SOCIÁLNÍ DÁVKY V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA DÁVKY TESTOVANÉ A JEJICH KONTROLU

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika

SOCIÁLNÍ DÁVKY V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA DÁVKY TESTOVANÉ A JEJICH KONTROLU Social benefits in the Czech Republic focusing on tested benefits and their control Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.

Autor: Zuzana PECHÁČKOVÁ

Brno, 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2010/2011

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

P E C H Á Č K O V Á Zuzana

Obor:

Veřejná ekonomika

Název tématu:

SOCIÁLNÍ DÁVKY V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA DÁVKY TESTOVANÉ A JEJICH KONTROLU

Social benefits in the Czech Republic focusing on tested benefits and their control

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Oblast sociální politiky, zejména soustavy sociálního zabezpečení České republiky, podmínky k vyplácení souvisejících dávek a jejich následná kontrola. Státní sociální podpora, jako součást sociální politiky, kde stát pomáhá především rodinám, které se ocitnou v nevyhovující sociální situaci. Cíl práce: Cílem práce je analýza systému sociálního zabezpečení České republiky a kontrola správnosti podkladů předloţených právnickými a fyzickými osobami v řízení o dávkách státní sociální podpory a dále analýza náplně práce a zhodnocení významu institucí provádějících kontrolu dodrţování zákona o státní sociální podpoře. Postup práce a použité metody: 1. Systém sociálních dávek v ČR, legislativní zařazení, institucionální zajištění výplaty a kontroly dávek státní sociální podpory. 2. Podrobná analýza testovaných dávek. 3. Postupy a zásady vyuţívané při výplatě a kontrole sociálních dávek, konkrétní příklad vybraného kontaktního místa. 4. Zhodnocení funkčnosti a účelnosti daných institucí. 5. Syntéza poznatků, závěry a obecné výstupy práce. Pouţité metody: sběr dat, komunikace s příslušnými úřady práce zaměřenými na sociální podporu a jejich kontrolu, analýza odborné literatury a zákonů.

Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh:

Předpoklad cca 10 tabulek a grafů 35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: Tröster, P. Právo sociálního zabezpečení. 5. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha : C.H. Beck, 2010. xli, 379 s. ISBN 9788074003226. Břeská, N.; Burdová, E.; Vránová, L. Státní sociální podpora :s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. aktualiz. vyd. Olomouc : ANAG, 2010. 239 s. ISBN 9788072636099. Černá, J.; Trinnerová, D.; Vacík, A. Právo sociálního zabezpečení. 2. rozšířené vydání. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007. 230 s. ISBN 978-80-7380-019-2. Krebs, V. a kol., Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-807357-276-1. http://portal.mpsv.cz - Integrovaný portál MPSV http://portal.gov.cz - Portál veřejné správy České republiky http://www.vupsv.cz/ -Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Zákon č. 117/ 1995 Sb. O státní sociální podpoře Zákon č. 100/ 1988 Sb. O sociálním zabezpečení Zákon č. 114/ 1988 Sb. O působnosti orgánů ČR soc. zabezpečení

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce:

22. 11. 2010

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 22. 11. 2010

………………………………………… děkan

Jméno a příjmení autora:

Zuzana Pecháčková

Název bakalářské práce:

Sociální dávky v ČR se zaměřením na dávky testované a jejich kontrolu

Název práce v angličtině:

Social benefits in the Czech Republic focusing on tested benefits and their control

Katedra:

Veřejné ekonomie

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka Wildmannová Ph.D.

Rok obhajoby:

2011

Anotace Předmětem bakalářské práce „Sociální dávky v ČR se zaměřením na dávky testované a jejich kontrolu“ je obecná charakteristika oblasti sociálního zabezpečení a podrobná analýza testovaných dávek státní sociální podpory. Druhá část práce je zaměřena na kontrolu těchto dávek a zhodnocení efektivnosti této oblasti.

Annotation The subject of my thesis “ Social benefits in the Czech Republic focusing on tested benefits and their control“ is general analysis of social insurance area and detailed analysis of tested benefits. The second part of this thesis is concentrated on control of these benefits and evaluation of the effectiveness in this area.

Klíčová slova Státní sociální podpora, testované dávky, kontrola.

Keywords State social support, tested benefits, control.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Sociální dávky v ČR se zaměřením na dávky testované a jejich kontrolu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky Wildmannové Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne

19. 5. 2011

______________________________ Vlastnoruční podpis autora

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Mirce Wildmannové Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této práce. Dále bych ráda poděkovala zaměstnancům Úřadu práce v Ústí nad Orlicí za poskytnuté informace a konzultace a ostatním, kteří přispěli k vypracování této práce.

OBSAH ÚVOD .........................................................................................................................................9 1

SOCIÁLNÍ POLITIKA ..................................................................................................10 1.1

Přístupy evropských států k sociální politice ............................................................11

1.2

Nástroje sociálního zabezpečení ...............................................................................12

1.2.1

Sociální pojištění...............................................................................................13

1.2.2

Sociální zaopatření ............................................................................................14

1.2.3

Sociální pomoc .................................................................................................14

1.2.4

Sociální sluţby ..................................................................................................15 Shrnutí .......................................................................................................................15

1.3 2

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA ..................................................................................17 Nárok na dávky státní sociální podpory ...................................................................18

2.1

Ţivotní minimum ..............................................................................................18

2.1.1 2.2

Dělení dávek státní sociální podpory ........................................................................20

2.3

Testované sociální dávky ..........................................................................................20

2.3.1

Přídavek na dítě ................................................................................................21

2.3.2

Sociální příplatek ..............................................................................................23

2.3.3

Příspěvek na bydlení .........................................................................................24

2.3.4

Porodné .............................................................................................................26 Shrnutí .......................................................................................................................27

2.4 3

KONTROLA DÁVEK STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY ..........................................28 3.1

Oprávnění zaměstnanců orgánů kontroly .................................................................28

3.2

Kontrolní činnost státní sociální podpory .................................................................29

3.3

Kontrolní oddělení Úřadu práce v Ústí nad Orlicí ....................................................30

3.3.1

Geografická působnost Úřadu práce v Ústí nad Orlicí .....................................30

3.3.2

Organizační struktura úřadu práce ....................................................................31 Průběh kontroly dávek SSP v Ústí nad Orlicí...........................................................31

3.4 3.4.1

Výběr kontrolované osoby ................................................................................31

3.4.2

Povinnosti před zahájením kontroly .................................................................32

3.4.3

Kontrola SSP.....................................................................................................32

3.4.4

Protokol o výsledku kontroly ............................................................................33

3.4.5

Programové vybavení kontrolního oddělení SSP .............................................33

3.5

Shrnutí .......................................................................................................................34

4

KONTROLA TESTOVANÝCH DÁVEK STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY (region

Ústí nad Orlicí) ........................................................................................................................ 35 4.1

Testované dávky státní sociální podpory v ČR ........................................................ 35

4.2

Testované dávky státní sociální podpory v regionu Ústí nad Orlicí ......................... 37

4.3

Kontrola dávek státní sociální podpory v ČR ........................................................... 38

4.4

Kontrola dávek státní sociální podpory v regionu Ústí nad Orlicí ........................... 40

4.5

Shrnutí....................................................................................................................... 43

ZÁVĚR .................................................................................................................................... 45 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................. 49 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 50 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 51

ÚVOD Sociální problematika je velmi diskutovaným tématem současné doby, především v souvislosti se státním rozpočtem. Vláda si stanovila cíl sníţit vládní deficit a zastavit tak nárůst vládního dluhu. Tohoto cíle se snaţí dosáhnout pomocí reforem zaměřených na sníţení mandatorních výdajů. S mandatorními výdaji úzce souvisí problematika sociálního zabezpečení. Jde především o sociální výdaje vyplácené obyvatelům pomocí dávek. Tyto dávky jsou vypláceny na základě různých podmínek a kritérií. Některé dávky jsou vypláceny ve spojitosti s určitou událostí bez ohledu na další okolnosti. Existují však dávky, k jejichţ dosaţení musí ţadatel splnit určité podmínky. Tyto dávky nazýváme testované. Cílem práce je analýza testovaných dávek státní sociální podpory a postupů při kontrolní činnosti úřadů práce, pomocí níţ bojuje proti neoprávněnému pobírání těchto dávek a zpětně kontroluje správnost a úplnost podkladů, které byly poskytnuty úřadu, společně s ţádostí o danou sociální pomoc. Metodika pouţitá v teoretické části bude analýza informací z odborné literatury, v druhé části práce provedu sběr dat na základě řízených rozhovorů se zaměstnanci Úřadu práce v Ústí nad Orlicí. Informace, z nichţ budu vyvozovat závěry o státní sociální podpoře a především o kontrole dávek státní sociální podpory budou zaloţeny na údajích a datech získaných z Úřadu práce v Ústí nad Orlicí a kontaktních míst, které pod tuto instituci spadají. Šetření proběhne na základě komunikace se zástupci právního oddělení a oddělení státní sociální podpory Úřadu práce v Ústí nad Orlicí. Tento region jsem si vybrala, protoţe zde bydlím.

9

1 SOCIÁLNÍ POLITIKA Sociální politika je velmi důleţitou součástí soudobé společnosti. Cílem této kapitoly je seznámení se základními pojmy, přístupy a nástroji, které jsou vyuţívány v oblasti sociální politiky. Jedná se především o problematiku sociálního zabezpečení, která můţe být v různých státech pojímána odlišným způsobem. Soudobá státní sociální politika se soustřeďuje především na zachování blahobytu občanů. Stát přispívá k zajištění dobrého vzdělání, pečuje o zdraví občanů a o to, aby měli dostatečný příjem. Obsah sociální politiky je v jednotlivých zemích rozdílný. Záleţí na konkrétních ekonomických a společenských podmínkách, kulturní vyspělosti a tradicích daného státu.1 Sociální politiku můţeme také chápat jako praktickou aktivitu, která utváří sociální podmínky ţivota jedinců. Kaţdý je tak součástí sociální politiky, ať uţ se jedná o samotného občana, jeho rodinu nebo ţivot ve společenství. Všichni občané jsou

také vystaveni sociálním

podmínkám, které nemůţou ovlivnit.2 „Cílem soudobého sociálního zabezpečení v nejobecnějším slova smyslu je regulace odpovědnosti občana za svou budoucnost (povinné pojistné systémy) a stanovení míry a forem sociální solidarity mezi občany (povinný či dobrovolný transfer prostředků skrze daňovou soustavu nebo sponzorováním).“3 „Podle mezinárodních dokumentů (úmluvy, charty, pakty, doporučení) sociální zabezpečení poskytuje pomoc lidem v případě nemoci, nezaměstnanosti, zdravotního poškození a invalidity, pracovního úrazu a nemoci z povolání, stáří, mateřství, rodičovství a úmrtí ţivitele.

1

ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3.vydání. Praha: Karolinum, 2007. 614 s.

ISBN 978-80-246-1393-2, str. 26 2

WILDMANNOVÁ, Mirka. Základy sociální politiky. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 139 s.

ISBN 80-210-3652-4, str. 77 3

TRŐSTER, Petr a kol.Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H.

Beck, 2010, 420 s. ISBN 978-80-7400-322-6, str. 9

10

Takto obsah sociálního zabezpečení poprvé vymezila úmluva č. 102 z roku 1952 přijatá Mezinárodní konferencí práce. Na ni pak navazují všechny další úmluvy a charty, včetně dokumentů Rady Evropy a Evropské unie. Tato odvětví tedy tvoří obsah pojmu sociálního zabezpečení v soudobém mezinárodním pojímání. Jednotlivé státy se mohou od tohoto obsahu lišit. Lze však konstatovat, ţe v Evropě se uvedené pojetí ustálilo a evropské státy vesměs poskytují uvedené druhy sociálního zabezpečení jen s velmi malými výjimkami, avšak různým způsobem.“4

1.1 Přístupy evropských států k sociální politice Rozlišujeme tři ideální typy (modely) sociální politiky – redistributivní typ, výkonový (korporativní) typ a reziduální typ. Kaţdý z těchto typů se liší především mírou účasti státu a ostatních subjektů na sociální politice.5 Redistributivní typ Základní myšlenkou tohoto modelu je vnímání sociálních potřeb lidí jako sociálního práva. Je zaloţen na dominantní roli státu a univerzálním poskytování dávek vymezeným sociálním skupinám (rodinám s dětmi apod.), bez ohledu na to, jaká je jejich ekonomická situace. Je velice náročný na finanční zdroje, a proto vyţaduje velké mnoţství redistribucí. Redistributivní přístup k sociální politice je typický pro severské země – Skandinávie, Dánsko, Holandsko.6 Výkonový (korporativní) typ Hlavním znakem tohoto modelu je, ţe potřeby jsou uspokojovány na základě výkonu a produktivity. Pracovní zásluhy jsou důleţité pro uspokojení sociálních potřeb jedinců. Mezi občany existuje v tomto modelu kooperace a součástí sociálního zabezpečení je často systém obligatorního sociálního pojištění. Dávky jsou financovány z pojistných fondů a proto je míra přerozdělování ve srovnání s redistributivním typem niţší. (SRN, Rakousko, Francie)7

4


Beck, 2010, 420 s. ISBN 978-80-7400-322-6, str. 15 5


Beck, 2010, 420 s. ISBN 978-80-7400-322-6, str. 51 6

KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s. ISBN 978-80-

7357-585-4. str. 54

11

Reziduální typ V tomto modelu je kaţdý občan zodpovědný za uspokojení svých potřeb převáţně sám. Státní sociální politika má své místo aţ poté, co selţe trh a jeho instituce. Odpovědnost občanů za sociální situace je velká a stát se účastní minimálně a pokud dávky poskytuje, jsou většinou velmi skromné a pro jejich vyplacení je potřeba testování příjmů. Míra redistribuce je v porovnání s předchozími typy nejniţší. Tento model je vyuţíván nejvíce v USA a Japonsku. V současnosti se k němu přibliţuje i Velká Británie.8 „Model sociální politiky v kaţdé zemi je nutně vţdy určitým „mixem“ rysů všech uvedených typů. Totéţ platí i pro model sociální politiky ČR. Ani ji nemůţeme dnes jednoznačně přiřadit jen k jednomu typu. Jisté je, ţe model sociální politiky ČR se utváří jak v reakci na naši socialistickou minulost, tak v reakci na změny společenského systému po r. 1989.“9 „Systémová změna sociální politiky je spojena se zeslabením prvků redistributivního typu, tzn. omezení sociální velkorysosti státu při současném posílení prvků výkonových a reziduálních vedeném snahou po úsporné a zároveň účinné sociální politice. Pro tuto orientaci mluví nejen omezené ekonomické zdroje včetně nepříznivého stavu veřejných financí, ale i potřeba obnovit individuální odpovědnost za vlastní osud a ţivotní standard, a podpořit tak aktivní postoje a motivaci k práci a výkonnosti, a tím vytvořit i podmínky pro dlouhodobou prosperitu společnosti.“10

1.2 Nástroje sociálního zabezpečení „K hlavním nástrojům vyuţívaných v systému sociálního zabezpečení patří především: a) transfery příjmu ve formě peněţních dávek -poskytovaných na základě testování příjmů -poskytovaných bez testování příjmů 7


7357-585-4.. str. 54 8

Tamtéţ.

KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s. ISBN 978-807357-585-4. str. 55 10


7357-585-4. str. 56

12

b) sluţby či naturální poţitky“11 „V rámci systému sociálního zabezpečení existují v naší zemi vedle státní sociální podpory ještě dva pilíře sociální ochrany obyvatelstva – sociální pojištění a sociální péče. Všechny tři systémy se od sebe liší ve třech hlavních aspektech: jakou sociální situaci řeší, jakým způsobem jsou financovány a jak jsou organizačně zabezpečeny.“12 1.2.1 Sociální pojištění V systému sociálního zabezpečení se občané předem povinně zajišťují, pro případ, ţe se v budoucnu ocitnou v nepříznivé sociální situaci. Sociální pojištění funguje ve dvou formáchpojištění základní nebo doplňkové. Za doplňkové jsou povaţovány sociální fondy, které mohou být zaloţeny na bázi povinného, ale i dobrovolného pojištění. Sociální pojištění je spravováno veřejnoprávními institucemi, sociální fondy (například penzijní fondy) mohou spravovat veřejnoprávní i soukromoprávní instituce.13 „Sociální pojištění se podle mezinárodní klasifikace dělí na devět základních systémů (podle pořadí vzniku v Evropě): úrazové pojištění, nemocenské pojištění, zdravotní pojištění, pojištění v mateřství, pojištění ve stáří, pojištění invalidity, pojištění pozůstalých, pojištění v nezaměstnanosti, pojištění rodinné (rodinné přídavky).“14 Specifikem sociálního pojištění je povinnost. Tím se také liší od klasického soukromého pojištění. Sociální pojištění tak zahrnuje velký počet pojištěnců, a proto jsou správní náklady v této oblasti niţší neţ u soukromého pojištění.15

11

SIROVÁTKA, Tomáš. Sociální zabezpečení (vybrané texty). 1. vydání. Brno: Vydavatelství MU, 1997, 187 s.

ISBN 80-210-1671-X, str. 153 12

Podpora rodin s dětmi a vliv peněţních transferů na formu rodinného souţití: Současný stav v oblasti podpory

rodiny 2008 [online]. [cit. 2011-2-5]. Dostupný z WWW: < http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_256.pdf> 13

TRŐSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H.

Beck, 2010, 420 s. ISBN 978-80-7400-322-6, str. 16 14

Tamtéţ.

15

VOSTATEK, Jaroslav.Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2010, 98 s..ISBN

80-7079-725-8, str. 16

13

Sociální pojištění je dnes velmi rozšířené, jelikoţ nutí občany k zodpovědnosti za své budoucí sociální situace, a nemusí tak čerpat tolik prostředků z veřejných daní. Lidé si tak odkládají část financí na úkor své osobní spotřeby, aby se v budoucnu postarali o sebe a svou rodinu.16 „Systém je financován z pojistného, které platí podle přesně stanovených podmínek jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel i osoby samostatně výdělečně činné. Sociální pojištění je forma nejvíce preferovaná v moderních společnostech s trţní ekonomikou.“17 1.2.2

Sociální zaopatření

„Sociální zaopatření je systém poskytování peněţitých dávek v případech definovaných zákonem nebo smlouvou, tedy finanční převody ve prospěch těch, kteří splnili podmínky vzniku nároku, aniţ si tento nárok „koupili“ placením zvláštních cílených příspěvků (např. pojistné v sociálním pojištění), nebo ho získali splněním stanovených hranic potřebnosti (testováním příjmů nebo majetku). „Státní zaopatření jako metoda realizace sociálního zabezpečení spočívá v úhradě výdajů tohoto zabezpečení v rámci státního rozpočtu. Obecně vzato mohou být takto financovány kterékoliv dávky sociálního zabezpečení. Systém státního zaopatření je v tomto smyslu alternativou k systému sociálního pojištění. V některých zemích jsou takto financovány penze, nebo zdravotní péče, nebo rodinné dávky“18 Tento systém je vyuţíván v ČR hlavně v systému státní sociální podpory.

1.2.3

Sociální pomoc

Sociální pomoc je jednou z nejstarších forem sociálního zabezpečení. Jde o přerozdělení, kdy nějaký subjekt poskytuje pomoc těm, kteří ji prokazatelně potřebují. Sociální pomoci předcházel pojem „chudinská péče“. Pokud dávky tohoto typu vyplácí stát nebo jiná veřejnoprávní instituce, je tato forma sociální pomoci nazývána státní sociální pomoc. Je

16


Beck, 2010, 420 s. ISBN 978-80-7400-322-6, str. 17 17


7357-585-4. str. 177 18

VOSTATEK,Jaroslav.Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2010, 98 s..ISBN

80-7079-725-8, str. 17

14

poskytována pouze občanům v případě hmotné nouze a slouţí k uspokojení základních potřeb.19 „Sociální pomoc se soustřeďuje na dlouhodobě nezaměstnané občany, staré občany, zdravotně postiţené občany, standardní nízkopříjmové a rozvrácené rodiny, občany v krizi, resp. občany sociálně dezintegrované (ať vlastním přičiněním nebo z objektivních důvodů), jako jsou občané závislí na alkoholu či drogách, bezdomovci, utečenci atp.“20 Kromě financování ze státních a místních rozpočtů je také moţná finanční účast charitativních organizací.21 1.2.4 Sociální služby V tomto případě stát nebo jiná veřejnoprávní či soukromoprávní instituce poskytuje sociální péči v podobě sluţby ve prospěch občanů. Podle Krebse jde o sluţby spojené s péčí o staré, neschopné, nemohoucí, či sociálně narušené občany. Zahrnuje i jiné sféry, jako např. zdraví, vzdělávání, bydlení, ale i sluţby spojené s poradenstvím.22

1.3 Shrnutí Systém dávek sociálního zabezpečení (viz. Příloha č. 1) je velmi rozsáhlý. Často také dochází ke změnám, zrušení některých dávek nebo změny způsobu vyplácení. Definování pojmu sociální politika je velmi rozsáhlé, vzhledem ke společenskému charakteru tohoto odvětví. Vţdy se však soustředí na zlepšení ţivotních podmínek občanů, kteří tuto pomoc potřebují. Způsoby, jakými lze bojovat proti chudobě jedinců a rodin - nástroje sociální politiky, jsou zajišťovány veřejnoprávními i soukromoprávními institucemi a zahrnují přerozdělování

19


Beck, 2010, 420 s. ISBN 978-80-7400-322-6, str. 18 20


Beck, 2010, 420 s. ISBN 978-80-7400-322-6, str. 19 21

VOSTATEK,Jaroslav.Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2010, 98 s..ISBN

80-7079-725-8, str. 19 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s. ISBN 978-807357-585-4. str. 69

15

finančních prostředků a péči v podobě sluţeb vykonávanou ve prospěch potřebných občanů a formy zabezpečení, kdy se občan sám předem pojišťuje, pro případ budoucí tíţivé situace. Odpovědnost občanů za svou budoucnost a míra státní solidarity se v jednotlivých zemích liší, obecně je účast státu na sociální politice vyšší u severských zemí.

16

2 STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Tato kapitola se týká dávek státní sociální podpory, jejich rozdělením, podmínkami pro splnění nároku na tyto dávky a definicí ţivotního minima, která je s touto problematikou úzce spojená. V druhé části této kapitoly se zabývám podrobnou analýzou testovaných dávek státní sociální podpory, kterými jsou přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Od letošního roku řadíme mezi testované dávky také porodné. Kaţdá z těchto dávek je vyplácena specifickým způsobem, dávky mají rozdílnou dobu, za kterou je dávka vypočítávána a podmínky, které je nutné splnit, aby dotyčný ţadatel na tuto dávku získal nárok. „Státní sociální podpora byla u nás zavedena v roce 1995 jako soustava zaopatřovacích dávek poskytovaných ze státního rozpočtu určitým skupinám osob.“23 „Základním východiskem celého systému SSP (státní sociální podpory) je princip participace, tedy fakt, ţe prostřednictvím tohoto systému bude stát přispívat rodinám v případě uznané sociální situace, na jejíţ řešení rodina vlastními silami a vlastními prostředky nestačí. Dávky SSP předpokládají určité redistribuce prostředků, zejména ve prospěch rodin s dětmi. V podstatě jde o to , ţe stát podporuje příjmy vybraných skupin rodin s cílem, aby mohly uspokojovat své potřeby společensky přijatelným způsobem v definovaných sociálních situacích.“24

23


Beck, 2010, 420 s. ISBN 978-80-7400-322-6, str. 18 24


ISBN 978-80-246-1393-2, str. 510

17

2.1 Nárok na dávky státní sociální podpory Pro vznik nároku na dávky státní sociální podpory musí být splněno několik podmínek , která jsou nutná k přidělení dávky, a jsou stanovena zákonem. Nárok na dávku vzniká splněním těchto podmínek a podáním ţádosti o přiznání dávky na příslušném kontaktním místě.25 „Nárok na dávky státní sociální podpory můţe vzniknout jen fyzické osobě, pokud tato osoba a osoby s ní společně posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu. Pro posouzení nároku na dávku poskytovanou v závislosti na výši příjmu, tj. dávku testovanou, se příjmy započítávají v tzv. rozhodném období.“26 Rozhodný příjem nezáleţí pouze na oprávněné osobě, ale současně také na osobách s ní společně posuzovaných. Tuto skupinu nazýváme rodinou.27 Rodinou je podle Krebse souţití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. A jako nezaopatřené dítě uvádí dítě do skončení povinné školní docházky (nejdéle do 26 let) a poté pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo není schopno vydělávat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pro výši dávky státní sociální podpory je určující výše ţivotního minima.28

2.1.1

Životní minimum

„Velká část dávek státní sociální podpory je odvozena od ţivotního minima. Tato státem uznaná dolní hranice částky potřebné k zajištění ostatních základních osobních potřeb členů rodiny je pouţívána pro stanovení hranic příjmu, do kterého bude dávka vyplácena, a k určení její výše. Jednotlivé parametry jsou pouţívány jednak pro stanovení rozsahu budoucích příjemců dávky (násobek ţivotního minima celé rodiny určuje maximální příjem, do kterého

25

ČERNÁ, J.; TRINNEROVÁ, D.; VACÍK, A. Právo sociálního zabezpečení. 2. rozšířené vydání. Plzeň : Aleš

Čeněk, 2007. 230 s. ISBN 978-80-7380-019-2, str. 155 26


Beck, 2010, 420 s. ISBN 978-80-7400-322-6, str. 258 27


Beck, 2010, 420 s. ISBN 978-80-7400-322-6, str. 259 28


7357-585-4. str. 273

18

bude dávka vyplácena) a jednak pro stanovení výše dávky (násobek ţivotního minima jednotlivé osoby nebo ţivotního minima na domácnost).“29 Ţivotním minimem obecně rozumíme peněţní příjmy k zajištění souboru statků a sluţeb, které umoţňují uspokojovat nezbytné potřeby jedinců a rodin, tak jak je to v dané společnosti důstojné.30 „Oficiální ţivotní minimum (oficiální příjmové minimum, obecněji oficiální hranice chudoby) jsou centrálními státními orgány stanovená nebo uznaná příjmová minima a jsou kritériem ochrany proti hmotnému a sociálnímu strádání občanů nouzí.“31 „Ţivotní minimum je stanoveno zákonem č. 110/2006 Sb., tedy zákonem o ţivotním a existenčním minimu. Výše minima je upravena přímo tímto zákonem a můţe být případně dále upravena nařízením vlády české republiky.“32 „Částky ţivotního minima od 1.1.2007 (platí i od 1.1.2011) v Kč za měsíc pro jednotlivce 3126 Kč, pro první dospělou osobu v domácnosti 2880 Kč, pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2600 Kč, pro nezaopatřené dítě ve věku - do 6 let 1600 Kč, - 6-15 let 1960 Kč, - 15-26 let (nezaopatřené) 2250 Kč. Ţivotní minimum je součtem všech částek ţivotního minima jednotlivých členů domácnosti.“33

29


7357-585-4. str. 271 30


ISBN 978-80-246-1393-2, str. 131 31


ISBN 978-80-246-1393-2, str. 128 32

Ţivotní minimum 2011[online],2011 [cit. 2011-4-21]. Dostupný z WWW: < http://zivotni-minimum.eu/>

33

Ţivotní a existenční minimum:Částky ţivotního minima od 1.1.2007 (platí o od 1.1.2011) v Kč za měsíc

[online],2011 [cit. 2011-4-21].Dostupný z WWW:

19

2.2 Dělení dávek státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory dělíme podle toho, zda jsou osobám vypláceny v závislosti na příjmu- testované dávky a ostatní dávky- ty, které nezávisí na výši příjmů. a) dávky poskytované v závislosti na příjmu přídavek na dítě sociální příplatek příspěvek na bydlení porodné (patří mezi testované dávky aţ od 1.1. 2011) b) ostatní dávky rodičovský příspěvek dávky pěstounské péče pohřebné34 Dále se jiţ budu zabývat pouze dávkami testovanými , jelikoţ kontrolní oddělení SSP se zaměřuje výhradně na tyto dávky. Kontrola ostatních je v kompetenci jiných institucí (rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče) a na základě jiné metodiky nebo není potřeba vůbec (pohřebné), protoţe dávka je vyplacena na základě doloţení potřebných dokumentů.

2.3 Testované sociální dávky „Základním cílem příjmově a majetkově testovaných sociálních dávek je poskytnout sociální ochranu, tedy garantovat příjem na úrovni společensky uznaného minima lidem, kteří nemají jiné dostatečné zdroje. Dávky by však na druhé straně neměly oslabit pracovní pobídky a způsobit závislost klientů na dávkách. Vyřešit zcela uspokojivě oba uvedené poţadavky současně se v ţádném systému zatím nepodařilo. Poskytování dávek v závislosti na výši příjmu vţdy vytváří jistou „past“, neboť příjemce můţe brát v úvahu okolnost, ţe s růstem jeho příjmu nárok na dávky zaniká.“35

34

BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora : s komentářem a

příklady. 13. aktualizované vydání. Jihlava : ANAG, 2010. 223 s. ISBN 978-80-7263-609-9. str.15 35

SIROVÁTKA, Tomáš. Česká sociální politika na prahu 21. století: efektivnost, selhávání, legitimita.

1.vydání. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2000, 238 s. ISBN 80-210-2307-4, str. 83

20

V důsledku sociálních změn (měnící se formy a reţimy zaměstnávání, měnící se vzorce rodinného ţivota, změna povahy systému sociální ochrany) narůstá počet osob, kteří nemají dostatečné příjmy a stávají se tak závislými na sociálních dávkách.36 „Proti trendu zvyšujícího se počtu lidí na dávkách sociální pomoci působí v ČR od roku 1996 adresný systém státní sociální podpory, jenţ je zacílen k nízkopříjmovým skupinám populace: vedle odstupňovaného a na výši příjmu závislého přídavku na dítě poskytuje další odstupňované a na příjmově testované dávky jako je sociální příplatek a příspěvek na bydlení, a tak je první bariérou a sociální ochranou před chudobou a sociálním vyloučením.“37

2.3.1 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je přiznán nezaopatřenému dítěti, pokud příjem v rodině není vyšší neţ součin ţivotního minima a koeficientu 2.40. Dávka je určena dítěti, i kdyţ za nezletilé dítě uplatňuje nárok jeho zákonný zástupce, jedná se o základní rodinnou dávku, která je určena ke krytí nákladů spojených s výchovou a výţivou dítěte. 38 „Za nezaopatřené dítě se vţdy povaţuje dítě do skončení povinné školní docházky. Poté nejdéle do věku 26 let a to za podmínek, jestliţe se soustavně připravuje na budoucí povolání, jestliţe se nemůţe soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.“39 U přídavku na dítě je rozhodným obdobím, za který se zjišťuje příjem k vypočítání dávky, kalendářní rok.40

36


1.vydání. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2000, 238 s. ISBN 80-210-2307-4, str. 84 37


1.vydání. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2000, 238 s. ISBN 80-210-2307-4, str. 85 38

BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora : s komentářem a příklady.

13. aktualizované vydání. Jihlava : ANAG, 2010. 223 s. ISBN 978-80-7263-609-9. str.83 39


Beck, 2010, 420 s. ISBN 978-80-7400-322-6, str. 260 40


Beck, 2010, 420 s. ISBN 978-80-7400-322-6, str. 258

21

Do příjmu se podle ministerstva práce a sociálních věcí započítává i rodičovský příspěvek. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte. Tabulka č. 1 Výše příspěvku na dítě Věk nezaopatřeného dítěte v rodině do 6 let od 6 do 15 let od 15 do 26 let

Výše přídavku na dítě v Kč měsíčně 500 610 700

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prid_na_dite

Tabulka č. 2 Hranice rozhodného příjmu pro nárok na přídavek na dítě Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí

Ţivotní minimum rodiny

Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě (2,4násobek ţivotního minima rodiny)

jedno do 6 let dvě 5, 8 let tři 5, 8, 12 let

7 080 9 040 11 000

16 992 21 696 26 400

čtyři 5, 8, 12, 16 let

13 250

31 800

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prid_na_dite

„Vzhledem k tomu, ţe přídavek na dítě je nárokem dítěte, tak je-li dítě zletilé, vyplácí se jemu. Je-li oprávněnou osobou dítě nezletilé, vyplácí se přídavek na dítě tomu, kdo ho má v přímém zaopatření. Pod slovy „přímé zaopatření“ je třeba rozumět osobní péči o dítě. Zpravidla je dítě v přímém zaopatření rodičů (rodiče); můţe však být např. v pěstounské péči nebo v péči jiné osoby, které bylo svěřeno do péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu. Pokud podmínku přímého zaopatření splňuje více osob (oba rodiče, oba pěstouni apod.), závisí výplata dávky na jejich dohodě; k dohodě dochází většinou zcela neformálně tak, ţe o výplatu dávky na dítě poţádá jen jedna z těchto osob. Nedohodnou-li se uvedené osoby, která z nich bude příjemcem dávky, rozhodne o této skutečnosti příslušný úřad.“41

41


příklady. 13. aktualizované vydání. Jihlava : ANAG, 2010. 223 s. ISBN 978-80-7263-609-9. str.87

22

2.3.2 Sociální příplatek „Sociální příplatek je dávka určená rodičům pečujícím alespoň o jedno nezaopatřené dítě. Jde o dávku závislou na příjmu v rodině. V její výši se kromě příjmů odráţí téţ některé další skutečnosti, zejména zdravotní stav dítěte a rodiče. Účelem této dávky je pomoci rodinám s nízkými příjmy krýt náklady související s výchovou a výţivou nezaopatřených dětí. Nárok na sociální příplatek má rodič, který pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě, pokud je příjem rodiny v rozhodném období niţší neţ stanovený násobek ţivotního minima. Ţivotní minimum rodiny se zvyšuje z důvodu zdravotního postiţení dítěte nebo rodiče, z důvodu studia dítěte, osamělosti rodiče nebo po stanovené období z důvodu narození více dětí současně. Pokud je takových důvodů pro zvýšení ţivotního minima více, pouţije se zvyšující koeficient umoţňující pro posouzení nároku na dávku nejvyšší zvýšení. Vzhledem k tomu, ţe je sociální příplatek konstruován jako dávka rodiče (osoby za rodiče povaţované), nelze jej přiznat samostatně ţijícímu nezaopatřenému dítěti, a to ani tehdy, jde-li o zletilé dítě nebo sourozence.“42 Výše sociálního příplatku je diferencována a se zvyšujícím se příjmem rodiny dochází k sniţování jeho výše. Sociální příplatek se přestane vyplácet v okamţiku, kdy příjem rodiny dosáhne 2,00 násobku ţivotního minima rodiny.43 „U této dávky je příjem testován za předchozí kalendářní čtvrtletí, tzn. ţe například pro poskytování sociálního příplatku ve 4. čtvrtletí 2010 je rozhodující výše příjmu rodiny ve 3. čtvrtletí 2010.“44

42


příklady. 13. aktualizované vydání. Jihlava : ANAG, 2010. 223 s. ISBN 978-80-7263-609-9. str.89 43


7357-585-4. str. 275 44


7357-585-4. str. 276

23

Tabulka č. 3 Výše sociálního příplatku Výše sociálního příplatku v Kč měsíčně podle věku dítěte v rodině s rozhodným příjmem na úrovni ţivotního minima rodiny Sociální příplatek podle stupně zdravotního postiţení dítěte Věk dítě dlouhodobě nezaopatřeného dítě dlouhodobě dítě dlouhodobě těţce zdravotně dítěte v rodině nemocné zdravotně postiţené postiţené 1 0061) do 6 let 2 1363) 2 4003) 2) 1 072 od 6 do 15 let od 15 do 26 let

2 6173) 3 004

1 314 1 508

2 9403) 3 375

1)

Rodina má nárok na rodičovský příspěvek do 3 let věku dítěte ve výši 7 600 Kč. Rodina bez nároku na rodičovský příspěvek (dítě starší 4 let věku). 3) Rodina má nárok na rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte ve výši 7 600 Kč, případně na rodičovský příspěvek do 15 let věku dítěte ve výši 3 000 Kč, pokud dítě nepobírá příspěvek na péči. 2)

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/soc_priplatek

2.3.3

Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se povaţují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliţe jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší neţ částka normativních nákladů na bydlení. Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s uţíváním bytu, u druţstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady, vyčíslené v zákoně o SSP. Plus u všech bytů náklady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění. Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí.

24

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a pro druţstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady. Dále jsou do nich zahrnuty ceny sluţeb a energií. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 pro bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy nebo bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků. Tabulka č. 4 Bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 v Kč měsíčně Počet osob v rodině Počet obyvatel obce

1 2 3 4 a více

Praha 6 363 9 183 12 557 15 744

nad 100 tis. obyvatel 5 117 7 478 10 328 13 055

50 000 99 999 obyvatel 4863 7 130 9 872 12 506

10 000 - do 9 49 999 999 obyvatel obyvatel 4 406 4 293 6 505 6 350 9 056 8 852 11 521 11 276

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni

Tabulka č. 5 Bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků Normativní náklady na bydlení pro druţstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 v Kč měsíčně Počet osob v rodině Počet obyvatel obce

1 2 3 4 a více

Praha 3 723 5 584 7 818 9 950

nad 100 50 000 - 10 000 - do 9 tis. 99 999 49 999 999 obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel 3 723 3 723 3 723 3 723 5 584 5 584 5 584 5 584 7 818 7 818 7 818 7 818 9 950 9 950 9 950 9 950

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni

25

2.3.4

Porodné

Dosud bylo porodné poskytováno bez ohledu na finanční situaci rodiny a počet dětí. Od 1.1. 2011 má nárok na vyplacení porodného pouze rodina, která má příjem menší neţ 2,4 násobek ţivotního minima. Dávka se také vyplácí pouze prvnímu ţivě narozenému dítěti a to ve výši 13 000 Kč. Pokud se prvorodičce narodí dvojčata nebo více dětí, celková částka dosáhne 19 500 Kč.45 Očekávaná úspora oproti předchozímu vyplácení je podle ministerstva práce a sociálních věcí vyčíslena na 13, 5 miliardy Kč.46 Porodné je vypláceno na základě testování příjmu a podporuje rodinu s nízkými příjmy jednorázovým příspěvkem při narození prvního dítěte. Nárok na porodné má rodina, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte nepřesáhla stejně jako u přídavku na dítě 2,4 násobek ţivotního minima. Do výpočtu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.47 „Porodné náleţí ţeně, která porodila své první ţivé dítě nebo které se současně s prvně narozeným ţivým dítětem narodilo další ţivé dítě nebo děti. Jestliţe ţena, která dítě porodila, zemřela, splnila podmínky nároku na porodné a dávka jí nebo jiné osobě nebyla vyplacena, má na porodné nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněţ osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů, za stejných podmínek (rozhodný příjem rodiny do 2,4násobku ţivotního minima, první dítě nebo současně narozené děti). Porodné náleţí rodině pouze jednou, a to buď na první ţivě narozené nebo na první dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné je stanoveno pevnou částkou a činí 13 000 Kč na první ţivě narozené dítě. Narodilo-li se s prvním ţivě narozeným dítětem další ţivě narozené dítě nebo děti, činí výše porodného 19 500 Kč.“48

45

Změny, které uleví státnímu rozpočtu[online],2010 [cit. 2011-3-15]. Dostupný z WWW:

. 46

Přehled změn, které přinese balíček úspor v sociální oblasti (ČTK)[online],2010 [cit. 2011-3-15]. Dostupný z

WWW: . 47

Porodné[online],2011 [cit. 2011-3-15]. Dostupný z WWW: .

48

Porodné[online],2011 [cit. 2011-3-15]. Dostupný z WWW: .

26

2.4 Shrnutí Dávky státní sociální podpory jsou zaměřeny především na podporu rodin s dětmi. V rámci tohoto odvětví sociálního zabezpečení jsou vypláceny tyto dávky: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, sociální příplatek, porodné, pohřebné, rodičovský příspěvek a dávky pěstounské péče. První čtyři jsou vypláceny na základě testování- nárok na vyplacení této finanční pomoci vznikne pouze v případě, pokud celkový příjem rodiny nepřesáhne určitou hranici, která je stanovena na základě ţivotního minima a koeficientu, který je stanoven pro kaţdou dávku individuální.

27

3 KONTROLA DÁVEK STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Cílem této kapitoly je na základě informací získaných od pracovníků úřadu práce analyzovat, jakým způsobem probíhá kontrola prováděná úřadem práce, jaké mají zaměstnanci pravomoci při vstupu na kontrolované místo a jak konkrétně probíhá kontrola dávek státní sociální podpory na vybraném úřadu práce. Vybrala jsem si region Ústí nad Orlicí, protoţe odsud pocházím. „Kontrolní činnost úřadu práce a)

Kontrola dodrţování zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

b)

Kontrola dodrţování zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

c)

Kontrola čerpání státní sociální podpory

d)

Kontrola vyuţívaní prostředků poskytnutých na realizaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a dalších forem podpory zaměstnanosti

e)

Kontrolu čerpání prostředků na realizaci projektů financovaných z ESF“49

„Třetí oblastí kontrolní činnosti úřadů práce (v roli orgánů státní sociální podpory) je kontrola čerpání státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. V této oblasti postupují jednak podle tohoto zákona a jednak, v případě přezkumu správnosti a úplnosti podkladů pro čerpání dávek státní sociální podpory, které předloţily právnické a fyzické osoby, podle zákona o státní kontrole.“50

3.1 Oprávnění zaměstnanců orgánů kontroly „Zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni a) vstupovat na pracoviště kontrolovaných osob b) poţadovat od nich a jejich zaměstnanců předloţení potřebných dokladů, podání úplných zpráv, informací a vysvětlení ve lhůtách k tomu určených, c) dále jsou oprávněni vyţadovat účast kontrolovaných osob při projednávání výsledků kontroly, d) a další součinnost potřebnou k nerušenému a rychlému provedení kontroly,

49

Informace o výsledcích kontrolní činnosti úřadů práce v roce 2008[online], 2009 [cit. 2011-2-6]. Dostupný

z WWW: . 50

Tamtéţ.

28

e) vyţadovat od fyzických osob, které se zdrţují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci osvědčení totoţnosti f) prokázání, ţe tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy, g) u cizinců jsou oprávněni vyţadovat předloţení povolení k zaměstnání, pokud zákon jeho vydání vyţaduje a povolení k pobytu a zelenou kartu h) vyţadovat odstranění zjištěných nedostatků ve lhůtách jim k tomu určených i) podání písemné zprávy o přijatých opatřeních“51

3.2 Kontrolní činnost státní sociální podpory Orgány SSP, které o dávce rozhodují nebo ji vyplácí, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předloţených právnickými a fyzickými osobami. Zaměstnanci oddělení kontroly SSP, pověření provedením inspekce, mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uloţených v § 63. Pověřené osoby jsou povinny umoţnit nahlíţet do potřebných dokumentů a poskytovat uvedeným zaměstnancům potřebnou součinnost. 52 Státní sociální podporou se podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, stát podílí na krytí nákladů na výţivu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu formou: přídavku na dítě – §17, sociálního příplatku – § 20, příspěvku na bydlení – § 24, porodné – § 44.

51

Kontrolní činnost[online].[cit. 2011-2-10].Dostupný z WWW:

52


ISBN 978-80-246-1393-2, str. 541

29

Stát poskytuje i další dávky, které nejsou závislé na výši příjmu a to: rodičovský příspěvek – § 30 – § 31, zaopatřovací příspěvek – § 33, dávky pěstounské péče – § 36, pohřebné – § 47. „Orgány státní sociální podpory posuzují, zda jsou u oprávněných osob naplněny zákonné podmínky pro výplatu příslušné dávky před jejím vyplácením, v jeho průběhu i po ukončení vyplácení, tj. vţdy kontrolují, zda jim vznikl, eventuálně zda trvá nárok na tuto dávku.“53

3.3 Kontrolní oddělení úřadu práce v Ústí nad Orlicí Kontrolní oddělení SSP v Ústí nad Orlicí se zaměřuje na kontrolu čerpání testovaných dávek státní sociální podpory. V kompetenci této instituce je zpětná kontrola ţadatelů o přídavky na dítě, sociální příplatky a příspěvky na bydlení. Ţádnou jinou oblast kontroly toto oddělení neprovádí. Pro geografickou oblast úřadu práce v Ústí nad Orlicí provádí kontrolu skupina dvou aţ tří zaměstnanců, pověřená podle ustanovení § 65 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a s odkazem na ustanovení § 9 zákona č. 552/ 1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Kontaktní místa SSP jsou pověřena kompetencí přijímat ţádosti na sociální příplatek, ţádosti o dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné, přídavky na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, dále vede řízení o přiznání dávek státní sociální podpory, vydává rozhodnutí o přiznání dávek státní sociální podpory, provádí výplatu dávek státní sociální podpory, vykonává státní správu v oblasti státní sociální podpory.54

3.3.1

Geografická působnost Úřadu práce v Ústí nad Orlicí

Pod působnost Úřadu v práce v Ústí nad Orlicí spadají kontaktní místa v Chocni, Vysokém Mýtě, Vamberku, Letohradě, Králíkách, Jablonném nad Orlicí, České Třebové a Lanškrouně (viz. Příloha č. 1).

53

Infromace o kontrolách provedených v 1. pololetí roku 2006[online],2007 [cit.2011-3-23]. Dostupný z WWW:

54

Úřad práce- Kontaktní pracoviště ústí nad Orlicí- SSP[online],[cit.2011-2-23]. Dostupný z WWW:

30

3.3.2 Organizační struktura úřadu práce Úřad práce je obecně rozdělen do několika odborů: Odbor zprostředkování poradenství (odbor zprostředkování zaměstnává 14 zaměstnanců a na oddělení poradenství pracuje 10 osob), odbor trhu práce (zajišťuje 9 zaměstnanců) , odbor státní sociální podpory (v Ústí nad Orlicí sídlí pouze metodik a vedoucí odboru SSP, který dohlíţí na fungování všech kontaktních míst, spadajících do působnosti ústecko-orlického Úřadu práce), odbor ekonomický (se 7 zaměstnanci), odbor kontrolní a právní (s 8 zaměstnanci, tento odbor zahrnuje i oddělení kontroly SSP- 3 zaměstnanci, kterému se budu podrobně věnovat v této kapitole) , oddělení IS (6 zaměstnanců). Poznámka: grafické znázornění organizační struktury úřadů práce viz. Příloha č.2.

3.4 Průběh kontroly dávek SSP v Ústí nad Orlicí Rozsah kontrol je prováděn na základě předběţného plánu, který je v oblasti ústeckoorlického úřadu práce stanoven na 60 kontrol za pololetí, jak jiţ bylo uvedeno, kontrolu provádí skupina 2 zaměstnanců kontrolního oddělení SSP, v případě větší firmy vyjíţdí na inspekci tříčlenná skupina. V závislosti na velikosti podniku probíhá kontrola aţ několik dní, malá firma můţe být zkontrolována během jednoho dne. Pro výkon práce kontrolora jsou upřednostněny osoby s vysokoškolským vzděláním, není však nutné vzdělání ekonomického směru. Kontroloři prochází vstupním vzděláváním, které je zakončeno zkouškou, kterou je nutné sloţit. 3.4.1 Výběr kontrolované osoby Kontrolované fyzické/právnické osoby jsou vybírány náhodně, v závislosti na existenci ţadatelů o dávky státní sociální podpory ve firmě. Po výběru firmy kontrolor provede: 1. výpis dat z obchodního rejstříku ARES, který obsahuje - registraci subjektu: IČ, obchodní firma, právní forma, sídlo, stav subjektu, datum zápisu - předmět podnikání - předmět činnosti 31

- kapitál: jmění, vklad - seznam osob představenstva 2. výpis osob- ţadatelů o státní sociální podporu, které jsou ve firmě, podle IČ 3.4.2

Povinnosti před zahájením kontroly

Před zahájením kontroly se musí zaměstnanci úřadu práce prokázat sluţebním průkazem a pověřením ke kontrole . Je sepsáno: a)

pověření k provedení kontroly podepsané ředitelem úřadu práce

b)

zápis o zahájení kontroly, jejíţ součástí je seznámení s předmětem kontroly, kontrolním obdobím a skutečností, ţe kontrola bude probíhat v reţimu zákona o státní sociální podpoře a zákona č. 552/1991 Sb. O státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, které určují práva a povinnosti kontrolované osoby.

Oba dokumenty musí být podepsány statutárním zástupcem kontrolované osoby. 3.4.3

Kontrola SSP

Statutární zástupce určí osobu, mzdovou účetní, k poskytování součinnosti v průběhu kontroly, která jej bude zastupovat při podávání potřebných a pravdivých informací a zabezpečovat předloţení vyţadovaných dokladů a písemností v rozsahu prováděné kontroly. Skupina kontrolorů provádí kontrolu na základě předloţených mzdových listů a ověřuje pravdivost údajů v programu OK dávky, kde jsou zaznamenány doloţené ţádosti o dávky. Osoby jsou v programu vyhledávány podle rodného čísla, popřípadě podle příjmení. Potvrzení příjmů si ţadatel nosí na určené kontaktní místo a daný pracovník ho následně vkládá do systému. Toto potvrzení je kontrolorem porovnáváno s údaji v mzdových listech zaměstnavatele. Pokud není příjem doloţen na kontaktním místě, ale v mzdových listech se nachází, kontrolor si zaznamenává jeho údaje k pozdějšímu zpracování. Výsledek kontroly, obsahující případné zjištěné nedostatky, je zasílán na kontaktní místo dávek SSP, pod které ţadatel spadá. Zaměstnanec kontaktního místa přepočítá nárok na dávky státní sociální podpory s přihlédnutím k chybějícím údajům (nedoloţené příjmy apod.). Po přepočtení nároku na dávku s chybějícími příjmy, mohou nastat tyto situace:

a)

ţadateli je nadále vyplácena poţadovaná dávka, nevznikne přeplatek ani nedoplatek,

b)

vznikne přeplatek, 32

c)

vznikne nedoplatek.

Přeplatek vzniká na základě a)

viny ţadatele

b)

viny třetí osoby- většinou chyba mzdové účetní, která chybně vypočítala a potvrdila příjem

Přeplatek hradí ţadatel, případně 3. osoba, povinnost se vztahuje zpětně na období 3 let. V případě ţadatele je po vyčíslení přeplatku osoba vyzvána, aby se dostavila na příslušné kontaktní místo, kde se po domluvě jedná o způsobu navrácení přeplatku. V případě, ţe osoba není ochotná přeplatek uhradit v celé výši, lze vyuţít i moţnosti splátkového kalendáře. Nedoplatek vzniká vinou třetí osoby- mzdové účetní, která chybně potvrdí příjem (započítání daňového bonusu). Daňový bonus se pro dávky státní sociální podpory nezapočítává. Nedoplatek starší 3 měsíců se zpětně ţadatelům nevyplácí. Kontrolní oddělení vyhodnotí výsledky kontroly a zpětně dohlíţí na uhrazení přeplatku fyzickou osobou, případně 3. osobou.

3.4.4 Protokol o výsledku kontroly Protokol o výsledku kontroly je odesílán zpět do firmy, musí obsahovat kontrolní zjištěnínedoplatky ze strany kontrolované osoby (pouze chyby 3. osoby). S protokolem musí být kontrolovaná právnická osoba seznámena a musí dokument odsouhlasit podpisem svého zástupce. Proti poučení můţe kontrolovaná osoba podat zdůvodněné námitky a to ve lhůtě do pěti dnů ode dne seznámení s protokolem.

3.4.5 Programové vybavení kontrolního oddělení SSP Při práci a zpracování dat získaných při kontrolách ve firmách jsou následně vyuţívány programy OK PRÁCE pro práci s uchazeči a OK DÁVKY pro zpracování podkladů dávek. OK centrum je informační systém, řešící výkon státní správy v sociální oblasti, která spadá do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Nejvyuţívanějším programem při kontrolní činnosti je program OK dávky. Tento program umoţňuje sdílet informace s jednotlivými kontaktními místy a díky tomu mohou kontroloři 33

v průběhu inspekce porovnat, jaké údaje byly ţadatelem uvedeny s daty, zjištěnými na místě kontroly. Program je průběţně aktualizován a novely týkající se dávek SSP jsou zapracovávány do nových funkcí a vlastností tohoto softwaru.

3.5 Shrnutí Kontrola kterékoliv oblasti veřejného sektoru je velmi důleţitá. Úřad práce provádí kontrolu několika oblastí. V systému státní sociální podpory je úřad práce pověřen provádět kontroly ţadatelů

přímo u jejich zaměstnavatele, pomocí porovnávání dat uvedených při podání

ţádosti na kontaktním místě, se skutečností zjištěnou z účetních záznamů firmy. Jelikoţ nelze zabránit neoprávněnému pobírání dávek státní sociální podpory preventivně, je nezbytné, aby tato kontrola probíhala alespoň následně. Inspektoři, kteří provádějí kontroly tohoto typu mají pravomoci, které jsou podloţeny zákony, a kontrolované osoby je musí akceptovat. Pokud je zjištěn přeplatek, je dotyčná osoba vyzvána k tomu, aby neoprávněně nabyté finanční prostředky vrátila v plné výši nebo na základě splátkového kalendáře.

34

4 KONTROLA TESTOVANÝCH DÁVEK STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY (region Ústí nad Orlicí) Cílem této kapitoly je praktická interpretace, kolik peněz je vyplaceno ze státního rozpočtu na jednotlivé testované dávky státní sociální podpory, která z těchto dávek je pro státní rozpočet nejnákladnější a zda odpovídá situace v oblasti regionu Ústí nad Orlicí celostátnímu trendu. V druhé části této kapitoly se zabývám kontrolou těchto dávek a analýzou zjištěných přeplatků. Kapitola hodnotí, kolik dávek bylo v daném regionu vyplaceno, kolik bylo v období uplynulých 3 let zjištěno porušení a kým byla tato porušení způsobena.

4.1 Testované dávky státní sociální podpory v ČR V rámci systému dávek státní sociální podpory je nejvyšší částkou vyplacenou ze státního rozpočtu rodičovský příspěvek. Je to dávka, která podporuje rodiny s dětmi bez ohledu na to, jaký je rozhodný příjem této rodiny. Pokud bereme v úvahu pouze dávky testované, nejvyšší částka ze státního rozpočtu se týká přídavků na dítě. Důvodem, proč na tuto pomoc dosáhne nejvíce občanů je, ţe má nejvyšší koeficient pro splnění podmínky k udělení této finanční dávky, v porovnání s ostatními testovanými dávkami. Graf č. 1

Testované dávky SSP vyplacené v ČR v roce 2010

en li s to pa d pr os in e c

říj

zá ří

pe n sr

du be n kv ět en če rve n če rve ne c

ze n

bř e

ún or

400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 le d en

suma v tis. Kč

Vyplacené dávky ČR 2010

měsíc přídavek na dítě

sociální příplatek

příspěvek na bydlení

Zdroj: zpracováno na základě údajů z tabulky dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10502/Vyzadane_informace-18099-2011_priloha.xls

35

Přídavek na dítě je vypočítáván zpětně za předešlý rok. Je třeba se prokázat odpovídajícími příjmy. Dávka je vyplácena dle příjmů rozhodného období,

počínaje měsícem říjnem

následujícího období. Hodnocení příjmů za minulý rok v případě přídavku na dítě dle mého názoru neodpovídá potřebám v daném okamţiku rodin ţadatelů. Rodina v období nejniţších příjmů dávky nedostává a dostává je aţ po uplynutí celého roku, coţ můţe způsobit, ţe rodině je vyplácena vypočítaná částka aţ v roce, kdy se jiţ nemusí nacházet v těţké finanční situaci. Sociální příplatek je hodnocen za předešlé čtvrtletí. Kolísání znázorněné grafem můţe být tedy způsobeno například ročními odměnami nebo třináctými platy, které jsou ve většině firem vypláceny v měsíci listopadu nebo prosinci, coţ se projeví na poklesu únorové výplaty dávky. Některé firmy vyplácejí odměny i pololetně, coţ má za následek pokles vyplacených sociálních dávek v měsíci srpnu. Přídavek na dítě zůstává konstantní, jelikoţ je vyplácen na rozdíl od sociálního příplatku a příspěvku na bydlení po celý rok ve stejné výši. Následující tabulka udává přesný počet, kolik bylo v ČR vyplaceno přídavků na dítě, sociálních příplatků a příspěvků na bydlení v roce 2010. Tabulka č. 6 Vyplacené testované dávky SSP v ČR (leden-červen 2010) Dávka

leden únor březen duben květen 579 359 549 275 541 620 541 524 541 452 poč. přídavek na dítě tis. Kč 375 605 331 596 326 558 325 942 326 364 poč. 156 593 137 320 157 617 156 868 137 820 sociální příplatek tis. Kč 264 782 238 694 266 221 264 526 247 204 poč. 108 283 106 321 121 527 121 298 116 291 příspěvek na bydlení tis. Kč 223 038 258 733 290 539 290 129 296 864 Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10502/Vyzadane_informace-18099-2011_priloha.xls

červen 541 892 326 915 157 375 275 707 128 870 323 106

Tabulka č. 7 Vyplacené testované dávky SSP v ČR (červenec-prosinec 2010) Dávka

červenec srpen září říjen listopad poč. 541 060 541 335 543 251 492 525 449 568 přídavek na dítě tis. Kč 327 100 327 292 328 450 294 292 272 197 poč. 155 651 126 366 153 636 149 578 136 151 sociální příplatek tis. Kč 272 546 228 104 269 281 257 512 243 326 poč. 127 270 105 604 123 756 122 370 118 948 příspěvek na bydlení tis. Kč 319 623 270 445 310 266 304 809 301 639 Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10502/Vyzadane_informace-18099-2011_priloha.xls

36

prosinec 497 032 299 489 155 501 271 853 133 249 331 848

Nejvyšší částka v rámci sociálních příplatků byla v roce 2010 vyplacena v březnu. Jelikoţ je rozhodné období této dávky čtvrtletí, bylo pravděpodobně způsobeno událostmi na konci roku 2009. Tuto situaci mohla způsobit změna průměrných příjmů, dopady ekonomické krize a s ní související růst nezaměstnanosti. Přídavek na dítě je nejvyšší v lednu 2010, coţ mohlo být také způsobeno problematickou ekonomickou situací v roce 2009.

4.2 Testované dávky státní sociální podpory v regionu Ústí nad Orlicí Region Ústí nad Orlicí nijak výrazně nevybočuje z celorepublikového trendu. Opět je nejvyšším nákladem státního rozpočtu dávka vyplácená bez ohledu na finanční situacirodičovský příspěvek. Jak můţeme pozorovat v následujícím grafu, z testovaných dávek je stejně jako v celé ČR nejvyšší částka vyplacena u přídavků na dítě.

Graf č. 2

Testované dávky SSP vyplacené v regionu Ústí nad Orlicí v roce 2010

Vyplacené dávky v Ústí nad Orlicí 2010

suma v Kč

7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000

d pr os in ec

n

to pa

lis

říj e

ří zá

n

c

sr pe

ne

n

rv e

rv e

če

če

ět en

n

kv

be du

en

bř ez

or ún

le de

n

0

měsíc Přídavek na dítě

Sociální příplatek

Příspěvek na bydlení

Zdroj: : Zpracováno na základě statistik poskytnutých Úřadem práce v Ústí nad Orlicí Trend kolísání testovaných dávek SSP v oblasti působnosti Úřadu práce v Ústí nad Orlicí odpovídá výkyvům ve stejných měsících, jako je tomu u dávek vyplacených v celé ČR. Můţeme zde pozorovat pokles sociálního příplatku v měsících únoru a srpnu, coţ můţe být způsobeno stejně jako v případě celé ČR odměnami nebo třináctými platy, které jsou vypláceny jednou či dvakrát do roka, většinou v prosinci nebo na počátku letního období. 37

Přídavek na dítě zůstává také v průběhu roku konstantní. V celém roce 2010 osciluje okolo 5 milionů, vybočuje pouze v lednu a listopadu, coţ můţe být způsobeno výkyvy v roce 2009 způsobené ekonomickou krizí. V rámci dávek státní sociální podpory nastala od 1.1. 2011 změna ve výplatě porodného, která se jiţ od tohoto roku vyplácí také na základě testování příjmů ţadatelů. Důsledkem toho rapidně poklesla částka, kterou Úřad práce v Ústí nad Orlicí musel v této oblasti vyplatit, coţ ilustruje následující graf. Graf č. 3 Dopad změn ve výplatě porodného v regionu Ústí nad Orlicí Vyplacené dávky porodného v prvních dvou měsících roku 2010 a 2011 2500

v mil. Kč

2000 1500

2010

1000

2011

500 0 únor

leden měsíc

Zdroj: Zpracováno na základě statistik poskytnutých Úřadem práce v Ústí nad Orlicí

V roce 2010 byly dávky porodného vypláceny na kaţdé narozené dítě a to bez ohledu na finanční situaci rodiny. V oblasti působnosti Úřadu práce v Ústí nad Orlicí bylo v roce 2010 uděleno v průměru 140 dávek za měsíc. Po změně, která zařadila porodné od 1.1. 2011 mezi dávky testované, se rapidně sníţil jejich počet. Jelikoţ je tato dávka vyplácena zpětně za předchozí měsíc, změnu můţeme zaznamenat aţ od února, kdy je dávka vyplácena za leden 2011.

4.3 Kontrola dávek státní sociální podpory v ČR Kontrola dávek SSP je celkovým součtem výsledků kontrol v jednotlivých regionech. Údaje v následující tabulce jsou uvedeny za rok 2008, jelikoţ aktuálnější data nebyla dosud zveřejněna. V ČR bylo na přeplatcích v roce 2008 zpět do státního rozpočtu navráceno téměř 46 milionů Kč. Vzhledem k tomu, ţe v rámci testovaných dávek SSP bylo v roce 2008 38

vyplaceno podle MPSV přes 11 miliard Kč55, je tato částka zanedbatelná. Toto číslo však udává pouze přeplatky zjištěné namátkovými kontrolami, nevypovídá tak o tom, kolik bylo dávek SSP vyplaceno neoprávněně. Tabulka č. 8 Početní rozbor porušení následujících ustanovení zákona o státní sociální podpoře a výše vyčíslených přeplatků v Kč v roce 2008 v ČR Porušení ustanovení zák. č. 117/1995 Sb Počet porušení za 1. pololetí 2008 Výše vyčíslených přeplatků v Kč za 1. pololetí 2008 Počet porušení za 2. pololetí 2008 Výše vyčíslených přeplatků v Kč za 2. pololetí 2008

§17 Přídavek na dítě

§20 Sociální příspěvek

§24 Příspěvek na bydlení

2 799

3 639

2 460

4 172 971

8 787 340

4 803 404

6 189

5 848

3 079

10 512 988

11 898 275

5 619 045

Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7576/Zprava_o_kontrolni_cinnosti_UP_2008.pdf

Počet zjištěných přeplatků se v jednotlivých pololetích značně liší. Tato rozdílnost není pravděpodobně způsobena odlišným počtem neoprávněného pobírání dávek, ale spíše náhodným výběrem a namátkovostí kontrolovaných firem. V 2. pololetí byla pravděpodobně provedena inspekce ve větších podnicích s větším počtem zaměstnanců, a proto je výše odhalených přeplatků značně vyšší, neţ v 1. pololetí stejného roku. Porodné zde zatím není vyčísleno, jelikoţ patří mezi testované dávky aţ od 1.1. 2011. Jelikoţ jsou kontroly prováděny náhodně a namátkově, nelze jednoznačně určit, kterých zákonů se porušení týkají častěji. Můţeme však předpokládat, ţe porušení § 24 je nejméně časté, coţ můţe být způsobeno tím, ţe příspěvek na bydlení má nejniţší koeficient a proto na něho dosáhne nejméně ţadatelů.

55

Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2008[online].[cit. 2011-5-5].Dostupný z WWW:

39

4.4 Kontrola dávek státní sociální podpory v regionu Ústí nad Orlicí Tabulky s počty porušení v posledních třech letech

jsou zpracovány na základě

archivovaných údajů na Úřadu práce v Ústí nad Orlicí. Údaje jsou pololetně zpracovávány do statistik, které jsou vyţadovány ministerstvem práce a sociálních věcí. Tyto údaje nejsou veřejně přístupné. Tabulka č. 9 Počet zjištěných porušení a přeplatků v roce 2008 porušení ustanovení zákona číslo 117/1995 Sb.

přídavek na dítě

1. pololetí

počet porušení 537

2. pololetí

541

celkem

1078

Přeplatky v Kč 107 617 39 765 147 382

sociální příplatek počet porušení 336 456 792

Přeplatky v Kč 117 637 138 055 255 692

příspěvek na bydlení počet porušení 203 278 481

Přeplatky v Kč 42 604 45 429 88 033

Zdroj: Zpracováno na základě dat poskytnutých Úřadem práce v Ústí nad Orlicí

Nejvíce přeplatků bylo v roce 2008 zjištěno u přídavků na dítě. Na tuto dávku však dosáhne nejvíce ţadatelů, a proto můţe být procentuelně počet porušení stejný, jako u ostatních testovaných dávek SSP. Tabulka č. 10 Počet zjištěných porušení a přeplatků v roce 2009 porušení ustanovení zákona číslo 117/1995 Sb. 1. pololetí 2. pololetí celkem

přídavek na dítě počet porušení 565 389 954

Přeplatky v Kč 77 907 28 242 106 149

sociální příplatek počet porušení 403 153 556

Přeplatky v Kč 85 496 47 519 133 015

příspěvek na bydlení počet porušení 213 42 255

Přeplatky v Kč 28 355 5 908 34 263


Stejně jako v roce 2008 i tento rok bylo nejvíce porušení zjištěno v oblasti přídavků na dítě. Nejméně porušení bylo zjištěno u příspěvků na bydlení. Tato dávka má nejniţší koeficient pro výpočet, proto na ní dosáhne nejmenší počet ţadatelů v porovnání s ostatními testovanými dávkami SSP.

40

Tabulka č. 11 Počet zjištěných porušení a přeplatků v roce 2010 porušení ustanovení zákona číslo 117/1995 Sb. 1. pololetí 2. pololetí celkem

přídavek na dítě počet porušení 616 353 969


Přeplatky v Kč 144 418 40 120 184 538

počet porušení 206 398 604


Přeplatky v Kč 55 393 110 556 165 954

počet porušení 88 176 264

Přeplatky v Kč 30 802 77 397 111 199


Jelikoţ je výběr firem pro kontrolu zcela náhodný, jsou kontrolovány podniky různých velikostí (počet zaměstnanců těchto firem se liší). Kontroloři nevedou záznamy o tom, kolik osob je na vybraném místě zaměstnáno celkem a jaký poměr těchto zaměstnanců je příjemci dávek SSP. Počet zjištěných porušení jednotlivých paragrafů se v průběhu uplynulých tří let prakticky neměnil, čímţ můţeme nepřímo odvodit, ţe procento neoprávněně vyplacených dávek je pravděpodobně stále přibliţně stejné. U přídavku na dítě je počet porušení v předchozích letech přibliţně stále stejný ( okolo 1000 porušení za rok), sociální příplatek a příspěvek na bydlení se v jednotlivých letech liší více, coţ můţe být způsobeno velikostí kontrolovaných firem v daném roce. Následující graf znázorňuje počet porušení v letech 2008, 2009 a 2010. Počet porušení jednotlivých paragrafů je v předchozích letech přibliţně stejný a mírné kolísání je pravděpodobně způsobeno náhodným výběrem kontrolovaných firem. Graf č. 4 Zjištěná porušení jednotlivých testovaných dávek v letech 2008, 2009 2010

Porušení §17, §20 a §24 1200 1000 800 počet 600 porušení 400 200 0

přídavek na dítě



druh dávky 2008

2009

2010


41

Zjištěná porušení mohou být způsobena ţadatelem, tím, ţe si nepřizná některé příjmy. Je však také moţná vina 3. osoby. Tato porušení se však vyskytují v poměru s vinou ţadatele minimálně (graf č. 5) a to především v menších firmách, kde je účetnictví vedeno nedostatečně školenými zaměstnanci. Graf č. 5 Porušení zaviněná ţadatelem nebo 3. osobou

Poměr porušení zaviněných žadatelem a 3. osobou 600 500 400 počet 300 porušení 200 100 0

vina žadatele vina 3. osoby přídavek na dítě

sociální příspěvek příplatek na bydlení druh dávky


Data uvedená za 2. pololetí roku 2010 reprezentují poměr mezi porušeními způsobenými vinou ţadatele a porušeními způsobenými vinou 3. osoby. Téměř všechna neoprávněná vyplacení dávek SSP jsou zaviněna vinou ţadatele. Toto porušení vzniká na základě nedoloţení všech existujících příjmů ze strany ţadatele o dávku SSP. U přídavků na dítě nemusí být nedoloţení úmyslné. Vzhledem ke zpětnému dokládání za předchozí rok se můţe stát, ţe ţadatel na některý ze svých příjmů zapomene přiznat. U dávek hodnocených čtvrtletně je pravděpodobné, ţe pokud ţadatel některý z příjmů neuvede, jedná se o úmyslné zatajení tohoto příjmu, za účelem získat některou z těchto dávek. V rámci prevence proti neoprávněnému pobírání dávek SSP bych doporučovala kontrolované firmy vybírat více účelněji, například podle počtu zaměstnanců pobírajících tyto dávky.

42

Graf č. 6 Vyplacené dávky SSP v porovnání se získanými přeplatky zjištěnými kontrolami

Výdaje státního rozpočtu na dávky SSP v Ústí nad Orlicí 30 000 000 25 000 000 20 000 000 V Kč 15 000 000 10 000 000 5 000 000

vyplaceno celkem přeplatky

0 přídavek na dítě



druh dávky přeplatky

vyplaceno celkem


Částka, která je díky kontrolám vrácena zpět do státního rozpočtu je zanedbatelná proti výši sociálních dávek, které jsou vyplaceny. Tento graf však nemá vypovídací hodnotu o tom, kolik ţadatelů dosáhne na tuto finanční pomoc neprávem. Tento údaj z důvodu namátkovosti prováděných kontrol není moţné určit. Doporučovala bych pro budoucí zpracování a následné vypočítávání statistik o porušení, zaznamenávat kolik osob bylo ve vybrané firmě zkontrolováno a jak jsem jiţ zmínila kontrolované firmy vybírat účelněji.

4.5 Shrnutí Z dávek vyplácených na základě testování příjmů je pro státní rozpočet nejnákladnější přídavek na dítě. Počet vyplacených dávek můţe stát korigovat definováním výše ţivotního minima a koeficientu pro výpočet jednotlivých dávek. Tento koeficient je nejvyšší u přídavku na dítě, a proto na tuto dávku dosáhne nejvyšší počet občanů. V regionu Ústí nad Orlicí odpovídá situace celostátnímu trendu. Díky probíhajícím inspekcím kontrolního oddělení SSP úřadu práce jsou zjišťována neoprávněná pobírání dávek a jsou vyčíslovány přeplatky, které musí osoba pobírající neoprávněně dávku vrátit. Většina ţadatelů, u kterých je porušení zjištěno, nejsou běţnými zaměstnanci, ale jedná se o brigádníky, či zaměstnané na základě dohody o pracovní činnosti apod. Částka, která je na základě kontrol navrácena zpět do státního rozpočtu je velmi malá oproti tomu, kolik je na dávky SSP za státního rozpočtu vyplaceno. Pokud by však kontroly neprobíhaly, neexistoval by ţádný důvod, aby ţadatelé 43

uváděli testované údaje pravdivě a záměrně nezamlčovali některé příjmy za účelem dosaţení na některou z dávek. Kontrola dávek SSP tedy má své opodstatnění. Dle mého názoru by se však měl změnit způsob rozhodování o firmách, které budou kontrolovány. Navrhovala bych upřednostnění kontrol ve firmách s vyšším počtem zaměstnanců pobírajících dávky SSP a kontroly bych opakovala u podniků, kde bylo v minulosti zjištěno nejvíc porušení. Tím by se alespoň částečně mohla zvýšit efektivnost odhalování neoprávněných dávek. Dalším způsobem, jak zabránit neoprávněnému pobírání dávek SSP.

44

ZÁVĚR Soustava sociálního zabezpečení je snahou státu jak zabránit, aby se jeho občané dostali do nepříznivého stavu, kdy nejsou schopni finančně pokrýt náklady na uspokojení základních a osobních potřeb a potřeb své rodiny. Záleţí však na kaţdém státu, do jaké míry je zodpovědný za potenciální sociální situace občanů. Evropský trend vede na jedné straně ke zvyšování odpovědnosti jednotlivců za své budoucí sociální situace. Na straně druhé je v zájmu kaţdého státu zaopatřit své občany alespoň do určité míry proti moţnosti úpadku do chudoby. Příliš vysoký zájem a štědrý systém sociálního zabezpečení můţe vést k demotivaci občanů k hledání práce, či přivýdělku k práci stávající. Proto je velmi problematické určit optimální míru účasti státu. V oblasti státní sociální podpory pomáhá stát především rodinám s dětmi, které nejsou schopné uspokojit důstojně své potřeby. Jedná se o pomoc, která zabraňuje určitým méně zaopatřeným skupinám dostat se do bezvýchodné situace a sociálního vyloučení. Tento cíl není dle mého názoru dostatečně splněn u přídavku na dítě, kdy je dávka vypočítávána na základě údajů z předchozího rozhodného období, kterým je v tomto případě rok. Můţe se tak stát, ţe částka je jiţ vyplácena zbytečně, jelikoţ ţadatel uţ se v tomto roce ve finanční tísni nenachází. Dávka tak nesplňuje účel pomoci v bezvýchodné situaci. U testovaných dávek se ţadatelé musí prokázat příjmy a majetkovými poměry, podle kterých se rozhoduje, zda bude pomocná částka vyplacena. Toto opatření bylo u dávek státní sociální podpory zavedeno z důvodu větší účelnosti a adresnosti těchto dávek směrem k těm, kteří tuto pomoc opravdu potřebují. U ţadatelů se však díky zpětným revizím prováděných kontrolním oddělením úřadu práce prokazuje, ţe některé příjmy do formulářů záměrně nepřiznávají, aby zdánlivě sníţili svou finanční situaci a na sociální dávky tak dosáhli. Tomuto jednání nelze zabránit, je pouze moţné zpětnou kontrolou tento podvod odhalit a vymáhat přeplacenou částku zpět. Vláda uvaţuje v rámci úsporných opatření o zrušení kontrolních oddělení SSP. Je jisté, ţe finanční částka, která se díky kontrolám navrátí do státního rozpočtu, je zanedbatelná. Je však otázkou, 45

o kolik by se po zrušení kontrol SSP zvýšil počet ţadatelů, kteří na dané dávky dosáhnou neoprávněně a zda by byl vůbec důvod poţadované údaje o příjmech uvádět pravdivě. I v současnosti je pravděpodobnost odhalení úmyslného podvodu velmi malá. Trestem pro neoprávněné ţadatele je, ţe pokud jsou kontrolou odhaleni, alespoň mají povinnost přeplacenou částku zpětně uhradit. Ţádný trest v podobě pokuty nebo jiného opatření, které by nutilo ţadatele uvádět informace pravdivě, však neexistuje. I v tomto směru bych navrhovala změnu v podobě penalizace při odhalení záměrného zamlčení informací o příjmech. Ze strany pracovnic kontroly SSP bylo navrţeno posílení zaměstnanců tohoto oddělení, aby bylo moţné na inspekce vyjíţdět v několika skupinách a tím by bylo dosaţeno vyššího počtu zkontrolovaných firem. Procento odhalení osob neoprávněně pobírajících dávky by se tak zvýšila. Nemyslím si však, ţe tato změna by vedla k vyšší efektivnosti. Jak jsem jiţ zmínila, navrhovala bych větší postihy v případě zjištění neoprávněného pobírání dávek. Bylo by však velmi obtíţné prokázat, ţe dotyčný ţadatel nepřiznal některé ze svých příjmů úmyslně. Při zpracovávání práce jsem vyuţívala především materiály poskytnuté Úřadem práce v Ústí nad Orlicí, kde mi byly ochotně poskytnuty veškeré dostupné materiály.

46

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Knižní publikace [1] ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3.vydání. Praha: Karolinum, 2007. 614 s. ISBN 978-80-246-1393-2. [2] BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora : s komentářem a příklady. 13. aktualizované vydání. Jihlava : ANAG, 2010. 223 s. ISBN 97880-7263-609-9. [3] ČERNÁ, J.; TRINNEROVÁ, D.; VACÍK, A. Právo sociálního zabezpečení. 2. rozšířené vydání. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007. 230 s. ISBN 978-80-7380-019-2. [4] KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 97880-7357-585-4. [5] SIROVÁTKA, Tomáš. Sociální zabezpečení (vybrané texty). 1. vydání. Brno: Vydavatelství MU, 1997, 187 s. ISBN 80-210-1671-X. [6] TRŐSTER, Petr a kol.Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 420 s. ISBN 978-80-7400-322-6. [7] VOSTATEK, Jaroslav.Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2010, 98 s..ISBN 80-7079-725-8. [8] WILDMANNOVÁ, Mirka. Základy sociální politiky. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 139 s. ISBN 80-210-3652-4.

Internetové zdroje [9] Infromace o kontrolách provedených v 1. pololetí roku 2006[online],2007 [cit.2011-3-23]. Dostupný z WWW: [10] Informace o výsledcích kontrolní činnosti úřadů práce v roce 2008[online], 2009 [cit. 2011-2-6]. Dostupný z WWW: . [11] Podpora rodin s dětmi a vliv peněžních transferů na formu rodinného soužití: Současný stav v oblasti podpory rodiny 2008 [online]. [cit. 2011-2-5].Dostupný z WWW: < http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_256.pdf> [12]Porodné[online],2011 [cit. 2011-3-15]. Dostupný z WWW: .

47

[13] Přehled změn, které přinese balíček úspor v sociální oblasti (ČTK)[online],2010 [cit. 2011-3-15]. Dostupný z WWW: . [14] Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2008[online].[cit. 2011-55].Dostupný z WWW: [15] Úřad práce- Kontaktní pracoviště ústí nad Orlicí- SSP[online],[cit.2011-2-23]. Dostupný z WWW: . [17] Životní a existenční minimum: Částky životního minima od 1.1.2007 (platí o od 1.1.2011) v Kč za měsíc [online], 2011 [cit. 2011-4-21].Dostupný z WWW: [18] Životní minimum 2011[online], 2011 [cit. 2011-4-21]. Dostupný z WWW:

Ostatní zdroje [19] Interní statistiky z Úřadu práce v Ústí nad Orlicí

48

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1

Výše příspěvku na dítě ....................................................................................22

Tabulka č. 2

Hranice rozhodného příjmu pro nárok na přídavek na dítě .............................22

Tabulka č. 3

Výše sociálního příplatku ................................................................................24

Tabulka č. 4

Bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy ..............................25

Tabulka č. 5

Bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků ..........................................25

Tabulka č. 6

Vyplacené testované dávky SSP v ČR (leden-červen 2010) ...........................36

Tabulka č. 7

Vyplacené testované dávky SSP v ČR (červenec-prosinec 2010) ..................36

Tabulka č. 8

Početní rozbor porušení následujících ustanovení zákona o ssp .....................39

Tabulka č. 9

Počet zjištěných porušení a přeplatků v roce 2008..........................................40

Tabulka č. 10 Počet zjištěných porušení a přeplatků v roce 2009..........................................40 Tabulka č. 11 Počet zjištěných porušení a přeplatků v roce 2010..........................................41

49

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Testované dávky SSP vyplacené v ČR v roce 2010……………………………33 Graf č. 2 Testované dávky SSP vyplacené v regionu Ústí nad Orlicí v roce 2010……….35 Graf č. 3 Dopad změn ve výplatě porodného v regionu Ústí nad Orlicí………………….36 Graf č. 4 Zjištěná porušení jednotlivých testovaných dávek v letech 2008, 2009 2010….39 Graf č. 5 Porušení zaviněná ţadatelem nebo 3. osobou…………………………………..40 Graf č. 6 Vyplacené dávky SSP v porovnání se získanými přeplatky zjištěnými kontrolami…………………………………………………………………………………..41

50

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1 Přehled dávek sociálního zabezpečení………………………………………..50 Příloha č.2 Geografická působnost Úřadu práce v Ústí nad Orlicí……………………….51 Příloha č.3 Organizační struktura úřadů práce……………………………………………52

51

Příloha č.1 Přehled dávek sociálního zabezpečení

Zdroj: http://www.icm.cz/system-socialniho-zabezpeceni-v-cr Poznámka: Toto schéma vzhledem ke změnám, které jsou v systému sociálního zabezpečení časté není zcela aktuální. U dávek státní sociální podpory se jiţ porodné zařazuje do skupiny, kde záleţí na příjmu a příspěvek na školní pomůcky je jiţ zcela zrušen.

Příloha č. 2 Geografická působnost Úřadu práce v Ústí nad Orlicí

Zdroj: http://10.183.66.24./upuo/index.htm

Příloha č.3 Organizační struktura úřadů práce

Zdroj: http://10.183.66.24./upuo/index.htm

SOCIÁLNÍ DÁVKY V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA DÁVKY TESTOVANÉ A JEJICH KONTROLU

Recommend Documents