ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM

ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM

EnMS

1

SYSTÉM MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ Záměrem je přijetí a zavedení systematického přístupu k dosahování neustálého zlepšování energetické náročnosti, včetně energetické účinnosti, využití a spotřeby energie  Systém EnMS může být sladěn nebo integrován s jinými systémy managementu  Je použitelný na jakoukoli organizaci  Shoda EnMS s normou může být potvrzena sebehodnocením a prohlášením o shodě nebo certifikací systému managementu hospodaření s energií externí organizací 

2

ČSN EN 16001:2010 x ČSN EN ISO 50001:2012 Od 1/2012 platí pouze ČSN EN ISO 50001  Má mezinárodní platnost  Změny v pojmech, lépe vyhovující energetickým specialistům (např. významný energetický aspekt byl nahrazen „významným užitím energie“, energetický faktor „relevantní proměnnou“)  Má jinou strukturu, již ne shodnou s ISO 14001  V poznámce se neodkazuje na kvalifikaci energetického auditora podle národní legislativy (Z 406/2000 Sb.)  Předpokládá vytvoření týmu managementu hospodaření s energií 

3

Model systému managementu hospodaření s energií Neustálé zlepšování

Energetická politika Energetické plánování

Přezkoumání systému managementu

Zavádění a provoz Monitorování, Měření a analýza Kontrola

Interní audit EnMS

Neshody, nápravy, nápravná a Preventivní opatření 4

Model EnMS

4.1 Všeobecné požadavky 4.2 Odpovědnost managementu

Neustálé zlepšování

4.3 Energetická politika

4.4 Energetické plánování (obecně, právní a další požadavky, přezkoumání spotřeby E, výchozí stav spotřeby E, ukazatele E náročnosti, E cíle a akční plány)

4.7 Přezkoumání systému managementu

4.5 Zavádění a provoz (obecně, kompetence, výcvik a vědomí závažnosti, komunikace, dokumentace, řízení provozu, návrh)

4.6.1 Monitorování, měření a analýza

4.6.2 Hodnocení shody 4.6 Kontrola

4.6.3 Interní audit EnMS

4.6.4 Neshody, nápravy, nápravná a preventivní opatření

4.6.5 Řízení záznamů 5

5

Do úvodu pár pojmů Energie elektřina, paliva, pára, teplo, stlačený vzduch a jiná podobná média Tým managementu hospodaření s energií tvoří osoby odpovědné za efektivní zavedení činností systému managementu hospodaření s energií a uskutečňování snižování energetické náročnosti Energetická náročnost je měřitelný výsledek týkající se energetické účinnosti, využití energie a spotřeby energie - je jednou ze součástí výkonnosti EnMS 6

Koncepce prvků, obsažených v energetické náročnosti Intenzita užití energie

Energetická účinnost

Užití energie

Energetická náročnost

Ostatní

Spotřeba energie

7

Do úvodu pár pojmů Ukazatel energetické náročnosti EnPI je organizací stanovená kvantitativní hodnota nebo měřítko energetické náročnosti Užití energie je způsob nebo druh využití energie PŘÍKLAD: Větrání, osvětlení, topení, chlazení, přeprava, procesy, výrobní linky. Významné užití energie je užití energie představující podstatnou část spotřeby energie nebo poskytující značný potenciál pro snižování energetické náročnosti POZNÁMKA: Kritéria významnosti jsou stanovována organizací.

8

SOUVISLOSTI MEZI ISO 50001, ISO 9001 A ISO 14000 ISO 50001

ISO 9001

ISO 14001

KAPITOLA

KRITÉRIUM

KAPITOLA

KRITÉRIUM

KAPITOLA KRITÉRIUM

4

Požadavky na EnMS

4

Systém managementu kvality

4

Požadavky na EMS

4.1

Všeobecné požadavky

4.1

Všeobecné požadavky

4.1

Všeobecné požadavky

4.2

Odpovědnost managementu

5

Odpovědnost managementu

-

-

4.2.1

Vrcholové vedení

5.1

Odpovědnost managementu

4.4.1

Zdroje, úlohy, odpovědnost a pravomoc

4.2.2

Představitel vedení

5.5.1,

4.4.1

5.5.2

Odpovědnost a pravomoc Představitel vedení

Zdroje, úlohy, odpovědnost a pravomoc

4.3

Energetická politika

5.3

Politika kvality

4.2

Environmentální politika

4.4

Energetické plánování

5.4

Plánování

4.3

Plánování 9

SOUVISLOSTI MEZI ISO 50001, ISO 9001 A ISO 14000 ISO 50001

ISO 9001

ISO 14001

KAPITOLA

KRITÉRIUM

KAPITOLA

KRITÉRIUM

KAPITOLA KRITÉRIUM

4.4.1

Obecně

5.4.1 7.2.1

Cíle kvality Určování požadavků týkajících se produktu

4.3

4.4.2

Právní a další požadavky

7.2.1

Určování 4.3.2 požadavků týkajících se produktu Vstupy do návrhu a vývoje

Požadavky právních předpisů a jiné požadavky

7.3.2

Plánování

4.4.3

Přezkoumání spotřeby energie

5.4.1 7.2.1

Cíle kvality Určování požadavků týkajících se produktu

4.3.1

Environmentální aspekty

4.4.4

Výchozí stav spotřeby energie

-

-

-

10

SOUVISLOSTI MEZI ISO 50001, ISO 9001 A ISO 14000 ISO 50001

ISO 9001

ISO 14001

KAPITOLA

KRITÉRIUM

KAPITOLA

KRITÉRIUM

KAPITOLA KRITÉRIUM

4.4.5

Ukazatele energetické náročnosti

-

-

-

-

4.4.6

Energetické cíle, cílové hodnoty a akční plány EnMS

5.4.1 7.1

Cíle kvality Plánování realizace produktu

4.3.3

Cíle, cílové hodnoty a program(-y)

4.5

Zavádění a provoz

7

Realizace produktu

4.4

Zavedení a provoz

4.5.1

Obecně

7.5.1

Řízení výroby a realizace služeb

4.4.6

Řízení provozu

4.5.2

Kompetence, výcvik a vědomí závažnosti

6.2.2

Kompetence, výcvik a vědomí závažnosti

4.4.2

Odborná způsobilost, výcvik a povědomí

4.5.3

Komunikace

5.5.3

Interní komunikace 4.4.3

Komunikace

4.5.4

Dokumentace

4.2

Požadavky na dokumentaci

-

-

4.5.4.1

Požadavky na dokumentaci

4.2.1

Obecně

4.4.4

Dokumentace 11

SOUVISLOSTI MEZI ISO 50001, ISO 9001 A ISO 14000 ISO 50001 KAPITOLA

KRITÉRIUM

4.5.4.2

ISO 9001 KAPITOLA

ISO 14001

KRITÉRIUM

KAPITOLA KRITÉRIUM

Řízení dokumentů 4.2.3

Řízení dokumentů

4.4.5

Řízení dokumentů

4.5.5

Řízení provozu

7.5.1

Řízení výroby a poskytování služeb

4.4.6

Řízení provozu

4.5.6

Návrh

7.3

Návrh a vývoj

-

-

4.6

Kontrola

8

Měření, analýza a zlepšování

4.5

Kontrola

4.6.1

Monitorování, měření a analýza

8.2.3

Monitorování a měření procesů Monitorování a měření produktu Analýza dat

4.5.1

Monitorování a měření

8.2.4 8.4 4.6.2

Hodnocení shody 7.3.4 s právními a dalšími požadavky

Přezkoumání návrhu a vývoje

4.5.2

Hodnocení souladu

4.6.3

Interní audit EnMS

Interní audit

4.5.5

Interní audit

8.2.2

12

SOUVISLOSTI MEZI ISO 50001, ISO 9001 A ISO 14000 ISO 50001

ISO 9001

ISO 14001

KAPITOLA

KRITÉRIUM

KAPITOLA

KRITÉRIUM

KAPITOLA KRITÉRIUM

4.6.4

Neshody, nápravy, nápravná a preventivní opatření

8.3

Řízení neshodného produktu Nápravná opatření Preventivní opatření

4.5.3

Neshoda, opatření k nápravě a preventivní opatření

4.6.5

Řízení záznamů

4.2.4

Řízení záznamů

4.5.4

Řízení záznamů

4.7

Přezkoumání systému managementu

5.6

Přezkoumání systému managementu

4.6

Přezkoumání vedením

4.7.1

Obecně

5.6.1

Obecně

4.6

Přezkoumání vedením

4.7.2

Vstup pro přezkoumání SM

5.6.2

Vstup pro přezkoumání

4.6

Přezkoumání vedením

4.7.3

Výstup z přezkoumání SM

5.6.3

Výstup z přezkoumání

4.6

Přezkoumání vedením

8.5.2 8.5.3

13

Proces energetického plánování Vstupy do plánování

Minulá a současná užití energie • Relevantní proměnné ovlivňující významná užití energie • Náročnost

Přezkoumání spotřeby energie

Výstupy z plánování

A. Analyzuj užití a spotřebu energie B. Identifikuj oblasti významného užití a spotřeby energie

C. Identifikuj příležitosti pro snižování energetické náročnosti

• Základní stav spotřeby energie •EnPI •Cíle •Cílové hodnoty •Akční plány

14

ZÁSADY K ZAVÁDĚNÍ EnMS 

Systém managementu hospodaření s energií je součástí celkového systému řízení !!!  Zásahy do strategie organizace, do organizační struktury, procesů, postupů, plánování zdrojů (téměř do všech činností organizace)  Zavádění systému – nutná odbornost na systémy řízení a energetická odbornost



ISO 50001 se zavádí a bude zavádět v organizacích, které již systém managementu mají zaveden (QMS, EMS, BOZP, …)  Postupy musí zapadat do stávajícího ISŘ! Nevytvářet duplicity!  Využít zejména používaný SW (např. na registry, analýzy,…)  V případě zavedeného QMS respektovat procesy



Orientace na skutečné přínosy  Jediná správná cesta pro dlouhodobé využívání systému ze strany organizace 15

ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMU HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ   

Jmenování týmu (v čele s představitelem vedení) Shromáždění informací o spotřebičích, jejich časovém využití a o spotřebě energie (na základě bilance) Ohodnocení významnosti spotřeby různých forem energie – Pokud spotřebič nespotřebovává více než např. 5 % z celkové spotřeby energie, nemá smysl se s ním zabývat – Pokud je např. spotřeba vzduchu nevýznamná, může být zahrnuta do spotřeby elektrické energie (obdobně tak i v dalších případech) – Vhodné je např. méně významné spotřeby energie vést „pod čarou“



Na základě rozhodnutí o tom, zda má spotřebič významnou spotřebu, předurčujeme co budeme potřebovat měřit a co ne – Vhodné znát teoretickou spotřebu energie, s níž se bude porovnávat skutečná

16

ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMU HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ  

Dořešení/doplnění chybějících měření energie u významných spotřebičů Analýza spotřeby energie   



Rozhodnutí o prioritách příležitostí šetření energií  



za uplynulé období (nejlépe za období cca 3 let) za současné období předpoklad spotřeby pro období budoucí (vychází např. i z rozhodnutí o neprovozování některých spotřebičů) nejprve využití příležitostí, které nevyžadují investice dále příležitostí s využitím investic

Zorientování se v osobách, které ovlivňují významnou spotřebu energie (případné doplnění odpovědností za tuto oblast), zajištění jejich motivace a školení 

specifická školení pro různé skupiny (ne obecná) 17

ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMU HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ 

Při zavádění EnMS neopomenout zejména:  Provedení kontroly projektové dokumentace budov a zařízení z pohledu energetiky  z hlediska úplnosti  z hlediska zajištění souladu dokumentace se skutečností – množství a rozmístění svítidel, topidel, řešení regulačních prvků, řešení izolace, možných zásahů do budov, rekonstrukcí, …  Provedení kontroly infrastruktury z hlediska stavu (např. izolace potrubí, funkčnosti regulačních prvků a jejich nastavení apod.) – odstranění zjevných nedostatků  Zajištění údržby infrastruktury z energetického pohledu  Preventivní a běžnou údržbou  Revizemi vybraných zařízení (kotlů, klimatizačních jednotek)  Zajištění interních postupů pro nákup strojů, zařízení a spotřebičů s prioritou nízké energetické náročnosti, resp. vysoké účinnosti 18

ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMU HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ 

Při zavádění EnMS neopomenout zejména:  V případě většího množství vozidel se zaměřit i na logistiku (vytěžování vozidel, plánování tras apod.)  Řízení výroby – v případě výrobních linek a agregátů (velkých spotřebičů) se zabývat i optimalizací jejich provozu ve směnách  Určení odpovědností za činnosti jako jsou: regulace teploty v halách, zhasínání světel, vypínání strojů, provádění odečtů energie, ….  Přenášení odpovědností na externí organizace nebo osoby, které mají vliv na výsledky hospodaření s energií (pracující na pracovištích organizace a využívající její spotřebiče apod.)  Vyškolení různých skupin zaměstnanců, jaká energetická hlediska by měli zvažovat při jejich běžných činnostech (např. pracovníci navrhující nová pracoviště, přestavby výrobních linek apod.)

19

ZKUŠENOSTI ZE ZAVÁDĚNÍ A CERTIFIKACE EnMS Čl. 4.4 Energetické plánování  Pokud nepodléhá organizace energetickému auditu, může být řada oblastí užití energie a hodnocení jejich významnosti založena ne na výpočtech nebo měření, ale na odborných odhadech  Analýza oblastí užití energie k určení příležitostí ke zlepšování snižováním energetické náročnosti nejde do patřičné hloubky (dáno zejména tím, že v organizaci nejsou instalována měřidla spotřeby energie na významné spotřebiče – stroje, linky,…)  Registr příležitostí ke zlepšování pro rozhodování vedení je třeba mít aktuální (zejména z hlediska aktuálních cen, se kterými se v něm kalkuluje – např. ve výpočtech doby návratnosti) 20

ZKUŠENOSTI ZE ZAVÁDĚNÍ A CERTIFIKACE EnMS Čl. 4.4 Energetické plánování  Kritéria pro hodnocení významnosti oblastí užití energie a příležitostí ke zlepšování by měla být zaměřena zejména na tato hlediska: finanční, energetická, na ochranu životního prostředí snižováním emisí skleníkových plynů  Vhodné mít stanoveny ukazatele energetické náročnosti na výrobek a mít zajištěno jejich pravidelné sledování v čase  Nekompletní projektová dokumentace (chybějící části zaměřené na energetickou oblast)

21

ZKUŠENOSTI ZE ZAVÁDĚNÍ A CERTIFIKACE EnMS Čl. 4.4 Energetické plánování  Ukazatele energetické náročnosti nejsou stanoveny na konkrétní oblasti užití energie – stroje, zařízení, linky, … (souvisí s výsledky a hloubkou vstupní analýzy)  Energetické cíle ne vždy vychází ze zjištěných priorit (oblastí významného užití energie a určených příležitostí)  Energetické cíle nejsou dostatečně rozpracovány do akčních plánů, chybí v nich i naplánované finanční zdroje na jejich realizaci  Energetické cíle nezahrnují všechny relevantní funkce, úrovně, procesy či zařízení

22

ZKUŠENOSTI ZE ZAVÁDĚNÍ A CERTIFIKACE EnMS Čl. 4.2 Odpovědnost managementu  Požadované zdroje k realizaci cílů a programů nejsou promítnuty do finančního plánování organizace  Zaměstnanci nemají jasně stanoveny odpovědnosti za energetickou oblast (např. za zajišťování teploty vytápění v halách, za monitorování spotřeb energie,…) Čl. 4.5.2 Kompetence, výcvik a vědomí závažnosti  Kvalifikační požadavky na funkce, které významně ovlivňují systém, nejsou stanoveny na přiměřené úrovni (např. u funkce energetika, energetického manažera,…)

23

ZKUŠENOSTI ZE ZAVÁDĚNÍ A CERTIFIKACE EnMS Čl. 4.5.2 Kompetence, výcvik a vědomí závažnosti  Pracovníci jsou z požadavků EnMS školeni plošně, bez ohledu na jejich konkrétní činnosti  V systému mohou mít významnou roli zaměstnanci externích firem, kteří  zůstávají na pracovišti déle než kmenoví zaměstnanci (problém vypínání zařízení, světel, …)  mají specifické úkoly (např. pracovníci ochranky kontrolují pracoviště, spotřebiče, zhasínají na halách, apod. ) – vhodné jim jasně stanovit požadavky, vymezit odpovědnosti za jejich plnění a zvážit jejich začlenění do interních školení

24

ZKUŠENOSTI ZE ZAVÁDĚNÍ A CERTIFIKACE EnMS Čl. 4.5.5 Řízení provozu  Postupy kontrol a údržby zařízení nezahrnují energetická hlediska (např. úniky vzduchu z pneumatických rozvodů,…)  Není jasně stanovena teplota pro vytápění provozních hal, ani odpovědnost za její udržování  Špatné seřízení termostatů na halách Čl. 4.6.1 Monitorování, měření a analýza  Záměny kontroly účinnosti kotlů dle Z 406/2000 Sb. s kontrolami účinnosti spalování dle Z 86/2002 Sb. (dnes již neplatného zákona)

25

ZKUŠENOSTI ZE ZAVÁDĚNÍ A CERTIFIKACE EnMS Čl. 4.6.2 Hodnocení shody s právními a dalšími požadavky  Ne zcela bývá ujasněn postup, jehož výstup dává objektivní informace „zda je organizace v souladu“ se všemi právními a jinými předpisy, které se na ni v oblasti hospodaření s energií vztahují Čl. 4.6.3 Interní audit EnMS  Neujasněná kvalifikace interních auditorů v organizaci z hlediska energetické odbornosti  Na začátku fungování systému jsou interní audity většinou prováděny ke kontrole plnění požadavků normy pro EnMS, méně už ke kontrole plnění legislativy či požadavků interních postupů 26

ZKUŠENOSTI ZE ZAVÁDĚNÍ A CERTIFIKACE EnMS Čl. 4.7 Přezkoumání systému managementu  Systémy jsou zatím v začátku, většinou není dostatečné množství dat k hlubším analýzám a závěrům do zlepšování  Ze závěrů vedení nejsou mnohdy stanovována jasně definovaná opatření či úkoly ke zlepšování tak, aby se dalo sledovat a kontrolovat jejich plnění

27