Sociální pojištění v roce 2015 ve znamení růstu minimálních záloh Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které si platí většina živnostníků, v roce 2015 vzrostou. Zatímco v roce 2014 byly změny jen minimální, tentokrát zvýšení záloh osoby samostatně výdělečně činné znatelně pocítí. Výše záloh na sociální pojištění se odvíjí od zisku podnikatele či živnostníka v předchozím účetním období – tedy v předešlém roce. Vyměřovacím základem pro výpočet je jeho polovina. Tedy padesát procent vašeho příjmu z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Výdaje
živnostníci uplatňují vyúčtováním skutečných nákladů nebo prostřednictvím výdajového paušálu. Sazba sociálního pojištění dělá 29,2 procenta z vyměřovacího základu.
Pan X a jeho ukázkový příklad Za rok 2014 si pan X prostřednictvím svého podnikání vydělal celkem 480 tis. Kč. Do druhého pilíře penzijního systému nevstoupil. Výdaje uplatňuje paušálem a vzhledem k charakteru svého podnikání je výše tohoto paušálu 60%.
Když od jeho příjmů odečteme výdaje, dojdeme k ročnímu zisku ve výši 192 tisíc korun. K ročnímu vyměřovacímu základu pana X pro výpočet záloh na sociální pojištění v roce 2015 se dopočítáme tak, že jeho zisk vydělíme dvěma – dospějeme k částce 96 tisíc korun. V přepočtu na měsíc to je osm tisíc korun. Měsíční záloha na sociální pojištění pana X pak bude v roce 2015 dosahovat 29,2 procenta z této částky – tedy 2336 korun. Minimální roční vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění v roce 2015 dělá 79 836 korun. Když použijete stejný vzoreček jako pan X a dopočtete se k nižšímu vyměřovacímu základu, než je uvedené minimum, bude se na vás vztahovat právě minimální vyměřovací základ – tím pádem budete platit minimální zálohy na sociální
pojištění (odvozené z minimálního vyměřovacího základu), stejně jako většina živnostníků. Pro rok 2015 je minimální záloha na sociální pojištění stanovena na částku 1943 korun, v roce 2014 je to 1894 korun. Rozdíl: čtyřicet devět korun měsíčně, tedy 588 korun za rok. Jestli jste účastni důchodového spoření (druhého pilíře penzijního systému), platí pro vás v roce 2015 minimální záloha ve výši 1744 korun.
Jak dojdeme k minimálních záloh
výši
Pro výpočet minimálních záloh na zdravotní pojištění a sociální pojištění je zásadních
několik cifer, které každoročně s předstihem stanovuje vyhláškou Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tou nejdůležitější je průměrná mzda, která se počítá z všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu za rok o dva roky předcházející námi sledovanému období (čili rok 2013.) Pro rok 2015 dělá průměrná mzda 26 611 korun. Pro srovnání: v roce 2014 dosahovala 25 942 korun, v roce 2013 dělala 25 884 korun.
Maximální roční vyměřovací základ v roce 2015 dosahuje 1 277 328 korun (jde o 48násobek průměrné mzdy), tedy: 106 444 korun měsíčně. Pokud podnikatel či živnostník vydělává tolik, že jeho vyměřovací základ tuto částku překročí, platí pro něj maximální vyměřovací základ. Jednoduchým výpočtem pak zjistíme, že maximálně může výše měsíčních záloh na sociální pojištění v roce 2015 dosahovat 31 082 korun.
Vzoreček pro výpočet minimální zálohy na sociální pojištění vypadá zhruba takto: dosahuje 29,2 procent ze čtvrtiny průměrné mzdy (čili z 6653 korun). Snadno už se tedy dopočítáme k tomu, že výše minimální zálohy za sociální pojištění bude v roce 2015 dosahovat 1943 korun.
Zálohy na SP a vedlejší činnost Když budete v roce 2015 podnikat pouze v rámci vedlejší činnosti, bude vaše minimální záloha na sociální pojištění dělat 778 korun.
Respektive 698 korun, když jste vstoupili do druhého pilíře. Minimální měsíční vyměřovací základ pro výpočet záloh na sociální pojištění při vedlejší činnosti je tvořen desetinou průměrné mzdy, která pro rok 2015 dosahuje 26611 korun – jednoduchým výpočtem tedy dojdeme k tomu, že minimální vyměřovací základ dělá 2661 korun měsíčně. Měsíční záloha na sociální pojištění dosahuje 29,2 procenta z této sumy – tedy 778 korun. U lidí, kteří jsou účastni důchodového spoření, dosahuje minimální záloha 26,2 procenta z téhož – čili 698 korun. Když váš zisk z podnikání v rámci vedlejší činnosti nepřekročí rozhodnou částku, která pro rok 2015 dělá 63 865 korun, nebudete
muset v následujícím roce zálohy na sociální pojištění z vedlejší činnosti platit vůbec. Pokud s podnikáním teprve začínáte a jde o vedlejší činnost, platí pro vás zvýhodněný režim – v prvním roce podnikání zálohy na sociální pojištění platit nemusíte. Doplatíte je (případně) až po podání přehledu pro správu sociálního zabezpečení – podle dosaženého zisku. V případě podnikání na hlavní činnost musíte zálohy (alespoň minimální) platit od začátku. Nevyhnou se jim ani podnikatelé, pro které je podnikání hlavní činností a loni skončili ve ztrátě.
Od kdy platit stanovené zálohy?
nově
Jestliže jste podnikali už v roce 2014, začne pro vás nová výše záloh pro rok 2015 platit až po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2014 – tedy ve většině případů od května 2015. Pokud ale zahájíte podnikání až v roce 2015, platí pro vás nová sazba minimální zálohy od počátku.
Měsíční zálohu je třeba uhradit okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) vždy do dvacátého dne následujícího měsíce – čili například za únor do dvacátého března. Kdo se opozdí, dostane penále – za každý den prodlení si sociálka naúčtuje 0,05 procenta z dlužného pojistného.
Výdajové paušály v roce 2015 Od příštího roku je možné očekávat zastropování všech výdajových paušálů. Zcela nové podmínky budou platit pro živnostníky i zemědělce. Je vhodné se nad touto problematikou dobře zamyslet a určit, zda se Vám skutečně vyplatí více paušál, nebo využití daňové evidence. Novelizovaný legislativní návrh přitom sjednocuje přístup ke všem kategoriím živnostníků, které si nově mohou uplatnit výdajový paušál maximálně do příjmů 2 milionu korun. Samotná procentní sazba paušálů zůstává zachována a bude se nadále pohybovat od 30 do 80 % dle vykonávané činnosti. V tabulce přiložené na konci článku je
pro názornost uvedena maximální částka výdajových paušálů pro jednotlivé činnosti. Pro některé OSVČ jsou výdajové paušály výhodné, pro jiné nikoliv. Situace je individuální. Je potřeba si provést vlastní finanční propočty, zohlednit časovou úsporu a vedlejší náklady. Protože však procentní výše paušálů stoupala, zvyšovala se i jejich obliba. OSVČ, které mají skutečné výdaje nižší než výdaje stanovené paušálem, odvedou na dani z příjmu i sociálním a zdravotním pojištění méně než při uplatnění výdajů ve skutečné výši. Paušály přináší též časovou úsporu a šetří i administrativní výdaje, neboť OSVČ mnohdy zvládnou veškeré daňové povinnosti samy,
nemusí využívat externích služeb. Výdajové paušály jsou jednoduché, neboť není potřeba zjišťovat, zdali jsou vynaložené výdaje daňově uznatelné či nikoliv. Výši výdaje paušálem ovlivňuje nejen to, kolik se zaplatí na dani z příjmu, ale rovněž i povinné odvody na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění. Daň z příjmu fyzických osob se vypočítává z daňového základu, což je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Sociální a zdravotní pojištění se počítá z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Jsou-li výdaje paušálem vyšší než skutečné výdaje, dochází k úspoře na dani z příjmu fyzických osob i sociálním a zdravotním pojištění. Původní materiál Ministerstva financí počítal s nemožností uplatnění základní slevy na
poplatníka pro OSVČ uplatňující výdajové paušály. OSVČ s výdajovými paušály by však mohly uplatnit slevu ve výši 24 840 Kč na manželku s vlastními příjmy do 68 tisíc Kč a OSVČ využívající výdajové paušály nebudou moci ani za rok 2015 v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na děti. Živnostníci, jejichž manželka je na rodičovské dovolené, by proto měli důkladně zvážit, zda uplatňovat paušál, nebo raději přejít na daňovou evidenci. Případný přechod na daňovou evidenci je bezesporu vhodné zvážit, neboť jsou s ním spojené nutné administrativní úkony. Je zapotřebí zvýšit základ daně předešlého roku o hodnotu pohledávek evidovaných ke konci tohoto roku (tzn. roku 2014), a to prostřednictvím podání řádného nebo
dodatečného daňového přiznání. Dále je v této souvislosti nutno případně podat opravný přehled na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Vše závisí na termínu rozhodnutí o přechodu z výdajových paušálů na daňovou evidenci. U OSVČ bez pohledávek
ke konci roku přechodu z výdajů paušálem na daňovou evidenci nic nebrání, není potřeba podávat žádné dodatečné přiznání ani přehledy.
A jaké tedy jednotlivé stropy jsou?
OSVČ
Pro rok 2015
Maximální částka výdajů
Osoby podnikající v zemědělství
80 %
1 600 000 Kč
Osoby s příjmy živností
z řemeslných 80 %
1 600 000 Kč
Ostatní živnostníci
60 %
1 200 000 Kč
Ostatní povolání, autoři…)
OSVČ znalci,
(nezávislá 40 % tlumočníci,
Osoby s příjmy z pronájmu
30 %
800 000 Kč
600 000 Kč
Zaměstnanecké benefity z daňového pohledu Kromě řádné mzdy se nabízí celá řada dalších nástrojů, kterými můžete své zaměstnance motivovat k lepším pracovním výkonům. Je dobré takové možnosti znát a mnohdy také využívat – při znalosti vhodných postupů to pro podnikatele může být zajímavá forma motivace pracovníků.
Firemní vůz pro soukromé účely Velmi oblíbeným bonusem je poskytnutí firemního vozidla také pro soukromé účely. V takových případech se jedná o příjem
zaměstnance ve výši jednoho procenta vstupní ceny toho kterého konkrétního vozu a to za každý započatý měsíc, kdy zaměstnanec vozidlo k soukromým účelům používal. Pokud je měsíční vypočtená částka nižší, než 1000 kč, počítá se jako příjem zaměstnance právě ona tisícikoruna. Pokud je používáno vozidel více za sebou, je kalkulováno s nejdražším vozem, pokud používal více vozidel současně, je třeba vstupní ceny vozů sečíst. Zásadní je ovšem informace, že daný příjem je připočítán ke standardnímu příjmu pracovníka a jsou z něj odváděny daně a zálohy jak u
zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec tak získá nižší čistou mzdu a zaměstnavatel odvede vyšší zákonné sociální náklady, které jsou ovšem daňově uznatelné.
Kurzy a zaměstnanců
školení
Poskytuje-li zaměstnavatel svým zaměstnancům bezplatná školení, vzdělávání, odborný rozvoj, rekvalifikaci nebo jazykový kurz, které souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele, jsou tyto nepeněžní příjmy u zaměstnance plně osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti. Zaměstnanec je tedy nemusí danit.
Na druhé straně u zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný výdaj, snižuje si tedy o tyto výdaje základ daně. Podstatné je, že se jedná o nepeněžní plnění a je opodstatněné, pro zaměstnance nutné. Například jazykový kurz není potřebný pro zaměstnance firmy, která neobchoduje se zahraničím. Podobně je třeba hlídat, aby zaměření kurzu korespondovalo s pozici, či plánovanou pracovní pozici zaměstnance.
Stravování Zaměstnavatel má povinnost zaměstnancům umožnit stravování, nemusí jej však zajišťovat, ale může. Pokud má zaměstnavatel vlastní jídelnu, díky které poskytuje svým zaměstnancům stravování, je celý provoz této
jídelny u zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Ovšem pozor, hodnota potravin je daňově uznatelným nákladem pouze v případě, pokud s nimi souvisejí příjmy, a to pouze do výše těchto příjmů, tedy pokud obědy prodává. Pokud je zaměstnancům jídlo poskytováno bezplatně, na straně zaměstnanců se nejedná o daňový příjem (nemusí jej tedy danit) a u zaměstnavatele se jedná o nedaňový výdaj. Podobně je to například s poskytováním nápojů. Pokud zaměstnavatel koupí pro zaměstnance kávovar, jedná se o daňový náklad. Ovšem samotná káva poskytovaná zaměstnancům, případně obchodním partnerům, daňově uznatelným nákladem na straně zaměstnavatele není.
Nápoj, který je pro zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem, je pouze neperlivá voda. V provozech, kde speciální vyhláška zavazuje zaměstnavatele k tomu, aby zaměstnancům poskytnul nealkoholické nápoje, jsou tyto nápoje daňově uznatelným výdajem. Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnancům stravenky, jedná se u zaměstnance o nepeněžní příjem, který je plně osvobozen od daně z příjmů. U zaměstnavatele se však jedná o daňový výdaj pouze ve výši 55 % hodnoty stravenky (maximálně však 55,3 Kč na jedno jídlo, jednu stravenku). Pokud však stravenku zaměstnanci prodává za 45 % její hodnoty, je u zaměstnavatele celá hodnota stravenky daňovým nákladem.
Zaměstnanec musí odpracovat alespoň 3 hodiny, aby měl na stravenku nárok. Pokud směna včetně přestávky trvá 11 hodin, může zaměstnanec dostat dva příspěvky na jídlo. Při pracovních cestách má zaměstnanec nárok na stravné, které je u zaměstnanců v soukromém sektoru (nejedná se o státní zaměstnance) omezeno dolní hranicí dané vyhláškou. Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout stravné vyšší, překročí-li však horní hranici, musí rozdíl u zaměstnance dodanit a odvést sociální a zdravotní pojištění. Pro zaměstnavatele se jedná o výdaj daňově uznatelný.
Rekreace
Pokud zaměstnavatel přispívá zaměstnancům na rekreaci, je u zaměstnance z hodnoty rekreace osvobozena maximálně částka 20 000 Kč na rok. Do tohoto plnění se může počítat i příspěvek pro rodinné příslušníky zaměstnance. Opět se musí jednat o nepeněžité plnění.
Ubytování a doprava na pracoviště Na přechodné ubytování (v souvislosti s výkonem práce) může zaměstnavatel opět nepeněžní formou přispívat zaměstnanci, a to až do výše 3 500 Kč měsíčně. Tato částka je na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů.
Přispívá-li zaměstnavatel měsíčně vyšší částku, zaměstnanci se částka nad 3 500 Kč zdaní a odvede se z ní sociální a zdravotní pojištění (opět zaměstnanec i zaměstnavatel). U zaměstnavatele se jedná o daňový náklad vždy. Sjedná-li si zaměstnanec a zaměstnavatel v písemné smlouvě bezplatnou dopravu, zaměstnanci se zdaní (včetně sociálního a zdravotního pojištění) obvyklá cena jízdenky a u zaměstnavatele se bude jednat o daňově uznatelný výdaj.
Příspěvek zaměstnavatele na životní a penzijní pojištění
Přispívá-li zaměstnavatel svým zaměstnancům na penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění, jedná se u zaměstnavatele o výdaj daňově uznatelný v plné výši. U zaměstnance se jedná o příjem, který nemusí danit do výše maximálně 30 000 Kč za rok, a to celkem za penzijní plus životní pojištění. Pro zaměstnavatele je výhodnější poskytovat zaměstnancům nepeněžní plnění, i když je nemohou uplatnit jako daňově uznatelný výdaj, protože takto přijdou jen o 19 % daně z příjmů (právnické osoby), případně 15 %, pokud se jedná o zaměstnavatele fyzickou osobu. Poskytne-li peněžní plnění, musí zaplatit za zaměstnance sociální a zdravotní, což činí 34 %, a to je víc než daň z příjmů (19 % nebo 15 %). Nehledě na to, že příjem ještě zdaní zaměstnanec a zaplatí rovněž svojí část sociálního a zdravotního pojištění.
Stres! - část 2. Jak zvládat stres? V minulém díle našeho miniseriálu o stresu jsme si ukázali všechny myslitelné zdroje stresu a také jsme si tento duševní stav definovali. Pojmenování příčin je zcela jistě prvním krokem k jeho zvládnutí. To však pochopitelně nestačí. Abychom stresu mohli úspěšně čelit, musíme ovládnout několik metod, které se vám v následujícím článku budeme snažit popsat. Je ale třeba hned přiznat, že žádná nefunguje stoprocentně a některé z nich jsou vlastně velmi nebezpečné. Přirozená reakce člověka na stres je fyziologická, což bývá velmi nepříjemné. V ten moment se člověk snaží najít nějakou cestu, jak se s tísnivým pocitem vypořádat. Lékařská věda má i pro tento proces odborný termín, nazývá ho pojmem „coping“, který se projevuje ve dvou formách:
1. Zvládání stresu zaměřené na problém 2. Zvládání stresu zaměřené na emoci V prvním případě se člověk zachová asi takto: Když je problém zvládnutelný, vytvoříme si plán a přesný postup jak jej postupně odstranit. Např. u studijního problému zajdeme za vyučujícím, aby nám poskytl radu a už samotná návštěva prakticky u „zdroje problému“ nás obvykle uklidní. Sestavíme si plán výuky a ten denně naplňujeme. Tento postup lze aplikovat i u jiných typů problémů. Např. když trpíme stresem z osobního zadlužení, zajdeme za bankovním poradcem a sestavíme si splátkový kalendář. V druhém případě, tedy ve zvládání stresu zaměřeném na emoce, je postup rizikovější:
Mluvíme zde o neovlivnitelném problému (rozchod s partnerem, problémy v rodině). Existuje několik strategií. V tzv. strategii behaviorální můžeme praktikovat tělesné cvičení, hledat podporu u přátel, ale patří sem i nedoporučované metody jako je alkohol nebo drogy. V případě kognitivní strategie odsunujeme dočasně problém z vědomí a utěšujeme se, že nám to za to nestojí, abychom si s tím dělali starosti. Obecně se tedy jedná o zmírnění ohrožení změnou významu situace. Ve strategii ruminanční se uzavřeme do sebe a stále si opakujeme, jak je nám špatně. Strategie rozptylující - provádíme příjemné činnosti, které nás posilují, a získáme energii, abychom situaci později zvládli. A nakonec existuje ještě strategie vyhýbací. Ta je však značně nebezpečná, jelikož sem patří opíjení se do němoty, agresivní jízda autem atd.
Obecně můžeme říci, že ruminanční a vyhýbavé strategie se nevyplácejí, jelikož nepřispívají k řešení problému a naopak prohlubují a prodlužují depresivní nálady. Naopak třeba rozptylující strategie zmírňují a zkracují tyto stavy a lidé, kteří strávili nějaký čas rozptýlením, pak řeší stresující úkol mnohem efektivněji. Potom samozřejmě existuje odborná lékařská metoda zvládání stresu. Jedna z nejužívanějších se jmenuje Autogenní trénink zvládání napětí prof. H. Schulze. Jedná se o relaxační techniku, která se uplatňuje i v klinických podmínkách neurozologie jako kompenzace užívání uklidňujících léků. Techniku používají i špičkoví sportovci. Jak je tedy zřejmé, nakonec si každý vybere svůj způsob, jak se se stresem vypořádat. V podstatě neexistuje univerzální řešení. Tento článek měl spíše představit způsoby zvládnutí
stresu, jaké lidé v těžkých životních situacích volí. A také oddělit ty riskantní od těch, které
fungovat můžou a nejsou zdraví nebezpečné.
Co je to podnikatelský inkubátor a k čemu slouží? V současné době není vůbec jednoduché pro nové podnikatele začít podnikat. Po vyřešení všech administrativních formalit je zapotřebí promyslet inovativní podnikatelský plán, který bude mít v budoucnu úspěch. Nejdůležitější je vyřešit problém se získáním kapitálu k podnikání, což samozřejmě není jednoduchá záležitost. Dále je potřeba vyhledat budovu (kancelář) a vybavit ji, sehnat zaměstnance, dodavatele, odběratele atd. To vše je velmi nákladné a právě s tímto problémem Vám může v prvotní fázi podnikání pomoci podnikatelský inkubátor, který je jednou z možností podpory vzniku a
rozvoje tvůrčího středních firem.
potenciálu
malých
a
Co vlastně podnikatelský inkubátor je a čím Vám může pomoci? Jedná se o zařízení sloužící na podporu začínajícím firmám, jejichž hlavním cílem podnikání je vývoj nových výrobků, technologií a služeb, k jejich budoucímu uvedení na trh. Velmi často jsou podnikatelské inkubátory součástí jiných institucí např. vysokých škol, firem a finančních institucí. Někdy jsou také podporovány i samotnými městy a obcemi. Samotná podpora firem spočívá většinou ve formě zvýhodněného nájmu kancelářských,
laboratorních a výrobních či jiných prostor a v cenově zvýhodněných konzultantských služeb, školení, rekvalifikací a dalších služeb. Velkou výhodou je také možnost společného sdílení prostor, laboratoří a celkového zázemí s ostatními firmami uvnitř inkubátoru, což zefektivňuje vzájemnou spolupráci, komunikaci a v neposlední řadě může vést k vzájemné inspiraci a podpoře tvůrčího jednání. Nájemní smlouva se uzavírá obvykle maximálně na tři roky, protože ty bývají pro novou firmu většinou nejkritičtější. Po této době často odchází do vlastních prostor či vědecko-technického parku.
pracovní místa a celkově posilují hospodářskou a sociální soudržnost. V tomto operačním programu jsou v prioritní ose 5 „Prostředí pro podnikání a inovace“, uváděny podnikatelské inkubátory jako prostředek k rozšíření a zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou, vzdělávacími institucemi a institucemi z oblasti výzkumu a vývoje. Tímto operačním programem jsou také podnikatelské inkubátory podporovány. V České republice najdeme podnikatelské inkubátory financované z veřejných financí, ale také ty, které fungují na ziskovém principu a nejsou tak financované z veřejných zdrojů.
Potřebu podpory malých a středních firem si uvědomuje i ministerstvo průmyslu a obchodu, a proto vydává v listopadu roku 2007 Operační program Podnikání a inovace, který má napomoci rozvoji konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů, které následně vytvářejí nová
Na podnikatelský inkubátor se můžete obrátit s jakýmkoliv dobrým nápadem, ale musíte počítat i s variantou, že budete odmítnuti. Musí se jednat o originální a hlavně inovativní projekt, protože právě na tyto projekty je podnikatelský inkubátor cílen. V případě, že splníte vstupní požadavky inkubátoru, můžete
se těšit na výše zmíněnou podporu. Vstupním požadavkem bývá doložení podnikatelského záměru s inovačním potenciálem. Samotný výběr poté provádí odborník z daného oboru. Firmy, které již využily služby podnikatelského inkubátoru, shodně uvádějí, že největší
výhodou byla úspora nákladů za prostory a služby. Také jim velmi pomohla možnost konzultace průběhu svého podnikání s ostatními účastníky podnikatelského inkubátoru, výměna zkušeností a možnost poskytovat si vzájemně rady.
