Souhrn podkladů z literatury a legislativy k výukovému předmětu
BEZPEČNOSTNÍ A PRÁVNÍ PROBLEMATIKA HORNICTVÍ
§ září
2016
Obsah : 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
15. 16. 17. 18. 19.
20.
Veřejnoprávní předpisy, interní předpisy, úřední rozhodnutí, právní síla právních aktů........... 3 Identifikace a dostupnost obecně závazných předpisů ............................................................. 12 Technické předpisy, technické normy...................................................................................... 14 Zákonné a podzákonné předpisy horního práva, BP, dotčené předpisy................................... 17 Právní osobnost těžební organizace ......................................................................................... 22 Průzkumná a těžební práva ...................................................................................................... 27 Zásoby ložiska, podmínky využitelnosti ložiska, odpisy a přehodnocení zásob ..................... 35 Osvědčení, oprávnění a povolení v hornictví ........................................................................... 45 Povolovací činnost SBS, povolování důlních děl a staveb ...................................................... 50 Ochrana životního prostředí při těžbě nerostů (EIA) ............................................................... 60 Podzemní objekty, stará důlní díla, opuštěná důlní díla........................................................... 64 Hygienické požadavky na pracovní prostředí, přehled hygienických rizik (361/07 Sb., 272/11 Sb., 432/03 Sb. příloha č.1), ......................................................................................... 75 Kategorizace prací, náhrady za práci ve ztíženém pracovním prostředí (258/00 Sb. § 3740, 432/03 Sb. § 2-3, 262/06 Sb. §117). .................................................................................. 81 Zařazování důlních pracovišť do kategorií prací (Rozhodnutí KHS Ostrava čj. 18505A/245/05 – hluk, vibrace.; čj. 18505B/245/05– teplo; čj. 10786/245/05/Ur – prašnost) ................................................................................................................................... 87 Znění zákoníku práce upravující BOZP (262/06 Sb., část 5, § 101-106) ................................ 91 Pracovní úrazy, evidence, záznam o úrazu, odškodňování (437/90 Sb., 262/2006 Sb. §105, §365-380, 201/2010 Sb.) ................................................................................................ 99 Úrazovost v hornictví ČR....................................................................................................... 110 Mimořádné události v hornictví, ohlašovací povinnost ......................................................... 115 Státní odborný dozor nad bezpečnosti a hygienou práce, působnost - Státní úřad inspekce práce, Technická inspekce České republiky, Krajské hygienické stanice (258/00 Sb., 251/05 Sb.) ............................................................................................................................. 118 Státní báňská správa, působnost, organizace, úkoly, obvodní báňské úřady (61/88 Sb.) ...... 124
2
1. Veřejnoprávní předpisy, interní předpisy, úřední rozhodnutí, právní síla právních aktů. Normy upravují chování lidí - morální – nelze uplatnit sankci, chování v rámci úsudku, člověk ví, co je správné a co není - právní - jsou závazné; jsou sankcionovány státem - politické - jsou to závazná pravidla pro členy politických stran (pol. strana skupina stejně smýšlejících lidí), také normy náboženské (ideologie se svými pravidly) Právní akty a) individuální (judikatura) b) normativní 1.) obecně závazné - předpisy platící pro každý právní subjekt (občan, právnická osoba, fyzická osoba podnikající, státní orgány ….) Zdroj předpisů : - moc zákonodárná (parlament – hlava II ústavy) - právotvorná pravomoc (státní exekutiva – ministerstva …) Moc zákonodárná (parlament) - předpisy zákonné (též prvotní , primární) – předpisy vyšší právní síly. -
ratifikované mezinárodní právní akty (např. 2/93 Sb.), ústavní zákony, zákony.
Právotvorná pravomoc (předpisy vydávané ministerstvy a ostatními legislativními orgány) – předpisy podzákonné (odvozené, sekundární) – předpisy nižší právní síly; jsou tvořeny na základě zplnomocnění zákonem – výkonná moc. -
nařízení vlády, vyhláška, rozhodnutí, (starší předpisy - výnosy, směrnice; rozkaz (min. vnitra), aj.).
2.) interní směrnice interní legislativa není obecně závazná (vydává organizace pro úpravu vnitřních vztahů a plnění úkolů).
3
1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY Hl. druhá – Moc zákonodárná Čl.15 (1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu. (2) Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Čl.16 (1) Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let. (2) Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Čl.39 (1) Komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů. (2) K přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů, nestanoví-li Ústava jinak. (3) K přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu a k přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i k přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů. (4) K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Čl.41 (2) Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Čl.47 (1) Jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců.
Hlava třetí – moc výkonná Čl.76 (2) K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Čl.78 K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.
4
Právní síla právních předpisů (právních norem) - relevace : Právní sílu předpisu lze definovat ve dvou oblastech : -
obecně závazné přepisy (zákonné a podzákonné předpisy) interní směrnice.
Předpis nižší právní síly musí být v souladu s předpisem vyšší právní síly. Obecně závazné předpisy – veřejnoprávní předpisy : Veřejnoprávní předpisy jsou obecně závaznými předpisy. Jsou přijímané zákonodárným sborem a ústředními správními orgány. Tyto předpisy jsou závazné pro každý právní subjekt právního řádu ČR (občana, státní organizaci, podnikající subjekty …). Subjekt je povinen se řídit obecně závazným předpisem v případech, kdy je nositelem předpisem uložené povinnosti, např. kdy koná činnost obecně závazným předpisem upravenou. Za předpisy nejvyšší právní síly jsou považovány předpisy z oblasti práva vnějšího (mezinárodního) ratifikované parlamentem ČR, např. “Listina základních práv a svobod”. V oblasti práva vnitřního (právního řádu ČR) mají nejvyšší právní sílu právní předpisy přijímané zákonodárným sborem - ústavní zákony, zákony. Právní předpisy nižší právní síly jsou předpisy vydávané moci výkonnou (ústředními orgány státní správy). Moc výkonná je oprávněna vydávat odvozený předpis v případech, kdy je zmocněna zákonem. Podzákonnými obecně závaznými předpisy, jsou “Nařízení vlády” (viz 1/93 Sb. čl. 76, 78) a “Vyhlášky” vydávané ústředními orgány státní správy a dalšími ústředními orgány státní správy (viz 2/69 Sb., § 1, § 2). Státní správa, včetně nižších stupňů (např. Krajské hygienické stanice, Obvodní báňské úřady) vydávají závazná “Rozhodnutí”, (nástroj aplikace práva), tj. požadavky s územní působnosti (př. OBÚ Ostrava vydal rozhodnutí o opatřeních k zajištění jednotného plnění požadavků vyhlášky ČBÚ č. 22/89 Sb., BP pro hlubinné doly, v podobě Rozhodnutí spis. zn. S 0300/2008-6-68/Ing.Kp/Pe). Správní úřady územně správních celků a místní samosprávy vydávají závazné předpisy v mezích územní a věcné působnosti (vyhlášky).
Interní směrnice : Interní směrnice nemají právní sílu obecně závazného předpisu, jsou vydávány organizacemi a státní správa pro vnitřní potřebu předmětné organizace. Interní směrnice jsou závazné pro členy (zaměstnance) předmětné organizace (např. Směrnice rektora VŠB-TUO č. 1/2001 o pružné pracovní době a pravidlech evidence odpracované doby na pracovištích VŠB-TU Ostrava).
5
Zjednodušené schéma právní síly právních aktů (relevace) : Individuální právní akty (např. rozhodnutí soudů, rozhodnutí orgánů veřejné moci) Právní akty Normativní právní akty
Obecně závazné předpisy
Interní směrnice
Zákonné (primární)(původní) Listina základních práv a sv. Ústavní zákony Zákony Zákonná opatření senátu Vyhlášky územně správní
Podzákonné (sekundární)(odvozené) Nařízení vlády Vyhlášky Výnosy Rozhodnutí …
Obecně závazný předpis – souhrn pravidel závazný pro každý právní subjekt právního řádu. Interní směrnice – platí na půdě organizace. Interní směrnice nemají právní sílu obecně závazného předpisu. Interní směrnice je závazná pro člena předmětné organizace. Např. studijní předpisy - Směrnice děkana HGF_SME_08_002 „Pokyny pro zpracování diplomové práce“ Usnesení – je kolektivní rozhodnutí vyjádřené dokumentem. Usnesení přijímají např.: - usnesení soudu - usnesení vlády - usnesení zastupitelstva - usnesení rady obce Usnesení vlády má vnitřní nebo vnější působnost. Usnesení vnitřní, např. „Usnesení vlády ČR č. 444/1991 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi“ je určeno členům vlády, uděluje úkoly členům vlády a správním orgánům. Usnesení vlády vnitřní povahy není obecně závazným předpisem. Právní síla těchto dokumentů je na úrovni interní směrnice (mají však vysokou administrativní účinnost). V případě přijetí usnesení vlády vnější povahy, např. „Usnesení vlády o nařízení vlády“ se stává předmětné nařízení vlády obecně závazným předpisem po vyhlášení ve Sbírce zákonů - příkl. „Usnesení vlády č. 1374/2007 o nařízení vlády kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci“. Předmětné nařízení vlády bylo vyhlášeno jako obecně závazný předpis ve Sbírce zákonů - „Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci“, (obdobně jiná nařízení vlády).
6
Usnesení vlády jsou veřejně přístupná na adrese : https://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/WebGovRes2?OpenView
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. října 1991 č. 444 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi Vláda I. s c h v a l u j e 1. návrh závazných linií omezení těžby a výsypek dle grafických příloh č. 1 - 6, uvedených v příloze tohoto usnesení, 2. návrh mezních hodnot znečišťování ovzduší dle tabulky č. 1 a 2 uvedených v příloze tohoto usnesení; II. u k l á d á 1. ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj, ministru životního prostředí, předsedovi Českého báňského úřadu, přednostům okresních úřadů Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Louny a Litoměřice respektovat závazné linie omezení těžby a výsypek ve správních řízeních a rozhodnutích o funkčním využití území, o umístění staveb a zařízení, které nesouvisí s dobýváním a o povolení hornické činnosti, výsypek, složišť popílku a rekultivací; za závaznými liniemi odpovídajícím způsobem upravit vyhlášené dobývací prostory a provést odpis zásob, 2. ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj a) vycházet z omezení dle bodu I. při koncipování státní energetické politiky České republiky do roku 2005, b) rozhodnout do 31. prosince 1992 o těžbě v hořanském koridoru lomem Vršany. Provedou: ministři pro hospodářskou politiku a rozvoj, životního prostředí předseda České báňského úřadu přednostové Okresních úřadů v Chomutově, Mostě, Teplicích, Ústí nad Labem, Lounech a Litoměřicích Předseda vlády JUDr. Petr P i t h a r t v. r.
7
Příloha č. 3 „Usnesení vlády ČR č. 444/1991 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi“
8
Úřední rozhodnutí – je individuální právní akt státní exekutivy, je nástrojem aplikace práva. Správní orgány vydávají závazná rozhodnutí podle § 67-74 správního řádu č. 500/2004 Sb. Např. rozhodnutí OBÚ Ostrava s.z. 0300/2008-6-68/Ing.Kp/Pe – jednotné plnění vyhlášky 22/1989 Sb., rozhodnutí Krajské hygienické st. Ostrava č.j. 10786/245/05/Ur –kategorizace práce/prašnost. Proti rozhodnutí je možné se odvolat do 15 dnů po jeho vydání, případně je možné se domáhat zrušení rozhodnutí žalobou u soudu (není možné v případě, např. vyhlášky, mimo ústavní soud). Rozhodnutí OBÚ : Obvodní báňské úřady jsou při výkonu vrchního dozoru oprávněny, podle ustanovení § 41, ods.1b), zákona č. 61/1988 Sb., nařizovat k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu nezbytná opatření (formou rozhodnutí).
Příklad legislativní posloupnosti vydání závazného rozhodnutí SBS – Obvodního báňského úřadu v Ostravě v rámci navýšení požadavků OBÚ Ostrava ve vztahu k OKD, a.s., ve věci protizáparových opatření uložených úředním rozhodnutím sp.z. S300/2008 : Předmětná legislativní posloupnost : - zákon 61/1988 Sb. § 6 zmocňuje ČBÚ vydat odvozený bezpečnostní předpis (22/1989 Sb.), - vyhláška 22/1989 Sb. ukládá v § 187 Samovznícení monitorovat „pouze“ oxid uhelnatý, - OBÚ Ostrava vydává Rozhodnutí č. 10/1990, dnes S300/2008 – v článku č. 27 ukládá k plnění § 187 vyhlášky 22/1988 Sb. odběr vzorků pro plynově chromatografickou analýzu (v OKD byly v roce 1990 založeny chromatografické plynové laboratoře), při opakovaném výskytu etylénu a propylénu ukládá ohroženou oblast uzavřít (účinné bezpečnostní opatření).
61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §6 6) Český báňský úřad podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem včetně bezpečnosti používaných technických zařízení a požární ochrany v podzemí,
§ 41 Obvodní báňské úřady (1) Při výkonu vrchního dozoru obvodní báňské úřady ..... c) ..... . K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu jsou též oprávněny nařizovat nezbytná opatření. .....
9
22/1989 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí Český báňský úřad stanoví podle ... § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě – celkem 333 § ... § 187 Samovznícení (1) Uhelné sloje se dělí na sloje náchylné k samovznícení a sloje bez náchylnosti k samovznícení. Před zahájením dobývání musí být ověřena náchylnost k samovznícení dané sloje. Podle výsledku ověření zařadí obvodní báňský úřad sloj do příslušné kategorie. ... (6) Pro včasné zjištění procesu samovznícení organizace na vhodných místech zjišťuje a vyhodnocuje vývin kysličníku uhelnatého. … -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Spis. zn.: S 0300/2008-6-68/Ing.Kp/Pe V Ostravě dne 25. listopadu 2008
ROZHODNUTÍ Obvodní báňský úřad v Ostravě v řízení zahájeném podle ustanovení § 46 odst. 1 zákona č.500/2004 Sb., o správním řízení, nařizuje podle ustanovení § 41 odst. 1, písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, organizaci OKD, a. s. se sídlem Prokešovo náměstí 6/2020, Ostrava, Moravská Ostrava, IČ 268 63 154 tato nezbytná opatření k zajištěním jednotného plnění požadavků vyhlášky Českého báňského úřadu v Praze č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. – celkem 56 článků Příklad vybraného závazného požadavku uloženého předmětným rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v Ostravě organizaci OKD, a.s. k zajištění jednotného plnění vyhlášky č. 22/1989 Sb. :
10
Čl. 27 K § 187 ( Vyhláška č. 22/1989 Sb. ukládá § 187 monitoring „pouze“ CO“) ... 2. Pro plynově chromatografickou analýzu musí být odebírány vzorky vzdušin ve větrním proudu, ve kterém je zjišťován výskyt oxidu uhelnatého nad 0,003 % po dobu 24 hodin nebo při narůstu objemového vývinu oxidu uhelnatého nad 10 l/min., u porubů pak v průchodním neovlivněném větrním proudu: a) 1x týdně – v případě, kdy dále nevzrůstá koncentrace nebo objemový vývin oxidu uhelnatého. Pokud se hodnoty plynových složek a objemový vývin oxidu uhelnatého po dobu jednoho měsíce nemění, může se upustit od dalších pravidelných odběrů pro chromatografický rozbor. b) 2x týdně – v případech, kdy trvale narůstá objemový vývin oxidu uhelnatého a vyšších uhlovodíků. c) Při zjišťování etylénu nebo propylénu nebo vodíku nebo dalšího nárůstu objemového vývinu oxidu uhelnatého a koncentrací vyšších uhlovodíků, musí se opakovat odběr vzorků ovzduší, přičemž jejich plynově chromatografická analýza musí být provedena v plynové laboratoři. Četnost provádění kontrol a dalších odběrů vzorků ovzduší i v nepracovních dnech určí písemně a s ohledem na vývoj situace vedoucí likvidace havárie. … 6. Při opakovaném zjištění etylénu nebo propylénu nebo vodíku nebo stálém nárůstu objemového vývinu oxidu uhelnatého, kdy není možno ohnisko samovznícení utlumit přímým zásahem, musí být ohrožený prostor uzavřen co nejrychleji výbuchuvzdornými těsnícími hrázemi ... 7. Je-li rozborem vzdušin zjišťována přítomnost acetylénu, nutno přistoupit neprodleně k uzavření ohrožených prostor. Obdobně jsou upraveny další okruhy hornictví, např. problematika průtrží je upravena rozhodnutím OBÚ Ostrava č.j. 3895/2002 o nařízení nezbytných opatření k zajištění BOZP a bezpečnosti provozu pro doly s nebezpečím průtrží hornin a plynů.
Stanoviska správních orgánů: - Závazné stanovisko správního orgánu - podle § 149, zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. - Stanovisko správního orgánu - vyjádření právního názoru správního orgánu, např. podle stanoviska ČBÚ postupují obvodní bánské úřady přesto, že vyklad zákona přináleží výhradně orgánům justice.
11
2.
Identifikace a dostupnost obecně závazných předpisů
309/1999 Sb. ZÁKON o Sbírce zákonů .... §1 Právní předpisy vyhlašované ve Sbírce zákonů (1) Ve Sbírce zákonů se vyhlašují uveřejněním jejich plného znění a) ústavní zákony, b) zákony, c) zákonná opatření Senátu, d) nařízení vlády, e) právní předpisy vydávané ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady; právní předpisy jiných správních úřadů a právnických osob, pokud na základě zvláštního zákona vydávají právní předpisy s celostátní působností (dále jen "právní předpisy"). (2) Právní předpisy uvedené v odstavci 1 písm. e) se označují názvem "vyhláška". §3 Platnost a účinnost právních předpisů (1) Právní předpisy nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů. (2) Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví. (3) Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. §8 Pravidla pro vydávání Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv (2) Sbírka zákonů se vydává v postupně číslovaných částkách označených pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku. .... (3) Právní předpisy a další právní akty se ve Sbírce zákonů označují od počátku kalendářního roku pořadovými čísly v souvislé řadě, která se uzavírá koncem každého kalendářního roku. § 10 (1) Sbírku zákonů a Sbírku mezinárodních smluv vydává, zajišťuje její tisk a distribuci Ministerstvo vnitra. § 13 Společné ustanovení (1) Kraje a hlavní město Praha jsou povinny umožnit v pracovních dnech každému nahlížení do Sbírky zákonů, Sbírky mezinárodních smluv a Úředního věstníku Evropské unie. (2) Obce, městské obvody a městské části územně členěných statutárních měst jsou povinny umožnit nahlížení do Sbírky zákonů za stejných podmínek jako v odstavci 1.
12
Číselná identifikace obecně závazných předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů : Číselná identifikace předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů obsahuje tři prvky. Prvním prvek je pořadové číslo předpisu, druhým prvkem je rok vyhlášení předpisu, třetím prvkem je zkratka publikačního zdroje - „Sb.“(zkratka odpovídá publikačnímu zdroji, pokud je předpis vyhlášen v jiném publikačním zdroji, je zkratka odlišná, např. „Ústřední věstník“ – zkratka „Uv.“). Číselnou identifikaci přiřazuje příslušná redakce, v případě Sbírky zákonů Ministerstvo vnitra. Číselná identifikace předpisů následně odvozených, např. rozhodnutí nižších stupňů orgánu státní správy (např. Obvodního báňského úřadu), jsou identifikovány číslem jednacím příslušného úřadu. Příklad: číselná identifikace Horního zákona
44/1988 Sb.
pořadové číslo předpisu v daném roce
rok vyhlášení
zkratka publikačního zdroje
Dostupnost obecně závazných předpisů : V tištěné podobě : částky Sbírky zákonů, věstníky ústředních orgánů státní správy – lze objednat v rámci předplatného u příslušné redakce (Sb. – ministerstvo vnitra), městské a obecní úřady poskytují nahlédnutí do Sbírky zákonů, viz § 13, zákona 309/99 Sb., knihovny – knihovna VŠB- TUO, vědecké knihovny, účelové publikace. V elektronické podobě : ASPI – Automatizovaný systém právních informací (Sbírka zákonu v elektronické podobě – informace o APSPI viz. www.aspi.cz), portál ministerstva vnitra http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ Sbírka zákonů v souborech *.pdf. portál státní správy ČR http://portal.gov.cz/app/zakony/ portály ústředních orgánů státní správy (např. ČBÚ http://www.cbusbs.cz/index.php/modules-menu.html) Přístup na ASPI (Automatizovaný systém právních informací – elektronická Sbírka zákonů), verze 2014,
je zprostředkován návodem na vytvoření zástupce pro spouštění ASPI z areálu VŠB-TUO nebo přes VPN ze vzdáleného počítače. Návod je umístěn na adrese http://idoc.vsb.cz/xwiki/wiki/infra/view/pc/aspi-instal .
13
3.
Technické předpisy, technické normy
Technickými předpisy jsou převážně obecně závazné předpisy s technickým obsahem. Pro účely zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky jsou technickými předpisy obecně závazné předpisy obsahující technické požadavky na výrobky, podle § 3 zákona (např. nařízení vlády č. 21/2003 Sb. o technických požadavcích na osobní ochranné prostředky, aj.). Technická normy jsou doporučení poskytující pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. V rámci asimilačního procesu práva ČR s právem EÚ byla k 31. prosinci roku 1994 zrušena závaznost českých technických norem (632/1992 Sb., čl. I,). Závaznost oborových norem byla zrušena k 31. prosinci 1993. Příslušné normy zůstaly v platnosti do jejich nahrazení, případně zrušení. Technické normy jsou doporučující. V případech, kdy obecně závazné předpisy ukládají provedení upravených oblastí podle technických norem, např. „osvětlení pracovišť musí být v souladu s normovými hodnotami (361/2007 Sb. §45, od.1)“, stávají se předmětné technické normy přeneseně závazné (tzv. závazné normové požadavky). Harmonizace technické normalizace zahrnuje asimilaci českých technických norem s technickými normami EU, případně soulad převzatých technických norem s technickými předpisy vyhlášenými podle § 3, zákona č. 22/1997 Sb., které obsahují požadavky souvisejících směrnic EU. 22/1997 Sb. ZÁKON o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů §3 Technické předpisy a technické dokumenty (1) Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis, obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, popřípadě do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby. §4 České technické normy (1) Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Věstník Úřadu"). Česká technická norma není obecně závazná. (2) Název česká technická norma a písmenné označení ČSN nesmějí být použity k označení jiných dokumentů. 14
(3) Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. § 4a Harmonizované technické normy a určené normy (1) Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob (dále jen "harmonizované evropské normy"). Pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Úřad") po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, určit české technické normy, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky (dále jen "určené normy"). Právnickou osobou pověřenou zabezpečením tvorby technických norem byl MPO určen Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví :
http://www.unmz.cz/ - vyhledávání norem na stránkách „Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví“ je dostupné na adrese : http://csnonline.unmz.cz/vyhledavani.aspx
Národní normy – jsou navrženy národním právním subjektem. Národní normě je Úřadem pro technickou normalizaci přiřazen třídící znak (byl používán v ČR jako dominantní především před rokem 1994). Třídící znak je složen ze zákonem chráněné zkratky ČSN a šestimístného strukturovaného číselného kódu (třída normy, skupina normy, pořadové číslo normy) : Třídící znak ČSN : Příklad : ČSN 83 0050 Odběr vzorků důlního ovzduší
ČSN xx xx xx
třída normy (rozsah 01 – 99) (83 Ochrana životního prostředí pracovní a osobní ochrana, bezpečnost strojních zařízení)
skupina normy (rozsah 00 – 99) (00 Obecná skupina)
15
pořadové číslo ve skupině (rozsah 01 – 99) (50 Odběr vzorků důlního ovzduší)
třídicí znak české technické normy
Převzaté normy - technické normy převzaté ze zahraničí (ISO, EU, DIN). Číselná identifikace převzatých norem obsahuje 3 prvky. Prvním prvkem je zkratka ČSN, druhým prvkem je zkratka zahraničního původu (ISO, EU, DIN), třetím prvkem je pořadové číslo bez struktury. Každé převzaté technické normě je Úřadem pro technickou normalizaci ještě přiřazen třídící znak normy. Je uváděn v záhlaví normy pod dominantním identifikátorem převzaté normy. Příklad převzaté normy ISO (International Standard Organization) : ČSN ISO 690 Bibliografické citace. (třídící znak 01 0197)
identifikace převzaté zahraniční normy
třídicí znak normy
Pro identifikaci obsahu konkrétní technické normy je určující čas vydání normy. V rámci novelizace technických norem zůstává základní identifikátor stejný, liší se pouze rokem vydání (případně měsíc, rok), který se uvádí za identifikátor, odděleno dvojtečkou. Příklad : - převzatá norma ČSN ISO 690:1996 - dnes již neplatná, zrušena 2011 - převzatá norma ČSN ISO 690:2011 - dnes platná norma „Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů“ Příklad přeneseně závazné normy - ČSN 83 0050 - česká technická norma, jejíž plnění je závazně uloženo zněním § 110, odst. 9, vyhlášky 22/1989 Sb. : § 110 Měření a odběry vzorků důlního ovzduší (9) Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle ČSN 83 0050.
16
.......
4.
Zákonné a podzákonné předpisy horního práva, BP, dotčené předpisy
Horní právo ČR je tvořeno 6ti zákony a více jak 50ti vyhláškami (47 v působnosti SBS, 2 vyhlášky MPO, 3 MŽP)
Zákonné právní normy : 44/1988 Sb. 61/1988 Sb. 157/2009 Sb. 85/2012 Sb. 83/2013 Sb. 259/2014 Sb. (62/1988 Sb. -
Zákon ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Zákon o hornické činnosti, výbušninách a o SBS Zákon o nakládání s těžebním odpadem Zákon o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur Zákon o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití Zákon o prekurzorech výbušnin (zákon o prekurzorech výbušnin) Zákon o geologických pracích, (ložiskový průzkum))
Úplný výpis prováděcích předpisů vydaných v působnosti ČBÚ : (47 vyhlášek ČBÚ, září 2016, zdroj: http://www.cbusbs.cz/index.php/modules-menu.html) 1. Vyhláška MD a ÚBÚ č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností 2. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, 3. Vyhláška ČBÚ č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, 4. Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem 5. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, 6. Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, 7. Vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, 8. Vyhláška ČBÚ č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů, 9. Vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb., o … ukládání odpadů v podzemních prostorech, 10. Vyhláška ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, 11. Vyhláška ČBÚ č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů, 12. Vyhláška ČBÚ č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezp. provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti …. 13. Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, 14. Vyhláška ČBÚ č. 2/1994 Sb., kterou se stanoví podm. pro stavbu a provoz důlního požárního vodovodu 15. Vyhláška ČBÚ č. 4/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na provedení a stavbu objektů a zařízení pro rozvod a izolaci větrů a uzavírání důlních děl, 16. Vyhláška ČBÚ č. 5/1994 Sb., kterou se stanoví způsob odběru a rozboru vzorků inertního a uhelného prachu a směsi inertního a uhelného prachu v uhelných dolech 17
17. Vyhláška ČBÚ č. 10/1994 Sb., kterou se stanoví technické podmínky provedení protivýbuchových uzávěr prachových a vodních 18. Vyhláška ČBÚ č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, 19. Vyhláška ČBÚ č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností 20. Vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, 21. Vyhláška ČBÚ č. 202/1995 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem 22. Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, 23. Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, 24. Vyhláška ČBÚ č. 35/1998 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu 25. Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích 26. Vyhláška ČBÚ č. 75/2001 Sb., kterou se stanoví báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl vybraných pro využití při krizových situacích pro uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol 27. Vyhláška ČBÚ č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb. 28. Vyhláška ČBÚ č. 71/2002 Sb., o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu 29. Vyhláška ČBÚ č. 72/2002 Sb., o důlní degazaci 30. Vyhláška ČBÚ č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních 31. Vyhláška ČBÚ č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem 32. Vyhláška ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech 33. Vyhláška ČBÚ č. 447/2002 Sb., o hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení 34. Vyhláška č. 293/2003 Sb., o bližších podmínkách a vlastnostech výbušnin pro použití v rizikových podmínkách nebo v rizikovém prostředí a o přezkušování vlastností těchto výbušnin 35. Vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hor. způsobem 36. Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi 37. Vyhláška č. 659/2004 Sb., o BOZP a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu v dolech s neb. důlních otřesů
18
38. Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 240/2006 Sb. 39. Vyhláška č. 601/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., 40. Vyhláška č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů 41. Vyhláška č. 153/2008 Sb., o vzorech tiskopisů žádostí o udělení povolení k předávání, nabývání, vývozu, dovozu a tranzitu výbušnin 42. Vyhláška č. 378/2008 Sb., o stanovení procesu schvalování plastických trhavin , … 43. Vyhláška č. 428/2009 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o nakládání s těžebním odpadem 44. Vyhláška č. 429/2009 Sb., o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem … 45. Vyhláška č. 394/2011 Sb., o sídlech obvodních báňských úřadů. 46. Vyhláška č. 123/2014 Sb., o bezpečnostních a technických požadavcích na zacházení s pyrotechnickými výrobky 47. Vyhláška č. 288/2015 Sb. o provádění ohňostrojných prací nevýrazný text
- předpis, který nemá věcný obsah (ruší předpis)
Do kvantitativního přehledu prováděcích předpisů HP (podzákonných obecně závazných předpisů) nutno zahrnout vyhlášky vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí a nařízení vlády : Vyhláška MPO č. 497/1992 Sb. o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů Vyhláška MH č. 617/1992 Sb. o placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů (bude zrušena k 1.1.2017) Nařízení vlády č. 98/2016 Sb. o sazbách úhrady (nabyde účinnosti 1.1.2017) Vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru Vyhláška MŽP č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích Vyhláška MŽP č. 206/2001 Sb. o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhod. geologické práce (ložiskový průzkum)
Přehled bezpečnostních předpisů v působnosti Českého báňského úřadu : Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn. .. v podzemí 26/1989 Sb. Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn. .. na povrchu 51/1989 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při úpravě a zušlechťování nerostů 202/1995 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činn.... 55/1996 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí 22/1989 Sb.
19
Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při likvidaci hlavních důlních děl 35/1998 Sb. Vyhláška o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu 239/1998 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zd. při práci a bezp. provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích 415/2003 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při svislé dopravě a chůzi 659/2004 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu v dolech s nebezpečím otřesů 52/1997 Sb.
1. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 477/1991 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 3/1994 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 54/1996 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 109/1998 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 330/2002 Sb., vyhlášky č. 141/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 2. Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 8/1994 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 236/1998 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 142/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 3. Vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, 4. Vyhláška ČBÚ č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 340/2001 Sb. 5. Vyhláška ČBÚ č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 76/1996 Sb. 6. Vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 342/2001 Sb. a vyhlášky č. 200/2006 Sb. 7. Vyhláška ČBÚ č. 202/1995 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem 8. Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 238/1998 Sb., vyhlášky č. 144/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 9. Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 32/2000 Sb. a 592/2004 Sb.
20
10. Vyhláška ČBÚ č. 35/1998 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu 11. Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 360/2001 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 12. Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi 13. Vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů
Vybrané hygienické předpisy : 1. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 2. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 3. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředků.
Dotčené předpisy Často je v bánský předpisech uvedeno „podle zvláštních právních předpisů“, tj. podle předpisu, které nejsou součásti horního práva, např. : Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, Vyhláška MD a ČBÚ č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností. aj.
21
5.
Právní osobnost těžební organizace
Právní osobnost - občanský zákoník č. 89/2012 Sb. v § 15 se vrací k dřívější terminologii právní subjektivity (používané do roku 1950). Dnes „právní osobnost = právní subjektivita“ – právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, tj. schopnost vystupovat jako subjekt práva, tedy schopnost být nositelem i vykonatelem práv a povinností.
44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 5a Organizace Právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti*) při splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, se považují za organizace podle tohoto zákona. *) právnické osoby podle zákona o obchodních korporacích (90/2012 Sb.) nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání podle zvláštních předpisů (hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem není podle ustanovení §3,odst.3c Živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. živností).
61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě § 3a Organizace Za organizace podle tohoto zákona se považují právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, pokud vykonávají některou z činností uvedených v části druhé nebo třetí tohoto zákona *). *) Část druhá - Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem Část třetí - Výbušniny §5 Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem … (2) Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může vykonávat pouze organizace, které bylo orgánem státní báňské správy pro tyto činnosti vydáno oprávnění. Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může organizace provádět jen na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, horního zákona nebo podle zvláštních právních předpisů (např. 183/2006 Sb., stavební zákon) nebo na základě ohlášení, pokud to tyto předpisy připouštějí. Před vydáním povolení k hornické činnosti uvedené v § 2 písm. a) vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů - musí organizace doložit, že provádění
22
těchto činností bude řídit a za jejich kvalitu odpovídat osoba s odbornou způsobilostí podle zvláštního zákona (např. 62/1988 Sb.). … 62/1988 Sb. ZÁKON o geologických pracích §3 Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti (1) Geologické práce a) prováděné v rámci podnikatelské činnosti, b) prováděné se zásahem do pozemku, c) jejichž výsledky slouží k plnění práv a povinností orgánů veřejné správy jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty fyzické a právnické osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy (dále jen "organizace"), u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen "odpovědný řešitel geologických prací").
15/1995 Sb. VYHLÁŠKA o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností §1 (1) Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen "oprávnění"), lze vydat právnické nebo fyzické osobě, která prokáže, že je odborně způsobilá sama nebo prostřednictvím k tomu odborně způsobilých zaměstnanců*) (závodní, závodní dolu, závodní lomu, báňský projektant nebo hlavní důlní měřič) zabezpečovat činnosti v rozsahu požadovaného oprávnění. (2) K vydání oprávnění je místně příslušný obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti má právnická nebo fyzická osoba sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště. Není-li takové místo na území České republiky, řídí se příslušnost podle místa zamýšlené činnosti, k níž je oprávnění třeba. (3) Oprávnění může být vykonáváno na celém území České republiky. *) - sama, pokud je organizace fyzickou osobou, - prostřednictvím zaměstnanců (závodní dolů, ..) pokud je organizace právnickou osobou.
23
Komentář k § 5a HZ Zkrácený komentář autora „Makarius, R.: Horní zákon. ANAGRAM, Ostrava 2013, ISBN 978-7342-237-0“, str.12 – 15, : Podnikatelem v oblasti hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem je pouze osoba (se může stát osoba): - která je zapsána v obchodním rejstříku, nebo - která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů *) (hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem není podle ustanovení §3,odst.3c Živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. živností). *) Tímto zvláštním předpisem pro podnikání v hornictví je zákon o hornické činnosti a geologický zákon. Lze vyslovit závěr, že organizací ve smyslu § 5a je ta právnická nebo fyzická osoba, která splňuje obecné požadavky obchodního zákoníku (dnes občanského zákoníku) a která má povolení obvodního báňského úřadu k provádění vyhledávání, průzkumu nebo dobývání výhradních ložisek. Z tohoto pohledu jde o organizace, které: - jsou oprávněny k těmto činnostem podle § 3 g. z. a mají povolení pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů podle § 9 odst. l z. h. č.; - mají oprávnění dobývat výhradní ložiska, tzn. byl jim stanoven dobývací prostor (§ 24 odst. 1) a povolena hornická činnost (§ 17 a § 18 z. h. č.). S určitými problémy je spojeno vymezení těch právnických a fyzických osob, které ve smyslu § 5a vykonávají „jinou hornickou činnost". Do této kategorie lze zařadit činnosti uvedené v § 2 z. h. č., a to: - zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů, - úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním, - zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při činnostech uvedených v § 2 písm. a) až d) z. h. č., - zvláštní zásahy do zemské kůry, - zajišťování a likvidace starých důlních děl, - báňská záchranná služba, - důlně-měřická činnost. Ve většině případů tyto činnosti vykonávají organizace, které výhradní ložiska dobývají, nelze však vyloučit případy, že se touto činností budou zabývat i jiné než těžební organizace (hlavní báňské záchranné stanice, organizace specializované na důlně měřickou činnost apod.). To platí zejména o zajišťování a likvidaci starých důlních děl a o zvláštních zásazích do zemské kůry, na které se některé netěžební organizace úzce specializují. Všechny uvedené právnické a fyzické osoby jsou při splnění uvedených zákonných podmínek rovněž organizacemi ve smyslu horního zákona a vztahují se na ně veškeré povinnosti a odpovědnosti stanovené horním zákonem a zákonem o hornické činnosti.
24
Měnící se ekonomické podmínky a změny ve struktuře vlastnických vztahů vytvářejí v současném hornictví situace, kdy se na hornické činnosti, případně na činnosti prováděné hornickým způsobem vedle těžební organizace podílejí i jiné právnické nebo fyzické osoby tím, že vykonávají práce, které lze označit jako součásti činností uvedených v § 2 a § 3 z. h. č. Nejčastěji jde o firmy, které se specializují např. na dopravu v lomech, vyklizení mechanizovaných výztuží apod. Zde je nutno posoudit, zda tyto organizace lze řadit mezi organizace vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem.
Stanoviska/rozhodnutí ČBÚ Zkrácené verze souvisejících stanovisek/rozhodnutí z literatury :
Makárius, R., Luks, J.: Horní právo II – stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb. a k zákonu č. 61/1988 Sb., Montanex, Ostrava 2005, ISBN: 80-7225-197-X. Makárius, R., Luks, J.: Horní právo – stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb. a k zákonu č. 61/1988 Sb., Montanex, Ostrava 1999, ISBN: 80-7225-031-X.
Rozhodnutí ČBÚ č.j. 2356/97 ze dne 26. 9. 1997 – zařazení odstraňovaní nánosu ve vodním korytě Český báňský úřad obdržel podání Okresního úřadu, RŽP, ze dne 10. 6. 1997 čj. ví. 531/97 ŽP 231/1A5, které se týkalo pochybnosti, zda těžba štěrkopísku z koryta řeky Labe v místě káranského ohybu v k. ú. T je činnost prováděná hornickým způsobem ve smyslu § 3 písrn. c) zákona č. 61/1988 Sb., nebo zda se jedná o odstraňování nánosů písků a štěrkopísků při údržbě vodních toků, které se nepovažuje za činnost prováděnou hornickým způsobem. Český báňský úřad rozhodl, po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělští jako dotčenými ústředními orgány státní správy, takto: Činnost prováděná organizací O, v korytě řeky Labe v k. ú. T není činností prováděnou hornickým způsobem podle § 3 zákona č. 61/1988 Sb., v platném znění. Stanovisko ČBÚ č.j. 2005/98 ze dne 12.6.1998 - zařazení dodavatelských elektro prací Podle rozhodnutí Českého báňského úřadu č.j. 1465/96, vydaného ve věci odstranění pochybnosti podle § 4 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., považuje se, mimo jiné, montáž elektrických zařízení v dole právnickou nebo fyzickou osobou dodavatelsky jednorázově nebo pravidelně za hornickou činnost, pokud je prováděna v organizaci vykonávající hornickou činnost v dole nebo na povrchu, v budovách a objektech, které slouží k řízení a provozu dolů a vykonává na nich dozor státní báňská správa. Za zajištění bezpečného a odborného řízení hornické činnosti v důlní organizaci, která má oprávnění k hornické činnosti ve smyslu § 5 odst. 2 zákona zodpovídá, podle § 6 odst.l zákona, závodní dolu. Toto rozhodnutí lze aplikovat i na hornickou činnost při povrchovém dobývám nerostů. Za zajištění bezpečného a odborného řízení hornické činnosti podle § 6 odst. l zákona zodpovídá závodní lomu. Na základě výše uvedeného textu se konstatuje, že Vaše organizace nemusí mít k dodávkám a montáži elektrických zařízení v důlní organizaci oprávnění k hornické činnosti.
25
Stanovisko ČBÚ č.j. 1905/98 ze dne 9. 7. 1998 - provádění těžebních prací jinou organizací Podle § 5 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, mohou být hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem vykonávány pouze na základě oprávnění, popřípadě povolení vydaného podle tohoto zákona, horního zákona nebo podle zvláštních předpisů. Požádá-li proto organizace, která má oprávnění k hornické činnosti, jinou organizaci o provedení těžebních prací, musí mít i tato dodavatelská organizace oprávnění k hornické činnosti. Rozhodnutí ČBÚ č.j. 405/99 ze dne 17. 3. 1999 – zařazení likvidace odvalu Český báňský úřad na základě žádosti o stanovisko ze dne 21. 1. 1999 rozhodl podle § 4 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v platném znění, takto: Likvidace odvalu dolu D je hornickou činností podle § 2 písni, c) a e) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Stanovisko ČBÚ č.j. 1114/V/01 ze dne 25. 7. 2001 - zařazení dodavatelských prací Vaše dotazy nelze zobecnit a zaujmout k nim obecně platné stanovisko, neboť posuzování, zda dodavatelské práce jsou nebo nejsou hornickou činnosti, vychází z místních poměrů a daných dalších konkrétních souvislostí. Český báňský úřad považuje Vámi uváděné příklady (skrývkové práce, provádění trhacích prací velkého rozsahu, rozpojování nadměrných kusů horniny hydraulickými kladivy, ...) za práce, které úzce souvisí s hornickou činností resp. jsou její nedílnou součástí. Nezbytným předpokladem, aby organizace mohla vykonávat hornickou činnost, je, že musí být kvalifikována, resp. osvědčena jako organizace, která tuto činnost může vykonávat a vykonává jí v případě, pokud ji má povolenou. Za provádění takové povolené činnosti nese plnou odpovědnost. Organizace si při dodržení všech bezpečnostních, technologických a dalších hledisek může některé práce (a činnosti) objednat u jiného subjektu. Tomu nic nebrání, pokud je na lomu (dole) závodní lomu a skutečně řídí provádění hornické činnosti, resp. činnosti prováděné hornickým způsobem. Mezi takové práce určitě patří ty, které lze označit jako jednorázové, resp. doprovodné, nebo které jsou nutné, aby vlastní těžba mohla proběhnout. Je věcí závodního lomu, jak organizačně věc zajistí a jak bude průběh objednaných prací řídit.
26
6.
Průzkumná a těžební práva
Nerostné bohatství tvoří ložiska vyhrazených nerostů. Nerostné bohatství je ve vlastnictví státu a těžaři je pouze propůjčeno právo nerost těžit za úplatu.
- průzkumná práva = oprávnění k ložiskovému průzkumu v průzkumném území, oprávnění vzniká stanovením průzkumného území podle geologického zákona č.62/1988 Sb. - těžební práva = oprávnění k dobývání v dobývacím prostoru, oprávnění k dobývání vzniká stanovením dobývacího prostoru podle horního zákona č. 44/1988 Sb. - přednost získat těžební práva má geologická firma, která provedla ložiskový průzkum, do jednoho roku po schválení zásob, podle § 24 ods.3 horního zákona č. 44/1988 Sb. - oprávnění k dobývání, stejně jako jiná báňská oprávnění, je nehmotným majetkem báňského podnikatele, - oprávnění k dobývání výhradního ložiska není možno oddělovat od existence dobývacího prostoru, dobývací prostor nelze pronajmout, nelze přenechat těžební práva jinému těžaři bez převodu dobývacího prostoru. Po splnění podmínek stanovených souvisejícími právními předpisy může geologická/těžební firma žádat o udělení průzkumných/těžebních práv, tj. o udělení oprávnění k ložiskovému průzkumu/oprávnění k dobývání.
44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) §5 Nerostné bohatství (1) Nerostné bohatství podle tohoto zákona tvoří ložiska vyhrazených nerostů (dále jen "výhradní ložiska"). (2) Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky. § 11 Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek (1) Vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno podle zvláštních právních předpisů (62/1988 Sb.).
27
62/1988 Sb. ZÁKON o geologických pracích §3 Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti (1) Geologické práce a) prováděné v rámci podnikatelské činnosti, b) prováděné se zásahem do pozemku, c) jejichž výsledky slouží k plnění práv a povinností orgánů veřejné správy jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty fyzické a právnické osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy (dále jen "organizace"), u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen "odpovědný řešitel geologických prací").
§4 Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum (1) Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti (dále jen "zadavatel"). … (3) V řízení o stanovení průzkumného území ministerstvo posuzuje bezúhonnost žadatele, která se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. … (4) Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo na vyhledávání a průzkum výhradního ložiska v souladu se stanovením průzkumného území. (5) Stanovení průzkumného území může zadavatel převést na jinou fyzickou osobu nebo právnickou osobu jen na základě písemné smlouvy a s písemným souhlasem ministerstva (MŽP). … (6) Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce. … (10) Ministerstvo vede souhrnnou evidenci stanovených průzkumných území. … Evidence průzkumných území MŽP : http://www.env.cz/www/geo-research.nsf
28
§ 4a nadpis zrušen (1) Průzkumné území se stanoví za účelem vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska. (2) Žádost o stanovení průzkumného území se podává ministerstvu (MŽP). Účastníkem řízení je žadatel, obec, na jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část situována, popřípadě osoba, které zvláštní zákon4a) postavení účastníka řízení přiznává. Na výhradní ložisko může být stanoveno jenom jedno průzkumné území. (3) Příjem žádosti podle odstavce 2, která se týká průzkumu ložiska nalezeného za prostředky ze státního rozpočtu, oznámí ministerstvo v Obchodním věstníku. Do 30 dní od oznámení žádosti je možné podat konkurenční žádost; do této doby není zahájeno správní řízení. V případě dvou nebo více žádostí rozhodne ministerstvo na základě jejich posouzení a přihlédne k tomu, která žádost zajišťuje získání úplnějších geologických informací a lepší ochranu zákonem chráněných zájmů. (4) V rozhodnutí o stanovení průzkumného území se souřadnicemi vymezí území, popřípadě výhradní ložisko, pro jehož průzkum se průzkumné území stanoví, doba platnosti území a podmínky pro provádění prací. ... … (6) Ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území dále zamítne zejména v případě, že průzkum je v rozporu se státní surovinovou politikou, … (7) Dobu platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území lze prodloužit, jestliže stanovená lhůta není dostatečná k ukončení činnosti, která je předmětem rozhodnutí, a činnost byla vykonávána v souladu s rozhodnutím. § 4b Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum (1) Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v prvním roce 2 000 Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o 1 000 Kč za každý km2. § 4c Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů může organizace provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
29
44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 10 nadpis vypuštěn (1) Organizace je povinna … d) řešit včas střety zájmů při stanovení dobývacího prostoru a při plánované otvírce, přípravě a dobývání výhradního ložiska především s cílem omezit nepříznivé vlivy na životní prostředí, e) navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení dobývacího prostoru, … § 24 Oprávnění k dobývání výhradního ložiska (1) Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem. … (2) K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Předchozí souhlas může Ministerstvo životního prostředí vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky a k návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum výhradních ložisek. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. (3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel. Pokud zadavatel neuplatní přednostní nárok, může přednostní nárok uplatnit organizace, která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u Ministerstva životního prostředí. (4) V ostatních případech Ministerstvo životního prostředí rozhodne o udělení předchozího souhlasu na základě výsledku posouzení návrhů mezi dvěma nebo více uchazeči o stanovení dobývacího prostoru, a to s přihlédnutím, který návrh zaručuje lepší využití výhradního ložiska a ochranu zákonem chráněných obecných zájmů. … (10) Organizace je oprávněna nakládat s vydobytými nerosty v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. (11) Pokud organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska podle odstavce 1, nepožádá do tří let od doby vzniku tohoto oprávnění obvodní báňský úřad o povolení hornické činnosti, může obvodní báňský úřad rozhodnout, že se organizaci oprávnění odnímá.
30
§ 25 Dobývací prostor (1) Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. (2) Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek nebo, je-li to vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část výhradního ložiska. (3) Dobývací prostor se stanoví pro dobývání výhradního ložiska určitého nerostu nebo skupiny nerostů. Současně se stanoví, které nerosty výhradního ložiska budou dočasně ukládány. Je-li oddělené dobývání jiného nerostu nebo skupiny nerostů jinou organizací racionálnější, stanoví se pro jejich dobývání zvláštní dobývací prostor. (4) Orgán, který stanovil dobývací prostor, zašle potřebné podklady pro zápis do katastru příslušnému katastrálnímu úřadu. § 26 Hranice dobývacího prostoru (1) Hranice dobývacího prostoru na povrchu se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují souřadnicemi, udanými v platném souřadnicovém systému. Jeho prostorové hranice pod povrchem se zpravidla stanoví svislými rovinami, které procházejí povrchovými hranicemi. Výjimečně se tyto prostorové hranice mohou stanovit podle přirozených hranic. Dobývací prostor může být vymezen i hloubkově. (2) Obvodní báňský úřad může nařídit, aby hranice dobývacího prostoru byly vyznačeny pomezními značkami na povrchu, popřípadě i v důlních dílech, zejména je-li to třeba v zákonem chráněném obecném zájmu nebo z hlediska chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostí, které leží v hranicích dobývacího prostoru, anebo z hlediska zájmů organizací, jejichž dobývací prostory sousedí. (3) Hranice stanoveného dobývacího prostoru vyznačí orgán územního plánování v územně plánovací dokumentaci. § 27 Stanovení, změny a zrušení dobývacího prostoru (1) Dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti s dotčenými orgány. (2) Při stanovení zvláštního dobývacího prostoru (§ 25 odst. 3) musí být návrh na jeho stanovení doložen vyjádřením organizace, pro kterou již byl dobývací prostor stanoven. Pokud je to z hlediska hospodárného využívání, ekologických vlivů a bezpečnosti provozu nutné, stanoví obvodní báňský úřad nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek.
31
(3) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru se uvede též termín započetí dobývání výhradního ložiska. Platnost rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru není časově omezena, pokud v rozhodnutí není stanoveno jinak. … (5) Jestliže se návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru dotýká zájmů chráněných podle zvláštních předpisů (zákon o obcích, o drahách, o vodách …) projedná organizace, která má výhradní ložisko dobývat, podmínky stanovení dobývacího prostoru s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jimž přísluší ochrana těchto zájmů, v souladu s těmito předpisy. … (7) Organizace může smluvně převést dobývací prostor na jinou organizaci po předchozím souhlasu obvodního báňského úřadu; ustanovení § 24 odst. 11 o tříleté lhůtě pro požádání o povolení hornické činnosti zde platí obdobně. Převedení dobývacího prostoru, doložené stejnopisem smlouvy, oznámí převádějící organizace obvodnímu báňskému úřadu. (8) Obvodní báňský úřad za podmínek podle odstavce 1 dobývací prostor na návrh organizace nebo z vlastního podnětu zruší, jestliže dobývání výhradního ložiska skončilo nebo bylo trvale zastaveno. … § 31 Povinnosti a oprávnění organizace při dobývání výhradních ložisek (1) Organizace je oprávněna dobývat výhradní ložisko v dobývacím prostoru, který jí byl stanoven. (2) Bude-li při dobývání v dobývacím prostoru zjištěno ložisko jiného vyhrazeného nerostu, než pro který byl stanoven dobývací prostor, je organizace povinna oznámit to neprodleně Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a obvodnímu báňskému úřadu. Bude-li průzkumem ložiska ověřeno, že zjištěné ložisko lze dobývat a že jeho dobývání jinou organizací by nebylo hospodárné, může obvodní báňský úřad organizaci uložit povinnost dobývat i toto výhradní ložisko (§ 27). V případech, kdy dobývání tohoto výhradního ložiska by nebylo hospodárné, je organizace povinna učinit pro nově zjištěné ložisko přiměřená opatření k jeho ochraně. (3) K upřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob, o geologických a báňskotechnických podmínkách dobývání je organizace povinna v průběhu dobývání zabezpečit v nezbytném předstihu v hranicích svého dobývacího prostoru další průzkum ložiska. Na tento průzkum se vztahují obdobně ustanovení § 11. (4) Pro účely dobývání výhradního ložiska je organizace oprávněna zřizovat v hranicích dobývacího prostoru, a pokud je to nutné i mimo něj, stavby a provozní zařízení, které jsou potřebné pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska a pro úpravu nebo zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a pro dopravu všech zařízení a hmot.
32
§ 37a Vytváření finančních rezerv (1) K zajištění vypořádání důlních škod je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod … (4) Organizace musí uložit peněžní prostředky ve výši vytvořené rezervy na zvláštní vázaný účet za dané účetní období nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po skončení příslušného účetního období. Neučiní-li tak organizace ani v přiměřené náhradní lhůtě stanovené obvodním báňským úřadem, může obvodní báňský úřad rozhodnout o pozastavení platnosti povolení k dobývání.
172/1992 Sb. VYHLÁŠKA ČBÚ o dobývacích prostorech §3 Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru (1) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru se uvede … e) omezení nebo zvláštní technické podmínky dobývání pro zajištění zákonem chráněných obecných zájmů podle zvláštních předpisů vyplývajících z výsledků řízení o stanovení dobývacího prostoru, … g) podmínky vztahující se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky. … §4 Změna a zrušení dobývacího prostoru (1) Organizace navrhne … b) zrušení dobývacího prostoru, jestliže bylo dobývání výhradního ložiska trvale zastaveno, byly odepsány zásoby a byla ukončena likvidace hlavních důlních děl a lomů. …
33
Stanoviska ČBÚ Zkrácená verze stanoviska z literatury :
Makárius, R., Luks, J.: Horní právo II – stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb. a k zákonu č. 61/1988 Sb., Montanex, Ostrava 2005, ISBN: 80-7225-197-X.
Stanovisko ČBÚ č.j. 1624/02 ze dne 13. 6. 2002 – odejmutí oprávnění k dobývání a oprávnění k dobývaní jako majetkové právo K dotazu 1, tykajícího se odejmutí oprávnění k dobývání výhradního ložiska: … OBÚ může podle § 27 odst. 8 horního zákona dobývací prostor na návrh organizace nebo z vlastního podnětu zrušit, jestliže dobývání výhradního ložiska skončilo nebo bylo trvale zastaveno. … nelze podle názoru Českého báňského úřadu oddělit oprávnění k dobývání výhradního ložiska od rozhodnutí o využití území. Pokud by SBS přistoupila na myšlenku oddělení oprávnění k dobývání výhradního ložiska od dobývacího prostoru, vystavila by se riziku existence „ holých " dobývacích prostorů, tedy jakýchsi neúčelných územních rozhodnutí. … … je nutné konstatovat, že oprávnění k dobývání výhradního ložiska není možno oddělovat od existence dobývacích prostorů. … zákon nedává ani OBÚ ani MŽP dostatek prostředků, jak přinutit některou z organizací k převzetí dobývacího prostoru (případně k ukončení těžby). V tomto smyslu se již vyjádřilo i MŽP na společném jednání s ČBÚ. K dotazu č. 2, týkajícího se stanoviska, zda je dobývací prostor považován za jiné majetkové právo, lze uvést následující: Podle názoru Českého báňského úřadu v Praze lze sice dobývací prostor považovat za jiné majetkové právo, ale jen za takové, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí podle ustanovení .§ 320 odst1 OSŘ, neboť jeho majetková hodnota není v současné době finančně vyčíslitelná. Dobývací prostor je uzavřený geometrický obrazec, kterým je vymezena část zemské kůry obsahující vyhrazený nerost. Vyhrazené nerosty tvoří nerostné bohatství, které je ve vlastnictví České republiky (viz § 5 horního zákona). Organizaci je pouze propůjčeno právo ve stanoveném DP těžit za úplatu nerost. Nelze však toto právo zaměňovat za jiné majetkové hodnoty, které lze finančně ohodnotit a používat jako finanční kapitál, jistinu apod. V tomto konkrétním případě lze jen těžko odhadovat, do jaké míry se organizace XY domnívá, že se jedná o majetkové právo a nakolik si jej finančně cení. V současné době není žádná oficiální metodika, podle které by bylo možno provádět oceňování dobývacích prostorů. Toto konstatování však nepopírá tu skutečnost, že v současnosti dochází k převodům dobývacích prostorů mezi organizacemi, a to za úplatu. Výše této úplaty je však otázkou vzájemné dohody smluvních stran.
34
7.
Zásoby ložiska, podmínky využitelnosti ložiska, odpisy a přehodnocení zásob 44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 10
1) Organizace je povinna … c) evidovat stav zásob výhradního ložiska a jeho změny, … § 13 Zásoby výhradního ložiska a podmínky jeho využitelnosti (1) Zásoby výhradního ložiska jsou zjištěné a ověřené množství vyhrazených nerostů ložiska nebo jeho části, odpovídající podmínkám využitelnosti, bez ohledu na ztráty při jeho dobývání. (2) Podkladem pro výpočet zásob výhradního ložiska jsou podmínky využitelnosti zásob. Podmínky využitelnosti zásob jsou souborem ukazatelů množství, jakosti nerostů, geologických, báňsko-technických, ekologických a jiných ukazatelů, podle nichž se posuzuje vhodnost zásob výhradních ložisek k využití.
§ 14 Klasifikace zásob výhradních ložisek, posuzování a schvalování výpočtu zásob výhradních ložisek (1) Výsledky vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska se vyhodnocují. Součástí vyhodnocení je výpočet zásob, který zabezpečuje organizace. (2) Zásoby výhradního ložiska se ve výpočtech zásob klasifikují a) podle stupně prozkoumanosti výhradního ložiska a znalosti jeho úložních poměrů nebo jeho části, jakosti a technologických vlastností nerostů a báňsko-technických podmínek na zásoby vyhledané a zásoby prozkoumané. Obsahuje-li výhradní ložisko několik užitkových složek, klasifikují se jejich zásoby podle dosaženého stupně jejich prozkoumanosti a znalosti, b) podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční, které jsou využitelné v současnosti a vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití výhradního ložiska, a zásoby nebilanční, které jsou v současnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití, ale jsou podle předpokladu využitelné v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj,
35
c) podle přípustnosti k dobývání, která je podmíněna technologií dobývání, bezpečností provozu a stanovenými ochrannými pilíři, na volné a vázané. Vázané zásoby jsou zásoby v ochranných pilířích povrchových a podzemních staveb, zařízení a důlních děl, jakož i v pilířích stanovených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráněných zájmů. Ostatní zásoby jsou zásoby volné. Ve výpočtu zásob, který je součástí návrhu na povolení hornické činnosti (§ 24 odst. 1), uvede organizace zásoby, které plánuje k vytěžení (dále jen "vytěžitelné zásoby"). Vytěžitelné zásoby jsou bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních podmínek. (3) Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho posouzení zabezpečuje organizace. Výpočet zásob výhradního ložiska s posouzením odesílá organizace Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a obvodnímu báňskému úřadu. (4) Klasifikaci zásob a postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti výpočtu podrobněji upraví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. § 14a Odpis zásob výhradních ložisek (1) Odpisem zásob výhradních ložisek se rozumí jejich vynětí z evidence zásob nebo jejich převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních. (2) Zásoby výhradního ložiska je možno odepsat a) z důvodů zvlášť složitých báňsko-technických, bezpečnostních nebo geologických poměrů souvisejících s přírodními podmínkami nebo vzniklých nepředvídanými událostmi, b) jde-li o zásoby části výhradního ložiska, jejichž vydobytí není hospodářsky účelné, c) jde-li o zásoby, jejichž dobývání by ohrozilo zákonem chráněné obecné zájmy, zejména ochranu životního prostředí a význam ochrany převyšuje zájem na vydobytí těchto zásob. (3) Nebilanční zásoby výhradního ložiska je možno odepsat, není-li předpoklad jejich využití ani v budoucnosti. (4) Za důvod odpisu zásob výhradního ložiska se nepovažují změny ve stavu zásob způsobené a) doplněním a zpřesněním dosavadních znalostí o vývoji ložiska a jeho zásob průzkumem a novými poznatky zjištěnými otvírkou, přípravou a dobýváním; prokazují se geologickou dokumentací (§ 39), b) vydobytím zásob; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby, c) těžebními ztrátami, které zahrnují nevydobyté zásoby v dobývané části ložiska, a nejsou odepsány, a nerostné suroviny vyvezené s hlušinou na odval nebo na výsypku; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby,
36
d) přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti, novým schváleným výpočtem zásob nebo vázáním, popřípadě uvolněním zásob; prokazují se stanovením nových podmínek využitelnosti s příslušným přehodnocením zásob nebo schválením nového výpočtu zásob, popřípadě rozhodnutím o vázání nebo uvolnění zásob, e) odevzdáním nebo převzetím ložiska; prokazují se dokladem o předání výhradního ložiska nebo jeho části. § 14b Návrh na odpis zásob výhradního ložiska (1) Zjistí-li organizace při zpracování dokumentace stavby dolu nebo lomu, plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, plánu zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů, jakož i při jejich realizaci, že není možné nebo účelné vytěžit zásoby z důvodů uvedených v § 14a odst. 2, podá návrh na jejich odpis. (2) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné orgány státní správy na úseku životního prostředí. Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace. (3) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska obsahuje a) název a sídlo organizace, b) množství bilančních a nebilančních zásob navržených k odpisu podle bloků zásob a kategorií, jejich kvalitativní charakteristiky a návrh, zda mají být vyjmuty z evidence zásob nebo zda bilanční zásoby mají být převedeny do zásob nebilančních, c) důvody, pro které se zásoby navrhují k odpisu, d) mapy a řezy s přehledně vyznačenými částmi ložiska, v nichž se navrhuje odpis zásob, a to ve čtyřech vyhotoveních, e) další grafické a písemné doklady o ložisku a zásobách navržených k odpisu, potřebné k podrobnějšímu zdůvodnění návrhu, f) stanovisko obvodního báňského úřadu a Ministerstva životního prostředí.
§ 14c Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska (1) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhoduje v období vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska Ministerstvo průmyslu a obchodu se souhlasem ministerstva životního prostředí České republiky; v období projektování výstavby dolů a lomů a při dobývání výhradního ložiska rozhoduje o odpisu Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Českým báňským úřadem.
37
(2) O návrhu na odpis malého množství zásob výhradního ložiska rozhoduje obvodní báňský úřad. Malým množstvím zásob se rozumí množství zásob nepřesahující v kalendářním roce celkově 5 % plánované roční těžby na ložisku, nejvýše však v jednotlivém případě 100 000 t nebo 50 000 m3 a u zemního plynu 500 000 m3. … (6) Organizace, která navrhne odpis zásob výhradního ložiska, nesmí likvidovat technická zařízení potřebná k vydobytí zásob navržených k odpisu a zrušit k nim přístup, dokud neobdržela rozhodnutí o odpisu, s výjimkou případů, kdy to vyžaduje bezpečnost provozu a ochrana zdraví při práci. ČÁST SEDMÁ Dobývání výhradních ložisek § 31 Povinnosti a oprávnění organizace při dobývání výhradních ložisek … (3) K upřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob, o geologických a báňskotechnických podmínkách dobývání je organizace povinna v průběhu dobývání zabezpečit v nezbytném předstihu v hranicích svého dobývacího prostoru další průzkum ložiska. Na tento průzkum se vztahují obdobně ustanovení § 11.
497/1992 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů §1 Zásady evidence zásob výhradních ložisek (1) Zásoby výhradních ložisek se vymezují v členění upraveném zvláštními předpisy (§ 14, 44/88 Sb.). Vymezené zásoby všech vyhodnocených druhů nerostů výhradního ložiska se evidují a vykazují. (2) V případech určených ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (dále jen "ministerstvo") se zásoby výhradních ložisek evidují a vykazují podle technologických typů (např. kaolín pro výrobu porcelánu, kaolín pro papírenský průmysl aj.), popřípadě též podle užitkových složek (např. zásoby neželezných kovů obsažených v evidovaných zásobách rud). §3 Vykazování zásob organizací (1) Organizace je povinna vykazovat zásoby výhradního ložiska, které eviduje, a to na statistickém výkaze vydávaném ministerstvem. Statistický výkaz obsahuje i seznam evidovaných druhů nerostů, jejich technologických typů a užitkových složek. Vyplněný statistický výkaz o stavu zásob výhradního ložiska k 1. lednu kalendářního roku
38
a o změnách zásob v uplynulém roce zasílá organizace do 1. března kalendářního roku ministerstvu. Výkazy jsou součástí geologické dokumentace výhradního ložiska. Zásoby se vykazují na tiskopise V3-01 dostupném na webu České geologické služby: http://www.geology.cz/extranet/sgs/nerostne-suroviny/statisticke-vykazy/vykaz-geo http://www.geology.cz/extranet/sgs/nerostne-suroviny/statisticke-vykazy/vykaz-geo/geov3mzp.rtf
62/1988 Sb. ZÁKON o geologických pracích §2 Geologické práce … (4) Ložiskový průzkum se člení na etapu a) vyhledávání, která představuje soubor geologických prací, jejichž účelem je zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů, nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a význam, provést výpočet vyhledaných zásob a vymezit střety zájmů pro následný průzkum. U rozsáhlých ložisek může být ověřena výpočtem zásob pouze část ložiska umožňující samostatné využití a zbytek je možno ocenit vymezením prognózního zdroje. Vyhledávání se provádí na území, kde dosud ložisko vyhledávaného nerostu nebylo nalezeno a evidováno, b) průzkumu, který se provádí na již známém a evidovaném ložisku, na kterém dosud nebyl stanoven dobývací prostor, v rozsahu potřebném pro získání podkladů ke zpracování dokumentace podle zvláštních právních předpisů, pro výpočet prozkoumaných zásob a prokázání jejich využitelnosti a pro řešení střetů zájmů s uvažovaným dobýváním ložiska, c) těžebního průzkumu, který se provádí ve stanoveném dobývacím prostoru v rozsahu a podrobnostech potřebných pro účelné vydobytí ložiska.
9a Podávání návrhů a oznámení (1) Při provádění geologických prací je organizace povinna podat a) ministerstvu 1. hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho zásob, …
39
369/2004 Sb. VYHLÁŠKA o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek §1 Předmět úpravy Tato vyhláška … g) upravuje postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti výpočtu zásob (§ 14 odst. 4 horního zákona). § 15 Vyhodnocování výsledků geologických prací … (3) Organizace vyhodnotí všechny získané údaje, poznatky a dosažené prvotní výsledky geologických prací v závěrečné zprávě, ..... .... (5) Je-li výsledkem geologických prací zjištění zásob nerostů, dokumentuje se tato skutečnost ve zprávě výpočtem zásob nerostů. § 16 Závěrečná zpráva (2) Závěrečná zpráva s výpočtem zásob nerostů se podle druhu výpočtu zpracovává podle přílohy č. 4, 5 nebo 6. § 17 Podmínky využitelnosti (1) Podmínky využitelnosti se zpracovávají způsobem a v rozsahu uvedeném v příloze č. 1, a to s přihlédnutím k průběžným výsledkům vyhledávání nebo průzkumu ložiska tak, aby byly schváleny před zahájením výpočtu zásob. … § 18 Výpočet nebo přepočet zásob nerostů (1) Při výpočtech nebo přepočtech zásob nerostů se vychází z a) podmínek využitelnosti zásob, … (4) K výpočtu zásob nerostů připojí organizace návrh na schválení zásob výhradního ložiska zpracovaný na tiskopise, který ministerstvo zveřejní ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Jestliže se v průběhu dobývání ložiska v důsledku nových dosažených geologických poznatků o ložisku nebo v důsledku nových podmínek využitelnosti změní
40
poslední vypočtené zásoby o více než 10 %, dokumentuje organizace tuto skutečnost novým výpočtem zásob. Za změnu zásob se pro tento účel nepovažuje jejich vydobytí. (6) Bližší náležitosti postupu při výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů jsou obsaženy v příloze č. 10.
Přílohy VYHLÁŠKY 369/2004 Sb. Příl.1 Podmínky využitelnosti zásob nerostů Příl.2 Podmínky pro vymezování prognózních zdrojů nerostů a jejich zařazování do kategorií Příl.3 Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu Příl.4 Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu obsahující výpočet vyhledaných zásob Příl.5 Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu s výpočtem prozkoumaných zásob Příl.6 Osnova likvidačního výpočtu zásob Příl.7 Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu s výpočtem zásob podzemních vod Příl.8 Podmínky pro odhady a výpočty zásob využitelného množství podzemních vod a jejich klasifikaci Příl.9 Rizikové geofaktory životního prostředí Příl.10 Postup při zpracování a náležitosti výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů Příloha 1 (Vyhlášky č. 369/2004 Sb.) Podmínky využitelnosti zásob nerostů Podmínky využitelnosti zásob nerostů se zpracovávají v následujícím rozsahu a způsobem: 1. Množství nerostu se vyjadřuje souhrnným množstvím zásob nerostu v jednotkách, ve kterých jsou zásoby nerostu vedeny ve státní bilanci zásob. Základní podmínkou pro stanovení minimálního množství zásob nerostu na ložisku je respektování celkových souhrnných nákladů na vyhledání a průzkum ložiska, přípravu, otvírku a dobývání ložiska, likvidaci následků dobývání (sanace, rekultivace, důlní škody), zahrnutí všech úhrad a poplatků … Tato suma představuje minimální ekonomický potenciál zásob ložiska k zajištění ekonomického dobývání a splnění všech finančních povinností. … Při hodnocení všech dílčích ekonomických ukazatelů je nutno přihlédnout k očekávanému ekonomickému vývoji v období předpokládané produkce z ložiska. … Výpočet nebo modelové stanovení nebo odhad minimálního ekonomického potenciálu ložiska určuje minimální množství zásob na ložisku. 2. Jakost nerostu … 3. Geologické ukazatele… 4. Báňsko technické podmínky … 5. Ekologické podmínky …. 6. Další ukazatele ….
41
Komentář k zásobám výhradního ložiska Zkrácená verze komentáře podle „Makarius, R.: České horní právo I. Montanex, Ostrava 1999, ISBN 80-72258-033-7“, str.35: Vypořádání zásob : … b) přehodnocením zásob podle nových podmínek vytěžitelnosti (§ 14a odst. 4 písm. d) h.z.). Jde o změnu stavu zásob, která se nepovažuje za odpis zásob. Realizace tohoto postupu je plně v kompetenci organizace, která je držitelem dobývacího prostoru. Změna stavu zásob se prokazuje stanovením nových podmínek využitelnosti (§ 13 odst. 2 h.z.) s příslušným přehodnocením zásob. Obvodní báňský úřad zpravidla požaduje, aby toto přehodnocení bylo provedeno, nebo alespoň posouzeno znalcem, c) vypořádáním zásob tak, že organizace vypracuje nový výpočet zásob. Taková změna zásob se prokazuje stanovením nových podmínek využitelnosti a schválením nového výpočtu zásob (§ 14a odst. 4 písm. d) h.z.). Výpočet zásob a jeho posouzení zabezpečuje organizace podle § 14 odst. 3 h.z. Obvodní báňské úřady zpravidla vyžadují, aby nový výpočet zásob byl posouzen znalcem. Organizace je povinna zaslat výpočet zásob s jeho posouzením Ministerstvu průmyslu a obchodu a místně příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. K tomu nutno poznamenat, že uvedené orgány nejsou ze zákona kompetentní takový výpočet schvalovat, upravovat apod. Pokud by organizace svým postupem porušila § 5 odst. l z.h.č., podle kterého je povinna dodržovat zásady ochrany a využití nerostného bohatství a požadavky hospodárného využívání ložisek nerostů, jsou orgány státní báňské správy ve smyslu § 39 odst. l písm.a) a § 40 a násl. z.h.č. oprávněny nesprávnost postupu organizace svým rozhodnutím zhojit. …
Stanovisko ČBÚ Stanoviseko ČBÚ podle „ Makárius, R., Luks, J.: Horní právo II – stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb. a k zákonu č. 61/1988 Sb., Montanex, Ostrava 2005, ISBN: 80-7225-197-X, str. 15. Stanovisko ČBÚ č.j. 1399/II/00 ze dne 18. 5. 2000 – přehodnocení zásob podle nových podmínek využitelnosti K dotazu organizace poskytl ČBÚ pod čj. 1399/11/00 ze dne 18. 5. 2000 toto stanovisko: K otázce l - Zda se „přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti ruší platnost původního výpočtu zásob " jí bylo sděleno : Nové přehodnocení zásob výhradního ložiska se může provést na základě nových podmínek využitelnosti. V podmínkách využitelnosti prokáže organizace, např. nebilančnost dosud bilančních zásob nebo vůbec jejich nepatřičnost evidence v zásobách (např. z hlediska báňsko-technických, ekonomických, ekologických či jiných podmínek). Přepočet zásob podle nových podmínek využitelnosti a jeho posouzení zabezpečuje organizace (§ 14 odst. 3 cit.
42
zákona). Přepočtem zásob zpracovaným příslušnými odbornými pracovníky se ruší platnost původního výpočtu. Nové přehodnocení ale vychází z předchozího výpočtu zásob. K otázce 2 - Zda "přehodnocení zásob musí projít schvalovacím řízením" jí bylo sděleno : Přehodnocení zásob výhradního ložiska je v kompetenci organizace. Povinnost organizace k jiným orgánům je zahrnout výsledky tohoto přepočtu do statistického výkazu Geo (MŽP) V3-01 a posouzený přepočet zásob výhradního ložiska odeslat ministerstvu životního prostředí ČR a obvodnímu báňskému úřadu. Otvírka ložiska Frenštát-Západ , foto OKD, a.s.: Poz. - dobývací prostor ČBÚ č. 0072/Tojanovice, plocha 63,17 km2, těžební práva – OKD, a.s.
Poz. zdroj http://www.dulfrenstat.cz/cs : Budování Dolu Frenštát bylo zahájeno v roce 1981, v roce 1995 byl utlumen, nebyl nikdy zprovozněn pro těžbu. Důl se skládá ze dvou jam – jáma číslo 4 má hloubku 943 metrů a jáma číslo 5 má hloubku 1088 metrů. Státní surovinová koncepce schválená vládou firmě ukládá starat se o toto poslední významné ložisko černého uhlí ve střední Evropě tak, aby nedošlo k jeho znehodnocení. Nyní OKD a.s. zabezpečuje konzervační režim (OBÚ Ostrava povolil v roce 2003 rozhodnutím č.j. 5509/03-511/16 zatopení jámy č. F5 na kótu –445 m B.p.v., tj 903 m p.p.).
43
Rozhodnutí MPO o odpisu zásob ložiska Frenštát ze dne 4. 12. 2002:
44
8.
Osvědčení, oprávnění a povolení v hornictví
Osvědčení - osvědčení o výhradním ložisku - osvědčení o odborné způsobilosti (o odborné kvalifikaci) Oprávnění - oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem (koncese) - oprávnění provádět ložiskový průzkum (průzkumná práva) - oprávnění k dobývání (těžební práva) Povolení - povolení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
Předpisy ukládající osvědčení -
osvědčení o výhradním ložisku osvědčení o odborné způsobilosti (odborné kvalifikaci)
44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) §6 Výhradní ložisko (1) Zjistí-li se vyhrazený nerost*) v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo životního prostředí osvědčení o výhradním ložisku. … *) zjištění, ke kterému došlo v důsledku vyhledávání nebo geologického průzkumu.
61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §5 Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem … (2) … Před vydáním povolení k …. musí organizace doložit, že provádění těchto činností bude řídit a za jejich kvalitu odpovídat osoba s odbornou způsobilostí ….
45
§ 5a … (2) Český báňský úřad vydává pro občany České republiky nebo občany jiného členského státu Evropské unie, kteří vykonávali hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v České republice, osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti. Osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti se vydává v českém jazyce na základě žádosti fyzické osoby doložené údaji o délce a zaměření této činnosti. §6 (1) … Organizace musí ustanovit z osob splňujících předpoklady odborné způsobilosti stanovené na základě § 5 odst. 3 pro každý důl závodního dolu, pro každý lom závodního lomu a závodního pro ostatní činnosti uvedené v § 2 a 3, kteří odpovídají za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. ..
298/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. července 2005 o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů §1 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) odborná kvalifikace - způsobilost k výkonu hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem prokazovaná předepsaným ukončeným vzděláním a předepsanou odbornou praxí při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, b) odborná způsobilost - naplnění odborné kvalifikace a prokázání znalostí z právních předpisů (§ 3 odst. 1), a to v rozsahu potřebném pro bezpečný a spolehlivý výkon činnosti, c) ukončené vzdělání - úspěšné ukončení studia, ve kterém se vyučují technické obory potřebné k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice, jsou stanoveny v příloze č. 1 této vyhlášky. Prokazuje se dokladem o ukončeném vzdělání, §5 Postup ověřování odborné způsobilosti orgány státní báňské správy … (7) Na základě úspěšně vykonané zkoušky vydá příslušný správní orgán zaměstnanci osvědčení o odborné způsobilosti s vymezením druhu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem.
46
62/1988 Sb. ZÁKON o geologických pracích §3 Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti (1) Geologické práce a) prováděné v rámci podnikatelské činnosti, b) prováděné se zásahem do pozemku, c) jejichž výsledky slouží k plnění práv a povinností orgánů veřejné správy jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty fyzické a právnické osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy (dále jen "organizace"), u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen "odpovědný řešitel geologických prací"). … … (3) O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací rozhoduje ministerstvo (MŽP). Rozhodnutí, kterým se vydává osvědčení o odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací, se vydává na dobu neurčitou.
Předpisy ukládající oprávnění -
oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem (koncese) oprávnění provádět ložiskový průzkum (průzkumná práva) oprávnění k dobývání (těžební práva)
61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem §5 (2) Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může vykonávat pouze organizace, které bylo orgánem státní báňské správy pro tyto činnosti vydáno oprávnění (koncese).
47
VYHLÁŠKA 15/1995 Sb. Českého báňského úřadu o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností §1 (1) Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen "oprávnění"), lze vydat právnické nebo fyzické osobě, která prokáže, že je odborně způsobilá sama nebo prostřednictvím k tomu odborně způsobilých zaměstnanců (závodní, závodní dolu, závodní lomu nebo projektant) zabezpečovat činnosti v rozsahu požadovaného oprávnění. (2) K vydání oprávnění je místně příslušný obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti 1) má právnická nebo fyzická osoba sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště. Není-li takové místo na území České republiky, řídí se příslušnost podle místa zamýšlené činnosti, k níž je oprávnění třeba. (3) Oprávnění může být vykonáváno na celém území České republiky (koncese).
62/1988 Sb. ZÁKON o geologických pracích §3 Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti (1) Geologické práce a) prováděné v rámci podnikatelské činnosti, b) prováděné se zásahem do pozemku, c) jejichž výsledky slouží k plnění práv a povinností orgánů veřejné správy jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty fyzické a právnické osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy (dále jen "organizace"), u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen "odpovědný řešitel geologických prací"). §4 Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum (1) Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na
48
průzkumném území, které je stanoveno právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti (dále jen "zadavatel"). … (4) Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo na vyhledávání a průzkum výhradního ložiska v souladu se stanovením průzkumného území. § 4b Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum (1) Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v prvním roce 2 000 Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o 1 000 Kč za každý km2.
44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 24 Oprávnění k dobývání výhradního ložiska (1) Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem. … (2) K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Předchozí souhlas může Ministerstvo životního prostředí vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky a k návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum výhradních ložisek. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. (3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel ...
49
Předpisy ukládající povolení -
povolení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §9 Vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly (1) Vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly včetně zajištění nebo likvidace těchto důlních děl povoluje ve stanovených případech obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace předepsanou dokumentaci. … § 10 Otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek, zajištění a likvidace důlních děl a lomů (1) Otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán otvírky, přípravy a dobývání a předepsanou dokumentaci. Bez povolení obvodního báňského úřadu nesmí být otvírka, příprava a dobývání zahájeny. … § 19 Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu (1) Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu, zajištění a likvidaci hlavních důlních děl a lomů povoluje obvodní báňský úřad. Bez těchto povolení nesmí být práce zahájeny …
9.
Povolovací činnost SBS, povolování důlních děl a staveb
Povolení k činnostem a stavbám v oboru hornictví a podzemního stavitelství se vydává pravomocným úředním rozhodnutím podle horních, stavebních, případně zvláštních předpisů (např. zákon o vodách) : -
-
povolení hornické činnosti podle § 2, zák. 61/1988 Sb. vydává SBS, povolení činnosti prováděné hornickým způsobem podle § 3, pís.a) zák. 61/1988 Sb. vydává SBS, (těžba nevyhrazeného ložiska – nutný souhlas vlastníka pozemku) povolení činnosti prováděné hornickým způsobem podle § 3, pís.b) až j) zák. 61/88 Sb. vydává stavební úřad, případně jiný správní orgán (podle zvláštních předpisů), SBS je v četných případech dotčeným orgánem, povolování staveb v CHLÚ – povoluje stavební úřad, SBS je dotčeným orgánem.
50
Předpisy upravující povolení hornické činnosti 44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 24 Oprávnění k dobývání výhradního ložiska (1) Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňský § 23 Projektování, výstavba a rekonstrukce dolů a lomů (3) Důlní díla a důlní stavby pod povrchem povoluje orgán státní báňské správy. (4) V dobývacím prostoru obvodní báňský úřad rozhoduje též o umístění a povolení staveb, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu (radioaktivní látky, energetická zařízení v podzemí) a staveb vodních děl. Orgán státní báňské správy povoluje a kolauduje též stavby úložných míst (pevný těžební odpad), nejde-li o odkaliště. (5) Důlní díla a stavby uvedené v odstavcích 3 a 4 povoluje orgán státní báňské správy republiky zpravidla v rámci povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska. § 32 Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a plány zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů (1) Organizace, jíž vzniklo oprávnění k dobývání výhradních ložisek je povinna vypracovat plány otvírky, přípravy a dobývání těchto ložisek.
61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §9 Vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly (1) Vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly včetně zajištění nebo likvidace těchto důlních děl povoluje ve stanovených případech obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace předepsanou dokumentaci.
51
§ 10 Otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek, zajištění a likvidace důlních děl a lomů (1) Otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán otvírky, přípravy a dobývání a předepsanou dokumentaci. Bez povolení obvodního báňského úřadu nesmí být otvírka, příprava a dobývání zahájeny.
104/1988 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem §5 Druhy povolení hornické činnosti Povolení obvodního báňského úřadu se vyžaduje pro tyto hornické činnosti: a) pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly, a to svislými důlními díly o hloubce větší než 40 m, vodorovnými či úklonnými důlními díly o délce větší než 100 m, nebo i uvedenými důlními díly kratšími, jestliže z nich jsou ražena další důlní díla, jejichž délka spolu s uvedenými díly přesáhne 100 m; povolení se vyžaduje také pro zajištění a likvidaci těchto důlních děl, b) pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska, jakož i pro zajištění důlních děl a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů, c) pro zvláštní zásahy do zemské kůry včetně vyhledávání a průzkumu provedeného důlními díly pro tyto účely, pokud tato díla svým rozsahem odpovídají podmínkám uvedeným v písmenu a), d) pro zajištění a likvidaci starých důlních děl včetně jejich zjišťování, pokud zjišťování se provádí důlními díly v rozsahu uvedeném v písmenu a). §6 Žádost o povolení hornické činnosti … (2) Organizace vyhotoví a předloží se žádostí pro a) vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle příl. č. 1, b) zajištění a likvidaci důlních děl při vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle přílohy č. 2, c) otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska 1. hlubinným a povrchovým způsobem plán otvírky, přípravy a dobývání podle přílohy č. 3, 2. ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán těžební otvírky a těžby podle přílohy č. 4, 3. loužením pomocí vrtů z povrchu plán přípravy, otvírky a dobývání loužicího pole podle
52
přílohy č. 5, d) zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů 1. při hlubinném a povrchovém způsobu dobývání plán zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů podle přílohy č. 6, 2. při těžbě ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán zajištění a likvidace vrtů a sond podle přílohy č. 7, 3. při dobývání loužením pomocí vrtů z povrchu plán zajištění a likvidace loužicího pole podle přílohy č. 8, e) zvláštní zásahy do zemské kůry dokumentaci podle příloh č. 9, 10 a 12, f) zajištění a likvidace starých důlních děl plán zajištění a likvidace starých důlních děl podle přílohy č. 11. (3) Organizace přiloží k žádosti a) doklady o vyřešení střetu zájmů, … … f) stanovisko vydané podle zvláštního právního předpisu (EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzován vlivu na životní prostředí), pokud podle tohoto předpisu má být zpracováno, g) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod … h) vyčíslení předpokládaných nákladů na sanaci a rekultivaci pozemků … i) výpis z obchodního rejstříku a kopii oprávnění k hornické činnosti. … §8 Rozhodnutí o povolení hornické činnosti a přípustnost změn v plánech a dokumentaci … (2) V rozhodnutí o povolení hornické činnosti obvodní báňský úřad stanoví podle potřeby podmínky hornické činnosti a rozhodne o námitkách účastníka řízení. … 183/2006 Sb. ZÁKON o územním plánování a stavebním úřadu (stavební zákon) §16 Vojenské a jiné stavební úřady (2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, vykonávají podle tohoto zákona dále … d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin … (3) Působnost stavebních úřadů v dobývacích prostorech vykonávají obvodní báňské úřady, jde-li o stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, včetně staveb úložných míst pro těžební odpad, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu podle odstavce 2 písm. d) (radioaktivní látky, energetická zařízení v podzemí) a staveb vodních děl.
53
Komentář k povolení staveb souvisejících s hornickou činnosti Zkrácený komentář autora „Makarius, R.: Horní zákon. ANAGRAM, Ostrava 2013, ISBN 978-7342-237-0“, str. 35 : … Mezi důlní díla uvedená v § 23 odst. 3 HZ (stavby pod povrchem) řadíme veškeré důlní stavby pod povrchem, ke kterým patří zejména jámy, šachtice, překopy, chodby, šibíky, komíny a speciální důlní díla, jako jsou důlní provozovny, čerpací stanice, žumpovní chodby, elektrorozvody, remízy lokomotiv, sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv, oběhy vozů apod. K důlním stavbám řadíme i hrázové větrní objekty, uzavírací hráze, větrní mosty, protiprůvalové hráze apod. (poz. – stavby související s těžbou výhradního ložiska). … Všechny výše uvedené důlní objekty, tedy důlní díla a důlní stavby, jsou obsahem plánu otvírky, přípravy a dobývání a na základě žádosti organizace je povoluje místně příslušný obvodní báňský úřad (§ 23 odst. 5). Náležitosti žádosti, vlastní správní řízení, jakož i podmínky rozhodnutí obvodního báňského úřadu jsou uvedeny v § 10, v § 17 a 18 z. h. č. a ve vyhlášce Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb. Stejnému režimu podléhají i provozní stavby v lomech a skrývkách v hranicích vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo prováděné těžby (čerpací stanice, provozovny, zařízení dálkové pasové dopravy, elektrorozvodný, kotelny apod.). V uvedených případech plní obvodní báňské úřady funkci stavebního úřadu. Dokumentace důlních děl a důlních staveb musí podle § 23 odst. 2 splňovat kromě náležitostí požadovaných stavebním zákonem (náležitosti obecných předpisů) i požadavky horního zákona. V této věci vydal ČBÚ své stanovisko č. j. 1070/93 ze dne 20. 4. 1993, ve kterém objasňuje především pojem „důlní dílo".
Předpisy upravující povolení činnosti prováděné hornickým způsobem podle §3, pis a) zákona č. 61/1988 Sb. (vyhledávání, průzkum, těžba, likvidace ložiska nevyhrazeného nerostu - nutný souhlas vlastníka pozemku)
62/1988 Sb. ZÁKON České národní rady o geologických pracích § 4c Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů může organizace provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak (§ 9 Z 61/1988 Sb.)
54
61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §3 Činnost prováděná hornickým způsobem Činností prováděnou hornickým způsobem se podle tohoto zákona rozumí a) dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, včetně úpravy a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů prováděné k tomu účelu, … §5 Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem … (2) … Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může organizace provádět jen na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, horního zákona nebo podle zvláštních právních předpisů (stavební zákon) … … § 19 Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu (1) Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu, zajištění a likvidaci hlavních důlních děl a lomů povoluje obvodní báňský úřad. Bez těchto povolení nesmí být práce zahájeny. (2) K žádosti o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu organizace přikládá územní rozhodnutí (stavební zákon) a plán využívání ložiska. K žádosti o povolení zajištění nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů organizace přikládá plán jejich zajištění nebo likvidace. … 175/1992 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů §1 Vyhláška stanoví podrobnější podmínky využívání ložisek nevyhrazených nerostů (dále jen "ložiska") právnickým nebo fyzickým osobám (dále jen "organizace"), které na základě oprávnění a) dobývají ložiska, popřípadě které vydobyté nevyhrazené nerosty v souvislosti s obýváním též upravují nebo zušlechťují, b) zajišťují a likvidují hlavní důlní díla a lomy při činnosti uvedené v písmenu a). §2 (1) Žádost o povolení dobývání ložiska předkládá organizace obvodnímu báňskému úřadu ve dvou vyhotoveních alespoň dva měsíce před zahájením dobývání.
55
(2) Žádost o povolení dobývání ložiska obsahuje: a) název, identifikační číslo a sídlo organizace, která bude ložisko dobývat, b) název a identifikační číslo katastrálního území, název a kód okresu, parcelní čísla pozemků, popřípadě bližší označení místa činnosti, c) plánované zahájení a ukončení, popřípadě přerušení dobývání ložiska. (3) K žádosti se přiloží: a) územní rozhodnutí, b) doklad o oprávnění pro činnost prováděnou hornickým způsobem, c) plán využívání ložiska podle přílohy č. 1, ... (5) Plán využívání ložiska schvaluje závodní, popřípadě závodní dolu nebo závodní lomu.V jednotlivých částech plánu se musí uvést datum vyhotovení, jména a podpisy zpracovatelů a jejich funkce. … §6 (1) Žádost o povolení zajištění nebo likvidaci důlních děl a lomů*) předkládá organizace obvodnímu báňskému úřadu ve dvou vyhotoveních alespoň dva měsíce před zahájením zajištění nebo likvidace. (2) Organizace přiloží k žádosti a) plán zajištění nebo likvidace důlních děl a lomů podle přílohy č. 2, … *) Poz. – vymezení ve vztahu k ložisku nevyhrazeného nerostu je uvedeno v §1, pís. b) této vyhlášky (175/1992 Sb.), pro ostatní případy platí - „zajišťování a likvidace důlních děl“ je činnost hornická podle §2, odst. c, Z 61/1988 Sb.
Předpisy upravující povolení činnosti prováděné hornickým způsobem podle § 3, pis. b) až i) zákona č. 61/1988 61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §3 Činnost prováděná hornickým způsobem Činností prováděnou hornickým způsobem se podle tohoto zákona rozumí … b) těžba písků v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji, včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těžbou, s výjimkou odstraňování nánosů při údržbě vodních toků, c) práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce), d) práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu,
56
e) zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje více než 100 000 m krychlových horniny, s výjimkou zakládání staveb, f) vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely než k činnostem uvedeným v § 2 a 3, g) jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlním díle v podzemí, h) práce na zpřístupnění starých důlních děl nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu, i) podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní *), v ražení štol a tunelů, jakož i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m krychlových horniny. *) Definice dílčích kategorií viz vyhl. ČBÚ č. 55/1996 Sb. §2 Výklad pojmů, např. studna – odst.1 písm. m) „Studna - svislé dílo v podzemí (jáma, šachtice) hlubší než 3 m, určená pro vodohospodářské účely“ § 5b Báňský projektant (1) Díla v podzemí vzniklá při činnostech podle § 3 písm. c), d), h) nebo i), důlní díla a důlní stavby pod povrchem může projektovat pouze osoba s osvědčením odborné způsobilosti báňského projektanta (dále jen „báňský projektant“). (2) Báňský projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované projektové dokumentace (dále jen „projekt“) a za proveditelnost, technickou úroveň a bezpečnost děl a staveb uvedených v odstavci 1, pokud byly provedeny podle jím zpracovaného projektu. … … § 20 Ostatní činnosti prováděné hornickým způsobem (1) Činnosti prováděné hornickým způsobem uvedené v § 3 písm. b) až i) provádějí organizace podle zvláštních předpisů. Obvodní báňský úřad příslušný k výkonu vrchního dozoru nad činností prováděnou hornickým způsobem podle § 3 písm. i) je dotčeným orgánem v řízeních o povolení staveb, jejichž součástí tato činnost je, a vydává v takových řízeních závazná stanoviska.
183/2006 Sb. ZÁKON o územním plánování a stavebním úřadu (stavební zákon) §16 Vojenské a jiné stavební úřady … (2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, vykonávají podle tohoto zákona dále … d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely, u staveb souvisejících
57
s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících přírodní radionuklidy a u staveb náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, a u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více. *) … *) Poz. - Např. přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně (650 MW) umístěná v podzemních objektech.
Povolování staveb v CHLÚ 44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 19 Umisťování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území (1) Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních právních předpisů (stavební zákon) jen na základě závazného stanoviska*) orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení. (2) Žadatel o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, doloží žádost závazným stanoviskem podle odstavce 1. *) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 149, odst. 1 - rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem
Stanoviska ČBÚ Zkrácené verze souvisejících stanovisek z literatury :
Makárius, R., Luks, J.: Horní právo II – stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb. a k zákonu č. 61/1988 Sb., Montanex, Ostrava 2005, ISBN: 80-7225-197-X. Makárius, R., Luks, J.: Horní právo – stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb. a k zákonu č. 61/1988 Sb., Montanex, Ostrava 1999, ISBN: 80-7225-031-X.
Výňatek ze stanoviska ČBÚ č.j. 677/96 ze dne 9.3.1997 – vyhledávání a průzkum nevyhrazených nerostů (mimo vyhledávání důlními díly) … Tato činnost není povolována báňskými úřady, které zde vykonávají pouze vrchní dozor. V § 4c zákona ČNR č. 62/1988 Sb., se pouze stanoví, že „vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů může organizace provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak". Jelikož v těchto případech je povolujícím
58
orgánem stavební úřad, a to podle … stavebního zákona, probíhá příslušné řízení podle stavebního zákona. Poz. – Znění § 9 „Vyhledávání a průzkum ložisek“ 61/1988 Sb. a § 23 „Výstavba dolů…“ 44/1988 Sb. nerozlišují důlní díla ložisek vyhrazených a nevyhrazených nerostů. V případě HZ je upřesněno v § 23, odst. 5, že předmětná důlní díla povoluje SBS „…zpravidla v rámci povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska“. Táto kompetence udělená horním zákonem v podobě formulace „zpravidla“ umožňuje SBS udělovat povolení na průzkumná důlní díla v rámci vyhledávání ložiska nevyhrazeného nerostů. Lze předpokládat rozměrová krytéria shodná s vyhledáváním ložisek vyhrazených nerostů podle V 104/1988 Sb., tj. jámy 40m, dlouhá důlní díla 100m a více. Výňatek ze stanoviska ČBÚ č.j. 565/01 ze dne 3. 5. 2001 – likvidace lomu K dotazu organizace poskytl ČBÚpod čj. 565/01 ze dne 3. 5. 2001 toto stanovisko: 1) Likvidace lomu jako jeden z typů hornické činnosti /§ 2 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů/ musí podle názoru Českého báňského úřadu spočívat zejména v odstranění staveb a zařízení, která sloužila hornické činnosti (nebo činnosti prováděné hornickým způsobem), v sesvahování stěn, stržení těžebních etáží, v odstranění pozůstatků rozpojené horniny, v odklizení zemin atp. Cílem likvidace je připravit území dotčené těžbou buď přímo pro rekultivaci, nebo pro jiné využití (např. pro zřízení skládky, pro výstavbu, zřízení vodní plochy apod.), po kterém teprve bude následovat rekultivace. O jiném využití bývalého lomu, ani o rekultivaci, však nebude rozhodovat obvodní báňský úřad, ale stavební úřad za spoluúčasti dotčených orgánů státní správy. Po provedení likvidace by měl být - za předpokladu, že budou naplněny požadavky zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve znění pozdějších předpisů - zrušen či zmenšen dobývací prostor, aby mohlo být vydáno nové rozhodnutí o využití území, příp. o umístění stavby. Vzhledem k tomu, že základem rekultivací jsou terénní úpravy, bude orgánem příslušným k povolení těchto činností stavební úřad, jenž bude postupovat podle .. stavebního zákona … , ve znění pozdějších předpisů. Podle téhož zákona bude postupovat stavební úřad i v případě, že by v bývalém lomu měla vzniknout skládka nebo probíhat výstavba apod. Stanovisko ČBÚ č.j. 1654/02 ze dne 25. 9. 2002 – kopané studny K Vaší žádosti ze dne 13. května 2002 ve věci kopaných studní Vám podáváme následující stanovisko: Od 1. 7. 2002 nabyl účinnosti zákon č. 206/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Tento zákon stanovuje v § 3 písm. i), že „podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů, jakož i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m 3 horniny" jsou činnosti prováděné hornickým způsobem. Hloubení studní je tedy zákonem výslovně označeno jako činnost prováděná hornickým způsobem, a to bez ohledu na hloubku
59
studny. Z hlediska zákona č. 61/1988 Sb. však tato činnost nepodléhá povolování státní báňské správy. Podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 206/2002 Sb., může hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem - vykonávat pouze organizace, které bylo orgánem státní báňské správy pro tyto činnosti vydáno oprávnění. Podle ustanovení § 55 odst. l písm. j) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), jsou studny vodohospodářskými díly. Povolení k jejich zřizování vydává příslušný vodohospodářský orgán. Přitom postupuje podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Orgán státní báňské správy, tedy místně příslušný obvodní báňský úřad, je v povolovacím řízení dotčeným orgánem státní správy. Orgány státní báňské správy vykonávají podle § 39 zákona č. 61/1988 Sb. nad hloubením studní vrchní dozor. Povolovací působnost vodohospodářských orgánů zůstává výkonem vrchního dozoru nedotčena. Organizace, která takové práce provádí, má podle § 5 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb. povinnost ohlásit zahájení takové činnosti nejméně 8 dní předem, tedy ve lhůtě stanovené § 13 odst. l vyhlášky č. 104/1988 Sb. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.
10. Ochrana životního prostředí při těžbě nerostů (EIA) (EIA - Environmental Impact Assessment) 44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 10 nadpis vypuštěn (1) Organizace je povinna … d) řešit včas střety zájmů při stanovení dobývacího prostoru a při plánované otvírce, přípravě a dobývání výhradního ložiska především s cílem omezit nepříznivé vlivy na životní prostředí, … h) plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem a jinými obecně závaznými právními předpisy. § 11 Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek … (2) Při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek jsou organizace povinny z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného bohatství …
60
d) zjistit skutečnosti potřebné k posouzení možných vlivů využívání výhradního ložiska na jiná ložiska, vody a jiné přírodní zdroje, na životní prostředí a na další zákonem chráněné obecné zájmy, … § 23 Projektování, výstavba a rekonstrukce dolů a lomů … (2) Dokumentace staveb uvedených v odstavci 1 (doly, lomy, výsypky, odvaly, odkaliště) musí kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy zajišťovat … f) omezení nepříznivých vlivů na životní prostředí, … § 28 Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru (1) Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru (dále jen "řízení o stanovení dobývacího prostoru") se zahajuje na návrh organizace nebo z podnětu obvodního báňského úřadu. Návrh se doloží: … d) doklady a dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě zvláštními předpisy (zákon o posuzování vlivu na životní prostředí č. 100/2001 Sb. ) Obvodní báňský úřad může stanovit, že se k návrhu přiloží další nezbytné doklady pro spolehlivé posouzení návrhu, především z hlediska ochrany a hospodárného využití výhradního ložiska, důsledků jeho dobývání, jakož i z hlediska dopadu na právem chráněné obecné zájmy,
172/1992 Sb. VYHLÁŠKA ČBÚ o dobývacích prostorech §2 Návrh na stanovení dobývacího prostoru (4) K návrhu se přiloží m) stanovisko o posouzení vlivu na životní prostředí, pokud toto posouzení je nutno podle zvláštních právních předpisů provést (EIA),
104/1988 Sb. Vyhláška o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem §6 Žádost o povolení hornické činnosti … (3) Organizace přiloží k žádosti … f) stanovisko vydané podle zvláštního právního předpisu (zákon o životním prostředí, zákon o posuzování vlivu na životní prostředí) pokud podle tohoto předpisu má být zpracováno,
61
100/2001 Sb. ZÁKON o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) §1 Předmět úpravy (1) Zákon v souladu s právem Evropských společenství upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví … (2) Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a koncepce (Příloha 1), jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. (3) Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, … §2 Rozsah posuzování Posuzují se vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti. §3 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) záměrem stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, b) koncepcí strategie, politiky, plány nebo programy zpracované nebo zadané orgánem veřejné správy a následně orgánem veřejné správy schvalované nebo ke schválení předkládané, … h) veřejností jedna nebo více osob, i) dotčenou veřejností 1. osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení dotčena ve svých právech nebo povinnostech, 2. právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení podle § 9b odst. 1, případně před dnem vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob, j) podporující podpisovou listinou listina s podpisy nejméně 200 osob.
62
§4 Předmět posuzování vlivů záměru na životní prostředí (1) Předmětem posuzování podle tohoto zákona jsou a) záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I … podléhají posuzování vždy, … c) záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii II … podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, …
Příloha č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. KATEGORIE I (záměry vždy podléhající posouzení) … 2.1 Těžba ropy v množství nad 50 t/den a zemního plynu v množství nad 50000 m3/den. 2.2 Těžba černého uhlí - nový dobývací prostor 2.3 Těžba ostatních nerostných surovin v novém dobývacím prostoru. Těžba ostatních nerostných surovin na ploše nad 25 ha (500 x 500 m). Těžba rašeliny na ploše nad 150 ha. 2.4 Úprava černého a hnědého uhlí - vsázka nad 3 mil. tun/rok. 2.5 Uran - těžba (včetně změny a ukončení těžby) a úprava uranové rudy (chemická úprava a jiné technologie, odkaliště a kalová … 11.1 Úložiště oxidu uhličitého … KATEGORIE II (záměry vyžadující zjišťovací řízení) 2.1 Těžba uhlí nad 100 000 t/rok 2.2 Lignit - těžba nad 200 000 t/rok. 2.3 Těžba a úprava rud včetně odkališť, kalových polí, hald a odvalů (chemické, biologické a jiné technologie). 2.4 Zvýšení povrchové těžby nerostných surovin nad 1 000 000 tun/rok. 2.5 Těžba ostatních nerostných surovin na ploše od 5 do 25 ha; těžba rašeliny na ploše do 150 ha (záměry neuvedené v kategorii I). 1.6 Těžba v korytech nebo údolních nivách vodních toků. 1.7 Úprava černého a hnědého uhlí - vsázka 1 až 3 mil. tun/rok. 2.8 Odkaliště, kalová pole, haldy a odvaly při úpravě nerudních surovin. 2.9 Budování podzemních prostor pro skladování nebo umístění technologických zařízení (provozů) od 10 000 m3. 2.10 Zneškodňování odpadů ukládáním do přírodních nebo umělých horninových struktur a prostor. 2.11 Hloubkové vrty pro ukládání radioaktivního nebo nebezpečného odpadu, hloubkové vrty geotermální, hloubkové vrty pro zásobování vodou u vodovodů, s výjimkou vrtů pro výzkum stability půdy.
63
Stanovisko ČBÚ Literatura : Makárius, R., Luks, J.: Horní právo II – stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb. a k zákonu č. 61/1988 Sb., Montanex, Ostrava 2005, ISBN: 80-7225-197-X., str. 44-45.
Výňatek ze stanoviska ČBÚ č.j. 2565/01 ze dne 17. 9. 2001 – zpracování dokumentace EIA k dříve povolené hornické činnosti K dotazu organizace poskytl ČBÚ pod čj. 2065/01 ze dne 17. 9. 2001 toto stanovisko: 1. U hornické činnosti, která byla povolena v minulosti - často před mnoha lety - nelze podle názoru Českého báňského úřadu požadovat dodatečné zpracování dokumentace EIA. Žádný zákon, ani zákon c. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ani nový zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzováni vlivů na životní prostředí), nemůže působit retrospektivně a ukládat povinnosti zpětně. 2. Žádné ustanovení zákona č. 100/2001 Sb. neukládá povinnost zpracovat u již povolených činností dokumentaci EIA. Podle § l odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. je zpracování dokumentace EIA podkladem pro vydání rozhodnutí. Protože rozhodnutí jíž bylo vydano, nelze o dodatečném zpracování EIA uvažovat. … Toto vyjádření není právně závazné, neboť Český báňský úřad není oprávněn vydávat právně závazná stanoviska.
11. Podzemní objekty, stará důlní díla, opuštěná důlní díla Legislativně jsou upraveny : - podzemní objekty (§ 37, Z 61/1988 Sb., V 49/2008 Sb.) - stará důlní díla (§ 35, Z 44/1988 Sb., V 363/1992 Sb.), - opuštěná důlní díla (§ 37, Z 61/1988 Sb., Stanovisko ČBÚ č.j. 457/94) Administrativně jsou u MŽP registrována : - stará důlní díla (SDD), - opuštěná průzkumná díla (OPDD), - opuštěná důlní díla (ODD), - ostatní objekty (jiné).
64
Předpisy upravující podzemní objekty
61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje a) podmínky pro provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, b) podmínky pro nakládání s výbušninami a s výbušnými předměty, c) podmínky pro bezpečné provozování podzemních objektů, d) podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví osob, bezpečnost provozu a ochranu pracovního prostředí při činnostech uvedených pod písmeny a) a b), e) organizaci a působnost orgánů státní báňské správy. (3) Tento zákon se nevztahuje na … d) podzemní objekty, které podléhají dozoru Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy a Ministerstva spravedlnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 37 Podzemní objekty (1) Za podzemní objekty se pro účely tohoto zákona považují podzemní prostory vytvořené ražením včetně jejich přístupových částí, jedná-li se o a) tunely a štoly metra, b) ostatní tunely a štoly, pokud jejich délka přesahuje 50 m, c) kolektory včetně jejich hloubených částí a spojovacích šachet, d) jiné prostory o objemu větším než 1000 m3 zpřístupněné veřejnosti nebo využívané k podnikatelské činnosti, e) stavby pro účely ochrany obyvatelstva, f) kanalizační stoky o světlém průřezu větším než 2 m2, pokud jejich délka přesahuje 50 m, g) odvodňovací a vodovodní štoly o světlém průřezu větším než 2 m2, pokud jejich délka přesahuje 50 m, h) bývalá stará nebo opuštěná důlní díla následně zpřístupněná veřejnosti nebo využívaná k podnikatelské činnosti. (2) Za podzemní objekty podle tohoto zákona se nepovažují podzemní objekty, které podléhají technickobezpečnostnímu dohledu podle zvláštního právního předpisu (zákon o vodách), a dálniční, silniční a železniční tunely, s výjimkou tunelů a štol metra.
65
(3) Bezpečným stavem podzemního objektu se pro účely tohoto zákona rozumí stav, který neohrožuje bezpečnost pádem nebo tlakem hornin, … K udržování bezpečného stavu podzemního objektu patří i zajištění podzemního objektu proti nahromadění výbušných nebo jinak nebezpečných nebo zdraví škodlivých látek a plynů v něm a zajištění bezpečného stavu přístupových cest v podzemí. (4) Vlastník podzemního objektu nebo jím písemně pověřený provozovatel je povinen udržovat podzemní objekty v bezpečném stavu a provádět ve stanovených lhůtách prohlídky k ověřování bezpečného stavu podzemních objektů prostřednictvím organizace, která má zřízenu báňskou záchrannou stanici. (5) Obvodní báňský úřad může nařídit vlastníku podzemního objektu nebo jím písemně pověřenému provozovateli, aby s ohledem na povahu podzemního objektu nebo na místní podmínky, zejména hrozí-li riziko vzniku nedýchatelného ovzduší, požáru nebo závalu, zajistil báňskou záchrannou službu. Má-li vlastník podzemního objektu nebo jím písemně pověřený provozovatel nařízenu povinnost zajistit báňskou záchrannou službu, je rovněž povinen zajistit vypracování plánu zdolávání závažných provozních nehod (havárií) a jeho aktualizaci. (6) Vlastník podzemního objektu nebo jím písemně pověřený provozovatel je povinen ohlásit obvodnímu báňskému úřadu existenci, zřízení, nabytí a likvidaci podzemního objektu, změny v jeho rozsahu nebo využití, identifikační údaje podzemního objektu a změny těchto údajů. …
49/2008 Sb. VYHLÁŠKA o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů §1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška stanoví: a) lhůty pravidelných prohlídek podzemních objektů a způsob ověřování jejich bezpečného stavu, b) rozsah identifikačních údajů pro vedení evidence podzemních objektů, c) podmínky k zajištění bezpečnosti provozu podzemních objektů především z hlediska jejich větrání, včetně větrání za provozu nepřístupných objektů, a požadavků na cesty pro chůzi, d) náležitosti plánu zdolávání závažných provozních nehod (havárií), zejména požadavky na havarijní prevenci a na zdolávání předpokládaných havárií. §4 Ověřování bezpečného stavu podzemních objektů (1) Stav podzemních objektů se ověřuje prohlídkami. Prohlídkou se ověřuje bezpečný stav podzemního objektu, zejména stav jeho ostění a dodržení požadovaného volného profilu, zajištění větrání …
66
(2) Prohlídka se provede na žádost vlastníka … prostřednictvím odborně způsobilých zaměstnanců organizace, která má zřízenu báňskou záchrannou stanici. K žádosti se při první prohlídce nebo při změně stavby přiloží kolaudační rozhodnutí nebo jiný doklad o povolení užívat podzemní objekt. … §7 Lhůty prohlídek podzemních objektů (1) Nestanovuje-li kolaudační rozhodnutí podzemního objektu jinak, nesmí být lhůty od poslední provedené prohlídky delší, než stanovuje příloha č. 3 této vyhlášky (interval 1 – 3 roky, podle parametrů tabulek přílohy č.3).
Předpisy související s „vlastnictvím podzemního objektu“ Vlastník podzemního objektu je povinen splnit povinnosti vyplývající z výše uvedených předpisů. Otázka vlastnictví daného objektu je v tomto smyslu klíčová. Z občanského zákoníku vyplývá :
89/2012 Sb. ZÁKON občanský zákoník § 498 Nemovité a movité věci (1) Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením*), jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. … *) Výňatek z komentáře k § 498 OZ, zdroj ASPI : … Samostatnými nemovitými věcmi jsou jen takové podzemní stavby, jež mají samostatné účelové určení. Obvykle se v této souvislosti uvádí metro, … Z výkladu k § 506 - … může však jít i o samostatné sklepy, například vinné. Samostatné účelové určení nebude mít např. sklep pod domem (je součásti stavby, tj. je součásti pozemku). § 506 (1) Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem*), stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. (2) Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek.
67
*) Výňatek z komentáře k § 506 OZ, zdroj ASPI : … Pozemek je trojrozměrný hmotný předmět, jakkoli je evidován v podobě parcely (je tedy evidován v podobě dvojrozměrné). Z jeho povahy jako trojrozměrného předmětu však plyne, že nejde o pouhý zemský povrch, ale i o prostor pod povrchem a nad povrchem pozemku. … lze zmínit § 7 horního zákona, podle kterého ložisko nevyhrazeného nerostu je součástí pozemku … Podzemní stavby, které nemají samostatné účelové určení, jsou součásti pozemku, pod nímž se nalézají. Podzemní stavby se samostatným účelovým určením součásti pozemku nejsou. Poz. - v souvislosti s podzemními objekty podle/např./ §37, odst. 1. pís. b) Z 61/1988 Sb., tj. „ostatní tunely a štoly, pokud jejich délka přesahuje 50 m“, vyražené v ložisku vyhrazeného nerostu - vlastníkem ložiska je stát, lze předpokládat aplikaci právního názor, že vlastnictví bude vymezeno existenci dobývacího prostoru. V době existence dobývacího prostoru bude vlastníkem podzemního objektu fyzická nebo právnická osoba, která na své náklady objekt pořídila nebo v čí prospěch byly objekty pořízeny. Po zrušení dobývacího prostoru a ponechání důlních děl se souhlasem SBS k jiným účelům může být vlastnictví podzemních objektu smluvně upraveno.
114/1992 Sb. ZÁKON o ochraně přírody a krajiny § 61 Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků … (3) Jeskyně nejsou součástí pozemku a nejsou předmětem vlastnictví.
Počet registrovaných podzemních objektů 2015 : Zdroj : Hornická ročenka 2015, Montanex Ostrava 2016
„Ke dni 31. 12. 2015 je v České republice evidováno státní báňskou správou 554 podzemních objektů s celkovou délkou 587 347 metrů. V průběhu roku 2015 bylo evidováno 13 nových podzemních objektů. V roce 2015 provedli báňské záchranné stanice 99 prohlídek a dosud celkem 1239 (od roku 2008). Obvodní báňské úřady v roce 2015 provedly 37 inspekcí a dosud 274. Za účelem větší jednoduchosti a srozumitelnosti zákonných ustanovení ke komplexní bezpečnosti podzemních objektů byla státní báňskou správou zpracována příručka pro vlastníky podzemních objektů nebo jimi písemně pověřené provozovatele a je umístěna na webových stránkách státní báňské správy v sekci „Podzemní objekty". … Příručka ČBÚ „Pro vlastníky podzemních objektů“: http://www.cbusbs.cz/docs/prirucka1.pdf Otázky a odpovědi k podzemním objektům : http://www.cbusbs.cz/index.php/2011-07-28-18-14-23/podzemni-objekty.html
68
Předpisy upravující stará důlní díla Příklady starých důlních děl, foto A. Adamus 2014
44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 35 Stará důlní díla (1) Starým důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. (2) Starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. (3) Ministerstvo životního prostředí České republiky zabezpečuje zjišťování starých důlních děl a vede jejich registr. Vedením registru může pověřit jinou právnickou osobu. Údaje z registru poskytuje na vyžádání do 30 dnů příslušným orgánům územního plánování. (4) Kdo zjistí staré důlní dílo nebo jeho účinky na povrch, oznámí to bezodkladně ministerstvu životního prostředí České republiky.
69
(5) Zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem zabezpečí v nezbytně nutném rozsahu ministerstvo životního prostředí České republiky. Ministerstvo životního prostředí České republiky vypořádá i případné škody na hmotném majetku (občanský zákoník) způsobené při zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl. … (7) Ministerstvo životního prostředí České republiky podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru.
363/1992 Sb. VYHLÁŠKA o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru §1 Zjišťování starých důlních děl (1) Zjišťování starých důlních děl slouží jako podklad pro činnost a rozhodnutí podle stavebního zákona a pro opatření k ochraně objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů (zákony o obcích, o ochraně přírody, o státní památkové péči) (2) V oznámení starého důlního díla nebo jeho účinků na povrch se uvede místo a čas zjištění a stav nebo rozsah poškození povrchu, například velikost propadliny. (3) Oznámení podle odstavce 2, přezkoumá Geofond České republiky na základě mapových a jiných archivních podkladů a zpráv. (4) Ministerstvo životního prostředí České republiky zjistí stanovisko příslušného stavebního úřadu, popřípadě jiného orgánu státní správy, který vykonává působnost stavebního úřadu, podle potřeby i dalších orgánů státní správy a právnických a fyzických osob, které jsou vlastníky nebo uživateli pozemků v dosahu starého důlního díla; podle potřeby zadá provedení nezbytného geologického průzkumu. (5) Jestliže ministerstvo životního prostředí České republiky zjistí, že staré důlní dílo ohrožuje objekty a zájmy uvedené v odstavci 1, zabezpečí jeho zajištění nebo likvidaci. §2 Registr starých důlních děl (1) Registr starých důlních děl vede Geofond České republiky. (2) Registr starých důlních děl obsahuje a) evidenční listy starých důlních děl, popřípadě jejich souborů, b) spisovou dokumentaci k evidenčním listům, c) přehledné mapy výskytu starých důlních děl, popřípadě jejich souborů.
70
(3) Organizace provádějící zajištění a likvidaci starých důlních děl je povinna zaslat Geofondu České republiky do jednoho měsíce od ukončení zajišťovacích nebo likvidačních prací hlášení o ukončení prací; hlášení se zařazují do registru starých důlních děl. (4) Geofond České republiky umožní nahlížet do evidence, popřípadě poskytne z této evidence potřebné informace nebo výpisy fyzickým a právnickým osobám, které prokáží, že je potřebují k plnění svých povinností nebo k uplatnění a ochraně svých práv. Poplatky za tyto úkony upravují zvláštní předpisy. 61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §2 Hornická činnost Hornickou činností se podle tohoto zákona rozumí … g) zajišťování a likvidace starých důlních děl, … §3 Činnost prováděná hornickým způsobem Činností prováděnou hornickým způsobem se podle tohoto zákona rozumí … c) práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce), … h) práce na zpřístupnění starých důlních děl nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu, … § 13 Zajišťování a likvidace starých důlních děl (1) Zajištění nebo likvidaci starých důlních děl povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán zajištění nebo likvidace starých důlních děl a předepsanou dokumentaci. … 104/1988 Sb. Vyhláška o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem §5 Druhy povolení hornické činnosti Povolení obvodního báňského úřadu se vyžaduje pro tyto hornické činnosti: … d) pro zajištění a likvidaci starých důlních děl včetně jejich zjišťování, pokud zjišťování se provádí důlními díly v rozsahu uvedeném v písmenu a).
71
§6 Žádost o povolení hornické činnosti (2) Organizace vyhotoví a předloží se žádostí pro … f) zajištění a likvidace starých důlních děl plán zajištění a likvidace starých důlních děl podle přílohy č. 11. … Příl.11 Plán zajištění a likvidace starých důlních děl 1. Textová část 1.1 Popis starých důlních děl a vyhodnocení jejich nepříznivých vlivů na povrchu; zařízení a stavby na povrchu. 1.2 Způsob zajištění nebo likvidace starých důlních děl; druh, rozsah a časový sled plánovaných prací. 1.3 Základní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, opatření v souvislosti s jinými starými důlními díly, okolními doly a lomy, zejména z hlediska výskytu výbušných plynů a prachů, samovznícení, průtrží hornin, uhlí a plynů, průvalů vod a bahnin a jiných nebezpečných jevů. 1.4 Způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší ochrana objektů a zájmů podle zvláštních předpisů. 2. Grafická část 2.1 Mapa povrchové situace ve vhodném měřítku s vyznačením skutečností a údajů uvedených v bodech 1.1 a 1.2. 2.2 Charakteristické řezy dotčené oblasti s vyznačením skutečností a údajů podle bodu 2.1. 2.3 Výkresová dokumentace způsobu zajištění nebo likvidace starých důlních děl.
Stanoviska ČBÚ Zkrácené verze souvisejících stanovisek z literatury :
Makárius, R., Luks, J.: Horní právo – stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb. a k zákonu č. 61/1988 Sb., Montanex, Ostrava 1999, ISBN: 80-7225-031-X. Makárius, R., Luks, J.: Horní právo II – stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb. a k zákonu č. 61/1988 Sb., Montanex, Ostrava 2005, ISBN: 80-7225-197-X.
Výňatek ze stanoviska ČBÚ č. j. 3257/94/V-19 ze dne 26. 8. 1994 - alternativní využití důlních a jiných podzemních děl (dále jen „důlní díla") … 2. Postup při povolování využívání důlních děl k jinému účelu vychází z toho, jedná-li se o souběh s činností pro kterou byla povolena či nikoliv, a zda byla povolena podle zákona č. 61/1988 Sb., nebo jiných předpisů (např. zákona č. 50/1976 Sb.).
72
3. Pokud důlní díla byla povolena podle zákona č. 61/1988 Sb., a nebyla činnost, pro jejíž účely byla zřízena, ukončena, je postup patrný z § 18 a 19 zákona č. 44/1988 Sb., resp. může být předmětem hospodářské smlouvy s vlastníkem dobývacího prostoru. … 5. Byla-li hornická činnost ukončena a zrušen i dobývací prostor, pak provozovat činnost, při které se hodlají využívat důlní díla (opuštěná nebo stará), lze jen po dohodě s vlastníkem pozemku. Smlouva mezi vlastníkem pozemku a budoucím provozovatelem důlního díla by měla řešit všechny náležitosti související s přípravou provozu takové činnosti, vlastním provozem a odpovědností za zabezpečení důlního díla při ukončení užívání a odstraňování závad po skončení užívání. V dalším se OBŮ řídí výkladem ČBÚ č. j. 4899/ÍV/93/V-2 ze dne 2.2. 1994. 6. Ve všech případech, uvedených v bodě 3, 4 a 5 obvodní báňský úřad svým rozhodnutím stanoví podmínky pro činnost využívání důlních děl k jiným účelům.
Výňatek ze stanoviska ČBÚ č. j. 3542/96 ze dne 18. 11. 1996 – aplikace vyhlášky č. 55/1996 Sb. Za práce k zajišťování stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce – činnost prováděná hornickým způsobem) ve smyslu § 3 písm. e) zákona ČNR č. 61/1988 Sb., lze považovat údržbu a rekonstrukce historického podzemí, např. stará hradní sklepení, staré sklepy historických obytných a výrobních objektů. Při těchto pracích platí vyhláška CBU č. 55/1996 Sb. Zajištění a likvidace starých důlních děl je činností hornickou ve smyslu § 2 písm. g) zákona ČNR č. 61/1988 Sb. Z toho vyplývá, ze je nutno na tyto práce aplikovat vyhlášku č. 22/1989 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činností v podzemí. Pokud je vyžadování požadavků této vyhlášky nepřiměřené, bylo by řešením, aby obvodní banský úřad povolil výjimky z výše uvedené vyhlášky v rozsahu hmotně shodném s vyhláškou č. 55/1996 Sb.
Výklad pojmu „opuštěné důlní dílo“ 61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě § 37 Podzemní objekty (1) Za podzemní objekty se pro účely tohoto zákona považují podzemní prostory vytvořené ražením včetně jejich přístupových částí, jedná-li se o … h) bývalá stará nebo opuštěná důlní díla následně zpřístupněná veřejnosti nebo využívaná k podnikatelské činnosti.
73
Stanovisko ČBÚ Výňatek ze stanoviska ČBÚ č. j. 457/94 ze dne 15.3.1994 1. Stará důlní díla (§ 35 zák.č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů) i opuštěná důlní díla (tj. důlní díla, likvidovaná nebo zajištěna podle schválených plánů likvidace nebo zajištění a mající právního nástupce) podléhají režimu hornické činnosti ve smyslu žák. č. 44/1988 Sb., resp. žák. ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. … Administrace registru starých důlních děl MŽP - počet oznámení starých důlních děl ke konci roku 2015 : Zdroj : Hornická ročenka 2015, Montanex Ostrava 2016.
Do „registru starých důlních děl" jsou zařazována všechna došlá oznámení ve smyslu § 35 zákona č. 44/1988 Sb. a vyhlášky č. 363/1992 Sb. Jejich přehled je uveden v následující tabulce. Šetřením České geologické služby je potom oznámený objekt zařazen do příslušné kategorie (typ díla) : Rozlišují se: - SSD - stará důlní díla podle definice v § 35 HZ, - OPDD - opuštěná průzkumná důlní díla, vzniklá v rámci geologicko-průzkumných prací financovaných ze státního rozpočtu …, která nebyla po ukončení průzkumu předána k hornické činnosti, - ODD - opuštěná důlní díla, jejichž vlastník nebo provozovatel je znám, avšak tato důlní díla trvale nebo dočasně nevyužívá, - Jiné - ostatní objekty, většinou podzemní prostory, které byly vyraženy za jiným účelem než pro těžbu a průzkum nerostů.
V roce 2015 bylo realizováno zabezpečení 63 SDD a 8 OPDD s náklady 83,155 mil. Kč.
74
12. Hygienické požadavky na pracovní prostředí, přehled hygienických rizik (361/07 Sb., 272/11 Sb., 432/03 Sb. příloha č.1),
361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY ČÁST DRUHÁ - RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK
Tepelná zátěž Ochranné nápoje Toxické plyny Prach Chemické karcinogeny (olovo, azbest ....) Fyzická zátěž Ruční manipulace s břemeny Psychická zátěž Zraková zátěž Biologickými činiteli
ČÁST TŘETÍ - DALŠÍ BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA MIKROKLIMATICKÉ PODMÍNKY NA PRACOVIŠTI ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Nařízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců pří práci :
PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Mikroklimatické podmínky Část A - Obecně – třídy práce Část B - Dlouhodobě únosná zátěž, režim práce a odpočinku Část C - Požadavky na mikr. pod. v podzemí, Část D - Korigovaná teploty podle rychlosti Část E - Přípustné povrchové teploty Příloha č. 2 - Chemické látky, hygienické limity Část A - Přípustné limity (PEL, NPK-P) chem. látek 75
Část B - Postup při stanovení PEL směsí Příloha č. 3 - Prach, jeho hygienické limity a postup jejich stanovení Část A – Seznam prachů a jejich limity Tab. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem Tab. 2 - Prahy s možným fibrogenním účinkem Tab. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem Tab. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem Tab. 5 - Minerální vláknité prachy Část B - Metoda odběrů vzorků -azbest Část C - Způsob měření a hodnocení inhalační expozice Část D - Měření vdechovatelné a respirabilní frakce Příloha č. 4 - Seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu Příloha č. 5 - Fyzická zátěž Část A - Limity energetického výdeje, srdeční fr., počty pohybů Část B - Lokální svalová zátěž Část C - Hodnocení pracovních poloh Příloha č. 6 - ZRUŠENO Příloha č. 7 - Biologické činitele, zařazení do skupin, značení a požadavky na pracoviště Část A - Seznam biologických činitelů Část B - Požadavky na pracoviště zdravotnické a veterinární Příloha č. 8 - Dosahy horních končetin Příloha č. 9 - Přípustné síly pro ovládače Příloha č. 10- Výsledné teploty a výměna vzduchu v sanitárních zařízeních
272/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ČÁST PRVNÍ ČÁST DRUHÁ ČÁST TŘETÍ
ČÁST ČTVRTÁ ČÁST PÁTÁ ČÁST ŠESTÁ
- PŘEDMĚT ÚPRAVY - HLUK NA PRACOVIŠTI - HLUK V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB, V CHRÁNĚNÝCH VENKOVNÍCH PROSTORECH STAVEB A CHRÁNĚNÉM VENKOVNÍM PROSTORU - VIBRACE NA PRACOVIŠTÍCH - VIBRACE V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB A NA PRACOVIŠTÍCH - ZPŮSOB MĚŘENÍ A HODNOCENÍ HLUKU A VIBRACÍ
76
Přehled rizik : 432/2003 Sb. VYHLÁŠKA kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, ... Příl.1 Kritéria kategorizace prací 1. Prach 2. Chemické látky 3. Hluk 4. Vibrace 5. Neionizující záření 6. Fyzická zátěž 7. Pracovní poloha 8. Zátěž teplem 9. Zátěž chladem 10. Psychická zátěž 11. Zraková zátěž 12. Práce s biologickými činiteli 13. Práce ve zvýšeném tlaku vzduchu
361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci § 41 Větrání pracovišť (1) Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost ...... (1) Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být a) 25 m 3/h na zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, (80-105 W.m -2) bez přítomnosti chem. látek, prachu b) 50 m 3/h na zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, (80-105 W.m -2) s přítomnosti chem. látek, prachu 77
c) 70 m 3/h na zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, (106-200 W.m -2) d) 90 m 3/h na zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1. (201-300 a více W.m -2) (3) Minimální množství venkovního vzduchu podle odstavce 2 musí být zvýšeno při další zátěži větraného prostoru pracoviště, například teplem nebo pachy. V takovém případě se zvyšuje množství přiváděného venkovního vzduchu o 10 m3/h podle počtu přítomných zaměstnanců.
Prach 361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci §9 Hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení (1) Hygienickým limitem chemické látky upravené podle zákona o chemických látkách se rozumí přípustný expoziční limit (PEL) nebo nejvyšší přípustná koncentrace (NPK-P). Hygienickým limitem prachu se rozumí přípustný expoziční limit. (2) Přípustný expoziční limit (PEL) chemické látky nebo prachu je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí vystaven zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti. Přípustný expoziční limit je stanoven pro práci, při které průměrná plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu. Koncentrace chemické látky nebo prachu v pracovním ovzduší, jejímž zdrojem není technologický proces, nesmí překročit 1/3 jejich přípustných expozičních limitů. (3) Postup při stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látek, stanovení přípustného expozičního limitu chemické látky při vyšší plicní ventilaci a postup při stanovení přípustného expozičního limitu v delší než osmihodinové směně, jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části B. ............. (5) Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části A. Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity jsou upraveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až 5. ...........
78
Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem 1) -----------------------------------------------------------------------------------------------Látka PELr (mg.m-3) PELc (mg.m-3) respirabilní frakce(Fr) celková koncentrace ------------------------------------------------------------Fr = 100 % -----------------------------------------------------------------------------------------------křemen 0,1 -----------------------------------------------------------------------------------------------kristobalit 0,1 -----------------------------------------------------------------------------------------------tridymit 0,1 -----------------------------------------------------------------------------------------------gama-oxid hlinitý 0,1 -----------------------------------------------------------------------------------------------Fr 5 % -----------------------------------------------------------------------------------------------dinas 2,0 10 : Fr 10 -----------------------------------------------------------------------------------------------grafit 2,0 10 : Fr 10 -----------------------------------------------------------------------------------------------prach černouhelných dolů 2,0 10 : Fr 10 -----------------------------------------------------------------------------------------------koks 2,0 10 : Fr 10 -----------------------------------------------------------------------------------------------slída 2,0 10 : Fr 10 -----------------------------------------------------------------------------------------------talek 2,0 10 : Fr 10 -----------------------------------------------------------------------------------------------ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu) 2,0 10 : Fr 10 -----------------------------------------------------------------------------------------------šamot 2,0 10 : Fr 10 -----------------------------------------------------------------------------------------------horninové prachy 2,0 10 : Fr 10 -----------------------------------------------------------------------------------------------slévárenský prach 2,0 10 : Fr 10 -----------------------------------------------------------------------------------------------1) Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1 % fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně.
79
272/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací HLUK NA PRACOVIŠTI §3 Ustálený a proměnný hluk (1) Přípustný expoziční limit ustáleného a proměnného hluku při práci vyjádřený a) ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 85 dB, nebo b) expozicí zvuku A EA,8h se rovná 3640 Pa2s, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána práce náročná na pozornost a soustředění, a dále pro pracoviště určené pro tvůrčí práci vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 50 dB. (3) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště ve stavbách pro výrobu a skladování, s výjimkou pracovišť uvedených v odstavci 2, kde hluk nevzniká pracovní činností vykonávanou na těchto pracovištích, ale je způsobován větracím nebo vytápěcím zařízením těchto pracovišť vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T se rovná 70 dB. … § 10 Minimální rozsah opatření k omezení expozice hluku (1) Pokud se vyhodnocením změřených hodnot prokáže, že přes uplatněná opatření k odstranění nebo minimalizaci hluku překračují ekvivalentní hladiny hluku A stanovené pro osmihodinovou směnu přípustný expoziční limit 80 dB, nebo že průměrná hodnota špičkového akustického tlaku C je větší než 112 Pa, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu účinné v oblasti kmitočtů daného hluku. (2) Jestliže je překročen přípustný expoziční limit 85 dB, respektive nejvyšší přípustná hodnota 200 Pa, musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnanci používali.
80
13. Kategorizace prací, náhrady za práci ve ztíženém pracovním prostředí (258/00 Sb. § 37- 40, 432/03 Sb. § 2-3, 262/06 Sb. §117).
258/2000 Sb. ZÁKON o ochraně veřejného zdraví ČÁST PRVNÍ PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ HLAVA II PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY DÍL 7 Ochrana zdraví při práci § 37 Kategorizace prací (1) Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. .... (2) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis 33a) nestanoví jinak. Návrh předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen "zaměstnavatel"), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, .... Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první. (3) Zaměstnavatel v návrhu na zařazení práce do kategorie uvede a) označení práce, b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána, c) výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně, d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn, e) návrh kategorie, do které má být práce zařazena, f) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen, g) opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci a připojí k žádosti protokoly o měření … . (4) Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení. (5) V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví návrh, který má náležitosti uvedené v odstavci 3. …
81
§ 38 nadpis vypuštěn Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný. § 39 Rizikové práce (1) Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis. ... § 40 Evidence rizikových prací Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je dále povinen a) u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci 1. o jménu, příjmení a rodném čísle, 2. o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika infekčního onemocnění, 3. o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze, 4. údajů o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců, b) ukládat evidenci podle písmene a) po dobu 10 let od ukončení expozice, a jde-li o práce 1. s chemickými karcinogeny stanovenými zvláštním právním předpisem, 2. s azbestem, 3. v riziku fibrogenního prachu, a 4. s biologickými činiteli, ..... dobu 40 let od ukončení expozice, ............
432/2003 Sb. VYHLÁŠKA kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií ..... Zařazování prací do kategorií §2 (1) Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek.
82
(2) Při zařazování prací do kategorií se ve smyslu § 37 odst. 3 písm. e) zákona stanoví kategorie rozhodujících faktorů v charakteristické směně. Za rozhodující faktory se považují faktory, které při dané práci podle současné úrovně vědeckého poznání mohou významně ovlivňovat nebo ovlivňují zdraví. Při zařazení jednotlivých faktorů do kategorie práce se do návrhu podle § 37 odst. 3 písm. e) zákona uvede zařazení práce s jednotlivými rozhodujícími faktory podle přílohy č. 1 v charakteristické směně. Za charakteristickou směnu se pokládá směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmto faktorům. .... §3 (1) Ve smyslu § 2 se za práce a) kategorie první považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví, b) kategorie druhé považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené zvláštními právními předpisy (dále jen "hygienické limity"), a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1, c) kategorie třetí považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1, přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají (dále jen "osob"), není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací, d) kategorie čtvrté považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. Příl.1 Kritéria kategorizace prací 1. Prach Přípustný expoziční limit (dále jen "PEL") se vztahuje podle povahy prachu buď na hodnoty vyjádřené v mg/m3 , nebo jde-li o vláknité prachy na počet vláken/cm3 . Pokud jde o prach z azbestu, u něhož není známé přesné mineralogické zařazení nebo jde o prach pocházející ze směsi různých druhů azbestu, použijí se pro zařazení práce do kategorie kriteriální hodnoty pro amfibolové azbesty. Při nestandardních časových charakteristikách pracovní expozice, jimiž jsou: týdenní expozice rozdělená jinak než na pět osmihodinových směn (směny 10, 12-ti hodinové apod.), menší počet směn za pracovní týden než 5, proměnlivý počet hodin za pracovní týden, se pro zařazení práce do kategorie druhé až třetí použije hodnocení expozice prachu podle celotýdenního časově váženého průměru koncentrací, pokud celosměnová průměrná koncentrace v žádném z pracovních dnů nepřekročí trojnásobek hodnoty PEL. Kategorie druhá Do druhé kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby vykonávající tyto práce (dále jen "osoby") exponovány prachu, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním
83
ovzduší jsou vyšší než 30 % hodnoty PEL stanoveného pro tento druh prachu zvláštním právním předpisem, hodnotu PEL však nepřekračují. Kategorie třetí Do třetí kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány prachu, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než hodnota PEL pro tento druh prachu stanoveného zvláštním právním předpisem, avšak nepřekračují jeho trojnásobek. Kategorie čtvrtá Do čtvrté kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány prachu, jehož koncentrace jsou vyšší než je uvedeno pro třetí kategorii. 2. Chemické látky .... 3. Hluk ..... 4. Vibrace ...... 5. Neionizující záření a elektromagnetická pole ....... 6. Fyzická zátěž ........ 7. Pracovní poloha ........ 8. Zátěž teplem ....... 9. Zátěž chladem ........ 10. Psychická zátěž ....... 11. Zraková zátěž ........ 12. Práce s biologickými činiteli ........ 13. Práce ve zvýšeném tlaku vzduchu ........
Vývoj počtu zaměstnanců v riziku práce v MS kraji v letech 2006–2015 Zdroj : Ročenka KHS Ostrava 2015, str. 31: http://www.khsova.cz/01_o_nas/files/rocenka_2015.pdf
84
Kategorizace práce dle faktorů v MS kraji v roce 2015, muži Zdroj : Ročenka KHS Ostrava 2015, str. 33: http://www.khsova.cz/01_o_nas/files/rocenka_2015.pdf
262/2006 Sb. ZÁKON zákoník práce § 117 Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování a výši příplatku stanoví vláda nařízením. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % částky, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. § 111 Minimální mzda (1) Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu uvedeném v § 3 větě druhé. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. (2) Výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Základní
85
sazba minimální mzdy činí nejméně 7 955 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu; další sazby minimální mzdy nesmí být nižší než 50 % základní sazby minimální mzdy. ---------------------Pozn. - aktuální sazby minimální mzdy viz nařízení vlády č. 567/2006 Sb. § 2 Základní sazba minimální mzdy - základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 58,70 Kč za hodinu nebo 9 900 Kč za měsíc. - sazba příplatku za práci ve ztíženém pracovní prostředí podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., §7, - Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí za každý ztěžující vliv podle § 6 odst. 2 nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy stanovené v § 2 …. - charakteristika ztíženého pracovního prostředí podle § 6 NV č. 567/2006 Sb. : (1) Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění. (2) Ztěžujícím vlivem podle odstavce 1 se rozumí a) prach, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem8), b) chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovené zvláštním právním předpisem nebo, pokud pro danou látku není hodnota nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovena, překračují trojnásobek hodnoty jejího přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem8), c) směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých chemických látek v ovzduší z jejich hodnot přípustného expozičního limitu je vyšší než 2, d) pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity stanovené zvláštním právním předpisem, e) ustálený a proměnný hluk nebo impulsní hluk, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h překračuje hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem nebo přípustný expoziční limit stanovený zvláštním právním předpisem nejméně o 20 dB, nebo impulsní hluk, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C stanovená zvláštním právním předpisem překračuje 145 dB, f) vibrace přenášené na ruce nebo celkové horizontální nebo vertikální vibrace přenášené na zaměstnance, jejichž průměrná souhrnná vážená hladina zrychlení Lahv,8h nebo průměrná vážená hladina zrychlení Law,8h překračuje přípustný expoziční limit pro osmihodinovou pracovní dobu stanovený zvláštním právním předpisem nejméně o 17 dB, …
86
14. Zařazování důlních pracovišť do kategorií prací (Rozhodnutí KHS Ostrava čj. 18505A/245/05 – hluk, vibrace.; čj. 18505B/245/05– teplo; čj. 10786/245/05/Ur – prašnost)
87
88
89
90
15. Znění zákoníku práce upravující BOZP (262/06 Sb., část 5, § 101-106)
262/2006 Sb. ZÁKON zákoník práce ČÁST PÁTÁ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI HLAVA I PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA A ZDRAVÍ PŘI PRÁCI § 101 (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika"). (2) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. (3) Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. (4) Každý ze zaměstnavatelů uvedených v odstavci 3 je povinen a) zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele, b) dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci nebo zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u něj, přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů. (5) Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. (6) Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.
91
§ 102 (1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. (2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. (3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu. (4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci. (5) Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vychází zaměstnavatel ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy, e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky, f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu, g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
92
h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany, i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení, j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (6) Zaměstnavatel přijímá opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí; při poskytování první pomoci spolupracuje se zařízením poskytujícím pracovně lékařskou péči. Zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí ve spolupráci se zařízením poskytujícím pracovně lékařskou péči jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti. (7) Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek.
HLAVA II POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE, PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE § 103 (1) Zaměstnavatel je povinen a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, b) informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis 32) , c) zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze, d) sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, e) nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku,
93
popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem, f) zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů 32) , zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště, g) zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí, h) jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte, i) umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, j) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, k) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, l) zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy (Z 379/2005 Sb. o tabákových výrobcích, §8 – v prostorách, kde jsou vedena pracovní jednání). Informace a pokyny je třeba zajistit vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci. (2) Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce, a dále a) při změně 1. pracovního zařazení, 2. druhu práce,
94
b) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. (3) Zaměstnavatel určí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu. (4) Zaměstnavatel je povinen těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek. (5) Zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními, zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných pracovních míst a dílen, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání. § 104 Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje (1) Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem 34) . (2) V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. (3) Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje. (4) Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. (5) Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik (495/01Sb.) a konkrétních podmínek práce. Poskytování
95
osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. (6) Vláda stanoví nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů. (495/01Sb.) § 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání (1) Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny (201/2010 Sb.) a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele zaměstnavatel podle věty první bez zbytečného odkladu uvědomí zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí ho s výsledky tohoto objasnění. (2) Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. (3) Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo b) k úmrtí zaměstnance. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům. (4) Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. (5) Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. (6) Zaměstnavatel vede evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání. (7) Vláda stanoví nařízením způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.
96
§ 106 Práva a povinnosti zaměstnance (1) Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. (2) Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. (3) Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (4) Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí, b) podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy, c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu, e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky 35) na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno, f) oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky
97
organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení, g) s ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů 36) , h) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin, i) podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek 33) , 35) . HLAVA III SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 108 Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (1) Zaměstnanci mají právo se účastnit na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (2) Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnancům umožnit a) účast při jednáních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo jim poskytnout informace o takovém jednání, b) vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit, c) projednat 1. podstatná opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, 2. vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do kategorií podle zvláštního právního předpisu 38) 3. organizaci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ......
98
16. Pracovní úrazy, evidence, záznam o úrazu, odškodňování (437/90 Sb., 262/2006 Sb. §105, §365-380, 201/2010 Sb.) 437/1990 Sb. SDĚLENÍ federálního ministerstva zahraničních věcí Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. listopadu 1921 byla na 3. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o odškodňování pracovních úrazů v zemědělství (č. 12) a dne 10. června 1925 byla na 7. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o odškodnění pracovních úrazů (č. 17). Ratifikace Úmluv Československou republikou byly zapsány dne 12. června 1950 ... Čl.1. Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje zajistit, že osoby, které utrpěly pracovní úraz, nebo osoby na nich závislé, budou odškodněny za podmínek, rovnajících se přinejmenším těm, které stanoví tato úmluva.
262/2006 Sb. ZÁKON zákoník práce ČÁST PÁTÁ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI HLAVA II POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE, PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE § 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání (1) Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin .... (2) Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. (3) Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo b) k úmrtí zaměstnance. ... (5) Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.
99
ČÁST JEDENÁCTÁ NÁHRADA MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY HLAVA III POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE K NÁHRADĚ ŠKODY Díl 1 Obecná povinnost nahradit škodu § 269 (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. … (4) Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí. § 270 (1) Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. (2) Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. (3) Zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.
100
Oddíl 2 Druhy náhrad § 271a Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku podle věty první přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu anebo odměny z dohody. … § 271b Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží. … (6) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění. § 271c Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění (1) Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. (2) Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti. § 271d Účelně vynaložené náklady spojené s léčením Účelně vynaložené náklady spojené s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil.
101
§ 271e Náhrada věcné škody Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za věcnou škodu; ustanovení § 265 odst. 3 platí i zde. Oddíl 3 Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance § 271g Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem (1) Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od přiměřených nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. (2) Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně 20 000 Kč, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým. … § 271h Náhrada nákladů na výživu pozůstalých (1) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let. (2) Náhrada nákladů podle odstavce 1 přísluší pozůstalým ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, a 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám. Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod přiznaný pozůstalým z důvodu smrti zaměstnance. K případnému výdělku pozůstalých se nepřihlíží. …. § 271i Jednorázové odškodnění pozůstalých (1) Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi51a) a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší dále rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže
102
žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč; jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič. …
201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu §2 (1) Zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě. Evidence obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení (dále jen „jméno“) úrazem postiženého zaměstnance, b) datum a hodinu úrazu, c) místo, kde k úrazu došlo, d) činnost, při níž k úrazu došlo, e) počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu, f) celkový počet zraněných osob, g) druh zranění a zraněná část těla, h) popis úrazového děje i) druh úrazu, j) zdroj úrazu, k) příčiny úrazu, l) jména svědků úrazu, m) jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal. ... §3 Pro statistické účely se smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel. §4 (1) Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, b) odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat, d) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, jde-li o závažný pracovní úraz podle jiného právního předpisu (61/1988, §6 ods. 3), e) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil.
103
(2) Zaměstnavatel ohlásí smrtelný pracovní úraz bez zbytečného odkladu a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, b) odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, d) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, e) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil, f) zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. §5 (1) Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam o úrazu předá zaměstnavatel bez zbytečného odkladu oprávněným osobám (262/2006 Sb., §105 - .... postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.). (2) Vzor záznamu o úrazu je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení. §6 Zaměstnavatel zašle záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, b) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, c) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, d) zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, §7 V případě smrtelného pracovního úrazu zašle zaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl, a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, b) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, c) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, d) zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn,
104
Příloha č. 1 NV 201/2010 Sb. Záznam o úrazu
105
106
107
108
Statistika úrazovosti ČR :
http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/statistics
Pracovní úrazovost ČR 2013 - http://www.bozpinfo.cz/obrazek.html?obrazek=graf02_1_13.jpg
109
Zdroj : http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema-bozpinfo/pracovni_urazovost140424.castdevata.html
17. Úrazovost v hornictví ČR Statistika úrazovosti a nehodovosti ČBÚ - http://www.cbusbs.cz/index.php/urazovost-a-nehodovost.html Počet smrtelných úrazů v hornictví ČR Zdroj – ČBÚ : http://www.cbusbs.cz/index.php/urazovost-a-nehodovost.html [cit. 1. 09. 2014]
Poz. V roce 2014 došlo v hornictví ČR k 11 smrtelným pracovním úrazům
Hromadné úrazy – ´70 Paskov 26 výbuch metanu po trh.pr./´76 Stařič 43 výbuch metanu po selhávce trh.pr./´77 ČSA 31 výbuch metanu a uh.prachu po neoprávněné likvidaci nespotřebovaných trhavin/´81 Pluto 65 výbuch uh.pr od záparu/´85 Doubrava 25 výbuch metanu při zmáhání záparu/´90 1.Máj 30 výbuch metanu v horní lávce.
110
Smrtelné pracovní úrazy v letech podle druhu těžené suroviny 2002-2014 Zdroj ČBÚ : : http://www.cbusbs.cz/docs/urazyzprava2013.doc
Vývoj počtu smrtelných úrazů od roku 2004 do roku 2014: Zdroj : ČBÚ „Zpráva o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2014”. [cit. 7.09.2015], http://www.cbusbs.cz/images/SBVH2014.doc
Ukazatel Černé uhlí Hnědé uhlí Rudy Ostatní Celkem
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 14 6 3 4 7 3 3 5 5 2 9 6 1 1 1 1 2 1 2 1 1 1 1 4 3 2 4 3 1 21 7 5 6 12 7 5 11 8 4 11
Zdroj : ČBÚ „Zpráva o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2010”. [cit. 6.09.2012], http:// http://www.cbusbs.cz/docs/urazyzprava2010.pdf
Počet smrtelných pracovních úrazů na 1 mil. tun odbytové těžby 2000 - 2010
Rok 2014 :
černé uhlí 0,78 hnědé uhlí 0,056
111
Přehled počtu smrtelných pracovních úrazů podle zdrojů a příčin Vzhledem ke skutečnosti, že od 1. ledna 2002 nabylo účinnosti nařízení vlády České republiky č. 494/2001 Sb., které ve své příloze v části D nově definuje zdroje úrazů, není možné provést srovnání s roky 1996 – 2001, kdy platilo jiné členění zdrojů úrazů, ale pouze s roky od 2002. Přehled smrtelných úrazů podle zdrojů a příčin v létech 2004 - 2014 : Zdroj ČBÚ : http://www.cbusbs.cz/images/SBVH2014.doc
Zdroj
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
I. Dopravní prostředek II. Kontakt se strojním zařízením nebo jeho částí; III. Materiál, břemena, předměty (pád, přiražení, náraz, zavalení, odlétnutí); IV. Pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí V. Nástroj, přístroj, nářadí VI. Průmyslové škodliviny, chemické látky, VII. Horké látky a předměty, oheň a výbušniny VIII. Stroje hnací, pomocné, obráběcí, zařízení stabilní IX. Lidé, zvířata nebo přírodní živly X. Elektrická energie XI .Jiný zdroj Celkem
Příčina 1. Pro poruchu nebo vadný stav zdroje úazu 2. Pro nedostatečně odhadnuté riziko 3. Pro závady na pracovišti 4. Pro nedostatečné osobní zajištění zaměstnance/ OOPP 5. Pro porušení pracovní kázně postiženým 6. Pro nepředvídatelné riziko práce,selhání lidského činitele 7. Pro jiný, blíže nespecifikovaný důvod Celkem
1
1
-
-
-
-
2
2
1
-
4
1
3
2
3
1
1
-
4
-
1
9
3
2
4
2
3
1
2
1
-
5
3
1
-
-
3
1
-
-
2
1
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2
-
1
-
-
-
-
-
-
4
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
2 21
1 7
5
6
2 2 12
1 7
1 5
2 1 11
8
4
3 2 11
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 -
1
-
-
-
1
-
-
-
1
-
2
-
-
-
1
1
-
1
2
-
-
2
1
-
-
-
-
1
-
-
-
1
-
-
-
-
1
1
-
-
1
-
-
8
1
3
6
4
2
1
2
3
3
1
9
4
1
-
6
2
2
8
1
-
6
-
-
1
-
-
-
1
-
1
-
3
21
7
5
6
12
7
5
11
8
4
11
112
Smrtelné pracovní úrazy v roce 2014 : Zdroj: http://www.cbusbs.cz/images/SBVH2014.doc
Datum
Činnost
Počet
16. 2. 2014
Dobývání černého uhlí
1
26. 3. 2014
Povrchové dobývání hnědého uhlí
1
28. 3. 2014
Dobývání černého uhlí
1
5. 4. 2014
Dobývání černého uhlí
1
17. 5. 2014
Hlubinné dobývání hnědého uhlí
1
21. 5. 2014
Dobývání černého uhlí
1
8. 8. 2014
Dobývání černého uhlí
1
11. 8. 2014
Dobývání černého uhlí
1
14. 11. 2014
Dobývání černého uhlí
3
Příčina Příčina nezjištěna. Postižený nalezen v železničním voze, pod výsypem uhlí, zasypán uhlím. Postižený byl přitlačen montážní vysokozdvižnou plošinou, na které stál a kterou ovládal, k technologické lávce, jejíž montáž z plošiny prováděl. Postižený byl zavalen horninou při ražbě důlní chodby. Při výměně lana těžního zařízení došlo k pádu předmětu do jámy a zasažení postiženého do hlavy. Postižený byl zavalen horninou při stavbě výztuže křížení důlních chodeb. Postižený přemisťoval vrat na lžíci nakladače, vrat se uvolnil a přitlačil postiženého k nakladači. Postižený byl zasažen koncovkou hadice tlakového rozvodu hydraulické kapaliny a samotnou tlakovou kapalinou do hlavy. Příčina nezjištěna. Postižený byl nalezen v pololeže. Soudní pitva a znalecké posouzení jako příčinu smrti určily zlomení vazu následkem prudkého záklonu hlavy. Při rozšiřování důlní chodby pro budoucí porub došlo k důlnímu otřesu, který zdevastoval důlní díla, ve kterých se postižení nacházeli.
Pracovní úrazy v hornictví ČR (mimo smrtelné) 2014 Zdroj ČBÚ : : http://www.cbusbs.cz/images/SBVH2014.doc
Vývoj počtu pracovních úrazů od roku 2004 do roku 2014
113
114
Úrazová četnost a závažnost : Úrazová četnost = počet úrazů x 1 000 000/ počet odpracovaných hodin (počet pracovních úrazů vedoucích k pracovní neschopnosti na milion odpracovaných hodin) Úrazová závažnost = počet zameškaných směn pro úraz x 1 000/ počet odpracovaných směn K.D. Back, Horník, 27. srpna 2009 : „ Za poslední dva roky jsme podstatně zlepšili bezpečnost práce o téměř 30 %. Úrazová četnost byla v roce 2007 na úrovni 15,71, za období leden-červen 2009 klesla na 11,44“ Horník, 18. března 2010 : Důl Karviná, ředitel Ing. Hadrava : „...cílem přijatých opatření je dosažení úrazové četnosti pod hodnotu 10 .... a v souladu se záměry vedení OKD hodnoty 5 do r. 2015. Počet registrovaných úrazů a úrazová četnost Dolu Darkov OKD, a.s.: Zdroj : http://www.okd.cz/cs/media/tiskove-zpravy/zavod-dul-darkov-ziskal-za-duraz-na-bezpecnost-ocenenizlaty-1
2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006
208 238 248 271 346 416 519 609
7,37 7,60 7,82 8,61 11,29 12,49 15,33 16,59
18. Mimořádné události v hornictví, ohlašovací povinnost Pro účely statistiky ČBÚ se důlní nehody člení :
Důlní otřesy Požáry v dole i na povrchu Zaplynování důlních děl Zapálení a výbuchy CH4 a uhelného prachu Závaly a skluzy zemin (sesuvy) vč. průvalů vod a bahnin Průtrže hornin, uhlí a plynů Nehody na strojním a elektrickém zařízení, včetně zařízení svislé dopravy Nehody s výbušninami (včetně vloupání a krádeží) Ostatní závažné události
115
Mimořádné události v hornictví ČR v létech 2004 - 2014: Zdroj ČBÚ : : http://www.cbusbs.cz/images/SBVH2014.doc
závažné události / rok
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Zápary a požáry v dole i na povrchu
9
11
6
7
8
8
9
12
13
13
10
Zaplynování důlních děl
-
-
-
-
-
2
-
-
-
-
-
Průtrže hornin, uhlí a plynů
1
-
-
-
-
-
-
-
2
-
-
Zapálení a výbuchy metanu a uhelného prachu
-
1
2
-
1
-
-
-
-
-
-
Důlní otřesy
3
4
6
-
3
1
3
7
2
5
6
Závaly a skluzy zemin (sesuvy) vč. průvalů vod a bahnin
7
6
3
1
4
3
3
4
1
1
3
Nehody na strojním a elektrickém zařízení,
-
3
3
-
4
12
2
-
1
-
9
Mimořádné události při nakládání s výbušninami
7
4
5
3
3
5
6
2
1
2
2
Ostatní závažné události
24
18
10
11
11
4
14
24
24
18
19
Celkem
51
47
35
22
34
35
37
49
44
39
49
61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §6 ... 3) Organizace je dále povinna b) bezodkladně ohlásit obvodnímu báňskému úřadu závažné události a nebezpečné stavy, provozní nehody (havárie) a závažné pracovní úrazy; provozní nehodou (havárií) se rozumí událost, kterou byly ohroženy životy nebo zdraví osob, c) zjišťovat příčiny provozních nehod a pracovních úrazů, d) přijímat bezodkladná opatření k odstranění zjištěných závad a k předcházení provozních nehod a pracovních úrazů, e) výsledky šetření provozních nehod a závažných pracovních úrazů předkládat obvodnímu báňskému úřadu spolu s uvedením opatření provedených k odstranění zjištěných závad, 6) Český báňský úřad podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem d) hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení.
116
447/2002 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení §1 V hlášení podle § 6 odst. 3 písm. b) zákona (61/88 Sb.) se uvede a) u závažných pracovních úrazů 1. název a sídlo organizace, 2. místo, den, hodina a evidenční číslo úrazu, 3. jméno a příjmení postiženého (postižených), 4. druh zranění a zraněná část těla, 5. druh a zdroj úrazu, b) u ostatních závažných událostí, nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií) nebo poruch technických zařízení (dále jen "mimořádná událost") 1. název a sídlo organizace, 2. místo, den a hodina, kdy došlo k mimořádné události, 3. druh mimořádné události, 4. pravděpodobná příčina mimořádné události, 5. odhadovaný rozsah škod. 22/1989 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí § 22 Zachování stavu místa závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu a závažné provozní nehody (havárie) (1) Na místě, kde se přihodil závažný pracovní úraz nebo kde došlo k závažné události, nebezpečnému stavu nebo závažné provozní nehodě (havárii), se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, případně o další záchranné práce nebo bezpečnost provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.
117
19. Státní odborný dozor nad bezpečnosti a hygienou práce, působnost Státní úřad inspekce práce, Technická inspekce České republiky, Krajské hygienické stanice (258/00 Sb., 251/05 Sb.)
Státní úřad inspekce práce : http://www.suip.cz Horní náměstí 103/2 746 01 Opava Generální inspektor: Mgr. Ing. Rudolf Hahn -organizace pro státní odborný dozor nad bezpečností práce nehornických subjektů - celkem 341 inspektorů SUIP v ČR (2007)
OPAVA centrum
118
Technická inspekce České republiky : http://www.ticr.eu/ U Balabenky 6 180 00 Praha 8 Obchodní jméno: * Právní forma: * Zřizovatel:
Technická inspekce České republiky živnost Ministerstvo práce a sociálních věcí
-organizace pro státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení (elektrická, plynová, tlaková, zdvihací a jaderná zařízení) podle zákona 174/1968 Sb. (dozor nehornických subjektů)
174/1968 Sb. ZÁKON o státním odborném dozoru nad bezpečností práce § 6a (1) Organizace státního odborného dozoru podle § 1 při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení a) podávají odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení, ...............
Státní dozor nad technickými podmínkami provozu technických zařízení v hornictví : Vstupem České republiky do Evropské unie došlo v roce 2005 ke zrušení vyhlášky ČBÚ č. 73/2002 Sb., o vybraných důlních zařízeních, kterou se režim povolování řídil. Technické podmínky, za kterých lze provozovat do té doby schválená zařízení, zůstaly v platnosti. Technické podmínky vyhrazených zařízení v hornických provozech dozoruje státní báňská správa podle vyhlášek : 1. Vyhláška ČBÚ č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních. 2. Vyhláška ČBÚ č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem 3. Vyhláška ČBÚ č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
119
Státní hygienický dozor : V rámci 2.etapy reformy veřejné správy došlo s účinností od 1. ledna 2003 k rozdělení činnosti hygienické služby v ochraně veřejného zdraví do dvou oblastí: • výkon státní správy a státního zdravotního dozoru - Krajské hygienické stanice • poskytování služeb - Zdravotní ústavy
258/2000 Sb. ZÁKON o ochraně veřejného zdraví HLAVA V STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ § 78 (1) Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají a) Ministerstvo zdravotnictví, b) krajské hygienické stanice, c) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, d) Ministerstvo dopravy, e) Ministerstvo pro místní rozvoj, f) Ministerstvo životního prostředí, g) krajské úřady. ... § 82 Krajské hygienické stanice (1) Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní obvody a sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice mají územní pracoviště v místech stanovených v příloze č. 3 ..... V čele krajské hygienické stanice je ředitel. .... (2) Krajské hygienické stanici náleží .... b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů; státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci je státním odborným dozorem nad ochranou zdraví při práci ve smyslu zvláštního právního předpisu (Zákoník práce) c) rozhodovat na návrh zaměstnavatele nebo osoby uvedené v § 43 nebo z vlastního podnětu ve věcech kategorizace prací, .... n) stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem,
120
Ukládání pokut § 92 (2) ..... do výše 3 000 000 Kč. Ministerstvo zdravotnictví ČR http://www.mzcr.cz/ Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví - hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít, Ph.D. Příl.2 (258/200 Sb.) Správní obvody krajských hygienických stanic a jejich sídla 1. Hygienická stanice hlavního města Prahy, Praha 2. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, Praha 3. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje, České Budějovice 4. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje, Plzeň 5. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje, Karlových Varech 6. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje, Ústí nad Labem 7. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje, Liberci 8. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, Hradci Králové 9. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje, Pardubice 10. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina, Jihlava 11. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, Brně 12. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, Olomouc 13. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského, Ostrava 14. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje, Zlín.
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje v Ostravě, Na Bělidle 7
http://www.khsova.cz/01/index.php Ředitelka MUDr. Helena Šebáková Organizační struktura KHS MK : Zdroj: http://www.khsova.cz/01_o_nas/organizacni_struktura.php
121
Příl.3 (258/200 Sb.) Územní pracoviště krajských hygienických stanic Celkem 61 pracovišť v ČR, Př.: 12. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě má územní pracoviště v obcích Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava,
Územní pracoviště Karviná Těreškovové 2206, 734 01 Karviná-Mizerov
258/2000 Sb. ZÁKON o ochraně veřejného zdraví HLAVA V STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ § 86 (1) K vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek, výrobků, k vyšetřování biologického materiálu a k provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu státního zdravotního dozoru a dále ke ........ ........ se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Praze, Kolíně, Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Olomouci, Ostravě a ve Zlíně. Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi; funkcí jejich zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. ............
Zdravotní ústav se sídle v Ostravě Partyzánské nám. 7 702 00 Ostrava http://www.zuova.cz/
122
Ceník služeb zdravotního ústavu v Ostravě 2006 - měření fyzikálních faktorů (od roku 2008 na telefonický dotaz)
123
20. Státní báňská správa, působnost, organizace, úkoly, obvodní báňské úřady (61/88 Sb.) Český báňský úřad http://www.cbusbs.cz/ Kozí 4, 110 01 Praha 1 - Staré Město Tel: 221 775 311, Fax: 221 775 363 Úřední hodiny: Pondělí až čtvrtek: 08:00 - 15:00
Předseda ČBÚ jmenován a odvoláván vládou České republiky
Ing. Martin Štemberka Zdroj : http://www.cbusbs.cz/
Český báňský úřad (ČBÚ) se sídlem v Praze (2008) zaměstnává cca 25 odborných a 22 administrativních a manuálních pracovníků. Státní báňská správa zaměstnávala v roce 2014 v průměru 183 zaměstnanců (222 – 2006). Zdroj ČBÚ červen 2015 : http://www.cbusbs.cz/index.php/tiskovy-servis/item/518-statnibanska-sprava-a-aktualni-banska-problematika.html - Ve státní báňské správě (Český báňský úřad a 8 obvodních báňských úřadů) pracovalo 183 zaměstnanců (průměrný přepočtený evidenční stav 2014) a ze státního rozpočtu bylo za rok 2014 vyčerpáno 125 645 055,- Kč.
Působnost : 61/1988 Sb. § 39 Působnost orgánů státní báňské správy (1) Orgány státní báňské správy vykonávají vrchní dozor a) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost provozu, zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti a nakládáním s výbušninami, b) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě a jiných obecně závazných právních předpisů, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost technických zařízení, požární ochranu v podzemí a pracovní podmínky v organizacích, pokud vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami, c) nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů.
124
Organizační schéma SBS : Zdroj: Hornická ročenka 2015
Obvodní báňské úřady 8 obvodních báňských úřadů Území ČR je rozděleno na 8 obvodů, ve kterých báňské úřady vykonávají vrchní dozor státní báňské správy.
Delimitace působnosti OBÚ OBÚ v Praze pro území hlavního města Prahy a pro úz. kr. Středočeského, OBÚ v Plzni pro území krajů Plzeňského a Jihočeského, OBÚ v Sokolově pro území kraje Karlovarského, OBÚ v Mostě pro území kraje Ústeckého, OBÚ v Hradci Králové pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, OBÚ v Brně pro území krajů Jihomoravského a Zlínského, OBÚ v Ostravě pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého, OBÚ v Liberci pro území krajů Libereckého a Vysočina.
125
Delimitace působnosti obvodních báňských úřadů Zdroj ČBÚ 2015 : http://www.cbusbs.cz/index.php/obvodni-bansky-urad/delimitace.html
Obvodní báňský úřad Ostrava – zdroj http://www.cbusbs.cz/obu-ostrava.aspx [cit. 2012] http://www.cbusbs.cz/index.php/obu-v-ostrave.html
Předseda:
Bc. Ing. Libor Hroch Úřední hodiny: Po 06:30 - 17:00 Út zavřeno St 06:30 - 17:00 Čt zavřeno Pá zavřeno Adresa: Veleslavínova 18 P.O. BOX 103 728 03 Ostrava 1 Mail:
[email protected] Datová schránka: da5adv2
126
Oblastní působnost OBÚ Ostrava – kraj Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský :
Úkoly státní báňské správy : (Zdroj: http://www.cbusbs.cz)
Vrchní dozor je vykonáván orgány státní báňské správy nad hornickou činností,
činností prováděnou hornickým způsobem, požární ochranou v podzemí, dodržováním pracovních podmínek o v hornických organizacích, o při výrobě výbušnin, o při používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojným pracím, řádným odváděním úhrad za dobývací prostor a vydobyté vyhrazené nerosty.
Orgány státní báňské správy kontrolují, zda hornické organizace vykonávají tyto činnosti v souladu se
zákonem č. 44/1988 Sb. zákonem č. 61/1988 Sb. předpisy vydanými na jejich základě (horní a bezpečnostní předpisy) a jinými obecně závaznými právními předpisy (např. zákoníkem práce, vyhláškou o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, vyhláškou o placení úhrad z dobývacího prostoru a vydobytých vyhrazených nerostů apod.)
Formy výkonu vrchního dozoru 1. provádění prohlídek objektů, zařízení a pracovišť, 2. zjišťování stavu, příčin a následků závažných událostí na místě, 3. nařizování odstranit zjištěné závady a nedostatky. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu jsou nařizována nezbytná opatření. Pokud se zjistí závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují zákonem chráněný obecný zájem a které nelze ihned odstranit, je nařizováno
127
v nezbytném rozsahu zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě některých technických zařízení, a to až do odstranění závad. Státní báňská správa dozoruje celkem 2909 organizací (2016) : Zdroj : http://www.cbusbs.cz/index.php/obvodni-bansky-urad/dozorovane-organizace.html (Seznam organizací dozorovaných ČBÚ: http://www.cbusbs.cz/index.php/organizace.html)
6 uhelných akciových společností s celkovou roční těžbou kolem 47 mil. tun uhlí, s počtem 18,5 tisíc pracovníků zajišťujících těžbu, 5 společností provádějících těžbu ropy a zemního plynu, nebo provozují podzemní zásobníky plynu cca 600 společností s oprávněním k těžbě nerudních surovin, z nichž 290 v roce 2010 těžbu provádělo, 123 společností provádějících geologické a vrtné a geofyzikální práce, 169 organizací specializující se na podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, na ražení štol a tunelů, jakož i na vytváření podzemních prostor o objemu větším než 300 m3 horniny, 57 společností specializujících se na výkon trhacích prací, 17 společností, které vyrábějí výbušniny, 4 hlavní báňské záchranné stanice a jim podřízené závodní báňské záchranné stanice
a dále
práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržováním v bezpečném stavu, práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce), např. pro muzejní expozice s veřejně přístupným podzemím, činnosti související s podzemními zásobníky plynu a další.
Sankce SBS : 1. ČBÚ nebo OBÚ o organizaci do 5 000 000,- Kč o pracovníkovi organizace do 100 000,- Kč o propadnutí věci (výbušnin)
Z výroční zprávy ČBÚ o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2015 : Zdroj 2016 : http://www.cbusbs.cz/index.php/urazovost-a-nehodovost.html
„V průběhu roku 2015 udělily orgány SBS při výkonu vrchního dozoru pokuty v celkové výši 3.038,15 tis. Kč….. byly uloženy blokové pokuty v celkové výši 373,15 tis. Kč … ve správním řízení bylo orgány SBS uloženy právnickým osobám pokuty ve výši 2.665 tis.“ „V souladu s § 42 zákona č. 61/1988 Sb. bylo vydáno v roce 2014 báňskými inspektory celkem 29 závazných příkazů k zastavení provozu organizace nebo její části.
128
Z výroční zprávy ČBÚ 2013 : Zdroj: http://www.cbusbs.cz/docs/urazyzprava2013.doc
Inspekční směny Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Celkem
Neohlášené
Zastavená pracoviště
Blokové
7 759 7 536 7 776 7 773 7 594 7 311 7 097 7 061 6 501 5 623 5 241 4 989
1 463 1 212 1 261 1 199 968 859 620 596 581 531 397 350
247 182 129 88 89 83 43 52 46 42 22 36
720 950 733 900 708 500 791 550 576 900 666 600 415 000 390 700 353 000 317 600 434 700 375 200
Pokuty Ve správním řízení 3 832 000 4 664 000 4 616 500 4 394 500 2 823 000 3 402 500 3 291 500 1 881 000 3 316 500 1 935 500 2 386 000 2 228 000
Celkem 4 552 950 5 397 900 5 325 000 5 186 050 3 399 900 4 069 100 3 706 500 2 271 700 3 669 500 2 253 100 2 820 700 2 603 200
Příklady správní agendy SBS v roce 2015: (Zdroj: Hornická ročenka 2015)
258 oprávnění k hornické činnosti nebo ČPHZ,
183 povolení k otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek,
18 povolení k těžbě ložisek nevyhrazených nerostů,
103 povolení plánu likvidace nebo zajištění,
22 povolení trhacích prací malého rozsahu,
50 povolení trhacích prací velkého rozsahu,
13 povolení ohňostrojných prací,
3005 stanovisek k územnímu plánu
37 povolení k čerpání rezerv finančních prostředků na sanace a rekultivace,
…
129
61/1988 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě § 40 Český báňský úřad (1) Český báňský úřad plní úkoly vrchního dozoru orgánů státní báňské správy. (2) Český báňský úřad řídí výkon státní báňské správy a činnost obvodních báňských úřadů a rozhoduje o odvoláních proti jejich rozhodnutím a povoluje předávání, vývoz, dovoz a tranzit výbušnin. (3) Při výkonu vrchního dozoru Český báňský úřad a) ukládá opatření k zajištění hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky, b) provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení a při tom zjišťuje, jak obvodní báňské úřady plní povinnosti vyplývající pro ně z horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, c) dává souhlas ke zřízení, popřípadě nařizuje zřízení hlavních báňských záchranných stanic, stanoví jejich sídla a vymezuje jejich působnost, schvaluje jejich služební řády, určuje podmínky pro ustanovení do funkcí a prověřuje odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků ..............
(5) Český báňský úřad a) vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn, (viz http://www.cbusbs.cz/docs/regdobprostory.xls) b) řídí a koordinuje vývoj a výzkum v oblasti působnosti státní báňské správy, který je financován ze státních prostředků, ............ d) povoluje jednotlivé druhy výbušnin ................. ........... (6) Český báňský úřad dále a) zpracovává v součinnosti s hlavním hygienikem koncepci bezpečnosti a ochrany zdraví při hornické činnosti v dolech, a to po projednání s organizacemi reprezentujícími dotčené zaměstnavatele a zaměstnance, kteří se podílejí na jejím uskutečňování, a tuto koncepci podle potřeby aktualizuje, .............. c) eviduje údaje o pracovních úrazech, provozních nehodách a nebezpečných událostech, ke kterým došlo při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami; z těchto údajů sestavuje roční statistiky, které zveřejňuje, (viz : http://www.cbusbs.cz/index.php/urazovost-a-nehodovost.html) .............
130
§ 41 Obvodní báňské úřady (1) Při výkonu vrchního dozoru obvodní báňské úřady a) provádějí prohlídky objektů, zařízení a pracovišť a při tom kontrolují, jak jsou plněny povinnosti vyplývající z horního zákona , tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu a zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti, výrobu výbušnin a používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojným pracím , jakož i z jiných obecně závazných právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a pracovních podmínek, včetně předpisů o požární ochraně v podzemí, b) zjišťují na místě stav, příčiny a následky závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů v organizacích, jakož i závažné ohrožení bezpečnosti provozu organizace nebo zákonem chráněného obecného zájmu, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) nařizují odstranit zjištěné závady a nedostatky. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu jsou též oprávněny nařizovat nezbytná opatření. Pokud zjistí závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a technických zařízení, popřípadě majetku a které nelze ihned odstranit, nařizují v nezbytném rozsahu zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě jejich technických zařízení, až do odstranění závad, d) dozírají na stav, vybavení a činnost báňské záchranné služby a prověřují odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků s výjimkou pracovníků revírních báňských záchranných stanic, e) dozírají, zda organizace řádně vedou evidenci a registraci pracovních úrazů a vyhodnocují zdroje a příčiny úrazovosti, f) prověřují, zda organizace vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem je způsobilá projektovat a vyrábět vyhrazená technická zařízení sloužící k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, vydávají jí příslušné povolení, popřípadě jí toto povolení odnímají, g) kontrolují provádění prohlídek a zkoušek technických zařízení, h) prověřují zkouškami znalost předpisů uvedených v písmenu a) u pracovníků, kterou tito pracovníci potřebují k výkonu řídících a kontrolních funkcí. Posuzují odbornou způsobilost pracovníků k výkonu vybraných funkcí a vydávají jim osvědčení nebo oprávnění k výkonu funkcí, popřípadě jim tato osvědčení nebo oprávnění odnímají, i) poskytují bezplatně poradenství zaměstnavatelům a pracovníkům, jak vyhovět předpisům o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, j) vykonávají správu úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých nerostů výhradních ložisek, včetně penále; při placení a vymáhání postupují podle zvláštního právního předpisu,
131
k) vedou evidenci o osobách, kterým vydaly osvědčení nebo průkaz odborné způsobilosti podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě, a o vydání těchto dokladů informují Český báňský úřad. l) vedou evidenci podzemních objektů. (2) Obvodní báňské úřady dále a) stanoví, mění nebo ruší dobývací prostory a vedou jejich evidenci, b) povolují otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek a ve stanovených případech vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly; před zastavením provozu v důlních dílech a lomech povolují jejich zajištění nebo povolují likvidaci hlavních důlních děl a lomů, c) schvalují v rámci povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek návrh na vytvoření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání a rozhodují o jejich čerpání, d) mohou nařídit vyhotovení nebo doplnění důlně měřické a geologické dokumentace, pokud chybí, jsou-li neúplné nebo jsou-li v nich závady, e) povolují zvláštní zásady do zemské kůry a zajištění nebo likvidaci starých důlních děl, f) nařizují, aby část výhradního ložiska v dobývacím prostoru jedné organizace vydobyla jiná organizace nebo aby si organizace zřídila důlní dílo v dobývacím prostoru jiné organizace, jestliže je to z hlediska veřejného zájmu, zejména bezpečnosti provozu, nezbytně nutné; stejně postupují, jestliže je nezbytně nutné společné užívání důlních děl a zařízení, g) stanoví nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek, jestliže by otvírkou, přípravou a dobýváním byl ohrožen provoz nebo využití výhradních ložisek v dobývacím prostoru jiné organizace, h) povolují dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, i) povolují trhací práce při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a trhací práce při ostatních činnostech a ohňostrojné práce, j) povolují umístění, stavbu a užívání skladů výbušnin v případech a za podmínek stanovených v § 31, k) schvalují služební řády závodních báňských záchranných stanic, l) kontrolují v pravidelných intervalech vytváření finančních pro vypořádání rezerv pro vypořádání důlních škod a pro sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání výhradních ložisek. O průběhu těchto kontrol vedou evidenci, m) plní další úkoly vyplývající pro ně z horního zákona , tohoto zákona a jiných obecně závazných právních předpisů.
132
(3) Při vybírání a vymáhání pohledávek státu a obcí postupují obvodní báňské úřady podle zvláštního právního předpisu. V řízení před soudy vystupují obvodní báňské úřady jako organizační složky státu samostatně jménem České republiky. Báňští inspektoři § 42 (1) Úkoly orgánů státní báňské správy na úseku vrchního dozoru vykonává Český báňský úřad ústředními báňskými inspektory a obvodní báňské úřady obvodními báňskými inspektory (dále jen "báňský inspektor"). Báňské inspektory ustanovuje předseda Českého báňského úřadu. (2) Báňský inspektor je oprávněn a) vstupovat kdykoliv do objektů, zařízení a prostorů, provádět v nich prohlídky a šetření, požadovat předložení příslušných dokladů, informací a vysvětlení, přesvědčovat se u technických pracovníků o jejich znalosti předpisů uvedených v § 41 odst. 1 písm. a), jakož i zhotovovat fotografické snímky a kopie provozních map a další dokumentace potřebné ke zjištění závad a ke zjišťování stavu příčin a následků závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů, b) dávat závazné příkazy, aby byly odstraněny zjištěné závady a nedostatky, a při zřejmém a bezprostředním ohrožení zákonem chráněných obecných zájmů, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti provozu a technických zařízení, popřípadě majetku, dávat závazné příkazy k zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě jejích technických zařízení, a to v nezbytném rozsahu až do odstranění závad, včetně příkazů k vyvedení pracovníků do bezpečí; dále je oprávněn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu nařizovat nezbytná opatření. Závazný příkaz může být dán ústně nebo písemně; pokud byl dán ústně, je inspektor povinen po ukončení inspekce nebo kontroly jej písemně zaznamenat, c) zakázat práci přesčas, práci v noci a práci žen a mladistvých, zjistí-li, že je vykonávána v rozporu s právními předpisy, d) zadržet průkaz o odborné způsobilosti vydaný orgánem státní báňské správy v případech hrubého nebo opakovaného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. (3) Báňský inspektor se při výkonu své činnosti prokazuje průkazem Českého báňského úřadu.
133
Doporučená literatura a informační zdroje :
ASPI – Automatizovaný systém právních informací (elektronická Sbírka zákonů ČR) Sbírka zákonu ČR, stránky MV ČR http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka-zakonu.aspx. Souhrn podklady k předmětu „Horní právo a BP“, VŠB-TU Ostr. 2016, http://www.hgf.vsb.cz/instituty-a-pracoviste/cs/okruhy/542/st-materialy/ Makárius, R.: Horní zákon, Anagram, Ostrava, 2012, ISBN 978-80-7342-237-0. Makárius, R.: České horní právo, díl 1. Montanex, Ostrava 1999, ISBN: 80-7225-033-7. Makárius, R.: České horní právo, díl 2. Montanex, Ostrava, ISBN: 80-7225-038-8. Makárius, R., Luks, J.: Horní právo II – stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb. a k zákonu č. 61/1988 Sb., Montanex, Ostrava 2005, ISBN: 80-7225-197-X. Makárius, R., Luks, J.: Horní právo – stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb. a k zákonu č. 61/1988 Sb., Montanex, Ostrava 1999, ISBN: 80-7225-031-X. Šeděnka, K.: Horní a související předpisy v otázkách a odp., Montanex, Ostrava 2006. Faster, P. et all.: Báňské záchranářství I. Montanex, Ostrava, 2000. Faster, P. et all.: Báňské záchranářství II. Montanex, Ostrava, 2004. Výroční zprávy KHS Ostrava. Výroční zprávy ČBÚ Praha. Hornická ročenka 2015, Montanex, Ostrava 2016.
Přístup na ASPI (Automatizovaný systém právních informací – elektronická Sbírka zákonů), verze 2014, je zprostředkován návodem na vytvoření zástupce pro spouštění ASPI z areálu VŠB-TUO nebo přes VPN ze vzdáleného počítače. Návod je umístěn na adrese http://idoc.vsb.cz/xwiki/wiki/infra/view/pc/aspi-instal
Souhrn studijních podkladů je dostupný na adrese: http://homen.vsb.cz/~ada70/
134
