Soubor otázek ke zkouškám z odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky na ochranu rostlin

Soubor otázek ke zkouškám z odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky na ochranu rostlin Otázky k písemné části zkoušky: Část a) Správná praxe v ochraně rostlin a bezpečné zacházení s přípravky: 1. Požadavky odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky zahrnují: a) pouze znalosti vlastností přípravků na ochranu rostlin a biologie hospodářsky závažných škodlivých organismů b) znalosti zásad správné praxe v ochraně rostlin a bezpečného zacházení s přípravky stanovené pro výkon odborné rostlinolékařské činnosti podle § 81, odst. 1, písm. g zákona č.. 326/2004 Sb., tj. řízení popřípadě provádění ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů, půdy proti škodlivým organismům c) pouze znalosti ochrany zdraví a bezpečnosti práce, první předlékařské pomoci a ohlašovacích povinností 2. Povinnost mít nebo být fyzickou odborně způsobilou osobou pro zacházení s přípravky se vztahuje: a) na výrobce, dovozce, distributory a další prodejce včetně drobného balení přípravků v malospotřebitelském balení b) pouze na osoby živnostensky podnikající v oboru ošetřování rostlin, rostlinných produktů, půdy, objektů proti škodlivým organismům c) na osoby, které v rámci podnikání přípravky skladují, prodávají spotřebitelům, používají nebo přímo aplikují nebo poskytují poradenství, čímž se ovlivňuje používání přípravků 3. Povinnost odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické se podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví: a) vztahuje pouze pro výrobu, dovoz a prodej vysoce toxických přípravků a pro jejich použití v rámci provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace b) nevztahují pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin c) vztahují také pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin, které jsou klasifikované jako vysoce toxické 4. Pod pojmem bioagens rozumíme: a) biologický přípravek na bázi živých organismů charakteru parazitů, predátorů a parazitoidů b) průmyslově vyráběný mikrobiální přípravek s obsahem mikroorganismů nebo virů c) jde o pojem totožný s pojmem biologický přípravek na ochranu rostlin 5. Pomocné prostředky na ochranu rostlin jsou: a) smáčedla, přípravky omezující výpar, štěpařské vosky, látky určené ke sledování biologické aktivity škodlivých organismů atd. b) technická zařízení pro monitoring škodlivých organismů c) zařízení pro testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin 6. Fungicidy jsou: a) přípravky proti virovým chorobám b) chemické přípravky proti mravencům c) přípravky k potlačování a ničení původců houbových chorob 1 / 20

7. Systémový účinek přípravku po jeho aplikaci na rostlinu znamená, že: a) přípravek proniká do vodivých pletiv a je rozváděn do dalších částí rostliny b) působí bezprostředně po přímém styku se škodlivým organismem c) přípravek ulpívá na povrchu rostliny a působí dlouhodobě 8. Insekticidy ze skupiny pyrethroidů (Decis, Karate) působí na škodlivý organismus: a) hloubkovým účinkem b) systémovým účinkem c) kontaktním a požerovým účinkem 9. Pod pojmem preemergentní použití herbicidu rozumíme použití přípravku: a) po vzejití a v určené růstové fázi plodiny b) po zasetí před vzejitím plodiny c) před zasetím plodiny 10. Povinnosti klasifikace, balení, označování a vypracování bezpečnostního listu podle čl. 31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, ve znění pozdějších předpisů (tzv. nařízení REACH): a) se vztahují na všechny chemické přípravky na ochranu rostlin a chemické pomocné prostředky na ochranu rostlin b) se vztahují jen na přípravky na ochranu rostlin, popřípadě pomocné prostředky, které vzhledem ke svému chemickému složení mají jednu nebo více vlastností nebezpečných pro zdraví lidí a životní prostředí stanovených citovaným zákonem c) se na přípravky na ochranu rostlin nevztahují 11. Pod pojmem formulace přípravku na ochranu rostlin se rozumí: a) forma, tvar a konstrukce obalu obchodního přípravku b) způsob adjustace a vnějšího označení přípravku c) směs účinné látky a přídavných složek zpracovaná do finální úpravy obchodního přípravku 12. K aplikaci přípravků lze využít pouze postřikovací zařízení, které : a) je v předepsaném intervalu kontrolováno schválenou provozovnou kontrolního testování b) je pravidelně čištěno a udržováno jeho provozovatelem c) které je právě k dispozici 13. Varovná označení nebezpečných vlastností na etiketě přípravku obsahují: a) informace o toxikologických vlastnostech, opatření pro případ náhodného úniku přípravku a pro hasební zásah b) popis nebezpečných vlastností přípravku, ochranné lhůty a podrobnější podmínky aplikace c) výstražné symboly a písmenná označení nebezpečných vlastností přípravku a standardní věty vyjadřující charakter zvláštních rizik (R-věty) a bezpečnostní pokyny (S-věty) 14. Bezpečnostní list je: a) název dokumentace, kterou předkládá žadatel o registraci chemické látky nebo chemického přípravku příslušnému úřadu b) samostatný dokument obsahující podrobné informace o vlastnostech a bezpečném zacházení s nebezpečným přípravkem c) povinnou součástí návodu na použití (etikety) přípravku na ochranu rostlin 2 / 20

15. Povinnost vedení evidence přípravků na ochranu rostlin podle zákona č. 326/2004 Sb. se vztahuje na osoby, které: a) používají přípravky v rámci podnikání b) používají pouze přípravky klasifikované jako vysoce toxické, toxické a žíravé c) přípravky skladují, prodávají a používají jak při podnikání, tak i v domácnostech a při zájmové činnosti 16. Fyzické nebo právnické osoby oprávněné k podnikání smějí nakládat s přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické: a) jestliže v dostatečném předstihu oznámili jejich použití místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví a Státní veterinární správy b) jestliže nakládání s nimi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle zákona č. 258/2000 Sb. a mají písemné povolení SRS k použití daného přípravku c) jestliže mají platné osvědčení o autorizaci podle zákona č. 157/1998 Sb. pro nakládání s touto kategorií nebezpečných přípravků 17. Pro prodej přípravků klasifikovaných jako toxické a žíravé jsou stanovena tato omezení: a) zákaz prodeje v prodejních automatech a do přinesených nádob, osobám mladším 18 let, či osobám zcela nebo zčásti zbavených způsobilosti k právním úkonům b) prodej je povolen pouze osobám starším 18 let po předchozím předložení platného průkazu totožnosti c) prodej je povolen pouze osobám starším 18 let 18. Pod pojmem rezistence škodlivého organismu k přípravkům na ochranu rostlin se rozumí: a) opakované a dlouhodobé napadení rostlin škodlivým organismem stejného druhu b) jde o pojem totožný s pojmem perzistence, spočívající v dlouhodobé přítomnosti a působení přípravků po aplikaci na rostlině či v půdě c) schopnost určité populace škodlivého organismu přežívat takové dávky přípravku, které ničily většinu jedinců citlivé populace stejného druhu 19. Mezi opatření k omezení vzniku rezistence patří: a) střídání přípravků s různou účinnou látkou, využívání kombinovaných přípravků a systémů usměrněné nebo cílené ochrany omezující použití přípravků jen na nezbytně nutné zásahy v nejvhodnějších termínech b) časnější preventivní ochrana a postupné zvyšování počtu ochranných zásahů proti danému škodlivému organismu c) využití maximální přípustné dávky přípravku a opakované jejich použití v krátkých intervalech 20. Evidenci použití přípravků na OR je povinnost uchovávat po dobu nejméně: a) 2 roky b) 5 let c) 8 let

3 / 20

21. Mezi povinné náležitosti evidence přípravků na OR v současné době patří: a) identifikace místa aplikace přípravku a záznamové údaje, tj. ošetřovaný objekt, rozsah ošetření, datum, přípravek, způsob aplikace, celkové množství aplikovaného přípravku a účel aplikace, rychlost a směr větru b) identifikace vlastníka nebo uživatele pozemku, identifikace místa aplikace přípravku a záznamové údaje, tj. ošetřovaný objekt, rozsah ošetření, datum, způsob aplikace, celkové množství aplikovaného přípravku a účel aplikace, výrobní číslo přípravku (šarže) c) identifikace vlastníka nebo uživatele pozemku, identifikace místa aplikace přípravku a záznamové údaje, tj. ošetřovaný objekt, rozsah ošetření, datum, přípravek, způsob aplikace, celkové množství aplikovaného přípravku a účel aplikace 22. Před aplikací přípravků pro včely zvláště nebezpečných a nebezpečných je příslušný podnikatel povinen opatřit si informace o: a) umístění stanovišť včelstev v daném katastrálním území obce,ve kterém se nachází pozemek určený k ošetření b) umístění stanovišť včelstev v zastavěném území obce a kočovných stanovišť mimo intravilán obce c) umístění stanovišť včelstev v dosahu alespoň 5 km od hranice ošetřovaného pozemku a o směrech hromadného letu včel 23. Chovatel včel je povinen oznámit trvalá stanoviště včelstev: a) písemně místně příslušnému obecnímu úřadu v termínu do konce února b) místně příslušnému orgánu Státní veterinární správy každoročně nejpozději do konce března c) odboru životního prostředí příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností každoročně do konce března 24. Za kvetoucí porost z hlediska opatření k ochraně včel pří použití přípravků se považuje: a) porost, na jehož 1 m2 se nachází více jak 1 kvetoucí rostlina b) porost, na jehož 1 m2 se nacházejí více jak dvě kvetoucí rostliny včetně kvetoucích plevelů c) porost s výskytem více jak 5 kvetoucích rostlin na ploše 10 m2 25. Medovice je: a) sladká tekutina vylučovaná některými rostlinami v době před květem b) sladká tekutina vylučovaná některými rostlinami v době zrání plodů nebo semen c) sladká tekutina, kterou vylučují na povrchu rostliny některé druhy hmyzu a cizopasných hub 26. Přípravky na ochranu rostlin jsou podle rozhodnutí o registraci označeny jako přípravky: a) pro včely jedovaté, pro včely škodlivé, pro včely relativně neškodné b) pro včely vysoce toxické, pro včely toxické, pro včely neškodné c) pro včely zvláště nebezpečné, pro včely nebezpečné 27. Nejčastější příčinou hromadných otrav včel při aplikaci přípravků pro včely zvláště nebezpečných je: a) nesprávné posouzení stavu porostu a špatný odhad doby rozkvětu při aplikaci b) zasažení sousedních kvetoucích stromů, keřů a porostů navštěvovaných včelami c) přímé zasažení stanovišť včelstev úletem přípravku z ošetřovaného porostu 4 / 20

28. Přípravky pro včely nebezpečné (pro včely škodlivé) lze aplikovat na kvetoucích porostech navštěvovaných včelami, jestliže: a) se ošetření provádí v době, kdy včely nelétají, a to navečer po skončení denního letu včel a nejpozději do 23. hodiny téhož dne b) se ošetřovatel porostu dohodne s chovateli včel o dočasném uzavření včelstev v okruhu 5 km od ošetřovaného porostu c) se ošetření provádí brzy ráno před začátkem letu včel 29. Použití přípravků s přijatelným rizikem pro včely (pro včely relativně neškodné) společně s jinými chemickými látkami nebo přípravky, které nejsou klasifikovány podle účinků na včely, pokud jejich společné použití (tank-mix) není uvedeno v návodu použití (etiketě) přípravku: a) se považuje za použití bezpečné pro včely při dodržení předepsaného dávkování jednotlivých přípravků, či látek použitých ve formě tank-mixu b) je přípustné v době, kdy včely létají c) se považuje za použití pro včely nebezpečné 30. Letecká aplikace přípravků zvláště nebezpečných pro včely: a) je povolena pouze v době, kdy včely nelétají b) je zakázána c) je přípustná pouze je-li zabezpečeno, že touto aplikací nebudou zasažena stanoviště včelstev, dráhy hromadného letu včel a kvetoucí porosty, stromy a keře navštěvované včelami 31. Jestliže chovatel včel zjistí, že došlo k úhynu včel v důsledku použití přípravku, oznámí to neprodleně: a) příslušnému orgánu Státní veterinární správy b) místně příslušnému obecnímu úřadu c) výzkumnému ústavu včelařskému v Dole u Libčic 32. Použití přípravků nebezpečných nebo zvláště nebezpečných pro suchozemské obratlovce je ošetřovatel porostu povinen oznámit: a) místně příslušnému obecnímu úřadu b) uživateli honitby, příslušnému územnímu pracovišti Krajské veterinární správy a Státní rostlinolékařské správy c) odboru životního prostředí příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností 33. Odborně způsobilá osoba povinnost proškolovat obsluhy postřikovačů: a) nemá b) má, ale jen v případě použití typů strojů vyrobených do října 2002, a to každoročně c) má, a to každoročně 34. V ochranném pásmu I. stupně vodního zdroje určeného pro zásobování pitnou vodou se zakazuje: a) používání, skladování a jakákoliv jiná manipulace se všemi přípravky b) používání přípravků označených standardními větami pro specifickou rizikovost R 50, R 51, R 52 a R 53 c) skladování a vnitropodniková přeprava přípravků

5 / 20

35. Z důvodu ochrany vod je povinen každý, kdo používá přípravky v blízkosti povrchových vod: a) zajistit odpovídající opatření, která zamezí vniknutí přípravků do povrchových a podzemních vod nebo veřejné kanalizace b) vyloučit leteckou aplikaci přípravků v blízkosti povrchových vod c) zamezit čerpání vody do aplikačního zařízení přímo z otevřených vodních zdrojů 36. Perzistence je schopnost chemického přípravku: a) rychle pronikat do vodivých cest ošetřené rostliny b) dlouhou dobu přetrvávat v původní aktivní formě až do vlastního rozpadu c) snadno se rozpouštět ve vodě 37. Při úletu postřikové kapaliny mimo ošetřovanou plochu a zasažení sousedních necílových porostů, povrchových vod, včelstev apod.: a) hrozí trestní stíhání odpovědné osoby b) je odpovědná osoba povinna uhradit způsobenou škodu c) dochází k porušení ustanovení § 49 zákona č. 326/2004 Sb. a odpovědné osobě hrozí kromě náhrady škody navíc sankce za nesprávné použití přípravků podle příslušného ustanovení tohoto zákona 38. Hlavní faktory nejvíce ovlivňující riziko úletu v době aplikace přípravku jsou: a) stabilita, vlhkost a teplota vzduchu b) rychlost a směr větru a velikost postřikových kapének c) fyzikální vlastnosti postřikové kapaliny 39. Pod pojmem maximální limit reziduí pesticidů se rozumí: a) maximální přípustná dávka přípravku stanovená pro aplikaci na danou plodinu nebo skladovaný rostlinný produkt b) nejvyšší přípustné, toxikologicky přijatelné množství pesticidů v potravinách a potravinových surovinách c) nejvyšší množství přípravku povoleného pro skladováni v daném objektu skladu chemických přípravků 40. K ohrožení zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti potravin a potravinových surovin při používání přípravků dochází zejména v případech, kdy uživatel přípravku: a) použije neregistrovaný přípravek, překročí stanovenou dávku přípravku nebo nedodrží stanovenou ochrannou lhůtu b) nedodrží vhodný termín ošetření porostu nebo skladovaných zásob rostlinných produktů c) nesprávně uskladní přípravky v dosahu potravin nebo potravinových surovin 41. Nepoužitelné zbytky přípravků, popřípadě postřikové kapaliny a použité prázdné obaly od přípravků: a) jsou zemědělským odpadem a nakládání s ním podléhá příslušným předpisům pro tento druh odpadu b) jsou komunálním odpadem a lze pro jeho odstranění využít sběrného dvora zřízeného příslušným obecním úřadem c) jsou nebezpečným odpadem podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, na který se vztahují příslušná opatření podle tohoto zákona a prováděcích předpisů

6 / 20

42. Osoba, která při podnikání používá přípravky je povinna jako původce nebezpečného odpadu podle zákona č. 185/2001 Sb: a) zajistit bezpečné skladování pesticidních odpadů utříděných podle jednotlivých druhů a kategorií, vést jejich průběžnou evidenci a případně plnit ohlašovací povinnost b) předat nebezpečný pesticidní odpad do sběrného dvora příslušného obecního úřadu c) zajistit bezpečné spálení odpadu na vyhrazeném místě 43. Pod pojmem doba použitelnosti přípravku se rozumí: a) jde o pojem totožný s pojmem záruční lhůta definovaný obchodním zákoníkem b) doba vyjádřená počtem roků od data výroby nebo přímo datem, kdy končí použitelnost přípravku povinně vyznačeném na etiketě c) doba, po kterou je přípravek úředně registrován a která je vyznačena v Seznamu registrovaných přípravků 44. Přípravek s prošlou dobou použitelnosti lze použít v rámci podnikání: a) jestliže se spotřebuje nejpozději do jednoho roku po skončení vyznačené doby použitelnosti a přípravek je nadále zařazen v Seznamu registrovaných přípravků b) jestliže se prokáže na základě rozboru odpovídajícího vzorku v akreditované laboratoři, že jeho chemické a fyzikální vlastnosti se shodují s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o jeho registraci c) v případě, že obal přípravku je neporušen a obsah po vizuálním posouzení nevykazuje známky narušení fyzikálních vlastností 45. Integrovaná ochrana rostlin je: a) pěstování rostlin bez chemických zásahů b) soubor opatření pěstitelských, biologických a chemických c) soubor jen chemických opatření 46. Cílem správné odborné praxe v ochraně rostlin je: a) vědecky zdůvodnit důležitost chemizace b) zachovat zdraví rostlin a rostlinných produktů c) vytvářet soulad mezi hnojením a ochranou plodin 47. Mořením osiva v ochraně rostlin rozumíme: a) nanesení určitého přípravku na osivo b) ošetření osiva vysokými teplotami c) zvýšení klíčivosti semen navlhčením 48. Omezení nežádoucího úletu aplikované kapaliny docílíme: a) aplikací za vhodných povětrnostních podmínek a používáním nízkoúletových trysek při dodržení doporučeného pracovního režimu postřikovacího zařízení b) dodržováním zásad integrované ochrany rostlin c) aplikací při nastavení nižšího pracovního tlaku a vyšší pracovní rychlosti postřikovacího zařízení 49. O správné funkci postřikovacího zařízení se přesvědčíme: a) vizuální kontrolou postřikovacího kužele b) přezkoušením jednotlivých trysek c) na testovací stanici

7 / 20

50. Přednosti ošetření v podvečer spočívají v tom, že: a) zpravidla je menší nebezpečí úletu pro menší rychlost větru b) nejsou na cestě chodci a je menší provoz vozidel c) pojezdová rychlost může být zvýšena 51. Ošetřování při teplotách nad 25°C nemá být prováděno: a) protože je půdní vlhkost příliš malá b) protože je nebezpečí úletu účinné látky vyšší c) protože může dojít k technickým poruchám na postřikovačích 52. Při nákupu přípravku na OR v dokladu o jeho prodeji (nevztahuje se na prodejce v maloobchodní síti prodejen): a) musí být uvedeno číslo šarže a doba skončení doby použitelnosti prodaného přípravku na OR b) má být uvedena jen šarže prodaného přípravku na OR c) má být uvedena jen doba skončení doby použitelnosti prodaného přípravku na OR 53. Poruchu trysek odstraňujeme: a) po ukončení postřiku honu nebo plodiny, ucpané trysky čistíme drátkem nebo jehlou b) pokud možno ihned po zjištění poruchy, ucpané trysky čistíme jemným kartáčkem c) večer v dílně, ucpané trysky čistíme profouknutím 54. Čištění postřikovacího zařízení provádíme: a) dle uvážení obsluhy b) jednou měsíčně nejlépe v blízkosti kanalizace c) vždy po ukončení aplikace na ošetřeném pozemku nebo v místě k tomuto uzpůsobeném 55. Podle zákoníku práce je při zacházení s přípravky na ochranu rostlin: a) zaměstnavatel povinen vyžadovat od zaměstnanců pracujících s přípravky, aby si sami zajistili vhodné osobní ochranné pracovní prostředky b) zaměstnavatel povinen vybavit zaměstnance vhodnými osobními ochrannými pracovními prostředky pro práci s přípravky, udržovat je v použitelném stavu a kontrolovat jejich správné používání c) za ochranu zdraví při práci s přípravky, volbu a způsob použití ochranných pracovních prostředků odpovědná pouze osoba, která s přípravky pracuje 56. Při práci s koncentrátem při přípravě postřikové jíchy nebo manipulaci s jeho větším množstvím: a) postačují k zajištění ochrany opatření a prostředky stejného druhu jako při práci s přípravkem naředěným ve formě postřikové jíchy b) platí pouze zákaz pití, jídla a kouření c) je nutné dodržovat vyšší stupeň osobní ochrany, než při práci s přípravkem již naředěným ve formě postřikové jíchy 57. Návod na použití (etiketa) jako součást obalu přípravku: a) je určen pro informaci uživatele přípravku o nebezpečných vlastnostech a způsobu použití daného přípravku, ale není závazný b) je pro všechny uživatele závazný a přípravek nesmí být použit jinak, než je v něm stanoveno c) je závazný pouze pro osoby, které přípravek skladují a prodávají 8 / 20

58. Písemná pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví a životního prostředí při práci s přípravky vysoce toxickými, toxickými a žíravými je osoba oprávněná k podnikání povinna vydat a: a) předat osobě odpovědné za skladování těchto nebezpečných přípravků b) seznámit s nimi příslušné zaměstnance a to nejméně jednou za rok c) projednat jejich text s místně příslušným pracovištěm KHS a vyvěsit je na pracovišti, aby byla volně dostupná všem zaměstnancům, kteří budou s těmito druhy nebezpečných přípravků nakládat 59. Na čem je založena strategie správné praxe v ochraně rostlin: a) na dodržování právních přepisů, úředních opatření a zásad integrované ochrany rostlin b) na dodržování právních předpisů a úředních opatření c) na využití integrované ochrany rostlin 60. Správný rozhodovací proces v praktické ochraně rostlin z pohledu ochrany spotřebitele je: a) intenzivní chemická ochrana bez hodnocení stupně výskytu škodlivého činitele b) dobrá praxe v ochraně rostlin s využitím monitoringu c) preventivní ochrana rostlin bez hodnocení rizika následného napadení rostlin škodlivými organismy Správné odpovědi na otázky ze správné praxe v ochraně rostlin a bezpečného zacházení s přípravky: • 1b, 2c, 3c, 4a, 5a, 6c, 7a, 8c, 9b, 10b, • 11c, 12a, 13c, 14b, 15a, 16b, 17a, 18c, 19a, 20b, • 21c, 22c, 23a, 24b, 25c, 26c, 27a, 28a, 29c, 30b, • 31a, 32b, 33c, 34a, 35a, 36b, 37c, 38b, 39b, 40a, • 41c, 42a, 43b, 44b, 45b, 46b, 47a, 48a, 49c, 50a, • 51b, 52a, 53b, 54c, 55b, 56c, 57b, 58c, 59a, 60b Část b) Toxikologie a první pomoc 1. Nebezpečné vlastnosti a riziko při nakládání s přípravky jsou na obalech označeny: a) výstražnými symboly a tzv. R-větami b) tzv. S-větami c) uvedením středních smrtelných dávek (LD5o) nebo středních smrtelných koncentrací (LC50) 2. Jako extrémně hořlavé jsou klasifikovány: a) pouze hořlavé plyny b) hořlavé plyny a nízkovroucí kapaliny s bodem vzplanutí nižším než 0°C a bodem varu nižším nebo rovným 35 °C c) látky a přípravky, které jsou samovznětlivé nebo ve styku s vodou reagují za vzniku extrémně hořlavých plynů 3. Je-li kapalný přípravek klasifikován jako extrémně hořlavý, znamená to, že jeho bod vzplanutí je a) nižší než 0 °C b) vyšší než 0 °C ale nižší než 21 °C c) vyšší než 21 °C ale nižší nebo roven 55 °C 9 / 20

4. Střední letální (smrtelná) dávka LD5o vypovídá o toxicitě látky nebo přípravku: a) při jednorázové i opakované expozici b) při jednorázové expozici c) při opakované expozici 5. Střední letální (smrtelná) koncentrace LC50 vypovídá o toxicitě látky nebo přípravku: a) při jednorázové i chronické inhalaci b) při krátkodobé inhalaci c) při chronické inhalační expozici 6. Známe-li střední letální dávky nebo koncentrace dvou látek, pak můžeme posoudit: a) která z obou látek může vyvolat závažnější poleptání b) která z obou látek je nebezpečnější při dlouhodobě opakované expozici c) která z obou látek je nebezpečnější při jednorázové expozici 7. Ze dvou látek je při jednorázové expozici nebezpečnější (toxičtější) ta, která: a) má nižší střední letální dávku b) má vyšší střední letální dávku c) je karcinogenní nebo mutagenní, bez ohledu na jejich střední letální dávky 8. Je-li přípravek klasifikován jako vysoce toxický, znamená to, že: a) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží i ve velmi malém množství může způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt b) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží i v malém množství může způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt c) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží může způsobit pouze akutní otravu 9. Je-li přípravek klasifikován jako toxický, znamená to, že: a) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží i ve velmi malém množství může způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt b) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží i v malém množství může způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt c) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží může způsobit pouze chronické poškození zdraví 10. Je-li přípravek klasifikován jako zdraví škodlivý, znamená to, že: a) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží může způsobit pouze akutní otravy b) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží může způsobit pouze chronické poškození zdraví c) po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží může způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt 11. Je-li přípravek označen větou R 34 Způsobuje poleptání, znamená to, že je klasifikován jako: a) žíravý b) dráždivý c) zdraví škodlivý

10 / 20

12. Může-li přípravek při okamžitém, dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí vyvolat zánět, ale nemá žíravé účinky, klasifikuje se jako: a) zdraví škodlivý b) dráždivý c) senzibilizující 13. Může-li přípravek při vdechování, požití nebo při styku s kůží vyvolat přecitlivělost, takže po další expozici přípravku vzniknou charakteristické nepříznivé účinky, klasifikuje se jako: a) zdraví škodlivý b) dráždivý c) senzibilizující 14. Přípravky, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu rakoviny se klasifikují jako: a) mutagenní b) karcinogenní c) toxické pro reprodukci 15. Je-li přípravek označen větou R45 Může vyvolat rakovinu, znamená to, že je klasifikován jako: a) karcinogenní b) mutagenní c) vysoce toxický 16. Po požití přípravku označeného větou R 65 Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic: a) se nesmí vyvolávat zvracení b) se musí rychle vyvolat zvracení c) se musí ihned zahájit umělé dýchání 17. Při nadýchání par nebo aerosolu přípravku je nutno zajistit přemístění postiženého mimo prostor výskytu škodliviny a dále: a) zabezpečit postiženému klid, ochranu před chladem a poté zajistit lékařskou péči b) ihned postiženému podat vhodný protijed c) přimět postiženého k intenzivnímu dýchání, aby rychle vydýchal maximum vstřebané škodliviny 18. Klasifikaci přípravků je povinen provést: a) každý, kdo s přípravky nakládá b) právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, které přípravky používají c) výrobce, zhotovitel nebo dovozce před uvedením přípravků na trh 19. Je-li přípravek označen větou R 68 Možné nebezpečí nevratných účinků, znamená to, že je klasifikován jako: a) toxický b) karcinogenní c) mutagenní

11 / 20

20. Je-li přípravek označen větou R 61 Může poškodit plod v těle matky, znamená to, že je klasifikován jako: a) mutagenní b) toxický pro reprodukci c) zdraví škodlivý 21. Je-li přípravek označen větou R 62 Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnosti, znamená to, že je klasifikován jako: a) mutagenní b) zdraví škodlivý c) toxický pro reprodukci 22. Druhy osobních ochranných pomůcek a další ochranná opatření při práci s přípravky: a) musí být použity v souladu s pokyny na etiketě přípravku b) určuje vedoucí pracovník pouze podle vlastního uvážení a pokyny na etiketě přípravku pro něho nejsou závazné c) volí každý pracovník na svou odpovědnost a pokyny na etiketě přípravku pro něho nejsou závazné 23. Povinnosti stanovené pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky v § 44a a § 44b zákona č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, se na používání přípravků na ochranu rostlin: a) nevztahují b) vztahují pouze částečně c) vztahují v plném rozsahu 24. Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, jsou rizikovými pracemi: a) všechny práce spojené s nakládáním s přípravky na ochranu rostlin bez ohledu na jejich klasifikaci b) všechny práce spojené s nakládáním s přípravky na ochranu rostlin klasifikovanými jako nebezpečné c) jen práce zařazené do 3. a 4. kategorie a z prací kategorie 2 takové, o nichž tak rozhodla krajská hygienická stanice 25. Právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny pro pracoviště vydat a s krajskou hygienickou stanicí projednat písemná pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví a životního prostředí při práci: a) se všemi chemickými látkami a přípravky b) se všemi chemickými látkami a přípravky klasifikovanými jako nebezpečné c) s látkami a přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené větou R 45 nebo R 49, mutagenní označené větou R 46 a toxické pro reprodukci označené větou R 60 nebo R 61 26. Organofosforové insekticidní přípravky obsahují účinné látky, které: a) mohou proniknout do organismu požitím, vdechováním i přes nepoškozenou pokožku a působí především na nervovou soustavu b) do organismu snadno nepronikají a jsou nebezpečné převážně místními žíravými nebo dráždivými účinky c) do organismu snadno nepronikají a nejsou nebezpečné ani místními účinky na kůži a sliznice 12 / 20

27. Insekticidní karbamátové přípravky obsahují účinné látky, které: a) nemají známé nepříznivé účinky na člověka b) mají převážně vlastnosti žíravin c) mají celkové účinky podobné jako organofosforové insekticidy a často působí také dráždivě na kůži i sliznice 28. Při otravě organofosfáty a insekticidními karbamáty jsou typickým příznakem: a) zúžené zornice b) rozšířené zornice c) zdánlivě normální zornice, které však nereagují na světlo 29. Insekticidní přípravky na bázi pyrethtroidů: a) mají stejný charakter účinků jako organofosforové insekticidy a patři také k nejtoxičtějším z přípravků b) mohou dráždit pokožku a oči, senzibilizovat a působí i na centrální nervstvo, ale většinou patří celkově k relativně málo toxickým c) vzhledem k přírodnímu původu účinných látek nemají vůbec žádné nebezpečné vlastnosti 30. Po požití některých přípravků na bázi dipyridyliových solí („dipyridyly") jako např. Reglone se kromě obecných zásad první pomoci: a) podávají tablety nebo roztok hydrogenuhličitanu sodného („zažívací sody") b) podává roztok slabé kyseliny (např. citrónové) c) podává suspenze bentonitu (2 lžíce do sklenice vody), nebo alespoň suspenze aktivního („medicinálního") uhlí 31. Základní postup první pomoci při otravě přípravkem spočívá v: a) uložení postiženého do stabilizované polohy a přivolání lékaře b) přerušení působení škodliviny, udržování základních životních funkcí postiženého a zajištění lékařské péče c) okamžitém odvozu postiženého k lékaři bez zdržování jinými úkony 32. Po potřísnění přípravkem je nutno ihned: a) aplikovat na potřísněné místo neutralizační roztok nebo podat protijed b) přiložit na potřísněné místo pouze sterilní obvaz a zajistit odvoz k lékaři c) odstranit znečištěný oděv, zasažené místo důkladně omývat vodou, pokud možno teplou s mýdlem 33. Po zasažení oka přípravkem je nutno: a) provést pomocí oční vaničky výplach oka oční vodou z příruční lékárničky a poté zajistit lékařské ošetření b) ihned oko vymývat 10-15 minut proudem čisté vody a poté zajistit lékařské ošetření c) se zasaženým okem nic neprovádět a rychle zajistit lékařské ošetření 34. Podle současných doporučení se v rámci předlékařské první pomoci po požití přípravku u osob při vědomí: a) má vždy vyvolat zvracení, protože tím nelze postiženému nikdy ublížit b) nemá nikdy vyvolávat zvracení, protože je dostupná rychlá záchranná služba a o vhodnosti vyvolání zvracení může rozhodnout pouze lékař c) je nutno se v otázce vyvolání zvracení řídit vždy údaji na etiketě konkrétního přípravku, protože v některých případech je nutné a v některých zakázané 13 / 20

35. Po požití přípravku, který je klasifikován jako žíravý, je nutno ihned: a) vyvolat zvracení a pak podat suspenzi aktivního uhlí b) podat neutralizační roztok nebo alespoň velké množství vody c) postiženému nic nepodávat, ledaže by požadoval napít malé množství vody, a zajistit bezodkladné předání postiženého do lékařské péče 36. Pokud postižený nedýchá, nebo dýchá jen nedostatečně, je nutno nejprve: a) zahájit umělé dýchání z plic do plic b) podat postiženému kávu nebo jiný povzbuzující prostředek c) zařídit převoz postiženého k lékaři 37. Při zástavě srdce je nutno nejprve: a) zařídit převoz postiženého k lékaři b) podat postiženému kávu nebo prostředek povzbuzující krevní oběh c) zahájit nepřímou srdeční masáž 38. Při současném provádění umělého dýchání a nepřímé srdeční masáže u postiženého se zástavou dýchání a krevního oběhu je třeba, aby poměr stlačování hrudníku a umělého dýchání byl: a) 1:1, tj. střídavě provést jedno stlačení hrudníku a jeden vdech b) 30:2, tj. po 30ti stlačeních hrudníku provést dva vdechy c) 1:5, tj. po jednom stlačení hrudníku provést 5 vdechů 39. Při bezvědomí postiženého: a) mu nesmíme nic podávat ústy ani vyvolávat zvracení a po kontrole životních funkcí ho ukládáme na záda b) mu nesmíme nic podávat ústy ani vyvolávat zvracení a po kontrole životních funkcí ho ukládáme na bok c) se ho snažíme udržovat v polosedě a přivést co nejrychleji k vědomí 40. Stabilizovaná poloha: a) umožňuje postiženému v bezvědomí udržovat volné dýchací cesty a chrání ho před udušením při zvracení b) slouží k provádění umělého dýchání a nepřímé srdeční masáže c) slouží k prevenci šokového stavu Správné odpovědi na otázky z toxikologie a první pomoci: • la, 2b, 3a, 4b, 5b, 6c, 7a, 8a, 9b, 10c, • 11a, 12b, 13c, 14b, 15a, 16a, 17a, 18c, 19c, 20b, • 21c, 22a, 23c, 24c, 25c, 26a, 27c, 28a, 29b, 30c, • 31b, 32c, 33b, 34c, 35c, 36a, 37c, 38b, 39b, 40a

Příklady otázek pro ústní část zkoušky z odborné způsobilosti: 1. Vysvětlete postupy správné odborné praxe v ochraně rostlin. 2. Co je integrovaná ochrana rostlin? 14 / 20

3. Co je biologická ochrana rostlin? 4. Čím se zabývá monitoring škodlivých organismů? 5. Vysvětlete zásady správného používání přípravků. 6. Co je chemický přípravek na ochranu rostlin a co obsahuje? 7. Jaké jsou hlavní příčiny vzniku rezistence? 8. Co rozumíme pod pojmem bioagens? 9. Jaké znáte hlavní skupiny přípravků podle jejich biologické účinnosti? 10. Jak působí fungicidy na původce chorob rostlin? 11. Jak působí zoocidy na živočišné škůdce? 12. Jaké skupiny insekticidů znáte? 13. Jak se rozdělují herbicidy podle spektra účinnosti? 14. K čemu se používají regulátory růstu? 15. Kde je uvedena doba použitelnosti přípravku? 16. Jaké nebezpečné vlastnosti se mohou vyskytovat u přípravků na ochranu rostlin? 17. Co si představujete pod pojmem formulace přípravku a jaké hlavní formulační úpravy znáte? 18. Co je etiketa a k čemu zavazuje uživatele přípravku? 19. Jaké jsou základní povinnosti stanovené etiketou, které nesmí být uživatelem přípravku porušeny? 20. Co je bezpečnostní list a k čemu slouží? 21. Jak se vede evidence používaných přípravků? 22. Přípravky s prošlou dobou použitelnosti, jejich skladování a možnosti použití. 23. Podmínky použití vysoce toxických přípravků. 24. Povinnosti osob skladujících přípravky. 25. Požadavky na skladování příprvků na OR v rámci podnikání. 26. Které právní předpisy upravují ochranu včel při používání přípravků? 15 / 20

27. V jakém případě a kdo je ošetřovatelem porostu a kdo uživatelem pozemku podle příslušných právních předpisů? 28. Jaké jsou základní povinnosti ošetřovatele porostů? 29. Jaké jsou základní povinnosti uživatele pozemku? 30. Jaké jsou oznamovací povinnosti chovatelů včel? 31. Co se rozumí pod pojmem porost navštěvovaný včelami? 32. Co se rozumí pod pojmem medovice? 33. Co je mimokvětní nektar a jak se zjišťuje? 34. Ve kterých případech nesmí být aplikovány přípravky zvláště nebezpečné pro včely? 35. Za jakých podmínek mohou být použity přípravky nebezpečné pro včely? 36. Jaké jsou podmínky pro aplikaci přípravků s přijatelným rizikem pro včely? 37. Jaké jsou požadavky a podmínky pro bezpečnou aplikaci přípravků nebezpečných a zvláště nebezpečných pro včely z hlediska ochrany sousedních kvetoucích porostů a podkultur stromů a keřů navštěvovaných včelami? 38. Jaké jsou zvláštní podmínky stanovené pro leteckou aplikaci? 39. Jak se postupuje při šetření příčin úhynu včel po aplikaci přípravků? 40. Jaké jsou povinnosti ošetřovatele porostu (uživatele pozemku), který hodlá použít přípravky nebezpečné pro zvěř? 41. Jaké jsou povinnosti uživatelů honitby v souvislosti s aplikací přípravků ohrožujících zvěř? 42. Co obsahuje písemné oznámení o použití přípravků nebezpečných nebo zvláště nebezpečných pro suchozemské obratlovce? 43. Ve kterých místech a za jakých podmínek nesmí být použity přípravky ohrožující zvěř? 44. Jaká opatření lze využít k ochraně zvěře při použití přípravků nebezpečných nebo zvláště nebezpečných pro suchozemské obratlovce? 45. Zásady ochrany vod při používání přípravků. 46. Režim v ochranných pásmech vodních zdrojů. 47. Co jsou to nízkoúletové technologie používané při aplikaci přípravků na ochranu rostlin.? 16 / 20

48. Co se rozumí pod pojmem úlet postřikové kapaliny a v čem spočívá jeho nebezpečí? 49. Které faktory ovlivňují riziko úletu postřikové jíchy? 50. Výhody a nevýhody letecké aplikace. 51. Co jsou maximální limity reziduí? 52. Co je ochranná lhůta? 53. Jaké jsou povinnosti při nakládání s odpady? 54. Opatření při nakládání s obaly od přípravků. 55. Základní podmínky pro použití mechanizačních prostředků v ochraně rostlin. 56. Popište nejdůležitější části postřikovače. 57. Zásady plnění, čištění a asanace mechanizačních prostředků v ochraně rostlin. 58. Mořičky v soustavě strojů na ochranu rostlin. 59. Zásady kontrolního testování mechanizačních prostředků pro ochranu rostlin. 60. Zásady bezpečné práce s postřikovači. 61. Jak se stanoví správné dávkování přípravku v praxi (zvolte si příklad škodlivého organismu - plodiny - přípravku)? 62. Zásady správného výběru a použití přípravku (zvolte si příklad škodlivého organismu v plodině a přípravku). 63. Postup při zjištění nedostatků ve funkci postřikovače. 64. Odborná způsobilost pro zacházení s přípravky. 65. Požadavky na znalosti osoby odborně způsobilé. 66. Povinnosti odborně způsobilé osoby. 67. Základní platný předpis pro zacházení s přípravky. 68. Kde je možné získat informaci, zda je přípravek na ochranu rostlin povolen k použití v ČR? 69. Co je to souběžný dovoz přípravku na ochranu rostlin? 70. Jaké osobní ochranné pracovní prostředky se používají při práci s přípravky na ochranu rostlin? 17 / 20

71. Jak se vyjadřuje toxicita chemických látek? 72. Rozdělení chemických látek podle vlastností. 73. Hodnocení rizika při práci s chemickými přípravky. 74. Působení chemických látek na člověka. 75. Co se rozumí pod pojmem otrava? 76. Projevy působení chemických látek na organismus člověka. 77. Zásady první pomoci. 78. Jak zajistíme první pomoc při potřísnění? 79. Zajištění první pomoci při bezvědomí. 80. Postup první pomoci při nadýchání chemických látek. 81. První pomoc při požití. 82. První pomoc při zasažení oka. 83. První pomoc při popálení a opaření. 84. První pomoc při stavech ohrožujících život. 85. Zásady bezpečné práce s organofosfáty. 86. Zásady práce s insekticidními karbamáty. 87. První pomoc při požití pyrethroidů a dipyridylů. 88. Působení thiramu a opatření při práci s přípravky obsahujícími thiram. 89. Účinky derivátů fenoxykarbonových kyselin na člověka. 90. Práce s antikoagulanty a fosfidy. 91. Otravy fosfanem (fosforovodíkem) a kyanovodíkem. 92. Příznaky otrav sloučeninami mědi a sulfidy. 93. Působení alkálií na kůži a sliznice. 94. První pomoc při zasažení kyselinami. 95. Vlastnosti a ochrana při práci s formaldehydem. 18 / 20

96. Osobní ochranné prostředky při práci s přípravky. 97. Co označují standardní R-věty ? 98. Význam standardních S-vět. 99. Vysvětlete rozdíl mezi jednoduchými a kombinovanými R- a S-větami. 100. Význam a použití aktivního (medicinálního) uhlí a bentonitu při první pomoci.

Zdroje, ze kterých lze čerpat: Část a) Otázky ke zkouškám jsou aktualizovány dle současně platné rostlinolékařské legislativy. Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění Vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin Vyhláška č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin Vyhláška č. 333/2004 Sb., o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče Vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin Věstník SRS: Seznam registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin Zásady používání aplikační techniky - Informační leták SRS Minimalizace nežádoucích úletů při aplikaci pesticidů - Informační leták SRS 1991/414/EHS Směrnice Rady z 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh 1107/2009 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS 1185/2009 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů 2006/42/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracované znění) 2009/127/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2006/42/ES, pokud jde o strojní zařízení pro aplikaci pesticidů

19 / 20

2009/128/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů Popř. další právní dokumenty dostupné na webových stránkách SRS: www.srs.cz . Část b) Otázky ke zkouškám jsou aktualizovány dle současně platných přímo použitelných evropských předpisů – nařízení REACH (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, ve znění pozdějších předpisů) a nařízení CLP (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění pozdějších předpisů). Tyto předpisy postupně nahrazují legislativu starou, vztahují se i na přípravky na ochranu rostlin (dále jen „POR“) a kromě jiného, zásadně mění stávající systém klasifikace a označování chemických látek a směsí. Pro uživatele POR to znamená zejména zcela nové označení nebezpečnosti látek a směsí na štítku - jiné výstražné symboly nebezpečnosti, jiné standardní věty o nebezpečnosti (H-věty) a pokyny pro bezpečné zacházení (P-věty) a doplněná výstražná slova. Tuto novou klasifikaci a označení podle CLP je třeba již od 1. 12. 2010 používat pro látky a od 1. 6. 2015 i pro přípravky. Dodavatel však již v současné době může klasifikovat, označovat a balit podle CLP – tj. již nyní se mohou uživatelé POR setkat s přípravky, které mají na štítku uvedeno pouze nové označení. Od 1. 12. 2010 se zároveň mění požadavky na bezpečnostní list (novela nařízení REACH), kde budou uvedeny údaje o klasifikaci a označení podle staré i podle nové legislativy. Pomocí údajů v bezpečnostním listu a pomocí prvků označování na štítku je uživatel informován o nejzávažnějších nebezpečných vlastnostech chemikálie a o způsobu, jak ji bezpečně používat tak, aby nedocházelo k poškození zdraví člověka a životního prostředí.

20 / 20

Odpovědi na otázky pro ústní zkoušky z odborné způsobilosti. 1)Vysvětlete postupy správné odborné praxe v ochraně rostlin. Poslání správné odborné praxe - preventivní agronomická a agrotechnická opatření - použití přípravků a dalších prostředků jen při výskytu škodlivých organismů a poruch - přednost při použití přípravků, které představují menší riziko ohrožení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí - používaní přípravků a dalších prostředků v souladu s údaji na jejich obalech (etiketě) 2) Co je integrovaná ochrana? Integrovaná ochrana rostlin využívá celý soubor ochranných opatření. Činnost těchto systémů se řídí směrnicemi a tyto systémy zahrnují pěstitelské a šlechtitelské metody spojené s volbou rezistentních odrůd a s možností uplatnění chemických a biologických , popř. fyzikálních metod proti významným škodlivým organismům včetně zásad pro rozhodování a předpovědí výskytu i evidence těchto organismů 3) Jsou biologické metody ochrany rostlin účinné ? Využívají působení virů, bakterií, hub, dravých roztočů a parazitoidů. Jejich nevýhodou je pracnost, nepůsobí okamžitě. Nelze je použít preventivně, neboť vyžadují přítomnost hostitele. 4) Čím se zabývá monitoring škodlivých organismů ? Monitoring škodlivých organismů je proces soustavného sledování výskytu škodlivých organismů a vyhodnocování souvisejících rizik. Zahrnuje: - zjišťování škodlivého organismu (př. feromonové, světelné, popř. barevné lapače) - zjišťování a využití prahů škodlivosti a ekonomických prahů škodlivosti - expertní systémy (počítačové programy) - předpovědi (prognózy) 5) Vysvětlete zásady správného používání přípravků. Zásady správného použití přípravků : - znalost škodlivého organismu - výběr vhodného přípravku - stanovení dávky přípravku - vymezení optimálního termínu ošetření - správnou přípravou postřikové jíchy - evidence používání přípravků - kontrolu kvality a účinnosti realizovaných opatření - kontrolu funkčnosti stroje 6) Co je chemický přípravek na ochranu rostlin a co obsahuje? Chemický přípravek obsahuje chemické účinné látky nebo jejich směsi a další přídavné látky (rozpouštědla, stabilizátory, adjutanty atd.) 7) Jaké jsou hlavní příčiny vzniku rezistence? O rezistenci mluvíme tehdy, jestliže určitý škodlivý organismus byl vůči dané látce zpočátku citlivý a teprve v důsledku jejího používání svou citlivost ztratil – stal se rezistentním. Jestliže budeme opakovaně používat danou pesticidní látku, bude podíl citlivé subpopulace klesat a narůstat podíl subpopulace rezistentní.

1

8) Co rozumíme pod pojmem bioagens ? Bioagens- přípravky na bázi makroorganismů s obsahem živých organismů charakteru parazitů, parazitoidů, predátorů, atd. 9) Jaké znáte hlavní skupiny přípravků podle jejich biologické účinnosti ? - fungicidy (kontaktní, systémové) - herbicidy (selektivní, neselektivní) - zoocidy (požerové, kontaktní, fumigační, s hloubkovým účinkem a systémové) akaricidy (účinnost na roztoče) insekticidy (k hubení hmyzu) nematocidy (účinné na háďátka) moluskocidy (účinné na plže, slimáky apod.) rodenticidy (hubení hlodavců) - regulátory růstu (regulaci růstu a plodnosti, urychlené dozrávání plodů a usnadnění mechanizované sklizně 10) Jak působí fungicidy na původce chorob rostlin ? Fungicidy jsou přípravky k ničení nebo potlačení původců houbových chorob. Působí: - kontaktně (dotykově) v místě aplikace - systémově, kdy po proniknutí do rostliny jsou rozváděny vodivými cestami uvnitř rostliny 11) Jak působí zoocidy na živočišné škůdce? - požerově- působí toxicky, jsou-li přijaty jako potrava - kontaktně (dotykové) – působí po přímém styku škůdce s účinnou látkou - fumigačně (dýchací) – působí jako prchavé toxické látky, které škůdce vdechuje - hloubkovým účinkem – po aplikaci na lícovou stranu listu pronikají na rub listu nebo slupkou plodu - systémově – po aplikaci na rostlinu pronikají do pletiv a jsou rozváděny do dalších částí rostlin 12) Jaké skupiny insekticidů znáte ? - organofosfáty – nervové jedy s dotykovým, požerovým nebo fumigačním účinkem - karbamáty – široké spektrum insekticidních a akaricidních účinků - pyrethroidy – s kontaktním a požerovým účinkem proti žravému a savému hmyzu - bioracionální insekticidy – narušují hormonální činnost a negativně ovlivňují chování hmyzu 13) Jak se rozdělují herbicidy podle spektra účinnosti ? - neselektivní (totální) - selektivní - kontaktní (dotykové) - systémové listové (s převahou účinku přes listy) - systémové kořenové (půdní, s převahou účinku přes kořeny) - s kombinovaným účinkem 14 ) K čemu se používají regulátory růstu ? - regulaci růstu - regulaci plodnosti - urychlení dozrávání plodů - usnadnění mechanizované sklizně

2

15 ) Kde je uvedena doba použitelnosti přípravku? - na obalu přípravku nebo jeho štítku - v příbalovém letáku 16 ) Jaké nebezpečné vlastnosti se mohou vyskytovat u přípravků na OR ? Klasifikace nebezpečných vlastností přípravků - vysoce hořlavé - hořlavé - vysoce toxické - toxické - zdraví škodlivé - žíravé - dráždivé - nebezpečné pro životní prostředí 17 ) Co si představujete pod pojmem formulace přípravku a jaké hlavní formulační úpravy znáte ? Formulace přípravků na OR jsou směsi účinné látky ( i více látek ) a přídavných ( inertních ) složek, zpracované do finální úpravy obchodního přípravku. Formulace – emulgovatelné koncentráty ( EC ) - smáčitelné prášky ( WP, DP ) - rozpustné koncentráty ( SL ) - suspenzní koncentráty ( SC ) - ve vodě dispergovatelné granule ( WG ) 18 ) Co je etiketa a k čemu zavazuje uživatele přípravku ? Je hlavním zdrojem informací, které uživateli umožní správné zacházení s přípravkem a jeho bezpečné a účinné použití. Návod na použití musí být uveden na obalu jako jeho součást. 19 ) Jaké jsou základní povinnosti stanovené etiketou, které nesmí být uživatelem přípravku porušeny ? - překročena nejvyšší dávka ani nesmí být zkrácena ochranná lhůta - postupováno v rozporu s pokyny k ochraně zdraví lidí a zvířat, vod, včel, vodních a půdních organismů, uvedenými v návodu na použití. - zasaženy rostliny na pozemcích mimo pozemek na němž se provádí aplikace. 20 ) Co je bezpečnostní list a k čemu slouží ? Poskytuje významné informace pro bezpečné zacházení s nebezpečným přípravkem. Obsah bezpečnostního listu stanoví vyhláška č. 231/2004 Sb. zákona 356/2003 Sb. (o chemických látkách a chemických přípravcích). 21 ) Jak se vede evidence používaných přípravků ? Podle ustanovení § 49, odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči, v platném znění, je povinností každé fyzické a právnické osoby, která v rámci podnikání používá přípravky na ochranu rostlin, vést předepsaným způsobem evidenci jejich použití. Vedení evidence stanoví § 19 vyhlášky č.329/2004 Sb.(citovaného zákona ), o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin, v platném znění. Předepsané údaje se zaznamenávají ve zvláštní knize s průběžně očíslovanými stránkami, popřípadě v elektronické podobě, co nejdříve po skončení aplikace, nejpozději následující den.

3

22 ) Přípravky s prošlou dobou použitelnosti, jejich skladování a možnosti použití. Přípravků s prošlou dobou použití se skladují odděleně od ostatních přípravků. Tyto přípravky nesmí být uvedeny na trh a do oběhu. Lze je použít jen na základě rozboru jejich vzorku s tím, že jejich chemické a fyzikální vlastnosti se shodují s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o jejich registraci. 23 ) Podmínky použití vysoce toxických přípravků. Při nakládání s nebezpečnými chemickými přípravky je každý povinen chránit zdraví lidí a životního prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami označujícími specifickou rizikovost (R-věty) a standardními pokyny pro bezpečné zacházení (S- věty). Nakládání s vysoce toxickými přípravky musí být zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s vysoce toxickými přípravky . Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikatelské činnosti hodlá použít vysoce toxický přípravek, musí písemně požádat místně příslušné oddělení SRS o souhlas s jeho použitím. SRS vydává písemné povolení pouze tehdy, nelze-li ošetření provést méně nebezpečným přípravkem. 24 ) Povinnosti osob skladujících přípravky. a) musí uskladnit přípravky podle jejich druhů, odděleně od jiných výrobků a od přípravků určených k likvidaci jako odpad a mimo dosahu látek, které by mohly ovlivnit vlastnosti skladovaného přípravku b) musí oddělit přípravky s prošlou dobou použitelnosti c) průběžně vést skladovou evidenci o příjmu a výdeji přípravků včetně přípravků s prošlou dobou použitelnosti d) zodpovídá za splnění technických požadavků na skladování přípravků 25 ) Požadavky na skladování přípravků na OR v rámci podnikání. - uskladnění přípravků podle jejich druhů, odděleně od jiných výrobků a od přípravků určených k likvidaci jako odpad a mimo dosah látek, které by mohly ovlivnit vlastnosti skladovaného přípravku - Oddělené skladování přípravků s prošlou dobou použitelnosti - průběžné vedení skladové evidence o příjmu a výdeji přpravků včetně přípravků s prošlou dobou použitelnosti - splnění technických požadavků na skladování přpravků a další podmínky stanovené zvláštním právním předpisem - skladování pouze takových přípravků, které jsou baleny a označeny v souladu s § 42, jde-li o skladování přípravků určených k uvádění na trh nebo k použití 26) Které právní předpisy upravují ochranu včel při používání přípravků ? Ochrana včel při používání přípravků je upravena ustanovením § 51 zákona 326/2004 Sb. a vyhláškou č. 327/2004 Sb. o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů. 27) V jakém případě a kdo je ošetřovatelem porostu a kdo uživatelem pozemku podle příslušných právních předpisů ? - Ošetřovatelem porostů se rozumí fyzická nebo právnická osoba , která při podnikání používá přípravky nebo biocidní přípravky ve venkovním prostředí.

4

- Uživatelem pozemku se rozumí vlastník pozemku nebo jiná oprávněná osoba, která využívá pozemek v rámci podnikání a hodlá na něm používat přípravky na ochranu rostlin. 28) Jaké jsou základní povinnosti ošetřovatele porostu ? Ošetřovatel porostu nesmí aplikovat přípravky nebezpečné pro včely a zvláště nebezpečné pro včely pokud nemá informace o - umístění stanovišť včelstev v dosahu alespoň 5 km od hranice pozemku na němž má být provedena aplikace - směrech hromadného letu včel 29) Jaké jsou základní povinnosti uživatele pozemku ? Uživatel pozemku je povinen v dostatečném předstihu před aplikací přípravků nebezpečných pro včely a přípravků zvláště nebezpečných pro včely projednat opatření k ochraně včel s dotčenými chovateli včel, jejichž stanoviště jsou v dosahu do 5 km od hranice pozemku, na němž má být aplikace provedena a s místně příslušným obecním úřadem. 30) Jaké jsou oznamovací povinnosti chovatelů včel ? Chovatelé včel jsou povinni každoročně do konce února oznámit příslušnému obecnímu úřadu údaje týkající se stanovišť včelstev a hromadného letu včel. Nové umístění včelstev včetně kočovných oznamuje písemně obecnímu úřadu nejpozději 5 dnů před jejich přemístěním. 31) Co se rozumí pod pojmem porost navštěvovaný včelami ? Lesní porost se stromy a keři lesních dřevin, které kvetou nebo se na nich vyskytuje medovice nebo mimokvětní nektar. Porost na pozemku ve venkovním prostředí, na jehož jednom čtverečním metru jsou v době ošetření průměrně více než dvě kvetoucí rostliny včetně kvetoucích plevelů, navštěvované včelami, popřípadě při výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru. ( Medovice nebo mimokvětní nektar se pozná podle výskytu včel na příslušném porostu). 32) Co se rozumí pod pojmem medovice ? Medovice je sladká tekutina, kterou vylučují na povrchu rostlin některé druhy hmyzu nebo cizopasných hub (medovice obvykle bývá na lesních stromech listnatých i jehličnatých, může se vyskytovat i na semenné řepě a námelovém žitě). 33) Co je mimokvětní nektar a jak se zjišťuje? Sladká tekutina vylučovaná rostlinou na řapících listů, listech nebo palistech, (obvykle bývá u vikvovitých rostlin). Zjišťuje se podle přítomnosti včel v porostu. 34) Ve kterých případech nesmí být aplikovány přípravky zvláště nebezpečné pro včely? - na porost navštěvovaný včelami - na stromy a keře v květu, při výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru - letecky (Nutno brát v úvahu i dobu reziduálního působení přípravku). 35) Za jakých podmínek mohou být použity přípravky nebezpečné pro včely? Mohou být aplikovány po ukončení denního letu včel, a to nejpozději do dvacáté třetí hodiny příslušného dne ( týká se porostů navštěvovaných včelami ). 36) Jaké jsou podmínky pro aplikaci přípravků s přijatelným rizikem pro včely ?

5

U této kategorie přípravků (dříve označované jako relativně neškodné) je nutno dodržet dávkování dle návodu použití a dalších podmínek aplikace. Aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem (tank mix), aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu k použití přípravku, je považována za použití nebezpečné pro včely. 37) Jaké jsou požadavky a podmínky pro bezpečnou aplikaci přípravků nebezpečných a zvláště nebezpečných pro včely z hlediska ochrany sousedních kvetoucích porostů a podkultur stromů a keřů navštěvovaných včelami ? Přípravek zvlášť nebezpečný pro včely může být aplikován jen v takové vzdálenosti od kvetoucích porostů, stromů a keřů navštěvovaných včelami a od stanoviště včelstev, která s ohledem na způsob aplikace, použitý mechanizační prostředek a sílu a směr větru zaručuje, že aplikovaný přípravek na ně nedopadne. Tato aplikace musí být dodržena při aplikaci přípravků nebezpečného pro včely, jestliže se provádí aplikace v době kdy včely létají. 38) Jaké jsou zvláštní podmínky stanovené pro leteckou aplikaci ? a) letecká aplikace přípravků zvláště nebezpečných pro včely je zakázána b) povinností ošetřovatele porostu je oznámit leteckou aplikaci přípravků a látek účinkujících na hmyz obecnímu úřadu nejpozději 48 hod před začátkem jejího provedení c) povinnost obecního úřadu je vyhlásit počátek letecké aplikace d) povinností chovatele včel je oznámit obecnímu úřadu hromadný let včel za zdrojem snůšky a jeho pravděpodobný směr e) letecká aplikace přípravků nebezpečných pro včely je přípustná jen nelze-li zásah provést jinak (nebudou-li zasažena stanoviště včelstev a jsou-li splněny oznamovací povinnosti). 39) Jak se postupuje při šetření úhynu včel po aplikaci přípravků ? Chovatel včel úhyn včel oznámí orgánu Státní veterinární správy a ta v součinnosti se SRS provede místní šetření a provede odběr vzorků a zajistí jejich vyšetření a o výsledku informuje chovatele a SRS. (Vzorek uhynulých včel činí min 500 ks a vzorek ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů). 40) Jaké jsou povinnosti ošetřovatele porostu (uživatele pozemku), který hodlá použít přípravky nebezpečné pro zvěř ? a) oznámit použití nebezpečných přípravků nebo zvláště nebezpečných přípravků pro suchozemské obratlovce tři dny před zahájením aplikace: - uživateli honitby - příslušnému územnímu pracovišti Krajské veterinární správy - příslušnému obvodnímu oddělení Státní rostlinolékařské správy b) projednat s uživatelem honitby vzájemný postup a opatření k omezení rizika ohrožení zvěře 41) Jaké jsou povinnosti uživatelů honitby v souvislosti s aplikací přípravků ohrožujících zvěř ? Po oznámení aplikace přípravků ohrožujících zvěř je uživatel honitby povinen zajistit potřebná opatření k ochraně zvěře s přihlédnutím k porostům navštěvovaným zvěří, místům určeným ke krmení zvěře, druhům zvěře atd.

6

42) Co obsahuje písemné oznámení o použití přípravků nebezpečných nebo zvláště nebezpečných pro suchozemské obratlovce ? - identifikační údaje o ošetřovateli porostu a pozemku včetně místního určení - informace o přípravku, který má být aplikován - kontaktní osobu, která přijímá oznámení o případném úhynu zvěře 43) Ve kterých místech a za jakých podmínek nesmí být použity přípravky ohrožující zvěř ? Přípravky nebezpečné a zvláště nebezpečné pro suchozemské obratlovce nesmí být použity : a) v oborách, bažantnicích a farmových chovech zvěře b) v takové vzdálenosti od míst uvedených pod bodem a), při nichž hrozí, že při způsobu aplikace, síle větru mohou být tato místa zasažena tímto přípravkem 44) Jaká opatření lze využít k ochraně zvěře při použití přípravků nebezpečných nebo zvláště nebezpečných pro suchozemské obratlovce ? a) vypuzení zvěře z pozemku, který má být ošetřen b) zabránění přístupu zvěře na ošetřený pozemek (ohradníky, apod.) c) použití přípravu způsobem, kterým se zabrání přímému kontaktu zvěře s aplikovaným přípravkem d) vyloučení aplikace výše uvedených přípravků v době líhnutí mláďat 45) Zásady ochrany vod při používání přípravků ? Přípravky, které jsou označeny větami pro specifickou rizikovost : - R 50 Vysoce toxický pro vodní organismy, - R 51 Toxický pro vodní organismy - R 52 Škodlivý pro vodní organismy - R 53 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí Smějí být aplikovány jen v takových vzdálenostech od povrchových vod, které vylučují, že tyto přípravky při aplikaci dopadnou nebo budou zaneseny větrem do těchto vod nebo do nich budou následně splaveny deštěm. „Každý kdo zachází se závadnými látkami je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.“ 46) Režim v ochranných pásmech vodních zdrojů ? Podle platné právní úpravy se ochranná pásma dělí na : Ochranné pásmo I.stupně – oplocený pozemek v bezprostředním okolí vodního zdroje. Zde platí přísný zákaz skladování, používání a jakékoliv jiné manipulace s přípravky a v jeho bezprostředním okolí Ochranné pásmo II.stupně – stanoví se vně ochranného pásma I.stupně a může být tvořeno jedním nebo i více od sebe oddělenými územními celky. Ochranná opatření ve vodním pásmu stanoví vodoprávní úřad. Opatření k ochraně vod: - zatravnění okrajů vodních toků, rybníků, vodních nádrží, které významně snižuje riziko smyvu přípravků a kontaminaci vod - zachování okrajového neošetřeného pásu v šířce nejméně 5 metrů od břehové čáry vodních toků či nádrže tam, kde jsou obdělávané polní pozemky - zamezení úletu postřikové kapaliny a zasažení vodní plochy - dodržování bezpečnostních pracovních postupů - zamezení čerpání vody do aplikačního zařízení přímo z otevřených vodních zdrojů

7

47) Co jsou to nízkoúletové technologie používané při aplikaci přípravků na ochranu rostlin? Protiúletová opatření jsou využívána pro redukci nežádoucích úletů postřikové kapaliny a jsou rozlišována technická a technologická opatření. Tato opatření se týkají technických úprav strojů pro aplikaci přípravků (používání protiúletových trysek, deflektorů nebo systému podpory vzduchem) a jejich používání, ve stanoveném pracovním režimu (dodržení pracovní rychlosti, tlaku, výšky trysek nad ošetřovaným porostem/pozemkem) a také při zohlednění povětrnostních podmínek. 48) Co se rozumí pod pojmem úlet postřikové kapaliny a v čem spočívá jeho nebezpečí ? Úlet (drift) lze definovat jako pohyb postřikové látky vzduchem a její odvátí na necílovou oblast :- úlet odvanutím malých postřikových kapének z ošetřované plochy během aplikace (např. vlivem větru) - úlet odpařením z ošetřeného místa (za vysokých teplot dojde k odpaření přípravku a ve formě plynu k úniku mimo zájmovou oblast) 49) Které faktory ovlivňují riziko úletu postřikové kapaliny ? Hlavní faktory ovlivňující riziko úletu : - spektrum postřikových kapének - rychlost a směr větru - fyzikální vlastnosti postřikové kapaliny - stabilita vzduchu - vlhkost a teplota 50) Výhody a nevýhody letecké aplikace? Výhody: - ošetření velké plochy v krátkém časovém úseku - ošetření není závislé na přemokření pozemku Nevýhody: - zasažení nežádoucího porostu v blízkosti ošetřované plochy - velká pravděpodobnosti úletu postřiku Z vnějších podmínek je rozpad přípravku ovlivněn půdní reakcí, vodou, teplotou, mikrobiálními procesy a slunečním zářením. 51) Co jsou to limity reziduí ? Maximální limit reziduí pesticidů je nejvyšší přípustné, toxikologicky přijatelné množství pesticidů v potravinách a potravinových surovinách, které se vyjadřuje v hmotnostním poměru mg/kg celého definovaného produktu. Platná MLR jsou stanovena vyhláškou č.158/2004 Sb., Ministerstva zdravotnictví. 52) Co je ochranná lhůta ? Ochranná lhůta je doba stanovená ve dnech, která musí být dodržena mezi termínem aplikace a sklizní nebo ošetřením skladovaného rostlinného produktu a jeho spotřebou. Vyskladněním a uvolněním ke konzumu nebo krmení. Ochranná lhůta je vždy uvedena na návodu použití (etiketě) a v Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin. 53) Jaké jsou povinnosti při nakládání s odpady ? Obecné povinnosti při nakládání s odpady - každý je povinen předcházet vzniku odpadů, omezovat jejích množství a nebezpečné vlastnosti, nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem o

8

odpadech - s odpady lze nakládat pouze v zařízeních, které jsou k nakládání s odpady určeny - každý je povinen zjistit zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí oprávněna. Povinnosti původců nebezpečného odpadů - odpady jsou zařazeny podle druhů a kategorií stanovených v Katalogu odpadů - shromažďovat odpady utříděně podle jednotlivých druhů a kategorií - zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, ohrožujícím životním prostředí. - vést průběžnou evidenci odpadů a plnit ohlašovací povinnost ve stanoveném termínu - zamezit vznik zásob přípravků s prošlou dobou použitelnosti, chránit přípravky před mrazem, vlkem a přímým slunečním světlem, nutno neporušit obal a nepřebírat netěsnící obaly, řádně označení etiket. 54) Opatření při nakládání s obaly od přípravků ? Prázdné nebo znečištěné obaly jsou nebezpečným odpadem. - prázdné obaly od přípravků nesmí být použity a to pro žádný jiný účel, s výjimkou bezprostřední potřeby přelití stejného druhu přípravku - všechny druhy obalů neprodleně po vyprázdnění důkladně vypláchnout - požadované úrovně vyčistění se dosáhne trojnásobným ručním vypláchnutím nebo použitím vyplachovacího zařízení s tlakovou tryskou - projednat se svým dodavatelem přípravku možnosti zpětného odběru, pokud je podle zákona o odpadech osobou oprávněnou pro nakládání s těmito druhy odpadů. 55) Základní podmínky pro použití mechanizačních prostředků v ochraně rostlin ? Základní zákonné předpoklady: - zapsání v úředním mechanizačních prostředků na ochranu rostlin - podrobení pravidelnému kontrolnímu testování 56) Popište nejdůležitější části postřikovače. - nádrž – slouží k přípravě a uchování aplikační kapaliny tak, aby během práce neunikla. Součástí nádrže je vždy míchací zařízení - čerpadlo – dává aplikační kapalině dostatečný tlak a také ji v dostatečném množství dopravuje k tryskám a k míchacímu zařízení - rozvod kapaliny, regulace a filtrace – sací a tlaková větev, hadice a trubky - aplikační rám- souží k rozvodu kapaliny k jednotlivým tryskám - rozptylovače (trysky) - k rozptylování kapaliny 57) Zásady plnění, čištění a asanace mechanizačních prostředků v ochraně rostlin ? 1) Plnění nádrže - voda (nosná látka), kterou plníme nádrž stroje musí být zbavena mechanických nečistot, proto se nádrž plní přes plnící síto nebo plnící filtr - po naplnění cca poloviny objemu nádrže stroje lze do nádrže přidat přípravek nebo více přípravků - koncentrát přípravku- nádoba přípravku by neměla být při nalévání nad úrovní ramen obsluhy - práškový přípravek- je vhodné jej nejprve rozpustit v malém množství vody a potom vpravit do nádrže - zapnutí míchacího zařízení- musí být v činnosti i během aplikace 2) Čištění

9

- čištění - důkladné propláchnutí všech částí rozvodu aplikační kapaliny, nádrže a trysek. - po vyprázdnění tento postup opakujeme ještě jednou - vnější části zařízení oplachujeme čistou vodou 3) Asanace – provádí se před zimním obdobím - očista všech částí postřikovače - naplnit nemrznoucí směsí 58) Mořičky v soustavě strojů na ochranu rostlin ? 1) kontinuální mořička – přísun osiva regulován vstupním otvorem - přidání mořidla - promíchání osiva s mořidlem pomocí míchacího šneku, který slouží i jako dopravník - na výstupu z mořící komory by mělo být každé semeno dostatečně pokryto přípravkem - nevýhodou je mechanické poškození osiva 2) diskontinuální mořičky – naplnění mořičky odměřeným množstvím osiva - spuštění míchacího zařízení - postupné přidávání přesně odměřeného množství mořidla - nastavení časového intervalu a promíchání osiva a mořidla - zastavení mořičky a vyskladnění namořeného osiva z komory - moření je šetřnější 59) Zásady kontrolního testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin ? Povinnému kontrolnímu testování podléhají všechny mechanizační prostředky určené k ochraně rostlin, které jsou používány v rámci podnikání s výjimkou strojů: - poháněných ručně, motoricky nebo stlačeným plynem o objemu zásobní nádrže do 20 litrů včetně - určené výhradně pro účely výzkumu, vývoje nebo zkoušení - určené pro používání v uzavřených prostorách, s výjimkou strojů k moření osiv - určené pro používání ve venkovním prostředí, jsou-li vybaveny a) horizontálním rámem se dvěma nebo jednou tryskou pro plošný postřik nebo rosení, s výjimkou typů určených k ošetření dopravních cest, železničních tratí b) rámem se dvěma nebo jednou tryskou pro prostorový postřik nebo rosení - pro aplikační technologie založené na plynování, zálivce a kapénkové aplikaci - na něž se nevztahuje zvláštní předpis o technických požadavcích na výrobky 60) Zásady bezpečné práce s postřikovači ? 1) Používání testovaného postřikovače (pravidelné seřizování a kontrola funkčnosti stroje) 2) Používání OOPP 3) Dodržování zásad bezpečnosti práce 4) Osoby, které pracují s přípravky na ochranu rostlin a provádí aplikaci, musí být každoročně proškoleni a před započetím práce seznámeni s riziky pro daný přípravek 61 ) Jak se stanoví správné dávkování přípravku v praxi ( zvolte si příklad škodlivého organismu – plodiny - přípravku) ? a) volba trysek (dle tabulek) b) pojezdová rychlost postřikovače (dle tabulek)

10

c) podle výběru trysky a pojezdové rychlosti určím v tabulce dávku vody na hektar 62) Zásady správného výběru a použití přípravku ( zvolte si příklad škodlivého organismu v plodině a přípravku) ? 1) Znalost škodlivého organismu včetně jeho vývojových stádií, intenzity výskytu a vývojové fáze ošetřované plodiny 2) Výběr vhodného přípravku s dobrou biologickou účinností, představujícího minimální rizika ohrožení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí 3) Stanovení dávky přípravku na jednotku plochy nebo jeho koncentraci, která nesmí být v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o registraci a je uvedena na etiketě nebo v přívalovém letáku a v Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin 4) Vymezení optimálního termínu ošetření, který respektuje stádium škodlivého organismu, stav porostu, vývojovou fázi rostliny a povětrnostní podmínky 5) Správnou přípravu postřikové jíchy, která se řídí podle typu přípravku, velikosti ošetřované plochy, hustoty porostu a množství zelené hmoty, typem aplikačního zařízení a povětrnostními podmínkami 63) Postup při zjištění nedostatků ve funkci postřikovače ? 1) vypnutí pohonu čerpadla 2) kontrola všech částí postřikovače (trysky, manometr, těsnost nádrže, hadic, spojů apod.) 3) při zjištění drobných závad na poli (např. ucpané trysky nebo filtr), lze tyto závady odstranit na místě (opláchnutím vodou, která je součástí postřikovače), neprofukovat trysky ústy a používat OOPP 4) při zjištění složitějších poruch – očista postřikovače - odstranění závad v servisních zařízeních 64) Odborná způsobilost pro zacházení s přípravky na ochranu rostlin ? Ustanovení § 86 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči stanoví v odstavci 1: Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikatelské činnosti přípravky skladuje, prodává spotřebitelům, používá nebo přímo aplikuje a nebo poskytuje poradenství, jimž se ovlivňuje používání přípravků, musí mít výkon těchto činností zabezpečen odborně způsobilou fyzickou osobou, která je u ni v zaměstnaneckém poměru nebo jiném smluvním vztahu. Toto ustanovení se nevztahuje na drobný prodej přípravků v malospotřebitelském balení. 65) Požadavky na znalosti osoby odborně způsobilé ? - vlastnosti hlavních skupin přípravků, jejich formulačních úprav a nebezpečných vlastností chemických přípravků - rizika negativního působení přípravků na zdraví lidí, zvířat a jednotlivé složky životního prostředí - praktických opatření k ochraně zdraví a bezpečnosti práce při zacházení s přípravky - právních předpisů a předepsaných pracovních postupů k ochraně včel, zvěře, ryb a vodních organismů a dalších necílových organismů při aplikaci přípravků - zásad správného použití přípravků z hlediska účinnosti ochranných zásahů, kvality a zdravotní nezávadnosti ošetřených plodin a skladovaných rostlinných produktů - právních předpisů pro správné a bezpečné skladování přípravků, pro přepravu a nakládání s použitými obaly a ostatními kategoriemi nebezpečných pesticidních odpadů - zásad správného seřízení aplikační techniky a principů kontrolního testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin 66) Povinnosti odborně způsobilé osoby ?

11

- odpovídá za dodržování zásad správné praxe v ochraně rostlin a bezpečného zacházení s přípravky - zajistí každoročně proškolení osob, které budou přímo zacházet s přípravky. O proškolení pořídí zápis a zajistí jeho uchování po dobu nejméně 3 let - seznámí před zahájením prací s každým přípravkem osoby, které s ním budou přímo zacházet, s vlastnostmi a účinky tohoto přípravku a se způsoby jeho správného zacházení a bezpečného použití - může zastupovat osobu, pro kterou vykonává tuto funkci při jednáních s příslušnými orgány státní správy ve věcech používání přípravků 67) Základní platný předpis pro zacházení s přípravky ? Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a vyhláška č. 329/2004 Sb., o přípravcích dalších prostředcích na ochranu rostlin. 68) Kde je možné získat informaci, zda je přípravek na ochranu rostlin povolen k použití v ČR? - seznam povolených přípravků na ochranu rostlin pro daný rok - aktualizovaný seznam – „ - v elektronické podobě na internetových stránkách SRS 69) Co je to souběžný dovoz přípravku na ochranu rostlin? Za souběžný dovoz přípravku se považuje přípravek, který se shoduje s přípravkem téhož výrobce registrovaným v České republice   

typem formulace, účinnou látkou podle specifikace platné pro referenční přípravek a složením, přičemž se připouštějí menší odchylky v přísadách a jejich vzájemných poměrech, pokud nejsou z hlediska bezpečnosti nebo účinnosti souběžného přípravku významné.

70) Jaké osobní ochranné pracovní prostředky se používají při práci s přípravky na ochranu rostlin ? Takové, které musí ochránit osoby, které zacházejí s přpravky před jejich škodlivými účinky, nesmí ohrožovat jejich zdraví a bránit při výkonu práce a musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím předpisem. 71) Jak se vyjadřuje toxicita chemických látek ? 1) V toxikologii se používá k vyjádření toxicity látek tzv. střední smrtící dávka, označovaná jako LD 50 (letální dávka). Je to nejmenší dávka, po které uhyne 50 % testovaných zvířat během stanovené doby pokusu (proto index 50). Udává se v jednotkách hmoty ( miligram – mg) na jednotku živé hmoty testovaného zvířete (kilogram – kg), např. 10 mg/kg. Látka je tím toxičtější, čím nižší je její číselná hodnota LD . 2)Pro koncentrace v ovzduší se používá pojem smrtelná neboli letální koncentrace – LC 50. Znamená střední smrtelnou (letální) koncentraci při inhalační expozici, tedy nejnižší koncentraci látky v ovzduší, která způsobí za definovanou dobu smrt 50 % pokusných zvířat. Udává se v mg na litr nebo kubický metr vzduchu o délce expozice 4 hod. Hodnoty LD 50 a LC 50 slouží jako hlavní kriteria pro klasifikaci látek do skupin: vysoce toxická, toxická, zdraví škodlivá látka.

12

72) Rozdělení chemických látek podle vlastností ? - výbušné - oxidující - extrémně hořlavé - vysoce hořlavé - hořlavé - vysoce toxické - toxické - zdraví škodlivé - žíravé - dráždivé - senzibilující - karcinogenní - mutagenní - toxické pro reprodukci - nebezpečné pro životní prostředí 73) Hodnocení rizika při práci s chemickými přípravky ? 1. kategorie (1 stupeň zátěže) – minimální zdravotní riziko 2. kategorie (2 stupeň zátěže) – únosná míra zdravotního rizika 3. kategorie (3 stupeň zátěže) – významná míra zdravotního rizika 4. kategorie (4 stupeň zátěže) – vysoká míra zdravotního rizika 74) Působení chemických látek na člověka ? 1. ústrojím zažívacím 2. ústrojím dýchacím 3. kůží a viditelnými sliznicemi 75) Co se rozumí pod pojmem otrava? Otrava je porucha zdraví způsobená škodlivinou vstřebanou do organismu. Dělí se na: 1. akutní 2. chronické 76) Projevy působení chemických látek na organismus člověka ? 1. účinky dráždivé 2. účinky alergizující 3. účinky dusivé 4. účinky na nervový systém 5. účinky na zažívací systém 6. účinky na játra 7. účinky na močový systém 8. účinky na krev a krvetvorný systém 9. účinky na srdce a cévní systém 77) Zásady první pomoci 1. rychlá orientace a) zajištění vlastní bezpečnosti a bezpečnosti postižených b) zachování životně důležitých funkcí (dýchání, krevní oběh, vědomí) c) zjistit příčinu otravy - jaký přípravek - jakou cestou došlo k poškození

13

- kdy k otravě došlo - lze využít telefonický kontakt na Toxikologické informační středisko: 224 919 293, 224 915 402 a požádat o radu d) kdo je k dispozici pro zajištění první pomoci (zavolání lékaře, doprovod postiženého, omytí potřísněného, zajištění náhradního oblečení apod.) e)zajistit prostředky pro asanaci 2. přerušení expozice a) odstranění nasáklého oděvu, obuvi a oplachování postiženého místa studenou vodou (oři potřísnění) b) při nadýchání – vzdálit se od místa, kde se škodlivá látka vyskytuje c) při požití – záleží o jakou látku se jedná (viz. ot. 81) 3. kontrola stavu a) pečovat o postiženého do příchodu lékaře – chránit před prochlazením, uklidňovat, chránit před poraněním při křečích, před vdechnutím zvratků úpravou polohy hlavy, pečovat o průchodnost dýchacích cest, upravovat polohu těla k usnadnění dýchání, provádět umělé dýchání při zástavě dechu b) nesmí se podávat mléko, alkohol, léky c) postižený se nesmí nechat bez dozoru 4. předání do lékařské péče a) zavolat záchrannou službu b) popř. zajistit transport do nemocnice s doprovodem – podat veškeré informace o celé příhodě, o přípravku a prováděné první pomoci 78) Jak zajistíme první pomoc při potřísnění ? 1) odstranění nasáklého oděvu (popř. obuvi, ponožky apod.) 2) postižené místo oplachovat po dobu nejméně 10 – 20 minut pokud možno teplou vodou ( cca 30 – 35 oC) 3) při oplachování vodou dbát na to, aby stékající voda nezasáhla ty části těla, které nebyly znečištěny 4) po cca 10 minutách oplachování (pokud nedošlo k poleptání pokožky), provést omytí postiženého místa mýdlem nebo šamponem a opět opláchnout vodou 79) Zjištění první pomoci při bezvědomí ? 1. kontrola dýchání a srdeční činnosti 2. uložení do stabilizované polohy 3. ochrana před prochladnutím, (přikrývka) 4. kontrola stavu – dýchání, nedochází-li ke zvracení 80) Postup první pomoci při nadýchání chemických látek ? 1. přerušení expozice – postižený se vzdálí od místa, kde se vyskytuje škodlivá látka (odvést, odnést) 2. odstranit parami nasáklý oděv 3. výplach ústní dutiny popř. nosu vodou 4. postižený nesmí chodit ani se vystavovat jiné tělesné námaze 5. sledování životních funkcí (kontrola stavu dýchání, srdce)

14

81) První pomoc při požití ? Záleží na druhu požité látky 1. požití málo toxických látek, s nezávažným akutním účinkem a v malém množství: - nevyvolávat zvracení - podat několik tablet aktivního uhlí rozmíchaných ve sklenici vody - v případě zdravotních obtíží zajistit lékařské ošetření 2. požití žíravých látek: - nevyvolávat zvracení - vypláchnout dutinu ústní - nedávat nic jíst - vypít maximálně 2 – 5 dl studené vody (zmírnění tepelného účinku kyseliny či louhu) - nepodáváme aktivní uhlí - okamžitě přivoláme lékařskou pomoc 3. požití látek tvořících pěnu (saponáty, tenzidy): - nevyvolávat zvracení - podat 3 – 7 tablet aktivního uhlí 4. požití látek s rizikem vdechnutí ( benzín, nafta, petrolej): - nesmí se vyvolat zvracení - zajistit lékařské ošetření 5. u somnolentních stavů (oblouznění) - nesmí se vyvolávat zvracení - uložit do stabilizované polohy 82) První pomoc při zasažení oka ? 1. přerušení expozice – výplach oka vodou, od vnitřního koutku postiženého oka 2. oplachová voda nesmí vtékat do nezasaženého oka, úst či nosu 3. výplach provádíme 10 – 15 minut (u žíravin až 30 minut) 83) První pomoc při popálení a opaření ? 1. technická pomoc – zamezení dalšího působení tepa, uhašení oděvu (neodstraňovat přiškvařený oděv) 2. chlazení popálených ploch čistou studenou vodou 20 minut (nesmí se používat masti a zásypy) 3. po ochlazení překryjeme postižené místo pokud možno sterilním obvazem 4. protišoková opatření – ticho, teplo, tišení bolesti, zvlažování úst) 84) První pomoc při stavech ohrožujících život ? 1. dýchání – dýchání z úst do úst: - položení postiženého na záda - záklon hlavy - vyčistění úst (zvratky, zubní protéza apod.) - dýchání z plic do plic (12 – 16 krát za minutu) – použít resuscitační roušku 2. zástava srdce – masáž srdce: - položení postiženého na záda - stlačení hrudní kosti (proti páteři) – 60 – 80 krát za minutu Kombinace umělého dýchání a masáž srdce: frekvence stlačování a dýchání je 5:1

15

85) Zásady bezpečné práce s organofosfáty ? - nepracovat za horka (omezení výparu látek) - vyloučení možnosti potřísnění nebo vdechování výparů a aerosolů - používat předepsané OOPP a pečovat o jejich odmoření po skončení práce (soda, louh sodný 3-5 %ní roztok) - pravidelné kontrolní vyšetření krve pracovníků na hladinu acetylcholinesterázy (pracovníci s nízkou hladinou výše uvedeného enzymu by neměli pracovat s organofosfáty) 86) Zásady práce s insekticidními karbamáty ? - nepracovat za horka (omezení výparu látek) - vyloučení možnosti potřísnění nebo vdechování výparů a aerosolů - používat předepsané OOPP a pečovat o jejich odmoření po skončení práce (soda, louh sodný 3-5- %ní roztok) 87) První pomoc při požití pyrethroidů a dipyridylů ? - postup dle obecných zásad první pomoci (otáz. 77) - vyloučení možnosti potřísnění, zejména koncentrovanými látkami U dipyridylů: - místo vody podat 30 % suspenze Fullerovy hlinky nebo 7 % suspenze bentonitu (popř. suspenzi zeminy) - k oplachům použít rovněž suspenzi zeminy 88) Působení thiramu a opatření při práci s přípravky obsahujícími thiram ? - vstřebává se všemi cestami - působí na centrální nervovou soustavu - dráždí dýchací cesty, oči - v chronickém působení vyvolává rýmy, bronchitidy, záněty spojivek - dráždí kůži - alergické kožní reakce - nesnášenlivost k alkoholu ( 24 hod. před a po práci se vyvarovat požití alkoholu) 89) Účinky derivátů fenoxykarbonových kyselin na člověka ? - vstup do těla přes zažívací ústrojí - prach a aerosol mají dráždivý účinek na kůži, oči a dýchací cesty - působí na nervový systém (bolesti hlavy) - může dojít k poškození jater a vzniku chudokrevnosti 90) Práce s antikoagulanty a fosfory ? Antikoaguanty – používají se jako rodenticidy - zabránit přístupu dětí a domácích zvířat k nástrahám - dbát na osobní hygienu Fosfidy – vysoce toxické a vysoce hořlavé - zabránit přístup dětí a domácích zvířat k nástrahám - zabezpečení plynovaných objektů proti vstupu lidí a proti unikání plynu - používat OOPP - prostor po plynování řádně odvětrat

16

91) Otravy fosfanek (fosforovodíkem) a kyanovodíkem ? Fosforovodík: - při nadýchání silně dráždí dýchací cesty, dochází k otoku plic - po vstřebání působí na nervovou soustavu - poškozuje játra a ledviny - při inhalaci – suchý kašel, potíže s dýcháním, zvracení, bolesti břicha, průjem - později křeče a bezvědomí - žloutenka, poškození ledvin Kyanovodík: - proniká všemi cestami, zvláště inhalační - váže se na místo kyslíku na krevní barvivo v červených krvinkách, čímž blokuje přenos kyslíku do tkání a dochází ke tkáňovému dušení - otrava nastupuje po vdechnutí plynu okamžitě ( růžové zbarvení kůže a zvláště obličeje) - při menších dávkách – bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, závratě, dušnost, ztráta vědomí, křeče, popř. smrt 92) Příznaky otrav sloučeninami mědi a sulfidy ? sloučeninami mědi: - při vdechnutí par a prachu-dráždění dýchacích cest, nevolnost, nucení na zvracení, horečka - při požití dochází ke zvracení modrozelených hmot, bolesti břicha a průjmům s příměsí krve -křeče končetin - v těžších případech poškozují játra, ledviny a způsobují rozpad červených krvinek Sulfidy: - působí dráždění spojivek a sliznic dýchacích cest (bolesti v očích, slzení, světloplachost, kašel, škrábání v krku) - po několika dnech může dojít k otoku plic, zánětu průdušek - po požití - zvracení, prudké bolesti břicha a průjmy, kůže je bledá, sliznice lehce promodralé a ztížené dýchání.Vliv na centrální nervovou soustavu se projeví jako bolesti hlavy, závratě až ztráta vědomí - chronické příznaky způsobují vznik alergií 93) Působení alkálií na kůži a sliznice ? - rozpouštějí bílkoviny a tím při potřísnění pronikají hluboko do zdravé tkáně - při zasažení oka může dojít k oslepnutí - koncentrované páry působí poleptání sliznic dýchacích cest a trávicího ústrojí 94) První pomoc při zasažení kyselinami ? - nesmí se vyvolat zvracení, protože hrozí perforace zažívacího traktu - nepodávat žádné nápoje ani aktivní uhlí - co nejrychleji je třeba zavolat lékařskou pomoc - při potřísnění kůže provést co nejdříve opláchnutí zasažené kůže přebytkem vody po dobu 30 minut ( nepoužívají se žádné neutralizační látky a masti) - při zasažení oka vypláchneme čistou vodou po dobu 30 minut - při nadýchání par je nutno postiženého dopravit mimo oblast působení par a ponechat v klidu do příchodu lékaře, při jakékoli námaze hrozí otok plic

17

95) Vlastnosti a ochrana při práci s formaldehydem ? - Formaldehyd je bezbarvý plyn štiplavého zápachu - vodný roztok se nazývá formalín a jedná se o látku žíravou a senzibilizující - potencionální karcinogen - při práci s formaldehydem je nutné dodržovat základní hygienická pravidla a používat vhodné OOPP 96) Osobní ochranné prostředky pro práci s přípravky ? - musí chránit osoby zacházející s přípravky před jejich škodlivými účinky - nesmí ohrožovat jejich zdraví a bránit při výkonu práce - musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím předpisem Při výběru vhodných OOPP a rozhodování, který druh OOPP použít, je nutno posuzovat nejpravděpodobnější možnosti průniku škodlivých složek přípravku do organismu : - zažívacím ústrojím, dýchacími orgány, pokožkou a sliznicemi a podle toho volit vhodné OOPP určené pro ochranu : hlavy, dýchacích orgánů, očí a obličeje, rukou, nohou a ochranu těla. 97) Co označují standardní R- věty? R- věty označují specifickou rizikovost pro zdraví lidí a jeho znalost usnadňuje příslušnému subjektu výběr a volbu použití vhodných OOPP. R- věty mohou být: - jednoduché - vyjadřuje jednu oblast rizika - kombinované - označují více možností rizik. 98) Význam standardních S-vět ? S-věty vyjadřují pokyny pro bezpečné zacházení s přípravky. 99 ) Vysvětlete rozdíl mezi jednoduchými a kombinovanými R-a S-větami ? Věty jednoduché označují jen jednu oblast rizika a v kombinovaných větách je označeno více možností rizik. 100 ) Význam a použití aktivního ( medicinálního ) uhlí a bentonitu při první pomoci ? Význam spočívá v navázání účinné látky přípravku na složky v aktivním uhlí nebo bentonitu, vytváří se pevná vazba a účinná látka se inaktivuje.

18