Solvayovy lomy. Tip na výlet - strana 22. Bubovické vodopády. Tip na výlet - strana 22

M

aj

z p r ý avo k c i d ěš

Červen 2014

Solvayovy lomy Tip na výlet - strana 22

Bubovické vodopády Tip na výlet - strana 22

2. v pořadí J. Vondráček a jeden z jeho úlovků. Rybářské závody - strana 38

VERŠE PRO LETNÍ POHODU LETNÍ CHVÍLE Oblaka plynou, lesy a traviny šumí, před mými střevíčky prchají cvrčci, ještěrka zmizela v ostružiní. Takto zpívají lesy: Je dobré být velkým a silným, podávat ruce svým bratřím, zastínit poutníka před horkým dnem. Takto zpívá má osamělá borovice: Je slavné být odvážně sám, nastavit hruď všem větrům a bouřím. Je slavné být odvážně sám. A jak na zemi ležím, zní tlukot srdce jak ozvěna rachotu vzdálených děl. Odpusť mi, bože, pro lásku svou špatnou modlitbu. Jarmila Urbánková (Rozbité zrcadlo) LES Mám rád les, že toho nenamluví ani zaživa. Jenom někdy naslouchám do noci krvavé při jeho korun s rozlíceným vichrem, a to potom i potok s děsem pádí dolů, kámen nekámen. Po smrti – pouhé pařezy – světélkují dušičkami zemřelých a obrůstají václavkami, svými sirotky. Tak voní, že musíš pokleknout a sehnout hlavu k těm popravčím špalkům, abys vdechl aspoň něco z osudu těch, co stojí celý život zpříma. Oldřich Mikolášek (Verše) Měšický zpravodaj - 1

SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM Editorial Vážení spoluobčané, milí čtenáři, v  tomto utěšeném letním období se nabízí řada námětů ke komentování událostí doma i ve světě. Nejlépe se píše o změnách klimatu, tím nikoho neurazíte. Ale to vše teď necháme na jindy, protože na obzoru už je důležitá událost, které se ve Zpravodaji chceme věnovat. Komunální volby 2014, které se uskuteční ve dnech 10. a  11. října. Od tohoto data se zpětně odvozují termíny různých úkonů, jako registrace volebních stran a  hnutí, registrace kandidátů, odevzdání kandidátních listin a  podobně. Jmenovitě to třeba znamená, že kandidátní listiny je nutno podat na pověřený úřad (Brandýs nad Labem) do 5. srpna. To je od chvíle, kdy tyto řádky čtete, už za měsíc! Znamená to, že už v tuto chvíli musejí lídři volebních stran a jiných uskupení pracovat na výběru kandidátů, přípravě kandidátních listin a volebních programů. Bez ohledu na dovolenou, prázdniny a podobné radosti. Toto vše bych na tomto místě ani nemusel psát, ale považuji za vhodné upozornit, že času už mnoho nezbývá. Rádi bychom totiž v srpnovém čísle Zpravodaje (má uzávěrku 10. srpna) pro lepší informovanost voličů zveřejnili prezentaci kandidátů do zastupitelstva obce a jejich volební program. Těch, kteří o to budou mít zájem; nejraději ale všech. Je ještě na místě upozornit, že pro zájemce o kandidaturu nestačí někam přijít a podepsat nějakou přihlášku, takto to nefunguje. Ale to už jsou technické organizační detaily, které na tomto místě nebudu dál rozebírat. Některé bližší údaje najde zájemce na webových stránkách obce. Informace poskytnou i obecní úřady a sekretariáty politických stran a hnutí. Je dobré si i přečíst volební zákon a zákon o obcích. Občan – volič teď může být ještě v klidu, tomu stačí přemýšlet, koho asi tak by volil nebo nevolil, případně aby doporučil někoho, komu důvěřuje, pro kandidaturu. Aktivní aktéři a zájemci o místo na radnici, ti už musejí začít konat. Tady v editorialu chci ale otevřít trochu jiný pohled na volební přípravy a na tak zvanou předvolební kampaň, a to v podobě několika úvah a postřehů o tom, co by měl zvažovat kandidát, než se rozhodne být volen do zastupitelstva; a  o  tom, co by měl brát v  úvahu občan – volič, než se rozhodne, pro koho dá svůj hlas. Tak v první řadě – k těmto volbám by měl jít pokud možno každý. Každý, komu není jedno, co se v obci další čtyři roky bude dít. A to snad nemůže být jedno nikomu. Protože každého se bezprostředně týká: bude-li mu odvážen odpad a za kolik; budou-li jeho děti mít kam chodit do školky a kde si hrát; bude-li mu fungovat kanalizace a téci voda; bude-li chodit po rozbitých nebo žádných chodnících; bude-li na ulicích čisto a bezpečno. A to je jen část toho, co není samozřejmé, nespadlo to z nebe, nezajišťuje se to tak nějak „samo“. Zajišťuje to obec, a obec – to je těch pár lidí námi volených. A teď, co by měl vědět a zvažovat uchazeč o naši důvěru, náš zastupitel, rozhodne-li se být volen, pokud má být jeho práce být pro nás přínosem. Měl by vědět, že být členem zastupitelstva, natož starostou nebo místostarostou, to není obyčejné povolání nebo zaměstnání, nebo jen nějaká funkce. Je to, nebo by to mělo být poslání. Zastupitelem má člověk být 24 hodin denně a má svojí obcí žít. To je ten ideál. Jestli si ovšem někdo myslí, Měšický zpravodaj - 2

že členství v zastupitelstvu znamená dvakrát do měsíce si dvě hodiny v teple zdřímnout a občas zvednout ruku, pobrat za to „litr“, jít domů a všechno zapomenout, tak to je špatně. Každý zastupitel totiž předsedá nějakému tomu výboru, a ten by, podle svého zaměření, měl vykazovat nějakou činnost. To je povinnost, ne dobrá vůle. Zastupitel by měl chodit na společenské akce pořádané obcí a podílet se na jejich přípravě. A v neposlední řadě by zastupitel neměl podléhat dojmu, že když tedy má tu funkci, tak že rozumí úplně všemu a může se ke všemu rezolutně vyjadřovat. A co my občané – voliči, co my bychom měli zvážit, než označíme a vhodíme některou z kandidátek. Jako volič bych především měl vědět, koho že to volím, znát ho. Vždycky to nejde, a tak je potřeba se kandidátů ptát při prezentacích, zjistit si o nich maximum. Ptát se na jejich názory, co konkrétně v zastupitelstvu chtějí dělat, co budou prosazovat. Zostražitět bychom měli vždy, máme-li podezření, že dotyčnému jde o osobní prospěch, o moc. A také, slyšíme-li proud bezobsažných frází o něčem trvale udržitelném a podobné nesmysly, plno nesplnitelných slibů. Neměli bychom se také řídit jen politickou příslušností a  deklarací volebního programu toho či onoho uskupení. On si pak často každý člen hlasuje podle svého, nehledě na to, na které byl kandidátní listině. A  to často i  proti programu vlastní strany. Ptejme se na to, co nás zajímá, co je důležité pro rozvoj obce. Bude (třeba) souhlasit s dalším zastavováním polí? Co udělá pro ochranu našich skromných lesíků? Kdyby mi byl kandidát před volbami řekl, že nebude souhlasit s dlouhodobě připravovanou rekonstrukcí zámeckého parku, volil bych ho? Asi sotva, že? A kdyby mi byl někdo z kandidátů řekl, že pro Zpravodaj o své práci nenapíše ani čárku, protože čtenářům venkoncem do toho nic není, volil bych ho? Tak vidíte. Závěr: volme osobnosti, slušné, schopné a vzdělané lidi, kteří i vědí, co je trocha pokory. Sečteno podtrženo: Při každém jednání by mělo mít zastupitelstvo velkými písmeny psaný citát jedné z mnoha moudrostí starých Římanů: „TĚŽIT Z  OBECNÝCH ZÁJMŮ NENÍ POUZE HANEBNÉ, ALE TAKÉ ZLOČINNÉ A BEZBOŽNÉ“ (Habere enim quaestui… - Cicero). V tomto a příštím čísle se ještě něco k volbám dočtete na jiném místě. Toto bylo jen pár poznámek, vyvolaných obavou, aby volby nedopadly špatně. Ne pro partaje. Pro obec. Možná si teď někdo řekne, co mám co tady někoho poučovat. Kdo má být volen a  jak volit. Však jsem dlouho váhal, nemám-li raději psát o  bouřkách a  povodních. Ale jsou to moje názory zformované dlouholetým pobytem v  komunální politice nebo blízko ní. O zastupitelstvech vím své, občas jsem byl i jejich členem. V tuto chvíli už ale pryč od voleb a ponoříme se do obsahu čísla. Jak jinak začít, než verši pro letní pohodu, když léto je tu. Obě básně opěvují kouzlo lesa, a pobyt v lese přece k létu patří. Vaši pozornost odkazuji na blok zpráv z radnice, se „Slovem starosty“ v čele. V  návaznosti na to najdete příspěvek do diskuse na stále aktuální téma – kausa „Sokolovna“. Smutný osud budovy se naplňuje, už se stala terčem zlodějů a vandalů. A to díky řetězci špatných rozhodnutí, nedůsledností a  nemístné důvěřivosti, že ono to nějak dopadne. Nedopadlo. I na to se ptejte budoucích zastupitelů, jak věc budou řešit. Něco radostnějšího: vydáme se na krásný výlet. Už jste někdy byli v důlním skanzenu? Tak neváhejte. Krásnou přírodou vás tam zavede náš „Tip“. Měšický zpravodaj - 3

28. května naši obec navštívila hodnotitelská komise soutěže „Vesnice roku 2014“. Pár slov o tom najdete v příspěvku pana místostarosty, který přihlášku i prezentaci připravil. Já k tomu mohu jen dodat, že to byly příjemné dvě hodiny, kdy jsme mluvili skoro jenom my a stejně jsme nestačili říci všechno, čím se můžeme chlubit. Jako obec, jako vesnice. Ono se nejedná jen o to vyhrát, i když by to bylo příjemné a peněžní odměna se hodí vždycky. Ale i o to, že se za svou prezentaci nemusíme stydět. A tady si neodpustím poznámku. Kolikpak myslíte, že se dostavilo zastupitelů? V jiných obcích všichni a rádi. A kolik u nás? Kromě starosty a místostarosty z těch zbylých devíti – nikdo. Škoda slov. Ani dnes v  čísle nechybí pohled do historie. V  červenci vzpomeneme 100. výročí zahájení 1. světové války. Spolu s tou druhou to byla nejtragičtější událost světových dějin. Tehdy nikdo netušil a nepřipouštěl si, že by konflikt původně regionálního rozsahu mohl takto obludně narůst. Stejně tak ledacos podceňujeme dnes. Jenže nepleťme se. Život v míru nemáme u nikoho zajištěný a předplacený. A  ještě jedna vycházka do minulosti, ta už trochu úsměvná a  bezbolestná. Jak se nakupovalo v Tuzexu – kdopak to ještě pamatuje… Do bloku vzpomínek na minulost patří pravidelná rubrika s přehledem svátků, výročí, významných dnů v letním období. O dvou těch hlavních červencových svátcích si pak ještě pár slov můžete přečíst v samostatném příspěvku. A už tu je rubrika „Ze sportu a kultury“. Ta má dvě části, které bychom mohli nazvat „Stalo se…“ a „Pozvánky“. Do té první patří zprávy o tom, co už proběhlo – Dětský den, rybářské závody, přednáška Petra Skály. Pozvánka, ta je hlavně na Prakyádu 2014. A  teď už stručně tradiční rubriky. Ani tentokrát nepřijdete o  Okénko přistěhovalce, o rady pro zahrádkáře a o Kuchařku naší vesnice. Ještě jeden dosti obsáhlý příspěvek by se měl v čísle objevit, doufejme, že do uzávěrky dojde. Jsou to otázky zastupitelům a  jejich odpovědi, ve formě dotazníku, připraveného „menší měšickou komunitou“ (takto se samy nazvaly). A už jsme na konci, pokud se ještě do uzávěrky něco neobjeví dalšího. V příloze jsou tradiční „Staré obrázky měšické“, a nechybí stránka s pohledem do dobového tisku – jak se před 60 lety psalo o Měšicích v novinách. Příjemné a inspirativní letní čtení s kávou v křesle pod jabloní a dětem hezké prázdniny přeje jménem redakce, redakční rady, vydavatele a tiskárny Vladimír Novák - redaktor

SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, jsou skutečnosti, které nejsou příjemné, ale je nutné je řešit. Nedávný větší déšť znovu ukázal, že mnoho uživatelů naší tlakové kanalizace porušuje zákon a  do splaškové kanalizace vypouští dešťové vody. Někdo tak činí vědomě, někdo nevědomě, ale každý se tím vystavuje možným sankcím od vodohospodářského orgánu. Vypouštění dešťových vod do kanalizace způsobí až pětinásobný průtok vody čistírnou odpadních vod. V té jsou pak vyplaveny bakterie, které mají za úkol zpracovat a  zneškodnit znečištění odpadní vody. Čistírně pak trvá několik týdnů, než se Měšický zpravodaj - 4

v ní nové bakterie namnoží natolik, aby znovu stačily likvidovat naše odpady. Obec, jako provozovatel čistírny odpadních vod je odpovědná za její funkčnost. Uživatelé, jsou pak odpovědni za dodržování kanalizačního řádu, který vyjmenovává, co se do kanalizace vypouštět nesmí. Prosím, věnujte se tomuto problému, a nepodceňujte ho. Další škody, které vznikají nepovoleným vypouštěním dešťových vod do kanalizace, jsou náklady na časté opravy přetížené kanalizační sítě. Ty následně negativně ovlivní cenu stočného. Všichni jistě vítáme nízkou cenu stočného, ale ta je hlavně díky tomu, že kanalizaci provozuje obec jako neziskový projekt. Dodržujme proto dotčené předpisy. Je jen na nás, aby naše tlaková kanalizace fungovala tak, jak má. To je jako uzavřený systém s  vysokým procentem znečištění, které umožní správný proces čištění odpadních vod. Přeji všem hodně zdraví a krásné prožití přicházejícího léta - Petr Lanc

Informace z radnice LETIŠTĚ VODOCHODY - Hurááá, povedlo se!!! Určitě jste zaznamenali v médiích, že se podařilo několikaletým úsilím obcí, Občanských sdružení a  mnoha jednotlivců dosáhnout zrušení rozhodnutí předchozího vedení MŽP o  povolení rozšíření Letiště Vodochody. Zůstaňme však na zemi. Ještě zdaleka není rozhodnuto. Je to jen první vítězství. Penta je velice mocný protivník. Má stále možnost se odvolat. Velice mě však těší, že jsem měl pravdu v tom, že není vše hotové, tak jak se píše v novinách, a že se nesmíme vzdávat a musíme dál bojovat. Co teď bude asi následovat? Vlastník letiště se samozřejmě odvolá. Dost dobře si nedokážu představit, že ministr ŽP, ke kterému bude odvolání směřovat, zruší nové rozhodnutí svého úřadu a  odvolání vyhoví. Důkazy o  chybném rozhodnutí pracovníků předchozího ministerstva jsou natolik pádné, že ministr těžko může rozhodnout jinak, než celý proces povolování Rozšíření letiště Vodochody zastavit a vrátit ho úplně na začátek. To by znamenalo, že Penta bude muset znovu přepracovat celou dokumentaci, odstranit chyby které původní dokumentace obsahovala a zažádat znovu o projednání v procesu EIA. Je diskutabilní jestli se jí podaří všechny naše odborné námitky vyvrátit. Byl by to opět boj na dlouhé roky (nyní to trvalo více než 5 let). Uvidíme kdo déle vydrží. Jsem přesvědčen, že to budou obce a lidé, kteří zde žijí, protože těm jde o neznehodnocení životního prostředí ve kterém žijí, kdežto nenasytným finančníkům pouze o jejich zisk!! Jiří Bejlek

SOUTĚŽ VESNICE ROKU 2014 Jak jsem již napsal v minulém čísle Zpravodaje, obec se přihlásila do soutěže Vesnice roku 2014. Na základě této přihlášky nás navštívila 28. května hodnotitelská komise. Uvítali jsme ji v novém Centru volného času, kterým jsme se chtěli zároveň pochlubit. Pro komisi připravily členky našeho Klubu žen malé pohoštění. Za dvě hodiny, které jsme měli pro prezentaci rezervovány, jsme se členy komise pokusili zahltit přívalem informací o obci. Měšický zpravodaj - 5

Promítali jsme jim fotografie nejen obce, ale i  z  akcí, které obec pořádá. Nachystaného materiálu jsme měli tolik, že jsme vše zdaleka nestačili odprezentovat. I přesto se domnívám, že se nám podařilo na komisi zapůsobit dobrým dojmem a určitě jsme obci ostudu neudělali. Díky patří těm několika málo občanům, kteří nám s tím přišli pomoci. Nyní budeme netrpělivě čekat na to, jaký jsme udělali dojem, a  jestli máme mezi přihlášenými 36 obcemi šanci na to, „urvat“ nějaké ocenění. Já osobně věřím, že ano! Při čtení těchto řádků již bude rozhodnuto, protože vyhlášení výsledků bude (bylo) 19. června. Držme si palce. Pokusíme se ještě po uzávěrce výsledky zveřejnit. Jiří Bejlek Po uzávěrce jsme se dozvěděli výsledky. Vesnicí roku 2014 ve Středočeském kraji se stala obec Kněžice na Nymbursku. Naše obec získala Ocenění za nejlepší péči o historickou zeleň. Jsem rád, že se i komisi projekt Revitalizace zámeckého parku líbil, a věřím, že po skončení prací se bude zamlouvat i všem občanům naší obce. J.B.

PŘEDNÁŠKA PETRA SKÁLY Kdo na přednášce byl, tak jistě potvrdí, že se dozvěděl velice zajímavé a málo známé věci o  Pražském orloji a  o  historickém stroji našich zámeckých hodin. Pan Petr Skála, hlavní pražský orlojník a restaurátor věžních hodin by o svém řemesle, které má zároveň i jako velkého koníčka, mohl vyprávět hodiny. Vypráví přitom takovým způsobem, že by se dal i hodiny poslouchat. Většina z  turistů a  přiznejme si i  z  nás, když se dívá na Pražský orloj, tak čeká, až odbijí hodiny, Smrtka zacinká a v oknech začnou korzovat sochy světců. Nakonec zakokrhá kohout a podívané je konec. Nyní však po přednášce p. Skály se určitě budu dívat na celý orloj úplně jiným pohledem a budu sledovat věci a detaily o kterých jsem dosud neměl ani tušení. Všichni z Vás co na přednášku nepřišli, mohou opravdu litovat toho, že se svou vinou budou dívat na Pražský orloj stále jen očima pouhých turistů. Jiří Bejlek

NAPSALI JSTE NÁM Vážená redakce, rádi bychom touto formou poděkovali paní Lálině Langmayerové, paní Drahušce Myšákové a panu Jiřímu Bejlkovi. Již mnoho let nám obětavě pomáhají při pořádání Dětského karnevalu. Zvláště pak velké poděkování patří panu Jiřímu Bejlkovi, který pro tento rok zajistil program pro karneval přestože byl velmi nachlazený a s horečkou. Rovněž bychom mu tímto způsobem velice rádi poděkovali za jeho pomoc při zajištění dřeva na akci Pálení čarodějnic. Všem výše uvedeným moc děkujeme! Jiřina a Václav Hluchých, Hostinec U Václava, Nosticova 17, Měšice Měšický zpravodaj - 6

OBECNÍ POLICIE INFORMUJE Stalo se ... Vážení občané, jak již asi všichni víte, byl přijat nový člen obecní policie. Do výběrového řízení se přihlásili tři uchazeči o místo strážníka Obecní policie Měšice, ale pouze jeden mohl uspět. Po důkladném zvážení a přečtení životopisů byl komisí zvolen jeden uchazeč. Tímto bych Vám rád představil strážnici Petru Vargovou, která své první zkušenosti získávala v obci Líbeznice a nyní doplnila řady policie u nás. Slečně Vargové je 22 let a u obecní policie je nováčkem. Její pracovitost je ovšem vidět již teď. V ulicích ji vidíte každý den, ať už pěší pochůzkou nebo vozidlem obecní policie. Náš nový strážník je zapojen do projektu IZS, kde byl následně proškolen pro základní neodkladnou resuscitaci včetně AED. V tomto projektu si strážník osvojí základní prvky první pomoci v terénu. Ve svém volném čase se ráda projíždí na bruslích, hraje tenis a florbal nebo se prochází přírodou. Pro Vás, občany, se tímto krokem obecního zastupitelstva obce Měšice nejenom zvýšil počet strážníků, ale hlavně počet hodin, kdy jsou strážníci v obci a dohlíží na bezpečnost. Co dělat, když za stěračem svého vozidla naleznete tzv. parkovací lístek? Na výzvě pro osobu podezřelou ze spáchání přestupku tzv. parkovacím lístku naleznete specifikaci přestupku, pro který byla výzva vystavena, rovněž je zde uvedeno místo přestupkového jednání a údaje k vozidlu, kterým byl přestupek spáchán. Velmi důležitou informací je lhůta, ve které je třeba se dostavit na služebnu OP, jejíž adresa je taktéž uvedena na výzvě (Předtisku - Kam? Kdy? Kam se má osoba podezřelá z přestupkového jednání dostavit). K projednání přestupku s sebou potřebujete: 1. Výzvu pro osobu podezřelou ze spáchání přestupku, tzv. „parkovací lístek“ 2. Doklad totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas) Pokud se na služebnu OP Měšice ve lhůtě nedostavíte, obdržíte předvolání na služebnu OP Měšice, Nosticova 15, 250  64 Měšice, kde vám již hrozí uložení značně citelnější pokuty. V případě předvolání na služebnu OP potřebujete s sebou: 1. Výzvu k podání vysvětlení 2. Doklad totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas) Volný pohyb psů V současné době žádný právní předpis souhrnně neupravuje pohyb psů na veřejnosti. Vlastník psa nebo chovatel je povinen se chovat tak, jak mu ukládají některé právní předpisy. 1. Při pohybu psa na veřejnosti je chovatel nebo vlastník psa povinen dodržovat obecná pravidla stanovená občanským zákoníkem (§ 127 zák. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, § 60 zák. č 361/2000 Sb., o  provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů) Měšický zpravodaj - 7

2. Při pohybu se psem na území obce Měšice je povinen dodržovat ustanovení vyhlášky obce. Lze osoby, které nemají psa na veřejnosti na vodítku a  s  náhubkem nějak sankcionovat? Zákon č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání ve znění pozdějších předpisů hovoří o tom, že zvíře se nesmí omezovat na pohybu pokud to není nutné a toto omezení nepůsobí zvířeti utrpení. Tento zákon zmocňuje obce k vydání obecně závazné vyhlášky, který by upravila pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a vymezila prostory pro volné pobíhání psů. Každá osoba, která chová psa nebo je jeho vůdcem odpovídá za chování psa a sama musí určit jestli je pes nebezpečný svému okolí a tedy zda má být veden na vodítku nebo má mít ještě náhubek. Řešit a sankcionovat lze až napadení psem. Potom nastává odpovědnost vlastníka psa nebo chovatele a to buď v oblasti veterinární tedy správně právní (očkování psa proti nemocem) nebo v rovině trestně právní za ublížení na zdraví (dle trestního zákona). Při parkování dochází velice často k porušování zákona Dopravní situace v obci Měšice je vzhledem ke vzrůstajícímu počtu aut stále složitější. Prakticky na území celé obce jsou velmi úzké komunikace, na kterých nelze zaparkovat s  osobním vozidlem, natož s  vozidlem větších rozměrů. Při parkování tak zpravidla dochází k  porušování zákona 361/2000 Sb., o  provozu na pozemních komunikacích, a to zejména tím, že není zachována předepsaná vzdálenost mezi vozidlem a protilehlým okrajem komunikace. Při stání vozidla musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký 3 metry pro každý směr jízdy a při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 metry pro oba směry jízdy. Již vůbec nechci komentovat nerespektování dopravního značení, které stání či zastavení zakazuje. Protože se blíží letní sezona, kdy se počet aut v obci ještě zvýší, obecní policie dostala jasný úkol všechna tato porušení řešit. Strážníci se v  první řadě zaměří na nebezpečná a  nepřehledná místa a  dále pak na místa sloužící i  jinému využití. Jde například o  ulice Habrová, Lipová a Zahradní a jiné. Tyto komunikace v  obytné zóně jsou obousměrné a  s  vysokým pohybem chodců, in-line bruslařů a cyklistů. Další nebezpečné a nepřehledná místa jsou v blízkosti železničního přejezdu v Měšicích, v křižovatce ulic Revoluční a U Tratě. Chtěl bych apelovat na majitele a provozovatele vozidel, kteří parkují na výše uvedených místech, aby auta parkovali pokud možno na svých pozemcích. Vyhnou se tak možnému řešení dopravních přestupků strážníky a sníží i riziko odcizení vozidla či vloupání do něj. Obec bude před vandaly chránit přenosný kamerový systém Strážníci obecní policie se stále častěji setkávají s  případy poškozování majetku jak v soukromém, tak i v obecním vlastnictví. Obecní policie se proto rozhodla, že ve spolupráci s technickými službami vytvoří síť přenosných kamerových systémů, které budou umístěny v  nejzatíženějších částech obce a  budou monitorovat veřejná prostranství a  chránit tak veškerý majetek před vandaly. V  případě, že bude pachatel při protizákonném počínání přistižen, hrozí mu obvinění z  trestného činu dle ustanovení § 257 b trestního zákona, poškozování cizí věci, a peněžitý trest nebo trest odnětí svobody až na jeden rok. Odnětím Měšický zpravodaj - 8

svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobíli tímto činem značnou škodu, spáchá-li takový čin opětovně nebo jako člen organizované skupiny či spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle zvláštních předpisů. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu. Jan Chrastil, velitel OP

NÁZORY – DISKUSE – KOMENTÁŘE Ad: Slovo starosty; MZ duben 2014 - Opět ke kause „Sokolovna“ Pan starosta na závěr svého příspěvku požádal nás, občany, abychom přišli s nějakými nápady a návrhy, co s areálem Sokolovny. Využívám této příležitosti, abych k celé záležitosti řekl své, zvlášť když možná nikdo jiný tak neučiní. Mnoho, možná stovky měst a obcí v celé republice je ve stejné nebo podobné situaci, jako teď obec naše. Mají v majetku historickou budovu, památkově chráněnou, která rychle pustne, ale obec na její opravy nebo rekonstrukci nemá peníze a nemá ani představu o jejím budoucím využití. Případná dotace totiž vyžaduje smysluplný projekt a  jeho skutečnou realizaci, jinak se musí dotace vrátit. A  tak přichází v  úvahu jediná možnost – prodej. Co by za to tyto obce daly, kdyby se našel dobrý kupec. Naše obec tuto šanci měla, ale jak nám sdělil pan starosta, zastupitelstvo, tedy jeho větší část záměr zhatila umanutou snahou „neprodávat“. A teď nevědí co s tím, už na to měli dalšího půl roku, a nic. Přitom každá stavba, která je prázdná, velmi rychle chátrá vlivem počasí a vandalů. Za to teď nese zastupitelstvo svým rozhodováním odpovědnost – za vzniklé škody. Ono ale není divu, že nikdo nic nevymyslel. Ono to ani dost dobře nejde. Každé využití stavby předpokládá nejdříve tlak na potřebnost, poptávku. Při každém návrhu využívání si zároveň musíme dát několik otázek: Je to potřeba? Kdo bude investorem, kdo uživatelem, správcem, provozovatelem? A co to bude stát, a máme na to? Budova Sokolovny byla původně postavena jednoúčelově, jako hospodářské stavení. Vznikla jako součást urbanistického projektu hrabat Nosticů z druhé poloviny 18. století s určením jako stáje, konírna, jízdárna a podobně, s byty pro personál. Že by stavba sloužila někdy jinému účelu, nebo před ní tu stálo něco jiného, to není prokázáno. Budova má rozsáhlý kompaktní zaklenutý vnitřní prostor, a z toho je třeba vycházet při úvahách o využití. Po válce se šťastné řešení našlo. Nevelkým nákladem, prací dobrovolníků – Sokolů, tu ve velmi krátké době vznikla Sokolovna, odtud dodnes používaný název. Tělocvičná hala později sloužila víceúčelově, jako kino, divadlo, dál pro zábavy, plesy, kulturní akce. Vycházejme z tohoto pohledu a řekněme si reálné možnosti, k čemu by prostor mohl sloužit. Nabízí se sportovní hala, výstavní síň, galerie, muzeum, kulturní dům. Potřebuje něco z toho obec? Je reálná možnost takového využití? Sotva. Možná by byla i  lepší restaurace, případně s  ubytováním, penzion. Pokusy o  to zde byly, nevyšlo to. Proč? Pokud si někdo myslí, že ke zřízení restaurace stačí dát do holé Měšický zpravodaj - 9

místnosti židle a stolky, fatálně se mýlí. Aby restaurace měla hosty, musí upoutat už vnějším vzhledem, to za prvé, a pak, při dnešní konkurenci, hlavně mít originální nápad. A plnit tři základní kritéria: atmosféra (prostředí), jídlo, obsluha. Do omšelé budovy po neupravené cestě nezabloudí nikdo ani náhodou, i kdyby se tam jídlo podávalo na zlatě. A nakonec ještě k jednomu návrhu zastupitelstva, jak se o něm zmiňuje pan starosta. Umístit do Sokolovny po její zásadní přestavbě obecní instituce. Zmiňuji to proto, že by někdo mohl říci, že to je přece dobrý nápad. Tak si to rozklíčujme a přeložme do češtiny: Obecní úřad si velkým nákladem vybuduje nové sídlo, i když to staré je zcela vyhovující – po rekonstrukci. Úřad má být blízko lidem, těžko si lze představit odlehlejší místo v obci, než je Sokolovna. A dál: knihovna, „tu šoupnem někam na půdu“. Zažil jsem už několik stěhování knihovny (obecní). Vždycky při tom došlo k poškození nebo ztrátě části fondu. Kdykoliv je třeba uvolnit či zaplnit nějaké místo, hned někoho napadne knihovna. Ale knihovna, ta se nestěhuje. Ta se buduje znovu. A kdo to neví, tak má doma zřejmě regálek s padesáti knihami, který se vezme pod paží a přenese. Kdo v naší knihovně nikdy nebyl, lehko tak rozhodne. To stejné platí pro archiv, pro poštu, a možná i další subjekty z Domu služeb. A otázka zní: Potřebujeme nutně toto? A teď náklady: Odhad 25 miliónů je velmi skromný. To je tak na nejnutnější opravy a rekonstrukce. Započteme-li úpravy a přestavby pro výše uvedené využívání, vychází mi, za přispění znalce, suma 80 – 100 miliónů. Máme na to? A nebyla by za ty peníze třeba raději nová budova domu služeb, nebo nová školka, nebo řada dalších investic, třeba opravy budovy zámku a další, jak je najdeme v návrhu strategie rozvoje obce? Tak mi stále vychází jako nejvhodnější řešení výhodný dobrý uvážený prodej. Tím by se alespoň obci vrátila část peněz, které už nasypala do budovy, a bude je stále dál platit bývalému nájemci za zhodnocení budovy a TJ Sokol za její převod na obec. Tak co myslíte, vážení spoluobčané, prodat či neprodat? Vladimír Novák, redaktor MZ

Občané zastupitelům – zastupitelé občanům Koncem května se menší měšická komunita (víceméně rodiny s dětmi; nejedná se o organizovanou skupinu či spolek) shodla na potřebě dozvědět se více o fungování zastupitelstva naší obce, o práci jednotlivých výborů zastupitelstva, o budoucím směřování Měšic. Je pravda, že zasedání jsou veřejně přístupná, bohužel však pro rodiče malých dětí není vždy snadné se na ně ve večerních hodinách dostavit. Vynasnažíme se to – alespoň za nás níže podepsané – zlepšit a na zasedání budeme docházet, případně se v docházce budeme střídat. Z dostupných sdělovacích prostředků obce (Zpravodaj, webové stránky, facebookový profil) se o činnosti zastupitelstva dozvídáme pomálu, proto jsme vytvořili krátký dotazník a dovolili si oslovit jednotlivé zastupitelky a zastupitele. Většina si našla čas a otázky zodpověděla. Děkujeme za to, velmi si toho vážíme. Zároveň věříme, že i vy, občané Měšic, tuto iniciativu oceníte. Naší motivací je především snaha přispět k lepší informovanosti o tom, jak důležitá, Měšický zpravodaj - 10

náročná a zodpovědná je práce zastupitelů, v čem činnost zastupitelstva spočívá, s jakými problémy se potýká a jaká řešení se mu daří nalézt. Zde jsou otázky, které jsme zastupitelům položili: 1. Co Vás motivovalo k  tomu, abyste před čtyřmi lety (nebo již dříve) kandidoval/ kandidovala do zastupitelstva obce Měšice? Chystáte se kandidovat i v následujícím období? 2. Jaké plány jste měl/měla (jmenujte max. 3 nejdůležitější věci) a které z nich se Vám podařilo prosadit či uskutečnit? Čím konkrétně jste Vy přispěl/přispěla? 3. V  čem spočívala Vaše průběžná práce během roku a  práce ve výboru, jehož jste předsedou/členem? 4. Jak jste spokojen/spokojena s fungováním zastupitelstva a s pracovní atmosférou? Jak se Vám osobně pracovalo? 5. Myslíte si, že je v obci Měšice dostatek míst pro matky s dětmi, např. hřišť, a také míst, kde se může scházet místní komunita? Jsme rádi, že se touto cestou můžeme s vámi o odpovědi podělit. Vaši odezvu uvítáme na emailové adrese [email protected] nebo přímo v redakci Zpravodaje. Petra Biache, Lenka Borecká, Michaela Hoďánková, Jaroslava Pěničková,Irena Šulcová a další občané Měšic, jimž není směřování obce lhostejné. JIŘÍ BEJLEK Ad 1. Při první kandidatuře před 12 lety jsem viděl své poslání v tom, že se pokusím rozhýbat v obci kulturní a společenský život. Ve svém prvním volebním období jsem tedy požádal o funkci předsedy výboru pro kulturu a sport. Nějaké zkušenosti jsem měl v mládí s vedením dětských letních táborů a s prací v místních spolcích obce, kde jsem se narodil a vyrůstal. V této obci se také vydával i místní Zpravodaj. A to byl můj další cíl, s nímž jsem do zastupitelstva šel. Vydávat i v Měšicích nějaké periodikum, aby byli občané informováni, co se v obci děje. Naštěstí jsem zde našel spřízněnou duši, pana Nováka, s jehož velikou pomocí a se souhlasem tehdejšího zastupitelstva se nám podařilo do roka po mém zvolení vydat nulté, a  do konce roku 2003 ještě první číslo měšického Zpravodaje. Co se týká otázky, zda se chystám kandidovat i  v  následujícím volebním období, odpovídám ano. Možná tím někomu, kdo mě třeba nemá rád, radost neudělám. To je ovšem jeho problém a má právo mě nevolit. Já však mám stále ještě pocit, že jsem svůj potenciál nevyčerpal a  že mohu, a  hlavně chci, obci něčím pomoci. Chci dotáhnout do konce věci, o  kterých jsem přesvědčen, že obci i  občanům prospějí, a  rozjet další projekty, které se v  tomto volebním období třeba nepodařilo prosadit. Opět však, jako vždy před každými volbami opakuji, že záleží především na samotných voličích, koho si zvolí do vedení obce, protože se v zastupitelstvu vždy rozhoduje většinou hlasů. Ad 2. V prvním i v druhém volebním období jsem se snažil, jak jsem již řekl, rozhýbat kulturní a  společenský život v  obci. To se mi myslím ve spolupráci s  dalšími přáteli spolupořadateli vrchovatě podařilo naplnit. Nyní (v roce 2014) se pořádá již 16 akcí, které spoluorganizuji (Novoroční ohňostroj, Rybářské brigády a  závody, Vítání jara, Dětský karneval, Dětský den, Prakyáda, Lampiónový průvod, Mikulášská nadílka, Rozsvícení Měšický zpravodaj - 11

vánočního stromu atd.). Dále se mi podařilo zorganizovat a  být u  úspěšného průběhu referenda proti rozšíření Letiště Vodochody. Od roku 2009 do současnosti zastupuji obec při jednáních Iniciativy Stop Letišti Vodochody. V  současném, mém třetím, volebním období jsem se snažil prosadit uskutečnění a  obhájení životaschopnosti všech rozjetých a  nedokončených projektů z  předcházejícího volebního období. Za největší úspěch považuji, že se i přes počáteční nedůvěru některých současných zastupitelů podařilo dobře pronajmout a rozjet provoz Centra volného času a prosadit Revitalizaci zámeckého parku, který bude jistě ozdobou obce. Nyní na sklonku tohoto volebního období se také podařilo obci získat dotaci na dětské multifunkční hřiště. Ad 3. Tato otázka je spíše směrována na neuvolněné zastupitele. Moje funkce uvolněného zastupitele – místostarosty je především řídit pod vedením a  ve spolupráci se starostou obec a  vykonávat a  uvádět v  život všechna rozhodnutí zastupitelstva obce. I  přesto, že nyní pracuji jako místostarosta a nejsem předsedou výboru pro kulturu a sport, stále se ve svém volném čase spolupodílím na organizování všech výše uvedených akcí a na vydávání Zpravodaje. Ad 4. Doufám, pokud budu zvolen do příštího zastupitelstva, že bude líp… ☺! A jak se mi osobně pracovalo? Jsem již za ty roky docela odolný a splachovací. Ad 5. Všichni, kdo v obci bydlí, pochopitelně včetně mě, určitě ví, že není. Považuji to za další velkou výzvu nejen pro mě, ale pro všechny příště zvolené zastupitele. Musí mít však všichni, nebo alespoň většina, tímto směrem nastaveny své priority. KAREL BURIÁNEK Od pana zastupitele Buriánka jsme do redakční uzávěrky Zpravodaje neobdrželi žádnou odpověď. IRENA HONSOVÁ Do zastupitelstva jsem kandidovala po smrti svého muže. Tehdy mi zastupitelstvo i místní úřad velmi pomohly při řešení následné obtížné situace, cítila jsem tedy určitou povinnost aspoň něco obci vrátit. Jako učitelka jsem se věnovala záležitostem s  dětmi různým problémům, organizaci akcí jako Dětský den, Lampionový průvod... a spolupráci s MŠ. Snažila jsem se o  vytvoření části hřiště pro velké děti, na kterém by byla i  U-rampa a  další podobné prvky. Na tuto akci byly vypracovány plány, bylo žádáno o  dotace, ale po několika letech jsme dostali peníze jen na základní ovál - to je třetinu původního plánu multifunkčního hřiště. Je to škoda, protože pro tuto věkovou kategorii se obtížně nalézají možnosti pro trávení volného času. Na těch desítkách a desítkách střed, kdy se scházelo zastupitelstvo, zela sedadla vyhrazená pro veřejnost prázdnotou. Naplnila se jen výjimečně, když se řešil nějaký ožehavý problém - tehdy na příslušnou část zasedání dorazili občané, kterých se věc týkala. Výroční schůze navštěvovali především „starousedlíci“, mezi kterými jsem občas zahlédla i někoho nového. Často se na nás obraceli i lidé, kteří v Měšicích vlastně „nebydlí“. Jsou hlášeni jinde a také tam platí daně. Co všechno by se dalo pořídit za tyto peníze ... Na závěr doufám, že Váš zájem o  práci obce vydrží i  nadále a  přežije obecní volby v říjnu 2014. Měšický zpravodaj - 12

PETRA HROTÁKOVÁ Do zastupitelstva jsem kandidovala před čtyřmi lety proto, že mi není lhostejné, co se v obci, ve které žiji, děje. Chtěla jsem se podílet na vylepšování obce a trochu to byla zvědavost, jak takové zastupitelstvo funguje. Moje práce člena ve výboru spočívá v rozhodování o záležitostech, které jsou v zájmu obce a  občanů, výpomoc na různých akcích, které obec pořádá. Protože mám blíže ke starším občanům, spolupracuji s pečovatelským domem. Zastupitelstvo fungovalo dle mého očekávání. Bohužel mě velmi mrzí, že účast občanů na jakémkoliv zasedání byla skoro vždy nulová, kromě jednoho občana. Myslím si, že kdo má zájem, čas si najde, to ostatní jsou jen výmluvy. Když už se na zasedání někdo dostaví, je to z důvodu, že něco od obce potřebuje a ne vždy se chová vhodně. Co se týče míst pro matky, poměrně dost věcí se změnilo k lepšímu - dříve tu nebylo prakticky nic a  děti se samy dokázaly zabavit. Nyní je tu dětské hřiště a  CVČ, kde je spousta aktivit jak pro děti, tak maminky. Bude založeno Eko komunitní centrum k dalšímu setkávání a  rozvíjení aktivit pro děti, které bude umístěno v  parku, aby mohly děti více poznávat přírodu. Přesto by bylo dobré, kdyby i  rodiče a  občané se více zapojovali do přípravy akcí, které se v naší obci pořádají. Vadí mi, že to dělají ti samí lidé ve svém volném čase, kterého ani oni nemají nazbyt. Proto nehledejte chybu pouze v zastupitelstvu, protože každý jedinec může sám přispět ke zvelebení naší obce. ŠTĚPÁN KONOPÁSEK Ad 1. Jedinečná možnost podílet se na rozhodovacím procesu a  reálně tak ovlivnit směřování obce, příležitost naplňovat ideje politické strany TOP 09. Kandidovat znovu se nechystám. Ad 2. Zlepšit informovanost občanů o rozhodnutích zastupitelstva a dění v obci, hájit odpovědné hospodaření a  rozumný rozvoj obce. Založení profilu obce na sociální síti facebook, zamezení developerům ve výstavbě směrem na Mratín. Ad 3. Výkon mandátu obecního zastupitele: reprezentace zájmů občanů, rozhodování o směřování obce. Mou další činností je správa profilu obce na facebooku (Mé Měšice). Ad 4. Spokojen spíše nejsem, zejména kvůli absenci jasné vládnoucí koalice. Toto nutně vede k formování ad hoc koalic a fragmentaci zastupitelstva, která snižuje kontinuitu a předvídatelnost jeho rozhodnutí. Nepracovalo se mi nejlépe. Ad 5. Nevím, toto téma nejsem schopen kvalifikovaně posoudit. Myslím si, že vždy je co zlepšovat! ☺ PS: Tímto si dovoluji oslovit kohokoli, komu není lhostejná obec a její budoucí osud, aby neváhal/a a kandidoval/a v podzimních komunálních volbách! Budoucím zastupitelům bych rád popřál štěstí, moudrost a rozvahu. PETR LANC Ad 1. Po Sametové revoluci jsem kandidoval do zastupitelstva obce proto, abych mohl ovlivnit chod obce směrem, který jsem považoval za správný. To je tak, aby obec zajistila svým občanům základní potřeby a služby běžné v 21. století. Mou snahou bylo a je, aby obec Měšický zpravodaj - 13

umožnila v maximální možné míře svým občanům spokojený pobyt ve zdravém prostředí. Ze stejných důvodů se chystám kandidovat i v dalším volebním období. Rád bych dokončil dnes započaté nebo naplánované projekty. Ad 2. Již od zvolení místostarostou v prvních svobodných volbách jsem se snažil, aby obec zajistila občanům to základní, tj. pitnou vodu, plyn, kanalizaci s čistírnou odpadních vod, telefony a napojení na městskou hromadnou dopravu. Podařilo se i rozšířit počet míst v mateřské škole o jednu třídu, na celkových 52 dětí. Mým cílem bylo, a podařilo se, aby se obec stala vlastníkem nemovitostí v historickém centru obce a mohla tak rozhodovat o jeho využití. Důležité bylo a  je, aby se dominanta obce, zámek s  parkem a  čestným dvorem, nestal něčím obchodním majetkem a neskončil zadlužený v ruinách. Snažil jsem se, aby obec získávala a renovovala majetky, které slouží lidem. Ad 3. Každá myšlenka a  nápad, které byly schváleny zastupitelstvem obce, je nutné realizovat. To musí zajistit starosta obce, který je odpovědný za plnění usnesení. Ad 4. Mám za to, že zastupitelé obce naší velikosti by měli táhnout za jeden provaz. Neznamená to, že musí mít všichni stejný názor, ale je potřeba uznat názor většiny a snažit se ho pochopit a podpořit, i když s ním jako menšina nesouhlasím. Na práci zastupitelů je však znát, že se už i u nás začíná politikařit, a to není pro obec nejlepší. Ad 5. Na tuto otázku se ptám: „Co je dostatek míst?“ Těch bude stále málo, protože vždy se najde někdo, kdo bude požadovat něco specifického. Je mi líto dětí, které se mne ptají, kde si můžou stavět bunkry. Dnes už nemají zanedbané kouty, které dříve patřily všem a nikomu. Tam byla nejlepší zábava, na kterou dnes vzpomínám. Naší obci závidí hodně lidí veliký prostor kolem rybníčku Kruh. Ten hodnotila kladně i komise soutěže Vesnice roku. Tento prostor koupila obec od státu za cca 550 tisíc Kč. Pravidelná péče o něj je dosti nákladná. Dalším velkým prostorem pro veřejnost bude po dokončení revitalizace zámecký park. Pokud jsou možnosti žádat o dotace na vybavení dětských hřišť, jsem pro to je využít. Ještě letos bude s  přispěním dotace vybudováno multifunkční sportovní hřiště pod naší MŠ. V tomto roce byla upravena a oseta travou velká plocha za CVČ. Na ní bude možné v příštím roce umísťovat jednotlivé herní prvky. Obec jednu z parcel, kterou mohla prodat jako stavební, určila pro vybudování hřiště v lokalitě nové zástavby. Je jen otázkou financí, kdy bude vybaveno herními prvky.

DRAHOSLAVA MYŠÁKOVÁ Před čtyřmi roky jsem pracovala jako poštovní doručovatelka, tak jsem byla často dotazována obyvateli, co se děje v obci a zda bych nechtěla kandidovat, protože se zapojuji do akcí, které bývalé zastupitelstvo pořádá, a že jsem velmi komunikativní a bylo by škoda to nevyužít. Říkala jsem si, proč to nezkusit, většina místních mne zná a já naopak znám je. Přišlo mi to v té době jako dobrý nápad. Jsem předsedkyní kulturní komise, která zajišťuje akce především pro rodiny s dětmi, např. Velikonoční břízka, Karneval, Den dětí, Mikulášská atd. Mým nápadem bylo např. zavedení zdobení velikonoční břízky. Pracovní atmosféra je různá, záleží, co se konkrétně řeší, ale to asi znáte ze svých pracovišť. Nemyslím si, že by to bylo někde jinak. Měšický zpravodaj - 14

V  obci se vybudovalo Centrum volného času, kde je určitě možnost setkání rodin s dětmi nebo matek s dětmi, ale bohužel není tak využíváno, což je velká škoda, protože je tam např. možnost jednou měsíčně využít zdarma bazén. Tato možnost není většinou kapacitně naplněna. V příštím období nevím, zda budu kandidovat, zatím o tom neuvažuji. DANIELA NĚMEČKOVÁ Ad 1. S manželem jsme se přistěhovali do Měšic v lednu 2003. Chvíli mi trvalo, než jsem se trochu po vesnici rozkoukala a navštívila jednání zastupitelstva. Překvapilo mne, že ze strany občanů je tak malý zájem o dění ve vesnici. Několikrát jsem se dostala do diskuse s místními zastupiteli, až to došlo tak daleko, že mne oslovil leader kandidátky, že když tedy mám jiný názor a nebojím se ho prezentovat, ať si to zkusím aktivně z té druhé strany. Tak to byla výzva, ale má motivace byla předem daná. Jsem právnička a dlouholetý zaměstnanec státu se zaměřením na kontrolu veřejných prostředků. Moje priorita jsou veřejné zakázky, kde i my právníci máme co dělat, abychom dodrželi vše, co po nás požaduje zákon. Tehdy jsem se domnívala a  myslím si to stále, že mé zkušenosti a  mé odborné vzdělání jsou dostatečným předpokladem toho, že mám obci co nabídnout. Nechtěla jsem jenom pasivně přihlížet. Chtěla jsem také obci pomoci zvládnout legislativní smršť, která se na veřejnou správu každým rokem hrne. V  činnosti obce vidím nejen výkon veřejné moci, ať již v  samostatné či  přenesené působnosti, ale též různé činnosti, které souvisejí s právem soukromým. Nový občanský zákoník navíc na obce klade zvláštní úkoly, se kterými je nutné se též seznámit. Nový kodex však znamená i  určité příležitosti pro rozvoj obce. Vidím obec jako vlastníka řady věcí, o které se musí starat, obec jako pronajímatelku různých prostorů. A je to opět obec, která uzavírá různé smluvní vztahy apod., to vše de iure, podle práva. A jestli se chystám kandidovat znovu? Ano, byla jsem oslovena, ale vše musím ještě pečlivě zvážit. Už jen proto, že jsem si práci zastupitele v komunální politice představovala poněkud jinak a  nejsem si jistá, jestli se v  příštím volebním období něco změní. Chtěla bych využít této příležitosti k velkému poděkování všem, kteří mi věřili. Jsem velmi vděčná občanům, kteří mi dali dostatečný počet hlasů a  tím mi umožnili získat i  tuto cennou zkušenost. Obec nyní hlavně nutně potřebuje na své projekty finanční prostředky. Bez peněz se nedá nic vybudovat, kupovat ani renovovat. Byla bych ráda, kdyby kandidovali v příštím volebním období i  občané, kteří by svými odbornými znalostmi mohli přispět obci jak radou, tak i zkušenostmi, např. z oblasti získávání dotací. Ad 2. Na tuto otázku je třeba nahlížet z pohledu řízení obce. Zastupitelstvo je kolektivní orgán, a pokud není dostatečné množství hlasů k tomu, aby váš záměr podpořili také ostatní zastupitelé, můžete si plánovat cokoliv. Nejsem snílek, který si myslí, že prosadí všechny své nápady. Ale domnívám se, že několik dobrých projektů se obci povedlo (revitalizace parku, sociální byty, centrum volného času apod.). Není to samozřejmě pouze má zásluha. Také jsem ráda, že po velmi náročné diskusi v  zastupitelstvu můžou občané i  jejich případné návštěvy parkovat před vlastními nemovitostmi, aniž by byli ze strany obecní policie sankcionováni (i když to obecně není v souladu se zákonem). Nesmí ovšem překážet vozidlům integrovaného záchranného systému, svozovým vozům nebo sousedům a nesmí Měšický zpravodaj - 15

stát na zatravněném veřejném prostranství. Co se úplně nepodařilo vyřešit, je např. otázka, co se Sokolovnou. Já osobně pokládám prodej této nemovitosti na tak strategickém místě v  centru obce za velmi riskantní a  domnívám se, že prodej nemovitosti je tou poslední variantou z možných řešení. Tady také nejsou zastupitelé sjednoceni. Problematika obecní policie je taktéž velmi ožehavé téma. Obecní policie je v obci zřízena proto, aby dohlížela na bezpečnost osob a majetku občanů obce. Kontrolní výbor vypracoval právní stanovisko k problematice obecní policie, včetně S.W.O.T. analýzy. Jinými slovy se pokusil identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby spojené s konkrétním hodnotovým systémem. Ad 3. Jsem předsedkyní kontrolního výboru. Kontrolní činnost tohoto výboru spočívá primárně v kontrole „zákonnosti“, tj. v kontrole zákonných postupů a dodržování právních předpisů kontrolovaných subjektů obce a  obecního úřadu, případně dalších subjektů, které kontrolnímu výboru stanoví zastupitelstvo obce. Ale kontrola nepřichází jen ex post, kdy někdo přijde a pročítá zaplacené faktury. Kontrola je součástí finančního řízení a zabezpečuje hospodaření s finančními prostředky, tj. jsou-li operace v souladu s právními předpisy, schváleným finančním plánem, programy, projekty, uzavřenými smlouvami či jiným rozhodnutím o nakládání s veřejnými prostředky. V rámci obce funguje také vnitřní kontrolní systém, který je zabezpečen řídicí kontrolou. Obec je právnickou osobou veřejného práva, jejíž vnitřní život je regulován přednostně zvláštním zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Je třeba upozornit především na pravidlo o péči řádného hospodáře, které se vztahuje na všechny členy obecních orgánů, kteří jsou voleni, jmenováni nebo jinak do  funkce povoláni – tedy na  všechny členy zastupitelstva, včetně starosty a  místostarosty. Každý z  nich musí jednat s  péčí řádného hospodáře, což zahrnuje povinnost loajality a  řádné péče, s  jejím nedodržením se pojí povinnost k náhradě případné škody. Neznalost zákona totiž nikoho neomlouvá. To tady platilo vždy, ale v novém občanském zákoníku je toto teď výslovně zakotveno. Ad 4. Je velmi jednoduché kritizovat. Vzhledem k tomu, že jsem ve službách státu již dlouho, vím přesně, co by mělo fungovat lépe a jak by se měl nastavit systém a všechny nástroje obce, a jsem tedy ve svých soudech velmi opatrná. Je jisté, že naše obec má veliký potenciál a potřebuje vizi, dlouhodobou strategii a kvalifikované odborné rozhodování. Jsem přesvědčena o  tom, že je možné pracovat a  žít v  naší obci spokojeným a plnohodnotným životem. Souhlasím, že to není vůbec lehké. Chce to jen chtít a mít kolem sebe aktivní a upřímné členy zastupitelstva, zástupce všech spolků a občanských sdružení, kteří chtějí v naší obci kooperovat a společně něco dokázat. Ad 5. Myslím, že tato problematika je slabým místem většiny obcí, tu naši nevyjímaje. Na vině je samozřejmě velká finanční náročnost takových projektů. Snaha obce o vybudování nové mateřské školy, multifunkčního hřiště pro děti i dospělé nebo cyklostezky byla vždy v zastupitelstvu prioritou. Obec se pokusila o  získání finančních prostředků, ale bohužel neuspěla. Jsem přesvědčena o tom, že péče o naše malé spoluobčany bude jedna z priorit i pro příští volební období, ale získání financí je stále obtížnější a musíme si přiznat, že malá obec na takové projekty samostatně nestačí, takže budeme vždy odkázáni na pomoc zvenčí. V této souvislosti je ale třeba připomenout, že obec má hlavní příjmy z přerozdělených daní, které se počítají na trvale přihlášené obyvatele. Takže na závěr mi dovolte malý apel na všechny, kdo v naší obci žijí, aby se zde také přihlásili k trvalému pobytu, pak samozřejmě bude více peněz i na dražší projekty. Měšický zpravodaj - 16

MICHAL SEVERA Od pana zastupitele Severy přišel email následujícího znění: Jak víte z našeho telefonického rozhovoru, Váš přístup mne velmi překvapil. (Zastupitele jsme o dotazníku předem informovali telefonicky – pozn. red.) A jak jsem Vám řekl, byl to první náznak zájmu, který jsem téměř po 4 letech od občana Měšic slyšel. Vaše otázky jsou možná správné, ale podle mne ve špatnou dobu. Mrzí mne, že tyto otázky nepadly na výročním zasedání obce loni, předloni, předpředloni! Nepadly na žádném zasedání. Ani od Vás, ani od nikoho jiného. S  klidným svědomím Vám mohu napsat toto: Ano, práci v zastupitelstvu jsem si představoval trochu jinak. A ano, nyní bych, po zkušenostech, pracoval taky trochu jinak. Ještě bych rád zdůraznil, že práce v zastupitelstvu je práce kolektivní a já jsem rád, že se nám podařilo udržet toto zastupitelstvo pohromadě a na rozhodnutích se vždy SPOLEČNĚ domluvit. Samozřejmě ne vždy mají všichni stejný názor, ale tak je to přece správné. Vím, že jsem Vám neodpověděl na Vaše otázky, ale to asi proto, že na mne nezapůsobily jako otázky, kterými chcete více informovat občany. Bohužel. Na tuto zprávu jsme reagovali dotazem, jaké otázky by pan zastupitel Severa od občanů rád slyšel. Odpověď jsme ke dni uzávěrky tohoto čísla neobdrželi. DAGMAR STRECKEROVÁ Ad 1. Chtěla jsem ovlivnit, dle svého úsudku, jednání zastupitelstva o  společných věcech. Ad 2. Boj proti letišti Vodochody, zlepšování životního prostředí, např. při jednání se Stabilplastik. Přijala jsem názor většiny na regeneraci zámeckého parku a podporuji jeho dokončení. Podporuji výstavbu hřišť a rekonstrukci starých budov pro potřeby občanů. Ad 3. V zastupitelstvu jsem začala pracovat později jako náhradník (po odchodu předsedy výboru pro veřejný pořádek), tuto oblast jsem si nevybrala a zatím se s ní seznamuji. Mé priority jsou trochu jiné, a tak se snažím pomáhat dle svých možností a schopností. Ad 4. Zastupitelé mají různé názory, a pokud rozhodne většina, nemělo by se to dále rozebírat – což se děje a narušuje to realizaci rozhodnutí většiny. Ad 5. Obec dělá, co může, nejde vše najednou, vše je závislé na financích. Je zažádáno o dotace a při neschválení se průběžně žádosti obnovují, např. na výstavbu školky a hřišť pro malé i větší děti. Od roku 2013 je v provozu Centrum volného času, obnovuje se park i zeleň v obci. PETR ZAVADIL Od pana zastupitele Zavadila přišel email následujícího znění: Je mi velmi líto, ale nemohu vám zaslat odpovědi na vaše otázky, vzhledem k tomu, že je hodláte zveřejnit ve zpravodaji vydávaném obcí a já do této tiskoviny nepřispívám ze zásady, a to ani zprostředkovaně. Nicméně bych o tyto odpovědi nechtěl spoluobčany ochudit a najdu jinou cestu, jak je zveřejnit. Všem děkujeme za odpovědi, autorky dotazníku Měšický zpravodaj - 17

Léto v Centru volného času Prázdniny už jsou za rohem a  tak bych Vás ráda informovala, jak bude fungovat CVČ v letních měsících. Mnohé kurzy v průběhu června končí, neznamená to ale, že se u  nás nebude dít nic zajímavého. Připravili jsme celkem 4 turnusy oblíbených příměstských táborů – ráno dítě předáte v centru a odpoledne kolem 16:00 si je vyzvednete. My se postaráme o  jídlo i  zábavu. Váš potomek zažije den plný dobrodružství, tvoření, sportování… V nabídce je dobrodružný tábor na téma Večerníčky, nebo Zvířátka a také tábor s angličtinou a tábor s hudební školou Yamaha. A pozor! Zbývá už jen pár volných míst, tak pokud o přihlášení dětí uvažujete, je nejvyšší čas! Podrobnosti najdete na našich webových stránkách www.cvcmesice.cz/products/primestske-tabory. Hned na začátku července se u nás uskuteční i Rehabilitační ambulantní pobyt pro děti s postižením a děti s vadami držení těla, který pořádá pražské centrum celostních terapií Therapy centre. Představí velmi účinnou rehabilitační metodu Neurokineziterapii a jejího autora Anatolije Smoljaninova, který bude s dětmi i jejich rodiči a terapeuty pracovat 6 dní. Více informací o této terapii i pobytu najdete na www.therapy-centre.eu. Stejně jako vloni i  letos jsme připravili nabídku prázdninových kurzů plavání různé intenzity, zdokonalovací kurzy i individuální výuku pro děti, které mají jakýkoliv problém s vodou – špatná zkušenost, strach a podobně. Naše zkušené lektorky jim pomohou všechny strachy překonat a děti si pobyt v bazénu určitě užijí. Vše opět na webu www.cvcmesice.cz/ products/prazdninove-kurzy-plavani. Naše kavárna bude o prázdninách také otevřena a naše káva, zmrzlina a další dobroty pro Vás budou připraveny téměř každý den. Posezení na terase je díky nové zeleni a slunečníkům velmi příjemné. Můžete tak dohlížet na své ratolesti na trampolíně nebo dětském hřišti, na které Vám rádi zapůjčíme venkovní zahradní hry jako pétanque, kroket nebo kuličky. A pokud by Vám v průběhu léta chyběl intenzivnější pobyt, zajděte na večerní kruhový trénink nebo formování těla. Podrobné informace o našich prázdninových aktivitách najdete na našich webových stránkách www.cvcmesice.cz/a-jeste-taky/prazdniny a veškeré dotazy Vám také rádi zodpovíme v naší recepci. Těšíme se na Vás. Iveta Kameníková, manažerka CVČ Měšice

První rok v CVČ V  dubnu tohoto roku uplynul první rok od skutečného otevření Centra volného času. Před více než rokem jsme začínali s prvními kurzy plavání, hledali lektorky i personál do recepce, inzerovali, vymýšleli plán aktivit. Mnoho věcí se povedlo, dokonce mnohé nad očekávání dobře, v mnohém ještě máme rezervy. A co nám ten první rok „dal a vzal“? O tom jsem si povídala v netradičním rozhovoru se svojí kolegyní a přítelkyní Vlaďkou Lipovskou, která je spolu se mnou jednatelkou společnosti Svět dětí na dlani, která centrum provozuje a  je také duší celého projektu, hlavní „šéfovou“ centra a  vedoucí lektorkou plavání dětí. Měšický zpravodaj - 18

Iveta: Jak to vidíš po tom roce ty? Splnil první rok fungování tvá očekávání? Funguje centrum tak, jak jsme si to představovaly, když jsme se hlásily do výběrového řízení? Vlaďka: Musím říci, že to uteklo strašně rychle a  já mám pocit, že jsme pořád na začátku. Ale nemyslím tím, že jsme v centru nic neudělali :-) Trošku nešťastné bylo načasování „začátku” na duben - před prázdninami se obtížně začíná, ale i to jsme všichni zvládli a během prázdnin se plavalo. Původně jsem si myslela, že plavání bude nosnou činností celého centra, a tak mne překvapil menší zájem. Doposud jsem organizovala kurzy plavání v pronajatých bazénech, a proto jsem neměla dost prostoru pro všechny zájemce. Dnes nabízíme plavání v  podstatě od rána do večera a  tak máme pořád volné kapacity :-). Čas nám ukazuje, co opravdu v prostoru CVČ realizovatelné je, a co ne. Možná některé naše původní představy nebyly úplně reálné, ale nápadů máme pořád hodně. A pořád se snažíme o všech informovat co nejširší okolí. Proto mě překvapuje, že ještě dnes přijde do centra maminka z Měšic a doposud o nás neví. Přesycenost domácností reklamou nám bere trošku vítr z plachet - a to si myslím, že se snažíme zviditelnit co nejlépe. Iveta: Plavání, které jsme v našich plánech pokládaly za „nosnou” činnost sice zatím nenaplnilo, co se počtu dětí týče, naše původní představy, ale věřím, že ještě počty plaváčků navýšíme. Mne překvapil a také potěšil zájem mateřských škol o plavání jejich dětí. Vlaďka: Z toho mám velkou radost. Plavání školek se velmi dobře rozběhlo a v tuto chvíli máme již téměř plně obsazen i následující školní rok. Z původně plánovaného jednoho dopoledne jsme vyhradili pro školky dopoledne dvě a mimo jednu výjimku si plavání pro další rok rezervovaly všechny školky, které u nás s plaváním začaly. Mrzí mne ovšem postoj místní MŠ. Přestože měli možnost plavat u nás zcela zdarma a nabídku dostali jako první, nevyužili ji a u nás neplavou. Ale jezdí k nám soukromé MŠ z Měšic a také soukromé i státní školky z okolních obcí a všichni jsou moc spokojeni. Iveta: Máš také někdy pocit, že někteří měšičtí pořád nevnímají, že naše aktivity jsou především pro ně? Ohlasy těch „přespolních” jsou často viditelnější a mně se zdá, jako by klienti z Měšic byli v menšině. Možná, že rok je příliš krátká doba na to, aby nás přijali „za své” :-) Vlaďka: Také je mi to někdy líto. Spolupráce s obcí a podpora, které se nám od jejich představitelů dostává, je skvělá. Naši činnost opravdu podporují a  zasloužili se o  další vylepšení nejbližšího okolí centra. Vybudovali lepší parkoviště pro maminky s  dětmi, konečně přibyla i zeleň. Za to patří všem velký dík. A pokud se povede vybudovat i veřejně přístupné dětské hřiště, kterému rádi poskytneme v  centru sociální zázemí, bude to pro měšické maminky určitě vítanou možností, jak trávit s malými dětmi volný čas. A možná je to přivede i k účasti na dalších aktivitách u nás. Iveta: Věřím, že ano. Myslím, že i nedávný Den dětí s Ferdou ukázal, že když se vymyslí přitažlivý program, rodiny s dětmi se rády zúčastní. Já měla z této akce krásný pocit, že to stojí za to. Vlaďka: Ano, akce „Ferda hledá sedmou tečku pro Berušku” nás svým úspěchem mile překvapila. Ta spousta nadšených dětí a spokojených rodičů stála za tu práci. A víš co ještě? Utvrdilo mě to v tom, že to, co děláme, má smysl. A také jsme se přesvědčily, že se nám za ten rok povedlo vytvořit skvělý tým nadšených lidí, s kterými je radost pracovat a můžeme s nimi počítat do budoucna. Měšický zpravodaj - 19

Ale málem jsme zapomněly na první vzdělávací seminář pro seniory - ten jsi měla pod palcem ty - jak hodnotíš toto snažení? Iveta: Už na podzim jsme v centru pomáhali s realizací cyklu seminářů a workshopů „Ženy umí podnikat” a to nás inspirovalo k většímu využití prostor centra v této oblasti. Proto jsme nabídli první cyklus vzdělávání pro seniory v  oblasti počítačů, o  který byl velký zájem. To mne moc potěšilo a dnes už plánujeme další vzdělávání pro seniory nejen z Měšic. A také třeba pro ženy - začínající podnikatelky a pro všechny, kdo se chtějí dál rozvíjet. Možností je mnoho. Vlaďka: Jak tento rozhovor ukončit? Na konci května se v centru uskutečnilo setkání představitelů obce s členy hodnotící komise soutěže Vesnice roku. Snad jsme i my svou prezentací přispěli k dobrému (nejlépe nejlepšímu) umístění obce Měšice. A co dál? Budeme pokračovat v tom, co se nám podařilo a připravovat nové a nové programy tak, aby to u nás opravdu žilo :-) Iveta: Díky, já se na to těším. A než ty další programy připravíme, můžeme všem po celé léto nabídnout posezení u výborné kávy a třeba zmrzliny v naší kavárně a na terase. Protože my nemáme zavřeno ani o prázdninách :-) Iveta Kameníková, manažerka CVČ Měšice

Ekocentrum Milí sousedé, ráda bych Vám na následujících řádcích představila několik na sebe navazujících projektů, které bychom v  naší obci chtěli realizovat. Jsme parta rodičů, které spojuje pozitivní vztah k přírodě, chuť a odhodlání věnovat svůj čas a energii na vytvoření prima místa pro nás a naše děti. Jistě jste si již všimli rozsáhlé revitalizace zámeckého parku. Práce jsou v  plném proudu, park je již z  větší části vyčištěn a  objevily se zde úžasné průhledy. Tam, kde dříve zdánlivě bylo jen neudržované roští z  náletových dřevin, se vylouply obdivuhodné letité vzácné dřeviny, další krásné stromy a  keře již byly vysazeny a  přibyde ještě mnoho dalších. Vzniknou zde velké trávníkové plochy, vyčistí a obnoví se cesty a  celý park bude úžasným místem pro trávení volného času nás všech. Zjistili jsme, že nad malým rybníčkem v  parku kdysi stával domek pro děti. Hrabě Nostic ho nechal vybudovat pro hospodářskou výchovu dětí, které v  něm Měšický zpravodaj - 20

získávaly praktické zkušenosti o  chovu zvířat a  pěstování rostlin přirozenou a  současně zábavnou formou. Našli jsme základy starého domku a  vyhledali jsme několik historických fotografií. Pro ty z Vás, kteří je ještě na výstavě v  místní knihovně neviděli, je zde v  textu malá ukázka. Ze zámeckého parku se zkrátka stává velmi inspirativní prostor. Nové možnosti, které se zde otevírají, daly dohromady několik z nás, aktivních rodičů, kteří postrádáme místo, kde bychom se mohli setkávat a  rozvíjet aktivity orientované na přírodu, ekologii a  zdravý životní styl. Je nám líto, že se děti v Měšicích navzájem tak málo znají. Chybí nám hřiště, kde by se naše děti mohly setkávat, hrát si a  navazovat první společenské vztahy. Rádi bychom do zámeckého parku, který má být dokončen v  říjnu tohoto roku, vnesli život. Pokud se vše podaří, chceme zde vybudovat naučnou stezku, která by návštěvníky seznámila s unikátními místy a dřevinami, jež se v parku nacházejí, a zároveň v blízkosti informačních tabulí nabídla místa ke hře a odpočinku v přírodním stylu. Rádi bychom navázali na tradici domku pro děti a  na místě, kde stával ten původní, chceme postavit domek nový. Mělo by se jednat o ekologickou stavbu, ideálně hliněno-slaměný domek, který by sloužil jako neziskové ekocentrum a  komunitní centrum pro setkávání, přírodovědné kroužky a  jako zázemí lesní školky. V těsném okolí domku chceme společnými silami zařídit minizahrádku a hřiště v přírodním stylu. V dnešní přetechnizované době vnímáme jako zcela zásadní potřebu rozvíjet v dalších generacích lásku k přírodě a pochopení přírodních dějů. Věříme, že díky této lásce budou děti vnímavé, ohleduplné, budou se přirozeně chovat ekologicky a v souladu s udržitelným rozvojem. Myslíme si, že taková místa a aktivity pomáhají mladým lidem vytvářet kolektivy, ve kterých člověk získá pocit sounáležitosti, uznání a  seberealizace. Rádi bychom zapojili širokou veřejnost do zájmových aktivit, které vedou člověka k zodpovědnému jednání k ostatním lidem, zvířatům a  k  přírodě. Chceme rozvíjet aktivity, které přispívají zdravému životnímu stylu a  nabízejí možnost pro vzájemné setkávání, poznávání se a porozumění. Rádi bychom Vám dali další důvod se do parku vracet, aby z  něj bylo živé místo. Bude to nejlepší zhodnocení investice do jeho revitalizace. Měšický zpravodaj - 21

Už jsme ušli kus cesty, prezentovali jsme svůj záměr na zastupitelstvu obce a  téměř všichni přítomní zastupitelé nám přislíbili podporu. Již proběhlo jednání s  „památkáři“, kteří neměli žádné námitky. Podpořili jsme naši obec v soutěži o vesnici roku, kde jsme také projekt prezentovali. Je před námi ještě hodně práce, ale věříme, že se nám podaří financovat projekt z grantů EU a že získáme všechna potřebná povolení. Stejně tak věřím, že se mi podařilo Vás našimi plány nadchnout, a pokud se mezi Vámi najdou dobrovolníci, kteří by mohli jakkoli pomoci, velmi to uvítáme. Báječné dny a ať se Vám hodně daří! Michaela Hoďánková [email protected]

TIP NA VÝLET Loděnice – Solvayovy lomy – Srbsko Dnešní výlet nás zavede do míst, která jsou trochu vzdálenější, než u našich „Tipů“ bývá obvyklé. Ale stále je to jen okolí Prahy, tedy žádný lán cesty. Budeme se pohybovat v chráněné krajinné oblasti Český kras a  v  národní přírodní reservaci Karlštejn. Navštívíme jedno velmi zajímavé místo – hornický skanzen, a  projdeme se krásnou přírodou. Délka cesty je asi 9 km a potřebujete na ni asi tři hodiny, a dostatečnou dobu na prohlídku skanzenu. Na výlet je dobré vyhradit si celý den. Ale začíná léto, doba prázdnin a dovolených, tak kampak bychom spěchali. Výchozím místem vycházky je obec Loděnice nedaleko Berouna, a skončíme v Srbsku, v údolí Berounky. Můžeme samozřejmě jít i opačným směrem. Do obce Loděnice se dopravíme nejlépe vlakem. Z nádraží Praha – Smíchov po trati 173 – Praha – Beroun (přes Rudnou!). Trvá to asi 40 minut. Lze použít i autobusy příměstské dopravy – linky 380 a 384 od metra „B“ Zličín. Vycházka je určena pěším turistům, pro cyklisty se nehodí. Kdo by chtěl na výchozí místo dojet vlastním autem, i to lze, ale musel by auto nechat v Loděnici nebo Srbsku, a  protože trasa není okružní, zase se stejnou cestou k  autu vrátit. Putování zahájíme v  Loděnici od železniční stanice. Obec byla dříve známa vinařstvím; v současné době si místo spojujeme s  dlouholetou tradicí výroby gramofoMěšický zpravodaj - 22

nových desek, to už od 50. let minulého století. Další zajímavosti o  Loděnici si povíme v odstavečku na konci textu. U nádraží si vyhledáme modrou turistickou značku ve směru Boubová. Podle ní jdeme klikatou asfaltovou silnicí, kolem vápenky, pak vystoupáme po lukách a úvozy na návrší. Po překonání vrcholu dáváme pozor, abychom neminuli důležitou odbočku vpravo – je to zvláštní malá značka se zkříženými kladívky. Ta nás dovede k prvnímu cíli naší cesty, což je důlní skanzen, zvaný Solvayovy lomy. Zde se těžil vápenec, a zpracovával se zvláštní metodou podle Solvaye, odtud i název místa. Je zde zachováno mnoho pozůstatků po těžební činnosti, jsou zde různé mechanizmy, informační tabule, v  budově najdete i  muzejní expozici těžby vápence. Je tu v  provozu i úzkorozchodná drážka, kterou se lze povozit. A s průvodcem lze projít i do skutečné štoly. Pro milovníky staré techniky i pro děti to je hezký zážitek. Více o lomech si přečtete na konci textu. Od lomů lze se dostat na jedno krásné místo, které ale na naší trase neleží a jednou jsme je už s „Tipem“ mohli navštívit. Je to Svatý Jan pod Skalou. Od lomů to je asi kilometr, kdo by si chtěl cestu prodloužit, může se pak odtamtud vrátit do Srbska. My se ale od lomů vrátíme na modrou značku, po které jdeme až k rozcestí Boubová. Tady změníme barvu. Značka červená nás dovede k vodopádům na Bubovickém potoce a  ke Kubrychtově boudě. Tudy už náš výlet také jednou vedl. Zde opět změníme značku, odbočíme vpravo po žluté, která nás podél Bubovického potoka zavede až do Srbska, cíle dnešní vycházky. Projdeme obcí, přes řeku k železniční zastávce. Odtud nás vlak doveze do Prahy na smíchovské nádraží. Co jsme cestou uviděli: Loděnice, městečko na hlavní silnici a nedaleko dálnice do Plzně, má asi 1500 obyvatel. Jako připomínku vinařské tradice tu najdeme Cífkovu vilu (zámeček Vinice) z  r. 1873. Václav Cífka byl úspěšným podnikatelem, měl 15 dětí a toužil po šlechtickém titulu, toho se však nedočkal. Zmínili jsme už Gramofonové závody, kde se výroba zvukových nosičů gramodesek i CD – úspěšně drží dodnes. První záznam o obci je z roku 1088. Najdeme tu barokní kostel sv. Václava z r. 1725 s barokní farou. Loděnické nádraží je známé jako místo, kde se natáčel známý Menzelův oskarový film Ostře sledované vlaky, podle předlohy od Bohumila Hrabala. Solvayovy lomy, skanzen a muzeum těžby vápence, leží na trase naučné stezky. Vápenec se tu těžil od roku 1918 do r. 1963. Kvalitní vápenec se používal na výrobu kuchyňské soli a uhličitanu sodného tzv. Solvayovou metodou. Dvě části lomu jsou propojeny štolou, byla Měšický zpravodaj - 23

tu lanovka a úzkokolejná dráha. Skanzen je otevřen od května do konce října o víkendech, v červenci a srpnu i v ostatní dny kromě pondělků. Co vše nás při návštěvě areálu čeká, a další informace, najdeme na stránkách www. solvayovylomy.cz Srbsko leží na řece Berounce, je to známé letovisko. Jeho zajímavostí kromě lanové dráhy, která vedla až do Berouna, je i samotný název. Obec byla skutečně založena v 15. století kolonisty z Balkánu. Další doporučený turistický cíl poblíž trasy naší vycházky je už zmíněný Svatý Jan pod Skalou. Toto krásné místo už jednou cílem našeho „Tipu“ bylo, bližší popis tedy už neuvádíme. Sv. Jan pod Skalou s jeskyní a vyhlídkovým místem na skále nad řekou leží asi 1km sv. od Solvayových lomů. Dnešní výlet tím končí. Občerstvení najdete v Loděnici nebo v Srbsku. Na cestu krásné počasí, a  klidný ničím nerušený výlet s  řadou pěkných zážitků přeje autor pozvánky Vladimír Novák Prameny: 110 výletů s DP; Turistická encyklopedie, Stč. kraj; Turistická mapa Berounska

ŠESTÉHO ČERVENCE… … aneb o svátcích, které téměř zevšedněly A aby nám nezevšedněly úplně, něco málo si o nich povíme. Už za pár dní na nás z  kalendáře zasvítí červená barva – dny 5. a  6. července jsou významnými svátky. Jejich význam byl ještě povýšen vyhlášením za státní svátky České republiky, jsou to dny, kdy máme pracovní volno. Kdyby se tak bylo nestalo, dávno už bychom ty dva dny prožívali zcela bez svátečního pocitu. Takto se nám připomínají tím, a vlastně hlavně tím, že dva dny po sobě máme volno. Jenže tato příjemnost se nám letos zhatila. Svátky připadnou na sobotu a neděli a tím se jejich všednost ještě zvětšuje. Tady se názorně ukázala nevýhoda pevných svátků, nepohyblivých. U těch pohyblivých o volno nemůžeme přijít – sváteční pondělí vždycky připadne na pondělí. Ve Zpravodaji si svátky během roku připomínáme – Vánoce, Velikonoce, i  svátky svatodušní, vždy hrstkou zajímavostí těch méně známých. A připomeneme si tedy i ty tři oslavence, tři osobnosti, aby se jejich památka ve víru jiných událostí nepřešla tak zcela bez povšimnutí, 5. července si připomínáme příchod slovanských věrozvěstů, svatých Cyrila a Metoděje do našich zemí, přesněji na Moravu. Stalo se tak na jaře roku 863 našeho letopočtu. V rámci své misie na Velké Moravě vytvořili písmo hlaholici a  prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk. Říká se jim též „bratři ze Soluně“. Byť se jejich učení u nás neujalo a  převládlo západní pojetí, církev římsko-katolická den jejich příchodu přijala jako svůj svátek. Měšický zpravodaj - 24

Co o nich víme: Svatý Konstantin (Cyril), narozen 827 v Soluni, zemřel 869 v Římě. Byl profesorem filosofie v Konstantinopoli. Vstoupil do kláštera, kde přijal řeholní jméno Cyril. Svatý Metoděj, starší bratr Cyrila (813 Soluň, 885 na Moravě), byl byzantským státním úředníkem, později mnichem, nakonec moravsko – panonským arcibiskupem. Jako zajímavost si ještě připomeňme, že až do poloviny 19. století byli u  nás zváni staročesky – Crha a Strachota. 6. července si připomínáme výročí upálení Mistra Jana Husa. Příští rok to bude 600 let od této všeobecně známé události. Méně už se ví o životě a díle Mistrově. Připomeňme si je aspoň pár slovy. Jan Hus se narodil roku 1371 v Husinci u Prachatic. V našich představách vystupuje jako kněz, kazatel. Ale on byl i velký vzdělanec. Vystudoval artistickou fakultu a bohosloví, stal se univerzitním profesorem a rektorem. Známým se stalo jeho působení v Betlémské kapli v Praze od r. 1402. Hus kázal dovedně a zasvěceně, a to nejen o věcech náboženských, ale i o palčivých problémech současnosti. Tím si získal lid, měšťany i nižší šlechtu. Jak ale vystupoval stále ostřeji, znepřátelil si církevní vrchnost a nakonec i krále. Velkou nelibost papeže vyvolalo jeho brojení proti kramaření s odpustky. V roce 1412 na něj papež uvalil klatbu. Hus se pak uchýlil na Kozí hrádek a Krakovec, kde dál kázal a hlavně psal. Roku 1414 císař Zikmund vyzval Husa, aby se ospravedlnil před církevním koncilem v  jihoněmecké Kostnici (Konstanz). Hus tam byl úkladně vylákán zárukami osobní bezpečnosti, koncilem byl obviněn z názorů, které ani nikdy nehlásal. Byl vyzván, aby vše odvolal. Neodvolal, byl prohlášen kacířem, a 6. července 1415 upálen na hranici. Své dílo pro nás zanechal ve spisech, jako např. „O církvi“, „Výklad viery…“, „Postilla“ – soubor jeho kázání. Napsal i  výchovné („Dcerka“) a  jazykovědné („De ortographia Bohemica) spisy. Z češtiny odstranil spřežky a nahradil je háčky a čárkami. Hus nebyl ani ateistou, ani nechtěl zničit církev. Byl stále kazatelem, ale stal se reformátorem, který včas nepoznal, že nelze reformovat, co je ze své podstaty nereformovatelné. Nebyl tak v našich dějinách posledním, kdo na to doplatil. Jen jako náboženský reformátor by se tak známým a slavným nestal; v zapomnění upadlo mnoho jiných takových. Jeho osobnost se do dějin zapsala způsobem, jakým se ho církev zbavila, a hlavně událostmi po jeho smrti, kdy ve jménu jeho osoby a jeho učení děly se věci, s kterými by on jistě nemohl souhlasit. Husitské války, ničení hodnot, loupení cizího majetku a vraždění nevinných lidí, pro které byl vynalezen eufemistický výraz „husitské revoluční hnutí“. Tolik příspěvek k aktuálnímu tématu, jakým jsou významné dny červencové. A teď už jen na okraj. Trochu se vtírá otázka, proč právě tyto dny byly povýšeny na státní svátky, když první z nich je ryze církevní, a ten druhý není ani církevním ani sekulárním svátkem – je to prostě významný den v našich dějinách. Zdali neměl být spíše vybrán velikonoční Velký pátek – ten je pohyblivý a o sváteční volno bychom tak nikdy nepřišli. Ale to už je věc názorové diskuse, s  tím, že některé věci, byť rozporné, je nejlépe ponechat tak, jak jsou. - red -

Měšický zpravodaj - 25

SVÁTKY, VÝROČÍ, VÝZNAMNÉ DNY ČERVENEC – SRPEN Nejvýznamnějšími svátky období jsou 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, a 6. červenec – Upálení M. Jana Husa. Oba dny jsou státními svátky ČR a dny pracovního volna. Některá vybraná výročí: 3. 7. 1854 před 160 lety se narodil hudební skladatel Leoš Janáček. 7. 7. 1839 vyjel první parní vlak na trati Břeclav – Brno. 9. 7. 1834 před 180 lety se narodil se básník Jan Neruda. 29. 7. 1856 zemřel Karel Havlíček Borovský. 2. 8. 1945 byla podepsána Postupimská dohoda. 12. 8. 1891 vyhořelo Národní divadlo 12. 8. 1928 zemřel Leoš Janáček 20. 8. 1845 jel první parní vlak na trati Olomouc – Praha 21. 8. 1968 obsadila vojska Varšavské smlouvy Československo 21. 8. 1969 rozsáhlé a tvrdě potlačené demonstrace proti okupaci 22. 8. 1891 zemřel Jan Neruda. Další významné dny (celkový přehled): ČERVENEC 1. 7. Světový den architektury 2. 7. Světový den UFO 5. 7. Cyril a Metoděj (státní svátek ČR) 6. 7. Mistr Jan Hus (státní svátek ČR) 6. 7. Světový den polibku 7. 7. Den čokolády 9. 7. Světový den veterinárních lékařů 10. 7. Světový den správců počítačových sítí 11. 7. Světový den populace 11. 7. Mezinárodní slavnosti Labe 14. 7. Mezinárodní den alternativ ke spalovnám 15. 7. Den gumových medvídků 16. 7. Pojďte se vykoupat do řeky 20. 7. Den lízátek 28. 7. Den mléčné čokolády SRPEN 2. 8. 6. 8. 9. 8. 12. 8.

Den suchého zipu Světový den boje za zákaz jaderných zbraní Mezinárodní den domorodců Mezinárodní den mládeže Měšický zpravodaj - 26

13. 8. Den leváků 23. 8. Mezinárodní den pro připomenutí obchodu s otroky a jeho zrušení 29. 8. Evropská noc pro netopýry (Red. pozn.: Kdo ještě nemá nějaký ten svůj den, přihlaste se v redakci) - red -

NÁŠ FEJETÓNEK – retro Jak jsme (ne)nakupovali v Tuzexu Bylo – nebylo. V  šedesátých až osmdesátých letech minulého století, tedy za vlády reálného socializmu v Československu kromě běžné obchodní sítě existovaly zcela zvláštní a výjimečné obchody zvané Tuzex. Tedy abychom byli zcela přesní, tak už předtím existovaly ještě zvláštnější obchody, neoznačené, utajené - jen pro někoho. Tím někým byli vyšší straničtí funkcionáři, tajemníci, a jejich rodinní příslušníci. Tam se dostalo luxusní zboží z dovozu, které jinak na trhu nebylo, ale třeba i toaletní papír – ten jinde taky nebyl. Ono se to ovšem tak úplně neutajilo, a  vzbuzovalo to všeobecnou nevoli. A  tak vznikla myšlenka Tuzexu. Tuzex, to byly podobné prodejny jako ty výše zmíněné, s tím rozdílem, že byly řádně označené, veřejné, a mohl v nich nakupovat každý, přesněji skoro každý –kdo měl příslušné platidlo. Prodejny patřily pod obchod zahraničního obchodu TUZEX, který měl monopol na nákup a prodej zboží z kapitalistické ciziny, zejména spotřebního zboží v drobném, za valuty. Prodejen bylo několik druhů, podle prodávaného v nich zboží – potraviny, textil, průmyslové zboží, elektronika. Hlavní specialitou těchto prodejen bylo, že se v nich neprodávalo za československé koruny, ale za odběrní poukázky, známé pod názvem „tuzexové bony“. Jejich hodnota se udávala v korunách (Kčs), a banka je měnila v poměru 1:1 proti hotovosti ve směnitelné valutě. A to podle tehdy platného oficiálního kursu, který byl ovšem velmi nereálný. Naše měna tehdy volně směnitelná nebyla. Bony mohl legálně od banky získat každý, kdo legálně získal cizí valutu (zpravidla marky, dolary). Buď že pracoval v cizině, nebo peníze získal darem, dědictvím a podobně. Jenže takových lidí nebylo mnoho. Ale nakupovat v  Tuzexu chtěl každý, nebo skoro každý – kdo na to měl. Poptávka po bonech tlačila jejich skutečnou – tržní cenu nahoru. Ta se pohybovala kolem 5.- Kčs. A kde mohl našinec bony koupit? Za tím účelem vznikla nová živnost a  zvláštní sociální skupina lidí, kteří se prodejem bonů živili (a  velmi dobře) – tak zvaní „veksláci“. Název pochází z  německého výrazu „wechseln“ – měnit, vekslovat. Měšický zpravodaj - 27

Jak to všechno probíhalo, ukážeme si na příkladu. Vekslák od cizince koupil dolar za dejme tomu 15 korun, což pro turisty bylo velmi výhodné – od banky by dostali korun jenom 7, a tak rádi prodali. To ovšem bylo nelegální, vekslák neměl na směnu valut licenci, tu měla jen banka. Vekslák pak jde s dolarem do banky, tam za něj – to už zcela legálně dostane 7 bonů. Ty pak prodá náhodnému zájemci třeba na ulici před prodejnou po 5 korunách, a má 35 Kčs. Kolik vydělal, snadno si každý spočítá. Takto i vznikl skutečný, reálný kurs dolaru – 35 – 40,- Kčs. Tento byznys ovšem jel ve velkém – nikdo do banky nešel s jedním dolarem; to byl jen příklad. Tato činnost veksláků byla pololegální, režimem tiše tolerovaná. Vekslák při troše opatrnosti, když nic nepřehnal, mohl být v klidu. Byl o tom docela natočen i známý film. Všichni byli formálně někde zaměstnáni, případně si i platili někoho, kdo za ně tu práci dělal. Pro případ policejní kontroly na ulici u  sebe nikdy neměli více bonů nebo peněz v hotovosti. To byla věc šéfů, kteří seděli v barech a celý systém řídili. Díky horentním příjmům si ovšem veksláci žili na vysoké noze a  tím i  potřebovali stále více peněz. Od vekslu tak nebylo daleko ke kriminalitě. Oškubávali cizince jak se dalo, třeba podvody s neplatnou měnou, a v celém tom prostředí velkých peněz se dařilo i prostituci a hazardu. Proč vlastně komunisté bony a tuzexové prodejny vymysleli, to je celkem jednoduché. Zabili tím dvě mouchy jednou ranou. Částečně potlačili nespokojenost občanstva s  nedostatkem luxusního „západního“ zboží, která se u  mnohých projevovala odporem k  režimu, a  stát získal valuty, kterých i  v  plánovaném socialistickém hospodářství bylo potřeba pro zahraniční obchod. Občan valutu vlastnit nesměl, a  tak než by ji ilegálně v  cizině rozházel za nákup hloupostí, tak dostal bony a  hlouposti si za ně legálně mohl nakoupit doma. A byla tak spokojenost na všech stranách, včetně veksláků. A jakpak ti dopadli po pádu režimu, když už bony přestaly existovat? Jak kdo, podle své obchodnické zdatnosti. Někteří ti drobní „padli na ústa“, ale hodně z nich dnes nacházíme na vysokých manažerských postech, i  v  politických funkcích. Ti šikovnější se holt době přizpůsobili. On se ten mafiánský socializmus celkem úspěšně přetavil v  ten dnešní mafiánský kapitalizmus. Nakonec se ještě na chvíli vrátíme k  těm prodejnám a  ke zboží, které se tam dalo koupit. TUZEXY se tvářily jako obchody pro „lepší lidi“. Ale ve skutečnosti nemusíme těm šťastlivcům, kteří měli dost bonů, zase tak závidět. Zboží tam prodávané bylo luxusním jen podle tehdejších zdejších měřítek. Prostě proto, že jinde nebylo k dostání. Ve skutečnosti to, až na malé výjimky, byla jen navoněná naleštěná bída. Pravda, dalo se tam koupit i auto nebo zde nedostupná elektronika. Ale jinak – malý výběr druhů zboží, mnohdy i třetí kvalita, za luxusní cenu. Však PZO TUZEX nakupoval v cizině jen to nejlevnější. Takže jsme nakupovali, podle dnešní terminologie – „šmejdy“. Šmejdy v  krásném obalu, s třpytivou slupkou. Každý, kdo se v té době dostal do západní ciziny, může potvrdit, že „tuzexové“ zboží dalo se tam nakoupit ve výprodeji za zlomek zdejší ceny. Tehdejší tuzemské zboží bylo přitom mnohdy kvalitní, často i kvalitnější než dnes, jenže – bylo ho málo, ne všude, a ne pro každého. Pro úplnost je ještě potřeba se zmínit o prodavačkách, prodavačích a kultuře prodeje. Spíš to byli namyšlení „podavači“. Místo kompetence a ochoty převládala arogance a netečnost. Před prodejnami bývaly velké fronty, hlavně u  potravin, a  tak se s  námi podavači moc nepárali. Měšický zpravodaj - 28

Tak jsme si zase jednou dopřáli vzpomínání, dlužno říci, že navzdory všemu zlému, spíše nostalgického až sentimentálního. Na dobu, kterou odvál čas, a pro dnešní generaci už zcela neznámou a možná i nezajímavou. Bylo – nebylo, a do stejné řeky už nikdy nevstoupíš…. - dalimil -

STALO SE PŘED 100 LETY Rok 1914 – začátek 1. světové války „Mým národům…“, takto začínalo ono pochmurné poselství císaře Františka Josefa I. obyvatelstvu rakousko-uherské říše, tedy i nám, Čechům. Viselo na každém rohu a stálo v něm, že jsme právě vstoupili do války. Že bude světová, to v té chvíli ještě tušil málokdo, spíš se všeobecně předpokládalo, že skončí, vítězně – jak jinak – „do švestek“. A  tak se stalo, že v  červenci si budeme připomínat sté výročí vypuknutí válečného konfliktu, až do té doby největšího v dějinách světa. Sto let, to se zdá nesmírně dávno, pro současné mladší generace už cosi jako pravěk. Jenže: ještě prarodiče mnohých dnes žijících seniorů tyto události prožili a mnozí z nich je nepřežili. Na českém území se sice nebojovalo, přesto nenajdeme město, i nejmenší vesnici, kde by na významném místě nestál památník obětí této války. Naši předkové si, na rozdíl od nás, svých hrdinů dokázali vážit. A bylo jedno, na které straně fronty ten či onen voják stál. Navždy už je spojilo jediné – navždy zbytečně zmařený život. První světovou válku si více připomínáme v  souvislosti s  jejím zakončením, taky proto, že si je ztotožňujeme se vznikem Československa. Ale jak to vlastně všechno začalo, to už se všeobecně ví méně. O tom, co se stalo, víme tak nejvíc z  Haškova Švejka, víme, že byl sarajevský atentát. Ale ten zdaleka nebyl pravou příčinou války. To byl jen katalyzátor, jiskřička ve skladišti střelného prachu. Ve skutečnosti bylo všechno mnohem složitější. Říká se dokonce, že největší záhadou této války je, proč vůbec vznikla. Pokusme se tedy krok za krokem popsat sled událostí, pokud možno stručně a přehledně. Válka nezačala zčista jasna, překvapivě, ale očekávala se. Válečné napětí bylo Měšický zpravodaj - 29

v Evropě počátku století silně znát. Zbrojilo se na všech stranách, a uzavíraly se dohody a pakty – o neútočení, vzájemné podpoře. Právě složitý propletenec různých mezistátních smluv a dohod, které mnohdy stály proti sobě, byl jednou z příčin zahájení bojů. V případě porušení některé z nich pak nastala řetězová reakce – další porušování a další nové dohody. Uveďme si některé z  nich, v  té době přijatých: Entente cordiale (1894); britsko - ruská smlouva z r. 1907; francouzsko – ruská smlouva (1893); francouzsko – italská smlouva z r. 1900; koalice dvou (1879), koalice tří (1887) a balkánská smlouva (1909). Tento systém spojenectví a paktů vedl k vytvoření dvou aliancí, které pak ve válce stály proti sobě: tzv Trojspolek, nebo též Ústřední mocnosti (Německo, Rakousko, Itálie) a  Dohoda (Anglie, Francie, Rusko). A pak už stačilo jen málo, ona jiskřička, aby se události rozjely naplno. Popišme si, jak postupovaly: 23. července bylo předloženo Srbsku rakousko – uherské ultimátum jako reakce na sarajevský atentát. 28. července vyhlásilo Rakousko – Uhersko válku Srbsku. To se ještě mohlo zdát, že jde jen o lokální konflikt na Balkáně, jakých už bylo mnoho. Jenže požár se už rozhořel. V následujících dnech do války proti sobě vstupují Ústřední mocnosti a Dohoda. 1. srpna Německo vyhlásilo válku Rusku. 2. srpna do války vstoupilo Turecko na straně Německa. 3. srpna Německo vyhlásilo válku Francii; Němci vstoupili do Belgie. 4. srpna Velká Británie vyhlásila válku Německu. 5. srpna USA vyhlásily neutralitu. 6. srpna Rakousko – Uhersko vyhlásilo válku Rusku a Srbsko Německu. 7. srpna Černá Hora vyhlásila válku Rakousku. 11. srpna Francie vyhlásila válku Rakousko – Uhersku. 12. srpna Velká Británie vyhlásila válku Rakousko – Uhersku. 23. srpna Japonsko vyhlásilo válku Německu a Rakousko – Uhersko Japonsku. Itálie, ta byla prozatím v neutralitě. Teprve až v květnu 1915 vystoupila z Trojspolku a 23. května vyhlásila válku Rakousko – Uhersku. A pak už následovaly čtyři roky válečných událostí, o kterých si budeme povídat, až bude jejich sté výročí. Na závěr této vzpomínky ještě pár poznámek, které mohou člověka napadnout při probírání historie válečných událostí. Kdo že to válku vlastně zavinil? Nebyli to Rakušané, jak by se na první pohled zdálo, i když byli první, kdo začal. Monarchii se do války moc nechtělo, váhala, protože vysocí armádní činitelé stav vojsk a výzbroje znali a věděli, že konflikt – a to netušili jeho možný rozsah – by nemusel skončit dobře. Jakože neskončil. Vídeňský dvůr atentát zase tak moc nepálil, a Srbsku se válčení taky moc nehodilo. Ale byl tu silný tlak ze strany Německa. „To si nemůžete nechat líbit“! Ano, Německo Viléma II. bylo tím pravým původcem. Důvodů měli dost, netřeba je rozebírat. Měšický zpravodaj - 30

A co Češi a válka? Češi bojovali na obou stranách front. Jednak v barvách monarchie, jednak v legiích v Rusku i na Západě – tj. na straně Dohody. Na výsledcích války Češi vydělali získáním samostatnosti. I když popravdě řečeno, válku nám vyhráli Spojenci, a  víme, že ne naposledy. Aspoň že s naší účastí. Válka přišla lidstvo draho. Lidských obětí, včetně civilních, bylo více než 8  miliónů, zraněných bylo 19 miliónů. Hmotné škody byly vyčísleny na 365 miliard dolarů. Nemluvě o  dalších efektech války, jako bída, hlad, útrapy, nemoci. Civilní obyvatelstvo trpělo nemálo – potraviny byly jen na hubený příděl, a  živitelé rodin umírali kdesi v zákopech. Válka také zásadním způsobem změnila osudy nás všech, a  je to znát až dodnes. Však bolševická revoluce v roce 1917, to byl také jeden z nechtěných efektů války, včetně řetězu dalších neblahých událostí. Jak se ukázalo o  pouhých 20 let později, lidstvo se z  historie, byť tak málo vzdálené, nepoučilo pranic. V  příštím roce si tak připomeneme 70. výročí dalších tragických událostí – 2. světové války. Vladimír Novák

OKÉNKO PŘISTĚHOVALCE VII. Milé sousedky, milí sousedé, vážení čtenáři. Nevím, jak je to možné, ale dva měsíce jsou zase pryč! Utekly jako voda v Mratínském potoce…. Což mi připomíná, že jsem v Okénku přistěhovalce zatím žádnou mratínskou provozovnu či službu nedoporučovala. Napravím to ještě letos, máte mé slovo. Zatím se společně podíváme do jiných blízkých obcí – dnes vás zvu do Čakoviček a Neratovic. Vítejte tedy u sedmého dílu Okénka přistěhovalce, které již rok pravidelně čtete v našem Zpravodaji. Léto se přihlásilo o dost dříve, než ukazuje kalendář, a mnozí z vás jistě kromě lenošení u bazénu a popíjení růžového vína mají plné ruce práce se zahradou, zpracováním rozličných plodin a bobulí, vařením marmelád a džemů, zavařováním, kompotováním… ☺. Budeme-li parafrázovat klasika, mohlo by to znít nějak takto: to máte jahody, meruňky, třešně, okurky, broskve, rybíz, odstopkovat, odpeckovat, nakrájet, promíchat, povařit, lahvovat… A to si člověk uvědomí, že vlastně tráví léto přípravou na zimu. Ale tak už to chodí, věčný koloběh. Já vás z něj však dnes vytrhnu a pokusím se vás navnadit, abyste své znavené tělo nechali taky jednou (anebo raději pravidelně) hýčkat. Čakovičky, nevelká a nepříliš vzdálená obec, je vám již z této rubriky známá minimálně tím, že v ní provozuje skvělou restauraci jeden z nejlepších šéfkuchařů v této zemi, Václav Měšický zpravodaj - 31

Frič. Hospůdka se jmenuje Na Pekárně a  najdete ji – pokud přijíždíte od Měšic a  Nové Vsi – po pravé straně, pár desítek metrů za cedulí oznamující počátek obce. Ve stejné ulici – jmenuje se Kojetická, jen o  stavení blíže, sídlí v  rodinném domku jedna sympatická provozovna: kosmetika a masáže, studio All In One, čili „všechno v jednom“. Na plotě okolo domu je umístěn velký poutač, který nelze minout. Jak už jsem se tu několikrát zmínila, za nejlepší reklamu považuji osobní doporučení. Ani tento případ není výjimka. Velmi milou paní kosmetičku a masérku Ivetu Nývltovou mi doporučilo několik známých. Žádné dlouhé objednací lhůty, paní Nývltová ráda vyjde vstříc a přijme vás i ve večerních hodinách (což se může hodit zejména maminkám – uspat dítko, zapnout chůvičku, políbit manžela a hurá na kosmetiku!). První návštěva trvá zhruba dvě hodiny, úvodní půlhodinku věnuje paní kosmetička seznámení s vaší pletí, zapíše si případné alergie či nemoci, a pak už vás uloží na speciální lůžko a začne kouzlit. Pro dámy zřejmě procedura víceméně známá – odlíčení, čištění pleti, úprava/barvení obočí a  řas, kosmetická maska, masáž obličeje a  dekoltu… a pak už se jen musíte probudit a odejít, což se vám po tak příjemně strávených chvílích asi ne vždy bude chtít. Paní Nývltová pracuje výhradně s přírodní kosmetikou značky Nobilis Tilia. Na moji kúru použila přípravky s vůní levandule, tak jsem si více než hodinu připadala jako ve sladké Provence. Ačkoliv by se mohlo zdát, že kosmetika je ryze ženská záležitost, paní kosmetička mě ujistila, že přijímá k  ošetření i  muže. Poslední dobou prý začínají pánové chodit častěji. Asi už taky přišli na to, že pohovět si a  nechat se opečovávat je jednou za čas docela příjemná změna. K paní Nývltové do Čakoviček se lze objednat také na masáž, ať už relaxační či sportovní, aromatickou masáž celého těla nebo na masáž zaměřenou na konkrétní partie – záda, šíji, končetiny. Paní Nývltová, jakožto bývalá vrcholová sportovkyně (atletka), má k masážím velmi blízko a dělá je ráda. Osobně jsem u ní zatím masáž neabsolvovala, ale v nejbližší době se na to chystám, protože doporučení mám několik a všechna jsou od nadšených a pravidelných návštěvníků. Podrobný seznam poskytovaných služeb najdete na webových stránkách studia All In One. A protože jsem s péčí paní Nývltové nadmíru spokojena, nechala jsem si od ní hned doporučit pedikérku. Znáte to – taková příjemná a pečlivá kosmetička určitě bude mít kontakt na neméně příjemné a pečlivé kolegyně z příbuzných oborů. Nemýlila jsem se. Hned pár dní po kosmetice jsem se rozjela do Neratovic na pedikúru. Studio Daniela sídlí na Kojetické ulici, v  blízkosti prodejny Penny, takže s  parkováním není žádný problém. Paní Daniela Čákorová se věnuje pedikúře, zatímco její dcera Veronika spolu s dalšími dvěma kadeřnicemi se starají zákazníkům o vlasy. Před nějakým časem jsem vyzkoušela přístrojovou pedikúru. Ne že bych nebyla spokojená, ale jsem v  tomto ohledu asi konzervativní, a  tak jsem se vrátila k tzv. mokrému provedení péče o chodidla. Klasika – perličková lázeň s léčivou solí, pak skalpel, pemza, kleštičky, pilník. Na závěr masáž a ošetření krémem. Nožky jako nové! Obzvláště v letních měsících, kdy jsou chodidla valnou část dne v otevřené obuvi a naboso, to chce péči o ně nezanedbat. Nohy máme jenom jedny a musí sloužit celý život, proto je třeba se o ně starat. Velmi ráda si zase brzy zajedu do Neratovic a dopřeji si pedikérské služby paní Čákorové. Pokud jsem vás tímto příspěvkem navnadila taky na trochu oddechu na kosmetice, masáži nebo pedikúře, doufám, že budete se službami spokojeni alespoň tak jako já. O své zkušenosti se můžete se mnou také podělit – emailovou adresu najdete o pár řádků níž. Měšický zpravodaj - 32

Ať je letošní léto pohodové, provoněné zavařeninami, sirupy a džemy, a nezapomeňte si sem tam udělat na sebe čas a  nechat se hýčkat! Mnoho nevšedních letních zážitků a příjemných setkání, ať už na cizokrajné dovolené, nebo u vás na zahradě, vám ze srdce přeje vaše sousedka Petra Biache [email protected]

OKÉNKO MĚŠICKÉHO ZAHRÁDKÁŘE Vážení přátelé zahrádkáři, významnou skupinou u meruněk jsou pozdní odrůdy. BERGERAK – původem z  Francie, strom roste středně bujně až bujně. Plod je středně velký, povrch je hladký. Slupka je pouze velmi slabě až slabě plstnatá, základní barvu má oranžovou, na osluněné straně plodu se objevuje, malé až středně velké červené líčko. Dužnina je oranžová, tuhá, středně šťavnatá, navinule sladká až sladká, aromatická velmi dobré chuti. Zraje 7 dnů po odrůdě Velkopavlovická, plodnost je velká až velmi velká, pravidelná. Odrůda je velmi kvalitní svými plody, které jsou vhodné jak na zpracování, tak pro přímý konzum. Při přeplození vyžaduje probírku plodů. Strom se velmi dobře přizpůsobuje daným podmínkám prostředí, brzy, hojně a pravidelně plodí a je více odolný k mrazu ve dřevě, květních pupenech i květech. Pro tyto vlastnosti najde uplatnění i v chráněných polohách okrajových oblastí. BERGERON – původem z Francie, strom roste středně bujně. Plod dosahuje střední velikosti, povrch plodu je hladký. Slupka je středně plstnatá, základní barvu má oranžovou, na osluněné straně je z větší části překryta červeným rozmytým líčkem, které dodává plodu na atraktivnosti. Dužnina je oranžová, tuhá, hrubší konzistence, středně šťavnatá, navinule sladká až nasládlá, aromatická velmi dobrá. Zraje 6 dnů po odrůdě Velkopavlovická. Plodnost je velká až velmi velká, pravidelná. Odrůda se hodně podobá předchozí odrůdě jak v odolnosti mrazu ve dřevě tak v květních pupenech i  květech. Tuto odrůdu lze pro svou celkovou nenáročnost doporučit i  pro začínající zahrádkáře, ale hodí se i pro intenzivní výsadby. DARINA – původem z  ČR, vyšlechtěna volným opylením odrůdy Mělnická. Strom roste středně bujně, plod je středně velký, povrch plodu je hrbolatý, slupka středně plstnatá, základní barvu má žlutozelenou, na osluněné straně se vyskytují velmi malé tečky růžové až červené krycí barvy. Dužnina je světle oranžová, středně tuhá, středně hrubé konzistence, málo šťavnatá, navinule sladká až sladká, dobře aromatická velmi dobrá. Zraje 9 dnů po odrůdě Velkopavlovická, plodnost je pozdnější, středně velká až velká, pravidelná. Jedná se o  odrůdu s  poměrně atraktivním a  kvalitním plodem vzhledem k pikantnější chuti a tužší konzistenci se hodí pro konzervárenské zpracování, ale při plném vyzrání plodů je lze využít i jako stolní ovoce. Pro svou odolnost vůči mrazu jak ve dřevě, tak v pupenech i květech ji můžeme vysazovat i do chráněných poloh okrajových oblastí. Měšický zpravodaj - 33

HARLAYNE – původem z Kanady, strom roste středně bujně, plod je malý při menší násadě střední, povrch plodu je hrbolatý. Slupka je pouze slabě plstnatá, se základní barvou tmavě oranžovou, na osluněné straně se může objevit malé červené líčko. Dužnina je oranžová, tuhé a hrubší konzistence, středně šťavnatá, sladce navinulá, při plném vyzrání až navinule sladká, velmi aromatická, velmi dobré chuti. Zraje 9 dnů po odrůdě Velkopavlovická, plodnost je brzká, velká až velmi velká a  pravidelná. Tato odrůda je velmi dobře odolná mrazu ve dřevě, květních pupenech i  květech. Pokud však dojde k  dobrému odkvětu, bývá násada plodů velmi vysoká, ve velkých shlucích v tomto případě je třeba provést probírku plodů. Plody se spíše používají na kompotování, také značně trpí moniliovou hnilobou. HAROGEN – původem z Kanady, strom roste slabě až středně bujně. Plod je středně velký, povrch plodu je hrbolatý, slupka je pouze slabě plstnatá, základní barvu má tmavě oranžovou, většinu plodu však kryje purpurově zbarvené rozmyté líčko. Dužnina je tmavě oranžová, tuhé až velmi tuhé a středně hrubé konzistence, málo až středně šťavnatá, navinule sladká, aromatická, dobré chuti. Zraje 10 dnů po odrůdě Velkopavlovická, plodnost je brzká, velká až velmi velká a pravidelná. Opět má velmi dobrou odolnost proti mrazu ve dřevě v pupenech a květech. Atraktivně vyhlížející plody jsou spíše průměrné chuti. Odrůda je náročná na výběr stanoviště, vyžaduje kvalitní půdy dostatečně zásobené vláhou a živinami. LEALA – původem z ČR, strom roste středně bujně až bujně. Plod je malý až středně velký, povrch plodu je hladký. Slupka je pouze slabě až středně hustě plstnatá, její základní barva světle oranžová, na níž se objevují pouze osamocené červené skvrny, na osluněné straně ve větší koncentraci. Dužnina je oranžová, středně tuhé a středně hrubé konzistence, velmi šťavnatá, sladká až velmi sladká, aromatická velmi dobrá. Zraje 7 dnů po odrůdě Velkopavlovická, plodnost je velká až velmi velká, pravidelná. Vzhledově nejsou plody atraktivní, ale chuťově jsou vynikající. Pro vysoký obsah cukrů jsou vhodné na pálení. Zajímavá je také výrazně pozdní doba kvetení. Je proto vhodná i na stanoviště, kde hrozí poškození od zimních i pozdních jarních mrazů. Je více náchylná na moniliovou hnilobu. MINARET – původem z  ČR, strom roste středně bujně až bujně, plod je středně velký, povrch plodu je hladký. Slupka je slabě až velmi slabě plstnatá, základní barvu má oranžovou, osluněnou polovinu plodu kryje poměrně výrazné rozmyté líčko purpurové barvy. Dužnina je oranžová, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá, navinule sladká až sladká, aromatická až pikantní, velmi dobré chuti. Zraje 9 dnů po odrůdě Velkopavlovická, zajímavá odrůda s  velmi chutnými, ale na otlačení choulostivými plody. Je pouze středně odolná proti pozdním jarním mrazíkům v době květu, náročná na stanoviště a agrotechniku, vhodná pro zkušené zahrádkáře. PAVIOT – původem z Francie, strom roste středně bujně, plod je velký, povrch plodu je hladký, slupka je slabě až středně hustě plstnatá, její základní barva světle oranžová, na osluněné straně se objevuje purpurově zbarvené menší rozmyté líčko. Dužnina je oranžová, měkká až středně tuhá, středně hrubé konzistence, středně šťavnatá, navinule sladká až sladká, při plném vyzrání, velmi aromatická, výborné chuti. Zraje 7 dnů po odrůdě Velkopavlovická. Plodnost je středně brzká, velká a pravidelná. Jedná se o  velmi kvalitní pozdní odrůdu. Plody jsou vzhledné, vynikající chuti. Odrůda Měšický zpravodaj - 34

neklade speciální podmínky na stanoviště a agrotechniku nevýhodou je ovšem jen střední odolnost květů proti pozdním jarním mrazíkům. VELBORA – původem ze Slovenska, strom roste bujně, plod je velký až velmi velký, povrch plodu je hladký, slupka je středně hustě plstnatá, oranžová, osluněnou stranu plodu částečně kryje menší líčko červené barvy v  rozmyté formě. Dužnina je oranžová, tuhá, středně hrubé konzistence, méně šťavnatá, navinule sladká až sladká při plném vyzrání, velmi aromatická, výborné chuti. Zraje 7 dnů po odrůdě Velkopavlovická. Plodnost je pozdnější, středně velká až velká a pravidelná. Velmi zajímavá pozdní odrůda s plody výborné kvalita a chuti. Strom neklade speciální požadavky na stanoviště ani agrotechniku. Má velmi dobrou odolnost proti pozdním jarním mrazíkům v době květu. Jediná nevýhoda je střední odolnost květních pupenů zvláště při rychlém střídání teplot v době vegetačního klidu, kdy jsou často poškozovány. V příštím příspěvku se budeme věnovat pěstování broskvoní. Za pomoci pomologie peckovin vypracoval, Miroslav Šmoranc

KUCHAŘKA NAŠÍ VESNICE Dnes vám nabídnu recept, který někteří z vás již znají, vyšel totiž před časem v letáku Lidlu. Moučník jsem upekla rodině a přátelům a  všem moc chutnal. Upekla jsem ho i  členům komise Vesnice roku a  jelikož si na něm taky pochutnávali, rozhodla jsem se, že recept uvedu ve Zpravodaji, aby měli všichni možnost si tu dobrotu udělat. MAMINČINY ŘEZY Budeme potřebovat: Na těsto: 5 vajec, 250 g cukr krystal, 150 ml oleje, 100 ml vlažné vody, 250 g polohrubé mouky, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce kakaa. Pudink: 800 ml mléka, 2 vanilkové pudinky, 2 lžíce cukru krystal Krém: 250 ml smetany ke šlehání, 2 vanilkové cukry, 400 ml zakysané smetany, kokosová tyčinka s marcipánem. Žloutky ušleháme s  cukrem, olejem a  vodou. Přidáme mouku smíchanou s  jedlou sodou a  vše zamícháme. Ušleháme sníh z  bílků a  lehce vmícháme do připravené směsi. Polovinu těsta nalijeme na plech s okrajem, který jsme vyložili pečícím papírem. Do druhé poloviny přidáme kakao. Tmavé těsto nalijeme na světlou vrstvu a stěrkou obě těsta lehce promícháme tak, abychom vytvořili mramorový efekt. V misce smícháme pudink s trochou mléka. Zbytek mléka nalijeme do hrnce. Přidáme cukr, promícháme a vaříme. Do ohřátého (ne vroucího) mléka přidáme rozmíchaný pudink a vaříme do zhoustnutí (není nutné dlouze vařit). Ještě horký pudink nalijeme na dvoubarevné těsto a stěrkou promícháme. Troubu předehřejeme na 180° C a pečeme asi 30 minut. Měšický zpravodaj - 35

V  misce ušleháme vychlazenou smetanu s  vanilkovým cukrem dotuha. Přidáme zakysanou smetanu a lehce promícháme. Na vychladlý mramorový moučník nalijeme připravený krém a  rozetřeme po celém povrchu. Posypeme nastrouhanou kokosovou tyčinkou. Necháme vychladit. Mě už nezbývá, než vám popřát DOBROU CHUŤ, Lála

KLUB ŽEN Jak jsem již psala v Receptech pekly jsme pro komisi, která vybírá Vesnici roku. Chtěla bych tímto moc a  moc poděkovat našim ženám, Janě Jirouchové a  Daně Gernerové. Děvčata, bylo to SUPER, členům komise moc chutnalo. Ještě bych se chtěla vrátit ke sběru šatstva. Jak většina z  vás ví, sbíráme šatstvo pro Charitu v našem Klubu žen, který je nad poštou. Nedávno byly v obci umístěny kontejnery na použité šatstvo. Pro někoho je jednodušší dát věci do kontejneru, což je v pořádku. Má to jeden velký problém. Někdy se stane, že je kontejner již plný a pytle s věcmi občané vrší vedle na zem. A zákonem schválnosti je, že vždycky začne pršet, takže oblečení je znehodnoceno a skončí v popelnici. Myslím, že je to velká škoda. Proto bych vás chtěla požádat, abyste v případě, že bude kontejner plný, neodkládali věci vedle, ale udělali pár kroků do ulice V Aleji a pytle složili před číslo 90. My už je potom dopravíme do Klubu žen. Pohodové léto přeje, Lála

ČTENÍ KE KÁVĚ Začíná čas okurek a tak jistě přijde vhod pár možností použití. Převratná studie: Okurky jsou zázračný lék! Pomůžou proti cukrovce i kocovině. Salátové okurky nejen dobře chutnají, ale mají i skvělé účinky na naše tělo. Kromě toho mají i praktické využití. Co všechno tenhle zelený zázrak dokáže? Není žádnou novinkou, že ovoce a  zelenina dokážou úplné zázraky a mají skvělý vliv na naše tělo. Do soupisu zázračných plodů patří jednoznačně salátová okurka. Rozhodně by vám neměla doma chybět. Jaké v sobě skrývá kouzlo a na co všechno se dá použít? 1. Na krásu: Okurka má podobné účinky jako aloe vera. S pletí dělá doslova zázraky. Pomáhá ji regenerovat, hydratovat, vyživovat, zklidňuje ji, omlazuje a  vyhlazuje drobné vrásky kolem očí. Obsah křemíků a  dalších minerálních látek napomáhá hojení kůže a zpevnění nehtů. Vylisovaná okurková šťáva zabírá na ekzémy, lupénku, kopřivku nebo akné. Měšický zpravodaj - 36

2. Na oteklé oči: Účinky okurky na oteklé oči jsou už dávno známé. Po probdělé noci stačí přiložit na pár minut na unavené či podrážděné oči plátky této zeleniny a za chvíli nikdo nepozná, že jste špatně spali. 3. Na hubnutí a proti celulitidě: Pokud jste se rozhodli, že už je teď ten správný čas na hubnoucí kúru do plavek, zařaďte do svého jídelníčku právě okurky. Obsahují 95% vody a  umí skvěle zasytit. Pokud se zároveň chcete zbavit celulitidy, potírejte si problémové partie plátkem okurky. Kůže se vám zpevní. 4. Na svěží dech: Chystáte se na schůzku a nechcete protějšek odradit zápachem z úst? Dejte si do pusy na 30 vteřin plátek okurky. Látky v ní obsažené zničí nežádoucí bakterie, které zápach v ústech způsobují. 5. Proti cukrovce: Okurkou se můžete postavit i  proti diabetu. Tato zelenina totiž obsahuje hormon, který tělo potřebuje k  tomu, aby tvořilo inzulín. Navíc má okurka glykemický index 0, což je naprosto ideální. 6. Na vysoký tlak: Látky obsažené v  okurkách, jako jsou fosfor, vápník, a  draslík, pomáhají snižovat tlak. Pokud tedy trpíte vysokým tlakem, dopřávejte si pravidelně například okurkovou limonádu! 7. Proti rakovině: Jednou z nejzásadnějších předností okurky je, že pomáhá předcházet rakovině. Je vědecky dokázáno, že chrání prostatu, prsa, vaječníky, plíce i dělohu. Za tuto ochranu mohou vitamíny a protinádorové látky. 8. Proti plešatění: Okurkou můžete bojovat i proti plešatění. Látky obsažené v okurce zastavují vypadávání vlasů. 9. Na pročištění těla: Pokud se rozhodnete pro detoxikaci svého těla, okurka je tím správným nástrojem. Zbavuje organismus toxinů, ředí kyselinu močovou a čistí organismus při chřipce a nachlazení. 10. Na spáleniny: Neodhadnete-li v létě opalování a pobyt na sluníčku, sáhněte hned po okurce! Pomůže od spálenin i slunečního úpalu. 11. Na únavu: Patříte mezi ty, kterým v odpoledních hodinách dochází „šťáva“ a musí si dát kafe, abyste zbytek dne vůbec přežili? Zkuste si dát salátovku! Cukry a vysoký obsah vitamínu B vás během chvilky nakopne a vydržíte být bdělí i několik dalších hodin. 12. Na zamlžené sklo: Pokud se chcete po horké koupeli podívat do zrcadla, zkuste ho před tím přetřít plátkem okurky. Zamezíte tak jeho mlžení a ještě budete mít v koupelně svěží vůni. Okurkou se dají skvěle vyleštit i vodovodní baterie. 13. Proti kocovině: Jestli chcete předejít po bujaré noci bolesti hlavy, dejte si před spaním kousek salátovky. Obsažený cukr a  vitamín B doplňuje tělu živiny. Udrží tělo v rovnováze a předejdete tak nepříjemné kocovině. 14. Na boty: Potřebujete si vyleštit boty a nemáte doma zrovna krém? Vezměte slupky od okurky a boty jimi přetřete. Během chvilky vám látky obsažené v okurkách zajistí vysoký lesk. Tato metoda leštění navíc ještě odpuzuje vodu. 15. Na vrzající dveře: Nemáte po ruce přípravky, které zabrání nepříjemnému vrzání pantů? Potřete je okurkou a vrzání bude hned pryč! Lála Měšický zpravodaj - 37

ZE SPORTU A KULTURY

RYBÁŘSKÉ ZÁVODY Počasí v  sobotu 17. května, v  den jarních rybářských závodů, nebylo nic moc. I  přesto, že celý předcházející týden byla zima a  deštivo, byla poměrně značná účast závodníků (52). Přeháňky během celých závodů nebyl pro rybáře tak velký problém. Problémem však bylo pro více než polovinu účastníků chytit rybu. I  když jak pro koho? Vítěz Marek Petržilka ml. chytil na délku úctyhodných 533 cm. Na druhém místě J. Vondráček s  výkonem 437 cm a  třetí V. Šlicer s délkou 380 cm. Inu, kdo umí, ten umí a kdo neumí, „tak to je náš člověk“, protože se zúčastnil, zaplatil startovné, koupil si občerstvení, nic nevyhrál, ale podpořil činnost spolku. „Bohužel“ jsem se osobně opět zařadil do té druhé skupiny, činnost jsem podpořil, mimo rýmy nic nechytil, ale vůbec mi to nevadí, za rok to zkusím znovu. To by bylo abych také někdy nechytil nějakou mírovou čudlu! Petrův zdar a za rok na ně, potvory nevděčný, jdeme zase. Jiří Bejlek

XI. DĚTSKÝ DEN V KRUHU. „Zima je, bláto je, cikáně se raduje …....“. Úryvek z této známé říkanky od Josefa Lady, platil až do pátečních ranních hodin, těsně před 31. květnem, na který jsme měli plánovaný Dětský den. Ještě po ránu jsme s ostatními spoluorganizátory probírali možnost odvolání celé akce. Tráva u rybníčku v Kruhu ještě nebyla posekaná, půda byla promáčená a houpala se pod nohama. Co teď, babo raď. Žádná baba neporadila, a tak jsme to riskli sami. Jdeme do toho, satelit z Norska hlásil zlepšení počasí, a tak jsme mu uvěřili. A vyplatilo se. Chlapi z obecní party HIC v pátek během dopoledne posekali Kruh (díky), a my mohli celou akci pomalu začít chystat. (Hned ze začátku nám však zkazil radost ještě nějaký neznámý nepřející syčák, který stačil z pátku na sobotu rozbít okno u kiosku. Kdyby si alespoň ty ruce pořezal darebák. Čtenář promine, ale jsem toho ještě plnej). V sobotu, v den D se stal zázrak a od rána svítilo sluníčko. Byli jsme velice rádi. Radost jistě měli i organizátoři dopoledního programu pro děti v Centru volného času (o tom více v článku První rok v CVČ). Měšický zpravodaj - 38

Přípravy u Kruhu běžely jako na drátku. Připravovali jsme všechny sportovní disciplíny, občerstvení, ceny a podařilo se chytit i kapra, jako tradiční cenu od rybářů, pro vítěznou rodinnou štafetu v běhu kolem rybníčku. Ve 14:30 začínala prezence a  již od 15:00 se rozeběhly všechny tradiční sportovní disciplíny. Ani letos nechyběl na rybníčku se svým motorovým člunem člen obávaného pirátského klanu Říhovců, tentokrát sám jeho nejstarší, v  Měšicích žijící potomek, Ladislav I. - zvaný auditorský. Je obdivuhodné a zaslouží si za to velké uznání, že dokázal povozit na člunu celkem 181 dětí. Po tomto výkonu se jistě dokázal velice dobře vcítit do pocitu známého piráta Silvera, který měl dřevěnou nohu, protože on měl za to celé odpoledne zdřevěněnou nejenom nohu, ale i záda a jazyk okoralý žízní jako suchý zip. Celkem se zaregistrovalo asi 190 dětí. Sportovní soutěže probíhaly podle scénáře, který připravila tak, jako tradičně, p. Honsová se svými pomocníky. Při čím dále, tím více oblíbené Olympiádě v loupání brambor, padl nový časový rekord. Novým rekordmanům předávali ceny opět členové, již ne pirátského klanu Říhovců, ale tatáž rodina, tentokrát v roli Olympijského bramborového výboru. Ke konci programu přijeli tradičně i líbezničtí hasiči, aby pobavili a povozili děti ve svém historickém voze (red. pozn.: líbezničtí hasiči, krátce poté, dostali nové vozidlo, takže se příští rok máme na co těšit. Bude možná zase pěna!). Doufám, že se všichni při oslavě svátku dětí příjemně pobavili a strávili hezké sobotní odpoledne. Závěrem bych chtěl poděkovat všem sponzorům a organizátorům. Některé jsem již výše chválil, tak ještě další, aby jim to nebylo líto. Ceny soutěžícím dětem tentokrát vydávala L. Langmayerová a J. Literová. O ozvučení celé akce se opět staral další rodinný klan Abíkovců. V  kiosku šéfoval a  pivo točil M. Petržilka, o občerstvení se starala I. Hřebačková a P. Hrotáková. U grilu se téměř ugrilovala další Říhovka - Lenka i se svým přítelem Michalem. Do akce se zapojili i členové naší OP - Honza a Petra. Nesmíme zapomenout také na Toníka Knetla, který celé dopoledne v  horku stavěl bludiště, ve kterém pak sám málem únavou zkolaboval a zabloudil. Všem patří velký dík!!! Hezké léto a příští rok na viděnou se těší Jiří Bejlek - ten, co se tam snažil z nafukovacích balónků vytvořit nějakou „psí zrůdičku“.

Pozvání na srpnovou akci XVIII. ročník Prakyáda Měšice 2014 Po roce si Vás opět dovolujeme pozvat na letos již XVIII. ročník Prakyády Měšice 2014. Tentokrát vychází termín na sobotu 23. srpna 2014, začátek od 8:30 u rybníčku „KRUH“. Rádi se potkáme se starými známými harcovníky, ale vřele přivítáme i  nové účastníky a  všechny ty, kteří dosáhli věk 18 let (ti vlastně mohou slavit svou plnoletost spolu s námi, protože i když je to skoro neuvěřitelné, právě před 18. lety proběhl 1. ročník Prakyády). Přijďte tedy všichni oslavit „plnoletost“ naší sranda-akce a  pobavit se spolu s  námi jak při vlastním závodu, tak při osvědčených doprovodných akcích Měšický zpravodaj - 39

(přetahování lanem přes rybník, házení naplněnou mlékárenskou konví na dálku apod.). Určitě se nebudete nudit. Bohaté občerstvení a pěkné ceny pro vítěze zajištěny. Naplánujte si proto návrat z  dovolené tak, abyste závody 23. srpna od 8:30 u rybníčku KRUH v pohodě stihli. Za směšných 100,- Kč startovného zažijete den plný nezapomenutelných zážitků, při jejichž vyprávění svým známým určitě nalákáte na účast v příštím roce i je. A to bude velice dobře, protože akcí, které vydržely dlouhých 18 let, v  okolí stoprocentně mnoho není. Rozhodně to svědčí o  velké oblibě a  kvalitě této naší PRAKYÁDY. Na viděnou se těší organizátoři, J.B. Placená inzerce

ZAHRADNICKÉ PRÁCE ÚDRŽBA ZELENĚ

• kácení a prořezy rizikových stromů • likvidace pařezů frézováním, štěpkování větví • zakládání trávníků a pokládka travních koberců • sekání a provzdušňování travnatých ploch • střihání živých plotů • úprava dlouhodobě neudržovaných pozemků • návrhy, realizace a celoroční údržba zahrad

www.zahrady–zelen.cz Eduard Pacák

mobil: 605 789 346

Měšický zpravodaj - 40

Placená inzerce

Hledám ke koupi dům, byt nebo pozemek v Měšicích nebo v okolí do 10 km. Možnost hotovostní platby. Za každou nabídku děkuji. Telefon: 604 370 077.

Původní stav hodinového stroje před rekonstrukcí a venkovní pohled na hodiny. Přednáška Petra Skály - strana 6

Přetahovaná lanem přes rybník a odpaliště Prakyády. Pozvánka na Prakyádu - strana 39 Měšický zpravodaj - 41

Psalo se o nás před 60 lety...

(Dokončení z minulého čísla) Dobový tisk, to je poklad. Zde máme obrázek ideologické propagandy a demagogie 50. let 20. století jako vyšitý. Ještě že si ta šťastná a radostná 50. léta mnozí ještě pamatujeme. Měšický zpravodaj - 42

Staré obrázky Měšické a jejich nová podoba Pohled na Hlavní ulici od severu (od radnice) - pravá řada domů

Vzhled v roce 1903

Současný stav - rok 2014 Měšický zpravodaj - 43

Staré obrázky Měšické a jejich nová podoba Pohled na Hlavní ulici od severu (od radnice) - levá řada domů

Vzhled v roce 1903

Stav z počátku 90. let minulého století (ještě před výsadbou stromů) Měšický zpravodaj - 44

Měšický zpravodaj - 45

centrum volného času

&9ĆEDYt DY]GɀOiYi

MĚŠICE

Přijďte k nám

O PRÁZDNINÁCH! Zajímavý program

pro Vás i Vaše děti! Prázdninové kurzy plavání pro děti od 6 měsíců do 6 let – kurzy různé intenzity, standardní i individuální. Nabízíme také jednotlivé zkušební lekce a pronájem bazénu pro rodiny s dětmi. Příměstské tábory pro školáky – na výběr 4 termíny. Nabízíme dva tábory dobrodružně-kreativní s každodenním dováděním v bazénu, k tomu tábor s hudební školou Yamaha a tábor s výukou angličtiny. Zajištěno stravování a pitný režim. Spousta dobrodružství, zábavy a tvoření. Omezený počet míst. Terapeutický ambulantní pobyt pro děti s postižením i pohybovými problémy a jejich rodiče na začátku léta. Kavárna s terasou, trampolínou a venkovními hrami otevřená i po dobu prázdnin! A nezapomeňte - už teď se můžete přihlásit také na podzimní kurzy plavání. PODROBNÉ INFORMACE, ROZPISY TERMÍNŮ A PŘIHLÁŠKY NA

www.cvcmesice.cz cowork ing VAŠE KANCELÁŘ V MĚŠICÍCH

Měšický zpravodaj - 46

Připojení k Internetu Hledáte ve Vaší lokalitě vhodné připojení k Internetu? Jste nespokojeni s kvalitou či cenou Vašeho připojení? Chcete být smluvně nezávislí na určitém poskytovateli? Pokud jste na libovolnou z otázek odpověděli ANO, zvažte možnost připojení pomocí sítě VES-NET a její následující výhody: • žádné závazky • kapacita až 100Mbps již od 55,- CZK měsíčně • garance ceny a zvyšující se kapacity připojení • nízká latence spojení (zpoždění dat) • doprovodné služby (e-mail, VoIP, P2P a další) • připojení celé sítě na optické kabely v obci Měšice • široký výběr typu připojení • Internet druhé generace - veřejné IPv4 a IPv6 • technická podpora v obci Měšice • provozovatelem je Obec Měšice (IČO 00240451) Měšický zpravodaj - 47

- tisk a reklama Potřebujete nové vizitky, letáky, plakáty, brožury nebo reklamní cedule? Obraťte se na nás! Ušetříme Vám čas i peníze. Zhotovíme Vám grafický návrh, sazbu, logo, tisk až po konečné knihařské zpracování. A to vše za velice příjemné ceny! Hlavní 21, Klíčany Volejte na 284 890 646 - 7 nebo 602 305 205

[email protected] www.tigras.cz

Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - červen 2014. Ročník 11, číslo 3. Vychází v nákladu 700 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Drahoslava Myšáková, Lálka Langmayerová. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO, případně zaslat na e-mail: [email protected]. Důležitá telefonní čísla: Obecní úřad - 283 980 330 Obecní policie - 723 737 027 Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Toto číslo vyšlo 30. června 2014, příští číslo vyjde v srpnu 2014. Distribuováno zdarma. Měšický zpravodaj - 48

Dětský den v Centru volného času První rok v CVČ - strana 18

Pirátská plavba po Kruhu Dětský den v Kruhu - strana 38

Šťastní vítězové, aneb na všechny se dostalo... Dětský den v Kruhu - strana 38

Šťastní vítězové, aneb na všechny se dostalo... Dětský den v Kruhu - strana 38