SMĚRNICE SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ DOMU DEJVICE Č.P. 1717 (DÁLE JEN SVD DEJVICE Č.P. 1717) O DODÁVKÁCH, MĚŘENÍ A ÚHRADĚ DODÁVEK VODNÉHO A STOČNÉHO, TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY A TEPELNÉ ENERGIE
Tato směrnicí vychází z právní úpravy týkající se dodávek, měření a úhrady dodávek tepelné energie (nebo také jen jako tepla), teplé užitkové vody (dále jen jako TUV) a vodného a stočného (dále jen jako SV). Otázky touto směrnicí výslovně neřešené se řídí platnou právní úpravou. V případě změny právních předpisů, ze kterých tato směrnice vychází, je SVD Dejvice č.p. 1717 povinno řídit se právními předpisy v platném znění s přihlédnutím k ustanovením této směrnice, kterými je konkretizováno dispozitivní ustanovení změněného právního předpisu, není-li takový postup v rozporu s právním předpisem. Touto směrnicí nejsou upraveny dodávky, měření a úhrady dodávek jiných médií a dalších nákladů SVD Dejvice č.p. 1717.
Článek 1 PŘEDMĚT ÚPRAVY (1)
Směrnice o dodávkách tepelné energie (dále také jen jako teplo) pro vytápění a poskytování teplé užitkové vody (dále TUV), měření a úhradě dodávek za tepelnou energii a TUV navazuje na níže uvedené vyhlášky: • Ministerstva pro místní rozvoj č.372/2001 Sb.1), kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele., • Ministerstva průmyslu a obchodu č. 194/2007 Sb. 2), kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům, • Ministerstva průmyslu a obchodu č. 477/2006 Sb. 3), o stanovení způsobu rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu užitkové vody pro více odběrných míst.
(2)
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů.
(3)
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
(4)
Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník.
(5)
Zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii a prováděcí vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu
(6)
Vyhláška č. 428/2001 Sb. kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů.
(7)
Ve vlastnickém bydlení, upraveném zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů ve znění pozdějších předpisů, se rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek schvaluje tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů na shromáždění vlastníků jednotek. SVD Dejvice č.p. je podle § 9a odst. 2 zák. č. 72/1994 Sb.4) povinno postupovat v souladu s obecnými a zvláštními právními předpisy.
Vyhláška č. 372/2001 Sb. byla vydaná na základě zmocnění, obsaženého v § 98 odst. 6 (přechodná ustanovení) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, k provedení § 78 odst. 5 energetického zákona. 2) Vyhláška č. 194/2007 Sb. byla vydána na základě zmocnění, obsažené v § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií k provedení § 6 odst. 9 až 10 zákona o hospodaření energií. 3) Vyhláška č. 477/2006 Sb. byla vydána na základě zmocnění, obsaženého v § 98 odst. 6 (přechodná ustanovení) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, k provedení § 76 odst. 3 energetického zákona. 4) Zákon č.72/1994 Sb. § 9a) odst. 2) Společenství je oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. 1)
Strana 2 (celkem 14)
Článek 2 SLOVNÍK NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH POJMŮ (1) Podlahová plocha je podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo bytovou jednotku; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků. (2) Podlahová plocha nebytových prostorů pro účely poskytování TUV je podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovena podle vzorce: s = (ti - tes) / (tis - tes) [-], kde je s - součinitel [-]; ti - teplota [°C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná místnost (není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem); tes - průměrná teplota venkovního vzduchu [°C]v otopném období podle dlouhodobého průměru; tis - průměrná vnitřní výpočtová teplota [°C] ústředně vytápěných obytných místností v otopném období (zpravidla +20 °C) (3) Započitatelná podlahová plocha podlahová plocha vynásobená koeficienty pro byt = 1 (v nichž je umístěno otopné těleso), pro prodejnu koeficientem = 1,3; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce. (4) Zúčtovací jednotka objekt (dům) nebo jeho část, popřípadě objekty nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepelné energie a nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování TUV. (5) Zúčtovací období období, za které správce provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů na dodávku, měření a vyúčtování tepla, TUV a SV. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek stanoví správce po dohodě s dodavatelem. Počátek stanoví správce tak, aby rozúčtování mohlo bezprostředně navazovat na fakturaci dodavatele - takto je míněna dohoda s dodavatelem. Zúčtovací období je jeden kalendářní rok. (6) Poměrové měřidlo je měřidlo, jehož údaje jsou používány pro poměrové rozdělení množství, stanoveného jiným způsobem. Typickými představiteli poměrového měření jsou bytové vodoměry TUV a SV. (7) Náměr (odpočet) číselná hodnota spotřeby = zjištěná hodnota na zařízení použitém pro rozdělení nákladů na konci daného zúčtovacího období minus zjištěná hodnota na konci předchozího zúčtovacího období na tomtéž zařízení. (8) Fakturační měřidlo slouží pro pořizování údajů a množství dodaného tepla nebo dodaného objemu teplonosného média, studené či teplé vody, jedná se o měřiče používané pro platební styk, tyto proto musí odpovídat požadavkům, stanoveným předpisy legální metrologie. (9) Legální metrologie systém státní správy, přejímající odpovědnost za stanovení závazných podmínek pro výrobu, schvalování, ověřování a provozování stanovených měřidel, za stanovená měřidla jsou považovány taxativně definované měřiče, sloužící pro účely platebního styku, problematika je upravena zákonem č. 505/1990 Sb., o metrologii a soustavou navazujících předpisů.
Strana 3 (celkem 14)
(10) Rozdělovače topných nákladů (RTN) a indikátory topných nákladů (IRTN) jsou poměrové měřiče a slouží k rozúčtování dodaného tepla mezi konečné spotřebitele. Tyto měřiče se umísťují na otopné radiátory v bytech. (11) Konečný spotřebitel vlastník bytové jednotky a nebytové jednotky ve zúčtovací jednotce (je-li do této dodáváno teplo, TUV či SV). (12) Správce výbor společenství SVD Dejvice č.p. 1717 nebo smluvní dodavatel; zajišťuje dodávku, měření a účtování tepla, TUV a SV konečným spotřebitelům. (12) Rozúčtování nákladů rozdělení nákladů na dodávku, měření a vyúčtování tepla, TUV a SV za zúčtovací období a zúčtovací jednotku mezi konečné spotřebitele, které správce provede způsobem uvedeným v této směrnici. (13) Vyúčtování písemný doklad, na základě kterého se provede vyrovnání přeplatků a nedoplatků plynoucích z rozúčtování nákladů za zúčtovací období, včetně případných změn provedených na základě oprávněných reklamací. (14) Náklady na teplo a na poskytování teplé užitkové vody předmětem rozdělování jsou náklady na tepelnou energii pro vytápění, na tepelnou energii k přípravě TUV a na pitnou vodu spotřebovanou k přípravě TUV, a to v cenách podle cenových předpisů.
Článek 3 PRAVIDLA PRO VYTÁPĚNÍ A DODÁVKU TUV (1) Otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku. Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13°C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13°C pro následující den. 5) (2) V průběhu otopného období6) jsou byty v době od 6.00 do 22.00 hod. a ostatní prostory v době jejich provozu vytápěny tak, aby dosažené průměrné teploty vnitřního vzduchu zajišťovaly výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem budovy. (3) Výpočtová vnitřní teplota7) pro obytné domy trvale užívané je: a) 20°C pro obývací místnosti (obývací pokoje, ložnice, jídelny, jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, dětské pokoje, aj.) b) 20°C pro kuchyně c) 24°C pro koupelny d) 15°C pro předsíně a chodby e) 10°C pro vytápěná schodiště (společné části domu) (4) V průběhu vytápění8) je podle odstavce 3 v obytných místnostech a v ostatních prostorách s obdobným využíváním vybavených otopným tělesem odpovídající průměrná teplota vnitřního vzduchu naměřená teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění oproti číselné hodnotě výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem a) vyšší o 1°C v místnosti s jednou venkovní stěnou, nebo 5) §2) odst.1 a . 2) vyhlášky č.194/2007 Sb., 6) §2) odst.6), vyhlášky č.194/2007 Sb., 7) Příloha č. 1 vyhlášky č.194/2007 Sb. 8) viz §2) odst.10), vyhlášky č.194/2007 Sb.
Strana 4 (celkem 14)
b) vyšší o 1,5°C v místnosti s dvěma venkovními stěnami, nebo c) vyšší o 2°C v místnosti s třemi nebo více venkovními stěnami, nebo d) navíc vyšší o 1°C v místnosti v případech, kdy plocha průsvitné výplně vnějších otvorů přesahuje polovinu celkové plochy vnějších stěn a střechy (stropu), je-li v ní otvor. (5) V době od 22.00 do 6.00 hod. se vytápění obytných místností a v neprovozní době ostatních vytápěných prostor podle potřeby omezí nebo krátkodobě přeruší do té míry, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místností podle odstavce 3. (6) Vytápění na vyšší průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech je možné v případě bytů za předpokladu požadavku více než dvou třetin vlastníků a za podmínky, že v bytech ani nebytových prostorách nebudou překročeny limity vnitřních teplot podle odstavce 3. (7) TUV je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu 45°C až 60°C, s výjimkou možnosti krátkodobého poklesu v době odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce. (8) Dodávka TUV podle odstavce 7 je uskutečňována denně nejméně v době od 6.00 do 22.00 hod. (9) Odstávka v dodávce TUV mimo otopné období z důvodu plánované údržby v rozsahu do 14 dnů se dohodne mezi dodavatelem a SVD Dejvice č.p. 1717, který ji oznámí nejméně 10 dnů před jejím započetím všem konečným spotřebitelům.
Článek 4 POVINNOSTI SPRÁVCE A KONEČNÉHO SPOTŘEBITELE Povinnosti správce: (1) Zajišťuje provozuschopnost poměrových měřičů TUV, SV, IRTN. (2) Odpovídá za vyhodnocení stavu poměrových měřičů TUV, SV, IRTN. (3) Na písemnou žádost konečného spotřebitele zajišťuje přezkoušení poměrových měřičů TUV, SV, IRTN. (4) Zajišťuje výměnu poměrových měřičů po uplynutí doby jejich životnosti. (5) Zajišťuje dodávku TUV, SV a tepelné energie, provedení odpočtů měřičů a vyúčtování konečným spotřebitelům. (6) Nemá-li bytová jednotka nebo nebytová jednotka konečného spotřebitele, rozumí se konečným spotřebitelem správce. Povinnosti konečného spotřebitele: (1) Jednat tak, aby svou činností nezpůsobil poškození poměrových měřičů TUV, SV, IRTN, které by způsobilo nepřesné měření odběru dodávaného média konečnému spotřebiteli. (2) Umožnit přístup k poměrovým měřičům TUV, SV, IRTN správcem pověřené osobě sám nebo prostřednictvím jím pověřené osoby. (3) Jakoukoli poruchu poměrového měřiče nebo porušení plomby neprodleně hlásit správci. (4) Zkontrolovat a svým podpisem nebo prostřednictvím jím pověřené osoby potvrdit správnost odečtu údajů na odečítacích protokolech s údajem na poměrovém měřiči. (5) Při rekonstrukci jednotky zajistit zaplombování poměrového měřiče dodavatelem média, a to na svůj náklad.Chovat se v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 72/1994 Sb. tedy tak, aby žádný z konečných spotřebitelů nebyl omezen při výkonu svého vlastnického práva nepřiměřeným výkonem vlastnického práva jiného konečného spotřebitele, zejména nechovat se tak, aby byla narušena teplotní stabilita zúčtovací jednotky. Strana 5 (celkem 14)
Článek 5 REKLAMACE MĚŘENÍ DODÁVKY TUV, SV A TEPLA (1) Má-li konečný spotřebitel pochybnosti o správnosti údajů poměrového měřiče, může písemně požádat správce o jeho přezkoušení. (2) Správce nechá provést přezkoušení poměrového měřiče. Po dobu přezkoušení zajistí měření spotřeby náhradním poměrovým měřičem. (3) Žádost o přezkoušení poměrového měřiče nezbavuje konečného spotřebitele povinnosti řádně platit ve stanovené lhůtě zálohy, jakož i vyúčtování za odebrané (naměřené) množství TUV, SV, tepla. (4) Zjistí-li se při přezkoušení, že údaje zkoušeného poměrového měřiče se neodchylují od správné hodnoty více než připouští norma, uhradí konečný spotřebitel správci náklady spojené s přezkoušením a výměnou poměrového měřiče. (5) Zjistí-li se při přezkoušení měřiče, že vykazuje větší odchylku než připouští norma - stížnost je oprávněná. Náklad vzniklý s přezkoušením a výměnou poměrového měřiče bude uhrazen z fondu oprav SVD Dejvice č.p. 1717. Spotřeba média dotčená instalací chybného poměrového měřiče bude stanovena za období od posledního odečtu, který sloužil k vyúčtování, do doby instalace funkčního poměrového měřiče poměrně podle údajů spotřeby za předchozí zúčtovací období. Oprávněnou reklamaci uplatní správce u dodavatele poměrového měřiče nejpozději do 5 dnů. (6) Případné písemné žádosti o slevu za nekvalitní dodávku média přijímá správce, který ve lhůtě do patnácti dnů potvrdí žadateli její přijetí. O slevě a její výši správce rozhodne po projednání s dodavatelem. O přiznání, či nepřiznání slevy bude žadatel informován do patnácti dnů po projednání. (7) Ověřování poměrových měřičů zajišťuje správce prostřednictvím autorizované zkušebny, která splňuje zákonné podmínky. Při zjištění úmyslného poškození měřidla zajistí správce vystavení protokolu k zahájení řízení s konečným spotřebitelem.
Článek 6 PROVÁDĚNÍ NÁMĚRŮ (ODEČTŮ) (1) Odečty poměrových měřičů SV, TUV a tepla pro SVD u konečných spotřebitelů jsou zajišťovány prostřednictvím osob smluvního dodavatele a správce. Náměry jsou prováděny za úplatu a jsou účtovány jako součást dodávky SV, TUV a tepla. (2) Vlastní odečet bude zapsán do předtištěných formulářů - stav měřidla SV a TUV a stav IRTN (u SV a TUV se zapisují pouze celá čísla (m3), bez desetinných čísel (litrů) v červeném políčku). (3) Při odečtech se současně zkontroluje výrobní číslo poměrového měřiče, provede se kontrola plomb na poměrovém měřiči, jeho funkčnost (zda se otáčí při odběru), případný „černý odběr“ před poměřovým měřičem. (4) Veškeré zjištěné a zapsané údaje si pověřená osoba dodavatele a správce nechá stvrdit podpisem konečného spotřebitele nebo jiné jím pověřené osoby v odečtovém listu. Jestliže konečný spotřebitel výslovně odmítne podepsat zjištěné stavy, zapíše pověřená osoba tuto skutečnost do formuláře na místo určené pro podpis konečného spotřebitele.
Strana 6 (celkem 14)
(5) Souběžně se zjišťováním těchto údajů pověřená osoba dodavatele rovněž prověří, zda souhlasí jména konečného spotřebitele – vlastníka/uživatele bytu či nebytového prostoru. Pokud byt či nebytový prostor užívá podnájemník, zapíše vedle jména vlastníka nové jméno podnájemníka vedle původního jména, totéž se provede v případě, že nesouhlasí jméno vlastníka. (6) Pokud správce a pověřená osoba dodavatele při kontrole zjistí úmyslné poškození poměrových měřičů, zapíše tuto skutečnost do odečtového listu a nechá následně stvrdit podpisy konečných spotřebitelů, případně náhodnými svědky. (7) V případě, že došlo v průběhu období od posledního odečtu v zúčtovací jednotce k cejchování vodoměru, budou v odečtovém listu uvedeny oba vodoměry. U čísla původního vodoměru bude zapsaná započtená spotřeba (tj. od posledního odečtu do doby výměny). K číslu nového (cejchovaného) vodoměru a k počátečnímu stavu se zapíše konečný stav ke dni odečtu a do kolonky rozdíl pouze spotřeba z tohoto vodoměru. (8) Kontrolní odečet a měření – správce nebo pověřená osoba smluvního dodavatele je oprávněna provést mimo pravidelných odečtů i mimořádný – kontrolní odečet kteréhokoli poměrového měřiče. Součástí kontrolního odečtu poměrových měřičů je i kontrolní měření. Bezprostředně po provedení kontrolního odečtu či měření provádí správce (pověřená osoba) o tomto zápis prostřednictvím předtištěného protokolu, který předkládá k podpisu konečnému spotřebiteli. V případě, že konečný spotřebitel odmítne protokol podepsat, uvede správně nebo jím pověřená osoba tuto skutečnost do kolonky „Poznámka" v protokolu a potvrdí svým podpisem. (9) Pokud se v době opisu poměrových měřičů konečný spotřebitel v bytě nezdržuje, může k odečtu pověřit jinou osobu. Tato osoba se prokáže hodnověrným dokladem a uvede do odečtového listu své jméno a vztah ke konečnému spotřebiteli a současně svým podpisem potvrdí správnost údajů. (10) Povinnost konečného spotřebitele umožnit správci nebo pověřené osobě smluvního dodavatele, aby provedl instalaci, údržbu, popřípadě výměnu poměrového měřiče, jakož i odečet naměřených hodnot, stejně tak povinnost konečného spotřebitele umožnit správci nebo jím pověřené osobě přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu vyplývá z § 13 odst. 4 zákona č. 72/1994 Sb.
Článek 7 MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ TEPELNÉ ENERGIE A TUV V ZÚČTOVACÍ JEDNOTCE (1) Měření dodávky tepla v zúčtovací jednotce se provádí pomocí fakturačního měřiče umístěného na patě domu, který slouží pro pořizování údajů o množství dodaného tepla nebo dodaného objemu teplonosného média, sloužících pro stanovení úhrady odběratele za uskutečněnou dodávku. Jedná se o měřiče používané pro platební styk, které musí odpovídat požadavkům, stanovenými předpisy metrologie (zákon č. 505/1990 Sb., vyhláška č. 345/2002 Sb.9). (2) Výměník tepla je technickým zařízením výměníkové předávací stanice, tedy místa, kde končí parní, horkovodní event. teplovodní rozvod Pražské teplárenské a předává se teplo spotřebitelů ve vhodných tlakových a teplotních podmínkách. Fakturační měřidla jsou měřiče v místě, kde teplo přechází ze zařízení ve vlastnictví dodavatele (Pražská teplárenská a.s.) do zařízení ve vlastnictví odběratele (tj. SVD Dejvice č.p. 1717). (3) Dodávka TUV pro zúčtovací jednotku je měřena ve výměníkové stanici a SV pro dům je měřena na vstupu do domu. Tento způsob měření obou médií se provádí fakturačními měřidly dodavatelů, dle zákona č. 505/1990 Sb. 9)
Vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu. Strana 7 (celkem 14)
(4) Nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky TUV odpovídají měrným spotřebám na její přípravu a dodávku zvýšeným o 50 % oproti hodnotám uvedeným v příloze č. 2 vyhlášky č. 194/2007 Sb.10)
Článek 8 REGULACE VYTÁPĚNÍ (1)
Otopná soustava je společnou částí domu a tvoří jedno z technických zařízení domu. Podle ustanovení § 6a odst. 10 zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení.
(2)
Měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění bytů, nebytových prostor a společných prostor bytových budov pro průměrnou výšku stropu místnosti 2,7 m při vytápění z ostatních zdrojů tepelné energie je 0,47 GJ/ m2 za otopné období11 ).
Článek 9 ROZÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ NA TEPELNOU ENERGII NA VYTÁPĚNÍ V ZÚČTOVACÍ JEDNOTCE (1) Ceny za jednotku tepelné energie se řídí cenovými předpisy. Množství energie se určí měřením stanoveným měřidlem podle metrologických předpisů. (2) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období jsou rozděleny na složku základní a spotřební v poměru 50 % základní a 50 % spotřební složka. (3) Základní složka bude rozdělena mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. (4) Spotřební složka bude rozdělena mezi konečné spotřebitele úměrně podle výše náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. (5) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečného spotřebitele s měřením nebo indikací vytápění v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Cílem rozúčtování je zajistit, aby náklady na vytápění místností srovnatelné velikosti se srovnatelnou úrovní vytápění (tj. teplotní úrovní) byly rovněž srovnatelné bez ohledu na jejich polohu. Rozpětím 40 % se rozumí individuální odchylka od celkových měrných nákladů a představuje možné kolísání úhrad kolem průměru (střední hodnoty). Pokud dojde k překročení přípustného rozpětí, provede správce úpravu výpočtové metody uvedené v čl. 3 bod 4. (6) Rozpětí 40% je stanoveno v souladu s vyhláškou č. 194/2007 Sb. Podle § 14 zákona. č. 72/1994 Sb., musí být bytová jednotka užívána tak, aby nemohlo docházet k poškozování práv ostatních vlastníků jednotek v domě. Proto maximální odchylky mohou být akceptovány pouze v nezbytných a odůvodněných případech. (7) Odečty náměrů IRTN budou prováděny 1x ročně, vždy v období listopad - prosinec kalendářního roku a v tomto období se budou provádět I v následujících letech. Odečty se budou provádět vždy v odpoledních hodinách pondělí až čtvrtek od 16 do 20 hodin, pokud nebude s konečným spotřebitelem dohodnuto jinak. d) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody při měření nebo stanovení spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody, bod. 2) 0,35 GJ/m3. 11) Vyhláška č.194/2007 Sb., příloha č. odst. a), bod 2). 10)
Strana 8 (celkem 14)
Odečty budou provedeny vždy v řádném termínu, který bude oznámen konečným spotřebitelům písemně v "Oznámení o konání odečtů" do schránky minimálně 14 dní před odečtem a vyvěšením na viditelné místo ve vchodu do zúčtovací jednotky. U konečných spotřebitelů, kteří neumožní zjištění náměrů IRTN v řádném oznámeném termínu, bude proveden 1. náhradní odečet, jehož termín bude oznámen doporučeným dopisem. Koneční spotřebitelé, kteří neumožní odečet náměrů IRTN ani v 1.náhradním termínu, bude zaslán další doporučený dopis s termínem 2. odečtu. Náklady spojené s oznámením 2.termínu odečtů doporučeným dopisem hradí konečný spotřebitel ve vyúčtování skutečných nákladů za příslušný kalendářní rok. (8) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci IRTN nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet náměrů, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6 násobku12) průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.
Článek 10 ROZÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ NA POSKYTOVÁNÍ TUV V ZÚČTOVACÍ JEDNOTCE (1) K rozúčtování nákladů na poskytování TUV se využívá vodoměrů instalovaných v bytových jednotkách, společných a nebytových prostorách v zúčtovací jednotce. Podle vyhlášky č. 345/2002 Sb. se jedná o poměrová měřidla (nikoliv fakturační) podléhající schválení typu a následnému pravidelnému ověřování (doba platnosti ověření vodoměrů pro TUV je 4 roky). (2) Náklady na poskytování TUV v zúčtovací jednotce za zúčtovací období tvoří náklady na tepelnou energii spotřebovanou pro ohřev TUV a náklady na SV spotřebovanou na přípravu TUV. Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev TUV se rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. (3) Základní složka nákladů se rozdělí mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše všech bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. (4) Spotřební složka nákladů se rozdělí mezi konečné spotřebitele instalovaných u konečných spotřebitelů.
poměrně podle náměrů vodoměrů
(5) Celkové náklady za vodné a stočné z TUV za zúčtovací jednotku se rozdělí mezi konečné spotřebitele napojené na fakturační měřidlo dodavatele úměrně podle náměrů bytových vodoměrů TUV instalovaných u konečných spotřebitelů. (6) Jestliže součty údajů z poměrových měřidel bytových vodoměrů TUV napojených ve společné přípravně se liší od údaje tohoto měřidla o více než 15 % 13 ) za předpokladu, že toto fakturační měřidlo měří s přesností stanovenou zvláštním předpisem, rozdělí se spotřební složka nákladů na teplo spotřebované pro ohřev TUV podle počtu osob nebo podle podlahové plochy. Pokud údaj měření ve společné přípravně je nižší než součet údajů z měření ve společné přípravně je vyšší o méně než 15% oproti součtu údajů měření ze všech odběrných míst, rozdělují se náklady spotřební složky ze všech odběrných míst odpovídající součtu údajů z měření ve všech odběrných místech podle součtu údajů z měření spotřeby TUV podle vodoměrů. (7) V případě, že bytové vodoměry na TUV nejsou instalovány, je spotřební složka na teplo pro ohřev TUV a celkový náklad za vodné a stočné z TUV rozúčtovány v poměru počtu osob hlášených u správce. (8) Při změně vlastníka bytové jednotky v průběhu zúčtovacího období budou náklady na TUV mezi původního a nového vlastníka bytové jednotky rozúčtovány následovně: (a) základní složka nákladů tepla pro přípravu TUV dle počtu dnů v zúčtovacím období, 12) 13)
Vyhláška č. 372/2001 Sb. §4) odst. 7 Vyhláška č. 477/2006 Sb. § 2) Strana 9 (celkem 14)
(b) (c) (d)
spotřební složka nákladů tepla pro přípravu TUV v poměru náměrových dílků na vodoměru TUV, náklady za vodné a stočné pro TUV v poměru náměrových dílků na vodoměru TUV. pokud nejsou vodoměry na TUV instalovány b) a c) bude rozúčtována dle počtu osob.
(9) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry TUV nebo nemají platnou dobu ověření a nebo nejsou stejného typu, se rozdělí spotřební složka podle průměrného počtu osob užívajících byt v zúčtovacím období v jednotlivých měsících tzv. „osoboměsíce“. V nebytových prostorech se stanoví průměrný počet osob na základě odborného posouzení podle charakteru nebytového prostoru, způsobu odběru a rozsahu využívaní TUV. (10) Odečty vodoměrů TUV budou prováděny 1x ročně, vždy v období listopad - prosinec kalendářního roku a v tomto období se budou provádět i v následujících letech. Odečty se budou provádět vždy v odpoledních hodinách pondělí až čtvrtek od 16 do 20 hodin, pokud nebude s konečným spotřebitelem dohodnuto jinak. Odečty budou provedeny vždy v řádném termínu, který bude oznámen konečným spotřebitelům písemně v "Oznámení o konání odečtů" do schránky minimálně 14 dní před odečtem a vyvěšením na viditelné místo ve vchodu do zúčtovací jednotky. U konečných spotřebitelů, kteří neumožní zjištění náměrů vodoměrů TUV v řádném oznámeném termínu, bude proveden 1. náhradní odečet, jehož termín bude oznámen doporučeným dopisem. Koneční spotřebitelé, kteří neumožní odečet náměrů vodoměrů TUV ani v 1.náhradním termínu, bude zaslán další doporučený dopis s termínem 2. odečtu. Náklady spojené s oznámením 2.termínu odečtů doporučeným dopisem hradí konečný spotřebitel ve vyúčtování skutečných nákladů za příslušný kalendářní rok. (11) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměrů TUV nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů na dodávku tepla pro ohřev TUV ve výši trojnásobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. Zvýšená spotřební složka TUV se vždy rozúčtovává ve prospěch ostatních konečných spotřebitelů v zúčtovací jednotce. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 372/2000 Sb. (12) Úhrady konečných spotřebitelů pro TUV stanovené podle odstavce 11 jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na poskytování TUV v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi konečné spotřebitele v daném zúčtovacím období. (13) V případě, že konečný spotřebitel zjistí nefunkčnost vodoměru TUV, je povinen toto zjištění bezprostředně ohlásit správci, který zjedná nápravu. Za období nefunkčnosti měřiče budou konečnému spotřebiteli vyúčtovány spotřební složky za TUV v alikvotní částce odpovídající průměrným nákladům u měřených bytů vztažených na počet dnů nefunkčnosti měřiče. (14) V případě nefunkčnosti vodoměru TUV, které nebude způsobeno konečným spotřebitelem, bude postupováno následovně: (a) pokud nefunkčnost vodoměru konečný spotřebitel nahlásí do 14 dnů po montáži nebo po zjištění závady, bude při okamžitém odstranění závady spotřeba účtována podle údajů vodoměru, (b) v případě, že konečný spotřebitel nefunkčnost vodoměru nahlásí později nebo se jeho nefunkčnost zjistí až při dalších odečtech, za období nefunkčnosti vodoměru bude konečnému spotřebiteli vyúčtován náklad za TUV v alikvotní částce odpovídající průměrným nákladům u měřených bytových jednotek vztažených na počet dnů nefunkčnosti vodoměru, (c) konečnému spotřebiteli bude účtována spotřeba TUV o 200% vyšší než je průměrná spotřeba TUV na osobu v zúčtovacím období, pokud bude zjištěno, že jakýmkoliv způsobem ovlivňoval měření nebo se zjistí poškození plomb. Náklady spojené s opravou vodoměru hradí konečný spotřebitel, (15) Při dodatečné montáži vodoměru se vodoměr pro účely účtování začne využívat nejpozději od následujícího odečtu všech vodoměrů. Neměřené období bude doúčtováno v tomto případě průměrnou spotřebou TUV na osobu za minulé zúčtovací období. Strana 10 (celkem 14)
Článek 11 ROZÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ NA DODÁVKU SV (1) K rozúčtování nákladů na dodávku SV se využívá vodoměrů instalovaných v bytových jednotkách, společných prostorách a nebytových prostorách v zúčtovací jednotce. Podle vyhlášky č. 345/2002 Sb. v platném znění se jedná o poměrová měřidla (nikoliv fakturační) podléhající schválení typu a následnému pravidelnému ověřování (doba platnosti ověření vodoměrů pro SV je 6 let). (2) Náklady na dodávku SV v zúčtovací jednotce za zúčtovací období se rozdělí mezi konečné spotřebitele poměrově podle náměrů vodoměrů SV instalovaných u konečných spotřebitelů v bytové jednotce nebo v nebytovém prostoru. Náklady na dodávku SV se účtují v cenách dle platných cenových předpisů. (3) Jestliže součty údajů z poměrových měřidel (vodoměrů SV) u konečných spotřebitelů napojených na jedno společné fakturační měřidlo dodavatele se liší od údaje tohoto měřidla o více než 20 % za předpokladu, že toto fakturační měřidlo měří s přesností stanovenou zvláštním předpisem, rozdělí se spotřební složka nákladů na SV podle směrných čísel14). (4) Odečty vodoměrů SV budou prováděny 1x ročně, vždy v období listopad - prosinec kalendářního roku a v tomto období se budou provádět I v následujících letech. Odečty se budou provádět vždy v odpoledních hodinách pondělí až čtvrtek od 16 do 20 hodin, pokud nebude s konečným spotřebitelem dohodnuto jinak. Odečty budou provedeny vždy v řádném termínu, který bude oznámen konečným spotřebitelům písemně v "Oznámení o konání odečtů" do schránky minimálně 14 dní před odečtem a vyvěšením na viditelné místo ve vchodu do zúčtovací jednotky. U konečných spotřebitelů, kteří neumožní zjištění náměrů vodoměrů SV v řádném oznámeném termínu, bude proveden 1. náhradní odečet, jehož termín bude oznámen doporučeným dopisem. Vlastníci, kteří neumožní odečet náměrů vodoměrů SV ani v 1. náhradním termínu, bude zaslán další doporučený dopis s termínem 2. odečtu. Náklady spojené s oznámením 2. termínu odečtů doporučeným dopisem hradí konečný spotřebitel ve vyúčtování skutečných nákladů za příslušný kalendářní rok. (5) V případě neumožnění odečtu vodoměru SV dle odstavce 4 se spotřeba SV v m3 stanoví jako trojnásobek průměrné spotřeby na osobu v zúčtovacím období podle počtu nahlášených osob v zúčtovací jednotce. (6) Při změně vlastníka bytové jednotky v průběhu kalendářního roku budou náklady na SV mezi původním a novým vlastníkem bytové jednotky rozúčtovány v poměru náměrových dílků na poměrovém bytovém vodoměru SV. (7) V zúčtovací jednotce, kde jsou bytové vodoměry osazeny jen zčásti, nebo kde koneční spotřebitelé neumožnili nebo odmítli jejich instalaci, budou náklady rozúčtovány těmto konečným spotřebitelům bez bytových vodoměrů ve výši rozdílu mezi celkovým nákladem připadajícím na zúčtovací jednotku a náklady za spotřebu naměřenou v jednotkách osazených vodoměry. Rozdíl bude účtován v poměru počtu osob evidovaných u správce v bytech bez vodoměrů. (8) V případě nefunkčnosti vodoměru SV, které nebude způsobeno konečným spotřebitelem, bude postupováno následovně: a) pokud nefunkčnost vodoměru konečný spotřebitel nahlásí do 14 dnů po montáži nebo po zjištění závady, bude při okamžitém odstranění závady spotřeba účtována podle údajů vodoměru, b) v případě, že konečný spotřebitel nefunkčnost vodoměru nahlásí později než za 14 dnů nebo se jeho nefunkčnost zjistí až při dalších odečtech, za období nefunkčnosti vodoměru bude konečnému spotřebiteli vyúčtován náklad za SV v alikvotní částce odpovídající průměrným nákladům u měřených bytových jednotek vztažených na počet dnů nefunkčnosti vodoměru,konečnému spotřebiteli bude Příloha 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., (částka 161), která je prováděcím nařízením k zákonu č. 274/2001 Sb., uvádí směrná čísla roční potřeby vody v m3 na obyvatele a rok. 14)
Strana 11 (celkem 14)
účtována spotřeba SV o 200% vyšší než je průměrná spotřeba SV na osobu v zúčtovacím období, pokud bude zjištěno, že jakýmkoliv způsobem ovlivňoval měření nebo se zjistí poškození plomb. Náklady spojené s opravou vodoměru hradí konečný spotřebitel.Při dodatečné montáži vodoměru se vodoměr pro účely účtování začne využívat nejpozději od následujícího odečtu všech vodoměrů. Neměřené období bude doúčtováno v tomto případě průměrnou spotřebou SV na osobu za minulé zúčtovací období.
Článek 12 VYÚČTOVÁNÍ SPOTŘEBY TUV A SV V PRÁDELNÁCH (1)
Nejsou-li v prádelnách instalovány vodoměry TUV a SV, je spotřeba TUV a SV prádelen rozpočtena poměrovým dílem na všechny konečné spotřebitele daného odběrného místa.
(2)
Jsou-li v prádelnách instalovány vodoměry TUV a SV a koneční spotřebitelé prostřednictvím členů výboru společenství předají seznam konečných spotřebitelů, kteří prádelnu používají, s rozpisem jejich spotřeby m3 TUV a SV nejpozději do 15.1. následujícího roku: za příslušné zúčtovací období je spotřeba TUV a SV v prádelně zahrnuta do celkového součtu bytových vodoměrů odběrného místa a příslušnému konečnému spotřebiteli je vyúčtována jeho spotřeba v prádelně pod samostatnou položkou nazv. prádelna.
(3)
Jsou-li instalovány vodoměry TUV a SV, avšak koneční spotřebitele prostřednictvím členů výboru společenství nepředají seznam konečných spotřebitelů, kteří prádelnu používají, s rozpisem jejich spotřeby m3 TUV a SV nejpozději do 15.1. následujícího roku, bude spotřeba TUV a SV v prádelnách rozpočtena poměrovým dílem na všechny konečné spotřebitele daného odběrného místa.
Článek 13 ROZÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ NA TEPELNOU ENERGII V SUŠÁRNĚ (1)
Nejsou-li instalovány IRTN v sušárně, je spotřeba IRTN rozpočtena poměrovým dílem na všechny konečné spotřebitele daného odběrného místa.
(2)
Jsou-li instalovány IRTN v sušárně a koneční spotřebitelé prostřednictvím členů výboru společenství předají seznam konečných spotřebitelů, kteří sušárnu používají, nejpozději do 15.1. následujícího roku: za příslušné zúčtovací období jsou náklady tepelné energie v sušárně zahrnuty do celkového součtu náměrů IRTN odběrného místa a příslušnému konečnému spotřebiteli je vyúčtován jeho náklad na vytápění v sušárně, pod samostatnou položkou nazv. sušárna.
(3)
Jsou-li instalovány IRTN, avšak koneční spotřebitelé prostřednictvím členů výboru společenství nepředají seznam konečných spotřebitelů, kteří sušárnu používají, nejpozději do 15.1. následujícího roku, budou náklady tepelné energie v sušárně rozpočteny poměrovým dílem na všechny konečné spotřebitele daného odběrného místa.
Článek 14 VYÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ NA TEPELNOU ENERGII, TUV A SV VLASTNÍKŮM A REKLAMAČNÍ LHŮTA (1)
Náklady na tepelnou energii a poskytování TUV připadající na konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce se vyúčtovávají 1x ročně a to nejpozději do 4 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. V tomto termínu musí být konečný spotřebitel s tímto vyúčtováním písemně seznámen.
(2)
Lhůta pro uplatnění reklamace k individuálním účtům je 21 dnů po obdržení komplexního vyúčtování prostřednictvím výboru společenství. Na písemné reklamace po skončení tohoto termínu nebude brán zřetel. Strana 12 (celkem 14)
Oprávněné reklamace uplatněné po uplynutí lhůty pro reklamace z důvodů zvláštního zřetele hodných budou ve výjimečných případech (např. vlastník dlouhodobě v zahraničí, dlouhodobý pobyt v nemocnici) řešeny až s vyúčtováním následujícího roku. Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamace provede výbor společenství opravu vyúčtování nedoplatku nebo přeplatku záloh, s kterým neprodleně písemně seznámí konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce. (3)
Nedoplatek či přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Pokud byly uplatněny reklamace, které jsou oprávněné, je konečný nedoplatek případně přeplatek splatný nejdéle do 8 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího.
(4)
Konečný spotřebitel může při podání reklamace písemně požádat o individuální přezkoušení bytového vodoměru TUV a SV. Prokáže-li úřední zkouška, že tento vodoměr SV a TUV dle normy ČSN 257801 a ostatních platných metrologických předpisů (zákon č.505/1990 Sb.): a) vyhovuje, potom náklady spojené s přezkoušením vodoměru jsou hrazeny konečným spotřebitelem na základě vystavené faktury a reklamace je neoprávněná b) nevyhovuje, potom náklady spojené s přezkoušením vodoměru jsou hrazeny SVD Dejvice č.p. 1717 a reklamace je oprávněná; konečnému spotřebiteli bude provedeno individuální přeúčtování spotřeby TUV a SV za zúčtovací období. Žádost o přezkoušení vodoměru nezprošťuje konečného spotřebitele povinnosti zaplatit ve stanové lhůtě náklady za spotřebu TUV a SV dle zjištěných hodnot vodoměrů.
(5)
V písemném vyúčtování správce uvede: a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepelné energie na vytápění, spotřebu tepelné energie na ohřev užitkové vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování TUV, b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepelné energie na vytápění a tepelné energie spotřebované na ohřev užitkové vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování TUV v Kč/m3, c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na tepelnou energii na vytápění a na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování TUV, podíly základních a spotřebních složek nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody v % a Kč, d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele v m2; v případě poskytování TUV průměrný počet osob užívajících byt či nebytový prostor konečného spotřebitele a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaného vodoměru (vodoměrů) TUV v bytě či nebytovém prostoru konečného spotřebitele a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé konečné spotřebitele podle evidence spotřeb v m3, e) spotřebu tepelné energie na vytápění za zúčtovací jednotku vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy, f)
podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na tepelnou energii na vytápění, na tepelnou energii na ohřev užitkové vody, na vodu spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody a na studenou vodu
g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřičů tepelné energie nebo IRTN u konečného spotřebitele,
Strana 13 (celkem 14)
h) výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele, i)
lhůtu a způsob uplatnění reklamací proti vyúčtování konečným spotřebitelem; tato lhůta nesmí být kratší než 21 dnů,
Článek 15 STANOVENÍ VÝŠE MĚSÍČNÍCH ZÁLOH NA DODÁVKU TEPLA, TUV A SV (1)
Náklady na tepelnou energii na vytápění a poskytování TUV se hradí průběžně měsíčně zálohovým způsobem. Výši záloh stanoví správce úměrně podle dvou minulých zúčtovacích období tak, aby v průměru zálohové platby kryly nejen celkové očekávané náklady za zúčtovací období, ale současně nepřesahovaly 10 až 15% navýšení oproti skutečnosti předchozího zúčtovacího období.
(2)
Zálohy na úhradu nákladů na dodávku, měření a vyúčtování SV stanoví správce přiměřeně spotřebě SV jednotlivými konečnými spotřebiteli v posledním zúčtovaném období s přihlédnutím k vývoji aktuálních cen SV.
(3)
Měsíční záloha je obvykle jednou dvanáctinou z celkových očekávaných nákladů, pokud platební kalendář úhrad dodavateli služeb není s touto výší v rozporu. V praxi to znamená, že se přihlédne ke zdůvodněnému očekávanému vývoji cen komodit a ke zdůvodněné očekávané celkové spotřebě nákladů.
Článek 16 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (1)
Podle schválených stanov SVD Dejvice č.p. 1717 je právem shromáždění rozhodovat o hospodaření SVD Dejvice č.p. 1717 a správě domu. Výboru společenství vzniká tak povinnost předložit shromáždění všechny náklady a to i náklady spojené s rozúčtováním nákladů za služby u jednotlivých bytových jednotek a nebytových prostor.
(2)
Povinnost kontrolního výboru SVD Dejvice č.p. 1717 je tyto náklady revidovat podle nákladů jednotlivých dodavatelů.
Tato směrnice byla shromážděním Společenství vlastníků domu Dejvice č.p. 1717 dne ………….
Strana 14 (celkem 14)
