky doložit bezúhonnost této osoby. Vedoucí organizační složky podniku zahraniční osoby ani vedoucí podniku zahraniční osoby nemusí mít bydliště na území Slovenské republiky, na rozdíl od osoby odpovědného zástupce, který se ustanovuje pouze v regulovaných živnostech, tj. nikoliv ve volných živnostech. Pro fyzickou osobu s přechodným nebo trvalým bydlištěm na území SR platí obsahem i formou stejný právní režim, jaký se vztahuje na slovenskou fyzickou osobu. V této souvislosti je však nutno mít na zřeteli dobu, během které má občan EU zájem působit na území SR za účelem podnikání. Podmínky pobytu cizinců včetně těch, kteří mají domicil v některém členském státě EU, upravuje ustanovení §45a zákona č. 48/2002 Z.z., o pobytu cizinců ve znění zákona č. 606/2003 Z.z. upravujícího liberalizované podmínky získání oprávnění k pobytu na území SR pro občany států EU. V souvislosti s podnikatelskými aktivitami zahraničních firem je dále třeba mít na paměti daňovou povinnost. Podle §5 zákona č. 222/2004 Z.z. o dani z přidané hodnoty se za plátce DPH musí na Daňovém úřadě Bratislava 1 zaregistrovat i zahraniční osoby, tj. právnické i fyzické osoby, které nemají oprávnění na podnikání na území SR a jsou podnikatelem z jiného členského státu EU nebo ze třetích států, v případě, že dodávají zboží a služby v tuzemsku, bez ohledu na výši obratu je jejich činnost předmětem daně. V dubnu 2009 nabyl účinnost zákon č. 83/2009 Z.z., kterým se mění a doplňuje zákon č. 222/2004 Z.z. o dani z přidané hodnoty a zákon č. 511/1992 Zb. o správe daní a poplatků. Za trvalé zařízení k podnikání zahraniční společnosti v SR, tedy stálou provozovnu, se považuje i jednorázově vykonávaná činnost, jejíž výkon přesahuje 6 měsíců za 12 po sobě jdoucích měsících (souvisle i nesouvisle), tedy i v případě poskytování služeb. Podle Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění uzavřené mezi ČR a SR vzniká tzv. službová stálá provozovna na území SR, pokud jsou služby, včetně poradenských a manažerských, poskytovány českou společností prostřednictvím jejich zaměstnanců (nebo jiných osob najatých touto společností pro tento účel), pokud tyto činnosti trvají na území SR více než 6 měsíců v jakémkoliv 12 měsíčním období. Povinnost registrace pro DPH se však nevztahuje na zahraniční osobu, která dodává pouze službu nebo zboží spojené s montáží a instalací v SR. Osobou povinnou platit daň je jejich příjemce v SR podle §69 ods. 2 a 4 zákona. Podrobnější informace týkající se konkrétního podnikatelského záměru doporučujeme konzultovat na Daňovém úřadu a na příslušném Živnostenském úřadu. Lze rovněž využít komerčních služeb některých advokátních kanceláří. Doplňujeme některé informace ohledně podmínek podnkiání českých živnostníků na Slovensku. - fyzická osoba je povinna se do 7 dní zaregistrovat(osoba) na Daňovém úřadě, kde jí bude přiděleno IČ DPH slovenské,- k registraci (formulář je dostupný na http://www.statnasprava.sk/sk/stsp/adresar.nsf/ i/13024) se předkládá notárem ověřena kopie českého živnostenského oprávnění,- registrace na DPH se provádí na Daňovém úřadě Bratislava 1,- každá podnikateľská činnos v souladu se zákonem 173/1994 Z.z. a další novely, vyžaduje registračnou pokladnu,- další podmínkou je zaplacení předdavku, jde o polovinu daně z předpokládané hodnoty prodaného zboží. Zaplatí se to v poslední den před tím než začne prodávat. V případě, že konečná hodnota prodaného zboží bude nižžší Daňový úřad částku prostřednictvím Daňového přiznání vrátí. Činnost si tedy vyžaduje i předložení Daňového přiznání v stanoveném termínu. Pokud se jedná o živnostenské oprávnění platí, že k jednorázové podnikatelské aktivitě není potřebné slovenské živnostenské oprávnění, postačující je notárem ověřena kopie českého živnostenského oprávnění. Na jednorázovou činnost prostřednictvím Váma uváděných jarmarků, festivalů, není potřebné zřizování organizační složky. V případě, že dojde k opakování vykonávání podnikatelské činnosti je subjekt oprávněn provozovat živnost v ČR povinnen zřídit otganizační složku na území Slovenské republiky.

39/47



Slovensko

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Podobně jako v jiných zemích lze na propagaci využít nejen HSP – rozhlas, televizi, internet, odborné časopisy s různou periodicitou, ale i komerční prodejní a propagační akce. Z hospodářských deníků nebo týdeníků lze doporučit Hospodárské noviny, Trend, Profit, lze využít i běžné deníky SME nebo Pravda. K propagačně účinným způsobům patří samozřejmě účast na veletrzích a výstavách pořádaných v SR nebo účast v podnikatelských misích, které obvykle organizují odborné profesní svazy či regionální hospodářské komory.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů V případě, že dojde k obchodnímu sporu, doporučuje se věc nejprve konzultovat se slovenskou právní kanceláří a následně dle potřeb se obrátit na příslušný soud. Vzhledem k tomu, že na Slovensku mají své zastoupení téměř všechny větší české právnické i advokátní kanceláře lze v tomto směru využít i jejich služeb. Jednou z možností je obrátit se i na Rozhodčí soud u Slovenské obchodní a průmyslové komory. Slovenská obchodní a průmyslová komora ve spolupráci se Slovak Credi Bureau připravili nový produkt, který by mohl posílit konkurenceschopnost na trhu. Tento produkt má přispět k eliminaci rizik při podnikatelských aktivitách. Nová služba diagnostifikuje vnitřní i externí rizika včetně poskytnutí relevantných informací o konkurenci a obchodních partnerech. Služba je zpoplatněna pro členy SOPK 30 Eur, nečleny 40 Eur za kompletní report o 1 subjektu, za report o nemovitostech pro členy za 10 Eur, pro nečleny 15 Eur. Jedním z efektivních způsobů řešení vzniklých problémů je SOLVIT - Systém řešení problémů na vnitřním trhu EU. Jedná se o síť center, která navzájem spolupracuje.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Proces zadávání veřejných zakázek a jejich vyhodnocování je jednou z hlávních priorit nové slovenské vlády. Cílem je transparentnost a přístupnost pro všechny zájemce. Programové prohlášení nové vlády uvažuje se zavedením elketronických aukcií u veřejných zakázek. Zatím však novelu zákona o veřejných zakázkách vláda neschválila. Nový návrh zákona by měl být předložen až v roce 2011.

V roce 2009 byly schváleny tři novely zákona č. 25/2006 Z.z. o veřejném obstarávání. Jedna ze schválených novel upravovala mj. i způsob předkládání dokladů prokazujících splnění podmínek uchazečů nebo zájemců z ČR v tom smyslu, že doklady v českém jazyku není potřeba přeložit do státního jazyka (slovenského jazyka). Veřejné zakázky jsou zveřejňovány ve Věstníku veřejného obstarávání, který vydává Úřad pro veřejné obstarávání v Bratislavě. Zveřejněné, ale i připravované zakázky lze najít na www.uvo.gov.sk a v Evropském věstníku http://ted.europa.eu. V rámci postupů zasíláme informace o připravovaných nebo zveřejněných tendrech v Sinpru, v roce 2009 jsme takto zveřejnili informace o 14 tendrech.

Veřejné správě určuje zákon povinnost vyhlásit výběrová řízení u zakázek, jejichž předpokládaná hodnota (bez DPH) je maximálně 4 mil. Sk jako zakázky s nízkou hodnotou. Když je tato hodnota maximálně 12 mil. Sk, obstarávají se jako podprahové zakázky. Jako podlimitní zakázky se označují v případě, že jejich předpokládaná hodnota je maximálně 5 278 000 EUR. Jiné zakázky na práce obstarává veřejná správa jako nadlimitní.

40/47



Slovensko

8.7. Problémy a rizika místního trhu Problémem slovenského trhu jsou přetrvávající rozdíly mezi jednotlivými regiony. V souvislosti s některými korupčními případy byla již přijata příslušná opatření, nadále však jedním z klíčovým problémů zdejšího podnikatelského prostředí zůstává nízká vynutitelnost práva a s tím související rizika podnikání. Základní podmínkou je tedy důsledné a kvalitní písemné zpracování obchodního kontraktu a značná obezřetnost. V souvislosti s propuknutím hospodářske krize se znovu objevuje problém s opozděním plateb za dodání zboží. I při zvyšování počtu nezaměstnaných, jako důsledek hospodářske krize i nadále se lze potýkat s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Jde o důsledek nedostatečné odborné přípravy zejména učňovské mládeže. Nedostatek kvalifikovaných odborníků a to jak na střední, tak i vyšší úrovně se stává problémem i v oblasti, která je nejvíce vládou podporována, a tou je energetika.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Až v lednu 2007 schválila NR SR novelu autorského zákona č. 618/2003 Z.z., o autorském právu a právech souvisejících. Novela, která do právního řádu SR transponovala směrnici EP a Rady o vynutitelnosti práv duševního vlastnictví, má zvýšit ochranu práv autorů před nelegálním kopírováním, odstranit existující rozdíly při vymáhání práv duševního vlastnictví v členských zemí EU. Novela se nedotýká ochrany duševního vlastnictví ve spojitosti s internetem či používáním digitálních technologií. Fyzická osoba může i nadále pro osobní potřebu vyhotovit bez souhlasu autora nebo jiného nositele práv kopii, např. při počítačových programech, literárním díle, mapách. Zjednodušit by se mělo i dokazování autorských práv. Novela zákona se samozřejmě promítla do souvisejících právních norem, a to do Občanského soudního řádu, Občanského zákoníku, Obchodního zákoníku. Úřad průmyslového vlastnictví SR promítl úpravy do legislativy ochranných známek, patentů, ochrany topografií polovodičových výrobků, designů, označení původu výrobků a zeměpisných označení výrobků. Až v roce 2009 se začalo s potíráním plagiátorstva, tedy jisté podoby uplatňování ochrany autorských práv. Oblast ochrany autorských práv však zde zatím nepožívá takový význam jaký by si zasluhovala.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka V důsledku finanční a hospodářské krize dochází v blasti platební discipliny k pomalému vracení se zpět do roku 2007, kdy bylo konstatováno zhoršení v porovnání s předchozím rokem. Nepříznivá situace přebytek zaměstnanců na nedostatek zakázek se promítá do platební neschopnosti podniků a firem. Banky již vykazují nárůst nezplácených úvěrů jak od fyzických, tak i právnických osob. Jde především o důsledek dopadů hospodářske krize.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Seznam veletrhů konaných v letošním roce lze najít na www.agrokomplex.sk; www.tmm.sk; www.incheba.sk. Kalendář výstav dle zaměření lze najít na www.vystavy.sk .

41/47



Slovensko

9. Investiční klima Obecně lze konstatovat, že investiční klíma na Slovensku v roce 2009 zaznamenalo výrazné otřesy jednak z důvodu hospodářské krize, ale i z důvodu některých vyjádření vládních představitelů na adresu zahraničních investorů. Z hlediska příchodu zahraničních investorů patřil rok 2009 pro slovenskou ekonomiku k méně úspěšným rokům. Příchod oznámilo pouze osm společností, cž bylo nejméně za předcházejícíh osm let. Dle institucí zabývajícíh se analýzí podnikatelského prostředí investorů v jejich rozhodování se o investování na Slovensko překáželo v roce 2009 především zasahování státu do cenotvorby energiií, útoky na obchodní řetězce, omezování v rozhodování bank při podmínkách poskytování úvěrů. Slovensku sice zatím nebyl snížen rating, který zatím zůstává na pozici A+; A1, A+, ale ratingové agentury upozorňuj, že v případě nekonsolidování deficitu veřejných financí může dojít ke snížení ratingu.

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) V roce 2009 byl schválen zákon č. 56/2009, kterým se mění a doplňuje zákon č. 561/2007 Z.z. o investiční pomoci. Nařízení vlády č. 145/2008 ustanovuje maximální investiční pomoc v jednotlivých regiónech SR. I v roce 2009 byl z hlediska slovenské vlády věnována největší podpora investicím v oblasti dopravní infrastruktury. Plynová krize zaaktivizovala diskuse o možnostech propojení tras plynu na Maďarsko a na Rakousko. Další diskutovanou investicí bylo prodloužení širokorozhodní tratě přes Slovensko s napojením na Vídeň. Slovenská vláda ve snaze vytvářet nová pracovní místa, resp. udržet existující pracovní místa průběžně schvaluje investiční pobídky pro firmy. Tento způsob selektivní podpory určitých podniků není sice z hlediska investorů rizikový, ale vytváří umelou konkurenci již existujícím podnikům. Zákony vztahující se k investiční pomoci jsou zveřejněny na stránce Ministerstva hospodářství SR: www.mhsr.sk, nebo na www.zbierka.sk

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Podle předběžných údajů NBS příliv PZI (evidován jako majetková účast) za období 1.-12.2009 dosáhl 839 050 tis. Eur, z toho do podnikové sféry směřovalo 1 054 150 tis. Eur a v bankovní sféře bylo vykázáno snížení přílivu o 215 100 tis. Eur. Údaje zatím potvrzují, že v roce 2009 byl zatím nejmenší příliv zahraničních investic. Podle předběžných údajů evidovala NBS ke konci roku 2009 PZI v hodnotě 30 757,4 mil. EUR.

42/47



Slovensko

Největším investorem v roce 2009 byla Brazílie, jejíž majetková účast představuje 516 352 tis. Eur, tedy 61,5% celkové zahraniční majetkové účasti v SR za rok 2009. Druhým v pořadí byl Kypr s objemem 222 531 tis. Eur. NBS reviduje údaje o PZI za jednotlivé roky. Zrevidované údaje jsou uvedné v následující tabulce.

Tok PZI do SR Stav PZI

2005 76 331 755 761

2006 139 359 882 211

2007 27 359 782 092

2008 28 672 807 470

2009 839 30 757

Od roku 2009 údaje v mil. EUR

Největším investorem na Slovensku v roce 2008 byla dle statistik NBS ČR s objemem 15 554 mil. Sk, což představovalo přes 50% celkových investic v roce 2008. Druhým inejvětším investorem byl Kypr s objemem 5 868 mi. Sk. Objem investic z Francie dosáhl 1 mld. Sk a z Německa 880 mil. Sk. V rámci celkových zahraničních investic na Slovensku je největším investorem, s objemem 160,8 mld. Sk Nizozemsko. Dále následuje Rakousko, Itálie, Německo. Česká republika s objemem 62,1 mld. Sk je šestým největším investorem v SR. Ke statistikám NBS a SARIO lze uvést, že rozdíly v jejich údajích vyplývají z rozdílnosti sledování. Zatímco agentura sleduje investice, na kterých se podílí a v některých případech u nichž ještě ani finanční toky neproběhly, NBS vykazuje pouze investice, jejichž finanční tok byl NBS evidován.

9.3. České investice v teritoriu Podle předběžných a dostupných údajů NBS je v roce 2009 vykázáno snížení přílivu českých investic v objemu 217 135 tis. Eur. Podle předběžných údajů ke konci roku 2009 objem investic ČR v SR činil 1 802,8 mil. Eur. Snížení přílivu českých investic se týká bankovní oblasti a je tedy spojeno s uzavřením prodeje podílu ČSOB v ČSOB Slovensko, který byl ukončen v roce 2009. V roce 2008 směřoval největší objem PZI na Slovensko z ČR. Objem českých investic v roce 2008 dosáhl 15,5 mld. Sk (515 mil. Eur) a stav českých investic v SR v roce 2008 dosáhl 2 062 mil. Eur a představoval 7,7% celkových PZI v SR. Čeští investoři stále častěji projevují zájem o investování do nemovitostí a realit. Společnosti mají zájem investovat v oblasti komerčního developmentu, rezidenčních projektů a do rozvoje větších územních celků. Dle agentury SARIO byla v roce 2008 největším investorem společnost HOPAX z ČR. Její investice byly v podobě ocelových konstrukcí pro výstavbu velkých prostorů, jeřábové dráhy, zvářecí výrobky. Objektem zájmu češtích investorů se stává i oblast finančníctví a poradenství.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Investiční možnosti, jejich zaměření se vlivem dopadů globální hospodářske krize do jisté míry mění. Zároveň se možnosti investování snižují rovnež z důsledku nedostatku finančních zdrojů na jejich pokrytí. Prvořadým cílem slovenské vlády v situaci hospodářské krize bylo udržení zaměstnanost. Svému cílu podřídila i zaměření zahraničních investic. Nicméně dopravní infrastruktura zůstává stěžejní investiční oblastí. K zásadnějším změnám by však mělo dojít v otázce financování projektů. Finanční nákladovost při výstavbě dopravní infrastruktury by podle vlády mělo být výrazně nižší, a to i v případě PPP projektů I nadále hodlá vláda tuto formu výstavby uplatňovat.

43/47



Slovensko

Významné místo v investování si vedle automobilového průmyslu udržuje elktrotechnický průmysl. Právě pro rok 2009 je typické, že celkový propad PZI na Slovensko zachránil tchajwanský investor, výrobce LCD displejů AU Optronic. V roce 2009, se však prohloubil i problém v chemickém průmyslu, v tradičních chemických výrobách. Novácké chemické závody a Chemlon končí výroby v důsledku finančních problémů. Lze předpokládat, že řešení tohto problému se bude hledat i přes nové investory. Podpora automobilového průmyslu je v současné době zaměřena především na podporu subdodavatelských firem, které jsou plně závislé na výrobě automobilů. Zájem o vstup na slovenský trh avizovala údajně čínská státní automobilka JAC Motors. Prioritou nadále zůstáva energetika. Slovensko nadále prosazuje dostavbu JE Mochovce. Vlastník elektráren, italský Enel se v dubnu 2009 oficiálně vyjádřil, že elektrárnu dostaví. K perspektivním odvětvím se na Slovensku řadí sklářský průmysl, mající konsolidovanou výchovu učňovského dorostu, středoškoláků i vysokoškoláků. Zřejmé je, že státní podpora investic bude orientována do výzkumných a vývojových center, hightechnologií, strategických služeb a zpracovatelského průmyslu. Vedle těchto odvětví se začíná na Slovensku pomalu rozvíjet i oblast sběru, zhodnocování a recyklace odpadů včetně elektroodpadu. Začínají se výrazněji propagovat cíle Recvyklačního fondu. Další možností, která se začíná jevit jako perspektivní je oblast sklářství, konkrétně tzv. ekobiznis se skleněnými střepy. Náklady na vybudobání závodu na zhodnocení těchto střepů v Handlové se odhadují přibližně na 60 mil. Sk. Dalším perspektivním oborem, který se zatím jen začíná na Slovensku rozvíjet, resp. pouze vzniká je papírenství se zaměřením na potravinové obaly.

9.5. Rizika investování v teritoriu Opět se na Slovensku stává problémem vyhlasování veřejných zakázek, resp. tendrů. Informování o vyhlášení veřejné soutěže neodpovídají vždy požadavkám s tím souvisejícím. Vedle vyhlasování je problematické i vybírání z přihlásených ucahzečů. Opakují se stížnosti neúspěšných uchazečů a kriticky se k postupem vyjádřila i EK. V roce 2009 k nejvíce kritizovaným tendrem patril tendr na prodej emisních kvót. Značné kritice výběru zhotivitele byl např. i tendr na elektronický výběr mýta. Rizikem pořád zůstávají pozemky tzv. neznámých vlastníků, tedy majetkově nevypořádané pozemky. Připravovaný zákon na zrychlení procesu majetkového vypořádání nebyl po ostré kritice (rozpor s ochranou soukromého vlastnictví) na jednání vlády ani předložen. EK měla připomínky k aplikaci Směrnice o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí. Dotýká se to vedle výstavby v oblasti energetiky i výstavby dálnic v případě, že úseky jsou projektovány přes chráněné území. Výhrady se týkali i nemožnosti pro běžné občany vyjádřit se k velkým stavbám v případě, že mají stát v blízkosti jejich obydlí. K rizikům, jak je charakterizovala zpráva OECD, patří stále vysoká korupce a úvahy o revizi některých uskutečněných privatizací. Zejména krize na finančních trzích posílila rétoriku některých představitelů vlády ve smyslu regulace, kontroly a vyšší účasti státu na celkovém hospodářském řízení. Zaznělo mnoho názorů o možných zpětných odkoupeních již zprivatizovaných podílů zejména strategických podniků.

44/47



Slovensko

10. Očekávaný vývoj v teritoriu Po kritickém roku 2009 a roku 2010 kdy dochází k oživení i slovenské ekonomiky , se v roce 2011 očekává, že nastoupený trend bude pokračovat. I v roce 2011 bude mít hlavní podíl na ekonomickém růstu automobilový průmysl. Výsledky prvního čtvrtletí 2011 by mohli signalizovat, že slovenská ekonomika se opět posouvá po trajektorii růstu. Vedle vrazného příspěvku nízké porovnávací základny se na stávajícím oživení slovenské ekonomiky podílí především hospodářský vývoj Německa. Oživení spotřeby obchodních partnerů Slovenska, je hlavným motorem růstu slovenské ekonomiky. Strojírenství je i nadále klíčovým odvětvím slovenské ekonomiky. V současnosti probíhající o LCD TV se zatím velice příznivě promítá do rozvoje slovenského elektrotechnického průmyslu. Podobně však jako automobilový průmysl je výrazně citlivý na vnější poptávku. Ekonomika SR tím, že je extrémně závislá na vnější poptávce reaguje citlivě na vývoj u svých největších obchodních partnerech, především na vývoj v Německu. Hlavní producent HDP, automobilový průmysl se dařilo i přes různá přechodná přerušení výroby udržet. Ve třech automobilkách se vyrobilo přes 460 tis. automobilů. K udržení výroby jistou mírou přispěla i dvě kola tzv. šrotovného. I když tato podpora přinesla pro stát v podobě daní výnos, ale vzhledem k tomu, že v mnoha případech se jednalo pouze o přeložení budoucí plánované spotřeby, výpadek na daních se objeví v následujícím období. Hospodářský vývoj Slovenska bude zřejmě i v nejbližším období určovat automobilový průmysl. Z různých predikcí lze vysledovat, že Slovensko očekává dynamiku růstu produkce i přidané hodnoty ve výrobě dopravních prostředků až do roku 2013. Tento segment by měl předurčovat rovněž vývoj produkce celého strojírenského průmyslu. Měla by vzrůst produkce ložisek, hydrauliky, převodovek, ozubených kol a spojek. Očekávalo se zvýšení výroby stavebních strojů. Stabilní pozici v rámci struktury by si měly udržet energetické strojírenství, produkce obráběcích a tvářecích strojů, výroba konstrukcí. Zachování tohto trendu však nevylučuje přesouvání zdroje hospodářského růstu směrem k elektrotechnice včetně jejího servisu a dále i směrem k vyššímu využívání kapacit petrochemického průmyslu. Hospodářska krize se odrazila i v existujícíh průmyslových parcích na Slovensku. Z prvního peůmyslového parku v Kechneci již rovněž odešlo několik výrobních závodů. Jednou z firem, která odela z tohto parku byla americká firma Molex. Výrazně nepříznivý vývoj lze očekávat na trhu práce. Nerovnováhu na trhu práce však vyvolávají různá opatření vlády SR, jak již přijatá, tak pouze avizovaná, nebo deklarovaná. V roce 2009 byl přijatý zákon o strategických podnicích, který umožnuje, aby byl po splnění stanovených podmínek podnik , který se dostane do hospodářské krize považován za strategický a tak byla posílena jeho restrukturalizace i za možné pomoci státu. V žádném případě nemá být podle ministerstva hospodářství tpřijetí tohto zákona vnímáno jako zestátňování nebo znárodňování. V roce 2009 se vlivem hospodářské krize dostal do popředí elektrotechnický průmysl, který v této souvislosti prezentuje především výroba LCD displejů. Výrobce LCD televizorů Samsung Electronics se stal v roce 2009 i největším vývozcem a předstihl tak dlouhodobě největšího vývozce Volkswagen Slovakiu. V té souvislosti lze konstatovat, že elektrotechnický průmysl reprezentován výrobou obrazovek do LCD televízorů se může na jistou dobu stat hybnou silou slovenské ekonomiky. Na druhé straně se však již nyní v souvislosti s elektroprůmyslom objevují informace o přesouvání některých operací v rámci společnosti Lenovo - výroba počítačů ze Slovenska do Ázie.

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Ekonomický vývoj Slovenska je v roce 2010 a bude i v roce 2011 nepříznivě ovlivňován dopady hospodářské krize.Na druhé straně se očekává, že příznivým vlivem na slovenskou ekonomiku bude vývoj u jejich největších obchodních partnerů, zejména v v Německu.

45/47



Slovensko

Po letošních červnových parlamentních volbách je nová středo pravicová vláda zaměřena především na konsolidaci veřejných financí a snížení zadluženosti Slovenska. Těmto cílům je vláda připravena podřídít i nastavení ekonomických parametrů. Vládou schválený konsolidační balík na jedné straně by měl přispět ke snížení veřejných výdajů, ale zároveň přinese i zpomalení ekonomického růstu v roce 2011. Vláda si je toho vědoma a počítá s tím. Tato cena za zastavení zadlužování by dle vlády měla být pouze dočasná a má být zárukou příštího udržitelného ekonomického růstu. I přes prozatimní pozitivní výsledky k nimž přispělo oživení ve strojírenském a automobilovém průmyslu a prozatimní pokračování růstu elktrotechnického odvětví lze konstatovat, že slovenská ekonomika bude muset hledat rezervy svého rozvoje i v dalších sektorech podílejících se na tvorbě HDP. Jedním z dosud málo "aktivních" sektorů jsou služby. Zatím je i podpora státu k jejich rozvoji nízká. Podíl služeb na zboží a službách dosahuje kolem 10%, ale nemá tendenci se zvyšovat, spíše naopak. Největší vliv na pokles aktivního salda mají služby nákladní železniční dopravy. Vláda své záměry v období hospodářske krize hodlá orientovat především na zaměstnanost- v té souvislosti podpořit výstavbu dálnic prostřednictvím PPP projektů, energetickou bezpečnot zabezpečit přes dostavbu JE Mochovce a projektem rekonstrukce a obnovy bytových domů- tedy zateplováním především panelákových domů, chce slovenská vláda udržet stavebnictví a navazující obory a samozřejmě zaměstnanost v této oblasti.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Po výrazném propadu veřejných financí v roce 2009, je prořadým cílem vlády konsolidace veřejných financí. Pro rok 2010 vláda uvažuje s deficitem veřejných financí na úrovni 5,5% HDP a 3% úroveň HDP by měl deficit veřejných financí podle cílů stávající vlády dosáhnout v roce 2012. Dodržování fiskálních kritérií, ale i podmínek jednoznačnosti a transparentnosti využívání zdrojů z fondů EU je pro slovenskou vládu podle slov jejího premiéra prioritou. V roce 2008 bylo cílem slovenské vlády připravit a splnit všechny podmínky pro přijetí euro od ledna 2009. Rok má tedy Slovensko měnu euro a pro následující období je cílem udržení , resp. vrácení všech rozhodujících makroekonomických ukazatelů na úrovně nezbytné pro přijetí euro. Konsolidaci veřejných financí spolu s udržením sociálních jistot považuje slovenská vláda za své hlavní cíle jak pro letošní rok 2010, tak pro další roky. Rostoucí trend ekonomiky z prvního čtvrtletí 2010 má zároveň přispět ke snižování vysoké míry nezaměstnanosti a postupnému vytváření nových pracovních míst. Nejperspektivnějším odvětvím má i nadále zůstat strojírenský průmysl. Pr následující roky se vedle automobilového průmyslu, uvažuje s jeho výraznější particiapcí i v oblasti energetiky. Příležitosti pro výraznější a širší uplatnění strojírenského průmyslu se nabízí v souvislosti s podporou realizace infrastrukturních projektů v jaderných elektrárnách Mochovce a Jaslovevské Bohunice. Investiční příležitostí na Slovensku nadále zůstává silniční a dálniční infrastruktura. Vláda SR důsledně podpoří realizaci projektů PPP při výstavbě dálnic a rychlostních silnic.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Nejperspektivnějším odvětvím má i nadále zůstat strojírenský průmysl. Pr následující roky se vedle automobilového průmyslu, uvažuje s jeho výraznější participací i v oblasti energetiky. Příležitosti pro výraznější a širší uplatnění strojírenského průmyslu se nabízí v souvislosti s podporou realizace infrastrukturních projektů v jaderných elektrárnách Mochovce a Jaslovské Bohunice.

46/47



Slovensko

Investiční příležitostí na Slovensku nadále zůstává silniční a dálniční infrastruktura. Vláda SR důsledně podpoří realizaci projektů PPP při výstavbě dálnic a rychlostních silnic. O možnostech spolupráce lze nadále uvažovat v lázeňství (specifická je oblast geotermálních pramenů), cestovním ruchu, hoteliérských a finančních službách, poradenství, advokace a ve službách v rámci IT. Pro Slovensko je specificky důležité zlepšit využití ekologických zdrojů a relativně zachovalé přírody. Na základě již dosažených dohod se má rozvíjet spolupráce v obchodu se třetími zeměmi, a to zejména v oblasti energetiky. I když zatím nedošlo k výraznějšímu oživení bratislavské burzy, ani po navázání spolupráce bratislavské a pražské burzy v roce 2008, nelze, právě v souvislosti se vstupem Slovenska do eurozóny aktivity i v této oblasti opomínat.

47/47


Souhrnná teritoriální informace Slovensko

Recommend Documents