SOUBOR STANDARDŮ PRO ZKVALITNĚNÍ ZDRAVOTNÍCH A BEZPEČNOSTNÍCH PODMÍNEK V ZAŘÍZENÍCH REKREAČNÍHO NOČNÍHO ŽIVOTA

M

A

N

U

Á

L

SOUBOR STANDARDŮ PRO ZKVALITNĚNÍ ZDRAVOTNÍCH A BEZPEČNOSTNÍCH PODMÍNEK V ZAŘÍZENÍCH REKREAČNÍHO NOČNÍHO ŽIVOTA listopad 2011

Tento soubor standardů vznikl jako součást projektu Club Health a byl spolufinancován Evropskou komisí.

www.club-health.eu

IREFREA European Institute of Studies on Prevention Rambla, 15 (2-3) 07003 Palma de Mallorca Spain

www.irefrea.org

Club Health Healthy and Safer Night of Youth

Manuál: SOUBOR STANDARDŮ PRO ZKVALITNĚNÍ ZDRAVOTNÍCH A

BEZPEČNOSTNÍCH PODMÍNEK V ZAŘÍZENÍCH REKREAČNÍHO NOČNÍHO ŽIVOTA Připravili:

Mariàngels Duch, Amador Calafat a Montse Juan @ IREFREA, 2012

OB SA H

ÚVOD � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 5

1. PODMÍNKY NA AKCI � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 12 1.1. Přístup a bezpečnost vstupu�� 12 1.2. Vnitřní prostory: materiální prostředí �� 16 1.3. Na akci: sociální prostředí�� 20 1.4. Strategie plynulého ukončení akce (“Rozptylovací strategie”, Dispersal policy)�� 23

2. PERSONÁL A MANAGEMENT � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 25 2.1. Manažerský přístup�� 25 2.2. Pracovníci obsluhy �� 28 2.3. Vyhazovači a ochranka�� 29 2.4. Pracovníci zábavy: DJ a moderátoři/řečníci�� 30

3. REKLAMA NA ALKOHOL A REGULACE PRODEJE � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 31 3.1. Ceny a dostupnost�� 31 3.2 Speciální promoakce�� 32

ZDROJE � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 33

Uvažujeme-li v souvislosti s nočním životem o zajištění dobrých zdravotních a bezpečnostních podmínek v tomto prostředí, je třeba zabývat se celým procesem, který determinuje vznik rizik. Proto je zcela nezbytné znát a zhodnotit faktory a mechanismy, jež mohou tato rizika zvětšit, nebo naopak redukovat. Praktická opatření mohou přinést minimalizaci zdravotních a bezpečnostních rizik v prostředí nočních podniků a přispět k pocitu pohody jejich hostů. Splnit odpovídající zdravotní a bezpečnostní kritéria ovšem není snadné, neboť to vyžaduje dosáhnout souladu mezi řadou aktérů a potřeb. Proto je potřebné zesílit koordinaci mezi zainteresovanými úřady na evropské, národní a místní úrovni i mezi veřejným a soukromým sektorem. Tento manuál je výsledkem vyhodnocení souboru standardů připravených jako součást projektu the Club Health (spolufinancovaného Evropskou komisí v rámci the Health Programme 2008-2013) s cílem zajistit zdraví a bezpečnost v zařízeních pro rekreační noční život. Stoupá počet důkazů, že určité faktory, např. levné drinky a akce na podporu jejich prodeje, nadměrný počet návštěvníků, příliš vysoká teplota v prostorách podniků či jejich vysoce liberální prostředí, výrazně přispívají k problémům spojeným s alkoholem v koncesovaných podnicích i v jejich okolí. Významným faktorem se ukázala být i míra opilosti hostů. Vyplývá z toho, že management i zaměstnanci těchto podniků mohou přispět ke změnám situace prosazováním proaktivních postupů a praxe. Ty mohou zahrnovat například: i/ zajištění odpovídajících materiálních a sociálních podmínek v prostorách podniku, ii/ garantování, že personál chápe význam zodpovědné obsluhy a angažuje se v ní, iii/ vyhýbání se marketingovým strategiím povzbuzujícím nadměrnou konzumaci alkoholu a 4/ rozvoj partnerských strategií směřujících ke snižování incidentů spojených s alkoholem. Sem patří mj. dobrá komunikace a spolupráce s policií, správními orgány i lokálními podniky veřejné dopravy, zdravotnickými službami a obcí. Práce je zamýšlena jako referenční manuál pro podniky s koncesí na provozování služeb rekreačního nočního života, manažery a pořadatele různých akcí. Z hlediska podnikání v nočním čase jde o tyto priority: neprodávání alkoholu osobám mladším, než stanovuje zákon; ukončení nezodpovědných marketingových postupů a akcí na podporu prodeje; zajištění bezpečnosti zákazníků i personálu a v neposlední řadě zvýšení veřejné bezpečnosti a omezení narušování pořádku v místě či obci. Manuál může sloužit i jako referenční příručka pro úřady zodpovědné za udělování koncesí, dohled nad jejich dodržováním, ale i za tvorbu strategií pro danou oblast. Komplexní přístup, který by zajistil, že v nočních podnicích a jejich okolí nebude docházet ke zdravotním a bezpečnostním incidentům, neexistuje. Lze však uskutečnit řadu kroků, které sníží jejich pravděpodobnost.

Zdůvodnění Pozorování a průzkumy zabývající se rizikovými faktory a postupy k zajištění zdraví a bezpečnosti v zařízeních pro rekreační noční životy byly realizovány zejména v Austrálii, Kanadě, USA a Velké Británii. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit, zda složky identifikované ve vědecké literatuře těchto zemí jako klíčové jsou srovnatelné se situací v Evropě. Součástí našeho postupu byla prezentace empirických důkazů zástupcům provozovatelů podniků tohoto druhu v Evropě a zjištění postojů a názorů evropských praktiků; pro srovnání byly shromázděny i názory dalších klíčových zainteresovaných subjektů. Výzkum byl koncipován tak, aby mohl odhalit případné kulturní rozdíly a odlišnosti ve vnímání.

MANUÁL: SOUBOR STANDARDŮ PRO ZKVALITNĚNÍ ZDRAVOTNÍCH A BEZPEČNOSTNÍCH PODMÍNEK V ZAŘÍZENÍCH REKREAČNÍHO NOČNÍHO ŽIVOTA

ÚVOD

5

Účastníci Na výzkumu se podílelo více než 75 respondentů z malých, středních i velkých měst, v nichž existuje bohatý noční život. Zhruba 80 % respondentů tvořili představitelé rekreačního průmyslu (většinou manažeři nebo majitelé nočních klubů, ale také zástupci pořadatelů různých akcí a zastřešujících organizací), zbývajících cca 20 % byli další profesionálové přímo působící na tomto poli (např. zástupci veřejného zdravotnictví a policie, ale i tvůrci strategií v dané oblasti).

Nástroje Jako součást výzkumu1 byla realizována rozsáhlá rešerše odborné literatury zaměřená na identifikaci strategií, které mohou zajistit adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky v prostředí rekreačního nočního života, i na příklady dobré (nebo vysoce nadějné) praxe. Na základě takto získaných informací byl připraven soubor standardů, který byl rozčleněn do tří hlavních katerorií s řadou podskupin (což usnadní vyhodnocení a monitoring vybraných klíčových složek): 1. PODMÍNKY NA AKCI 1.1. Přístup a bezpečnost vstupu 1.2. Vnitřní prostory: materiální prostředí 1.3. Na akci: sociální prostředí


1.4. Strategie plynulého ukončení akce (“Rozptylovací strategie”, Dispersal policy)

6

2. PERSONÁL A MANAGEMENT 2.1. Manažerský přístup 2.2. Pracovníci obsluhy 2.3. Vyhazovači a ochranka 2.4. Pracovníci zábavy: DJ a moderátoři/řečníci 3. REKLAMA NA ALKOHOL A REGULACE PRODEJE 3.1 Ceny a dostupnost 3.2 Speciální promoakce

Do prvního sloupce hodnoticího formuláře účastníci průzkumu u každé z výše uvedených složek uváděli: 1/zda je daná složka zajišťována v praxi (tj. zda ji zajišťuje jejich zařízení, a to bez ohledu na to, zda jde o povinnost či ne), 2/ zda je regulována zákonem a 3/ pokud ano, zda je její dodržování vymáháno a kým. V dalších sloupcích formuláře účastníci hodnotili u každého opatření: i/ snadnost/obtížnost jeho zavedení, ii/ náklady na jeho zavedení a průběžné zajišťování, iii/ efektivitu opatření, iv/ jeho přijatelnost (tj. citlivost daného opatření z hlediska lokálních kulturních zvyklostí) a konečně v/ význam opatření v rámci celkové strategie (ten byl hodnocen na škále od 1=nejvýznamnější do 5=nejméně významné). 1 Calafat, A., Juan, M., Duch, M.A. (2009) Preventive interventions in nightlife: a review. Adicciones, 21 (4), 387-414 and Hughes K, Quigg Z, Eckley L, Bellis M, Jones L, Calafat A, Kosir M, van Hasselt N. (2010) Environmental factors in drinking venues and alcohol-related harm: the evidence base for European intervention. Addiction, 106, Supplement 1:37-46.

Aby měli výzkumníci možnost prezentovat potenciálním respondentům projekt i jeho nástroje a získat standardizovaná data, byl připraven jednak protokol s pravidly výzkumu, jednak postup, jak kontaktovat zástupce zastřešujících organizací i vlastníky a manažery populárních mainstreamových podniků v relevantních lokalitách. Cílem bylo zjistit široký profesní pohled na danou oblast; pro srovnání byly vyžádány i názory dalších profesionálů působících na daném poli, jako jsou experti podílející se na tvorbě strategií pro danou sféru či odborníci ze sektoru veřejného zdravotnictví. Ukázalo se, že napříč Evropou existuje velmi různorodá regulace dané oblasti a liší se i počet a spektrum zainteresovaných agentur a/nebo úřadů (ty se někdy odlišují nejen mezi jednotlivými státy, ale dokonce i mezi městy či regiony jedné země); stejně se liší i požadavky spojené se získáním koncese na činnost v této sféře. To velmi znesnadňuje možnost srovnání příslušné legislativy i opatření a mechanismů na její prosazování. Analýzu a vyhodnocení dotazníků komplikovaly i některé terminologické problémy a posuny, způsobené mj. používáním výrazů z odborného slangu některými respondenty. Proto byly v některých případech využity následně zpracované kvalitativní přehledy připravené lokálními výzkumnými pracovníky.

Klasifikace složek Ve snaze usnadnit porozumění a označit význam různých složek jsme vypracovali jejich klasifikaci:

Klíčové složky

Doporučené složky

ZA SPECIÁLNÍCH OKOLNOSTÍ

- indikují je důkazy (vědecká literatura) i praxe (zkušenosti respondentů z řad provozovatelů) a potvrzují je názory dalších klíčových subjektů, s nimiž byly konzultovány. V manuálu jsou označeny oranžově.

- literatura je příliš neuvádí, ale jejich význam potvrzuje praxe. V manuálu jsou označeny zeleně.

jako významné je neoznačuje ani literatura, ani praxe (nebo jsou uváděny v kontextu rozporuplných zjištění) a nemusí být relevantní pro všechna zařízení rekreačního nočního života, ale za určitých podmínek by měly být brány v úvahu. V manuálu jsou označeny bíle.

Role složky v rámci strategie byla vyjadřována na sestupné škále od tří do jedné hvězdičky; otazníkem je označována sporná role, šipkou nulová. Význam posuzovaný na základě zkušeností z praxe představitelů dané oblasti byl hodnocen na vzestupné škále od 1=nejvýznamnější do 5=nejméně významný.


Postup

7

Zjištění Je velmi důležité zdůraznit, že podle výsledků výzkumu si představitelé zařízení rekreačního nočního života zcela jasně uvědomují význam faktorů, které odborná literatura identifikovala jako klíčové, a zdají se připraveni postupovat v souladu s požadovanými postupy. Přestože jedna z hypotéz výzkumu předpokládala rozdíly v přijatelnosti potřebných opatření plynoucí z odlišných kulturních zvyklostí jednotlivých zemí, žádné zásadní odlišnosti nebyly v pohledu na klíčové faktory zjištěny. Většina respondentů z řad provozovatelů projevila velkou míru vstřícnosti pokud jde o praktickou operativní rovinu věci, avšak vyjádřila pochybnosti ve vztahu k další regulaci těch faktorů, které dosud nejsou součástí požadavků pro udělení koncese nebo které v současné praxi nejsou vyžadovány. Respondenti uvedli, že spíše než „vymáhání“ dávají přednost „metodickému vedení“. Navíc někteří z respondentů konstatovali, že v praxi jednají v souladu s doporučenými postupy, ale nechtěli by, aby byly stanoveny jako povinné; jejich dodržování totiž považují i za určitou formu odlišení se od potenciálních konkurentů. Jinými slovy je kvalita chápána jako přidaná hodnota a používána jako marketingová strategie. Představaitelé branže projevili obavy, že další regulace by znamenala další překážky pro každodenní management, kde by přidala na papírování a současně i zvýšila průběžné provozní náklady. Systémy spolupráce na úrovni obce, kdy provozovatelé rekreačních nočních zařízení kooperují s dalšími klíčovými aktéry dané sféry, naopak respondenti pokládájí za efektivní. Na jedné straně vede k redukci problénů spojených s rušením veřejného pořádku a kriminalitou, na druhé ke zvýšení výnosnosti podnikání i obecné atraktivity místa jako celku.


Ve východoevropských zemích však respondenti dávají místo pouhému metodickému vedení naopak přednost regulaci. To může být ovlivněno (jak zdůrazňovali někteří respondenti) pořádáním ilegálních nebo tajných akcí, které se neřídí žádnými pravidly a jejichž organizátoři tak získávají vůči konkurenci neoprávněné výhody. V některých případech tyto akce probíhají v soukromých bytech nebo budovách, které pro tyto účely nejou určeny a vybaveny, a nesplňují tedy zdravotní a bezpečnostní předpisy.

8

Základní podíl na zajištění dobrých zdravotních a bezpečnostních podmínek v rekeačních nočních zařízeních mají zaměstnanci a management. Respondenti ohodnotili význam fungující praxe na tomto poli velmi vysokým procentem a většinu praktických postupů personálu zařadili mezi klíčové. Přesto se zjištění týkající se této oblasti výrazně liší jak v závislosti na zemi, tak dokonce i jednotlivých podniků. Diskrepance a nekonsistentní hodnocení týkající se faktorů jako „regulace a vymáhání“ , „snadnost (nebo obtížnost) realizace“ či „účinnost a náklady“ se zdají naznačovat, že přístup k nim se velmi liší a záleží na managementu podniku. Představitelé z řad provozovatelů přitom souhlasí s tím, že významné faktory na tomto poli představuje zodpovědné podávání alkoholických nápojů (Responsible Beverage Service - RBS) a školení zaměstnanců; dávají však přednost tomu, aby nebyly řazeny mezi požadavky pro udělení koncese. Skutečnost, že v některých případech je školení personálu organizováno pouze vlastními silami podniku (bez jakékoli externí spolupráce a supervize) a že mu respondenti nepřikládali až tak velký význam, může naznačovat, že zahrnuje jen podávání nápojů a marketingové strategie, které se netýkají RBS. Stejný trend, tj. špatně zaměřené školení, se týká i tréninku personálu zodpovědného za vstup do nočních podniků a bezpečnostních pracovníků. Management i zaměstnanci by měli mít i dovednosti a schopnosti umožňující účinný zásah v jakékoli problémové situaci, která může v zařízení tohoto druhu nastat. Školením by přitom měli projít všichni - manažeři, vlastníci či promotéři, obsluhující personál (včetně číšníků, sběračů nádobí i pracovníků v šatnách a na toaletách), zaměstnanci dohledu u vstupu do podniku, bezpečnostní pracovníci, DJ a animátoři. Komplexní školení veškerého personálu působícího v rekreačním nočním podniku pomáhá zajistit dobrou vzájemnou interní koordinaci a umožní plnit jasný plán udržování „nízkorizikového prostředí“. Jako součást projektu Club Health vznikl manuál školení pracovníků působících v prostředí nočního života. Časté rozpory a odlišnosti v názorech lze pozorovat při hodnocení odpovědí týkajících se opatření v oblasti ,tvorby cen a dostupnosti služeb“ (m.j. i restrikce z hlediska otevíracích hodin a kapacit podniku). Někteří respondenti si sice uvědomují, že tento faktor může hrát hlavní roli v prevenci rizik, avšak celkově se odpovědi na tuto otázku lišily natolik výrazně, že na jejich základě nebylo možné vyvodit obecněji platné závěry. Ve většině případů ukazovaly odpovědi týkající se cenové strategie podniku provázanost s cenovou strategii a podporou prodeje formulovanými mateřskou firmou, řetězcem a/nebo výrobcem alkoholických nápojů. I to je asi důvod, proč se v cenových strategiiích jednotlivých zařízení neobjevují snahy o zvyšování cen alkoholických nápojů a naopak snižování cen těch nealkoholických (což je dobrý postup k redukci i prevenci problémů spojených s alkoholem).

Tato inovativní výzkumná práce porovnává vědecké poznatky s provozními zkušenostmi z evropského prostředí. Ve čtrnácti členských státech Evropské unie byly vyhodnoceny standardy směřující ke zlepšení zdravotních a bezpečnostních podmínek v prostředí nočního života. Výsledky ukazují, že většina zástupců zařízení pro rekreační noční život si je vědoma problémů, na něž poukazuje literatura, a je připravena napomáhat jejich prevenci. Z tohoto hlediska nejsou mezi jednotlivými státy zásadní rozdíly. Ovšem k reálné regulaci klíčových faktorů, na něž poukázal tento výzkum, zatím přistoupilo pouze několik málo zemí. Většina respondentů z řad provozovatelů je připravena k uvedeným faktorům v praxi přihlížet, vyjadřuje však pochybnosti pokud jde o jejich další regulaci, neboť se obává růstu papírování i nákladů. Skutečnost, že respondenti necítí potřebu rozšiřování požadavků na prostředí rekreačního nočního života či jejich tužší vyžadování, může být vysvětlena tím, že většina z nich řídí dobře vedené populární mainstreamové podniky. Jak již bylo zmíněno, někteří provozovatelé využívají kvality prostředí jako přidané hodnoty pro marketing svých zařízení; lze ovšem pozorovat i to, že v některých případech je tato strategie přebíjena nekalou konkurencí. Otázkou zůstává, jak v prostředí rekreačního nočního života zaručit konsistentnost dodržování klíčových kvalitativních faktorů a postupů, pokud jsou nastavovány pouze na provozní úrovni. Zkušenosti zemí, které přistoupily k regulaci v dané oblasti, ukazují, že podniky musí jako záruku kvalitních standardů doložit (například formou záznamů) realizovaná školení a implementované strategie, na jejichž základě získají od oprávněného úředního orgánu certifikaci. Standardy představují obecně přijímané principy a soubory pravidel zpracovaných na základě expertních znalostí. Tento průzkum ukazuje, že ve většině případů zahrnují poznatky z vědecké literatury i zkušenosti z provozu shodné klíčové faktory, na nichž má stát dobrá praxe. Ovšem literatura zároveň ukazuje, že strategie, pokud nejsou povinné nebo spojené s vymahatelností, ale zůstávají dobrovolné, nejsou příliš účinné. Prioritou by proto měla být regulace a vymahatelnost alespoň některých prvků, na něž klade důraz jak literatura, tak i představitelé z řad provozovatelů zařízení pro rekreační noční život; umožnilo by to homogenizaci praktických postupů a směřování k vyšší úrovni zdravotních a bezpečnostních podmínek prostředí rekreačního nočního života. Poděkování Nejprve bychom rádi vyjádřili vděk všem respondentům, kteří se zúčastnili tohoto výzkumu. Děkujeme jim za jejich čas i za vytrvalost potřebnou k tomu, aby prošli celý rozsáhlý dotazník zahrnující dlouhý seznam charakteristik, které bylo třeba ohodnotit. Bez jejich přispění by se tato práce nemohla uskutečnit. Zvláštní poděkování směřuje ke Karen Hughes a Marku Bellisemu (LJMU), Johanně Gripenberg Abdon (STAD), Alexanderovi Hirschfieldovi and Andrewovi Newtonovi (University of Huddersfield), Luce Fornari (Ala Milano Onlus) a Giovannimu Aresimu (Università Cattolica del Sacro Cuore) za jejich příspěvky, návrhy a zkušenosti z dané oblasti, o které se s námi podělili. A v neposlední řadě bychom rádi projevili náš vděk koordinátorovi projektu Mateji Kosirovi (UTRIP Institute) i všem partnerům projektu Club Health2 , kteří umožnili shromáždění dat a propagaci našich standardů v rámci odvětví. Bez jejich přispění by se tento výzkum nemohl uskutečnit.

IREFREA

listopad 2011 2 UTRIP Institute (Slovenia), LJMU (United Kingdom), IREFREA (Spain and Portugal), CePT (Luxemburg), Hogeschool Gent (Belgium), SANANIM (Czech Republic), ACC (United Kingdom), Tibiscus (Romania), ISG (Austria), HSE (Ireland), Azienda ULSS (Italy), City of London LDPF (United Kingdom), IDEC (Greece), Blue Point (Hungary), MEKKA (Hungary), ConRua-A (Portugal) and PROTASI (Greece)


Závěry

9

Klasifikace složek

Zjištění výzkumu Club Health a další komentáře Související praxe

Poznatky + Názor zainteresovaných subjektů Klíčová složka

Podloženo literaturou i praxí

Doporučená složka

Nedostatek poznatků, ale potvrzeno praxí

Složka vhodná za určitých podmínek

Nepodloženo poznatky a praxí; nemusí se hodit pro všechna zařízení

Poznatky, důkazy

Data z výzkumné studie Club Health doplněná dalšími zjištěními a/nebo vysvětlivkami

Hodnocení významu Nejvýznamnější/ Značně významnou

Vědecká literatura z předchozích výzkumů Konzistentní

***

Značné

**

Slabé

*

Vzájemně si odporující či neexistující

?

Procento respondentů, kteří danou položku hodnotili jako

Neutrální

Nevýznamnou/ Málo významnou

Projekty a programy (vyhodnocené i nevyhodnocené), které mohou být užitečné pro volbu přístupu k dané oblasti.


Struktura tabulky a použitá terminologie

11

1. PODMÍNKY NA AKCI 1.1. Přístup a bezpečnost vstupu Jde o dva hlavní úkoly – zabezpečit, aby se do zařízení rekreačního nočního života nedostali lidé mladší, než je minimální věk opravňující ke vstupu, a zajistit veřejnou bezpečnost prevencí výtržností a trestných činů. Vysokou úroveň zdravotních a bezpečnostních podmínek podniku by měly garantovat některé procedury, např. i/ kontrola dokladů prokazujících věk, která zamezuje vstupu nezletilých osob, ii/ prevence vstupu zákazníků, u nichž je pravděpodobné, že jsou konfliktní a/nebo že u sebe mají drogy či zbraně, iii/ informování zákazníků o pravidlech podniku, iv/ zajištění, aby podnik nebyl přeplněn, a v/ monitoring osob čekajících ve frontě a shromažďujících se v okolí podniku, který umožňuje předcházet konfliktům a rušení veřejného pořádku. Složka

Zjištění výzkumu Club Health a další komentáře

Související praxe

Zamezení vstupu nezletilých

Kontroly věku by měly být prováděny jako prevence prodeje alkoholu nezletilým. Přestože 86 % respondentů z řad provozovatelů hodnotilo toto opatření jako jedno z nejdůležitějších (a charakterizuje je jako „snadno uskutečnitelné“ a „nízkonákladové“) a věková hranice je uzákoněna ve všech zkoumaných zemích, jen 68,4 % respondentů tuto kontrolu provádí rutinně. Nejběžnější výmluvou, proč se kontroly zletilosti v praxi nedělají, je jejich nepotřebnost, protože podnik míří na starší cílovou skupinu. V kontextu této otázky se často uvádělo, že u žen lze bez průkazu totožnosti věk stanovit obtížněji než u mužů.

The community alcohol prevention programme (součást projektu STAD) http://www.fhi.se/en/ Highlights/ResponsibleBeverage-Service/

Popis: Kontrola dokladů prokazujících věk, která zajistí, že se do podniku nedostanou osoby mladší, než je věková hranice opravňující ke vstupu

Na identifikaci nezletilých hostů by se měl podílet veškerý personál s cílem odmítnout služby těm, kteří nebyli zastaveni již u vstupu3. V některých podnicích byly zavedeny systémy skenovaných elektronických databází. U vstupu jsou zákazníci požádáni o předložení dokumentů, které jsou naskenovány a zkontrolovány, aby se potvrdila totožnost hosta4. Známka

Hodnocení významu Nejvýznamnější / Velmi významný ***

Popis: Zajištění, aby nebyla překročena celková kapacita zařízení, a zamezení jeho přeplněnosti. Omezení vstupu po stanoveném čase. Zamezení vstupu konfliktním osobám.

KLÍČOVÉ SLOŽKY


Limity pro počet hostů

12

Ve Velké Británni existují iniciativy podporované výrobci alkoholických nápojů, jako např. Challenge 21; Challenge 25 či PASS. Jejich výsledky však dosud nebyly důkladně vyhodnoceny.

85.7%

Neutrální

8.6%

Nevýznamný / Málo významný

5.7%

I když maximální kapacitu zařízení stanovují příslušné úřady, odpovídá jí zařízení a vybavení podniků a 70 % respondentů označilo tento faktor za významný, pouze 68, 4 % respondentů z řad provozovatelů podle toho postupuje i v praxi. Většinou tvrdí, že uskutečňování takového postupu je obtížné (69 %)5. Několik výzkumů ukázalo souvislost mezi násilným chováním a přeplněností podniků rekreačního nočního života. Proto je významné využívat u vstupu do těchto prostor spolehlivé metody počítání zákazníků.

Soutěžní projekt Best Bar None pokrývá více než 67 měst ve Velké Británii a jeho cílem je podporovat dobrou praxi v dané oblasti. Výsledky zatím nebyly vyhodnoceny. http://www.bbnuk.com/ what-is-best-bar-none

Mezi nástroje zamezující přeplněnosti nočních podniků patří elektronické časové systémy, „píchačky“, speciální pokladny, ale také sofistikovanější elektronická zařízení, která jsou schopna i potvrdit věk zákazníka nebo jeho předchozí záznam. Známka

Hodnocení významu **

Nejvýznamnější / Velmi významný

71.0%

Neutrální

18.8%


10.2%

3 Švédský výzkum ukázal, že v případě, kdy pracovníci u vchodu kontrolují věk hostů na základě identifikačních dokumentů, se na to personál baru spoléhá a věk již neověřuje ani u klientů, kteří vypadají jako nezletilí (Wallin and Andreásson 2004). 4 Tyto systémy zajišťují, že se do podniku nedostanou mladší zákazníci, než je povoleno, počítají množství vstupujících lidí a usnadňují snižování míry výtržností, protože umožňují identifikaci hostů s nevhodným chováním a zákaz jejich vstupu do podniku. Výzkum v USA však zjistil, že i když systémy elektronické verifikace věku (EAV) mohou zlepšit přesnost ověřování, nesnižují jeho potřebnou frekvenci (Krevor et al. 2003). 5 Nezdá se, že by tyto obtíže překážely v dodržování kapacity zařízení a správného poměru mezi počtem zaměstnanců a počtem hostů (viz „ předcházení frontám v baru a na toaletách“).


Související praxe

Zamezení vstupu osob pod vlivem drog a osob s drogami

Lidé pod vlivem drog vyvolávají velmi často incidenty. Dobře školený dohled u vchodu do podniku přitom může být mimořádně efektivní při kontrole hostů a/nebo hostů pod vlivem drog, a předcházet tak prodeji drog v podniku i všem souvisejícím problémům. Vstupní kontrola zárověň jasně ukazuje, že dané zařízení nedovoluje nezákonné či divoké chování.


Popis: Prevence vstupu intoxikovaných osob Prevence užívání a distribuce drog v zařízeních reakreačního nočního života a jejich okolí.

Známka

Přestože 74,1 % respondentů z řad provozovatelů uvedlo, že v podniku provádí vstupní kontrolu intoxikace a drog, 90,9 % ostatních respondentů je považuje za nedostatečné. To naznačuje, že pokud není personál u vstupu kvalitně vyškolen, je velmi obtížné správně zhodnotit míru intoxikace potenciálního klienta.



85.7%

Neutrální

10.0%

Nevýznamný / Málo významný Informační tabule s pravidly podniku

KLÍČOVÉ SLOŽKY

Popis: Hosté by měli být předem informování o pravidlech podniku (alkohol a nezletilí, věková hranice, pravidla oblékání, obsluha intoxikovaných osob apod.). Tabule informující o pravidlech podniku umožňují vyhnout se frustraci hostů, jimž byl odepřen vstup až poté, co vystáli frontu u vchodu.

Známka

4.3%

Přestože tabule informující o pravidlech podniku nepatří ve většině měst a oblastí, kde proběhl výzkum, mezi požadavky pro získání koncese, většina zařízení je používá. Na 78,9 % respondentů z řad provozovatelů uvedlo, že je v praxi využívají (snadné provedení, nízké náklady, vysoká účinnost). Pravidla jsou spolu s dalšími nástroji užívána pro identifikaci a selekci příslušníků zvolené cílové skupiny podniku a pro zamezení vstupu osobám, které jsou považovány za nevhodné zákazníky6.

Britský manuál National Pubwatch Good Practice Guide http://www. nationalpubwatch. org.uk/index.php



52.9%

Neutrální

27.9%


19.2%

Složka


Související praxe

Monitoring interní televizí

CCTV může působit jako účinný odstrašující prostředek. Zvláště užitečný je při monitoringu vstupních prostor a dále při sledování odlehlých a skrytých prostor podniku; zde může zamezit užívání drog či jejich distribuce, stejně jako problémům s násilnostmi. Monitoring formou CCTV používá v praxi 70, 7 % respondentů z řad provozovatelů.

Programy britského úřadu Security Industry Authority (SIA), které jsou ve Velké Británii dostupné operátorům systémů CCTV a umožňují jim provozovat je v souladu s nejnovějšími profesními standardy.

Systémy uzavřeného interního televizního okruhu (CCTV) zvyšují u hostů pocit bezpečí a kontroly

DOPORUČENÉ SLOŽkY

Sdružení The British Beer and Pub Association (BBPA) zpracovalo manuál postupů pro případ incidentů www. beerandpub.com/ documents/publications/ industry/Drugs_and_Pubs. pdf

Literatura uvádí, že zatímco někteří zákaznící klubů považují monitoring prostřednictvím CCTV za výraz společenské zodpovědnosti zařízení, jiní to mohou vnímat jako narušování soukromí. V našem výzkumu však tento faktor označilo jako vysoce citlivý a špatně akceptovatelný pouze 14, 5 % respondentů z praxe (a 18 % představitelů dalších významných zainteresovaných profesních skupin). Známka

Hodnocení významu Nejvýznamnější / Velmi významný *

52.4%

Neutrální

27.0%


20.6%

6 Výzkum ukazuje, že prostřednictvím souboru vylučovacích metod (posouzení přijatelnosti stylu oblečení, způsobů chování apod.) dokáže personál u vstupu do podniku (spolu s manažery klubu, pořadateli večera, pracovníky PR aj.) rozlišit ty osoby, které lze považovat za vhodné a naopak za nevhodné hosty (Measham and Hadfield, 2009).


Složka

13

Složka


Související praxe

Monitoring osob ve frontách

Personál u vstupu do zařízení, který informuje čekající o situaci, dává najevo zájem o jejich zákaznický komfort, zvyšuje jejich autoritu a snižuje frustraci. Zároveň má i lepší možnost posoudit vzezření hostů. Ač to není považováno za klíčový faktor, kolem 65 % respondentů z řad provozovatelů v praxi monitoruje osoby ve frontě, protože to za nízké náklady zvyšuje bezpečnost podniku.

Programy britského úřadu Security Industry Authority (SIA) pro školení pracovníků dohledu u vstupu a bezpečnostní ochrany.

Popis: Informování zákazníků ve frontě o době čekání a prevence předbíhání.

Poslední výzkumy ukazují, že fronty na vstup do zařízení mohou být využívány také jako součást jeho marketingové strategie (známka popularity a prestiže podniku). V některých případech měl možná dokonce vstupní personál pokyn, aby zákazníky nechal ve frontě čekat7. Známka

Hodnocení významu *

Monitoring osob shromažďujících se v okolí podniku Popis: Vyhodnocení možných problémů.

Známka

Vstupné Popis: Vstupné zamezuje přebíhání hostů mezi různými zařízeními.



35.8%

Neutrální

34.3%


29.9%

Parkoviště a prostory kolem podniku by měly být sledovány s cílem zjistit užívání nebo distribuci drog mezi potenciálními zákazníky a všimnout si možných hostů s rizikovým chováním.

Programy britského úřadu Security Industry Authority (SIA) pro školení pracovníků dohledu u vstupu a bezpečnostní ochrany.

Na 63, 8 % respondentů z řad provozovatelů uvedlo, že v praxi monitorují osoby shromažďující se v okolí jejich zařízení. Fakt, že respondenti většinou toto opatření řadí mezi snadno proveditelná, a to za nízké až střední náklady, může naznačovat, že k tomu nevyužívají žádné specifické postupy ani že nevytvořili společná pravidla s policií a/nebo s dalšími subjekty. Hodnocení významu

*

14



1

33.9%

Neutrální

2

36.9%


3

29.2%

Vstupné je využíváno primárně jako součást marketingové strategie a může se lišit jak pro různé večery, tak i v závislosti na typu a/nebo velikosti zařízení. Vstupné se také výrazně liší mezi zeměmi. Přestože většina respondentů z řad provozovatelů nepovažuje vstupné za preventivní strategii, 63,8 % z nich uvedlo, že vstup do zařízení zpoplatňují. Přebíhání hostů z jednoho podniku do druhého by se měla zařízení vyvarovat zejména těsně před zavírací hodinou, kdy je úroveň opilosti/intoxikace hostů vyšší8.

Známka


7 Viz Measham and Hadfield 2009 8 Viz Lang and Rumbold 1997

Neutrální Nevýznamný / Málo významný

65.6% 9.4% 25.0%


Související praxe

Kontrola zbraní

Zařízení rekreačního nočního života by měla mít jasný postup, jak zamezit tomu, aby se do podniku dostaly zbraně; připraven a zveřejněn by měl být i postup pro vyžádání zásahu policie.

V Portugalsku vyžaduje nová regulace využití bezpečnostních rámů na detekci kovů u vstupu na diskotéky či do nočních klubů.

Popis: Prevence vstupu osob se zbraněmi, vyvarování se eskalace násilí v případě incidentů.

Přestože nejsou standardizovány, provádí v praxi kontroly na zbraně 47,4 % respondentů z řad provozovatelů. V některých případech souvisí kontroly s druhem produkované hudby, a jsou tedy prováděny pouze některé večery (např. hip hopové večery). Mezi respondenty, v jejichž zařízeních se kontroly na zbraně provádějí, je pouze 10,8 % považuje za vysoce citlivý a obtížně akceptovatelný prvek, zatímco mezi těmi, kdo kontroly nerealizují, je toto procento vyšší (26,2 %). Někteří respondenti zastávají názor, že kontrola na zbraně zvyšuje obecný pocit bezpečí návštěvníků akcí.

Známka

Hodnocení významu


* Přednostní vstup a služby Popis: U vstupu ani dalších služeb by neměl být nikdo zvýhodňován.

Známka

9 Viz Graham 1999.


69.3%

Neutrální

13.8%


16.9%

Některé výzkumy ukazují, že by nikdo ze zákazníků neměl být zvýhodňován, protože ti, kdo se cítí znevýhodněni, mohou méně ochotně spolupracovat s personálem9. Speciální oprávnění ke vstupu či službám ale v praxi využívá 65,5 % respondentů jako součást marketingové strategie pro vybranou cílovou skupinu klientů a nástroj zamezující konfliktům. Hodnocení významu

*


33.3%

Neutrální

20.0%


46.7%


Složka

15

1. PODMÍNKY NA AKCI 1.2. Vnitřní prostory: materiální prostředí Uspořádání, rozvržení a design vnitřních prostor podniku by měly umožňovat volný a plynulý pohyb zákazníků (například vyvarováním se úzkých prostor nebo skrytých míst) a omezovat či vylučovat nadměrné horko a kouř. Snižuje se tak riziko výtržností a nezákonného chování. K prevenci nehod a úrazů přispívá i udržování čistoty, úklid rozlitých nápojů a předcházení dalším bezpečnostním rizikům. Složka


Související praxe

Teplota a větrání prostor

Ve většině zkoumaných států existují v zařízeních pro rekreační noční život buď vymezené kuřácké prostory, nebo je uvnitř podniku zákaz kouření. Ukázalo se, že hosté jsou v přetopeném prostoru a zakouřené atmosféře podráždění a v případě provokace více inklinují k agresivní reakci10.

Příručka „Safer Bars. Assessing and Reducing risks of violence“, součást programu Safer Bars, zahrnuje dotazníky, které umožňují zhodnocení prostoru barů z hlediska fyzického komfortu a bezpečí hostů, i rady, jak je zlepšit.

Popis: Kontrola teploty a větrání zamezuje přetopení a zakouřenosti interiéru

I když je nákladné udržovat v prostorách podniku optimální teplotu a větrání, 77, 9 % respondentů z řad provozovatelů uvedlo, že tato opatření prosazují, protože jsou i vysoce efektivní. Proto je také řadí mezi klíčové faktory zajišťující dobré zdravotní a bezpečnostní podmínky v interiéru podniku. Známka

Hodnocení významu ***


73.1%

Neutrální

20.9%

Nevýznamný / Málo významný Úklid rozlitých nápojů, rozbitého skla a dalších nebezpečných předmětů

Známka

V hodnocených podnicích se úklid rozlitých nápojů a dalších rizikových prvků provádí pravidelně, čímž se předchází úrazům spojeným s pádem na kluzké podlaze nebo pořezání skleněnými střepy. Na 96, 4 % respondentů z řad provozovatelů označilo pravidelný úklid za běžný postup a 88 % ho z hlediska zdraví a bezpečnosti hostů zařadilo mezi klíčové faktory.

Soutěžní projekt Best Bar None pokrývá více než 67 měst ve Velké Británii a jeho cílem je podporovat dobrou praxi v dané oblasti. Výsledky zatím nebyly vyhodnoceny. http://www.bbnuk.com/ what-is-best-bar-none

V době neskleněného nádobí vyžaduje úklid prostor speciální pozornost, protože hosté odhazuji plastové nádobí s menšími zábranami než skleněné11 což zvyšuje znečištění podlah tekutinami i odpadky. To zvyšuje nepořádek, nepohodlí i nepříjemné pocity z prostředí podniku (a velký nepořádek může nastartovat i zmatek a výtržnosti). Hodnocení významu Nejvýznamnější / Velmi významný

** Odklízení prázdných sklenic a lahví Popis: Zaměstnání sběračů skleněného nádobí, kteří zamezují hromadění sklenic a lahví.

KLÍČOVÉ SLOŽKY


Popis: Prevence uklouznutí na rozlitých nápojích či zranění rozbitým sklem a dalšími nebezpečnými předměty.

6.0%

http://www.camh.net/ Publications/CAMH_ Publications/safer_bars_ program.html

Známka

88.4%

Neutrální

8.7%


2.9%

Důsledkem nedostatečného odklízení skleněného nádobí z prostor baru je dostupnost potenciálních zbraní, která může zvýšit riziko úrazů. Na 94, 4 % respondentů z řad provozovatelů uvedlo, že v jejich zařízeních se prázdné sklenice a lahve odnášejí pravidelně, což zamezuje možným zraněním. Téměř 70% všech respondentů výzkumu řadí tuto činnost mezi klíčové faktory pro zabezpečení dobrých zdravotních a bezpečnostních standardů. Hodnocení významu

**

16 10 Viz Graham et al. 2000; Homel et al. 2004 11 Viz Forsyth 2008


68.6%

Neutrální

18.5%


12.9%

Příručka „Safer Bars. Assessing and Reducing risks of violence“, součást programu Safer Bars, zahrnuje dotazníky, které umožňují zhodnocení prostoru barů z hlediska fyzického komfortu a bezpečí hostů, i rady, jak je zlepšit. http://www. camh.net/Publications/ CAMH_Publications/ safer_bars_program.htm


Související praxe

Uspořádání a design

Překážky omezující pohyb v podniku nebo nevhodný přístup k poskytovaným službám mohou zvýšit míru násilností, které jsou důsledkem příliš těsného kontaktu mezi hosty nebo jejich soutěžení o službu/přístup k ní. Na 73, 1 % respondentů z řad provozovatelů uvedlo, že uspořádání jejich podniku bylo navrženo s přihlédnutím ke zdravotním a bezpečnostním hlediskům, a to navzdory vysokým nákladům a obtížnosti realizace tohoto opatření.

Soutěžní projekt Best Bar None pokrývá více než 67 měst ve Velké Británii a jeho cílem je podporovat dobrou praxi v dané oblasti. Výsledky zatím nebyly vyhodnoceny.

Popis: Uspořádání prostor podniku by mělo být navrženo tak, aby umožňovalo volný a plynulý pohyb hostů a aby zde neexistovala velmi úzká nebo skrytá místa. Takové prostorové řešení je i zárukou bezečnosti v případě nutnosti evakuace.

Známka

Přeplněnosti určitých míst podniku lze zabránit věnováním zvláštní pozornosti prostorům baru, toalet, šaten, schodišť, hal a chodeb. V podniku by měla být rozmístěna upozornění na omezený přístup do potenciálně nebezpečných prostor a také jasně označeny únikové východy. Neměly by v něm být žádné temné nebo skryté prostory nebo by taková místa měla být kontrolována interním televizním systémem CCTV; zvyšují totiž anonymitu prostředí a usnadňují deviantní chování12. Hodnocení významu

** Namátkové kontroly toalet Popis: Zamezení nezákonného chování, jako je užívání nebo distribuce drog.


62.8%

Neutrální

25.7%


11.5%

Některé země nepovolují pracovníkům ochrany provádět na WC kontrolu kabin. V některých zařízení proto používají jiné postupy, například umisťují k toaletám obsluhu, aby odradila návštěvníky od užívání nebo prodeje drog v těchto prostorách. Na 89, 3 % respondentů z řad provozovatelů uvedlo, že se v jejich zařízeních provádějí namátkové kontroly toalet. Na 63, 2 % je hodnotilo jako klíčový faktor, přestože 47, 1 % současně uvedlo, že jde o citlivé a špatně přijímané opatření. Stojí za povšimnutí, že téměř jedna třetina respondentů je naopak zařadila mezi zcela bezproblémové. Protože je důležité respektovat soukromí hostů, měl by mít personál pro tuto činnost jasné pokyny.

Známka


Hlasitost hudby Popis: Zajištění, že je maximální hlasitost zvukového systému nastavena tak, aby nemohlo dojít k poškození sluchu zákazníků ani zaměstnanců a/nebo k rušení okolí.

KLÍČOVÉ SLOŽKY

http://www.bbnuk.com/ what-is-best-bar-none


63.2%

Neutrální

14.7%


22.1%

Přestože je hlasitost hudební produkce ve všech sledovaných zemích regulována zákonem, mnoho respondentů z řad provozovatelů odpovědělo, že si tohoto faktu nejsou vědomi. Uvedli také, že v některých případech kontroly zvukových systémů museli zajišťovat spíše ochranu vybavení klubu před poškozením (kvůli divokému výkonu DJ) než ochranu sluchu hostů či okolí před hlukem. Zatímco 79, 6 % respondentů z řad provozovatelů prohlásilo, že je hlasitost produkované hudby kontrolována, 72, 2 % ostatních respondentů výzkumu uvedlo, že tomu tak není. Mělo by být zmíněno i to, že kromě sluchových problémů je vysoká hlasitost hudby spojována i s vyšší mírou a větší rychlostí konzumace alkoholu zákazníky. Experti doporučují nastavení kontrolních zvukových systémů tak, aby nebyla překračována hranice 90 decibelů. Na taneční ploše a/nebo v blízkosti pódia by měla být rozmístěna upozornění na riziko spojené s pobýváním v blízkosti reproduktorů. Návštěvníkům by měly být k dispozici i ušní ucpávky.

Známka



50.8%

Neutrální

31.3%


17.9%

12 Viz Brookman and Maguire 2003; Deehan 1999..

Příručka „Safer Bars. Assessing and Reducing risks of violence“, součást programu Safer Bars, zahrnuje dotazníky, které umožňují zhodnocení prostoru barů z hlediska fyzického komfortu a bezpečí hostů, i rady, jak je zlepšit. http://www.camh.net/ Publications/CAMH_ Publications/safer_bars_ program.html Soutěžní projekt Best Bar None pokrývá více než 67 měst ve Velké Británii a jeho cílem je podporovat dobrou praxi v dané oblasti. Výsledky zatím nebyly vyhodnoceny. http://www.bbnuk.com/ what-is-best-bar-none


Složka

17

Složka


Související praxe

Dostupnost míst pro posezení a odpočinek

Jen 66 % respondentů z řad provozovatelů uvedlo, že jejich podnik nabízí hostům prostory pro odpočinek a posezení; tvoří ovšem obyčejně pouze malou část podniku. Většina respondentů našeho výzkumu z řad provozovatelů reprezentovala taneční podniky a klubovou scénu.

Příručka „Safer Bars. Assessing and Reducing risks of violence“, součást programu Safer Bars, zahrnuje dotazníky, které umožňují zhodnocení prostoru barů z hlediska fyzického komfortu a bezpečí hostů, i rady, jak je zlepšit.

Popis: Poskytnout hostům prostory s vybavením pro posezení, které jsou klidnější a vzdušnější než hlavní taneční plocha.

Známka

V úvahu by měl být brán i fakt, že pití „na stojáka“ zvyšuje kapacitu podniku a také množství zkonzumovaného alkoholu13. A může ovlivňovat (zvyšovat) i míru nepořádku a obtíží (tělesný kontakt, srážky osob), stejně jako zdravotní a bezpečnostní situaci (rozbité sklenice, rozlité nápoje). Hodnocení významu

** Zamezení frontám u baru a na toaletách Popis: Zamezit soupeření o službu. Zamezit incidentům v místech s nadměrným množstvím lidí.


58.1%

Neutrální

22.6%


19.3%

Frontám u baru a v prostorách toalet lze zamezit nastavením a udržováním správného poměru mezi počtem hostů a personálu. Ten výrazně napomáhá tomu, aby hosté nemuseli soupeřit o pozornost obsluhy. Většina respondentů z řad provozovatelů neřadí tento faktor mezi klíčové. Pouze 43, 1 % z nich považuje správný poměr mezi počtem hostů a personálu za nejvýznamnější faktor. V kombinaci s názorem 69 % provozovatelů, že je velmi obtížné počítat u vchodu množství hostů, se nabízí otázka, nakolik přesná tedy může v praxi být kalkulace zdravého poměru mezi počtem klientů a zaměstnanců (který deklarovalo 79, 6 % provozovatelů). Pouze 60 % provozovatelů uvedlo, že jsou schopni uchránit své hosty před frontami.

18

KLÍČOVÉ SLOŽKY


Ukázalo se, že nízký počet zaměstnanců v poměru k počtu návštěvníků je spojován s častějšími násilnostmi. Proto je velmi důležité mít na zřeteli, aby počet hostů podniku vždy odpovídal jeho možnostem a byl ve správném poměru k počtu zaměstnanců. Také toalety by měly být udržovány dostatečně čisté a vybavené. Známka


13 Viz Lightowlers et al. 2007


37.0%

Neutrální

35.5%


27.5%

http://www.camh.net/ Publications/CAMH_ Publications/safer_bars_ program.html Soutěžní projekt Best Bar None pokrývá více než 67 měst ve Velké Británii a jeho cílem je podporovat dobrou praxi v dané oblasti. Výsledky zatím nebyly vyhodnoceny. http://www.bbnuk.com/ what-is-best-bar-none


Související praxe

Strategie používání skleněného nádobí

Pokud jde o strategii v používání skleněného nádobí, dospěl výzkum k rozporuplným zjištěním14. Nedostatek shody v pohledu na danou otázku je výrazem odlišností mezi podniky. Ve městech, kde strategie používání speciálního skleněného nádobí není součástí podmínek pro udělení koncese, uvedlo 44, 7 % provozovatelů, že ji přesto v praxi uskutečňují. Mezi těmi, kdo tak činí, označilo 48, 5 % opoužívání speciálního nádobí jako vysoce účinné a 30, 3 % jako středně účinné; současně je hodnotili jako „snadno proveditelné“, a to s nízkými nebo středními náklady15.Naopak ti provozovatelé, kteří tuto strategii neaplikují, uváděli pravý opak. Více než 56 % všech ostatních respondentů zařadilo používání speciálního nádobí mezi klíčové faktory.

Zavedení polykarbonátového skleněného nádobí (PCG) do některých britských barů a klubů již ukázalo některé slibné výsledky, přestože zatím nejsou dostačující pro to, aby bylo možné vyvozovat obecnější závěry pokud jde o přínosy z hlediska bezpečnostní prevence16.

Popis: Podávat nápoje ve sklenicích vyrobených z umělého nebo zesíleného skla, což brání jejich použití jako zbraní.

Známka



56.1%

Neutrální

33.3%


10.6%

Složka


Dostupnost jídla a malého občerstvení

Podávání jídla je spojováno se snížením násilného chování. Existují rozdíly mezi jednotlivými státy i typem zařízení. Náš výzkum zjistil, že zatímco ve Velké Británii, Lucembursku a Portugalsku nabízí 75–80 % klubů hostům určitý druh jídel a/nebo malého občerstvení, v ostatních zemích se toto procento pohybuje jen mezi 25-50 %. V těchto zemích je podávání jídel často spojováno s nepořádkem a otížemi navíc. Obecně je podávání jídla či občerstvení v zařízeních rekreačního nočního života chápáno spíše jako marketingová strategie než jako strategie prevence proti násilnému chování.

Popis: Dostupnost jídla je spojována s nižším rizikem agresivity.

Známka

Související praxe


Dostupnost vody zdarma Popis: Bezplatné podávání vody z kohoutku s cílem zabránit problémům tanečníků vyvolaných horkem.

Známka

25.5%

Neutrální

31.7%


42.8%

Dlouhodobé tancování může způsobit vyčerpání z horka a dehydrataci organismu. Na 67, 2 % respondentů z řad provozovatelů potvrdilo, že je v jejich zařízeních dostupná voda zdarma18. U baru by měl být nabízen (a viditelně vystaven) velký výběr lahvovaných vod a nealkoholických nápojů za přiměřené ceny, což by napomáhalo k prevenci před intoxikací alkoholem. Hodnocení významu Nejvýznamnější / Velmi významný

?

1

61.2.%

Neutrální

2

23.9%


3

14.9%

14 Je vedena polemika ohledně míry závažnosti zranění způsobených tvrzeným a tepelně zpracovaným (annealed) sklem, jsou-li použity jako zbraně (Warburton and Sheperd 2000). 15 S výjimkou Belgie, kde je pivo v závislosti na jeho druhu podáváno v různých sklenicích (obyčejně dodaných výrobci). 16 Výzkum realizovaný v Glasgow ukázal, že nulová rozbitnost skla znamená malý pokles zranění (Anderson et al. 2009). 17 Protože podávání jídel může do podniku přivést jinou klientelu nebo proto, že jídlo zpomaluje vstřebávání alkoholu do krevního oběhu (Homel and Clark 1994). 18 I když v některých zkoumaných podnicích „dostupnost vody zdarma“ znamená „vodu z kohoutku dostupnou na toaletě“.



Složka

19

1. PODMÍNKY NA AKCI 1.3. Na akci: sociální prostředí Je třeba zajistit, aby prostory pro akci a celkové prostředí nepodporovaly násilné, nekontrolovatelné nebo trestné chování

Složka


Související praxe

Identifikace intoxikovaných osob

Nalévání již příliš opilým návštěvníkům se ukázalo jako významná příčina vzniku problémů19. a zdá se, že jsou si toho vědomi i zástupci podniků a pořadatelé akcí. Velká většina z nich (92,8 %) uvedla, že intoxikované osoby v praxi mezi návštěvníky vyhledává. S tím ovšem opět nesouhlasí zástupci ostatních stran (54,5 % uvedlo, že nevěří, že by tak provozovatelé činili). Jako klíčovou složku ji vnímá 84,3 % všech zúčastněných.


Popis: Poskytnout těmto osobám první pomoc a/nebo asistenci. Zabránit jakémukoli násilí, které může v dané situaci vzniknout.

Známka

Pro 53,4 % provozovatelů je toto téma velmi citlivé, protože pokud se s problémem patřičně nepracuje, může vést k eskalaci násilí20. I přesto na otázku, zda mají pro tyto případy v praxi zavedenou patřičnou službu, uvedlo pouze necelých šedesát procent provozovatelů (58,9 %), že opilé jedince vyhledává obsluha. Navíc se zdá, že s výjimkou ochranky má v této problematice nějaký druh školení pouze 20 % personálu21. Hodnocení významu

***


84.3%

Neutrální

14.3%

Nevýznamný / Málo významný Úroveň tolerance

20

KLÍČOVÉ SLOŽKY


Popis: Míra celkové „shovívavosti“ podniku byla identifikována jako jeden ze čtyř hlavních faktorů, které mohou zvýšit/snížit počet případů agrese a násilí.

1.4%

O celkové úrovni akce informují návštvníka jak její průvodní fyzické znaky (nepořádek, odpadky, slabé osvětlení), tak i společenské aspekty, jako je podávání alkoholu podnapilým, podporování nadměrné konzumace alkoholu (soutěže a promoakce), tolerování užívání drog a dalšího problémového chování22. 73,9 % zástupců nočních podniků uvedlo, že úroveň a pořádek na akci kontroluje, zástupci ostatních stran však s tímto tvrzením nesouhlasí (58,3 % uvedlo, že kontrola na akcích neprobíhá). Úroveň je subjektivní měřítko, které může být hodnoceno mnoha různými způsoby v závislosti na kultuře, hudebním žánru, kontextu i individuální situaci23. Implementace může být obtížná. Respodenti ji nevnímali jako konfliktní, ale přibližně 60 % všech respodentů ji hodnotilo jako klíčovou složku.

Známka

Příručka „Safer Bars. Assessing and Reducing risks of violence“, součást programu Safer Bars, zahrnuje dotazníky, které umožňují zhodnocení prostoru barů z hlediska fyzického komfortu a bezpečí hostů, i rady, jak je zlepšit. http://www.camh. net/Publications/ CAMH_Publications/ safer_bars_program.html



61.2%

Neutrální

26.9%


11.9%

19 Tyto problémy zahrnují úrazy, násilí, napadení a dopravní nehody (Graham, Osgood. Wells and Stockwell 2006). 20 Na některých navštívených akcích nesměla obsluha opilého zákazníka obsloužit, pouze přivolala ochranku, která problém řešila. Přestože je tím chráněna především bezpečnost personálu, výzkum ukázal, že přítomnost ochranky může naopak násilí rozpoutat. (Graham et al.1980; Homel, Tomsen, and Thommeny 1992; Lister, Hobbs, Hall, and Winlow 2000 ) 21 Výzkum ukázal, že pro minimalizaci rizik je vhodné, aby měl školení ve vyhledávání a zvládání opilých lidí veškerý personál (Graham et al. 2005). 22 Odpovídá to i posledním zjištěním, která ukázala, že na snižování agresivity v barech má vliv i prostředí a dění kolem (např. méně neskrývaných sexuálních aktivit či zvýšený komfort; (Homel, Carvolth, Hauritz, McIlwain and Teague 2004). 23 Pro ilustraci uvádíme poznámku manažera klubu zaznamenanou během kvalitativních rozhovorů: „Pokud žena, která právě objednala několik lahví šampaňského na oslavu svých narozenin, tancuje na stole, cítí se sexy a šťastná, nezasahujeme. Na druhou stranu pokud skáče po pohovkách, ničí je svými podpatky a obtěžuje ostatní zákazníky, zakročíme okamžitě.“


Kodex chování

Pravidla (slušného, přijatelného) chování by měla být viditelně vyvěšena, aby návštěvníky upozornila na případné právní a sociální důsledky intoxikace či problémového chování.

Popis: Psaná domací pravidla, která specifikují přijatelné a nepřijatelné chování a způsob řešení problémů Známka

Související praxe

76,8 % dotazovaných zástupců majitelů a pořadatelů akcí psaná pravidla na akcích vyvěšuje, 68 % je považuje za klíčovou věc. Hodnocení významu Nejvýznamnější / Velmi významný

*

1

68.1%

Neutrální

2

14.5%


3

17.4%

Složka


Mix návštěvníků

Přibližně 46 % do výzkumu zapojených pořadatelů akcí odpovědělo, že o různorodou společnost na svých akcích nijak zvlášť neusiluje. Naopak někteří z nich se ve snaze předejít problémům zaměřují právě jen na velmi konrétní návštěvníky (věk, hudební žánr adt.).

Popis: Zajištění pestré společnosti co do věku a pohlaví návštěvníků je spojováno s menším rizikem výtržností.

Známka

Související praxe

Odpovědnost za většinu násilností, které se na akci či v jejím okolí odehrají, mají dle průzkumu hlavně mladí muži . Přesto jen jedna třetina všech dotázaných uvedla, že z hlediska zajištění bezpečnosti vnímá různorodou společnost jako důlěžitou. Jedním z možných vysvětlení je skutečnost, že většina zúčastněných majitelů a pořadatelů akcí uvedla, že se zaměřuje na starší klientelu. Hodnocení významu

** Výběr hudby Popis: Hudba má přímý vliv na chování návštěvníků.


32.3%

Neutrální

29.0%


38.7%

Zdá se, že většina zástupců provozovatelů netuší, že hudba může významně ovlivnit bezpečnost i zdraví návštěvníků akce. Výběr hudební produkce vnímají jako důležitý z hlediska přilákání cílové skupiny a někteří do ní neváhají značně investovat (22 % uvedlo hudební složku akce jako vysoký náklad, 52 % jako střední). O spojitosti mezi hudebním stylem a užíváním drog25 se však provozovatelé nezdají být příliš informováni, stejně jako o možných efektech, které může mít určitá hudba na konzumaci alkoholu, sexuální aktivitu a/nebo páchání výtržností a násilí26.


Neznámá jsou provozovatelům akcí také specifika v užívání určité drogy v závislosti na typu akce (hudební žánr, prostředí) . Více než dvě třetiny tak hodnotily vliv hudební produkce na utváření sociálního prostředí jako málo nebo průměrně významný. U konrétních hudebních akcí, kde lze v souvislosti s hudební produkcí předpokládat zvýšené riziko, jsou nicméně určitá bezpečnostní opatření a kontroly zaváděna. Z hodnocení vyplývá, že jako velmi důležitou vnímá hudební složku většina dotazovaných. Vzhledem k výše uvedenému se však lze domnívat, že otázku vnímali respodenti spíše z hlediska marketingu než prevence. Této interpretaci napovídá i fakt, že některé podniky zvou známé Djs mezinárodní klubové/taneční scény pravidelně. Známka



34.9%

Neutrální

28.6%


36.5%

24 Z průřezového komparitivního průzkumu mezi 3003 Brity, Němci a Španěly, kteří trávili dovolenou na Ibize a Malorce a při odletu domů vyplnili dotazník, vyplynuly jako nejčastější charakteristiky osob, které se během dovolené s někým popraly, následující: mladý muž, častá opilost, užití konopí nebo kokainu. (Hughes et al. 2008) 25 Bylo prokázáno, že mezi hudebními preferencemi a frekvencí konzumace alkoholu je velmi úzká spojitost, stejně jako mezi frekvencí opilosti a užíváním jiných drog (Gilbert and Pearson 1999; Oleaque 2004) 26 Viz Forsyth et al. 1997, Forsyth 2009 27 Viz Anderson et al. 2009


KLÍČOVÉ SLOŽKY

Složka

21

Složka


Zábava

Souvislost mezi nudnou či nekvalitní zábavou a zvýšenou konzumací alkoholu a rizikem agresivního či problémového chování ukázala např. australská studie28. Jiné studie uvádějí, že dostupnost zábavy (např. televize, hudba, tanec) prodlužují čas, který návštěvník na akci stráví, a stoupá tak i konzumace alkoholu29.


Popis: Zábava by neměla být násilná a přehnaně zaměřená na sex.

Související praxe

Většina oslovených provozovatelů akcí vnímá nabídku zábavy jako marketingový nástroj/strategii, který je zviditelní před konkurencí, nikoli jako nástroj prevence. 40 % z nich hodnotilo zábavu jako velmi důležitý prvek svého podnikání, přičemž náklady na ni uváděly jako vysoké či středně vysoké (70 %). Na snížení hmotných škod má dle analýzy vliv i „feminizace“ estetické stránky akcí (design, interiér, zábava, marketing)30. V každém případě by se zábava měla obejít bez násilí a explicitních sexuálních témat. Známka

Hodnocení významu ?


39.1%

Neutrální

31.3%


29.6%


28 Viz Homel and Tomsen 1993 29 Viz Single and Pomeroy 1999 30 Viz zpráva ‘Nightlife in nine European cities. Ecological analysis of risks and prevention’ (http://www.irefrea.org/index.php?page=6-1-2)

22

1.4. Strategie plynulého ukončení akce (“Rozptylovací strategie”, Dispersal policy) S možnými komplikacemi a problémy při hromadném odchodu návštěvníků z masových akcí je třeba počítat dopředu a ve spolupráci s policií a dalšími složkami připravit opatření pro jeho bezpečný a řádný průběh a minimalizaci případného veřejného nepořádku. Složka


Související praxe

Kontrola u východu a doprava

Násilí v prostředí nočního života bývá spojováno s velkým počtem intoxikovaných osob, které se snaží dostat z podniku ven, aby např. chytli taxi, vešli se do autobusu či nemuseli stát frontu na občerstvení31, nebo také s následným zbytečným zdržováním se v okolí akce32.

The Safer Bars program

Popis: Přesunout a instruovat personál, aby po skočení akce vyzval návštěvníky k odchodu; zamezit kumulaci lidí u dveří; identifikovat osoby, které by mohly potřebovat pomoc; zajistit bezpečné taxi služby.

Konfliktům při boji o taxi lze předejít např. nabídkou rezervačního systému. Jako účinná se jeví i spolupráce s dalšími orgány nebo policií33. 63,6 % provozovatelů uvedlo, že na jejich akcích probíhají u východu kontroly, přičemž 70 % to považuje za klíčové. Spolupráci/konzultaci s policií a dalšími složkami však většinou nevyhledávají. V této souvislosti 72 % všech ostatních respodentů uvedlo, že se s podobnými opatřeními v praxi nesetkávají. Někteří z dotazovaných zástupců policie uvedli, že ve většině případů se provozovatelé spoléhají pouze na městskou policejní hlídku a veřejnou dopravu, a sami potřebné služby svým zákazníkům nezajišťují. Vzhledem k tomu, že pouze 17 % provozovatelů zhodnotilo náklady spojené s bezpečným ukončením akce jako vysoké, se zdá, že podobná opatření nevnímají jako potřebná.

Známka

Nejvýznamnější / Velmi významný Neutrální Nevýznamný / Málo významný Přesun personálu Popis: Dostatečný počet obsluhujícího personálu pomůže zamezit tlačenicím a vzniku zúžených profilů a míst.

KLÍČOVÉ SLOŽKY

Liverpool’s City Safe (http://www.liverpool. gov.uk/council/strategiesplans-and-policies/ community-safety/) Ve Francii platí od 1. prosince 2011 pro všechny noční podniky povinnost poskytnout návštěvníkům certifikované zařízení na měření alkoholu. Vzniká též iniciativa podporující alkotestry jako součást vybavení všech vozidel.


70.0% 17.1% 12.9%

Je důležité předcházet lokálnímu přelidnění. Když se blíží zavírací doba, měla by být pozornost věnována především toaletám, šatnám, schodištím a vstupním prostorám. Zároveň by měl personál zajistit, aby v prostorách nebyly žádné bezprizorní lahve a skleničky a aby si je hosté neodnášeli ven. Provozovatelé jsou si dle průzkumu těchto rizik vědomi, neboť 75,4 % z nich uvedlo, že před ukončením akce přemisťuje zaměstnance. 73 % to považuje za klíčový faktor. Jako velmi účinné toto opatření vnímá 49,3 % z nich, přičemž přibližně polovina (50,7 %) provozovatelů uvedla u této položky střední náklady.

Známka

http://www.camh. net/Publications/ CAMH_Publications/ safer_bars_program.html

BEDA dispersal policy http://www.lacors.gov. uk/lacors/ContentDetails. aspx?id=14525 NOCTIS dispersal policy http://www.noctisuk.org/ Policy/163512/noctis_ policy_documents.html

Hodnocení významu Nejvýznamnější / Velmi významný

73.1%

Neutrální

17.9%


9.0%

31 Viz Allen and Goody 2002; Homel et al. 2004 32 Viz Graham et al. 2006 33 Např. ve městě Leeds byly zastávky autobusů a stanoviště taxíků rozptýleny po okolí, aby nedocházelo k přílišné koncentraci službychtivých zákazníků. V Manchesteru jsou fronty na taxíky a autobusy bedlivě sledovány policií (Roberts 2004).


1. PODMÍNKY NA AKCI

23

Složka


Oddychový čas, „chill out hodina

Některé strategie pro bezproblémové ukončení akce doporučují ke konci otvírací doby podniku pouštět pomalejší hudbu, snížit její hlasitost a zvýšit osvětlení prostor.



Popis: Úprava osvětlení, hudby i služeb, která zpříjemní návštěvníkům odchod.

24

Související praxe

56,1 % provozovatelů uvedlo, že podobné opatření v praxi používá. 90,9 % ostatních respodentů s tímto tvrzením ovšem nesouhlasí. Přibližně 40 % provozovatelů považují chill out před zavřením podniku za velmi efektivní nástroj (třetina však nesouhlasila a efektivitu hodnotila naopak jako nízkou). Všichni se shodli na tom, že nejde o citlivou oblast, a pro třetinu všech dotázaných je toto opatření nedůležité. Náklady uvedlo 62,5 % jako nízké, z čehož lze usuzovat, že na rozpočet akce nemají opatření pro zajištění bezproblémového ukončení výrazný vliv.

Známka



46.7%

Neutrální

21.7%


31.6%

2. PERSONÁL A MANAGEMENT Co se týče přístupu managementu ke zlepšování zdravotních a bezpečnostních standardů, výzkum ukázal, že spolupráce bývá obtížná, s výjimkou případů, kdy je dodržování pravidel povinné nebo hrozí postih při nedodržení. Vedení by mělo vždy zajistit bezpečnost jak hostů, tak personálu, a snažit se o dobrý vztah s místními komunitami. Složka


Související praxe

Zapojení klíčových subjektů

Zapojit se mohou zástupci místních úřadů, policie, zdravotnických, adiktologických a probačních služeb, vzdělávací instituce, místní podnikatelé i rezidenti. Skupina by měla pracovat na rozvoji intervencí, které povedou ke snížení zneužívání alkoholu a s ním spojené kriminality.

Iniciativa STAD, kterou v roce 1996 spustila stockholmská radnice

Popis: Pro řešení problémů a hledání možných komplexních řešení vytvořit pracovní skupiny, do nichž budou zapojeny všechny zainteresované strany.

57,1 % dotazovaných provozovatelů uvedlo, že s dalšími subjekty v této oblasti spolupracuje (ve většině ze sledovaných zemí přitom není spolupráce povinná)34. Ve Spojeném království uvedlo spolupráci dokonce 100 % provozovatelů. Přestože více než 52 % považuje tuto oblast za obtížně proveditelnou, stejné procento dotázaných provozovatelů ji považuje za klíčovou. Pokud se vzniklé pracovní koalice nestanou vyloženě nezbytností, brání často jejich rozvoji a implementaci samotné fungování a udržování skupiny. A to i přesto, že závěry takových pracovních setkání jsou hodnoceny jako velmi prospěšné.

Známka

Liverpool’s City Safe (http://www.liverpool. gov.uk/council/strategiesplans-and-policies/ community-safety/)


Spolupráce s policií Popis: Trvalého úspěchu lze lépe dosáhnout s asistencí a podporou policie.

Známka


52.2%

Neutrální

26.9%


20.9%

Ukázalo se, že policie může hrát ve snižování počtu nehod a úrazů způsobených alkoholem vedoucí úlohu35. Přestože 82,1 % provozovatelů uvedlo, že s policií na většině akcí spolupracuje (s výjimkou Velké Británi, kde je na tuto spolupráci vázána provozní licence), lze se domnívat, že jde převážně o případy, kdy je policie přivolána k řešení již vzniklého problému. Zhruba polovina provozovatelů nevidí v této oblasti problém (opět s výjmkou Británie, kde naopak 60 % hodnotí spolupráci s policií jako náročnou). Pro 38 % představuje spolupráce s policií citlivou oblast, zároveň ale také vysoce účinnou (42,6 %).

Příkladem strategie založené na spolupráci několika složek v čele s policií je britský program TASC Tackling Alcoholrelated Street Crime (TASC; Cardiff, UK)

Hodnocení významu Nejvýznamnější / Velmi významný **

KLÍČOVÉ SLOŽKY

http://www.fhi.se/en/ Highlights/ResponsibleBeverage-Service/

První pomoc a akutní zdravotní péče pro návštěvníky Popis: Standardizovat provozní opatření, která podniky dobrovolně zavádějí

69.7%

Neutrální

19.7%


10.6%

Provozovatel by měl být schopen zajistit akutní zdravotní péči rekreačním uživatelům drog (zajistit proškolení personálu a dostuponost základní odborné literatury)36, případně si na tuto činnost najmout externí odbornou firmu. K dispozici mohou být i automaty na kondomy jako prevence proti nechtěnému početí a/nebo pohlavně přenosným chorobám.

34 V Anglii a Walesu existuje pro místní orgány zákonná povinnost spolupracovat v otázkách kriminality a veřejného pořádku, tzv. ‘Crime and Disorder Reduction Partnerships’ or ‘Community Safety Partnerships’. www.crimereduction.homeoffice.gov.uk/regions/regions00.htm 35 Např. minimalizace dopadu na okolí, kontroly v davu, zavádění pravidel pro návštěvnost, zajišťování bezpečnosti hostů i personálu v případě vzniku problému (Doherty and Roche 2003) 36 Přestože významná část klubů má v prostorách vlastní „ošetřovnu“, neexistují odborná doporučení, jak má být proškolen personál, který zde pracuje, ani v jakých případech je třeba přivolat záchranku. Pokud v případě incidentu není hostům poskytnuta adekvátní pomoc ze strany personálu nebo nejsou-li včas odesláni do nemocnice, riziko zdravotních komplikací i riziko úmrtnosti se zvyšuje. (Wood et al. 2008)


2.1. Manažerský přístup

25

71,9 % provozovatelů uvedlo, že pro své návštěvníky nějakou zdravotní službu zajišťuje, žádné další podrobnosti (jaké kurzy a školení zaměstnanci absolvují či zda službu zajišťují extrenisté) však průzkum nesledoval. Velké rozdíly v hodnocení „snadnosti“, „efektivity implementace“, „přijatelnosti a cen pro návštěvníky“ (stejně jako fakt, že pouze 58,9 % uvedlo, že dodržují zásady RBS) mohou naznačovat různé vnímání a přístupy provozovatelů akcí ke zdravotní péči a vyžadují další zkoumání. Známka



70.1%

Neutrální

22.4%

Nevýznamný / Málo významný Kodexy a další ujednání


KLÍČOVÉ SLOŽKY

Popis: Standardizovat provozní opatření, která podniky dobrovolně zavádějí.

26

7.5%

Zásady a kodexy vznikají obvykle na základě spolupráce provozovatelů s dalšími orgány. Týkají se např. reklamy nebo zavírací doby. Dobrá praxe zahrnuje protokoly o zodpovědném podávání alkoholických nápojů (RBS), postupy pro případ násilných výtržností, praktické zkušenosti se zvládáním davů či opatřeními v dopravě. 40,7 % provozovatelů hodnotí provozní standardy jako velmi efektivní (51,9 % jako průměrně efektivní) a zhruba 70 % z nich je považuje za klíčové. 60 % provozovatelů pak uvedlo, že je v praxi mají zavedeny, přestože to po nich většinou nikdo pro udělení licence nevyžaduje (pro Británii zde opět platí implementace ve 100 % případů, naopak provozovatelé z Lucemburska a Slovinska uvedli, že tento typ standardů nepoužívají vůbec). V zemích, kde je jejich zavádění více rozšířeno, uváděli provozovatelé také to, že případné porušování zásad se řeší pouze v rámci podniku. U ostatních zemí podobné dohody se zaměstnanci, zdá se, nemají.

Známka

Review of the Social Responsibility Standards for the Production and Sale of Alcoholic Drinks (2008)37, zpráva, kterou vydalo britské ministerstvo vnitra a poradenská společnost KPMG. The Portman Group’s Code of Practice http://www.portmangroup. org.uk/assets/ documents/Code%20 of%20practice%20 4th%20Edition.pdf


Domácí pravidla a management Popis: Psaná domácí pravidla týkající se přijatelného a nepřijatelného chování hostů i personálu

Známka


75.8%

Neutrální

10.6%


13.6%

Literatura uvádí, že existence psaných interních pravidel souvisí i s vyšší pravděpodobností, že byl personál proškolen v zásadách zodpovědného podávání alkoholických nápojů. Psaná pravidla mohou také pomoci zvyšovat povědomí hostů i personálu o následcích nerozumného pití nebo prodávání alkoholu mladistvým38. Většina provozovatelů uvedla, že mají psaná inerní pravidla (78,9 %), že spojené náklady jsou nízké (73,2 %) a implementace je velmi snadná (48,2 %). Efektivnost je nízká až střední. Tyto údaje však nekorespondují s výsledky uváděnými v části výzkumu zaměřeném na zodpovědné podávání alkoholu. Hodnocení významu

*


48.2%

Neutrální

28.6%


23.2%

37 Kompilace, kterou schválili jak zástupci provozovatelů, tak vládní agentury, uvádí jako „5 principů správné regulace“: přiměřenost, odpovědnost, konzistentnost, transparentost a cílenost. 38 Viz Doherty and Roche 2007


Související praxe

Zodpovědné podávání alkoholických nápojů (Responsible Beverage Service – RBS)

Výzkum ukázal, že pro dosažení trvalých výsledků by měly být zásady RBS ukotveny v interních podnikových pravidlech, schváleny managementem a měli by se jimi řídit všichni zaměstnanci klubu (od dveřníka po majitele). Pokud je tomu jinak, změny nebývají výrazné a dlouho nevydrží39.


Popis: Management by měl zajistit školení a supervizi personálu v zásadách RBS.

Podle Moshera (2002) jsou minimální požadavky na školení RBS následující: • obsluha je seznámena se všemi základními informacemi

The Safer Bars program http://www.camh.net/ Publications/CAMH_ Publications/safer_bars_ program.html

• využívají se behaviorální techniky zaměřené na změnu/komunikaci (potenciál vlivu pouhého předávání informací na potřebné změny chování, případně prohloubení znalostí, je omezený). Personál by měl být školen i ve specifických dovednostech (např. jak odmítnout podání alkoholu opilému zákazníkovi). Využívány by měly být praktické techniky (např. hraní rolí). • zaměřuje se jak na management, tak na pracovníky obsluhy. Zapojení manažerů je důležité především z toho důvodu, že jsou zodpovědni za kontrolu presonálu, tzn. i oni by měli mít potřebné dovednosti.

Liverpool’s City Safe (http://www.liverpool. gov.uk/council/strategiesplans-and-policies/ community-safety/)

58,9 % provozovatelů (v Británii 100 %) uvedlo, že se zásadami RBS řídí (ve většině zemí to není podmínkou pro udělení licence). Rozdíly v odpovědích na otázky týkající se regulace, efektivity nebo nákladů však svědčí o velmi odlišných přístupech managementu k této problematice. Známka



72.5%

Neutrální

15.9%


11.6%

39 Podle dlouhodobých studíí efektivnost/vliv proškolení časem klesá, s výjimkou případů, kdy je dodržování RBS vyžadováno zákonem (Buka and Birdthistle 1999). Problémem také může být velká fluktuace zaměstnanců – zde pomáhá, pokud je školení povinné a jeho absolvování je podmínkou získání pracovního místa (Ker and Chinnock 2008). Švédský výzkum ovšem ukázal, že pokud nemají pravidla oporu v zákoně, neexistují významné rozdíly ve frekvenci, s jakou personál servíruje zákazníkům alkoholické nápoje, mezi proškolenými a neproškolenými zaměstnanci (Wallin and Andreásson 2004).


Složka

27

2. PERSONÁL A MANAGEMENT 2.2. Pracovníci obsluhy Vzdělávací programy by měly zahrnovat školení v identifikaci opilých a mladistvých hostů, osvětu v oblasti zodpovědného pití, opatření a pravidla pro případ vzniku problémů a metody jejich zvládání. Školení by mělo být koncipováno jako permanentní a otevřený proces.

Složka


Související praxe

Školení obsluhy

Výzkum, který se zaměřoval na agresivitu v barech, uvádí, že účinné školení by se nemělo omezovat pouze na zásady RBS. Veškerý personál by měl být schopen adekvátně zasáhnout v jakékoli nenadálé situaci40.


Popis: Zajistit, aby obsluhující personál porozuměl principům zodpovědného přístupu a řídil se jimi.

82,1 % provozovatelů v průzkumu uvedlo, že své zaměstnance obsluhy nějakým způsobem školí. Přitom pouze u 29,3 % je školení personálu povinné. 31,8 % uvedlo, že jde o vnitřní podnikové opatření, jen 20,5% deklarovalo, že jde o podmínku pro získání licence. Opět se objevily velké rozdíly v hodnocení „proveditelnosti“ a položky „náklady a přijatelnost“, což naznačuje, že ke školení zaměstnanců lze přistupovat různě.


KLÍČOVÉ SLOŽKY

Za zmínku stojí také zjištění, že zatímco pouze 58,9 % zástupců provozovatelů uvedlo, že se řídí zásadami RBS (zároveň to ale nepovažuje za příliš důležité), procento podniků, v nichž je personál obsluhy školen, je vysoké. Z toho lze usuzovat, že školení mohou být zaměřena spíše na prodávání a přípravu nápojů, než na zodpovědný přístup.

28

Obsluha zodpovídá předvším za to, že jsou v bezpečí hosté i personál. Známka

The Safer Bars program http://www.camh. net/Publications/ CAMH_Publications/ safer_bars_program.html Liverpool’s City Safe (http://www.liverpool. gov.uk/council/strategiesplans-and-policies/ community-safety/)



82.9% 11.4% 5.7%

40 Pro účinnou prevenci agrese a efektivní zvládání problémového chování je třeba se zaměřit především na konkrétní dovednosti a týmovou práci (Graham et al. 2005). Zásadní je také zajistit, aby se „spouštěči“ násilí nestali samotní zaměstnanci (Graham et al. 1980; Wells, Graham and West 1998)

2.3. Vyhazovači a ochranka Pracovníci ochranky mají silný potenciál zvládat, kontrolovat a redukovat problémy, které vznikají v důsledku intoxikace. Zároveň ale bylo zjištěno, že negativně ovlivňují počet incidentů a v některých případech také jejich závažnost a způsobenou škodu.

Složka


Související praxe

Školení ochranky

Ochranka je co se týče potřeby školení hlavní cílovou skupiou, neboť nese hlavní zdopovědnost při zvládání problémových hostů. V mnoha studiích byly navíc zaznamenány případy extrémního násilí, kterého se dopouštěli právě „vyhazovači“41.


Popis: Zajistit, aby pracovníci ochranky porozuměli principům zodpovědného přístupu a řídili se jimi/brali je za své. Zamezení prodeji drog

KLÍČOVÉ SLOŽKY

Popis: Zajistit, aby pracovníci kontroly u vstupu na akci byly v této oblasti vyškoleni a byli ze seriózní agentury.

Školení by mělo zahrnovat: a) metody identifikace mladistvých, opilých nebo útočných hostů, b) vyjednávací techniky a dovednosti, c) možné způsoby kontroly návštěvníků, d) metody prevence (eskalace) násilí, e) postupy k zajištění bezpečného odchodu návštěvníků z akce (včetně asistence nebo zprostředkování dopravy těm, kteří potřebují pomoc). V praxi využívá služeb ochranky 81,8 % provozovatelů (většinou je povinnost dána zákonem, v závislosti na typu a velikosti akce/podniku). Ze sebraných dat nicméně není patrné, zda jde o pracovníky specificky vyškolené pro práci v prostředí nočního života. Zhruba 20 % uvedlo, že jde o povinnost vzhledem k udělené licenici, 31,8 % provozovatelů kontroluje tento personál samo, 39 % ne. Z výsledků hodnocení složky co do efektivnosti apod. je možné usuzovat, že v rámci této otázky hodnotili provozovatelé spíše důlěžitost samotné přítomnosti ochranky než vyškolenost personálu (ochranky).

The Safer Bars program http://www.camh. net/Publications/ CAMH_Publications/ safer_bars_program.html Liverpool’s City Safe (http://www.liverpool. gov.uk/council/strategiesplans-and-policies/ community-safety/)

Je třeba učinit opatření, která zamezí působení organizovaného zločinu (distribuci drog) na akci42. Známka



82.9% 11.4% 5.7%

41 Viz Graham et al. 1980; Homel et al. 1992; Lister et al. 2000; Graham et al. 2005 42 Britská studie uvádí, že je třeba přijmout opaření na potírání kriminality v okolí akce a prodeje drog. Doporučuje např. najímat jen seriózní vyhazovače z renomavaných agentur, vytvářet týmy, které pracují u vstupu, z profesionálů a místního personálu, posilovat školící režim a snažit se, aby vyhazovači aktivně vyhledávali osoby, které s drogami obchodují nebo je užívají (Morris1998).


2. PERSONÁL A MANAGEMENT

29

2. PERSONÁL A MANAGEMENT 2.4. Pracovníci zábavy: DJ a moderátoři/řečníci Zahrnout metody práce s hudbou do programu školení

Složka


Školení pro DJ a moderátory

Byla prokázána přímá souvislost mezi užíváním drog a hudebním stylem43. Hudba bývá využívána jako strategie, která přímo ovlivňuje prodejnost alkoholu, stejně jako chování zákazníků (úroveň zábavy mezi tancujícími nebo úroveň zmatku)44.

Popis: Zahrnout metody práce s hudbou do programu školení

Související praxe

KLÍČOVÉ SLOŽKY

Bylo prokázáno, že Djové a moderátoři nemají vliv pouze na charakter klientely, ale hrají také důležitou roli „neformálních pojistek“ řídících míru vzrušení publika45. 38,9 % provozovatelů uvedlo, že v praxi rozvíjejí školení DJ a moderátorů a že většinou probíhá přímo v rámci podniku. V souvislosti s rozdíly v hodnocení důležitosti nebo efektivity této oblasti a také vzhledem k faktu, že 43 % provozovatelů nepovažuje školení vystupujících za klíčové pro zajištění zdravého a bezpečného prostředí, se lze domnívat, že někteří respodenti vnímají působení DJ a dalších vystupujících hlavně jako marketingovou strategii a neberou v úvahu preventivní aspekty. Známka



26.5%

Neutrální

30.6%


42.9%


43 Bylo prokázáno, že mezi hudebním žánrem a frekvencí užívání alkoholu, frekvencí opilosti a užití dalších drog existuje těsný vztah ( Gilbert and Pearson 1999 and Oleaque 2004). 44 Studie v hospodách v Glasgow, která zahrnovala i kvalitativní rozhovory s personálem, ukázala, že pracovníci vědomě vybírali takovou hudbu, aby přilákali nebo se naopak zbavili určitého typu zákazníků a zvýšili prodej alkoholu. Bylo též patrné, že výběrem hudby lze spustit zmatek nebo mu naopak předejít (Forsyth et al. 1997). 45 Ovlivňují nejen taneční a/nebo sexuální aktivity, ale i míru užívání alkoholu a jiných drog; proto by měli být pracovníci zábavy školeni v technikách práce s hudbou (Forsyth 2009) .

30

3.1. Ceny a dostupnost Mezi „klasická“ a prokazatelně účinná opatření regulující prodej alkoholu patří zvyšování daně (z alkoholu), zákaz jeho prodeje v určitých hodinách, kontroly hustoty prodejních míst v lokalitě, namátkové kontroly řidičů, snižování povoleného limitu alkoholu pro řidiče, zvyšování minimální věkové hranice pro užívání/nákup alkoholu nebo přerušení (řidičského) oprávnění pro provinilce.

Složka


Související praxe

Cenová politika

Cenová politika se ukázala jako účinný nástroj snižování množství alkoholu, který zákazníci vypijí, i počtu problémů spojených s jeho užitím46.


Popis: Vytvořit takovou cenovou politiku, která zvýší cenu alkoholických a sníží cenu nealkoholických nápojů

Známka

Strategie ‘Best Bar None’ zahrnuje též nařízení týkající se cenové politiky a promoakcí. http://www. bbnuk.com/what-is-bestbar-none


Dostupnost Popis: Kontrola otevírací doby a koncentrace prodejnách míst.

KLÍČOVÉ SLOŽKY

Cenová politika je marketingový nástroj. Na otázku, zda by měly být ceny (alkoholu) regulovány zákonem, tak 89,7% dotázaných provozovatelů akcí odpovědělo, že ne; 69% uvedlo, že by mělo jít pouze o doporučení. Přibližně 59% považuje ceny za důležitý faktor, 65 % je vnímá jako středně či málo účinný nástroj prevence. To může nahrávat domněnce, že když respodenti hodnotili cenovou politiku jako klíčový faktor, uvažovali spíše o finančním zisku než o jejím preventivním potenciálu.


65.4%

Neutrální

15.4%


19.2%

Výzkum prokázal, že otevírací doba dlouho do noci je spojena s větším množstvím zkonzumovaného alkoholu i nárůstem rizik47. Stejně tak se častěji objevují problémy spojené s konzumací alkoholu (např. násilí, sociální problémy, dopravní nehody) na místech, kde je vyšší hustota prodejních míst48. 58,9 % provozovatelů v průzkumu provedlo, že dostupnost alkoholu je regulována zákonem49 a 57,2 % deklarovalo, že dodržování je vymáháno/kontrolováno pověřeným orgánem/policií. 59 % uvedlo, že s ohledem na marketing jde o citlivé téma.

Známka



66.0%

Neutrální

18.9%


15.1%

46 Strategie, které snižují dostupnost alkoholu zvyšováním cen a stanovením vyšší minimální hranice pro užívání alkoholu, mají pozitivní vliv také na počet smrtelných nehod, u nichž byl prokázán alkohol (EUROCARE 2003). Americký výzkum také ukázal, že čím byly nižší průměrné ceny alkoholu v okolí školního kempusu, tím stoupala úroveň tzv. binge drinking („opíjení se do němoty, za jediným účelem“; Kuo et al. 2003). Cenová úroveň alkoholických nápojů má také prokazatelně vliv na průměrnou spotřebu jednotek alkoholu na hlavu, stejně jako na míru jeho zneužívání a problémů s tím spojených (Cooke and Moore 2002) 47 Přestože existují zcela odlišné názory na to, zda má regulace otevírací doby vliv na rizika spojená s užíváním alkoholu, z nedávného vyhodnocení 49 studií (z nichž 14 zahrnovalo východiska minimální hodnoty a kontrolní opatření) vyplynulo, že určité spojení prokazatelně existuje (Stockwell and Chikritzhs 2009). 48 Výzkum také potvrdil domněnku, že problémy způsobené alkoholem souvisí i s hustotou prodejních míst v dané lokalitě (Livingston et at. 2007) 49 Když necháme stranou data od respodentů z Řecka a Belgie (kde pro otevírací dobu neplatí žádná pravidla), počet těch, kteří si nejsou regulačních opatření vědomi, se zdá být neobyčejně vysoký. Může to být dáno tím, že mezi respondenty byli i organizátoři ilegálních akcí nebo promotéři, kteří v této otázce spoléhají na management podniku a o platných předpisech nemají ponětí.


3. R EKLAMA NA ALKOHOL A REGULACE PRODEJE

31

3. REKLAMA NA ALKOHOL A REGULACE PRODEJE 3.2 Speciální promoakce „Klasická“ opatření zahrnující regulaci cen a reklamy se ukázala jako účinná.

Složka


Související praxe

Vyhýbání se speciálním promoakcím

Většina z oslovených provozovatelů spouští reklamní akce v konkrétní dny nebo v konkrétní dobu, rozdává reklamní předměty od výrobců, aby návštěvníky nalákala na daný drink a/nebo zavádí speciální nabídky, aby přitáhla požadovanou klientelu50.


Popis: Vyhnout se reklamě na alkohol

Pouze respodenti z Británie uvedli, že se v tomto ohledu řídí podnikovými pravidly nebo doporučením výrobců alkoholu. V ostatních zemích se provozovatelé většinou žádnými pravidly neřídí. 88 % z nich uvedlo, že podle jejich názoru by promoakce zákonem regulovány být neměly. Jsou vnímány jako nezbytný marketingový nástroj, díky němuž lze přežít na vysoce konkurenčním trhu. Výsledky ukázaly, že jde o snadno implementovatelné postupy (54,5 %), s nízkými náklady (46,6 %) a střední až vysokou efektivitou co se týče prodeje (75,4 %). Dle marketingového kodexu skupiny The Portman Group51 by promoakce neměly:

British Beer and Pub Association (BBPA) - Standards for the Management of Responsible Drinks Promotions52 http:// www.almr.org.uk/ legislativepdfs/66.pdf

• oslavovat nadměrné pití nebo opilost či k nim vybízet, případně podněcovat k nespolečenskému chování • být spojeny se sexuálními tématy či vyžadovat sexuální dovednosti nebo fantazii • oslovovat (obrazy, symboly) primárně ty, kteří nedosáhli minimální věkové hranice pro konzumaci alkoholu

32

KLÍČOVÉ SLOŽKY


• obsahovat jakékoli odkazy na drogovou kulturu či ilegální drogy • mít jakoukoli spojitost s násilím nebo nespolečenským chováním Známka



53.0%

Neutrální

15.2%


31.8%

50 Regulace marketingových nástrojů (ceny, promoakcí a venkovní reklamy) představuje důležitý nástroj na snižování problémů souvisejících s nadměrnou konzumací a opíjením se do němoty mezi mládeží (Kuo et al. 2003). Promoakce, které vybízejí ke konzumaci v konrétní dobu či dle určitých pravidel (např. „happy hours“, nápoje zdarma, „dva za cenu jednoho“), zvyšují konzumaci a jsou jedním z hlavních faktorů ovlivňující vznik násilností na akcích. Stejně tak podporují konzumaci mezi nezletilými a zapříčiňují nadměrné pití mezi mladšími zákazníky (U.S. Department of Transportation 2005) 51 http://www.portmangroup.org.uk/assets/documents/Code%20of%20practice%204th%20Edition.pdf 52 Jako nezodpovědné promoakce jsou zde definovány ty, které podporují či vybízejí osoby k nadměrnému pití, nespolečenskému chování nebo podněcují k opilosti. (BBPA)

Hughes K, Bellis MA, Calafat A, Juan M, Schnitzer S, and Anderson Z (2008). Predictors of violence in young tourist: a comparative study of British, German and Spanish holidaymakers. European Journal of Public Health, 18 (6), 569-574.


ZDROJE

Hughes K, Quigg Z, Eckley L, Bellis M, Jones L, Calafat A, Kosir M, and Van Hasselt N (2010). Environmental factors in drinking venues and alcohol-related harm: the evidence base for European intervention. Addiction, 106, Supplement 1:37-46.

33

Allen C, and Goody H (2002). All day and all of the night: an LGA discussion paper. London: LGA Publications, the Local Government Association. Anderson TL, Kavanaugh PR, Rapp L, and Daly K (2009). Variations in clubbers’ substance use by individual and scene-level factors. Adicciones, 21 (4), 289-308. Anderson Z, Whelan G, Hughes K et al. (2009). Evaluation of the Lancashire Polycarbonate Glass Pilot Project. Liverpool: Liverpool John Moores University. Brookman F, and Maguire M (2003). Reducing homicide: a review of the possibilities. Home Office Online Report 01/03. London: Home Office. Buka SL, and Birdthistle IJ (1999). Long-term effects of a community-wide alcohol server training intervention. Journal of Studies on Alcohol, 60 (1), 27-36. Calafat A, Juan M, and Duch MA (2009). Preventive interventions in nightlife: a review. Adicciones, 21 (4), 387-414. Cook PJ, and Moore MJ (2002). The economics of alcohol abuse and alcohol-control policies. Health Affairs, 2, 120-133. Deehan A (1999). Alcohol and Crime: Taking Stock. Crime Reduction Series Paper 3. London: Home Office. Doherty SJ, and Roche AM (2003). Alcohol and Licensed Premises: Best Practice in Policing. A Monograph for Police and Policy Makers. Payneham: Australasian Centre for Policing Research. Eurocare (2003) Drinking and driving in Europe: A Eurocare Report to the European Union. Eurocare: Saint Ives, Cambridgeshire. Forsyth AJM (2008). Banning glassware from nightclubs in Glasgow (Scotland): Observed impacts, compliance and patron’s views. Alcohol & Alcoholism, 43 (1), 11-117. Forsyth AJM (2009). ‘Lager, lager shouting’: The role of music and DJs in nightclub disorder control. Adicciones, 21,327-345. Forsyth AJM, Barnard M, and McKeganey NP (1997). Musical preference as an indicator of adolescent drug use. Addiction, 92, 1317-1325. Gilbert J, and Pearson E (2003). Cultura y políticas de la música dance. Disco, hip-hop, techno, drum ‘n’ bass y garage. Paidós, 2003 Graham K (1999). Safer Bars. Assessing and Reducing Risks of Violence. Toronto: Centre for Addiction and Mental Health. Graham K, Bernards S, Osgood DW, and Wells S (2006). Bad nights or bad bars? Multi-level analysis of environmental predictors of aggression in late-night large-capacity bars and clubs. Addiction, 101 (11), 1569-80. Graham K, Jelley J, Purcell J (2005). Training bar staff in preventing and managing aggression in licensed premises. Journal of Substance Use, 10 (1), 48-61. Graham K, LaRocque L, Yetman R, Ross TJ, and Guistra E (1980). Aggression and bar-room environments. J Stud Alcohol. 41: 468–85. Graham K, Osgood DW, Zibrowski E, et al. (2004).The effect of the Safer Bars programme on physical aggression in bars: results of a randomized controlled trial. Drug and Alcohol Review, 23, 31-41. Homel R, Carvolth R, Hauritz M, McIlwain G, and Teague R (2004). Making licensed venues safer for patrons: what environmental factors should be the focus of interventions? ). Drug and Alcohol Review, 23: 19-29. Homel R, and Clark J (1994). The prediction and prevention of violence in pubs and clubs. Crime Prevention Studies, 3, 1-46. Homel R, and Tomsen S (1993). Hot spots for violence: The environment of pubs and Clubs. In Homicide: Patterns, prevention and control (pages 53-66). Canberra: Australian Institute of Criminology. Homel R, Tomsen S, and Thommeny J (1992). Public drinking and violence: Not just an alcohol problem. The Journal of Drug Issues, 22, 679-697.

Ker K, and Chinnock P (2008). Interventions in the alcohol server setting for preventing injuries. Cochrane Database System Review, 16 (3), CD005244. Review. Krevor B, Capitman JA, Oblak L, et al. (2003). Preventing illegal tobacco and alcohol sales to minors through electronic age-verification devices: a field effectiveness study. Journal of public health policy, 24 (3/4), 251-268. Kuo M, Wechsler H, Greenber P, and Lee H (2003).The marketing of alcohol to college students: the role of low prices and special promotions. Am J Prev Med, 25, 204-211. Lang E, and Rumbold G (1997). The effectiveness of community based interventions to reduce violence in and around licensed premises: a comparison of three Australian models, Contemporary drug problems 24, 805-826. Lightowlers C, Morleo M, Harkins C et al. (2007). Developing safer night time environments through effective implementation of planning. Centre for Public Health, Liverpool John Moores University. Lincoln R, and Homel R (2001). Alcohol and youthful rites of passage, in Williams P (Ed) Alcohol, young persons and violence. Canberra: Australian Institute of Criminology. Lister S, Hobbs D, Hall S, and Winlow S (2000). Violence in the Night-Time Economy; Bouncers: The reporting and prosecuting of assaults, Policing and Society, 10: 383-402. Livingston M, Chikritzhs T, and Room R (2007). Changing the density of alcohol outlets to reduce alcohol-related problems. Drug and alcohol review, 26, 557-566. Measham F, and Hadfield P (2009). Everything Starts with an ‘E’: Exclusion, ethnicity and elite formation in contemporary English club land, Adicciones, (English/Spanish), Special Issue: Club Health conference, 21 (4), pp.363-386. Morris S (1998). Clubs, Drugs and Doormen. London: Home Office, The Police Research Group, Crime Detection and Prevention Series. Paper 86. Oleaque JM (2004). En éxtasi. Drogues, música, màkina i ball: viatge a les entranyes de “la festa”, Badalona: Ara Llibres. Roberts M (2004). Good Practice in Managing the Evening and Late Night Economy: A Literature Review from an Environmental Perspective. London: Office of the Deputy Prime Minister Single E ,and Pomeroy H (1999). Drinking and setting: A season for all things. In S. Peele & M. Grant (Eds.), Alcohol and pleasure: A health perspective (pp. 265-276). Philadelphia: Brunner/Mazel. Stockwell T, and Chikritzhs T (2009). Do relaxed trading hours for bars and clubs mean more relaxed drinking? A review of international research on the impacts of changes to permitted hours of drinking. Crime Prevention and Community Safety, 11, 3, 153-170. US Department of Transportation (2005). Preventing Over-consumption of Alcohol – Sales to the Intoxicated and ‘Happy Hour’ (Drink Specials) Laws. DOT HS 809 878. Springfield (VA): National Technical Information Service.


Wallin E, and Andreásson S (2004). Can I Have a Beer, Please? A Study of Alcohol Service to Young Adults on Licensed Premises in Stockholm. Prevention Science, 5 (4), 221-229.

34

Warburton AL, and Shepherd JP (2000) Effectiveness of toughened glassware in terms of reducing injury in bars: a randomised controlled trial. Injury Prevention, 6, 36-40. Wells S, Graham K, and West P (1998). The good, the bad and the ugly: Responses by security staff to aggressive incidents in public drinking settings. Journal of Drug Issues, 28, 817-836. Wood DW, Greene SL, Alldus G, et al. (2008). Improvement in the pre-hospital care of recreational drug users through the development of club specific ambulance referral guidelines, Substance abuse treatment, prevention and policy 3:14.

35


IREFREA European Institute of Studies on Prevention Rambla, 15 (2-3) 07003 Palma de Mallorca Spain

www.irefrea.org


SOUBOR STANDARDŮ PRO ZKVALITNĚNÍ ZDRAVOTNÍCH A BEZPEČNOSTNÍCH PODMÍNEK V ZAŘÍZENÍCH REKREAČNÍHO NOČNÍHO ŽIVOTA

Recommend Documents