SOKOL MALÁ STRANA Lyžařský oddíl 1931 - 2001 = 70 let HORY - LYŽE - SNÍH Motto:
Robert Burns "Buď horský ty kraji, buď severe zdráv, kde chrabrost se rodí, kde reků je mrav, kdykoliv bloudím a kdekoli dlím, ty horské svahy jsou na světě mi vším ...
Pohled od hotelu Stráž / 782 m.n.m. na Sachrově hřebenu na sever x označení Hájenky = 1100 m.n.m.
Lyžařský oddíl se od svého vzniku v roce 1931, kdy byla od lesní správy Harrachov získána do užívání Hájenka, jako jeho základna v horském prostředí. Může se chlubit kádrem obětavých funkcionářů a velmi dobrým kolektivním duchem mezi svými příslušníky. Lyžařský oddíl (odbor) vznikl v roce 1931 Zakladatelem oddílu, jeho mecenášem (sponzorem) byl dlouhá léta starosta TJ Judr. Karel Stránský, slavný pražský advokát a od roku 1933 starosta TJ. Byl dlouhá léta vězněn oběma totalitními režimy. Lyžařský oddíl volil své představenstvo s vědomím dlouhodobé působnosti a proto se ve vedení střídá jen minimální počet osob.
Předsedové oddílu:
Josef (Děda) Robert (Dýda) Josef (Pepek) Felix (Felda) Vilém (Vilda)
Správcové Hájenky: J o s e f (Děda) František (Fanynka) Felix (Felda) Karel
ZAHÁLKA VOTICKÝ ARNOLD BŘECKA REINER
1931 1949 1963 1984 1990
ZAHÁLKA HÁJEK BŘECKA BALLÝ
1935 1937 1967 1972
Pro další faktografické údaje byla použita "Kronika Hájenky", vedená kronikářem br. Fanynkou Hájkem do roku 1956. Údaje se v postatě dotýkají pouze oné skupiny, kterou představoval br. Hájek a spol. objevení Hájenky Dr. K. Stránským ustanoven lyžařský odbor TJ Sokol Malá Strana, vedoucí br. Zahálka účast především cvičitelského sboru první organizované zájezdy na Hájenku 1931 nepravidelné zájezdy na Hájenku 1932 - 34 vybudování dvou nocleháren - velká okna 1935 slavnostní předání Hájenky do trvalého užívání TJ Sokol Malá Strana 1935 dodáno 24 ks vojenských železných postelí, matrací, zakoupeny vlněné deky pokračování prací na úpravě Hájenky 1936 - 38 červen - VLO organizuje zájezd SMS do Harrachova a na Paseky, 1938 účast 250 příslušníků TJ - manifestace - odhodlání bránit vlast proti nacismu a fašismu budování zákopů na Zadním Plechu 1938 září okamžitá výpověď - Hájenka dána do užívání vojenské správě 1938 - 1-10. 1938 konec roku obsazení pohraničí - ztráta Hájenky 1929 1931 -
Pozvánka na lyžařský čaj
Zpravodaj 1935
Velikonoce 1935
Počátek zimy 1935
....dlouhých sedm let
Krakonoš chrání Hájenku
Po obsazení republiky byla Hájenka využívána jako středisko pro doléčení zraněných vojáků, wermachtu. Bylo doplněno vnitřní vybavení o dřevěné postele, tři stoly, lavice, židle do jídelny, skříň a kredenc. Vše na Hájence zůstalo a je užíváno do dnes. Dále byl vybudován přístavek (seník) pro lepší přístup k noclehárnám.
1945 září - zahájeny poválečné zájezdy 1946 velikonoce - lyžařský zájezd po okupaci 1948 31.1. - 8.2. první pokus o zimní výpravu žactva se zdařil vedoucí: Karas, Bůžek, Jirásko, Hájek, Lhotský 1948 28.12. zemřel bratr Josef Zahálka - první předseda LO 1949 dokončen rozvod el. proudu po Hájence Stejnosměrný proud z NiFe baterie - br. Řezníček 1950 Kurz pro členy a členky cvičitelského sboru vedení: Kraus, Buddeus, Lhotský účastníci: Kumbera, Šatava, Kolda, Mirovický, Votický, Břecka, Žofková, Jeřábková, Zlonická, Čondlová a další Byly vybudovány nové záchody, vykopána a vyskružena nová žumpa. Upraven chlév na záchody, předsíň a dřevník. Původní "větrník" na závětří byl určen ke skladování chrastí na zátop. "Cesta mladých" - přístupová cesta k Hájence - byla vytvořena po vrstevnici v délce cca 60m partou Mladých, vedená br. Mirovickým, zároveň byl rozšířen, zvýšen a vyrovnán přední taras 1951-52 Položen nový vodovod z přehrady na Černém potoce. Přehrada byla utěsněna, osazena bronzová česla, v ledárně byl vestavěn bazének a voda zavedena rovněž do vnější sprchy. Bylo položeno potrubí z Mannesmanových troub o délce 230bm a převýšení 30m Byla dodána a namontována vodní turbina (Peltonovo kolo), sestrojené br. J. Tálským. Odborné práce provedeny v dílně br. Pátka v Libni Turbinka "Peltonovo kolo" s příslušenstvím je uloženo ve skříňce v jídelně na Hájence jako technická památka. Výkon instalované turbinky 0,2 kW ve spojení s autodynamem a 10 ks NiFe článků = Hájenka měla vlastní elektrický proud. Toto osvětlení bylo funkční až do roku 1978, kdy byl na Hájenku zaveden silný elektrický proud střídavý. Byla provedena oprava střechy Hájenky, na nástavající šindele natlučeny trojhranné latě a položen Ruberoid. Přelepeno asfaltem.
Výpisy z Kroniky Hájenky vedené br. Fanynkou Hájkem do roku 1956 Využívali krás Krkonoš a pohostinctví Hájenky tito nezapomenutelní bratři a sestry (co jméno to rodina ) Hájek, Tálský, Buddeus, Pilík, Kraus, Karas, Vořechovský, Zahálka, Zlonická, Lhotský, Tichý, Řezníček, Řezáč, Benda, Metlická, Žofková, Bayer, Břecka, Arnold, Votický, Vaněk, Alexa, Mirovický, Hnojil, Šatava, Voleský, Kumbera, Králová, Benáková, Školařová, Radová, Marhan, Stránský, Šmídová a další a další.
Období počátku 60-tých let 20. století je spojeno se zvýšenou oblibou lyžování a tím i rozvojem Krkonošských lyžařských center. Jedním s takto vznikajících center se stala i Rokytnice nad Jizerou - areál Horní Domky pod Lysou horou. V roce 1964 byl postaven první vlek (Velká kotva) a následně vybudována Modrá sjezdovka. Postupem let vzniklo na Horních Domcích středisko lyžování s třemi velkými a několika malými sjezdovkami, pěti vleky a v roce 1998 sedačkovou lanovkou na Lysou horu, (Montaz je v provozu roku 1976). Po polovině 70-tých let je středisko postupně vybavováno rolbami pro úpravu sjezdovek.
V roce 1964 byla získána Hájenka do vlastnictví TJ. Kupní smlouva od Státních lesů Harrachov zněla na cenu 3.125,- Kč. Tím, že Hájenka by ve vlastnictví TJ vznikla i možnost financování oprav a modernizace z oficiálních zdrojů. Vedení TJ financování generální opravu schválilo. 1964 - předsedou LO zvolen br. Pepek Arnold a vytvořena "stavební skupina" pro přestavbu Hájenky. Stanoven harmonogram postupu prací v horizontu 10 let (desetiletka). Ve skutečnosti se práce na generální opravě protáhli až do roku 1978.
Složení stavební skupiny se postupně rozšiřovalo i zmenšovalo. Tvořili ji především tito bratři: J. Arnold, F. Břecka, O. Voleský ml., V. Reiner st., J. Tálský, A. Vaněk, M. Mirovický K. Ballý, J. Ballý, J. Kotík, J. Pešek, K. Kraus, B. Čeřovský, J. Čejka, M. Bayer, P. Řezáč, F. Špinar, J. Kumbera, a mnoho dalších. Prací se rovněž - nelze opomenout zúčastňovaly sestry: E. Břecková, E. Ballýová, M. Žofková, H. Reinerová, T. Tálská, J. Kotíková, J. Kumberová, J. Jelenová, B. Bayerová, R. Radová, M. Janouchová, A. Voleská, N. Krausová, a další. Při opravách se postupovalo podle připraveného harmonogramu, finančních možností TJ a dostupnosti materiálu na trhu (Plánování, příděly atp.) Postupně byly vyměněny podlahy v jídelně, kuchyni, chodbě a dílně, vybudován nový dřevník, záchody, septik, dílna, rekonstuována ledárna, vybudováno nové závětří, nové schody a chodba k záchodům, PHM sklad, nová střecha včetně plechové krytiny. Byla vybudována kanalizace (odpad z kuchyně), zavedena voda k mycímu dřezu, k brutaru, umývadlům a na záchody. Vybudován sprchový kout, provedeny obklady. Bylo zavedeno ústřední vytápění a postaven kuchyňský sporák včetně ohřevu vody. Z přehrady na Černém potoce bylo provedeno nové potrubí, přehrada byla zakryta. Byl vyroben nový kuchyňský nábytek a provedeny vnitřní truhlářské úpravy a opravy. Vyrobeny byly také lavice, stoličky, stoly do obou nocleháren, chodby a jídelny. Provedlo se obložení stěn a stropů. Pod závětřím byly vybudovány bunkry na TKO a popel. Provedlo se opláštění celého objektu včetně okenic. Rozšířeny přední i zadní tarasy a vybudovány venkovní schody. Zakoupeny molitanové matrace, spaví pytle, deky, kuchyňské a jídelní nádobí. Při těchto pracech bylo odpracováno 33.260 brigádnických hodin. Hodnota prací 318.820,-Kčs v cenové relaci roku 1977. Cena použitého materiálu, nakoupeného DKP, dopravy a dalších materiálních nákladů se rovnala 725.000,- Kčs vše v cenách 1977.
Po dokončení "Dvanáctiletky" - 1965-1977 vznikla možnost připojení Hájenky na elektrický proud. Do této doby se svítilo přes TURBINKU (viz popis) a petrolejovými lampami (vozové, tlakové s punčoškou), svíčkami a podobně. Toto osvětlení bylo nedostatečné, velmi nebezpečné a vyžadovalo neustálý dozor. V roce 1970 byla zahájena velká státní akce "Elektrifikace Krkonoš". V roce 1975 postoupila až do Rokytnice a následující rok vybudována trafostanice na Dvoračkách. V roce 1977 nové vedení VN k vlekům a zesílem příkon. Zároveň byla zahájena kabeláž na Horních domcích a dosaženo úrovně Lovčenka, Jehlanka, Švadlenka. Po jednáních na RZ Turnov získán příslib připojení za podmínky provedení přípojky vlastními silami na vlastní náklad. Byl vypracován projekt na přípojku a v květnu 1978 zahájeny výkopy kabelové rýhy. Při výkopech bylo nutno 2x křížit cesty a 1x přejít Černý potok. Celková délka výkopu 600bm. Práce vyžadovala maximální nasazení a byla provedena v neuvěřitelně krátkém čase. Výkop rýhy 0,40m x 600m představuje zhruba 200m3 výkopu. Po provedení výkopu zapískovaného, polože 2 x kabel AYKY 4x50, zemnící páska, výstražné folie a výkop zaházen a zadrnován. Přechod lesních cest a potoka byl proveden v chráničkách. Zároveň bylo provedena vnitřní instalace. V září 1978 slavnostní ROZSVÍCENÍ. Zavedení el. proudu se postatně zlepšila možnost využití všech prostor Hájenky a zvýšila se i požární bezpečnost. Náklady na elektrifikaci Hájenky = kabelová přípojka dle rozpočtu 70.804 Kčs (CU 1978). Další náklady byly při provedení vnitřní instalace. Na pracích s elektrifikací Hájenky se podíleli téměř všichni práceschopní členové LO = jmenováni už ve stavební skupině a dále nový členové jako br. Svášek, Svášková, Bareš, Barešová, Šesták, Píša a jiní.
Od roku 1978 je Hájenka udržována v dobrém technickém stavu. Při brigádách jsou odstraňovány drobné závady a objekt je pravidelně udržován. Ve výhledu je nutnost přejít na jiný způsob vytápění (naprostý nedostatek palivového dřeva)
Brigáda - červen 2001
J. Kondr. J. Brádka P. Tichý M. Kondr J. Kotík Vl. Gavriněv E. Svášek K.Ballý P. Šoltés M. Unger Vl. Horák V. Reiner st. V. Reiner ml. Ot. Voleský
M. Ballý
Vl. Bob Čeřovský
P. Čeřovský M. Hanus
M. Minha Zb. Klier
Babí léto 2000
Ol. Barešová N. Krausová E. Břecková G. Čeřovská M. Žofková M. Žibřidová E. Ballýová I.Ballýová L. Ballýová
Mar. Svášková S. Voleská
Š. Píšová
F. Břecka
Sportovní činnost LO probíhala především v oblasti Západních Krkonoš. Členové se zúčastňovali především klasických závodů a na ně navazujících turistických akcí. Několikrát se zúčastnili běhu 10 členných hlídek Po hřebenech Krkonoš, Jizerské padesátky, Přes tři kopce, Bílé stopy, SNP atd. Od poloviny 70-tých let se postupně vytvářelo závodní družstvo mládeže v Alpském lyžování, které se pravidelně zúčastňovalo "Pražského poháru" a nejlepší i celostátních přeborů. Při výcvikových zájezdech a jarních prázdninách byly plněny podmínky odznaku: Lyžařská vločka, Spartakiádní vločka, Mladý lyžař a pod. Tyto výcvikové tábory jsou pořádány od roku 1955 až doposud.
Od roku 1975 je pravidelně pořádán LVT mládeže v zařízení AMU v Poněšicích. Pravidelná účast cca 20 účastníků. Výcvik je především zaměřen na zvýšení fyzické kondice a kolektivního soužití. Soutěž o "Železného muže - Železnou ženu".
1983
1982
Podzimní prověrkou před nadcházející se zimou je pořádán "Běh Seminářskou zahradou" - vždy druhou sobotu v listopadu - v roce 2001 se běžel jubilejní XXV. ročník Mladá fronta - listopad 1987
Oddíl měl a má ve svém členstvu mnoho funkcionářů vyšších tělovýchovných jednotek, ať po linii Sokola nebo Svazu lyžařů ČSR. Jedná se o funkcionáře, trenéry, cvičitele, rozhodčí apod.
