SOUHRNNÁ INFORMACE K AKTUÁLNÍMU VÝVOJI A AKTIVITÁM, SMĚŘUJÍCÍM K OVLÁDNUTÍ SAZKA, a.s. Materiál shrnuje vývoj vztahů s finančními partnery včetně nepřátelských aktivit, směřujících k oslabení, ovládnutí či převzetí SAZKA, a.s. Poskytuje vysvětlení k situaci, k níž došlo po 7. 12. 2010 a stanoviskům, které v této souvislosti zaujaly v uplynulém měsíci představenstvo, dozorčí rada a management SAZKA, a.s.
Úvod V srpnu 2001 bylo na základě žádosti vládního zmocněnce akcionáři rozhodnuto o výstavbě víceúčelové arény, financované z prostředků SAZKA, a.s. Oficiální žádost byla podpořena ujištěními a sliby státních představitelů, které bohužel nebyly dodrženy. Z bilanční sumy projektu bylo 1) cca 6,1 miliardy Kč pokryto z emise dluhopisů, 2) cca 2,0 miliardy Kč z prostředků SAZKA, a.s. (vlastní zdroje, krátkodobé úvěry) a 3) cca 1,0 miliardy Kč ze směnek společnosti BESTSPORT, které měly být revolvovány do roku 2021. Nad uvedený rámec si akcionáři – s přihlédnutím k tehdejšímu vývoji sporu o DPH – rozdělili v letech 2004-2007 téměř o 850 milionů Kč více prostředků, než odpovídalo možnostem SAZKA, a.s. (přecenění emise dluhopisů, dopady DPH). Rozdíl musel být pokryt z bankovních úvěrů. V období od zahájení výstavby arény, tj. od roku 2001, odvedla SAZKA, a.s., v cashovém vyjádření vlastníkům včetně splátek dluhopisů přes 10,5 miliardy Kč. Jen v loňském roce překročily odvody 1,1 miliardy Kč, včetně 234 milionů Kč na vlastní činnost akcionářů. Vzhledem k vývoji jednání o klubovém financování řeší SAZKA, a.s., možnost odvodu dalších 187,5 milionu Kč v roce 2011. Podle účetní závěrky činily dlouhodobé závazky SAZKA, a.s., k 31. 12. 2009 6,8 miliardy Kč, z toho závazky z emise dluhopisů 5,5 miliardy Kč, obchodní a jiné závazky 0,6 miliardy Kč, výnosy příštích období 0,6 miliardy Kč, rezervy 0,03 miliardy Kč a odložená dáň 0,01 miliardy Kč. Krátkodobé závazky představovaly 4,3 miliardy Kč, z toho obchodní a jiné závazky 2,1 miliardy Kč, bankovní úvěry 1,7 miliardy Kč, krátkodobá část závazků z dluhopisů 0,4 miliardy Kč, výnosy příštích období, loterie 0,06 miliardy Kč a ostatní výnosy příštích období 0,06 miliardy Kč. Celková hodnota dlouhodobých a krátkodobých závazků dosáhla přes 11,0 miliardy Kč. Penta Investments Limited V souvislosti s výstavbou víceúčelové arény byla v roce 2004 vydána emise dluhopisů ve výši 175 milionů euro a splatností v roce 2014, přefinancovaná v roce 2006 emisí v objemu 215 milionů euro a splatností v roce 2021. Společnost Penta Finance působila při emisích jako poradce SAZKA, a.s. Celková smluvní odměna, dohodnutá v rámci obou emisí, činila 1,76 miliardy Kč a byla poradci a dalším partnerům vyplacena. V závěru roku 2004 koupila Penta Investments sázkovou kancelář Fortuna. Cena nebyla zveřejněna, odhady se pohybují kolem 2,5 miliardy Kč. Vstoupila tak na trh, v němž se stala přímým konkurentem SAZKA, a.s. Vstup společnosti do sázkového a
1 Materiál pro mimořádné jednání VV ČSTV dne 12.1.2011
loterního průmyslu vytvořil novou situaci, které se projevila ve vyhrocení vzájemných vztahů, na což představenstvo společnosti partnera předem upozorňovalo. Na podzim 2008 Penta Investments deklarovala zájem prodat sázkovou kancelář Fortuna strategickému investorovi s cílem zhodnotit ztrátovou investici. Potom, co se prodej nepodařilo do roku 2010 kvůli ceně a nezájmu investorů uskutečnit, přistoupila k variantnímu řešení – prodeji části akcií Fortuna Entertainment Group na burze. Ve všech scénářích (prodej strategickému investorovi, vstup na burzu, pokračování v podnikatelských aktivitách) počítala Penta Investments s ovládnutím SAZKA, a.s., která vytváří na území České republiky několikanásobně vyšší tržby i zisk než konkurenční Fortuna. Po majetkovém či manažerském ovládnutí SAZKA, a.s., by prodejní hodnota Fortuna Entertainment Group výrazně vzrostla. V první etapě – v roce 2008 – se Penta Investments pokusila ovládnout SAZKA, a.s., s využitím spojenců, které by získala ve vrcholovém managementu a statutárních orgánech. V této souvislosti oslovila několik členů představenstva a managementu společnosti s důvěrnou osobní nabídkou ke spolupráci. Ve všech případech byla nabídka odmítnuta. Vzhledem k tomu, že neuspěla, připravila počátkem roku 2009 nový, širší plán ovládnutí společnosti, podpořený koordinovanými politickými, finančními a mediálními aktivitami. Cílem plánu bylo dosáhnout změn ve vrcholovém managamentu SAZKA, a.s., a zajistit uvnitř společnosti, stejně jako v akcionářském prostředí podporu pro její ovládnutí. Bez personálních změn nebyl plán na převzetí a ovládnutí společnosti realizovatelný. V rozporu s uzavřenou smlouvou, dluhopisovou dokumentací a závazkem rovného přístupu k informacím se zástupci Penta Investments začali domáhat přístupu k interním údajům. Představenstvo SAZKA, a.s., proto vyzvalo v dubnu 2009 partnera k ukončení smlouvy o spolupráci. V rámci jednání obdrželi členové představenstva novou nabídku, směřující k převzetí a ovládnutí SAZKA, a.s. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo uzavřít dohodu o ukončení spolupráce, rozhodlo představenstvo SAZKA, a.s., v červnu 2009 o odstoupení od smlouvy. Na jaře 2009 došlo také k pokusu destabilizovat vztahy s finančními institucemi (dopis náměstka ministra financí spolupracujícím bankám), na podzim 2009 došlo k úptokům v politické a mediální oblasti (výroky a neprokázaná obvinění ze strany některých politiků – M. Topolánek, schůzky zástupců Penta Investments s politickými představiteli). Ve druhé etapě – od druhé poloviny roku 2010, kdy sázková kancelář Fortuna zveřejnila vlastní projekt v oblasti loterií a vstoupila na burzu – probíhá další plán na ovládnutí SAZKA, a.s., realizovaný ve finanční oblasti a v rámci akcionářské struktury. I v tomto případě zahrnoval oslovení zástupců občanských sdružení, vlastníků SAZKA, a.s., s nabídkou na vstup a ovládnutí společnosti. Ve finanční oblasti využívá plán situaci, způsobenou splácením dluhopisů, nesplněnými sliby státu (DPH, povolení k provozování IVT) a dopady globální krize (ukončení spolupráce s některými bankovními ústavy a směnečného financování). Ve vztahu k akcionářskému prostředí, bez jehož podpory nejsou plány na ovládnutí SAZKA uskutečnitelné, a.s., se strategie Penta Investments zaměřila na následující oblasti:
2 Materiál pro mimořádné jednání VV ČSTV dne 12.1.2011
‐ prosazení nových pravidel pro distribuci státního příspěvku s cílem destabilizovat vztahy v rámci majoritního vlastníka a zlikvidovat dvoukomorový systém ČSTV ‐ rozdělení akcionářského prostředí na základě tlaku vytvářeného na sdružené subjekty a vyjednávání s vybranými partnery ‐ získání dalších spojenců, motivovaných ekonomickými zájmy (horské společnosti v rámci ČSTV, Tyršův dům v rámci České obce sokolské) Vzhledem k neudržitelnosti neveřejných aktivit deklarovala společnost Penta Investments na konci prosince 2010 oficiální zájem o ovládnutí společnosti v dopise členům výkonného výboru ČSTV a dalším akcionářům. Na základě nepravdivých údajů, na které SAZKA, a.s., reagovala soudní žalobou na ochranu před nekalosoutěžním jednáním a požadavkem na náhradu způsobené škody, předložila podhodnocenou, právně i ekonomicky neudržitelnou nabídku s řadou požadavků a bez jakýchkoli garancí. V případě přijetí nabídky Penta Investments by majitelům dluhopisů vzniklo právo na jejich okamžité splacení v plné výši. Podle dluhopisové dokumentace by tato situace nastala v případě jakékoli transakce převyšující 2 % akciového podílu v SAZKA, a.s. Přijetí nabídky by představovalo porušení smluv (smlouva o spolupráci s ČSTV, smlouva o přednostním odvodu části výtěžku, smlouva o přednostním použití plateb), které akcionáři uzavřeli s držiteli dluhopisů a dluhopisové dokumentace. Nabídka byla předložena subjektem Penta Investments Limited, organizační složka, který nemá právní subjektivitu. Vedoucím organizační složky Penta Investments Limited je ing. Radim Haluza, zatímco nabídku podepsal Marek Dospiva. Z dostupných údajů, především účetní závěrky uveřejněné ve sbírce listin, je zřejmé, že společnost Penta Investments je silně zadlužená. V roce 2008 dosahovaly její závazky 756,8 milionů euro a v roce 2009 750,0 milionů euro, téměř 19,0 miliardy Kč. Nabídka společnosti Penta Investments obsahuje řadu nepravdivých či účelově zkreslených údajů, týkajících se hospodaření a finanční situace SAZKA, a.s., a to například v následujících oblastech: ‐ výše splatných pohledávek, rizika okamžité splatnosti dluhopisů a insolvence ‐ učelové snížení tržní hodnoty SAZKA, a.s., na základě zavádějící metodiky výpočtu a přehlížení nezávislých znaleckých posudků ‐ neobsahuje konkrétní údaje, týkající se ceny nabízené za majetkový podíl v SAZKA, a.s., ani rozsahu tohoto podílu ‐ částka 130 milionů Kč ročně po dobu 30 let, kterou ve vztahu k akcionářům zmiňuje, neodpovídá hodnotě a situaci SAZKA, a.s., ani jejímu přínosu pro vlastníky, sportovní a tělovýchovná sdružení Strategie, kterou společnost Penta Investments vůči SAZKA, a.s., uplatňuje, posloupnost jednotlivých kroků a koordinace aktivit se spřízněnými stranami dokumentují – na rozdíl od proklamované „pomoci českému sportu a tělovýchově“ – její skutečné cíle: ‐ eliminaci držitelů dluhopisů na základě nesplnění závazků, vyplývajících z dluhopisové dokumentace, a uplatnění zástavního práva k víceúčelové aréně ‐ uspokojení spojenců uvolněním částí majetku, na kterých nemá zájem (pozemky a dceřiné společnosti, horské a jiné obchodní společnosti ČSTV)
3 Materiál pro mimořádné jednání VV ČSTV dne 12.1.2011
‐ ovládnutí nejziskovějších loterních a neloterních služeb SAZKA, a.s., s cílem zvýšení hodnoty akcií Fortuna Ertentainment Group a pozdějšího prodeje majoritního podílu ve společnosti strategickému investorovi V souvislosti s nepřátelskými aktivitami Penta Investments proto podnikla SAZKA, a.s., řadu právních kroků na svou obranu a ochranu legálního trhu: ‐ žaloba na ochranu před nekalosoutěžním jednáním včetně požadavku na náhradu způsobené škody (29. 12. 2010) ‐ dopis ministerstvu financí, odboru 34, ve věci porušování loterního zákona – zneužití části výtěžku, určené na veřejně prospěšné účely, na reklamní a marketingové aktivity (3. 3. 2010) ‐ dopis ministerstvu financí, odboru 34, ve věci porušování loterního zákona – uzavírání kurzových sázek mimo sázkové kanceláře (19. 10. 2010) ‐ dopis ministerstvu financí, odboru 34, ve věci porušování loterního zákona – provozování číselných loterií bez příslušného povolení (21. 10. 2010 a 1. 11. 2010) ‐ dopis ministerstvu financí, odboru 34, ve věci porušování loterního zákona – provozování loterií a jiných podobných her právnickou osobou se zahraniční majetkovou účastí (26. 10. 2010) ‐ dopis pražské a varšavské burze cenných papírů, upozorňující na závádějící údaje uvedené v prospektu emitenta a zneužívání ochranné známky SAZKA, a.s. (29. 10. 2010) ‐ dopis ministru financí ve věci porušování a obcházení loterního zákona – provozování číselných loterií bez příslušného povolení, včetně jejich provozování na internetu (1. 11. 2010) Nabídka holdingu Synot a dalších investorů V závěru roku 2010 obdržela SAZKA, a.s., několik dalších nabídek, týkajících se financování nebo majetkového vstupu, mezi nimi například od holdingu Synot a dalších investorů (5 miliard Kč za podíl 66 %, zbývajících 34 % pro stávající akcionáře s odvody 250 milionů Kč ročně po dobu 5 let). Podnikatel Radovan Vítek Mediálně nejaktivněji vystupuje v uvedené souvislosti podnikatel Radovan Vítek, oficiálně jménem realitní společnosti Czech Property Investments (CPI). V současnosti nemá SAZKA, a.s., se společností CPI žádné obchodní ani jiné vztahy, závazky nebo pohledávky a akcionáři žádnou nabídku, na kterou se tato společnost a podnikatel Radovan Vítek odvolávají, neobdrželi. V minulosti proběhla se společností Mapon, údajně z okruhu spřízněných firem Radovana Vítka, jednání o případném prodeji menší části pozemků dceřiné společnosti Arkadia. Se společností Mapon byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, prodej dosud nebyl realizován. V lednu 2011 se spolupracovník Radovana Vítka Alois Soppé obrátil na Českou obec Sokolskou s návrhem na svolání mimořádné valné hromady a změnu stanov SAZKA, a.s. Návrh neobsahuje žádné konkrétní závazky, ale naznačuje skutečné cíle podnikatele Radovana Vítka. Vyplývá z něj mimo jiné: 4 Materiál pro mimořádné jednání VV ČSTV dne 12.1.2011
‐ záměr ovládnout SAZKA, a.s., prostřednictvím kapitalizace pohledávek nebo nákupu akcií, v každém případě však s minimálními nároky na vlastní zdroje ‐ pokračovat v dalším zadlužování společnosti na základě prodloužení splatnosti dluhopisů, na jejichž umořování nemá navrhovatel prostředky ‐ postup, který navrhuje, je v rozporu se závazky, vyplývajícími s dluhopisové dokumentace, a vedl by k uplatnění nároku na okamžité splacení dluhopisů. Skupina kolem Radovana Vítka a předsedy představenstva CPI ing. Zdeňka Havelky představuje rozsáhlý konglomerát firem s nejasným původem kapitálu a aktivitami. Například ing. Zdeněk Havelka vystupuje ve statutárních orgánech 144 obchodních společností. Podnikatel Radovan Vítek, který do loňského roku nevlastnil podle vlastního vyjádření žádný majetek, koupil na přelomu roku 2010 stoprocentní podíl ve společnosti CPI, jejíž základní kapitál činí 3 miliardy Kč. Podle veřejně dostupných zdrojů, výroční zprávy za rok 2009, je skupina CPI silně zadlužená: ‐ dlouhodobé závazky činily 7,7 miliardy Kč, z toho úvěry a půjčky 5,5 miliardy Kč, ostatní dlouhodobé závazky 1,0 miliardy Kč a odložený daňový závazek 1,2 miliardy Kč ‐ krátkodobé závazky činily 4,5 miliardy Kč, z toho krátkodobé úvěry a půjčky 1,3 miliardy Kč, obchodní závazky 0,4 miliardy Kč, splatné daňové závazky 0,1 miliardy Kč a ostatní pasiva 2,6 miliardy Kč Celková hodnota závazků skupiny CPI tak dosáhla 12,2 miliardy Kč. Její provozní tržby přitom představovaly 1,0 miliardy Kč a čistý zisk 0,3 miliardy Kč. Uvedené údaje výrazně zpochybňují solventnost a proklamované záměry CPI. Z veřejně dostupných údajů rovněž vyplývá, že Radovan Vítek je – prostřednictvím společnosti Casino Větrov – aktivní rovněž v hazardním průmyslu a je ve spojení s Ivo Mlátilíkem, bývalým starostou města Františkovy Lázně. Na Ivo Mlátilíka podal JUDr. Aleš Hušák žalobu v souvislosti jeho výroky ve sdělovacích prostředcích. Společnosti Sidereus Holding Limited a Moranda V prosinci 2010 informovala Raiffeisenbank, a.s., o postoupení pohledávky ve výši 400,4 milionu Kč společnosti Sidereus Holdings Limited se sídlem na Kypru a Komerční banka, a.s., o postoupení pohledávky ve výši 421,8 milionu Kč a směnek v objemu 60,0 milionu Kč společnosti Moranda, a.s., se sídlem v Praze. Podle dostupných informací jsou uvedené společnosti spojeny s podnikatelem Radovanem Vítkem, ačkoli v jejich statutárních orgánech ani managementu podle obchodních rejstříků nefiguruje. Například společnost Moranda, a.s., až dosud nevyvíjela žádnou podnikatelskou činnosti. Společnost Sidereus Holdings Limited zatím komunikaci se SAZKA, a.s., ve věci splatných úvěrů nenavázala vůbec, společnost Moranda zaslal dopis s uvedením bankovního spojení až 5. 1. 2011. V této souvislosti je třeba upozornit, že převzaté pohledávky nejsou nijak zajištěny a výnos z jejich případného uplatnění by byl minimální. Z dostupných zdrojů také nevyplývá, kde získaly společnosti Sidereus Holdings Limited a Moranda prostředky na pohledávky SAZKA, a.s., ani kde může skupina CPI, 5 Materiál pro mimořádné jednání VV ČSTV dne 12.1.2011
případně podnikatel Radovan Vítek, získat prostředky na majetkový vstup a investici v SAZKA, a.s. Ve vztahu ke sportovnímu a tělovýchovnému prostředí vystupuje jménem Radovana Vítka ing. Josef Lébr, předseda představenstva SK Sigma Olomouc. Z obchodního rejstříku vyplývá, že ing. Josef Lébr je členem statutárních orgánů v 11 obchodních společnostech. S výjimkou Štěrkovny Olomouc, a.s., se jedná o společnosti ztrátové, spící nebo v likvidaci. Není jasné, jakým způsobem by ing. Josef Lébr mohl získat prostředky na avizovaný majetkový vstup do SAZKA, a.s., v řádu několika set milionů Kč. K prohlášením Penta Investments a Radovana Vítka Ve veřejných prohlášeních skupiny Penta Investments a Radovana Vítka postrádáme informace k následujícím oblastem: ‐ jaké jsou aktuální hospodářské výsledky, míra zadluženosti a finanční situace společností Penta Investments a CPI Group ‐ jakým způsobem hodlají podporovat sportovní a tělovýchovná sdružení, vlastníky SAZKA, a.s. (dar, půjčka, odvody části výtěžku) ‐ jakým způsobem mohou prokázat, že mají k dispozici potřebné finanční prostředky ‐ jakou částku nabízejí za akcii SAZKA, a.s.a jaký podíl chtějí v SAZKA, a.s., získat ‐ jaké jsou jejich další plány s podílem v SAZKA, a.s., a jaké záruky mohou poskytnout proti jejich přeprodeji (v případě společnosti Penta s akciemi sázkové kanceláře Fortuna a s jakým předpokládaným výnosem) ‐ jaké závazky SAZKA, a.s., a jakým způsobem chtějí vyřešit (závazky vůči držitelům dluhopisů, pohledávky věřitelských bank, směnečný program, závazky vůči sportovním a tělovýchovným sdružením…) ‐ jakým způsobem chtějí vyřešit avizovaný prodej arény a dalšího majetku ‐ jakým způsobem mohou garantovat deklarované sliby (odvody do sportovního a tělovýchovného prostředí, řešení zadluženosti…) Vztahy s bankovními institucemi V souvislosti s finanční krizí přistoupily v roce 2009 některé banky ke snižování úvěrové angažovanosti vůči podnikové sféře a zvyšování úrokových marží. Přes stabilní ekonomické výsledky se tato opatření dotkla i SAZKA, a.s. – k vypovězení úvěrových rámců přistoupila v roce 2009 LBBW Bank a ČSOB. Zároveň se nepodařilo zajistit přefinancování směnek BESTSPORT akciová společnost a SAZKA, a.s., musela od prosince 2009 poskytovat vlastní prostředky na splatné směnky. Jen v roce 2010 dosáhla uvedená částka 300 milionů Kč. SAZKA, a.s., proto zahájila již v úvodu roku 2009 jednání s největšími partnery – Českou spořitelnou a Komerční bankou o vytvoření klubu, který by převzal financování SAZKA, a.s., a poskytoval jí komitované krátkodobé a střednědobé úvěry do výše 1,919 miliardy Kč tak, aby došlo ke stabilizaci úvěrových vztahů, včetně refinancování směnek BESTSPORT. Nabídku na účast v klubu obdržely i Fortis Bank a Raiffeisenbank. Vedle klubového financování bylo nutné dohodnout přijatelnou pozici rovněž pro Citibank (hedging dluhopisů) a J&T Banku (směnky BESTSPORT). 6 Materiál pro mimořádné jednání VV ČSTV dne 12.1.2011
V červenci 2009 obdržela SAZKA, a.s., souhrn indikativních podmínek financování (tzv. termsheet) a 8. 2. 2010 byl ze strany SAZKA, a.s., BESTSPORT akciová společnost, Komerční banky a České spořitelny termsheet podepsán. Následně došlo na základě požadavku klubu k úpravám podmínek (navýšení marží a poplatků, prodloužení doby splatnosti, předložení plánu úsporných opatření) a 15. 4. 2010 byl podepsán nový termsheet. Nakonec, 15. 6. 2010 obdržela SAZKA, a.s., od financujících bank návrh časového harmonogramu pro uzavření smluvní dokumentace. Dne 2. 7. 2010 schválily valné hromady SAZKA, a.s., a BESTSPORT akciová společnost záměr uzavřít smlouvu o úvěru, který obsahoval všechny podmínky úvěrové smlouvy a zajištění pro BESTSPORT. Dne 16. 7. 2010 SAZKA, a.s., parafovala čistopis smlouvy o úvěru, schválený představenstvem společnosti. V následujícím období probíhala řada jednání mezi financujícími bankami, protože Raiffeisenbank začala požadovat vyšší zajištění, než bylo dohodnuto. V médiích se začaly objevovat spekulace o možném prodeji pohledávky. Komerční banka a České spořitelna předložily Raiffeisenbank nabídku, která zahrnovala odkup části pohledávky. Banka však začátkem prosince 2010 informovala, že prodá svou pohledávku třetímu subjektu. Oznámeními o postoupení pohledávky Raiffeisenbank společnosti Siderius Holdings Limited (10. 12. 2010) a pohledávky Komerční banky společnosti Moranda (16. 12. 2010) došlo následně k faktickému konci jednání o klubovém financování, tak jak bylo původně zamýšleno. Na druhé straně, s ukončením jednání o klubovém financování se otevřely nové možnosti pro přípravu finanční restrukturalizace a snížení zadluženosti, které závazky vůči bankám neumožňovaly. SAZKA, a.s., následně podala na Raiffeisenbank a Komerční banku žalobu, včetně požadavku na náhradu vzniklé škody. Tuto skutečnost oznámila bankám 23.12. 2010. Ve stejný den oznámila společnostem Moranda a Sidereus Holding Limited, že tyto pohledávky za bankami existovaly v době postoupení pohledávek a upozornila je na možnost jejich započtení vůči postoupeným pohledávkám. Dne 29. 12. 2010 oznámila SAZKA, a.s. oběma společnostem, že proti postoupeným pohledávkám započítala pohledávky za bankami z titulu náhrady škody a poškození dobrého jména. Byly podány také žaloby, ve kterých SAZKA, a.s., požaduje doplacení rozdílu mezi vzniklou škodou a započítanými pohledávkami. Další kroky podnikne SAZKA, a.s., prostřednictvím bankovního ombudsmana. Pohledávky společností Moranda a Sidereus Holding Limited jsou uvedenými kroky zpochybněny a je omezena možnost podat například návrh na zahájení insolvenčního řízení. Komentář k insolvenčnímu řízení Z rozboru právní kanceláře vyplývá, že podle podle ustanovení § 3 insolvenčního zákona jsou možné dvě formy úpadku – platební neschopnost nebo předlužení. O platební neschopnost se jedná tehdy, jestliže jsou naplněny následující podmínky: a) pluralita věřitelů (alespoň dva věřitelé současně), b) dlužník má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Insolvenční zákon stanoví výčet právních domněnek, při jejichž naplnění se má zato, že je dlužník v úpadku ve formě platební neschopnosti: a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, b) neplní je po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, 7 Materiál pro mimořádné jednání VV ČSTV dne 12.1.2011
nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek výkonem rozhodnutí či exekucí. O platební neschopnost se nejedná v případě, že dlužník neuznává oprávněnost nároku a pohledávky věřitele a tuto skutečnost věřiteli deklaroval, případně zahájil soudní řízení o neplatnosti příslušné smlouvy. O předlužení se jedná tehdy, jestliže jsou naplněny následující podmínky: a) dlužník má současně více věřitelů a b) souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu majetku. Vzhledem k zákonnému požadavku na zohlednění dalšího provozování podniku a správě majetku při stanovení dlužníkova majetku by představenstvo mělo mít silný názor na to, že společnost může pokračovat ve správě majetku a v provozu podniku a že závazky lze proto z budoucích výnosů provozu podniku splatit. Pro úplnost upozornila právní kancelář na odst. 4 ustanovení insolvenčního zákona, tzn. na možnost podat insolvenční návrh pro hrozící úpadek (tento návrh nemohou podat věřitelé, ale pouze dlužník). O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Smyslem podání insolvenčního návrhu pro hrozící úpadek je následná možnost řešení situace nikoliv konkursními způsoby – moratoriem, resp. reorganizací podniku. Insolvenční řízení se zahajuje zásadně pouze na návrh dlužníka nebo na návrh věřitele. Okamžikem podání návrhu k soudu je insolvenční řízení zahájeno a tato skutečnost je ve lhůtě dvou hodin od podání návrhu zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Po zahájení insolvenčního řízení soud zkoumá zda jsou dány podmínky pro vedení takového řízení a zda existují i hmotněprávní důvody potvrzující stav úpadku dlužníka. V rámci této fáze insolvenčního řízení je soud rovněž povinen nařídit ústní jednání, o kterém musí být dlužník s předstihem informován. Výsledkem činnosti soudu je rozhodnutí ve formě usnesení, kterým insolvenční návrh buď a) zamítne nebo b) zjistí úpadek dlužníka. Je nutné poznamenat, že podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu České republiky je věřitelem, jehož návrh je způsobilý vést ke zjištění úpadku dlužníka, pouze věřitel, jehož pohledávka je nesporná – uznaná dlužníkem nebo přisouzená vykonatelným rozhodnutím soudu či jiného orgánu. Teprve po pravomocném rozhodnutí, kterým došlo ke zjištění úpadku dlužníka, rozhoduje soud na návrh o způsobu řešení úpadku – konkursem nebo reorganizací. Při konkursu je zpeněžen veškerý majetek dlužníka, výtěžek je použit k poměrnému uspokojení věřitelů a po skončení konkursu dlužník jako subjekt práva zaniká. Při řešení úpadku reorganizací dochází k soudnímu schválení dohody mezi věřiteli a dlužníkem o úhradě pohledávek věřitelů, podle kterého dlužník uhradí v průběhu 5 let určitou část pohledávek věřitelů, minimálně však 30%. V neuhrazeném zbytku pak pohledávky věřitelů zanikají. K provedení odhadu časové náročnosti průběhu insolvenčího řízení od zahájení (podání insolvenčního návrhu k soudu) do pravomocného zjištění úpadku soudem lze uvést, že záleží na kvalitě podaného insolvenčního návrhu a rozsahu skutečností, které je třeba dokazovat. Před soudem prvního stupně se může délka řízení pohybovat v řádu měsíců, odvolací soud pak vyřizuje nápad soudních spisů ve lhůtě přibližně 6 měsíců.
8 Materiál pro mimořádné jednání VV ČSTV dne 12.1.2011
Vztahy s držiteli dluhopisů Dne 4. 11. 2010 proběhlo neformální jednání s částí držitelů dluhopisů, na kterém byla diskutována finanční situace SAZKA, a.s. Zástupci bondholderů mimo jiné doporučili účast facilitátora, subjektu, který bude usměrňovat diskuzi mezi věřitelem a dlužníkem. Ze strany SAZKY bylo vysvětleno ukončení spolupráce se společností Penta Investments a popsán stav jednání o klubovém financování. Držitelé dluhopisů deklarovali zájem při těchto jednáních pomoci, včetně ochoty provést některé změny dluhopisové dokumentace, které by jednání napomohly a přispěly k finanční stabilizaci SAZKA, a.s. Dne 16. 12. 2010 proběhlo další neformální jednání SAZKA, a.s., s držiteli významné části dluhopisů, kde byl představen plán finanční restrukturalizace včetně požadavku na odklad platby jistiny lednové a pravděpodobně i červencové splátky v roce 2011. Zástupci bondholderů přijali předložené návrhy poměrně pozitivně. Prioritní je pro ně platba úroků, platbu jistiny je možno odložit, stanovili si však několik podmínek. Jedná se zejména o jmenování finančního a právního poradce pro realizaci změny dluhopisové dokumentace (KPMG, právní kancelář Dewey & Lebouef). Dalšími podmínkami byly transparentnost finančních toků (escrow účet), dostatečná informovanost, prodej zbytných aktiv a jmenování nového auditora. V předvánočním týdnu pak zástupce jednoho z bondholderů, že získal předběžný souhlas zhruba 70 % držitelů dluhopisů SAZKA. Všechny oficiální informace byly v souladu se zákonem a dluhopisovou dokumentací zaslány na Lucemburskou burzu a ČNB. Restrukturalizační plán SAZKA, a.s. Základním principem řešení je odmítnutí nového zadlužování, snižování nákladů, prodej zbytného majetku, uchování společnosti v majetku sportovních a tělovýchovných sdružení a projednání odkladu splatnosti některých závazků. ‐ změna dluhopisové dokumentace, zejména splátkového kalendáře či předčasného splacení, a dohoda s majiteli dluhopisů ‐ dohoda se spolupracujícími bankami o novém klubu ‐ řešení situaci s dalšími držiteli pohledávek ‐ změna splátkového kalendáře směnek BESTSPORT ‐ změna splátkového kalendáře fee dluhopisů ‐ úprava investičního a provozního rozpočtu na rok 2011, snížení nákladů, v návaznosti úprava cash flow na rok 2011 a výhled do roku 2012 ‐ prodej zbytného majetku ‐ vytvoření escrow účtu ‐ přijetí nabídky přátelského investora ‐ vyřešení budoucnosti arény, včetně případného prodeje malé nebo velké arény Představenstvo a dozorčí rada SAZKA, a.s., se vývojem situace a postupem jednání s partnery v letech 2009 a 2010 pravidelně zabývaly. V závěru roku 2010 a počátkem roku 2011 vedle řádných schůzek i na poradách představenstva, při telekonferencích nebo na mimořádném jednání. Ve spolupráci se svěřeneckým správcem připravuje SAZKA, a.s., valnou hromadu držitelů dluhopisů, včetně příslušného právního a ekonomického auditu. 9 Materiál pro mimořádné jednání VV ČSTV dne 12.1.2011
Pravidelná jednání probíhají se všemi spolupracujícími bankami, byl jmenován právní a ekonomický poradce. Zatím na neoficiální úrovni začala jednání se zájemcem o získání polovičního majetkového podílu ve víceúčelové aréně. E invest a.s. Se společností E invest SAZKA, a.s., vzájemně spolupracuje již 15 let. Po celou dobu spolupráce jí tato společnost poskytovala úvěry s nejnižšími úroky na trhu. Nabídka společnosti E invest a.s.zahrnuje následující návrhy: Společnost E invest a.s. nepožaduje a ani v budoucnosti nebude požadovat žádný majetkový podíl v SAZKA, a.s. Naopak, bude prosazovat, aby podíly zůstaly v rukách stávajících vlastníků, sportovních a tělovýchovných svazů a sdružení. Společnost nechce zasahovat do řízení SAZKA, a.s. Uvědomuje si, že je třeba pravidelně vyplácet část výtěžku akcionářům a navrhuje následující model: ‐ minimálně 200 milionů Kč ročně, pokud se čistý zisk společnosti bude pohybovat do 1,25 miliardy Kč ‐ domluvené proporcionální navýšení odvodu v případě, pokud roční čistý zisk překročí 1,25 miliardy Kč a v další hranici 1,50 miliardy Kč Společnost E invest a.s. poskytne finance v optimální struktuře v souladu s požadavky na financování, a to v takovém objemu, který bude potřebný k udržení SAZKA, a.s., v majetku stávajících vlastníků a k vykoupení všech závazků, které budou nezpochybnitelné nebo které potvrdí soud a které SAZKA, a.s., nebude schopná ve splatnosti uhradit a za tržní cenu. Uvedená nabídka se týká především bankovních úvěrů. V okamžiku, kdy bude jasný objem prostředků, které SAZKA, a.s., k uhrazení těchto závazků potřebuje, společnost E invest a.s. požaduje uzavření smlouvy, v níž bude zakotveno, že za poskytnuté prostředky obdrží domluvenou část zisku, rozdělovaného na valných hromadách, a to v průběhu 10 – 15 let. Smlouva bude zahrnovat i možnost předčasného uhrazení ze strany SAZKA, a.s. Společnost E invest předpokládá, že investici zhodnotí s přiměřeným ziskem, který však nebude v rozporu s dobrými mravy. V případě nesplácení by si společnost E invest a.s. vyhradila právo zablokovat rozhodnutí o provozním a investičním rozpočtu na následující období. Společnost E invest předpokládá, že všechny tyto závěry budou ukotveny ve smlouvě o spolupráci.
10 Materiál pro mimořádné jednání VV ČSTV dne 12.1.2011
