Sociální šetření v pečovatelské službě
Zpracovaly: Martina Panenková, Mgr. Soňa Chloupková
Sociální šetření v zákoně o sociálních službách • § 109 – sociální pracovník vykonává sociální šetření • § 25 – obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí pro účely posuzování stupně závislosti sociálního šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí
Co je to sociální šetření a k čemu může posloužit? • Právní předpisy konkrétně nedefinují pojem sociální šetření • Definujte sociální šetření uveďte, k čemu je dobré • Zamyslete se, kde jsou hranice, jaké kompetence má sociální pracovník při sociálním šetření • Jaké kroky jsou legitimní a proč? („např. Zubatá a komínky“) http://filmovy.stream.cz/ukazka/3322kolja-driv-nez-si-pro-nas-prijde-zubata
Co je sociální šetření: • pohledové zmapování prostředí a žadatele v jeho prostředí a jeho sociálních vztahů • popsání zdravotního stavu • zaznamenání jeho potřeb CÍL Získávání • představy zájemce možnosti poskytovatele Předávání informací informací • sběr informací • ověření cílové skupiny • zjišťování potřebnosti Ověřování informací • jednání se zájemcem • přání, možnosti, schopnosti nastavení IP • prvotní seznámení zájemce s pečovatelskou službou Pracovní verze: Zjišťování nezbytných údajů, zdrojů, potřeb nutných ke zjištění sociální situace, která by mohla být důvodem k poskytnutí sociální služby a umožnila tak předcházení sociálního vyloučení.
Kompetence sociálního pracovníka při sociálním šetření: • poskytovatel může do vnitřních předpisů uvést vzor průkazu, kterým se sociální pracovník prokazuje, popíše jeho účel apod. • pro sociálního pracovníka průkaz může znamenat sdělení toho, že patří k organizaci, vstup do domácnosti žadatele je pro něj legitimnější; pro žadatele se může jednat o prvek zvýšení důvěry, pocitu bezpečí • souhlas se vstupem do domácnosti: možno uvést v žádosti informaci o tom, že bude provedeno sociální šetření, souhlas • kompetentní jsme k tomu, co nám zájemce dovolí (př. pokud si nebude přát, abychom se šli podívat na koupelnu a WC, přání respektujeme) • diskuse: koupelna je důležitá : kompenzační pomůcky, pomoc při osobní hygieně v domácnosti nutno vidět, dojednat.
Práva a povinnosti: • Sociální pracovník má právo na „svoji ochranu“ (zejména LZPS) • Má povinnost: zachovávat práva zájemce, mlčenlivosti, předávání informací • Další např. Etický kodex sociálních pracovníků ČR http://socialnirevue.cz/item/eticky-kodex-socialnich-pracovniku-ceske-republiky http://www.socialnipracovnici.cz/index.php?section=sspcr&lang=cz -
Zájemce udělí písemný souhlas ve věci předávání informací rodině (komu a co můžeme říci?) Souhlas lze udělit i dopředu („legitimace a priori“) – udělení písemného souhlasu pro případný budoucí zhoršený zdravotní stav, který už osobě nedovolí komunikovat, rozhodovat
Sociální šetření jako nedílná součást jednání se zájemcem Standard č. 3 – příloha č. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb. Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla, podle kterých informuje zájemce o sociální službu srozumitelným způsobem o možnostech a podmínkách poskytování sociální služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; Poskytovatel projednává se zájemcem o sociální službu jeho požadavky, očekávání a osobní cíle, které by vzhledem k jeho možnostem a schopnostem bylo možné realizovat prostřednictvím sociální služby; Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro postup při odmítnutí zájemce o sociální službu z důvodů stanovených zákonem; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje.
Pojmy, dojmy, intuitivní označení nebo jasně dané definice zájemce o informace/o sociální službu – žadatel – klient zájemce o informace KDOKOLI zájemce o sociální službu – POTENCIONÁLNÍ ŽADATEL žadatel – potencionální klient (osoba, která podá žádost o poskytnutí sociální služby)
klient – osoba, které začne být v již známém termínu poskytována sociální služba
• Kdo je žadatelem pečovatelskou službu? potencionální klient rodina může být zájemcem o informace, nikoli však zájemcem o službu a následně žadatelem – službu budeme poskytovat klientovi, nikoli jeho rodině!
Rodina – zájemce o informace – řeší životní situaci osoby blízké
Babička má zájem o službu = zájemce o sociální službu Babička – má/nemá zájem o terénní sociální službu
Babička nemá zájem o sociální službu – zájemce neexistuje
Zájemce o informace/zájemce o službu/žadatel • Vymezení kompetencí a povinností vůči všem zúčastněným osobám. Kdo má na co právo? O čí zájem nám jde? Jak jsme schopni si to ustát? • Odpovězte na uvedené otázky dle Vaší praxe • právo pracovníka jednání řídit • „ukočírovat“ rodinu • rodina by měla mít podpůrnou roli • vždy si sedáme k zájemci/ uživateli • hledáme průsečík mezi představami zájemce a jeho rodiny
Kdo je klientem služby • Do jaké fáze je to žadatel a od kdy se již jedná o klienta? • Zamyslete se nad konkrétním okamžikem, kdy se s žadatele stává klient vaší služby? • 1. názor – podpisem smlouvy • 2. názor – při vyjednávání, když už víme, že dojde k dohodě
Jak to vidíme my? • Zákon o sociálních službách hovoří pouze o „osobách“, nikoli o klientech, uživatelích
Klient latinsky cliens, což znamená svěřenec, chráněnec, poddaný (soc. slovník) Podle Emanuela Troppa (Johnson) je klient: • ten, kdo hledá profesionální pomoc, • ten, kdo si žádá pomoc od někoho jiného, • ten, komu sociální zařízení nebo instituce poskytuje nějakou službu.
Klientem je ten, kdo má nějakou objednávku – tomu se poskytuje POMOC Klientem je ale také ten, kdo blokuje uspokojování potřeb jiné osoby – zde se provádí KONTROLA (ZR?) Pomoc • = dojednaný způsob společné práce, kterou si klient přeje, pracovník ji nabídl a klient zvolil • - klientova objednávka → pracovníkova nabídka → kroky se opakují ve sledu (dojednávání) → výsledkem je dohoda o pomoci Kontrola • = pracovník jedná podle svého uvážení bez ohledu na klientovo přání • - je rychlá, mnohdy nevyhnutelná, účelná a potřebná • - je postavena na zájmech jiných lid než toho o kterého se jedná
• nejčastější pohled – okamžik podpisu smlouvy • náš pohled - okamžik dojednání termínu nástupu do zařízení (protože obě strany už se dohodly, že bude poskytována sociální služba) • Př. odjinud: když se v bance domluvíme, že si vezmeme půjčku, banka nás už vnímá jako klienta, neboť byl vysloven souhlas obou zúčastněných stran a není nejdůležitější, že „papíry“ budou teprve v budoucnu podepsány
Fáze č. 1 – informovanost o službě – standard č. 12 • Jedná se o důležitou fázi, která bývá podceňována • Kde případný zájemce nalezne informace o vaší službě? • Jakým způsobem jsou informace zpracovány, co konkrétně se může zájemce dozvědět? • Prvotní oslovení - letáky, web, akce, noviny, televize, frekvence opakování, dostupnost, srozumitelnost, prestiž, zajímavé zpracování, které osloví…
Informace o službě k nalezení na,v: • • • • • • • • • • • • • • • • •
Na autech Internet Leták – úřady, lékaři Reklamní cedule Noviny inzerát, článek Ordinace lékařů Místní TV vysílání, média Další sociální služby Vitrína ve městě Městský zpravodaj Veřejnost („lidé si mezi sebou řeknou“) Veřejný registr Informace od zřizovatele Pracovnice sociálních odborů obcí, kraje Akce jako např. den otevřených dveří Týden sociálních služeb Den seniorů
Podáváme informace: • kdo, kde, jak, za kolik, komu, proč, komu ne • kontakty • jednoduché srozumitelné zpracování, vyhýbáme se cizím slovům, dlouhým větám, zkratkám, „našemu slovníku“ – bez vysvětlení neuvádět supervizi, klíčového pracovníka, individuální plán, autonomii…, využíváme obrázky, fotky, formy: CD, prezentace, tištěné materiály apod. • Praxe: srozumitelně, na notě klienta, přizpůsobit se např. lidovému vyjadřování, materiály mít zajímavě zpracovány (barvy), přehlednost, bezpatkové písmo
• Zabývá se poskytovatel konkrétním zaměřením na danou cílovou skupinu či informuje o službě aniž by uvažoval, koho může oslovit? • Jak se poskytovatel vypořádává se srozumitelností, jak ji vnímá, koho všeho se týká? • Jak důležitou roli hraje „konkurence“? Existuje v sociálních službách s ohledem na naplněné pořadníky? Potřebujeme ji? • Praxe: skrytá konkurence – sousedi – dělají to lacino, zdarma
• Je naším hlavním cílem „získat zákazníka“ nebo je naším cílem něco trochu jiného (viz konkurence)? • Jakou roli může hrát lokalita zařízení, jak ovlivňuje zájem nastavená úhrada za ubytování a stravu, nabídka služeb? V čem jsou priority zájemce o službu? • Zjišťuje poskytovatel, kde se zájemce o službě dozvěděl? Pokud ano, jak dále pracuje s touto zpětnou vazbou?
Fáze č. 2 • Žádost – jak ji může zájemce obdržet, co obsahuje a PROČ? Jak může žádost obdržet? • Na internetu • Při sociálním šetření • Nikde není - řeší se při osobním jednání • Pojem „žádost“ specifikovat ve vnitřních předpisech • „na kusu papíru“ – poskytovatel do vnitřního předpisu zapracuje, jak postupuje v takovém případě
Co žádost obsahuje? • Datum narození • Příjmení, jméno, titul • Bydliště – trvalé, toho času, korespondenční adresa • Kontakty (e-mail, telefon) na rodinu i zájemce • Důvod podání žádosti (popis nepříznivé sociální situace, očekávání, zdůvodnění potřebnosti) • Ošetřujícího lékaře • Podpis zájemce, zástupce • Souhlas s nakládáním osobních údajů • PnP - ano/ne „poradenský údaj“ • Pozor: v jednotlivých fázích sbírat pouze nutné info. (standard č. 6) - zákon č. 101/2000 Sb.
Sociální šetření • Proč ano? • ověření, zda zájemce o službu spadá do cílové skupiny • důležitá část jednání se zájemcem o službu
• ačkoli je šetření v domácnosti, LDN apod. časově a personálně náročnější, má svoje opodstatnění. Podle standardu 3.b Poskytovatel projednává se zájemcem o sociální službu jeho požadavky, očekávání a osobní cíle, které by vzhledem k jeho možnostem a schopnostem bylo možné realizovat prostřednictvím sociální služby • pokud je jednání prováděno pouze s rodinou, zájemce z jednání zcela „vypadává“, a přestože rodina může znát potřeby svého blízkého, fakticky může docházet ke střetům zájmů, kdy potřeby a přání rodiny nejsou v souladu s potřebami a přáními potencionálního klienta zařízení. Přijímání služby klientem tak může být ztíženo „klient“ může být „klientem proti své vůli“. To zatěžuje nejen klienta, ale také celý pracovní tým ve službě
• při sociálním šetření v domácnosti má sociální pracovnice prostor pro výkon vlastní sociální práce, pro poskytnutí základního sociálního poradenství, má možnost zjistit prvotní informace o zájemci-klientovi, které mohou dobře posloužit jako stavební kámen individuálního plánování a může tyto informace zprostředkovat celému týmu a zejména klíčovému pracovníkovi. • šetření v domácnosti může přinést mnohé poznatky o klientovi – v jakém prostředí žije, co má rád, co mu vyhovuje, jaké má zvyklosti, kdo a jak o něj pečuje, sociální pracovnice rozhovorem a pozorováním vytvoří komplexní obraz klienta, který předá svým kolegyním v přímé péči. Zároveň zjišťuje potřeby klienta v kontextu jeho přirozeného prostředí a vyhodnocuje jejich možné naplňování v kontextu možností pečovatelské služby
Kdo by měl provádět sociální šetření a proč? - sociální pracovnice (§ 109) a případně klíčový pracovník
KDO - Pozn.: je vhodné, aby měl poskytovatel ve vnitřním předpisu stanovený vzor „průkazky“ sociálního pracovníka či jiných osob pro prokázání se při jednání se zájemcem
KDE - nejlépe v přirozeném prostředí zájemce (jeho domov) - LDN, nemocnice, jiná sociální služba…
S KÝM - vždy se ZÁJEMCEM (měl by být přítomen, i když je např. zbavený způsobilosti k PÚ, jeho zdravotní stav nedovoluje komunikovat apod. – etický přístup, nikoli „o nás bez nás“ - rodina či jiná osoba (souhlas zájemce, je-li schopen ho udělit) – primární je požadavek zájemce
CO
Co zjišťujeme
• datum, místo šetření (rozsah a hloubku zjištěných informací bude ovlivňovat to, zda je sociální šetření prováděno v domácím prostředí či např. v nemocnici) • osobní údaje žadatele (jméno, příjmení, titul, datum a místo narození, bydliště (trvalé? aktuální?), případně opatrovník a rozsah omezení způsobilosti k PÚ) popis sociální situace (rozhovor, při němž se otázky zaměřují na následující): napište, prosím, na jaké oblasti se zaměřujete
• Předložení OP zájemce – ověřování totožnosti, bydliště, ověřování jména, aby nedošlo ke zkomolení • S kým žije, sám? • V jakém prostředí žije • Kompenzační pomůcky • Zdroje pomoci • Má rodinu? Pomáhá mu? Jakým způsobem a jak často? • Jeho subjektivní pohled na vlastní situaci • Orientace časem, místem osobami • Popis stavu v době šetření (veselý, plačtivý…) • Co má rád – koníčky, zájmy, denní režim, rituály • Co od služby očekává • Schopnosti, dovednosti • Potřeby • Má psa • Klíče
• Lze využít 36 úkonů z příspěvku na péči • Test soběstačnosti či jiný • Ověření, zda chce skutečně službu (nepřeje si to pouze rodina?) • Diety, omezení, zdravotní stav, • Co má/nemá rád k jídlu, pití • Povolání • Jak bude hradit úhradu za, stravu a péči ( hotově, přes účet), v jaké výši • Příspěvek na péči • Souhlas s nakládáním s jeho osobními údaji (pro jaké účely) • Souhlas s poskytováním informací (rodině)
Vodítka pro zjišťování jednotlivých oblastí: • bydlení - druh, bariérovost, velikost, komp. pomůcky, koupelna, kuchyň, topení, prostředí (nepořádek apod.) – popsat konkrétně
Konkrétní příklady možného záznamu zjištění:
Příklad šetření v domácnosti • žadatelka žije v rodinném domě na okraji města, kde obývá 3 místnosti s příslušenstvím. Žije v přízemním bytě, kde nemusí překonávat schody. Menší překážky (prahy) zvládne. V 1. patře domu žije dcera s manželem. Vytápění v domácnosti žadatelky je na plyn. V koupelně je pouze vana, do které se žadatelka sama bez pomoci druhé osoby nedostane, dcera pomáhá s hygienou, žadatelka se koupe 1 x v týdnu.Koupelna není vybavena žádnou pomůckou pro ulehčení hygieny. Dům, ve kterém žadatelka žije, je vzdálen od ordinace praktického lékaře a obchodu asi 2 km. Je odkázána na přepravu osobním autem. Domácnost byla poklizená, úklid zajišťuje dcera, žadatelka pouze dle nálady setře prach na dobře dostupných místech, odpadky vyhazuje do koše, který vynáší taktéž dcera…
Příklad šetření v LDN • žadatelka je umístěna v LDN Dolní Lhota. Je zde 3 měsíce, verbálně nekomunikuje. Z výpovědi rodiny zjištěno následující: žadatelka žije v rodinném domě na okraji města Horní Lhota, kde obývá 3 místnosti s příslušenstvím. Žije v přízemním bytě, kde nemusí překonávat schody. Menší překážky (prahy) zvládne. V 1. patře domu žije dcera s manželem. Vytápění v domácnosti žadatelky je na plyn. V koupelně je pouze vana, do které se žadatelka sama bez pomoci druhé osoby nedostane, dcera pomáhá s hygienou, žadatelka se koupe 1 x v týdnu. Koupelna není vybavena žádnou pomůckou pro ulehčení hygieny. Dům, ve kterém žadatelka žije, je vzdálen od ordinace praktického lékaře a obchodu asi 2 km. Je odkázána na přepravu osobním autem. Úklid zajišťuje dcera, žadatelka pouze dle nálady setře prach na dobře dostupných místech, odpadky vyhazuje do koše, který vynáší taktéž dcera…v oblasti bydlení personál LDN nebyl schopen podat žádné informace.
Další oblasti, které můžeme popsat obdobně jako „bydlení“ • trávení volného času - záliby, co rád/a dělá, původní zaměstnání, volný čas – s někým(kým)/sám/sama, rituály… • stravování – vaří sám/sama? nakupuje si sám/sama? ne/oblíbené jídlo, pití, nají se sám/sama? …. • kontakt se společenským prostředím - zvládá si zavolat pomoc (pokud ano, popíše, jak)? dojde si na poštu? na nákupy? k lékaři? vyzvednutí léků, kontakty s rodinou, jinými osobami? Vítá společnost? Je samotářský/á...
Co dále můžeme zjišťovat? • důvod podání žádosti, přání, potřeby, očekávání od služby • oblasti, při kterých potřebuje žadatel/ka pomoc, specifika (lze využít 36 úkonů pro účely příspěvku na péči): • dorozumívání, komunikace – • chůze – • použití WC – • orientace v prostoru, čase, orientace osobami – • stravování – • oblékání – • denní hygiena – • schopnost posadit se, otočit se apod. na lůžku -
…zpátky k informovanosti: v nabídce služeb se doporučuje uvést informaci o tom, že rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob (tj. § 2 zákona o sociálních službách) – formou srozumitelnou pro zájemce – tuto informaci zdůraznit při jednání se zájemcem a to žadateli i jeho rodině
Co žadatel požaduje, co si přeje a co potřebuje: • co žadatel POTŘEBUJE, POŽADUJE? (nemusí zde být „=„) • „=„ nemusí být ani mezi představami žadatele a jeho rodiny • potřeby žadatele (klienta) musí být uspokojovány v souladu s § 2 ZSS (viz předešlé) – musí být informován o tom, že to, co je schopen udělat sám, i když s obtížemi, nebude dělat personál (nebudou mu poskytovány hotelové služby „de luxe“) • žadatel by měl být v této souvislosti seznámen s rozlišováním míry 1. podpory, 2. pomoci a 3. péče Obr. – znázornění míry účasti na činnostech klienta 1.stupeň pracovník
2. stupeň pracovník
3. stupeň pracovník
klient klient
klient
Co zjišťujeme, jak a na co se ptáme? (potřeby a přání) • co žadatel zvládá zjistíme z již předešlého • Základní metody: rozhovor a pozorování • pokud je schopen verbálně komunikovat a je orientovaný: v čem mu může naše služba pomoci, co by si přál, co si myslí, že se v jeho životě změní, až bude využívat naši službu… • pokud není schopen verbálně komunikovat, není orientovaný, obecně – určitá specifika žadatele vyžadují hledat další zdroje informací: rodina, jiné blízké osoby, ošetřující lékař, personál LDN či jiné, další • dodržujeme základní pravidla dle potřeby – žadatel se zhoršeným sluchem, zrakem, negramotný…
CO
Co nabízíme
• doporučujeme mít zpracovanou „nabídku služeb“ s uvedením garance rozsahu a obsahu služby • „nabídka služeb“ vychází z vyhlášky č. 505/2006 Sb., obsahuje mj. informace o základním sociálním poradenství, § 2 ZSS • garance vymezuje možnosti konkrétního poskytovatele, odráží se v ní možnosti dané služby ať už technického, materiálního, personálního, ošetřovatelského aj. charakteru • Př. pečovatelská služba není poskytována osobám, které požadují pouze dovoz obědů, přičemž mají možnost zajistit si tuto potřebu jiným způsobem (např. komerční služba)
další příklady: • Uveďte dle Vaší praxe specifika vaší služby – v čem jsou omezení či naopak máte něco „navíc“? • Technické zajištění (auta) • Personální zajištění
Sociální poradenství v rámci sociálního šetření (nutno rozlišovat mezi zájemcem a žadatelem): • má žadatel přiznán PnP? Ví o možnosti podat návrh na zvýšení? Nepotřebuje naši pomoc? • pokud pečuje rodina, ví o možnosti účasti na důchodovém a zdravotním pojištění? • je rodina informována o důsledcích a projevech případné diagnózy seniora? (např. demence, Parkinsonova choroba…) • je žadatel dostatečně informován o možnostech získání kompenzačních pomůcek? • Může žadatel kromě naší služby využívat např. i jiné služby? (denní stacionář apod.?)
Dokumenty, které dáme žadateli k dispozici (nutno rozlišovat mezi zájemcem a žadatelem): • • • • • •
„nabídka služeb“ letáček, brožuru o službě obecný formulář smlouvy o poskytnutí sociální službu ceník služeb jak si stěžovat/jak vyjadřovat spokojenost kontakty na kompetentní pracovníky (doporučuje se zpracovat samostatně, např. i s využitím fotografií pracovníků)
Ověření cílové skupiny – jakou váhu má sociální šetření a jakou vyjádření lékaře? • Jak ověřujete, že žadatel spadá do vaší cílové skupiny? • nutno zohledňovat výstupy ze sociálního šetření
Cílová skupina • je to okruh osob, pro které je sociální služba určena • je v souladu s veřejným závazkem a nabídkou služeb • slouží k tomu, abychom do služby přijímali pouze ty klienty, kterým můžeme uspokojit jejich potřeby (v návaznosti na to se může personál vzdělávat s ohledem na daná specifika cílové skupiny)
Cílová skupina
pobytová sociální služba
terénní či ambulantní sociální služba – osoba v přirozeném prostředí
pomoc rodiny či jiných osob – osoba v přirozeném prostředí
V rámci sociálního šetření ověřujeme cílovou skupinu Pečovatelská služba Dolní Lhota je určena seniorům starším 65 let, kteří mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, přičemž jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby a nelze ji zajistit pouze rodinou či jinou osobou. Pečovatelská služba Dolní Lhota je určena zároveň seniorům, jejichž potřeby je schopna zajistit.
-
senior starší 65 let snížená soběstačnost (co to znamená???) pomoc (v čem spočívá???) ověření možnosti využití komerčních služeb a rodiny
Odmítnutí zájemce • Jaká je Vaše praxe? Z jakého důvodu jste odmítli žadatele o službu? • Jaké náležitosti má písemná informace pro žadatele o odmítnutí??? Co je vhodné uvést a jakým způsobem – viz srozumitelnost? • vysvětlení důvodů (viz zákonné důvody) • možné řešení situace, odkaz na sociální a jiné služby • praxe: informace o odmítnutí předávána ústně, písemně pouze na žádost • doporučujeme mít zapracované ve vnitřních pravidlech, i když je to uvedené v zákoně č. 108/2006 Sb.
Zákonné důvody pro odmítnutí Poskytovatel sociálních služeb může odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb pouze, pokud a) neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, a to i s ohledem na vymezení okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb, b) nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá, d) osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.
Nastavení kritérií pro výběr žadatele • Jaká kritéria máte nastavena a jakou mají váhu? • Kdo rozhoduje o výběru žadatele? • Praxe: kapacita není naplněna přesto ve vnitřních pravidlech počítat s touto situací (nastavit kritéria, lze využít datum podání žádosti)
Možná kritéria • sociální situace klienta, neschopnost se o sebe postarat a nedostupnost komerčních služeb či rodiny • závislost žadatele určená přiznáním příspěvku na péči (doporučuje se nepřikládat tomuto kritériu zásadní význam) • zdravotní stav • datum podání žádosti
Sociální šetření jako základ IP • Kdo dělá ve službě prvotní IP, jak probíhá spolupráce sociálního pracovníka, klíčového pracovníka a ostatních pracovníků v přímé péči? • Jak jsou informace předávány, v jaké fázi procesu, v jakém rozsahu? • Má zařízení zpracován pracovní postup (ad standard č. 1) k započetí poskytování služby novému klientovi?
Standard č. 15 Poskytovatel průběžně kontroluje a hodnotí, zda je způsob poskytování sociální služby v souladu s definovaným posláním, cíly a zásadami sociální služby a osobními cíly jednotlivých osob; Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociální služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; Poskytovatel zapojuje do hodnocení poskytované sociální služby také zaměstnance a další zainteresované fyzické a právnické osoby; Poskytovatel využívá stížností na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby jako podnět pro rozvoj a zvyšování kvality sociální služby
• standard č. 15 je úzce spojen se standardem č. 1 – zpětná vazba toho, jestli máme správně vydefinovanou cílovou skupinu – resp. reagujeme na potřebnost v dané lokalitě • napomáhá nám, abychom adekvátně reagovali na neustále se vyvíjející potřeby jak zájemců, žadatelů, tak klientů o službu • ověřování toho, jak službu znají a vnímají zaměstnanci a další zainteresované fyzické a právnické osoby • nastavené zrcadlo poskytované sociální služby • návaznost na komunitní plánování a sdělování potřebnosti kompetentním osobám
Vnitřní předpis bude obsahovat zejména: • kdo vede jednání se zájemcem, kdo je kompetentní v organizaci podat jaký rozsah informací • kde se vede jednání se zájemcem, kdo je přítomen • jak jednání se zájemcem probíhá (a zásady pro komunikaci) • je-li stanoven počet jednání, fáze celého procesu • jaké informace jsou zájemci sdělovány, předávány • jaké informace jsou zjišťovány • jaké jsou výstupy z jednání zájemcem
Diskuze • Nápis na autě ano či ne? - nákupy, praní prádla, obědy, ….? - jenom název a telefon - praxe je různá, je možné rozepsat více úkonů - motto? př. „pomůžeme Vám zůstat doma“
• Sociální pracovnice/ík – zástup – SP na dohodu - Má se účastnit porad, znát metodiku apod.? - teoreticky by měl znát • Má zájemce podepsat sociální šetření? - doporučujeme ano (zjišťování a nakládání s osobními, případně citlivými údaji)
Děkujeme za pozornost
