Soubor otázek ke zkouškám z odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky na ochranu rostlin Otázky k písemné části zkoušky: Část a) Správná praxe v ochraně rostlin a bezpečné zacházení s přípravky: 1. Požadavky odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky zahrnují: a) pouze znalosti vlastností přípravků na ochranu rostlin a biologie hospodářsky závažných škodlivých organismů b) znalosti zásad správné praxe v ochraně rostlin a bezpečného zacházení s přípravky stanovené pro výkon odborné rostlinolékařské činnosti podle § 81, odst. 1, písm. g zákona č.. 326/2004 Sb., tj. řízení popřípadě provádění ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů, půdy proti škodlivým organismům c) pouze znalosti ochrany zdraví a bezpečnosti práce, první předlékařské pomoci a ohlašovacích povinností 2. Povinnost mít nebo být fyzickou odborně způsobilou osobou pro zacházení s přípravky se vztahuje: a) na výrobce, dovozce, distributory a další prodejce včetně drobného balení přípravků v malospotřebitelském balení b) pouze na osoby živnostensky podnikající v oboru ošetřování rostlin, rostlinných produktů, půdy, objektů proti škodlivým organismům c) na osoby, které v rámci podnikání přípravky skladují, prodávají spotřebitelům, používají nebo přímo aplikují nebo poskytují poradenství, čímž se ovlivňuje používání přípravků 3. Povinnost odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické se podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví: a) vztahuje pouze pro výrobu, dovoz a prodej vysoce toxických přípravků a pro jejich použití v rámci provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace b) nevztahují pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin c) vztahují také pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin, které jsou klasifikované jako vysoce toxické 4. Pod pojmem bioagens rozumíme: a) biologický přípravek na bázi živých organismů charakteru parazitů, predátorů a parazitoidů b) průmyslově vyráběný mikrobiální přípravek s obsahem mikroorganismů nebo virů c) jde o pojem totožný s pojmem biologický přípravek na ochranu rostlin 5. Pomocné prostředky na ochranu rostlin jsou: a) smáčedla, přípravky omezující výpar, štěpařské vosky, látky určené ke sledování biologické aktivity škodlivých organismů atd. b) technická zařízení pro monitoring škodlivých organismů c) zařízení pro testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin
1
6. Fungicidy jsou: a) přípravky proti virovým chorobám b) chemické přípravky proti mravencům c) přípravky k potlačování a ničení původců houbových chorob 7.
Systémový účinek přípravku po jeho aplikaci na rostlinu znamená, že:
a) přípravek proniká do vodivých pletiv a je rozváděn do dalších částí rostliny b) působí bezprostředně po přímém styku se škodlivým organismem c) přípravek ulpívá na povrchu rostliny a působí dlouhodobě 8. Insekticidy ze skupiny pyrethroidů (Decis, Karate) působí na škodlivý organismus: a) hloubkovým účinkem b) systémovým účinkem c) kontaktním a požerovým účinkem 9. Pod pojmem preemergentní použití herbicidu rozumíme použití přípravku: a) po vzejití a v určené růstové fázi plodiny b) po zasetí před vzejitím plodiny c) před zasetím plodiny 10. Povinnosti klasifikace, balení, označování a vypracování bezpečnostního listu podle
čl. 31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, ve znění pozdějších předpisů (tzv. nařízení REACH): a)
se vztahují na všechny chemické přípravky na ochranu rostlin a chemické pomocné prostředky na ochranu rostlin
b) se vztahují jen na přípravky na ochranu rostlin, popřípadě pomocné prostředky, které vzhledem ke svému chemickému složení mají jednu nebo více vlastností nebezpečných pro zdraví lidí a životní prostředí stanovených citovaným zákonem c)
se na přípravky na ochranu rostlin nevztahují
11. Pod pojmem formulace přípravku na ochranu rostlin se rozumí: a) forma, tvar a konstrukce obalu obchodního přípravku b) způsob adjustace a vnějšího označení přípravku c) směs účinné látky a přídavných složek zpracovaná do finální úpravy obchodního přípravku 12. K aplikaci přípravků lze využít pouze postřikovací zařízení, které : a) je v předepsaném intervalu kontrolováno schválenou provozovnou kontrolního testování b) je pravidelně čištěno a udržováno jeho provozovatelem c) které je právě k dispozici 13. Varovná označení nebezpečných vlastností na etiketě přípravku obsahují: a) informace o toxikologických vlastnostech, opatření pro případ náhodného úniku přípravku a pro hasební zásah b) popis nebezpečných vlastností přípravku, ochranné lhůty a podrobnější podmínky aplikace c)
výstražné symboly a písmenná označení nebezpečných vlastností přípravku a standardní věty vyjadřující charakter zvláštních rizik (R-věty) a bezpečnostní pokyny (S-věty)
2
14. Bezpečnostní list je: a) název dokumentace, kterou předkládá žadatel o registraci chemické látky nebo chemického přípravku příslušnému úřadu b)
samostatný dokument obsahující podrobné informace o vlastnostech a bezpečném zacházení s nebezpečným přípravkem
c)
povinnou součástí návodu na použití (etikety) přípravku na ochranu rostlin
15. Povinnost vedení evidence přípravků na ochranu rostlin podle zákona č. 326/2004 Sb. se vztahuje na osoby, které: a)
používají přípravky v rámci podnikání
b)
používají pouze přípravky klasifikované jako vysoce toxické, toxické a žíravé
c)
přípravky skladují, prodávají a používají jak při podnikání, tak i v domácnostech a při zájmové činnosti
16. Fyzické nebo právnické osoby oprávněné k podnikání smějí nakládat s přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické: a) jestliže v dostatečném předstihu oznámili jejich použití místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví a Státní veterinární správy b) jestliže nakládání s nimi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle zákona č. 258/2000 Sb. a mají písemné povolení SRS k použití daného přípravku c) jestliže mají platné osvědčení o autorizaci podle zákona č. 157/1998 Sb. pro nakládání s touto kategorií nebezpečných přípravků 17. Pro prodej přípravků klasifikovaných jako toxické a žíravé jsou stanovena tato omezení: a) zákaz prodeje v prodejních automatech a do přinesených nádob, osobám mladším 18 let, či osobám zcela nebo zčásti zbavených způsobilosti k právním úkonům b) prodej je povolen pouze osobám starším 18 let po předchozím předložení platného průkazu totožnosti c) prodej je povolen pouze osobám starším 18 let 18. Pod pojmem rezistence škodlivého organismu k přípravkům na ochranu rostlin se rozumí: a)
opakované a dlouhodobé napadení rostlin škodlivým organismem stejného druhu
b) jde o pojem totožný s pojmem perzistence, spočívající v dlouhodobé přítomnosti a působení přípravků po aplikaci na rostlině či v půdě c)
schopnost určité populace škodlivého organismu přežívat takové dávky přípravku, které ničily většinu jedinců citlivé populace stejného druhu
19. Mezi opatření k omezení vzniku rezistence patří: a) střídání přípravků s různou účinnou látkou, využívání kombinovaných přípravků a systémů usměrněné nebo cílené ochrany omezující použití přípravků jen na nezbytně nutné zásahy v nejvhodnějších termínech b) časnější preventivní ochrana a postupné zvyšování počtu ochranných zásahů proti danému škodlivému organismu c) využití maximální přípustné dávky přípravku a opakované jejich použití v krátkých intervalech
3
20. Evidenci použití přípravků na OR je povinnost uchovávat po dobu nejméně: a) 2 roky b) 5 let c) 8 let 21. Mezi povinné náležitosti evidence přípravků na OR v současné době patří: a) identifikace místa aplikace přípravku a záznamové údaje, tj. ošetřovaný objekt, rozsah ošetření, datum, přípravek, způsob aplikace, celkové množství aplikovaného přípravku a účel aplikace, rychlost a směr větru b) identifikace vlastníka nebo uživatele pozemku, identifikace místa aplikace přípravku a záznamové údaje, tj. ošetřovaný objekt, rozsah ošetření, datum, způsob aplikace, celkové množství aplikovaného přípravku a účel aplikace, výrobní číslo přípravku (šarže) c) identifikace vlastníka nebo uživatele pozemku, identifikace místa aplikace přípravku a záznamové údaje, tj. ošetřovaný objekt, rozsah ošetření, datum, přípravek, způsob aplikace, celkové množství aplikovaného přípravku a účel aplikace 22. Před aplikací přípravků pro včely zvláště nebezpečných a nebezpečných je příslušný podnikatel povinen opatřit si informace o: a) umístění stanovišť včelstev v daném katastrálním území obce, ve kterém se nachází pozemek určený k ošetření b) umístění stanovišť včelstev v zastavěném území obce a kočovných stanovišť mimo intravilán obce c) umístění stanovišť včelstev v dosahu alespoň 5 km od hranice ošetřovaného pozemku a o směrech hromadného letu včel 23. Chovatel včel je povinen oznámit trvalá stanoviště včelstev: a) písemně místně příslušnému obecnímu úřadu v termínu do konce února b) místně příslušnému orgánu Státní veterinární správy každoročně nejpozději do konce března c) odboru životního prostředí příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností každoročně do konce března 24. Za kvetoucí porost z hlediska opatření k ochraně včel pří použití přípravků se považuje: a)
porost, na jehož 1 m2 se nachází více jak 1 kvetoucí rostlina
b)
porost, na jehož 1 m2 se nacházejí více jak dvě kvetoucí rostliny včetně kvetoucích plevelů
c)
porost s výskytem více jak 5 kvetoucích rostlin na ploše 10 m2
25. Medovice je: a) sladká tekutina vylučovaná některými rostlinami v době před květem b) sladká tekutina vylučovaná některými rostlinami v době zrání plodů nebo semen c) sladká tekutina, kterou vylučují na povrchu rostliny některé druhy hmyzu a cizopasných hub 26. Přípravky na ochranu rostlin jsou podle rozhodnutí o registraci označeny jako přípravky: a) pro včely jedovaté, pro včely škodlivé, pro včely relativně neškodné b) pro včely vysoce toxické, pro včely toxické, pro včely neškodné c) pro včely zvláště nebezpečné, pro včely nebezpečné
4
27. Nejčastější příčinou hromadných otrav včel při aplikaci přípravků pro včely zvláště nebezpečných je: a) nesprávné posouzení stavu porostu a špatný odhad doby rozkvětu při aplikaci b) zasažení sousedních kvetoucích stromů, keřů a porostů navštěvovaných včelami c) přímé zasažení stanovišť včelstev úletem přípravku z ošetřovaného porostu 28. Přípravky pro včely nebezpečné (pro včely škodlivé) lze aplikovat na kvetoucích porostech navštěvovaných včelami, jestliže: a) se ošetření provádí v době, kdy včely nelétají, a to navečer po skončení denního letu včel a nejpozději do 23. hodiny téhož dne b) se ošetřovatel porostu dohodne s chovateli včel o dočasném uzavření včelstev v okruhu 5 km od ošetřovaného porostu c) se ošetření provádí brzy ráno před začátkem letu včel 29. Použití přípravků s přijatelným rizikem pro včely (pro včely relativně neškodné) společně s jinými chemickými látkami nebo přípravky, které nejsou klasifikovány podle účinků na včely, pokud jejich společné použití (tank-mix) není uvedeno v návodu použití (etiketě) přípravku: a)
se považuje za použití bezpečné pro včely při dodržení předepsaného dávkování jednotlivých přípravků, či látek použitých ve formě tank-mixu
b)
je přípustné v době, kdy včely létají
c)
se považuje za použití pro včely nebezpečné
30. Letecká aplikace přípravků zvláště nebezpečných pro včely: a) je povolena pouze v době, kdy včely nelétají b) je zakázána c) je přípustná pouze je-li zabezpečeno, že touto aplikací nebudou zasažena stanoviště včelstev, dráhy hromadného letu včel a kvetoucí porosty, stromy a keře navštěvované včelami 31. Jestliže chovatel včel zjistí, že došlo k úhynu včel v důsledku použití přípravku, oznámí to neprodleně: a) příslušnému orgánu Státní veterinární správy b) místně příslušnému obecnímu úřadu c) výzkumnému ústavu včelařskému v Dole u Libčic 32. Použití přípravků nebezpečných nebo zvláště nebezpečných pro suchozemské obratlovce je ošetřovatel porostu povinen oznámit: a) místně příslušnému obecnímu úřadu b) uživateli honitby, příslušnému územnímu pracovišti Krajské veterinární správy a Státní rostlinolékařské správy c) odboru životního prostředí příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností 33. Odborně způsobilá osoba povinnost proškolovat obsluhy postřikovačů: a)
nemá
b) má, ale jen v případě použití typů strojů vyrobených do října 2002, a to každoročně c) má, a to každoročně
5
34. V ochranném pásmu I. stupně vodního zdroje určeného pro zásobování pitnou vodou se zakazuje: a) používání, skladování a jakákoliv jiná manipulace se všemi přípravky b) používání přípravků označených standardními větami pro specifickou rizikovost R 50, R 51, R 52 a R 53 c) skladování a vnitropodniková přeprava přípravků 35. Z důvodu ochrany vod je povinen každý, kdo používá přípravky v blízkosti povrchových vod: a) zajistit odpovídající opatření, která zamezí vniknutí přípravků do povrchových a podzemních vod nebo veřejné kanalizace b) vyloučit leteckou aplikaci přípravků v blízkosti povrchových vod c) zamezit čerpání vody do aplikačního zařízení přímo z otevřených vodních zdrojů 36. Perzistence je schopnost chemického přípravku: a) rychle pronikat do vodivých cest ošetřené rostliny b) dlouhou dobu přetrvávat v původní aktivní formě až do vlastního rozpadu c) snadno se rozpouštět ve vodě 37. Při úletu postřikové kapaliny mimo ošetřovanou plochu a zasažení sousedních necílových porostů, povrchových vod, včelstev apod.: a) hrozí trestní stíhání odpovědné osoby b) je odpovědná osoba povinna uhradit způsobenou škodu c) dochází k porušení ustanovení § 49 zákona č. 326/2004 Sb. a odpovědné osobě hrozí kromě náhrady škody navíc sankce za nesprávné použití přípravků podle příslušného ustanovení tohoto zákona 38. Hlavní faktory nejvíce ovlivňující riziko úletu v době aplikace přípravku jsou: a) stabilita, vlhkost a teplota vzduchu b) rychlost a směr větru a velikost postřikových kapének c) fyzikální vlastnosti postřikové kapaliny 39. Pod pojmem maximální limit reziduí pesticidů se rozumí: a) maximální přípustná dávka přípravku stanovená pro aplikaci na danou plodinu nebo skladovaný rostlinný produkt b) nejvyšší přípustné, toxikologicky přijatelné množství pesticidů v potravinách a potravinových surovinách c) nejvyšší množství přípravku povoleného pro skladováni v daném objektu skladu chemických přípravků 40. K ohrožení zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti potravin a potravinových surovin při používání přípravků dochází zejména v případech, kdy uživatel přípravku: a)
použije neregistrovaný přípravek, překročí stanovenou dávku přípravku nebo nedodrží stanovenou ochrannou lhůtu
b)
nedodrží vhodný termín ošetření porostu nebo skladovaných zásob rostlinných produktů
c)
nesprávně uskladní přípravky v dosahu potravin nebo potravinových surovin
6
41. Nepoužitelné zbytky přípravků, popřípadě postřikové kapaliny a použité prázdné obaly od přípravků: a) jsou zemědělským odpadem a nakládání s ním podléhá příslušným předpisům pro tento druh odpadu b) jsou komunálním odpadem a lze pro jeho odstranění využít sběrného dvora zřízeného příslušným obecním úřadem c) jsou nebezpečným odpadem podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, na který se vztahují příslušná opatření podle tohoto zákona a prováděcích předpisů
42. Osoba, která při podnikání používá přípravky je povinna jako původce nebezpečného odpadu podle zákona č. 185/2001 Sb: a) zajistit bezpečné skladování pesticidních odpadů utříděných podle jednotlivých druhů a kategorií, vést jejich průběžnou evidenci a případně plnit ohlašovací povinnost b) předat nebezpečný pesticidní odpad do sběrného dvora příslušného obecního úřadu c) zajistit bezpečné spálení odpadu na vyhrazeném místě 43. Pod pojmem doba použitelnosti přípravku se rozumí: a) jde o pojem totožný s pojmem záruční lhůta definovaný obchodním zákoníkem b) doba vyjádřená počtem roků od data výroby nebo přímo datem, kdy končí použitelnost přípravku povinně vyznačeném na etiketě c) doba, po kterou je přípravek úředně registrován a která je vyznačena v Seznamu registrovaných přípravků 44. Přípravek s prošlou dobou použitelnosti lze použít v rámci podnikání: a) jestliže se spotřebuje nejpozději do jednoho roku po skončení vyznačené doby použitelnosti a přípravek je nadále zařazen v Seznamu registrovaných přípravků b) jestliže se prokáže na základě rozboru odpovídajícího vzorku v akreditované laboratoři, že jeho chemické a fyzikální vlastnosti se shodují s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o jeho registraci c) v případě, že obal přípravku je neporušen a obsah po vizuálním posouzení nevykazuje známky narušení fyzikálních vlastností 45. Integrovaná ochrana rostlin je: a) pěstování rostlin bez chemických zásahů b) soubor opatření pěstitelských, biologických a chemických c) soubor jen chemických opatření 46. Cílem správné odborné praxe v ochraně rostlin je: a) vědecky zdůvodnit důležitost chemizace b) zachovat zdraví rostlin a rostlinných produktů c) vytvářet soulad mezi hnojením a ochranou plodin
7
47. Mořením osiva v ochraně rostlin rozumíme: a) nanesení určitého přípravku na osivo b) ošetření osiva vysokými teplotami c) zvýšení klíčivosti semen navlhčením 48. Omezení nežádoucího úletu aplikované kapaliny docílíme: a) aplikací za vhodných povětrnostních podmínek a používáním nízkoúletových trysek při dodržení doporučeného pracovního režimu postřikovacího zařízení b) dodržováním zásad integrované ochrany rostlin c) aplikací při nastavení nižšího pracovního tlaku a vyšší pracovní rychlosti postřikovacího zařízení 49. O správné funkci postřikovacího zařízení se přesvědčíme: a) vizuální kontrolou postřikovacího kužele b) přezkoušením jednotlivých trysek c) na testovací stanici 50. Přednosti ošetření v podvečer spočívají v tom, že: a) zpravidla je menší nebezpečí úletu pro menší rychlost větru b) nejsou na cestě chodci a je menší provoz vozidel c) pojezdová rychlost může být zvýšena 51. Ošetřování při teplotách nad 25°C nemá být prováděno: a) protože je půdní vlhkost příliš malá b) protože je nebezpečí úletu účinné látky vyšší c) protože může dojít k technickým poruchám na postřikovačích 52. Při nákupu přípravku na OR v dokladu o jeho prodeji (nevztahuje se na prodejce v maloobchodní síti prodejen): a) musí být uvedeno číslo šarže a doba skončení doby použitelnosti prodaného přípravku na OR b) má být uvedena jen šarže prodaného přípravku na OR c)
má být uvedena jen doba skončení doby použitelnosti prodaného přípravku na OR
53. Poruchu trysek odstraňujeme: a) po ukončení postřiku honu nebo plodiny, ucpané trysky čistíme drátkem nebo jehlou b) pokud možno ihned po zjištění poruchy, ucpané trysky čistíme jemným kartáčkem c) večer v dílně, ucpané trysky čistíme profouknutím 54. Čištění postřikovacího zařízení provádíme: a) dle uvážení obsluhy b) jednou měsíčně nejlépe v blízkosti kanalizace c) vždy po ukončení aplikace na ošetřeném pozemku nebo v místě k tomuto uzpůsobeném 55. Podle zákoníku práce je při zacházení s přípravky na ochranu rostlin: a) zaměstnavatel povinen vyžadovat od zaměstnanců pracujících s přípravky, aby si sami zajistili vhodné osobní ochranné pracovní prostředky
8
b) zaměstnavatel povinen vybavit zaměstnance vhodnými osobními ochrannými pracovními prostředky pro práci s přípravky, udržovat je v použitelném stavu a kontrolovat jejich správné používání c) za ochranu zdraví při práci s přípravky, volbu a způsob použití ochranných pracovních prostředků odpovědná pouze osoba, která s přípravky pracuje 56. Při práci s koncentrátem při přípravě postřikové jíchy nebo manipulaci s jeho větším množstvím: a) postačují k zajištění ochrany opatření a prostředky stejného druhu jako při práci s přípravkem naředěným ve formě postřikové jíchy b) platí pouze zákaz pití, jídla a kouření c) je nutné dodržovat vyšší stupeň osobní ochrany, než při práci s přípravkem již naředěným ve formě postřikové jíchy 57. Návod na použití (etiketa) jako součást obalu přípravku: a) je určen pro informaci uživatele přípravku o nebezpečných vlastnostech a způsobu použití daného přípravku, ale není závazný b) je pro všechny uživatele závazný a přípravek nesmí být použit jinak, než je v něm stanoveno c) je závazný pouze pro osoby, které přípravek skladují a prodávají 58. Písemná pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví a životního prostředí při práci s přípravky vysoce toxickými, toxickými a žíravými je osoba oprávněná k podnikání povinna vydat a: a) předat osobě odpovědné za skladování těchto nebezpečných přípravků b) seznámit s nimi příslušné zaměstnance a to nejméně jednou za rok c) projednat jejich text s místně příslušným pracovištěm KHS a vyvěsit je na pracovišti, aby byla volně dostupná všem zaměstnancům, kteří budou s těmito druhy nebezpečných přípravků nakládat 59. Na čem je založena strategie správné praxe v ochraně rostlin: a) na dodržování právních přepisů, úředních opatření a zásad integrované ochrany rostlin b) na dodržování právních předpisů a úředních opatření c) na využití integrované ochrany rostlin 60. Správný rozhodovací proces v praktické ochraně rostlin z pohledu ochrany spotřebitele je: a) intenzivní chemická ochrana bez hodnocení stupně výskytu škodlivého činitele b) dobrá praxe v ochraně rostlin s využitím monitoringu c) preventivní ochrana rostlin bez hodnocení rizika následného napadení rostlin škodlivými organismy Správné odpovědi na otázky ze správné praxe v ochraně rostlin a bezpečného zacházení s přípravky: • • • • • •
1b, 2c, 3c, 4a, 5a, 6c, 7a, 8c, 9b, 10b, 11c, 12a, 13c, 14b, 15a, 16b, 17a, 18c, 19a, 20b, 21c, 22c, 23a, 24b, 25c, 26c, 27a, 28a, 29c, 30b, 31a, 32b, 33c, 34a, 35a, 36b, 37c, 38b, 39b, 40a, 41c, 42a, 43b, 44b, 45b, 46b, 47a, 48a, 49c, 50a, 51b, 52a, 53b, 54c, 55b, 56c, 57b, 58c, 59a, 60b
9
Část b) Toxikologie a první pomoc 1. Nebezpečné vlastnosti a riziko při nakládání s přípravky jsou na obalech označeny: a) výstražnými symboly a tzv. R-větami b) tzv. S-větami c) uvedením středních smrtelných dávek (LD5o) nebo středních smrtelných koncentrací (LC50) 2. Jako extrémně hořlavé jsou klasifikovány: a) pouze hořlavé plyny b) hořlavé plyny a nízkovroucí kapaliny s bodem vzplanutí nižším než 0°C a bodem varu nižším nebo rovným 35 °C c) látky a přípravky, které jsou samovznětlivé nebo ve styku s vodou reagují za vzniku extrémně hořlavých plynů 3. Je-li kapalný přípravek klasifikován jako extrémně hořlavý, znamená to, že jeho bod vzplanutí je a) nižší než 0 °C b) vyšší než 0 °C ale nižší než 21 °C c) vyšší než 21 °C ale nižší nebo roven 55 °C 4. Střední letální (smrtelná) dávka LD5o vypovídá o toxicitě látky nebo přípravku: a) při jednorázové i opakované expozici b) při jednorázové expozici c) při opakované expozici 5. Střední letální (smrtelná) koncentrace LC50 vypovídá o toxicitě látky nebo přípravku: a) při jednorázové i chronické inhalaci b) při krátkodobé inhalaci c) při chronické inhalační expozici 6. Známe-li střední letální dávky nebo koncentrace dvou látek, pak můžeme posoudit: a) která z obou látek může vyvolat závažnější poleptání b) která z obou látek je nebezpečnější při dlouhodobě opakované expozici c) která z obou látek je nebezpečnější při jednorázové expozici 7. Ze dvou látek je při jednorázové expozici nebezpečnější (toxičtější) ta, která: a) má nižší střední letální dávku b) má vyšší střední letální dávku c) je karcinogenní nebo mutagenní, bez ohledu na jejich střední letální dávky 8. Je-li přípravek klasifikován jako vysoce toxický, znamená to, že: a) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží i ve velmi malém množství může způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt b) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží i v malém množství může způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt c) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží může způsobit pouze akutní otravu
10
9. Je-li přípravek klasifikován jako toxický, znamená to, že: a) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží i ve velmi malém množství může způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt b) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží i v malém množství může způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt c) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží může způsobit pouze chronické poškození zdraví 10. Je-li přípravek klasifikován jako zdraví škodlivý, znamená to, že: a) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží může způsobit pouze akutní otravy b) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží může způsobit pouze chronické poškození zdraví c) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží může způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt 11. Je-li přípravek označen větou R 34 Způsobuje poleptání, znamená to, že je klasifikován jako: a) žíravý b) dráždivý c) zdraví škodlivý 12. Může-li přípravek při okamžitém, dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí vyvolat zánět, ale nemá žíravé účinky, klasifikuje se jako: a) zdraví škodlivý b) dráždivý c) senzibilizující 13. Může-li přípravek při vdechování, požití nebo při styku s kůží vyvolat přecitlivělost, takže po další expozici přípravku vzniknou charakteristické nepříznivé účinky, klasifikuje se jako: a) zdraví škodlivý b) dráždivý c) senzibilizující 14. Přípravky, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu rakoviny se klasifikují jako: a) mutagenní b) karcinogenní c) toxické pro reprodukci 15. Je-li přípravek označen větou R45 Může vyvolat rakovinu, znamená to, že je klasifikován jako: a) karcinogenní b) mutagenní c) vysoce toxický 16. Po požití přípravku označeného větou R 65 Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic: a) se nesmí vyvolávat zvracení b) se musí rychle vyvolat zvracení
11
c) se musí ihned zahájit umělé dýchání 17. Při nadýchání par nebo aerosolu přípravku je nutno zajistit přemístění postiženého mimo prostor výskytu škodliviny a dále: a) zabezpečit postiženému klid, ochranu před chladem a poté zajistit lékařskou péči b) ihned postiženému podat vhodný protijed c) přimět postiženého k intenzivnímu dýchání, aby rychle vydýchal maximum vstřebané škodliviny 18. Klasifikaci přípravků je povinen provést: a) každý, kdo s přípravky nakládá b) právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, které přípravky používají c) výrobce, zhotovitel nebo dovozce před uvedením přípravků na trh 19. Je-li přípravek označen větou R 68 Možné nebezpečí nevratných účinků, znamená to, že je klasifikován jako: a) toxický b) karcinogenní c) mutagenní 20. Je-li přípravek označen větou R 61 Může poškodit plod v těle matky, znamená to, že je klasifikován jako: a) mutagenní b) toxický pro reprodukci c) zdraví škodlivý 21. Je-li přípravek označen větou R 62 Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnosti, znamená to, že je klasifikován jako: a) mutagenní b) zdraví škodlivý c) toxický pro reprodukci 22. Druhy osobních ochranných pomůcek a další ochranná opatření při práci s přípravky: a) musí být použity v souladu s pokyny na etiketě přípravku b) určuje vedoucí pracovník pouze podle vlastního uvážení a pokyny na etiketě přípravku pro něho nejsou závazné c) volí každý pracovník na svou odpovědnost a pokyny na etiketě přípravku pro něho nejsou závazné 23. Povinnosti stanovené pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky v § 44a a § 44b zákona č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, se na používání přípravků na ochranu rostlin: a) nevztahují b) vztahují pouze částečně c) vztahují v plném rozsahu
12
24. Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, jsou rizikovými pracemi: a) všechny práce spojené s nakládáním s přípravky na ochranu rostlin bez ohledu na jejich klasifikaci b)
všechny práce spojené s nakládáním s přípravky na ochranu rostlin klasifikovanými jako nebezpečné
c) jen práce zařazené do 3. a 4. kategorie a z prací kategorie 2 takové, o nichž tak rozhodla krajská hygienická stanice 25. Právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny pro pracoviště vydat a s krajskou hygienickou stanicí projednat písemná pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví a životního prostředí při práci: a) se všemi chemickými látkami a přípravky b) se všemi chemickými látkami a přípravky klasifikovanými jako nebezpečné c) s látkami a přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené větou R 45 nebo R 49, mutagenní označené větou R 46 a toxické pro reprodukci označené větou R 60 nebo R 61 26. Organofosforové insekticidní přípravky obsahují účinné látky, které: a) mohou proniknout do organismu požitím, vdechováním i přes nepoškozenou pokožku a působí především na nervovou soustavu b) do organismu snadno nepronikají a jsou nebezpečné převážně místními žíravými nebo dráždivými účinky c) do organismu snadno nepronikají a nejsou nebezpečné ani místními účinky na kůži a sliznice 27. Insekticidní karbamátové přípravky obsahují účinné látky, které: a) nemají známé nepříznivé účinky na člověka b) mají převážně vlastnosti žíravin c) mají celkové účinky podobné jako organofosforové insekticidy a často působí také dráždivě na kůži i sliznice 28. Při otravě organofosfáty a insekticidními karbamáty jsou typickým příznakem: a) zúžené zornice b) rozšířené zornice c) zdánlivě normální zornice, které však nereagují na světlo 29. Insekticidní přípravky na bázi pyrethtroidů: a) mají stejný charakter účinků jako organofosforové insekticidy a patři také k nejtoxičtějším z přípravků b) mohou dráždit pokožku a oči, senzibilizovat a působí i na centrální nervstvo, ale většinou patří celkově k relativně málo toxickým c) vzhledem k přírodnímu původu účinných látek nemají vůbec žádné nebezpečné vlastnosti 30. Po požití některých přípravků na bázi dipyridyliových solí („dipyridyly") jako např. Reglone se kromě obecných zásad první pomoci: a) podávají tablety nebo roztok hydrogenuhličitanu sodného („zažívací sody") b) podává roztok slabé kyseliny (např. citrónové) c) podává suspenze bentonitu (2 lžíce do sklenice vody), nebo alespoň suspenze aktivního („medicinálního") uhlí
13
31. Základní postup první pomoci při otravě přípravkem spočívá v: a) uložení postiženého do stabilizované polohy a přivolání lékaře b) přerušení působení škodliviny, udržování základních životních funkcí postiženého a zajištění lékařské péče c) okamžitém odvozu postiženého k lékaři bez zdržování jinými úkony 32. Po potřísnění přípravkem je nutno ihned: a) aplikovat na potřísněné místo neutralizační roztok nebo podat protijed b) přiložit na potřísněné místo pouze sterilní obvaz a zajistit odvoz k lékaři c) odstranit znečištěný oděv, zasažené místo důkladně omývat vodou, pokud možno teplou s mýdlem 33. Po zasažení oka přípravkem je nutno: a) provést pomocí oční vaničky výplach oka oční vodou z příruční lékárničky a poté zajistit lékařské ošetření b) ihned oko vymývat 10-15 minut proudem čisté vody a poté zajistit lékařské ošetření c) se zasaženým okem nic neprovádět a rychle zajistit lékařské ošetření 34. Podle současných doporučení se v rámci předlékařské první pomoci po požití přípravku u osob při vědomí: a) má vždy vyvolat zvracení, protože tím nelze postiženému nikdy ublížit b) nemá nikdy vyvolávat zvracení, protože je dostupná rychlá záchranná služba a o vhodnosti vyvolání zvracení může rozhodnout pouze lékař c) je nutno se v otázce vyvolání zvracení řídit vždy údaji na etiketě konkrétního přípravku, protože v některých případech je nutné a v některých zakázané 35. Po požití přípravku, který je klasifikován jako žíravý, je nutno ihned: a) vyvolat zvracení a pak podat suspenzi aktivního uhlí b) podat neutralizační roztok nebo alespoň velké množství vody c) postiženému nic nepodávat, ledaže by požadoval napít malé množství vody, a zajistit bezodkladné předání postiženého do lékařské péče 36. Pokud postižený nedýchá, nebo dýchá jen nedostatečně, je nutno nejprve: a) zahájit umělé dýchání z plic do plic b) podat postiženému kávu nebo jiný povzbuzující prostředek c) zařídit převoz postiženého k lékaři 37. Při zástavě srdce je nutno nejprve: a) zařídit převoz postiženého k lékaři b) podat postiženému kávu nebo prostředek povzbuzující krevní oběh c) zahájit nepřímou srdeční masáž 38. Při současném provádění umělého dýchání a nepřímé srdeční masáže u postiženého se zástavou dýchání a krevního oběhu je třeba, aby poměr stlačování hrudníku a umělého dýchání byl: a) 1 : 1 , tj. střídavě provést jedno stlačení hrudníku a jeden vdech b) 3 0 : 2 , tj. po třiceti stlačeních hrudníku provést dva vdechy c) 1 : 5 , tj. po jednom stlačení hrudníku provést 5 vdechů
14
39. Při bezvědomí postiženého: a) mu nesmíme nic podávat ústy ani vyvolávat zvracení a po kontrole životních funkcí ho ukládáme na záda b) mu nesmíme nic podávat ústy ani vyvolávat zvracení a po kontrole životních funkcí ho ukládáme na bok c) se ho snažíme udržovat v polosedě a přivést co nejrychleji k vědomí 40. Stabilizovaná poloha: a) umožňuje postiženému v bezvědomí udržovat volné dýchací cesty a chrání ho před udušením při zvracení b) slouží k provádění umělého dýchání a nepřímé srdeční masáže c) slouží k prevenci šokového stavu
Správné odpovědi na otázky z toxikologie a první pomoci: • • • •
la, 2b, 3a, 4b, 5b, 6c, 7a, 8a, 9b, 10c, 11a, 12b, 13c, 14b, 15a, 16a, 17a, 18c, 19c, 20b, 21c, 22a, 23c, 24c, 25c, 26a, 27c, 28a, 29b, 30c, 31b, 32c, 33b, 34c, 35c, 36a, 37c, 38b, 39b, 40a
Příklady otázek pro ústní část zkoušky z odborné způsobilosti: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.
Vysvětlete postupy správné odborné praxe v ochraně rostlin. Co je integrovaná ochrana rostlin? Co je biologická ochrana rostlin? Čím se zabývá monitoring škodlivých organismů? Vysvětlete zásady správného používání přípravků. Co je chemický přípravek na ochranu rostlin a co obsahuje? Jaké jsou hlavní příčiny vzniku rezistence? Co rozumíme pod pojmem bioagens? Jaké znáte hlavní skupiny přípravků podle jejich biologické účinnosti? Jak působí fungicidy na původce chorob rostlin? Jak působí zoocidy na živočišné škůdce? Jaké skupiny insekticidů znáte? Jak se rozdělují herbicidy podle spektra účinnosti? K čemu se používají regulátory růstu? Kde je uvedena doba použitelnosti přípravku? Jaké nebezpečné vlastnosti se mohou vyskytovat u přípravků na ochranu rostlin? Co si představujete pod pojmem formulace přípravku a jaké hlavní formulační úpravy znáte? Co je etiketa a k čemu zavazuje uživatele přípravku? Jaké jsou základní povinnosti stanovené etiketou, které nesmí být uživatelem přípravku porušeny? Co je bezpečnostní list a k čemu slouží? Jak se vede evidence používaných přípravků? Přípravky s prošlou dobou použitelnosti, jejich skladování a možnosti použití. Podmínky použití vysoce toxických přípravků. Povinnosti osob skladujících přípravky.
15
25. Požadavky na skladování přípravků na OR v rámci podnikání. 26. Které právní předpisy upravují ochranu včel při používání přípravků? 27. V jakém případě a kdo je ošetřovatelem porostu a kdo uživatelem pozemku podle příslušných právních předpisů? 28. Jaké jsou základní povinnosti ošetřovatele porostů? 29. Jaké jsou základní povinnosti uživatele pozemku? 30. Jaké jsou oznamovací povinnosti chovatelů včel? 31. Co se rozumí pod pojmem porost navštěvovaný včelami? 32. Co se rozumí pod pojmem medovice? 33. Co je mimokvětní nektar a jak se zjišťuje? 34. Ve kterých případech nesmí být aplikovány přípravky zvláště nebezpečné pro včely? 35. Za jakých podmínek mohou být použity přípravky nebezpečné pro včely? 36. Jaké jsou podmínky pro aplikaci přípravků s přijatelným rizikem pro včely? 37. Jaké jsou požadavky a podmínky pro bezpečnou aplikaci přípravků nebezpečných a zvláště nebezpečných pro včely z hlediska ochrany sousedních kvetoucích porostů a podkultur stromů a keřů navštěvovaných včelami? 38. Jaké jsou zvláštní podmínky stanovené pro leteckou aplikaci? 39. Jak se postupuje při šetření příčin úhynu včel po aplikaci přípravků? 40. Jaké jsou povinnosti ošetřovatele porostu (uživatele pozemku), který hodlá použít přípravky nebezpečné pro zvěř? 41. Jaké jsou povinnosti uživatelů honitby v souvislosti s aplikací přípravků ohrožujících zvěř? 42. Co obsahuje písemné oznámení o použití přípravků nebezpečných nebo zvláště nebezpečných pro suchozemské obratlovce? 43. Ve kterých místech a za jakých podmínek nesmí být použity přípravky ohrožující zvěř? 44. Jaká opatření lze využít k ochraně zvěře při použití přípravků nebezpečných nebo zvláště nebezpečných pro suchozemské obratlovce? 45. Zásady ochrany vod při používání přípravků. 46. Režim v ochranných pásmech vodních zdrojů. 47. Co jsou to nízkoúletové technologie používané při aplikaci přípravků na ochranu rostlin.? 48. Co se rozumí pod pojmem úlet postřikové kapaliny a v čem spočívá jeho nebezpečí? 49. Které faktory ovlivňují riziko úletu postřikové jíchy? 50. Výhody a nevýhody letecké aplikace. 51. Co jsou maximální limity reziduí? 52. Co je ochranná lhůta? 53. Jaké jsou povinnosti při nakládání s odpady? 54. Opatření při nakládání s obaly od přípravků. 55. Základní podmínky pro použití mechanizačních prostředků v ochraně rostlin. 56. Popište nejdůležitější části postřikovače. 57. Zásady plnění, čištění a asanace mechanizačních prostředků v ochraně rostlin. 58. Mořičky v soustavě strojů na ochranu rostlin. 59. Zásady kontrolního testování mechanizačních prostředků pro ochranu rostlin. 60. Zásady bezpečné práce s postřikovači. 61. Jak se stanoví správné dávkování přípravku v praxi (zvolte si příklad škodlivého organismu plodiny - přípravku)? 62. Zásady správného výběru a použití přípravku (zvolte si příklad škodlivého organismu v plodině a přípravku). 63. Postup při zjištění nedostatků ve funkci postřikovače. 64. Odborná způsobilost pro zacházení s přípravky. 65. Požadavky na znalosti osoby odborně způsobilé. 66. Povinnosti odborně způsobilé osoby. 67. Základní platný předpis pro zacházení s přípravky. 68. Kde je možné získat informaci, zda je přípravek na ochranu rostlin povolen k použití v ČR? 69. Co je to souběžný dovoz přípravku na ochranu rostlin? 70. Jaké osobní ochranné pracovní prostředky se používají při práci s přípravky na ochranu rostlin?
16
71. Jak se vyjadřuje toxicita chemických látek? 72. Rozdělení chemických látek podle vlastností. 73. Hodnocení rizika při práci s chemickými přípravky. 74. Působení chemických látek na člověka. 75. Co se rozumí pod pojmem otrava? 76. Projevy působení chemických látek na organismus člověka. 77. Zásady první pomoci. 78. Jak zajistíme první pomoc při potřísnění? 79. Zajištění první pomoci při bezvědomí. 80. Postup první pomoci při nadýchání chemických látek. 81. První pomoc při požití. 82. První pomoc při zasažení oka. 83. První pomoc při popálení a opaření. 84. První pomoc při stavech ohrožujících život. 85. Zásady bezpečné práce s organofosfáty. 86. Zásady práce s insekticidními karbamáty. 87. První pomoc při požití pyrethroidů a dipyridylů. 88. Působení thiramu a opatření při práci s přípravky obsahujícími thiram. 89. Účinky derivátů fenoxykarbonových kyselin na člověka. 90. Práce s antikoagulanty a fosfidy. 91. Otravy fosfanem (fosforovodíkem) a kyanovodíkem. 92. Příznaky otrav sloučeninami mědi a sulfidy. 93. Působení alkálií na kůži a sliznice. 94. První pomoc při zasažení kyselinami. 95. Vlastnosti a ochrana při práci s formaldehydem. 96. Osobní ochranné prostředky při práci s přípravky. 97. Co označují standardní R-věty ? 98. Význam standardních S-vět. 99. Vysvětlete rozdíl mezi jednoduchými a kombinovanými R- a S-větami. 100. Význam a použití aktivního (medicinálního) uhlí a bentonitu při první pomoci.
17
Zdroje, ze kterých lze čerpat: Část a) Otázky ke zkouškám jsou aktualizovány dle současně platné rostlinolékařské legislativy.
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění Vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších
Vyhláška č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin Vyhláška č. 333/2004 Sb., o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče Vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin Věstník SRS: Seznam registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin
necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin
Zásady používání aplikační techniky - Informační leták SRS Minimalizace nežádoucích úletů při aplikaci pesticidů - Informační leták SRS 1991/414/EHS Směrnice Rady z 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh 1107/2009 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS 1185/2009 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů 2006/42/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracované znění) 2009/127/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2006/42/ES, pokud jde o strojní zařízení pro aplikaci pesticidů 2009/128/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů Popř. další právní dokumenty dostupné na webových stránkách SRS: www.srs.cz .
Část b) Otázky ke zkouškám jsou aktualizovány dle současně platných přímo použitelných evropských předpisů – nařízení REACH (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, ve znění pozdějších předpisů) a nařízení CLP (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění pozdějších předpisů). Tyto předpisy postupně nahrazují legislativu starou, vztahují se i na přípravky na ochranu rostlin (dále jen „POR“) a kromě jiného, zásadně mění stávající systém klasifikace a označování chemických látek a směsí. Pro uživatele POR to znamená zejména zcela nové označení nebezpečnosti látek a směsí na štítku - jiné výstražné symboly nebezpečnosti, jiné standardní věty o nebezpečnosti (H-věty) a pokyny pro bezpečné zacházení (P-věty) a doplněná výstražná slova. Tuto novou klasifikaci a označení podle CLP je třeba již od 1. 12. 2010 používat pro látky a od 1. 6. 2015 i pro přípravky. Dodavatel však již v současné době může klasifikovat, označovat a balit podle CLP – tj. již nyní se mohou uživatelé POR setkat s přípravky, které mají na štítku uvedeno pouze nové označení.
18
Od 1. 12. 2010 se zároveň mění požadavky na bezpečnostní list (novela nařízení REACH), kde budou uvedeny údaje o klasifikaci a označení podle staré i podle nové legislativy. Pomocí údajů v bezpečnostním listu a pomocí prvků označování na štítku je uživatel informován o nejzávažnějších nebezpečných vlastnostech chemikálie a o způsobu, jak ji bezpečně používat tak, aby nedocházelo k poškození zdraví člověka a životního prostředí.
19
