Souhrn z podkladových analýz za skupinu: Přírodní zdroje Priority: 4 a 5
Zpracoval: ÚZEI s podporou členů týmu 6 Přírodní zdroje
1
Zkratky AEO AT BPEJ BPS Ca CAP (SZP) CBD CO2 Cp ČHMÚ ČOV ČR ČTPEZ DE EAFRD (EZFRV) EHS ES EU EVVO EZ FADN GAEC Gg GIS HDP HNV CH4 IFOAM IPCC IUCN IZ /IP K KBTPM KPP KPÚ LEADER LFA LPIS LULUCF
Agroenvironmentální opatření Rakousko Bonitované půdní ekologické jednotky Bioplynové stanice Vápník Common Agriculture Policy (Společná zemědělská politika) Convention on Biodiversity Oxid uhličitý Faktor pokryvu půdy Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství Německo European Agriculture Fund for Rural Develpment (Evropský zemědělský fond rozvoje venkova) Evropské hospodářské společenství Evropské společenství Evropská unie Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Ekologické zemědělství Farm accountancy data network CR (zemědělská účetní datová síť ČR) Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu Gigagram Geografický informační systém Hrubý domácí produkt High nature value - vysoká hodnota krajiny Methan International Federation for Organic Agriculture Movement Intergovernmental Panel on Climate Change(Mezivláldní panel pro změny klimatu) International Union for Conservation of Nature (Mezinárodní unie pro ochranu přírody) Integrované zemědělství, integrovaná produkce Draslík Krávy bez tržní produkce mléka Komplexní průzkum půd Komplexní pozemková úprava Iniciativa integrující zájmy venkova, jedno z opatření PRV Less-favoured areas (méně příznivé oblasti) Registr půdních bloků Land use, land-use change and forestry 2
MaS Mg MJ MPO MZE MZV MŽP N N2O Na NAP O3 OPRZ OPVK OPVZ OPŽP OZE PJ POPFK PPK PRV PRO-BIO S SAPS SFŽP SRS SWOT SZIF SZP TTP ÚKZUZ ÚPÚ ÚSES ÚZEI VÚMOP VÚRV VÚV TGM VÚZT WFD z.p. ZCHÚ ZOD ZPF
Nezcizitelný Majetek státu – Program MŽP Hořčík Měrná jednotka Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo životního prostředí Dusík Oxid dusný Sodík Národní akční plán Ozón Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program pro vzdělání a konkurenceschopnost Ochranné pásmo vodního zdroje Operační program životní prostředí Obnovitelný zdroj energie 1015 J Program obnovy přirozených funkcí krajiny Program péče o krajinu Program rozvoje venkova Svaz ekologických zemědělců Síra Jednotná platba na plochu Státní fond životního prostředí Státní rostlinolékařská správa Analýza silných stran-slabých stran- příležitostí - hrozeb Státní zemědělský a intervenční fond Společná zemědělská politika Trvalý travní porost Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ústřední pozemkový úřad Územní systém ekologické stability Ústav zemědělské ekonomiky a informací Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Výzkumný ústav rostlinné výroby Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Výzkumný ústav zemědělské techniky Water Framework Directive (Vodní směrnice) Zemědělská půda Zvláště chráněná území Zranitelné oblasti dusíkem Zemědělský půdní fond 3
Obsah Zkratky ..................................................................................................................................................... 2 Obsah....................................................................................................................................................... 4 Úvod ........................................................................................................................................................ 7 Část I: Analýza stavu složek životního prostředí ..................................................................................... 7 1 Krajina.............................................................................................................................................. 7 1.1 Specifikace problému .............................................................................................................. 7 1.2 Popis problému: příčiny, měřitelné ukazatele rozsahu problému .......................................... 8 1.3 Zhodnocení závažnosti problému ........................................................................................... 9 1.4 Použitelnost PRV pro řešení problému ................................................................................... 9 1.5 Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV .............................................................. 9 1.6 Řešení problému jinými politikami ČR .................................................................................... 9 1.7 Hnací síly ................................................................................................................................ 11 1.8 Doporučení opatření z nového EAFRD .................................................................................. 11 1.9 Shrnutí ................................................................................................................................... 11 1.10 SWOT Krajina ......................................................................................................................... 12 2 Biodiverzita .................................................................................................................................... 13 2.1 Specifikace problému ............................................................................................................ 13 2.2 Popis problému: příčiny, měřitelné ukazatele rozsahu problému ........................................ 13 2.2.1 Přírodní stanoviště ........................................................................................................ 13 2.2.2 Druhy ............................................................................................................................. 14 2.2.3 Genetické zdroje v zemědělství ..................................................................................... 17 2.3 Zhodnocení závažnosti problému ......................................................................................... 18 2.4 Použitelnost PRV pro řešení problému ................................................................................. 18 2.5 Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV ............................................................ 19 2.6 Řešení problému jinými politikami ČR .................................................................................. 19 2.7 Hnací síly ................................................................................................................................ 21 2.8 Doporučená opatření z nového EAFRD ................................................................................. 21 2.9 Shrnutí ................................................................................................................................... 22 2.10 SWOT Biodiverzita ................................................................................................................. 23 3 Půda ............................................................................................................................................... 24 3.1 Specifikace problému ............................................................................................................ 24 3.2 Popis problému: příčiny, měřitelné ukazatele rozsahu problému ........................................ 24 3.2.1 Vodní eroze.................................................................................................................... 24 3.2.2 Větrná eroze .................................................................................................................. 25 3.2.3 Ztráta půdy zástavbou ................................................................................................... 26 3.2.4 Okyselování půd ............................................................................................................ 26 3.2.5 Ztráta humusu ............................................................................................................... 26 3.2.6 Utužení půd ................................................................................................................... 27 3.2.7 Podmáčené půdy ........................................................................................................... 27 3.2.8 Kontaminace půd .......................................................................................................... 28 3.2.9 Odvodnění půd .............................................................................................................. 28 3.2.10 Zrychlený (urychlený) odtok .......................................................................................... 28 3.2.11 Omezení mikrobiální aktivity v půdách ......................................................................... 29 4
3.3 Zhodnocení závažnosti problému ......................................................................................... 29 3.3.1 Vodní eroze.................................................................................................................... 29 3.3.2 Větrná eroze .................................................................................................................. 30 3.3.3 Zastavění půdy............................................................................................................... 30 3.3.4 Acidifikace ..................................................................................................................... 30 3.3.5 Dehumifikace (ztráta humusu v půdě) .......................................................................... 30 3.3.6 Utužení půdy ................................................................................................................. 30 3.3.7 Podmáčené území ......................................................................................................... 31 3.3.8 Kontaminace.................................................................................................................. 31 3.3.9 Odvodnění podmáčených ploch .................................................................................... 31 3.3.10 Zrychlený (urychlený)odtok........................................................................................... 31 3.3.11 Omezení mikrobiální aktivity v půdách ......................................................................... 31 3.4 Použitelnost PRV pro řešení problému ................................................................................. 31 3.5 Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV ............................................................ 31 3.6 Řešení problému jinými politikami ČR .................................................................................. 31 3.7 Hnací síly ................................................................................................................................ 33 3.7.1 Vodní eroze.................................................................................................................... 33 3.7.2 Větrná eroze .................................................................................................................. 33 3.7.3 Zastavění půdy............................................................................................................... 33 3.7.4 Acidifikace ..................................................................................................................... 33 3.7.5 Dehumifikace půdy (ztráta humusu) ............................................................................. 33 3.7.6 Utužení půdy ................................................................................................................. 33 3.7.7 Podmáčení půdy ............................................................................................................ 34 3.7.8 Kontaminace půdy ......................................................................................................... 34 3.7.9 Odvodnění ..................................................................................................................... 34 3.7.10 Zrychlený (urychlený) odtok .......................................................................................... 34 3.8 Doporučení opatření z nového EAFRD .................................................................................. 34 3.9 Shrnutí ................................................................................................................................... 34 3.10 SWOT Půda ............................................................................................................................ 35 4 Voda............................................................................................................................................... 36 4.1 Specifikace problému ............................................................................................................ 36 4.2 Popis problému: příčiny, měřitelné ukazatele rozsahu problému ........................................ 36 4.2.1 Urychlený (zrychlený) odtok vody z krajiny................................................................... 36 4.2.2 Jakost povrchových vod ................................................................................................ 37 4.2.3 Množství a jakost sedimentů......................................................................................... 37 4.2.4 Jakost podzemních vod ................................................................................................. 37 4.2.5 Morfologie koryt vodních toků...................................................................................... 38 4.2.6 Hospodaření v pásmech ochrany vodních zdrojů ......................................................... 38 4.3 Zhodnocení závažnosti problému ......................................................................................... 38 4.4 Použitelnost PRV pro řešení problému ................................................................................. 39 4.5 Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV ............................................................ 39 4.6 Řešení problému jinými politikami ČR .................................................................................. 39 4.7 Hnací síly ................................................................................................................................ 41 4.8 Doporučení opatření z nového EAFRD .................................................................................. 41 4.9 Shrnutí ................................................................................................................................... 42 5
4.10 SWOT Voda............................................................................................................................ 42 5 Ovzduší a změna klimatu ............................................................................................................... 44 5.1 Specifikace problému ............................................................................................................ 44 5.2 Popis problému: měřitelné ukazatele velikosti problému .................................................... 44 5.3 Zhodnocení závažnosti problému ......................................................................................... 46 5.4 Použitelnost PRV pro řešení problému ................................................................................. 47 5.5 Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV ............................................................ 47 5.6 Řešení problému jinými politikami ČR .................................................................................. 47 5.7 Hnací síly ................................................................................................................................ 48 5.8 Doporučená opatření ............................................................................................................ 48 5.9 Shrnutí ................................................................................................................................... 48 5.10 SWOT analýza Změna klimatu ............................................................................................... 49 Část II: Systémy hospodaření a specifická opatření pro více složek ŽP ................................................. 50 6 Ekologické zemědělství ................................................................................................................. 50 6.1 Přínosy ekologického zemědělství ........................................................................................ 50 6.2 SWOT analýza EZ ................................................................................................................... 52 6.3 Integrované zemědělství ....................................................................................................... 53 6.4 Přínosy integrovaného zemědělství ...................................................................................... 54 6.5 Potenciál integrovaného zemědělství poskytovat veřejné statky......................................... 54 7 Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) ............................................................................................ 54 7.1 Stručný přehled situace ......................................................................................................... 54 7.2 SWOT analýza – komplexní pozemkové úpravy .................................................................... 56 8 Obnovitelné zdroje energie (OZE) ................................................................................................. 57 8.1 Analýza situace – potenciálu OZE v zemědělství a lesnictví .................................................. 57 8.2 SWOT analýza: ....................................................................................................................... 57 9 Stručné shrnutí .............................................................................................................................. 59
6
Úvod V roce 2012 je připravován návrh Programu rozvoje venkova (PRV). Pro tento účel byla vypracována analýza situace v životním prostředí ve vazbě na zemědělství jako východisko pro stanovení potřeb, vypracování strategie a diskusi o výběru opatření pro PRV. V této analýze jsou prezentována témata, která se do jisté míry kryjí s tematickými okruhy, jejichž souhrn představuje dvě priority EAFRD (4 a 5). Jedná se o témata: krajina a biodiversita, voda, půda, vzduch a klimatická změna. U těchto témat je základní otázkou do jaké míry představují problém či výzvu do budoucnosti a jak jsou ovlivňovány stávající politikou. Mimo tuto rozlišovací úroveň jsou analyzovány také specifické systémy hospodaření, které přinášejí veřejné statky nad rámec běžné praxe (ekologické a integrované zemědělství). Dalším specifickým okruhem pro analýzu je proces Komplexních pozemkových úprav (KPÚ), který současně a v různé míře postihuje všechny složky životního prostředí. Poslední dva okruhy nejsou diskutovány jako problémy, ale spíše jako potenciální/skutečná řešení pro část identifikovaných témat v rámci složek životního prostředí. Analýza je členěna dle jednotlivých složek životního prostředí, zahrnuje zmíněné systémy hospodaření a KPÚ.
Část I: Analýza stavu složek životního prostředí 1
Krajina
1.1
Specifikace problému 1
Současný stav a problémy krajiny souvisejí s tendencemi sociálního a ekonomického vývoje. Mezi nejzávažnější negativní důsledky patří snížení biologické rozmanitosti a početnosti populací původních druhů, fragmentace krajiny2, snížení ekologické stability krajiny, narušení přirozeného vodního režimu krajiny související s klesající schopností retence vody v krajině a masivní a velkoplošná eroze především zemědělských půd. Uvedené jevy a procesy pak zpětně negativně ovlivňují schopnost krajiny poskytovat hospodářské výnosy, což omezuje ekonomické efekty využívání krajiny. Některé problémy, mající dopad na krajinu jako mnohovrstevný funkční systém, zejména snížení schopností krajiny poskytovat ekosystémové služby, se vzájemně prolínají a vyplývají z problémů jednotlivých složek krajiny (jejich vzájemný podíl podobný současné úrovni se ustálil cca již před 200 lety), jsou v rámci analýzy zpracovány v samostatných kapitolách věnovaných půdě, vodě, lesům a biodiverzitě.
1
2
Definice krajiny podle §3 písm. m) zákona č. 114/1992 Sb. kde „krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky“ a dále podle definice Evropské úmluvy o krajině (13/2005 Sb. m. s.), kde „krajina znamená část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů“ V tomto kontextu se jedná o omezenou průchodnost krajiny především pro volně žijící organismy a to z důvodu velkých půdních bloků, nedostatku krajinných prvků, oplocení velkých pastevních areálů atd.
7
V podmínkách České republiky lze definovat následující okruhy problémů zemědělské krajiny: 1. Pokles ekologické stability, omezení funkčního propojení ekosystémů a snížení schopností krajiny zmírňovat či eliminovat negativní dopady klimatické změny, m.j. rizikových situací, jako jsou bleskové povodně; 2. Ztráta přírodních, kulturních a historických hodnot; 3. Snížení přístupnosti a prostupnosti krajiny; 4. Snížení potenciálu pro rekreační využití krajiny a negativně vnímaná změna krajinného rázu; 5. Skryté riziko (v současnosti) zanechání hospodaření na travních porostech především (ale nejen) ve znevýhodněných oblastech, vedoucí ke znatelné změně vzhledu krajiny.
1.2
Popis problému: příčiny, měřitelné ukazatele rozsahu problému
Mezi příčiny způsobující pokles ekologické stability, omezení funkčního propojení ekosystémů a snížení schopností krajiny zmírňovat nebo eliminovat dopady rizikových situací např. bleskové povodně patří: nadměrná velikost značné části půdních bloků často nerespektující reliéf terénu, průměrná plocha pozemků se zvýšila z 0,23 ha v roce 1948 na přibližně 20 ha v současnosti (půdní bloky). - nesprávné agrotechnické postupy o osévání velkého počtu přiléhajících bloků jednou plodinou o volba nevhodných plodin o nevhodný směr orby vůči reliéfu o nesprávné určení erozního ohrožení půd - nízký podíl ekostabilizačních prvků v krajině s výraznými retenčním a protierozními účinky (břehové porosty podél toků, struh, remízky, meze, travnaté pásy, vlhké louky apod.) - narovnání horních částí vodních toků a struh, odvodnění pramenišť a mokřadů - odvodnění a rozorání přirozených míst rozlivu - ztráta kontinuity hospodaření původních vlastníků půdy - zhoršený zdravotní stav lesů vlivem nevhodného hospodaření, působením imisí a škodami způsobovanými přemnoženou spárkatou zvěří. Souběžně s tímto procesem změny krajiny došlo ke ztrátám historických hodnot a přírodních i polopřírodních struktur v krajině (např. zánik malých kulturních památek, zarůstání sekundárního bezlesí, včetně tradičních dominant a stezek). Zánik krajinných struktur, velikost půdních bloků a oplocování velkých půdních celků vedly k fragmentaci krajiny z hlediska volného pohybu lidí a volně žijících organismů. -
Výše vyjmenované procesy také vedly ke změně vzhledu krajiny (ztráta harmonických kombinací krajinných struktur vedla k monotónnímu vzhledu, ztráta krajinných dominant - památné stromy, aleje atd., opuštěné areály zemědělských podniků). V mnohých oblastech tak kleslo potenciální využití krajiny k rekreačním účelům. 3
Tabulka 1-1: Odhad ztráty krajinných prvků od začátku kolektivizace po časový úsek 1986-96
Krajinné prvky Stromořadí Rozptýlená zeleň Meze Polní cesty
Do 1986 – 1996 Ztráta 4000 km Ztráta 3600 ha Ztráta 49000 km Ztráta 158000 km
Zdroj: Figala 1997 3
Skutečná rozloha krajinných prvků před kolektivizací není známa, údaje o ztrátách vycházejí z porovnání starých map s mapami v uvedeném období na části území ČR, výsledky byly potom extrapolovány na celé ČR
8
Ekonomická situace chovu KBTM na travních porostech naznačuje, že velká část krajiny (především travních porostů) je udržována jen s podporou v rámci AEO, ale i současně dalšími podporami (LFA, SAPS).
1.3
Zhodnocení závažnosti problému
Zemědělství vzhledem ke struktuře kultur ovlivňuje zásadně charakter krajiny i její (ekosystémové) 4 funkce, stav přírodního prostředí a biodiverzity Estetická hodnota krajiny je obtížně vyčíslitelná, ale způsob hospodaření na půdě posledních 50ti let tuto hodnotu výrazně snížil. Hodnota péče o zemědělskou krajinu byla českou veřejností v roce 2009 ohodnocena v rozpětí 2,7 - 4,8 mld. Kč/rok5. Česká veřejnost v naprosté většině preferuje stávající způsob péče o krajinu (s podporou zemědělců). Zdravotní stav lesů je dlouhodobě negativně ovlivňován vysokými imisemi škodlivin (zejména S, N) a dále pak větrnými kalamitami. Defoliace jehličnatých i listnatých porostů zůstává nadále vysoká a pohybuje se na úrovni 25% -60% u jehličnanů a u dubu a 10% -25 % u buku.
1.4
Použitelnost PRV pro řešení problému
Je řešitelný do značné míry, i když ne plně. Zejména je možné ovlivnit do jisté míry strukturu využití krajiny i to, zda a do jaké míry bude využívána, nebo naopak nevyužívána. Nebude možné ovlivnit krajinu žádoucím způsobem bez koordinace MZe a MŽP. Krajinu mohou pozitivně a efektivně ovlivnit zejména podopatření Podpora komplexních pozemkových úprav v rámci podpory investic a opatření mířená na plochu (AEO, Natura 2000, Lesoenvi, Natura 2000 v lesích).
1.5
Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV
Stávající PRV zahrnuje ošetřování krajiny do značné míry. Zejména opatření AEO (např. péče o travní porosty, podpora pěstování meziplodin, podpora zatravňování) a podpora Komplexních pozemkových úprav (KPÚ) v rámci realizací společných zařízení. KPÚ má potenciál integrovat péči o přírodní zdroje a obnovovat ekosystémové funkce krajiny. Toto opatření přináší výsledky jen zvolna, neboť je finančně, časově a koordinačně velmi náročné. Z hlediska estetického a podpory synergií lepšího využívání přírodních zdrojů je tedy značný potenciál pro zlepšení.
1.6
Řešení problému jinými politikami ČR
Právní předpisy: -
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů NV 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
4
Zdroj: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:10-ROCENKA, s. http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1606). 5 Identifikace a měření veřejných statků v zemědělství, Výstup z Výzkumného záměru ÚZEI, ÚZEI, Praha 2010.
9
11,
ISSaR.
Cross-compliance Mimo již zmíněné právní předpisy upravují ochranu krajiny standardy GAEC (Dobrý zemědělský a environmentální stav) Mezinárodní úmluvy:
Evropská úmluva o krajině (sborník mezinárodních smluv č. 13/2005 Sb. m. s.)
CBD (Sdělení MZV č. 134/1999 Sb.)
Bernská úmluva (Sdělení MZV č. 107/2001 Sb. m. s.)
Ramsarská úmluva (Sdělení MZV č. 396/1990 Sb.)
Bonnská úmluva (Sdělení MZV č. 127/1994 Sb.)
Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Sdělení MZV č. 47/2006 Sb.m.s.)
Úmluva o ochraně světového a přírodního dědictví (Sdělení MZV č. 159/1991 Sb.)
Aarhuská úmluva (Sdělení MZV č.124/2004 Sb.m.s.)
Strategie: -
Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Státní politika životního prostředí Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny ČR Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Politika územního rozvoje ČR 2008 Strategie regionálního rozvoje ČR Národní lesnický program
Dotační programy:
Podpory v rámci Pilíře I – SAPS
Program péče o krajinu – PPK (zdroj ČR): Cílené managementy směřované především na zachování biodiverzity v krajině, ÚSES, krajinné struktury (kosení, pasení, vysekávání křovin, liniové výsadby, opatření ÚSES aj.).
Program obnovy přirozených funkcí krajiny – POPFK, podprogram 115,165 – Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na vodní ekosystémy, nelesní ekosystémy, lesní ekosystémy (zdroj ČR): Na území celé ČR, opatření jak investiční, tak neinvestiční (možná jsou i víceletá opatření).
Program financování nezcizitelného majetku státu – MaS (zdroj ČR): Opatření směřována pouze na území ZCHÚ, která jsou ve vlastnictví státu.
OPŽP (zdroj EU): Osa 6 – zlepšování stavu přírody a krajiny, 6.3 Obnova krajinných struktur (realizace USES), 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny. Program bude ukončen v roce 2013.
10
1.7
Hnací síly
Konkurence vede zemědělce k ekonomicky racionálnímu chování (např. pokud dlouhodobě náklady převyšují výnosy, tak podnikatel zvažuje změnu strategie nebo upustí od dotčené činnosti). Ztráta pocitu vlastnictví k půdě u mnohých zemědělců brání v iniciativě obnovovat krajinu. Lze očekávat růst poptávky po životě na venkově a tím i po vzhledu krajiny.
1.8
Doporučení opatření z nového EAFRD
1.9
Předávání znalostí a informační akce (čl. 15, odst. 1) Poradenské, řídící a pomocné služby pro zemědělství (čl. 16, odst. 1., písm. a)) Investice do hmotného majetku (čl. 18 odst. 1 písm. c) a d)) Obnovení potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření (čl. 19 odst. 1 písm. a)) Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech (čl. 21, odst. 1 písm. a), b), e), f) a g)) Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (čl. 32, odst. 1) Spolupráce (čl. 36 odst. 2 písm. f) a i)) Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER (čl. 44)
Shrnutí
Faktory Ztráta krajinných prvků Nadměrná velikost značné části půdních bloků Ztráta estetické hodnoty, pestrosti, propojenosti složek prostředí
Rozsah Ztráta cca 49000 km mezí, 4 000 stromořadí, 3 600 ha rozptýlené zeleně, 158 tis. polních cest Průměrná velikost půdních bloků se zvýšila z 0,23 ha v roce 1948 na přibližně 20 ha nyní. Neměřeno
Pozn. Ztráty krajinných prvků vůči referenčnímu období 1949/55 a do období 1986/96
11
1.10
SWOT Krajina S
1.
2.
3.
4.
5. 6.
Legislativně zajištěna ochrana přístupnosti krajiny zákony č. 114/1992 Sb, o ochraně přírody a krajiny a č. 289/1995 Sb. o lesích Legislativně zajištěna ochrana ÚSES, VKP, významných dřevin, krajinného rázu, z. č. 114/1992 Sb. Legislativní zajištění provádění pozemkových úprav a dlouholeté zkušenosti: Členitost krajiny (struktura, georeliéf), ve srovnání s některými státy EU (Francie, Německo, Nizozemsko), rozmanitost typů krajin (atraktivita), vysoké přírodní a kulturní bohatství Kvalitní systém turistického značení pokrývající celé území ČR, nejdelší v Evropě (40 782 km pěších tras KČT, 32 516 km cyklistických tras značených KČT společně s jinými organizacemi),
O 1.
2. 3. 4. 5. 6.
7.
Veřejnost oceňuje roli zemědělců v péči o krajinu a považuje zemědělce za ty, kteří mají tento veřejný statek poskytovat Rostoucí ochota k renaturaci vodních toků. Mezinárodní podpora udržitelného rozvoje EU a ochrany přírody Tendence k využívání regionálních tradic a tradičního hospodaření Rostoucí zájem společnosti o krajinu Rostoucí celospolečenské uznání zvýšení role zemědělců v péči o přírodu a krajinu Rostoucí místní partnerství a spolupráce (využívající kulturní a regionální specifika venkovských regionů)
W Malý počet realizovaných a ukončených pozemkových úprav, KPÚ na ploše tvořící kolem 10% rozlohy ČR v roce 2008) 2. Struktura pozemků často nerespektující reliéf terénu (průměrná plocha pozemků se zvýšila na 20 ha) 3. Nízký podíl ekostabilizačních a esteticky hodnotních prvků v krajině s výrazným retenčním účinkem 4. Rozorání původních stezek a cest Netolerance k turistickému značení Likvidace provozních cest a pěších stezek Likvidace doprovodní zeleně, zejména ovocných dřevin 5. Fragmentace krajiny (vytváření bariér v krajině) 6. Velký podíl půd ohrožených degradací (eroze atd.), 7. Používání nevhodných agrotechnických postupů: Volba nevhodných plodin, směr orby, určení erozního ohrožení 8. Narovnání horních částí vodních toků a struh, rychlý odtok vody z krajiny, působící škody na jiném území 9. Odvodnění a zábor přirozených míst rozlivu (meliorace). 10. Velké zem. struktury (bloky) a chybějící dlouhodobá perspektiva u řady podniků (předání půdy v kvalitním stavu dalším generacím) 11. Extenzifikace zemědělské krajiny, opuštěné zemědělské areály, ztráta extenzívních ovocných dřevin v krajině 12. Tendence k intenzivnímu využívání obnovy a budování meliorací (bez uvážení dalších následků) 13. Prodej státní (i obecní) půdy využitelné k veřejnému zájmu (obnova cest, ÚSES, zajištění ploch rozlivu a pod.) T 1.
1. 2.
3. 4. 5. 6.
Výkyvy počasí (extrémní lokální srážky, sucho), klimatické změny Legislativní změny (EU/Národní – např. Nový občanský zákoník) a unifikovaný dotační systém EU nerespektující regionální a lokální potřeby Ekonomická krize/recese Trendy globalizace a unifikace – ztráta identity Rostoucí tlak na nezemědělské využití krajiny (zástavba) 21% lidí nepovažuje krajinu za národní bohatství (z toho 64 % ji považuje za zničenou a bez hodnot)
12
2
Biodiverzita
(rozmanitost druhů a stanovišť) 2.1
Specifikace problému
Biologická rozmanitost je popisována jako rozmanitost na úrovni ekosystémů, druhů, případně stanovišť a na genetické úrovni. Na všech těchto úrovních lze spatřovat problémy související se zemědělským hospodařením, které představuje (spolu s lesnickým hospodařením) plošně nejvýznamnější faktory ovlivňující stav ekosystémů i stanovišť a druhů, které je tvoří, a jejich genetické diverzity.
2.2 Popis problému: příčiny, měřitelné ukazatele rozsahu problému Způsob hospodaření ovlivňuje biodiverzitu na všech úrovních a ve všech přírodních složkách. 2.2.1 Přírodní stanoviště Na 17 % rozlohy ČR jsou dosud zachována stanoviště*), která lze klasifikovat jako přírodní (polopřirozené travní porosty, lesní porosty s dochovanou přírodou, více či méně odpovídající skladbou, vodní a mokřadní stanoviště a další plošně méně významné typy stanovišť)6. Stav přírodních stanovišť je však převážně nepříznivý (74 %), přičemž stav jednotlivých typů stanovišť se samozřejmě liší v závislosti na míře jejich ovlivnění a zranitelnosti. Zřejmě nejzávažnější je stav v případě vodních stanovišť. Pouze na 6 % z rozlohy všech vodních stanovišť na území ČR lze identifikovat dochovaná přírodní stanoviště (1 % na tekoucích vodách, 5 % v rámci stojatých vod), přičemž stav žádného z typů přírodních stanovišť ve vodách nelze hodnotit jako příznivý (z 84 % se nachází v nepříznivém a z 16 % v méně příznivém stavu). V případě lesů, které zaujímají přibližně 34 % rozlohy ČR, je možné na základě dochované skladby stromového a bylinného patra mezi některý z typů přírodních stanovišť řadit porosty pouze na 30 % této rozlohy, ale stav těchto stanovišť je z 95 % nepříznivý (tj. porosty zpravidla mají oproti přirozenému stavu ochuzenou druhovou skladbu a prostorovou či věkovou strukturu s dopady na stav bylinného patra). O něco lepší je situace v případě travních porostů – z bezmála 10 000 km² travních porostů na území ČR je necelých 3000 km² (cca 3,8 % rozlohy ČR) vnímáno jako polopřirozené a přirozené travní formace. Stav těchto typů stanovišť je nepříznivý z 80%. Situace u ostatních typů stanovišť je velmi rozdílná – nejméně jsou dotčena stanoviště, která nejsou nebo v minulosti nebyla příliš vystavena vlivům intenzivního hospodaření a jeho důsledkům, jako stanoviště skal a sutí, alpinská bezlesí atp. U části těchto plošně méně významných typů stanovišť je však situace opačná, jako v případě vrchovišť a rašelinišť, vřesovišť aj. Příčiny nepříznivého stavu pocházejí především z 2. poloviny 20. století (resp. lesnického hospodaření v ještě delším časovém horizontu), která vedla k přímé likvidaci řady stanovišť (rozorání, náhradní rekultivace, odvodňování, v některých oblastech naopak zalesňování, rychloobnova a dosevy luk, změna druhové skladby, hospodářských postupů a technologií v lesích – holoseče, plošná příprava půdy aj.) nebo k jejich degradaci (např. eutrofizací vody vlivem přehnojování). Některé z těchto postupů představují riziko i dnes. Současně jsou přírodní stanoviště ohrožována absencí hospodaření (především v případě travních porostů) a následnou sukcesí. U travinných společenstev patří mezi další příčiny špatného stavu: intenzifikace obhospodařování a plošná či termínová unifikace (intenzifikace především ve smyslu hnojení, „obnovy“ formou přísevů apod., unifikace - kosení v jednom termínu, celoplošné kosení, nové technologie s vyšší výkoností) vedoucí k degradaci, změnám a ochuzování druhové skladby travních porostů (problém s generativním zachováním *)
Stanoviště ve smyslu Katalogu biotopů; údaje o podílu přírodních stanovišť a jejich stavu vycházejí z mapování a monitoringu pro účely tvorby soustavy Natura 2000 a reportingu dle Směrnice 92/43/EHS 6 Příroda a krajina České republiky, zpráva o stavu 2009 (Miko &Hošek, 2009)
13
stanovišť), absenci pastevních druhů a špatně volený management. (špatná organizace pastvy – nepasení x rozdupání v místě příkrmišť, napajedel atp.). U vodních stanovišť můžeme posuzovat z hlediska zemědělství tyto příčiny: ovlivnění hydrogeologické sítě – meliorace, zpevňování břehů, eutrofizace plošná (pole, eroze, ale i mineralizace živin z odvodněných půd), bodová (provoz zemědělských podniků, nevhodná pastva na prameništích), eroze půdy , splach hnojiv a živin z půdy a nevhodné hospodaření,. Také je nutné zmínit i příčiny ohrožení nelesních stanovišť na lesní půdě a lesních stanovišť v rámci zemědělsky obhospodařované krajiny. Jedná se především o vřesoviště, písčiny a duny, izolované loučky, remízky, křoviny Specifický problém představují nepůvodní a invazní druhy rostlin a živočichů.
2.2.2 Druhy
Graf 2-1: Stav druhů ČR podle červených seznamů. Čísla udávají počet druhů v dané kategorii. Zdroj: Miko L. & Hošek M. [eds.], Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009, autor: AOPK ČR 2009
Druhová různorodost vázaná na zemědělskou půdu vykazuje v mnoha ukazatelích postupný pokles, v lesích je situace více diferencovaná a liší se u jednotlivých skupin. Za nejvíce ohrožené skupiny jsou obecně považovány populace bezobratlých. Např. s více než 11 % vyhynulých druhů denních motýlů se řadí ČR na 4. místo v Evropě v relativním, a dokonce na 1. místo v absolutním počtu ztrát (Miko L. & Hošek M. [eds.], 2009). Dle aktuálních červených seznamů (IUCN, bez ohledu na rozdělování na zemědělskou a lesní půdu) se nachází 45,5 % druhů vyšších rostlin, 26 % mechorostů a 20-25 % hub v nějakém stupni ohrožení (viz graf 2-1). Příkladem stavu a trendů u druhů rostlin s významnou reakcí na změnu zemědělského hospodaření může být např. hořeček mnohotvárný český. Historicky doloženo více než 650 lokalit, letech 2000 – 2008 byl zaznamenán na pouhých 65 lokalitách. Důvodem jsou především změny hospodaření, tedy upouštění od tradičních, diverzifikovaných forem hospodaření, opouštění lokalit (zarůstáním), eutrofizace a přímá likvidace lokalit (rozorání) apod. V zemědělské krajině je vlivem změn využívání krajiny (jak v druhé polovině 20. stol., tak v současnosti) a využívání intenzivních technologií ohrožena celá škála bezobratlých od vzácných druhů, často potravně nebo stanovištně specializovaných a vázaných na zanikající prostředí (např. již zřejmě vyhynulý žluťásek 14
barvoměnný) až po běžnější druhy a generalisty u nichž dochází vlivem hospodaření k významné redukci početnosti (v případě opylovačů i s dopady na zemědělskou produkci a další funkce krajiny). Obdobná situace je i v případě lesních druhů rostlin a hub a druhů vázaných na mokřadní a vodní stanoviště (ovlivněná především odvodněním krajiny a eutrofizací). Ryby a mihule jsou zemědělským obhospodařováním ovlivňovány nepřímo (eutrofizace a znečištění vod, změna podmínek v důsledku eroze aj.). Avšak i zde můžeme vidět pokles biodiverzity (nad 50 % druhů ohrožených a 9 % vyhynulých viz Graf 2-1). V případě obojživelníků a plazů, kteří vykazují obdobnou míru ohrožení, již hospodaření představuje i přímo působící faktor (odvodňování, fragmentace populací zvětšením obhospodařovaných ploch, usmrcovaní při hospodaření aj.). Pokles je zaznamenán také u ptáků vázaných na zemědělskou půdu. Zatímco populace lesních ptáků v ČR zůstávaly v období let 1982–2007 zhruba stabilní, početnost ptáků zemědělské krajiny dramaticky poklesla téměř na polovinu. Uvedený trend lze prezentovat na dříve běžných druzích zemědělské krajiny jako je např. strnad zahradní, skřivan polní, koroptev polní (úbytek až 82 %) nebo čejka chocholatá (úbytek 91%) (Miko L. & Hošek M. [eds.],2009). Drop velký je pak příkladem druhu, který v důsledku změn hospodaření z území ČR zcela vymizel. Pro účel vyhodnocení početnosti byl vypracován tzv. index ptáků zemědělské krajiny. Za sledované období 2000 – 2010 vykazuje křivka přes výkyvy v letech 2004 a 2008 celkově mírně sestupný trend (Graf. 2-2). Tato skutečnost odpovídá trendům jednotlivým druhů, které indikátor tvoří: 10 druhů dlouhodobě ubývá, 3 druhy vykazují stabilní početnost a jen 5 druhů mírně přibývá (ČSO 2010).
Trend vývoje stavu ptáků vázaných na zemědělskou půdu
Graf 2-2 : Zdroj: graf sestaven dle podkladů ze zprávy: Česká společnost ornitologická (ČSO), Indikátor ptáků zemědělské krajiny pro rok 2010, Studie pro MZe, Praha 2010.
. Stavy savců vázaných na zemědělské i lesní ekosystémy také zaznamenávají dlouhodobě pokles. 20 % druhů savců považujeme dle Červených seznamů za ohrožené, či vymřelé. Např. zajíc polní zaznamenal od roku 1970 do roku 2009 pokles o cca 77 % (Statistická ročenka ŽP 2010, str. 354). Přímo závislý na zemědělské činnosti je také sysel obecný. V 90. letech se již vyskytoval pouze na několika desítkách lokalit. Biodiversitu ohrožuje také řada druhů nepůvodních a invazně se šířících. 15
V případě rostlin je nejméně 60 považováno za invazní – mezi nejznámější a nejproblematičtější druhy rostlin patří křídlatky, netýkavka žlaznatá, bolševník velkolepý, zlatobýly, topinambur a v některých oblastech i vlčí bob nebo šťovík alpský, z dřevin pak trnovník akát, pajasan žlaznatý, javor jasanolistý, dub červený nebo borovice vejmutovka (v pískovcových oblastech). Obdobná situace je i v případě živočichů7, např. nepůvodní druhy raků, psík mývalovitý, mýval severní. V některých regionech (Karlovarsko) je šíření invazních druhů rostlin plošným problémem.
2.2.2.1 Rostlinné druhy Hlavním důvodem ztráty druhové bohatosti na travních porostech byla v minulosti především intenzita hospodaření na travních porostech nepřiměřená stanovištním podmínkám (zejména vysoké vstupy hnojiv) a „obnova“ travních porostů (dosevy po předchozím rozorání). V současnosti je důvodem úbytku druhové bohatosti používání výkonné zemědělské techniky, která umožňuje během krátkého časového období sklízet velké plochy, čímž je takřka vyloučeno, aby některé druhy mohly vysemenit (orchideje, hořec, hořečky aj.). V minulosti umožňovala diverzifikace hospodaření vývoj rostlinných druhů s různými nároky a životními cykly. Nežádoucí efekt má i plošné nahrazování sečí mulčováním. Na pastviny měly zásadní vliv změny v početnosti a struktuře chovaných zvířat i způsobech organizace pastvy (zejména v průběhu 2. poloviny 20. století). Nyní je hrozbou trvale nízká nebo dočasně a místně velmi intenzívní pastva. Velkým rizikem při omezení podpor je opouštění od obhospodařování luk a pastvin neboť hospodaření na nich není ekonomicky racionální. V případě orné půdy došlo v minulosti k výrazným změnám ve struktuře pozemků, způsobech jejich obhospodařování a mnoha dalším změnám (aplikace hnojiv, chemických postřiků), které vedly k ústupu řady dříve běžných druhů vázaných na narušovaný povrch polí, zejména tzv. tradičních polních plevelů (koukol, hlaváček letní aj.). Stav přetrvává i v současnosti. 2.2.2.2 Hmyz a ostatní bezobratlí Aktuálně mezi hlavní příčiny ohrožení bezobratlých v zemědělské krajině patří především celoplošné a časově unifikované seče mulčování (intenzivní technologie), které vedou primárně k usmrcení bezobratlých (mortalita při seči až 57 %). Přeživší populace má následně v unifikované krajině problém s přemístěním a dalším zajištěním potravy. Mezi indikační skupiny ve vztahu k celoplošné seči můžeme kromě denních motýlů zahrnout především pavouky, rovnokřídlé a žihadlovité blanokřídlé. Mimo unifikace sečí má dopad na bezobratlé i způsob provedení seče, jako je použití těžké techniky (Daphne, 2011). Další příčinou problému s nízkým stavem hmyzu je eutrofizace a používání chemických prostředků které mohou mít za následek jejich přímou mortalitu a druhovou změnu porostu a tím i sekundárně změnu hmyzího obsazení dané lokality. Zásadní vliv má změna způsobu využití pozemků, a to především ve vztahu k úbytku specializovaných druhů jako např. modrásek, jasoň, kobylky. Význam má i úbytek vysokokmenných sadů v krajině, ústup od hospodaření ve smyslu nízkého lesu, rozdělení krajiny velkými plochami monokultur (vede k unifikaci prostředí na zemědělské půdě a v lesích), posílené nedostatkem krajinných prvků. Na vodu vázané druhy (např. vážky) byly v minulosti ovlivněny především ztrátou a degradací mokřadních stanovišť a drobných vodních ploch v důsledku meliorací, náhradních rekultivací a celkové snahy o maximální využití zemědělské a lesní půdy. 7
Mlíkovský J. & Stýblo P., eds.: Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha: ČSOP, 2006
16
Dalším vlivem je používání insekticidů. 2.2.2.3 Ptáci V průběhu přibližně posledních 60 let došlo k radikální změně stanovišť pro ptactvo na zemědělské půdě. Byla změněna struktura využití krajiny (ztráta krajinných prvků), zvýšena velikosti honů a změněn způsob hospodaření. Aplikace prostředků na ochranu rostlin vede k narušení potravní nabídky pro některé ptáky (např. koroptev) nebo přímo k jejich intoxikaci. Dalším faktorem je samotné využití techniky v době hnízdění ptáků na půdě (např. chřástal, skřivan polní a čejka), čímž dochází k ničení hnízd. Vliv změn v krajině působí často komplexně, což je možné dokumentovat na příkladu dropa velkého, v jehož případě je jeho vymizení z území ČR příčinou změny způsobu hospodaření včetně skladby plodin, agrotechnických lhůt aj. 2.2.2.4 Ryby a mihule V minulosti byly hlavními problémy především technické zásahy do vodních toků, včetně úprav drobných toků v rámci zemědělských a lesnických meliorací a náhradních rekultivací. Dalším faktorem je znečištění vod z plošných (smyvy z nevhodně zemědělsky obhospodařovaných ploch) i bodových (zemědělské provozy, hnojiště) zdrojů znečištění, které se projevuje především eutrofizací vod. Problémem je i přetrvávající vliv zemědělských a lesnických odvodnění. Významný vliv má eroze půdy a s ní spojená změna charakteru stanovišť v důsledku sedimentace unášených půdních částic. Specifickým problémem je působení chemických látek s mutagenním účinkem, endokrinních disruptorů aj., které ovlivňují vitalitu populací ryb a obojživelníků. Mezi tyto látky patří rezidua některých pesticidů. 2.2.2.5 Obojživelníci a plazi Problematická je z hlediska obojživelníků a plazů ztráta biotopů zapříčiněná odvodňování lokalit, likvidací pravidelně i nepravidelně zaplavovaných depresí na zemědělské půdě a likvidace kamenných snosů a zídek., fragmentace populací vlivem velkých honů a usmrcování při seči. V lese je hlavním problémem přímé usmrcování a změna podmínek při těžbě a odvozu dříví, dále při plošné přípravě půdy v lužních lesích a v důsledku odvodňování nebo úprav toků. V případě obojživelníků je také významným faktorem absence dostatečných disturbancí vodního režimu, které by vedly k vzniku či obnově tůní aj. míst k rozmnožování. 2.2.2.6 Savci V případě savců představují hlavní důvody pro pokles jejich populací ztráta stanovišť, ztráta pestrosti plodin a změna způsobů hospodaření. Současná velikost obhospodařovaných ploch a oplocených pastvin představuje obtížně překonatelnou bariéru a dochází k fragmentaci populací živočichů. Negativně jsou ovlivněni převážně drobní savci. Struktura využití půdy a současný způsob hospodaření podporuje nárůst početnosti některých méně žádoucích druhů (např. prase divoké)
2.2.3 Genetické zdroje v zemědělství Tradiční plemena hospodářských zvířat patří ke genovým zdrojům, které by mohly bez podpor zaniknout. V tabulce 2-1 je uveden přehled počtů kusů vybraných plemen zahrnutých v genetických zdrojích, u kterých se provádí kontrola užitkovosti. Mnohé z nich jsou přímo ohroženy (např. česká slepice zlatá kropenatá).
17
Tabulka 2-1: Přehled tradičních českých plemen zařazených do genových zdrojů
ČESKÁ PLEMENA SKOT Česká červinka Český strakatý skot PRASATA Přeštické černostrakaté prase KONĚ Starokladrubský kůň OVCE Šumavská ovce Valašská ovce SLEPICE Česká slepice zlatá kropenatá HUSY Česká husa
Stavy zvířat v roce 2011
Česká husa chocholatá
212 47 181 562 2971 530 180 198
Zdroj: VÚŽV (2011)
V rámci konkurence a vývoje nových plemen zemědělci volí zpravidla moderní plemena s větší užitkovostí, nebo jinak vhodná pro využívání ve velkochovech.
2.3
Zhodnocení závažnosti problému
Pokles počtu (i populací) druhů trvá a řešení problému se stává urgentním. Zemědělství a lesnictví jsou klíčové sektory, které zásadně ovlivňují přežití řady volně žijících organismů, a v mnoha případech není možné bez zemědělství druhovou různorodost zachovat. Velká část cenných stanovišť a klesajících populací druhů je vázána především na zemědělskou a lesní půdu, a proto jsou zcela, nebo do značné míry závislé na způsobu hospodaření na těchto plochách. Do současnosti se nedařilo pokles počtu druhů zastavit a tento cíl se stává významnou prioritou. Bez významné pozornosti v rámci politiky PRV, může dojít na značných plochách k nevratným ztrátám na druhové různorodosti na zemědělské půdě. Některá tradiční česká plemena jsou přímo ohrožena, že trvale zmizí.
2.4
Použitelnost PRV pro řešení problému
Vzhledem k rozdělení kompetencí mezi MZe a MŽP nemůže PRV samo o sobě otázku biodiverzity zcela vyřešit L. Ovšem bez změn hospodaření v zemědělství a lesnictví je ohrožena značná část cenných společenstev a druhů vázaných na travní porosty i v lesích. Mnohdy je péče o tato stanoviště ekonomicky neracionální a proto zemědělci poskytují společnosti službu a o tato stanoviště pečují za úhradu. Tím vzniká každoročně nemalá hodnota v podobě zachované druhové různorodosti na zemědělské půdě. PRV je tak v podstatě hlavním nástrojem péče o biodiverzitu na zemědělských a lesních plochách, bez něhož by nebylo možné odpovídající hodnoty udržet. Pokud budou opatření v PRV správně nastavena , potom budou mít značný potenciál situaci zlepšit. PRV umožňuje v některých opatřeních provádět aktivity, které mohou mít silný synergický efekt s ostatními politikami v ochraně životního prostředí. Pozitivní efekty lze očekávat u řady travinných a lesních stanovišť a druhů, na orné půdě např. u koroptve, čejky, skřivana nebo dropa, na travních porostech u chřástala, motýlů a dalšího hmyzu, 18
různých druhů orchidejí aj. rostlin, v lesích pak u doupných druhů nebo druhů vázaných na podmáčené plochy apod. Pro zachování biodiverzity na zemědělské půdě je až na výjimky PRV nejvhodnějším v současnosti dostupným nástrojem, zejména pokud se jedná o zachování hodnot v plném rozsahu. Některá témata, např. úbytek ptáků na zemědělské půdě a obhospodařování travních porostů, nelze bez pomoci PRV v současnosti řešit (. Politika MŽP je soustředěna zejména na nejcennější a nejzranitelnější lokality, avšak většina ploch bude i nadále především pod vlivem PRV. Všechna hospodářská zvířata zahrnutá do genetických zdrojů vykazují tak nízké počty, že je možné o nich uvažovat jako o předmětu podpory v rámci PRV (AEO). Nutno však zvážit, do jaké míry je možné kombinovat národní podpory s podporami v PRV (v současnosti je chov části populací podporován).
Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV
2.5
Stávající PRV zahrnuje péči o druhovou různorodost do značné míry, zejména opatření AEO, Natura 2000 a podpora Komplexních pozemkových úprav (KPÚ) se společnými zařízeními. Bohužel díky celoplošnosti aplikování AEO a mnohdy díky jejich nízké flexibilitě, nejsou schopny reagovat na nová zjištění ohledně biodiverzity v krajině, případně na potřeby jednotlivých druhů ovlivněné přírodními podmínkami. Tyto faktory pak mohou mít u řady druhů vázaných na zemědělskou krajinu nepříznivý dopad. Stávající opatření AEO by mohlo mít větší efekt, pokud by bylo cílenější, flexibilnější a pokud by byla věnována větší pozornost práci s veřejností a přenosu informací. Riziko opouštění hospodaření na TP a tím ztráty druhové různorodosti je dostatečně eliminováno podporami v rámci AEO, LFA, NATURA 2000 na zemědělské půdě a SAPS. Genetické zdroje, a především zejména původní česká plemena, nejsou v současnosti v PRV řešena.
Řešení problému jinými politikami ČR
2.6
Především se jedná o nástroje politiky, působící v rámci MŽP – zejména Program péče o krajinu (PPK) a částečně i Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK). Jedná se o dobrovolná opatření, která se doplňují s opatřeními v rámci PRV (zejména AEO). PPK a (POPFK) jsou prioritně zaměřovány na území, kde není možné čerpat dotace z jiných zdrojů, anebo není ze strany zemědělce o čerpání z jiných zdrojů zájem. Právní předpisy:
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů Směrnice rady 79/4092009/147/EHS, o ochraně volně žijících ptáků Směrnice rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišt, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Rozhodnutí Rady č. 2006/144/ES, Úř. věst. L 55/20, ve vztahu k zachování a rozvoji systémů zemědělství a lesnictví s vysokou přírodní hodnotou a zachování tradičních zemědělských krajin (HNV)
Cross-compliance Mimo zmíněné právní předpisy také působí standardy GAEC (Dobrý zemědělský a environmentální stav). 19
Mezinárodní úmluvy:
CBD (Sdělení MZV č. 134/1999 Sb.)
Bernská úmluva (Sdělení MZV č. 107/2001)
Ramsarská úmluva (Sdělení MZV č. 396/1990)
Bonnská úmluva (Sdělení MZV č. 127/1994 Sb.; součástí je dohoda EUROBATS, AEWA, Memorandum o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého)
Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Sdělení MZV č. 47/2006 Sb.)
Strategie:
Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR
Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny ČR
Státní politika životního prostředí (2012 – 2020 v tisku)
Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR
Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR
Strategie regionálního rozvoje ČR
Politika územního rozvoje ČR 2008
Dotační programy:
Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganizmů významných pro výživu a zemědělství na období 2012-2016
Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na udržování a využívání genetických zdrojů pro výživu a zemědělství pro rok 2012.
Program péče o krajinu – PPK (zdroj ČR): Cílené managementy směřované především na zachování biodiverzity v krajině (kosení, pasení, vysekávání křovin, zatravňování, výsadby dřevin, speciální opatření na podporu druhu, aj. Opatření pro celé území České republiky (u stejných managementů tam, kde nejsou poskytovány dotace MZE v rámci AEO). Kontrakty jsou jednoleté.
Program obnovy funkcí krajiny – POPFK, podprogram 115 165 – Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na vodní ekosystémy, nelesní ekosystémy, lesní ekosystémy (zdroj ČR): směřován na území celé ČR, opatření mohou být jak investičního, tak neinvestičního charakteru. I víceletá opatření, a jsou uplatnitelná pro celé území České republiky.
Program financování nezcizitelného majetku státu – MaS (zdroj ČR): Opatření směřována pouze na území ZCHÚ, která jsou ve vlastnictví státu, na celém území České republiky.
OPŽP (zdroj EU): Opatření ve vztahu k biodiverzitě se prolínají průřezově v celé ose 6 – zlepšování stavu přírody a krajiny, nejvíce však v oblasti 6.2 Podpora biodiverzity. Program bude ukončen v roce 2013. Primárně je zaměřen na podporu investičních či jednorázových opatření zlepšujících stav přírody a krajiny. Opatření charakteru pravidelné péče o chráněná území (ZCHÚ, Natura 2000) pouze v tom případě, kdy je není možno podpořit z jiných dotačních programů. 20
Hnací síly
2.7
Konkurence vede zemědělce k ekonomicky racionálnímu chování (např. pokud dlouhodobě náklady převyšují výnosy, tak podnikatel zvažuje změnu strategie nebo upustí od dotčené činnosti), případně opouštění travních porostů (pokud by došlo k redukcím podpor z veřejných zdrojů). Stejné důvody kombinované se ztrátou pocitu vlastnictví k půdě a farmě u mnohých zemědělců brání zemědělcům v iniciativě např. obnovovat krajinné prvky. Z hlediska biodiverzity je jednou z hlavních hnacích sil technologická změna spojená s rostoucí konkurencí, která vede k nutnosti pořizovat stále výkonnější techniku (např. na sečení travních porostů). V důsledku toho dochází např. k pokosení většiny lokalit v regionu během několika dní, což pro biodiverzitu znamená velmi negativní zásah, vedoucí k dlouhodobě nevratným změnám. Jednou z dalších významných hnacích sil je změna životního stylu na venkově. Obyvatelé venkova a dokonce i zemědělci mnohdy nejsou ochotni sklízet větší plochy travních porostů ručně nesenou technikou (či méně výkonnou pojezdovou technikou), což omezuje možnosti citlivé péče o cenná stanoviště. Na tyto silné hnací síly může odpovědět PRV jen do jisté míry (např. zaměřením dotační politiky u investic na přírodě bližší technologie, ponecháváním nepokosených ploch či vzdělávání zemědělců), ale nemůže je zvrátit.
Doporučená opatření z nového EAFRD
2.8
Předávání znalostí a informační akce (čl. 15, odst. 1) Poradenské, řídící a pomocné služby pro zemědělství (čl. 16, odst. 1. písm. a)) Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin (čl. 17, odst. 1)Investice do hmotného majetku (čl. 18 odst. 1 písm. a) a c)) Obnovení potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření (čl. 19 odst. 1) Podpora mladých zemědělců a nezemědělské činnosti(čl. 20, odst. 1, písm.a) Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech (čl. 21, odst. 1 písm. a), b), e), f) a g)) Agroenvironmentální – klimatické operace (čl. 29) Ekologické zemědělství (čl. 30) Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě (čl. 31)
21
2.9
Shrnutí
Faktor Celkový nepříznivý stav stanovišť Riziko opouštění cenných stanovišť méně vhodných nevhodných pro hospodaření Ohrožení cenných travních porostů Ohrožení rostlinných druhů Vysoce ohrožené populace bezobratlých Početnost ptáků v zemědělské krajině
Pokles stavů savců vázaných na zem. krajinu Ohrožení šířením nepůvodních, invazních rostlin Zánik genových zdrojů
Rozsah Pouze na 17 % rozlohy ČR jsou „přírodní“ stanoviště (z toho je 74 % v nepříznivém stavu) Např.: podmáčené louky, suché stepní trávníky a rašeliniště, atd. Min. 300 tis. ha (v LPIS) je ohroženo, 80 % již v nevyhovujícím ekologickém stavu V ohrožení se nachází 45,5 % druhů vyšších rostlin, 26 % mechorostů a 20-25 % hub. S více než 11 % vyhynulých druhů denních motýlů řadí ČR na 4. místo v Evropě v relativních ztrátách (často druhy vázané na TP) let 1982–2007 dramaticky poklesla téměř na polovinu (např.: koroptev polní - úbytek až 82 %) nebo čejka chocholatá úbytek 91 %), index ptáků zemědělské krajiny téměř o 20 % od r. 2000 do současnosti Např. zajíc polní v období 1970-2009 pokles o cca 77 % Až 60 druhů rostlin a několik živočichů je považováno za invazní a způsobující v určitých lokalitách problém. Nejméně 8 českých tradičních plemen s velmi nízkými stavy – riziko ztráty genofondu
22
2.10 SWOT Biodiverzita S
W
Stanoviště: 1. Vysoká diverzita tipů stanovišť v ČR (ve vztahu k Evropě) 2. 17% rozlohy ČR zaujímají přirozená stanoviště 3. LES: 34% rozlohy ČR zaujímají lesy 4. TTP: 10 000 km2 na území ČR zaujímají travní porosty. Jsou vnímány jako zdroj biodiverzity, vysoký potenciál ve vztahu k druhům. 5. VODA: Pouhá přítomnost vodních stanovišť v ČR je vnímáno jako zdroj biodiverzity, vysoký potenciál ve vztahu k druhům. Vyšší diverzita v rámci krajiny. 6. OSTATNÍ STANOVIŠTĚ: význam v ČR – plošně malý, biodiverzitou velký… Druhy: 7. Druhová biodiverzita ve vztahu k EU zemím je v ČR relativně vysoká (početnost druhy ve srovnání s průměrem EU)
Stanoviště: 1. Nerovnoměrné rozložení diverzity stanovišť, ovlivněné využíváním krajiny 2. 74% typů stanovišť se nachází v nepříznivém stavu (z hlediska ochrany přírody) 3. Jen u cca 30% lesních stanovišť lze říci, že jsou to přírodní stanoviště. Tato přírodní stanoviště se nachází z 95% v nepříznivém stavu 4. Pouze 3000 km2 (z celkové rozlohy TTP) je vnímáno jako polopřirozené a přirozené travní formace (cca 3,8% rozlohy ČR). 80% z přírodních stanovišť (biotopů polopřirozených a přirozených travních formací) je v nepříznivém stavu. 5. Pouze 6% z rozlohy všech vodních stanovišť na území ČR lze považovat za přírodní (1% tekoucí voda, 5% stojatá voda). Z toho 84% se nachází v nepříznivém a 16% v méně příznivém stavu 6. Vysoké ohrožení nelesních stanovišť v rámci lesní půdy (vřesoviště, duny, izolované loučky), a naopak lesních stanovišť v rámci zemědělsky obhospodařované půdy (remízky, křoviny). Druhy: 7. Nerovnoměrné rozložení diverzity druhu v ČR. + nevyrovnaný stav hospodaření (rozložení ptáků les x zemědělská půda) 8. ROSTLINY: 4,5% druhů vyhynulých, 45,5% druhů ohrožených 9. BEZOBRATLÍ: 4. místo v úbytku denních motýlu v rámci Evropy. Přibližně 1/3 druhů bezobratlých je ohrožena 10. RYBY A MIHULE: 60% ohroženo, cca 12% vymřelých 11. OBOJŽIVELNÍCI A PLAZY: 56,8% ohroženo (včetně zranitelných) 12. PTÁCI: 52% ohrožených (včetně zranitelných), 5% regionálně v rámci ČR vyhynulých 13. SAVCI: 20% ohrožení a zranitelní (např. úbytek sysla obecného, tchoře stepního) 14. INVAZNÍ DRUHY: zvyšující se přítomnost invazních druhů průřezově všemi složkami biodiverzity 1.5 Několik tradičních českých plemen je dlouhodobě ohroženo nevratnou ztrátou (vzhledem k počtu jedinců) T 1. Rostoucí tlak na nezemědělské využití krajiny (zástavba, zábor zemědělského půdního fondu) 2. Globalizace a nevhodná regulace lokálního trhu (včetně legislativních změn jak v národním tak světovém měřítku) 3. Vývoj klimatu – průběh počasí (urychluje procesy uvedené ve slabých stánkách 1b)) 4. Nové nepůvodní druhy 5. opouštění hospodaření v důsledku změny životního stylu
O 1. Je prioritou i mezinárodní, 2. Potenciál na trzích pro diverzifikaci hospodaření 3. Roste úsilí ve výchově veřejnosti, posílení vztahu k ochraně přírody
23
3
Půda
3.1
Specifikace problému
Půda je nenahraditelný a v časovém horizontu několika generací neobnovitelný přírodní zdroj, do jisté míry s obnovitelnými funkcemi (úrodnost). Dopady degradace půd jsou značné a dosud nebyly v plném rozsahu vyčísleny. Degradační procesy, které je potřeba řešit (zasolováním půd se z důvodu malého rozsahu v ČR v této analýze nezabýváme): 1. Vodní eroze 2. Větrná eroze 3. Zastavění půdy 4. Okyselení půd 5. Ztráta humusu 6. Utužení 7. Podmáčené půdy 8. Kontaminace půdy 9. Odvodnění půd 10. Zrychlený (urychlený) odtok 11. Omezení mikrobiální aktivity v půdách
3.2
Popis problému: příčiny, měřitelné ukazatele rozsahu problému
3.2.1 Vodní eroze Vodní eroze půdy je přírodní proces, který nelze zcela eliminovat, lze ji však výrazně omezit a umožnit tak trvalé využívání půd k pěstování zemědělských plodin. V našich podmínkách je protierozní ochrana zvláště nutná na svazích s mělce uloženým skalním podložím a s vysokým obsahem štěrku. Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost a délka pozemku po spádnici, dále pak vegetační pokryv, vlastnosti půdy a její náchylnost k erozi, přítomnost protierozních opatření a četnost výskytu přívalových srážek. V ČR jsou největší půdní bloky v Evropě, což průběh vodní eroze podporuje. Při scelování pozemků byly rušeny hydrografické a další krajinné prvky (meze, zatravněné údolnice, polních cesty, rozptýlená zeleň atd.), které zrychlenou erozi účinně omezovaly. Pokud jsou tato fakta přehlížena při plánování osevních postupů, zpracování půdy a dalších operacích, zejména na svažitých pozemcích (pěstování širokořádkových plodin, orba po spádnici, absence zatravněných pásů, teras či dalších technických opatření), dochází k intenzivní vodní erozi. Tabulka 3-1 shrnuje ohroženost půd ČR vodní erozí podle „Maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace“ (Obr. 3-1).
24
Tabulka 3-1: Ohrožení půd ČR vodní erozí (zp dle ČÚZAK). Kategorie erozní ohroženosti nejohroženější (Cp do 0,005) silně ohrožené (Cp 0,005 – 0,02) Ohrožené (Cp 0,02 – 0,2) mírně ohrožené (Cp 0,2 – 0,6) bez ohrožení
podíl [%] 0,03 1,07
21,77 28,70 48,43
Obr. 3-1: Maximální přípustná hodnota faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) (VÚMOP, v.v.i.)
3.2.2 Větrná eroze Větrná eroze půdy je přírodní proces, při kterém dochází k odnosu půdních částic z povrchu půdy mechanickou silou větru na jiné místo a jejich následnému usazování. Příčiny jsou zejména nadměrná velikost půdních bloků s jedním druhem plodiny. Odnos půdy větrem je ovlivňován i dalšími faktory, které ovlivňují vazkost půdy a zvyšují odpor částic proti odnosu větrem, zejména se jedná o chybějící vegetační pokryv. Důsledky větrné eroze jsou: zmenšení mocnosti půdního profilu, zejména ztrátou ornice, poškození fyzikálních i chemických vlastností půd a snížení úrodnosti půd. Dochází k zanášení komunikací, příkopů a zvyšuje se prašnost ovzduší. Větrná eroze poškozuje mladé porosty. Větrná eroze patří mezi vážné degradační činitele na lokalitách s neúrodnějšími půdami (Polabí, jižní Morava).
25
Tabulka 3-2: Ohrožení půd ČR větrnou erozí (zdroj: VÚMOP, 2011). Kategorie erozní ohroženosti
Zastoupení jednotlivých kategorií na ZP v rámci ČR [%]
půdy nejohroženější
2,54
půdy silně ohrožené
1,54
půdy ohrožené
4,55
půdy mírně ohrožené
5,68
půdy náchylné
5,08
půdy bez ohrožení
80,60
3.2.3 Ztráta půdy zástavbou Jedná se o nekontrolované zábory půdy (mnohdy kvalitní) na jiné její využití (zejména pro stavby). Důsledkem zastavení území je trvalá ztráta půdy. Dešťové srážky a velmi omezená schopnost infiltrace vody v zastavěném území způsobují lokální povodně. Rovněž není v dostatečné míře doplňována hladina podzemní vody. V roce 2007 v České republice ubylo denně cca 15 ha zemědělské půdy. Za období od roku 1966 do roku 2007 ubylo v ČR 235 tis. ha zemědělské půdy.
3.2.4 Okyselování půd Acidifikace je degradační přírodní proces, který je možné definovat jako snížení pufrační schopnosti půdy. V některých oblastech (např. vlhčích) se jedná o přirozený proces. Činnost člověka se navíc negativně projevuje používáním kysele působících průmyslových hnojiv (ale i statkových hnojiv, kejdy), účinkem imisí a kyselých dešťů odebíráním bazických prvků (především Ca) z půdy plodinami, intenzivními závlahami, ale i monokulturami nebo nízkým zastoupením víceletých pícnin a vysokým podílem obilovin. Důsledkem acidifikace je pokles hodnoty půdní reakce (pH). Nižší pH půdy pak může mít negativní vliv na výnos pěstovaných plodin. Dále vede acidifikace k destrukci půdní struktury a zvýšení náchylnosti půdy k erozi. Dalšími důsledky acidifikace jsou: zhoršení kvality humusu, zpomalování uvolňování minerálního dusíku z humusu nebo petrifikace fosforu do sloučenin, ze kterých je těžko přístupný rostlinám. Dle údajů VÚMOP, v.v.i. je acidifikací vysoce ohroženo 43 % půd ČR. Vysoká náchylnost půd k acidifikaci je zejména v kraji Vysočina, dále v krajích Jihočeském a Karlovarském.
3.2.5 Ztráta humusu K úbytkům organické hmoty v půdě dochází díky působení eroze vodní i větrné, zvýšenou mineralizací po odvodnění, zvýšenou aerací po rozorání luk a pastvin nebo i v důsledku jiné nevhodné kultivace (hlubší proorávání spodin), nedodáváním organické hmoty do půdy při intenzivní produkci. Zásadní vliv na obsah humusu má využití půdy, kdy vyšší obsah vykazují půdy zatravněné, než půdy pravidelně orané. Udržování příznivého obsahu humusu závisí na způsobu hospodaření, kdy největším nebezpečím je nedostatečné doplňování kvalitní organické hmoty do půdy. Důsledky úbytku půdní organické hmoty lze shrnout takto:
ztráta stability půdních agregátů (degradace fyzikální), větší zranitelnost vodní a větrnou erozí, 26
snížení pufrační schopnosti půdy a vzrůst zranitelnosti acidifikací, snížení filtrační schopnosti a snížení retenční kapacity, snížení poutání kontaminujících látek a obecně zvýšení jejich mobility, snížení poutání živin, zvýšení obsahu dusičnanů v půdě s časově omezeným vlivem na výživu rostlin a s negativním dopadem na hydrosféru, snížení produkční schopnosti půdy v důsledku všech předchozích bodů. V České republice nelze určit jednoznačný trend vývoje obsahu humusu. Z dosavadních zjištění vyplývá, že ke snížení obsahu humusu došlo na půdách po jejich odvodnění (především hydromorfní a semihydromorfní půdy a oglejené subtypy půd) a to o 5 – 15 % v závislosti na půdním typu. Úbytek humusu byl ale zaznamenán také na půdách intenzivně zavlažovaných. Dalšími půdami náchylnými k úbytku humusu jsou půdy vyvinuté na píscích a štěrkopíscích, tedy zrnitostně lehkých substrátech.
3.2.6 Utužení půd Jde o degradaci půdní struktury, mající za následek změny pórovitosti, objemové hmotnosti, schopnosti infiltrace a propustnosti a snížení retenční kapacity. Je způsobováno především následujícími faktory: utužování půdy těžkými mechanismy zvláště za nevhodných vlhkostních podmínek, další způsoby nevhodné kultivace (orba na stejnou hloubku), vysoká závlaha půdy, pěstování monokultur s nízkým nebo žádným zastoupením víceletých pícnin v osevním postupu, vysoké hnojení draselnými hnojivy, acidifikace půdy, úbytek půdní organické hmoty. Degradace fyzikálních vlastností půdy, rozpad struktury a z ní vyplývající utužení podorničí a spodin a tvorba krust na povrchu půdy negativně ovlivňují produkční a mimoprodukční funkce půdy, protože: je omezena infiltrace, urychlen povrchový odtok a proto je zvýšena eroze, snížení pórovitosti zmenšuje retenční vodní kapacitu a využitelnou vodní kapacitu, je omezena účinná hloubka půdního profilu pro rostliny, jsou vytvořeny zhoršené podmínky pro vzcházení a vývoj rostlin-mají méně vody, živin i vzduchu, je potlačena biologická aktivita půdy zhoršením vzdušného, vodního a termického režimu půdy. Utužením je v ČR ohroženo kolem 49 % zemědělských půd. Z toho asi 30 % je zranitelných tzv. genetickým utužením při vytvoření zajílených iluviálních a případně oglejených horizontů a více než 70 % je vystaveno tzv. technogennímu utužení. Genetické utužení je typické pro půdy s vyšším obsahem jílu. Naproti tomu technogenní utužení může být vyvoláno na půdách jakéhokoliv zrnitostního složení.
3.2.7 Podmáčené půdy Jsou způsobené zpravidla vysokou hladinou podzemní vody a velmi dlouhou dobou povrchového převlhčení profilu. V podmáčených půdách je nevyvážený poměr mezi vodou a vzduchem v půdních pórech. Nedostatek vzduchu (kyslíku) zde výrazně omezuje mineralizaci organické hmoty a více probíhají anaerobní rozkladné procesy. Plodiny pěstované na podmáčené půdě trpí nedostatkem vzduchu v půdě. Při povrchovém přemokření dochází k uhnívání a odumírání rostlin. Podmáčené půdy zaujímají plochu 289 000 ha (5,78 % ZPF podle databáze BPEJ).
27
Obr. 3-2: Trvale zamokřené půdy (VÚMOP, v.v.i.)
3.2.8 Kontaminace půd Kontaminace půdy je způsobena výskytem člověkem vyrobených chemikálií v půdě nebo jiným pozměněním přírodního prostředí půd. Kontaminace obvykle vzniká protržením podzemních zásobníků, používáním pesticidů, prosakováním kontaminovaných povrchových vod do podzemních vrstev, vyluhováním odpadů ze skládek nebo přímým vypuštěním průmyslových odpadů do půdy. Má svůj původ buď v rizikových prvcích, nebo perzistentních organických polutantech, z nichž naprostá většina uniká do půd díky nedisciplinované činnosti člověka (např. úniky z nádrží). Z kontaminované půdy hrozí vstup polutantů do potravního řetězce. Jedná se o lokální problémy, které souvisí s antropogenní zátěží.
3.2.9 Odvodnění půd Odvodnění půd systematickou drenáží se týká přibližně 25 % zemědělské půdy. Část odvodnění je opodstatněná, avšak část neopodstatněná (vede při nedostatečném efektu na produkci k odvodnění krajiny a zrychlenému (urychlenému) odtoku vody). Přibližně 30 – 40 % odvodňovacích systémů z celkové výměry 1 065 mil. ha je poškozeno, což vede k opětovnému podmáčení půd s negativním efektem tam, kde byly opodstatněny a pozitivním v opačných případech. Tyto procesy se týkají také povodí vodárenských nádrží, potenciální rozsah těchto lokalit je obecně kolem 15 – 25 % ploch povodí. Vlastníci pozemků, na kterých se odvodnění nachází, problém poškození odvodnění neřeší a uživatel, pokud se o problém zajímá, zpravidla nemá prostředky na opravy.
3.2.10 Zrychlený (urychlený) odtok Vznik a průběh povodní je obecně ovlivněn řadou faktorů, mezi něž patří množství srážek, infiltrace vody do půdy, vlhkost půdy, vegetační pokryv, retence povrchu a výskyt nepropustných ploch.
28
Obr. 3-3: Riziko zrychleného (urychleného) odtoku (VÚMOP, v.v.i.)
(Pozn.: Čím vyšší hodnoty CN tím větší riziko tvorby zrychleného (urychleného) odtoku)
3.2.11 Omezení mikrobiální aktivity v půdách Aktivita mikroorganismů je důležitým ukazatelem půdní kvality a úrodnosti. K jejímu poklesu dochází v souvislosti s ostatními degradačními jevy (tj. úbytek organické hmoty, změny vodního a vzdušného režimu, utužení, dlouhodobější zamokření půdy). Na činnost půdních mikroorganismů může mít nepříznivý vliv částečně i okyselení půdy.
3.3
Zhodnocení závažnosti problému
3.3.1 Vodní eroze V podmínkách České republiky je vodní eroze nejzávažnějším druhem degradace půdy (spolu se zastavováním území). Eroze způsobuje škody na půdních blocích (snížení výnosů až o 75 %, ztráta ceny půdy atd.) a mimo dotčené plochy (nutnost čištění vodních toků a nádrží, poškození majetku). Ztráta půdy znamená i ekologickou škodu, jelikož půdotvorný proces je erozí pomalejší než působení eroze (2-3 cm vrstva půdy vzniká za příznivých podmínek průměrně 100 až 1000 let). Půda má kromě produkce plodin mnoho dalších ekologických funkcí (transformace živin, filtrace vody, produkce biomasy, apod.). Tabulka 3-3: Rozsah rizika eroze a možnosti řešení Kategorie erozní ohroženosti nejohroženější (Cp do 0,005) silně ohrožené (Cp 0,005 – 0,02) Ohrožené (Cp 0,02 – 0,2)
výměra ZP dle ČÚZAK [ha] 1 283 45 014
919 004
mírně ohrožené (Cp 0,2 – 0,6)
1 211 556
bez ohrožení
2 044 630
doporučení převést příslušné půdní bloky nebo jejich části mezi trvalé travní porosty pěstování víceletých pícnin např. jetele a vojtěšky
Vyloučení pěstování širokořádkových plodin, úzkořádkové plodiny lze pěstovat pouze s využitím půdoochranných technologií pěstování úzkořádkových plodin bez omezení, širokořádkové plodiny však pouze s využitím půdoochranných technologií žádné omezení
29
V současné době je maximální ztráta půdy v ČR vyčíslena na přibližně 21 mil. tun ornice za rok, což lze vyjádřit jako ztrátu minimálně 4,3 mld. Kč/rok8. Je potřeba zdůraznit, že toto vyčíslení škod neodráží mnohé další typy dopadů jako např. eutrofizace vod, škody na majetku, změny bioty ve vodách, omezení splavnosti, ale jen oceněním ztracené ornice. Meziroční změny BPEJ (ve srovnatelných cenách) byly v rámci ČR -40,8 mil. Kč mezi roky 2011/2010 a -85,2 mil Kč mezi roky 2012/2011. Aktualizace BPEJ je však prováděna pouze na cca 50tis ha ročně, to znamená, že celková ztráta ceny půd může dosahovat výše několika mld. Kč/rok.
3.3.2 Větrná eroze Větrná eroze patří mezi vážné degradační činitele, a to zejména na lokalitách s neúrodnějšími půdami (jižní Morava, Polabí). Závažnost spočívá ve ztrátě ornice, zhoršování fyzikálních i chemických vlastností půdy, snižování hektarových výnosů a zvyšování prašnosti prostředí. Celkové roční náklady jsou v současné době těžko specifikovatelné, ale lze odhadovat, že dosahují přibližně 10 % škod způsobených vodní erozí.
3.3.3 Zastavění půdy Zastavování půdy (soil sealing), spojené s nekontrolovatelným rozšiřováním sídel, je patrně nejvýznamnějším degradačním procesem, protože při něm dochází ke zničení všech ekologických a produkčních funkcí půdy.
3.3.4 Acidifikace Vývoj půdní reakce naznačuje stále výraznější trend okyselování, zvláště v bramborářských oblastech s nižší pufrovací schopností chudších půd. Z porovnání průměrných hodnot výměnné půdní reakce mezi lety 1999 - 2003 a lety 2005 - 2009 zjišťovaných Ústředním zemědělským a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZUZ) vyplývá, že v závislosti na regionu (kraji) došlo v České republice ke změnám výměnného pH v rozmezí 0 – 0,2. V průměru pak v České republice došlo ke snížení pH o 0,1.
3.3.5 Dehumifikace (ztráta humusu v půdě) V ČR hrozí intenzivní ztráta organické hmoty v půdách spíše místně při souběhu více degradačních vlivů, neuvážených zásazích do rovnovážného vodního režimu půdy nebo při intenzivní erozi. Celkové nepřímé náklady spojené se ztrátou organické hmoty mohou dosahovat i mnohem větších hodnot než celkové škody způsobené vodní erozí, neboť úbytek půdní organické hmoty postihuje i velmi kvalitní půdy v rovinatých územích, které jsou přitom ideální pro zemědělskou činnost. Tyto náklady se odrážejí ve snižování výnosů, omezení infiltračních a retenčních funkcí půdy a v konečném důsledku ve škodách způsobených povodněmi, či dlouhodobým suchem.
3.3.6 Utužení půdy V podmínkách ČR je nejvážnějším jevem utužení podorničí a spodiny, vyvolané způsoby hospodaření, která se kombinuje s utužením genetického původu a to zvláště na těžších půdách. Celkové náklady na odstraňování škod jsou velmi vysoké a lze je rozdělit do několika oblastí. Hlavní je přímý vliv na omezenou infiltraci a retenci vody v půdě, a tím urychlování povrchového odtoku, rozvoji procesu eroze, vzniku povodní apod. Na odstranění těchto škod jsou každoročně 8
Pokud by však byla kukuřice pěstována na veškeré orné půdě v ČR, pak by ztráta půdy činila přes 73 mil. tun za rok, což lze vyjádřit jako ztrátu minimálně 14,6 mld. Kč. To by představovalo nárůst na více jak 300 procent!
30
vynakládány značné finanční prostředky. Dále dochází ke snižování výnosů pěstovaných plodin, a tím i snižování možnosti konkurence hospodařících subjektů na utužené půdě.
3.3.7 Podmáčené území Náklady na odstranění škod nejsou v současné době specifikovány, lze jen odhadovat, že jsou velmi vysoké, a trend je narůstající.
3.3.8 Kontaminace Pro použití potenciálně rizikových materiálů v zemědělství existují v České republice legislativní limity (kaly, sedimenty, hnojiva, půdní pomocné látky) tak, aby jejich aplikací nedocházelo ke kontaminaci půdy. Potenciálním rizikem jsou staré ekologické zátěže. Půdy mohou být dále kontaminovány např. při povodních - vyplavení nezabezpečených skladů chemikálií apod.
3.3.9 Odvodnění podmáčených ploch Stavby zemědělského odvodnění stárnou a dochází k opětovnému podmáčení půd. Rozsah problému vyžaduje strategické rozhodování na úrovni rezortu. Náklady na odstranění škod dosahují rozmezí od cca 10 000 do cca 150 000 Kč na ha odvodnění, v celorepublikovém měřítku to představuje stovky milionů Kč.
3.3.10 Zrychlený (urychlený)odtok V posledních dvou dekádách se na území České republiky vyskytly série rozsáhlých povodní a povodní z přívalových srážek (tzv. bleskových povodní), které ukázaly, že naše krajina je povodňovým ohrožením silně zranitelná. Pokud je krajina v hydrologicky příznivém stavu, mohou být škody způsobené povodněmi nižší.
3.3.11 Omezení mikrobiální aktivity v půdách Tento problém lze jen obtížně kvantifikovat. Pokles mikrobiální aktivity lze očekávat na lokalitách postižených erozí, utužením, podmáčením a acidifikací.
Použitelnost PRV pro řešení problému
3.4
V rámci PRV jsou na ochranu půdy směřována následující opatření/podopatření: Pozemkové úpravy, Agroenvironmentální opatření (zatravňování orné půdy, pěstování meziplodin) a Zalesňování. PRV je významným nástrojem pro řešení diskutovaných problémů.
Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV
3.5
Dotační programy: V rámci PRV jsou na ochranu půdy směřovány následující opatření/podopatření:
3.6
Pozemkové úpravy, Agroenvironmentální opatření: Zatravňování orné půdy (2011: 47 tis. ha), Pěstování meziplodin (2011: 79,5 tis. ha). Zalesňování (2007 – 2011 zalesněno 1,9 tis. ha z.p.).
Řešení problému jinými politikami ČR
Ochranu půd ošetřují mimo PRV především tyto právní předpisy (výběr hlavních): Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 31
Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb. Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 167/2003 Sb., kterou se stanoví vzor ohlášení a potvrzení o zařazení do evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor Příloha č. 3. – GAEC
Strategie:
Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny ČR Státní politika životního prostředí? Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Strategie udržitelného rozvoje ČR
Program péče o krajinu – PPK (zdroj ČR): Cílené managementy směřované na protierozní opatření pro celé území České republiky. Program obnovy funkcí krajiny – POPFK, podprogram 115 165 – Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na nelesní opatření (zdroj ČR): Program je směřován na území celé ČR, daná opatření mohou být jak investičního, tak neinvestičního charakteru. V rámci programu je možné žádat o víceletá opatření. Program financování nezcizitelného majetku státu – MaS (zdroj ČR): Opatření směřována pouze na území ZCHU, která jsou ve vlastnictví státu OPŽP (zdroj EU) – do 2013: Protierozní opatření se nachází průřezově v celé ose 6 – zlepšování stavu přírody a krajiny. Na podporu investičních či jednorázových opatření zlepšujících stav přírody a krajiny.
32
3.7
Hnací síly
U mnoha typů degradačních procesů je významným faktorem počasí a s ním spojená klimatická změna u jiných je hnací silou maximalizace zisku/konkurence, změny v osídlení a celková ekonomická aktivita v ČR.
3.7.1 Vodní eroze Lze předpokládat, že očekávané klimatické změny se projeví zvýšením extrémních projevů počasí, tedy i srážkových úhrnů. Je možné očekávat změny nejen v četnosti výskytu erozně nebezpečných dešťů, ale též změny v sezonalitě jejich výskytu v jednotlivých měsících, vydatnosti, intenzitě a době trvání. Celkově je možné podle uvažovaných klimatických scénářů odhadovat, že erozní škody budou v roce 2030 až dvojnásobné ve srovnání se současným stavem.
3.7.2 Větrná eroze Potvrzuje se rostoucí trend průměrných měsíčních teplot vzduchu za sledované období 1961 až 2003. Je tedy zřejmé, že dopad očekávané klimatické změny se projeví na výrazném rozšíření půd ohrožených větrnou erozí. Podle empirického modelu pro simulaci ztráty půdy erozí zvýšení teploty vzduchu o 1 °C zvýší větrnou erozi v průměru o 31 t.km-2.rok-1, ale zároveň sníží odnos půdy vodou v průměru o 5 t.km-2.rok-1. Také scénáře klimatické změny predikují zvýšení hodnot erozně klimatického faktoru.
3.7.3 Zastavění půdy Hnacími silami v tomto případě bude i nadále ekonomická aktivita a tendence migrace obyvatel z měst do venkova v okolí měst.
3.7.4 Acidifikace Klimatické změny mohou acidifikaci ovlivňovat především změnami teploty prostředí a množstvím srážek. Při vyšší teplotě při vyšší průměrné roční teplotě jsou lepší podmínky pro zvětrávací procesy a tedy relativně vyšší přísun látek ze zvětralin do půd. Jedná se zejména o zvětrávání bazických kationtů (Ca, Mg, Na, K) a tím také doplňování těchto prvků do půdního sorpčního komplexu. Při vysokých srážkových úhrnech dochází k největšímu odnosu (vyplavování) kationtů z půdy do podzemních a povrchových vod, půdní komplex je obvykle málo nasycený a zásoba prvků, majících svůj původ ve zvětrávání půdy a hornin, je malá. V místech s vysokými srážkami je také trvale vlhká půda a dobré podmínky pro tvorbu huminových kyselin a fulvokyselin, které přirozeně okyselují půdní profil (zvláště u lesních půd).
3.7.5 Dehumifikace půdy (ztráta humusu) Vlivem zvyšování průměrných teplot a rozložením srážek během roku, dochází k urychlené mineralizaci stávající organické hmoty, což vzhledem k jejímu nedostatečnému doplňování znamená další výrazný úbytek půdní organické hmoty.
3.7.6 Utužení půdy Vzhledem k změnám v teplotních poměrech a rozložení srážek, tak lze jednoznačně očekávat výrazný negativní posun a zhoršení již současně špatného stavu. Tím lze očekávat výrazné zvyšování rizika povodní a dlouhodobého sucha, včetně snižování rostlinné produkce.
33
3.7.7 Podmáčení půdy Působí přímo, ale jsou rozdílné scénáře vývoje, nutno dále sledovat.
3.7.8 Kontaminace půdy Rostoucí vůle k omezování rizik plynoucích z hospodářské aktivity.
3.7.9 Odvodnění Průběh srážko-odtokových vztahů a s tím související dynamika kvality vod je velmi závislá mj. na průběhu a dopadech klimatické změny, zejména na rozkolísanosti lokalizace, intenzit a četností srážkových událostí.
3.7.10 Zrychlený (urychlený) odtok Lze předpokládat, že očekávané klimatické změny se projeví zvýšením extrémních projevů počasí, tedy i srážkových úhrnů. Je možné očekávat, že dopady zrychleného (urychleného) odtoku se mohou s klimatickou změnou prohlubovat (s dopadem do rizik povodní a sucha).
3.8
Doporučení opatření z nového EAFRD
3.9
Poradenské, řídící a pomocné služby pro zemědělství (čl. 16, odst. 1. písm. a) a b)) Investice do hmotného majetku (čl. 18 odst. 1 písm. c) a d)) Obnovení potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření (čl. 19 odst. 1 písm. a)) Agroenvironmentální – klimatické operace (čl. 29): Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě (čl. 31, odst. 4)
Shrnutí
Typ degradace Vodní eroze Větrná eroze Zastavění půdy Ztráta humusu Podmáčené půdy Zrychlený (urychlený) odtok Utužení Kontaminace půdy Odvodnění půd Omezení mikrobiální aktivity v půdách Okyselení půd
Dopady 4-10 mld. Kč/rok Přibližně 10 % dopadů vodní eroze Ztráta 5475 ha/rok (2007) I větší, než dopady eroze Rostoucí problém (vysoké náklady na odvodnění) Nárůst povodní (škody v mld. Kč) Vysoké náklady (nevyčísleno) Místní význam Příslušné stavby ke konci nebo za životností Snižuje výnosy Ohroženo 43 % půd
34
3.10 SWOT Půda S
W
Poměrně detailní znalost jak geografického rozložení rizik, tak příčinných vazeb a technologických řešení Existence a dlouhá tradice výzkumných institucí zaměřených na výzkum půdy a její ochrany Zavedení Standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) Existence poradenského systému Kvalitní informační systémy týkající se ochrany půdy (SOWAC GIS) Registr uživatelských vztahů LPIS Jedinečná databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Jedinečná databáze Komplexního průzkumu půd (KPP) Podrobné mapové podklady Systém monitoringu eroze Dlouhodobý monitoring fyzikálních a chemických vlastností zemědělských půd Komplexní pozemkové úpravy Možnost kvalitního vzdělání v oboru
O
Společná zemědělská politika EU – důraz kladen i na ochranu půdy Zlepšování povědomí mezi veřejností o ochraně půdy
35
Relativně velká výměra již degradovaných půd Vysoká ohroženost půd další degradací: - Acidifikací je vysoce ohroženo 43 % půd ČR. - Utužením je v ČR ohroženo kolem 49 % zemědělských půd. - Značné dopady eroze půd s dopady na samotnou půdu i mimo dotčené plochy - vodní erozí je ohroženo 52 % zemědělských půd - větrnou erozí je ohroženo 15 % zemědělských půd - Podmáčené půdy zaujímají plochu 5,78 % ZPF podle databáze BPEJ. V současné době není definována jednoznačná legislativa k této problematice. Stávající politika není integrovaná, neexistuje strategie na ochranu půd Nedostatek finančních prostředků pro realizaci protierozních opatření Přibližně 30 – 40 % odvodňovacích systémů z celkové výměry 1.065 mil. ha je poškozeno Existence neopodstatněně provedených odvodňovacích systémů vedoucích při nedostatečném efektu na produkci k odvodnění krajiny a zrychlenému odtoku vody Dosud nevyjasněné vlastnicko-uživatelské vztahy Scelení pozemků – největší PB v Evropě Nedostupnost pozemků V minulosti proběhlá likvidace krajinných prvků T Klimatická změna – nárůst problémů s větrnou erozí, vodní erozí Tlak na nezemědělské využití půdy – nekontrolovatelné zábory půdy Oddalování člověka od přírody
4
Voda
4.1
Specifikace problému
Voda ve vztahu k zemědělství (a lesnictví) má více problémových okruhů a aspektů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Urychlený (zrychlený) odtok vody z krajiny Jakost povrchových vod Množství a jakost sedimentů Jakost podzemních vod Morfologie vodních toků Hospodaření v pásmech ochrany vodních zdrojů Zavlažování
Ve všech uvedených aspektech vztahu zemědělství (a lesnictví) k vodě se v ČR dlouhodoběji kumulují problémy.
4.2
Popis problému: příčiny, měřitelné ukazatele rozsahu problému
4.2.1 Urychlený (zrychlený) odtok vody z krajiny Zásadní změny v krajinné struktuře spojené s produkčním zemědělstvím vedly k odstranění protierozních prvků, scelení půdních bloků a narušení prvků umožňujících zasakování vody do půdy, k narušení odtokových poměrů, zejména zrychlení odtoku. Retenční schopnost krajiny je narušena také zhutněním půd, rozsáhlým systémem meliorací. Následkem těchto vlivů se míra rizika škod povodní zvyšuje). Území České republiky bylo v posledních dvou dekádách opakovaně (po téměř 100leté přestávce) zasaženo povodněmi, z nichž mnohé způsobily enormní škody na veřejném i soukromém majetku (od r. 1997 celkem 174 mld. Kč, z toho ztráty na vodních tocích 15 mld. Kč) a ztráty na životech obyvatel (118 obětí). Lze předpokládat, že se budou extrémní klimatické události opakovat i v následujících letech a s předpokládanými dopady klimatické změny budou častější či s vyšší intenzitou. V současné době již některé regiony ČR (zejména Jižní Morava a Rakovnicko) jsou postiženy obdobím nedostatku vody, přičemž se důsledky tohoto nedostatku srážek nepřímo odráží v zemědělské produkci. Ačkoli se celkový úhrn srážek na našem území pravděpodobně výrazně nezmění, bezdeštná období se budou prodlužovat. Navíc je poloha ČR specifická tím, že většina vody odtékající z území ČR pochází ze srážek a max. 5 % k nám přiteče z okolních zemí. Z provedeného průzkumu možných následků klimatické změny9 (dle průměrného scénáře vývoje teplot) na jednotlivá hydrologická povodí vyplynulo, že by nebyly na většině našeho území ze 40 – 70 % pokryty povolené objemy odběrů povrchových vod. Tabulka 4-1 : Očekávané nepokrytí povolených odběrů vody z povrchových zdrojů v povodích při výskytu „průměrného scénáře“ změny klimatu
Povodí
Vltava
Labe
Ohře
Morava
Odra
% nezabezpečených povolených odběrů
53-63
30
45
72
0*
*) Díky propojenému systému nádrží 9
Průběžně diskutované dopady možného vývoje klimatu (zpřesnění stávajících předpokladů a hypotéz se, dle Evropské komise, očekává v úrovni 2027 – 2030) vedly k vypracování pravděpodobných scénářů účinků změn na hydrologické podmínky vodních zdrojů ČR.
36
S postupující změnou klimatu bude stále větší tlak kladen na zdroje podzemních vod. Dynamická složka podzemních vod, tzn. využitelné zásoby podzemních vod, jsou přímo závislé na množství a rozložení srážek v roce a jejich schopnost infiltrace do horninového a půdního prostředí.
4.2.2 Jakost povrchových vod Povrchové vody jsou dlouhodobě hodnoceny podle ČSN 75 7221 škálou pěti tříd, většina významnějších toků je dnes ve třídě kvality 1-310. Nově je zaváděno hodnocení v souladu se Směrnicí 2000/60/ES. Podle této směrnice v současnosti 82% vodních útvarů povrchových vod nedosahuje 11 dobrého ekologického stavu a 29% dobrého chemického stavu . Jakost vody je ovlivňována velkou řadou faktorů ať již přírodních, tak člověkem ovlivněných. Hlavními příčinami vstupu znečišťujících látek ze zemědělství a krajiny do říční sítě je erozní smyv a vyplavování živin z půd, či případné nevhodné nakládání se znečištěnými vodami z živočišné výroby. Jakost povrchových vod se postupně zlepšuje. Organické znečištění vod se od začátku 90. let minulého století snížilo přibližně o 90 %, současně s tím se však zmenšuje podíl biologicky rozložitelných látek v odpadních vodách. Pokud jde o znečištění anorganickými látkami, jejich produkce a vypouštění do povrchových vod po roce 2000 stoupá. Od roku 2000 došlo u ukazatele rozpustné anorganické soli (RAS) ke zvýšení o 30,3 %. Tyto látky lze z odpadních vod jen velmi obtížně odstraňovat. I přes výrazné zlepšení jakosti povrchových vod, zejména v důsledku výstavby nových a modernizace stávajících ČOV, zůstávají mnohé toky na nevyhovující úrovni, zejména obsah fosforu a dusíku. Je nutné dále pokračovat ve snižování zdrojů znečištění a zlepšování chemického stavu vod, a to zejména z bodových zdrojů znečištění v obcích pod 2000 obyvatel a ze zemědělských zdrojů, jejichž podíl na znečištění povrchových vod se relativně zvyšuje. Důsledkem vysokých koncentrací živin jsou masové výskyty sinic na vodních nádržích, které často vedou k zákazům koupání. V případě vodárenských nádrží dochází ke zhoršení kvality surové vody upravované na vodu pitnou, což způsobuje zvýšení finančních nákladů.
4.2.3 Množství a jakost sedimentů Do vodních toků vstupuje 3 589 500 tun erodované ornice za rok a v malých vodních nádržích se ročně usadí 359 000 m3 sedimentů (Generel, 1997). Odtěžování těchto sedimentů je vysoce nákladná činnost, několikanásobně převyšující finanční náklady na zavedení preventivních opatření v krajině. Vrána (1998) odhaduje náklady na odstranění a zneškodnění sedimentu ze všech malých vodních nádrží na 30 mld. Kč. Ve vodárensky významných nádržích je odstraňování sedimentů z důvodu přerušení dodávek pitné vody velmi problematické. V některých případech mohou být sedimenty kontaminovány, čímž se zvýší cena jejich odtěžení o náklady spojené s uskladněním na skládky. Pokud není odtěžení sedimentů spojeno s aplikací dalších opatření, zejména správné zemědělské praxe v okolí nádrží a zamezení zpětného přísunu sedimentů, pak je samotné odstraňování sedimentů neefektivní.
4.2.4 Jakost podzemních vod Souhrnně lze zhodnotit, že v podzemních vodách mají z anorganických ukazatelů četnější výskyt nadlimitních koncentrací dusičnany a amonné ionty. Amonné ionty jsou těsněji vázány na konkrétní oblasti, dokonce konkrétní povodí, dusičnany jsou naproti tomu rozmístěny rovnoměrněji po ploše – zejména v oblastech se zvýšenou zemědělskou aktivitou. Výskyt nadlimitních koncentrací organických látek ze skupin polycyklických aromatických uhlovodíků a těkavých organických látek lze označit za řídký až ojedinělý. Organické látky ze skupiny pesticidů se vyskytují mnohem častěji. Je třeba zdůraznit, že se objevují i nadlimitní koncentrace látek, jejichž použití je již v ČR zakázáno, což je 10 11
Třídy jakosti jsou klasifikovány na škále I.-V., přičemž 1. představuje neznečištěnou vodu a V. velmi silně znečištěnou. „Dobý ekologický a chemický sta“ ve smyslu zákona č. 354/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů
37
způsobeno zpožděním výskytu vlivem dlouhodobého procesu doplňování zdrojů podzemních vod průsakem. O problému znečištění povrchových i podzemních vod dusičnany ze zemědělských zdrojů vypovídá rozloha zranitelných oblastí (ZOD), vymezovaných dle požadavků Nitrátové směrnice (91/676/EHS). Na základě poslední revize (2011) bylo vymezeno celkem 1,84 mil. ha, což představuje nárůst podílu zemědělské půdy ve zranitelných oblastech o cca 1,3 %. Na takto vymezené ploše hospodaří 15 899 zemědělských subjektů, což představuje nárůst o 630 zemědělských subjektů oproti předchozí revizi vymezení.
4.2.5 Morfologie koryt vodních toků V minulosti byly vodní toky upravovány za účelem rychlého odvedení povodňových průtoků, plavby a v souvislosti s intenzifikací zemědělské výroby do podoby kanalizovaných koryt, což mělo za následek významné snížení délky říční sítě, zvýšení podélných sklonů, zvýšení škod vyvolaných dnovou a břehovou erozí, zánik druhové rozmanitosti odpovídajících biotopů a omezení mnoha přirozených funkcí říčního ekosystému (např. samočistící funkce). Na základě analýzy pro určení silně ovlivněných vodních útvarů bylo v období 2004-2005 zjištěno, že z celkové délky hrubého členění toků ČR (cca 40 000 km) je 26,2 % napřímeno a až 0,61 % je zatrubněno. U napřímených toků často dochází k zornění půdních bloků až na břehovou hranu a tím svázání vodního toku v upraveném profilu bez možnosti samovolné renaturace.
4.2.6 Hospodaření v pásmech ochrany vodních zdrojů V souvislosti se zvětšující se rozkolísaností srážko-odtokového režimu je potřeba vymezit a stabilizovat management určitých ploch v povodí, tzv. ochranných pásem vodních zdrojů (OPVZ). Zemědělství je zdrojem potenciálního znečištění zdroje vod (chov zvířat, eroze, používání vstupů). Problematickými látkami jsou dusičnanový dusík, sloučeniny fosforu a látky na ochranu polních plodin (herbicidy, pesticidy). Zvyšování zatěžování povrchových vod rizikovými látkami a živinami ve svém důsledku zvyšují náklady na úpravu surové vody na vodu pitnou, zvýšení může představovat na 1m3 korunový až desetikorunový nárůst. Hospodaření v OPVZ je ve velmi úzké vazbě s vývojem jakosti vody ve vlastní vodárenské nádrži a v jejích přítocích. Je nutno řešit přibližně 25 % ploch povodí vodárenských nádrží. Zvyšování zátěže povrchových vod rizikovými látkami a živinami ve svém důsledku snižuje jakoukoli využitelnost eutrofizované vody (vodní hospodářství, rekreace); náklady na úpravu surové vody na vodu pitnou mohou být zvýšeny až o 10 Kč na 1m3. Průběh srážko-odtokových vztahů a s tím související dynamika kvality vod je velmi závislá mj. na průběhu klimatické změny, zejména na rozkolísanosti lokalizace, intenzit a četností srážkových událostí. Je předpoklad, že variabilita výskytů a intenzit srážek (příčinných přívalových, ale i s nižšími intenzitami a úhrny) a souvisejících režimů odtoku vody bude stále větší a méně předvídatelná.
4.3
Zhodnocení závažnosti problému
Množství a kvalita vodních zdrojů je důležitým faktorem fungování společnosti. Se zvyšujícím se počtem ČOV a jejich účinností narůstá význam plošných zdrojů znečištění, mezi nimiž je zemědělství jedním z nejvýznamnějších. Snížení retenční kapacity krajiny a urychlení odtoku vody z krajiny má negativní dopady na povodňové průtoky a zhoršuje i dopady bezesrážkových období. Kanalizace drobných vodotečí nejen že urychluje odtok vody, ale též snižuje samočisticí schopnosti říční sítě a zhoršuje odolnost vodních ekosystémů vůči nepříznivým vlivům okolí a očekávaným dopadům 38
klimatické změny, kvůli kterým se stane dostupnost vodních zdrojů jedním z rozhodujících faktorů efektivního zemědělského hospodaření v mnoha částech ČR.
Použitelnost PRV pro řešení problému
4.4
Kompetence v oblasti vody jsou rozděleny mezi MZe a MŽP. Z toho důvodu nemůže PRV řešit všechna témata v této oblasti, ale pouze ta, která se týkají hospodaření v zemědělství a lesnictví a v rozvoji venkova. Jedná se zejména o zpomalení odtoku vody z krajiny, snížení znečištění vod z nebodových zdrojů, může též přispět ke zlepšení stavu vodních ekosystémů v drobných vodních tocích, případně čištění vod v obcích pod 2000 obyvatel (současně řeší i OPŽP).
Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV
4.5
Množství vody/zrychlený (urychlený) odtok částečně řeší opatření, která podporují tvorbu a zamezují ničení krajinných prvků (hlavně pilíř I). Efektivnost těchto opatření však není dostatečná. Na tento faktor mají vliv různá opatření/podopatření PRV (AEO – zatravňování, ekologické zemědělství atd.). Jakost vody je cílena v PRV lépe. Nastavení některých titulů v AEO (i GAEC) a opatření na obnovu a rozvoj vesnic má pozitivní vliv, přesto dosud nedosahují svého potenciálu. U AEO se jedná např. o: Zatravňování orné půdy, Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru, Pěstování meziplodin a Ekologické zemědělství. Je nezbytné je v příštím opatření lépe zacílit v úzké spolupráci s plány povodí. Morfologie koryt vodních toků jsou v rámci PRV řešeny pouze okrajově, a to v rámci komplexních pozemkových úprav Podpora investic – budování skladů pro statková hnojiva postihuje především znečištění bodová. Obnova a rozvoj vesnic – podpora ČOV v obcích do 2000 tis. ekv. obyv.
Řešení problému jinými politikami ČR
4.6
Právní předpisy:
Zákon č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Zákon č. 305/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o povodích (pozn.: pro potřeby PRV není nezbytný) Zákon č. 156/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a související předpisy Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice), její plnění je na národní úrovni upraveno nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb. Na základě tohoto nařízení jsou vymezovány oblasti zranitelné dusičnany (ZOD) ve kterých se aplikuji opatření Akčního programu vedoucí k naplnění požadavků nitrátové směrnice. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik 39
Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod. Směrnice se týká odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod a čištění a vypouštění odpadních vod z určitých průmyslových odvětví. Cílem této směrnice je ochrana životního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění výše uvedených odpadních vod. Související předpisy:
Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik
Strategie:
Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny ČR Státní politika životního prostředí Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Strategie udržitelného rozvoje ČR Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v ČR s využitím technických a přírodě blízkých opatření Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 Plány povodí (Plán hlavních povodí ČR, 8 plánů oblastí povodí)
Dotační programy Program péče o krajinu – PPK (zdroj ČR): Cílené managementy především na zadržení vody v krajině a vytvoření biotopů pro druhy závislé na vodních ekosystémech, pro celé území České republiky. Realizace opatření vždy pouze v rámci daného roku, kdy byla podána žádost. Program obnovy funkcí krajiny – POPFK, podprogram 115 165 – Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na vodní ekosystémy (zdroj ČR): na území celé ČR, opatření mohou být investiční i neinvestiční, víceletá opatření jsou možná. Program financování nezcizitelného majetku státu – MaS (zdroj ČR): Opatření směřována pouze na území ZCHU, která jsou ve vlastnictví státu OPŽP (zdroj EU): OSA 1: opatření k snížení znečištění vod, zlepšení kvality vody, omezení rizik povodní (ČOV, protipovodňová ochrana aj.) OSA 6: ve vztahu k vodním ekosystémům v celé ose 6 – zlepšování stavu přírody a krajiny, nejvíce 6,4 optimalizace vodního režimu krajiny (např. odbahňování, revitalizace, budování nových vodních biotopů aj.). Program bude ukončen v roce 2013.
Cílem programu 129 130 – „Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavba vodních nádrží“ je posílit protipovodňovou funkci rybníků a zvýšit jejich bezpečnost. Doba trvání programu 129 130 podle schválené dokumentace je po dobu 2007 – 20 129 180 „Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II“ slouží k podpoře výstavby vodovodů a kanalizací ve veřejném zájmu za účelem dosažení potřebného vybavení měst a obcí České republiky- program již byl definitivně naplněn a finančně vyčerpán. 129160 – Podprogram 129 162 „Podpora obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí“ –Tento dotační program Ministerstva zemědělství podporoval 40
kapénkové závlahy v oblastech poškozeným suchem. Byl pozastaven, nebyly uvolněny finanční prostředky, Program 129 120 – Podpora prevence před povodněmi II - je realizován v 2007-2013. Administrován podle Závazných pravidel poskytování finančních prostředků v oblasti vod a způsobu kontroly jejich užití.
Hnací síly
4.7
Každá z níže uvedených hnacích sil může mít jak pozitivní, tak negativní dopady na sektor vody. U každé hnací síly je naznačen možný dopad, nejedná se však o vyčerpávající výčet možných dopadů. Některé hnací síly se za určitých podmínek doplňují (vytvářejí synergický efekt) za jiných podmínek naopak mohou působit protichůdně a jejich efekty se „vyruší“. 1. Klimatické podmínky - dostupnost vody v ČR je závislá na srážkách; požadavky na množství odebírané vody pro některé sektory (zemědělství, energetika) je přímo závislé na průběhu teplot a srážek během roku 2. Ekologizace smýšlení společnosti včetně úpravy příslušné legislativy – nové požadavky na jakost vod, snížení znečištění vod a zlepšování stavu vodních a příbřežních ekosystémů; projevuje se snaha provázat různé sektorové politiky 3. Demografický vývoj – „vylidňování“ venkova vede ke snížení zatížení vod z „rozptýlené zástavby“ - může docházet k vyčerpání kapacity stávajících kanalizačních a čistírenských zařízení v aglomeracích. Stoupá množství vypouštění odpadních vod z centralizovaných systémů, které však mohou být lépe čištěny včetně odstraňování živin (III stupeň čištění, který na menších systémech ČOV většinou chybí). 4. Ekonomický vývoj – v době ekonomické krize je zvýšená tendence řešit problémy jednorázovými „levnými“ a nekoncepčními opatřeními a dlouhodobé koncepční přístupy odsouvat stranou 5. Politické preference – sektor tzv. „velké vody“ (voda v krajině, správa vodních toků, ochrana před povodněmi) spadá plně pod veřejnou správu, je proto velmi citlivý vůči změnám „požadavků“ vycházejících z politických kruhů. 6. Změny Land-Use – změny využívání krajiny, včetně urbanizovaných ploch mají významný dopad na změny odtokových charakteristik území (množství odtékající vody, dobu odtoku, maximální průtok při povodní, apod.) 7. Technologický vývoj v oblasti čistírenství – zvyšuje se účinnost čištění. 8. Vnější stimuly ze zahraničí (EU, sousední státy) Česká republika jako člen Evropské unie, je vázána evropskou legislativou a mezinárodními úmluvami – nároky na prevenci rostou.
Doporučení opatření z nového EAFRD
4.8
Poradenské, řídící a pomocné služby pro zemědělství (čl. 16, odst. 1. písm. a) a b)) Investice do hmotného majetku (čl. 18 odst. 1 písm. d)) Obnovení potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření (čl. 19 odst. 1., písm. a)) Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech (čl. 21, odst. 1 písm. a) - d)) Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě (čl. 31) Agroenvironmentální-klimatické operace (čl. 29)
41
4.9
Shrnutí
Faktor Plošné znečištění Jakost vod: povrchové vody Podzemní vody Oblasti zranitelné na dusík Sedimenty Napřímení toků Zrychlený (urychlený) odtok vody z krajiny Hospodaření v pásmech ochrany vodních zdrojů
Rozsah Roste relativní význam 82 % nedosahuje dobrého ekologického stavu, dobrého chemického stavu 29 % Nejčastěji organické látky, prostředky na ochranu rostlin 1,84 mil. ha (nárůst při poslední revizi 1,3 %), Do toků vstupuje ornice 3 589 500 tun/rok. V malých vodních nádržích se usadí 359 000 m3/rok. Náklad na jednorázové vytěžení 30 mld. Kč 26,2 % (zrychlený odtok, redukované ekologické funkce) 30-70 % povolených odběrů nebude naplněno v 2030-40 (dle regionu) 25 % zemědělské půdy je odvodněno Navýšení nákladů na úpravu vody až o 10 Kč/m3
4.10 SWOT Voda S Dlouhá historie a tradice vodního hospodářství s vysokou úrovní = je na co navazovat Hustá a rovnoměrná síť monitorovacích a měrných profilů Zajištění zásobování obyvatel velkých sídel kvalitní pitnou vodou (92,8%) Zajištěné čištění odpadních vod z velkých sídel (95,2%) Plány povodí zpracované nad rámec WFD Existence Nitrátové směrnice (91/676/EHS) a z ní vycházejícího nařízení vlády 103/2003 Sb. Detailní identifikace povodí s vysokou mírou znečištění ze zemědělství na základě monitoringu vod. Dobré zázemí výzkumných aktivit pro hodnocení vlivu zemědělství na úniky dusíku do vod (VÚRV, VÚMOP, VÚV TGM) Funkční systémy evidence půdních bloků (LPIS) a bonitace půdy (BPEJ). Podrobná evidence používání prostředků na ochranu rostlin (SRS) Platnost Rámcové směrnice pro udržitelné užívání pesticidů (2009/128/ES), povinná implementace. Nízká úroveň hnojení fosforem v současné době. Nízké odtoky fosforu ze zemědělských půd za běžných srážko-odtokových situací. Rozsáhlý monitoring povrchových vod s důrazem na zemědělské oblasti. Podrobné mapy potenciální eroze (SOWACGIS, mapy ČVUT). Dobrá znalost a zkušenosti s aplikací protierozních opatření.
W Nízká retence vody v krajině, chybějící retardační prvky, 26,2 % toků je napřímeno Vysoká eroze půdy a zanášení vodních toků a nádrží sedimenty Nedostatečná infrastruktura malých obcí (vodovody, kanalizace, ČOV) Nedostatečná provázanost plánů povodí a programů opatření se zemědělstvím (dotační politikou) Úniky živin ze zemědělsky využívaných ploch nedostatečné zaměření KPÚ na řešení problémů vodního hospodářství Vysoký podíl odvodnění zemědělských pozemků a . nefunkční zastaralé meliorace Nedostatečně dokumentovaná efektivita jednotlivých opatření Vysoký podíl zornění zemědělských půd i ve středních nadmořských výškách, využívání i nevhodných a z pohledu vyplavování dusíku zranitelných pozemků. Vysoké bilanční přebytky fosforu při hospodaření v intenzivních rybnících. Riziko úniku fosforu z farem. Nedostatečná znalost chování některých pesticidů v systému půda – voda. Kontaminace zemědělských produktů pesticidy. Rizika ohrožení zdrojů pitných vod (podzemní i povrchové vody)
42
O Tlak EU na provázání WFD a CAP Schopnost regenerace přírody, renaturace, samočisticí schopnost Tlak vodárenských společností na snižování eutrofizace vodárenských nádrží.
T Dopad klimatické změny (povodně/sucho), některé oblasti s výraznějším nedostatkem vody, který povede ke zvyšování koncentrací dusičnanů ve vodách. Nárůst počtu obyvatel, kteří nemají zajištěn zdroj kvalitní pitné vody (zejména ve venkovských oblastech) Tlak na vysokou produkci v zemědělství povede k vyššímu užívání pesticidů. Politické tlaky na podporu podnikání (např. změkčení emisních limitů) budou upřednostněny na úkor snižování zátěže vodního prostředí. Snižování finančních prostředků povede k omezení monitoringu pesticidů a nemožnosti zmapovat rizikové oblasti. Reziduální koncentrace nebezpečných pesticidů v půdě a vodě jako zátěž z minulých období.
43
5
Ovzduší a změna klimatu
5.1
Specifikace problému
Hlavním zdrojem znečištění ovzduší ze zemědělství je živočišná výroba, ze které uniká zejména amoniak. Rostoucích koncentrace skleníkových plynů z antropogenních zdrojů vedou k oteplování klimatického systému. Zvýšení teploty o více než 1,5 – 2°C nad průměrně hodnoty v období před průmyslovou revoluci (před rokem 1750) by s velkou pravděpodobností vedlo k významným negativním společenským a environmentálním změnám. Podle Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), je nárůst průměrných teplot způsoben nárůstem koncentrací skleníkových plynů, pocházejících z antropogenních zdrojů. Změna klimatu je provázena celou řadou dalších jevů, které se mohou na regionální úrovni lišit. Přináší sebou četnější výskyt extrémních povětrnostních jevů, jako jsou přívalové deště (následované často povodněmi) nebo naopak dlouhá období sucha, rozšíření výskytu nových škůdců, změny v podmínkách pro pěstování plodin atd.
Popis problému: měřitelné ukazatele velikosti problému
5.2
Skleníkový efekt12 Nejdůležitějším skleníkovým plynem v atmosféře je vodní pára, která má na přirozeném skleníkovém efektu podíl 36–70 %. Následuje oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), ozon (O3) a oxid dusný (N2O). Zdroje antropogenních emisí a zemědělské zdroje emisí Největším antropogenním zdrojem je spalování fosilních paliv. Vydatným zdrojem oxidu uhličitého je i výroba cementu a odlesňování (snižuje se množství uhlíku zachyceného vegetací) (Metelka a Tolasz, 20091). Zemědělství je významným zdrojem emisí CO2, CH4, a N2O. Hlavními zdroji je proces trávení u přežvýkavců, rozklad půdní organické hmoty, skladování a aplikace statkových hnojiv. N2O se uvolňuje při mikrobiální transformaci dusíku v půdách a jeho emise se často zvyšují, jestliže koncentrace dusíku v půdách přesahují potřeby rostlin (Smith a kol., 200713). Dále je uvolňován oxid uhličitý z používání fosilních paliv při vytápění budov. K úbytku půdního organického C obvykle dochází při přeměně travních porostů, lesů nebo jiných přírodních ekosystémů na ornou půdu, naopak zatravňování a zalesňování C váže. Antropogenní emise skleníkových plynů v ČR Zemědělství se na emisích podílí 6,2 %. Z Tabulky 5-1 lze vidět, že ČR stále výrazně zaostává za EU v případě emisí na obyvatele či HDP. Z toho plyne, že v ČR stále existují značné rezervy pro další 14 snižování emisí skleníkových plynů. Národní program na zmírňování změn klimatu tedy stanovil ambiciózní cíle, a to:
snížit měrné emise CO2 na obyvatele do roku 2020 o 30 % v porovnání s rokem 2000, snížit do roku 2020 celkové emise CO2 o 25 % v porovnání s rokem 2000.
12
Metelka, L. a Tolasz, R. 2009. Klimatické změny: fakta bez mýtů. Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí. 13 Smith, P. a kol. 2007: Agriculture. In Climate Change 2007: Mitigation. Contribution of Working Group III to the Fourth Assessment Report of the IPCC, Cambridge University Press, Cambridge, United Kingdom and New York, NY, USA. 14 MŽP ČR. 2004. Národní program na zmírňování změn klimatu.
44
Je zřejmé, že splnění těchto redukčních cílů nebude jednoduché. Tabulka 5-1: Porovnání hodnot základních emisních indikátorů v ČR a EU-25 v letech 1995 – 2005 Ukazatel ČR EU-25 1995 2000 2005 1995 2000 t CO2/obyv 12,8 12,6 12,3 9,3 9,1 t CO2 ekv/obyv 15,0 14,5 14,2 11,8 11,3 kg CO2/HDP 1,08 0,96 0,71 0,55 0,46 kg CO2 ekv/HDP 1,27 1,11 0,83 0,69 0,57 15 Zdroj: Eurostat, MŽP, 2008 .
2005 9,2 11,2 0,40 0,48
V roce 2009 připadala na emise ze zemědělských půd hlavní část (61 %) emisí skleníkových plynů ze zemědělství. Přídavky dusíku ve formě umělých a statkových hnojiv, rostlinných zbytků a plodin vázajících N zvyšují emise N2O. Na enterickou fermentaci v roce 2009 připadalo 30% zemědělských emisí skleníkových plynů a na statková hnojiva zhruba 9 % (ČHMÚ, 2011). Tabulka 5-2: Emise ze zemědělství v ČR v období 1990 – 2009 dle hlavních kategorií (Gg CO2 ekv.)
Rok
Celkové emise ze zemědělství 15 937 9 897 8 659 8 066 7 877
1990 1995 2000 2005 2009 Zdroj: ČHMÚ, 2011
Enterická fermentace 4 869 3 032 2 577 2 393 2 356
Nakládání se statkovými hnojivy 1 709 1 154 1 011 855 744
Zemědělské půdy 9 358 5 711 5 071 4 818 4 777
5
Klimatická změna je posuzována dle různých kategorií, z nichž jedna se týká zvláště zemědělství a lesnictví: „využívání území, změny ve využívání území, a lesnictví“. Bilance vypouštění/vázání skleníkových plynů v ČR v souhrnu ukazuje, že je více CO2 ekv vázáno, než uvolňováno (viz Tabulka 5-3 níže). Lesní půda s lesními porosty, v roce 2009 přinesly propady emisí ve výši 6,736 milionů tun CO2 ekv. To představuje více než 5 % emisí skleníkových plynů v ČR (ČHMÚ, 2011). Bilanci emisí v některých dalších kategoriích, jako je „půda přeměněna na lesní půdu“ nebo „půda přeměněná na travní porosty“ pozitivně ovlivňují některá dlouhodobá opatření PRV jako je zatravňování orné půdy nebo zalesňování zemědělské půdy. Tabulka 5-3: Odhady emisí (resp. propadů) skleník. plynů v sektoru LULUCF a jeho kategoriích v r. 1990 a 2009
Sektor/kategorie
Emise v r. 1990 Emise v r. 2009 (Gg CO2 ekv.) (Gg CO2 ekv.) - 3 630 - 6 863 - 4 947 - 6 736 1 337 120 - 128 - 371 59 3 - 187 - 374 23 20 86 103 (0) (0)
5 LULUCF celkem 5A Lesní půda 5 B Orná půda 5 C Travní porosty 5 C1 Travní porosty zůstávající travními porosty 5 C2 Půda přeměněná na travní porosty 5 D Mokřady 5 E Sídla 5 F Jiná půda Zdroj: ČHMÚ, 2011
15
MŽP ČR. 2008. Vyhodnocení Národního programu na zmírňování změn klimatu.
45
5.3
Zhodnocení závažnosti problému
Prognózy IPCC ukazují, že bez omezení emisí skleníkových plynů dojde v tomto století k oteplení atmosféry Země o dalších 1,8 až 4°C, přičemž nejhorší scénáře předvídají oteplení až o 6,4 °C Při zvýšení globální průměrné teploty o méně než 3 °C nad úroveň z let 1980 – 1999 se předpokládá, že některé dopady přinesou v některých oblastech a sektorech přínosy, zatímco v jiných ztráty. Při oteplení o 4 °C mohou globální ztráty činit 1 až 5 % HDP, ale ztráty na regionální úrovni mohou být o hodně vyšší (IPCC, 2007). Dopady změny klimatu na globální zemědělský HDP do roku 2080 se 16 odhadují v rozsahu – 1,5 % až + 2,6 %, se značnými regionálními rozdíly (Easterling a kol., 2007 ). Možné dopady změny klimatu na zemědělství lze konkrétněji dokumentovat na příkladu. V roce 2003 postihla především západní Evropu vlna veder, s teplotami až 6 °C nad dlouhodobým normálem a srážkovým deficitem až 300 mm. V důsledku toho byly výnosy kukuřice v údolí Pádu o 36% nižší. Ve Francii byla produkce kukuřice a pícnin o 30 % nižší než v předchozím roce a produkce ovoce o 25 % nižší. Nepojištěné ekonomické ztráty v zemědělství v EU byly odhadovány na 13 miliard eur, z toho 4 miliardy ve Francii (Easterling a kol., 200712). Dopady změny klimatu na zemědělství v ČR (Pretel a kol., 201117) Zatímco průměrná roční teplota v ČR během referenčního období 1961-1990 činila 7,3 °C, průměrná roční teplota predikovaná pro období 2010-2039 činí 8,5 °C (o 1,2 °C více) a průměrná roční teplota predikovaná pro období 2070-2099 dosahuje 10,6 °C (o 3,3 °C). Zvyšování teploty vzduchu způsobí prodloužení vegetačního období. Předpokládá se, že se délka velkého vegetačního období v celé České republice prodlouží ze 215 dnů v období 1961-1990 na 229 dnů v období 2010-2039 (prodloužení o 14 dnů) a na 256 dnů v období 2070-2099. Pokud jde o srážky, jsou roční srážkové úhrny predikované pro ČR pro nadcházejících 30 let (683,3 mm ročně) mírně vyšší než v referenčním období (661,5 mm ročně), zatímco koncem 21. století by měly být roční srážkové úhrny podobné situaci v referenčním období. Předpokládá se však větší variabilita srážkových úhrnů, s vyššími počty dnů bezesrážkového období především v červenci, srpnu a září. Nárůst teploty bude přinášet jak možnosti, tak rizika. Vyšší teploty vyvolávají rychlejší vývoj plodin, nesou sebou rizika jako je kratší doba růstu, předčasný vývoj ozimů na podzim, nedostatečné otužení ozimů a poškození epizodami vpádu studeného vzduchu. Vyšší teploty přinášejí také odlišnou dynamiku vývoje chorob, škůdců a plevelů. Naopak předností vyšších teplot bude rozšíření nových druhů teplomilných plodin, zelenin a ovocných dřevin a také prodloužení pastevního období. Predikované vyšší srážky na jaře a na počátku léta budou výhodné pro ozimy a časně seté jařiny. Naopak očekávané nízké srážky v létě budou vytvářet méně příznivé podmínky pro pozdě seté druhy a plodiny s vysokou celkovou spotřebou vody. Předpokládá se, že v nižších nadmořských výškách se podmínky pro zemědělskou produkci v důsledku sucha obecně zhorší, zatímco ve vyšších nadmořských výškách se mohou podmínky pro zemědělskou produkci zlepšit (zlepšení bude omezeno typem půd v těchto regionech). 16
Easterling, W.E., Aggarwal, P.K., Batima, P., Brander, K.M., Erda, L., Howden, S.M., Kirilenko, A., Morton, J., Soussana, J.F., Schmidhuber, J., Tubiello, F.N. 2007. Food, fibre and forest products. In: Parry, M.L., Canziani, O.F., Palutikof, J.P., van der Linden, P.J. and Hanson, C.E. (eds.), Climate Change 2007: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Contribution of Working Group II to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change, pp.273-313. Cambridge University Press, Cambridge, UK. 17 Pretel, J., Metelka, L., Novický, O., Daňhelka, J., Rožnovský, J., Janouš, D. a kol. 2011. Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření. Technické shrnutí výsledků projektu v letech 2007–2011. Projekt VaV – SP/1a6/108/07
46
Lze očekávat větší riziko: větrné a vodní eroze a obecně prohloubení problémů souvisejících s degradace půd, četnější výskyt extrémních povětrnostních jevů: záplavových dešťů a období sucha, vliv nižší dostupnosti vody, dopady na lidské zdraví (změny v rozšíření zoonóz, (např. klíšťová encefalitida nebo Lymeská borelióza), změny v trvání pylové sezóny, tepelný stres (Zdroj: IPCC, 2007; MŽP, 2004; Metelka a Tolasz, 2009; Pretel a kol., 2011).
Některé druhy rostlin mohou být nahrazovány jinými druhy, lépe přizpůsobenými vyšším teplotám a suchu
5.4
Použitelnost PRV pro řešení problému
Opatření, lze rozdělit na opatření mitigační a adaptační.
Mitigační (zmírňovací) opatření, jsou ta, která vedou ke snížení emisí skleníkových plynů a k posílení vázání skleníkových plynů (např. v půdě nebo vegetaci).
Adaptační opatření jsou iniciativy vedoucí ke snížení zranitelnosti přírodních a lidských systémů vůči skutečným nebo očekávaným účinkům změny klimatu.
Mnohá opatření obsahují prvky mitigační i adaptační. Například zatravnění erozně ohrožených půd snižuje riziko eroze (očekává se zhoršení) a je tedy žádoucí adaptací a současně převedením orné půdy na travní porost dochází k většímu vázání uhlíku v půdě a tedy ke snížení emisí skleníkových plynů a zmírnění (mitigaci) příčin změny klimatu. Některé změny ve způsobu hospodaření a používaných technikách v zemědělství nabízejí významný potenciál pro zmírňování změn klimatu a je žádoucí (bez ohledu na stupeň nejistoty rychlosti změn klimatu) zavádět např. opatření, která jsou současně adaptačními a mitigačními (např. prakticky všechna opatření na prevenci degradace půd). PRV má v tomto ohledu značný potenciál a v rámci zemědělské politiky je hlavním nástrojem v této oblasti.
Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV
5.5
Stávající PRV ČR pro období 2007 – 2013 původně neměl změnu klimatu stanovenou jako významnou prioritu. Přesto řada opatření stávajícího PRV změnu klimatu řeší.
I.1.1 Modernizace zemědělských podniků - Investice do výstavby nebo rekonstrukce: skladování statkových hnojiv – snížení emisí metanu a čpavku (a tedy i N2O); zvyšují energetickou účinnost např. použitím materiálů snižujících tepelné ztráty (např. zateplení stájí či skladů). I.1.4 Pozemkové úpravy II.1.3 Agroenvironmentální opatření - Opatření související s hospodařením s přírodními zdroji II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy III.1.2 Podpora zakládání podniků jejich rozvoje - Stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické účely – využívání obnovitelných zdrojů energie.
Řešení problému jinými politikami ČR
5.6
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (ČR jej ratifikovala v roce 2001) Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie
47
Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Zákon č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Státní politika životního prostředí ČR pro roky 2004 – 2010 (MŽP v současnosti připravuje návrh SPŽP pro období 2012 – 2020) Operační program životní prostředí – MŽP ČR – relevantních je několik prioritních os. Operační program Doprava – MD ČR – některá z podporovaných opatření mohou přispívat o omezování emisí z dopravy Akční plán pro biomasu (připravuje MZe) Strategie přizpůsobení klimatu v podmínkách ČR (MŽP)
Hnací síly
5.7
Pro řešení otázek spojených s klimatickou změnou jsou klíčové zejména: Potřeba ekonomického růstu a růstu bohatství, a tomu odpovídající rostoucí potřeba přírodních zdrojů (energie, půdy atd.). Postupující poznání zákonitostí změny klimatu a vztahu zemědělství a tohoto procesu Technologický pokrok (potenciál pro nové zdroje energie atd.) Ekonomická situace na světové, i národní úrovni (zejména kapacita pro přípravu na adaptaci).
Doporučená opatření
5.8
5.9
Předávání znalostí a informační akce (čl. 15) Poradenské, řídící a pomocné služby pro zemědělství (čl. 16 odst. 1 písm. a)) Investice do hmotného majetku (čl. 18, odst. 1 písm. b), c) a d)) Obnovení potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření (čl. 19 odst. 1 písm. a)) Zalesňování a zakládání lesů (čl. 23) Agroenvironmentální-klimatické operace (čl. 29) Ekologické zemědělství (čl. 30) Řízení rizik (čl. 37)
Shrnutí
Faktor Emise na HDP/občana Zemědělství a lesnictví Rostoucí riziko dopadů klimatické změny Závazky v používání OZE
Rozsah Výrazně vyšší než průměr EU Výrazná fixace CO2, ale potenciál ještě značný Stávající návrhy na protierozní opaření nebudou v budoucnu dostačovat (eroze a další negativní jevy se budou prohlubovat) ČR zatím zaostává v plnění cílů
5.10
48
5.11 SWOT analýza Změna klimatu S
W
Zemědělství a lesnictví jako hlavní typy využívání půdy pohlcují významné objemy skleníkových plynů. Dlouhodobá zkušenost a kladné přijímání opatření, která posilují pohlcování skleníkových plynů (např. zatravňování, zalesňování). Pro mitigaci změny klimatu i adaptaci na ni lze využít opatření rozvoje venkova se širokým spektrem příznivých účinků, tzn. opatření, které řeší nejen problematiku dopadů změny klimatu, ale i jiné problémy (eroze půdy, úspora energie a vody atd.)
O
T
Politika EU pro rozvoj venkova po roce 2014 přikládá velký význam zmírňování klimatických změn a adaptaci na ně. Rostoucí ceny fosilních paliv, především ropy a plynu, mohou zvýšit zájem o obnovitelné zdroje energie, včetně biomasy a bioplynu Řada mitigační opatření spojená s úsporami a obnovitelnými zdroji energie v podnicích přímo zlepšuje ekonomiku zemědělských podniků a přispívá k diverzifikaci jejich příjmů.
49
Na jednotku na HDP/obyvatele ČR emituje více skleníkových plynů než průměr EU. Stávající opatření jsou dlouhodobě nedostatečná z hlediska mitigace (hospodaření s energiemi, sekvestrace C), i z hlediska adaptace (prevence očekávané eroze). Nízké povědomí o dopadech změny klimatu a možnostech jak se jim přizpůsobit Nedostatečně integrované řešení různých problémů (např. současné řešení eroze, vláhových poměrů a důsledků změn klimatu). Dlouhodobý úbytek půdní organické hmoty. Nedostatečné znalosti o možných antagonismech mezi různými opatřeními. Například velký důraz na energetické využívání organické hmoty může snížit její dostupnost pro udržování úrodnosti půdy. Nízká pozornost věnovaná vládní politikou změně klimatu a jejím dopadům, včetně zlehčování této problematiky. Podceňování celospolečenských nákladů souvisejících s degradací půdy Extrémně negativní scénář klimatické změny
Část II: Systémy hospodaření a specifická opatření pro více složek ŽP V této části jsou prezentovány systémy hospodaření (ekologické a integrované zemědělství), jejichž podpora současně představuje podporu řešení mnoha výše analyzovaných témat. Dále je zde krátce prezentována možnost podpory Komplexních pozemkových úprav (KPÚ) a podpora využívání obnovitelných zdrojů energie, které také současně odpovídají na řadu výzev. KPÚ svými společnými zařízeními řeší erozi půdy, množství a jakost vod a v neposlední řadě také biodiversitu. Podpora obnovitelných zdrojů energie přispívá mimo cíle v ekonomice venkova také k prevenci klimatických změn. Krátce jsou představena některá klíčová témata, spojená s využitím těchto možností podpory.
6
Ekologické zemědělství
Ekologické zemědělství (dále též EZ) není zcela ve smyslu tohoto dokumentu problémovým tématem. Je spíše jedním z možných nástrojů pro řešení jednotlivých problémových témat v českém zemědělství. Proto se tato stručná kapitola soustředí na stručnou analýzu přínosů EZ v podobě veřejných statků. Jedná se zejména o veřejné statky v oblasti životního prostředí, v oblasti welfare zvířat a v oblasti kvality života na venkově. V neposlední řadě má EZ význam ve zvyšování kvality a bezpečnosti potravin. U ekologického zemědělství tedy neleží otázka, zda jej řešit/podporovat (jako u ostatních témat), ale spíše jak tento systém podpořit, aby poskytoval více a efektivněji veřejné statky. Ekologické zemědělství má svůj propracovaný certifikační a kontrolní systém, uznávaný po celém světě (rámec IFOAM18), podložený národní i nadnárodní legislativou, z kterého vychází jednotná pravidla, certifikace a kontrola. V těchto pravidlech je poskytování veřejných statků pevně zakotveno.
6.1 Přínosy ekologického zemědělství19 Oblast životního prostředí EZ je ve světě obecně uznáváno jako zemědělský systém, který minimalizuje negativní dopady zemědělské činnosti na životní prostředí mimo jiné tím, že nepoužívá agrochemikálie, průmyslová hnojiva a další vstupy.20 Na ekologicky obhospodařovaných plochách je prokazatelně vyšší druhová biodiverzita, výrazně pestřejší zastoupení rostlinných a živočišných druhů. Ekofarmáři častěji pěstují tradiční, méně intenzivní a nízkovstupové plodiny (špalda, pohanka, tritikale apod.) a upřednostňují tradiční, extenzivní plemena hospodářských zvířat. Ekologický způsob obhospodařování zejména na orné půdě a v trvalých kulturách je dlouhodobě produkceschopný a udržitelný s minimem vnějších vstupů, čímž jednak nepůsobí druhotně negativními vlivy a jednak je schopen trvalé existence i za výrazně změněných hospodářských 18
IFOAM – International Federation of Organic Agriculture Movement MZe (2012): Návrh tezí pro obhajobu ekologického zemědělství 20 ”Evropský účetní dvůr v rámci hodnocení účinnosti AEO potvrdil, že EZ dosáhlo pozitivních efektů jak u biodiverzity (zvýšení rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů i stanovišť), tak u znečištění vod a vzduchu díky snížení použitých vstupů. EZ bylo identifikováno jako celostní přístup k udržitelnému hospodaření, které zlepšuje životní prostředí a krajinu…“. European Court of Auditors (2011): Is agri-environment support well designed and managed? Special Report No 7/2011, Luxembourg: Publications Office of the European Union, ISBN 978-92-9237-201-9. 19
50
podmínek. Správná praxe ekologického zemědělství zejména na orné půdě snižuje typické rizikové faktory eroze (víceleté osevní postupy, zelené hnojení, agrotechnika, rozvoj přirozeného půdního edafonu) a díky oživení půdy snižuje potřebu dodávek dusíku do půdy. V ekologickém zemědělství se podniky se smíšenou produkcí RV a ŽV především zaměřují na systém samozásobení krmivy a stelivy, čímž odpadají náklady a znečištění prostředí způsobené dovozem těchto vstupů a snižují se variabilní provozní a výrobní náklady farmy. Zákaz používání syntetických hnojiv a pesticidů přispívají významnou měrou k nižším únikům znečišťujících látek ze zemědělství do podzemních i povrchových vod. EZ, pokud je plošně zastoupeno na území vodních zdrojů, významně zlepšuje kvalitu pitné vody pro navazující aglomerace21. Hospodaření dle zásad EZ zvyšuje retenční schopnost krajiny, což je jeden z významných prvků prevence a ochrany proti povodním a následným škodám na veřejném a obecním majetku. Ekologické zemědělství je méně energeticky náročné a není závislé na vnějších zdrojích živin, které budou v dohledné době limitem pro vysoké výnosy v konvenčním zemědělství (výroba pesticidů a dusíkatých hnojiv je energeticky velmi náročná, zdroje fosforu pro výrobu průmyslových hnojiv jsou limitovány a nákup hnojiv je drahý).
Oblast pohody hospodářských zvířat V podmínkách ekologického zemědělství je praktikován vyšší standard pro chov, krmení a pohodu hospodářských zvířat. Zvířata musí mít možnost naplňovat své přirozené projevy, mít vždy přístup do výběhu nebo na pastvu, mít stálý přístup k pitné vodě a suchému, čistému loži. Trvalé vazné ustájení skotu je zakázáno, kromě zcela výjimečných případů povolených do konce roku 2013, ošetřování, a kromě malých zemědělských podniků (do 20 kusů dospělého skotu nebo 50 kusů skotu celkem). V ekologickém zemědělství jsou kontrolovány a omezovány zásahy na zvířatech, jako je např. odrohování nebo kupírování ocásků. V EZ je výrazně přísněji nahlíženo k případům špatné péče o zvířata nebo k projevům utrpení zvířat. V ekologickém zemědělství se preferují přirozené metody plemenitby. Celkovými podmínkami chovu je přirozeným způsobem zvyšována imunita a odolnost zvířat. Všechny tyto podmínky činí EZ vhodným zejména k udržení genetických potenciálů chovaných zvířat a jejich zlepšování. EZ je průkopníkem v šetrném zacházení se zvířaty při porážkách.
Oblast rozvoje venkova, diversifikace nabídky potravin Dlouhodobá poptávka po bioproduktech a biopotravinách prokazatelně roste, a to v zahraničí i v ČR Podnikání v oblasti produkce, zpracování a prodeje biopotravin přináší nové podnikatelské možnosti a nové pracovní příležitosti. Bioprodukty mají vysoký potenciál rozvoje faremního prodeje a dalších forem přímé realizace, což podporuje ekonomiku farem, i vazbu zákazník-producent a přispívá k lokalizaci zemědělských trhů (zkrácení dodavatelských řetězců). Dlouhodobá poptávka po bioproduktech a biopotravinách prokazatelně roste, a to v zahraničí i v ČR. Produkty EZ rozšiřují nabídku potravin pro spotřebitele a dávají spotřebiteli alternativu stravy. Biopotraviny jsou možností také pro lidi se speciálními dietami nebo požadavky na výživu. Bioprodukty podléhají přísné pravidelné křížové kontrole a certifikaci, díky které je možné kdykoliv ověřit jejich původ. Jedná se o nejvíce kontrolovaný systém produkce potravin. 21
To dokazují např. výsledky na území vodních zdrojů pro Mnichov (německá strana Šumavy).
51
Potenciál ekologického zemědělství poskytovat veřejné statky Pozitivní přínosy EZ jsou do značné míry dány jeho rozměrem. Nezanedbatelná je také efektivita poskytování veřejných statků právě prostřednictvím EZ. V České republice bylo k 31.12.2011 registrováno celkem 4 357 ekologických podnikatelů22, z toho je 3 904 ekozemědělců, 422 výrobců, 201 distributorů, 52 dodavatelů vstupů (krmiv, osiv) a 14 včelařů. Od roku 2004 dochází k neustálému nárůstu ploch v režimu EZ až k současnému stavu, kdy je takto obhospodařováno přes 480 tisíc hektarů zemědělské půdy, což představuje cca 12 % zemědělského půdního fondu ČR. Pro EZ v ČR je typické dominantní zastoupení trvalých travních porostů s podílem 82 %. S cílem poskytovat odpovídající veřejné statky co nejefektivněji stojí EZ před následujícími výzvami (které se promítnou do návrhu PRV): a) EZ ještě plně nedosáhl svého značného potenciálu v poskytování veřejných statků. Samotné dodržování zákonných požadavků EZ tento potenciál nenaplňuje. V rámci PRV je možné zavést vyšší požadavky na: zvyšování základních standardů a lepší zacílení opatření, zlepšení přenosu vědomostí do praxe (zefektivnění výzkumu a poradenství) podpory investic, inovací a nových technologií. b) Nedostatečné využití potenciálu EZ produkovat biopotraviny a to co nejfektivnějším způsobem. PRV může na tuto výzvu reagovat tím, že se zaměří na podporu konkurenceschopnosti pomocí: inovací, investic – zejména nových a specifických technologií, přenos vědomostí do praxe a v neposlední řadě vyvážená podpora na plochu, která nebude zvyšovat závislost EZ na podporách. Podpora má být směřována tak, aby byly produkce z hlediska ceny a kvality lépe uplatnitelné na trhu. c) Nedostatečně rozvinutý trh s bioprodukty a biopotravinami (výzva úzce související s předchozí výzvou). Přes významný nárůst trhu s biopotravinami (více než 3,5krát od roku 2005), zůstává celková i průměrná spotřeba na osobu daleko za průměrem západní Evropy. Překážkou jsou (mimo jiné): nedostatečně vyzrálý trh s biopotravinami, nedostatečně rozvinutý zpracovatelský sektor (zejména u některých komodit), zatím nedostatečně rozvinuté zpracování na farmě a prodej ze dvora, vysoká realizační cena. Možností je i uplatnění biopotravin ve veřejném stravování. Další překážkou je i nedostatečná informovanost spotřebitele o biopotravinách. Výše jmenované výzvy v bodě 2 jsou východiskem pro definice směrů podpory EZ v příštím PRV.
6.2
SWOT analýza EZ
S – silné stránky EZ poskytuje již veřejné statky (biodversita, voda, půda, klima, úspora energie, pohoda zvířat) Významná plocha z.p. je v EZ Poradenství v EZ existuje 22
Typ ekologického podnikatele – počty aktivních registrací dle jednotlivých typů registrace (jeden subjekt může mít více typů registrace)
52
Institucionální rámec (Certifikační systém) Menší závislost na přírodních zdrojích, využívání lokálních vstupů EZ snižuje zornění v ČR Přispívá k zachování života na venkově (neopouští se méně produktivní půda, méně produktivní oblasti) Potenciál bioproduktů ke zvyšování konkurenceschopnosti Pravidelná kontrola a certifikace- nejkontrolovanější segment, kontrola není placená z veřejných zdrojů EZ má potenciál ke zvyšování sociálního kapitálu venkova EZ má potenciál zvyšování kvality potravin W – slabé stránky Nenaplňuje svůj potenciál v sociální oblasti (zaměstnanost,….) Nedostatečně rozvinutý trh / organizace trhu (část produkce není realizována jako bio) Nedostatečně konkurenceschopné a ekonomicky životaschopné Rezerva v kvalitě produkce Nedostatečné využití produkčního potenciálu Vyšší náklady x nižší výnosy Závislost na podporách Nedostatečný přenos vědomostí do praxe (výzkum, poradenství, modelové farmy) Chybí dlouhodobá a systematická propagace Nedostatečně rozvinuté faremní zpracování a přímý prodej Nedokonalost dotačních pravidel, podpory nejsou racionální, bodové ohodnocení není racionální O – příležitosti Rámec IFOAM Dlouhodobě roste poptávka po produktech EZ Blížící se nedostatek přírodních zdrojů (P…) Trendy v životním stylu Příklady ze zahraničí T – hrozby Omezení veřejných financí Ekonomická krize a pokles poptávky po EZ Nízká poptávka v porovnání se západními zeměmi Téměř nulové zastoupení biopotravin ve veřejném stravování Vysoká cena na pultu, vysoká marže obchodníků, řetězců
6.3
Integrované zemědělství
Integrované zemědělství (dále IZ) není podobně jako EZ problémovým tématem, ale spíše jedním z možných nástrojů. IZ představuje menší rizika v oblasti životního prostředí, čímž také poskytuje veřejné statky nad rámec konvenčního zemědělství. Proto se tato analýza zabývá stručně otázkou jak IZ podporovat, aby bylo poskytování veřejných statků účinnější a většího rozsahu.
53
6.4
Přínosy integrovaného zemědělství
IZ omezuje negativní dopady zemědělské činnosti na životní prostředí do značné míry tím, že používá jen vybrané agrochemikálie a to velmi cíleným způsobem, stejně tak průmyslová hnojiva a další vstupy. IZ představuje v ČR především trvalé kultury (vinice a sady) a pěstování zeleniny. Na trvalých 23 kulturách byla prokázána vyšší druhová biodiverzita , výrazně pestřejší zastoupení rostlinných a živočišných druhů. IZ při dodržování pravidel snižuje rizika kontaminace vod a půdy (omezené vstupy živin a prostředků na ochranu rostlin, používání alternativních prostředků) a do jisté míry i eroze.
6.5
Potenciál integrovaného zemědělství poskytovat veřejné statky
Také u IZ je ukazatelem poskytování veřejných statků jeho rozloha. V roce 2010 bylo v IZ podáno 87 žádostí o podporu na ploše 5,4 tis. ha zeleniny, 316 žádostí o podporu 11371 ha sadů a 173 členů svazu požádalo o podporu 6407 vinic. Hlavní výzvou pro poskytování většího rozsahu veřejných statků v IZ je především rozšiřování jeho rozlohy, což je podmíněno šířením vědomostí, inovacemi v technologiích atd. PRV je vhodným programe pro podporu tohoto systému hospodaření, zejména podporami na plochu. Částečnou nevýhodou je skutečnost, že IP nemá právní základnu (jako EZ) ani na ČR nebo EU úrovni. S tím i částečně souvisí dosud ne plně vyjasněná otázka vazby podpory IZ a Směrnice o pesticidech, kde je zmíněna integrovaná ochrana rostlin jako správná praxe.
7
Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ)
7.1
Stručný přehled situace
Tato analýza se zabývá především budování společných zařízení, která jsou často jediným dlouhodobým řešením pro řadu témat v rámci životního prostředí na zemědělské půdě. Uspořádání vlastnických vztahů bude řešeno v rámci části zabývající se výrobními faktory v zemědělství (priorita 2: Konkurenceschopnost). KPÚ reagují na nové potřeby v hospodaření a na dopady minulých rozhodnutí v krajině. V souvislosti se vznikem rozsáhlých půdních bloků docházelo v polovině minulého století ke změnám cestní sítě často bez ohledu na vlastnické pozemky a k rušení dříve přirozených krajinných prvků. V průběhu času byla také zanedbána péče o krajinné a estetické prvky v zemědělské krajině (soliterní stromy, drobné sakrální stavby). V minulém období byla opomíjena ochrana půdy jako neobnovitelného přírodního zdroje. Současné obdělávání dlouhých půdních bloků přispívá rozvoji větrné eroze. Na svažitých lokalitách jsou navíc pozemky ohroženy erozí vodní, která v mnoha případech v kombinaci s vydatnou přívalovou srážkou vyúsťuje až v povodňové stavy v obcích ležících pod takovými svahy. V rámci pozemkových úprav jsou projektována a realizována opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků vlastníků a dále opatření sloužící k ochraně půdy, vody a ostatních složek životního
23
Monitoring, zajišťovaný MZe ČR.
54
prostředí. Navrhovaná opatření také zvyšují ekologickou stabilitu a estetiku zemědělské krajiny. Přes nesporný přínos pozemkových úprav probíhá tento proces s nedostatečnou intenzitou. Závažným problémem v procesu návrhu a realizace společných zařízení je nedostatek státní půdy, která má být pro tato opatření přednostně využívána. Společná zařízení přecházejí většinou do vlastnictví obcí. Nedostatečnou péčí opatření chátrají a může dojít i ke zmaření dříve vynaložených finančních prostředků na jejich vybudování. Intenzita procesu pozemkových úprav v jednotlivých letech kolísá v závislosti na rozpočtových možnostech pozemkových úřadů. Do konce roku 2010 byly na území České republiky dokončeny a schváleny komplexní pozemkové úpravy celkem v 1144 katastrálních územích na rozloze 507 007 ha. Tato výměra činí pouze necelých 12 % celkové výměry zemědělské půdy v ČR. V dalších 796 katastrálních územích na rozloze 404 494 ha jsou tyto úpravy rozpracovány. Současně byly dokončeny a do katastru nemovitostí zapsány jednoduché pozemkové úpravy v celkovém počtu 2294 na celkové výměře 196 480 ha a dalších 179 na celkové výměře 46 876 ha je rozpracováno (což představuje celkem necelých 6% zemědělské půdy). Tento stav je vnímán jako neuspokojivý a je kladen požadavek na akceleraci procesu pozemkových úprav. Tabulka č. 7-1: Objem vybudovaných společných zařízení od roku 2007 Protierozní Vodohospodářská Cesty opatření opatření Ekologická opatření M ha ha ha 913 150 247,00 328,00 897,00 1 318 558 271,80 353,40 949,90 1 668 367 447,00 304,72 1 050,00 1 683 079 569,39 312,33 1 390,27 1 888 457 607,99 328,09 1 223,65 7 471 610 2 143 1 627 5 511 Zdroj: ÚPÚ (2012)
55
SWOT analýza – komplexní pozemkové úpravy
7.2
S
W
Pevné legislativní zázemí pozemkových úprav Dobře fungující systém pozemkových úřadů Propracovanost metodických materiálů (metodiky, návody, mapy) Koordinovanost s procesem územního plánování Odborné znalosti a dlouhodobé zkušenosti projekčních firem O
Nová SZP dává příležitost navýšit rozpočet PRV a v rámci něj posílit opatření pozemkové úpravy a meliorace Možnost podpory vzdělávání pracovníků pozemkových úřadů a projekčních firem Možnost podpory osvěty zemědělců a zainteresované veřejnosti
Politika podpory pozemkových úprav není plně účinná Časová náročnost procesu pozemkových úprav Navržená společná zařízení se realizují v nedostatečném rozsahu Neprobíhá následná údržba realizovaných zařízení Rozprodej státní půdy
T
Úsporná opatření ve státním rozpočtu nedávají prostor pro podporu pozemkových úprav a meliorací Zastavení zejména realizací pozemkových úprav v případě absence podpory ze zdrojů EU Zhoršení funkčnosti (omezení kapacity) až devastace realizovaných společných zařízení v případě absence podpory jejich následné údržby
56
8
Obnovitelné zdroje energie (OZE)
8.1
Analýza situace – potenciálu OZE v zemědělství a lesnictví
Analýza vychází mj. z analýz připravovaného Akčního plánu pro biomasu (připravuje MZe). ČR se zavázala produkovat 13,5 % celkové hrubé konečné spotřeby energie z OZE a v sektoru dopravy využívat 10,8 % z OZE do roku 2020 (cíl stanoven spíše konzervativně). Stávající (2011/12) naplnění ve výši 8,5 - 9 % elektrické energie (ERÚ, 2011), v dopravě 6 % (významná část biopaliv pochází z dovozu jak z EU tak třetích zemí) stále vytváří významný prostor pro další využití. Podpora využívání OZE může mít horizontální pozitivní dopady, které jdou napříč prioritami PRV (konkurenceschopnost, životní prostředí, rozvoj venkova). Důvodem je, že podpora je zamýšlena do venkova s cílem podpořit chod obcí a rozvoj podnikatelských aktivit na venkově a podpořit nulovou bilanci CO2 v takto decentralizované energetice. Zemědělství a lesnictví stále představují značný potenciál ve využití biomasy, i když možnosti dřevní biomasy jsou již částečně využívány 26,3 – 30,4 PJ24. Nabídka dendromasy činí celkem 46 PJ energie (část již využívaná domácnostmi). Při zachování 100 % potravinové bezpečnosti může být teoreticky využito více než 600 tis. ha orné půdy a více než 400 tis. ha travních porostů pro výrobu energie v rozsahu 133,9 – 186,8 PJ25 (včetně zemědělských odpadů). Nedostatečně je dosud využíván na venkově biologicky rozložitelný odpad. Celková spotřeba energie z těchto zdrojů (zemědělských a lesních) představovala v roce 2011 asi 55 PJ. Celkový rozsah RRD (včetně neevidovaných) představuje asi 2 – 3 tis. ha. Tato oblast OZE je považována za nedostatečně rozvinutou. Celkový instalovaný výkon všech BPS je 224 MW (únor 2012), které se podílí z 0,7 % na celkové hrubé produkci elektřiny ČR. Do sítě bylo přitom dodáno 3,13 PJ. Národní akční plán (NAP) pro biomasu do r. 2011 počítal s podstatným navýšením výroby elektřiny a tepla využitím bioplynu do roku 2020, celkově 10,5 PJ vyrobené elektřiny s instalovaným výkonem 417 MW v 711BPS) a 7 PJ vyrobeného tepla. Nicméně se ukazuje, že pro naplnění 10,5 PJ energie z BPS by odpad z chovů nebyl dostatečný pro zajištění jejich 50% podílu. Ukazuje se, že poptávky po OZE poroste pravděpodobně rychleji, než nabídka. Ovšem návratnost investic do OZE (např. bioplynové stanice) se pohybuje od 15 a více let (bez podpory i se zápornou rentabilitou po dobu životnosti) až po méně než 10 let s podporou a garantovanou cenou vykoupené energie). Většina OZE není tedy bez některé formy veřejné podpory konkurenceschopná vůči konvenčním zdrojům energie za stávajících cenových podmínek; bez některé formy podpory není reálné naplnit stanovený cíl v podílu energie z OZE. Ve spojení s vysokou mírou rizikovosti vložených prostředků je stále investice do produkce suroviny a zpracování na výrobu energie bez nějaké formy podpory nerealizovatelná. Stávající systém podpor OZE vyžaduje revize s cílem zvýšit účinnost této politiky.
SWOT analýza:
8.2 24 25
Silné (S) Dostatečné kapacity pro produkci fytomasy Zdroje odpadní suroviny ze zemědělské výroby Rozvinutý trh s technologiemi ke zpracování biomasy
Kalkulovaný potenciál vychází z návrhu Akčního plánu pro biomasu 15 PJ = 10 J
57
Rozvinutý trh s technologiemi ke spalování (kogeneraci) biomasy a paliv Relativně krátké svozové vzdálenosti pro většinu kapacit (rovnoměrnost rozložení suroviny vůči spotřebitelským kapacitám) Slabé (W) Převažující orientace na jednostranné využívání biomasy Orientace na způsoby využití biomasy s nízkou účinností (kondenzační elektrárny) „Utopené“ náklady na vybudované kapacity a infrastrutkuru pro využití neobnovitelné energie Nízká důvěra spotřebitelů vůči jakémukoli centralizovanému způsobu dodávky tepla
Příležitosti (O) Nové technologie pro využití OZE s vyšší účinností získání energie Navýšení cílů na využívání biomasy v energetickém mixu Rostoucí ceny konvenčních zdrojů energie, rychlý úbytek jejich zdrojů Rozvoj inteligentních sítí pro zapojení většího počtu decentralizovaných výrobců a snížení transakčních nákladů na připojení Ohrožení (T) Růst poptávky po potravinách v Evropě/ČR a tím vysoká konkurence na půdě Nedostatečně budovaná energetická přenosová síť Prosazování (podpory) do infrastruktury preferující neobnovitelné zdroje (např. plynofikace obcí)
58
9
Stručné shrnutí
Výše představované analýzy ukazují vztah zemědělství a životního prostředí a možnosti, které PRV skýtá pro řešení těchto témat. MŽP má gesci za stav životního prostředí. Ukazuje se však, že nakonec každodenní rozhodování tisíců zemědělců určí, zda bude na loukách a polích více nebo méně volně žijících organismů (včetně lovné zvěře), zda bude i v budoucnosti dostatek kvalitní vody, nebo jestli po desítkách let ještě bude možné hospodařit na stávající rozloze půdy a jak bude tato půda úrodná. PRV se jeví za této situace jako hlavní nástroj (v rámci zemědělské politiky) pro podporu zemědělců v úsilí zvrátit nebo alespoň zbrzdit některé negativní trendy ve stavu životního prostředí. Pro tento účel budou více využívána cílená opatření (např. AEO, Natura 2000, Opatření v rámci Vodní rámcové směrnice, opatření v lesích) a současně i investiční opatření v zemědělství a v rozvoji venkova (např. podpora obnovitelných zdrojů energie, KPÚ). Za situace omezených veřejných financí bude posílena cílenost a tam, kde to bude možné i provázanost opatření (např. možnosti neproduktivních investic a AEO).
59
