Souhrn podkladů z literatury a legislativy k výukovému předmětu HORNÍ PRÁVO A BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY

Souhrn podkladů z literatury a legislativy k výukovému předmětu

HORNÍ PRÁVO A BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY

září 2015

Obsah : 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.

Historie horního práva .................................................................................................................................... 5 Ochrana nerostných zdrojů a bezpečnosti práce a provozu v právních normách vyšší právní síly (1/93 Sb., 2/93 Sb., 44/88 Sb., 61/88 Sb., 262/06 Sb.) .................................................................................................. 13 Zákonné a podzákonné obecně závazné předpisy horního práva (44/88 Sb., 61/88 Sb., 157/09 Sb., 85/12 Sb., 83/13 Sb., 259/14 Sb., 62/88 Sb., prováděcí předpisy) ............................................................... 19 Nerostné bohatství, nerosty, rozdělení nerostů, výhradní ložisko – definice a právní ochrana podle znění horního zákona (§2 – 7 44/88 Sb.)............................................................................................................... 22 Hornická činnost (§2 61/88 Sb.) .................................................................................................................. 24 Činnost prováděná hornickým způsobem (§3 61/88 Sb.) ........................................................................... 25 Ložiskový průzkum, (§ 11-12, 31 44/88 Sb., 62/88 Sb., 369/04 Sb.) .......................................................... 26 Zásoby ložiska, klasifikace zásob, podmínky využitelnosti (§ 13-14 44/88 Sb., § 15-18 369/04 Sb.) ........ 32 Osvědčení o ložisku, ochrana nerostného bohatství, chráněná ložisková území (§6, §10, 15-19, 43 44/88 Sb., 364/92 Sb.) ............................................................................................................................................ 35 Osvědčení o odborné způsobilosti v oboru hornictví (§5 61/88 Sb., 298/05 Sb., 206/01 Sb.) ..................... 41 Oprávnění k hornické činnosti (§3, 5 61/88 Sb., 15/95 Sb.) ........................................................................ 51 Oprávnění k dobývání - dobývací prostor (§ 10, 25–29 44/88 Sb., 172/92 Sb.).......................................... 53 Povolení k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, POPD, plán využívání ložiska, ohlašování (§ 23 44/88 Sb., § 5,10,17 61/88 Sb., §5-8 104/88 Sb.- přílohy, § 1-3 175/92 Sb.) ................. 59 Střety zájmů, vstupy na pozemky (§ 15, 17 61/88 Sb., §10, 31, 33 44/88 Sb., § 14 62/88 Sb.) .................. 67 Hospodárné využívání výhradních ložisek (§ 11, 30, 32 44/88 Sb.,§ 10 61/88 Sb., § 13 62/88 Sb., § 2-4 104/88 Sb.) ................................................................................................................................................... 70 Stav zásob výhradních ložisek, evidence zásob, vykazování, odpisy a vypořádání (§2, 9a 62/88 Sb., § 10, 13,14, 29 44/88 Sb., 497/92 Sb., § 4 172/92 Sb.) ........................................................................................ 74 Úhrady a finanční rezervy v souvislosti s hornickou činností (62/88 Sb., 44/88 Sb.§32a,§37a, 617/92 Sb.)60 Důlní škody a jejich náhrada (§ 24, 33, 37 44/88 Sb., §6 104/88 Sb.)....................................................... 67 Vybrané legislativní postupy v hornictví (44/88 Sb., 61/88 Sb., 62/88 Sb., 15/95 Sb., 369/04 Sb., 364/92 Sb., 298/05 Sb., 172/92 Sb., 104/88 Sb., 497/92 Sb.) ................................................................................... 70 Historický vývoj bezpečnostních předpisů ................................................................................................... 81 Přehled bezpečnostních předpisů v hornictví (22/89 Sb., 26/89 Sb., 51/89 Sb., 202/95 Sb., 55/96 Sb.,52/97 Sb., 35/98 Sb., 239/98 Sb., 415/03 Sb., 659/04 Sb.) ..................................................................................... 85 Vyhláška ČBU 22/89 Sb., hlavní okruhy, rozsah platnosti, výklad pojmů................................................... 87 Vyhláška ČBU 55/96 Sb., hlavní okruhy, rozsah platnosti, výklad pojmů................................................... 90 Vyhláška ČBU 26/89 Sb., hlavní okruhy, rozsah platnosti, výklad pojmů................................................... 93 Povinnost dodržovat a odpovědnost za dodržování BP, dokumentace a záznamy ( 262/06 Sb., 22/89 Sb., 26/89 Sb., 55/96 Sb.) .................................................................................................................................... 96 Hygienické požadavky na ochranu zdraví při práci v hornictví (361/2007 Sb., 272/11 Sb. ) .................... 101 Bezpečnost technického provozu (§38 44/88 Sb., § 5,8 61/88 Sb., 392/03 Sb., 74/02 Sb., 22/97 Sb., 175/08 Sb.) ................................................................................................................................................. 107 Integrace státu do hornictví (Státní báňská správa, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo ŽP) . 116 Státní báňská správa, působnost, organizace, úkoly, obvody působnosti, sankce (61/88 Sb., 394/11 Sb.) 119 Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo ŽP, působnost a kompetence v oblasti hornictví. .......... 128

4

1. Historie horního práva Zdroj : Makárius, R.: Zákon č. 44./1988 Sb. přestává být horním zákonem. Uhlí rudy GP, 5/2012. „Horní právo je již více jak 750 let charakterizováno dvěma atributy – horním regálem a horní svobodou. Prvý z nich – horní regál vyjadřuje výlučné právo, dříve panovníka, později státu, vlastnit, resp. disponovat ložisky vyhrazených nerostů. …..Druhým z atributů horního práva – horní svoboda byla vyjádřením vůle panovníka, později státu, umožnit … vyhrazené nerosty dobývat“. Zdroj : Makárius, R.: České horní právo I., Montanex, Ostrava 1999.

Hornictví jako průmyslové odvětví mělo vždy významné postavení ve všech historických etapách vývoje našeho státu. Bohatství ložisek vzácných kovů, především zlata a stříbra ve středověku, uhlí v době průmyslové expanze XVIII. a XIX. století, stejně jako radioaktivních surovin v době nejnovější, určovaly hospodářský a tedy i politický význam jednotlivých zemí a států. Nerostné bohatství Čech vyneslo mimořádné postavení mezi evropskými panovníky nejenom Přemyslovcům, z nichž král Otakar II. si vysloužil lichotivý přívlastek „zlatý král", ale i jeho následovníkům z ostatních panovnických dynastií. Obě tyto skutečnosti, existence nerostného bohatství země i jeho význam pro politickou moc, motivovaly dva ze základních rysů vývoje horního práva. Počátky horního práva nutno hledat, a to stejně jako i u jiných právních oborů, v právu obyčejovém. Jeho kořeny sahají až do období před Kristem, kdy si toto právo osvojili zejména Egypťané a Féničané a později i Řekové a Římané. Poslední z nich dali tomuto právu pevné zásady, které se později promítly i do středověkého horního práva psaného. Vznik a vývoj psaného horního práva je neodlučitelný od hornictví v užším slova smyslu, tj. od hlubinného dobývání užitkových nerostů. To, že české horní právo je prvým psaným právem svého druhu v celé Střední Evropě, že horní právo jihlavské a kutnohorské sloužilo za vzor právním řádům mnohých zemí Evropy, nelze odtrhnout od příčiny, respektive podnětu, kterým byla bohatá ložiska stříbrných rud v Čechách a jejích intenzivní dobývání. Od XIII. století postupně nacházená a dobývaná ložiska stříbrných rud v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Kolíně, Kutné Hoře, Jáchymově a Příbrami byla dostatečným důvodem nejenom k zdokonalování, ale i vydávání nových právních norem tohoto oboru. Přímá závislost horního práva na intenzitě těžby a dalším zpracování nerostných surovin je jedním ze specifických rysů, který tento právní obor provází prakticky až do současnosti. Druhým významným rysem horního zákonodárství je dynamičnost jeho vývoje vyjádřená nejenom schopnosti přizpůsobovat se ekonomickým poměrům, ale i schopnosti rychle reagovat na změny a pokrok ve vývoji báňské techniky. Světový věhlas českého horního práva byl založen právem jihlavským a právem kutnohorským. Toto právo, mnohdy také označováno jako právo české, je nejstarším v Evropě sepsaným souborem norem tohoto oboru. Geneze českého horního práva spočívá ve dvou samostatných pramenech, a to v starším právu jihlavském a v mladším právu kutnohorském. V roce 1249, po urovnání sporu mezi českým králem Václavem I. a jeho synem Přemyslem, využívají jihlavští králova slibu a povolnosti, který jim odměnou za válečnou pomoc potvrzuje Listinu svobod a práv, jejíž podstatou byla řada právních ustanovení upravujících dolování bohatých stříbrných rud jihlavského rulového pásma. Šestnáct základních článků, později označovaných jako „Jura montium et montanorum" (Právo

5

hornické), určených nejenom jihlavským měšťanům, ale i všem horníkům v Českém království, bylo jejích držiteli na základe statutárního práva intenzivně doplňováno a rozšiřováno novými články a soudními nálezy. Normy jihlavského práva pronikaly nejenom do celých Čech, ale i do Slezska, Polska a dalších zemí. Kontinuita věhlasu českého středověkého hornictví byla zachována objevem na tehdejší dobu nebývalých nalezišť stříbra v okolí Kutné Hory. Tato lokalita již na konci XIII. století svým nerostným bohatstvím zastínila význam jihlavských dolů. Neobyčejně rychlý rozvoj těžby v kutnohorské oblasti nutně vyžadoval i právní úpravu báňského podnikání. Jihlava, která ochotně poskytovala poučení a opisy svých privilegií cizině, je odmítla poskytnout místu, které v bezprostřední blízkosti vyvstalo jako její nežádoucí konkurent. Již v roce 1300, to je dřivé, než byla Kutná Hora povýšena na královské horní město, vyhlašuje, a to především pro ní, král Václav II. své „Ius regále montanorum“ (Horní právo královské) knihu královského horního práva, které si, i když po četných úpravách, dochovalo svoji platnost až do XIX. století. Je oprávněnou domněnkou, že autorem významného díla je vlašský právník Gozzius z Ometá, který byl nejenom výborným znalcem římského práva, ale i horního pravá českého. Celý zákon je založen na zásadě horního regálu (výnos z těžby zlata a stříbra připadá králi), který zde král, na rozdíl od práva jihlavského, výslovně vyhlašuje. Po stránce obsahové je tento zákoník souhlasný s právem jihlavským, a můžeme jej proto pokládat za jeho zdokonalené pokračování. O jeho dokonalosti svědčí i to, že byl přeložen nejenom do němčiny a polštiny, ale mj. i do španělštiny, a že byl rozšířen do celé řady zemí včetně Jižní Ameriky.

Václav II. uděluje kutnohorským dolům horní řád Zdroj: Otevřená encyklopedie „Wikipedie CZ“, Václav II, 2010, URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Václav II.

Čtrnácté století je vrcholem slávy kutnohorského dobývání. Již koncem XIV. století vsak byly tyto bohaté partie vyčerpány. Úpadek dolování v Kutné Hoře omezil a snížil význam českého horního práva.

6

Horní regál se ve své době vztahoval pouze na těžbu zlata a stříbra. Výčet vyhrazených nerostů rozšířil teprve Karel IV., který ve Zlate bule v roce 1356 prohlásil za předmět horního regálu i měď, cín železo a olovo a jakékoliv jiné kovy. Pro XV. a XVI. století je v Čechách charakteristický úpadek centrální panovnické moci ve prospěch měst a pozemkových vlastníků, pro které mělo být udělování svobod, výsad a fristuňků pobídkou k intenzivnějšímu báňskému podnikání. V době, kdy v oselském pásmu kutnohorské lokality živořily poslední šachty, otevírá se u krušnohorské osady Konradsgrunu nové veliké bohatství v podobě stříbrných rudných žil. Podnikavý šlechtic hrabe Štěpán Šlik ve velmi krátké době buduje z této obce nové město - Jáchymov a v jeho okolí hustou siť šachet a štol, které otevřely hlubinné bohatství loketského kraje. Opíraje se o všeobecnou horní svobodu, kterou rodu Šliků údajně udělil král Vladislav, vydává hrabě Šlik v roce 1518 horní řád, který ve sto šesti článcích zpracoval Jindřich z Kónneritzu. Předlohou pro tuto normu mu byl pokrokový horní řád saského města Annabergu. Vyhlášením tohoto řádu Šlikové prakticky popřeli existenci královského regálu, a to nejenom horního, ale i mincovního. I přes tento hrubý zásah do práva panovníka král Ludvík v roce 1520 tento horní řád společně s právem výkupu stříbra a ražení mincí potvrdil a Jáchymov povýšil na královské horní město. Ve stejném roce tato práva schválil i stavovský sněm. Král Ludvik brzy pochopil, že podcenil rozsah rudného bohatství Jáchymova a jeho význam pro českého panovníka. Radikálněji postupoval jeho nástupce Ferdinand I. který na sněmu v roce 1527 uplatnil královský nárok na horní i mincovní regál. Ve smlouvě, kterou byli Šlikové roku 1528 nuceni s králem uzavřít, uhájili pouhý desátek z hor při současné ztrátě práva na odběr stříbra i ražbu mincí. Tímto krokem však iniciativa Ferdinanda I. nekončí. Neurovnané poměry mezí panovníkem, horními městy a pozemkovou vrchností se rozhodl radikálně řešit smlouvou se stavy, kterou uzavřel v roce 1534. Podstatu tohoto „narovnání o hory a kovy" tvoři tyto stěžejní zásady: 1. Stavům se přiznává právo na tzv. nižší kovy, ke kterým se řadí měď, cín, železo, olovo, rtuť, a to s právem urbury (stanovený podíl na výnosu těžby). Tímto ustanovením vzniká stavovský horní regál. 2. Pokud jde o zlato a stříbro, platí královský horní regál, avšak odlišně upravený pro doly nové a doly staré. U starých dolů má vlastník pozemku nárok na polovinu urbury s tím, že druhá polovina náleží králi společně s právem na odběr kovů. Na nových dolech platí královský regál podle úpravy jáchymovského horního řádu. 3. Mincovní regál je výhradně královský 4. Horní orgány se dělí na orgány ústřední (mincmistr a mincovní úředníci) podřízené králi, orgány společné pro krále i vrchnost (desátník a přepalovač) a ostatní orgánové (rychtář a přísežní), kteří jsou podřízeni pouze vrchnosti. Králi vsak přísluší výkon dozoru nad všemi doly, a to prostřednictvím nejvyššího mincmistra. Narovnání o hory a kovy mělo platnost pouze pro Čechy. Báňské poměry na Moravě upravil Ferdinand I. teprve roku 1562, a to tak, že u všech dolů upustil na dobu 6 let od desátku s tím, že zde uplatnil zásady jáchymovského horního řádu. Majitelé loketského panství, povzbuzení narovnáním o hory a kovy, které pokládali za významný kompromis, vydali v roce 1541, a to bez králova souhlasu, nový horní řad jáchymovský, kterým si podřídili jak správu hor, tak i jáchymovský horní soud. Spor, který

7

mezi nimi a králem nadále trval, byl předmětem řízení před zemským soudem, na kterém Štěpán Šlik krále urazil, byl uvězněn a propuštěn teprve na základě prohlášení, kterým panovníkovi postoupil hory a kovy, a to se všemi právy včetně desátku. Tento mu sice král na přechodnou dobu deseti let postoupil, avšak po šmalkaldské válce ztratil tento bohatý šlechtický rod i tato zbývající práva. Rokem 1547 jáchymovské doly definitivně připadají královské koruně. V roce 1548 vydal Ferdinand I. pro Jáchymov nový královský horní řád, který vychází ze systematiky Ius regále montanorum Václava II. Jáchymovský horní rád výslovně vyhlašuje horní i mincovní regál jako výsostné právo panovníka, který je také pozemkovým vlastníkem a do jehož mincoven musí být pod dozorem královského úředníka odevzdán veškerý stříbrný výtěžek hor. Nejvyšším horním orgánem ustanovuje královského horního hejtmana, který společně s ostatními horními orgány je podřízen královské komoře. Rovněž tak i horní soud podléhá královskému hornímu hejtmanu, který je odvolací stolicí soudu, z jehož rozhodnutí se lze odvolat pouze ke králi. V soudním řízení se převážně uplatnila písemná forma jednání. Tento řád, na rozdíl od řádů starších, obsahoval i ustanovení o řízení exekučním. Horní řád jáchymovský však nelze pokládat za přepis saského rádu, ani za jeho jediný pramen. Jednotlivá ustanovení převzatá z annabergského zákoníku byla citlivě přizpůsobena českým poměrům a v mnohých případech použil zákonodárce předpisy horního práva českého. Tento řád, mnohdy označovaný jako horní právo německé, ochotně přijímala další Česká horní města, jako Příbram, Jílové, Rudolfov a další. Přijetím a rozšířením jáchymovských horních řádů, při současném setrvání některých královských i stavovských hor na právu jihlavsko-kutnohorském, vznikl v českém horním právu dualismus, ve kterém si však převahu vynutilo novější právo jáchymovské. Jáchymovské horní právo vytvořilo významnou kapitolu v dějinách českého horního zákonodárství. Ferdinandův královský horní rád z roku 1548 byl vzorem pro horní řády vypracované a dané době některým horním městům, např. Starému Hengstu a Slavkovu, stejně jako i pro dále zmíněnou reformaci Českého práva kutnohorského v roce 1604.

Zdroj : Agricola, J.: De re metallica libris XII (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví), první vydání Froben Episcopius Basilej 1556, převzato z – Montanex Ostrava 2001.

8

K okleštění královského horního regálu ve prospěch měst a pozemkové vrchnosti, která ani po prvém kompromisu nepřestala usilovat o další posílení hospodářské moci, došlo v roce 1575, a to dohodou mezi Maxmiliánem II a českými stavy. Tímto „novým narovnáním o hory a kovy" byl sice kompromis z roku 1534 ponechán v platností, avšak byly v něm provedeny změny : 1. královský regál byl na dobu 25 let snížen na jednu čtvrtinu urbury s tím, že pozemkové vrchnosti patří tři čtvrtiny, 2.

byla zvýšená cena za stříbro dodávané do královských mincoven,

3. královský regál rozšířen o kamennou sůl a regál stavovský o síru, vitriol a kamenec. V tomto narovnaní byly znovu potvrzeny svobody a privilegia horních měst, výslovně Kutné Hory, Kašperských Hor, Jílového a Knínu. Od konce XVI. století vyznám dolování rudných ložisek upadal. Marnou se ukázala i snaha císařovny Marie Terezie a jejího syna Josefa II., kteří udělováním řady svobod a privilegií usilovali o zvýšení ekonomického efektu hornického podnikání. Protože však samo hornictví v hospodářském životě českého státu XVI. a XVII. století nedávalo podnět k další zákonodárné činnosti, zůstaly středověké horní řády doplněné a pozměněné řadou lokálních změn až do první poloviny XIX. století. Počátky úsilí o sjednocení právních řádů se datují již od XVI. století, kdy císař Rudolf II. pověřil Viléma z Opperštorfu vypracovat návrh nové zákonné úpravy horních práv. Tento návrh, předložený 14. 4. 1579 českému sněmu však nebyl přijat. Stejnou myšlenkou se zabývala i císařovna Marie Terezie, která usilovala o zpracování jednoho horního řádu pro všechny země České koruny. V roce 1766 nařídila úřadu nejvyššího mincmistra, aby shromáždil platné české horní zákony a na jejich podkladě vypracoval nový obecný horní řád. Tento úkol na sebe převzal Piethner z Lichtenfelsu, který nejenom pořídil soubor všech českých horních zákonů a nařízení, ale vypracoval i osnovu obnoveného horního rádu pro království České, markrabství Moravské a vévodství Slezské. Stavové však zmařili i tento, v pořadí již druhy unifikační pokus. Bezvýslednou se ukázala i snaha císaře Josefa II., který dvorským dekretem ze 7. 6. 1786 ustanovil komisí pro zpracování nového horního řádu. Ta však do horního zákonodárství přinesla pozitivní změnu pouze ve formě úpravy důlních měr. Na počátku XIX. století již šlechta nestačí svým finančním kapitálem krýt nutné investice a v zostřujícím se konkurenčním boji postupuje své pozice rychle bohatnoucí buržoazii. Vyhrocuje se boj mezi buržoazní hospodářskou mocí a feudálním právem, které preferovalo podnikatele z řad šlechty. Touto atmosférou je poznamenán vývoj horního práva XIX. století až do revolučních přeměn v roce 1848. V této době poznáváme horní právo jako soubor roztříštěných právních norem v nepřehledném systému feudálních zákonů, doplňovaných a pozměňovaných radou dvorských dekretů novější doby. Revoluční léta 1848-1849 se stala katalyzátorem ve zdlouhavém procesu reformace a unifikace horního práva. Produktem této doby byla i myšlenka rozšířit působnost připravované normy na celé Rakousko, včetně Uher. Realizace této myšlenky se ujal Karel Scheuchenstuel, který návrh nového zákona pod označením „Motive" v roce 1849 předložil k připomínkám. Byli to především největší báňští podnikatele, představitelé průmyslové buržoazie, kteří požadovali další změny v zákonné předloze. Tímto čtyřikrát přepracovaným

9

návrhem byl legislativní proces prvé poloviny XIX. století ukončen. Císařským patentem z 23. 5. 1854 byl v říšském zákoníku z roku 1854 pod č. 146 vydán „Obecný horní zákon“ s platností pro celou Rakouskou monarchii včetně Uher.

Zdroj : ASPI 146/1854 ř.z. Císařský patent ze dne 23. května 1854 Obecný horní zákon (ve znění předpisů jej měnících a doplňujících ke dni 1. 1. 1930) Horní regál §3 Horním regálem se rozumí zeměpanské výsostné právo, vyhrazující výlučně nejvyššímu zeměpánu nakládati volně s určitými nerosty, nalezenými v jejich přirozených ložiskách. Předmětem horního regálu jsou veškeré nerosty, jichž lze využití pro jejich obsah kovů, síry, kamence, skalice nebo kuchyňské soli, dále vody cementové, tuha a živice a konečně veškeré druhy černého a hnědého uhlí. Takové nerosty se nazývají nerosty vyhrazenými. Císařský patent č. 146/1854 ř.z. byl zrušen zákonem č. 41/1957 Sb. Podíl na procesu novelizace přinesl i mohutný rozmach uhelného hornictví, kdy podle dostupných statistik vzrostla těžba kamenného uhlí v českých zemích ze 429 152 tun v roce 1848 na 10119615 tun v roce 1902 (objev uhlí v Severních Čechách 1550, na Slezské Ostravě 1763, pravidelná těžby na Landeku – 1784). Báňští podnikatelé nemohli připustit, aby rozmach uhelného průmyslu byl bržděn zákonnými bariérami, ale naopak žádali, aby zákonodárství tento vývoj podporovalo a podněcovalo – nová organizace báňských úřadů (12/1894 ř.z.), zřízení závodních dozorců, sociální změny o zaměstnávání, pracovní době nedělním klidu v hornictví (115/1884 ř.z.), osmihodinová pracovní doba v hor. (91/1918 Sb.). Zásadní změny pro hornictví přinesl rok 1945, a to zejména vydáním dekretu prezidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Do státního vlastnictví přešly všechny podniky provozované podle obecného horního zákona a podniky a práva na vyhledáváni a těžbu živíc. V roce 1948 byly zákonem č. 114/1948 Sb. znárodněny podniky na těžbu rašeliny, podniky na těžbu křemence, mastku, sádrovce a dalších nerudních surovin. Do podstaty obecného horního zákona rozhodujícím způsobem zasáhla Ústava 9. května z roku 1948, a to ustanovením § 148, podle kterého bylo nerostné bohatství prohlášeno národním majetkem. Nový horní zákon po znárodnění byl vydán pod číslem č. 41/1957 Sb., nese název „Zákon o využití nerostného bohatství (horní zákon)“. Při tvorbě zákona se vycházelo z ústavní zásady, že nerostné bohatství je národním bohatstvím základním a nenahraditelným, kterému je nutno poskytovat zákonnou ochranu.

10

41/1957 Sb. ZÁKON ze dne 5. července 1957 o využití nerostného bohatství (horní zákon) §3 Rozdělení nerostů na vyhrazené a nevyhrazené (1) Vyhrazené nerosty jsou: 1. radioaktivní nerosty; 2. všechny druhy uhlí, živice (zejména nafta, zemní asfalt, zemní dehet, zemní vosk, naftové zemní plyny, živičné břidlice) a methan; 3. nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, prvky vzácných zemin, germanium a jiné prvky s vlastnostmi polovodičů, anebo jejich sloučeniny; 4. nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět síru nebo její sloučeniny; 5. kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli; 6. cementové a jiné minerální vody, které pro obsah nerostných látek mohou být průmyslově zpracovány; 7. nerosty obsahující fosfor, které se hodí k průmyslovému zpracování na umělá hnojiva a sloučeniny fosforu; 8. magnesit, osinek (asbest) a tuha; 9. halloysit, kaolin, keramické jíly (zejména jíly žáruvzdorné a vysokohodnotné), keramické lupky, křemelina (infusoriová hlinka), mastek, formovací písek, sklářský písek, sádrovec, anhydrit, slída, těživec (baryt), živec a živcový pegmatit; 10. bentonit, minerální barviva, malířské hlinky a valchařské hlíny; 11. kazivec, technicky použitelné krystaly nerostů, dále polodrahokamy a drahokamy; 12. mramor a travertin; 13. křemen, křemenec, vápenec, dolomit, vápencový slín, čedič, trachyt a znělec, pokud se tyto nerosty hodí k chemicko-technologickému zpracování nebo ke zpracování tavením. (2) Ostatní nerosty jsou nevyhrazené nerosty. (3) Vzniknou-li pochybnosti, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne o tom ústřední orgán geologický. Zákon č. 41/1957 byl zrušen zákonem č. 44/1988 Sb.

11

Horní zákon č. 44/1988 Sb. - rozšířil zejména pojem a význam nerosného bohatství, nově upravil vlastnictví k ložiskům a podrobněji stanovil ložiskový průzkum. Byly uzákoněny takové právní instituty jako ochrana nerostného bohatství, chráněné ložiskově území, povolování staveb v těchto územích a pod. Byly vytvořeny nové právní instituty jako uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách, uskladňování radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech a průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry, označené jako zvláštní zásahy do zemské kůry. Zákon č. 61/1988 Sb. stanovil podmínky provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, uzákonil báňskou záchrannou službu, podmínky pro výrobu, používání výbušnin a zacházení s nimi a nově konstituoval orgány státní báňské správy včetně jejich práv a povinností.

Zjednodušený historický přehled : 13. století – 1249

Václav I., „Jura montium et montanorum" (Jihlavský horní řád) Listina svobod a práv, šestnáct základních článků, později určených nejenom jihlavským měšťanům, ale i všem horníkům v Českém království.

14. století – 1300

Václav II., „Ius regále montanorum“ (Kutnohorský horní řád) Kniha královského horního práva, která si po četných úpravách, dochovala svoji platnost až do XIX. století. Byl vyhlášen horní regál.

16. století – 1518

hrabě Šlik (Jáchymov), „Horní řád“ Sto šest článků z předlohy překladu horního řádu ze saského města Annaberg . Horní řád se opíral o všeobecnou horní svobodu.

16. století – 1548

Ferdinand I., (pro Jáchymov) “Nový královský horní řád" vyhlašuje horní i mincovní regál jako výsostné právo panovníka.

19. století – 1854

Císařským patentem – „Obecný horní zákon č.146/1854 ř.z.“ § 3 Horní regál – rudy kovů, síra, kamence, skalice nebo kuchyňské soli, vody cementové, tuha a živice a veškeré druhy černého a hnědého uhlí. Takové nerosty se nazývají nerosty vyhrazenými.

20. století – 1957

41/1957 Sb. „Zákon o využití nerostného bohatství (horní zákon)“

20. století – 1988

Zákon č. 44/1988 Sb., Zákon č. 61/1988 Sb. (současně účinné zákony)

12

2. Ochrana nerostných zdrojů a bezpečnosti práce a provozu v právních normách vyšší právní síly (1/93 Sb., 2/93 Sb., 44/88 Sb., 61/88 Sb., 262/06 Sb.) 1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 16. prosince 1992 Čl.7 Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.

2/1993 Sb. USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky HLAVA ČTVRTÁ Hospodářská, sociální a kulturní práva Čl.28 Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. Čl.29 (1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. (2) Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání. (3) Podrobnosti stanoví zákon. Čl.35 (1) Každý má právo na příznivé životní prostředí. (2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. (3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

13

44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) (23x novelizován do září 2015) Změna: 541/1991 Sb., 10/1993 Sb., 168/1993 Sb., 168/1993 Sb. (část), 366/2000 Sb., 132/2000 Sb. , 258/2000 Sb., 315/2001 Sb., 61/2002 Sb. 320/2002 Sb.,150/2003 Sb., 3/2005 Sb., 386/2005 Sb., 313/2006 Sb., 186/2006 Sb., 296/2007 Sb., 157/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 85/2012 Sb., 350/2012 Sb., 498/2012 Sb., 257/2013 Sb.

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení ČÁST DRUHÁ Povinnosti organizace při využívání výhradního ložiska ČÁST TŘETÍ Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek ČÁST ČTVRTÁ Ochrana nerostného bohatství ČÁST PÁTÁ nadpis vypuštěn Nakládání s pozemky ČÁST ŠESTÁ Výstavba dolů a lomů ČÁST SEDMÁ Dobývání výhradních ložisek ČÁST OSMÁ Jiné zásahy do zemské kůry ČÁST DEVÁTÁ Důlní škody a jejich náhrada ČÁST DESÁTÁ/ ČÁST JEDENÁCTÁ Společná/Přechodná a závěrečná ustanovení

Poz.: Horní zákon 44/1988 Sb. se cíleně zabývá hornickou činností, která je z hlediska těžby zaměřena na ložiska vyhrazených nerostů, neupravuje činnost prováděnou hornickým způsobem, která je z hlediska těžby zaměřena na ložiska nevyhrazených nerostů. Činnosti prováděné hornickým způsobem se Horní zákon dotýká jen okrajově. Ve své podstatě toto vyplývá z pojmenování zákona, „Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství“, z definice nerostného bohatství §5 Horního zákona – „Nerostné bohatství podle tohoto zákona tvoří ložiska vyhrazených nerostů“ . 14

Bezpečnost práce a provozu v zákonu č. 44/1988 Sb. : § 23 Projektování, výstavba a rekonstrukce dolů a lomů (2) Dokumentace staveb

uvedených v odstavci 1 (doly, lomy, výsypky, odvaly, odkaliště) musí kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy zajišťovat …

e) bezpečnost provozu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zajištění důlních děl, větrání, čerpání a odvádění důlních vod, ochranu proti výbuchům, průvalům, požárům a otřesům, jakož i proti průtržím hornin, uhlí a plynů, … § 30 Hospodárné využívání výhradních ložisek (1) Výhradní ložiska se musí využívat hospodárně …. přitom musí být dodrženy zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu …. . § 32 Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a plány …. (2) Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat ……bezpečnost provozu.

§ 38 Bezpečnost provozu Při hornické činnosti jsou organizace a orgány povinny zajišťovat bezpečnost provozu včetně havarijní prevence a plnění úkolů báňské záchranné služby, bezodkladně odstraňovat nebezpečné stavy ohrožující zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při práci a učinit včas potřebná preventivní a zajišťovací opatření.

15

61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (35 x novelizován do září 2015) Změna: 425/1990 Sb., 542/1991 Sb., 169/1993 Sb., 128/1999 Sb., 71/2000 Sb., 124/2000 Sb., 315/2001 Sb., 206/2002 Sb., 320/2002 Sb., 227/2003 Sb., 315/2001 Sb. (část), 206/2002 Sb. (část), 226/2003 Sb., 3/2005 Sb., 386/2005 Sb., 313/2006 Sb., 342/2006 Sb., 186/2006 Sb., 296/2007 Sb., 376/2007 Sb., 124/2008 Sb., 189/2008 Sb., 274/2008 Sb., 223/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 155/2010 Sb., 184/2011 Sb., 375/2011 Sb., 18/2012 Sb., 184/2011 Sb. (část)., 64/2014 Sb., 250/2014 Sb., 206/2015 Sb., 204/2015 Sb.)

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení ČÁST DRUHÁ Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem ČÁST TŘETÍ Výbušniny ČÁST ČTVRTÁ Podzemní objekty ČÁST PÁTÁ Státní báňská správa ČÁST ŠESTÁ Správní delikty ČÁST SEDMÁ Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

Bezpečnost práce a provozu v zákonu č. 61/1988 Sb. : §1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje … d) podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví osob, bezpečnost provozu a ochranu pracovního prostředí … §5 (1) Při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem musí být dodrženy zásady ochrany a využití nerostného bohatství, požadavky hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, zásady báňské technologie, jakož i požadavky ochrany pracovního prostředí.

16

§ 5b Báňský projektant (2) Báňský projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované projektové dokumentace (dále jen „projekt“) a za proveditelnost, technickou úroveň a bezpečnost děl a staveb uvedených v odstavci 1, pokud byly provedeny podle jím zpracovaného projektu. §6 (1) Organizace je při své činnosti povinna zajistit a kontrolovat dodržování tohoto zákona, horního zákona a předpisů vydaných na jejich základě, jakož i zvláštních právních předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a pracovní podmínky při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem. (2) Organizace je povinna učinit včas potřebná preventivní a zajišťovací opatření a bezodkladně odstraňovat nebezpečné stavy, které by mohly ohrozit provoz organizace nebo zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost života a zdraví lidí. V rámci havarijní prevence je organizace povinna učinit opatření zejména k předcházení vzniku požárů a výbuchů, průvalů vod a bahnin, průtrží hornin, uhlí a plynů, jakož i vzniku důlních otřesů a erupcí. (4) Organizace vykonávající hornickou činnost je povinna zřídit útvar, popřípadě ustanovit odborně způsobilého pracovníka pro plnění úkolů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, pracovníka pro řízení likvidace závažných provozních nehod (havárií) a vypracovat plány jejich zdolávání. (6) Český báňský úřad podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem včetně bezpečnosti používaných technických zařízení a požární ochrany v podzemí, b) požadavky na havarijní prevenci a na plány zdolávání závažných provozních nehod (havárií), c) zjišťování příčin závažných provozních nehod (havárií) a pracovních úrazů a jejich evidenci a registraci, d) hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení.

17

262/2006 Sb. ZÁKON zákoník práce (45x novelizován do září 2015)

ČÁST PÁTÁ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI HLAVA I - PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA A ZDRAVÍ PŘI PRÁCI § 101 (BOZP součást pracovních povinností) (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika"). (2) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. § 102 (Prevence rizik) (3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat ….. a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění ….. (4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

HLAVA II -POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE, PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE § 103 (Zaměstnavatel je povinen) § 104 Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje § 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání § 106 Práva a povinnosti zaměstnance HLAVA III - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 107 (Další požadavky BOZP stanoví zákon) § 108 Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

18

3. Zákonné a podzákonné obecně závazné předpisy horního práva (44/88 Sb., 61/88 Sb., 157/09 Sb., 85/12 Sb., 83/13 Sb., 259/14 Sb., 62/88 Sb., prováděcí předpisy) Horní právo ČR je tvořeno 6ti zákony a více jak 50ti vyhláškami (46 v působnosti SBS, 2 vyhlášky MPO, 3 MŽP)

Zákonné právní normy : 44/1988 Sb. - ZÁKON ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 61/1988 Sb. - ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě 157/2009 Sb. - Zákon o nakládání s těžebním odpadem 85/2012 Sb. - Zákon o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur 83/2013 Sb. - Zákon o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití 259/2014 Sb. - Zákon o prekurzorech výbušnin (zákon o prekurzorech výbušnin) (62/1988 Sb. - ZÁKON o geologických pracích, (ložiskový průzkum))

Úplný výpis prováděcích předpisů vydaných v působnosti ČBÚ : (v červnu 2015 bylo v platnosti 46 vyhlášek ČBÚ, Zdroj : http://www.cbusbs.cz/index.php/modules-menu.html) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Vyhláška MD a ÚBÚ č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, Vyhláška ČBÚ č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, Vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, Vyhláška ČBÚ č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů, Vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb., o … ukládání odpadů v podzemních prostorech, Vyhláška ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, Vyhláška ČBÚ č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů, Vyhláška ČBÚ č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezp. provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti …. Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, Vyhláška ČBÚ č. 2/1994 Sb., kterou se stanoví podm. pro stavbu a provoz důlního požárního vodovodu Vyhláška ČBÚ č. 4/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na provedení a stavbu objektů a zařízení pro rozvod a izolaci větrů a uzavírání důlních děl, Vyhláška ČBÚ č. 5/1994 Sb., kterou se stanoví způsob odběru a rozboru vzorků inertního a uhelného prachu a směsi inertního a uhelného prachu v uhelných dolech Vyhláška ČBÚ č. 10/1994 Sb., kterou se stanoví technické podmínky provedení protivýbuchových uzávěr prachových a vodních Vyhláška ČBÚ č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, Vyhláška ČBÚ č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností Vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, Vyhláška ČBÚ č. 202/1995 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem

19

22. Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, 23. Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, 24. Vyhláška ČBÚ č. 35/1998 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu 25. Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích 26. Vyhláška ČBÚ č. 75/2001 Sb., kterou se stanoví báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl vybraných pro využití při krizových situacích pro uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol 27. Vyhláška ČBÚ č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb. 28. Vyhláška ČBÚ č. 71/2002 Sb., o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu 29. Vyhláška ČBÚ č. 72/2002 Sb., o důlní degazaci 30. Vyhláška ČBÚ č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních 31. Vyhláška ČBÚ č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem 32. Vyhláška ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech 33. Vyhláška ČBÚ č. 447/2002 Sb., o hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení 34. Vyhláška č. 293/2003 Sb., o bližších podmínkách a vlastnostech výbušnin pro použití v rizikových podmínkách nebo v rizikovém prostředí a o přezkušování vlastností těchto výbušnin 35. Vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hor. způsobem 36. Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi 37. Vyhláška č. 659/2004 Sb., o BOZP a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu v dolech s neb. důlních otřesů 38. Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 240/2006 Sb. 39. Vyhláška č. 601/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., 40. Vyhláška č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů 41. Vyhláška č. 153/2008 Sb., o vzorech tiskopisů žádostí o udělení povolení k předávání, nabývání, vývozu, dovozu a tranzitu výbušnin 42. Vyhláška č. 378/2008 Sb., o stanovení procesu schvalování plastických trhavin , … 43. Vyhláška č. 428/2009 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o nakládání s těžebním odpadem 44. Vyhláška č. 429/2009 Sb., o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem … 45. Vyhláška č. 394/2011 Sb., o sídlech obvodních báňských úřadů. 46. Vyhláška č. 123/2014 Sb., o bezpečnostních a technických požadavcích na zacházení s pyrotechnickými výrobky Poz. šedě podbarveno - předpisy zahrnuté ve výukovém předmětu HPBP (celkem 14 předpisů), nevýrazný text - předpis, který nemá věcný obsah, pouze zrušuje předpis.

Do kvantitativního přehledu prováděcích předpisů HP (podzákonných obecně závazných předpisů) nutno zahrnout následující vyhlášky vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí : Vyhláška MPO č. 497/1992 Sb. o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů Vyhláška MH č. 617/1992 Sb. o placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů Vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru Vyhláška MŽP č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích Vyhláška MŽP č. 206/2001 Sb. o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhod. geol. práce (ložiskový průzkum)

20

Poz. Do oblasti ochrany zdraví při práci v hornictví účinně zasahují např. „hygienické předpisy“ aj. např.:

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Prováděcí předpisy zahrnuté ve výukovém předmětu „HPBP“ : (celkem 24 předpisů) :

104/1988 Sb. Vyhláška o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hor. činn. 22/1989 Sb. Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn. .. v podzemí 26/1989 Sb. Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn. .. na povrchu 51/1989 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při úpravě a zušlechťování nerostů 172/1992 Sb. Vyhláška o dobývacích prostorech 363/1992 Sb. Vyhláška MŽP zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru 364/1992 Sb. Vyhláška MŽP o chráněných ložiskových územích 497/1992 Sb. Vyhláška MPO o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů 617/1992 Sb. Vyhláška MH o placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů 15/1995 Sb. Vyhláška o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem ... 202/1995 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činn.... 55/1996 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí 52/1997 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při likvidaci hlavních důlních děl 35/1998 Sb. Vyhláška o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu 239/1998 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zd. při práci a bezp. provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích 361/2007 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 206/2001 Sb. Vyhláška MŽP o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhod. geol. Práce 74/2002 Sb. Vyhláška o vyhrazených elektrických zařízeních 392/2003 Sb. Vyhláška o bezpečnosti provozu technických zařízení 415/2003 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při svislé dopravě a chůzi 659/2004 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu v dolech s nebezpečím otřesů 298/2005 Sb. Vyhláška o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti. 176/2008 Sb. Nařízení vlády o technických požadavcích na strojní zařízení 394/2011 Sb. Vyhláška o sídlech obvodních báňských úřadů. Poz. žlutě podbarveno - předpisy vydané jinými legislativními orgány než ČBÚ

21

4. Nerostné bohatství, nerosty, rozdělení nerostů, výhradní ložisko – definice a právní ochrana podle znění horního zákona (§2 – 7 44/88 Sb.) 44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) §2 Nerosty (1) Za nerosty se podle tohoto zákona považují tuhé, kapalné a plynné části zemské kůry. (2) Za nerosty se podle tohoto zákona nepovažují a) vody s výjimkou mineralizovaných vod, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, b) přírodní léčivé vody a přírodní stolní minerální vody, i když se z nich mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, dále léčivá bahna a ostatní produkty přírodních léčivých zdrojů, c) rašelina, d) bahno, písek, štěrk a valouny v korytech vodních toků, pokud neobsahují vyhrazené nerosty v dobyvatelném množství, e) kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva. §3 Rozdělení nerostů na vyhrazené a nevyhrazené (1) Vyhrazené nerosty jsou a) radioaktivní nerosty, b) všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a bituminosní horniny, c) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy, d) magnezit, e) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór nebo jejich sloučeniny, f) kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli, g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit, h) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů, i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, a travertin, j) technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny, k) halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, živce, perlit a zeolit, l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením, m) mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, n) technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem b).

22

(2) Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené. (3) V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. §4 Ložisko nerostů Ložiskem nerostů podle tohoto zákona (dále jen "ložisko") je přírodní nahromadění nerostů, jakož i základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště, které vznikly hornickou činností 1) a obsahují nerosty. §5 Nerostné bohatství (1) Nerostné bohatství podle tohoto zákona tvoří ložiska vyhrazených nerostů (dále jen "výhradní ložiska"). (2) Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky. § 5a Organizace Právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti*) při splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, se považují za organizace podle tohoto zákona. *) právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a fyzické osoby, které podnikají na základě živnostenského nebo jiného než živnostenského oprávnění. §6 Výhradní ložisko (1) Zjistí-li se vyhrazený nerost*) v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo životního prostředí osvědčení o výhradním ložisku. (2) Osvědčení o výhradním ložisku zašle Ministerstvo životního prostředí Ministerstvu průmyslu a obchodu, krajskému úřadu, obvodnímu báňskému úřadu, orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu a organizaci, pro niž bylo provedeno vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska. *) zjištění, ke kterému došlo v důsledku vyhledávání nebo geologického průzkumu. §7 Ložisko nevyhrazených nerostů Ložisko nevyhrazeného nerostu je součástí pozemku *). *) Výjimku tvoří ložiska nevyhrazených nerostů o kterých bylo rozhodnuto do roku 1991, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství, nyní viz § 43a HZ :

23

§ 43a Přechodná ustanovení k úpravám účinným od nabytí účinnosti zákona České národní rady č. 541/1991 Sb. (1) Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto příslušnými orgány státní správy, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství podle dosavadních předpisů, se považují nadále za výhradní ložiska podle tohoto zákona (tj. podle zákona 541/1991 Sb.)

5. Hornická činnost (§2 61/88 Sb.) 61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §2 Hornická činnost Hornickou činností se podle tohoto zákona rozumí a) vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (dále jen "výhradní ložiska"), b) otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek, c) zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů, d) úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním, e) zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při činnostech uvedených v písmenech a) až d), f) zvláštní zásahy do zemské kůry, g) zajišťování a likvidace starých důlních děl, h) báňská záchranná služba, i) důlně měřická činnost. Poz. Výňatek ze stanoviska ČBÚ č.j. 341/423.06/98 ze dne 4.5.1998 : … Za součást „hornické činnosti" je nutné považovat všechny činnosti, které s otvírkou, přípravou a dobýváním a dalšími činnostmi podle § 2 zákona přímo technologicky souvisejí nebo s nimi souvisejí z hlediska údržby zařízení. Jsou tedy neoddělitelnou součástí výrobně technologického procesu. Součásti hornické činnosti tedy je např. důlní doprava, čerpání vod a další činnosti včetně výstavbových prací vázaných k těmto činnostem, tedy včetně výstavby kolejových tratí důlní dráhy nebo pasových dopravníků, výstavby čerpací stanice, provedení revize elektrozařízení apod. …

24

6. Činnost prováděná hornickým způsobem (§3 61/88 Sb.) 61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §3 Činnost prováděná hornickým způsobem Činností prováděnou hornickým způsobem se podle tohoto zákona rozumí a) dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, včetně úpravy a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů prováděné k tomu účelu, b) těžba písků v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji, včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těžbou, s výjimkou odstraňování nánosů při údržbě vodních toků, c) práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce), d) práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu, e) zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje více než 100 000 m krychlových horniny, s výjimkou zakládání staveb, f) vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely než k činnostem uvedeným v § 2 a 3, g) jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlním díle v podzemí, h) práce na zpřístupnění starých důlních děl nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu, i) podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů *), jakož i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m krychlových horniny. *) Definice dílčích kategorií viz vyhl. ČBÚ č. 55/1996 Sb. §2 Výklad pojmů, např. studna – odst.1 písm. m) „Studna - svislé dílo v podzemí (jáma, šachtice) hlubší než 3 m, určená pro vodohospodářské účely“ (Poz. Při povolování vodohospodářských děl, tedy i studní, není SBS dotčeným orgánem, studny povoluje příslušný vodohospodářský orgán, který povolení studny pouze oznámí obvodnímu báňskému úřadu.) §4 Odstranění pochybností V pochybnostech, zda jde o hornickou činnost a nebo zda jde o činnost prováděnou hornickým způsobem, rozhodne Český báňský úřad po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy. § 20 Ostatní činnosti prováděné hornickým způsobem (mimo těžbu) (1) Činnosti prováděné hornickým způsobem uvedené v § 3 písm. b) až i) provádějí organizace podle zvláštních předpisů *). Obvodní báňský úřad příslušný k výkonu vrchního dozoru nad činností prováděnou hornickým způsobem podle § 3 písm. i) je dotčeným orgánem v řízeních o povolení staveb, jejichž součástí tato činnost je, a vydává v takových řízeních závazná stanoviska.

25

*) Např. zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon ČNR č. 62/1988 Sb.

Poz. Dozor SBS nad ostatní činnosti prováděné hornickým způsobem se týká dodržování báňských a jiných obecně závazných předpisů upravujících BOZP a bezpečnost technického provozu (např. podle vyhlášky ČBÚ č. 26/1989 Sb., č. 55/1996 Sb., NV 361/2007 Sb.)

7. Ložiskový průzkum, (§ 11-12, 31 44/88 Sb., 62/88 Sb., 369/04 Sb.) 44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ČÁST TŘETÍ Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek § 11 Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek (1) Vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno podle zvláštních právních předpisů (62/1988 Sb.). (2) Při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek jsou organizace povinny z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného bohatství a) ověřovat výhradní ložisko tak, aby se zjistily a vyhodnotily všechny využitelné nerosty ložiska a jejich užitkové složky, b) ověřovat vývoj a úložní poměry výhradního ložiska tak, aby se výstavba dolů a lomů, otvírka, příprava a dobývání výhradního ložiska mohly projektovat a uskutečňovat podle zásad báňské technologie a aby se zabezpečilo racionální využití zásob výhradního ložiska, c) používat takové metody a postupy, aby nedošlo k znemožnění nebo ztížení využití výhradního ložiska nebo jeho části a k neodůvodněným ztrátám zásob výhradního ložiska, d) zjistit skutečnosti potřebné k posouzení možných vlivů využívání výhradního ložiska na jiná ložiska, vody a jiné přírodní zdroje, na životní prostředí a na další zákonem chráněné obecné zájmy, e) při přerušení vyhledávání nebo průzkumu provést opatření, aby se nezmařila důlní díla a neztížilo provádění dalšího průzkumu a využití výhradního ložiska.

26

(3) Organizace je oprávněna nakládat s nerosty získanými při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení vydaném podle zvláštních předpisů (62/1988 Sb.). (4) Organizace, které se stanovilo území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, platí roční úhradu z tohoto území podle zvláštních předpisů. (62/1988 Sb.). (5) Provádění geologických prací upravují zvláštní předpisy (62/1988 Sb.). (6) Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Českým báňským úřadem podrobněji stanoví obecně závazným právním předpisem postup při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek z hlediska ochrany a hospodárného využití nerostného bohatství. § 12 Oznamování přírodního nahromadění vyhrazeného nerostu Kdo zjistí mimo povolené vyhledávání (§ 11) přírodní nahromadění vyhrazeného nerostu, je povinen to bezodkladně oznámit Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. ČÁST SEDMÁ Dobývání výhradních ložisek § 31 Povinnosti a oprávnění organizace při dobývání výhradních ložisek ….. (3) K upřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob, o geologických a báňskotechnických podmínkách dobývání je organizace povinna v průběhu dobývání zabezpečit v nezbytném předstihu v hranicích svého dobývacího prostoru další průzkum ložiska. Na tento průzkum se vztahují obdobně ustanovení § 11.

62/1988 Sb. ZÁKON o geologických pracích ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení §2 Geologické práce (1) Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický výzkum a geologický průzkum ….. …..

27

(2) Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá vznik a působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologickou stavbu území, její prvky a zákonitosti. Geologický výzkum se na další etapy nečlení. (3) Geologický průzkum zahrnuje účelově zaměřené geologické práce, jimiž se zkoumá území v podrobnostech přesahujících geologický výzkum. Geologický průzkum se podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí. (4) Ložiskový průzkum se člení na etapu a) vyhledávání .... b) průzkum ..... c) těžebního průzkumu .... ČÁST DRUHÁ Oprávnění k provádění geologických prací §3 Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti (1) Geologické práce a) prováděné v rámci podnikatelské činnosti, b) prováděné se zásahem do pozemku, c) jejichž výsledky slouží k plnění práv a povinností orgánů veřejné správy jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty fyzické a právnické osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy, u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (206/2001 Sb.) ….. (3) O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací rozhoduje ministerstvo (ŽP). Rozhodnutí, kterým se vydává osvědčení o odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací, se vydává na dobu neurčitou. (4) Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání geologického směru, odborná praxe v oboru minimálně tři roky, zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů a bezúhonnost. ..... §4 Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum (1) Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti (15/1995 Sb.) (dále jen "zadavatel") . .....

28

(4) Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo na vyhledávání a průzkum výhradního ložiska v souladu se stanovením průzkumného území. (5) Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce. .... (9) Ministerstvo (ŽP) vede souhrnnou evidenci stanovených průzkumných území. ... Evidence průzkumných území MŽP : http://www.env.cz/www/geo-research.nsf § 4a (4) V rozhodnutí o stanovení průzkumného území se souřadnicemi vymezí území, popřípadě výhradní ložisko, pro jehož průzkum se průzkumné území stanoví, doba platnosti území a podmínky pro provádění prací. § 4b Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum (1) Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v prvním roce 2 000 Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o 1 000 Kč za každý km2. ..... ČÁST TŘETÍ Projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací §6 Projektování geologických prací (1) Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu geologických prací,... ... (3) Projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m, je organizace povinna zaslat krajskému úřadu, v jehož správním obvodu mají být práce spojené se zásahem do pozemku prováděny, a to nejméně 30 dní před zahájením prací ... ... §7 Evidence geologických prací (1) K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích, které je provádějí, se geologické práce před jejich realizací evidují. Podklady k evidenci zpracovává organizace provádějící geologické práce. Ta je povinna tyto podklady do 30 dnů před zahájením těchto prací odevzdat České geologické službě, která projekt zaeviduje a vydá o tom organizaci potvrzení. ...

29

§9 Provádění geologických prací (1) Organizace je povinna provádět geologické práce odborně, racionálně a bezpečně v souladu s projektem geologických prací. (2) Organizace je povinna geologické práce během jejich provádění řádně a včas dokumentovat a vést, doplňovat a uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále jen "geologická dokumentace"). Přitom dbá, aby byly s postupem geologických prací určeny a zaznamenány všechny geologické skutečnosti a podle nich se usměrňovalo další provádění geologických prací. … § 9a Podávání návrhů a oznámení (1) Při provádění geologických prací je organizace povinna podat a) ministerstvu (ŽP) 1. hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho zásob, 2. oznámení o rizikových geofaktorech životního prostředí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Vymezení rizikových geofaktorů a podrobnosti o jejich oznamování stanoví ministerstvo vyhláškou, 3. do 31. ledna následujícího roku roční zprávu o rozsahu a výsledcích geologických prací prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska, … § 12 Odevzdávání a zpřístupňování výsledků geologických prací (1) Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě k trvalému uchovávání České geologické službě. (2) Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle odstavce 1 Česká geologická služba zpřístupňuje bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost. (3) Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací České geologické službě. ..... (4) Organizace, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 1, jsou povinny odevzdat písemnou a grafickou geologickou dokumentaci provedených geologických prací České geologické službě do dvou měsíců od schválení výsledků prací, nejpozději však do šesti měsíců od ukončení prací. U geologických prací končících výpočtem zásob podzemních vod je organizace povinna odevzdat také tento výpočet.

30

369/2004 Sb. VYHLÁŠKA o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací … § 15 Vyhodnocování výsledků geologických prací (1) Prvotním výsledkem řešení geologického úkolu jsou údaje, měření, pozorování, poznatky a odebrané vzorky a další geologická dokumentace o všech skutečnostech zjištěných při řešení geologického úkolu. (2) Při vyhodnocování výsledků geologických prací se zpracovává souhrnná geologická dokumentace (368/2004Sb. Vyhláška o geologické dokumentaci) . (3) Organizace vyhodnotí všechny získané údaje, poznatky a dosažené prvotní výsledky geologických prací v závěrečné zprávě, ..... .... (5) Je-li výsledkem geologických prací zjištění zásob nerostů, dokumentuje se tato skutečnost ve zprávě výpočtem zásob nerostů. § 16 Závěrečná zpráva (1) Závěrečná zpráva dokumentuje průběh a výsledky provedených geologických prací .... (2) Závěrečná zpráva s výpočtem zásob nerostů se podle druhu výpočtu zpracovává podle přílohy č. 4, 5 nebo 6. .... ... (5) Pokud lhůta pro zpracování závěrečné zprávy nebyla dohodnuta smluvně, zpracuje organizace závěrečnou zprávu do 6 měsíců od ukončení terénních, laboratorních nebo speciálních prací.

Přílohy VYHLÁŠKY 369/2004 Sb. Příl.1 Podmínky využitelnosti zásob nerostů Příl.2 Podmínky pro vymezování prognózních zdrojů nerostů a jejich zařazování do kategorií Příl.3 Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu Příl.4 Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu obsahující výpočet vyhledaných zásob Příl.5 Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu s výpočtem prozkoumaných zásob Příl.6 Osnova likvidačního výpočtu zásob Příl.7 Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu s výpočtem zásob podzemních vod Příl.8 Podmínky pro odhady a výpočty zásob využitelného množství podzemních vod a jejich klasifikaci Příl.9 Rizikové geofaktory životního prostředí Příl.10 Postup při zpracování a náležitosti výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů

31

Průzkumná území - zdroj GEOFOND ČR : Zdroj 2008 : http://www.geo fond.cz/IS/obr/pruz.gif

8. Zásoby ložiska, klasifikace zásob, podmínky využitelnosti (§ 13-14 44/88 Sb., § 15-18 369/04 Sb.) 44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ČÁST TŘETÍ Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek § 13 Zásoby výhradního ložiska a podmínky jeho využitelnosti (1) Zásoby výhradního ložiska jsou zjištěné a ověřené množství vyhrazených nerostů ložiska nebo jeho části, odpovídající podmínkám využitelnosti, bez ohledu na ztráty při jeho dobývání. (2) Podkladem pro výpočet zásob výhradního ložiska jsou podmínky využitelnosti zásob. Podmínky využitelnosti zásob jsou souborem ukazatelů množství, jakosti nerostů, geologických, báňsko-technických, ekologických a jiných ukazatelů, podle nichž se posuzuje vhodnost zásob výhradních ložisek k využití.

32

§ 14 Klasifikace zásob výhradních ložisek, posuzování a schvalování výpočtu zásob výhradních ložisek (1) Výsledky vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska se vyhodnocují. Součástí vyhodnocení je výpočet zásob, který zabezpečuje organizace. (2) Zásoby výhradního ložiska se ve výpočtech zásob klasifikují a) podle stupně prozkoumanosti výhradního ložiska a znalosti jeho úložních poměrů nebo jeho části, jakosti a technologických vlastností nerostů a báňsko-technických podmínek na zásoby vyhledané a zásoby prozkoumané. Obsahuje-li výhradní ložisko několik užitkových složek, klasifikují se jejich zásoby podle dosaženého stupně jejich prozkoumanosti a znalosti, b) podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční, které jsou využitelné v současnosti a vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití výhradního ložiska, a zásoby nebilanční, které jsou v současnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití, ale jsou podle předpokladu využitelné v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj, c) podle přípustnosti k dobývání, která je podmíněna technologií dobývání, bezpečností provozu a stanovenými ochrannými pilíři, na volné a vázané. Vázané zásoby jsou zásoby v ochranných pilířích povrchových a podzemních staveb, zařízení a důlních děl, jakož i v pilířích stanovených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráněných zájmů. Ostatní zásoby jsou zásoby volné. Ve výpočtu zásob, který je součástí návrhu na povolení hornické činnosti (§ 24 odst. 1), uvede organizace zásoby, které plánuje k vytěžení (dále jen "vytěžitelné zásoby"). Vytěžitelné zásoby jsou bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních podmínek. (3) Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho posouzení zabezpečuje organizace. Výpočet zásob výhradního ložiska s posouzením odesílá organizace Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a obvodnímu báňskému úřadu. (4) Klasifikaci zásob a postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti výpočtu podrobněji upraví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

369/2004 Sb. VYHLÁŠKA o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek § 15 Vyhodnocování výsledků geologických prací … (2) Při vyhodnocování výsledků geologických prací se zpracovává souhrnná geologická dokumentace (368/2004Sb. Vyhláška o geologické dokumentaci) . ....

33

(5) Je-li výsledkem geologických prací zjištění zásob nerostů, dokumentuje se tato skutečnost ve zprávě výpočtem zásob nerostů. § 16 Závěrečná zpráva (2) Závěrečná zpráva s výpočtem zásob nerostů se podle druhu výpočtu zpracovává podle přílohy č. 4 (zásoby vyhledané), č. 5 (zásoby prozkoumané), nebo 6 (likvidační výpočet zásob) (5) V závěrečných zprávách s odhadem prognózních zdrojů nerostů se prognózní zdroje nerostů vyhodnocují a klasifikují v kategoriích uvedených v příloze č. 2. Evidenční list prognózních zdrojů nerostů, který je součástí vyhodnocení, se zpracovává na tiskopise zveřejněném ve Věstníku ministerstva. § 17 Podmínky využitelnosti (1) Podmínky využitelnosti se zpracovávají způsobem a v rozsahu uvedeném v příloze č. 1, a to s přihlédnutím k průběžným výsledkům vyhledávání nebo průzkumu ložiska tak, aby byly schváleny před zahájením výpočtu zásob. § 18 Výpočet nebo přepočet zásob nerostů (1) Při výpočtech nebo přepočtech zásob nerostů se vychází z a) podmínek využitelnosti zásob, ..... (6) Bližší náležitosti postupu při výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů jsou obsaženy v příloze č. 10.

Přílohy VYHLÁŠKY 369/2004 Sb. Příl.1 Podmínky využitelnosti zásob nerostů Příl.2 Podmínky pro vymezování prognózních zdrojů nerostů a jejich zařazování do kategorií Příl.3 Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu Příl.4 Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu obsahující výpočet vyhledaných zásob Příl.5 Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu s výpočtem prozkoumaných zásob Příl.6 Osnova likvidačního výpočtu zásob Příl.7 Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu s výpočtem zásob podzemních vod Příl.8 Podmínky pro odhady a výpočty zásob využitelného množství podzemních vod a jejich klasifikaci Příl.9 Rizikové geofaktory životního prostředí Příl.10 Postup při zpracování a náležitosti výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů

34

Příloha 1 Podmínky využitelnosti zásob nerostů Podmínky využitelnosti zásob nerostů se zpracovávají v následujícím rozsahu a způsobem: 1. Množství nerostu ….. Základní podmínkou pro stanovení minimálního množství zásob nerostu na ložisku je respektování celkových souhrnných nákladů na vyhledání a průzkum ložiska, přípravu, otvírku a dobývání ložiska, likvidaci následků dobývání (sanace, rekultivace, důlní škody), zahrnutí všech úhrad a poplatků vyplývajících z právních předpisů nebo ze smluvních ujednání, představujících závazky vzniklé v procesu osvojování ložiska od počátečního průzkumu až po definitivní ukončení činnosti na ložisku. K těmto nákladům (investičním i provozním) se připočítají veškeré daně, cla, odvody a jiné poplatky vyplývající z finančních předpisů upravujících podnikání a očekávanou výši zisku z podnikání, a to po celou dobu činnosti na ložisku. Souhrn všech těchto položek vytváří celkovou finanční sumu, kterou musí pokrýt produkce nerostných surovin z ložiska. Tato suma představuje minimální ekonomický potenciál zásob ložiska k zajištění ekonomického dobývání a splnění všech finančních povinností. …. Při hodnocení všech dílčích ekonomických ukazatelů je nutno přihlédnout k očekávanému ekonomickému vývoji v období předpokládané produkce z ložiska. …. Výpočet nebo modelové stanovení nebo odhad minimálního ekonomického potenciálu ložiska určuje minimální množství zásob na ložisku. 2. Jakost nerostu se vyjadřuje …. dosažení tržně odbytelné produkce 3. Geologické ukazatele … 4. Báňsko technické podmínky …. 5. Ekologické podmínky … 6. Další ukazatele (střetům zájmů …) …

9. Osvědčení o ložisku, ochrana nerostného bohatství, chráněná ložisková území (§6, §10, 15-19, 43 44/88 Sb., 364/92 Sb.) 44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) §6 Výhradní ložisko (1) Zjistí-li se vyhrazený nerost *) v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo životního prostředí osvědčení o výhradním ložisku. *) zjištění, ke kterému došlo v důsledku vyhledávání nebo geologického průzkumu. (2) Osvědčení o výhradním ložisku zašle Ministerstvo životního prostředí Ministerstvu průmyslu a obchodu, krajskému úřadu, obvodnímu báňskému úřadu, orgánu územního

35

plánování, stavebnímu úřadu a organizaci, pro niž bylo provedeno vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska.*) *) Hornická ročenka 2014 - k 1.1 2015 bylo evidováno 294 osvědčení o výhradním ložisku. § 10 (1) Organizace je povinna a) navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení chráněného ložiskového území, e) navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení dobývacího prostoru,

ČÁST ČTVRTÁ Ochrana nerostného bohatství § 15 Zabezpečení ochrany nerostného bohatství při územně plánovací činnosti (1) K včasnému zabezpečení ochrany nerostného bohatství jsou orgány územního plánování zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni při územně plánovací činnosti vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiskách poskytovaných jim ministerstvem životního prostředí České republiky; přitom postupují podle zvláštních předpisů (zákon o obcích, drahách, telekomunikacích, péči o zdraví lidu, zemědělském půdním fondu, vodách, lesích, ochraně přírody, památkové péči) a jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. (2) Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český báňský úřad uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a obvodní báňské úřady uplatňují stanoviska k územním plánům a k regulačním plánům z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. § 16 Chráněné ložiskové území (1) Ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání se zajišťuje stanovením chráněného ložiskového území. (2) Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. (3) Pro ložisko vyhrazeného nerostu se stanoví chráněné ložiskové území v období vyhledávání nebo průzkumu po vydání osvědčení o výhradním ložisku (§ 6). (4) Orgán, který stanovil chráněné ložiskové území, zašle potřebné podklady pro zápis do katastru příslušnému katastrálnímu úřadu.

36

§ 17 Stanovení chráněného ložiskového území (1) Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. (2) Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahájí na návrh organizace nebo z podnětu orgánu státní správy. Návrh se doloží osvědčením o výhradním ložisku a návrhem hranic chráněného ložiskového území. (3) Účastníkem řízení o stanovení chráněného ložiskového území je pouze navrhovatel. Zahájení řízení oznámí ministerstvo životního prostředí České republiky dotčeným orgánům státní správy, orgánu územního plánování a stavebnímu úřadu. Ministerstvo životního prostředí České republiky nařídí ústní jednání spojené podle potřeby s místním šetřením a současně upozorní, že stanoviska uvedených orgánů státní správy a připomínky a návrhy účastníka se mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak ministerstvo životního prostředí České republiky k nim nemusí přihlédnout. Jestliže některý z uvedených orgánů státní správy potřebuje na řádné posouzení delší čas, ministerstvo životního prostředí České republiky na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží. (4) V řízení o stanovení chráněného ložiskového území posoudí ministerstvo životního prostředí České republiky návrh a podklady z hlediska požadavků na ochranu výhradního ložiska, zabezpečí stanoviska orgánů státní správy uvedených v odstavci 3 a posoudí připomínky a návrhy účastníka. (5) Hranice chráněného ložiskového území se vyznačí v územně plánovací dokumentaci. ... § 18 Omezení některých činností v chráněném ložiskovém území (1) V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu podle tohoto zákona. ... § 19 Umisťování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území (1) Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních právních předpisů (stavební zákon) jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení. ....

37

ČÁST JEDENÁCTÁ Přechodná a závěrečná ustanovení § 43 Přechodná ustanovení (4) … V případech, kdy nebylo stanoveno chráněné území, se dobývací prostor stanovený podle dosavadních předpisů považuje též za chráněné ložiskové území podle tohoto zákona. …

364/1992 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva životního prostředí České republiky o chráněných ložiskových územích Návrh na stanovení chráněného ložiskového území §1 (1) Návrh na stanovení chráněného ložiskového území předkládá právnická nebo fyzická osoba, která požádala o vydání osvědčení o výhradním ložisku (dále jen "ložisko") nebo právnická osoba, která byla pověřena zabezpečit ochranu a evidenci ložiska 2) (dále jen "navrhovatel"). (2) Návrh obsahuje a) obchodní jméno navrhovatele, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště, popřípadě místo podnikání, liší-li se od bydliště, b) základní údaje o ložisku, kterými jsou označení ložiska podle evidence ložisek, druhu nerostu, rozsah, tvar a hloubka uložení ložiska, c) název chráněného ložiskového území, označení a souřadnice vrcholů jeho geometrického obrazce, jeho plošný obsah a zdůvodnění navrhovaných hranic chráněného ložiskového území, d) název a identifikační číslo katastrálního území a název a kód okresu, v nichž leží chráněné ložiskové území; jestliže chráněné ložiskové území leží v několika katastrálních územích, uvedou se názvy a identifikační čísla všech těchto katastrálních území, popřípadě názvy a kódy dalších okresů, do nichž chráněné ložiskové území zasahuje, e) údaje o jiných chráněných územích a ochranných pásmech v navrhovaném chráněném ložiskovém území, f) návrh podmínek ochrany ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. (3) K návrhu se přiloží a) mapa povrchové situace v dostatečně velkém měřítku, které nesmí být menší než 1:25000. Do mapy se zakreslí hranice chráněného ložiskového území a pokud je to možné i svislý průmět obrysů ložiska do tohoto území, dále hranice jiného dříve stanoveného chráněného ložiskového území nebo dobývacího prostoru, označení a souřadnice vrcholů jejich geometrických obrazců a hranice jiných chráněných území, popřípadě ochranných pásem, b) osvědčení o ložisku. (podle §6, 44/88 Sb.) ....

38

§2 (1) Návrh na stanovení chráněného ložiskového území včetně příloh předkládá navrhovatel ve dvou vyhotoveních ministerstvu životního prostředí České republiky (dále jen "ministerstvo"). Mapu povrchové situace podle § 1 odst. 3 písm. a) upravenou podle výsledků řízení je navrhovatel povinen předložit na vyžádání ministerstva v potřebném počtu vyhotovení. (2) Ministerstvo oznámí zahájení řízení o stanovení chráněného ložiskového území všem orgánům uvedeným v § 17 odst. 3 horního zákona , obvodnímu báňskému úřadu a ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky. §3 Rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území (1) V rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území se uvedou dále podle § 1 odst. 2 písm. a) až d) a podmínky ochrany ložiska. (2) Chráněné ložiskové území se označí názvem katastrálního území, v němž leží chráněné ložiskové území nebo jeho největší část, s označením ložiska podle evidence ložisek. Jestliže se v tomtéž katastrálním území stanoví další chráněné ložiskové území, označí se názvem katastrálního území a římskou číslicí. (3) Hranice chráněného ložiskového území na povrchu se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami. Vrcholy geometrického obrazce se určují v platném souřadnicovém systému. Souřadnice vrcholů se zjistí odměřením z mapy nebo měřickými metodami. (4) V podmínkách ochrany ložiska se stanoví zejména zákaz, omezení nebo způsob zřizování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisejí s dobýváním ložiska a které by mohly znemožnit nebo ztížit jeho dobývání, s přihlédnutím k požadavkům dotčených orgánů státní správy. (5) Ministerstvo doručí rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území, jehož přílohou je mapa povrchové situace podle § 1 odst. 3 písm. a) upravená podle výsledků řízení, a) navrhovateli, b) orgánu územního plánování a stavebnímu úřadu, c) ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky, d) obvodnímu báňskému úřadu, e) okresnímu úřadu, f) popřípadě obcím. ... §4 Změna a zrušení chráněného ložiskového území (1) Navrhovatel je povinen navrhnout a) změnu chráněného ložiskového území, jestliže se na základě průzkumu ložiska změnily základní údaje o ložisku uvedené v § 1 odst. 2 písm. b),

39

b) zrušení chráněného ložiskového území, jestliže pominuly důvody ochrany ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. (2) Na řízení o změně a zrušení chráněného ložiskového území se vztahují přiměřeně ustanovení § 1 až 3. (3) Jestliže bylo rozhodnuto o zrušení chráněného ložiskového území podle odstavce 1 písm. b) a v podzemních prostorách je úložiště odpadů, je provozovatel zařízení pro ukládání odpadů povinen navrhnout stanovení chráněného území podle § 6. §5 Evidence chráněných ložiskových území Evidence chráněných ložiskových území obsahuje a) evidenční knihu, b) rejstřík katastrálních území, do nichž chráněné ložiskové území zasahuje, c) sbírku listin.

Chráněná ložisková území, zdroj - GEOFOND ČR : Zdroj 2008 : http://www.geofond.cz/IS/obr/chlu.gif

40

10. Osvědčení o odborné způsobilosti v oboru hornictví (§5 61/88 Sb., 298/05 Sb., 206/01 Sb.)

61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §5 Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem (2) … Před vydáním povolení k …. musí organizace doložit, že provádění těchto činností bude řídit a za jejich kvalitu odpovídat osoba s odbornou způsobilostí ….

298/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. července 2005 o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů §1 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) odborná kvalifikace - způsobilost k výkonu hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem prokazovaná předepsaným ukončeným vzděláním a předepsanou odbornou praxí při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, b) odborná způsobilost - naplnění odborné kvalifikace a prokázání znalostí z právních předpisů (§ 3 odst. 1), a to v rozsahu potřebném pro bezpečný a spolehlivý výkon činnosti, c) ukončené vzdělání - úspěšné ukončení studia, ve kterém se vyučují technické obory potřebné k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice, jsou stanoveny v příloze č. 1 této vyhlášky. Prokazuje se dokladem o ukončeném vzdělání, ….

41

§2 Odborně kvalifikovaná osoba (1) Fyzické osoby ustanovené k zajištění odborného a bezpečného výkonu hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem musí splňovat tuto odbornou kvalifikaci: a) Závodní dolu je fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem na dole. Musí mít odbornou kvalifikaci alespoň v rozsahu magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. b) Závodní lomu je fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem 1. na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu vyšší než 500 tisíc tun. Musí mít odbornou kvalifikaci alespoň v rozsahu magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky, 2. na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu nižší než 500 tisíc tun. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň bakalářského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň dva roky nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. c) Závodní je fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem na provozech, kde není stanovena funkce závodního dolu nebo závodního lomu. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň bakalářského studijního programu a odbornou praxi v příslušné regulované činnosti alespoň dva roky, nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. d) Bezpečnostní technik je fyzická osoba způsobilá pro plnění úkolů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň bakalářského studijního programu a odbornou praxi v příslušné regulované činnosti alespoň dva roky, nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. e) Báňský projektant je fyzická osoba způsobilá projektovat nebo navrhovat objekty a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, vypracovávat plány a dokumentaci týkající se hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, pokud nejsou upraveny zvláštním právním předpisem. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň jeden rok, nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky.

42

f) Projektant instalací elektrických zařízení je fyzická osoba způsobilá projektovat instalace elektrických zařízení používané při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a vypracovávat související plány a dokumentaci. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu 3) a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň jeden rok nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. g) Geomechanik je fyzická osoba způsobilá vypracovávat dokumentaci, projektovat a řídit činnost v protiotřesové oblasti. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň tři roky. h) Hodnotitel rizik ukládání odpadů je fyzická osoba způsobilá vypracovávat integrovanou analýzu úložiště a provádět hodnocení rizik ukládání odpadů v podzemních úložištích . Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. i) Vedoucí větrání je fyzická osoba způsobilá k řízení větrání dolu při hornické činnosti. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň tři roky. j) Odborný znalec jako fyzická osoba stanovená Českým báňským úřadem je oprávněn zpracovávat : 1. odborné posudky a stanoviska pro posuzování stability podzemních objektů a dalších prostor vytvářených činností prováděnou hornickým způsobem16), 2. odborné posudky a stanoviska a provádět zkoušky u vybraných důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek a musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu3) a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. Český báňský úřad přihlédne při stanovení odborného znalce k jeho technickým a odborným znalostem, délce odborné nebo vědecké praxe a k znalosti obecně závazných právních předpisů, k) Technický dozor je fyzická osoba ustanovená ke kontrole výkonu odborné a bezpečné činnosti zaměstnanců, dodržování technologických předpisů, předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnosti provozu a pracovních podmínek. Technický dozor pro vedení důlních a podzemních děl musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň šest měsíců. Technický dozor pro výkon speciálních činností (zejména strojní, elektro, chemické, stavební) musí mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru. l) Projektant instalací strojního zařízení jako fyzická osoba způsobilá projektovat instalace strojních zařízení používané při hornické činnosti nebo při činnosti prováděné hornickým způsobem a vypracovávat související plány a dokumentaci musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň jeden rok nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středního vzdělání s maturitní zkouškou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky,

43

m) Hlavní důlní měřič jako fyzická osoba způsobilá provádět a řídit důlně měřickou činnost. Je odpovědná za správnost a úplnost vyhotovené důlně měřické dokumentace a její odborné vedení, doplňování a uchovávání musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň magisterského studijního programu a odbornou praxi ve výkonu důlně měřické činnosti při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň dva roky, n) Důlní měřič jako fyzická osoba způsobilá provádět a řídit jednotlivá měření při důlně měřické činnosti. Je odpovědná za správnost a úplnost jednotlivých měření a vyhotovených jednotlivých částí důlně měřické dokumentace, které tato osoba prováděla nebo řídila při důlně měřické činnosti, musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň bakalářského studijního programu nebo v rozsahu středního vzdělání s maturitní zkouškou. V případě středního vzdělání s maturitní zkouškou musí mít odbornou praxi ve výkonu důlně měřické činnosti při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň jeden rok. (2) Má-li být funkce závodního dolu, závodního, bezpečnostního technika, projektanta, geomechanika, vedoucího větrání, technického dozoru a předáka vykonávána na plynujícím dole, na dole nebezpečném důlními otřesy, průtržemi hornin a plynů nebo na uhelném dole, požaduje se, aby alespoň polovina předepsané odborné praxe byla vykonána na dole s obdobnými podmínkami. §3 Odborná způsobilost (1) Znalost právních předpisů upravujících ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost provozu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovní podmínky při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, požární ochranu, bezpečnost technických zařízení, zabezpečení chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti, používání výbušnin při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i schopnost jejich uplatnění při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, a to v rozsahu potřebném pro bezpečný a spolehlivý výkon práce nebo funkce, se ověřuje zkouškou. (2) Odborná způsobilost závodního je oprávněním též k výkonu regulovaných činností uvedených v ustanovení § 4 písm. d) a k). §4 Ověřování odborné způsobilosti Orgány státní báňské správy ověřují odbornou způsobilost a) závodního dolu, b) závodního lomu, c) závodního, d) bezpečnostního technika, e) báňského projektanta, f) projektanta instalací elektrických zařízení,

44

g) geomechanika, h) hodnotitele rizik ukládání odpadů, i) vedoucího větrání, j) odborného znalce, k) technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl, l) projektanta instalací strojního zařízení, m) hlavního důlního měřiče, n) důlního měřiče. §5 Postup ověřování odborné způsobilosti orgány státní báňské správy (1) Odbornou způsobilost fyzických osob uvedených v § 4 ověřují orgány státní báňské správy, a to zkouškou před komisemi stanovenými předsedou Českého báňského úřadu. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. (2) Ke zkoušce se podává přihláška místně příslušnému orgánu státní báňské správy. K přihlášce se přikládají úředně ověřené kopie dokladů o odborné kvalifikaci a doklady o dosavadní činnosti v oblasti hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. (3) Ke zkoušce může být připuštěna fyzická osoba, která předložila doklady stanovené v odstavci 2. (4) Fyzické osoby uvedené v § 4 písm. a) až i) a l) až m) s přihláškou dále předloží vzorovou dokumentaci k získání požadované odborné způsobilosti, kterou zpracovaly nebo se na jejím zpracování podílely. (5) Při ověřování odborné způsobilosti závodního dolu a závodního lomu podle odstavce 1 komise rovněž ověří a posoudí dosavadní výsledky při výkonu technických funkcí a schopnosti řešit provozní situace a mimořádné události. (6) Výsledek zkoušky se hodnotí stupni vyhověl nebo nevyhověl. Do výsledku zkoušky bude rovněž zahrnuto hodnocení z hlediska platných bezpečnostních předpisů v zpracované dokumentaci podle odstavce 4. O zkoušce se vyhotoví záznam, ve kterém se uvedou otázky, hodnocení odpovědí, hodnocení předložené dokumentace podle odstavce 4, výsledek zkoušky a podpisy zkušební komise. Zkouška může být opakována nejvýše jedenkrát v termínu stanoveném zkušební komisí, a to až po uplynutí doby 3 měsíců. (7) Na základě úspěšně vykonané zkoušky vydá příslušný správní orgán zaměstnanci osvědčení o odborné způsobilosti s vymezením druhu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. §6 Platnost osvědčení Osvědčení o odborné způsobilosti je platné 5 let ode dne jeho vystavení. Platnost osvědčení o odborné způsobilosti lze opakovaně prodloužit na základě úspěšně vykonané periodické zkoušky podle ustanovení § 8 o dalších 5 let.

45

§7 Ověřování odborné způsobilosti organizací (1) Odbornou způsobilost fyzických osob zajišťujících v organizaci odborný a bezpečný výkon hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem ověřuje zkouškou organizace, u níž jsou v pracovním nebo obdobném poměru, pokud ji neověřují orgány státní báňské správy. (2) Odbornou způsobilost fyzických osob zajišťujících v organizaci při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem technický dozor nad odborným a bezpečným výkonem speciálních činností, zejména elektro, strojní, chemické, stavební ověřuje zkouškou organizace. (3) Znalost bezpečnostních předpisů u fyzických osob, jejichž odbornou způsobilost ověřuje organizace, a fyzických osob, které nevykonávají opakované ověření odborné způsobilosti, se ověřuje zkouškou před komisí organizace. Zkoušky se opakují ve lhůtě do tří let od předcházející zkoušky.

Hlava II OPAKOVANÉ OVĚŘENÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI §8 Periodické zkoušky (1) Fyzické osoby, jejichž odborná způsobilost uvedená v ustanovení § 4 písm. a) až i) a l) až n) je ověřována orgány státní báňské správy, se musí podrobit opakovanému ověření odborné způsobilosti (dále jen "periodická zkouška") v rozsahu potřebném pro výkon činnosti. (2) Periodická zkouška se provádí ve lhůtě do pěti let od předchozí zkoušky. (3) Periodická zkouška se koná před komisí stanovenou předsedou Českého báňského úřadu. Žádost o periodickou zkoušku je třeba podat příslušnému orgánu státní báňské správy nejpozději 60 dnů před uplynutím lhůty podle odstavce 2. (4) Periodická zkouška podle odstavce 2 může být opakována nejvýše jedenkrát v termínu stanoveném zkušební komisí. (5) O periodické zkoušce se vyhotoví záznam, který obsahuje údaje podle ustanovení § 5 odst. 6. (6) Datum vykonání periodické zkoušky a platnost osvědčení vyznačí příslušný správní orgán na rubu osvědčení. ...

46

Příloha č.1 vyhlášky 298/2005 Sb. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon vybraných regulovaných činností 1. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon závodního dolu: - mineralogie a petrografie, - hornictví, - mechanika hornin a zemin, - geologie, - hornická geomechanika, - dobývání ložisek, - ražení podzemních důlních děl, - důlní měřictví, - větrání dolu, - hornická rizika a záchranářství, - horní právo a bezpečnostní předpisy, - zahlazení hornické činnosti a rekultivace, - zajištění likvidace dolů, - vlivy poddolování, - trhací práce. 2. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon závodního lomu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 1 této vyhl. (> 500 tis.): - mineralogie a petrografie, - hornictví, - mechanika hornin a zemin, - geologie, - geodézie, - dobývání ložisek, - hornická rizika a záchranářství, - horní právo a bezpečnostní předpisy, - trhací práce. 3. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon závodního lomu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 2 této vyhl. (> 500 tis.): - geologie, - dobývání ložisek, - hornická rizika a záchranářství, - horní právo a bezpečnostní předpisy, - trhací práce. ..... 7. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl podle § 2 odst. 1 písm. k) této vyhlášky: a) hornictví nebo základy podzemního a inženýrského stavitelství nebo studijní předmět podobného obsahu, b) strojírenství nebo strojní zařízení, c) dobývání ložisek nebo ražení podzemních děl nebo studijní předmět podobného obsahu, d) trhací práce, e) bezpečnostní předpisy.“.

47

206/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce §1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje obory, pro něž se osvědčuje odborná způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce (dále jen "odborná způsobilost"), stanoví doklady potřebné k prokázání odborné způsobilosti, rozsah potřebných znalostí právních předpisů souvisejících s geologickou činností, postup při ověřování odborné způsobilosti a způsob evidence a zveřejňování vydaných rozhodnutí o osvědčení odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"). §2 Obory odborné způsobilosti (1) Odborná způsobilost se osvědčuje pro obory zkoumání geologické stavby, ložisková geologie, hydrogeologie, inženýrská geologie, environmentální geologie, sanační geologie, geochemie a geofyzika. Tyto obory se uvádějí na kulatém razítku odpovědného řešitele geologických prací. (2) Pro účely této vyhlášky se rozumí a) zkoumáním geologické stavby geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) zákona , b) ložiskovou geologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a e) zákona , c) hydrogeologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. c) a d) zákona , pokud se týkají hydrogeologie, d) inženýrskou geologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. d) zákona , pokud se týkají inženýrské geologie, e) environmentální geologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. f) zákona , f) sanační geologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. g) zákona , g) geochemií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až g) zákona , pokud jsou prováděny pouze geochemickými metodami, h) geofyzikou geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až g) zákona , pokud jsou prováděny pouze geofyzikálními metodami. §3 Podmínky odborné způsobilosti Fyzická osoba žádající o osvědčení (dále jen "žadatel") musí splňovat tyto podmínky: a) bezúhonnost, b) vysokoškolské vzdělání v oblasti přírodních nebo technických věd s geologickým zaměřením a praxi v oboru v délce nejméně tří let nebo úplné střední odborné vzdělání s geologickým zaměřením s praxí v oboru nejméně pěti let,

48

c) podíl na řešení geologických úkolů; prokazuje se autorstvím nebo autorským podílem na celkovém řešení geologických úkolů v oboru, pro který se žádá osvědčení, nebo autorstvím publikací zaměřených na požadovaný obor, d) odborná úroveň dosavadních prací (§ 5), e) složení zkoušky ze znalosti právních předpisů souvisejících s geologickou činností (dále jen "znalost právních předpisů") (§ 6). .... §4 Postup při ověřování odborné způsobilosti ..... (2) Ověřování odborné způsobilosti se zahajuje na základě písemné žádosti podané žadatelem Ministerstvu životního prostředí (dále jen "ministerstvo"). (3) Žádost obsahuje ..... (4) Ministerstvo vydává osvědčení na dobu neurčitou, a to na základě splnění podmínek uvedených v § 3. V osvědčení vymezí obor geologických prací podle § 2, pro které osvědčení platí. §5 Posouzení odborné úrovně dosavadních prací (1) Odborná úroveň dosavadních prací se posuzuje hodnocením předložených prací odbornými garanty. Pro získání osvědčení je nezbytné, aby žadatel obdržel kladné hodnocení a doporučení nejméně dvou odborných garantů. (2) Posouzení odborné úrovně dosavadních prací musí být provedeno písemně a odborný garant v něm musí podrobně uvést důvody, pro které doporučuje, či nedoporučuje přiznání odborné způsobilosti. Tyto důvody musí být opřeny o posouzení odborné úrovně dosavadních prací, popřípadě dalších geologických prací, jejichž autorem je prokazatelně žadatel. Hodnocení musí být odborným garantem podepsáno a datováno. (3) Odborné garanty pro jednotlivé obory geologických prací jmenuje a odvolává ministerstvo z řad odborníků doporučených profesními organizacemi. Pro každý obor je jmenováno nejvýše 7 odborných garantů. Doporučení na jmenování, která předkládají stavovská a profesní sdružení geologů a geologických organizací, musí obsahovat profesní profil navrhovaného odborného garanta a podrobné věcné odůvodnění.

49

Regulované činnosti oboru hornictví podle vyhlášky ČBÚ č. 298/2005 Sb. VYHLÁŠKA 298/2005 Sb. o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem

Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon regulovaných činností podle vyhlášky ČBÚ č. 298/2005 Sb. vyučované na institutu 542 VŠBTUO : -

X X X X

X X X X X

X X X

X X X

X

50

X X X

X X

X

X X

X

X X

X

X X

X

Likvidace dolů

X X

X X X X X X X X X X X X X

Hornická geofyzika

X X X

Hornická geomechani.

X X

Mechanika hornin a zem.

bakalářské

X X X X

X X

X X

Dobývání ložisek

X X X

Hornictví

Závodního dolu Závodního lomu>500 Závodního lomu<500 Závodní, bezp.tech. Báňský projektant Vedoucího větrání Technicky dozor Projektant-elekto Geomechanik Hodnotitel rizik Hlavní důlní měřič Důlní měřič Projektant-stroj.zař.

magisterské

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

středoškolské

vzdělání Obsah vzdělání pro regulované činnosti oboru hornictví ČBÚ 298/2005 Sb.

Větrání dolů

Zjednodušený přehled četnosti požadavků ČBÚ na vybrané teoretické oblastí (výukové předměty, tj. obsah vzdělání) podle vyhlášky č. 298/2005 Sb. :

Hornická rizika a zachr.



hornictví, dobývání ložisek, horní právo a bezpečnostní předpisy, hornická rizika a záchranářství, větrání dolu, mechanika hornin a zemin, hornická geomechanika, hornická geofyzika, hydrogeologie a odvodňování, likvidace dolů, hornictví a životní prostředí, zahlazení hornické činnosti a rekultivace

Horní právo a bezp. předp.



X

X

11. Oprávnění k hornické činnosti (§3, 5 61/88 Sb., 15/95 Sb.) 61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě § 3a Organizace Za organizace podle tohoto zákona se považují právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, pokud vykonávají některou z činností uvedených v části druhé nebo třetí tohoto zákona. Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem §5 (2) Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může vykonávat pouze organizace, které bylo orgánem státní báňské správy pro tyto činnosti vydáno oprávnění. VYHLÁŠKA 15/1995 Sb. Českého báňského úřadu o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností §1 (1) Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen "oprávnění"), lze vydat právnické nebo fyzické osobě, která prokáže, že je odborně způsobilá sama nebo prostřednictvím k tomu odborně způsobilých zaměstnanců (závodní, závodní dolu, závodní lomu nebo projektant) zabezpečovat činnosti v rozsahu požadovaného oprávnění. (2) K vydání oprávnění je místně příslušný obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti 1) má právnická nebo fyzická osoba sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště. Není-li takové místo na území České republiky, řídí se příslušnost podle místa zamýšlené činnosti, k níž je oprávnění třeba. (3) Oprávnění může být vykonáváno na celém území České republiky. §2 (1) Právnická nebo fyzická osoba v žádosti o vydání oprávnění uvede a) obchodní jméno, popřípadě jméno a příjmení, b) sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště, c) identifikační číslo, popřípadě rodné číslo, d) požadovaný předmět činnosti (§2, §3, 61/1988 Sb.), 51

e) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo závodního, popřípadě závodního dolu nebo závodního lomu nebo projektanta, včetně jeho osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce. (2) K žádosti se připojí doklady, popřípadě jejich ověřené kopie, kterými právnická nebo fyzická osoba prokáže skutečnosti uvedené v odstavci 1. (3) Požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost stanoví zvláštní předpis. §3 (1) V oprávnění se uvede: a) obchodní jméno, popřípadě jméno a příjmení, b) sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště, c) identifikační číslo, popřípadě rodné číslo, d) předmět činnosti, e) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo závodního, popřípadě závodního dolu nebo závodního lomu nebo projektanta, včetně jeho osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce, 4) f) datum vydání oprávnění. (2) Obvodní báňský úřad zašle opis oprávnění příslušnému správci daně a orgánu státní statistiky. §4 (1) Oprávnění pozbývá platnosti a) uplynutím doby platnosti, pokud byla v oprávnění uvedena, b) zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, c) zánikem platnosti osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce nebo ukončením pracovněprávního nebo jiného obdobného poměru závodního, popřípadě závodního dolu nebo závodního lomu nebo projektanta, neuzavře-li právnická, popřípadě fyzická osoba ke dni skončení tohoto poměru nový obdobný poměr s odborně způsobilou osobou. ........ (2) Právnická nebo fyzická osoba je povinna oznámit obvodnímu báňskému úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o oprávnění, a předložit o nich doklady do 15 dnů od vzniku změn. Opis rozhodnutí o změnách zašle obvodní báňský úřad orgánům uvedeným v § 3 odst. 2.

44/1988 Sb. (horní zákon) § 24 Oprávnění k dobývání výhradního ložiska (1) Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem. .......

52

12. Oprávnění k dobývání - dobývací prostor (§ 10, 25–29 44/88 Sb., 172/92 Sb.) 44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 10 (1) Organizace je povinna … e) navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení dobývacího prostoru, … ČÁST SEDMÁ Dobývání výhradních ložisek § 24 Oprávnění k dobývání výhradního ložiska (1) Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem. Předloží-li organizace současně se žádostí o stanovení dobývacího prostoru plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, včetně dokladu o vypořádání střetu zájmů, a jsou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, spojí obvodní báňský úřad správní řízení o stanovení dobývacího prostoru se správním řízením o povolení hornické činnosti podle zvláštního právního předpisu. (2) K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Předchozí souhlas může Ministerstvo životního prostředí vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky a k návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum výhradních ložisek. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. (3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel. Pokud zadavatel neuplatní přednostní nárok, může přednostní nárok uplatnit organizace, která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u Ministerstva životního prostředí. … (11) Pokud organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska podle odstavce 1, nepožádá do tří let od doby vzniku tohoto oprávnění obvodní báňský úřad o povolení hornické činnosti, může obvodní báňský úřad rozhodnout, že se organizaci oprávnění odnímá.

53

§ 25 Dobývací prostor (1) Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. (2) Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek nebo, je-li to vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část výhradního ložiska. ..... § 26 Hranice dobývacího prostoru (1) Hranice dobývacího prostoru na povrchu se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují souřadnicemi, udanými v platném souřadnicovém systému. Jeho prostorové hranice pod povrchem se zpravidla stanoví svislými rovinami, které procházejí povrchovými hranicemi. Výjimečně se tyto prostorové hranice mohou stanovit podle přirozených hranic. Dobývací prostor může být vymezen i hloubkově. (2) Obvodní báňský úřad může nařídit, aby hranice dobývacího prostoru byly vyznačeny pomezními značkami na povrchu, popřípadě i v důlních dílech, zejména je-li to třeba v zákonem chráněném obecném zájmu nebo z hlediska chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostí, které leží v hranicích dobývacího prostoru, anebo z hlediska zájmů organizací, jejichž dobývací prostory sousedí. (3) Hranice stanoveného dobývacího prostoru vyznačí orgán územního plánování v územně plánovací dokumentaci. § 27 Stanovení, změny a zrušení dobývacího prostoru (1) Dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti s dotčenými orgány státní správy, zejména v dohodě s orgány životního prostředí a s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. ... (8) Obvodní báňský úřad za podmínek podle odstavce 1 dobývací prostor na návrh organizace nebo z vlastního podnětu zruší, jestliže dobývání výhradního ložiska skončilo nebo bylo trvale zastaveno.

54

§ 28 Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru (1) Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru (dále jen "řízení o stanovení dobývacího prostoru") se zahajuje na návrh organizace nebo z podnětu obvodního báňského úřadu. Návrh se doloží: a) rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území, b) předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí vydaným podle § 24 odst. 2, c) dokladem, že organizace může provádět hornickou činnost, d) doklady a dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě zvláštními předpisy. Obvodní báňský úřad může stanovit, že se k návrhu přiloží další nezbytné doklady pro spolehlivé posouzení návrhu, především z hlediska ochrany a hospodárného využití výhradního ložiska, důsledků jeho dobývání, jakož i z hlediska dopadu na právem chráněné obecné zájmy, e) seznamem fyzických a právnických osob, které přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou navrhovateli známy, f) u výhradních ložisek též žádostí o povolení otvírky, přípravy a dobývání, pokud organizace žádá současně o stanovení dobývacího prostoru a o povolení hornické činnosti. ....... (3) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům řízení nejpozději 7 dní před ústním jednáním a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Současně upozorní účastníky, že své připomínky a návrhy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nemusí být přihlédnuto. Orgány, které se k návrhu na stanovení dobývacího prostoru vyjadřovaly podle zvláštních předpisů, 5) se již k řízení nepřizvou. (4) Dotčené orgány státní správy oznámí svá stanoviska ve lhůtě, kterou určí obvodní báňský úřad a která nesmí být kratší než 15 dní, jinak k nim nemusí být přihlédnuto. Jestliže některý z orgánů státní správy potřebuje na řádné posouzení návrhu delší čas, obvodní báňský úřad na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží. ......... (8) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru vymezí obvodní báňský úřad dobývací prostor a stanoví podmínky, kterými se zabezpečí zákonem chráněné obecné zájmy v území, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. ....... § 29 Evidence (1) Evidenci osvědčení o výhradním ložisku vede Ministerstvo životního prostředí. (1) Evidenci chráněných ložiskových území vede Ministerstvo životního prostředí. (3) Evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede obvodní báňský úřad v knihách dobývacích prostorů. Souhrnnou evidenci dobývacích prostorů vede Český báňský úřad. (4) Ministerstvo životního prostředí vede souhrnnou evidenci zásob výhradních ložisek a podle této evidence vede bilanci zásob nerostných surovin České republiky.

55

172/1992 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o dobývacích prostorech ČÁST PRVNÍ Dobývací prostor §1 Název dobývacího prostoru (1) Dobývací prostor se označí názvem katastrálního území, v němž leží dobývací prostor nebo jeho největší část. (2) Jestliže se v témže katastrálním území stanoví další dobývací prostor, označí se názvem podle odstavce 1 a římskou číslicí. §2 Návrh na stanovení dobývacího prostoru (1) Návrh na stanovení dobývacího prostoru předkládá organizace obvodnímu báňskému úřadu. Jestliže dobývací prostor zasahuje do obvodu působnosti více obvodních báňských úřadů, předkládá se návrh obvodnímu báňskému úřadu, v jehož obvodu působnosti leží největší část dobývacího prostoru. (2) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru územnímu orgánu Ministerstva životního prostředí. (3) Návrh obsahuje a) název, sídlo a identifikační číslo organizace, b) název dobývacího prostoru, jeho plošný obsah, označení a souřadnice vrcholů geometrického obrazce, popřípadě jeho výškové ohraničení a zdůvodnění hranic dobývacího prostoru; souřadnice vrcholů se zjistí odsunutím z mapy nebo měřickými metodami, c) název a identifikační číslo katastrálního území s názvem a kódem okresu, v němž leží dobývací prostor, d) nerost nebo skupinu nerostů výhradního ložiska, rozsah, uložení, tvar a mocnost ložiska, charakter jeho tektonického porušení a množství zásob, 4) e) termín předpokládaného započetí dobývání výhradního ložiska a nejvyšší uvažovaný objem roční těžby, f) způsob dobývání a jeho vliv na povrch, g) závěry projednání návrhu na stanovení dobývacího prostoru, 5) který se dotýká zájmů chráněných podle zvláštních předpisů, 6) s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jimž přísluší ochrana těchto zájmů, h) název a sídlo organizace, která dobývá totéž nebo sousední ložisko. (4) K návrhu se přiloží a) kopie mapy povrchu v měřítku do 1:25 000 včetně se zakreslením hranic dobývacího prostoru a vrcholů jeho geometrického obrazce, ...... b) seznam souřadnic vrcholů s hodnotami uvedenými s přesností na celé metry, výpočet plošného obsahu dobývacího prostoru s přesností na m2 .......

56

c) posouzený výpočet zásob ...... d) osvědčení o výhradním ložisku, e) rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území, pokud bylo stanoveno, f) předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru, g) při dobývání s vlivem na povrch seznam dotčených pozemků ..... h) seznam a adresy fyzických a právnických osob, které jsou účastníky řízení, i) doklady a dokumentaci stanovenou prováděcími předpisy k hornímu zákonu, případně zvláštními právními předpisy, j) kopii příslušné části územně plánovací dokumentace .... k) návrh řešení komplexní úpravy území ..... souhrnný plán sanace a rekultivace ..... l) doklad, že organizace je oprávněna vykonávat hornickou činnost, m) stanovisko o posouzení vlivu na životní prostředí (Zákon č. 244/1992 Sb. , o posuzování vlivů na životní prostředí) n) rozhodnutí, popřípadě stanoviska orgánů a organizací, jimž přísluší ochrana zákonem chráněných zájmů podle zvláštních právních předpisů. ... §3 Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru (1) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru se uvede a) název, sídlo a identifikační číslo organizace, která bude výhradní ložisko dobývat, b) název dobývacího prostoru, název a identifikační číslo katastrálního území 1) s názvem a kódem okresu, 2) v němž leží dobývací prostor, c) souřadnice vrcholů a plošný obsah geometrického obrazce, plošný obsah jednotlivých katastrálních zemí či jejich částí, na který se dobývací prostor nalézá, popřípadě výškové označení dobývacího prostoru, d) druh nerostu nebo skupina nerostů výhradního ložiska, pro jehož dobývání se stanoví dobývací prostor, e) omezení nebo zvláštní technické podmínky dobývání pro zajištění zákonem chráněných obecných zájmů podle zvláštních předpisů 6) vyplývajících z výsledků řízení o stanovení dobývacího prostoru, f) termín započetí dobývání výhradního ložiska, g) podmínky vztahující se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky. ... §5 Evidence dobývacích prostorů (1) Evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede obvodní báňský úřad. (2) Evidence sestává z a) evidenční knihy, b) pomocných rejstříků, c) sbírky listin. (3) Souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede Český báňský úřad. ...

57

Dobývací prostory ČR - informační zdroje : ČBÚ - tabulka dobývacích prostor ČR: http://www.cbusbs.cz/index.php/menu-types.html ČRÚ - souhrnná evidence dob. prostor - ČBÚ:

Dobývací prostory – zdroj Geofond ČR : Zdroj 2008 : http://www.geofond.cz/IS/obr/dp.gif

58

http://www.cbusbs.cz/docs/tezcinnost07.xls

13. Povolení k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, POPD, plán využívání ložiska, ohlašování (§ 23 44/88 Sb., § 5,10,17 61/88 Sb., §5-8 104/88 Sb.- přílohy, § 1-3 175/92 Sb.)

44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ČÁST ŠESTÁ Výstavba dolů a lomů § 23 Projektování, výstavba a rekonstrukce dolů a lomů (3) Důlní díla a důlní stavby pod povrchem povoluje orgán státní báňské správy. (4) V dobývacím prostoru obvodní báňský úřad rozhoduje též o umístění a povolení staveb, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu (např. radioaktivní látky, energetická zařízení) a staveb vodních děl. Orgán státní báňské správy povoluje a kolauduje též stavby úložných míst, nejde-li o odkaliště. (5) Důlní díla a stavby uvedené v odstavcích 3 a 4 povoluje orgán státní báňské správy republiky zpravidla v rámci povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska. § 32 Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a plány zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů (1) Organizace, jíž vzniklo oprávnění k dobývání výhradních ložisek je povinna vypracovat plány otvírky, přípravy a dobývání těchto ložisek. (2) Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat dostatečný předstih otvírky a přípravy výhradního ložiska před dobýváním a jeho hospodárné a plynulé dobývání při použití vhodných dobývacích metod a zajištění bezpečnosti provozu. Součástí plánů otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy (§ 31 odst. 6 a § 37a). … (5) Podrobnosti o plánech otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a o plánech zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.

59

61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §5 Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem … (2) … Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může organizace provádět jen na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, horního zákona nebo podle zvláštních právních předpisů (stavební zákon) … … § 10 Otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek, zajištění a likvidace důlních děl a lomů (1) Otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán otvírky, přípravy a dobývání a předepsanou dokumentaci. (2) Součástí plánu otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska. … Řízení o povolení hornické činnosti § 17 (1) Žádost o povolení hornické činnosti …. předkládá organizace s předepsanou dokumentací a doklady nejpozději 3 měsíce před plánovaným zahájením prací obvodnímu báňskému úřadu. (2) Pokud jsou hornickou činností ohroženy právem chráněné objekty a zájmy, musí být se žádostí předloženy doklady o vyřešení střetů zájmů. … (4) Obvodní báňský úřad rozhodne o žádosti nejpozději do 2 měsíců od jejího podání § 18 (1) Účastníky řízení o povolení hornické činnosti jsou žadatel, investor, vlastník důlního díla a občané, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny, a obec, v jejímž územním obvodu má být hornická činnost vykonávána. (2) Povolení hornické činnosti podle odstavce 1 vydává obvodní báňský úřad na základě řízení spojeného s místním šetřením; náklady na znalecké posudky, které jsou potřebné v řízení uhradí žadatel. (3) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení dotčeným orgánům státní správy a účastníkům řízení nejpozději 10 dnů před ústním jednáním, popřípadě místním šetřením.

60

104/1988 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem §5 Druhy povolení hornické činnosti Povolení obvodního báňského úřadu se vyžaduje pro tyto hornické činnosti: a) pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly, a to svislými důlními díly o hloubce větší než 40 m, vodorovnými či úklonnými důlními díly o délce větší než 100 m, nebo i uvedenými důlními díly kratšími, jestliže z nich jsou ražena další důlní díla, jejichž délka spolu s uvedenými díly přesáhne 100 m; povolení se vyžaduje také pro zajištění a likvidaci těchto důlních děl, b) pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska, jakož i pro zajištění důlních děl a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů, c) pro zvláštní zásahy do zemské kůry včetně vyhledávání a průzkumu provedeného důlními díly pro tyto účely, pokud tato díla svým rozsahem odpovídají podmínkám uvedeným v písmenu a), d) pro zajištění a likvidaci starých důlních děl včetně jejich zjišťování, pokud zjišťování se provádí důlními díly v rozsahu uvedeném v písmenu a). §6 Žádost o povolení hornické činnosti (1) Žádost o povolení hornické činnosti (dále jen "žádost") obsahuje a) název (obchodní jméno), identifikační číslo organizace a sídlo organizace, b) druh hornické činnosti, pro kterou se žádá povolení, c) název a identifikační číslo katastrálního území, název a kód okresu, bližší označení místa činnosti, parcelní čísla pozemků dotčených plánovanou hornickou činností, d) při hornické činnosti podle § 5 písm. b) údaje o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru a jejich změnách, e) při hornické činnosti podle § 5 písm. c) údaje o stanovení chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, f) plánované zahájení a ukončení, popřípadě přerušení hornické činnosti, g) název (obchodní jméno) a sídlo zpracovatele plánu, popřípadě dokumentace a organizace, která bude provádět některé práce hornické činnosti pro organizaci uvedenou v písmenu a), h) názvy (obchodní jména) a adresy účastníků řízení o povolení hornické činnosti. (2) Organizace vyhotoví a předloží se žádostí pro a) vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle přílohy č. 1, b) zajištění a likvidaci důlních děl při vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle přílohy č. 2,

61

c) otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska 1. hlubinným a povrchovým způsobem plán otvírky, přípravy a dobývání podle přílohy č. 3, 2. ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán těžební otvírky a těžby podle přílohy č. 4, 3. loužením pomocí vrtů z povrchu plán přípravy, otvírky a dobývání loužicího pole podle přílohy č. 5, d) zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů 1. při hlubinném a povrchovém způsobu dobývání plán zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů podle přílohy č. 6, 2. při těžbě ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán zajištění a likvidace vrtů a sond podle přílohy č. 7, 3. při dobývání loužením pomocí vrtů z povrchu plán zajištění a likvidace loužicího pole podle přílohy č. 8, e) zvláštní zásahy do zemské kůry dokumentaci podle příloh č. 9, 10 a 12, f) zajištění a likvidace starých důlních děl plán zajištění a likvidace starých důlních děl podle přílohy č. 11. (3) Organizace přiloží k žádosti a) doklady o vyřešení střetu zájmů, jestliže hornickou činností jsou ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, b) seznam výjimek, které byly pro plánovanou hornickou činnost organizaci povoleny příslušným orgánem, c) zhodnocení vlivu hornické činnosti na povrch, d) závěrečnou zprávu o výsledcích ložiskového průzkumu, nebo doklad o povolení prací v případě, že tento průzkum nebyl ukončen, e) výsledek hospodaření se zásobami výhradního ložiska, jde-li o povolení k zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů, f) stanovisko vydané podle zvláštního právního předpisu (EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzován vlivu na životní prostředí), pokud podle tohoto předpisu má být zpracováno, g) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv včetně časového průběhu jejich vytváření, h) vyčíslení předpokládaných nákladů na sanaci a rekultivaci pozemků 9b) dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv včetně časového průběhu jejich vytváření, i) výpis z obchodního rejstříku a kopii oprávnění k hornické činnosti. ... (5) Žádost se předkládá obvodnímu báňskému úřadu ve dvou vyhotoveních.

§8 Rozhodnutí o povolení hornické činnosti a přípustnost změn v plánech a dokumentaci (1) Obvodní báňský úřad v řízení o povolení hornické činnosti přezkoumá a) úplnost žádosti, b) vyřešení střetů zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů, c) dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska.

62

(2) V rozhodnutí o povolení hornické činnosti obvodní báňský úřad stanoví podle potřeby podmínky hornické činnosti a rozhodne o námitkách účastníka řízení. (3) Obvodní báňský úřad zašle organizaci spolu s rozhodnutím o povolení hornické činnosti jedno ověřené vyhotovení plánu, popřípadě dokumentace. ....... Část třetí Ohlašování hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem § 10 Předmět ohlašování (1) Organizace ohlašuje zahájení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen "činnost"), jakož i její přerušení na dobu delší než 30 dnů obvodnímu báňskému úřadu. …… § 13 Ohlašovací lhůty (1) Organizace je povinna ohlásit zahájení, přerušení na dobu delší než 30 dnů a ukončení činnosti nejméně 8 dní předem …

Příloha č. 3 vyhlášky č. 104/1988 Sb. Plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska hlubinným a povrchovým způsobem 1. Textová část 1.1 Geologie a hospodaření se zásobami výhradního ložiska. 1.1.1 Stručná geologická, stratigrafická, petrografická a hydrogeologická charakteristika výhradního ložiska. 1.1.2 Stavy zásob výhradního ložiska v plánem dotčené části, vykázané v evidenci zásob podle dosavadního stavu prozkoumanosti. 1.1.3 Plánované změny zásob výhradního ložiska: a) přírůstky, úbytky, převody zásob a jejich odpisy, b) výrubnost a znečištění, c) konečný stav zásob. 1.1.4 Rozčlenění zásob podle připravenosti k dobývání. 1.1.5 Předpokládané množství a kvalita zásob vázaných v ochranných pilířích, důvody vázanosti a opatření k jejich pozdějšímu vydobytí. 1.1.6 Rozmístění, množství a kvalita zásob, jejichž dobývání bude plánovanou otvírkou, přípravou a dobývání ztíženo nebo ohroženo, a opatření na jejich ochranu nebo vydobytí. 1.1.7 Podmínky využitelnosti zásob, jejich výpočet a množství vytěžitelných zásob v plánem dotčené části ložiska.

63

1.2 Otvírka, příprava a dobývání. 1.2.1 Zajištění podmínek uvedených v rozhodnutích o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru. 1.2.2 Plánovaný další průzkum. 1.2.3 Způsob otvírky, přípravy a dobývání, jejich členění, časová i věcná návaznost prací; zajištění předstihu průzkumu, otvírky a přípravy před dobýváním, u lomů předstihu skrývky, postup dobývání zásob. 1.2.4 Dobývací metody, údaje o jejich schválení, zdůvodnění jejich použití; zvláštní opatření při zavádění nových dobývacích metod. 1.2.5 Generální svahy skrývky, lomu a parametry skrývkových a těžebních řezů; umístění a časový sled provozování výsypek a odvalů, jejich projektované kapacity a životnosti; generální svahy výsypek, parametry výsypkových stupňů; opatření proti sesuvům. 1.2.6 Opatření při vedení prací u hranic dobývacího prostoru; údaje o důlních dílech nebo plánovaných prací v sousedním dobývacím prostoru, pokud by se práce mohly vzájemně ovlivňovat, a potřebná opatření. 1.2.7 Způsob rozpojování hornin. 1.2.8 Umístění důlních staveb pod povrchem a důlních staveb sloužících otvírce, přípravě nebo dobývání výhradního ložiska v lomu a skrývkách v hranicích vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo prováděné těžby, popřípadě na území vystaveném přímým účinkům těžby, pokud nebyla provedena rekultivace pozemku. 1.2.9 Mechanizace a elektrizace, důlní doprava, rozvod vody a zajištění provozu materiálem. 1.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a bezpečnost provozu a ochrana objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů. 1.3.1 Základní opatření proti nebezpečí a) výbuchu plynů a prachů, b) samovznícení požárů v podzemí, c) průvalů vod a bahnin, d) průtrží hornin, uhlí a plynů, e) důlních otřesů, f) ionizujícího záření, g) sesuvů v lomech, na odvalech a výsypkách, h) jiných nebezpečných jevů. 1.3.2 Základní systémy větrání dolu nebo jeho částí, popř. jednotlivých samostatných větrních oddělení, klimatizace a degazace, opatření proti prašnosti; větrání hlubokých lomů. Na dolech ostravsko-karvinského revíru výpočet objemového průtoku množství větrů vedeného porubem, provedený na základě prognózy plynodajnosti, a to při rozvíjení porubu, provozování porubu a jeho likvidaci. 1.3.3 Odvodňování: a) jímání a odvádění důlních vod, b) nakládání s důlními vodami. 1.3.4 Přehled objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů dotčených plánovanou činností, způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohody s orgány a organizacemi, jimž přísluší jejich ochrana; údaje o intenzitě přetvoření povrchového terénu, na němž jsou příslušné objekty a zájmy situovány, včetně předpokládaného pohybu hladiny podzemních vod.

64

1.4 Úprava a zušlechťování: a) způsob dopravy k úpravě a zušlechťování, b) které složky vydobytých nerostů budou při úpravě a zušlechťování využity, c) množství a kvalita vsázky nerostů do úpravárenského procesu, d) technologie úpravy a zušlechťování, e) výtěžnost, f) množství a kvalita výsledných produktů úpravy a zušlechťování, způsob jejich ukládání, g) množství a kvalita odpadu a jeho uložení, rozhodnutí o zřízení, změně nebo likvidaci odvalu, odkaliště a podmínky těchto rozhodnutí, h) základní opatření proti vzniku závažných provozních nehod (havárií). 1.5 Posouzení v plánu navržených důlních děl se zřetelem jejich případného využití pro jiné účely. 1.6 Plán sanace i rekultivace území dotčeného těžbou: a) technický plán a harmonogram prací, b) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání, c) návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a na časový průběh jejich vytvoření. 2. Grafická část 2.1 Mapa povrchové situace a důlní situace a řezy v rozsahu plánované hornické činnosti ve vhodném měřítku s vyznačením skutečností potřebných pro posouzení údajů podle bodů 1.2 a 1.3. 2.2 Mapa bloků zásob dotčené oblasti s vyznačením hlavních tektonických poruch, předpokládaných úbytků odpisů zásob a vytěžitelných zásob. 2.3 Mapa větrání ve vhodném měřítku, popřípadě ve zvláštní projekci (například isometrické, axonometrické) s vyznačením bezpečnostních objektů a zařízení pro klimatizaci; kanonické schéma větrání. 2.4 Plán rozvodu energií, odvodňovacích a degazačních zařízení. 2.5 Charakteristické geologické řezy a řezy s určením pracovních horizontů (řezů, etáží). 2.6 Zvláštní přílohy pro doly a lomy se složitými geologickými, hydrogeologickými a báňsko-technickými poměry (například doly s nebezpečím důlních otřesů, průvalů vod a bahnin, průtrží hornin, uhlí a plynů).

175/1992 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů §1 Vyhláška stanoví podrobnější podmínky využívání ložisek nevyhrazených nerostů (dále jen "ložiska") právnickým nebo fyzickým osobám (dále jen "organizace"), které na základě oprávnění a) dobývají ložiska, popřípadě které vydobyté nevyhrazené nerosty v souvislosti s dobýváním též upravují nebo zušlechťují, b) zajišťují a likvidují hlavní důlní díla a lomy při činnosti uvedené v písmenu a).

65

§2 (1) Žádost o povolení dobývání ložiska předkládá organizace obvodnímu báňskému úřadu ve dvou vyhotoveních alespoň dva měsíce před zahájením dobývání. (2) Žádost o povolení dobývání ložiska obsahuje: a) název, identifikační číslo a sídlo organizace, která bude ložisko dobývat, b) název a identifikační číslo katastrálního území, název a kód okresu, parcelní čísla pozemků, popřípadě bližší označení místa činnosti, c) plánované zahájení a ukončení, popřípadě přerušení dobývání ložiska. (3) K žádosti se přiloží: a) územní rozhodnutí, b) doklad o oprávnění pro činnost prováděnou hornickým způsobem, c) plán využívání ložiska podle přílohy č. 1, ...... (5) Plán využívání ložiska schvaluje závodní, popřípadě závodní dolu nebo závodní lomu.V jednotlivých částech plánu se musí uvést datum vyhotovení, jména a podpisy zpracovatelů a jejich funkce. §3 Obvodní báňský úřad v řízení o povolení dobývání ložiska přezkoumá úplnost žádosti, plán využívání a zajištění ochrany zákonem chráněných zájmů a objektů. O věci rozhodne nejpozději do dvou měsíců od podání, případně jeho doplnění a zašle organizaci s povolením dobývání ložiska jedno vyhotovení plánu využívání ložiska.

Poz. Výňatek ze stanoviska ČBÚ č.j. 677/96 ze dne 9.3.1997 : Vyhledávání a průzkum nevyhrazených nerostů : …. Tato činnost není povolována báňskými úřady, které zde vykonávají pouze vrchní dozor. V § 4c zákona ČNR č. 62/1988 Sb., se pouze stanoví, že „vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů může organizace provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak". Jelikož v těchto případech je povolujícím orgánem stavební úřad, a to podle… Stavebního zákona, probíhá příslušné řízení podle stavebního zákona.

66

14. Střety zájmů, vstupy na pozemky (§ 15, 17 61/88 Sb., §10, 31, 33 44/88 Sb., § 14 62/88 Sb.) 61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě

Řízení o povolení hornické činnosti § 17 (2) Pokud jsou hornickou činností ohroženy právem chráněné objekty a zájmy, musí být se žádostí předloženy doklady o vyřešení střetů zájmů.

44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ČÁST DRUHÁ Povinnosti organizace při využívání výhradního ložiska § 10 …. d) řešit včas střety zájmů při stanovení dobývacího prostoru a při plánované otvírce, přípravě a dobývání výhradního ložiska především s cílem omezit nepříznivé vlivy na životní prostředí, …. § 33 Řešení střetů zájmů (1) Jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů. (2) Organizace je povinna před zařazením příslušných prací do plánu otvírky, přípravy a dobývání dohodnout se s orgány a fyzickými a právnickými osobami, kterým přísluší ochrana objektů a zájmů podle odstavce 1, o tom, zda ohrožený objekt nebo zájem se má chránit, v jakém rozsahu, popřípadě po jakou dobu a dohodu předložit krajskému úřadu k zaujetí stanoviska.....

67

(3) Nedošlo-li k dohodě podle odstavce 2 nebo jestliže krajský úřad nesouhlasí s dohodou, rozhodne o řešení střetů zájmů Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem v součinnosti s ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy, a to s přihlédnutím ke stanovisku krajského úřadu. ..... (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na zařazení příslušných prací do plánu zajištění důlních děl a lomů nebo do plánu likvidace hlavních důlních děl a lomů.

§ 31 Povinnosti a oprávnění organizace při dobývání výhradních ložisek (4) Pro účely dobývání výhradního ložiska je organizace oprávněna zřizovat v hranicích dobývacího prostoru, a pokud je to nutné i mimo něj, stavby a provozní zařízení, které jsou potřebné pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska a pro úpravu nebo zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a pro dopravu všech zařízení a hmot.

61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Vstup na cizí nemovitosti § 15 (1) Při otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i při úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, při zřizování, zajišťování důlních děl a lomů, nebo likvidaci hlavních důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, při zřizování a provozu odvalů, výsypek a odkališť, při zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a při zvláštních zásazích do zemské kůry jsou pracovníci orgánů a organizací oprávněni v nezbytném rozsahu, po předchozím oznámení vlastníkovi (správci, uživateli), vstupovat na cizí nemovitosti, provádět obhlídku, popřípadě zaměření a používat je ke zřizování a udržování měřických a hraničních značek a ochranných znaků, signálů a jiných měřických zařízení. (2) Orgány a organizace za účelem výkonu oprávnění podle odstavce 1 mohou též v nezbytném rozsahu, pokud tak neučiní na jejich žádost a na jejich náklad v přiměřené lhůtě vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, provést na vlastní náklad nezbytné úpravy půdy, odvětvit a odstraňovat porosty překážející obhlídce a používání měřických a hraničních značek a ochranných znaků, signálů a jiných měřických zařízení. (3) Při výkonu oprávnění podle odstavců 1 a 2 jsou orgány a organizace povinny dbát, aby co nejméně zasahovaly do práv a právem chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostí. ….

68

62/1988 Sb. ZÁKON o geologických pracích § 14 Vstup na cizí nemovitosti a jejich využívání (1) Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku jsou organizace povinny před vstupem na cizí pozemek uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-li možné zjistit vlastníka, s nájemcem pozemku písemnou dohodu o provádění geologických prací, zřizování pracovišť, přístupových cest, přívodu vody a energie, jakož i provádění nezbytných úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování staveb; ustanovení zvláštních právních předpisů2a) zůstávají nedotčena. (2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne příslušný krajský úřad o omezení vlastnických práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti uložením povinnosti strpět provedení geologických prací. Rozhodnutí o omezení práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti lze vydat pouze ve veřejném zájmu, není-li v rozporu se státní surovinovou politikou, v nezbytném rozsahu, na dobu určitou, za náhradu, a pokud tento zákon nestanoví jinak, podle zvláštního právního předpisu,7a) pro a) vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu, b) vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů hrazené plně z prostředků státního rozpočtu, c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod pro hromadné zásobování pitnou vodou nebo přírodních léčivých zdrojů (minerálních a termálních vod, plynů a emanací), d) zjišťování a hodnocení geologických údajů pro tvorbu a ochranu životního prostředí, e) vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro ukládání rizikových a radioaktivních odpadů, f) vyhledávání a průzkum přírodních horninových struktur vhodných pro budování podzemních zásobníků pro uskladňování zemního plynu nebo ropy, nebo pro ukládání oxidu uhličitého21), g) geologické práce potřebné pro jiné činnosti prováděné ve veřejném zájmu, h) zjišťování a vyhodnocování geologických údajů nezbytných pro prevenci nebo likvidaci stavů veřejného ohrožení zdraví a bezpečnosti obyvatelstva, i) geologické práce prováděné při výkonu státní geologické služby. ….

69

15. Hospodárné využívání výhradních ložisek (§ 11, 30, 32 44/88 Sb.,§ 10 61/88 Sb., § 13 62/88 Sb., § 2-4 104/88 Sb.) 44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ČÁST TŘETÍ Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek § 11 Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek …. (2) Při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek jsou organizace povinny z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného bohatství … b) ověřovat vývoj a úložní poměry výhradního ložiska tak, aby se výstavba dolů a lomů, otvírka, příprava a dobývání výhradního ložiska mohly projektovat a uskutečňovat podle zásad báňské technologie a aby se zabezpečilo racionální využití zásob výhradního ložiska, ČÁST SEDMÁ Dobývání výhradních ložisek § 25 Dobývací prostor (1) Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. ČÁST ŠESTÁ Výstavba dolů a lomů § 23 Projektování, výstavba a rekonstrukce dolů a lomů (2) Dokumentace staveb uvedených v odstavci 1 (projektová dokumentace) musí kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy zajišťovat a) hospodárné využívání výhradních ložisek,

70

§ 30 Hospodárné využívání výhradních ložisek (1) Výhradní ložiska se musí využívat hospodárně. Hospodárným využíváním výhradních ložisek se rozumí jejich dobývání a úprava a zušlechťování vydobytých nerostů podle zásad uvedených v odstavci 2 s přihlédnutím k současným technickým a ekonomickým podmínkám; přitom musí být dodrženy zásady báňské technologie, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a vyloučeny neodůvodněné nepříznivé vlivy na pracovní a životní prostředí. (2) Při úpravě a zušlechťování nerostů, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, je zakázáno využití technologie kyanidového loužení nebo i jiných postupů využívajících kyanidové sloučeniny. Tento zákaz platí pro samostatné použití kyanidového loužení v jakémkoli měřítku i pro jeho použití v kombinaci s jinými metodami úpravy a zušlechťování nerostů. (3) Při využívání výhradních ložisek je nutno zejména a) vydobýt zásoby výhradních ložisek včetně průvodních nerostů co nejúplněji s co nejmenšími ztrátami a znečištěním; dobývání zaměřené výhradně na bohaté části ložiska není dovoleno, b) řádně využít vydobyté nerosty při jejich úpravě a zušlechťování prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, c) vhodně ukládat průvodní nerosty současně dobývané, avšak dočasně nevyužívané a vést jejich evidenci, d) vhodným způsobem ukládat skrývkové hmoty a hlušiny a podle možnosti je účelně využívat. … (7) Dobývaní výhradního ložiska nesmí být zastaveno, aniž bylo zajištěno, že pozdější jeho dobývání bude technicky možné a hospodářsky účelné a bezpečné, leč by zastavení dobývání vyžadoval důležitý zákonem chráněný obecný zájem, především bezpečnost života nebo ochrana zdraví lidí. § 32 Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a plány zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů (2) Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat dostatečný předstih otvírky a přípravy výhradního ložiska před dobýváním a jeho hospodárné a plynulé dobývání … .

71

61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě § 10 Otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek, zajištění a likvidace důlních děl a lomů … (3) Při dobývání výhradních ložisek se mohou používat jen dobývací metody, které zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu, hospodárné dobývání, požadovanou výrubnost a přípustný stupeň znečištění. Druhy dobývacích metod a rozsah jejich použití musí být uvedeny v plánech otvírky, přípravy a dobývání. Nové dobývací metody musí organizace vyzkoušet a vyhodnotit; do technologie dobývání je smí zavést jen se souhlasem obvodního báňského úřadu. … § 19 Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu … 4) Organizace, která dobývá ložisko nevyhrazeného nerostu, popřípadě v souvislosti s dobýváním nerosty upravuje nebo zušlechťuje, je povinna dodržovat podmínky hospodárného a bezpečného dobývání ložiska. …

62/1988 Sb. ZÁKON o geologických pracích ČÁST TŘETÍ Projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací § 13 Využití výsledků geologických prací při územním plánování (1) Orgány územního plánování a stavební úřady vycházejí při své činnosti z výsledků geologických prací s cílem zajistit v co největší míře zejména ochranu zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod a vytvářet podmínky pro jejich hospodárné využití.

72

104/1988 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem Část první Hospodárné využívání výhradních ložisek §2 Výrubnost, znečištění a ztráty (1) Při dobývání výhradního ložiska je nutno používat takové dobývací metody, které umožní vydobýt bilanční zásoby výhradního ložiska s co největší výrubností (u tuhých nerostů), popřípadě vytěžitelností (u kapalných a plynných nerostů, jakož i při loužení), s co nejmenšími ztrátami a co nejmenším znečištěním, které jsou technicky i ekonomicky zdůvodněny. (2) Organizace je povinna v plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska nebo jeho části navrhnout a zdůvodnit dobývací metodu a z ní vyplývající výrubnost (vytěžitelnost), znečištění a ztráty. §3 Výtěžnost Při úpravě a zušlechťování nerostů, jestliže se provádějí v souvislosti s jejich dobýváním, je nutno používat takové postupy, které umožní co nejúplnější využití vydobytých nerostů s co největší výtěžností jejich užitkových složek. Postup úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnost je organizace povinna zahrnout do plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska. §4 Zjišťování výsledků, jejich evidence a využití (1) Organizace je povinna zjišťovat a evidovat množství hmot ukládaných na odvalech, výsypkách a odkalištích a dále a) při dobývání výhradního ložiska výrubnost (vytěžitelnost), znečištění a ztráty, b) při úpravě a zušlechťování vydobytých nerostů obsah jejich užitkových a škodlivých složek ve vsázce, v poloproduktech, v konečném produktu úpravy a zušlechťování a v odpadu. (2) Organizace sleduje a eviduje u dobývaných nerostů a doprovodných hornin v potřebném rozsahu petrografické a mineralogické složení, způsob a formu výskytu a vzájemné vztahy, obsah a chemické vazby užitkových a škodlivých složek a fyzikálněmechanické a chemicko-technologické vlastnosti.

73

(3) Organizace využívá výsledky podle odstavců 1 a 2 při plánování a řízení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, jakož i úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů. (4) Organizace eviduje údaje potřebné pro stanovení výše úhrad z vydobytých vyhrazených nerostů a z dobývacích prostorů.

16. Stav zásob výhradních ložisek, evidence zásob, vykazování, odpisy a vypořádání (§2, 9a 62/88 Sb., § 10, 13,14, 29 44/88 Sb., 497/92 Sb., § 4 172/92 Sb.) 62/1988 Sb. ZÁKON o geologických pracích §2 Geologické práce (1) Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický výzkum ageologický průzkum na území České republiky, který zahrnuje b) vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu, § 9a Podávání návrhů a oznámení (1) Při provádění geologických prací je organizace povinna podat a) ministerstvu (MŽP) 1. hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho zásob,

44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ČÁST DRUHÁ Povinnosti organizace při využívání výhradního ložiska § 10 (1) Organizace je povinna …. c) evidovat stav zásob výhradního ložiska a jeho změny,

74

ČÁST TŘETÍ Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek § 13 Zásoby výhradního ložiska a podmínky jeho využitelnosti (1) Zásoby výhradního ložiska jsou zjištěné a ověřené množství vyhrazených nerostů ložiska nebo jeho části, odpovídající podmínkám využitelnosti, bez ohledu na ztráty při jeho dobývání. (2) Podkladem pro výpočet zásob výhradního ložiska jsou podmínky využitelnosti zásob. Podmínky využitelnosti zásob jsou souborem ukazatelů množství, jakosti nerostů, geologických, báňsko-technických, ekologických a jiných ukazatelů, podle nichž se posuzuje vhodnost zásob výhradních ložisek k využití. § 14 Klasifikace zásob výhradních ložisek, posuzování a schvalování výpočtu zásob výhradních ložisek (1) Výsledky vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska se vyhodnocují. Součástí vyhodnocení je výpočet zásob, který zabezpečuje organizace. (2) ….. Ve výpočtu zásob, který je součástí návrhu na povolení hornické činnosti (§ 24 odst. 1), uvede organizace zásoby, které plánuje k vytěžení (dále jen "vytěžitelné zásoby"). Vytěžitelné zásoby jsou bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních podmínek. … (3) Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho posouzení zabezpečuje organizace. Výpočet zásob výhradního ložiska s posouzením odesílá organizace Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a obvodnímu báňskému úřadu. (4) Klasifikaci zásob a postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti výpočtu podrobněji upraví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. ČÁST SEDMÁ Dobývání výhradních ložisek § 29 Evidence .... (4) Ministerstvo životního prostředí vede souhrnnou evidenci zásob výhradních ložisek a podle této evidence vede bilanci zásob nerostných surovin České republiky. …..

75

497/1992 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů §1 Zásady evidence zásob výhradních ložisek (1) Zásoby výhradních ložisek se vymezují v členění upraveném zvláštními předpisy (§ 14, 44/88 Sb.). Vymezené zásoby všech vyhodnocených druhů nerostů výhradního ložiska se evidují a vykazují. (2) V případech určených ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (dále jen "ministerstvo") se zásoby výhradních ložisek evidují a vykazují podle technologických typů (např. kaolín pro výrobu porcelánu, kaolín pro papírenský průmysl aj.), popřípadě též podle užitkových složek (např. zásoby neželezných kovů obsažených v evidovaných zásobách rud). §2 Vedení evidence zásob právnickými a fyzickými osobami (1) Právnická a fyzická osoba, která má povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek vyhrazených nerostů, popřípadě oprávnění k dobývání výhradního ložiska (dále jen "organizace"), je povinna evidovat stav a změny jeho zásob. (2) Východiskem evidence je stav zásob výhradního ložiska podle posledního schváleného výpočtu zásob. Změny stavu zásob výhradního ložiska se evidují a dokumentují podle příčin jejich vzniku, a to a) doplněním a zpřesněním dosavadních znalostí o výhradním ložisku a jeho zásobách průzkumem a novými poznatky zjištěnými otvírkou, přípravou a dobýváním; prokazují se geologickou dokumentací, b) vydobytím zásob; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby, c) těžebními ztrátami zahrnujícími zásoby, které zůstaly nevydobyty v dobývané části ložiska a nejsou odepsány, popřípadě byly vyvezeny s hlušinou na odval nebo výsypku; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby, d) přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti zásob, nového schváleného výpočtu zásob nebo vázáním, popřípadě uvolněním zásob; prokazují se stanovením nových podmínek využitelnosti zásob s příslušným přehodnocením zásob nebo schválením nového výpočtu zásob, popřípadě rozhodnutím o vázání nebo uvolnění zásob, e) smluvním převodem části dobývacího prostoru na jinou právnickou nebo fyzickou osobu; prokazují se dokladem o převodu, f) odpisem zásob; prokazují se rozhodnutím o odpisu zásob výhradního ložiska. §3 Vykazování zásob organizací (1) Organizace je povinna vykazovat zásoby výhradního ložiska, které eviduje, a to na statistickém výkaze vydávaném ministerstvem. Statistický výkaz obsahuje i seznam evidovaných druhů nerostů, jejich technologických typů a užitkových složek. Vyplněný

76

statistický výkaz o stavu zásob výhradního ložiska k 1. lednu kalendářního roku a o změnách zásob v uplynulém roce zasílá organizace do 1. března kalendářního roku ministerstvu. Výkazy jsou součástí geologické dokumentace výhradního ložiska. (2) Výkazy o stavu a změnách zásob výhradních ložisek přezkoumává ministerstvo v součinnosti s Českým báňským úřadem z hlediska jejich úplnosti, spolehlivosti a návaznosti na předcházející výkazy. Podle výsledku přezkoumání výkazů zabezpečí uvedené ústřední orgány odstranění zjištěných nedostatků. §4 Souhrnná evidence stavu a změn zásob výhradních ložisek (1) Evidence stavu a změn zásob výhradních ložisek obsahuje úplné a každoročně aktualizované údaje o ověřené nerostné základně v České republice z hlediska její nerostné skladby, územního rozmístění, množství a jakosti zásob výhradních ložisek a stavu jejich využívání. (2) Souhrnná evidence zásob výhradních ložisek nerostů zahrnuje a) rejstřík zásob výhradních ložisek, b) výkazy organizací o stavu a změnách zásob výhradních ložisek (§ 4 odst. 1), c) soubor dokladů, zejména osvědčení o výhradním ložisku, podmínky využitelnosti zásob, doklad o schválení výpočtu zásob, smlouva o převodu dobývacího prostoru na jinou organizaci, předchozí souhlas s návrhem na stanovení dobývacího prostoru a další listiny dokládající hospodaření s výhradním ložiskem. §5 Vedení bilance zásob výhradních ložisek (1) Ministerstvo vede podle souhrnné evidence zásob výhradních ložisek bilanci zásob výhradních ložisek České republiky, která obsahuje zejména a) přehled využívaných zásob jednotlivých výhradních ložisek uspořádaný podle druhů nerostů, popřípadě jejich technologických typů a užitkových složek a podle územního členění (okres, popřípadě pánev) s názvem organizace a údajem o stanovení dobývacího prostoru a o využívání ložiska, b) změny stavu zásob výhradních ložisek za uplynulý rok s údaji jejich příčin [§ 2 odst. 2 písm. a) až f)], c) přehled využívaných zásob výhradních ložisek podle druhů nerostů, popřípadě podle jejich technologických typů a užitkových složek členěný podle jejich využívání, a to 1. stavy zásob k 1. lednu uplynulého roku, 2. stavy zásob k 1. lednu kalendářního roku. (2) V bilanci zásob výhradních ložisek se uvádějí geologické zásoby v členění na bilanční zásoby vyhledané, bilanční zásoby prozkoumané a souhrnně zásoby nebilanční, a zásoby vytěžitelné. Zásoby se vykazují na tiskopise V3-01 dostupném na webu České geologické služby: http://www.geology.cz/extranet/sgs/nerostne-suroviny/statisticke-vykazy/vykaz-geo http://www.geology.cz/extranet/sgs/nerostne-suroviny/statisticke-vykazy/vykaz-geo/geov3mzp.rtf

77

Schváleno MŽP čj.:61883/ENV/14, 1713/660/14 ze dne 3. 9. 2014 v rámci resortního statistického zjišťování na rok 2014 Zpravodajská jednotka doručí výkaz do 27. 2. 2015. Ochrana důvěrnosti údajů je zaručena zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Údaje se zjišťují pro potřeby ústředních orgánů státní správy podle §29 zákona č.44/1988 Sb.,o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, v rámci souhrnné evidence zásob výhradních ložisek.

Geo (MŽP) V 3-01

Roční výkaz o pohybu a stavu zásob výhradních ložisek nerostných surovin za rok 2014 1. Nerostná surovina

5. Název a sídlo zpravodajské jednotky

2. Ložisko 3. Dobývací prostor 6. Katastrální území 4. Chráněné ložiskové území 7. Kraj

Identifikační a základní údaje o ložisku

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

22

23

Údaje o těžbě a úpravě 24. Údaje těžby ve sledovaném roce

Hrubá

Čistá

Znečištění

Ztráty vnitřní

Ztráty vnější

Celková výrubnost

Vsázka do úpravny

Expedice neupr. sur.

1

2

3

4

5

6

7

8

25. Průměrná kvalita

1

2

3

4

5

6

7

bilančních zásob těžené suroviny ochuzení vsázky 26. Úpravnická výtěžnost

Pohyb zásob Zásoby

Stav zásob

Měrná jednotka

k 1. 1. 2006

těžba

ztráty

odpisy

1

2

3

4

Úbytek zásob

v…

bilanční volné prozk.

přehodnocení průzkum, otvírka, příprava 5

27

vázané 28

bilanční volné

29

vyhled. vázané 30 bilanční celkem 31 nebilan. volné prozk.

32

vázané 33

nebilan. volné

34

vyhled. vázané 35 nebilanční celkem

36

Zásoby v DP

37

Vytěžitelné zásoby

38

Stav zásob

Změny zásob

56

6

předání, převzetí

k 31. 12. 2009

7

8

39. Změny v základních údajích o ložisku, nové poznatky o ložisku, přehodnocení zásob (nové výpočty a jejich schválení), změny ve využívání a způsobu dobývání ložiska a další doplňující údaje o ložisku:

Ekonomické údaje Náklady

Kč

40

na těžbu

41

na úpravu

42

na sanace a rekultivace

43

na důlní škody

44

na ostatní činnosti

45

celkem množství

Prodej 46

těžené suroviny

47

upravené suroviny

Odesláno dne

Podpis vedoucího zpravodajské jednotky

Výkaz vyplnil Tel. Fax

Razítko

E-mail

57

měrná jednotka

Kč

44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ČÁST TŘETÍ Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek § 14a Odpis zásob výhradních ložisek (1) Odpisem zásob výhradních ložisek se rozumí jejich vynětí z evidence zásob nebo jejich převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních. (2) Zásoby výhradního ložiska je možno odepsat a) z důvodů zvlášť složitých báňsko-technických, bezpečnostních nebo geologických poměrů souvisejících s přírodními podmínkami nebo vzniklých nepředvídanými událostmi, b) jde-li o zásoby části výhradního ložiska, jejichž vydobytí není hospodářsky účelné, c) jde-li o zásoby, jejichž dobývání by ohrozilo zákonem chráněné obecné zájmy, zejména ochranu životního prostředí a význam ochrany převyšuje zájem na vydobytí těchto zásob. (3) Nebilanční zásoby výhradního ložiska je možno odepsat, není-li předpoklad jejich využití ani v budoucnosti. …… (4) Za důvod odpisu zásob výhradního ložiska se nepovažují změny ve stavu zásob způsobené a) doplněním a zpřesněním dosavadních znalostí o vývoji ložiska a jeho zásob průzkumem a novými poznatky zjištěnými otvírkou, přípravou a dobýváním; prokazují se geologickou dokumentací (§ 39), b) vydobytím zásob; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby, c) těžebními ztrátami, které zahrnují nevydobyté zásoby v dobývané části ložiska, a nejsou odepsány, a nerostné suroviny vyvezené s hlušinou na odval nebo na výsypku; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby, d) přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti, novým schváleným výpočtem zásob nebo vázáním, popřípadě uvolněním zásob; prokazují se stanovením nových podmínek využitelnosti s příslušným přehodnocením zásob nebo schválením nového výpočtu zásob, popřípadě rozhodnutím o vázání nebo uvolnění zásob, e) odevzdáním nebo převzetím ložiska; prokazují se dokladem o předání výhradního ložiska nebo jeho části.

58

§ 14b Návrh na odpis zásob výhradního ložiska (1) Zjistí-li organizace při zpracování dokumentace stavby dolu nebo lomu, plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, plánu zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů, jakož i při jejich realizaci, že není možné nebo účelné vytěžit zásoby z důvodů uvedených v § 14a odst. 2, podá návrh na jejich odpis. (2) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné orgány státní správy na úseku životního prostředí. Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace. (3) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska obsahuje a) název a sídlo organizace, b) množství bilančních a nebilančních zásob navržených k odpisu podle bloků zásob a kategorií, jejich kvalitativní charakteristiky a návrh, zda mají být vyjmuty z evidence zásob nebo zda bilanční zásoby mají být převedeny do zásob nebilančních, c) důvody, pro které se zásoby navrhují k odpisu, d) mapy a řezy s přehledně vyznačenými částmi ložiska, v nichž se navrhuje odpis zásob, a to ve čtyřech vyhotoveních, e) další grafické a písemné doklady o ložisku a zásobách navržených k odpisu, potřebné k podrobnějšímu zdůvodnění návrhu, f) stanovisko obvodního báňského úřadu a Ministerstva životního prostředí. § 14c Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska (1) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhoduje v období vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska Ministerstvo průmyslu a obchodu se souhlasem ministerstva životního prostředí České republiky; v období projektování výstavby dolů a lomů a při dobývání výhradního ložiska rozhoduje o odpisu ministerstvo hospodářství České republiky po projednání s Českým báňským úřadem. (2) O návrhu na odpis malého množství zásob výhradního ložiska rozhoduje obvodní báňský úřad. Malým množstvím zásob se rozumí množství zásob nepřesahující v kalendářním roce celkově 5 % plánované roční těžby na ložisku, nejvýše však v jednotlivém případě 100 000 t nebo 50 000 m3 a u zemního plynu 500 000 m3. (3) Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska obsahuje a) množství odepisovaných zásob, jejich místní určení a stručné zdůvodnění odpisu,

59

b) rozhodnutí, zda se odepisované zásoby vyjímají z evidence zásob nebo zda se převádějí z bilančních zásob do zásob nebilančních, c) opatření k ochraně zásob převáděných z bilančních zásob do zásob nebilančních, s ohledem na možnost jejich pozdějšího využití. (4) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhodnou orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 do jednoho měsíce ode dne předložení návrhu. …

172/1992 Sb. VYHLÁŠKA o dobývacích prostorech §4 Změna a zrušení dobývacího prostoru (1) Organizace navrhne … b) zrušení dobývacího prostoru, jestliže bylo dobývání výhradního ložiska trvale zastaveno, byly odepsány zásoby a byla ukončena likvidace hlavních důlních děl a lomů. …

17. Úhrady a finanční rezervy v souvislosti s hornickou činností (62/88 Sb., 44/88 Sb.§32a,§37a, 617/92 Sb.) 62/1988 Sb. ZÁKON České národní rady o geologických pracích § 4b Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum (1) Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v prvním roce 2 000 Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o 1 000 Kč za každý km2.

60

44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ČÁST SEDMÁ Dobývání výhradních ložisek § 32a Úhrady (1) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z dobývacího prostoru za každý i započatý hektar plochy dobývacího prostoru ve vymezení na povrchu. Výši úhrady z dobývacího prostoru v rozmezí 100 Kč až 1 000 Kč na hektar, odstupňovanou s přihlédnutím ke stupni ochrany životního prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí, stanoví vláda nařízením (617/1992 Sb.). Tuto úhradu převede obvodní báňský úřad obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí. (2) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s jejich dobýváním (dále jen "vydobyté nerosty"); úhrada se stanoví z těch nerostů, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor. Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly nerosty vydobyty. Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí a ministerstvem financí České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa tržní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů (617/1992 Sb.). ...... (4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 25 % do státního rozpočtu České republiky, ze kterého budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazených ložisek, a zbývajících 75 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce. ...... § 37a Vytváření finančních rezerv (1) K zajištění vypořádání důlních škod je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod v časovém průběhu podle jejich vzniku, popřípadě v předstihu před jejich vznikem (§ 37 odst. 4).Tato rezerva je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 14b) (2) Vytváření rezerv podle odstavce 1 a podle § 31 odst. 6 podléhá schválení příslušným obvodním báňským úřadem, který schvaluje též čerpání z těchto rezerv po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. Tyto finanční prostředky se ukládají na zvláštní vázaný účet v bance a nesmějí být předmětem ručení ani konkursu vedeného na majetek dlužníka, popřípadě předmětem vyrovnání podle zvláštního právního předpisu, ani

61

nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí. Obvodní báňský úřad si před vydáním rozhodnutí o čerpání z těchto rezerv vyžádá vyjádření dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu rozhoduje obvodní báňský úřad v dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. (3) Žádost organizace o čerpání z rezervy podle odstavce 1 musí být doložena výčtem důlních škod, odhadem nákladů na jejich odstranění a časovým průběhem vynakládání prostředků na odstranění důlních škod. Náklady na nezbytné znalecké posudky nese organizace. (4) Organizace musí uložit peněžní prostředky ve výši vytvořené rezervy na zvláštní vázaný účet za dané účetní období nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po skončení příslušného účetního období. Neučiní-li tak organizace ani v přiměřené náhradní lhůtě stanovené obvodním báňským úřadem, může obvodní báňský úřad rozhodnout o pozastavení platnosti povolení k dobývání. (5) Peněžní prostředky rezerv, které jsou uloženy na zvláštním vázaném účtu v bance, mohou být a) dočasně umístěny do jiných aktiv při respektování pravidel stanovených prováděcím právním předpisem, který vydá Český báňský úřad se souhlasem Ministerstva průmyslu a obchodu a po projednání s Ministerstvem financí, nebo b) převedeny po souhlasu příslušného obvodního báňského úřadu na základě smlouvy mezi státem, jehož jménem jedná Ministerstvo financí, a osobou povinnou tvořit tyto finanční rezervy na účet správy prostředků rezerv, který spravuje Ministerstvo financí. Smlouva musí obsahovat garantovanou míru zhodnocení peněžních prostředků uložených na účtu správy prostředků rezerv a lhůty pro zpětné převedení z účtu správy prostředků rezerv na zvláštní vázaný účet vedený u organizace. (6) Peněžní prostředky či jiná aktiva umístěná k tíži zvláštního vázaného účtu podle odstavce 5 nesmějí být předmětem zajištění, nesmějí být zahrnuty do konkursní podstaty a nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuci.

617/1992 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva hospodářství České republiky o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů Změna: 426/2001 Sb. Změna: 63/2005 Sb. ČÁST PRVNÍ základní ustanovení §1 Postup organizace Z plnění povinností stanovených zákonem vyplývají pro organizaci tyto úkoly: a) vypočítávat výši úhrad podle této vyhlášky včetně případného penále,

62

b) vést doklady výpočtu úhrad a poskytovat je kontrolním orgánům na jejich vyžádání, c) platit úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů na výhradním ložisku, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor, na účet obvodního báňského úřadu, v jehož obvodě se nachází dobývací prostor výhradního ložiska; je-li dobývací prostor v územním obvodu dvou nebo více obvodních báňských úřadů, platí se úhrada na účet tohoto obvodního báňského úřadu,v jehož obvodu je větší část dobývacího prostoru, d) předkládat v termínech stanovených touto vyhláškou příslušným obvodním báňským úřadům přiznání k úhradám a ostatní doklady nutné pro kontrolu stanovení výše jednotlivých úhrad a jejich rozdělení oprávněným příjemcům, e) uchovávat doklady k výpočtu úhrad po dobu pěti let. Rozhodnutí o snížení nebo osvobození od úhrady z vydobytých nerostů uchovává organizace trvale jako součást spisového materiálu k dobývacímu prostoru. Při likvidaci organizace doklady předává příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

ČÁST DRUHÁ výpočet úhrad §2 Úhrada z dobývacího prostoru (1) Úhradu z dobývacího prostoru vypočítává organizace v členění podle podílu plochy dobývacího prostoru příslušející území obcí, na němž se dobývací prostor rozkládá. Podkladem pro výpočet úhrady je celková plocha dobývacího prostoru určená výpočtem ze souřadnic vrcholů dobývacího prostoru, výpočet podílu plochy podle příslušnosti k území obcí (při planimetrickém stanovení průměrem ze tří měření vyrovnaném na celkovou plochu dobývacího prostoru) a vlastní výpočet úhrady z plochy a jejích podílů. Jako podklad se použije mapa povrchu vedená organizací. ... §3 Úhrada z vydobytých nerostů (1) Úhrada z vydobytých nerostů se vypočítává jako součin podílu nákladů na dobývání nerostů k celkovým nákladům na zhotovení výrobků z vydobytých nerostů, tržeb dosažených za prodej výrobků zhotovených z vydobytých nerostů a sazby úhrady. Výše sazby úhrady je uvedena v příloze č. 1. Výpočet úhrady z vydobytých nerostů se provede podle přílohy č. 2. (2) Náklady na dobývání zahrnují vlastní přímé náklady vynaložené na otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska. Při dobývání se za přímé náklady vždy považují náklady na skrývku, případně její odpisy, na trhací práce a druhotné rozpojování nerostů. Náklady na dobývání jsou dále náklady na dopravu materiálu na odvaly a výsypky, náklady na údržbu provozů a zařízení pro zajištění jejich bezpečného stavu, pokud byly vynaloženy v souvislosti s dobýváním, a náklady vynaložené na úhradu důlních škod a na sanace a rekultivace. ...

63

§4 Snížení nebo osvobození od úhrady z vydobytých nerostů (1) Žádost o snížení nebo o osvobození od úhrady z vydobytých nerostů se podává prostřednictvím příslušného obvodního báňského úřadu, který ji postupuje se svým vyjádřením k rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu. Organizace žádost projedná s obcí, jejíž území je dobýváním dotčeno. Stanovisko příslušné obce musí být k žádosti přiloženo. (2) O snížení nebo o osvobození od úhrady může požádat organizace, která a) vykazuje v roce, za který se výpočet úhrady provádí, bilanční nulový zisk nebo ztrátu, popřípadě pobírá v tom roce na dobývání příspěvek od státu, b) byla postižena havárií na dobývaném výhradním ložisku a havárie zapříčinila hmotné škody, popřípadě ušlý zisk ve výši alespoň 70 % úhrady zaplacené organizací v předchozím kalendářním roce; oprávněnost žádosti musí být potvrzena příslušným obvodním báňským úřadem, c) tímto způsobem řeší zmírnění sociálních potíží, ke kterým by vedlo omezování nebo zastavení dobývání v dané oblasti, popřípadě která chce zahájit málo výnosné dobývání v oblasti s nedostatkem pracovních příležitostí; žádost musí být doložena vyjádřením příslušného okresního úřadu, d) chce zajistit nebo udržet málo výnosné dobývání nerostů, na nichž je závislý zpracovatelský průmysl v dané oblasti; žádost musí být doložena vyjádření odběratelů minimálně 50 % produkce k možnosti rovnocenného zabezpečení surovin z jiných zdrojů, e) chce dotěžit zbytkové zásoby výhradního ložiska, jejichž využití již neumožňuje dosáhnout zisku, který by převýšil náklady na úhradu z vydobytých nerostů. ...

ČÁST TŘETÍ lhůty a postup při správě úhrad §6 Lhůty plateb (1) Roční úhradu z plochy dobývacího prostoru platí organizace vždy do 31. března toho roku. (2) Úhrada z vydobytých nerostů se platí zálohově, a to za každého čtvrt roku. Záloha je splatná vždy do konce následujícího čtvrtletí. Poslední platba za uplynulý kalendářní rok zahrnuje celkové vyúčtování úhrady a je splatná do 31. března následujícího roku. ...

64

§7 Správa úhrad (1) Správou úhrad se pro účely této vyhlášky rozumí vyhledávání plátců úhrad, zjišťování správnosti výpočtu základu úhrady a výše úhrad, kontrola včasnosti a úplnosti plateb úhrad, vymáhání úhrad od neplatičů, vedení účtu úhrad a převody úhrad oprávněným příjemcům. (2) Správu úhrad vykonávají obvodní báňské úřady.

Příloha č.1 vyhlášky 617/1992 Sb. Výše sazby úhrady podle druhu vydobytého nerostu Druh vydobytého nerostu

Sazba % ---------------------------------------------------------------------1. Radioaktivní nerosty 2. Ropa na ložiskách se zbytkovými zásobami dotěžovanými pomocí druhotných těžebních metod 3. Ropa a hořlavý zemní plyn 4. Rudy 5. Grafit 6. Diatomit 7. Sklářský a slévárenský písek 8. Bentonit 9. Nerosty používané pro kamenickou výrobu, včetně štěpných břidlic 10. Technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny 11. Sádrovec 12. Keramické jíly a jílovce hlubinně dobývané 13. Keramické jíly a jílovce dobývané povrchově 14. Kaolin pro výrobu porcelánu 15. Kaolin pro papírenský průmysl 16. Ostatní druhy kaolinu 17. Živcové pegmatity 18. Ostatní živcové suroviny 19. Křemen, křemenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením 20. Vysokoprocentní vápenec 21. Ostatní vápence a cementářské suroviny 22. Uhlí hlubinně dobývané 23. Uhlí dobývané povrchově 24. Ostatní vyhrazené nerosty 25. Stavební kámen 26. Štěrkopísky 27. Cihlářské suroviny 28. Ostatní nevyhrazené nerosty

65

0,3

0,5 5 10 1 2 6 2 8 10 5 0,5 4 8 6 2 1 8

4 10 4 0,5 1,5 5 2 3 1 2

Příloha č.2 Způsob výpočtu úhrady z vydobytých nerostů Nd S U = ---- . T . ------ , Nc 100 kde Nd Nc T S U

= = = = =

náklady na dobývání nerostu (tis. Kč) celkové náklady organizace na zhotovení výrobků (tis. Kč) tržby za prodej výrobků (tis. Kč) sazba úhrady (%) výše sazby úhrady celkem (tis. Kč).

Tiskopisy a pokyny pro přiznání úhrad z vydobytých nerostů jsou dostupné na webových stránkách ČBÚ : http://www.cbusbs.cz/index.php/split-menu.html Z „Hornické ročenky 2013“ : „Úhrady z dobývacího prostorů : „ Ve stavu legislativní nouze (nevydání nařízení vlády, jimž měla vláda stanovit kritéria výpočtu úhrad …….) převážná většina těžebních organizací vypočetla úhradu podle spodní hranice zákonem stanoveného rozpětí úhrady, tj. 100 Kč/ha/rok. Tab. 2.1.3/1- Celkem za rok 2013 bylo uhrazeno 13 milionů Kč. Úhrady z vydobytých nerostů Tab. 2.1.3/2 - Celkem za rok 2013 bylo uhrazeno 148, 8 milionů Kč (12,5% MPO,12,5% MŽP, 75% obce)

Poz. V prvé polovině roku 2015 proběhla diskuse o změnách úhrad z dobývacích prostorů a vydobytých nerostů. V době uzávěrky předložených podkladů nebyl dosud uzavřen legislativní proces navržených změn. Jsou očekávány změny v algoritmu výpočtu úhrad z vydobytých nerostů a navýšení některých položek - navýšení úhrad za dobývací prostory, navýšení úhrad z těžby hnědého uhlí aj. Po vyhlášení změn ve Sbírce zákonů bude příslušná novela zapracována do předložených podkladů.

66

18. Důlní škody a jejich náhrada (§ 24, 33, 37 44/88 Sb., §6 104/88 Sb.) 62/1988 Sb. ZÁKON o geologických pracích § 16 Náhrada škody (1) Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 2 a § 15 (vstup na pozemky…) se vztahují obecné předpisy o náhradě škody, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností podle § 14 odst. 2 a § 15 (vstup na pozemky…) uvést použité nemovitosti neprodleně do předešlého stavu, popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem nemovitosti rekultivovat. (3) Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit způsobenou škodu uvedením do předešlého stavu, má vlastník nemovitosti právo na náhradu škody v penězích. (4) Je-li vlastník nemovitosti činností podle § 14 odst. 2, (vstup na pozemky…) popřípadě vyznačením a uchováváním významných výzkumných a průzkumných děl podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má za toto omezení též právo na přiměřenou náhradu. Právo na náhradu lze uplatnit u organizace do jednoho roku ode dne doručení oznámení o skončení geologických prací, popřípadě u ministerstva do jednoho roku ode dne doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a uchovávání významných výzkumných a průzkumných děl, jinak právo zaniká. (5) Provádí-li se vyhledávání a průzkum výhradních ložisek důlními díly, platí o náhradě tím způsobené škody zvláštní předpisy (44/88 Sb.).

44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 32 Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a plány zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů … (2) Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat dostatečný předstih otvírky a přípravy výhradního ložiska před dobýváním a jeho hospodárné a plynulé dobývání při použití vhodných dobývacích metod a zajištění bezpečnosti provozu. Součástí plánů otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy (§ 31 odst. 6 a § 37a).

67

ČÁST DEVÁTÁ Důlní škody a jejich náhrada § 36 Důlní škody (1) Za důlní škody se považují škody způsobené na hmotném majetku vyhledáváním a průzkumem ložisek, pokud se provádí důlními díly, dobýváním výhradních ložisek, zřizováním, zajišťováním a likvidací důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, odvalovým, výsypkovým a kalovým hospodářstvím organizací, úpravou a zušlechťováním nerostů, prováděnými v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i škody způsobené zvláštními zásahy do zemské kůry. (2) Za důlní škodu se považuje i ztráta povrchové a podzemní vody, podstatné snížení vydatnosti jejich zdrojů a zhoršení její jakosti, k němuž došlo v důsledku činností uvedených v odstavci 1. (3) Za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda způsobena s výjimkou případů uvedených v § 37 odst. 7. Odpovědnosti za důlní škodu se organizace zprostí jen prokáže-li, že škoda byla způsobena okolností, jež nemá původ v činnosti uvedené v odstavci 1. § 37 Náhrada důlních škod (1) Na vypořádání důlní škody se vztahují obecné předpisy o náhradě škody, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Organizace, která způsobila ztrátu vody, podstatné snížení vydatnosti jejího zdroje nebo zhoršení její jakosti, je povinna zajistit poškozenému náhradní zdroj nebo dodávku vody, popřípadě nahradit škodu úhradou nákladů spojených s jejím obstaráním, jestliže je poškozený účelně a hospodárně vynaložil sám, jinak o náhradě ztráty podzemní vody platí zvláštní předpisy. 20) (3) Nahrazují se též prokázané náklady účelně vynaložené na preventivně zajišťovací opatření, která směřují k odvrácení nebo zmírnění následků hrozících vlivem činností uvedených v § 36. Za preventivní zajišťovací opatření se nepovažují opatření prováděná na stavbách a zařízeních podle podmínek stanovených stavebním povolením nebo zvláštními předpisy pro nově zřizovanou stavbu nebo zařízení z hlediska možných vlivů činností uvedených v § 36. … (5) Nelze-li stavbu nebo zařízení uvést do předešlého stavu proto, že leží v území stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy činností uvedených v § 36, je organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu; současně se dohodne s vlastníkem objektu, zda se odškodnění provede v penězích nebo poskytnutím náhradního objektu a o výši odškodnění. Pokud se obě strany nedohodnou na způsobu odškodnění, stanoví se jeho výše znaleckým posudkem. …

68

§ 37a Vytváření finančních rezerv (1) K zajištění vypořádání důlních škod je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. … (viz okruh č. 17)

104/1988 Sb. Vyhláška o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem §6 Žádost o povolení hornické činnost … (3) Organizace přiloží k žádosti … g) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv včetně časového průběhu jejich vytváření, …

69

19. Vybrané legislativní postupy v hornictví (44/88 Sb., 61/88 Sb., 62/88 Sb., 15/95 Sb., 369/04 Sb., 364/92 Sb., 298/05 Sb., 172/92 Sb., 104/88 Sb., 497/92 Sb.) Posloupnost plnění vybraných legislativních požadavků horního práva ČR ve vztahu k využívání nerostného bohatství od zjištění nahromadění vyhrazeného nerostu až ke zrušení dobývacího prostoru :

 Oznámení vyhrazeného nerostu

Ložiskový průzkum :         

Odborná způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce Oprávnění k hornické činnosti (ložiskový průzkum) Stanovení průzkumného území Vypracování projektu geologických prací Zaevidování geologických prací Provedení geologických prací Odevzdání výsledků geologických prací Vydání osvědčení o ložisku Vyhlášení chráněného ložiskového území

Dobývání ložisek :         

Odborná způsobilost k hornické činnosti Oprávnění k hornické činnosti Předběžný souhlas MŽP Oprávnění k dobývání - stanovení dobývacího prostoru Zpracování technické dokumentace (POPD) Vyřešení střetu zájmu Povolení k hornické činnosti Hospodárné využívání zásob Evidence a vykazování zásob  Úhrady a rezervy  Vypořádání důlních škod  Zrušení dobývacího prostoru

70

 Oznámení vyhrazeného nerostu ZÁKON č. 44/1988 Sb. ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 12 Oznamování přírodního nahromadění vyhrazeného nerostu Kdo zjistí mimo povolené vyhledávání přírodní nahromadění vyhrazeného nerostu, je povinen to bezodkladně oznámit Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Ložiskový průzkum :  Odborná způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce ZÁKON č. 62/1988 Sb. o geologických pracích § 3 Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti (3) O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací rozhoduje ministerstvo (ŽP). Rozhodnutí, kterým se vydává osvědčení o odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací, se vydává na dobu neurčitou. VYHLÁŠKA č. 206/2001 Sb. MŽP o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce … (4) Ministerstvo vydává osvědčení na dobu neurčitou, a to na základě splnění podmínek uvedených v § 3. V osvědčení vymezí obor geologických prací podle § 2, pro které osvědčení platí.

 Oprávnění k hornické činnosti VYHLÁŠKA 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem §1 (1) Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen "oprávnění"), lze vydat právnické nebo fyzické osobě, která prokáže, že je odborně způsobilá sama nebo prostřednictvím k tomu odborně způsobilých zaměstnanců (závodní, závodní dolu, závodní lomu nebo projektant) zabezpečovat činnosti v rozsahu požadovaného oprávnění.

71

(2) K vydání oprávnění je místně příslušný obvodní báňský úřad, …. … (4) Oprávnění může být vykonáváno na celém území České republiky.

 Stanovení průzkumného území ZÁKON 62/1988 Sb. o geologických pracích § 4 Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum (1) Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti (dále jen "zadavatel"). ..... (5) Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce. .... (9) Ministerstvo ŽP vede souhrnnou evidenci stanovených průzkumných území. ...

 Vypracování projektu geologických prací ZÁKON č. 62/1988 Sb. o geologických pracích § 6 Projektování geologických prací (1) Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu geologických prací, ….. VYHLÁŠKA 369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek § 4 Postup při projektování geologických prací (3) K zajištění geologického úkolu se zpracovává projekt geologických prací (dále jen "projekt"), … .

 Zaevidování geologických prací ZÁKON 62/1988 Sb. o geologických pracích § 7 Evidence geologických prací

72

(1) K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích, které je provádějí, se geologické práce před jejich realizací evidují. Podklady k evidenci zpracovává organizace provádějící geologické práce. Ta je povinna tyto podklady do 30 dnů před zahájením těchto prací odevzdat České geologické službě, která projekt zaeviduje a vydá o tom organizaci potvrzení.

 Provedení geologických prací ZÁKON 62/1988 Sb. o geologických pracích § 9 Provádění geologických prací (1) Organizace je povinna provádět geologické práce odborně, racionálně a bezpečně v souladu s projektem geologických prací. (2) Organizace je povinna geologické práce během jejich provádění řádně a včas dokumentovat a vést, doplňovat a uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále jen "geologická dokumentace"). …. § 9a Podávání návrhů a oznámení (1) Při provádění geologických prací je organizace povinna podat a) ministerstvu …. 3. do 31. ledna následujícího roku roční zprávu o rozsahu a výsledcích geologických prací prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska,

 Odevzdání výsledků geologických prací ZÁKON 62/1988 Sb. o geologických pracích § 12 Odevzdávání a zpřístupňování výsledků geologických prací (1) Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě k trvalému uchovávání České geologické službě. (2) Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle odstavce 1 Česká geologická služba zpřístupňuje bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost. (3) Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací České geologické službě. ..... …

73

VYHLÁŠKA 369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek § 15 Vyhodnocování výsledků geologických prací .... (5) Je-li výsledkem geologických prací zjištění zásob nerostů, dokumentuje se tato skutečnost ve zprávě výpočtem zásob nerostů. … § 16 Závěrečná zpráva … (2) Závěrečná zpráva s výpočtem zásob nerostů se podle druhu výpočtu zpracovává podle přílohy č. 4 (zásoby vyhledané), č. 5 (zásoby prozkoumané), nebo 6 (likvidační výpočet zásob)

 Vydání osvědčení o ložisku ZÁKON 44/1988 Sb. ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 6 Výhradní ložisko (1) Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství*) a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo životního prostředí osvědčení o výhradním ložisku. *) zjištění, ke kterému došlo v důsledku vyhledávání nebo geologického průzkumu.

 Vyhlášení chráněného ložiskového území ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 17 Stanovení chráněného ložiskového území (1) Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. VYHLÁŠKA 364/1992 Sb.ministerstva životního prostředí České republiky o chráněných ložiskových územích § 1 Návrh na stanovení chráněného ložiskového území (1) Návrh na stanovení chráněného ložiskového území předkládá právnická nebo fyzická osoba, která požádala o vydání osvědčení o výhradním ložisku (dále jen "ložisko") nebo právnická osoba, která byla pověřena zabezpečit ochranu a evidenci ložiska 2) (dále jen "navrhovatel").

74

Dobývání ložisek :  Odborná způsobilost k hornické činnosti VYHLÁŠKA 298/2005 Sb.o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů § 2 Odborně kvalifikovaná osoba b) Závodní lomu je fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem 1. na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu vyšší než 500 tisíc tun. Musí mít odbornou kvalifikaci alespoň v rozsahu magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky, 2. na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu nižší než 500 tisíc tun. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň bakalářského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň dva roky nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. … § 5 Postup ověřování odborné způsobilosti orgány státní báňské správy (1) Odbornou způsobilost fyzických osob uvedených v § 4 ověřují orgány státní báňské správy, a to zkouškou před komisemi stanovenými předsedou Českého báňského úřadu. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. ........ (7) Na základě úspěšně vykonané zkoušky vydá příslušný správní orgán zaměstnanci osvědčení o odborné způsobilosti.

 Oprávnění k hornické činnosti VYHLÁŠKA 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem §1 (1) Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen "oprávnění"), lze vydat právnické nebo fyzické osobě, která prokáže, že je odborně způsobilá sama nebo prostřednictvím k tomu odborně způsobilých zaměstnanců (závodní, závodní dolu, závodní lomu nebo projektant) zabezpečovat činnosti v rozsahu požadovaného oprávnění.

75

(2) K vydání oprávnění je místně příslušný obvodní báňský úřad, … . (3) Oprávnění může být vykonáváno na celém území České republiky. …

 Předběžný souhlas MŽP ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 24 Oprávnění k dobývání výhradního ložiska … (2) K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Předchozí souhlas může Ministerstvo životního prostředí vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky a k návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum výhradních ložisek. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. (3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel. Pokud zadavatel neuplatní přednostní nárok, může přednostní nárok uplatnit organizace, která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u Ministerstva životního prostředí.

 Oprávnění k dobývání – dobývací prostor ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 24Oprávnění k dobývání výhradního ložiska (1) Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. … § 25 Dobývací prostor (1) Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. … VYHLÁŠKA 172/1992 Sb. Českého báňského úřadu o dobývacích prostorech … § 2 Návrh na stanovení dobývacího prostoru

76

(1) Návrh na stanovení dobývacího prostoru předkládá organizace obvodnímu báňskému úřadu. … …

 Zpracování technické dokumentace (POPD) ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 32 Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a plány zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů (1) Organizace, jíž vzniklo oprávnění k dobývání výhradních ložisek je povinna vypracovat plány otvírky, přípravy a dobývání těchto ložisek. … VZHLÁŠKA 104/1988 Sb. Českého báňského úřadu o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem § 6 Žádost o povolení hornické činnosti (2) Organizace vyhotoví a předloží se žádostí pro … c) otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska 1. hlubinným a povrchovým způsobem plán otvírky, přípravy a dobývání podle přílohy č. 3, …

 Vyřešení střetu zájmů ZÁKON č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě § 17 (Řízení o povolení hornické činnosti) (1) Žádost o povolení hornické činnosti …. předkládá organizace s předepsanou dokumentací a doklady nejpozději 3 měsíce před plánovaným zahájením prací obvodnímu báňskému úřadu. (2) Pokud jsou hornickou činností ohroženy právem chráněné objekty a zájmy, musí být se žádostí předloženy doklady o vyřešení střetů zájmů. § 33 Řešení střetů zájmů (1) Jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů. 77

 Povolení k hornické činnosti ZÁKON č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě § 5 Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem (2) Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může organizace provádět jen na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, horního zákona ne …

§ 10 Otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek … (1) Otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán otvírky, přípravy a dobývání a předepsanou dokumentaci. … § 17 (Řízení o povolení hornické činnosti) (1) Žádost o povolení hornické činnosti …. předkládá organizace s předepsanou dokumentací a doklady nejpozději 3 měsíce před plánovaným zahájením prací obvodnímu báňskému úřadu. …

(4) Obvodní báňský úřad rozhodne o žádosti nejpozději do 2 měsíců od jejího podání

 Úhrady a rezervy ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) §32a, §37a, Vyhláška 617/92 Sb.

 Hospodárné využívání zásob ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 30 Hospodárné využívání výhradních ložisek (1) Výhradní ložiska se musí využívat hospodárně. … (3) Při využívání výhradních ložisek je nutno zejména a) vydobýt zásoby výhradních ložisek včetně průvodních nerostů co nejúplněji s co nejmenšími ztrátami a znečištěním; dobývání zaměřené výhradně na bohaté části ložiska není dovoleno, …

78

 Evidence a vykazování zásob ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 10 (1) Organizace je povinna … c) evidovat stav zásob výhradního ložiska a jeho změny, … VYHLÁŠKA č. 497/1992 Sb. ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů § 1 Zásady evidence zásob výhradních ložisek (1) … Vymezené zásoby všech vyhodnocených druhů nerostů výhradního ložiska se evidují a vykazují. § 3 Vykazování zásob organizací (1) Organizace je povinna vykazovat zásoby výhradního ložiska, které eviduje, a to na statistickém výkaze vydávaném ministerstvem. Statistický výkaz obsahuje i seznam evidovaných druhů nerostů, jejich technologických typů a užitkových složek. Vyplněný statistický výkaz o stavu zásob výhradního ložiska k 1. lednu kalendářního roku a o změnách zásob v uplynulém roce zasílá organizace do 1. března kalendářního roku ministerstvu. Výkazy jsou součástí geologické dokumentace výhradního ložiska.

 Úhrady a rezervy ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) §32a, §37a, Vyhláška 617/92 Sb.

 Náhrada důlních škod ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 36 Důlní škody (3) Za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda způsobena ......

79

§ 37 Náhrada důlních škod (1) Na vypořádání důlní škody se vztahují obecné předpisy o náhradě škody, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Nelze-li stavbu nebo zařízení uvést do předešlého stavu proto, že leží v území stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy činností uvedených v § 36, je organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu; současně se dohodne s vlastníkem objektu, zda se odškodnění provede v penězích nebo poskytnutím náhradního objektu a o výši odškodnění. Pokud se obě strany nedohodnou na způsobu odškodnění, stanoví se jeho výše znaleckým posudkem. ..........

 Zrušení dobývacího prostoru ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 10 (1) Organizace je povinna … e) navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení dobývacího prostoru, … § 27 Stanovení, změny a zrušení dobývacího prostoru (1) Dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti s dotčenými orgány státní správy, zejména v dohodě s orgány životního prostředí a s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. ... (8) Obvodní báňský úřad za podmínek podle odstavce 1 dobývací prostor na návrh organizace nebo z vlastního podnětu zruší, jestliže dobývání výhradního ložiska skončilo nebo bylo trvale zastaveno.

VYHLÁŠKA č. 172/1992 Sb. o dobývacích prostorech § 4 Změna a zrušení dobývacího prostoru (1) Organizace navrhne … b) zrušení dobývacího prostoru, jestliže bylo dobývání výhradního ložiska trvale zastaveno, byly odepsány zásoby a byla ukončena likvidace hlavních důlních děl a lomů. …

80

20.

Historický vývoj bezpečnostních předpisů

Zdroj : Makarius, R.: Historický vývoj bezpečnostních předpisů pro hlubinné dobývání. Montanex, Ostrava, 1997, ISBN 80-85780-78-X.

S bezpečnostními předpisy v té podobě, v jaké je známe v současnosti, se setkáváme teprve ve druhé polovině XIX. století. V dobách nejstarších se vždy jednalo o nepsané pracovní zásady, které horníci dobrovolně ve vlastním zájmu více či méně dodržovali. Respektování těchto zásad bylo součástí tzv. „hornického fortelu" … . V hornické profesi se vždy tvrdilo, že bezpečnostní předpisy jsou »psány krví«. Tato tradice se opírá o skutečnost, že zejména velké důlní havárie ovlivnily, a to mnohdy rozhodujícím způsobem, vývoj bezpečnostních předpisů. Zdrojem byly velmi drahé poznatky ze šetření důlních nehod a havárií. Významný vliv na vývoj bezpečnostních předpisů měly hlavně důlní havárie na Ostravsku v konci XIX. století, havárie na francouzském dole Courrier, stejně jako katastrofa na severočeském hnědouhelném dole Nelson v roce 1934. Bezpečnostní předpisy pro hornictví byly vždy z hlediska právního systému pokládány za součást horního práva, ve kterém tvořily (a tvoří) důležitou a tematicky ucelenou skupinu podzákonných právních norem.

Historický vývoj ve středověku Počátky českého, ale i světového horního práva se datují do XIII století. Jihlava, v jejímž okolí byla bohatá naleziště stříbrných rud, dala českému hornictví psané „Jura montium et montanorum“ (Právo hornické), listinu o 16 článcích, kterou si v roce 1249 měšťané tohoto významného středověkého města vymohli na králi Václavu I. a jeho vládychtivém synu Přemyslu Otakaru I. Svým obsahem je Jihlavské právo souborem výsad hornického podnikání městského patriciátu, pro nějž bylo zajištění bezpečnosti havířů problémem zcela podřadným. To vyplývalo i z charakteru výrobních vztahů a výrobních sil té doby, kdy většina podnikatelů byla samostatnými havíři - podnikateli, kteří společně s rodinnými příslušníky rudná ložiska vyhledávali a dobývali. Protože riziko hornické práce nesl každý z podnikatelů sám, nevznikla ani nutnost pravidla bezpečné práce písemně formulovat. Podstatné změny ve výrobních vztazích přineslo teprve XV. století, kdy se havíř dostává do postavení námezdního dělníka zaměstnávaného těžařstvem. Tento pracovní vztah je již zcela běžný na Jáchymovsku, jež se stává významným střediskem rudného dobývání v následujícím století. Základními právními normami, jež v českých zemích upravovaly nejen báňské podnikání, ale i výrobní vztahy, bylo „Ius regále montanorum“ (Horní právo královské), krále Václava II. z roku 1300 a jáchymovské horní řády ze 16. století. Nacházíme v nich již některá ustanovení, jež se dotýkají bezpečnosti práce a kontroly nad jejich dodržováním : -

„Ius regále montanorum“ (1300) - za stav dolu odpovídali lezci čili štajgéři, kterým bylo uloženo „dnem i nocí hory prolézati a pod mocí účinné přísahy v dolech opraviti k obecnému užitku všechny věci, které opraveny mají býti“,

81

-

„Ius regále montanorum“ (1300) - kapitola VIII. knihy č. 2 - zajišťovala ochranu životů horníků –. ukládá tzv. „cimrmanům“ povinnost „odstranit nebezpečí, které by pádem horniny hrozilo, opravovat dřevěné pracovní povály, opravovat stojky a vše, co by hrozilo zhroucením“,

-

„Horní řád Štěpána Šlika“ (1518) - přiznává havíři, který „v jámě nebo při jiné podobné práci pro těžaře utrpí úraz na údech, zlomeninu ruky nebo nohy, nebo újmě škodu v podobných případech“, placení mzdy a nákladů na léčení po dobu až osmi týdnů.

Historický vývoj v moderních dějinách S vývojem techniky byly pro báňské revíry nebo jednotlivé doly vydávány předpisy, jež měly charakter předpisu nejen technologického, ale i bezpečnostního, např. úpravy postupu při trhací práci vydané po roce 1827 nebo zvláštní řád k fárání mužstva na anenském stoupacím stroji, tzv. »fahrkunstu« vydaný v Příbrami v 19. století. Na vydávání tehdejších bezpečnostních předpisů se podíleli jednak provozovatelé dolů těžaři, kteří je stanovili jako součást pracovních podmínek svých zaměstnanců, jednak pozemková vrchnost, popřípadě panovník, kteří některé zásady zakotvili do horních předpisů vydaných pro různé revíry, např. Horní řád Ferdinanda I. z roku 1552 nebo Maxmiliána z roku 1565. Tento stav trval až do vydání Obecného horního zákona z roku 1854, č. 146 ř.z., který všechny do té doby platné horní řády zrušil. Císařský patent č. 146/1854 ř.z. ze dne 23. května 1854 Obecný horní zákon Rok 1854 představuje významný mezník v legislativní oblasti bezpečnostních předpisů. Přijetím tohoto kodexu byl zároveň dokončen proces kodifikace a unifikace horního práva na celém území tehdejší Rakousko-Uherské monarchie. Tato právní norma obsahující 285 paragrafů utříděných do 16 dílů upravovala zákonné podmínky kutání a propůjčky, způsob postoupení pozemků, náhradu důlních škod, organizaci těžařstev, vrchní dozor báňské správy apod. Z hlediska sledovaného vývoje bezpečnostních předpisů pro oblast hlubinného dobývání nerostů je tento zákon důležitý v tom, že v § 220 o.h.z. vybavil báňské úřady pravomocí vrchního dozoru nad provozem hor. Toto ustanovení bylo zákonným podkladem pro vydávání bezpečnostních předpisů, které ve smyslu tohoto zákona chránily veřejný zájem. Bezpečnostní předpisy té doby se opíraly i o § 221 písm. c) o.h.z., podle kterého „jsou báňské úřady povinny vydávati všelijaká nařízení, jichž jest třeba k tomu, aby bylo zajištěno plnění předpisů horního zákona". Obecný horní zákon č. 146/1854 ř.z. již vytýčil hlavní zásady bezpečnosti práce, a to stanovením povinností udržovat povrchová nebo podzemní díla v řádném provozu, tj. tak, „aby byla co možná nejvíce zajištěna proti každému nebezpečí pro osoby a majetek". Přitom mezi potřebná bezpečnostní opatření určil především: ohrazení povrchových vstupů do dolu proti pádu lidí a zvířat do nich, dostatečné zajištění drobivých a zbořením hrozících důlních děl, opatření lezních šachet hlubších 18 m, denní prohlídky a zajištění strojů, odstranění náčiní, jehož používání ohrožuje bezpečnost dělníků, věnování pozornosti horninám

82

nebezpečným vznikem požárů, správnému větrání, používání osvědčených bezpečnostních lamp v dolech s třaskavými plyny, zabezpečení první pomoci při úrazech a nehodách apod. Vývoj bezpečnostních předpisů od počátku průmyslové expanze, která v českých zemí nastala ve 2. polovině 19. století, byl do konce 20. století formován zejména v těchto oblastech : Současný stav báňské legislativy (hlubinné hornictví)

Oblasti historického vývoje báňských BP v 19. – 20. století -

důlní větrání osvětlování dolů trhací práce zneškodňování uhelného prachu havarijní směrnice důlní záchranářství doprava, chůze a jízda lidí vedení důlních děl strojní a elektrická zařízení

Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., část IV. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., část VIII. Vyhláška ČBÚ č. 72/1988 Sb. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., část V. Vyhláška ČBÚ č. 71/2002 Sb. Vyhláška ČBÚ č. 441/2001Sb. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., část IX. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., část III. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., část VIII.

Vývoj bezpečnostních předpisů po vydání horního zákona č. 41/1957 Sb. Pevná struktura bezpečnostních předpisů se začala vytvářet v 60. letech, a to na základě zákonného zmocnění daného § 57 odst. l písm. d) horního zákona č. 41/1957 Sb. V uvedené době existovala základní řada bezpečnostních předpisů, kterou tvořily: - bezpečnostní předpis výnos ÚBÚ č.j. 9000/1961 pro hlubinné uhelné doly, - bezpečnostní předpis výnos ÚBÚ č.j. 9500/1963 pro uhelné lomy, - bezpečnostní předpis výnos ÚBÚ č.j. 5000/1958 pro vyhledávání, průzkum a dobývání rudných a nerudných ložisek, - bezpečnostní předpis výnos ÚBÚ č.j. 8000/1963 pro těžbu ropy a zemního plynu a pro vrtné a geofyzikální práce. Od tohoto, možno říci optimálního systému, bylo ke škodě věci upuštěno přípravou bezpečnostního předpisu, který byl v roce 1971 vydán jako výnos ČBÚ č.j. 1/1971. Tím, že uvedená norma platila pro všechny organizace podléhající hornímu zákonu, završovala i nežádoucí unifikační proces, kdy pro hornictví platil jediný společný předpis. K jeho zásadním nevýhodám patřil značný rozsah a jeho platnost pro velký počet adresátů, kterým tento předpis poskytoval četné informace pro jejich činnost mnohdy nepotřebné. Z hlediska uvedených nevýhod bylo pro budoucnost od systému jediného bezpečnostního kodexu upuštěno. Praxe potvrdila, že kodifikace bezpečnostních předpisů je možná pouze do určitého stádia, po jehož překročení se právní norma stává neadresnou a také složitěji aplikovatelnou.

83

Vývoj bezpečnostních předpisů po vydání horního zákona č. 44/1988 Sb. Po relativně krátkém působení výnosu ČBÚ č.j. 1/1971 bylo v roce 1976 rozhodnuto o jeho zásadní novele. V tomto procesu byla přijata strategie přijetí předpisů s obecným obsahem (Obecné předpisy) a předpisy upravující činnosti, kterými se zabývá omezený počet pracovníků (Průřezové předpisy/specifické předpisy). Výsledkem legislativních prací, které naplnily zmocnění daného § 6 odst. 6 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., byl (v 90. létech 20. stol.) tento základní soubor horních a bezpečnostních předpisů: A/ Obecné předpisy 1. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí. 2. Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu. 3. Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí 4. Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích

B/ Průřezové předpisy (specifické předpisy) 1. Vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů. 2. Výnos ČBÚ č. 12/1982 Ú.v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi, dnes č. 415/2003 Sb. 3. Vyhláška ČBÚ č. 72/1988 Sb., o výbušninách 4. Vyhláška ČBÚ č. 341/1992 Sb., o báňské záchranné službě, dnes č. 441/2001 Sb. 5. Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem

Uvedený přehled není vyčerpávající (především vůči současnému stavu), ale obsahuje pouze ty normy, které tvořily základní prvky soustavy horních a bezpečnostních předpisů (v 90. létech, 20 stol.). Na významné změny v hornictví v 90. létech minulého století bylo nutno urychleně reagovat i tvorbou bezpečnostních předpisů jako podzákonných aktů upravujících bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci. Struktura bezpečnostních předpisů a časový harmonogram jejich tvorby byl odsouhlasen kolegiem předsedy Českého báňského úřadu v roce 1990.

84

21. Přehled bezpečnostních předpisů v hornictví (22/89 Sb., 26/89 Sb., 51/89 Sb., 202/95 Sb., 55/96 Sb.,52/97 Sb., 35/98 Sb., 239/98 Sb., 415/03 Sb., 659/04 Sb.)

22/1989 Sb. 26/1989 Sb. 51/1989 Sb. 202/1995 Sb. 55/1996 Sb. 52/1997 Sb. 35/1998 Sb. 239/1998 Sb. 415/2003 Sb. 659/2004 Sb.

Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn. .. v podzemí Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn. .. na povrchu Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při úpravě a zušlechťování nerostů Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činn.... Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při likvidaci hlavních důlních děl Vyhláška o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu Vyhláška o bezp. a ochr. zd. při práci a bezp. provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při svislé dopravě a chůzi Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu v dolech s nebezpečím otřesů

1. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 477/1991 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 3/1994 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 54/1996 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 109/1998 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 330/2002 Sb., vyhlášky č. 141/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 2. Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 8/1994 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 236/1998 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 142/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 3. Vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, 4. Vyhláška ČBÚ č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 340/2001 Sb. 85

5. Vyhláška ČBÚ č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 76/1996 Sb. 6. Vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 342/2001 Sb. a vyhlášky č. 200/2006 Sb. 7. Vyhláška ČBÚ č. 202/1995 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem 8. Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 238/1998 Sb., vyhlášky č. 144/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 9. Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 32/2000 Sb. a 592/2004 Sb. 10. Vyhláška ČBÚ č. 35/1998 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu 11. Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 360/2001 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 12. Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi 13. Vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů

Vybrané hygienické předpisy : 1. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 2. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 3. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředků.

86

22. Vyhláška ČBU 22/89 Sb., hlavní okruhy, rozsah platnosti, výklad pojmů 22/1989 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí Změna: 477/1991 Sb., 340/1992 Sb., 3/1994 Sb., 54/1996 Sb., 109/1998 Sb., 434/2000 Sb., 330/2002 Sb., 330/2002 Sb. (část), 141/2004 Sb., 298/2005 Sb., 282/2007 Sb., 361/2009 Sb. 361/2009 Sb., 35/2010 Sb.,176/2011 Sb. Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:

ČÁST PRVNÍ -Všeobecná ustanovení DÍL PRVNÍ - Úvodní ustanovení, DÍL DRUHÝ - Objekty, pracoviště a zařízení, DÍL TŘETÍ - Pracovníci, DÍL ČTVRTÝ - Mimořádné události, DÍL PÁTÝ - Základní dokumentace

ČÁST DRUHÁ - Požadavky na pracovní prostředí ČÁST TŘETÍ – Vedení důlních děl DÍL PRVNÍ - Všeobecná ustanovení DÍL DRUHÝ – Ražení a zajišťování důlních děl DÍL TŘETÍ – Dobývací práce DÍL ČTVRTÝ - Údržba a likvidace důlních děl DÍL PÁTÝ - Zvláštní ustanovení pro doly s nebezpečím důlních otřesů

ČÁST ČTVRTÁ – Větrání dolů DÍL PRVNÍ - Větrání plynujících a uhelných dolů DÍL DRUHÝ – Větrání neplynujících neuhelných dolů

ČÁST PÁTÁ - Ochrana dolů proti výbuchu uhelného prachu DÍL PRVNÍ - Všeobecná ustanovení DÍL DRUHÝ – Zneškodňování uhelného prachu DÍL TŘETÍ – Ochrana proti přenosu výbuchu uhelného prachu

ČÁST ŠESTÁ - Požární ochrana DÍL PRVNÍ - Všeobecná ustanovení o požární ochraně DÍL DRUHÝ – Opatření proti vzniku důlních požárů DÍL TŘETÍ – Zdolávání důlních požárů DÍL ČTVRTÝ - Zpřístupňování uzavřených požářišť 87

ČÁST SEDMÁ - Odvodňování dolů DÍL PRVNÍ - Ochrana proti přítokům a průvalům vod DÍL DRUHÝ - Čerpání důlních vod DÍL TŘETÍ - Měření, záznamy a dokumentace

ČÁST OSMÁ - Elektrická a strojní zařízení DÍL PRVNÍ - Společná ustanovení DÍL DRUHÝ -Elektrická zařízení DÍL TŘETÍ - Strojní zařízení

ČÁST DEVÁTÁ - Chůze, doprava a skladování DÍL PRVNÍ - Cesty pro chůzi a dopravu DÍL DRUHÝ – Doprava DÍL TŘETÍ - Skladování hmot a materiálů

ČÁST DESÁTÁ - Přechodná a závěrečná ustanovení Celkem 332 § Rozsah platnosti §1 Vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství 1b) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen "bezpečnost práce a provozu") při hornické činnosti v podzemí a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, včetně objektů a zařízení na povrchu, které souvisejí s těmito činnostmi. ....... §2 Výklad pojmů (1) Pro účely této vyhlášky se považuje za a) mobilní (pohyblivý) stroj takový stroj, který se při své pracovní činnosti pohybuje z místa na místo, b) dlouhé břemeno předmět přesahující ložnou plochu vozidla v podélném směru tak, že pro připojení vozidla k dalšímu vozidlu musí být použito pomocné spojovací zařízení (táhlo, řetěz apod.), c) důl provozní celek, který zpravidla tvoří z hlediska větrání samostatnou technickou jednotku bez ohledu na to, jak je po stránce organizační nazýván, d) důlní dílo podzemní prostor vytvořený hornickou činností; za důlní dílo se považuje i větrací, odvodňovací, těžební a záchranný vrt a jiné vrty, které plní funkci důlního díla. Za důlní dílo se nepovažuje vyhledávací a průzkumný vrt, e) důlní požár nežádoucí a nekontrolované hoření; za důlní požár se považuje i proces samovznícení, a to od takového stadia, kdy jeho zplodiny jsou schopny ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo kdy teplota hořlavé hmoty by mohla být příčinou výbuchu, f) návěští nebo předvěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem, světlem, značkou, nápisem nebo návěstním znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy, g) ochranné zařízení technické nebo jiné zařízení bránící vzniku úrazů, provozních nehod nebo poruch technických zařízení; za ochranné zařízení se považuje i zajišťovací zařízení dobývacího stroje,

88

h) ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví pracovníků (rotující, pohybující se nebo horké části strojů, části elektrických zařízení pod napětím apod.), ch) otevřený oheň záměrné a kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu, i) podzemní dílo podzemní prostor vytvořený činností prováděnou hornickým způsobem, j) porub jen stěnový porub; ostatní pracoviště pro dobývání ložisek jsou dobývky, k) polostrmou sloj taková sloj nebo její část, která má úklon 22 až 60 stupňů od vodorovné roviny, l) práci spojenou se zvýšeným nebezpečím taková práce, při které hrozí pracovníku zvýšené nebezpečí úrazu. Jsou to práce stanovené touto vyhláškou, dále práce, při které je nařízen stálý dozor, a práce, o které tak rozhodne organizace, m) pracoviště prostor určený pracovníku k výkonu pracovní činnosti včetně technických zařízení v tomto prostoru, která souvisejí s určenou pracovní činností, n) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen k odstavování mobilních strojů, o) provozně zabezpečovací systém soubor měřicích a kontrolních prvků včetně nutných ovládacích, případně jiných částí zařízení, které nepřetržitě nebo ve stanovených intervalech kontrolují bezpečný provoz daného zařízení a zajišťují jeho vypnutí za předem určených podmínek nebo za stavu, kdy by mohlo dojít k poškození daného zařízení v důsledku překročení, případně podkročení stanovených hodnot, p) samostatné větrní oddělení soustava důlních děl, kterými jsou vedeny důlní větry od místa, kde se ještě nepoužité důlní větry oddělují od spojených nebo hlavních vtažných větrních proudů až do místa, kde se po použití na pracovištích spojují s jinými výdušnými větry nebo s venkovní atmosférou. Při tom se nepřihlíží k použití větrů pro větrání otvírkových a podobných důlních děl, ražených ze spojeného vtažného nebo výdušného větrního proudu, q) stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a stavu pracoviště, při němž pracovník určený organizací se nesmí od pracovníků vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než dozorem, r) strmou sloj taková sloj nebo její část, která má úklon větší než 60 stupňů od vodorovné roviny, s) šachtici hloubené důlní nebo podzemní dílo kruhového průřezu s průměrem do 2,2 metrů nebo pravoúhlého průřezu do 3,75 metrů čtverečních o maximální hloubce 40 metrů; za šachtici se považuje i hloubená studna, t) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v provozuschopném a bezpečném stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž a demontáž částí zařízení v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení, u) úpadně vedený větrní proud takový větrní proud, který je veden v důlním díle, jehož generální úklon od vodorovné roviny směrem dolů přesahuje 2 cm.m -1, v) vedení důlních děl proces vytváření nebo likvidace důlních děl. Zahrnuje ražení, vyztužování, údržbu, rekonstrukci, zakládání, zajišťování a likvidaci důlních nebo podzemních děl a dobývání výhradních ložisek, w) zařízení požární ochrany zařízení sloužící k ochraně před požáry a k hašení požárů včetně požární zbrojnice, skladů a nářadí, požární techniky, hasicích prostředků a jiných věcných prostředků požární ochrany, kouřových a požárních dveří a poklopů, přípravných protipožárních hrází apod.

89

(2) Pro účely této vyhlášky se dále považuje za a) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 4000 kg, b) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou, …

23. Vyhláška ČBU 55/96 Sb., hlavní okruhy, rozsah platnosti, výklad pojmů 55/1996 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí Změna: 238/1998 Sb., 144/2004 Sb., 298/2005 Sb., 265/2012 Sb. Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a), b) a d) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:

ČÁST PRVNÍ -Všeobecná ustanovení HLAVA PRVNÍ HLAVA DRUHÁ HLAVA TŘETÍ HLAVA ČTVRTÁ HLAVA PÁTÁ

- Úvodní ustanovení - Objekty, pracoviště a zařízení - Zaměstnanci - Závažné pracovní úrazy, závažné událostí, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy - Dokumentace

ČÁST DRUHÁ –Vedení děl v podzemí a podzemní sanační práce HLAVA PRVNÍ HLAVA DRUHÁ HLAVA TŘETÍ HLAVA ČTVRTÁ

- Všeobecná ustanovení - Vedení děl v podzemí a podzemní sanační práce - Trvalá výztuž (ostění) děl v podzemí - Odvaly

ČÁST TŘETÍ -Větrání ČÁST ČTVRTÁ - Požární ochrana ČÁST PÁTÁ - Odvodňování ČÁST ŠESTÁ - Osvětlování 90

ČÁST SEDMÁ - Stavebně montážní práce v podzemí ČÁST OSMÁ - Práce ve výškách a nad volnou hloubkou ČÁST DEVÁTÁ - Elektrická a strojní zařízení HLAVA PRVNÍ HLAVA DRUHÁ HLAVA TŘETÍ HLAVA ČTVRTÁ

- Společná ustanovení - Elektrická zařízení - Strojní zařízení - Energetická a ostatní zařízení

ČÁST DESÁTÁ – Chůze, doprava a skladování HLAVA PRVNÍ HLAVA DRUHÁ HLAVA TŘETÍ HLAVA ČTVRTÁ

- Cesty pro chůzi a dopravu - Doprava - Svislá doprava - Skladování hmot a materiálů

ČÁST JEDENÁCTÁ – Přechodná, závěrečná a zrušovací ustanovení Celkem 168 § §1 Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství1a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen "bezpečnost práce a provozu") při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí. (2) Tato vyhláška se nevztahuje na dobývání ložisek nevyhrazených nerostů v podzemí. §2 Výklad pojmů (1) Pro účely této vyhlášky se považuje za a) jámu dílo v podzemí svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny větším než 45 stupňů, jehož délka přesahuje 50 m; kratší než uvedená délka, nejméně však 3 m, je-li průřez větší než 3,75 m2, b) komín dovrchně ražené dílo v podzemí, jehož délka je větší než průměr nebo delší strana půdorysného rozměru a úklon od vodorovné roviny je větší než 45 stupňů, c) návěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem, světlem, značkou, nápisem nebo návěštním znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy, d) dotykové předvěští výstražný prvek, např. zavěšené tyče nebo pásy, který dotykem v předstihu upozorňuje účastníka dopravy na blížící se překážku na dopravní cestě, e) ochranné zařízení zařízení bránící vzniku úrazů, provozních nehod nebo poruch technických zařízení,

91

f) ochrannou vzdálenost vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví fyzických osob (dále jen "osob"), g) otevřený oheň záměrné kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu, h) pracovní postup druh provozní dokumentace uvádějící sled jednotlivých pracovních operací a související bezpečnostní opatření, i) pracoviště prostor určený zaměstnanci k výkonu jeho pracovní činnosti; z hlediska větrání a chůze se za pracoviště považuje jen to místo v podzemí, kde se razí, zajišťuje, zmáhá nebo likviduje podzemní dílo, j) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen k odstavování mobilních strojů, k) spodní mez výbušnosti nejnižší koncentrace hořlavé látky nebo jejich směsí v ovzduší, při níž vzniká nebezpečí výbuchu, l) stavební šachtu jáma, jejíž hloubka nepřesáhne 20 m, m) studnu svislé dílo v podzemí (jáma, šachtice) hlubší než 3 m, určené pro vodohospodářské účely, n) šachtici dílo v podzemí svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny větším než 45 stupňů, jehož průřez nepřesahuje 3,75 m2 a hloubka je větší než 3 m, nejvýše však 50 m, o) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v bezpečném a provozuschopném stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž a demontáž částí v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení, p) vedení děl v podzemí proces vytváření nebo likvidace děl v podzemí. Zahrnuje ražení, vyztužování, údržbu, rekonstrukci, zakládání, zajišťování a likvidaci děl v podzemí, q) výztuž (ostění) soubor stavebních prvků sloužících k zajištění díla v podzemí proti uvolňování horniny, deformaci horskými tlaky a podobně, r) výstroj veškeré vybavení díla v podzemí potřebné pro jeho výstavbu a provoz, s) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 3000 kg, t) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou. (2) Dále se pro účely této vyhlášky považuje za a) podzemní dílo prostor v podzemí vytvořený ražením nebo hloubením při činnosti prováděné hornickým způsobem1), staré nebo trvale opuštěné důlní dílo nebo zpřístupněná část jeskyně3). Je jím i velkoprůměrový vrt nebo protlak, pokud se v nich mohou zdržovat osoby. Za podzemní dílo se považuje podzemní stavba i mělce uložená podzemní liniová stavba, zejména ražená kanalizace a kolektor, b) mělce uložené podzemní dílo podzemní dílo s nadložím menším, než je šířka jeho výrubu, c) štolu podzemní dílo vodorovné nebo úklonné až do úklonu 45o od vodorovné roviny s hrubým průřezem menším než 16 m2, d) tunel podzemní dílo vodorovné nebo úklonné až do úklonu 45o od vodorovné roviny s hrubým průřezem 16 m2 a větším, e) ražení protlakem souhrn operací nutných k rozpojení a odtěžení horniny za účelem protlačování roury o průměru nejméně 0,8 m, f) observační tunelovací metodu způsob ražení, který umožňuje operativně měnit způsob zajištění stability výrubu na základě skutečně zastižených geologických a inženýrskogeologických podmínek,

92

g) prozatímní výztuž soubor výztužných prvků sloužících k zajištění stability provedeného výrubu v podzemním díle jen na nezbytně nutnou dobu, h) dočasnou výztuž soubor výztužných prvků sloužících k zajištění stability podzemního díla do doby zajištění stability podzemního díla trvalou výztuží, i) trvalou výztuž soubor technologických prvků sloužících k zajištění stability podzemního díla po celou dobu jeho stanovené životnosti, …

24. Vyhláška ČBU 26/89 Sb., hlavní okruhy, rozsah platnosti, výklad pojmů 26/1989 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu Změna: 340/1992 Sb., 8/1994 Sb., 236/1998 Sb., 434/2000 Sb., 142/2004 Sb., 298/2005 Sb. 240/2009 Sb. Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:

ČÁST PRVNÍ -Všeobecná ustanovení DÍL PRVNÍ - Úvodní ustanovení, DÍL DRUHÝ - Objekty, pracoviště a zařízení, DÍL TŘETÍ - Pracovníci, DÍL ČTVRTÝ - Mimořádné události, DÍL PÁTÝ - Základní dokumentace

ČÁST DRUHÁ - Požadavky na pracovní prostředí ČÁST TŘETÍ - Dobývání a výsypkové hospodářství DÍL PRVNÍ - Všeobecná ustanovení DÍL DRUHÝ - Dobývací práce DÍL TŘETÍ - Výsypkové hospodářství

ČÁST ČTVRTÁ - Vyhledávací, průzkumné a obdobné práce ČÁST PÁTÁ - Odvodňování lomů DÍL PRVNÍ - Ochrana proti přítokům a průvalům vod DÍL DRUHÝ - Čerpání důlních vod DÍL TŘETÍ - Měření, záznamy a dokumentace

93

ČÁST ŠESTÁ - Elektrická a strojní zařízení DÍL PRVNÍ - Společná ustanovení DÍL DRUHÝ -Elektrická zařízení DÍL TŘETÍ - Strojní zařízení

ČÁST SEDMÁ - Chůze, doprava a skladování DÍL PRVNÍ - Cesty pro chůzi a dopravu DÍL DRUHÝ – Doprava DÍL TŘETÍ - Skladování hmot a materiálů

ČÁST OSMÁ -Přechodná a závěrečná ustanovení Celkem 180 § §1 Rozsah platnosti (1) Vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen "bezpečnost práce a provozu") při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu. (2) Vyhláška se nevztahuje na úpravu a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a na těžbu a úpravu ropy a plynů, na těžbu nerostů loužením, na vrtné a geofyzikální práce, na podzemní uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech, na ukládání kapalných odpadů a důlních vod do přírodních horninových struktur a na průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry. §2 Výklad pojmů (1) Pro účely této vyhlášky se považuje za a) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 3000 kg, b) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou, c) dlouhé břemeno předmět přesahující ložnou plochu vozidla v podélném směru tak, že pro připojení vozidla k dalšímu vozidlu musí být použito pomocné spojovací zařízení (táhlo, řetěz apod.), d) důlní dílo povrchový prostor v zemské kůře vytvořený hornickou činností. Jde zejména o důlní dílo průzkumné, otvírkové, připravené, dílo sloužící k dobývání a důlní dílo při povrchovém dobývání (lomu, skrývkové a těžební řezy, etáže apod.), e) důlní požár nežádoucí a nekontrolovaná hoření; za důlní požár se považuje i proces samovznícení, a to od takového stadia, kdy jeho zplodiny jsou schopny ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo kdy teplota hořlavé hmoty by mohla být příčinou výbuchu, f) návěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem, světlem, značkou, nápisem nebo návěštím znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy, g) odkop široký zářez do svahu, h) ochranné zařízení technické nebo jiné zařízení bránicí vzniku úrazů, provozních nehod nebo poruch technických zařízení, 94

ch) ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví pracovníků (rotující, pohybující se nebo horké části strojů, části elektrických zařízení pod napětím apod.), i) otevřený oheň záměrné a kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu, j) povrchový prostor prostor vytvořený v zemské kůře činností prováděnou hornickým způsobem. Jde zejména o lom, těžební řez, etáž apod., k) pracoviště prostor určený pracovníku k výkonu pracovní činnosti včetně technických zařízení v tomto prostoru, která souvisejí s určenou pracovní činností, l) práci spojenou se zvýšeným nebezpečím taková práce, při které hrozí pracovníku zvýšené nebezpečí úrazu. Jsou to práce stanovené touto vyhláškou, dále práce, při které je nařízen stálý dozor, a práce, o které tak rozhodne organizace, m) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen k odstavování mobilních strojů, n) provozně zabezpečovací systém soubor měřicích a kontrolních prvků včetně nutných ovládacích, případně jiných částí zařízení, které nepřetržitě kontrolují bezpečný provoz daného zařízení a zajišťují jeho vypnutí za předem určených podmínek nebo za stavu, kdy by mohlo dojít k poškození daného zařízení v důsledku překročení, případně podkročení stanovených hodnot, o) rýhu zářez do zemské kůry, jehož délka přesahuje hloubku a šířku, p) stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a stavu pracoviště, při němž pracovník určený organizací se nesmí od pracovníků vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než dozorem, r) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v provozuschopném a bezpečném stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž a demontáž částí zařízení v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení, s) výkop zářez do zemské kůry se stabilním úklonem boku, jehož délka přesahuje hloubku a šířka dna je nejméně 0,6 m. …

95

25. Povinnost dodržovat a odpovědnost za dodržování BP, dokumentace a záznamy ( 262/06 Sb., 22/89 Sb., 26/89 Sb., 55/96 Sb.) 262/2006 Sb. ZÁKON zákoník práce ČÁST PÁTÁ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI HLAVA I PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA A ZDRAVÍ PŘI PRÁCI § 101 (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika"). (2) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. ............. (5) Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. (6) Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance. § 102 HLAVA II POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE, PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE § 103 ............ (2) Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce, a dále a) při změně 1. pracovního zařazení, 2. druhu práce,

96

.............. (3) Zaměstnavatel určí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno .......... § 106 Práva a povinnosti zaměstnance ............... (4) Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí, b) podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy 32) , c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu, e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky 35) na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno ..,

22/1989 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí

55/1996 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

97

26/1989 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu 22/1998 Sb. § 17 26/1989 Sb. § 15 Povinnosti pracovníků (1) Pracovníci jsou povinni před započetím práce i během ní ověřovat bezpečný stav pracoviště. Při ohrožení musí zastavit práci, oznámit to předákovi a postupovat podle § 18 (22/89Sb.), § 16 (26/89 Sb.) . V práci mohou pokračovat, jakmile ohrožení pominulo. (2) Kromě případů uvedených v § 14 odst. 5, § 45 odst. 5, § 61, 63, 64, 65 a 71 (22/89 Sb.), § 12 ods. 5 (26/89 Sb.) nesmí pracovníci vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení. (3) Pracovníci jsou povinni používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci postupovat podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volit takové pracovní postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpečné práce. Nesmějí bez příkazu nic měnit na provozních, bezpečnostních, požárních, hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení, nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny. … 22/1998 Sb. 26/1989 Sb. §3 Odpovědnost za dodržování vyhlášky Odpovědnost pracovníků na jednotlivých stupních řízení za plnění povinností stanovených touto vyhláškou organizaci podrobně upraví organizační řád.

55/1989 Sb. § 2a (1) Povinnost zaměstnanců na jednotlivých stupních řízení za dodržování této vyhlášky stanoví organizace ve vnitřním předpisu. (2) Při ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem obvodnímu báňskému úřadu oznamuje organizace osobu závodního a jeho identifikační údaje. Závodní se při výkonu své činnosti považuje za vedoucího zaměstnance.

98

55/1989 Sb. § 9a Zaměstnanci (1) Zaměstnanci ověřují bezpečný stav pracoviště před započetím práce i během ní. Při ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob a majetku práci zastaví, oznámí toto ohrožení předákovi a postupují podle § 9b. V práci je možno pokračovat, jakmile ohrožení pominulo. (2) Kromě případů uvedených v § 8 odst. 2 se nesmí vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení. (3) Zaměstnanci používají přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci postupují podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce

22/1998 Sb. § 5 26/1989 Sb. § 5 55/1996 Sb. §16 Provozní dokumentace (1) Před započetím prací nebo činností, pro které je to touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, a to technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo návod k použití. Pro zajištění bezpečného a odborného řízení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem schvaluje provozní dokumentaci závodní lomu nebo závodní. (2) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje. (3) Provozní dokumentace musí být v souladu s požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení, technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení. (4) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená na místní podmínky. (5) Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena. (6) Pracovníci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká. (7) Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro pracovníky, kteří jsou povinni ji dodržovat.

99

(8) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, těžkému nebo smrtelnému úrazu, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu. 22/1989 Sb. § 23 26/1989 Sb. § 21 55/1989 Sb. § 16 Dokumentace a záznamy (1) Kromě knih požadovaných jinými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy musí být vedeny a) evidenční kniha, která musí obsahovat 1. základní údaje o chráněném ložiskovém území, dobývacím prostoru, pozemkovém vlastnictví, územních rozhodnutích, stavebních povoleních a jiných důležitých úředních rozhodnutích, 2. základní údaje o hlavních důlních dílech a důležitých stavbách a zařízeních a rozhodnutí o povolení k jejich uvedení do provozu, 3. základní údaje o způsobu dobývání a základních dobývacích metodách, b) dolový nebo stavební deník, do něhož se zapisují nebo zakládají rozhodnutí orgánů státní báňské správy, ústředního orgánu státní správy, orgánů hygienické služby a orgánů společenské kontroly a opatření a příkazy organizace týkající se bezpečnosti práce a provozu a racionálního využívání ložisek, c) kniha hrází, (22/89 Sb., 55/89 Sb.) d) kniha odvodňování, e) kniha důlních požárů, (22/89 Sb., 55/89 Sb.) f) kniha mimořádných událostí, g) knihy, do nichž dozorčí orgány a ostatní technici zaznamenávají výsledky svých pochůzek a předepsaných prohlídek. (2) Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník určí, kde a jakým způsobem musí být vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až g). (3) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel apod., u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po určenou dobu. (4) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů jsou povinni zaznamenat pracovníci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, musí být záznamy uchovány nejméně jeden rok. (5) O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu musí být vedeny záznamy.

100

26. Hygienické požadavky na ochranu zdraví při práci v hornictví (361/2007 Sb., 272/11 Sb. )

361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

ČÁST PRVNÍ ČÁST DRUHÁ -

PŘEDMĚT ÚPRAVY RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK          

ČÁST TŘETÍ

Tepelná zátěž Ochranné nápoje Toxické plyny Prach Chemické karcinogeny (olovo, azbest ....) Fyzická zátěž Ruční manipulace s břemeny Psychická zátěž Zraková zátěž Biologickými činiteli

- DALŠÍ BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA MIKROKLIMATICKÉ PODMÍNKY NA PRACOVIŠTI

ČÁST ČTVRTÁ -

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

101

Přílohy NV 361/2007 Sb. Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7 Příloha 8 Příloha 9 Příloha 10

Třídy práce a hodnoty související s rizikovými faktory, které jsou důsledkem nepříznivých mikroklimatických podmínek Chemické látky, jejich hygienické limity a postup při jejich stanovení (Oxid uhelnatý PEL=30 mg.m-3, NPK-P=150 mg.m-3) Prach, jeho hygienické limity a postup jejich stanovení (PEL uhlí = 10 mg.m-3) Příkladný seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení (hmotnost břemene - muži max. 50 kg /10 000 kg.sm-1, ženy 20 kg/6 500 kg.sm-1) Požadavky na větrání pracovišť se zvláštními nároky na čistotu ovzduší Biologické činitele, jejich zařazení do skupin, značení a požadavky na pracoviště Dosahy horních končetin Přípustné síly pro ovladače Výsledné teploty a výměna vzduchu v sanitárních zařízeních

Příklady hygienických požadavků z příloh NV 361/2007 Sb. : Příloha 1A, tab. č. 3

102

Příloha 1 část C

Dlouhodobě a krátkodobě únosná doby práce na pracovištích hlubinných dolů, způsob jejich stanovení a způsob stanovení režimu práce a odpočinku 1. Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce je stanovena v tabulkách č. 1 až 45. 2. Na pracovišti, kde rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru (t g) a suchou teplotou vzduchu (t a) je menší než 1st. C, lze použít pro stanovení únosné doby práce hodnoty naměřené suchým teploměrem. 3. Na pracovišti, kde krátkodobě únosná doba práce (t max) je kratší než dlouhodobě únosná doba práce (t sm), musí být stanoven režim práce a odpočinku. 4. Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (t max) a dlouhodobě únosná doba práce (t sm) podle tabulek č. 1 až 45 je shodná, nemusí být stanoven režim práce a odpočinku, avšak směnová efektivní pracovní doba (PD ef) nesmí překročit dlouhodobě únosnou dobu práce (t sm ). 5. Směnová efektivní pracovní doba (PD ef) se vypočte podle vzorce: PD ef = 480 - t d - t pnp - t sm (min), kde t d - je doba sjezdu a výjezdu, dopravy na pracoviště k tomu určenými pracovními prostředky a chůze na pracoviště v úklonu do 3 stupňů a t a = < 26 st. C, t pnp - podmínečně nutné přestávky v práci, například čekací doba po trhací práci, t sm - normativ směnových časů, například pracovní porada, osobní potřeba, odstrojení a ustrojení, pracovní rozhovor, osobní očista, přestávka na jídlo a oddech podle zvláštního právního předpisu. 6. Pracovní cyklus (c) je dán podílem dlouhodobě únosné doby práce (t sm) a krátkodobě únosné práce (t max), přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na nejbližší celé vyšší číslo. Počet pracovních cyklů (tprc) se vypočte podle vzorce: c = t sm/t max Délka jednoho pracovního cyklu (t prc) se vypočte podle vzorce: t prc = t sm/c (min) Celková doba pracovních cyklů (t prc) se vypočte podle vzorce: suma t prc = t prc . c (min) 7. Minimální doba trvání jedné přestávky (tp) nesmí být kratší než 30 minut. 8. Celková doba trvání přestávek za směnu (suma p) se vypočte podle vzorce: suma p = t p . (c - 1) (min) 9. V době přestávek musí mít důlní pracovníci možnost odpočinku v prostředí, kde teplota vzduchu nepřekročí v závislosti na relativní vlhkosti níže uvedené teploty: rh(%) T s st. C do 60 31 61 - 75 30 76 - 90 29 91 - 100 28 Tabulky č. 1 - 45 Dlouhodobě a krátkodobě únosná práce na důlních pracovištích v minutách -----------------------------------------------------------------*) Pozn. ASPI: Tabulky nebyly z technických důvodů do zařazeny. Jsou k dispozici ve formátu pdf na adrese

ASPI

Celkem 45 tabulek rozdělených podle vzájemných kombinací hodnot parametrů v a  : v = do 0.49, 0.99, 1.49, 1.99, 2,0 a více  = 56-60, 61-65, 66-70, 71-75, 76-80, 81-85, 86-90, 91-95, 96-99

103

m.s-1 %

104

105

272/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ČÁST PRVNÍ ČÁST DRUHÁ ČÁST TŘETÍ

ČÁST ČTVRTÁ ČÁST PÁTÁ ČÁST ŠESTÁ

- PŘEDMĚT ÚPRAVY - HLUK NA PRACOVIŠTI - HLUK V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB, V CHRÁNĚNÝCH VENKOVNÍCH PROSTORECH STAVEB A CHRÁNĚNÉM VENKOVNÍM PROSTORU - VIBRACE NA PRACOVIŠTÍCH - VIBRACE V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH PROSTORECH STAVEB A NA PRACOVIŠTÍCH - ZPŮSOB MĚŘENÍ A HODNOCENÍ HLUKU A VIBRACÍ

HLUK NA PRACOVIŠTI §3 Ustálený a proměnný hluk (1) Přípustný expoziční limit ustáleného a proměnného hluku při práci vyjádřený a) ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 85 dB, nebo b) expozicí zvuku A EA,8h se rovná 3640 Pa2s, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána práce náročná na pozornost a soustředění, a dále pro pracoviště určené pro tvůrčí práci vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 50 dB. (3) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště ve stavbách pro výrobu a skladování, s výjimkou pracovišť uvedených v odstavci 2, kde hluk nevzniká pracovní činností vykonávanou na těchto pracovištích, ale je způsobován větracím nebo vytápěcím zařízením těchto pracovišť vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T se rovná 70 dB. § 10 Minimální rozsah opatření k omezení expozice hluku (1) Pokud se vyhodnocením změřených hodnot prokáže, že přes uplatněná opatření k odstranění nebo minimalizaci hluku překračují ekvivalentní hladiny hluku A stanovené pro osmihodinovou směnu přípustný expoziční limit 80 dB, nebo že průměrná hodnota špičkového akustického tlaku C je větší než 112 Pa, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu účinné v oblasti kmitočtů daného hluku. (2) Jestliže je překročen přípustný expoziční limit 85 dB, respektive nejvyšší přípustná hodnota 200 Pa, musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnanci používali.

106

27. Bezpečnost technického provozu (§38 44/88 Sb., § 5,8 61/88 Sb., 392/03 Sb., 74/02 Sb., 22/97 Sb., 175/08 Sb.) Legislativu bezpečnosti technického provozu v hornictví je možné rozdělit na : -

bezpečnost důlních děl a souvisejících provozů, bezpečnost technických zařízení.

Obě oblasti jsou upraveny řadou ustanovení zákonných a podzákonných předpisů horního práva, včetně individuálních nařízení státní báňské správy. Oblast bezpečnosti technických zařízení účinně upravuje právo bezpečnosti výrobků (Z 22/1997 Sb.), nelze opomenout požadavky části V. zákoníku práce.

Bezpečnost důlních děl a souvisejících provozů Bezpečnost důlních děl zahrnuje jejich bezpečnou výstavbu, provozování, zajišťování, případně bezpečnou likvidaci. Do předmětné oblasti je třeba zahrnout také bezpečnost souvisejících provozů, např. úpraven. Danou problematiku upravují četná zákonná ustanovení (viz okruh 2) a řada obecných a specifických podzákonných předpisů horního práva.

44/1988 Sb. ZÁKON o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) § 38 Bezpečnost provozu Při hornické činnosti jsou organizace a orgány povinny zajišťovat bezpečnost provozu včetně havarijní prevence a plnění úkolů báňské záchranné služby, bezodkladně odstraňovat nebezpečné stavy ohrožující zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při práci a učinit včas potřebná preventivní a zajišťovací opatření. 61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě § 5b Báňský projektant …

(2) Báňský projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované projektové dokumentace (dále jen „projekt“) a za proveditelnost, technickou úroveň a bezpečnost děl a staveb uvedených v odstavci 1, pokud byly provedeny podle jím zpracovaného projektu. …

107

(6) Český báňský úřad podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem včetně bezpečnosti používaných technických zařízení a požární ochrany v podzemí,

Vybrané podzákonné předpisy horního práva upravující bezpečnost provozu : Obecné předpisy  Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.  Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu.  Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.  Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti. provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích.  Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.

Specifické předpisy Vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů Vyhláška ČBÚ č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů Vyhláška ČBÚ č. 2/1994 Sb., kterou se stanoví podmínky pro stavbu a provoz důlního požárního vodovodu Vyhláška ČBÚ č. 4/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na provedení a stavbu objektů a zařízení pro rozvod a izolaci větrů a uzavírání důlních děl Vyhláška ČBÚ č. 5/1994 Sb., kterou se stanoví způsob odběru a rozboru vzorků inertního a uhelného prachu a směsi inertního a uhelného prachu v uhelných dolech

108

Vyhláška ČBÚ č. 10/1994 Sb., kterou se stanoví technické podmínky provedení protivýbuchových uzávěr prachových a vodních Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl Vyhláška ČBÚ č. 72/2002 Sb., o důlní degazaci Vyhláška ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech Vyhláška ČBÚ č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi Vyhláška ČBÚ č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů Vyhláška ČBÚ č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů.

Bezpečnost technických zařízení Technická zařízení používaná v hornictví ČR podléhají : - báńské legislativě ČR - Zákon č. 61/1988 Sb. o hornické čínnosti, § 8 Technická zařízení - Vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová. - Vyhláška č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních. - Vyhláška č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při HČ a ČPHZ - řada ustanovení bezp. předpisů ČBÚ, např. V 22/1989 Sb., část 8.- el.zař., - integrovaným evropským předpisům - Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky - řada ustanovení tzv. „Technických předpisů“ (podle §3 22/1997 Sb.), četná nařízení vlády o technických požadavcích na výrobky (harmonizované směrnice EU), např. NV 176/2008 Sb. o technických požadavcích na strojní zařízení, NV 23/2003 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, -

Zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků

109

Vybraná báňská legislativa ČR v oblasti bezpečnosti technických zařízení : 61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě §8 Technická zařízení (1) Při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem se mohou používat jen technická zařízení a pomůcky, které odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. (2) Způsobilost technických zařízení a pomůcek se prověřuje jejich pravidelnými prohlídkami, zkouškami a revizemi, které mohou provádět jen k tomu oprávnění a odborně způsobilí pracovníci. (3) Typy vybraných důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek musí být před prvním použitím v podzemí povoleny k použití Českým báňským úřadem *). Český báňský úřad při vydání tohoto povolení současně stanoví, které vybrané důlní stroje, zařízení, přístroje a pomůcky podléhají pravidelným zkouškám. Provedení zkoušek a předložení odborných posudků potřebných k vydání povolení určí Český báňský úřad a zabezpečí ten, kdo o povolení žádá. (4) Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem stanoví vybrané důlní stroje, zařízení, přístroje a pomůcky, jakož i podmínky jejich přezkušování, postup při povolování jejich typů, podmínky jejich používání a odborné orgány, pracoviště a znalce, kteří jsou oprávněni zpracovávat odborné posudky a provádět zkoušky podle odstavce 3. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí u výrobků před jejich uvedením na trh, jsou-li stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona (§12 Z 22/97 Sb.) pokud nařízení vlády, vydané k jeho provedení, nestanoví jinak. (7) Ke zkouškám a odborným posudkům provedeným v některém členském státě Evropské unie, v Turecku nebo ve státě Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, Český báňský úřad přihlédne při vydávání povolení podle odstavce 3. § 8a (1) Vyhrazenými technickými zařízeními jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. *) Zdroj ČBÚ: Přehled vybraných důlních zařízení, která byla v letech 1997-2005 povolena státní báňskou správou do užívání ... viz. http://www.cbusbs.cz/index.php/vybrana-dulnizarizeni.html. Vstupem České republiky do Evropské unie došlo v roce 2005 ke zrušení vyhlášky ČBÚ č. 73/2002 Sb., o vybraných důlních zařízeních, kterou se režim povolování řídil. Technické podmínky, za kterých lze provozovat do té doby schválená zařízení, zůstávají v platnosti. Poz. Novelizace vyhlášky ČBÚ č. 415/2003 Sb. o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi stanovila v §2a, že těžní zařízení je vybraným důlním zařízením. V daném případě bylo naplněno ustanovení §8 odst. 4 Z 61/1988 Sb.. Nařízení vlády č. 175/2008 Sb. o technických požadavcích na strojní zařízení se na důlní těžní zařízení tímto nevztahuje.

110

392/2003 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem §1 Předmět úpravy (1) Vyhláška a) stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na technických zařízeních a bezpečnosti jejich provozu (dále jen "bezpečnost práce a provozu") při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem,2) b) stanoví, která technická zařízení se považují za vyhrazená, a jejich zařazení do tříd, c) stanoví požadavky na výrobu vyhrazených technických zařízení tlakových, d) vymezuje předpoklady kladené na odbornou způsobilost organizací provozujících vyhrazená technická zařízení, na odbornou způsobilost jejich zaměstnanců a na odbornou způsobilost dalších fyzických osob. §6 Vyhrazená technická zařízení (1) Za vyhrazená technická zařízení tlaková se považují a) kotle a tlakové nádoby stabilní, pokud jejich nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 baru a jejich objem přesahuje 10 litrů a součin jejich nejvyššího pracovního tlaku a objemu přesahuje 100 bar . litr, b) tlakové nádoby k dopravě plynů, pokud jejich nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 baru. (2) Za vyhrazená technická zařízení zdvihací se považují zdvihací zařízení s motorovým pohonem, a to a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů o nosnosti přesahující 3200 kg, b) pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu přesahující 3 m, c) stavební výtahy s výškou zdvihu přesahující 3 m, pokud se jimi dopravují také osoby, d) výtahy o nosnosti přesahující 100 kg a výšce zdvihu přesahující 2 m, které jsou trvalou součástí staveb, e) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy, f) dopravní zařízení ve svislých podzemních dílech. (3) Za vyhrazená technická zařízení plynová se považují technická zařízení a) na úpravu nebo skladování plynů, b) pro plnění nádob plyny, jakož i pro zvyšování a snižování tlaku plynů, c) pro spotřebu plynů spalováním, včetně plynových turbín, d) pro těžbu a uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin),18) s výjimkou přírodních horninových struktur, podzemních prostor, vrtů a sond a jejich vybavení, e) pro rozvod plynů, s výjimkou rozvodů plynů se souhrnným vnitřním objemem menším nebo rovným 0,01 m3. (4) Součástí vyhrazených technických zařízení je jejich bezpečnostní a tlaková výstroj.

111

74/2002 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o vyhrazených elektrických zařízeních §1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška stanoví, která technická zařízení při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při pracích s těmito činnostmi souvisejícími se považují za vyhrazená elektrická zařízení. (2) Vyhláška dále blíže vymezuje předpoklady kladené na odbornou způsobilost organizací provozujících vyhrazené elektrické zařízení, a to z hlediska potřebného technického vybavení a odborné způsobilosti jejich zaměstnanců.

§2 Vyhrazená elektrická zařízení (1) Vyhrazeným elektrickým zařízením je: a) elektrické zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu plynů a par, elektrické zařízení v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu prachů nebo výbušnin, elektrické zařízení v prostorech z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných a elektrické zařízení v plynujících dolech a uhelných dolech a také zařízení, kterým je v souvislosti s těmito prostory a doly zajištěna ochrana před bleskem a před nebezpečnými účinky statické elektřiny, b) elektrické zařízení silové v ostatních prostorech a s tímto zařízením související spínací a řídicí zařízení; za spínací a řídicí zařízení se považují i ovládací a bezpečnostní obvody. (2) Za vyhrazené elektrické zařízení se nepovažuje: a) elektrické zařízení držené v ruce do napětí 400 V střídavých nebo 440 V stejnosměrných, pokud toto není pevně připojené k elektrické síti, b) elektrické zařízení přenosné do napětí 400 V střídavých nebo 440 V stejnosměrných, pokud toto není pevně připojené k elektrické síti, c) elektrické zařízení nepřenosné nebo upevněné do napětí 400 V střídavých nebo 440 V stejnosměrných, pokud toto není pevně připojené k elektrické síti, d) pohyblivé přívody a šňůrová vedení pro elektrická zařízení do napětí 400 V střídavých nebo 440 V stejnosměrných, která mají průřez fázového nebo krajního vodiče 6 mm 2 nebo menší, pokud nejsou pevně připojená k elektrické síti.

112

22/1989 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí ČÁST OSMÁ Elektrická a strojní zařízení § 232 Zařazování prostorů plynujících dolů z hlediska nebezpečí výbuchu metanu (1) Podzemní prostory plynujících dolů se z hlediska nebezpečí výbuchu metanu a požadavků na provoz elektrických zařízení rozdělují na a) prostory bez nebezpečí výbuchu metanu (dále jen "prostory BNM"), b) prostory s nebezpečím výbuchu metanu (dále jen "prostory SNM"). (2) Jako prostory BNM se zařazují … koncentrace metanu v důlním ovzduší nepřesáhne 0,25 % … § 242 Zvláštní podmínky provozu elektrických zařízení (1) Překročí-li koncentrace metanu v důlním ovzduší v prostoru BNM 0,25 %, mohou v tomto prostoru zůstat v provozu jen elektrická zařízení uvedená v odstavci 2 a ta zařízení, o kterých tak rozhodne vedoucí likvidace havárie. Ostatní elektrická zařízení v tomto prostoru musí být vypnuta. (2) V prostorech SNM mohou být používána pouze zařízení kategorie M1 a M2*). V prostoru SNM, pro který je vydán souhlas závodního dolu se zvýšením koncentrace metanu podle § 83 odst. 5 písm. b), mohou být používána pouze zařízení kategorie M1. (3) Překročí-li koncentrace metanu v důlním ovzduší v prostoru SNM 1,5 %, mohou v tomto prostoru zůstat v provozu jen elektrická zařízení kategorie M1 a ta zařízení, o kterých tak rozhodne vedoucí likvidace havárie. Ostatní elektrická zařízení v tomto prostoru musí být vypnuta. *) NAŘÍZENÍ VLÁDY 23/2003 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. Příloha č. 1: a) Kategorie M 1(metan 1) zařízení určeno pro použití v podzemních částech dolů ohrožených metanem nebo hořlavým prachem … zůstává funkční za přítomnosti výbušné atmosféry … b) Kategorie M 2 (metan 2) zařízení určeno pro použití v podzemních částech dolů s pravděpodobným ohrožením metanem nebo hořlavým prachem …. bude v případě vzniku výbušné atmosféry vypnuto. …

113

Integrované evropské předpisy

22/1997 Sb. ZÁKON o technických požadavcích na výrobky §1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje a) způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, (dále jen "oprávněný zájem"), b) práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem; tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů pro provoz výrobků … Posuzování shody § 12 (1) Vláda nařízeními stanoví a) výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda (dále jen "stanovené výrobky" *) …

*) Před uvedením stanoveného výrobku na trh musí být vydáno písemné ES prohlášení o shodě a výrobek musí být označen označením CE. Výrobce vydává ES prohlášení o shodě (conformity declaration) na základě posouzení daného výrobku podle konkrétního nařízení vlády. Zajišťují notifikované osoby http://www.unmz.cz/urad/ao-aktualni-seznam , např. OA 202 Strojírenský zkušební ústav, s.p. pro směrnici 2006/42/ES o strojním zařízení, tj. NV 176/2008 Sb. o technických požadavcích na strojní zařízení. § 18 Dozor (1) Dozor nad tím, zda stanovené výrobky jsou uváděny a dodávány na trh nebo do provozu v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem … zda výrobky nejsou neoprávněně opatřovány označením CE podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, nebo jiným stanoveným označením podle tohoto zákona, provádí Česká obchodní inspekce, nebo v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy : a) Český báňský úřad, b) Drážní úřad, c) popřípadě další úřad, pokud tak zvláštní zákon stanoví (dále jen „orgány dozoru“).

114

176/2008 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o technických požadavcích na strojní zařízení (1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje technické požadavky na a) strojní zařízení, b) vyměnitelná přídavná zařízení, c) bezpečnostní součásti, d) příslušenství pro zdvihání, e) řetězy, lana a popruhy, f) odnímatelná mechanická převodová zařízení, g) neúplná strojní zařízení. §5 Postupy posuzování shody (1) K posouzení shody strojních zařízení s tímto nařízením použije výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce jeden z postupů posuzování shody podle odstavců 2 až 4. (2) Není-li strojní zařízení uvedeno v příloze č. 4 k tomuto nařízení, použije výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce postup posuzování shody interním řízením výroby strojních zařízení podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení. … Příloha 4 KATEGORIE STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ, U NICHŽ MUSÍ BÝT UPLATNĚN JEDEN Z POSTUPŮ UVEDENÝCH V § 5 ODST. 3 A 4 … 12. Strojní zařízení pro práce v podzemí těchto typů: 12.1. lokomotivy a brzdné vozy, 12.2. hydraulicky ovládané mechanizované výztuže. 13. Ručně nakládané vozy pro sběr domovního odpadu s lisovacím zařízením. …

115

28. Integrace státu do hornictví (Státní báňská správa, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo ŽP) Ústřední (legislativní) orgány státní správy založené kompetenčním zákonem č. 2/1969 Sb.v platném znění

2/1969 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 8. ledna 1969 o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (do července 2015 novelizován 82x, poslední novela 250/2014 Sb.) ČÁST PRVNÍ Zřízení ústředních orgánů státní správy §1 V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády: 1. Ministerstvo financí, 2. Ministerstvo zahraničních věcí, 3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 4. Ministerstvo kultury, 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 6. Ministerstvo zdravotnictví, 7. Ministerstvo spravedlnosti, 8. Ministerstvo vnitra, 9. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 10. Ministerstvo pro místní rozvoj, 11. Ministerstvo zemědělství, 12. Ministerstvo obrany, 13. Ministerstvo dopravy, 14. Ministerstvo životního prostředí, §2 (1) V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy: 1. Český statistický úřad, 2. Český úřad zeměměřický a katastrální, 3. Český báňský úřad, 4. Úřad průmyslového vlastnictví, 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 6. Správa státních hmotných rezerv, 7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, 8. Národní bezpečnostní úřad, 9. Energetický regulační úřad, 10. Úřad vlády České republiky, 11. Český telekomunikační úřad. (3) Předsedu Českého statistického úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Předsedy ostatních úřadů a orgánů uvedených v odstavci 1 jmenuje a odvolává vláda České republiky.

116

§ 13 (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro a) státní průmyslovou politiku, obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud, ... § 19 (1) Ministerstvo životního prostředí je orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí. (2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro oblast provozování zoologických zahrad, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, ...... ... § 20 Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy uvedené v části první (dále jen "ministerstva") plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech a úkoly vyplývající z členství České republiky v Evropské unii a v ostatních integračních seskupeních a mezinárodních organizacích, pokud jsou pro Českou republiku závazné. § 24 Ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky; připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila; dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě.

61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (do července 2015 novelizován 34x, poslední novela 250/2014 Sb.) ČÁST PÁTÁ Státní báňská správa § 38 Organizace státní báňské správy (1) Orgány státní báňské správy jsou a) Český báňský úřad v Praze jako ústřední orgán státní báňské správy České republiky, b) obvodní báňské úřady s působností 1. Obvodní báňský úřad pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského, 2. Obvodní báňský úřad pro území krajů Plzeňského a Jihočeského, 3. Obvodní báňský úřad pro území kraje Karlovarského, 4. Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého,

117

5. Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, 6. Obvodní báňský úřad pro území krajů Jihomoravského a Zlínského, 7. Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého, 8. Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina. (2) Sídla obvodních báňských úřadů stanoví Český báňský úřad vyhláškou. (3) V čele Českého báňského úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda České republiky. Předseda Českého báňského úřadu odpovídá za výkon své funkce vládě České republiky. (4) V čele obvodního báňského úřadu je předseda. (5) Český báňský úřad může v zájmu zhospodárnění výkonu státní báňské správy nebo v jiném důležitém zájmu a) pověřit plněním některých úkolů státní báňské správy jiný než místně příslušný obvodní báňský úřad nebo je sám převzít, b) pověřit obvodní báňský úřad některými úkoly, které jinak přísluší Českému báňskému úřadu. (6) Český báňský úřad zajišťuje osobní a věcné potřeby obvodních báňských úřadů. § 39 Působnost orgánů státní báňské správy (1) Orgány státní báňské správy vykonávají vrchní dozor a) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost provozu, zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti a nakládáním s výbušninami, b) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě a jiných obecně závazných právních předpisů, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost technických zařízení, požární ochranu v podzemí a pracovní podmínky v organizacích, pokud vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami, c) nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů. ....... (4 )Organizace, u podzemních objektů vlastník podzemního objektu nebo jím písemně pověřený provozovatel, jsou povinni orgánům státní báňské správy kdykoliv umožnit vstup do objektů, zařízení a na pracoviště, předložit potřebné materiály, dokumentaci, odborné posudky a podat požadované informace a vysvětlení. Organizace, u podzemních objektů vlastník podzemního objektu nebo jím písemně pověřený provozovatel, jsou dále povinni poskytvovat potřebnou součinnost orgánům státní báňské správy a vytvářet jim podmínky k nerušenému a rychlému výkonu vrchního dozoru. ......

62/1988 Sb. ZÁKON o geologických pracích § 17 Státní geologická služba (1) Výkonem státní geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích. (2) Pro výkon státní geologické služby zřídí ministerstvo (MŽP) Českou geologickou službu.

118

29. Státní báňská správa, působnost, organizace, úkoly, obvody působnosti, sankce (61/88 Sb., 394/11 Sb.) Český báňský úřad Kozí 4, 110 01 Praha 1 - Staré Město Tel: 221 775 311, Fax: 221 775 363 Úřední hodiny: Pondělí až čtvrtek: 08:00 - 15:00

Předseda ČBÚ jmenován a odvoláván vládou České republiky

Ing. Martin Štemberka Zdroj : http://www.cbusbs.cz/

Státní báňská správa zaměstnávala v roce 2014 v průměru 183 zaměstnanců (222 – 2006). Zdroj ČBÚ červen 2015 : http://www.cbusbs.cz/index.php/tiskovy-servis/item/518-statni-banska-sprava-aaktualni-banska-problematika.html - Ve státní báňské správě (Český báňský úřad a 8 obvodních báňských úřadů) pracovalo 183 zaměstnanců (průměrný přepočtený evidenční stav 2014) a ze státního rozpočtu bylo za rok 2014 vyčerpáno 125 645 055,- Kč.

Působnost : 61/1988 Sb. § 39 Působnost orgánů státní báňské správy (1) Orgány státní báňské správy vykonávají vrchní dozor a) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost provozu, zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti a nakládáním s výbušninami, b) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě a jiných obecně závazných právních předpisů, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost technických zařízení, požární ochranu v podzemí a pracovní podmínky v organizacích, pokud vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami, c) nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů.

119

Organizační schéma SBS : Zdroj 2013 : http://www.cbusbs.cz/organizacni-schema.aspx 2014 : http://www.cbusbs.cz/index.php/cesky-bansky-urad/organizacni-schema.html

Obvodní báňské úřady (394/2011 Sb.) 8 obvodních báňských úřadů Území ČR je rozděleno na 8 obvodů, ve kterých báňské úřady vykonávají vrchní dozor státní báňské správy. Delimitace působnosti OBÚ OBÚ v Praze pro území hlavního města Prahy a pro úz. kr. Středočeského, OBÚ v Plzni pro území krajů Plzeňského a Jihočeského, OBÚ v Sokolově pro území kraje Karlovarského, OBÚ v Mostě pro území kraje Ústeckého, OBÚ v Hradci Králové pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, OBÚ v Brně pro území krajů Jihomoravského a Zlínského, OBÚ v Ostravě pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého, OBÚ v Liberci pro území krajů Libereckého a Vysočina.

120

Delimitace působnosti obvodních báňských úřadů Zdroj ČBÚ 2015 : http://www.cbusbs.cz/index.php/obvodni-bansky-urad/delimitace.html

Obvodní báňský úřad Ostrava – zdroj 2015 : Předseda:

Bc. Ing. Libor Hroch

Úřední hodiny: Po Út St Čt Pá

06:30 - 17:00 zavřeno 06:30 - 17:00 zavřeno zavřeno

Kontaktní informace: Adresa: OBÚ Ostrava Veleslavínova 18 P.O. BOX 103 728 03 Ostrava 1 Mail: [email protected] Telefon: 596 100 211 Fax: 596 111 805

121

http://www.cbusbs.cz/index.php/obu-v-ostrave.html

Oblastní působnost - území kraje Moravskoslezského a Olomouckého, Zdroj 2015 : http://www.cbusbs.cz/index.php/obu-v-ostrave.html

Úkoly státní báňské správy : (Zdroj 2015: http://www.cbusbs.cz/index.php/statni-banska-sprava/pusobnost.html)

Vrchní dozor je vykonáván orgány státní báňské správy nad       

hornickou činností, činností prováděnou hornickým způsobem, požární ochranou v podzemí, dodržováním pracovních podmínek o v hornických organizacích, o při nakládáni s výbušninami, nakládáním s těžebním odpadem podzemními objekty placením úhrad z dobývacích prostorů a vydobytých nerostů.

Orgány státní báňské správy kontrolují, zda hornické organizace vykonávají tyto činnosti v souladu se   

zákonem č. 44/1988 Sb., zákonem č. 61/1988 Sb. a zákonem č. 157/2009 Sb. předpisy vydanými na jejich základě (horní a bezpečnostní předpisy) a jinými obecně závaznými právními předpisy (např. zákoníkem práce, nařízením vlády o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, vyhláškou o placení úhrad z dobývacího prostoru a vydobytých nerostů výhradních ložisek apod.), pokud se dotýkají hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami.

122

Formy výkonu vrchního dozoru 1. ukládá opatření k zajištění hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky, 2. provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení a při tom zjišťuje, jak obvodní báňské úřady plní povinnosti vyplývající pro ně z horního zákona, zákona č. 61/1988 Sb. a předpisů vydaných na jejich základě, 3. dává souhlas ke zřízení, popřípadě nařizuje zřízení hlavních báňských záchranných stanic, stanoví jejich sídla a vymezuje jejich působnost, schvaluje jejich služební řády, určuje podmínky pro ustanovení do funkcí a prověřuje odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků a dohlíží na stav, organizaci a vybavení hlavních a obvodních báňských záchranných stanic; může též s ohledem na povahu prací, jejich rizikovost a s přihlédnutím k místním podmínkám nařídit, aby organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem zajistila báňskou záchrannou službu, 4. ukládá opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při nakládání s výbušninami a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky.

Státní báňská správa dozoruje celkem 2655 organizací (2014) : Zdroj : http://www.cbusbs.cz/index.php/obvodni-bansky-urad/dozorovane-organizace.html (Seznam organizací dozorovaných ČBÚ: http://www.cbusbs.cz/index.php/organizace.html)

       

6 uhelných akciových společností s celkovou roční těžbou kolem 47 mil. tun uhlí, s počtem 18,5 tisíc pracovníků zajišťujících těžbu, 5 společností provádějících těžbu ropy a zemního plynu, nebo provozují podzemní zásobníky plynu cca 600 společností s oprávněním k těžbě nerudních surovin, z nichž 290 v roce 2010 těžbu provádělo, 123 společností provádějících geologické a vrtné a geofyzikální práce, 169 organizací specializující se na podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, na ražení štol a tunelů, jakož i na vytváření podzemních prostor o objemu větším než 300 m3 horniny, 57 společností specializujících se na výkon trhacích prací, 17 společností, které vyrábějí výbušniny, 4 hlavní báňské záchranné stanice a jim podřízené závodní báňské záchranné stanice

a dále   

práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržováním v bezpečném stavu, práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce), např. pro muzejní expozice s veřejně přístupným podzemím, činnosti související s podzemními zásobníky plynu a další.

Sankce SBS : 1.

ČBÚ nebo OBÚ o organizaci do 5 000 000,- Kč o pracovníkovi organizace do 100 000,- Kč o propadnutí věci (výbušnin)

123

Z výroční zprávy ČBÚ o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2014 : Zdroj 2015 : http://www.cbusbs.cz/index.php/urazovost-a-nehodovost.html

„V průběhu roku 2014 udělily orgány SBS při výkonu vrchního dozoru pokuty v celkové výši 3.256,65 tis. Kč….. bylo uloženo 369 blokových pokut v celkové výši 359,65 tis. Kč … ve správním řízení bylo orgány SBS uloženo právnickým osobám 16 pokut ve výši 2.897 tis.“ „V souladu s § 42 zákona č. 61/1988 Sb. bylo vydáno v roce 2010 báňskými inspektory celkem 43 závazných příkazů k zastavení provozu organizace nebo její části. Nejčastějším důvodem zastavení provozu byly zjištěné závady na strojním zařízení, a to ve 17 případech.

V rámci výkonu správní agendy SBS bylo v roce 2014 vydáno:             

180 povolení k otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, 13 povolení k těžbě ložisek nevyhrazených nerostů, 65 povolení k likvidaci či zajištění hlavních důlních děl a lomů, 2 povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek, 7 povolení ke zvláštním zásahům do zemské kůry, 68 povolení trhacích prací malého rozsahu, 29 povolení trhacích prací velkého rozsahu, 8 povolení pro ohňostroje, 21 povolení souvisejících s umístěním, stavbou, užíváním nebo zrušením skladu výbušnin, 59 rozhodnutí o stanovení, změny nebo zrušení dobývacích prostorů, 51 povolení k čerpání rezerv finančních prostředků na sanace a rekultivace, 8 povolení v rámci stavebního řízení, 17 vydaných souhlasů v rámci stavebního řízení.

61/1988 Sb. ZÁKON o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě § 40 Český báňský úřad (1) Český báňský úřad plní úkoly vrchního dozoru orgánů státní báňské správy. (2) Český báňský úřad řídí výkon státní báňské správy a činnost obvodních báňských úřadů a rozhoduje o odvoláních proti jejich rozhodnutím a povoluje předávání a nabývání výbušnin, vývoz nebo dovoz výbušnin a tranzit výbušnin přes území České republiky. (3) Při výkonu vrchního dozoru Český báňský úřad a) ukládá opatření k zajištění hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky,

124

b) provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení a při tom zjišťuje, jak obvodní báňské úřady plní povinnosti vyplývající pro ně z horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, c) dává souhlas ke zřízení, popřípadě nařizuje zřízení hlavních báňských záchranných stanic, stanoví jejich sídla a vymezuje jejich působnost, schvaluje jejich služební řády, určuje podmínky pro ustanovení do funkcí a prověřuje odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků ... (5) Český báňský úřad a) vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn, (viz http://www.cbusbs.cz/index.php/dobyvaci-prostory.html,

http://www.cbusbs.cz/docs/tezcinnost07.xls)

b) řídí a koordinuje vývoj a výzkum v oblasti působnosti státní báňské správy, který je financován ze státních prostředků, ... d) povoluje jednotlivé druhy výbušnin ... ... (6) Český báňský úřad dále a) zpracovává v součinnosti s hlavním hygienikem koncepci bezpečnosti a ochrany zdraví při hornické činnosti v dolech, a to po projednání s organizacemi reprezentujícími dotčené zaměstnavatele a zaměstnance, kteří se podílejí na jejím uskutečňování, a tuto koncepci podle potřeby aktualizuje, ... c) eviduje údaje o pracovních úrazech, provozních nehodách a nebezpečných událostech, ke kterým došlo při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami; z těchto údajů sestavuje roční statistiky, které zveřejňuje, (viz : http://www.cbusbs.cz/index.php/urazovost-a-nehodovost.html) ... § 41 Obvodní báňské úřady (1) Při výkonu vrchního dozoru obvodní báňské úřady a) provádějí prohlídky objektů, zařízení a pracovišť a při tom kontrolují, jak jsou plněny povinnosti vyplývající z horního zákona , tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu a zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti, výrobu výbušnin a používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojným pracím , jakož i z jiných obecně závazných právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a pracovních podmínek, včetně předpisů o požární ochraně v podzemí, b) zjišťují na místě stav, příčiny a následky závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů v organizacích, jakož i závažné ohrožení bezpečnosti provozu organizace nebo zákonem chráněného obecného zájmu, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

125

c) nařizují odstranit zjištěné závady a nedostatky. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu jsou též oprávněny nařizovat nezbytná opatření. Pokud zjistí závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a technických zařízení, popřípadě majetku a které nelze ihned odstranit, nařizují v nezbytném rozsahu zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě jejich technických zařízení, až do odstranění závad, d) dozírají na stav, vybavení a činnost báňské záchranné služby a prověřují odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků s výjimkou pracovníků revírních báňských záchranných stanic, e) dozírají, zda organizace řádně vedou evidenci a registraci pracovních úrazů a vyhodnocují zdroje a příčiny úrazovosti, f) prověřují, zda organizace vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem je způsobilá projektovat a vyrábět vyhrazená technická zařízení sloužící k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, vydávají jí příslušné povolení, popřípadě jí toto povolení odnímají, g) kontrolují provádění prohlídek a zkoušek technických zařízení, h) prověřují zkouškami znalost předpisů uvedených v písmenu a) u pracovníků, kterou tito pracovníci potřebují k výkonu řídících a kontrolních funkcí. Posuzují odbornou způsobilost pracovníků k výkonu vybraných funkcí a vydávají jim osvědčení nebo oprávnění k výkonu funkcí, popřípadě jim tato osvědčení nebo oprávnění odnímají, i) poskytují bezplatně poradenství zaměstnavatelům a pracovníkům, jak vyhovět předpisům o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, j) vykonávají správu úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých nerostů výhradních ložisek, včetně úroků z prodlení, k) vedou evidenci o osobách, kterým vydaly osvědčení nebo průkaz odborné způsobilosti podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě, a o vydání těchto dokladů informují Český báňský úřad. l) vedou evidenci podzemních objektů. (2) Obvodní báňské úřady dále a) stanoví, mění nebo ruší dobývací prostory a vedou jejich evidenci, b) povolují otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek a ve stanovených případech vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly; před zastavením provozu v důlních dílech a lomech povolují jejich zajištění nebo povolují likvidaci hlavních důlních děl a lomů, c) schvalují v rámci povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek návrh na vytvoření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání a rozhodují o jejich čerpání,

126

d) mohou nařídit vyhotovení nebo doplnění důlně měřické a geologické dokumentace, pokud chybí, jsou-li neúplné nebo jsou-li v nich závady, e) povolují zvláštní zásady do zemské kůry a zajištění nebo likvidaci starých důlních děl, f) nařizují, aby část výhradního ložiska v dobývacím prostoru jedné organizace vydobyla jiná organizace nebo aby si organizace zřídila důlní dílo v dobývacím prostoru jiné organizace, jestliže je to z hlediska veřejného zájmu, zejména bezpečnosti provozu, nezbytně nutné; stejně postupují, jestliže je nezbytně nutné společné užívání důlních děl a zařízení, g) stanoví nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek, jestliže by otvírkou, přípravou a dobýváním byl ohrožen provoz nebo využití výhradních ložisek v dobývacím prostoru jiné organizace, h) povolují dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, i) povolují trhací práce při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a trhací práce při ostatních činnostech a ohňostrojné práce, j) povolují umístění, stavbu a užívání skladů výbušnin v případech a za podmínek stanovených v § 31, k) schvalují služební řády závodních báňských záchranných stanic, l) kontrolují v pravidelných intervalech vytváření finančních pro vypořádání rezerv pro vypořádání důlních škod a pro sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání výhradních ložisek. O průběhu těchto kontrol vedou evidenci, m) plní další úkoly vyplývající pro ně z horního zákona , tohoto zákona a jiných obecně závazných právních předpisů. (3) Při vybírání a vymáhání pohledávek státu a obcí postupují obvodní báňské úřady podle zvláštního právního předpisu. V řízení před soudy vystupují obvodní báňské úřady jako organizační složky státu samostatně jménem České republiky. Báňští inspektoři § 42 (1) Úkoly orgánů státní báňské správy na úseku vrchního dozoru vykonává Český báňský úřad ústředními báňskými inspektory a obvodní báňské úřady obvodními báňskými inspektory (dále jen "báňský inspektor"). Báňské inspektory ustanovuje předseda Českého báňského úřadu. (2) Báňský inspektor je oprávněn a) provádět úkony potřebné ke zjištění závad a ke zjišťování stavu příčin a následků závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů a přesvědčovat se u technických pracovníků o jejich znalosti předpisů uvedených v § 41 odst. 1 písm. a),

127

b) dávat závazné příkazy, aby byly odstraněny zjištěné závady a nedostatky, a při zřejmém a bezprostředním ohrožení zákonem chráněných obecných zájmů, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti provozu a technických zařízení, popřípadě majetku, dávat závazné příkazy k zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě jejích technických zařízení, a to v nezbytném rozsahu až do odstranění závad, včetně příkazů k vyvedení pracovníků do bezpečí; dále je oprávněn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu nařizovat nezbytná opatření. Závazný příkaz může být dán ústně nebo písemně; pokud byl dán ústně, je inspektor povinen po ukončení inspekce nebo kontroly jej písemně zaznamenat, c) zakázat práci přesčas, práci v noci a práci žen a mladistvých, zjistí-li, že je vykonávána v rozporu s právními předpisy, d) zadržet průkaz o odborné způsobilosti vydaný orgánem státní báňské správy v případech hrubého nebo opakovaného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. (3) Báňský inspektor se při výkonu své činnosti prokazuje průkazem Českého báňského úřadu.

30. Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo ŽP, působnost a kompetence v oblasti hornictví. Ministerstvo průmyslu a obchodu - http://www.mpo.cz/ Ministr průmyslu a obchodu .................. Adresa: Na Františku 32 110 15 Praha 1 - Staré Město Tel: (+420) 224 851 111 E-mail: [email protected] Internet: http://www.mpo.cz

Prováděcí obecně závazné předpisy související s oborem hornictví vydané MPO : 497/1992 Sb. Vyhláška MPO o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů 617/1992 Sb. Vyhláška MH o placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů

128

Část organizačního schéma MPO (zdroj: Hornická ročenka 2014) :

celkem 7 sekcí

Hlavní činností a působnost odborů hornictví a surovinové a energetické bezpečnosti MPO :



Odbor zodpovídá za přípravu politiky v oblasti nerostných surovin v rámci tvorby jednotné surovinové politiky a za přípravu energetické politiky. Surovinová politika ČR (2000) http://download.mpo.cz/get/26649/26699/295939/priloha001.doc

 

Provádí výkon státní správy v oblasti využívání nerostného bohatství a ve věcech komoditních burz zaměřených na zboží nezemědělského charakteru. Zodpovídá za výkon resortní statistické služby v oblasti nerostných surovin a energetického hospodářství. Statistika těžby uhlí ČR http://www.mpo.cz/cz/energetika-a-suroviny/statistiky-energetika/

   

Zabezpečuje koordinační a informační funkci vůči SSHR (Správa státních hmotných rezerv) Spolupracuje na zaměření a přípravě právních norem dotýkajících se nerostných surovin a energetického hospodářství. Spolupracuje se SEI, ČEA a ERÚ z hlediska národohospodářského na důležitých otázkách energetické strategie. Sleduje vývoj politiky EU, dokumentů a legislativy EU v rámci přípravy podkladů spojených s našim členstvím v Evropské unii a spolupracuje s odborem koordinace s EU, a to především prostřednictvím členů sekretariátu RKS a zástupců OKEU v sektorových skupinách RKS

129

Stanoviska a rozhodnutí MP v oboru horního práva : Zdroj : Hornická ročenka 2014, Montanex, Ostrava 2015.

Rozhodnutí -

rozhoduje v součinnosti s MŽP o zařazení nerostů podle § 3 Z 44/1988 Sb. (1 rozhodnutí v roce 2014)

-

rozhoduje o odpisu zásob podle § 14c Z 44/1988 Sb. (18 rozhodnutí v roce 2014)

-

rozhoduje v součinnosti s MŽP, ČBÚ a s dotčenými orgány státní správy a se souhlasem obcí o snížení a osvobození od úhrad podle § 32a Z 44/1988 Sb. (žádné rozhodnutí v roce 2014)

-

rozhoduje o řešení střetů zájmů v součinnosti s MŽP, ČBÚ s ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy a s přihlédnutím ke stanovisku krajského úřadu podle § 33 odst. 3 Z 44/1988 Sb. (1 rozhodnutí v roce 2014)

Stanoviska -

uplatňuje stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje, k územním plánům a k regulačním plánům z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství podle § 15, odst. 2 Z 44/1988 Sb. (1798 stanovisek v roce 2014)

-

uplatňuje stanoviska (u MŽP) ke stanovení chráněného ložiskového území podle § 17 Z 44/1988 Sb. (23 stanovisek v roce 2014)

-

uplatňuje stanoviska (u MŽP) k předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru podle § 24, odst. 2 Z 44/1988 Sb. (24 stanovisek v roce 2014)

-

uplatňuje stanoviska (u MŽP) ke stanovení průzkumného území podle §4a Z 62/1988 Sb. (25 stanovisek v roce 2014)

Informace o činnosti odboru hornictví MP – viz „Hornická ročenka 2014, Montanex, Ostrava 2015“.

130

Ministerstvo životního prostředí

- www.mzp.cz

www.mzp.cz Ministr životního prostředí

www.mzp.cz

Ministr životního prostředí ................ Vršovická 1445/65 Praha 10, 100 10 Ústředna: +420-2-6712-1111 Fax: +420-2-6731-0308 E-mail: [email protected]

Zdroj : www.mzp.cz

Prováděcí obecně závazné předpisy související s oborem hornictví a geologie vydané MŽP : 363/1992 Sb. Vyhláška MŽP o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru 364/1992 Sb. Vyhláška MŽP o chráněných ložiskových územích 206/2001 Sb. Vyhláška MŽP o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhod. geol. práce 282/2001 Sb. Vyhláška MŽP o evidenci geologických prací 368/2004 Sb. Vyhláška MŽP o geologické dokumentaci 369/2004 Sb. Vyhláška MŽP o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek

131

Organizační struktura MŽP : (zjednodušeno ve vztahu k hornictví) : celkem 6 sekcí Zdroj MŽP : www.mzp.cz

; 6 sekcí

MŽP je ústředním orgánem státní správy pro: * ochranu přirozené akumulace vod * ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod * ochranu ovzduší * ochranu přírody a krajiny * ochranu zemědělského půdního fondu * výkon státní geologické služby * ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod * geologické práce a ekologický dohled nad těžbou * odpadové hospodářství * posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují hranice státu * myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích * státní ekologickou politiku

132

Rezortní organizace :

Česká geologická služba http://www.geology.cz Adresa : Klárov 3 118 21 Praha 1 Organizační schéma ČGS http://www.geology.cz/extranet/onas/orgschema

Předmět činnosti České geologické služby Česká geologická služba je podle § 17 zákona č. 62/1988 Sb. pověřena výkonem státní geologické služby na území České republiky. Je jedinou institucí, jejímž posláním je soustavný výzkum geologické stavby v rozsahu celého území ČR. Historie České geologické služby sahá do roku 1919. ČGS je rezortním výzkumným ústavem MŽP ČR. Česká geologická služba (ČGS) provádí v rámci výkonu státní geologické služby činností, mezi které patří především:     



  

 

 



výzkum, využití a ochrana přírodních nerostných zdrojů se zřetelem k zachování ekologické rovnováhy přírodního prostředí a lidské činnosti získávání, dokumentace a vyhodnocování geologických informací poskytování odborné podpory pro rozhodování ve věcech státního a veřejného zájmu zabezpečování činnosti archivu zvláštního významu vykonávání funkce archivního, dokumentačního, informačního a studijního centra pro poskytování geologických informací o území České republiky veřejnosti shromažďování, trvalé uchovávání, odborné zpracovávání a zpřístupňování výsledků geologických prací s cílem umožňovat jejich využití odbornou veřejností projektování, provádění a vyhodnocování geologických prácí pro potřeby státu včetně zadávání veřejných zakázek výzkum a posudková činnost v oblasti geologických rizik a ekologických zátěží činnost zkušebních laboratoří, rozvoj laboratorních a analytických metod organické a anorganické geochemie, zajišťování akreditace pro chemickou analytiku vzorků hornin, půd a vod tvorba a trvalá aktualizace geologických databází, vedení archivu a geologické knihovny, rozvoj moderních metod digitální kartografie a technologií GIS vydavatelská činnost zaměřená zejména na vydávání geologických map území České republiky a map od nich odvozených, dále odborných a populárně vědeckých geologických publikací a metodických příruček z oboru aplikované geologie v rámci působnosti státní geologické služby spolupráce se zahraničními institucemi, řešení mezinárodních programů a projektů a realizace projektů zahraniční rozvojové pomoci České republiky spolupráce s vysokými školami, výzkumnými ústavy organizacemi jak resortními, tak mimorezortními na výchově vědeckých odborníků, při popularizaci přírodních věd a ochraně životního prostředí pedagogická činnost

133

Rozhodovací a správní činnost MŽP : Zdroj : Hornická ročenka 2014, Montanex, Ostrava 2015.

Rozhodnutí -

rozhoduje o stanovení průzkumného území podle §4 Z 62/1988 Sb. (27 stanovisek v roce 2014)

-

vydává osvědčení o výhradním ložisku podle § 6 Z 44/1988 Sb. (6 osvědčení v roce 2014)

-

rozhoduje o stanovení chráněného ložiskového územích podle § 17 Z 44/1988 Sb. (6 rozhodnutí o stanovení nového CHLU, 11 rozhodnutí o změně CHLÚ, 7 rozhodnutí o zrušení CHLÚ v roce 2014)

-

rozhoduje o stanovení chráněného ložiskového územích pro zvláštní zásahy do zemské kůry podle § 17 a 37 Z 44/1988 Sb. (5 rozhodnutí o stanovení nového CHUZZZK)

-

rozhoduje o vydání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru podle § 24, odst. 2 Z 44/1988 Sb. (40 stanovisek v roce 2014)

Správní činnost

-

eviduje osvědčení o výhradním ložisku podle § 29 Z 44/1988 Sb. (294 osvědčení k 1.1.2015)

-

eviduje chráněná ložisková území podle § 29 Z 44/1988 Sb. (1072 CHLÚ k 1.1.2015)

-

eviduje chráněná ložisková území pro zvláštní zásahy do zemské kůry podle § 29 Z 44/1988 Sb. (29 CHÚZZZK k 1.1.2015)

-

vede souhrnnou evidenci a bilanci zásob výhradních ložisek podle § 29 Z 44/1988 Sb. (povinnost evidovat a vykazovat stav zásob podle § 10 a 29 Z 44/1988 Sb. mělo v roce 2014 celkem 289 těžebních organizací)

-

vydává osvědčení o odborné způsobilosti odborného řešitele geologických prací pro obor „ložiskové geologie“ podle §3 Z 62/1988 Sb. (2 osoby v roce 2014)

Informace o činnosti MŽP – viz „Hornická ročenka 2014, Montanex, Ostrava 2015.

134

Doporučená literatura : Makárius, R.: Horní zákon, Anagram, Ostrava, 2012, ISBN 978-80-7342-237-0. Makárius, R.: Z dějin královské , císařské a státní báňské správy. Montanex, Ostrava, ISBN: 80-7225-130-9. Makárius, R.: České horní právo, díl 1. Montanex, Ostrava 1999, ISBN: 80-7225-033-7. Makárius, R.: České horní právo, díl 2. Montanex, Ostrava, ISBN: 80-7225-038-8. Makarius, R.: Historický vývoj bezpečnostních předpisů pro hlubinné dobývání. Montanex, Ostrava, 1997, ISBN 80-85780-78-X. Makárius, R., Luks, J.: Horní právo II – stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb. a k zákonu č. 61/1988 Sb., Montanex, Ostrava 2005, ISBN: 80-7225-197-X. Šeděnka, K.: Horní a související předpisy v otázkách a odp., Montanex, Ostrava 2006., ISBN: 80-7225-066-3. „Hornická ročenka 2014“, Montanex, Ostrava, 2015. Související předpisy : 1/1993 Sb. 2/1993 Sb. 44/1988 Sb., 22/1997 Sb. 262/2006 Sb. 309/2006 Sb. 61/1998 Sb. 62/1988 Sb. 157/2009 Sb. 83/2013 Sb. 369/2004 Sb. 364/1992 Sb. 172/1992 Sb. 497/1992 Sb. 104/1988 Sb. 617/1992 Sb. 298/2005 Sb. 206/2001 Sb. 15/1995 Sb. 22/1989 Sb. 26/1989 Sb. 51/1989 Sb. 202/1995 Sb. 55/1996 Sb. 52/1997 Sb. 35/1998 Sb. 239/1998 Sb. 74/2002 Sb. 392/2003 Sb. 415/2003 Sb. 659/2004 Sb. 176/2008 Sb. 394/2011 Sb. 361/2007 Sb. 272/2011 Sb.

Ústava České republiky Usnesení ČNR o vyhlášení Listina základ. práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Zákon o technických požadavcích na výrobky Zákoník práce Zákon, kterým se upravují další požadavky BOZP v pracovně právních vztazích .... Zákon o hornické činnosti Zákon o geologických pracích Zákon o nakládání s těžebním odpadem Zákon o označování a sledování výbušnin pro civilní použití Vyhláška MŽP o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací Vyhláška MŽP o chráněných ložiskových územích Vyhláška ČBÚ o dobývacích prostorech Vyhláška MPO o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů Vyhláška ČBÚ o hospodárném využívání výhrad. ložisek, o povolování a ohlašování hor. činn. Vyhláška MH o placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů Vyhláška ČBÚ o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hor. činnosti Vyhláška MŽP o osvědčení odborné způs. projektovat, provádět a vyhod. geologické práce Vyhláška ČBÚ o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem ... Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn. . v podzemí Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn. .. na povrchu Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. prov. při úpravě a zušlechťování nerostů Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při obsluze a práci na elekt. zařízeních při hornické činn.... Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci při činn. prováděné hor. způsobem v podzemí Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při likvidaci hlavních důlních děl Vyhláška ČBÚ o požadavcích k zajištění bezpečnosti ..... důlní dráhy hnědouhelného lomu Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při těžbě a úpravě ropy Vyhláška ČBÚ o vyhrazených elektrických zařízeních Vyhláška ČBÚ o bezp. provozu technických zařízení a o vyhr. tech. zařízeních Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při svislé dopravě a chůzi Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu v dolech s nebezpečím otřesů Nařízení vlády o technických požadavcích na strojní zařízení Vyhláška o sídlech obvodních báňských úřadů Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Přístup na ASPI (Automatizovaný systém právních informací – elektronická Sbírka zákonů), verze 2014, je zprostředkován návodem na vytvoření zástupce pro spouštění ASPI z areálu VŠB-TUO nebo přes VPN ze vzdáleného počítače. Návod je umístěn na adrese http://idoc.vsb.cz/xwiki/wiki/infra/view/pc/aspi-instal

Sbírka zákonů na portálu MV: http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka-zakonu.aspx

Souhrn studijních podkladů je dostupný na http://homen.vsb.cz/~ada70

135