Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055
Smyslová soustava člověka (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-8-34 Předmět: přírodopis Cílová skupina: 8. třída Autor: Mgr. Miroslav Jílek Časová dotace: 1 vyučovací hodina Forma: práce ve dvojicích Anotace: Tuto laboratorní práci je vhodné zařadit jako doplňující při probírání učiva o smyslové soustavě člověka – ústrojí zraku a chuti.
Cíl: Prakticky si ověřit existenci slepé skvrny na sítnici oka. Dokázat rozmístění jednotlivých typů chuťových pohárků na jazyku. Motivace: Učitel využije motivačního rozhovoru se žáky o ochraně zraku - o škodlivosti dlouhodobého sledování televize, počítačového monitoru, světelných laserových efektů, o ochraně očí při pobytu na slunci slunečními brýlemi apod.
Teorie: Smyslové orgány slouží člověku i ostatním živočichům k získávání informací o okolním prostředí. Tyto orgány obsahují specializované smyslové buňky (receptory). Z nich se zpráva (smyslový vjem) dostává po nervových vláknech do mozkových center, kde dochází ke konečnému zpracování informace. Základními smysly jsou zrak, sluch,čich, chuť a hmat. Nejvíce informací (až 80%) získává člověk zrakem. Vlastním světločivným systémem oka je vnitřní vrstva oční koule – sítnice. Její povrch tvoří světločivné buňky – tyčinky (vnímají odstíny šedi, tj. světlo a tmu) a čípky (rozlišují barvy). V místě, kde z oční koule odstupuje zrakový nerv, se nachází slepá skvrna. Zde nejsou světločivné buňky. K důkazu existence slepé skvrny slouží tzv. Mariottovy obrázky. Chuťové buňky jsou uloženy v chuťových pohárcích na povrchu jazyka. Reagují na látky rozpustné ve slinách. Rozeznáváme 4 základní chuťové vjemy – sladkost, slanost, hořkost a kyselost. Jejich rozmístění na jazyku je zákonité.
Úkol č. 1: Důkaz slepé skvrny na sítnici oka Pomůcky: Mariottovy obrázky Postup: 1. Slepou skvrnu na sítnici oka můžeme dokázat Mariottovým pokusem. Mariottův obrázek žáci drží nataženou paží před očima. 2. Žáci zavřou levé oko a pravým okem se upřeně dívají na malý bílý trojúhelník v prvním obrázku. Obrázek přibližují pomalu k oku až do vzdálenosti asi 10 cm a opět ho vzdalují od oka. Při přibližování a vzdalování obrázku zmizí pokaždé při vzdálenosti 20 – 25 cm nejdříve kruh a pak čtverec, jinak je žáci vidí současně.
3. Obdobný pokus žáci provedou i s druhým obrázkem. Při vzdálenosti 20 – 25 cm od oka zmizí nejdříve úzký černý proužek, pak není vidět bílá mezera v černém proužku. Tento proužek se jeví jako nepřerušený. Oba pozorované jevy jsou způsobeny tím, že když je obrázek od oka vzdálen přibližně 25 cm, dopadají paprsky z místa, kde je čtverec nebo kruh, popř. přerušení černého proužku na místo, kam ústí zrakový nerv do sítnice oka – tj. na slepou skvrnu. Zde nejsou světločivné buňky, nedochází tedy k podráždění, a zrakový vjem se nevytváří. 4. Tento pokus s oběma Mariottovými obrázky opakujeme i s pravým okem. 5. V závěru pracovního listu žáci popíší pozorované zrakové změny při pokusu s Mariottovými obrázky.
obr. Mariottovy obrázky – foto autor
Úkol č. 2: Důkaz rozmístění chuťových pohárků na jazyku Pomůcky: 4 zkumavky, stojánek na zkumavky, 4 skleněné tyčinky, vata, filtrační papír, kádinka s vodou, 2% roztok kuchyňské soli, 2% roztok octa, 2% roztok cukru, 2% roztok hořké soli (síranu hořečnatého)
Postup: 1. Žáci si připraví 4 zkumavky. Do každé zkumavky dají 5 ml jednoho připraveného roztoku a zkumavky si označí. Učitel rozdělí žáky do dvojic. 2. Jazyk si žáci osuší filtračním papírem. 3. Spolužák namáčí tyčinky do jednotlivých roztoků a dotýká se jimi jazyka postupně na špičce, po stranách na okrajích, uprostřed vpředu a uprostřed vzadu. 4. Během zkoušky si žák vyplachuje ústa vodou. 5. Postupně žáci provedou pokus se všemi připravenými roztoky. Podle svých počitků vyvodí závěr, které části jazyka mají zvýšenou citlivost ke 4 základním chuťovým počitkům (sladkému, slanému, kyselému a hořkému).
Závěrečné zhodnocení:
Pracovní list: Smyslová soustava
Jméno žáka: Třída: Datum:
Úkol č. 1: Důkaz slepé skvrny na sítnici oka Pomůcky: Mariottovy obrázky Postup: 1. Slepou skvrnu na sítnici oka můžeme dokázat Mariottovým pokusem. Mariottův obrázek držte nataženou paží před očima. 2. Zavřete levé oko a pravým okem se upřeně dívejte na malý bílý trojúhelník v prvním obrázku. Obrázek přibližujte pomalu k oku až do vzdálenosti asi 10 cm a opět ho vzdalujte od oka. Pozorujte zrakové změny ve vzdálenosti asi 20 – 25 cm od oka. 3. Obdobný pokus proveďte i s druhým obrázkem. Pozorujte zrakové změny ve vzdálenosti asi 20 – 25 cm od oka. 4. Tento pokus s oběma Mariottovými obrázky opakujte i s pravým okem. 5. V závěru pracovního listu popište pozorované zrakové změny při pokusu s Mariottovými obrázky.
obr. Mariottovy obrázky – foto autor
Závěr: Při pokusu s Mariottovými obrázky jsem sledoval tyto zrakové změny: ….............................................................................................................................................. ….............................................................................................................................................. …..............................................................................................................................................
Proč se místo na sítnici, odkud vystupuje zrakový nerv, označuje jako slepé? …..............................................................................................................................................
Úkol č. 2: Důkaz rozmístění chuťových pohárků na jazyku Pomůcky: 4 zkumavky, stojánek na zkumavky, 4 skleněné tyčinky, filtrační papír, kádinka s vodou, 2% roztok kuchyňské soli, 2% roztok octa, 2% roztok cukru, 2% roztok hořké soli (síranu hořečnatého) Postup: 1. Připravte si 4 zkumavky. Do každé zkumavky dejte 5 ml jednoho připraveného roztoku a zkumavky si označte. 2. Jazyk si osušte filtračním papírem. 3. Spolužák bude namáčet tyčinky do jednotlivých roztoků a dotýkat se jimi jazyka postupně na špičce, po stranách na okrajích, uprostřed vpředu a uprostřed vzadu. 4. Během zkoušky si vyplachujte ústa vodou. 5. Postupně proveďte pokus se všemi připravenými roztoky. Podle svých počitků vyvoďte závěr, které části jazyka mají zvýšenou citlivost ke 4 základním chuťovým počitkům (sladkému, slanému, kyselému a hořkému). V závěru nakresli obrázek jazyka s rozmístěním 4 základních typů chuťových pohárků. Závěr:
Použité zdroje: ČERNÍK, V. - BIČÍK, V. - MARTINEC, Z. Přírodopis 3:Biologie člověka. Praha: SPN, 1998. 80 s. ISBN 80-85937-97-2