Souhrnná teritoriální informace Burkina Faso

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Burkina Faso

Souhrnná teritoriální informace Burkina Faso Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Akkře (Ghana) ke dni 10.11.2008

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/20

© Zastupitelský úřad Akkra (Ghana)


Burkina Faso

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Republika Burkina Faso (République du Burkina Faso)

1.2. Rozloha •

2

274 122 km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

14,8 mil. (odhad VI/2007)

•

hustota obyvatel : 50 obyvatel / km

2

Věková struktura: •

0–14let: 46 %

•

15–64let: 49 %

•

nad 65 let: 5 %

podíl ekonomicky činného obyvatelstva : cca 6,4 mil.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

2,89 %

1.5. Národnostní složení V zemi žije kolem 60 etnických skupin. Hlavní etnické skupiny : Mossi, Peoul, Bobo, Lobi, Mandé, Sénofo, Gourmantché, Fulani, Hausa, Tuaregové

1.6. Náboženské složení •

křesťané 10 %

•

muslimové 45 %

•

tradiční náboženství 45 %

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

francouzština

místní používané jazyky: •

moré

•

gurma

•

fulfuldé

2/20



Burkina Faso

•

tamasheq

•

dioula

•

gourountsi

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města •

45 provincií

•

hlavní město: Ouagadougou (1,3 mil. obyvatel)

•

další velká města: Bobo-Dioulasso (440 tisíc), Banfora, Koudougou, Ouahigouya

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Západoafrický frank CFAFr (= 100 centimů), 1 USD = 479 CFAFr (2007). CFAFr je společnou měnou osmi (většinou frankofonních) států západní Afriky – členů Západoafrického hospodářského, měnového a celního společenství. Jeho směnný kurs je vázán na Euro.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba •

1. leden,

•

3. leden,

•

8. březen,

•

1. květen,

•

4 a 5. srpen,

•

15. srpen,

•

15. říjen,

•

1. listopad,

•

11. prosinec,

•

25. prosinec,

•

El am Hejir,

•

Velikonoční pondělí,

•

Mouloud,

•

Nanebevzetí,

•

Id al-Fitr,

•

Tabaski.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Při plánování obchodního jednání je třeba vzít v úvahu nedochvilnost. Jednání jsou často odkládána a obchodní partneři se na schůzky velmi často vůbec nedostaví. Při přípravě a plánování doby jednání je zpravidla nutné plánovat několikadenní rezervu. Jednacím jazykem při obchodních jednáních v Burkině Faso je francouzština. Oblečení je buďto tradiční nebo evropské (pro jednání je vždy žádoucí oblek s kravatou). Význam známostí a osobních kontaktů je při uzavírání obchodů zásadní.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Bližší podmínky využívání místní zdravotní péče nejsou známy. Při ošetření je nutné mít u sebe finanční hotovost.Doporučujeme před cestou uzavřít dobré cestovní pojištění. Ve vážnějších případech (nutnost operativního zákroku) se doporučuje odlet do ČR.

3/20



Burkina Faso

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Vízum možné obdržet na konzulárním oddělení ZÚ Burkiny Faso ve Vídni, případně i na hraničních přechodech. Povinné je očkování proti žluté zimnici. Burkina Faso je silně malarická oblast a cestovatelům důrazně doporučujeme kontaktovat před cestou lékaře a případná zdravotní rizika před cestou konzultovat. Rovněž doporučujeme očkování proti tyfu, meningitidě (to bývá někdy vyžadováno) a žloutence typu A i B. Mezinárodní letiště v Ouagadougou je otevřeno nepřetržitě. Silniční přechody jsou obvykle otevřeny pouze od 8 do 17:30/18:30 hod.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Prezident Blaiseje svými kritiky považován za autokratického vládce, značná část obyvatel v něm však vidí záruku stability země. Jeho vláda viditelně nepotlačuje lidská práva, má připraven a realizuje program snižování chudoby.Burkina Faso přesto zůstává jednou z nejchudších zemí světa. Většina obyvatel žije za méně než 2 USD/den. Hlavním vývozním artiklem je bavlna. Přes všechny problémy s vysokou nezaměstnaností, stávkami za zlepšení ekonomické situace pracujících, růstem kriminality i etnického napětí zůstává Burkina Faso jednou z nejstabilnějších zemí oblasti západní Afriky. Stabilitu země, relativně dobrou správu věcí veřejných, realizaci plánu snižování chudoby a ochotu země zapojit se do programu boje proti terorizmu oceňují i mezinárodní donoři. Důvěra v režim prezidenta Blaise Compaoré, pracně vybudovaná po loňských říjnových volbách, byla v důsledku dramatického nárůstu cen potravin vážně ohrožena po násilných nepokojích v řadě měst. Po těchto mohutných protestech následovaly poměrně klidné demonstrace, které zorganizovali silné odbory. Dvoudenní generální stávka v první dekádě dubna t.r. již byla i mezinárodně sledována. Překvapivým krokem pak byla odvolání politicky velmi silného ministra zemědělství Salifa Diallo, který byl nepřetržitě členem vlády prakticky dvacet roků. Vážné problémy byly zaznamenány v ozbrojených a policejních silách země, které vedly k protestům proti malým nebo nevyplaceným mzdám, korupci a nepotismu mezi vedoucími pracovníky obou složek. Vláda Burkiny Faso reagovala na vážné nepokoje zrušením daní a cel na řadu základních potravin na dobu 6 měsíců, včetně dovážené rýže, soli, mléka a oleje na vaření. MMF dokončil druhou zprávu o průběhu a výsledcích tříletého programu na snižování chudoby v zemi a PRGF a pochválil vládu za ekonomické výsledky. Zároveň vybídl k omezování daňových překážek ve vztahu k rostoucím požadavkům obyvatel na dotace na potraviny a pohonné hmoty. Byla zahájena první fáze výstavby hydroelektrárny Samendéni a projekt zaměřený na rozvoj zemědělství v severním regionu země Haut-Bassins. První zlaté pruty byly vyrobeny v dolech na zlato v Touha a Mana. Oba doly mají být uvedeny do plného provozu na konci letošního roku.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Embassy of the Czech Republic Kanda High Road No. 2, House No. C 260/5 P. O. Box 5226, Accra – North tel : 00233 21 223540, 247 282 fax: 0023321 225337 Velvyslanec: ing. Miroslav Křenek

4/20



Burkina Faso

Teritoriální působnost ZÚ ČR v Ghaně: Ghana, Togo, Libérie, Sierra Leone, Pobřeží slonoviny, Burkina Faso, Niger, Guinea, Guinea-Bissau, Gambie

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Burkině Faso nemá zastoupení žádná česká instituce.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

www.izf.net

1.18. Internetové informační zdroje •

www.aib.bf

•

www.izf.net

1.19. Adresy významných institucí •

5/20

www.izf.net



Burkina Faso

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Burkina Faso je republika prezidentského typu. Prezident je volen v přímých volbách na pět let. V čele vlády stojí ministerský předseda – vláda je jmenována prezidentem na jeho návrh. Zákonodárná moc je ústavou svěřena Národnímu shromáždění, kde zasedá 111 poslanců. Soudní systém má ústavně zaručenou nezávislost – soudci se ale mohou zodpovídat Nejvyšší radě v čele s prezidentem. Nejvýznamnější politické strany a hnutí: Kongres pro demokracii a pokrok (CDP) – má dominantní vliv na politické dění v Burkině Faso, Strana pro demokracii a pokrok – socialistická strana (PDP-PS), Národní unie pro demokracii a rozvoj (UNDD), Aliance pro demokracii a federaci (ADF-RDA), Koalice demokratických sil (CFD), Africká strana nezávislosti (PAI), Strana národního obrození (Paren) aj.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Prezident republiky, Blaise Compaoré (CDP), je u moci, kterou získal vojenským převratem, od roku 1987. Vyhrál volby v roce 1991, 1998 i 2005.

2.3. Složení vlády 1. Předseda vlády – Tertius Zongo 2. Ministr zahraničních věcí a regionální spolupráce – Djibrill Yipéné Bassole 3. Státní ministr, ministr zemědělství a vodního hospodářství – Salif Diallo 4. Státní ministr, ministr zdravotnictví – Bedouma Alain Yoda 5. Vrchní státní zástupce, ministr spravedlnosti – Zakalia Kote 6. Ministr obrany – Yéro Boly 7. Ministr teritoriální administrace a decentralizace – Clément Sawadogo 8. Ministr bezpečnosti – Assane Sawadogo 9. Ministr kultury, turistiky, mluvčí vlády – Filippe Sawadogo 10. Ministr ekonomiky a financí – Jean-Baptiste P. Compaore 11. Ministr dopravy – Gilbert Noel Ouedraogo 12. Ministr hornictví a energetiky – Abdoulkader Cisse 13. Ministr obchodu a pomoci rozvoje řemesel – Mamadou Sanou 14. Ministr infrastruktury – Hyppolite Lingani 15. Ministr středního, vysokého školství a výzkumu – Joseph Pare 16. Ministr základního školství a alfabetizace – Odile Bonkoungo/Balima 17. Ministr práce a sociálních věcí – Jerome Bougouma 18. Ministr veřejné správy a státní reformy – Seydou Bouda 19. Ministr životního prostředí – Laurent Sedego 20. Ministr pošt, informačních a sdělovacích technologií – Joachim Tankoano 21. Ministr živočišné výroby – Sékou Ba 22. Ministr národní solidarity a pomoci 23. Ministr sportu a oddechu – Jean Pierre M. A. Palm 24. Ministr pro pomoc ženám – Celine M. Yoda/Konkobo 25. Ministr pro vztahy s parlamentem, mluvčí vlády – Salif Sawadogo 26. Ministr pro lidská práva – Salamata Sawadogo/Tapsoba 27. Ministr delegovaný u prezidenta republiky pro analýzu a plánování – Guéda J. Ouedraogo 28. Ministr mládeže a zaměstnanosti – Justin Koutaba 29. Ministr pro městskou zástavbu – Vincent Dabilougou 30. Ministr delegovaný u ministerstva zahraničních věcí a regionální spolupráce pro regionální spolupráci – Minata Samate/Cessouma 6/20



Burkina Faso

31. Ministr delegovaný u ministerstva základního školství a alfabetizace pro alfabetizaci a mimoškolské vzdělání – Ousséni Tamboura 32. Ministr delegovaný u ministerstva teritoriální administrace a decentralizace pro lokální komunity – Soungalo Ouattara 33. Ministr delegovaný u ministerstva ekonomiky a financí pro státní rozpočet – Lucien M. N. Bembamba 34. Ministr delegovaný u Státního ministra, ministra zemědělství a vodního hospodářství pro zemědělství – Issaka Maiga 35. Ministr delegovaný u ministerstva středního, vysokého školství a výzkumu pro střední odborné vzdělání – Maxim Some

7/20



Burkina Faso

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních UN, AU, ECOWAS, WTO, IMF, UNCTAD, UNESCO, WAEMU aj. Burkina Faso patří mezi země ACP.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Platnost obchodní dohody s EU (smlouva z Cotonou) – skončila k 31. 12. 2007, smlouvy vyplývající z členství v ECOWAS a WAEMU.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Žádné.

8/20



Burkina Faso

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Vláda má připraven a realizuje plán redukce chudoby na roky 2007–2010, na který IMF vyčlenil částku 24,6 mil. USD, udržuje relativní disciplínu ve výdajích, má připravenu a provádí strategii privatizace největších státních monopolů (včetně telekomunikací, energetiky a ropného průmyslu). V důsledku relativně dobrého makroekonomického vývoje, fiskální disciplíny vlády a pokroku v realizaci plánu snižování chudoby udržuje Burkina Faso dobré vztahy s mezinárodními donory. Hlavními úkoly pro nadcházející roky jsou snížení chudoby pod 35 % do roku 2015, dosažení reálného růstu HDP na 1 obyvatele o 4 % ročně a roční zvyšování růstu reálného HDP o 7 %. Ekonomika Burkiny Faso je závislá na pěstování a vývozu bavlny a chovu skotu. Zemědělství zaměstnává 84 % práceschopného obyvatelstva a tvoří cca 37,2 % HDP a cca ¾ příjmů z exportu (v převážné většině vývoz bavlny). Dřívějšími značnými investicemi do pěstování bavlny se Burkina Faso stala největším producentem bavlny V subsaharské Africe s roční produkcí v roce 2006/7 cca 760 tis. tun. Sklizeň 2007/8 je díky malým srážkám a nízkým výkupním cenám odhadována na dramatický propad ve výši cca 530 tis. tun. Hlavním nerostným bohatstvím Burkiny Faso je zlato. Liberalizace těžebního zákona přivedla do země nové investory a nově otevírané zlaté doly mají v plánu těžbu zlata 500 tis. trojských uncí/rok v průběhu příštích 7 roků. Další nerosty jako např. fosfáty, manganová ruda, bauxit, měď a nikl dosud nejsou komerčně těženy.Výjimkou je zinek.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Hrubý domácí produkt (HDP) (*) •

6,1 mld.USD

(*kvalifikovaný odhad EIU)

2002 3,2

Meziroční přírůstky HDP v procentech oproti předchozímu roku 2003 2004 2005 2006 4,3 5,1 5,7 6,1

2007 4,2

HDP na obyvatele(*) •

440 USD/obyvatele*

Míra inflace •

2,1 % (2007), zvyšování cen potravin v roce 2008 povede k vyšší inflaci

2002 2,2 %

Měsíc/ rok

9/20

6/04

2003 2,0 %

9/04

Vývoj inflace v letech 2002 až 2006 2004 2005 -0,4 % 6,4 %

Vývoj devizového kurzu CFAFr vůči USD 12/04 3/05 6/05 9/05

2006 2,3 %

12/05

12/06

2007 2,1 %

12/07



Burkina Faso

Kurs

539

528

481

506

542

545

556

508,6

479,3

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Na celkové tvorbě HDP se průmyslová výroba v roce 2005 podílela cca 18 %. Nosným odvětvím je těžební průmysl (v roce 2005 se vytěžilo 1,4 tuny zlata); v posledních dvou letech vláda vydala 370 nových licencí. V roce 2007 má začít těžba ze tří nových dolů (investice kanadských a britských firem) – celková těžba zlata má do tří let růst na 9,4 tun. Dalším těženým kovem je zinek (70tis.tun). Výrobní sektor je malý - důležitějšími odvětvími jsou zemědělsko – potravinářský, a textilní. Výrobní podniky v Burkině Faso se potýkají se značnými problémy, zejména díky vysokým cenám ropy a vysokým přepravním nákladům z přístavu v Lomé (Togo) a Tema (Ghana).

4.4. Stavebnictví Stavební sektor v posledních letech prodělává boom. Vláda s pomocí mezinárodních donorů investovala do výstavby silnic, vodních děl a malých přehrad. Velmi ambiciózní je projekt přestavby hlavního města.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství zůstává páteří ekonomiky Burkiny Faso. Na celkové tvorbě HDP se sektor zemědělství v roce 2005 podílelo 34,4 %, zaměstnává však až 84 % obyvatel. Nejdůležitější pěstovanou plodinou z hlediska národního hospodářství je bavlna – Burkina Faso je největším africkým producentem této komodity. V roce 2006 se sklidilo rekordních 0,74 mil tun. Země aktivně prosazuje omezení subvencí ze strany USA a evropských zemí, tyto subvence kritizuje i ve WTO. Ostatní pěstované plodiny: proso, rýže, cukrová třtina, kukuřice, zelenina – obdělávána je pouze malá část území na jihu země. Burkina Faso má proto problém s dosažením potravinové soběstačnosti. Dobrým vývozním artiklem posledních let se stává mango.

4.6. Služby Na tvorbě HDP se podílí 39,6%. Burkina Faso má malý finanční sektor (8 větších komerčních bank, 3 pojišťovací ústavy). Turistický potenciál není využíván – větší návštěvnost je registrována v období Festpaco (největší africký filmový festival), národního dne kultury a mezinárodní výstavy řemesel (SIAO).

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Země má kolem 15 000 km silnic, z toho je zhruba 4800 km asfaltovaných. Železnice vede z města Kaya (přes Ouagadougou a Bobo-Dioulasso) do Abidjanu. Mezinárodní letiště je v Ouagadougou a Burkina Faso má pravidelné spojení linkou Air France. Místní společnost Air Burkina zajišťuje spojení do některých okolních západoafrických zemí.

Telekomunikace Telekomunikační síť je velmi řídká – přípojku má zhruba 100 000 účastníků. Naopak rychle roste počet mobilních telefonů, které má kolem 500 000 účastníků. Vláda chce povzbudit rozvoj telekomunikací privatizací státní telekomunikační společnosti ONATEL. 51 % akcií bylo v roce 2006 prodáno Maroc Telecom. V Burkině Faso působí tři operátoři mobilních sítí. Počet uživatelů internetu vzrostl na 65tis. – většina ministerstev, médií i větších společností má webové stránky.

10/20



Burkina Faso

Energetika Pouze 1 % energetických potřeb obyvatel je kryto elektrickou energií (91 % je kryto tradičními palivydřevným uhlím atd.). Vyrábí se asi 400 MW elektrické energie, z toho 76 % v tepelných/generátorových elektrárnách a 24 % v malých vodních elektrárnách. Elektřina je dostupná pouze ve velkých městech (7 % území je elektrifikováno). Monopolním výrobcem a distributorem je státní společnost Sonabel.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Státní rozpočet je silně závislý na mezinárodních donorech, jejichž FDI se každoročně zvyšují. Na konci 2007 dosáhly částky cca 1,4 mld. USD. Největším poskytovatelem ZRP je Francie a EU, dále Nizozemí, Dánsko, Německo a USA.

11/20



Burkina Faso

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní finance v roce 2006 Položka /rok Celkové příjmy (mld.CFAFr) Domácí příjmy Fiskální příjmy Ostatní příjmy Příjmy z vnějších zdrojů Celkové výdaje Běžné výdaje Úroky z dluhů Platy Převody a finanční operace Kapitálové výdaje Rozpočtový deficit

2006 570 392 362 29 178 734 386 40 160 209 362 -164

Dle EIU v mld.CFAFr.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Položka /rok Běžný účet (mld.CFAFr) Kapitálový účet Finanční účet Devizové rezervy (mil. USD)

2002 -227,7 98,8 n/a 313

Platební bilance* 2003 2004 -213,4 -241,0 79,9 n/a 752,2

2005 -308,0

2006 -339,0

125,0 n/a 438,4

818,0 n/a 554,9

106,0 n/a 669

*novější údaje nejsou k dispozici

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 2002 1 548

Vývoj celkového zahraničního dluhu v mil. USD za období 2002–2007 2003 2004 2005 2006 1 736 2 048 2 044,5 700

2007 1 400

(podle údajů EIU)

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Bankovní sektor je slabý a pod dohledem západoafrické centrální banky (Banque Centrale des Etats de lÁfrique de lóuest), která určuje monetární politiku. Hlavními komerčními bankami jsou: Société Génerale de Banques au Burkina Faso, Banque internationale du Burkina Faso, Banque commerciale du Burkina, Banque Internationale pour le Commerce,lÍndustrie et lÁgriculture du Burkina a Ecobank.

12/20



Burkina Faso

5.5. Daňový systém •

www.izf.net

13/20



Burkina Faso

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka 2002 245

Vývoz zboží a služeb celkem (v mil. USD) 2003 2004 2005 320,5 471,3 477,8

2006

2007* 610

600

2006 1 187,6

2007* 1 300

(podle údajů EIU, *odhad)

2002 547,6

Dovoz zboží a služeb celkem (v mil. USD) 2003 2004 2005 685,3 942,7 1 054,1

(podle údajů EIU, *odhad)

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Hlavními exportními partnery Burkiny Faso jsou zejména Čína, Singapur, Thajsko a Niger, ze zemí západní Evropy (zejména Francie) a z Libye (ropa a ropné produkty), V rámci společenství ECOWAS je důležitým partnerem Ghana, Togo a Pobřeží slonoviny.

6.3. Komoditní struktura Nejdůležitějším vývozním artiklem je bavlna. Z Burkiny Faso se rovněž vyváží masné výrobky, shea máslo, mango a ve stále větší míře zlato. Dováží se ropa a ropné produkty, dopravní stroje a zařízení, spotřební zboží všeho druhu a potraviny.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu •

www.izf.net

6.5. Ochrana domácího trhu •

www.izf.net

6.6. Zóny volného obchodu •

www.izf.net

14/20



Burkina Faso

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Žádná smluvní základna.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka rok vývoz dovoz obrat saldo

2001 225 321 546 -96

Vývoj vzájemné obchodní výměny (v tis.USD) 2002 2003 2004 2005 2006 79 240 1281 2524 1112 321 82 796 123 38 400 322 2077 2647 1150 -242 158 485 2401 1074

2007 651 139 852 482

1–6/08 472 206 678 266

(podle údajů MPaO ČR)

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Pořadí podle komoditního složení našeho vývozu podle SITC v roce 2006 Pořadí Komoditní skupina podle SITC SITC 7 – Stroje a přepravní zařízení SITC 6 – Tržní výrobky tříděné SITC 8 – Průmyslové spotřební zboží

1. 2. 3.

(podle údajů ČSÚ) Hlavní vývozní komodity ČR: •

železo a ocel, telekomunikační zařízení, látky a ošacení (i second-hand), pneumatiky.

Hlavní dovozní komodity ČR: •

shea butter.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Perspektivními oblastmi jsou domácí potřeby všeho druhu, bižuterie, sklo a porcelán, chemikálie, strojní zařízení (i repasované), jednoduché strojní vybavení dílen, zemědělské stroje, automobily (i ojeté), ošacení (včetně second-handu), pneumatiky atd.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Údaje nejsou k dispozici.

15/20



Burkina Faso

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ Akkra se nesetkal s poptávkou z Burkiny Faso.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR financovala a financuje projekt „Zásobování města Toma pitnou vodou“.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Bezvýznamná.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

16/20



Burkina Faso

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Situace v Burkině Faso je pro české vývozce komplikovaná z mnoha důvodů. Vedle faktorů, působících ve všech zemích oblasti (extrémně nízká kupní síla, geografická vzdálenost, pracnost případu, nedůvěra v serióznost partnera, korupce….) existují i specifické faktory jako např. orientace na tradiční (především francouzské) dodavatele a neexistence smluvní základny. Navázání vztahu s místním spolehlivým partnerem (dovozcem, distributorem, zástupcem) je základní podmínkou úspěšného obchodu.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil •

www.izf.net

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku •

www.izf.net

Základními kroky jsou: Podání žádosti o vystavení oprávnění k příslušnému výkonu a zřízení ekonomického subjektu, zápis do obchodního rejstříku, registrace zaměstnanců a získání dlouhodobého povolení k pobytu. V případě společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti jsou vyžadovány notářem sepsané stanovy společnosti. Většina úkonů spojených s registrací firmy se vyřizuje na centrální registratuře (Centre des Guichets Uniques).

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Vzhledem k omezené infrastruktuře v zemi by největší impakt měly inzeráty v denním tisku a zejména reklama prostřednictvím rozhlasového vysílání.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Ve vztahu k českým firmám jsme dosud nezaznamenali případ obchodního sporu, který by musel být řešen třetí stranou (soudem). Při řešení obchodních sporů je vždy žádoucí dát přednost mimosoudnímu jednání. V každém případě doporučujeme zakomponovat do kontraktu ustanovení, na základě kterého by případné arbitrážní řízení probíhalo mimo Burkinu Faso.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Oznámení v denním tisku.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Trh je dlouhodobě orientován především na cenu. Nízká koupěschopnost velké většiny obyvatelstva tlačí dovozní ceny na minimum. Dovozci hledají nejlacinější nákupní možnosti, často na úkor kvality, významnou část dovozu tvoří použité výrobky (textil, obuv, ojeté pneumatiky, dopravní prostředky). Zákazník dává přednost nižší technické úrovni před technickými novinkami. Česká firma musí být připravena na nestandardní postupy a jednání partnera. Nezbytnou podmínkou obchodu musí být stoprocentně zajištěná platba předem či neodvolatelným akreditivem.

17/20



Burkina Faso

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Vláda Burkiny Faso řeší základní existenční problémy obyvatel, ochrana duševního vlastnictví nepatří mezi její priority. Zastoupení padělků zboží světových značek na trhu je velmi vysoké.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Přístup ke smluvním závazkům je poměrně volný – doporučujeme bezpečně ošetřit platby (např. platba předem, neodvolatelný akreditiv potvrzený prvotřídní bankou). Za odebírané zboží neplatit předem.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Neexistují.

18/20



Burkina Faso

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) •

www.izf.net

Investice se řídí zákonem o investicích. Vláda připravila řadu pobídek pro zahraniční investory, včetně daňových prázdnin. Způsob a výše úlev závisí na výši investovaného kapitálu a počtu vytvořených pracovních míst.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Údaje nejsou dostupné.

9.3. České investice v teritoriu V roce 2007/8 neinvestovala v Burkině Faso žádná česká firma.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Nejperspektivnějším odvětvím pro investice zůstává těžba nerostných surovin a zemědělská infrastruktura.

9.5. Rizika investování v teritoriu Je třeba počítat s praktickou nevymahatelností případných pohledávek.

19/20



Burkina Faso

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Nejsou očekávány žádné významné politické události, které by podstatnou měrou negativně ovlivnily ekonomiku Burkiny Faso. Negativní dopad mají vysoká cena ropy a nízká ceny bavlny na světových trzích. Pozitivní vliv bude mít zlepšení politické situace v Pobřeží slonoviny.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Pro následující roky se očekává růst HDP ve výši 6–7 %.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

20/20


Souhrnná teritoriální informace Burkina Faso

Recommend Documents