PŘÍRUČKA ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI PRO ZACHÁZENÍ S PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN Učební texty pro uchazeče o zkoušky k získání osvědčení o odborné způsobilosti podle ustanovení § 86 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, a k výkonu odborné rostlinolékařské činnosti podle § 81 odst. 1, písm. g) téhož zákona
(Rozšířené a doplněné vydání)
Česká společnost rostlinolékařská Ministerstvo zemědělství České republik
Praha 2010
Autoři: RNDr. Jiřina Fridrichovská MUDr. Barbara Gazdíková ng. Dagmar Obdržálková Ing. Václav Peterka RNDr. Karel Picka, Ph.D. Ing. Vladimír Řehák, CSc. doc. RNDr. Josef Šedivý, DrSc. Ing. Milan Zapletal, CSc.
2
Ing. Ludmila Gočálová Ing .Michal Hnízdil Do tisku připravili: Ing. Vladimír Řehák, CSc. Ing. Milan Zapletal, CSc. Václav Matějíček Lektorovali:
3
Vážený uživateli, osvědčení o odborné způsobilosti, získané podle § 86 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, má pětiletou platnost. Fyzickým a právnickým osobám, které v průběhu roku 2006 získaly ve smyslu citovaného právního předpisu uvedený doklad, vzniká počínaje rokem 2011 povinnost obnovení jeho platnosti. Obnovení osvědčení o odborné způsobilosti spočívá v tom, že žadatel musí před komisí zřízenou Státní rostlinolékařskou správou prokázat základní odborné znalosti z oblasti aplikace přípravků, bezpečnosti práce a ochrany zdraví, první pomoci, funkčnosti strojů na ochranu rostlin včetně jejich seřízení a zásad ochrany životního prostředí. Dosavadní příručky („Správná praxe v ochraně rostlin a bezpečné zacházení s přípravky“, „Toxikologie přípravků na ochranu rostlin a první pomoc“), vydané pro studijní účely v roce 2005, již plně neposkytují, s ohledem na časový odstup, nejnovější poznatky a informace. Proto došlo k přepracování těchto publikací původním kolektivem autorů. Původní autorský kolektiv rozšířený o další specialisty zpracoval novou publikaci jako ucelený soubor informací a zásad, zahrnující veškeré požadavky potřebné k získání „osvědčení odborné způsobilosti“. Příručka obsahuje vedle základních povinností, které je nutné při manipulaci s přípravky na ochranu rostlin dodržovat, a to ať již jde o jejich prodej, skladování, aplikaci nebo o odborné poradenství, také zásady integrované ochrany rostlin. Povinné zavedení „osvědčování odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin“ pro všechny subjekty, které se aktivně podílejí na manipulaci s těmito přípravky, přispělo ke snížení počtu případů poškození plodin a zejména poškození jednotlivých složek životního prostředí (výrazně se snížil počet případů úhynu včel, zvěře, ryb a ostatních organismů) a k zavedení správného režimu v údržbě mechanizačních prostředků na ochranu rostlin. Současně je třeba poukázat na existenci nových unijních předpisů v oblasti rostlinolékařské péče. Vedle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 o statistice pesticidů jde zejména o Směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů. Tato směrnice upravuje zacházení s přípravky na ochranu rostlin a bude v průběhu následujících tří let transponována do předpisů ČR. Uvedená směrnice mj. sjednocuje v rámci
4
EU požadavky na osvědčování odborné způsobilosti (odborné přípravy) v oblasti používání přípravků. Při implementaci směrnice bude kladen důraz na to, aby nový systém osvědčování plynule navázal na ten stávající. Ing. Jitka Markytánová Ministerstvo zemědělství ČR odbor rostlinných komodit
5
Úvod Používání přípravků na ochranu rostlin vyžaduje některé nezbytné odborné znalosti a dovednosti a důsledné dodržování pravidel správného a bezpečného zacházení s přípravky, které vylučují možná rizika jejich vedlejších nežádoucích účinků na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí. Nesprávné zacházení nebo jejich neuvážené použití může mít vážné následky. Povinná odborná způsobilost fyzických a právnických osob, které poskytují odbornou pomoc, pěstují, zpracovávají nebo uvádějí na trh rostliny a rostlinné produkty, nebo které při podnikatelské činnosti přípravky skladují, prodávají spotřebitelům, používají nebo přímo aplikují, nebo poskytují poradenskou službu, kterou se ovlivňuje používání přípravků, či které nějakým způsobem zacházejí s přípravky, není v legislativě ČR úplnou novinkou. V dřívějším období byly požadavky na odbornou způsobilost při zacházení s přípravky zaměřeny především na ochranu zdraví a bezpečnost práce. Nařízením vlády č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, byly stanoveny požadavky na odbornou způsobilost pro zacházení s jedy. Po roce 1990 byly zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, stanoveny podmínky pro nakládání s nebezpečnými přípravky a požadavky na odbornou způsobilost odpovědné autorizované osoby, opět se zřetelem k eliminaci rizik pro zdraví a bezpečnost pracovníků zacházejících s nebezpečnými přípravky. Zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, jsou stanoveny požadavky na odbornou způsobilost pro nakládání s přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické. Správné a bezpečné zacházení s přípravky však vyžaduje kromě znalostí vlastností přípravků, nebezpečných pro zdraví těch, kteří s nimi pracují, současně nezbytné odborné znalosti a dovednosti z hlediska jejich optimálního užití k ochraně proti konkrétním škodlivým organismům, zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti ošetřených rostlin a rostlinných produktů a eliminace rizik poškození jednotlivých složek životního prostředí. Bezpečnost potravin a ochrana zájmů spotřebitele je nyní předmětem rostoucího zájmu široké veřejnosti, vládních i nevládních organizací a profesních sdružení a je jednou ze základních priorit zemědělské politiky EU. Tento aspekt se také stal jedním z hlavních opatření stanovených unijními předpisy (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21.října
6
2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů) a jednoznačně usilují o snižování rizik spojených s chemickou ochranou rostlin. Předpisy zpracované na úrovni „nařízení“ musí být celém rozsahu členskými státy respektovány a předpisy na úrovni „směrnice“ jsou zapracovány do legislativy členského státu se zřetelem na národní podmínky a uzance. V souladu s předpisy EU, jsou proto připravovány novely zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a prováděcích vyhlášek včetně vyhlášky o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče tak, aby bylo v rámci Společenství docíleno při povolování a zacházení s přípravky včetně odborné způsobilosti jednotného přístupu a vymezena základní pravidla ke snižování rizik spojených s používáním přípravků na ochranu rostlin.
7
1. SPRÁVNÁ ODBORNÁ PRAXE V OCHRANĚ ROSTLIN A ZÁSADY BEZPEČNÉHO POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ Podstata správné odborné praxe v ochraně rostlin je harmonické uplatňování vhodných pěstitelských postupů s volbou účelných ochranných opatření biologického, mechanického či chemického charakteru se snahou udržet zdraví rostlin a rostlinných produktů bez ohrožení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí.
1.1. Správná odborná praxe v ochraně rostlin podle § 2 odst. 2 písm. r) zákona č. 326/2004 Sb., je definována využitím postupů, které zahrnují:
preventivní agronomická a agrotechnická opatření, použití přípravků a dalších prostředků jen v případech plně zdůvodnitelných výskytem škodlivých organismů nebo poruch a podmínkami pro vznik škod a ztrát, přednostní používání přípravků, které představují minimální rizika ohrožení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí, používání přípravků a dalších prostředků v souladu s údaji uvedenými na jejich obalech nebo v příbalové dokumentaci.
Cílem správné odborné praxe v ochraně rostlin je zachování zdraví rostlin a zajištění kvality rostlinných produktů všemi dostupnými, vědecky zdůvodněnými a pro praxi přijatelnými opatřeními, která omezují výskyt, šíření a zavlékání škodlivých organismů, neohrožují pěstované plodiny a nenarušují ekosystémy. Správná praxe v ochraně rostlin současně vylučuje opatření, která ohrožují zdraví lidí i zvířat a jsou příčinou nestability životního prostředí. Vedle toho je rovněž nutné respektovat zásady správné zemědělské praxe, které ukládají dodržovat pravidla skladování a manipulace s chemickými látkami v souladu s příslušnými právními předpisy (zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, zákon č. 326/2004 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a zákon č. 254/2000 Sb., o vodách) tak, aby nedocházelo ke kontaminaci složek životního prostředí. Porušení uvedených zásad je důvodem zamítnutí podpory z titulu hospodaření v méně příznivých oblastech a v oblastech s environmentálními omezeními (nařízení vlády č. 241/2004 Sb.) a podpory pro realizaci agroenvironmentálních opatření (nařízení vlády č. 242/2004 Sb.)
8
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, které v článku 3 definuje správnou praxi v ochraně rostlin jako praxi, při níž se ošetření daných rostlin nebo rostlinných produktů pomocí přípravků na ochranu rostlin v souladu s podmínkami jejich povoleného použití volí, dávkuje a časuje tak, aby byla zaručena co největší účinnost při minimální nezbytné dávce a aby byly zohledněny místní podmínky a možnosti agrotechnické a biologické regulace. Toto pojetí správné praxe v ochraně rostlin je pro členské státy EU závazné a jen potvrzuje, že dosavadní záměry uplatňované národní legislativou byly opodstatněné a ve své podstatě splňují unijní požadavky
1.2. Strategie správné praxe v ochraně rostlin je založena na: a)
přesném dodržování unijních i národních právních předpisů a úředně stanovených opatření, především v plnění: povinností fyzických a právnických osob (§ 3 a 4 zákona č. 326/2004 Sb.), opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů (zákon č. 326/2004 Sb. a vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů), zásad stanovených mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními, principů registrace prostředků na ochranu rostlin a zásad jejich skladování a používání ( zákon č. 326/2004 Sb., zejména § 39, 42, 46 až 50 a vyhláška č. 329/2004 Sb., především § 2, 18, 19 včetně přílohy 6 a 9), opatření k ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů (§ 51 zákona č. 326/2004 Sb., a vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin), požadavků odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky (§ 86 zákona č. 326/2004 Sb. a vyhláška č. 333/2004 Sb., § 5 až 7).
b) důsledném využívání systémů integrované ochrany rostlin formou souboru ochranných opatřeních tvořených objektivně stanovenou kombinací metod: pěstitelských a šlechtitelských, biologických a biotechnologických, chemických a fyzikálních. Součástí integrované ochrany rostlin je rozhodovací proces závislý na informacích z oblastí: monitoringu a prognóz výskytu škodlivých organismů včetně souvisejících rizik,
9
rostlinolékařského dozoru, odborného poradenství.
1.2.1. Integrovaná ochrana rostlin není synonymem správné praxe v ochraně rostlin, ale její součástí Při realizaci systémů integrované ochrany se využívá celý soubor ochranných opatření, který vytváří ucelený systém v rámci pěstební technologie příslušné plodiny (kultury). Jedná se o systém ochrany, kterým se integrují všechny dostupné metody a způsoby ochrany umožňující udržet výskyt škodlivých organismů pod hladinou jejich hospodářsky významné škodlivosti. Doposud se činnost těchto systémů řídí směrnicemi a je objektivně hodnocena a kontrolována (např. systém integrované ochrany ovoce nebo révy vinné). Směrnice pro tyto systémy zahrnují pěstitelské a šlechtitelské metody spojené s volbou rezistentní odrůdy a s možností uplatnění chemických a biologických, popřípadě fyzikálních metod proti hospodářsky významným škodlivým organismům včetně zásad pro rozhodování a předpovědí výskytu i evidence těchto organismů. Z hlediska Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES je systém integrované ochrany rostlin současně rámcem pro regulaci a racionální využívání přípravků a požadavky z toho předpisu při zohlednění národních podmínek, se stanou součástí národních předpisů. Základní součástí integrované ochrany rostlin je využívání preventivních metod (pěstitelské, šlechtitelské), ekonomických prahů škodlivosti (kritická čísla), selektivních prostředků ochrany vůči přirozeným nepřátelům škodlivých organismů, prostředků ochrany nepříznivě zatěžujících životní prostředí, biologických prostředků, včetně nových strategií v ochraně rostlin (biotechnologické metody) a respektování informací o rezistenci škodlivých organismů k přípravkům na ochranu rostlin. 1.2.2. Metody ochrany rostlin ve správné praxi Pěstitelské a šlechtitelské metody bývají kombinovány s chemickými metodami, při čemž je třeba respektovat následující faktory: výběr vhodného pozemku pro pěstování plodiny (rizika eroze, rezidua herbicidů, půdy lehké, těžké), interval pěstování jedné plodiny na pozemku (vliv konjukturálních plodin, jednostranné čerpání živin, vyšší výskyty škodlivých organismů, vyšší nároky na chemickou ochranu),
10
harmonické dávky hnojiv (vliv nadměrných dávek dusíkatých hnojiv zvýšené napadení škodlivými organismy; nevyváženost poměrů živin zvýšený výskyt poruch), zpracování půdy – klasické (vyšší náklady, možnost eroze, snížení výskytu škodlivých organismů přezimujících v půdě), redukované – (nižší náklady, menší riziko eroze, vyšší výskyt škodlivých organismů přezimujících v půdě a na zbytcích rostlin, nehubí hluboko kořenící plevele, zvyšuje objem chemické ochrany), mechanický řez víceletých plodin – ovoce, chmel – nezbytný pro velkovýrobu (méně nákladný, podmínky pro zvýšený výskyt chorob), volba vhodné odrůdy - odolné odrůdy jsou zpravidla odolné pouze proti jednomu škodlivému organismu a mohou být náchylnější k jiným chorobám a škůdcům, snižuje nebo vylučuje chemickou ochranu např. proti padlí travnímu, rakovině brambor, háďátku bramborovému, strupovitosti jabloní aj.
Biologické metody ochrany jsou založeny na využití virů (granuloza aj.), bakterií (např. Bacilus thuringiensis), hub (např. Beauveria spp. aj.), dravých roztočů (např. Phytoseilus), parazitoidů (např. Trichogramma, kuklice). V praxi se biologické způsoby využívají převážně proti živočišným škůdcům. Snižují objem chemické ochrany ve sklenících a ve skladech zemědělských produktů a nemají nežádoucí vliv na životní prostředí. Jejich nevýhodou je pracnost, nepůsobí okamžitě. Nelze je použít preventivně, neboť vyžadují přítomnost hostitele. Fyzikální a mechanické metody jsou většinou využívány preventivně a zahrnují: čištění osiva (odstraňování semen plevelů, zárodků hub, např. sclerocií), kladení pastí a nástrah, lepových pásů, barevných tabulí (lze kombinovat s jedovatými nástrahami). Biotechnologické metody jsou spojeny s použitím geneticky modifikovaných organismů (GMO) někdy v kombinaci s biologickými nebo chemickými přípravky. Povinnosti právnických a fyzických osob při uvádění GMO do oběhu jsou uvedeny v § 23 zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, v prováděcí vyhlášce
11
č. 209/2004 Sb. k tomuto zákonu a v Pravidlech koexistence v rostlinné produkci Ministerstva zemědělství ČR. Chemické metody ochrany jsou zaměřeny na využití chemických přípravků se selektivním působením, při čemž ostatní přípravky se používají v případech ochrany proti původcům chorob, škůdcům a plevelům, proti nimž není známý jiný účinný způsob ochrany, pěstebních zařízení a skladů rostlinných produktů jako doplňující ošetření po selhání biologických nebo nechemických způsobů ochrany, preventivního ošetření zdravého sadbového materiálu a k dezinfekci zamořených skleníků, k eradikaci karanténního škodlivého organismu po jeho zavlečení. Chemická ochrana má racionální charakter, působí okamžitě a snižuje pracnost. Její nevýhody spočívají v nutnosti opakování a v riziku reziduí v životním prostředí, především v půdě, vodě a v rostlinných produktech (někdy i v živočišných), zejména při nesprávné aplikaci nebo neodborném přístupu. Doprovodnou složkou integrované ochrany jsou simulační modely, které jsou založeny na biologických vztazích hostitelské rostliny, škodlivého organismu a prostředí. Vztahy se hodnotí matematickými vzorci a analýzou rovnic formou počítačových programů. Jsou zpracovány zejména pro listové choroby polních plodin, ovocných dřevin, révy vinné a zelenin.
1.3. Rozhodovací proces Nedílnou součástí správné praxe v ochraně rostlin je rozhodovací proces, který je významným faktorem pro určení příslušného souboru metod ochrany a především pro stanovení zásad správného použití přípravků a pracovního postupu při jejich aplikaci. Tento proces zahrnuje: monitoring škodlivých organismů, správnou determinaci škodlivého organismu, výběr vhodného souboru metod ochrany, důslednou kontrolu a potřebnou odbornou způsobilost. 1.3.1. Monitoring škodlivých organismů Jedná se o proces soustavného sledování výskytu škodlivých organismů a vyhodnocování souvisejících rizik. Monitoring zahrnuje: zjišťování škodlivého organismu, proti kterému se má uskutečnit ochranné opatření. Sledují se příznaky poškození, počet jedinců na jednotku plochy, okrajové a plošné osídlení. Pomocnou metodou je
12
využití různých typů lapáků (feromonové, světelné, barevné aj.) a sumy efektivních teplot, zjišťování a využití prahů škodlivosti a ekonomických prahů škodlivosti. Práh škodlivosti (kritický počet) je stupeň výskytu škodlivého organismu nebo poškození na jednotku plochy nebo počet poškozených rostlin, při němž se má uskutečnit ošetření. Ekonomický práh škodlivosti je stupeň výskytu škodlivého organismu nebo poškození rostlin na jednotce plochy, po jehož překročení dochází k ekonomickým ztrátám, které převyšují případné náklady na ošetření plodiny. Hodnoty prahů škodlivosti platí pouze pro porosty, na nichž byly hodnoty prahů zjištěny, expertní systémy - navazují na prahy škodlivosti a jsou doplněny o hodnocení povětrnostních podmínek, dále o vhodnou fenofázi plodiny a nejvhodnější dávku přípravku. Jsou zpracovány na počítačích pro polní plodiny, zeleniny, ovocné sady a révu vinnou, ve formě programů, předpovědi (prognózy) hodnotí vývoj škodlivého organismu podle povětrnostních údajů a známého koeficientu růstu a rozmnožování daného škodlivého organismu. Negativní prognózy se používají k hodnocení podmínek ohrožení a doznívání přemnožení. Jsou zpracovány pro významné choroby obilnin, bramboru, révy vinné, chmele.
1.3.2 Určení škodlivého organismu je rozhodující ukazatel pro stanovení účinného a účelného souboru metod ochrany. Vyžaduje fundované odborníky s požadovanou odbornou způsobilostí. Nesprávné rozhodnutí vede nejen k ekonomickým ztrátám, ale také zvyšuje rizika ohrožení životního prostředí a spotřebitele. 1.3.3 Výběr vhodného souboru metod ochrany rostlin je závislý na odborné způsobilosti, praktických zkušenostech, znalostech situace v rozšíření a intenzitě výskytu škodlivého organismu včetně jeho vývojových stadií vhodných pro aplikaci ochranných opatření. Při aplikaci přípravků je nutno dodržovat zásady jejich správného používání a odpovídající pracovní postup, který zahrnuje zejména: znalost škodlivého organismu včetně jeho vývojových stadií, intenzity výskytu a vývojové fáze ošetřované plodiny, výběr vhodného přípravku s dobrou biologickou účinností, představujícího minimální rizika ohrožení zdraví lidí a zvířat (§ 51 zákona č. 326/2004 Sb.) a životního prostředí a volbu způsobu aplikace
13
mechanizačními prostředky s úředně schválenou funkční způsobilostí (§ 63 až 69 zákona č. 326/2004 Sb.), stanovení dávky přípravku na jednotku plochy nebo jeho koncentraci, která nesmí být v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnuti o registraci (§ 49 zákona č. 326/2004 Sb.) a je uvedená na etiketě nebo v příbalovém letáku a v Seznamu (Přehledu) registrovaných přípravků na ochranu rostlin vydaném pro příslušný rok (např. přípravky pro včely relativně neškodné - označené Vč3 nebo N - jsou při nedodržení předepsané dávky nebo koncentrace postřikové kapaliny pro včely škodlivé), vymezení optimálního termínu ošetření, který respektuje nejen nejvhodnější stadium škodlivého organismu, ale rovněž zohledňuje případný požadavek na stav porostu, vývojovou fázi rostlin a povětrnostní podmínky, správnou přípravu postřikové jíchy, která se řídí podle typu přípravku, velikosti ošetřované plochy, hustoty porostu a množství zelené hmoty, typem aplikačního zařízení a povětrnostními podmínkami, při čemž množství kapaliny je většinou uváděno na etiketě či v příbalové dokumentaci nebo v Seznamu registrovaných přípravků. K přípravě jíchy nelze používat přípravky s prošlou záruční lhůtou. Rovněž je nevhodná voda s vysokým obsahem solí, minerálních látek nebo obsahující nečistoty a organické sedimenty. S ohledem na formulace jednotlivých přípravků jsou požadavky na přípravu jíchy rozdílné. Postřikové jíchy se připravují vždy před postřikem, jen v takovém množství, které se stačí spotřebovat tentýž den. Nikdy se jícha nepřipravuje do zásoby. Poznámka – pozor na směsi přípravků tank-mix. Tyto směsi jsou pro včely rizikové a ovlivňují biologickou účinnost přípravků. Podobně tomu je u kombinací s hnojivem DAM 390, evidence používání přípravků (§ 49 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., vyhláška č. 329/2004 Sb., § 19, příloha 9) a slouží k získávání přehledu o zatížení životního prostředí chemickými látkami a kontrolním orgánům jako dokument správného používání přípravků na ochranu rostlin. Současně je podkladem dokumentujícím dodržování zásad pro bezpečnou výrobu surovin rostlinného původu, kontrolu kvality a účinnosti realizovaných opatření, která je významným článkem pro zhodnocení jejich efektivnosti a zjištění nedostatků, včetně možnosti posouzení případných negativních jevů vzniklých při aplikaci přípravků. Kontrolu je třeba provádět jednak v průběhu samotné realizace zásahů pro účely zjištění kvality a dodržení pracovního režimu
14
a jednak následně pro zjišťování účinnosti vedlejších vlivů s dopadem na složky životního prostředí, důslednou kontrolu funkčnosti stroje, především čerpadla, míchadla, trysek a celkové čistoty nádrže a postřikového zařízení od zbytků jíchy používané při předchozím ošetření. Tím se sníží riziko ohrožení ošetřované plodiny. Po každé změně skupin použitých přípravků s odlišnou biologickou účinností je třeba provádět asanaci příslušného stroje na ochranu rostlin (dále viz kapitola 11)
Součástí pracovního postupu je i určení způsobu manipulace s prázdnými obaly od použitých pesticidů, jejich skladování a likvidace (dále viz kapitola 10)
15
2. PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN Přípravky na ochranu rostlin v podobě v níž jsou uváděny na trh a dodávány uživateli jsou určeny k: ochraně rostlin či rostlinných produktů před škodlivými organismy (s výjimkou použití těchto přípravků pro účely hygienické) ovlivňování životních procesů (např. jako látky ovlivňující růst, avšak jinak než jako živiny) uchovávání rostlinných produktů (pokud se na tyto látky nebo produkty nevztahují zvláštní předpisy Společenství o konzervantech) ničení nežádoucích rostlin či částí rostlin regulaci nebo prevenci nežádoucího růstu rostlin Podle platné legislativy EU (směrnice EP a Rady 2009/128/ES, kterou se sranoví rámec pro činnost společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů) se pod pojmeme „pesticid“ rozumí: a) přípravky na ochranu rostlin (viz nařízení ES číslo 1107/209 O uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh). b) biocidy Přípravky na ochranu rostlin jsou tak podmnožinou širší skupině pesticidů.
2.1
Rozdělení přípravků podle charakteru účinné látky
Chemické přípravky Obsahují chemické účinné látky nebo jejich směsi a další přídavné látky či přípravky (safenery, synergenty, adjutanty, formulační přísady).
Biologické přípravky Člení se na mikrobiální přípravky - na bázi mikroorganismů a virů zpravidla průmyslově vyráběné
bioagens - přípravky na bázi makroorganismů s obsahem živých organismů charakteru parazitů, predátorů, parazitoidů atd.
16
2.2 Rozdělení přípravků podle způsobu jejich úředního povolování 2.2.1 Přípravky na ochranu rostlin Převážná většina chemických přípravků a přípravky na bázi mikroorganismů a virů, definované zákonem č. 326/2004 Sb., které podléhají náročnému procesu úředního zkoušení, hodnocení a povolování podle tohoto zákona nově upraveného nařízením (ES) č. 1107/2009 a vyhlášky č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.
2.2.2. Další prostředky na ochranu rostlin Jsou definovány zákonem č. 326/2004 Sb. a podléhají zjednodušenému procesu úředního hodnocení a schvalování, formou zápisu do úředního registru Státní rostlinolékařské správy. Člení se na: pomocné prostředky na ochranu rostlin – většinou jednoduché chemické látky, které zpravidla nejsou určené k přímé ochraně proti škodlivým organismům, nýbrž například k omezení výparu (antitranspiranty), k zlepšení vzhledu rostlin, k ošetření ran, ke sledování (monitoringu) biologické aktivity škodlivých organismů atd. bioagens - přípravky na bázi makroorganismů, jsou živé organismy charakteru predátorů, parazitoidů apod., zpravidla z umělých chovů, standardním způsobem adjustované jako obchodní přípravky.
2.2.3. Biocidní přípravky Jsou definovány zákonem č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh, ve znění pozdějších předpisů. Zahrnují široký okruh chemických přípravků, z nichž některé obsahují pesticidní účinnou látku s účinností na některé vybrané druhy škodlivých organismů, zejména skladovaných zásob rostlinných produktů v zemědělských a potravinářských provozech. Uvádění na trh a používání biocidních přípravků se řídí zákonem č. 120/2002 Sb. Evidenci povolených a oznámených biocidních přípravků vede a zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví průběžně v elektronické podobě na své internetové adrese a nejméně jednou ročně ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
17
2.3. Rozdělení přípravků podle biologické účinnosti a praktického použití Přípravky se člení do skupin podle toho, proti kterým škodlivým organismům se používají:
2.3.1. Fungicidy jsou přípravky k ničení nebo potlačování původců houbových chorob. Působí kontaktně (dotykově) v místě aplikce nebo systémově, kdy po proniknutí do rostliny jsou rozváděny vodivými cestami uvnitř rostliny směrem k vegetačnímu vrcholu nebo směrem dolů ke kořenům.
2.3.2. Zoocidy jsou přípravky proti živočišným škůdcům, které se podle účinnosti na určitou skupinu škodlivých organismů dále dělí na: akaricidy – s účinností na roztoče (svilušky, roztočíci atd.), insekticidy - k hubení hmyzu, nematocidy - s účinností na háďátka, rodenticidy - k hubení škodlivých hlodavců, moluskocidy - s účinností na plže, slimáky apod. Podle způsobu působení a mechanismu účinku na uvedené škodlivé organismy, se tyto přípravky člení na: požerové - působí toxicky, jsou-li přijaty jako potrava, kontaktní (dotykové) - působí po přímém styku škůdce s účinnou látkou přípravku, fumigační (dýchací) - působí jako prchavé toxické látky, které škůdce vdechuje, s hloubkovým účinkem - po aplikaci na lícovou stranu listu pronikají na rub listu, nebo slupkou plodu (třešní apod.), systémové - po aplikaci na rostlinu pronikají do pletiv a jsou rozváděny do dalších částí rostliny. Největší skupinu zoocidů, co do objemu a sortimentu, tvoří insekticidy, které se podle chemického složení dělí na: organofosfáty - nervové jedy s dotykovým, požerovým nebo i fumigačním účinkem, jejichž nevýhodou je zpravidla větší toxicita pro teplokrevné živočichy a zvýšené riziko vzniku rezistence u škodlivých organismů, při častějším opakovaném použití karbamáty - s širokým spektrem insekticidních i akaricidních účinků
18
pyrethroidy - s kontaktním a požerovým účinkem proti žravému a savému hmyzu, většinou relativně neškodné pro včely. K omezení vzniku multirezistence je nutné jejich střídání nebo kombinace s přípravky s jiným mechanizmem účinnosti, bioracionální insekticidy - relativně mladší skupiny přípravků, na bázi synteticky získaných analogů přirozených látek hmyzu, které narušují hormonální činnost a negativně ovlivňují chování hmyzu
2.3.3. Herbicidy jsou přípravky proti plevelům, které se z praktického hlediska dělí na selektivní (výběrové), působící na určité plevelné druhy, a neselektivní (totální), které ničí veškerou rostlinnou vegetaci. Selektivní herbicidy se podle plevelehubného působení dělí na: kontaktní (dotykové), systémové listové (s převahou účinku přes listy), systémové kořenové (půdní, s převahou účinku přes kořeny), s kombinovaným účinkem. Podle chemického složení patří k nejrozšířenějším tyto skupiny herbicidů: fenoxykyseliny - účinkují na dvouděložné plevele a působí na bázi stimulátorů růstu, což se projevuje deformací stonků a listů (např. Aminex, Agritox atd.), amidy - používají se před setím nebo před vzejitím plodiny preemergentně karbamáty - aplikují se většinou na list - postemergentně, jiné jsou přijímány kořeny, substituované močoviny - ve vodě nerozpustné a jsou dobře adsorbované půdou sulfonylmočoviny - selektivní herbicidy se širokým spektrem účinnosti, aplikují se před vzejitím (preemergentně) nebo časně po vzejití plodiny (postemergentně) ve velmi malých dávkách bipyridyly - ničí nadzemní část rostlin a působí za světla.
triaziny - nejčastěji se aplikují na půdu, ale vykazují vysokou účinnost i při aplikaci po vzejití (postemergentní); v současné době se podstatně omezuje jejich použití pro negativní působení na životní prostředí (kontaminace podzemních vod).
2.3.4. Regulátory růstu jsou látky, které se používají:
19
k regulaci růstu, např. zkracování stébla obilovin, které zvyšuje odolnost proti poléhání, k regulaci plodnosti, k urychlení dozrávání plodů (např. u rajčat a papriky), k usnadnění mechanizované sklizně (např. u třešní a višní atd.).
2.4. Rozdělení přípravků podle vlastností nebezpečných pro zdraví lidí a životní prostředí Většina chemických přípravků, popřípadě i některé pomocné prostředky a biocidní přípravky, mají vzhledem ke svému chemickému složení jednu nebo i více nebezpečných vlastností, jako je hořlavost, nebezpečnost pro zdraví a pro životní prostředí, a proto podléhají příslušným ustanovením zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a jsou podle tohoto zákona odpovídajícím způsobem klasifikovány a označeny na obalu (etiketě) příslušným obrazovým výstražným symbolem nebezpečnosti spolu s jeho písmenným vyjádřením a tzv. standardními větami označujícími rizikovost pro zdraví lidí a životní prostředí (R-věty) a pokyny pro bezpečné zacházení (S-věty). Z hlediska nebezpečných vlastností se přípravky na ochranu rostlin člení na nebezpečné a přípravky neklasifikované.
2.4.1. Nebezpečné přípravky jsou takové, při jejichž klasifikaci, balení, označování, vypracování bezpečnostního listu, dovozu, vývozu i režimu zacházení s nimi musí být respektována ustanovení zákona č. 356/2003 Sb., přímo použitelného (tj. ve všech zemích ES závazného) nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek ... (zkráceně označováno REACH) a zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Přehled nebezpečných vlastností přípravků, jejich klasifikace, označování spolu se základními R-větami jsou uvedeny v části „Toxikologie“ Příklady přípravků s výše uvedenými nebezpečnými vlastnostmi jsou uvedeny v příloze 1.
2.4.2. Přípravky neklasifikované jsou přípravky, které nemají žádné nebezpečné vlastnosti definované zákonem č. 356/2003 Sb.
20
2.5. Složení a formulace přípravků na ochranu rostlin Přípravky na ochranu rostlin zpravidla obsahují : účinné látky – látky (chemické prvky a jejich sloučeniny) včetně mikroorganismů, které mají obecný nebo specifický účinek proti škodlivým organismům, či na rostliny, části rostlin nebo rostlinné produkty, synergenty – látky či přípravky podporující činnost účinné látky u přípravků na ochranu rostlin, safenery – látky či přípravky, jež se přidávají do přípravků s cílem potlačit či snížit jejich fytotoxické účinky na některé rostliny, formulační přísady – ostatní látky či přípravky, které se používají v přípravcích či v adjutantech umožňující zpracování směsi účinné látky a přídavných složek do finální úpravy obchodního přípravku, adjuvanty – tvoří samostatnou skupinu z hlediska kriteria jejich úředního schvalování a jedná se o látky či přípravky, které zlepšují vlastnosti a účinnost aplikovaného přípravku. Formulace přípravků na ochranu rostlin jsou směsi účinné látky (nebo i více látek) a přídavných (inertních) složek, zpracované do finální úpravy obchodního přípravku. Formulace přípravku má rozhodující vliv na jeho účinné a ekologicky přijatelné použití. Každá formulace má určité technické a obchodní přednosti, stejně tak i nevýhody. Nejvíce používané formulace přípravků v současné době jsou: emulgovatelné koncentráty (EC) Obsahují obvykle 30 - 60% ve vodě nerozpustné účinné látky, 5 - 10% emulgátoru, který zajišťuje mísitelnost s vodou a zbytek tvoří organická rozpouštědla. EC formulace po smíchání s vodou vytváří stabilní emulzi. Nevýhodou je hořlavost, obsah organických rozpouštědel, dráždivost pokožky a očí smáčitelné prášky (WP, DP) Jsou formulovány jako směs suché, velmi jemně mleté účinné látky, nerozpustné ve vodě, s inertním nosičem (kaolin, hlinka, talek atd.) a se smáčedlem nebo dispergátorem. WP formulace po rozmíchání ve vodě tvoří poměrně stabilní suspenze. Výhodou je nízká hořlavost, levné balení a snadná likvidace obalů (většinou z papíru). Nevýhodou je vysoká prašnost při manipulaci s přípravkem a nižší obsah účinné látky rozpustné koncentráty (SL) Obsahují účinnou látku snadno rozpustnou ve vodě, popřípadě v jiných vhodných rozpouštědlech. Po smíchání s vodou vytváří pravé roztoky,
21
které se již dále nedělí nebo neusazují. Výhodou je vysoký obsah účinné látky, nepřítomnost organických rozpouštědel, nehořlavost, snadné dávkování podle objemu. Nevýhodou jsou zvýšené nároky na podmínky skladování (nebezpečí přemrznutí). Formulace je vhodná jen pro omezené množství účinných látek suspenzní koncentráty (SC) Jsou to koncentrované suspenze, obsahující 50 - 80% účinné látky na pevném inertním nosiči (hlinka, kaolin) ve formě částic velikosti 0, 5 - 5 mikronů. Účinná látka musí být nerozpustná ve vodě. SC formulace mají pastovitou nebo krémovou konzistenci, po zředění vodou vytváří stabilní suspenze. Výhodou je relativní bezpečnost, nehořlavost, snadné dávkování. Nevýhodou náročná výrobní receptura, zůstává zbytek v obalu ve vodě dispergovatelné granule (WG) Formulace je tvořena granulemi obsahujícími 75 - 90% účinné látky, rozpustné nebo nerozpustné ve vodě, smáčedlo, dispergátor a inertní plnidlo. Granule (mikrogranule) se po přidání do vody smočí, rozpadnou a pak se vytváří stálá disperze. Výhodou je nehořlavost, minimální prašnost, vysoká koncentrace účinné látky, žádná rozpouštědla, levné balení a snadná likvidace obalů. Nevýhodou je náročný vývoj výroby této formulace
2.6. Návod na použití (etiketa) Je hlavním zdrojem informací, které uživateli umožní správné zacházení s přípravkem a jeho bezpečné a účinné použití. Návod na použití musí být uveden přímo na obalu (jako jeho součást). Pokud nestačí místo na obalu nebo jeho štítku, mohou být další předepsané údaje a informace, uvedeny v příbalovém letáku, který je přikládán k obalu. Podle § 49 zákona č. 326/2004 Sb., se přípravky nesmějí používat jinak, než je stanoveno rozhodnutím o registraci a v návodu na jejich použití (etiketě), který je povinnou součástí obalu. Při jejich aplikaci nesmí být: překročena nejvyšší dávka ani nesmí být zkrácena ochranná lhůta a jiné bezpečnostní lhůty uvedené v návodu na použití, postupováno v rozporu s pokyny k ochraně zdraví lidí a zvířat, vod, včel, vodních organismů a půdních organismů, uvedenými v návodu na použití, zasaženy rostliny mimo pozemek, na němž se provádí aplikace. Při porušení tohoto ustanovení, hrozí podle citovaného zákona fyzické osobě pokuta v rámci přestupkového řízení až do 40 tisíc Kč a právnické osobě
22
v rámci správního řízení za spáchání správního deliktu pokuta až do výše 1 milionu Kč. Obsah a struktura etikety (návodu na použití) zahrnuje následující informace: a) Identifikace přípravku: úplný název přípravku (obchodní označení), základní charakteristika biologické účinnosti, formulace a aplikační určení, účinná látka (látky), jejich obsah v přípravku, registrační číslo přípravku. b) Varovná označení: výstražné symboly a písmenná označení nebezpečných vlastností (příloha č. 4 k vyhlášce č. 232/2004 Sb.), standardní věty (R–věty, S–věty a další věty) vyjadřující charakter zvláštních rizik a bezpečnostní pokyny pro zdraví lidí, zvířat a životní prostředí: R–věty, jde - li o nebezpečný chemický přípravek (příloha č. 5 vyhlášky č. 232/2004 Sb.) a další věty podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 329/2004 Sb., vyjadřující charakter zvláštních rizik pro člověka, zvířata nebo životní prostředí, S-věty, jde - li o nebezpečný chemický přípravek (příloha č. 6 k vyhlášce č. 232/2004 Sb.) a další věty podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 329/2004 Sb., vyjadřující bezpečnostní pokyny pro ochranu lidí, zvířat nebo životního prostředí, tj. týkající se zvláštních ochranných opatření k ochraně včel, zvěře, volně žijících organismů, vodních organismů, podzemních a povrchových vod apod., (viz kapitola 16) předepsané osobní ochranné pracovní prostředky pro práci s přípravkem. Identifikace osob uplatňujících práva z registrace přípravku: držitel registrace, jméno a adresa výrobce, popřípadě distributora. d) Údaje o výrobku: balení a hmotnost, datum výroby, číslo šarže, doba použití: roky od data výroby nebo konkrétní datum konce použitelnosti. dobu použitelnosti: roky od data výroby (např. 24 měsíců, 2 roky od data výroby, 3 roky od data výroby) nebo konkrétní datum konce použitelnosti (datum expirace). e) Údaje o použití: působení přípravku, návod k použití - indikace (plodina, škodlivý organismus), c)
23
podrobnější podmínky aplikace - dávkování (koncentrace), možnost použití tank-mix kombinací, maximální počet aplikací, ochranná lhůta, popřípadě další bezpečnostní lhůty mezi aplikací a setím (výsadbou), vstupem lidí a zvířat na ošetřený pozemek, mezi aplikací a sklizní apod.
f)
Podmínky správného skladování přípravku.
g) Informace o bezpečném nakládání a odstranění (likvidace) použitých obalů, neupotřebitelných zbytků přípravků, zbytků postřikové kapaliny a oplachových vod, h) Informace o první pomoci při zasažení lidí přípravkem.
2.7. Bezpečnostní list Poskytuje významné informace pro bezpečné zacházení s nebezpečným přípravkem. Dodavatel přípravku (výrobce, dovozce, distributor) je povinen příjemci bezplatně poskytnout bezpečnostní list v tištěné nebo elektronické podobě v českém jazyce (nařízení REACH). Obsah bezpečnostního listu stanoví nařízení REACH (podrobnosti uvádí jeho příloha II): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Identifikace přípravku a osoba odpovědná za uvedení přípravku na trh (výrobce, dovozce nebo distributor). Identifikace nebezpečnosti přípravku (tj. klasifikace a informace o riziku pro člověka a ŽP). Informace o složení přípravku a nebezpečných vlastnostech (klasifikaci) jeho složek. Pokyny pro první pomoc. Opatření pro hašení požáru. Opatření v případě náhodného úniku přípravku. Pokyny pro zacházení s přípravkem a skladování přípravku. Omezování expozice přípravku a osobní ochranné prostředky. Informace o fyzikálních a chemických vlastnostech přípravku. Informace o stabilitě a reaktivitě přípravku. Informace o toxikologických vlastnostech. Ekologické informace o přípravku. Pokyny pro odstraňování přípravku. Informace pro přepravu. Informace o právních předpisech vztahujících se k přípravku. Další informace vztahující se k přípravku.
24
2.8. Evidence používání přípravků Podle ustanovení § 49, odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., je povinností každé fyzické i právnické osoby, která v rámci podnikání používá přípravky, vést předepsaným způsobem evidenci jejich použití. Způsob vedení této evidence stanoví § 19 vyhlášky č. 329/2004 Sb. ), o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin, v platném znění Povinný rozsah evidence používání přípravků při podnikání je uveden v příloze č. 9 této vyhlášky. Evidenci o použití POR a pomocných prostředků na OR vede v rozsahu daném přílohou č. 9 vyhl. č. 329/2004 Sb., v platném znění osoba odpovědná za subjekt popř. přímo , odborně způsobilá fyzická osoba podle ustanovení § 86 zákona č. 326/2004 Sb. Předepsané údaje zaznamenává ve zvláštní knize s průběžně očíslovanými stránkami, popřípadě v elektronické podobě, co nejdříve po skončení aplikace, nejpozději následující pracovní den den po aplikaci přípravku. Evidenci nepodléhá použití feromonů a repelentů proti okusu zvěří, pokud nejsou aplikovány jako přípravky plošně. Připouští se společné vedení evidence o používání přípravků a hnojiv s podmínkou, že záznamy budou obsahovat údaje viz tabulka.
25
Vysvětlivky k tabulce: Parcelní číslo resp. číslo půdního bloku- v případě více čísel v rámci jednoho pozemku je možný odkaz (v této kolonce) na katastrální mapu (resp. výpis z KN), která je k dispozici k nahlédnutí (resp. uveďte číslo půdního bloku dle LPIS). Není-li pozemek označen parcelním číslem, lze identifikovat místo použití jiným odpovídajícím způsobem Sloupec 1: „Ošetřovaným objektem“, v případě lesního pozemku „JPRL“ (jednotka prostorového rozdělení lesa)“ se rozumí např.: druh rostliny (plodiny), na níž byl přípravek aplikován (např. pšenice ozimá, řepka olejka, slunečnice roční a další, dále také druh popř. rod ovocných, okrasných dřevin, rod popř. druh rostlin pěstovaných ve skleníku atd.) druh rostlinného produktu, na nějž byl přípravek aplikován (např. pšenice ozimá, ječmen jarní, kukuřice setá apod.) půda, jestliže jde o její desinfekci nebo desinsekci, před vysetím nebo vysázením plodiny nebo jiné rostliny, vodní plocha prázdný sklad nebo prázdný skleník se zaznamenává v případech fumigace prostoru bez rostlinných produktů nebo rostlin, druh mořeného osiva nebo sadby, ostatní plocha (nádvoří, drážní těleso, cesta, apod.) Sloupec 2: Výměrou oseté plochy se rozumí Osevní plocha plodiny v ha k 31.5., v případě ozimů k 30.11. daného roku. Sloupec 3: Rozsah, velikost, množství ošetřovaného objektu – kvantifikace ošetření, například: výměra ošetřené plochy v ha nebo m2 množství namořeného osiva v kg nebo tunách pokud ošetřenou plochu prázdného skleníku nebo skladu nelze uvést, záznam se ve sloupci 3 neprovede. Záznam rovněž nemusí být proveden, jde-li o jinou aplikaci než plošnou. V případě lesního pozemku se rozumí plocha skutečně ošetřená (nemusí se shodovat s celou plochou JPRL). Sloupec 4: Datum aplikace přípravku - se uvede ve formátu den, měsíc, rok (např. 16. 5. 2009)
26
Sloupec 5: „Úplný obchodní název přípravku“ (např. Command 36 CS, Falcon 460 EC atd.), v případě použití tank mixu se uvedou ve sloupci 5 všechny použité přípravky. Sloupec 6: „Způsobem aplikace“ se rozumí aplikační technologie (forma aplikace - např. postřik, letecký postřik, poprašování, aplikace granulí, atd. a dále též, zda aplikace byla provedena z vlastních zdrojů (VZ) podniku nebo podnikem zemědělských služeb (S). Leteckou aplikaci je třeba uvést vždy (LA). Byl-li přípravek aplikován spolu s jiným přípravkem nebo pomocným prostředkem („tank - mix“, tj. TM), je to třeba uvést v tomto sloupci. V případě lesního pozemku se rozumí způsob provedení, například „jednotlivě“, „řady“, „celoplošně“, „ručně“, „zádovým postřikovačem“, „motorovým postřikovačem“, „letecky“, „kladení otrávených návnad do staniček“, „ošetřování lapáků“, „nátěr“, „zásekem sekerou“. Sloupec 7: „Celkovým množstvím aplikovaného přípravku „ se rozumí skutečné množství přípravku, které bylo použito na ošetřovanou plochu nebo prostor nebo hmotnost rostlinného produktu. Sloupec 8: „Dávkou na jednotku“ (v litrech nebo kg nebo kusech) se rozumí dávka přípravku na 1 ha plochy pozemku nebo 1 m2 jiné plochy nebo 1 m 3 prostoru nebo 1 tunu rostlinného produktu popř. mořeného osiva. Sloupec 9: „Účelem aplikace“ se rozumí cílový škodlivý organismus (např. mandelinka bramborová, strupovitost jabloně atd.) proti němuž byla aplikace provedena popřípadě některé z těchto použití – moření, desikace, defoliace, regulace biologických procesů, ošetření ran rostlin, úprava vzhledu rostlin, dezinfekce nebo dezinsekce půdy, aplikačně technologický účel. Řádné plnění této povinnosti, která je mimo jiné podmínkou pro přiznání některých státních finančních podpor zemědělským podnikům, také přispívá ke zlepšení úrovně technologické kázně v rámci správné zemědělské praxe. Je důležitým podkladem pro případné reklamační řízení při snížené účinnosti přípravku nebo poškození ošetřené plodiny, dále při šetření případů úhynu včel, zvěře, ryb a vodních organismů a také předchází případům poškození následných plodin při použití některých půdních přípravků s dlouhodobým účinkem.
27
Správné vedení evidence použití přípravků pravidelně kontrolují zaměstnanci územních útvarů Státní rostlinolékařské správy (SRS), popřípadě další pověřené orgány.
2.9. Nakládání s přípravky s prošlou dobou použitelnosti Doba použitelnosti (doba použití) daného přípravku je povinně vyznačena v návodu na použití (etiketě) v rámci údajů o výrobku (datum výroby, výrobní šarže, doba použití) a je uvedena jako počet roků od data výroby nebo přímo datem (rokem), kdy končí použitelnost výrobku. Podle ustanovení § 47 zákona č. 326/2004 Sb., nesmí být přípravky, u nichž prošla doba použitelnosti, uváděny na trh a do oběhu. Tyto přípravky lze použít v rámci podnikání jen tehdy, jestliže se prokáže na základě příslušného rozboru odpovídajícího vzorku, že jejich chemické a fyzikální vlastnosti se shodují s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o jejich registraci. Laboratorní rozbor pro tento účel zajišťuje držitel rozhodnutí o registraci přípravku (tj. zpravidla výrobce) a provádí akreditovaná laboratoř. Uživatel přípravku (osoba, která při podnikání používá přípravky na ochranu rostlin) při zjištění zásob přípravku s prošlou dobou použitelnosti se proto může dohodnout se svým dodavatelem (distributorem) o zprostředkování laboratorního rozboru vzorku daného přípravku v příslušné laboratoři držitele rozhodnutí o registraci nebo jím pověřené akreditované laboratoři. V případě, že příslušný atest dané laboratoře nepotvrdí na základě rozboru vzorku shodu vlastností přípravku a další možnou použitelnost přípravku, stávají se zásoby daného přípravku s prošlou dobou použitelnosti nebezpečným odpadem a uživatel jako původce tohoto druhu odpadu je povinen zajistit další nakládání s ním, podle odstavců 10.1. až 10.3. a předat tento nebezpečný odpad příslušné oprávněné osobě, tj. osobě, které byl krajským úřadem udělen souhlas k provozování zařízení pro sběr, výkup, využívání nebo odstraňování tohoto druhu odpadu.
28
3. NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPEČNÝMI PŘÍPRAVKY Pro práci a jiné nakládání s přípravky, které jsou klasifikovány jako nebezpečné, jsou se zřetelem k jejich specifické rizikovosti pro zdraví lidí a životní prostředí a potřebě zvýšené úrovně ochrany a bezpečnosti při zacházení s nimi, stanoveny příslušnými zákony některé zvláštní podmínky: zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, upravuje jejich klasifikaci, balení a označování, nařízení REACH stanoví povinnost vypracování a poskytování bezpečnostního listu (základní informace uvedeny v kapitole 2.6. Návod na použití a 2.7. Bezpečnostní list), zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, v § 50 upravuje použití přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví podmínky pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (§ 44a) a stanoví požadavky na odbornou způsobilost pro nakládání s přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické (§ 44b). Podle ustanovení citovaného zákona č. 258/2000 Sb. je nakládáním s nebezpečnými přípravky jejich výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava. Při nakládání s nebezpečnými chemickými přípravky je každý* povinen chránit zdraví lidí a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami označujícími specifickou rizikovost a standardními pokyny pro bezpečné zacházení. *(Tato povinnost se vztahuje i na fyzické osoby nepodnikající, tj. při použití nebezpečných přípravků v domácnostech, zahrádkách apod.).
3.1. Zvláštní podmínky pro nakládání s vysoce toxickými přípravky 3.1.1. Odborná způsobilost Právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání smějí nakládat s nebezpečnými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s nimi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s vysoce toxickými přípravky. Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito přípravky může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok.
29
O školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je osoba oprávněná k podnikání povinna uchovávat po dobu 3 let. Toto ustanovení o odborné způsobilosti se nevztahuje na výkon činnosti speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (DDD), který podléhá režimu podle ustanovení § 55 a násl. zákona č. 258/2000 Sb. (§ 58 odst. stanoví pro osoby používající při těchto činnostech látky a přípravky klasifikované jako toxické nebo vysoce toxické povinnost absolvování speciálního kursu a složení zkoušky). Fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s nebezpečnými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické je osoba, která má: vysokoškolské vzdělání v oblasti všeobecného lékařství, farmacie, veterinárního lékařství a hygieny, chemie, včetně učitelských oborů, nebo má jiné vysokoškolské vzdělání a doklad o absolvování celoživotního vzdělávání v oboru toxikologie (podrobně viz § 44b odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.), odbornou kvalifikaci rostlinolékaře (vzdělání dle § 82 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb.), jiné vzdělání a podrobila se úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, vydané orgánem ochrany veřejného zdraví (Krajská hygienická stanice), Za fyzické osoby odborně způsobilé pro výrobu, dovoz nebo prodej vysoce toxických přípravků se považují fyzické osoby odborně způsobilé podle živnostenského zákona. Ke zkoušce odborné způsobilosti k nakládání s vysoce toxickými přípravky se může přihlásit u příslušného zkušebního místa, tj. krajské hygienické stanicé (KHS), na které je zřízena zkušební komise, fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem nebo bydlištěm v ČR. Za vydání osvědčení se platí správní poplatek a je platné 5 let, obsah a podmínky provedení zkoušky jsou stanoveny prováděcí vyhláškou č. 428/2004 Sb. Žádost o souhlas SRS s použitím vysoce toxického přípravku Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikatelské činnosti hodlá ve venkovním (polním) nebo skleníkovém prostředí použít přípravek označený na základě rozhodnutí o jeho registraci jako vysoce toxický, je povinna podle § 50 zákona 326/2004 Sb., písemně požádat místně příslušný územní útvar SRS o souhlas s jejím použitím. V žádosti uvede katastrální území
30
a parcelní číslo pozemku, kde má být použit, plodinu, která má být ošetřena, účel, rozsah a termín aplikace. SRS vydá písemné povolení k použití vysoce toxického přípravku tehdy, jestliže shledá, že potřebné ošetření nelze provést jinak, zejména nelze-li je provést méně nebezpečným přípravkem. V povolení může stanovit zvláštní opatření k ochraně životního prostředí. Stejnopis povolení předá žadateli a místně příslušnému pracovišti krajské hygienické stanice. Toto ustanovení se nevztahuje na výkon činnosti speciální ochranné DDD v zemědělských a potravinářských provozech. Osoba oprávněná k provádění této činnosti je však v případě použití přípravků vysoce toxických a toxických povinna písemně oznámit místně příslušnému územnímu pracovišti KHS a obecnímu úřadu, a to 48 hodin před zahájením této činnosti, datum, místo, druh použitého přípravku a další předepsané údaje (§ 61 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.). Prodej, skladování a evidence vysoce toxických přípravků Fyzické a právnické osoby nesmějí prodávat, darovat nebo jiným způsobem poskytovat vysoce toxické přípravky jiným fyzickým nebo právnickým osobám, nejsou-li tyto oprávněny k nakládání s těmito nebezpečnými přípravky, to znamená, nemají-li nakládání s těmito přípravky zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou (viz kapitola 3.1.1.). Pro skladování a evidenci vysoce toxických přípravků platí zpřísněné podmínky (viz kapitola 4.).
3.2. Společné a další podmínky pro přípravky vysoce toxické, toxické, žíravé, (karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci – kategorie 1-2) a)
Zákaz prodeje přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické, toxické a žíravé v prodejních automatech a do přinesených nádob.
b) Zákaz prodeje, darování nebo jiného převodu přípravků, které jsou klasifikovány a označeny jako toxické a žíravé, osobám mladším 18 let a osobám zcela nebo zčásti zbaveným způsobilosti k právním úkonům. c)
Fyzické osoby starší 15 let a mladší 18 let smějí nakládat s vysoce toxickými, toxickými a žíravými přípravky jen v rámci přípravy na povolání, v případě toxických a žíravých přípravků pod přímým dozorem odpovědné osoby, v případě přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické pod přímým dohledem osoby s odbornou způsobilostí (viz kapitola 3.1.1.).
31
d) Fyzické osoby, které v rámci svého zaměstnání nebo přípravy na povolání nakládají s nebezpečnými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, musí být prokazatelně seznámeny s nebezpečnými vlastnostmi těchto přípravků, zásadami ochrany zdraví a životního prostředí před jejich škodlivými účinky a zásadami první pomoci. e)
Právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s přípravky s vlastnostmi uvedenými v předchozím odstavci, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s těmito přípravky. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech přípravků, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a životního prostředí, první pomoc a postup při nehodě. Zaměstnavatel je povinen projednat text těchto pravidel s pracovištěm KHS příslušným podle místa činnosti.
f)
Práce s přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické označené větami R 23 nebo R 24, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci a některými dalšími jsou zakázané těhotným a kojícím ženám, mladistvým osobám jsou zakázány i práce s žíravými a některými dalšími přípravky (vyhláška č. 288/2003 Sb.).
g) Další podmínky ochrany zdraví při práci s chemickými látkami a přípravky a požadavky na pracoviště s nimi (včetně zvláštních požadavků na podmínky a opatření při používání látek a přípravků karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci a dalších) jsou stanoveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějšího předpisu.
32
4. SKLADOVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ K nebezpečným vlastnostem mnoha přípravků patří hořlavost, nebezpečnost pro zdraví a ekotoxicita, a proto se na jejich skladování vztahuje řada povinností, technických a bezpečnostních opatření, stanovených příslušnými právními předpisy.
4.1. Povinnosti osoby skladující přípravky Podnikatel (osoba oprávněná k podnikání), distributor (osoba uvádějící přípravky na trh) a profesionální uživatel (osoba, která používá přípravky v rámci svých profesních činností), jsou při skladování přípravků povinni zajistit: a) uskladnění přípravků podle jejich druhů, odděleně od jiných výrobků a od přípravků určených k likvidaci jako odpad a mimo dosahu látek, které by mohly ovlivnit vlastnosti skladovaného přípravku, b) oddělené skladování přípravků s prošlou dobou použitelnosti, c) průběžné vedení skladové evidence o příjmu a výdeji přípravků včetně přípravků s prošlou dobou použitelnosti, d) splnění technických požadavků na skladování přípravků a další podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. Zvláštní podmínky vztahující se na stavebně technická řešení pro sklady přípravků jsou dány vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Osoby oprávněné k podnikání musí podle § 44a odst. 11 zákona č. 258/2000 Sb. skladovat nebezpečné přípravky klasifikované jako vysoce toxické jen v prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných přípravků a zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví lidí. Dle § 44a odst. 12 tohoto zákona musí být vedena evidence vysoce toxických přípravků, a to pro každý takový přípravek samostatně, evidenční záznamy musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném množství, stavu zásob a jméno osoby, které byl vysoce toxický přípravek vydán. Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po dobu 5 let, po dosažení nulového stavu zásob. e) skladování pouze takových přípravků, které jsou baleny a označeny v souladu s § 42, jde-li o skladování přípravků určených k uvádění na trh nebo k použití.
33
4.2. Základní kriteria pro splnění technických požadavků skladování a stavebně technického řešení skladů přípravků jsou: bezpečné zajištění přípravků proti nepříznivým povětrnostním vlivům a nepovolaným osobám, ochrana zdraví lidí a životního prostředí v místě skladování přípravků a jeho bezprostředním okolí včetně manipulačních a asanačních ploch, bezpečné technické zabezpečení místa a okolí skladu proti kontaminaci povrchových a podzemních vod pesticidními látkami, požární bezpečnost odpovídající předpisům pro skladování hořlavin. Požadavky a nároky na stavebně technická řešení skladů přípravků a jejich vybavení se zvyšují úměrně s velikostí skladů, objemem a sortimentem skladovaných přípravků, rozsahem a intenzitou činností spojených s manipulací s přípravky a způsobem jejich používání, v daném zemědělském, lesním provozu nebo obchodní firmy. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, nahrazuje zrušenou vyhlášku č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství. Tato nová vyhlášky již nerozděluje stavby pro skladování přípravků na ochranu rostlin dle kapacity na sklady nad 1 tunu a do 1 tuny – tzv. příruční pohotovostní sklady. V § 53 odst. 6 vyhlášky č. 268/2009 Sb., jsou stanoveny jednotné požadavky na stavby pro skladování přípravků na ochranu rostlin, a to „Podlaha staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a s povrchem umožňujícím snadné čištění, vyspádovaná do samostatné bezodtokové jímky. Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro srážkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.“ Kromě technických požadavků na stavby dle vyhl. č. 268/2009 Sb. je nutné dodržovat pokyny pro skladování uvedené na etiketě přípravku, např. „Přípravek skladujte v suchých uzamykatelných skladech, v uzavřených originálních obalech při teplotách 5 - 30 °C odděleně od potravin, krmiv, hnojiv, desinfekčních prostředků a obalů od těchto látek. Chraňte před mrazem, vlhkem, přímým slunečním zářením a sáláním tepelných zdrojů.“ Sklad má být dále vybaven nezbytným množstvím pitné vody (pro případ nutného omytí a opláchnutí zasažené části těla, zejména očí přípravky nebo při potřísnění oděvu), v případě, že se ve skladu manipuluje pouze s přípravky v originálních obalech (tj. přípravky se přijímají, skladují a vydávají, aniž se obaly otvírají) alespoň pohotovostní zásobou nejméně
34
20 litrů pitné vody v uzavřené nádobě, je-li tekoucí pitná voda volně a trvale dostupná v těsné blízkosti skladu (např. v umývárně, apod.). Mezi nezbytné vybavení patří vhodné osobní ochranné pracovní prostředky, lékárnička první pomoci, prostředky pro likvidaci případných drobných havárií při rozlití nebo rozsypání přípravků (Vapex, piliny, písek) a přípravky k osobní očistě. Při skladování přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené Rvětou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, musí být ve skladu zaměstnancům volně dostupná (např. vyvěšena) písemná pravidla s informacemi o nebezpečných vlastnostech přípravků, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a životního prostředí, pokyny pro první pomoc a postup při nehodě. Vstup do skladu nutno označit tabulí s názvem „Nepovolaným osobám vstup zakázán“. Praktické zásady skladování přípravků jsou uvedeny v příloze č. 4
35
5. OCHRANA VČEL PŘI POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ Používání přípravků je často spojeno s vážným rizikem nežádoucích účinků na některé užitečné druhy živočichů i jiné necílové organismy. Ochrana včel při používání přípravků proto zaujímá z hospodářského hlediska velmi významné místo v systému správné praxe v ochraně rostlin. Ochrana včel při používání přípravků je upravena ustanovením § 51 zákona 326/2004 Sb., a vyhláškou č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů.
5.1. Klasifikace a označení přípravků podle účinků na včely Jednotlivé přípravky podléhají v rámci registračního řízení samostatnému studiu a hodnocení z hlediska jejich účinků na včely a podle výsledků jsou následně klasifikovány (zařazovány do příslušných kategorií) z hlediska míry rizika otrav včel. V současné době i v několika příštích letech se uživatelé přípravků (ošetřovatelé porostů) mohou v důsledku častých změn předpisů setkat s rozdílnou klasifikací a označením účinků na včely v návodech na použití (etiketě), které se liší od současné právní úpravy. Proto jsou v další části této kapitoly uvedena vždy všechna alternativní označení téže klasifikace.
5.2. Povinnosti ošetřovatele porostů Ošetřovatelem porostů se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která při podnikání používá přípravky nebo biocidní přípravky ve venkovním prostředí. Ošetřovatel porostu nesmí aplikovat přípravky, které jsou označené jako nebezpečné pro včely (přípravky „pro včely škodlivé“) a přípravky označené jako zvláště nebezpečné pro včely (přípravky „pro včely jedovaté“, přípravky „pro včely toxické“), pokud nemá k dispozici informace o: umístění stanovišť včelstev v dosahu alespoň 5 km od hranice pozemku, na němž má být aplikace provedena a směrech hromadného letu včel.
5.3. Povinnosti uživatele pozemku Uživatelem pozemku se rozumí vlastník pozemku nebo jiná oprávněná osoba, která využívá pozemek v rámci podnikání a hodlá na něm používat přípravky. Uživatel pozemku jet povinen v dostatečném předstihu před aplikací přípravků nebezpečných pro včely („pro včely škodlivých“) a přípravků zvláště nebezpečných pro včely („pro včely jedovatých“ nebo „pro včely
36
toxických“) projednat opatření k ochraně včel (stanovená prováděcí vyhláškou MZe č. 327/2004 Sb.) s dotčenými chovateli včel, jejichž stanoviště včelstev jsou v dosahu do 5. km od hranice pozemku, na němž má být aplikace provedena a s místně příslušným obecním úřadem. Jménem chovatelů může jednat jejich zástupce. Tento právní předpis rovněž stanovní povinnost přímého osobního jednání uživatelů pozemku hodlajících použít uvedené kategorie přípravků (nebezpečné a zvláště nebezpečné pro včely) s dotčenými chovateli včel. Nově také rozlišuje povinnosti „ošetřovatelů porostů“ a „uživatelů pozemků“ pro případy zajišťované aplikace přípravků na objednávku uživatele pozemku, který je povinen v daném případě sdělit ošetřovateli porostu podmínky dohodnuté s chovateli včel a obecním úřadem.
5.4. Povinnosti chovatelů včel Pro zabezpečení ochrany včel v souladu s uvedenými povinnostmi ošetřovatelů porostů a uživatelů pozemků a pravidly stanovenými vyhláškou jsou chovatelé včel povinni oznámit příslušnému obecnímu úřadu údaje týkající se stanovišť včelstev a hromadného letu včel. Obecní úřad poskytuje na vyžádání tyto údaje ošetřovatelům porostů a uživatelům pozemků (v častém případě jde o jedny a tytéž osoby). Chovatel včel oznamuje písemně místně příslušnému obecnímu úřadu každoročně do konce února umístění trvalých stanovišť včelstev. Nové umístění včelstev včetně kočovných oznamuje opět písemně obecnímu úřadu nejpozději 5 dnů před jejich přemístěním. Pokud nové umístění nebude v zastavěné části obce, připojí chovatel jednoduchý situační náčrtek s označením stanoviště včelstev. Pokud toto stanoviště není umístěno v zastavěné části obce, označí umístěním žlutého rovnostranného trojúhelníku o délce stany 1 m v horizontální poloze.
5.5. Opatření k ochraně včel při použití přípravků Jsou ustanovena vyhláškou č. 327/2004 Sb., která definuje některé důležité pojmy: porost navštěvovaný včelami - lesní porost se stromy a keři lesních dřevin, které kvetou nebo se na nich vyskytuje medovice nebo mimokvětní nektar; porost na pozemku ve venkovním prostředí, na jehož jednom čtverečním metru jsou v době ošetření průměrně více než dvě kvetoucí rostliny včetně kvetoucích plevelů, navštěvované včelami, popřípadě při výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru,
37
medovice – sladká tekutina, kterou vylučují na povrchu rostlin některé druhy hmyzu a cizopasných hub; medovice jt obvyklá na lesních stromech listnatých i jehličnatých, ale může se vyskytovat i na semenné řepě či námelovém žitě, mimokvětní nektar – sladká tekutina, kterou vylučují některé rostliny na řapících listů, na listech nebo palistech; obvykle bývá u vikvovitých rostlin. Zjišťování výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru se provádí jednoduše podle přítomnosti včel na porostu.
5.5.1. Podmínky aplikace přípravků zvláště nebezpečných pro včely Přípravky klasifikované a označené jako zvláště nebezpečné pro včely (nebo pro včely jedovaté, popřípadě pro včely toxické) nesmí být aplikovány: na porost navštěvovaný včelami na stromy a keře v květu, při výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru letecky Nesprávné posouzení stavu porostu a špatný odhad doby rozkvětu je nejčastější příčinou hromadných otrav včel. Navíc při posuzování porostu a odhadu doby rozkvětu je nutné vzít v úvahu i dobu reziduálního působení přípravku, která může být dlouhá jeden den až tři týdny! V případech, že je tato doba přímo uvedena v návodu na použití (etiketě), musí být bezpodmínečně dodržena.
5.5.2. Podmínky aplikace přípravků nebezpečných pro včely Přípravky klasifikované a označené jako nebezpečné pro včely (nebo pro včely škodlivé): a) nesmí být aplikovány v době, kdy včely létají na porosty navštěvované včelami, na stromy a keře v květu a při výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru navštěvované včelami, letecky v případě, že nejsou splněny dále uvedené podmínky pro leteckou aplikaci; b) mohou být aplikovány po ukončení denního letu včel, a to nejpozději do dvacáté třetí hodiny příslušného dne.
38
U této kategorie přípravků (nebezpečných či škodlivých pro včely) je vedle nedodržení dávky (předávkování) nejčastější příčinou otrav zpoždění při ranním ošetření, kdy se ošetření z pracovních důvodů posune a včely již vylétají. Rovněž při vydatných snůškách mohou včely vylétávat časněji. Proto je nyní pro tyto případy legislativně upravena doba pouze na večerní ošetření, tedy po skončení letu včel. Nejvhodnější způsob jak předejít poškození včelstev je zjištění přítomnosti včel přímo v porostu.
5.5.3. Podmínky aplikace přípravků s přijatelným rizikem pro včely U kategorie přípravků dříve klasifikovaných jako relativně bezpečné pro včely, nyní označené jako přípravky s přijatelným rizikem pro včely, platí tato klasifikace a označení za předpokladu dodržení návodu na použití zejména dávkování a dalších podmínek správné aplikace. Při předávkování může dojít k otravě včel i těmito přípravky. Dalším rizikovým faktorem je míchání přípravků (tank mix směsi), aniž je znám možný zesilující negativní účinek této směsi na včely. Synergicky takto mohou působit i některá kapalná hnojiva. Z praxe jsou známé případy otrav včel při použití relativně neškodných přípravků ve směsi s DAM. Vyhláška č. 327/2004 Sb., nově upravuje podmínky použití přípravků s přijatelným rizikem (relativně neškodných) následovně : „Aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu k použití přípravku, se považuje za použití nebezpečné pro včely podle § 51, odst. 1, písm. a) zákona. Při této společné aplikaci se uplatňují opatření jako při aplikaci přípravku zvláště nebezpečného pro včely, jde-li o použití přípravku nebezpečného pro včely, nebo jako při aplikaci přípravku nebezpečného pro včely, jde-li o přípravek, který není nebezpečný pro včely, je-li použit samostatně.“ Podle tohoto ustanovení se použití neregistrované směsi přípravků označených jako přípravky s přijatelným rizikem (relativně neškodných) nebo těchto přípravků ve směsi s jinými látkami či přípravky, které nejsou klasifikovány podle účinků na včely (kapalná hnojiva), stává použitím nebezpečným pro včely s povinnostmi a podmínkami stanovenými pro aplikaci přípravku nebezpečného pro včely.
39
5.5.4. Postup bezpečné nebezpečných a nebezpečných pro včely
aplikace
přípravků
zvláště
Přípravek zvlášť nebezpečný může být aplikován jen v takové vzdálenosti od kvetoucích porostů, stromů a keřů navštěvovaných včelami a od stanoviště včelstev, která s ohledem na způsob aplikace, použitý mechanizační prostředek a sílu a směr větru zaručuje, že aplikovaný přípravek na ně nedopadne. Tato vzdálenost musí být dodržena při aplikaci přípravku nebezpečného pro včely, jestliže se aplikace provádí v době, kdy včely létají. Na porostech pod stromy, které jsou navštěvovány včelami, nebo v jejich blízkosti smí být aplikován přípravek zvlášť nebezpečný pro včely jen takovým způsobem, který vylučuje jeho zanesení na květy a části těchto stromů s výskytem medovice nebo mimokvětního nektaru, přípravek nebezpečný pro včely jen takovým způsobem, který vylučuje jeho zanesení na květy a části těchto stromů s výskytem medovice nebo minokvětního nektaru v době, kdy včely létají. K častým a velkým otravám dochází právě při úletu těchto přípravků na kvetoucí rostliny, které neošetřujeme. Bývají to často vrby, jívy či javory. Nevyplatí se proto podceňování síly větru a určení jeho směru .
5.6. Zvláštní podmínky pro leteckou aplikaci z hlediska ochrany včel: a) letecká aplikace přípravků zvláště nebezpečných pro včely je zakázána, b) povinnost ošetřovatele porostu nebo jiné osoby pověřené uživatelem pozemku oznámit písemně leteckou aplikaci přípravků a látek účinkujících na hmyz obecnímu úřadu nejpozději 48 hodin před začátkem jejího provedení, c) povinnost obecního úřadu bez zbytečného odkladu po obdržení oznámení vyhlásit počátek letecké aplikace přípravků způsobem v místě obvyklým, d) povinnost chovatele včel nebo jím pověřené osoby oznámit obecnímu úřadu neprodleně po vyhlášení počátku leteckého ošetřování hromadný let včel za zdrojem snůšky a jeho pravděpodobný směr, e) letecká aplikace přípravků nebezpečných pro včely je přípustná tehdy, jestliže: nelze ochranný zásah provést přípravkem PR (relativně neškodným),
40
je zabezpečeno, že touto aplikací nebudou zasažena stanoviště včelstev, dráhy hromadného letu včel a kvetoucí porosty, stromy a keře navštěvované včelami, jsou splněny oznamovací povinnosti a vzájemně byla projednána opatření k ochraně včel podle § 51 zákona č. 326/2004 Sb.
5.7. Postup při šetření úhynu včel Zjistí-li chovatel včel, že došlo k úhynu včel v důsledku použití přípravků, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu Státní veterinární správy (SVS), která v součinnosti se SRS (územním pracovištěm) provede místní šetření a podle výsledku zajistí odběr vzorků a jejich vyšetření odborným ústavem a informování chovatele včel o výsledku tohoto vyšetření. Výsledek vyšetření vzorků poskytne též SRS.
Způsob odběru vzorku uhynulých včel K vyšetření příčin uhynutí včel se odebírá vzorek uhynulých včel v počtu nejméně 500 jedinců a vzorek ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů. Vzorky musí být označeny a zabaleny v prodyšném pevném obalu a nejpozději do 72 hodin po ošetření porostu doručeny odbornému ústavu k provedení analýzy.
41
6. OCHRANA ZVĚŘE A SUCHOZEMSKÝCH OBRATLOVCŮ
DALŠÍCH
Použití přípravků, které jsou podle rozhodnutí o registraci označené jako nebezpečné nebo zvláště nebezpečné pro suchozemské obratlovce je upraveno ustanovením § 51 zákona č. 326/2004 Sb., a provádění vyhláškou č. 327/2004 Sb. Tyto předpisy ukládají některé povinnosti jak osobám, které hodlají použít tyto přípravky (ošetřovatelé porostů), tak i uživatelům honitby.
6.1. Povinnosti ošetřovatele porostu Ošetřovatel porostu (uživatel pozemku) je povinen: a)
oznámit použití přípravků nebezpečných nebo zvláště nebezpečných pro suchozemské obratlovce tři dny před zahájením aplikace uživateli honitby, příslušnému územnímu pracovišti Krajské veterinární správy, příslušnému územnímu pracovišti Státní rostlinolékařské správy;
b) projednat s uživatelem honitby vzájemný postup a opatření k omezení rizika ohrožení zvěře. Příslušné orgány SVS a SRS mohou (ale nemusí) stanovit po oznámení použití zvláštní podmínky. Na rozdíl od dříve platných předpisů nevydávají písemný souhlas s použitím přípravků zvláště nebezpečných a nebezpečných pro zvěř.
6.2. Povinnosti uživatele honitby Po obdržení oznámení o plánované aplikaci ohrožující zvěř, jednání a vzájemné výměně informací s ošetřovatelem porostu, je dotčený uživatel honitby povinen zajistit potřebná opatření k ochraně zvěře s přihlédnutím k porostům navštěvovaným zvěří, místům určeným ke krmení zvěře, druhům zvěře apod.
Náležitosti oznámení aplikace uživateli honitby Oznámení aplikace přípravků ohrožujících zvěř obsahuje: identifikační údaje o ošetřovateli porostu (uživateli pozemku) a pozemku včetně místního určení, informace o přípravku, který má být aplikován, kontaktní osobu (adresa, telefon), která přijímá oznámení o případném úhynu zvěře.
42
Formulář pro oznámení aplikace POR ohrožující obratlovce, odeslaný 3 dny před zahájením na SRS, SVS a uživateli honitby:
6.3. Podmínky použití přípravků ohrožujících zvěř Přípravky nebezpečné nebo zvláště nebezpečné pro suchozemské obratlovce nesmí být použity: a)
v oborách, bažantnicích a farmových chovech zvěře,
43
b) v takové vzdálenosti od míst uvedených pod písmenem a), při nichž hrozí, že při způsobu aplikace, síle a směru větru mohou být tato místa zasažena tímto přípravkem.
Opatření k ochraně ohrožujících zvěř:
zvěře
při
aplikaci
přípravků
a) vypuzení zvěře z pozemku, který má být ošetřen, b) zabránění přístupu zvěře na ošetřený pozemek vhodnými technickými prostředky (plašiči, ohradníky), c) použití přípravku způsobem, kterým se zabrání přímému kontaktu zvěře s aplikovaným přípravkem, d) vyloučení aplikace nebezpečných (zvláště nebezpečných) přípravků na honebních pozemcích nebo na jejich částech vyznačených uživatelem honitby v době, kdy se na nich líhnou mláďata nebo se na nich nacházejí hnízda s vejci pernaté zvěře. Vyhláška č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin uvádí v příloze č. 6 v souladu s právem EU zvláštní standardní věty vyjadřující zvláštní rizika přípravků pro životní prostředí, z nichž některé obsahují konkrétní pokyny pro ochranu suchozemských obratlovců, kterými je povinen se uživatel přípravků při aplikaci řídit.
44
7. OCHRANA VOD PŘI POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ 7.1. Ochrana podzemních a povrchových vod při používání přípravků Ochrana vod při zacházení s přípravky je obecně upravena následujícími právními předpisy: zákon č.326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči upravuje v § 51 odst. 3 ochranu vod pouze nepřímo tím, že přípravky, které jsou podle rozhodnutí o jejich registraci označeny standardními větami pro specifickou rizikovost: o R 50 " Vysoce toxický pro vodní organismy", o R 51 " Toxický pro vodní organismy", o R 52 " Škodlivý pro vodní organismy" nebo o R 53 " Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí" smějí být aplikovány jen v takových vzdálenostech od povrchových vod, které vylučují, že tyto přípravky při aplikaci dopadnou nebo budou zaneseny větrem do těchto vod nebo do nich budou následně splaveny deštěm. Pro ochranu podzemních vod se používají také věty s označením SPe: o SPe 1: Za účelem ochrany podzemní vody neaplikujte tento přípravek nebo jiný, jestliže obsahuje účinnou látku XY (název účinné látky nebo skupiny účinných látek) vícekrát než jednou za tři roky o SPe 2: Za účelem ochrany podzemní vody přípravek neaplikujte na půdách (uvedeny zpřesňující údaje o druhu půdy). Na současném trhu s přípravky v ČR a pravděpodobně v období do r. 2011 se však bude vyskytovat ještě řada přípravků registrovaných podle dřívějších předpisů, kde toto označení (rizikové věty) chybí, nebo je jiné. Tyto přípravky jsou označeny „nezařazeno“, tzn. že přípravek nebyl dosud zařazen z hlediska použití v Ochranném pásmu II. stupně. U těchto přípravků se doporučuje postupovat při jejich použití obezřetně tak, jako by se jednalo o přípravky, které jsou z použití v OP II. zdrojů podzemní a nebo povrchové vody vyloučeny. Proto je nutné upozornit na příslušná ustanovení platného vodního zákona, jako zvláštního zákona z hlediska ochrany vod.
45
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů - vodní zákon stanoví § 39 „Každý kdo zachází se závadnými látkami je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí."
Podle přílohy č. 1 vodního zákona, je nutno obecně přípravky podle jejich fyzikálně chemických vlastností považovat za nebezpečné, případně zvláště nebezpečné závadné látky z hlediska ochrany jakosti vod. Každý, kdo zachází s těmito nebezpečnými závadnými látkami, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického výrobního zařízení. Při porušení těchto ustanovení hrozí značné sankce ze strany vodoprávních orgánů, a je proto nutné vyvarovat se jakéhokoliv rizika kontaminace povrchových a podzemních vod při použití přípravků! Výjimkou může být pouze přípravek, který je podle rozhodnutí o registraci povolen k použití v povrchových vodách za přesně stanovených podmínek.
7.2. Ochranná pásma vodních zdrojů a zvláštní opatření k jejich ochraně při používání přípravků K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních a povrchových vod, využívaných pro zásobování pitnou vodou (nyní s průměrným odběrem více než 10.000 m3 za rok), stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma (§ 30 vodního zákona). Uživatelé přípravků se však setkají ještě s vymezením a označením ochranných pásem podle dříve platných předpisů, tj. označených jako pásma hygienické ochrany (PHO) vodních zdrojů 1. stupně, 2. stupně (členěných na vnitřní a vnější část), 3. stupně vodárenských nádrží a v návodech na použití (etiketě) dříve registrovaných přípravků s případným omezením použití ve vztahu k tomuto členění. Podle platné právní úpravy (ustanovení § 30 vodního zákona) se ochranná pásma vodních zdrojů člení na: Ochranné pásmo I. stupně - které tvoří souvislé území a slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení. V tomto pásmu je použití přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin zcela vyloučeno. Ochranné pásmo II. stupně - se stanoví vně ochranného pásma I. stupně a může být tvořeno jedním nebo i více od sebe oddělenými územími.
46
V tomto pásmu je vyloučeno použití přípravků, které nesplňují národní kriteria, vycházející z vodního zákona a zákona o rostlinolékařské péči. Tato omezení jsou uváděna na etiketách přípravků. V rozhodnutí o zřízení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad stanoví (po projednání s dotčenými orgány státní správy), které činnosti poškozují nebo ohrožují vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje a nelze je v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření je potřeba v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících. Obecně platí všeobecný přísný zákaz skladování, používání a jakékoliv jiné manipulace s přípravky v ochranném pásmu vodního zdroje I. stupně a jeho bezprostředním okolí. Další informace o stanoveném režimu hospodaření na pozemcích v dalším okolí vodního zdroje je vhodné (zvláště při změně majetkových nebo uživatelských poměrů) si opatřit na příslušném vodoprávním úřadě.
7.3. Praktická opatření k ochraně vod při používání přípravků Součástí správné praxe v ochraně rostlin sledující obecně ochranu vod při provádění ochranných zásahů chemickými přípravky v blízkosti povrchových vod (vodních toků, odvodňovacích příkopů, rybníků a jiných vodních nádrží), pokud nejsou přímo chráněnými zdroji pitné vody, jsou zejména následující opatření: zatravnění okrajů vodních toků, rybníků, vodních nádrží (pokud neexistují přirozené břehové porosty), které významně snižuje riziko smyvu přípravků a kontaminaci vod, zachování okrajového neošetřeného pásu* v předepsané šířce od břehové čáry vodního toku či nádrže tam, kde obdělávané polní pozemky se bezprostředně dotýkají okrajů vodních ploch, zamezení úletu postřikové kapaliny a zasažení vodní plochy s využitím všech dostupných technických a organizačních opatření, dodržování bezpečných pracovních postupů, které vylučují možnost havarijních situací a nehod, jako je převrácení postřikovače nebo jiný havarijní únik postřikové kapaliny a nezodpovědné zacházení s použitými obaly a zbytky přípravků, zamezení čerpání vody do aplikačního zařízení přímo z otevřených vodních zdrojů (vodních toků, rybníků, nádrží), kdy hrozí závažná kontaminace vod s následným vážným postihem příslušné osoby.
47
*neošetřený pás – ochranná vzdálenost od vodního toku (břehové čáry) je vzdálenost stanovená odpovědným úřadem a to buďto jako pevná vzdálenost (musí být dodržena vždy při aplikaci přípravku)nebo vzdálenost, uváděná na etiketě konkrétního přípravku, stanovená na základě vyhodnocení rizika pro vodní prostředí. Velikost této vzdálenosti se může přípravek od přípravku lišit a také musí být dodržena při jeho aplikaci.
48
8. PŘÍPRAVKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Přípravek je jako každá chemická látka nebo chemický přípravek ve volném přírodním prostředí cizorodou látkou, která může za určitých podmínek negativně působit na jednotlivé složky životního prostředí. Působení a chování přípravku při aplikaci a zvláště po ní ovlivňují jeho chemické vlastnosti a současně i podmínky prostředí (půda, rostlina, ovzduší), ve kterém následně působí.
8.1. Vlastnosti přípravků K vlastnostem, které je třeba brát v úvahu z hlediska vlivu přípravků na životní prostředí náleží: rozpustnost - přípravky, které se snadno rozpouští ve vodě, se na rozdíl od méně rozpustných lehce pohybují vodou v půdním horizontu, přilnavost (adsorpce) , kdy je přípravek vázán na půdní částice, ovlivňuje jeho pohyb v půdě. Míra přilnavosti je také ovlivněna zastoupením organických látek (humusu) v půdě. Také u těžších půd, kde je vyšší podíl jílových částic, je adsorpce přípravku větší, perzistence je schopnost chemického přípravku dlouhou dobu přetrvávat v původní aktivní formě až do vlastního rozpadu,. těkavost se projevuje v případě, kdy se přípravek proměňuje v páru či plyn. Stupeň těkavosti (výparnosti) závisí na chemickém složení přípravku, ale obecně se zvyšuje s rostoucí teplotou prostředí.
8.2. Rozpad přípravků v půdě Zůstává-li přípravek v půdě, jeho chemické složení se postupně mění, rozpadá se či degraduje na jednodušší chemické látky. Rychlost degradace přípravků v přírodě závisí na mnoha faktorech. Základní je stabilita molekuly účinné látky. Z vnějších podmínek je rozpad ovlivněn půdní reakcí (pH), vodou, teplotou, mikrobiálními procesy a slunečním zářením.
8.3. Pohyb přípravků v přírodním prostředí Po aplikaci na povrch rostlin nebo půdu se přípravky mohou z těchto míst pohybovat různými způsoby: vsakováním do podpovrchových vrstev půdy, smyvem z ošetřeného povrchu rostliny nebo půdy vodou, půdní erozí.
49
Půdní vlastnosti, které nejvíce ovlivňují intenzitu vsakování přípravků: struktura půdy, organické složení půdy, výška hladiny spodní vody, propustnost podloží.
8.4. Úlet postřikové kapaliny Určitý podíl přípravku nikdy nedosáhne určeného místa aplikace v důsledku úletu postřikové kapaliny, odpaření a nesprávné aplikace. Úlet (drift) lze definovat jako pohyb postřikové látky vzduchem a její odvátí na necílovou oblast. Existují dva druhy úletu: úlet odvanutím malých postřikových kapek z ošetřované plochy během aplikace. Všechny pesticidy aplikované rosením či postřikem jsou za určitých podmínek k odvanutí náchylné, úlet odpařením (vytěkáním) z ošetřeného místa. Některé přípravky se mohou za určitých podmínek přeměnit z kapalné formy na páru nebo plyn a v této formě zasáhnout necílové plochy. V případech úletu vzniká značné nebezpečí kontaminace sousedních porostů, poškození citlivých plodin v blízkém okolí (chmel, réva vinná, zelenina atd.) a včel při zasažení sousedních kvetoucích porostů. Úletem mohou být zasaženy některé druhy volně žijících živočichů a kontaminovány povrchové a podzemní zdroje vod. Kromě náhrady škody hrozí ošetřovateli navíc sankce (pokuta) za nesprávné použití přípravku podle příslušného ustanovení § 78 zákona č. 326/2004 Sb.
8.5. Hlavní faktory ovlivňující riziko nežádoucího úletu aplikované kapaliny Úlet aplikované kapaliny je v současné době středem pozornosti všech zainteresovaných osob. Počínaje výrobci aplikační techniky přes výrobce přípravků, dotčených státních orgánů a konče zemědělci, kteří provádí aplikaci. spektrum postřikových kapek - velikost postřikových kapek ovlivňuje rychlost dopadu na ošetřovaný porost nebo půdu a délku jejich pohybu vzduchem. Malé a lehké kapky padají velmi pomalu, a proto je nebezpečí jejich odvanutí z místa aplikace velké. Optimální rozsah postřikovaného spektra jsou kapky o velikosti od 80 do 150 mikronů (mikron = tisícina milimetru),
50
rychlost a směr větru - rychlost větru je nejdůležitější faktor počasí, který ovlivňuje nebezpečí úletu. Vítr o rychlosti nad 5 m . s-1 bude odnášet všechny kapky malé velikosti a částečně i kapky střední a větší velikosti. Současně je nutné přihlížet k směru větru a tomu přizpůsobit způsob aplikace. Na závětrné straně ošetřovaného porostu je nutné (podle síly větru a aplikační techniky) ponechat dostatečný bezpečnostní pás, aby částečně odvanuté kapkové spektrum nepřesáhlo hranice ošetřovaného pozemku, fyzikální vlastnosti postřikové kapaliny - přídavné látky (aditiva, adheziva) zvyšují viskozitu postřikové kapaliny, která zároveň zvyšuje velikost kapek a tím snižuje i riziko úletu, stabilita vzduchu - turbulence vzduchu je ovlivněna především teplotou vzduchu u země a teplotou vzduchu výše nad zemí. Protože jsou obecně venkovní teploty ráno a potom navečer nejvyrovnanější, jsou tato denní období pro ošetřování nejvhodnější, vlhkost a teplota - nízká relativní vlhkost a vysoká teplota zvyšují možnost odpaření postřikových kapek. Odpařováním (evaporací) se snižuje velikost kapek a tím se zvyšuje nebezpečí jejich úletu odvanutím. Správné podmínky aplikace přípravků s ohledem na omezení nežádoucího úletu Rychlost větru méně než 5 m . s-1 Maximální teplota vzduchu 250 C Relativní vlhkost vzduchu více jak 60 % Pracovní rychlost 6 – 8 km . h-1 (v závislosti na použité technice) Optimální výška rámu nad porostem/pozemkem; využívání nižšího pracovního tlaku (dolní hodnoty rozsahu tlaku uvedené výrobcem dané trysky).
Tyto uvedené parametry by měly být dodržovány při aplikaci přípravků postřikovačem bez protiúletových úprav. Protiúletová opatření jsou využívána pro redukci nežádoucích úletů postřikové kapaliny a jsou rozlišována technická i technologická opatření. Tato opatření se týkají technických úprav strojů pro aplikaci přípravků (používání protiúletových trysek, deflektorů nebo systémů podpory vzduchem) a jejich používáním ve stanoveném pracovním režimu (dodržení pracovní rychlosti, tlaku, výšky trysek nad ošetřovaným porostem/pozemkem) a také při zohlednění povětrnostních podmínek (viz výše). Tato opatření jsou podmínkou pro zkracování ochranných vzdáleností pro aplikaci přípravků s takovým omezením. Systém zkracování těchto ochranných vzdáleností stanoví rostlinolékařská správa.
51
9. REZIDUA PESTICIDŮ BEZPEČNOST
A
POTRAVINOVÁ
Na zdraví lidí jako konzumentů a zdravotní nezávadnost potravin mohou mít negativní vliv zbytky či rezidua pesticidních přípravků obsažená v potravinách a potravinových surovinách, pokud se vyskytují v množství vyšším než jsou úředně stanovené tzv. maximální limity reziduí (MLR). Maximální limit reziduí (MLR) pesticidů je nejvyšší přípustné, toxikologicky přijatelné množství pesticidů v potravinách a potravinových surovinách, který se vyjadřuje v hmotnostním poměru mg.kg-1 celého definovaného produktu. Platná MLR jsou stanovena vyhláškou č. 381/2007 Sb., Ministerstva zdravotnictví, O stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a surovinách. Podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách (ve znění pozdějších předpisů) jsou:
potravinami látky určené ke spotřebě v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj (z rostlinných produktů např. ovoce, zelenina, brambory atd.), potravinovými surovinami zemědělské, lesní, mořské a jiné produkty, určené pro výrobu potravin, popřípadě potraviny určené k dalšímu zpracování (např. obiloviny, chmel atd.).
Podle citovaného zákona o potravinách je zakázáno uvádět do oběhu potraviny jiné než zdravotně nezávadné. Potraviny, v nichž je vyšší množství reziduí pesticidu než je stanovený maximální limit pro daný pesticid nebo obsahují rezidua pesticidu, pro který není příslušný MLR stanoven, tj. zpravidla při použití neregistrovaného pesticidního přípravku, jsou tyto potraviny „jiné než zdravotně nezávadné“. Jako takové nesplňují podmínky zdravotní nezávadnosti a příslušný orgán státního dozoru (v případě potravin rostlinného původu příslušný Inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce) zakáže uvádění této zdravotně závadné potraviny do oběhu a nařídí příslušná opatření k jejímu dalšímu využití (použití jako suroviny, přepracování atd.). K vážnému ohrožení zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti potravin a potravinářských surovin při používání přípravků dochází zejména v případech, kdy uživatel přípravků použije neregistrovaný přípravek, pro který není v ČR stanoven MLR, nebo překročí stanovenou dávku přípravku nebo nedodrží stanovenou ochrannou lhůtu.
52
V procesu ověřování vlastností každého přípravku v rámci registračního řízení (nebo jiného řízení o povolení) je sledován průběh a rychlost jeho rozpadu při ošetření dané plodiny. Z hodnocení dynamiky reziduí přípravku se současně odvozuje ochranná lhůta jako doba stanovená ve dnech, která musí být dodržena mezi termínem aplikace a sklizní nebo ošetřením skladovaného rostlinného produktu a jeho spotřebou a vyskladněním a uvolněním ke konzumu nebo krmení. Ochranná lhůta je proto vždy, pokud přichází v úvahu s ohledem na příslušný termín použití přípravku, uvedena v návodu na použití přípravku (etiketě) k ošetření dané plodiny a také v Seznamu registrovaných přípravků.
53
10. NAKLÁDÁNÍ S PESTICIDNÍMI ODPADY Podle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a prováděcí vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů…, jsou neupotřebitelné zbytky přípravků, použité obaly od přípravků, popřípadě zbytky postřikové kapaliny nebezpečným odpadem a na podnikatelské subjekty (tj. uživatele přípravků v rámci podnikání jako původce odpadů), které v rámci své činnosti produkují a dále nakládají s touto kategorií nebezpečných odpadů, se vztahuje řada povinností.
10.1. Obecné povinnosti při nakládání s odpady:
každý je povinen předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti, nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem o odpadech a zvláštními předpisy, s odpady lze nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady určena. K převzetí odpadů do svého vlastnictví je oprávněna pouze osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo odstranění nebo ke sběru nebo výkupu určeného druhu odpadu, každý je povinen zjistit zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí oprávněná.
Povinnosti původců nebezpečných odpadů:
odpady zařazovat podle druhů a kategorií stanovených v Katalogu odpadů, shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, ohrožujícím životní prostředí, vést průběžnou evidenci odpadů a plnit ohlašovací povinnost ve stanoveném termínu.
10.2. Evidence a ohlašování odpadů Původci odpadů v případě, že produkují nebo nakládají s více než 50kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok, jsou povinni podle § 39 zákona 185/2001 Sb., o odpadech, zasílat každoročně příslušnému obecnímu úřadu s rozšířenou působností do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení na předepsaném formuláři o druzích a množství nebezpečných odpadů a způsobu nakládání s nimi. Způsob vedení evidence a vzor formuláře pro ohlášení odpadů stanoví vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
54
Podrobné informace týkající se zařazování pesticidních odpadů podle druhů a kategorií, způsobu vedení evidence a vyplnění formuláře ročního hlášení, poskytne případným zájemcům příslušný Inspektorát České inspekce životního prostředí, popřípadě odbor životního prostředí obecního úřadu s rozšířenou působností.
10.3. Preventivní opatření k omezení produkce odpadů
zabezpečit pravidelnou obměnu přípravků ve skladech, to znamená přípravky využívat přednostně od nejstarších výrobních šarží a dodávek a tak zamezit vzniku zásob přípravků s prošlou dobou použitelnosti, dodržovat předepsané podmínky skladování, zvláště teploty v rozmezí od 5 °C do 30 °C, chránit přípravky před mrazem, vlhkem a přímým slunečním světlem. Stejné zásady dodržovat při dopravě, zvláště pak zabránit zvlhnutí nebo zmrznutí, při porušení originálního obalu nutno zabezpečit přebalení přípravku do vhodného náhradního obalu, tento pečlivě uzavřít, řádně označit a přípravek přednostně spotřebovat, přípravky dodané v netěsnících obalech, jejichž obsah uniká, dále v obalech bez řádného označení a etikety, dodané po uplynutí nebo těsně před uplynutím doby použitelnosti nepřebírat do skladu a vrátit dodavateli, využívat pracovních metod a systémů, které výrazně omezují vznik odpadů. Jedná se zvláště o vodou rozpustné obaly, vratné obaly, systémy přímé injektáže přípravků nebo uzavřeného plnění, vyplachování strojů přímo na ošetřeném pozemku.
10.4. Nakládání s použitými obaly od přípravku Prázdné nebo znečištěné obaly od přípravků jsou nebezpečným odpadem a na uživatele přípravku v rámci podnikání se vztahují povinnosti původců tohoto druhu odpadů podle zákona o odpadech. V současném sortimentu přípravků a jejich formulací nyní převažují (co do objemu) plastové obaly a platné předpisy (zákon o odpadech, zákon o obalech), které upřednostňují jejich likvidaci pálením nebo skládkováním s možností dalšího využití (recyklace apod.). S ohledem na různé stáří etikety nemusí být vždy stanovená opatření pro zneškodňování obalů v souladu s platnými předpisy.
55
Praktická opatření pro bezpečné nakládání s obaly:
prázdné obaly od přípravků nesmí být znovu použity a to pro žádný jiný účel, s výjimkou bezprostřední potřeby přelití stejného druhu přípravku z obalu, který netěsní nebo je jinak poškozen, všechny druhy obalů neprodleně po vyprázdnění důkladně vypláchnout (s výjimkou papírových sáčků a obalů, které obsahovaly plynný kyanovodík nebo práškové substance na bázi fosfidu zinku či hliníku), požadované úrovně vyčistění se dosáhne trojnásobným ručním vypláchnutím na ošetřeném pozemku nebo použitím vyplachovacího zařízení s tlakovou tryskou, které je nyní součástí vybavení většiny moderních strojů na ochranu rostlin, projednat se svým dodavatelem přípravku možnost zpětného odběru takto ošetřených prázdných obalů, pokud je podle zákona o odpadech osobou oprávněnou pro nakládání s těmito druhy odpadů. Podrobné praktické zásady nakládání s obaly a odpady uvádí příloha č. 4
56
11. MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY NA OCHRANU ROSTLIN Účinnost přípravků, ať už chemických nebo biologických, je limitována mimo jiné řadou faktorů souvisejících s nastavením, seřízením či všeobecně s použitím konkrétního aplikátoru. Jedná se především o dodržení správného dávkování a také distribuce přípravku na cílovou plochu. Středem zájmu se stává otázka možného ohrožení životního prostředí a omezení ztrát vlivem úletu aplikační kapaliny.
11.1. Definice Definici výrazu mechanizační prostředek na ochranu rostlin najdeme v současné době v § 61 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči v platném znění. Mechanizačním prostředkem na ochranu rostlin jsou podle tohoto zákona všechny stroje a zařízení nebo strojní částí určené k aplikaci přípravků. Mechanizační prostředky mohou být uváděny na trh a používány při podnikatelské činnosti jen tehdy, jsou-li zapsány do úředního registru, který vede SRS. Toto se nevztahuje na stroje: poháněné ručně, motoricky nebo stlačeným plynem o objemu zásobní nádrže do 20 litrů včetně, b) určené výhradně pro účely výzkumu, vývoje nebo zkoušení, c) určené pro používání v uzavřených prostorách, s výjimkou strojů k moření osiv, d) určené pro používání ve venkovním prostředí, jsou-li vybaveny horizontálním rámem se dvěma nebo jednou tryskou pro plošný postřik nebo rosení s výjimkou typů určených k ošetření dopravních cest, drah, rámem se dvěma nebo jednou tryskou pro prostorový postřik nebo rosení, a)
e) f)
stroje určené pro aplikační technologie založené na plynování, zálivce a kapénkové aplikaci, na něž se nevztahuje zvláštní předpis o technických požadavcích na výrobky.
11.2. Rozdělení mechanizačních prostředků Základní členění podle způsobu aplikace je: a)
aplikátory kapalných přípravků polní postřikovače (včetně polních postřikovačů s podporou vzduchem), využívané především k plošnému ošetření polních plodin,
57
postřikovače s podporou vzduchem (rosiče), určené zpravidla k ošetřování prostorových kultur, zmlžovače, jejichž využití je omezeno na aplikaci v uzavřených prostorech a za přesně vymezených podmínek použití přípravku, letecká aplikační zařízení, ULV aplikátory, které se velmi omezeně používají především jako ruční aplikátory vysoce koncentrovaných aplikačních kapalin v malých plošných dávkách.
b) mořičky osiv c) rozmetadla a poprašovače d) ostatní stroje Nejvíce využívané stroje jsou postřikovače a rosiče, které se dělí na: nesené, s objemem nádrže do 1800 litrů; jsou levnější, jejich výkonnost je však omezená, návěsné či tažené, případně nástavbové, u kterých se výjimečně objevují nádrže o objemu až 10000 litrů; jsou výkonné, jejich hlavní nevýhodou oproti třetí skupině je menší světlost podvozku daná především energetickým prostředkem, samojízdné, s objemy nádrží aplikačních kapalin do 5000 litrů; je to nejvýkonnější skupina strojů s variabilním nasazením i v méně výhodných podmínkách s ohledem na stav pozemku a porostu.
11.3. Základní podmínky použití Pro použití při podnikatelské činnosti musí mechanizační prostředky splnit dva základní zákonné předpoklady: zapsání v úředním registru mechanizačních prostředků na ochranu rostlin podle § 63 zákona č. 326/2004 Sb. O tento zápis se postará zpravidla výrobce či distributor konkrétního typu mechanizačního prostředku, podrobení pravidelnému kontrolnímu testování, kterým se ověřuje jejich technický stav a funkční způsobilost ke správné aplikaci přípravků podle § 66 a § 67 zákona č. 326/2004 Sb., (testování mechanizačních prostředků provádí na náklady provozovatele některá ze schválených provozoven kontrolního testování). Podrobné praktické zásady používání aplikační techniky uvádí příloha č. 4
11.4. Základy konstrukce a práce postřikovačů a rosičů Aplikační technika v ochraně rostlin v největší míře využívá technologie postřikování (polní plodiny) a rosení (prostorové kultury), které se od sebe liší především v plošných objemech aplikačních kapalin a ve velikosti kapek,
58
na které je kapalina rozptylována. To s sebou nese i základní odlišnosti v konstrukci vlastní aplikační části strojů a v oblasti jejich použití. Některé konstrukční části jsou naopak u obou základních skupin strojů shodné.
11.4.1. Nádrž Nádrž slouží k přípravě a uchování aplikační kapaliny tak, aby během práce neunikala, byla neustále k dispozici a neměnila se její kvalita nebo koncentrace. Velikost nádrží se pohybuje od 50. až do 10000 litrů (ojediněle i více). Plnící otvory nádrží musí být vybaveny sítem o předepsaném průměru, tvar nádrže musí být proveden tak, aby minimalizoval objem kapaliny (tzv. technický zbytek), který nelze již z nádrže pomocí čerpadla nasát, aniž by došlo k přerušení dodávky k aplikačnímu rámu. Součástí nádrže je vždy míchací zařízení, které udržuje kapalinu v nádrži v neustálém pohybu před i během aplikace. Toto zařízení je velmi často hydraulické, kdy k míchání je využita přebytečná kapalina dodávaná hlavním čerpadlem, nebo je systém vybaven samostatným čerpadlem pouze k pohonu míchacího zařízení. Vlastní provedení hydraulického zařízení je variabilní, např. trubka s otvory nade dnem nádrže, volné vyústění hadice do nádrže nebo nejmoderněji míchací injektorové trysky. Ojediněle se v praxi využívá mechanických míchacích zařízení v podobě hřídelí s různě tvarovanými lopatkami a nebo kombinace obou způsobů. Moderní nádrže jsou doplněny přídavnými nádržemi na čistou vodu, jejichž velikost odpovídá minimálně 10 % objemu hlavní nádrže a jsou připojeny tak, aby bylo možné opláchnutí hlavní nádrže po vyprázdnění, ale také všech částí rozvodu kapaliny a rámu strojů čistou vodou.
11.4.2. Čerpadlo Čerpadlo má za úkol dát aplikační kapalině dostatečný tlak a také ji v dostatečném množství dopravit k rozptylovačům (tryskám) a k míchacímu zařízení. Nejčastěji se využívá hydrostatických (objemových) čerpadel, a to pístových, membránových či písto-membránových, výjimečně zubových. Tato skupina čerpadel dodává kapalinu v menším objemu, za to s mnohem vyšším pracovním tlakem než čerpadla hydrodynamická, z nichž jsou nejčastější čerpadla odstředivá, která jsou schopna dodávat veliké množství kapaliny. Se vzrůstajícím tlakem však toto množství klesá v závislosti na velikosti čerpadla až k meznímu tlaku, kdy čerpadlo přestane dodávat kapalinu úplně. Naopak není potřeba používat u okruhů s odstředivým čerpadlem pojistný ventil, sací filtr nebo zařízení k tlumení pulsací, která jsou u hydrostatických čerpadel nezbytná.
59
11.4.3. Rozvod kapaliny, regulace a filtrace Na postřikovači nebo rosiči se nachází sací a tlaková větev. Sací větev začíná v místě vývodu z nádrže a obsahuje výpustný kohout či ventil, sací potrubí a sací filtr. Ten je nezbytný v případě zařazení objemového čerpadla, kdy každá nečistota výrazně snižuje jeho životnost. Sací větev bývá u moderních strojů doplněna i plnícím zařízením, které je schopno přes sací koš a velmi důležitý zpětný ventil naplnit aplikátor vodou z vnějšího zdroje (požární nádrž apod.). Za čerpadlem je složitější tlaková větev, ve které je zařazen regulační prvek k seřízení pracovního tlaku, sekční ventily, které dělí proud kapaliny k jednotlivým částem aplikačního rámu, pojistný ventil a vždy také tlakový filtr. Najdeme zde také ukazatel pracovního tlaku a hlavní uzávěr. Ovládací armatury mají být umístěny tak, aby byly viditelné a dosažitelné z místa obsluhy. Poslední částí rozvodu jsou hadice a trubky přímo na aplikačním rámu stroje, držáky trysek (u strojů s hydraulickým rozptylem kapaliny) včetně tzv. protiodkapových ventilů, většinou membránových, které mají za úkol uzavřít přívod kapaliny do tělesa trysky v případě, že tlak poklesne pod stanovenou mez, většinou pod 1 bar (0, 1 MPa). Ještě před vlastní tryskou je zařazen poslední stupeň filtrace a tím je sítko trysky. Systém filtrace je velmi důležitou součástí aplikačních zařízení. Prodlužuje výrazně životnost čerpadla, ovládacích prvků a především trysek, zabraňuje jejich ucpávání a tím výraznému zhoršení kvality ošetření.
11.4.4. Aplikační rám slouží k rozvodu kapaliny k jednotlivým tryskám. U polních postřikovačů používáme termín postřikový rám, u rosičů tryskový rám. a)
Postřikový rám se skládá ze: dvou ramen, které jsou dále děleny do sekcí, jejichž šíře smí být maximálně 6 metrů, závěsného zařízení různých konstrukcí, které musí umožňovat výškové nastavení rámu, udržování vodorovné polohy rámu, případně regulaci jeho sklonu při ošetřování svažitého pozemku, zařízení ke sklápění ramen z pracovní do přepravní polohy, zařízení, které chrání trysky před kontaktem se zemí a je-li pracovní záběr stroje větší než 10 metrů též zařízení pro vychýlení ramen při styku s pevnou překážkou,
60
systému vedení aplikační kapaliny, trubek, hadic, držáků trysek, trysek, sekčních uzávěrů, tlakových filtrů atd., jednoho či dvou ventilátorů a rozvodu vzduchu u postřikovačů s podporou vzduchem, značkovacího zařízení, které se osvědčuje u rámů s pracovním záběrem nad 12 metrů.
b) Tryskový rám je mnohem variabilnějšího provedení. Zpravidla se skládá z: dvou sekcí (pravé a levé) trubkového rozvodu se samostatně vypínatelnými sekcemi nebo i jednotlivými tryskami, ventilátoru (zpravidla axiálního), s možností regulace jeho výkonu buď změnou otáček nebo nastavení sklonu lopatek, rozvodu vzduchu, který upravuje směr a rychlost výstupu vzduchu s ohledem na ošetřovanou kulturu; může být univerzální, kdy je vzduch usměrňován pouze nastavením několika vodících lišt, nebo specializovaný, kdy vzduch je usměrňován deflektorem určeným pro danou kulturu či spon výsadby. U rosičů s pneumatickým rozptylem je rám nahrazen: usměrňovacími hubicemi v počtu odpovídajícím potřebnému dávkování a tvaru a povaze ošetřované kultury, zpravidla hadicovým rozvodem kapaliny do ústí každé z hubic, kde se nachází tryska nebo pneumatický rozptylovač, ventilátorem (radiálním), který je schopen dodávat sice menší množství vzduchu než axiální, zato s mnohem větší rychlostí, lehkým rámem pro uchycení hubic, který umožňuje jejich variabilní polohování.
11.4.5. Rozptylovače/trysky K rozptylování kapaliny je na postřikovačích a rosičích nejčastěji využíván tzv. hydraulický rozptyl pomocí hydraulické trysky. Používáme několik typů těchto trysek s ohledem na použitý přípravek, ošetřovanou plodinu či riziko úletu. Výběr pak také souvisí s požadovanou plošnou dávkou aplikační kapaliny. Nejčastěji u postřikovačů využíváme trysek štěrbinových, někdy označovaných jako univerzální, jejichž rozteč na rámu je 50 cm a jejich výstřikový úhel nejčastěji 110°, méně pak 80°, výjimečně 120°. Tyto trysky mají pracovat přibližně 50 cm nad ošetřovaným porostem. Vytváří spíše středně velké kapky a jsou schopny zaručit velmi rovnoměrné rozptýlení kapaliny v příčném směru.
61
Pro rosení využíváme spíše trysek vířivých. Ty rozptylují kapalinu na jemné kapky, které jsou náchylné k úletu a proto, i když pokrytí ošetřených rostlin takovými kapkami je vyšší, nejsou u polních postřikovačů využívány. Tyto trysky pracují zpravidla s vyššími pracovními tlaky. Diskutabilní je také schopnost těchto trysek vytvářet rovnoměrné příčné rozdělení aplikační kapaliny. Nárazové trysky vytváří velmi hrubé kapky. Jsou odolné vůči úletu. Ovšem jejich velikost již negativně ovlivňuje účinnost některých, především kontaktně působících přípravků, a proto je jejich použití velmi omezené. Nízkoúletové trysky jsou zpravidla trysky štěrbinové (univerzální), které buď pracují s nižším tlakem nebo ještě před vstupem kapaliny do trysky je tato pasivně či aktivně míchána se vzduchem a výsledkem práce pak nejsou kapky ale spíše bublinky, které jsou větší, k úletu méně náchylné a teprve při dopadu na cílovou plochu se dále rozpadají na menší kapky, které ulpí na povrchu rostlin. Výběr ukazuje následující tabulka. Legenda: x doporučené použití o možné použití - nevhodné použití Druhy hydraulických trysek
Fungicidy Insekticidy
vířivé
nárazové (deflektorové)
nízkoúletové
víceotvorové
o
-
x
o
-
kontaktní
x
-
-
o
-
systémové
x
-
o
x
-
kontaktní
o
x
-
o
-
systémové
x
o
-
o
-
kontaktní
o
x
-
o
-
systémové
x
o
-
o
-
Regulátory růstu
x
o
-
x
-
Kapalná hnojiva
o
-
x
o
x
NEBEZPEČÍ ÚLETU
střední
vysoké
malé
malé
malé
před vzejitím po vzejití
Herbicidy
štěrbinové
62
11.5. Plnění, čištění a asanace 11.5.1. Plnění nádrže Při plnění postřikovačů a rosičů je třeba dodržet několik zásad. Nosná látka (nejčastěji voda), kterou plníme nádrž stroje, musí být v co největší možné míře zbavena mechanických nečistot. Proto je vždy nutné plnit nádrž přes plnící síto nebo plnící filtr. Plnícím sítem v nalévacím otvoru nádrže je povinně vybaven každý mechanizační prostředek na ochranu rostlin. Mimo tohoto síta umožňují některé stroje také plnění nádrže pomocí vlastního plnícího zařízení. V těchto případech bývá stroj vybaven sací hadicí zakončenou košem se sacím sítkem nebo sacím injektorem a nosná látka je dále vedena přes sací filtr a čerpadlo do nádrže stroje. Toto zařízení lze však používat pouze v případě, že nosná látka je nasávána z nepropustné nádrže, odkud nehrozí případné znečištění povrchových nebo spodních vod. Sací zařízení musí být také vybaveno funkčním zpětným ventilem či jinak provedenou armaturou, která zamezí úniku nasáté kapaliny zpět do vodního zdroje. Po naplnění zhruba poloviny objemu nádrže stroje nosnou kapalinou lze do nádrže přidat přípravek nebo více přípravků. Za tímto účelem je třeba uvést do chodu míchací zařízení postřikovače (rosiče). Vpravujeme-li koncentráty přípravků nalévacím otvorem přímo do nádrže je nezbytné dodržet zásadu, že nádoba přípravku by neměla být při nalévání nad úrovní ramen obsluhy. Jedná-li se o práškový přípravek je vhodné tento nejprve rozmíchat v menším množství vody a až potom vpravit do nádrže. Pokud aplikujeme více přípravků najednou, přidáváme jejich koncentráty do nádrže odděleně a nikdy je předtím nemísíme mezi sebou. Pokud je stroj vybaven některým z řady druhů přimíchávacích zařízení, vždy pro plnění nádrže přípravkem použijeme toto zařízení. Jsou-li přípravek nebo přípravky vpraveny do nádrže postřikovače, doplníme nádrž nosnou látkou na požadovaný objem a kapalinu před započetím aplikace ještě důkladně promícháme. Míchací zařízení stroje musí být v činnosti i během aplikace, aby byla zaručena homogenita postřikové jíchy po celou dobu ošetřování.
11.5.2. Čistění a asanace Po ukončení práce nebo i během činnosti při střídání aplikovaných přípravků musí být vždy provedeno důkladné vyčištění stroje, tzv. denní čištění. V pravidelných intervalech musí být provedena i celková asanace aplikačního
63
zařízení (minimálně po ukončení sezóny nebo odstavení stroje na dobu delší než jeden týden nebo před plánovaným testováním nebo údržbou stroje). Denní čištění spočívá v důkladném propláchnutí všech částí rozvodu aplikační kapaliny, nádrže a trysek. Způsob, jakým toto čištění provádíme, je dán jednak vybavením aplikátoru a jednak požadavky, které stanoví etiketa použitého přípravku. Také hlavní nádrže strojů je nutné po vyprázdnění důkladně vypláchnout. S výhodou využijeme oplachovacích trysek, jsou-li jimi nádrže vybaveny. V opačném případě se doporučuje naplnit nádrž až do celkového objemu čistou vodou a poté jí propláchnout i rozvod kapaliny a trysky. Po vyprázdnění tento postup opakujeme ještě jednou. Spotřeba vody je ovšem u tohoto postupu značně vysoká. Proto je vybavení postřikovačů a rosičů systémy pro vnitřní i vnější čištění strojů velmi důležité a ekonomicky i ekologicky výhodné. Vnější části aplikačního zařízení pak po ukončení směny oplachujeme čistou vodou například oplachovací pistolí, kterou lze opět připojit na zdroj vody z proplachovací nádrže, pokud je jí aplikátor vybaven. Po sezoně před zimním obdobím je nutné provést důkladnou asanaci všech častí aplikačního zařízení, důkladně vyprázdnit nádrž, všechny části rozvodu kapaliny, otevřít všechny výpustné kohouty a části, které se obtížně odvodňují (čerpadlo apod.) se doporučuje raději naplnit nemrznoucí směsí. Trysky, síta filtrů i sítka trysek se doporučuje vyjmout, očistit a uložit zvlášť stejně jako tlakoměry. Kovové části je výhodné po důkladném opláchnutí nakonzervovat. Podrobné praktické zásady pro činnosti obsažené v části 11.5. uvádí příloha č. 4
11.6. Moření a mořičky osiv Mořením se rozumí nanesení přípravku (mořidla) na povrch osiva či sadby. Moření rozeznáváme suché, zvlhčené a kapalné podle toho v jaké formě se mořidlo na povrch osiva nanáší a je-li tento povrch, například k lepšímu ulpění mořidla, předem zvlhčen či nikoliv. Aplikačním zařízením jsou tzv. mořičky osiv, které pracují buď kontinuálním nebo diskontinuálním (vsázkovým) způsobem. U kontinuální mořičky je regulován přísun osiva do mořící komory na vstupu většinou změnou průřezu vstupního otvoru a v závislosti na množství osiva je do mísící komory dávkován i přípravek buď jako koncentrát nebo jako předem připravený mořící roztok. Osivo je uváděno do pohybu zpravidla míchacím šnekem, který funguje i jako dopravník a je míseno s mořidlem. Na výstupu z mořící komory by již mělo být každé semeno dostatečně pokryto přípravkem tak, aby byla zajištěna jeho biologická účinnost. Tyto
64
mořičky nejsou vhodné k mechanickému poškození.
k moření
osiv
luskovin
náchylnějších
Mořící komora diskontinuální mořičky je nejprve naplněna přesně odměřeným množstvím osiva, které se potom uvede do pohybu pomocí míchacího zařízení. Postupně se přidává opět přesně odměřené množství mořidla. Po nastaveném časovém intervalu promíchávání osiva s mořidlem dojde k vyskladnění namořeného osiva z komory. Výkonnost mořičky je přímo závislá na objemu mořící komory, čas pro namoření jedné vsázky je zpravidla konstantní. Moření je šetrnější k osivu a bývá také rovnoměrnější v namoření jednotlivých semen. Úspěch moření je závislý v první řadě na vhodně zvoleném mořícím přípravku, na dodržení jeho dávkování a v neposlední řadě na kvalitě přípravy osiva, které musí být bez mechanického poškození, prachu, zbytků osin, plev a dalších nečistot.
11.7. Rozmetadla a poprašovače Použití aplikátorů této skupiny není speciálně upraveno zákonnými normami v oblasti rostlinolékařské péče. Využití například rozmetadel průmyslových hnojiv k aplikaci granulovaných přípravků proti hlodavcům je podmíněno dodržením všeobecných předpisů pro bezpečnost a ochranu zdraví. Bezpodmínečně nutné je dodržovat doporučení výrobce přípravku uvedené v etiketě.
11.8. Kontrolní testování 11.8.1. Předmět kontrolního testování Institut povinného kontrolního testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin byl zaveden do právního systému České republiky v souladu s požadavky právních norem EU. V současné době je upraveno testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin zákonnými předpisy (zákon č. 326/2004 Sb., vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin v platném znění a ČSN EN 13790). Kontrolní testování má za úkol zajistit pro aplikaci přípravků používání funkčně způsobilých strojů nezpůsobujících nadměrnou zátěž životního prostředí, negativně neovlivňujících účinnost přípravků a zaručujících jejich správné dávkování a distribuci na cílovou plochu. Splnění těchto požadavků nesporně přináší také ekonomické zefektivnění využití otestovaných strojů. Povinnému kontrolnímu testování podléhají všechny mechanizační prostředky určené k aplikaci přípravků, které jsou používány v rámci
65
podnikání s výjimkou skupiny strojů vymezených v kapitole 11.1. Všechny ostatní mechanizační prostředky na ochranu rostlin, které používají podnikatelé v rámci svého podnikání, je nutné podrobit nejméně jednou kontrolnímu testování. Tzn., že polní postřikovače, rosiče, mořičky, letecká aplikační zařízení a zařízení k aplikaci přípravků na železnici musejí být nejméně jedenkrát za tři roky zkontrolovány U mechanizačních prostředků, kterými podnikatel za sezónu ošetří i několik tisíc hektarů nebo namoří stovky tun osiva, je vhodné i ekonomicky přijatelné provádět jejich testování před každou sezónou, čímž lze nahradit předsezónní prohlídky stroje. V případě pořízení nového postřikovače, rosiče nebo mořičky osiv musí jejich provozovatel provést otestování do dvou let od jejich uvedení do provozu.
11.8.2. Místo kontrolního testování Provádět kontrolní testování mohou osoby, kterým byla vydána koncesní listina s předmětem podnikání „Kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin“ tzv. provozovny kontrolního testování. Podmínkou pro vydání takové koncesní listiny je kladné stanovisko oddělení mechanizace SRS. Právnická (resp. fyzická) osoba s příslušným živnostenským oprávněním pak provádí kontrolní testování zcela samostatně, bez dalších omezení ze strany státní správy, pouze s přihlédnutím k podmínkám, které jí ukládá koncesní listina. Tyto podmínky jsou do koncesní listiny přeneseny ze stanoviska SRS a týkají se zvláště rozsahu kontrolního testování (ne každá provozovna smí současně testovat rosiče, postřikovače i mořičky, případně další zařízení podléhající této povinnosti), dodržování technologického postupu testování a označování a evidence otestovaných strojů, využívání vyhovujících zkušebních zařízení, pomůcek a zabezpečení vhodných krytých prostorů pro výkon kontrolního testování, aby nebylo ovlivněno povětrnostními podmínkami. Pokud dojde k případnému porušení těchto podmínek, má místně příslušný živnostenský úřad právo na základě podnětu SRS k odejmutí vydané koncesní listiny a tím znemožnění dalšího podnikání v kontrolním testování. Z uvedeného vyplývá, že osoba provádějící kontrolní testování není nijak státem vázána, co se týče ceny testování, platebních podmínek atd. Je rámcově dán pouze rozsah a způsob provedení kontrolního testování, tedy služby, kterou tato osoba za úplatu poskytuje. Seznam provozoven poskytujících provádějících testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin je zveřejněn na internetu SRS a bývá součástí přehledu přípravků .
66
12. ODBORNÁ ZPŮSOBILOST PRO ZACHÁZENÍ S PŘÍPRAVKY 12.1. Odborná způsobilost pro zacházení s přípravky Ustanovení § 86 zákona 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči stanoví v odstavci 1: „Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikatelské činnosti přípravky skladuje, prodává spotřebitelům, používá nebo přímo aplikuje a nebo poskytuje poradenství, jímž se ovlivňuje používání přípravků (dále jen „zacházení s přípravky“), musí mít výkon těchto činností zabezpečen odborně způsobilou fyzickou osobou, která je u ní v zaměstnaneckém poměru nebo jiném smluvním vztahu. Toto ustanovení se nevztahuje na drobný prodej přípravků v malospotřebitelském balení“. Toto ustanovení zakládá kvalitativně novou povinnost odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky. Stanoví princip odborně způsobilé fyzické osoby, odpovědné za správné a bezpečné zacházení s přípravky, pomocnými prostředky na ochranu rostlin, popřípadě biocidními přípravky (povolenými pro použití v oblasti rostlinolékařské péče), v rámci podnikání při výkonu příslušné odborné rostlinolékařské činnosti (§ 81 odst. 1 zákona 326/2004 Sb.) Tato zákonná povinnost se tak vztahuje na široký okruh podnikatelů v zemědělství včetně pěstebních specializací (zahradnických, ovocnářských, chmelařských), producentů rozmnožovacího materiálu, lesnických pěstebních podniků, živnostensky podnikajících osob (v oboru „ ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy“), popřípadě distributorů přípravků, vykonávajících také poradenskou činnost v oblasti používání přípravků.
12.1.1. Odborně způsobilá osoba
odborně způsobilou fyzickou osobou je osoba s odbornou kvalifikací rostlinolékaře (podle § 82 odst. 2 zákona 326/2005 Sb.) nebo osoba, která má platné osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky, získané na základě úspěšně vykonané zkoušky před komisí nebo po absolvování odborného kurzu správné praxe v ochraně rostlin a bezpečného zacházení s přípravky a úspěšně vykonané zkoušky v rámci tohoto kurzu.
Odborně způsobilou osobou v podmínkách menšího podniku typu rodinné farmy, bude zpravidla (po osvědčení či prokázání dané odborné způsobilosti) majitel nebo rodinný příslušník. V podmínkách středních a větších podniků
67
(zpravidla právnické osoby) příslušný zaměstnanec s určitým odborným vzděláním a praktickými zkušenostmi v ochraně rostlin, podle zaměření rostlinné produkce. Zákon připouští také možnost uzavření smluvního vztahu s jinou odborně způsobilou osobou mimo zaměstnanecký poměr. Toto smluvní ujednání však musí zavazovat obě strany k plnění povinností ze zákona (ustanovení § 86 odst. 3 zákona 326/2004 Sb.).
12.1.2. Požadavky na znalosti osoby odborně způsobilé pro zacházení s přípravky Osoba odborně způsobilá pro zacházení s přípravky a k výkonu odborné rostlinolékařské činnosti podle § 81 odst.1 písm. g) zákona 326/2004 Sb. (tj. „řízení, popřípadě provádění ošetřování rostlin, rostlinných produktů, půdy, objektů nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům“) musí prokázat nezbytné znalosti a dovednosti:
vlastností hlavních skupin přípravků, jejich formulačních úprav a nebezpečných vlastností chemických přípravků podle zvláštního zákona (356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích) rizika negativního působení přípravků na zdraví lidí, zvířat a jednotlivé složky životního prostředí praktických opatření k ochraně zdraví a bezpečnosti práce při zacházení s přípravky právních předpisů a předepsaných pracovních postupů k ochraně včel, zvěře, ryb a vodních organismů a dalších necílových organismů při aplikaci přípravků. zásad správného použití přípravků z hlediska účinnosti ochranných zásahů, kvality a zdravotní nezávadnosti ošetřených plodin a skladovaných rostlinných produktů právních předpisů pro správné a bezpečné skladování přípravků, pro přepravu a nakládání s použitými obaly a ostatními kategoriemi nebezpečných pesticidních odpadů (zákon 185/2001 Sb., o odpadech…) zásad správného seřízení aplikační techniky a principů kontrolního testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin
12.1.3. Základní povinnosti odborně způsobilé osoby Osoba odborně způsobilá pro zacházení s přípravky (podle § 86 odst. 3 zákona 326/2004 Sb.):
odpovídá příslušné fyzické nebo právnické osobě, pro kterou vykonává funkci odborně způsobilé osoby, za dodržování zásad správné praxe v ochraně rostlin a bezpečného zacházení s přípravky, která omezují na
68
nejnižší míru rizika jejich vedlejších nepříznivých účinků na zdraví lidí, zvířat a životní prostředí
zajistí každoročně proškolení osob, které budou přímo zacházet s přípravky o výše uvedených pravidlech. O proškolení pořídí zápis a zajistí jeho uchování po dobu nejméně 3 let seznámí před zahájením prací s každým přípravkem osoby, které s ním budou přímo zacházet, s vlastnostmi a účinky tohoto přípravku a se způsoby jeho správného a bezpečného použití může zastupovat osobu pro kterou vykonává tuto funkci při jednáních s příslušnými orgány státní správy ve věcech použití přípravků
Uvedená právní úprava podle § 86 zákona 326/2004 Sb., zakládající působnost odborně způsobilé fyzické osoby u příslušných subjektů zacházejících s přípravky na ochranu rostlin nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2006 (§ 97 tohoto zákona).
12.2. Odborná způsobilost pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, klasifikovanými jako vysoce toxické Ustanovení § 44a zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v úplném znění, a pozdějších předpisů upravuje požadavky na odbornou způsobilost pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, klasifikovanými jako vysoce toxické. Podle ustanovení § 44a), odst. 8 citovaného zákona, smějí osoby oprávněné k podnikání, nakládat s chemickými látkami a chemickými přípravky, klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s touto kategorií nebezpečných přípravků, mají zabezpečeno příslušnou odborně způsobilou fyzickou osobou podle citovaného zákona o ochraně veřejného zdraví. Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické se kromě osob s odbornou kvalifikací podle § 44b), odst.1, písm. a), citovaného zákona považují dále:
osoby s odbornou kvalifikací rostlinolékaře podle § 96 zákona 326/2004 Sb., kterým se pozměňuje příslušné ustanovení zákona o veřejném zdraví, fyzické osoby, kterým bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci (podle zákona 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů) pro chemické látky a chemické přípravky vysoce toxické, a to do doby skončení platnosti rozhodnutí o autorizaci
69
V ostatních případech pro účely nakládání s vysoce toxickými přípravky musí ten, kdo bude zabezpečovat tuto činnost pro osobu, která hodlá skladovat, používat nebo jinak nakládat s přípravky této kategorie nebezpečnosti, požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o přezkoušení a získat osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými přípravky, klasifikovanými jako vysoce toxické (dále viz kapitola 3. Zvláštní podmínky zacházení s nebezpečnými přípravky).
70
13. TOXIKOLOGIE Předpisy, ze kterých vyplývají tyto povinnosti, se stále ještě poměrně často obměňují a proto se nelze po delší době spoléhat na tyto podané informace. Z předpisů jsou vybrány zejména definice nebezpečných vlastností chemických látek a přípravků, které jsou převzaty z předpisů Evropské unie. Skupiny látek uvedené v kapitole Speciální toxikologie, jsou vybrány na základě Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin a běžně používaných látek a přípravků.
13.1. Nebezpečnost chemických látek a přípravků – základní pojmy 13.1.1. Nebezpečnost Nebezpečnost chemické látky (anglický termín „hazard“) je vlastnost látky způsobovat škodlivý účinek na zdraví člověka či na životní prostředí. Je to vlastnost "vrozená" dané látce. Projeví se však pouze tehdy, je-li člověk (nebo životní prostředí) vystaven (exponován) působení této látky.
13.1.2. Riziko Pojem „riziko“ (anglický termín „risk“) vyjadřuje pravděpodobnost, s níž za určitých definovaných podmínek expozice dojde k projevu škodlivého účinku. Synonymem pojmu riziko (u chemických látek) je „očekávaná odpověď“, očekávaná pravděpodobnost účinku, míra nebezpečnosti. Nebezpečí je charakterizováno klasifikací látky, t.j. přiřazením určité nebezpečné vlastnosti (toxická, žíravá apod. – vyjádřená obrazovým symbolem, písmenem a slovní charakteristikou), riziko je vyjadřováno R-větami (rizikové věty upřesňující způsob ohrožení - nebezpečná při požití, nadýchání, ....).
13.1.3. Vyjadřování toxicity V toxikologii se používá k vyjádření toxicity látek tzv. střední smrtící dávka, označovaná jako LD50 (letální dávka). Je to nejmenší dávka, po které uhyne 50% testovaných zvířat během stanovené doby pokusu (proto index 50). Udává se v jednotkách hmoty (miligram - mg) na jednotku živé hmoty testovaného zvířete (kilogram - kg), např. 10 mg/kg.
71
Látka je tím toxičtější, čím nižší je její číselná hodnota LD50. Ze dvou látek je toxičtější ta látka, která má LD50 1 mg/kg oproti látce, která má LD50 10 mg/kg. Uvádí se druh testovaného zvířete (myš, krysa, pes atd.) a způsob podání látky (zažívacím, dýchacím ústrojím, na kůži a pod.). Pro koncentrace v ovzduší se používá pojem smrtelná neboli letální koncentrace - LC50. Znamená střední smrtelnou (smrtnou, letální) koncentraci při inhalační expozici, tedy nejnižší koncentraci látky v ovzduší, která způsobí za definovanou dobu smrt 50% pokusných zvířat. Udává se v miligramech (příp. v mikrogramech) na litr nebo krychlový, kubický metr vzduchu, a údajem o délce expozice (zpravidla 4 hod.). Koncentrace se mohou rovněž udávat v hodnotách ppm (zkr. pro angl. výraz pars per million = 1:100000). 1 ppm označuje tedy 1 díl znečištěnin na 1 milion dílů substance; 1 ppm = 0,0001 %. Údaje o toxicitě získané na zvířatech nelze mechanicky přenášet na člověka, ale pro orientaci je možné hodnotu LD 50 přepočítat na průměrnou tělesnou váhu člověka, tj. 70 kg. Z toxicity látek vychází i nejvyšší přípustné koncentrace škodlivých látek v ovzduší. Jsou stanovovány pro pracovní i pro venkovní ovzduší. Hodnoty LD50, LC50 (pro myš, krysu apod.) slouží jako hlavní kriteria pro klasifikaci látek do skupin: vysoce toxická, toxická, zdraví škodlivá látka. Hodnoty pro ryby, řasy, dafnie a jiné organismy slouží jako kriterium pro zařazení do skupiny látek nebezpečných životnímu prostředí. S hodnotami LD50, LC50 se setkáváme v bezpečnostních listech látek a přípravků v kapitole 11 - toxikologické informace, a v kapitole 12 ekotoxikologické informace.
13.2. Nebezpečné vlastnosti chemických látek a přípravků Při práci v ochraně rostlin je největší nebezpečí z působení chemických látek a přípravků. Proto je třeba znát jejich nebezpečné vlastnosti. Pro klasifikaci chemických látek a přípravků se používá několik systémů. Nejdůležitější systém definic nebezpečných vlastností byl vytvořen pro běžné způsoby zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (výroba, nákup, skladování, používání apod.). Tímto systémem definic se proto další text převážně zabývá.
72
Většině nebezpečných vlastností je přiřazen obrazový symbol a písmenné označení. Charakteristika látky či přípravku je dále doplněna tzv. R-větami (rizikové věty upřesňující způsob ohrožení). Definice tohoto systému nebezpečných vlastností byly do českého právního systému převzaty z předpisů Evropské unie. V současné době jsou uvedeny v zákoně 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, a v prováděcí vyhlášce č.232/2004 Sb.: a) výbušné: pevné, kapalné, pastovité nebo gelovité látky a přípravky, které mohou exotermně reagovat i bez přístupu vzdušného kyslíku, přičemž rychle uvolňují plyny, a které, pokud jsou v částečně uzavřeném prostoru, za definovaných zkušebních podmínek detonují, rychle shoří nebo po zahřátí vybuchují. Písmeno E odvozeno od anglického názvu explosive. Grafický symbol:
E
výbušný Základní R-věty: R 2: Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení R 3: Velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení b)oxidující: látky a přípravky, které vyvolávají vysoce exotermní reakci ve styku s jinými látkami, zejména hořlavými, Grafický symbol: O
oxidující
73
Základní R-věty: R 7: Může způsobit požár R 8: Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár R 9: Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem Hořlaviny: Hořlaviny se klasifikují jednak podle zákona č.356/2003 Sb., dále podle ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Podle této ČSN se řídí zejména hasiči. Označení písmenem F odvozeno od anglického názvu flame = plamen. c) extrémně hořlavé: kapalné látky a přípravky, které mají extrémně nízký bod vzplanutí a nízký bod varu, a nebo plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem při pokojové teplotě a tlaku. Tato klasifikace odpovídá klasifikaci „extrémně hořlavá kapalina“ podle ČSN 65 0201. Grafický symbol: F+
extrémně hořlavý Základní R-věta: R 12: Extrémně hořlavý d)vysoce hořlavé 1. látky a přípravky, které se mohou samovolně zahřívat a nakonec se vznítí ve styku se vzduchem při pokojové teplotě bez jakéhokoliv dodání energie, 2. pevné látky a přípravky, které se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zdrojem zapálení a které pokračují v hoření nebo vyhořely po jeho odstranění, 3. kapalné látky a přípravky, které mají velmi nízký bod vzplanutí, Tato vlastnost odpovídá přibližně I. třídě hořlavosti podle ČSN 65 0201 4. látky a přípravky, které ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečných množstvích.
74
Grafický symbol: F
Vysoce hořlavý Základní R-věty: R 11: Vysoce hořlavý R 15: Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny R 17: Samovznětlivý na vzduchu e) hořlavé: kapalné látky nebo přípravky, které mají nízký bod vzplanutí. Tato vlastnost odpovídá přibližně II. třídě hořlavosti podle ČSN 65 0201. Jediná skupina nebezpečných látek, která nemá výstražný grafický symbol. Látky a přípravky jsou označeny pouze R-větou R 10: Hořlavý Látky a přípravky zařazené podle ČSN 65 0201 do III. nebo IV. třídy hořlavosti nejsou považovány za nebezpečné ve smyslu zákona č.356/2003 Sb. Toxické látky f) vysoce toxické, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou i ve velmi malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt, Tato vlastnost odpovídá dřívější kategorii zvláště nebezpečných jedů. Takto klasifikované přípravky nejsou určeny pro prodej spotřebitelům!
75
Grafický symbol: T+
vysoce toxický Základní R-věty: R 26: R 27: R 28: R 39:
Vysoce toxický při vdechování Vysoce toxický při styku s kůží Vysoce toxický při požití Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků
g) toxické, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou i v malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt, Tato vlastnost odpovídá dřívější kategorii ostatních jedů. Grafický symbol: T
toxický Základní R-věty: Toxický při vdechování Toxický při styku s kůží Toxický při požití Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků (při akutním působení – poruchy funkce některých orgánů) R 48: Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví (např. chlorované uhlovodíky - poškození nervového systému, jater, benzen - chronické působení na krvetvorbu, anilin a jeho deriváty - poškození krvetvorby, jater, nervů, deriváty kumarinu - poruchy srážlivosti krve) R 23: R 24: R 25: R 39:
76
h) zdraví škodlivé, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt, Jedná se o látky a přípravky s mírnějšími účinky než jsou u látek a přípravků toxických. Grafický symbol: Xn
zdraví škodlivý Základní R-věty: R 20: Zdraví škodlivý při vdechování R 21: Zdraví škodlivý při styku s kůží R 22: Zdraví škodlivý při požití R 65: Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic (Používá se u kapalných látek a přípravků, které vzhledem ke své nízké viskozitě představují nebezpečí pro dýchací orgány člověka ropné produkty, ředidla, rozpouštědla, terpentýn, petrolej, saponáty) R 68: Možné nebezpečí nevratných účinků R 48: Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví
Látky žíravé i)žíravé, které při styku s živou tkání mohou způsobit její zničení, odpovídá dřívější kategorii žíraviny. Písmenné označení C odvozeno od názvu corrosive = korozivní.
77
Grafický symbol: C
žíravý Základní R-věty: R 35 Způsobuje těžké poleptání R 34 Způsobuje poleptání j)dráždivé, látky nebo přípravky, které mohou při okamžitém, dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí vyvolat zánět a nemají žíravé účinky Grafický symbol: Xi
dráždivý Základní R-věty: R 38: Dráždí kůži (vyvolává zánět, podráždění způsobené odmaštěním) R 36: Dráždí oči R 41: Nebezpečí vážného poškození očí R 37: Dráždí dýchací orgány Látky sensibilizující k)senzibilizující: látky nebo přípravky, které jsou schopné při vdechování, požití nebo při styku s kůží vyvolat přecitlivělost, takže při další expozici dané látce nebo přípravku vzniknou charakteristické nepříznivé účinky; látky vyvolávající alergie (astma, rýma, kontaktní dermatitida, kontaktní kopřivka).
78
Grafický symbol: Xn
Zdravíškodlivý Základní R-věty: R 42: Může vyvolat senzibilizaci při vdechování R 43: Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží Látky s pozdními účinky Samostatnou kapitolou jsou tzv. pozdní účinky na zdraví – karcinogenita, mutagenita a toxicita pro reprodukci. Působí je látky, jejichž účinky se projevují pozorovatelným účinkem až po dlouhém časovém odstupu od počátku expozice, resp. od jejího ukončení. Časový odstup může obnášet i desítky let. U těchto tří vlastností rozlišujeme tři stupně nebezpečnosti - kategorie: 1. prokázané (prokázáno u člověka), 2. podezřelé (prokázáno jen u zvířat), 3. potencionální (podle některých pokusů - není ověřeno) l)karcinogenní, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu rakoviny, Účinky karcinogenní mohou být vyvolány různými příčinami, chemickými látkami nebo zářením. Chemické karcinogeny jsou chemické látky, které mohou být příčinou nebo jednou z příčin vzniku zhoubných nádorů. Jejich účinek je vysloveně pozdní (od počátku expozice do projevů onemocnění mohou uplynout i desítky let). Nádory, které mají svůj původ v expozici chemickým karcinogenům, se většinou nedají odlišit od nádorů vzniklých z neznámých příčin. Karcinogeny 1.kategorie jsou látky, o nichž je známo, že jsou karcinogenní pro člověka. Existuje průkazná souvislost mezi expozicí člověka látkou a vznikem rakoviny (prokázané karcinogeny).
79
Karcinogeny 2.kategorie jsou látky, na něž je třeba pohlížet, jako by byly karcinogenní pro člověka (podezřelé karcinogeny). Existují dostatečné důkazy dovolující závažný předpoklad, že expozice člověka látce může mít za následek vznik karcinomu, obvykle na základě: - příslušných dlouhodobých studií na zvířatech (obvykle na dvou druzích zvířat), - jiných závažných informací. Grafický symbol pro 1. a 2.kategorii: T
toxický Základní R-věty pro 1. a 2. kategorii: R 45: Může vyvolat rakovinu R 49: Může vyvolat rakovinu při vdechování
Karcinogeny kategorie 3 jsou látky, které mohou u lidí vyvolat obavy vzhledem k možným karcinogenním účinkům. Existují některé důkazy na základě příslušných studií na zvířatech, nejsou však dostačující pro zařazení látky do kategorie 2 (potencionální karcinogeny). Grafický symbol pro 3.kategorii: Xn
zdraví škodlivý
80
Základní R-věta pro 3. kategorii: R 68: Možné nebezpečí nevratných účinků m) mutagenní, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu genetických poškození, Mutagenní látky způsobují změnu genetického kódu buněk. Mutace je trvalá změna množství nebo struktury genetického materiálu v organismu, jež má za následek změnu znaků organismu. Změny mohou zahrnovat jednotlivý gen, blok genů, nebo celý chromosom. Mutace vznikají v buňkách různých tkáních. Může tak vzniknout klon buněk, který způsobí vznik zhoubného nádoru. Postihne-li mutace pohlavní buňky, může se přenášet na další generace. Mutageny 1.kategorie: pro zařazení látky do kategorie 1 jsou zapotřebí pozitivní důkazy z epidemiologických studií mutace u lidí. Příklady těchto látek nejsou v současné době známé. Mutageny kategorie 2: Pro zařazení do této kategorie jsou zapotřebí pozitivní výsledky testů, vykazujících mutagenní účinek v zárodečných buňkách savců. Grafický symbol: T
toxický Základní R-věta: R 46: Může způsobit poškození dědičných vlastností Mutageny kategorie 3: Pro zařazení do této kategorie jsou zapotřebí pozitivní výsledky testů, vykazujících mutagenní účinek v zárodečných buňkách savců při pokusech „ve zkumavkách“ (in vitro).
81
Grafický symbol: Xn
Zdraví škodlivý Základní R-věta: R 68: Možné nebezpečí nevratných účinků n)toxické pro reprodukci, které mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu nedědičných poškození potomků, poškození reprodukčních funkcí nebo schopností reprodukce muže nebo ženy. Pojem toxický pro reprodukci zahrnuje jak nepříznivé ovlivnění mužské a ženské plodnosti (fertility), tak vznik nedědičného poškození plodu (fetální toxicita). Lze tedy rozlišovat dvě skupiny: nepříznivé účinky na mužskou nebo ženskou reprodukční schopnost zahrnují nepříznivé účinky na libido, sexuální chování, aspekty tvorby a vývoje spermií a vajíčka, nebo na hormonální aktivitu a fyziologickou odezvu, které by mohly interferovat s rozmnožovací kapacitou, samotným oplodněním nebo vývojem oplodněného vajíčka, včetně implantace. 2. nepříznivé účinky na mužskou nebo ženskou reprodukční schopnost zahrnují nepříznivé účinky na libido, sexuální chování, aspekty tvorby a vývoje spermií a vajíčka, nebo na hormonální aktivitu a fyziologickou odezvu, které by mohly interferovat s rozmnožovací kapacitou, samotným oplodněním nebo vývojem oplodněného vajíčka, včetně implantace. Embryotoxické látky mohou poškodit plod, a to někdy již v dávkách, které ještě nepoškozují zdraví matky. Jejich účinky se mohou projevit již během těhotenství nebo až po narození. Některá poškození plodu nejsou slučitelná s jeho dalším vývojem a životem a končí potratem nebo smrtí plodu. Narozený jedinec však také může být zdánlivě normální a důsledky jeho postižení se projeví až v pozdějším věku. 1.
Zařazení sloučeniny do kategorie 1 z hlediska účinků na fertilitu nebo toxicitu pro vývoj, je založeno na epidemiologických údajích. Zařazení do
82
kategorie 2 nebo 3 je založeno především na základě údajů získaných na zvířatech. Grafický symbol pro kategorie 1 a 2: T
toxický Základní R-věty pro kategorie 1 a 2: R 60: Může poškodit reprodukční schopnost R 61: Může poškodit plod v těle matky Grafický symbol pro kategorii 3:
Xn
Zdraví škodlivý Základní R-věty pro kategorii 3: R 62: Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnosti R 63: Možné poškození plodu v těle matky Látky nebezpečné pro životní prostředí Základním cílem této klasifikace je upozornit uživatele na nebezpečí plynoucí z přítomnosti látek pro ekosystémy. Látky a přípravky se klasifikují na základě výsledků zkoušek.
83
o)nebezpečné pro životní prostředí, látky nebo přípravky, které při vstupu do životního prostředí představují nebo mohou představovat okamžité nebo pozdější nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí. Grafický symbol:
N
nebezpečný pro životní prostředí Pro účely klasifikace a označování a s ohledem na současný stav znalostí se látky dělí do dvou skupin na základě akutních a dlouhodobých účinků ve vodních systémech, nebo akutních a dlouhodobých účinků v ostatních systémech. Vodní prostředí: Kriterii jsou zejména nebezpečnost pro ryby, dafnie, řasy, rozložitelnost ve vodním prostředí. Základní R-věty: R 50: Vysoce toxický pro vodní organismy R 51: Toxický pro vodní organismy R 52: Škodlivý pro vodní organismy R 53: Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí Ostatní prostředí: Základní R-věty: R 54: Toxický pro rostliny R 55: Toxický pro živočichy, R 56: Toxický pro půdní organismy R 57: Toxický pro včely R 58: Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky v životním prostředí R 59: Nebezpečný pro ozónovou vrstvu
84
13.3. Jiné systémy definic nebezpečných vlastností Nebezpečné vlastnosti mohou být definovány i poněkud odlišně. Předpisy o přepravě nebezpečných věcí (např. Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí – ADR) definují nebezpečnost více s ohledem na průběh havárií než podle vlivu na člověka (např. nemají kategorie látek škodlivých zdraví, dráždivých, apod.). Rovněž předpisy o odpadech definují nebezpečné vlastnosti poněkud jiným způsobem.
I obrazové symboly pro přepravu se liší od symbolů používaných na etiketách přípravků. Používají se pro označení přepravních obalů. Liší se tím, že mají tvar diamantu (čtverec postavený na špičku) a vlastní piktogram (obrázek) je umístěn v horní části diamantu.
13.4. Rizikové práce 13.4.1. Hodnocení rizika Každý zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo alespoň minimalizovat. Nezbytným předpokladem pro zjištění míry ohrožení zdraví je podrobná charakteristika pracoviště a prací, včetně faktorů pracovního prostředí. Na hodnocení pracoviště z hlediska možného ohrožení zdraví by se měl podílet i lékař zajišťující pracovně lékařskou péči.
13.4.2. Kategorizace U faktorů pracovního prostředí se posuzuje vliv na zdraví zaměstnanců. Podle jejich rizikovosti a podle míry jejich výskytu se práce zařazují do jedné ze čtyř kategorií. Zařazení prací do kategorií (kategorizace) vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnance a úrovně zabezpečení jeho ochrany. 1. kategorie = 1.stupeň zátěže – minimální zdravotní riziko – faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimálním, z hlediska expozice faktoru optimální pracovní podmínky (zdravotní riziko minimální i pro hendikepované osoby, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný);
85
2. kategorie = 2. stupeň zátěže – únosná míra zdravotního rizika – ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, úroveň zátěže a faktorů nepřekračuje limity stanovené předpisy (vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka, nelze vyloučit nepříznivý účinek faktoru na zdraví u vnímavých jedinců); 3. kategorie = 3. stupeň zátěže – významná míra zdravotního rizika – úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření (nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků); 4. kategorie = 4. stupeň zátěže – vysoká míra zdravotního rizika – úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření (častěji dochází k profesionálnímu poškození zdraví; nezahrnuje havarijní situace) 13.4.3. Rizikové práce Při práci s chemickými látkami a přípravky jsou rizikovými pracemi ty práce, při nichž je zvýšené ohrožení nemocí z povolání, průmyslovými otravami nebo jiným poškozením zdraví. Zda daná práce bude riziková, určuje orgán ochrany veřejného zdraví. Automaticky se za rizikové práce považují práce, které byly zařazeny do 3 nebo 4 kategorie (viz kap.3.2 – kategorizace prací), ale za rizikové mohou být vyhlášeny i práce v kategorii 2 rozhodnutím Krajské hygienické stanice. Z rozhodnutí, že práce jsou zařazeny jako rizikové, vyplývá pouze a jen povinnost preventivních periodických lékařských prohlídek ve stanovených intervalech a se stanovenou náplní. 13.4.4. Nemoci z povolání Nemoci z povolání jsou nemoci, které vznikají nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. Nemocemi z povolání tedy mohou být uznány : - akutní otravy - nemoci z vyjmenovaných faktorů (z olova, cínu, z fyzikálních faktorů, hluku apod., včetně nemocí infekčních.
86
Seznamy nemocí z povolání jsou v současné době uvedeny v nařízení vlády č.290/1995 Sb. Při uznávání otravy jako nemoci z povolání se nepřihlíží k tomu, zda látka je klasifikována jako nebezpečná, ani zda práce je zařazena jako riziková. Vztah mezi pojmy "nebezpečná chemická látka", "nemoc z povolání" a "riziková práce tedy nejsou žádné. Tyto pojmy vzájemně nesouvisí a každá tato kategorie má své vlastní předpisy.
13.5. Působení chemických látek na člověka 13.5.1. Expozice Expozice v klasické toxikologii bývá ztotožňována s přijatou dávkou (vnitřní expozice). Při hodnocení rizika expozice představuje "nabídku" škodliviny, která zakládá vznik rizika. Na velikost expozice při výkonu práce má vliv způsob používání látky, uplatnění a účinnost technických a jiných ochranných opatření. Při expozici má významnou roli způsob práce a chování pracovníka. 13.5.2. Způsob vstřebávání chemických látek do organismu Expoziční vstup je cesta, kterou fyzikální, chemický nebo biologický faktor vstupuje do organismu, místo, kde překonává jeho vnější hranice (inhalace, požití, vstřebávání kůží). Vstupem škodliviny do organismu, t.j.vstřebáváním, rozumíme pochod, kterým se látka dostane do krevního oběhu. Škodliviny mohou vstupovat do organismu : 1. ústrojím zažívacím Vstup se děje zpravidla nepřímo - ze špinavých rukou při jídle, pití nebo kouření, nebo záměnou s látkami neškodnými. Polknutá látka je (již ze žaludku a hlavně z dalších částí trávicí cesty - dvanáctník, tenké střevo, tlusté střevo) vstřebávána v původní nebo pozměněné podobě. Vstřebat se mohou jen látky, které jsou rozpustné ve vodě a v trávicích šťávách. Látky nerozpustné nevyvolávají otravu (např. nerozpustný síran barnatý je pro člověka netoxický, kdežto rozpustné soli barya, jako chlorid a nebo uhličitan barya, jsou látky toxické).
87
Vstup škodlivin do organismu touto cestou dodržováním základních zásad osobní hygieny.
lze prakticky
vyloučit
2. ústrojím dýchacím Je to nejvýznamnější cesta vstupu škodlivin do organismu při pracovní expozici. Škodlivina ve formě plynu (páry) nebo aerosolu (kapénky, nebo pevné částice rozptýlené ve vzduchu) se dostává do plic a odtud je vstřebávána. Množství vstřebané látky je závislé na její koncentraci ve vdechovaném vzduchu a na objemu vdechnutého vzduchu (tedy na tělesné námaze). Plyny (páry) prostupují stěnou plicních sklípků do krve přímo, zatímco aerosoly se vstřebávají tak, že jejich pevné částice jsou pohlceny pohyblivými buňkami a jimi jsou zavlečeny stěnou plicních sklípků do mízních cest a dále do krevního oběhu. V plicních sklípcích se vstřebávají i částice aerosolů i látek špatně rozpustných ve vodě, jako jsou např.některé sloučeniny olova. Cestou do plic se mohou plyny (páry) rozpustit a kapénky i pevné částice zachytit v hlenu, povlékajícím povrch dýchacích cest (nos, nosohltan, hrtan, průdušky). S hlenem se dostanou pohybem řasinek, jimiž je opatřena výstelka sliznice dýchacích cest, do nosohltanu. Odtud mohou být spolykány a dostat se tak do ústrojí zažívacího. Při vstupu látky do organismu cestou inhalační je proto třeba vždy uvažovat i o možnosti vstupu cestou zažívací (zejména v případě vysokých koncentrací pevných aerosolů). Velikost "nabídky" látky dýchacím ústrojím je dána její koncentrací ve vdechovaném vzduchu, dobou, po níž exponovaná osoba kontaminovaný vzduch vdechuje a její plicní ventilací. 3. kůží a viditelnými sliznicemi Některé látky plynné, kapalné i pevné mohou proniknout do organismu a vstřebat se neporušenou kůží a sliznicemi. Souvisí to do značné míry s jejich rozpustností v kožním tuku a potu. Vstřebávání je proto intenzivnější kůží prohřátou, dobře prokrvenou, zpocenou. Může být usnadněno a urychleno současnou přítomností dalších látek prostupujících snadno kůží (např. tuková rozpouštědla, tuky).
Nebezpečná může být kožní resorpce zejména z pracovního oděvu nasáklého toxickou látkou. Vstup plynných látek nebo jejich aerosolů do organismu kůží může významně ovlivnit expozici zpravidla tehdy, jde-li o biologicky vysoce účinné látky, které mohou i v malé dávce vyvolat otravu (např. organofosfáty).
88
13.5.3. Otravy Otrava je porucha zdraví způsobená škodlivinou vstřebanou do organismu. Otravy mohou být různě závažné až smrtelné. Otravy dělíme podle vzniku na akutní a chronické. Otrava akutní je poškození zdraví chemickou škodlivinou vzniklé v průběhu expozice nebo v krátké době po jejím ukončení. Jsou to tedy otravy, k nimž došlo po jediném (jednorázovém) proniknutí škodliviny do organismu. Nerozhoduje, zda příznaky otravy se objeví hned nebo až po nějaké době (po době latence) a jsou-li lehké nebo těžké. Otrava chronická je poškození zdraví vzniklé po delší době expozice, v jejímž průběhu dochází buď ke kumulaci toxické látky v organismu nebo ke kumulaci účinků, které jsou důsledkem opakovaného působení dané látky na kritické orgány. Jsou to tedy otravy, které vznikají po mnohonásobně opakovaném podání malých dávek jedu, z nichž žádná sama o sobě akutní otravu nevyvolá. Příznaky se objevují plíživě, postupně. Rychlost projevení se otravy, její závažnost, průběh a léčení závisí na druhu škodliviny, její toxicitě, množství látky, které se do organismu vstřebalo, době působení (expozici), tělesné váze, věku a zdravotním stavu postiženého, teplotě vnějšího prostředí a dalších faktorech.
13.6. Účinky chemických látek na lidský organismus a jejich projevy Škodliviny lze orientačně rozdělit podle způsobu účinku na organismus, tj. podle toho, jak a na co v těle působí. Projevy jednotlivých vlastností (způsobů účinku) jsou pro tyto vlastnosti charakteristické. a) účinky dráždivé Dráždění pokožky se projeví zarudnutím, svěděním nebo pálením, případně otoky. Dráždění očí se projeví zarudnutím, slzením. Dráždění dýchacích cest se projevuje kašlem, kýcháním, až rýmou.
89
Dráždění při požití látek se projeví pálením v dutině ústní, bolestmi za hrudní kostí, bolestí žaludku. b) účinky alergizující (senzibilizující) Při opakovaném styku s nějakou látkou může vzniknout přecitlivělost organismu na danou látku (mnohdy až i po dvaceti letech). Přecitlivělost má za následek, že organismus při dalším styku s látkou reaguje nepřiměřeně na dávky, které u nepřecitlivělých osob žádnou odezvu nevyvolávají. Odezvou jsou obvykle astmatické stavy, kožní onemocnění (ekzémy), případně otoky. c) účinky dusivé ( pocit dušení, nedostatku vzduchu, pak bezvědomí, případně smrt), mohou být způsobeny - vytěsněním kyslíku z vdechovaného vzduchu nějakým nedýchatelným plynem, - snížením možnosti přestupu kyslíku z plic do krve (např. při vzniku plicního otoku), - ztížením přenosu kyslíku z plic do tkání (blokováním krevního barviva - hemoglobinu např. oxidem uhelnatým), - znemožněním využití kyslíku ve tkáních (blokováním tkáňového dýchání např. oxidem uhelnatým nebo kyanovodíkem), d) účinky na nervový systém - "jedy nervové": Účinky na nervový systém mohou být buď tlumivé (narkotické) nebo dráždivé (excitační), u některých látek je nejprve stadium excitační, pak útlum. Narkotické účinky se projevují únavou, ospalostí, bolestmi hlavy, závratěmi, po delší době nebo při větší dávce dochází k bezvědomí až k ochrnutí dýchání a selhání srdeční činnosti. Dráždivé účinky se projevují vzrušeností, neklidem, později úzkostí, třesem až křečemi. Kombinované účinky se nejprve projeví excitační stadium – vzrušenost, hyperaktivita, pak následuje stadium narkotického působení. Typickou látkou s takto kombinovaným účinkem je etylalkohol. e) účinky na zažívací systém Projevují se nevolnostmi, zvracením, průjmy, záněty sliznic až tvorbou vředů s krvácením. f) účinky na játra - jaterní jedy (hepatotoxické látky),
90
Projevují se nechutenstvím, později žloutenkou, v těžkých případech až selhání jater s následnou smrtí. g) účinky na močový systém - (nefrotoxické) Mohou se projevit záněty močového měchýře nebo močových cest, závažnější je poškození funkce ledvin, které se projeví omezením až zástavou tvorby moče, hromaděním škodlivých zplodin metabolismu, otoky až smrtí v důsledku urémie. h) účinky na krev a krvetvorný systém, Mohou se projevit zničením červených krvinek (hemolýza) s následnou žloutenkou, nebo poruchami krvetvorby s následnou chudokrevností (chronické účinky). i) účinky na srdce a cévní systém. Některé látky rozšiřují cévy, mění krevní tlak, může však dojít i k poškození srdečního svalu (např. z nedostatečného prokrvení). Účinek většiny škodlivých látek je kombinovaný.
91
14. PRVNÍ POMOC První pomoc je soubor jednoduchých opatření, jejichž účelem je záchrana života nebo zlepšení stávajícího postižení zdraví.Pro správné poskytnutí první pomoci je nutná základní znalost resuscitační techniky, rychlá orientace záchrance a schopnost improvizace.Nesmíme zapomenout i na základní technická opatření jako je např. vypnutí elektrického proudu, vyproštění postiženého, atp. K poskytnutí první pomoci jsou nezbytné i základní prostředky a pomůcky, jako přikrývky nebo jiné textilie, které zabrání prochladnutí postiženého.atp. Jednou ze základních potřeb je dostatek vody ( minimální pohotovostní potřeba pro první pomoc je cca 10 l na osobu). Další pomůcky jsou součástí lékárničky. Ta musí být na místě práce se škodlivinami a její obsah se odvíjí od používaných škodlivin.
14.1. Obecné zásady Správný postup při poskytování první pomoci můžeme rozdělit do čtyř fází: I. II. III. IV.
Rychlá orientace Přerušení expozice Kontrola stavu postiženého Předání do lékařské péče
14.1.1. Rychlá orientace: Situaci je nutno vždy posuzovat z ohledem na : a) posouzení vlastní bezpečnosti a bezpečnosti postiženého Vlastní bezpečnost chráníme především při vstupu do zamořeného prostoru. Nikdy nevstupujeme bez vhodné ochrany ( dýchací přístroj, maska s příslušným filtrem) a jištění dalším pracovníkem, který situaci sleduje a je schopen přivolat další pomoc. Rovněž při manipulaci s potřísněným oděvem nebo předměty chráníme pokožku zejména rukou vhodnými osobními ochrannými pracovními pomůckami ( gumové rukavice) b) zachování vitálních funkcí postiženého ( dýchání, krevní oběh, vědomí)
92
V případě, že postižený nemá zachovány vitální funkce, je nutno přikročit k neodkladné resuscitaci ( oživování) . Pokud postižený nedýchá , tak zahájíme dýchání z úst do úst, pokud nemá zachován krevní oběh, tak provádíme nepřímou masáž srdce ( bez přísunu kyslíku odumírají mozkové buňky již za 3 – 5 minut a dochází k nevratnému poškození mozku!!!!! ) Při bezvědomí je nutno uložit postiženého do stabilizované polohy. Při otravách je nutno především zjistit jaká látka otravu způsobila, jaká byla cesta vstupu látky do organismu a kdy k otravě došlo. Tyto údaje jsou nutné k provedení adekvátní první pomoci. Čas otravy hraje roli např. při vyvolání zvracení, protože po hodině se již látka v žaludku nenachází a zvracení by nemělo požadovaný efekt. V případě nejistoty je možno se obrátit na Toxikologické informační středisko, Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2, telefon. 224 919 293 nebo 224 915 402. 14.1.2. Přerušení expozice Přerušení expozice se vždy řídí způsobem, jakým k otravě došlo a stavem postiženého ( jednotlivé postupy v dalším textu). 14.1.3. Kontrola stavu postiženého O postiženého se postaráme až do příchodu lékaře. Chráníme jej před prochladnutím, uklidňujeme, chráníme před poraněním v důsledku např. křečí. Pokud je v bezvědomí, tak vhodnou polohou ( stabilizovaná poloha) zabráníme vdechnutí zvratků a při zástavě krevního oběhu nebo dýchání provedeme neodkladně resuscitaci ( oživování). Při otravách chemickými látkami k první pomoci podáváme pouze vodu ( mléko, bílky, alkohol či léky nejsou vhodné) . Jednak je nemáme vždy ihned k dispozici a jednak můžeme bez potřebných znalosti stav postiženého zhoršit. Pamatujme si , že při poskytování první pomoci je nutná rychlost. Postiženému rovněž nedovolíme pokračovat v práci či odejít domů bez lékařského vyšetření. Řada látek má delší dobu latence a příznaky otravy se mohou projevit až po delší době ( několik hodin či dnů).
93
14.1.4. Předání do lékařské péče Pokud není možné rychle přivolat lékaře, je nutno volat záchrannou službu ( telefon 155 nebo 112). V krajním případě zajistíme transport postiženého do nemocnice i s doprovodem. Přivolanému zdravotníkovi poskytneme všechny potřebné informace o celé příhodě ( co se stalo, kdy se stalo, čím se stalo a co jsme provedli my). Je žádoucí při otravě poskytnout zdravotníkovi obal či etiketu přípravku, který postižení způsobil.
14.2. Zásady první pomoci při otravách 14.2.1. První pomoc při potřísnění Při potřísnění odstraníme potřísněný oděv tak, aby nedošlo k zasažení nepotřísněných části těla. Oděv roztrhneme, popř. rozstřihneme. Při potřísnění trupu nezapomeneme sundat i obuv a ponožky. Odstraníme i případné ozdoby ( prsteny , hodinky) .Pokud došlo k potřísnění žíravinami, odstraňujeme oděv i ozdoby pod proudem vody. Postižené místo ,pokud je to možné, oplachujeme proudem teplé vody ( 30 – 35 ). Oplachujeme nejméně po dobu 15-20 minut. U žíravin oplach prodloužíme až na 30 minut a u silných alkálií až na 1 hodinu.Dbáme na to, aby stékající voda nezasáhla nepotřísněné části těla. Po důkladném oplachu provedeme kontrolu pokožky. Pokud nedošlo k poranění pokožky, umyjeme zasažené místo mýdlem a vodou. Pokud je pokožka poraněná nebo poleptaná, překryjeme ji sterilním materiálem a postiženého dopravíme k lékaři. POZOR: Při zasažení látkami s leptavými účinky nepoužíváme neutralizační roztoky! 14.2.2. První pomoc při zasažení oka Přerušení expozice při zasažení oka spočívá ve výplachu oka vodou. Oční víčko rozevřeme. Je-li třeba, použijeme i násilí. Hlavu předkloníme a otočíme nabok , zasaženým okem dolů. Oko oplachujeme mírným proudem vody, který směřujeme do vnitřního koutku zasaženého oka. Dáváme pozor, aby stékající voda nezasáhla ostatní části obličeje. Výplach provádíme po dobu nejméně 10 – 20 minut, u žíravin až 30 minut. Pokud postižený má kontaktní čočky, je třeba je před výplachem vyjmout.
94
POZOR: K výplachu oka nepoužíváme speciální vaničky, jejich obsah je příliš malý. Taktéž nepoužíváme borovou vodu nebo Ophtal ( se stejného důvodu ). Nikdy k výplachu oka nepoužíváme neutralizační roztoky. Mohly by oko ještě více poškodit!!! Vzhledem k tomu, že sami nedokážeme posoudit míru poškození oka, vždy postiženého dopravíme k lékaři. 14.2.3. První pomoc při nadýchání Expozici chemickým látkám přerušíme tak, že postiženého vyvedeme či vyneseme ze zamořeného prostoru. Oděv zamořený výpary chemických látek odstraníme. Postiženému, který je při vědomí doporučíme výplach úst a nosu vodou. Při nadýchání dráždivých látek hrozí otok plic z poleptané tkáně. Postižený nesmí chodit ani se vystavovat jiné námaze. Vždy jej dopravíme k lékaři, kde zůstane minimálně 24 hodin pod lékařským dozorem. Při nadýchání narkoticky působících látek je nutno sledovat do příjezdu lékaře základní vitální funkce. Postižený může upadnout do bezvědomí i se zástavou dechu a krevního oběhu. POZOR: Pokud postižený je v bezvědomí, zjistíme zda dýchá a má zachován krevní oběh. Pokud tomu tak není, tak zahájíme resuscitaci ( oživování) . 14.2.4. První pomoc při požití: V dnešní době se upouští od vyvolávání zvracení. Zvracení se vyvolává pouze při požití látek klasifikovaných jako vysoce toxické nebo toxické. V ostatních případech se používá aktivní uhlí, které s většinou chemických látek tvoří neškodný komplex látka-uhlí. Aktivní uhlí se podává minimálně v množství desetinásobku množství látky, kterou chceme odstranit. Podává se rozmíchaní v 1-2 dl vody. Aktivní uhlí se v organismu nevstřebává, proto se nemusíme obávat předávkování. Pokud si nejsme jistí, je lépe podat vyšší dávku aktivního uhlí. Aktivní ( nesprávně živočišné ) uhlí je k dostání v lékárnách ve formě prášku (Carbosorb) nebo tablet ( Carbosorb, Carbo medicinalis, Carbotox).
95
Zvracení se nevyvolává: -
při požití žíravin při požití látek s rizikem vdechnutí při požití látek tvořících pěnu při požití látek málo toxických u somnolentních stavů ( obluzení) s rizikem vdechnutí zvratků
Požití žíravin
Nikdy nevyvoláváme zvracení - hrozí nebezpečí dalšího poškození zažívacího traktu!!! Hrozí perforace jícnu i žaludku! Okamžitě vypláchneme ústa vodou a v případě , že postižený chce, tak mu podáme 2 dl chladné vody ke zmírnění tepelného účinku žíraviny (Vzhledem k téměř okamžitému účinku na sliznice je vhodnější rychle podat vodu z vodovodu a nezdržovat se sháněním vychlazených tekutin – s každou minutou prodlevy se stav sliznice nenapravitelně poškozuje!!! Větší množství požité tekutiny není vhodné, mohlo by vyvolat zvracení a případné vdechnutí žíravin do plic). Postiženého k pití nenutíme, zejména má-li již bolesti v ústech nebo v krku. V tom případě necháme postiženého pouze vypláchnout ústní dutinu vodou. Rovněž nepodáváme aktivní uhlí. Znesnadnili bychom vyšetření poškození sliznic. Postiženého rychle dopravíme k lékaři nebo voláme záchrannou službu.
96
POZOR: Pokud je postižený v bezvědomí nebo má křeče, nic nepodáváme ústy!!!
Požití látek, které mohou poškodit plíce terpentýn, ředidla, petrolej)
( benzín ,nafta,
Nikdy nevyvoláváme zvracení - mohlo by dojít k vniknutí látky nebo jejich par do dýchacích cest. Pokud postižený zvrací, dbáme na to , aby nevdechl zvratky ( při vdechnutí těchto kapalin do dýchacích cest i v nepatrném množství je nebezpečí poškození plic). Zajistíme urychleně lékařskou pomoc .Postiženého je nutno dále sledovat po dobu nejméně 24 hodin. Lékaři předáme obal nebo etiketu přípravku.
Požití látek vytvářejících pěnu ( saponáty, tenzidy, povrchově aktivní látky)
Nevyvoláváme zvracení .Při požití těchto látek podáme postiženému 3 – 7 tablet aktivního uhlí rozmačkaných v 1 – 2 dl vody. Postiženého dopravíme k lékaři.
Somnolentní stavy spolupracuje)
(
stav
obluzení
–
postižený
hůře
V tomto stavu zvracení nikdy nevyvoláváme, protože není zřejmé, jak postižený bude reagovat. Hrozí zvracení s nebezpečím vdechnutí zvratků. Nepodáváme nic ústy, ani vodu s aktivním uhlím. Postiženého co nejdříve dopravíme k lékaři
Požití látek málo toxických
Při požití látek málo toxických podáme několik tablet aktivního uhlí ( cca 5 ) rozdrcených v 1 – 2 dl vody. U osob bez příznaku je možno kontaktovat Toxikologické středisko s dotazem na nutnost dalšího lékařského ošetření. U postiženého se zdravotními problémy vždy vyhledáme lékařskou pomoc.
97
Požití látek toxických a vysoce toxických
Po požití vysoce toxických , většiny toxických, kde nichž již požití méně než jednoho gramu nebo jednoho doušku o 30 ml představuje ohrožení života VYVOLÁVÁME ZVRACENÍ . Vyvolání zvracení: Zvracení vyvoláváme jen u osoby při vědomí do 1 hodiny po požití. Dáme ji vypít asi 1-2 dl nejlépe vlažné vody se lžičkou tekutého mýdla a práškovým nebo rozdrceným aktivním uhlím, odpovídajícím asi 5 tabletám. Větší množství vody není vhodné, protože v případě, že ke zvracení nedojde, usnadní voda rozpuštění a vstřebání látky rozpustné ve vodě, v horším případě způsobí posun toxické látky dále do zažívacího traktu. Pokud si nejsme jistí, zda máme zvracení vyvolávat , je vhodné kontaktovat Toxikologické informační středisko , kterému sdělíme údaje o látkách nebo složení přípravku z originálního obalu nebo z bezpečnostního listu látky nebo přípravku. Po požití toxických nebo vysoce toxických látek do 5 minut podáme 1020 rozdrcených tablet aktivního uhlí rozmíchaných ve vodě – nezávisle na tom, zda se zvracení podařilo vyvolat VŽDY VOLÁME ZÁCHRANNOU SLUŽBU !!! 14.2.5. První pomoc při popálení a opaření Popáleniny vznikají působením tepla na organismus přímým kontaktem, sáláním nebo účinkem záření. Popáleniny jsou důsledkem působení suchého tepla. Opařeniny působením vlhkého tepla. Závažnost poranění je dána jednak rozsahem popálené plochy a jednak stupněm popálení. Stupně popálení: 1. stupeň – jsou zasaženy povrchové vrstvy pokožky, kůže je zarudla, vzniká otok, postižené místo je bolestivé 2. stupeň – místo je zarudle, oteklé , v místě popálení vzniká vesikula s čirou tekutinou ( puchýř). Postižené místo je bolestivé. Nedošlo ke zničení nervových zakončení v pokožce
98
3.stupeň – pokožka je postižena v celém rozsahu. Jsou zničená nervová zakončení, postižené místo není bolestivé. Na pokožce je patrný příškvar ( žlutohnědě zbarvený ). Tento stupeň poškození pokožky se hojí jizvou. 4.stupeň - zuhelnatění – mohou být zničeny i ostatní vrstvy tkání ( podkoží, svaly i kosti ) Postup při první pomoci: Technická pomoc – zamezíme dalšímu působení tepla ( vypnutí proudu, uhašení oděvu) Chlazení popálených ploch – popáleninu chladíme pod proudem studené vody nebo sáčky s ledem po dobu nejméně 20 minut. Zabráníme tím šíření tepla hlouběji do tkání. Po ochlazení postižené místo překryjeme sterilním obvazem k zabránění vniknutí infekce a postiženého dopravíme k lékaři Popáleny je v šoku a proto dodržujeme protišoková opatření ( ticho, teplo, klid, šetrný transport ). Pokud postižený má pocit žízně, tak otíráme jeho rty zvlhčeným tamponem. Vyvarujeme se podávání nápojů ústy, protože postižený je v šoku a mohlo by u něj dojít ke zvracení s rizikem vdechnutí zvratků.
14.2.6. Stavy ohrožující život Pokud se dostaneme do role záchrance, tak prvním našim počinem je kontrola vitálních funkcí postiženého. Všechny ostatní úkony provádíme až poté, co obnovíme nebo stabilizujeme základní životní funkce postiženého. Pokud nejsou zachovány základní životní funkce, je postižený vždy bezprostředně ohrožen na životě. K ohrožení základních funkcí dochází při: -
Bezvědomí
99
-
bezdeší zástavě srdce
Bezvědomí je stav, kdy pacient není orientován, jeho schopnost komunikace je omezená či zcela nemožná. Bezvědomí lze rozdělit do třech stádií: Somnolence – postižený je při vědomí, spontánně dýchá a má zachován krevní oběh, ale schopnost orientace a komunikace je silně omezená. Není schopen říci, co se stalo, kde se nachází, je zmatený, atp. Topor – postižený je při vědomí, spontánně dýchá a má zachován krevní oběh, ale schopnost komunikace je vyloučena. Na dotazy nereaguje. Lze vybavit reakci na bolestivý podnět Koma – nejhlubší stupeň bezvědomí. Může , ale nemusí být spojen s bezdešším a zástavou oběhu. Postižený nereaguje ani na bolestivé podněty První pomoc U postiženého v bezvědomí vždy kontrolujeme další vitální funkce. Pokud nejsou zachovány , provádíme oživování. Pokud dýchání a krevní oběh je zachován, uložíme postiženého do stabilizované polohy a co tři minuty kontrolujeme dýchání a krevní oběh až do příjezdu lékaře. Stabilizovaná poloha je poloha na boku, kdy postižený může spontánně dýchat a nemůže dojít k vdechnutí zvratků , slin , atp. Postup: Postižený leží na zádech a záchrance si klekne zboku k jeho trupu. Ruku, kterou má postižený blíže k zachránci mu zasune pod hýždě a jednu nohu pokrčí v koleni do pravého úhlu. Potom jej uchopí za vzdálenější ruku a hýždě a přetočí na bok směrem k sobě. Hlavu postiženého lehce zakloní a podloží volnou rukou.
100
POZOR: Pokud máme podezření na poranění páteře, s postiženým nehýbeme a do stabilizované polohy jej nedáváme. Zafixujeme jej v poloze, ve které se právě nachází. U postiženého v bezvědomí nic nepodáváme ústy!!!! Bezdeší – je stav, kdy postižený nedýchá nebo dýchá jen nedostatečně. Zjistíme jej tak, že svou tvář skloníme nad ústa a nos postiženého a zrakem sledujeme pohyb hrudníku. Pokud postižený dýchá, tak na tváři cítíme závan vzduchu a vidíme pohyby hrudníku. Pokud nedýchá , tak ihned kontrolujeme krevní oběh. Kontrolu krevního oběhu u postiženého v bezvědomí provádíme vždy jen na velkých tepnách např. krkavici !
Pokud je krevní oběh zachován, ale postižený nedýchá , zahájíme dýchání z úst do úst nebo z úst do nosu ( při traumatech dutiny ústní). Postiženého položíme na záda, jednu ruku mu položíme na čelo a druhou zasuneme pod šíji a hlavu zakloníme tak, aby nos a brada směřovaly kolmo vzhůru. Tím dojde k uvolnění dýchacích cest a zapadlého jazyka. Čelist postiženého zatlačíme vzhůru a směrem k hrudníku , a otevřeme. Dutinu ústní vyčistíme od případných zvratků, protézy. V této fázi může postiženy začít spontánně dýchat. Pokud se tak nestane, pak palcem a ukazovákem ruky položené na čele postiženého, stlačíme nos , zhluboka se nadechneme a obsah vydechneme do úst postiženého. Sledujeme jeho pohyb hrudníku.Zdvižení ukazuje, že vzduch pronikl do plic. Po oddálení úst dojde k pasivnímu výdechu. Provedeme 3 rychlé vdechy a zkontrolujeme tep na krkavici. Pokud je krevní oběh zachován, pokračujeme z dýcháním z úst do úst s frekvencí 16 brát za minutu do doby než postižený začne spontánně dýchat nebo do příjezdu lékaře. Tep kontrolujeme každé 3 minuty.
101
POZOR: Dýchání z úst do úst doporučuji provádět přes resuscitační roušku nebo kapesník kvůli případné infekci.
Při poskytování dýchání z úst do úst je nutno dbát na vlastní bezpečnost. Týká se to hlavně otrav plynnými nebo těkavými chemickými látkami, kde je třeba provádět dýchání pomocí ručního křísícího přístroje. Zástava krevního oběhu – při srdečním stahu se šíří všemi tepnami tlaková vlna. Je známa jako tep, který můžete nahmatat všude tam, kde leží tepna blízko povrchu těla, např. na krku nahmatáme tep na krkavici, na zápěstí ruky na radiální tepně. Srdce se stahuje 60 - 80krát za minutu. Normální tep je pravidelný a silný. Když je tep nehmatný, je činnost srdce zastavena; když je rychlý a slabý, může být postižený v šoku. Pokud je postižený v bezvědomí, tep hmatáme vždy na velkých tepnách ( krkavice) po dobu cca 5-10 sekund.
102
POZOR: Po 3 – 5 minutách od zástavy srdce dochází k nevratnému poškozené mozku v důsledku nedostatku kyslíku. Pokud je tep nehmatný, je nutno zahájit nepřímou masáž srdce. Principem je stlačení srdce mezi hrudní kostí a páteří.Po uvolnění tlaku se srdce spontánně naplní krví. Pacienta položíme na rovnou a pevnou podložku a klekneme si u něj v úrovni hrudníku. Tlakový bod se nachází v polovině hrudní kosti. Zápěstí rukou položíme na tlakový bod, prsty se nesmějí dotýkat hrudníku, ruce se dotýkají jen hrudní kosti, ne žeber . Naše ramena jsou nad hrudní kostí postiženého a lokty a paže jsou narovnány. Hrudní kost stlačujeme asi o 4 -5 cm a po každých 30 stlačeních hrudníku provedeme dva vdechy z úst do úst ( frekvence tepu 100/min). Tep na krkavici kontrolujeme každé tři minuty .Při obnově tepu ihned přerušíme srdeční masáž a v dýchání z úst do úst pokračujeme dokud nezačne postižený sám dýchat. Pokud postižený dýchá a má zachován krevní oběh uložíme jej do stabilizované polohy. Vyčkáme příjezdu lékaře.
103
15. SPECIÁLNÍ TOXIKOLOGIE Speciální toxikologie se vztahuje na nebezpečné vlastnosti uvedených skupin účinných látek, které jsou součástí přípravků na ochranu rostlin (viz příloha č.2)
15.1. Organofosfáty Složité organické látky odvozené od kyseliny fosforečné. Jsou rozpustné v tucích a tukových rozpouštědlech, málo rozpustné ve vodě. Odpařují se i za běžných teplot. Rozkládají se (hydrolyzují) účinkem zásaditých látek (louh sodný, soda). Vlastnosti všech látek jsou v podstatě stejné, liší se však co do intenzity toxického působení.
Z účinných látek organofosforových insekticidů jsou v registrovaných přípravcích používány chlorpyrifos, chlorpyrifos-methyl, dimethoate a pirimiphos-methyl. Přípravky:
ACTELLIC 50 EC ,BI 58 EC NOVÉ, DURSBAN 10 G,DURSBAN 480 EC,METANION 48 EM NURELLE D, OLEOEKOL, PERFEKTHION, RELDAN 40 EC atd.
Účinky na člověka: Do organismu mohou proniknout všemi cestami, tj. požitím (zejm. omyly, záměny, sebevraždy), vdechováním i vstřebáváním neporušenou pokožkou a sliznicemi. Organofosfáty blokují v těle (různé přípravky různě dlouho) některé důležité hydrolytické enzymy, zejména acetylcholinesterázu. Následkem toho vázne odbourávání acetylcholinu a dochází k jeho hromadění v organismu. Hromadící se acetylcholin působí na útrobní i motorické nervstvo i nervstvo centrální dráždivě, později tlumivě. Příznaky otravy se neprojevují okamžitě, ale až po krátké době bez příznaků (doba latence), která při otravě vdechováním trvá asi 1/2 hodiny, po požití asi hodinu a po potřísnění kůže asi 2 hodiny. Uvedené časy mají jen orientační význam, záleží na druhu organofosfátu a vstřebaném množství. Na počátku si postižený stěžuje na nevolnost, nechutenství, bolesti břicha, bolesti hlavy, závratě, pocity strachu a svírání u srdce. Dochází ke zvracení, příp. průjmu, k pocení, slinění. Postižený je bledý, má zúžené zornice až na velikost špendlíkové hlavičky. Později se dostavují třesy, záškuby ve svalstvu
104
(očních víček, obličeje). U těžkých otrav následují křeče kosterního svalstva s následnou slabostí, ochabnutím, pak bezvědomí a smrt. První pomoc: Poskytuje se podle obecných zásad. Zásady bezpečné práce: Práce mají být vykonávány za podmínek omezujících vypařování látek (nepracovat za horka), způsobem vylučujícím možnost potřísnění nebo vdechování výparů a aerosolů. Je nutno používat předepsané OOPP a pečovat o jejich náležité odmoření po skončení práce. Je nutno mít na paměti, že tyto přípravky pronikají i gumovými rukavicemi. K odmořování pomůcek a zařízení i k likvidaci havárií využíváme hydrolytického (rozkladného) účinku zásad (soda, louh sodný - 3-5%ní roztok). K rozsáhlejším pracím s organofosfáty by neměli být připuštěni pracovníci s nízkou výchozí hodnotou aktivity acetylcholinesterázy v krvi. Aktivita tohoto enzymu je za normálních okolností u různých lidí různá, proto je vhodné před zahájením prací vyšetřit a znát aktivitu tohoto enzymu u pracovníka, který bude práce ve větším rozsahu provádět. Kontrolní vyšetření při podezření na otravu nebo při jakýchkoli potížích pak spolehlivě určí míru poškození zdraví. Vyšetření krve na hladinu acetycholinesterázy lze zajistit prostřednictvím obvodního (závodního) lékaře u Zdravotního ústavu příslušného kraje.
15.2. Insekticidní karbamáty Vsoučasnosti registrované insekticidní přípravky obsahují již pouze dvě účinné látky z této skupiny, fenoxycarb a pirimicarb, do spotřebování zásob jsou povoleny ještě přípravky s účinnou látkou methiocarb. Přípravky: INSEGAR 25 WG, INSEGAR 25 WP, MESUROL 50 WP (toxický) (povolen již jen do spotřebování zásob) ,PIRIMOR 50 WG (toxický) a jiné.
Organické látky odvozené od kyseliny karbaminové mají obdobné toxikologické vlastnosti jako organofosfáty. Odpařují se i za běžných teplot. Rozkládají se (hydrolyzují) účinkem zásaditých látek (louh sodný a soda).
105
Účinky na člověka: Do organismu mohou proniknout požitím, vdechováním i vstřebáváním neporušenou pokožkou a sliznicemi. Místně dráždí kůži a sliznice. Celkové účinky insekticidních karbamátů jsou podobné jako u organofosfátů. Účinek však nastupuje a odeznívá rychleji než u organofosfátů, proto i příznaky trvají kratší dobu. První pomoc: Poskytuje se podle obecných zásad. Zásady bezpečné práce: Práce mají být vykonávány za podmínek omezujících vypařování látek (nepracovat za horka), způsobem vylučujícím možnost potřísnění nebo vdechování výparů a aerosolů. Je nutno používat předepsané OOPP a pečovat o jejich náležité odmoření po skončení práce. Je nutno mít na paměti, že tyto přípravky pronikají i gumovými rukavicemi. K odmořování pomůcek a zařízení i k likvidaci havárií využíváme hydrolytického (rozkladného) účinku zásad (soda, louh sodný - 3-5%ní roztok).
15.3. Pyrethroidy V registrovaných insekticidních přípravcích jsou jako účinné látky používány syntetické pyrethroidy alfa-cypermethrin, beta-cyfluthrin, bifenthrin, cypermethrin, deltamethrin, etofenprox, lambda-cyhalothrin, tau-fluvalinate, zeta-cypermethrin. Dále je v několika přípravcích jako účinná látka přírodní pyrethrum nebo směs přírodních pyrethrinů. Přípravky: AGRION DELTA , ALFAMETRIN, ALIMETRIN 10 EM, BONUS, BULLDOCK 25 EC, CHINOOK 200 FS, CYPER 10 EM, CYPERKILL 25 EC, DECIS 15 EW, DECIS FLOW 2.5 (povolen již jen do spotřebování zásob), DECIS MEGA, ELADO FS 480, FAST K, FAST M, FURY 10 EW, IT-ECOLURE, IT-ECOLURE EXTRA , IT-ECOLURE MEGA, IT-ECOLURE TUBUS, JANUS FS 80, KARATE SE ZEON TECHNOLOGIÍ 5 CS, K-OBIOL EC 50, MAVRIK 2 F, NURELLE D, PERFECT PLANT INSEKTICIDE (obsahuje přírodní pyrethrum), PONCHO BETA FS 453,3 RAPTOL (obsahuje pyrethriny),SPRUZIT (obsahuje pyrethriny), SPRUZIT AF (obsahuje pyrethriny), SPRUZIT-FLUSSIG (obsahuje pyrethriny) SPRUZIT-GARTENSPRAY (obsahuje pyrethriny), TALSTAR 10 EC, TREBON 10 F, TREBON 30 EC , VAZTAK 10 EC , VAZTAK 10 SC a jiné
Účinky na člověka:
106
Do organismu vstupují všemi cestami. Některé látky dráždí pokožku a oči. Celkově jsou vesměs málo toxické, po požití se v zažívacím traktu rozkládají. Působí na centrální nervstvo. Akutní otrava se projevuje žaludeční nevolností, zvracením, průjmy, bolestmi hlavy, mravenčením na potřísněných místech, tupostí rtů a jazyka, neklidem, při těžké otravě třesy, křeče, obrny a koma. V chronickém působení vyvolávají alergie i astmatické projevy), psychické změny.
(kožní
ekzémy,
vzácně
První pomoc: Poskytuje se podle obecných zásad. Zásady bezpečné práce : je třeba se vyvarovat potřísnění, zejména koncentrovanými látkami.
15.4. Bipyridyly - kvarterní amoniové báze cyklické Bipyridyly, dipyridyly, kvarterní amoniové báze cyklické jsou soli, jejichž kationtem je kvarterní báze cyklické struktury. Tato chemická struktura je příčinou chemické, funkční i toxikologické odlišnosti těchto látek od jednoduchých kvarterních amoniových bází (jako je např. chlormequat). Jedná se o pevné látky, dobře rozpustné ve vodě. S jílovitými látkami (i složkami půdy) vytvářejí pevnou vazbu, při čemž se inaktivují. Používají se v zemědělství a lesnictví jako herbicidy a desikanty, k hubení vodních plevelů. Přípravky : v současnosti např. REGLONE Účinky na člověka: Dobře se vstřebávají ze zažívacího traktu po požití. Vdechováním a neporušenou pokožkou se vstřebávají zvolna. Dojde-li k naleptání pokožky, pak se vstřebávají velmi snadno. Na kůži a sliznice působí dráždivě až leptavě, vyvolávají zčervenání, zduření, zahřátí kůže, v těžších případech s tvorbou puchýřů. Zasažení nehtového lůžka vede k tvorbě bělavých skvrn na nehtech a k příčnému lámání nehtů, popř. k trvalému poškození nehtů (diquat). Zasažení sliznic (nos, horní cesty dýchací) aerosolem vede ke krvácení a bolestivým pocitům. V oku může přímý zásah látkou vést k těžkým zánětlivým změnám spojivky i rohovky, které se hojí velmi zvolna (několik týdnů). Po vstřebání poškozují zejména ledviny, játra. Paraquat poškozuje i plíce.
107
Příznaky akutní otravy : Po požití dochází v krátké době k příznakům místního podráždění sliznic zažívacího traktu se zvracením, bolestmi břicha, průjmy. Polykací obtíže jsou důsledkem místního poškození v ústech a v krku. Po vysokých dávkách se mohou objevit záškuby svalstva až křeče jako projev podráždění centrálního nervového systému. V chronickém působení poškozuje ledviny, játra. Po zdánlivém zlepšení, zklidnění stavu se druhý či třetí den mohou objevit příznaky poškození jater a ledvin nebo plic. První pomoc : poskytuje se podle obecných zásad s tím, že po požití se místo vody doporučuje podat 30% suspenze Fullerovy hlinky nebo 7% suspenze bentonitu. V nouzi lze podat i suspenzi zeminy nebo živočišného uhlí. Při potřísnění lze k oplachu použít rovněž suspenzi zeminy. Zásady bezpečné práce : je třeba se vyvarovat potřísnění, zejména koncentrovanými látkami. Potřísněné pomůcky a nářadí lze asanovat suspenzí zeminy.
15.5. Nitrované fenoly a příbuzné látky Z přípravků používaných zůstal jen KARATHANE LC. Účinky na člověka: Vstřebávají se všemi cestami, kožní cesta je velmi významná. Dráždí pokožku i sliznice. Po vstřebání zvyšují látkovou přeměnu, poškozují játra a ledviny. V těle se kumulují. Častý je vznik alergie s kožními projevy. Příznaky akutní otravy: zvýšení látkové přeměny se projevuje zvýšením tělesné teploty, zrychlením tepu, pocením, zrudnutím. V této fázi otrava připomíná chřipkové onemocnění. V těžších případech je nucení na zvracení, poruchy vědomí až bezvědomí, selhání krevního oběhu a dýchání. Při požití vystupují do popředí příznaky z podráždění zažívacího traktu – úporné zvracení, průjmy, bolesti břicha. Po několika dnech dochází k rozpadu červených krvinek (červenohnědá moč), poškození jater (žloutenka) a ledvin (bílkovina v moči). První pomoc : Poskytuje se podle obecných zásad. Při požití platí přísný zákaz podávání mléka a tuků. Zásady bezpečné práce: Chránit se kontaminace, používat OOPP, často vyměňovat oděv i prádlo.
15.6. Nitrily složitých organických kyselin Nitrily složitých organických kyselin - s velmi mírným kyanidovým účinkem. V této skupině jsou účinné látky herbicidů, např. bromoxynil,
108
ioxynil, cyanazine. Jsou odvozeny od kyseliny benzoové a nitrilu (kyanidového radikálu - CN). Jsou to pevné látky, málo rozpustné ve vodě. Slouží jako herbicidní přípravky v zemědělství. Přípravky:
BROMOTRIL 25 SC, CASORON G (povolen již jen do spotřebování zásob), PARDNER 22.5 EC, případně další
Účinky na člověka: Vstřebávají se všemi cestami. Dráždí kůži a sliznice. Po vstřebání se tyto látky v organismu pomalu rozkládají a uvolňují kyanovodík. Kyanovodík se váže ochotněji a pevněji než kyslík na krevní barvivo (vytváří se kyanhemoglobin) a tím blokuje přenos kyslíku do tkání. V tkáních se váže rovněž na dýchací enzymy a tím omezuje využití kyslíku v buňkách. Molekuly těchto látek jsou poměrně složité a kyanovodík se z nich uvolňuje velmi pomalu. Proto i příznaky otravy nastupují pomalu, otravy jsou většinou lehčího rázu. Chronické účinky nejsou známy. Příznaky akutní otravy : bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, podráždění v krku, dušení s pocitem sevření hrudníku. Zčervenání v obličeji. První pomoc : poskytuje se podle obecných zásad . Zásady bezpečné práce : chránit se kontaminace a zejména požití.
15.7. Deriváty fenoxykarbonových kyselin Používají se ve formě esterů a solí jako herbicidy. Soli jsou rozpustné ve vodě, estery v tucích. Jejich používání se postupně omezuje. Přípravky: AGRITOX 50 SL, AGROXONE 750, AMINEX 500 KMV, AMINEX 500 SL, AURORA SUPER SG, BOFIX, BUTOXONE 400, CZ-600, DICOPUR D, DICOPUR D EXTRA, DICOPUR M 750, DICOPUR MP, DICOTEX, DUPLOSAN DP, DUPLOSAN KV, ESTERON, FACTOR 365 SE, LANCET (povolen již jen do spotřebování zásob), MUSTANG, OPTICA, OPTICA TRIO, PROTUGAN SUPER, U 46 D FLUID , U 46 M FLUID atd.
Účinky na člověka: Kůží a dýchacími cestami pronikají tyto látky málo, nejzávažnější je vstup přes zažívací systém. Prach a aerosol mají dráždivý účinek na kůží, oči a dýchací cesty. Po vstřebání působí na nervový systém. I chronické působení je především na nervový systém (bolesti hlavy), může dojít i k poškození jater a vzniku chudokrevnosti.
109
Příznaky akutní otravy: pocit žízně, toporná chůze, nevolnost, zvracení, svalová slabost až bezvědomí. První pomoc : poskytuje se podle obecných zásad . Zásady bezpečné práce: Vyvarovat se kontaminace a zejména požití. Dbát omezení použití přípravků v ochranných pásmech vodních zdrojů.
15.8. Thiuramdisulfidy Jediná účinná látka z této skupiny, thiram (tetramethylthiuramdisulfid, TMTD) je používána jako fungicidní složka mořidel a postřikových přípravků a také jako účinná látka repelentů (proti okusu lesních a okrasných dřevin zvěří a hlodavci). Mořidla: RAXIL 515 FS, VITAVAX 200 WP, VITAVAX 2000, jeden souběžně dovážený přípravek s RAXIL 515 FS Fungicid: THIRAM GRANUFLO Repelenty: AVERSOL, LENTACOL (povolen již jen do spotřebování zásob), PELLACOL, STOPKUS
Účinky na člověka: Vstřebává se všemi cestami. Dráždí kůži, dýchací cesty, oči. Po vstřebání se projevují účinky na centrální nervovou soustavu, krvetvorbu, antabusový účinek (nesnášenlivost alkoholu). V chronickém působení inhalačním vyvolává rýmy, bronchitidy, záněty spojivek. Častá jsou alergická kožní onemocnění. Vliv na nervový systém se projeví bolestmi hlavy, závratěmi. Nelze vyloučit karcinogenní a mutagenní účinky. Příznaky akutní otravy : žaludeční nevolnost až zvracení, průjem, při těžší otravě vzrušení, poruchy pohybové souhry, snížení svalového napětí až obrny, zpomalení dýchání a cyanóza. Později poškození jater a ledvin. První pomoc : poskytuje se podle obecných zásad. Zásady bezpečné práce : 24 hod. před a po práci je nutno se vyvarovat požití alkoholu (včetně piva). Dbát na osobní hygienu.
15.9. Antikoagulanty Antikoagulanty se používají jako rodenticidy. Jsou to pevné látky, špatně rozpustné ve vodě, deriváty kumarinu. Přípravek: LANIRAT MICRO
Účinky na člověka:
110
Do organismu mohou proniknout především požitím nebo nadýcháním prachu. Kůží se vstřebávají málo. Způsobují snížení srážlivosti krve a poškození krevních cév, zejména při chronickém (opakovaném) působení. Prvními příznaky jsou drobné krevní výrony do kůže, při drobných poraněních dlouho trvající krvácení, později krvácení z nosu, výskyt krve v moči, krvavé průjmy, bolesti v břiše, v zádech. První pomoc: Poskytuje se podle obecných zásad. Při otravách se podává vitamín K – dle pokynů lékaře. Zásady bezpečné práce : zabránit k nástrahám, dbát na osobní hygienu.
přístupu dětí a domácích zvířat
15.10. Fosfidy a fosforovodík Fosforovodík, fosfin, PH3 je plyn se zápachem po shnilých rybách, fosfidy jsou pevné látky rozpustné v tucích, vlhkem se rozkládají a uvolňují fosforovodík za vývinu tepla (možnost samovznícení). Jsou klasifikovány jako vysoce hořlavé (F) a vysoce toxické (T+). Při práci je nutno se vyvarovat nadýchání a po skončení plynování dbát na řádné odvětrání Přípravky proti skladištním škůdcům: DELICIA GASTOXIN (vysoce toxický), obsahuje fosfid hlinitý PHOSTOXIN PELETY (vysoce toxický), obsahuje fosfid hlinitý PHOSTOXIN TABLETY (vysoce toxický), obsahuje fosfid hlinitý Rodenticidní přípravky: RODEX, obsahuje fosforovodík (15 ml) v dýmovnici-patroně (povolen již jen do spotřebování zásob) STUTOX I (toxický), obsahuje fosfid zinku
Účinky na člověka: Otravu i v případě fosfidů působí fosforovodík. Při nadýchání silně dráždí dýchací cesty, dochází k otoku plic. Po vstřebání působí na nervovou soustavu, poškozuje játra a ledviny. Po velké expozici dochází rychle ke smrti. Při inhalaci i požití se dostavuje suchý kašel, potíže při dýchání, zvracení, bolesti břicha, průjem. Později dochází ke křečím až bezvědomí. Po několika dnech se může objevit žloutenka, poškození ledvin. Při přežití přetrvávají změny na játrech a ledvinách. První pomoc: Poskytuje se podle obecných zásad s těmito dodatky: při nadýchání je nutný naprostý tělesný klid (prevence plicního otoku),
111
při požití je možno podat růžový roztok manganistanu draselného. Zakázáno je podávání mléka a tuků. Zásady bezpečné práce: Je nutné dokonalé zabezpečení kladených nástrah před dětmi a domácími zvířaty, zabezpečení plynovaných objektů proti vstupu lidí a proti unikání plynu. Nutno používat OOPP a prostory po plynování řádně odvětrat.
15.11. Sloučeniny mědi Účinné látky hydroxid měďnatý, oxichlorid mědi a síran měďnatý jsou v následujících fungicidních přípravcích a pomocných chemických prostředcích: ALIETTE BORDEAUX, CUPROCAFFARO, CUPROCAFFARO MICRO, CUPROXAT SC, CURENOX 50, CURZATE K , CHAMPION 50 WP, FLOWBRIX, FUNGURANOH 50 WP, KOCIDE 2000, KUPRIKOL 250 SC, KUPRIKOL 50, MODRÁ SKALICE (evidovaný chemický prostředek), RIDOMIL GOLD PLUS 42.5 WP, SÍRAN MĚĎNATÝ (evidovaný chemický prostředek)
Účinky na člověka: Vstřebávají se požitím, nadýcháním. K otravám dochází prakticky pouze po požití. Působí místně dráždivě až leptavě na sliznice, zejména dýchacího a trávicího traktu. Po vstřebání mají celkové účinky akutní emetické účinky (po požití nucení na zvracení), poškození jater, ledvin, rozpad červených krvinek, poškození krvetvorby. Účinky chronické jsou alergie, kožní onemocnění. Příznaky akutní otravy: při vdechování par a prachu - dráždění dýchacích cest, kašel, nevolnost, nucení na zvracení, za několik hodin horečka (tzv. horečka slévačů). Při požití první příznaky jsou vyvolány dráždivými až leptavými účinky na zažívací trakt - zvracení modrozelených hmot, bolesti břicha, průjmy až s příměsí krve. Později se dostavují záškuby až křeče v končetinách, závratě, v těžších případech dochází k rozpadu červených krvinek a poškození jater (žloutenka) a ledvin (omezení vylučování moče), poškození krvetvorby. První pomoc: poskytuje se podle obecných zásad s těmito doplňky: při horečce - chladné zábaly, nepodávat léky proti horečce, při požití - zvracení lze vyvolávat jen asi do 10 min. po požití, místo vody lze podat mléko nebo lépe roztok žluté krevní soli (ferrokyanidu draselného) v množství 1 lžička do 1/2 l vody. Zásady bezpečné práce: V prašném prostředí používat respirátory, vyvarovat se požití.
112
15.12. Sulfidy Polysulfidy vápníku jsou žlutohnědé tuhé látky, dobře rozpustné ve vodě. Působením kyselin nebo zahřátím se rozkládají za vzniku nebezpečného sirovodíku. Roztoky páchnou po sirovodíku. Přípravky: Přípravek SULKA se používá jako fungicid. Účinky na člověka: Cesty vstřebání : pokožkou, požitím, nadýcháním prachu nebo aerosolu. Místní účinky : dráždění spojivek, slzení, pálení očí (nebezpečí poleptání rohovky), dráždění dýchacích cest (kašel, rýma) i pokožky (zčervenání až poleptání). Celkové účinky (po vstřebání) : při požití dochází vlivem žaludečních kyselin k uvolnění sirovodíku. Sirovodík působí blokádu dýchacích enzymů v tkáních (vnitřní dušení), poškozuje srdeční sval, játra, ledviny a centrální nervový systém ( obrny, psychické změny, např. podrážděnost, poruchy paměti). Při nadýchání aerosolu nebo prachu a při potřísnění se sirovodík uvolňuje obvykle velmi pomalu, příznaky jsou mírné. Příznaky akutní otravy: Místní účinky se projevují drážděním spojivek a sliznic dýchacích cest (bolesti v očích, slzení, světloplachost, kašel, škrábání v krku). Po několika dnech může dojít k otoku plic, zánětu průdušek. Po požití jsou první příznaky zvracení, prudké bolesti břicha, průjmy. Při těžkých otravách (po požití) je kůže bledá, sliznice lehce promodralé (cyanóza), ztížené dýchání. Vliv na centrální nervovou soustavu se projeví bolestmi hlavy, závratěmi, u těžkých otrav až poruchami vědomí (event. křeče a záchvaty zuřivosti). Chronické účinky : působí na centrální nervovou soustavu (slabost, bolesti hlavy, psychické změny, obrny), mají místní účinky (záněty dýchacích cest, spojivek). Může dojít ke vzniku přecitlivělosti (alergie). První pomoc : postupuje se podle obecných zásad. Po požití se lze o zvracení pokusit pouze do 5 minut po požití!!! (pokud postižený nemá křeče a je při vědomí). Je nutný klid na lůžku, při křečích dbát, aby se postižený neporanil, při bezvědomí dbát na průchodnost dýchacích cest. Zásady bezpečné práce : Vyvarovat se smíchání přípravku s kyselými roztoky, zahřátí roztoku. Při postřicích používat osobní ochranné prostředky.
15.13. Kyanamid Tuhá látka, dobře rozpustná ve vodě. Ačkoliv je odvozen od kyanovodíku,
113
nemá účinky kyanidů. Vápenná sůl je kyanamid vápenatý (DUSÍKATÉ VAPNO a hebicid ALZODEF. Účinky na člověka: Vstřebávají se všemi cestami, prach dráždí pokožku i sliznice, vznikají těžce se hojící záněty, zejména na místech zapařených. Oči dráždí, vznikají záněty spojivky. Inhalace prachu způsobuje záněty dýchacích cest. Po vstřebání dráždí centrální nervový systém, vyvolává nesnášenlivost alkoholu. První pomoc : poskytuje se podle obecných zásad . Zásady bezpečné práce: V prašném prostředí používat OOPP, dbát na osobní hygienu a častou výměnu prádla a oděvu. Nekonzumovat alkohol (i malé množství vyvolá prudké příznaky otravy).
15.14. Alkálie Alkálie jsou látky zásadité povahy, především silné zásady - louhy. Silně účinné jsou roztoky s pH vyšším než 12. Látky a přípravky: Louh sodný (NaOH), louh draselný (KOH), vápenné mléko – hydroxid vápenatý Ca (OH)2, uhličitan sodný Na2CO3 . Účinky na člověka: Koncentrované alkálie rozpouštějí bílkoviny a pronikají hluboko do zdravé tkáně. povrch poškozené části je šedobílý, mokvavý a neostře ohraničený proti okolí (tzv. kolikvační nekróza). Vstříknutí do oka je velmi nebezpečné, může dojít k oslepnutí. Koncentrované páry, aerosoly způsobují podráždění až poleptání dýchacích cest. Při požití vzniká poleptání dutiny ústní a trávicích cest. První pomoc: Poskytuje se podle obecných zásad pro žíraviny.
15.15. Kyseliny Anorganické kyseliny jsou jen omezeně použitelné vzhledem ke svým dráždivým a korosivním účinkům. Jedinou účinnou látkou registrovaných přípravků, která je kyselinou s nebezpečnou vlastností žíravý, je ethephon (2chlorethylfosfonová kyselina), a to v růstových regulátorech: CERONE 480 SL (žíravý), ETHREL (žíravý), FLORDIMEX (žíravý), FLORDIMEX T EXTRA (žíravý), TERPAL C (vzhledem k nižšímu obsahu ethephonu „jen“ zdraví škodlivý), a další
114
Látky a přípravky:Anorganické kyseliny - kyselina solná (chlorovodíková), kyselina dusičná, kyselina sírová, fosforečná, organické kyseliny mravenčí a octová jsou považovány za silné kyseliny. Ostatní kyseliny mají mírnější účinky. Účinky na člověka: Podle koncentrace kyseliny a délky působení vzniká poleptání 1.-3. stupně. Kyselina solná vytváří bělavě šedé příškvary, kyselina dusičná zbarvuje tkáně žlutě, kyselina sírová vytváří tmavohnědé až černé příškvary. Vstříknutí do oka je velmi nebezpečné, může vzniknout těžké poškození rohovky a oslepnutí. Koncentrované páry dráždí dýchací cesty, v těžkých případech může dojít k edému plic. Při požití dochází k těžkému šoku, hrozí nebezpečí proděravění trávicího traktu. První pomoc: Poskytuje se podle obecných zásad pro žíraviny.
15.16. Chlornany a další přípravky uvolňující chlor Chlornan sodný, chlorové vápno (směs chlornanu vápenatého, chloridu vápenatého a hydroxidu vápenatého, částečně rozpustný ve vodě, obsahuje 25% aktivního chloru), chloraminy. Přípravky obsahují většinou 45g aktivního chloru/1 litr.(SAVO, DEMYRO, DESPON…) Účinky na člověka: Dráždivé účinky se přisuzují odštěpení chloru a alkalitě roztoků. Při přímém kontaktu vznikají kožní nemoci a alergie. Dochází k potivosti kůže rukou, ztenčení nehtů , depilaci. První pomoc: Poskytuje se podle obecných zásad pro žíraviny.
15.17. Látky a přípravky s nespecifickými účinky Přípravky, které nemají specifické účinky, jsou zpravidla klasifikovány jako zdraví škodlivé, dráždivé, nebo nejsou považovány za nebezpečné ve smyslu zákona 356/2003 Sb. Možné účinky na člověka: Nelze vyloučit, že tyto přípravky budou mít účinky především místní – dráždění pokožky, sliznic, zejména u citlivých jedinců, alergiků. Rovněž po vstřebání mohou způsobit nevolnosti, bolesti hlavy, závratě a další neurčité příznaky. První pomoc při expozici těmto přípravkům se řídí obecnými zásadami. Zásady bezpečné práce : dodržování základních pravidel osobní hygieny a používání předepsaných OOPP
115
16. OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY PRO PRÁCI S PŘÍPRAVKY Práce s přípravky na ochranu rostlin představuje pro osoby, které s nimi přímo pracují nebo se nacházejí v blízkosti jejich aplikace, vždy určité ohrožení zdraví. Základním opatřením k ochraně zdraví při práci s přípravky je proto správné použití vhodných osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) k ochraně jednotlivých částí těla, před škodlivými účinky pesticidních přípravků.
16.1. Ochranné osobní pracovní prostředky a jejich volba Musí chránit osoby zacházející s přípravky před jejich škodlivými účinky, nesmí ohrožovat jejich zdraví a bránit při výkonu práce a musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím předpisem. Před volbou vhodných OOPP je důležité vzít v úvahu činnost a způsob zacházení s přípravkem a tím i možné cesty průniku zdraví ohrožujících složek přípravku do organismu . Při práci se samotným přípravkem, či koncentrátem, při přípravě postřikové kapaliny nebo při manipulaci s jeho větším množstvím, je nutné dodržovat vyšší úroveň ochrany než při práci s přípravkem již naředěným v postřikové jíše a upravené pro aplikaci.
16.2. Druhy a volba vhodných OOPP Při výběru vhodných OOPP a rozhodování, který druh (typ) OOPP použít, je nutno posuzovat nejpravděpodobnější možnosti průniku škodlivých složek přípravku do lidského organismu: - Zažívacím ústrojím, dýchacími orgány, pokožkou a sliznicemi a podle toho volit vhodné OOPP určené pro ochranu : - Hlavy - Dýchacíxh orgánů - Očí a obličeje - Rukou - Nohou - Ochranu těla ( ochranný oděv) (Přehled OOPP pro práci s přípravky na ochranu rostlin je uveden v tabulce č. 1)
116
16.3. Míra rizika ohrožení Míra rizika ohrožení zdraví je odvislá od nebezpečných vlastností přípravků, které jsou vyjádřeny v návodu na použití (etiketě) daného přípravku, příslušným výstražným symbolem nebezpečnosti, s písemným označením a závaznými standardními větami označujícími specifickou rizikovost pro zdraví lidí, - tak zvané R-věty a pokyny pro bezpečné zacházení s přípravkem (S-věty). 16.3.1. Seznam standardních vět označujících specifickou rizikovost (R-věty) Uvedený seznam poskytuje přehled vět uplatňovaných při označení rizikovosti přípravků a jeho znalost usnadňuje příslušnému subjektu výběr a volbu použití chodných OOPP. Jednoduché R-věty R1 Výbušný v suchém stavu R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení R3 Velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení R4 Vytváří vysoce výbušné kovové sloučeniny R5 Zahřívání může způsobit výbuch R6 Výbušný za přístupu i nepřístupu vzduchu R7 Může způsobit požár R8 Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár R9 Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem R10 Hořlavý R11 Vysoce hořlavý R12 Extrémně hořlavý R14 Prudce reaguje s vodou R15 Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny R16 Výbušný při styku s oxidačními látkami R17 Samovznětlivý na vzduchu R18 Při používání může vytvářet hořlavé nebo výbušné směsi par se vzduchem R19 Může vytvářet výbušné peroxidy R20 Zdraví škodlivý při vdechování R21 Zdraví škodlivý při styku s kůží
117
R22 R23 R24 R 25 R26 R27 R28 R29 R30 R31 R32 R33 R34 R35 R36 R37 R38 R39 R40 R41 R42 R43 R44 R45 R46 R48 R49 R50 R51 R52 R53 R54 R55 R56 R57 R58 R59 R60 R61 R62 R63
Zdraví škodlivý při požití Toxický při vdechování Toxický při styku s kůží Toxický při požití Vysoce toxický při vdechování při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení Vysoce toxický při požití Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou Při používání se může stát vysoce hořlavým Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami Nebezpečí kumulativních účinků Způsobuje poleptání Způsobuje těžké poleptání Dráždí oči Dráždí dýchací orgány Dráždí kůži Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků Podezření na karcinogenní účinky Nebezpečí vážného poškození očí Může vyvolat senzibilizaci při vdechování Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží Nebezpečí výbuchu při zahřátí v uzavřeném obalu Může vyvolat rakovinu Může vyvolat poškození dědičných vlastností Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví Může vyvolat rakovinu při vdechování Vysoce toxický pro vodní organismy Toxický pro vodní organismy Škodlivý pro vodní organismy Může vyvolat dlouhodobě nepříznivé účinky ve vodním prostředí Toxický pro rostliny Toxický pro živočichy Toxický pro půdní organismy Toxický pro včely Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky v životním prostředí Nebezpečný pro ozónovou vrstvu Může poškodit reprodukční schopnost Může poškodit plod v těle matky Možné nebezpečí poškození reprodukčních schopností Možné nebezpečí poškození plodu v těle matky
118
R64 R65 R66 R67 R68
Může poškodit kojené dítě Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic Opakovaná expozice může způsobit vysušení nebo popraskání kůže Vdechování par může způsobit ospalost a závratě Možné nebezpečí nevratných účinků
16.3.2. Seznam standardních pokynů pro bezpečné zacházení (S-věty) Jednoduché S-věty S1 S2 S3 S4 S5 S6 S7 S8 S9 S12 S13 S14 S15 S16 S17 S18 S20 S21 S22 S23 S24 S25 S26 S27 S28 S29 S30 S33
Uchovávejte uzamčené Uchovávejte mimo dosah dětí Uchovávejte na chladném místě Uchovávejte mimo obytné objekty Uchovávejte pod….(příslušnou kapalinu - specifikuje výrobce) Uchovávejte pod….(inertní plyn – specifikuje výrobce) Uchovávejte obal těsně uzavřený Uchovávejte obal suchý Uchovávejte obal na dobře větraném místě Neuchovávejte obal těsně uzavřený Uchovávejte odděleně od potravin, nápojů a krmiv Uchovávejte odděleně od (vzájemně se vylučující látky uvede výrobce) Chraňte před teplem Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení – Zákaz kouření Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů Zacházejte s obalem opatrně a opatrně jej otevírejte Nejezte a nepijte při používání Nekuřte při používání Nevdechujte prach Nevdechujte plyny/dým/páry/aerosoly (příslušný výraz specifikuje výrobce) Zamezte styku s kůží Zamezte styku s očima Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc Okamžitě odložte veškeré kontaminované oblečení Při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím …(vhodnou kapalinu specifikuje výrobce) Nevylévat do kanalizace K tomuto výrobku nikdy nepřidávejte vodu Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny
119
S35 S36 S37 S38 S39 S40 S41 S42 S43
S45 S46 S47 S48 S49 S50 S51 S52 S53 S56 S57 S59 S60 S61 S62 S63
Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem Používejte vhodný ochranný oděv Používejte vhodné ochranné rukavice V případě nedostatečného větrání používejte vhodné vybavení pro ochranu dýchacích orgánů Používejte osobní ochranné prostředky pro oči a obličej Podlahy a předměty znečistěné tímto materiálem čistěte (specifikuje výrobce) V případě požáru nebo výbuchu nevdechujte dýmy Při fumigaci nebo rozprašování používejte vhodný ochranný prostředek k ochraně dýchacích orgánů (specifikaci uvede výrobce) V případě požáru použijte …(uveďte zde konkrétní typ hasícího zařízení. Pokud zvyšuje riziko voda, připojte „Nikdy nepoužívat vodu“) V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení) Při požití okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení Uchovávejte při teplotě nepřesahující …stupňů C (specifikuje výrobce) Uchovávejte ve zvlhčeném stavu …(vhodnou látku specifikuje výrobce) Uchovávejte pouze v původním obalu Nesměšujte s …(specifikuje výrobce) Používejte pouze v dobře větraných prostorách Nedoporučuje se pro použití v interiéru na velké plochy Zamezte expozici – před použitím si obstarejte speciální instrukce Zneškodněte tento materiál a jeho obal ve sběrném místě pro zvláštní nebo nebezpečné odpady Použijte vhodný obal k zamezení kontaminace životního prostředí Informujte se u výrobce nebo dodavatele o regeneraci nebo recyklaci Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy Při požití nevyvolávejte zvracení: okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení V případě nehody při vdechnutí přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechejte v klidu
120
S64
Při požití vypláchněte ústa velkým množství vody (pouze je-li postižený při vědomí)
Tabulka č. 1: Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) pro práci s přípravky a dalšími prostředky na ochranu rostlin včetně přípravy aplikační kapaliny, ředění apod., které nemají žádnou nebezpečnou vlastnost pro člověka:
OOPP
Typ/dru h
Na ochranu dýchacíc h orgánů
Nejsou nutné
Na ochranu rukou
Gumové nebo plastové rukavice označené piktograme m pro chemická nebezpečí
Na ochranu očí a obličeje Na ochranu kůže (celého
Nejsou nutné Celkový pracovní/oc hranný oděv
Česká technická norma (ČSN)
Orientační údaj o použití Poznámka: Nemá-li přípravek žádnou nebezpezpečnou vlastnost pro člověka nejsou prostředky na ochranu dýchacích orgánů nutné.
ČSN EN 42O (83 2300) Ochranné rukavice. Všeobecné požadavky a metody zkoušení, z června 2004, včetně opravy 1, s uvedený kódem podle Přílohy A ČSN 374-1 (83 23 10) Ochranné rukavice proti chemikáliím a mikroorganismům. Část 1: Terminologie a požadavky na provedení, z května 2004.
Např.: ČSN EN 14905+A1 (83 2721) Ochranný oděv proti kapalným
121
Poznámka: 1)Vhodné ochranné rukavice vybere/stanoví zaměstnavatel po přezkoušení různých komerčně dostupných druhů rukavic, protože pro přípravek, který je složen z většího počtu látek, nelze vhodnost surovin, z nichž jsou rukavice vyrobeny, předem určit a musí být druh rukavic ověřen až při skutečném použití. Při tom zaměstnavatel současně prověří odolnost rukavic proti průniku látek obsažených v přípravku a rozhodne o lhůtách jejich výměny. 2) Tyto otázky technické normy neřeší.
Poznámka: Nemá-li přípravek žádnou nebezpečnou vlastnost pro člověka nejsou prostředky na ochranu očí a obličeje nutné. Poznámka: Nemá-li přípravek žádnou nebezpečnou vlastnost pro člověka lze připustit i jiné pracovní ochranné oděvy, na které
těla)
z textilního materiálu
OOPP
Typ/druh
Na dodateč nou ochranu kůže (celého těla) Na ochranu hlavy
Nepromoka vý plášť s kapucí ( turistická pláštěnka)
chemikáliím. Požadavky na provedení pro ochranné oděvy proti chemikáliím se spoji nebo částmi oděvu, které jsou nepropustné proti kapalinám (typ 3) nebo nepropustné proti postřiku ve formě spreje (typ 4) a zahrnují prostředky poskytující ochranu jen části těla (typy PB /3/ s PB /4/), z listopadu 2009. ČSN EN 13134+A1 (83 2722) Ochranný oděv proti kapalným chemikáliím. Požadavky na provedení pro ochranné oděvy proti Česká technická norma (ČSN) chemikáliím. Požadavky na provedení pro ochranné oděvy proti chemikáliím poskytující omezenou ochranu proti kapalným chemikáliím (typ 6 a prostředky typu PB/6/), z prosince 2009.
nebyly (zatím) vydány ČSN.
Orientační údaj o použití
Poznámka: 1)Tato ochrana je nutná především před nepříznivým počasím, proto u přípravků, které nemají žádnou nebezpečnou vlastnost pro člověka, není nutná. 2) Pro tato OOPP nebyly vydány technické normy. Poznámka: 1)U přípravků, které nemají žádnou nebezpečnou vlastnost pro člověka není zpravidla nutná.
Čepice se štítkem nebo klobouk
122
Na ochranu nohou
Pracovní nebo ochranná obuv (např.gumo vé nebo plastové holinky)
ČSN EN ISO 20346 (83 2502) Osobní ochranné prostředky. Ochranná obuv, z března 2005 vč. opravy 1 a změny A1. ČSN EN ISO 20347 (83 2503) Osobní ochranné prostředky. Pracovní obuv, z března 2005 vč. opravy 1 a změny A1
2)Tato ochranky byla nutná pouze neníli použita ochrana nepromokavým pláštěm s kapucí. 3) Pro tyto OOPP nebyly vydány technické normy. Poznámka: 1)Tato ochrana je nutná pouze s ohledem na práci v zemědělském terénu; k ochraně před POR prakticky neslouží. 2)Vhodnou pracovní/ochrannou obuv vybere/stanoví zaměstnavatel podle charakteru vykonávané práce. 3)Tyto otázky technické normy neřeší.
Tabulka č. 2: Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) při použití přípravků a prostředků na ochranu rostlin, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností pro člověka, a to jak při přípravě /ředění aplikační kapaliny, tak při aplikaci postřikem (jsou stanoveny vždy pro nejnepříznivější situaci): OOPP
Typ/druh
Na ochranu dýchacíc h orgánů max. do malého překroč ení nejvyšší ch koncent račních limitů v ovzduší
Filtrační polomaska proti částicím s integrovano u vrstvou z aktivního uhlí nebo maska/polom aska/ čtvrtmaska a příslušný filtr proti plynům/pará m
Česká technická norma (ČSN) ČSN EN 132 (83 2202) Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Definice názvů a piktogramy , z ledna 2000. ČSN EN 133 (83 2200) Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Rozdělení, z června 2002. ČSN EN 136 (83 2210) Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Obličejové masky. Požadavky, zkoušení, značení, z prosince 2008, včetně opravy 1. ČSN EN 140 ( 83 2211) Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Polomasky a čtvrtmasky. Požadavky, zkoušení a značení, ze srpna 1999, včetně opravy 1.
123
Orientační údaj o použití Použití přo dlouhodobé/trvalé práci a předpokládaném překročení nejvyšších koncentračních limitů , je-li přípravek označen větami o vysoké míře rizika akutního poškození zdraví inhalační cestou. R 20 Zdraví škodlivý při vdechování. R 23 Toxický při vdechování. R 26 Vysoce toxický při vdechování. Poznámka: 1) S ohledem na krátkodobou práci s přípravky na ochranu rostlin nejsou OOPPk
OOPP
Speciáln í prostřed ky na ochranu dýchacíc h orgánů při vysokém překroč ení nejvyšší ch koncent račních limitů v ovzduš í s dostat kem kyslíku v ovzduš í.
Typ/druh
Filtroventilační jednotka
Izolační dýchací přístroj neautonomní nebo autonomní
Česká technická norma (ČSN) ČSN EN 405+A1 (83 2226) Ochranné prostředky dýchacích ogánů. Filtrační polomaska s ventily proti plynům a částicím. Požadavky, zkoušení a značení, z prosince 2009. ČSN EN 14387+A1 ( 83 2220) Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Protiplynové a kombinované filtry. Požadavky, zkoušení a označení, z července 2008. ČSN EN 143 (83 2222) Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Filtry proti částicím. Požadavky, zkoušení a značení, z dubna 2001 včetně změny A1. ČSN EN 149+A1 (83 2225) Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Filtrační polomasky k ochraně proti částicím. Požadavky, zkoušení a značení, z prosince 2009.
Orientační údaj o použití
ČSN EN 12941 (83 2225) Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Filtrační prostředky s pomocnou ventilací připojené k přilbě nebo ke kukle. Požadavky, zkoušení a značení, z října 1999, včetně změny A1 a A2. ČSN EN 137 (83 2240) Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Autonomní dýchací přístroje s otevřeným okruhem na tlakový vzduch s obličejovou maskou. Požadavky, zkoušení a značení, z června 2007. ČSN EN 138 (83 260) Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Hadicové dýchací přístroje s přívodem vzduchu s maskou, polomaskou nebo ústenkou. Požadavky, zkoušení a značení, z prosince 1996. ČSN EN 145 (83 224)
Poznámka: Filtroventilační jednotka je určena pro výjimečné práce s POR, a to tam, kde jsou až padesátkrát překročeny nejvyšší koncentrační limity v ovzduší, ale v prostředí je dostatek kyslíku. Poznámka: Izolační dýchací přístroj je určen pro mimořádné a zcela výjimečné práce s POR, a to tam, kde nelze zajistit dostatek kyslíku v pracovním ovzduší, jako např. fumigace v malých uzavřených prostorách.
124
ochraně dýchacích orgánů většinou nezbytné. 2)Filtrační polomaska proti částicím s integrovanou vrstvou z aktivního uhlí je určena pro výjimečnépřípady dlouhodobých prací, kdy zpravidla nejsou překračovány nejvyšší koncentrační limity v ovzduší, tedy pro většinu prací s POR 3)Filtrační maska/polomaska/ čtvrtmaska a příslušný filtr proti plynům/parám je zpravidla určena pro výjimečné případy dlouhodobých prací, kdy dochází k překračování nejvyšších koncentračních limitů v ovzduší, tedy pro rizikové práce s POR.
OOPP
Typ/druh
Česká technická norma (ČSN) Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Autonomní dýchací přístroje s uzavřeným okruhem s tlakovým kyslíkem nebo se směsí tlakového kyslíku a dusíku. Požadavky, zkoušení a značení, z prosince 1998 včetně změny A1. ČSN EN 14593-1 (83 2261) Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Hadicové dýchací přístroje na tlakový vzduch s plicní automatikou. Část 1: Přístroje s obličejovou maskou. Požadavky, zkoušení a značení, z prosince 2005. ČSN 14593-2 ( 832261) Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Hadicové dýchací přístroje na tlakový vzduch s plicní automatikou. Část 1: Přístroje s přetlakem s polomaskou. Požadavky, zkoušení a značení, z prosince 2005. ČSN EN 14594 (832263) Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Hadicové dýchací přístroje na tlakový vzduch se stálým průtokem. Požadavky, zkoušení a značení, z prosince 2005.
125
Orientační údaj o použití
OOPP
Typ/druh
Na ochranu rukou
Ochranné rukavice chránící proti POR označené piktogramem pro chemická nebezpečí
Zkoušení OOPP na ochranu rukou
Na ochranu očí a obličeje
Ochranné brýle, bezpečnostní ochranné brýle, ochranný štít
Česká technická norma (ČSN) ČSN EN 420 (83 23000) Ochranné rukavice. Všeobecné požadavky a metody zkoušení z června 2004, včetně opravy A1, s uvedeným kódem podle Přílohy A ČSN EN 374-1 (83 2310) Ochranné rukavice proti chemikáliím a mikroorganismům. Část 1: Terminologie a požadavky na provedení, z května 2004.
Orientační údaj o použití
ČSN EN 374-2 (83 2310) Ochranné rukavice proti chemikáliím a mikroorganismům. Část 2: Stanovení odolnosti proti penetraci, z května 2004. ČSN EN 374-3 (83 2310) Ochranné rukavice proti chemikáliím a mikroorganismům. Část 3: Stanovení odolnosti proti permeaci chemikálií, z května 2004. ČSN EN 166 (83 2401) Ochranné prostředky k ochraně očí. Základní ustanovení, z října 2002.
Poznámka: Obě normy mohou být citovány jen výjimečně, především v bezpečnostních listech.
126
Poznámka: 1)Vhodné ochranné rukavice vybere/stanoví zaměstnavatel po přezkoušení různých komerčně dostupných druhů rukavic, protože pro přípravek, který je složen z většího počtu látek, nelze vhodnost surovin, z nichž jsou rukavice vyrobeny, předem určit a musí být druh rukavic ověřen až při skutečném použití. Při tom zaměstnavatel současně prověří odolnost rukavic proti průniku látek obsažených v přípravku a rozhodne o lhůtách jejich výměny. 2) Tyto otázky technické normy neřeší.
Použití zejména u přípravků označených větami o vysoké míře rizika pro oči: R 34 Způsobuje poleptání. R 35 Způsobuje těžké poleptání. R 36 Dráždí oči. R 41 Nebezpečí vážného poškození očí. Poznámka:
OOPP
Typ/druh
Česká technická norma (ČSN)
Orientační údaj o použití Pokud je výjimečně použita ochranná maska, nejsou další OOPP k ochraně očí a obličeje nutné.
Na ochranu kůže (celého těla)
Ochranný oděv označený piktogramem „Ochrana proti chemikáliím“
Zkoušení OOPP na ochranu kůže (celého těla)
Např.: ČSN EN 14605+A1 (83 2721) Ochranný oděv proti kapalným chemikáliím. Požadavky na provedení pro ochranné oděvy proti chemikáliím se spoji nebo částmi oděvu, které jsou nepropustné proti kapalinám (typ3) nebo nepropustné proti postřiku ve formě spreje (typ 4) a zahrnující prostředky poskytující ochranu jen částí těla (typy PB/3/ s PB/4/), z listopadu 2009. ČSN EN 13034+A1 (83 2722) Ochranný oděv proti kapalným chemikáliím. Požadavky na provedení pro ochranné oděvy proti chemikáliím poskytující omezenou ochranu proti kapalným chemikáliím (typ 6 a prostředky typu PB /6/), z prosince 2009. ČSN EN ISO 13982-1 (83 2727) Ochranný oděv pro použití proti pevným částicím chemikálií. Část 1: Požadavky na provedení pro ochranné oděvy proti chemikáliím poskytující ochranu celého těla proti polétavým pevným částicím (oděv typu 5), z července 2005. ČSN EN 340 (83 2701) Ochranné oděvy. Všeobecné požadavky, ze září 2004.
S ohledem na všeobecné používání ochranných oděvů (viz tabulka č.1) přidává se k příkladově citovaným normám pro ochranné oděvy i údaj o označení piktogramem „ochrana proti chemikáliím“ (podle ČSN EN 340).
ČSN EN ISO 6529 (83 2732) Ochranné oděvy. Ochrana proti chemikáliím. Stanovení odolnosti materiálů ochranných
Poznámka : Tyto normy mohou být citovány jen výjimečně, především v bezpečnostních
127
Poznámka: Na jiné/další OOPP k ochraně kůže celého těla vydány nebyly.
OOPP
Typ/druh
Na dodateč nou ochranu kůže (celého těla)
Nepromokavý plášť s kapucí (turistická pláštěnka)
Na dodateč nou ochranu hlavy
Čepice se štítkem nebo klobouk
Na ochranu nohou
Pracovní nebo ochranná obuv (gumové nebo plastové holinky)
Česká technická norma (ČSN) oděvů proti permeaci kapalin a plynů, z října 2002. ČSN EN ISO 6530 (83 2731) Ochranné oděvy. Ochrana proti kapalným chemikáliím. Metoda zkoušení odolnosti materiálů proti penetraci (pronikání) kapalin, ze září 2005. ČSN EN 464 ( 83 2725) Ochranné oděvy. Ochranné oděvy proti kapalným a plynným chemikáliím včetně aerosolů a pevných částic. Zkoušení těsnosti plynotěsných oděvů (Zkouška vnitřním přetlakem), z června 1996. ČSN EN ISO 13982-2 (83 2727) Ochranný oděv pro použití proti pevným částicím chemikálií. Část 2: Metoda zkoušení pro stanovení průniku aerosolů jemných částic dovnitř oděvu, z července 2005.
ČSN EN ISO 20346 (83 2502) Osobní ochranné prostředky. Ochranná obuv, z března 2005 včetně opravy 1 a změny A1. ČSN EN ISO 20347 (83 2503) Osobní ochranné prostředky. Pracovní obuv, z března 2005 včetně opravy 1 a změny A1.
128
Orientační údaj o použití listech.
Poznámka: 1)Tato ochrana je nutná především před nepříznivým počasím, a není přímo ovlivněna nebezpečností přípravku. 2)Pro tyto OOPP nebyly vydány technické normy Poznámka: 1)Tato ochrana by byla nutná pouze není-li použita ochrana nepromokavým pláštěm s kapucí. 2)Pro tyto OOPP nebyly vydány technické normy. Poznámka: 1)Tato ochrana je nutná pouze s ohledem na práci v zemědělském terénu; k ochraně před POR neslouží. 2)Vhodnou pracovní/ochrannou obuv vybere/stanoví zaměstnavatel podle
OOPP
Typ/druh
Česká technická norma (ČSN)
Orientační údaj o použití charakteru vykonávané práce.
Tabulky č. 1 a č. 2 jsou převzaty z Přehledu registrovaných přípravků a mechanizačních prostředků na ochranu rostlin 2010, strany 41-43, autor MUDr. Alexandr Fuchs, CSc., SZÚ Brno.
129
Příloha č.1 PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN KLASIFIKOVANÉ JAKO NEBEZPEČNÉ Následující údaje o klasifikaci přípravků registrovaných nebo povolených do spotřebování zásob ke 2. 2. 2010 vychází z etiket a bezpečnostních listů dostupných ve 3. čtvrtletí 2010. V důsledku legislativních změn a nových poznatků dochází průběžně k překlasifikaci přípravků, proto se zde uvedená klasifikace může lišit od údajů v Přehledu registrovaných přípravků na ochranu rostlin, na obalech a v bezpečnostních listech přípravků uvedených do oběhu v minulosti a v budoucnu jsou možné další změny. Výbušný Žádný. Oxidující Žádný. Extrémně hořlavý AGRION LESK NA ROSTLINY, přípravek k úpravě vzhledu rostlin (obsahuje polyalkylsiloxany), v aerosolovém dávkovači (AE) s extrémně hořlavým hnacím plynem FLORALIFE BLATTGLANZ – lesk na listy, pasivní pomocný prostředek (obsahuje minerální a silikonový olej) v aerosolovém dávkovači (AE) s extrémně hořlavým hnacím plynem FLORIA LESK NA LISTY, pasivní pomocný prostředek (obsahuje polyalkylsiloxany) v aerosolovém dávkovači (AE) s extrémně hořlavým hnacím plynem PERFECT PLANT BLATTGLANZ, přípravek k úpravě vzhledu rostlin (obsahuje minerální a silikonový olej) v aerosolovém dávkovači (AE) s extrémně hořlavým hnacím plynem Vysoce hořlavý R 11 Vysoce hořlavý FESEX-CHALCO, pasivní pomocný prostředek, přípravek uvolňující páry (VP), obsahuje 4 účinné látky
130
FESEX-TYPO, insekticidní pasivní pomocný prostředek, přípravek uvolňující páry (VP), obsahuje (S)-cis-verbenol a ipsdienol FRUTAPON SUPER LESK, přípravek k úpravě vzhledu rostlin, obsahuje parafinový olej, kapalina k aplikaci bez ředění (AL) (povolen již jen do spotřebování zásob) IPSOWIT, pasivní pomocný prostředek, přípravek uvolňující páry (VP), obsahuje (S)-cis-verbenol a ipsdienol PCHIT ETOKAP, insekticidní pasivní pomocný prostředek, přípravek uvolňující páry (VP), obsahuje (S)-cis-verbenol a chalcogran PETROPAL, evidovaný chemický prostředek, obsahuje směs uhlovodíků PHEAGR-IAC, přípravek uvolňující páry (VP), obsahuje (S)-cisverbenol, ipsdienol a ipsenol PHEAGR-IDU, pasivní pomocný prostředek, přípravek uvolňující páry (VP), obsahuje E-myrcenol a ipsdienol PHEAGR-IT, přípravek uvolňující páry (VP), obsahuje (S)-cis-verbenol PHEAGR-IT EXTRA, pasivní pomocný prostředek, přípravek uvolňující páry (VP), obsahuje (+/-)-ipsdienol a (S)-cis-verbenol PHEAGR-IT FORTE, pasivní pomocný prostředek, přípravek uvolňující páry (VP), obsahuje (S)-cis-verbenol PHEAGR-PCH, pasivní pomocný prostředek, přípravek uvolňující páry (VP), obsahuje chalcogran PHEROPRAX A, evidovaný chemický prostředek, přípravek uvolňující páry (VP), obsahuje (S)-cis-verbenol a ipsdienol SCOLYCID C, pasivní pomocný prostředek, emulgovatelný koncentrát (EC), obsahuje barvivo
R 15/29
Při styku s vodou uvolňuje toxický, extrémně hořlavý plyn
DELICIA GASTOXIN, přípravek pro plynování, obsahuje fosfid hlinitý PHOSTOXIN PELETY, přípravek pro plynování, obsahuje fosfid hlinitý PHOSTOXIN TABLETY, přípravek pro plynování, obsahuje fosfid hlinitý STUTOX I, rodenticid, obsahuje fosfid zinku
Hořlavý Řada přípravků, zejména ve formulačních úpravách obsahujících kromě účinných a pomocných látek hořlavá rozpouštědla, tj. především emulgovatelné koncentráty (EC) a mikroemulze (ME), ale i některé další.
131
Emulgovatelné koncentráty klasifikované jako hořlavé: ACTELLIC 50 EC AGIL 100 EC ALFAMETRIN ARCHER TOP 400 EC BI 58 EC NOVÉ CORBEL CYPERKILL 25 EC DOMARK 10 EC EMERALD 10 EC GARLAND FORTE GOAL 2 E K-OBIOL EC 25 MIRAGE 45 ECNA NEUDOSAN NEUDOSAN AF PENDIGAN 330 EC PERFEKTHION RACER 25 EC RONSTAR 25 EC SPRUZIT-FLUSSIG STARANE 250 EC SYSTHANE 12 EC TALSTAR 10 EC TANDUS 250 EC TARGA SUPER 5 EC TOMIGAN 250 EC VAZTAK 10 EC Mikroemulze klasifikované jako hořlavé: ALIMETRIN 10 EM CYPER 10 EM METANION 48 EM OLEOEKOL Další přípravky klasifikované jako hořlavé: BIOBLATT SPRAY BIO PLANTELLA NATUR-F CARAMBA CHALCOPRAX A CRUISER 70 WS
132
CYPLES JENTEN U NEO-STOP L 300 SEKATOR SERENO SPRUZIT-GARTENSPRAY
Vysoce toxický DELICIA GASTOXIN, tabletovaný přípravek proti skladištním škůdcům, obsahuje fosfid hlinitý, uvolňuje se z něho plynný fosfan (fosforovodík) PHOSTOXIN PELETY, přípravek proti skladištním škůdcům, obsahuje fosfid hlinitý, uvolňuje se z něho plynný fosfan (fosforovodík) PHOSTOXIN TABLETY, přípravek proti skladištním škůdcům, obsahuje fosfid hlinitý, uvolňuje se z něho plynný fosfan (fosforovodík) Toxický MESUROL 50 WP, insekticid a moluskocid, obsahuje insekticidní karbamát methiocarb (povolen již jen do spotřebování zásob) PIRIMOR 50 WG, insekticid, obsahuje insekticidní karbamát pirimicarb REGLONE, herbicid, desikant, obsahuje bipyridyl diquat-dibromid STUTOX I, rodenticid, obsahuje fosfid zinku Zdraví škodlivý Řada přípravků ze všech hlavních skupin (herbicidy, fungicidy, insekticidy) i další. Příklady přípravků:
ACROBAT MZ (fungicid) AMISTAR OPTI (fungicid) ARCHER TOP 400 EC (fungicid) BRAVO 500 (fungicid) CABRIO TOP (fungicid) AFALON 45 SC (herbicid) AGRITOX 50 SL (herbicid) AGROXONE 750 (herbicid) AMINEX 500 KMV (herbicid) AMINEX 500 SL (herbicid) ACTELLIC 50 EC (insekticid)
133
ALIMETRIN 10 EM (insekticid) BI-58 EC NOVÉ (insekticid) BICSCAYA 240 OD (insekticid) BULLDOCK 25 EC (insekticid) CALYPSO 480 SC (insekticid)
Žíravý
CERONE 480 SL, růstový regulátor, obsahuje ethephon (kyselina) ETHREL, růstový regulátor, obsahuje ethephon (kyselina) FALCON 460 EC, fungicid, obsahuje 3 účinné látky, rozpouštědlo a další složky FLORDIMEX, růstový regulátor, obsahuje ethephon (kyselina) FLORDIMEX T EXTRA, růstový regulátor, obsahuje ethephon (kyselina) další přípravky na bázi ethephon
Dráždivý Přípravky ze všech hlavních skupin (herbicidy, fungicidy, insekticidy) i další. Příklady přípravků:
ACROBAT MZ (fungicid) ALIETTE BORDEAUX (fungicid) ALLIETE 80 WG (fungicid) ALTIMA 500 SC (fungicid) AMISTAR OPTI (fungicid) AGIL 100 EC (herbicid) AGRITOX 50 SL (herbicid) AGROXONE 750 (herbicid) AMINEX 500 KMV (herbicid) AMINEX 500 SL (herbicid) ACTELLIC 50 EC (insekticid) ALIMETRIN 10 EM (insekticid) BI-58 EC NOVÉ (insekticid) BICSCAYA 240 OD (insekticid) BULLDOCK 25 EC (insekticid)
134
Senzibilizující Přípravky ze všech hlavních skupin (herbicidy, fungicidy, insekticidy) i další. Příklady přípravků:
ACROBAT MZ (fungicid) ALTIMA 500 SC (fungicid) AMISTAR OPTI (fungicid) ARCHER TOP 400 EC (fungicid) ATLAS (fungicid) AFFINITY WG (herbicid) ASULOX 40 SL (herbicid) AURORA 40 WG (herbicid) AURORA SUPER SG (herbicid) AUTOR (herbicid) CALYPSO 480 SC (insekticid) GAUCHO 70 WS (insekticid) OMITE 30 W (insekticid) OMITE 570 W (insekticid) VAZTAK 10 SC (insekticid) (povolen již jen do spotřebování zásob)
Karcinogenní Karcinogenní kategorie 1 nebo 2. Žádný. Karcinogenní kategorie 3 Insekticidní a akaricidní přípravky obsahující flufenoxuron (CASCADE 5 EC) propargite (OMITE 30 W, OMITE 570 EW) pymetrozine (CHESS 25 WP, CHESS 50 WG) thiacloprid (BISCAYA 240 OD, CALYPSO 480 EC) Herbicidní přípravky obsahující chlorotoluron (LENTIPUR 500 FW, SYNCURAN 80 DP, TOLUREX 50 SC, TOLUREX 80 WP, TOLURON) isoproturon (AFFINITY WG, CALIPURON, COUGAR SC, GRODYL PLUS (povolen již jen do spotřebování zásob), HERBAFLEX, ISOPROTURON 500, MARATON, PROTUGAN SUPER, PROTUGAN 50 SC, TOLIAN FLO) linuron (AFALON 45 EC, LINUREX 50 SC)
135
propyzamide (KERB 50 W) Fungicidní přípravky obsahující captan (CAPTAN 50 WP, MERPAN 50 WP, MERPAN 80 WG) epoxiconazole (DUETT, DUETT TOP, JUWEL (povolen již jen do spotřebování zásob), JUWEL TOP, OPUS, SWING TOP, TANGO SUPER) flusilazole (ALERT BETA, ALERT S, ALERT SUN, CAPITAN 25 EW, CERELUX PLUS, CHARISMA, HARVESAN, LYRIC, PUNCH 10 EW) folpet (FANTIC F, FOLPAN 50 WP, FOLPAN 80 WG, MELODY COMBI 43,5 WP, MELODY COMBI 65,3 WG, QUADRIX MAC, RIDOMIL GOLD COMBI PEPITE) chlorothalonil (AMISTAR OPTI, BRAVO 500, CASOAR, CREDO) iprodione (PREMIS UNIVERSAL, ROVRAL FLO (povolen již jen do spotřebování zásob), ROVRAL FLO AKTIV (povolen již jen do spotřebování zásob)) kresoxim-methyl (DISCUS, JUWEL (povolen již jen do spotřebování zásob), JUWEL TOP)
Mutagenní Mutagenní kategorie 1 Žádný. Mutagenní kategorie 2 Fungicidní přípravky obsahující carbendazim (ALERT BETA, ALERT S, ALERT SUN, ALTO COMBI 420 SC, BAVISTIN WG, DUETT, KARBEN FLO STEFES, SPORTAK ALPHA HF) Mutagenní kategorie 3 Fungicidní přípravky obsahující thiophanate-methyl (DUETT TOP, TOPSIN M 500 SC, TOPSIN M 70 WP) Toxický pro reprodukci Toxický pro reprodukci kategorie 1 Žádný. Toxický pro reprodukci kategorie 2 Herbicidní přípravky obsahující linuron (R 61) (AFALON 45 SC, LINUREX 50 SC)
136
flumioxazine (R 61) (SUMIMAX) Fungicidní přípravky obsahující carbendazim (R 60-61) (ALERT BETA, ALERT S, ALERT SUN, ALTO COMBI 420 SC, BAVISTIN WG, DUETT, KARBEN FLO STEFES, SPORTAK ALPHA HF) dinocap (R 61) (KARATHANE LC) flusilazole (R 61) (ALERT BETA, ALERT S, ALERT SUN, CAPITAN 25 EW, CERELUX PLUS, CHARISMA, HARVESAN, LYRIC, PUNCH 10 EW) Toxický pro reprodukci kategorie 3 Herbicidní přípravky obsahující bromoxynil (R 63) (BROMOTRIL 25 EC) bromoxynil-oktanoát (R 63) (PARDNER 22.5 EC) chlorotoluron (R 63) (LENTIPUR 500 FW, SYNCURAN 80 DP, TOLUREX 50 SC, TOLUREX 80 WP, TOLURON) fluazifop-P-butyl (R 63) (FUSILADE FORTE 150 EC) isoxaflutole (R 63) (MERLIN 750 WG) linuron (R 62) (AFALON 45 SC, LINUREX 50 SC) Fungicidní přípravky obsahující cyproconazole (R 63) (ALTO COMBI 420 SC, ARTEA 330 EC, ARTEA PLUS, AMISTAR XTRA, MAXIM STAR 025 FS, SFERA 267,5 EC, SFERA 535 EC)) epoxiconazole (R 62-63) (DUETT, JUWEL (povolen již jen do spotřebování zásob), JUWEL TOP, OPUS, SWING TOP, TANGO SUPER) fenarimol (R 62-63) (RUBIGAN 12 EC) fenpropimorph (R 63) (CERELUX PLUS, CORBEL, JUWEL TOP, TANGO SUPER) myclobutanil (R 63) (SYSTHANE 12 EC, TALENT)
Nebezpečný pro životní prostředí V současnosti je takto klasifikována většina přípravků na ochranu rostlin, nejčastěji pro závažné účinky na vodní organizmy a schopnost dlouhodobé působit ve vodním prostředí; nejnebezpečnější jsou označeny větou R 50/53 Vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Příklady přípravků s větou R 50/53:
137
ACANTO (fungicid) ACROBAT MZ (fungicid) ALTIMA 500 SC (fungicid) AMISTAR (fungicid) AMISTAR OPTI (fungicid) ACCENT 75 WG (herbicid) AFALON 45 SC (herbicid) AFFINITY WG (herbicid) AURORA 40 WG (herbicid) AURORA SUPER SG (herbicid) ACTELLIC 50 EC (insekticid) AGRIN DELTA (insekticid) BULLDOCK 25 EC (insekticid) GAUCHO 70 WS (insekticid) OMITE 30 W (insekticid)
138
Příloha č.2 PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ÚČINNÝCH LÁTEK
ROSTLIN
PODLE
SKUPIN
Cílem této přílohy je uvedení konkrétních účinných látek a ke 2. 2. 2010 registrovaných nebo do spotřebování zásob povolených přípravků ze skupin charakterizovaných v kapitole 5. Speciální toxikologie. Mezi přípravky nejsou jmenovitě uváděny souběžně dovážené přípravky, je pouze upozorněno na jejich existenci. Většina uvedených přípravků je klasifikována jako nebezpečný. U jednotlivých příkladů je vždy upozorněno na klasifikaci vysoce toxický, toxický a žíravý, ostatní nebezpečné vlastnosti uváděny nejsou. Organofosfáty Z účinných látek organofosforových insekticidů jsou v registrovaných přípravcích používány chlorpyrifos, chlorpyrifos-methyl, dimethoate a pirimiphos-methyl. Přípravky:
ACTELLIC 50 EC BI 58 EC NOVÉ DURSBAN 10 G DURSBAN 480 EC METANION 48 EM NURELLE D OLEOEKOL PERFEKTHION RELDAN 40 EC
Insekticidní karbamáty V současnosti registrované insekticidní přípravky obsahují již pouze dvě účinné látky z této skupiny, fenoxycarb a pirimicarb, do spotřebování zásob jsou povoleny ještě přípravky s účinnou látkou methiocarb. Přípravky:
INSEGAR 25 WG INSEGAR 25 WP
139
MESUROL 50 WP (toxický) (povolen již jen do spotřebování zásob) PIRIMOR 50 WG (toxický) cca 5 souběžně dovážených přípravků
Pyrethroidy V registrovaných insekticidních přípravcích jsou jako účinné látky používány syntetické pyrethroidy alfa-cypermethrin, beta-cyfluthrin, bifenthrin, cypermethrin, deltamethrin, etofenprox, lambda-cyhalothrin, tau-fluvalinate, zeta-cypermethrin. Dále je v několika přípravcích jako účinná látka přírodní pyrethrum nebo směs přírodních pyrethrinů. Přípravky:
AGRION DELTA ALFAMETRIN ALIMETRIN 10 EM BONUS BULLDOCK 25 EC CHINOOK 200 FS CYPER 10 EM CYPERKILL 25 EC DECIS 15 EW DECIS FLOW 2.5 (povolen již jen do spotřebování zásob) DECIS MEGA ELADO FS 480 FAST K FAST M FURY 10 EW IT-ECOLURE IT-ECOLURE EXTRA IT-ECOLURE MEGA IT-ECOLURE TUBUS JANUS FS 80 KARATE SE ZEON TECHNOLOGIÍ 5 CS K-OBIOL EC 50 MAVRIK 2 F NURELLE D PERFECT PLANT INSEKTICIDE (obsahuje přírodní pyrethrum) PONCHO BETA FS 453,3 RAPTOL (obsahuje pyrethriny)
140
SPRUZIT (obsahuje pyrethriny) SPRUZIT AF (obsahuje pyrethriny) SPRUZIT-FLUSSIG (obsahuje pyrethriny) SPRUZIT-GARTENSPRAY (obsahuje pyrethriny) TALSTAR 10 EC TREBON 10 F TREBON 30 EC VAZTAK 10 EC VAZTAK 10 SC (povolen již jen do spotřebování zásob) cca 10 souběžně dovážených přípravků
Bipyridyly – kvarterní amoniové báze cyklické V současnosti se z této skupiny účinných látek (vhodnější název je bipyridyly, nebo soli cyklických kvartérních amoniových bází) používá již pouze diquat-dibromid, účinná látka jediného registrovaného přípravku REGLONE (toxický) a 7 souběžně dovážených přípravků; používají se zejména jako desikanty a herbicidy v lesních školkách a k likvidaci nežádoucích rostlin ve vodních tocích, nádržích a rybnících. Nitrované fenoly a příbuzné látky Nitrované fenoly a jejich homology se již jako účinné látky přípravků nepoužívají, derivátem (esterem) nitrovaného oktylfenolu je dinocap, který je účinnou látkou fungicidního přípravku KARATHANE LC. Nitrily složitých organických kyselin V herbicidních přípravcích jsou z této skupiny účinných látek používány bromoxynil, bromoxynil-oktanoát a dichlobenil. Přípravky:
BROMOTRIL 25 SC CASORON G (povolen již jen do spotřebování zásob) PARDNER 22.5 EC
Deriváty fenoxykarbonových kyselin Z derivátů fenoxykarboxylových (název „fenoxykarbonových“ je zastaralý) kyselin jsou účinnými látkami herbicidních přípravků deriváty fenoxyoctové kyseliny MCPA, 2,4-D a 2,4-D EHE, fenoxypropanové kyseliny dichlorpropP, mecoprop a mecoprop-P a fenoxybutanové kyseliny MCPB.
141
Přípravky:
AGRITOX 50 SL AGROXONE 750 AMINEX 500 KMV AMINEX 500 SL AURORA SUPER SG BOFIX BUTOXONE 400 CZ-600 DICOPUR D DICOPUR D EXTRA DICOPUR M 750 DICOPUR MP DICOTEX DUPLOSAN DP DUPLOSAN KV ESTERON FACTOR 365 SE LANCET (povolen již jen do spotřebování zásob) MUSTANG OPTICA OPTICA TRIO PROTUGAN SUPER U 46 D FLUID U 46 M FLUID
Thiuramdisulfidy Jediná účinná látka z této skupiny, thiram (tetramethylthiuramdisulfid, TMTD) je používána jako fungicidní složka mořidel a postřikových přípravků a také jako účinná látka repelentů (proti okusu lesních a okrasných dřevin zvěří a hlodavci). Mořidla: RAXIL 515 FS VITAVAX 200 WP VITAVAX 2000 jeden souběžně dovážený přípravek s RAXIL 515 FS Fungicid:
142
THIRAM GRANUFLO Repelenty:
AVERSOL LENTACOL (povolen již jen do spotřebování zásob) PELLACOL STOPKUS
Antikoagulanty Takto se označují deriváty hydroxykumarinu používané v rodenticidních přípravcích. V ochraně rostlin se v současnosti užívá pouze jediná účinná látka tohoto typu, bromadiolon, v jediném registrovaném přípravku LANIRAT MICRO (k hubení hraboše polního). Hlavní oblastí používání kumarinových antikoagulantů je tzv. ochranná deratizace, kde je užíváno několik desítek přípravků na bázi několika účinných látek této skupiny. Fofidy a fosforovodík Fosfidy reagující s vlhkostí nebo kyselinami za uvolnění fosforovodíku (fosfan) se používají v insekticidních a rodenticidních přípravcích. Přípravky proti skladištním škůdcům: DELICIA GASTOXIN (vysoce toxický), obsahuje fosfid hlinitý PHOSTOXIN PELETY (vysoce toxický), obsahuje fosfid hlinitý PHOSTOXIN TABLETY (vysoce toxický), obsahuje fosfid hlinitý Rodenticidní přípravky: RODEX, obsahuje fosforovodík (15 ml) v dýmovnici-patroně (povolen již jen do spotřebování zásob) STUTOX I (toxický), obsahuje fosfid zinku Kyanovodík V současnosti není registrován žádný přípravek na ochranu rostlin obsahující kyanovodík. Výjimečně se používá v oboru speciální ochranné dezinfekce, např. k likvidaci dřevokazného hmyzu v památkových objektech apod. Sloučeniny mědi
143
Účinné látky hydroxid měďnatý, oxichlorid mědi a síran měďnatý jsou v následujících fungicidních přípravcích a pomocných chemických prostředcích: ALIETTE BORDEAUX CUPROCAFFARO CUPROCAFFARO MICRO CUPROXAT SC CURENOX 50 CURZATE K CHAMPION 50 WP FLOWBRIX FUNGURAN-OH 50 WP KOCIDE 2000 KUPRIKOL 250 SC KUPRIKOL 50 MODRÁ SKALICE (evidovaný chemický prostředek) RIDOMIL GOLD PLUS 42.5 WP SÍRAN MĚĎNATÝ (evidovaný chemický prostředek) Sulfidy V současnosti je registrován jediný přípravek na bázi polysulfidu, fungicid SULKA (zdraví škodlivý). Kyanamid Pouze do spotřebování zásob je ještě povolen jediný přípravek s touto účinnou látkou, herbicid ALZODEF. Vápenatá sůl kyanamidu je používána jako evidovaný chemický prostředek pro doplnění deficitní složky DUSÍKATÉ VÁPNO. Alkálie Pod zastaralým pojmem „alkálie“ se obvykle rozumí silně zásadité sloučeniny alkalických kovů, zejména hydroxid sodný a draselný, případně i uhličitany těchto kovů, uhličitan sodný („soda“) a draselný(„potaš“). Vhodnější je označovat tyto a další látky s obdobnými chemickými vlastnostmi jako zásady. Běžné hydroxidy, amoniak a další zásady klasifikované jako žíravé v přípravcích na ochranu rostlin jako účinné látky používány nejsou.
144
Silná zásada hydroxid vápenatý („hašené vápno“) je účinnou složkou přípravku k ochraně dřevin proti jarním mrazům a před popraskáním kůry vlivem slunečního záření PROTEKT (dráždivý) a evidovaného chemického prostředku pro doplnění deficitní složky VÁPENNÉ MLÉKO (dráždivý). Vápenné mléko má i účinky dezinfekční a fungicidní, pro které se využívá k vystříkání („bílení“) prázdných skladů apod. V souvislosti s ochranou rostlin může být používán k asanaci osobních ochranných pracovních prostředků, techniky apod. uhličitan sodný (dráždivý). Kyseliny Jedinou účinnou látkou registrovaných přípravků, která je kyselinou s nebezpečnou vlastností žíravý, je ethephon (2-chlorethylfosfonová kyselina), a to v růstových regulátorech: CERONE 480 SL (žíravý) ETHREL (žíravý) FLORDIMEX (žíravý) FLORDIMEX T EXTRA (žíravý) TERPAL C (vzhledem k nižšímu obsahu ethephonu „jen“ zdraví škodlivý) dalších více než 10 souběžně dovážených přípravků Běžné a obecně známé anorganické a organické kyseliny s žíravými vlastnostmi mezi registrovanými přípravky na ochranu rostlin, pomocnými a evidovanými chemickými prostředky nejsou. Chlornany a další látky uvolňující chlor Chlornany, chloraminy a podobné látky uvolňující „aktivní“ chlor nejsou používány jako účinné látky přípravků na ochranu rostlin. Užívají se především v běžných dezinfekčních, čistících a bělících přípravcích pro profesionální použití i v domácnostech. Látky a přípravky s nespecifickými účinky V současnosti většina přípravků na ochranu rostlin obsahuje další účinné látky nezařazené do výše uvedených skupin.
145
Příloha č.3 OBECNÉ ZÁSADY PRO ŠKOLENÍ OSOB ZACHÁZEJÍCÍCH S PŘÍPRAVKY Cílem školení je poučení pracovníků nakládajících s přípravky o možných rizicích pro zdraví, která souvisí s jejich prací a opatřeních k jejich odstranění (předcházení) nebo minimalizaci. Obsah a rozsah poučení musí odpovídat konkrétním činnostem, které mají pracovníci vykonávat, způsobu a rozsahu nakládání s přípravky, spektru používaných přípravků, konkrétním podmínkám a dalším specifickým okolnostem prací a pracoviště. V případě malých podniků a farmářů provádějících ochranu v omezeném rozsahu a bez použití přípravků s nejzávažnějšími nebezpečnými vlastnostmi může být školení i při zachování celého doporučeného obsahu stručné. U podniků s velkým rozsahem ochrany rostlin nebo používajících v rámci své specializace významně nebezpečné přípravky musí školení také tomuto rozsahu činností a stupni rizika s ním spojeného odpovídat. Pro pracoviště s omezeným specifickým rozsahem nakládání s přípravky (distribuční sklady, prodejny apod.) je nutno obsah a rozsah školení s přihlédnutím k následující specifikaci přiměřeně modifikovat. Nezbytným předpokladem fungování systému prevence rizik je konkrétní a jasné vymezení vnitropodnikových pravidel organizace, kompetencí a stanovení podílu odpovědnosti jednotlivých osob (vedoucích i řadových pracovníků) v podniku. Proto je nezbytnou součástí školení také podání informací o systému řízení, odpovědnosti, dokladování a kontroly činností souvisejících s nakládáním s přípravky. Pokud existují platné vnitropodnikové směrnice, pokyny a další závazné písemné interní dokumenty upravující otázky BOZP, musí s nimi být současně školené osoby také seznámeny. O školení musí být pořízen záznam (protokol), který heslovitě ale konkrétně a srozumitelně uvádí výčet všech témat a jejich náplně, s nimiž byly školené osoby seznámeny. Nelze připustit, aby namísto konkrétní specifikace témat a náplně záznam pouze odkazoval na právní předpisy, příručky nebo jiné publikace. Naopak je možné a vhodné odkazovat na konkrétní platné a školeným osobám dostupné interní (vnitropodnikové) dokumenty a směrnice (např. písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví
146
a ochraně životního prostředí při práci s některými nebezpečnými látkami a přípravky, vydaná a projednaná s KHS dle § 44a odst. 10 zákona č. 258/2000 Sb.). Pro případ kontroly či šetření míry zavinění nehod, úrazů a otrav nebo řešení pracovně právních sporů musí být ze záznamu (protokolu) zřejmé, s čím byli pracovníci seznámeni, o čem byli poučeni, na co byli upozorněni apod. Co v záznamu o proškolení není vůbec nebo dostatečně jasně uvedeno a stvrzeno, to jako kdyby nebylo ze strany osoby odpovědné za školení a zaměstnavatele školených osob splněno a zajištěno. Proškolené osoby je třeba poučit (a na listině s podpisy účastníků je vhodné uvést), že svým podpisem stvrzují nejen účast na školení, ale potvrzují rozsah a obsah poučení uvedený v záznamu (protokolu) a potvrzují, že předneseným tématům rozuměly, že jim byly zodpovězeny jejich otázky, nemají další dotazy a jsou si vědomy svých povinností a podílu odpovědnosti na správném a bezpečném nakládání s přípravky. Osnova proškolení Školení a část záznamu (protokolu) o školení z problematiky BOZP při nakládání s přípravky by měla zahrnovat např. následující témata a jejich obsah: Poučení o nebezpečných vlastnostech přípravků
vysvětlení nebezpečných vlastností přípravků vysvětlení způsobu označování nebezpečných vlastností (význam obrazových symbolů nebezpečnosti a R-vět) a standardních pokynů pro bezpečné nakládání (S-věty) informace o dokumentech obsahujících údaje nebezpečných vlastnostech přípravků (etikety, bezpečnostní listy, písemná pravidla vydaná zaměstnavatelem aj.), jejich umístění v podniku, poučení o povinnosti pracovníků se nimi seznámit poučení o konkrétních skupinách přípravků (včetně uvedení příkladů), které jsou používány nebo je možno předpokládat, že během následujícího roku (tj. do dalšího termínu pravidelných ročních školení) budou používány, se zvláštním důrazem na přípravky s nejzávažnějšími účinky na zdraví (vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci)
Poučení o opatřeních a prostředcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
147
seznámení s organizací, kompetencemi a postupy při řízení nakládání s přípravky v podniku, vymezením povinností při všech činnostech od přijetí do spotřebování nebo likvidace přípravku (k čemu je kdo oprávněn, za co kdo odpovídá - kdo řídí používání přípravků, kdo odpovídá za příjem, skladování a výdej přípravků, kdo, komu a na základě jakých pokynů nebo dokladů přípravky vydává, za co odpovídá osoba, které byl přípravek vydán,…) poučení o rizicích při práci s přípravky, informaci o kategorii vykonávané práce seznámení s prostředky a zásadami zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při nakládání s přípravky vysvětlení funkce technických zařízení sloužících k ochraně, způsobu jejich obsluhy a údržby v rozsahu, který provádí pracovník nakládající s přípravky (klimatizace kabiny, filtrační zařízení, větrání skladu, ventilace v objektech a prostorech, kde se aplikují přípravky,…) seznámení s druhy, vlastnostmi a zásadami poskytování, používání a kontroly funkčnosti OOPP pokyny pro očistu OOPP, techniky, prostorů a objektů, kde se nakládá s přípravky povinnosti, postupy a ochranná opatření při manipulaci s odpady poučení o zajištění závodní lékařské preventivní péče a o preventivních prohlídkách poučení o dalších rizicích spojených s nakládáním s přípravky a opatřeních k jejich prevenci (ochranná lhůta a jiné lhůty a opatření, která je nutno dodržovat z důvodu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví)
První pomoc při nehodách s přípravky
seznámení s prostředky a vybavením k zajištění první pomoci při práci s přípravky a souvisejících činnostech lékárnička, specifikace jejího vybavení pro případ nehod s přípravky, způsob použití prostředků z lékárničky (aktivní uhlí, bentonit,…) zabezpečení čisté vody pro případ první pomoci (množství, balení, umístění, doplňování a kontrola zajištění pohotovostní zásoby vody pro poskytnutí první pomoci na místech, kde není dostupný zdroj tekoucí pitné vody) zabezpečení možnosti přivolání pomoci při nehodách postupy první pomoci postup při stavech bezprostředně ohrožujících život (bezvědomí, bezdeší, zástava srdce)
148
postup při úrazech (krvácení, zlomeniny) postup při popálení a opaření postup při nadýchání, potřísnění, zasažení oka a požití přípravků způsob oznamování a dokladování (pořizování záznamů) úrazů a nehod při nakládání s přípravky
Poučení o postupech řešení nehod a havarijních situací při nakládání s přípravky rozbor předvídatelných (reálně možných) nehod (havarijních situací) při nakládání s přípravky (porušení obalu bez úniku obsahu, únik obsahu obalu, zasažení míst neurčených k ošetření při aplikaci,…), opatření k jejich prevenci, vymezení odpovědností seznámení s prostředky a vybavením pro případ nehody nebo havarijní situace (technické prostředky ochrany a OOPP, sorbenty a jiné prostředky pro dekontaminaci, náhradní obaly pro případ porušení originálních obalů, obaly na odpady vzniklé při sanaci kontaminovaných předmětů a míst, jejich umístění a označení,…) seznámení se závaznými postupy při řešení nehod a havarijních situací kompetence a povinnosti jednotlivých zaměstnanců ochranná opatření a postupy řešení možných případů nehod nebo havarijních situací oznamování nehod a havárií (kdo, kdy a komu při jaké situaci a rozsahu nehody,…) dokladování (pořizování záznamů) nehod a havárií a způsobu jejich řešení
149
Příloha.č.4 Správné postupy pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin Převzato z publikace „Správné postupy pro nakládání s pesticidy s ohledem na zachování čistoty vodních zdrojů“ Training Operators to Prevent Pollution from Point Sousces, České vydání, Česká společnost rostlinolékařská, Brno 2009. Přeprava přípravků
Přepravujte přípravky v původních neporušených obalech Pro přepravu přípravků, které jsou klasifikovány jako nebezpečné látky platí požadavky vycházející z Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). V České republice je tato dohoda implementována do zákona o silniční dopravě.
Vyhněte se přepravě nadbytečně velkých množství přípravků, zkontrolujte stabilitu nákladu a jeho bezpečný převoz. Zabraňte poškození obalů během cesty nebo při vykládce
150
Při přepravě postřikové kapaliny zajistěte, aby nedošlo k jejich úniku, přetékání, zkontrolujte všechny uzávěry a ventily.
Skladování přípravků
Sklad přípravků umístěte dostatečně daleko od všech citlivých míst abyste minimalizovali rizika. Přípravky skladujte jen v originálních obalech, v uzamykatelném prostoru ( v budově nebo skříni ) a nikdy jej nenechávejte bez zajištění a dohledu. Vchod do skladu označte bezpečnostním označením.
151
Skladovací prostor by měl být izolovaný nebo zajištěn uzavřeným sběrným systémem se zaslepenou jímkou
152
Pro skladování prázdných obalů od přípravků určete vhodné místo Sklad by měl být vybaven malou zásobou pitné vody, lékárničkou, absorpčním materiálem (piliny) k zajištění rozlitých přípravků. Nesplachujte uniklé přípravky do kanalizace a mějte připravené bezpečnostní postupy pro případ havárie nebo požáru. Použití aplikační techniky Přesvědčte se, zda postřikovač po delším období odstávky správně funguje. Používejte jen testované postřikovače. Zkontrolujte vždy a seřiďte postřikovač na optimální pracovní režim.
153
Kontrola průtoku trysek
Zkouška tlakoměru
Kontrola použití správného typu trysky
Nastavení pracovní rychlosti
Připravujte postřikový roztok bezprostředně před použitím. Neplňte postřikovač v blízkosti vodního toku nebo studny, nebo přímo z nich. Zajistěte, aby nemohlo dojít ke zpětnému sifonovému tahu.
154
Předcházejte znečištění místa při plnění aplikační techniky.
Výbava k zamezení úniku rozlitých přípravků během přípravy aplikačního roztoku. Plňte, míchejte a čistěte aplikační techniku jen ve stabilní a bezpečné pracovní pozici.
155
Dodržujte správný postřikový režim.Nezapínejte postřikovač když stojí.Zabraňte úletu postřiků .Dodržujte ochranná pásma, neošetřené zóny a omezte rizika kontaminace necílových ploch.
Práce prováděné po skončení postřiků Proveďte vnější očistu postřikovače v čistící zóně na poli.Využívejte zbytku posřikové kapaliny z nádrže na ošetřeném pozemku, na ploše, která nebyla ošetřena
156
. Vnitřní čištění provádějte podle potřeby, nadměrné čištění může zapříčinit nadměrné množství spotřebované odpadové vody. Zorganizujte si celkový plán postřiků tak, abyste minimalizovali objem zbytkové vody znečištěné přípravky. Na vypláchnutí použijte co nejmenší potřebné množství vody. Nikdy nečistěte postřikovač v blízkosti povrchové vody.
157
Vnitřní a vnější čištění postřikovače provádějte na poli ihned po aplikaci (pokud je to možné)
158
K čištění postřikovače je možné využít plochy určené pro biodegradaci odpadních vod
Nevypouštějte zbytky postřikové kapaliny volně na půdu.
159
Pokud není možné provést čištění postřikovače na poli, používejte pro čištění postřikovačů plochy se sběrným systémem odpadních vod. Nikdy nevylévejte zbytky přípravků do výlevek, kanálů nebo nekontrolovatelných odpadů. Likvidujte je legálním způsobem předejdete tak zbytečnému a nepřijatelnému poškozování životního prostředí. Vysvětlivky k obrázkům Smajlíci u jednotlivých obrázků vyjadřují, zda je vyobrazená situace řešená správně anebo špatně.
Vyhovující postup
Nevyhovující postup
160
