SMLUVNÍ VZORY MEZINÁRODNÍ FEDERACE KONZULTAČNÍCH INŽENÝRŮ (FIDIC)

DŮM TECHNIKY PARDUBICE MOTT MACDONALD CZ

VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ

SMLUVNÍ VZORY MEZINÁRODNÍ FEDERACE KONZULTAČNÍCH INŽENÝRŮ (FIDIC)

TÉMA IV LEGISLATIVA 3.PŘEDNÁŠKA

2010-2012 STUDIJNÍ MATERIÁL PRO SEMINÁŘ

1(57)

Vzděláváním ke kvalitě (CZ.1.07/3.2.13/01.0018)

Tento text neprošel jazykovou ani redakční úpravou.

Vypracoval: ©. Petr Dovolil, Mgr., Praha, prosinec 2011

Tato skripta vznikla jako součást projektu VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ, reg. č. projektu CZ.1.07/3.2.13/01.0018. WWW.VZDELAVANIMKEKVALITE.CZ

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

2(57)


OBSAH 1 Úvod .............................................................................................. 5 1.1 Cíle semináře .............................................................................. 1.2 Klíčová slova ............................................................................... 1.3 Použitá terminologie ................................................................... 1.4 Seznam zkratek a definic ............................................................ 2 Základy smluvních vzorů FIDIC ........................................................... 2.1 FIDIC, modelové smlouvy FIDIC a struktura semináře ............... 2.2 Modelové smlouvy FIDIC versus české smluvní a zadávací právo ........................................................................................... 2.3 Hlavní modelové smlouvy FIDIC ................................................. 2.4 Doplňkové smlouvy FIDIC........................................................... 2.5 Další mezinárodní a národní modelové smlouvy ve stavebnictví a inženýringu ............................................................................... 2.6 Základní logika modelových smluv FIDIC ................................... 2.7 Duhové knihy FIDIC 1999 – základní představení ...................... 2.8 Bílá kniha – základní představení ............................................... 2.9 Zlatá kniha – základní představení ............................................. 2.10 Alokace rizik v modelových smlouvách FIDIC............................. 3 Bílá kniha............................................................................................. 3.1 Využití a logika struktury Bílé knihy ............................................. 3.2 Terminologie, smluvní strany a osoby, předmět smlouvy............ 3.3 Klíčová práva a povinnosti smluvních stran a osob .................... 3.4 Smluvní cena a platební podmínky ............................................. 3.5 Změny, pozastavení a ukončení smlouvy ................................... 3.6 Odpovědnost a řešení sporů ....................................................... 3.7 Přehled změn ve 4. vydání Bílé knihy (2006) .............................. 3.8 Doporučení ................................................................................. 4 Červená kniha ..................................................................................... 4.1 Podrobnější znaky a charakteristiky ............................................ 4.2 Terminologie, smluvní strany a osoby, předmět smlouvy............ 4.3 Klíčová práva a povinnosti smluvních stran a osob .................... 4.4 Smluvní cena a platební podmínky ............................................. 4.5 Změny, pozastavení a ukončení smlouvy ................................... 4.6 Odpovědnost a řešení sporů ....................................................... 4.7 Zvláštní podmínky ....................................................................... 4.8 Vzorové formuláře ....................................................................... 4.9 Hlavní doporučované zásady postupu při použití Červené knihy 5 Žlutá kniha ........................................................................................... 5.1 Podrobnější znaky a charakteristiky ............................................ 5.2 Žlutá kniha versus Červená kniha ............................................... 6 Stříbrná kniha ......................................................................................

3(57)

5 5 5 5 9 9 11 14 14 15 15 17 23 25 27 31 31 31 32 34 34 35 35 37 38 38 39 43 44 45 46 48 49 50 52 52 52 54


6.1 Podrobnější znaky a charakteristiky............................................. 6.2 Stříbrná kniha versus Žlutá kniha................................................. 7 Zlatá kniha ............................................................................................ 7.1 Základní znaky a charakteristiky .................................................. 7.2 Zlatá kniha versus Žlutá kniha .....................................................

4(57)

54 54 56 56 57


1

Úvod

1.1 Cíle semináře Jedním z cílů projektu „Vzděláním ke kvalitě“ je prezentovat dobrou mezinárodní praxi těm, kteří se na projektování, výstavbě, správě a údržbě pozemních komunikací v České republice podílejí. Oblasti dobré mezinárodní praxe pokrývají nejen aspekty technické, ale i ekonomické a právní, včetně smluvních. Cílem tohoto semináře je seznámit jeho účastníky s modelovým smluvními dokumenty pro výstavbové projekty vypracované Mezinárodní federací konzultačních inženýrů (franc. Fédération Internationale Des Ingénieurs-Conseils, zkratka FIDIC). Tyto modelové smlouvy jsou nejběžnějším mezinárodním smluvním vzorem ve stavebnictví a dle jejich předlohy vypracovalo Ministerstvo dopravy i soustavu smluvních vzorů používanou povinně při státní výstavbě pozemních komunikací v České republice. Seminář se zaměří na představení dostupných nejvíce používaných modelových smluv FIDIC tak, aby jeho účastníci pochopili jejich účel a možnosti jejich využití při výstavbě pozemních komunikací v České republice. Specificky se seminář ve větším detailu zaměří na dva nejpoužívanější smluvní vzory FIDIC v české praxi, a to na tzv. Bílou knihu a Červenou knihu. S ohledem na stále častější používání netradičních způsobů realizace projektů dopravní infrastruktury budou v závěru semináře představeny i zvláštnosti inovativnějších smluvních vzorů pro výstavbové projekty, které představují Žlutá kniha, Stříbrná kniha a Zlatá kniha.

1.2

Klíčová slova

FIDIC, EFCA, CACE, zhotovitel, objednatel, správce stavby, zástupce objednatele, personál objednatele, personál zhotovitele, Červená kniha, Bílá kniha, Žlutá kniha, Zelená kniha, Zlatá kniha, Stříbrná kniha, Všeobecné podmínky, Zvláštní podmínky, NEC, řízení rizik, alokace rizik, claimový management, Zákon o veřejných zakázkách, Koncesní zákon.

1.3

Použitá terminologie Potřebné pojmy jsou vysvětleny v textu.

1.4

Seznam zkratek a definic Níže uvedené zkratky a definice budou mít následující význam:

Bílá kniha

modelová smlouva vypracovaná ze strany FIDICu označovaná jako „Vzorová smlouva mezi klientem a konzultantem na poskytnutí služeb“ a známá pod anglickým názvem White Book, vydání z roku 1998 (novější vydání je z roku 2006)

CACE

Česká Asociace Konzultačních Inženýrů (angl. zkratka pro Czech Association of Consulting Engineers), jejímž základním úkolem je reprezentovat profesionální inženýrskou konzultaci a s ní související služby v České republice, www.cace.cz

Červená kniha

modelová smlouva vypracovaná ze strany FIDICu označovaná jako „Obchodní podmínky staveb, jejichž projektovou dokumentaci zajiš-

5(57)


ťuje objednatel“ a známá pod anglickým názvem Red Book, vydání z roku 1999 ČKAIT

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě jako veřejnoprávní stavovská organizace vzniklá v roce 1992 na základě zákona č. 360/92 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů

DBO

akronym pro „vyprojektuj-postav-provozuj“ z anglického označení „Design-Build-Operate“

IBRD

zkratka Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj jako součást Světové banky z oficiálního anglického názvu International Bank for Reconstruction and Development, www.worldbank.org/ibrd

EFCA

zkratka Evropské federace asociací inženýrského poradenství z oficiálního anglického názvu European Federation of Engineering Consultancy Associations, www.efcanet.org

EIB

zkratka Evropské investiční banky z oficiálního anglického názvu European Investment Bank, www.eib.org

EK

Evropská komise

EPC

akronym pro „vyprojektuj-zadej-postav“ z anglického označení „Engineer-Procure-Construct“

EU

Evropská unie

FIDIC

zkratka pro Mezinárodní federaci konzultačních inženýrů z oficiálního francouzského názvu Fédération Internationale Des Ingénieurs-Conseils, www.fidic.org

Koncesní zákon

zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

MDB

zkratka pro vícestranné rozvojové banky (Multilateral Development Banks), tj. instituce vytvořené skupinou států, které poskytují financování a profesionální konzultace pro podporu rozvojových aktivit ve světě

MD ČR

ministerstvo dopravy České republiky

NEC

zkratka pro New Engineeering Contract jako systém modelových smluvních podmínek a metodik k výběru dodavatelů a řízení projektů ve stavebnictví vypracovaný Institutem stavebních inženýrů (Institutiion of Civil Engineers)

Občanský zákoník nebo zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů OZ Obchodní zákoník nebo zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších ObchZ předpisů Oranžová kniha

modelová smlouva vypracovaná ze strany FIDICu označovaná jako „Obchodní podmínky pro zakázky „vyprojektuj-postav-na klíč“ a

6(57)


známá pod anglickým názvem Orange Book, vydání z roku 1995 (později nahrazená Stříbrnou knihou) PFI

specifické označení pro určitý typ PPP používaný v Anglii (angl. Public Finance Initiative)

PPP

partnerství veřejného a soukromého sektoru (angl. Public Private Partnership)

RŘS

rada pro řešení sporů

SIA ČR

SIA ČR - Rada výstavby (Stavitelství-Inženýrství-Architektura) jako sdružení právnických osob, které tvoří Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, Česká asociace konzultačních inženýrů, Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Česká společnost pro stavební právo, Český svaz stavebních inženýrů, Obec architektů, Sdružení pro výstavbu silnic, Společnost pro techniku prostředí, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, Svaz zkušeben pro výstavbu

Stříbrná kniha

modelová smlouva vypracovaná ze strany FIDICu označovaná jako „Obchodní podmínky stavby EPC/na klíč pro zakázky ‚vyprojektujzadej-postav’“ a známá pod anglickým názvem Silver Book, vydání z roku 1999

Světová banka

označení pro sdružení dvou specializovaných organizací Organizace spojených národů (OSN), které zajišťují finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě, konkrétně Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development – IBRD) a Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association – IDA), www.worldbank.org

USD

americký dolar

Všeobecné podmínky

označení pro část textu modelových smluvních podmínek FIDIC označené jako „Všeobecné podmínky“, angl. General Conditions

Zákon o veřejných zakázkách nebo ZVZ

zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Zelená kniha

modelová smlouva vypracovaná ze strany FIDICu označovaná jako „Obchodní podmínky pro stavební a inženýrské práce jednoduchých staveb“ a známá pod anglickým názvem Green Book, vydání z roku 1999

Zlatá kniha

modelová smlouva vypracovaná ze strany FIDICu označovaná jako „Obchodní podmínky pro zakázky „vyprojektuj, postav a provozuj“ a známá pod anglickým názvem Gold Book DBO, vydání z roku 2008

Zvláštní podmínky

označení pro část textu modelových smluvních podmínek FIDIC označené jako „Zvláštní podmínky“, angl. Particular Conditions

Žlutá kniha

modelová smlouva vypracovaná ze strany FIDICu označovaná jako „Obchodní podmínky pro zakázky ‘dodej a vyprojektuj-postav‘ pro elektrická a strojní vybavení a inženýrské práce staveb, jejichž projek-

7(57)


tovou dokumentaci zajišťuje zhotovitel“ a známá pod anglickým názvem Yellow Book, vydání z roku 1999

8(57)


Základy smluvních vzorů FIDIC

2 2.1

FIDIC, modelové smlouvy FIDIC a struktura semináře

Mezinárodní federace konzultačních inženýrů (franc. Fédération Internationale Des Ingénieurs-Conseils) byla založena v roce 1913 ve Francii třemi národními sdruženími konzultačních inženýrů. V současné době sídlí v Ženevě a má více než 70 členů po celém světě1. Cílem vytvoření této federace bylo společné prosazování profesních zájmů členských asociací konzultačních inženýrů a šíření informací společného zájmu svým členům. V současné době má FIDIC velký záběr činnosti od pořádání seminářů, konferencí, školení, workshopů, po vydávání etických kodexů, příruček dobré praxe, vzorových soutěžních pravidel a modelových smluv. Obdobnou organizací ve vztahu k FIDICu představuje na evropském kontinentu Evropská federace asociací konzultačních inženýrů (EFCA). EFCA má v současné době 25 členů a reprezentuje Evropu v rámci FIDICu2. Česká republika je členem FIDICu prostřednictvím České asociace konzultačních inženýrů (CACE) 3, a to od roku 1992. CACE je členem EFCA od roku 1998. Z hlediska praktických přínosů pro inženýrskou a stavební praxi bývá na činnosti FIDICu nejvýše hodnoceno vydávání modelových smluv. Tyto se od druhé poloviny 20. století postupně staly nejběžnějším mezinárodním smluvním vzorem ve stavebnictví4. Ačkoliv se postupně tyto modelové smlouvy měnily5 tak, jako se dynamicky vyvíjel i stavební průmysl a zejména inovativní způsoby realizace projektů na bázi PPP/PFI, je zřejmé, že modelové smlouvy FIDIC představují stále široce uznávaný mezinárodní standard. Jejich využívání na projektech spolufinancovanými mezinárodními finančními institucemi, např. Světové banky či EIB, zejména v případě projektů v rozvojových zemích, ukazuje velkou prestiž těchto vzorů. Přidanou hodnotu těchto smluvních vzorů je však možné spatřovat nejen pro finanční instituce, které mají přirozený zájem, aby jimi financované projekty byly úspěšně dokončeny, ale zejména pro investory (objednatele)6, samotné inženýry (zpravidla dozor stavby či autorský dozor) a stavební společnosti (zhotovitele). Vzorové texty těchto smluv totiž obsahují souhrn dobré a předvídatelné smluvní praxe ve stavebnictví a inženýringu. Přispívají tak k dobrému projektovému řízení a snižovaní materializace rizik stavebních projektů, a to pro každého jednotlivého účastníka výstavby. Modelové smlouvy FIDIC také představují z hlediska transakčních nákladů relativně „laciné“ řešení pro objednatele v situaci, kdy má tento vytvořit komplexní smluvní dokumenty; toto platí zejména u složitých stavebních projektů. Není tedy nutné vytvářet zcela nové atypické smluvní dokumenty a platit drahé právníky, kteří by takové specifické a individuální 1 2 3

4 5 6

Více, viz www.fidic.org. Více, viz www.efcanet.org. Více, viz www.cace.cz. Základním úkolem CACE jako zájmového sdružení je „reprezentovat profesionální inženýrskou konzultaci a s ní související služby v České republice.“ Viz KLEE, L. Smluvní podmínky FIDIC. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, str. XIII Viz zejména početné verze (vydání) tzv. Červené knihy. V České republice jsou tyto modelové smlouvy významné zejména pro přípravu a realizaci projektů pozemních komunikací, neboť MD ČR vydala pro tyto projekty závazné vzory na bázi Červené knihy (pro zhotovitele) a Bílé knihy (pro správce stavby). Více, viz čl. 1.2 níže.

9(57)


smluvní podmínky vytvářeli. U všech takových atypických smluv je obecně ohrožena právní jistota stran, neboť výklad atypických smluv je zpravidla hůře předvídatelný než výklad standardní smlouvy používaný na tisícovkách stavebních projektů po celém světě. Zvýšené riziko vnímané soutěžiteli o stavební zakázku u atypické smlouvy se pak pochopitelně odráží v ochotě vůbec nabídku v daném tendru podat, v transakčních nákladech daného soutěžitele, jakož i v jeho rizikové prémii, která zvyšuje nabídkovou cenu takového soutěžitele, a to ať již jde o zhotovitele nebo konzultanta. Toto zvláště platí pro zahraniční soutěžitele, kterým použití modelových smluv FIDIC vytváří bezpečnější podmínky pro jejich podnikatelské aktivity v právním prostředí, které je jim zpravidla více méně neznámé. Tato skutečnost – lepší porozumění projektu z hlediska smluvní alokace rizik - má tak obecně potenciál pozitivního vlivu i na nabídkovou cenu soutěžitelů. Praktickému využití modelových smluv FIDIC nepochybně napomáhá i to, že jsou nejen komplexní, tj. obsahují souhrn smluvního řešení všech typických situací při realizaci stavebních projektů, ale i to, že jsou uživatelsky přívětivé. Tato skutečnost je dána především strukturou těchto vzorů složených v základu z těchto typických částí: - základní smluvní dokument (tzv. „souhrn smluvních dohod“), - Všeobecné podmínky, - Zvláštní podmínky, - další dokumenty (přílohy, nabídka atd.). Jinými slovy, ten, kdo zná Všeobecné podmínky konkrétní smlouvy na bázi modelové smlouvy FIDIC, které by neměly být přímo v textu těchto Všeobecných podmínek nikdy upravovány, má po přečtení Zvláštních podmínek a ostatních dokumentů příslušné smlouvy na daný projekt velmi rychlou a přehlednou představu, jaká jsou práva a povinnosti jednotlivých smluvních stran a jaká rizika ten který účastník výstavby nese. Tato skutečnost společně s často shodným názvoslovím (terminologiií) a shodnou či podobnou strukturou (členěním) kapitol a článků Všeobecných (obchodních) podmínek typologicky obdobných smluv významným způsobem přispívá k dosažení dobrého průběhu všech stavebních projektů, které jsou založeny na používání těchto vzorů. Navíc, znalost jedné modelové smlouvy, např. Červené knihy, může vést k velmi rychlému pochopení jiné modelové smlouvy, např. Žluté knihy, neboť velká část ustanovení těchto smluv je shodná či velmi podobná. Nicméně je však zdůraznit, že ani dokonalé smluvní vzory nemohou vést k dobrým výsledkům, nepoužívá-li jich lidé, kteří jejímu obsahu rozumí, respektive lidé, kteří nejsou připraveni a ochotni podle těchto pravidel příslušný výstavbový projekt realizovat. V případě špatného požívání může totiž paradoxně komplexnost těchto vzorů a na běžné poměry v České republice značná rozsáhlost smluvních pravidel vést ke zmatkům, sporům a vzájemným nárokům u těch smluvních stran, které nebyly od počátku projektu připraveny se jimi skutečně se znalostí řídit. Řetězec případných vzájemných nároků stran je pak zpravidla velmi obtížně řešitelný. Modelové smlouvy FIDIC totiž nejsou svou rozsáhlostí pouze smluvním dokumentem, který má dát řešení pro případné spory stran, ale svým způsobem základním manuálem dobrého projektového řízení stavebního projektu společným pro všechny účastníky výstavby. Předpokladem kvalitního používání modelových smluv FIDIC jednotlivými aktéry je přitom nejen odbornost technická (inženýrská), ale do značné míry i právní, a to zejména v oblasti smluvního a stavebního práva. Taktéž je nutné si v případě použití modelových smluv FIDIC v české jazykové verzi a na stavbě, kde se vztahy mezi účastníky řeší podle českého práva, uvědomit, že české jazykové verze jsou lokálním překladem anglického autentického originálu, navíc na některých mís-

10(57)


tech ne zcela přesným. Samozřejmostí u uživatele konkrétní modelové smlouvy FIDIC by tak měla být i práce s anglickým originálem. Toto je důležité zejména s ohledem na skutečnost, že výklad jednotlivých modelových smluv FIDIC je celosvětově dán zpravidla rozhodovací praxi rozhodčích orgánů, jejichž významné nálezy (rozhodnutí) v konkrétním případě mohou být použity jako vodítko pro výklad těchto smluv jiným rozhodčím či soudním orgánem při řešení skutkově obdobné situace. Je dobré si také uvědomit, že modelové smlouvy FIDIC byly inspirovány v mnoha směrech smluvními vzory používanými ve Velké Británii, tj. obdobné situace předvídané v modelové smlouvě FIDIC již mnohdy historicky řešil anglický soud7. Základ terminologie některých institutů těchto modelových smluv je tak třeba vnímat v kontextu hlavního inspiračního zdroje těchto vzorů, tj. smluvních standardů ve stavebnictví v prostředí anglického práva. Při sestavování konkrétních obchodních podmínek výstavbového projektu v českém prostředí je také potřebné rozumět dobře českému smluvnímu právu, a to jak relevantním ustanovením Občanského zákoníku, tak zejména příslušné úpravě dle Obchodního zákoníku. V neposlední řadě je třeba vnímat, že soustava dokumentů dle modelových smluv FIDIC ne zcela odpovídá předpokládaným postupům dle Zákona o veřejných zakázkách, případně Koncesního zákona. Je pak na tzv. zvláštních podmínkách, aby svým názvem poněkud nesrozumitelným dokumentům typu „dopis nabídky“ či „dopis o přijetí nabídky“ přiřadily i příslušný ekvivalent dle těchto českých právních předpisů v oblasti veřejného zadávání. Z výše uvedeného je patrné, že vypracováním příslušných smluvních podmínek konkrétního výstavbového projektu, včetně přípravy a vlastního provedení výběrových řízení, by měl být pověřen zkušený tým, který je schopen výše uvedeným požadavkům kvalitně dostát.

2.2

Modelové smlouvy FIDIC versus české smluvní a zadávací právo

Jakékoliv smluvní závazky v obchodní praxi mají svůj základ v národní úpravě soukromého práva. Ačkoliv se tyto národní úpravy mohou do značné míry lišit, základním přístupem všech demokratických právních řádů je zajištění vysoké míry smluvní volnosti v tržních vztazích sobě rovných účastníků. Toto platí i pro smluvní vztahy vznikající na výstavbových projektech. Jinými slovy, účastníci smlouvy si mohou zpravidla svá práva a povinnosti autonomně upravit ve smluvním textu a nahradit tímto způsobem právní úpravu obsaženou v příslušných soukromoprávních předpisech daného státu. Platí však, že toto právo není bezvýjimečné a například instituty promlčení závazků a pravidla o neplatnosti smlouvy pro rozpor s dobrými mravy8 či s zásadami poctivého obchodního styku9 se uplatní bez ohledu na vůli smluvních stran. Je tedy nutné si být těchto omezení daných národními právními řády vědom.

7

8

Viz např. rozsudek Constain Ltd v Nechtěl Ltd [2005] EWHC 1018 (TCC), který potvrdil, že ačkoliv správce stavby je osobou najatou objednatelem je zavázán jednat čestně, spravedlivě a rozumně při rozhodnutí, kdekokoliv se to po něm v příslušné smlouvě požaduje, viz čl. 3.5, první odstavec Červené knihy: „Kdykoli tyto Podmínky předpokládají, že bude správce stavby postupovat v souladu s tímto oddílem 3.5 pro odsouhlasení nebo rozhodnutí o nějaké věci, bude to správce stavby konzultovat s oběma stranami a pokusí se dosáhnout shody. Jestliže shody není dosaženo, učiní správce stavby spravedlivé rozhodnutí v souladu se Smlouvou o dílo, přičemž bude brát v úvahu všechny relevantní okolnosti.“ Viz § 39 OZ: „Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.“

11(57)


Český právní řád obsahuje úpravu smluvních vztahů v Občanském zákoníku a specificky dále v Obchodním zákoníku. Z hlediska vztahu mezi objednatelem a zhotovitelem je podstatné, že Obchodní zákoník obsahuje právní úpravu samostatného smluvního typu „smlouvy o dílo“, a to v ustanovení § 536 a násl. ObchZ. Dle základního ustanovení § 536 odst. 1 ObchZ přitom platí, že „Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.“ Dílem se přitom dle § 536 odst. 2 ObchZ rozumí „…zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.“ Pro určení ceny díla pak platí základní ustanovení § 536 odst. 3: „Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.“ Všechna ostatní ustanovení následující po ustanovení § 536 ObchZ jsou ve vztahu ke smluvnímu typu smlouvy o dílo dispozitivní, tj. účastníci smlouvy mohou jejich použití na jejich konkrétní smluvní vztah přímo či nepřímo zcela nebo zčásti vyloučit. Ve vztahu mezi objednatelem a správcem stavby pak v prostředí českého právního řádu platí, že smluvní strany mají plnou volnost tento smluvní typ formulovat, neboť smlouva na poskytování služeb není jako typ v Obchodním zákoníku upravena10. Úprava vztahu mezi objednatelem a správcem stavby podle mandátní smlouvy dle ustanovení § 566 a násl. je sporná a nedoporučuje se, neboť správce stavby musí dle čl. 3.5 Červené knihy FIDIC učinit „spravedlivé rozhodnutí v souladu se Smlouvou o dílo“, tj. nemůže být minimálně v tomto rozsahu vázán pokyny mandanta. Je však třeba připomenout, že obecná ustanovení obchodních závazkových vztahů dle Části II, hlavy I Obchodního zákoníku se minimálně v rozsahu ustanovení, které jsou označeny jako mandatorní v § 263 ObchZ, tj. nelze jejich úpravu smluvními stranami měnit či vyloučit, uplatní vždy (např. velká část úpravy náhrady škody, promlčení). Jedním z takových mandatorních (nezměnitelných) ustanovení je i ustanovení § 269 ObchZ týkající se výkladu vůle účastníků obchodních závazkových vztahů, který je rozhodující i pro výklad smluv ve stavebnictví s využitím modelových smluv FIDIC. Dle tohoto ustanovení platí následující: „(1) Projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. (2) V případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá. (3) Při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí.

9

Viz § 265 ObchZ: „Výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany.“

10

Postupuje se tedy podle ustanovení § 269 odst. 2 ObchZ: „Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.“

12(57)


(4) Projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila. Z výše uvedeného je patrné, že správná znalost modelových smluv FIDIC na mezinárodní úrovni, tj. dle dobré mezinárodní praxe, je předpokladem pro správný výklad konkrétní smlouvy a jejich jednotlivých ustanovení, i když se řídí českým právem a je napsána v českém jazyce. Tuto skutečnost posiluje i integrace jakýchkoliv všeobecných obchodních podmínek (tj. včetně Všeobecných podmínek) do smlouvy dle českého práva podle § 273 ObchZ. Podle ustanovení § 273 totiž platí následující: „(1) Část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. (2) Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1. (3) K uzavření smlouvy lze užít smluvních formulářů užívaných v obchodním styku. Ustanovení § 273 odst. 1 ObchZ je pak českými soudy vykládáno tak, že skutečně stačí, aby byla uzavřena velmi krátká smlouva, jejíž přílohy nemusejí být s textem takové smlouvy nedílně spojeny ani specificky připodepsány a přesto platí, že taková smlouva je tvořena i všemi dokumenty, na které se text smlouvy odkazuje11. Je však třeba vždy dbát na to, aby takové dokumenty byly správně do rámce dané smlouvy začleněny a byla dána jasná pravidla priority těchto dokumentů, tj. určení jaký z dokumentů má v případě rozporu jednotlivých dokumentů přednost před ostatními dokumenty, na které se smlouva odkazuje. Ve vztahu k projektům pozemních komunikací, které jsou zpravidla zadávány subjekty veřejného sektoru, je také nutné se zmínit o vztahu modelových smluv FIDIC s právními předpisy ČR v oblasti veřejného zadávání, které tvoří zejména Zákon o veřejných zakázkách a Koncesní zákon. Zákon o veřejných zakázkách se zmiňuje o požadavcích na smluvní podmínky, které označuje jako tzv. obchodní podmínky, pouze v ustanovení § 44 odst. 3, písm. a) ObchZ: „Zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň: … a) obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny.“ Koncesní zákona pak obsahuje některé další požadavky na smluvní úpravu mezi veřejným zadavatelem a koncesionáře, konkrétně v ustanovení § 16 odst. 2 až 5: „(2) Podstatnou část rizik spojených s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb nebo z využívání provedeného díla nese koncesionář; rozdělení ostatních rizik mezi zadavatele a koncesionáře stanoví koncesní smlouva. (3) Koncesní smlouva obsahuje a) důvody, na jejichž základě může dojít k předčasnému ukončení smlouvy, a b) vymezení právních vztahů smluvních stran k majetku, který je určen k realizaci koncesní smlouvy včetně pravidel jejich vypořádání, pokud dojde k ukončení smlouvy podle písmene a). (4) Koncesní smlouvu lze uzavřít pouze na dobu určitou. (5) Koncesní smlouva musí být písemná a projevy vůle smluvních stran musí být na téže listině.“

11

Rozsudek Vrchního soudu ze dne 24. 2. 1998, Cmo 3187/97: „Obchodní podmínky, na které ve smyslu § 273 odst. 1 ObchZ smlouva odkazuje a jež jsou k ní připojeny nebo jsou smluvním stranám známy, nemusí být samostatně podepisovány účastníky smluvního vztahu. V pochybnostech však musí ten, kdo se jich dovolává, prokázat, že byly ke smlouvě připojeny anebo že byly druhé straně známy.“

13(57)


Výše uvedený popis českých právních předpisů však není úplný. Je třeba věnovat pozornost i dalším relevantním předpisům, například v oblasti stavebního a pracovního práva, rozhodčího řízení a v případě mezinárodních projektů i daňového práva a mezinárodního práva soukromého.

2.3

Hlavní modelové smlouvy FIDIC

Nejvýznamnějšími modelovými smlouvami FIDIC z hlediska projektů pozemních komunikací jsou: - Červená kniha: „Obchodní podmínky staveb, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel“ známá pod anglickým názvem Red Book (vydání z roku 1999); - Bílá kniha: „Vzorová smlouva mezi klientem a konzultantem na poskytnutí služeb“ známá pod anglickým názvem White Book, (vydání z roku 1998, novější vydání z roku 2006). Tyto dva smluvní vzory pokrývají základní potřebu každého investora v tradičním způsobu realizace výstavbových projektů, kdy si objednatel předem pořizuje projektovou dokumentaci a na jejím základě má zhotovitel provést stavbu, a to za současného dozoru odborně vybaveným subjektem označovaným jako technický dozor či v případě terminologie Červené knihy tzv. správcem stavby (FIDIC inženýrem), který je taktéž najímán objednatelem. K těmto nejvýznamnějším modelovým smlouvám se dále řadí tzv. Zelená kniha: „Obchodní podmínky pro stavební a inženýrské práce jednoduchých staveb“ známá pod anglickým názvem Green Book (vydání z roku 1999). Červená kniha, Bílá kniha a Zelená kniha byly přeloženy do českého jazyka v rámci činnosti CACE a současně převzaty do tzv. Obchodních podmínek resortu dopravy pro stavby pozemních komunikací schválené Ministerstvem dopravy – odborem infrastruktury pod č. j. 321/08-910-IPK/1 dne 9.4.2008 s účinností od 1. května 2008.

2.4 kací -

-

-

-

12

Doplňkové smlouvy FIDIC Mezi doplňkové modelové smlouvy FIDIC lze z hlediska projektů pozemních komunizařadit následující smluvní vzory: Žlutou knihu: „Obchodní podmínky pro zakázky „dodej a vyprojektuj-postav“ pro elektrická a strojní vybavení a inženýrské práce staveb, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje zhotovitel“ známou pod anglickým názvem Yellow Book (vydání z roku 1999); Stříbrnou knihu: „Obchodní podmínky stavby EPC/na klíč pro zakázky ‚vyprojektuj-zadej-postav’“ známou pod anglickým názvem Silver Book (vydání z roku 1999); Zlatou knihu: „Obchodní podmínky pro zakázky „vyprojektuj, postav a provozuj“ známou pod anglickým názvem Gold Book DBO (vydání z roku 2008). Mezi další modelové smlouvy FIDIC pak patří: Růžová kniha: MDB harmonizovaná verze (Construction Contract Multilateral Development Bank Harmonised Ed. 2010)12;

Jedná se o upravenou verzi Červené knihy vyžádanou mezinárodními finančními institucemi (MDB), které financují rozvojové projekty. Tyto banky, mezi které patří i IBRD, vyjednaly s FIDICem licenci na úpravu Červené knihy tak, aby lépe chránily zájmy financujících institucí v tradičních výstavbových projektech.

14(57)


-

2.5

Subdodavatelská smlouva (Subconsultancy Agreement 1992); Subdodavatelská smlouva na výstavbu (Construction Subcontract 2011); Konsorciální smlouva (Joint Venture Agreement 1992); Smlouva o zastoupení (Representative Agreement 1994); Modrá kniha: (Form of Contract for Dredging and Reclamation 2006) – vzorová smlouva pro těžební a sanační práce.

Další mezinárodní a národní modelové smlouvy ve stavebnictví a inženýringu

Modelové smlouvy FIDIC nejsou jediným, i když převažujícím smluvním vzorem v mezinárodní stavební a inženýrské praxi. V anglosaském světě (zejména ve Velké Británii, Novém Zélandu a Jihoafrické republikce) je možné se stále častěji setkat s používáním modelových smluv NEC (zkratka pro New Engineering Contract) vypracovanými Institutem stavebních inženýrů (Institution of Civil Engineers) v Anglii. Tyto vzory vznikly v roce 1993 a nyní se používají ve svém třetím vydání z roku 2006. Na rozdíl od modelových smluv FIDIC představují spíše systém variabilních smluvních ustanovení a jejich alternativ, které však na druhé straně jsou psány velmi přehledným a výstižným způsobem a získávají ve světě čím dál větší popularitu13. Jako další instituce vydávající vzorové smlouvy pro výstavbové projekty je možné zmínit: -

ACA (Association of Consultant Architects)14; ACE (Association of Consulting Engineers)15; CIC (Construction Industry Council)16.

V prostředí České republiky je pak možné se dále setkat zejména s těmito smluvními vzory ve stavebnictví české provenience: - vzory vypracované Českou společností pro stavební právo pro SIA ČR (Stavitelství, Inženýrství, Architektura); - vzory vypracované ČKAIT.

2.6

Základní logika modelových smluv FIDIC

Plnohodnotné modelové smlouvy FIDIC (tj. nikoliv Zelená kniha pro jednoduché stavební práce) upravující vlastní výstavbu (tj. nikoliv například Bílá kniha na služby) mají některé společné charakteristiky. Mezi ně zejména patří: - Změny či doplnění Všeobecných podmínek mají být prováděny nikoliv v textu těchto podmínek, ale výlučně prostřednictvím Zvláštních podmínek, případně dalších dokumentů (např. v Příloze k nabídce). Tyto změny je však nutné provádět s plným vědoZejména se jedná o úpravy vztahující se k personálu objednatele, práva financujících bank provádět audit účtů zhotovitele či řešení sporů mezi smluvními stranami. 13 14 15 16

Více, viz www.neccontract.com. Více, viz www.acarchitects.co.uk. Více, viz www.acenet.co.uk. Více, viz www.cic.org.uk.

15(57)


-

-

-

-

-

-

-

17

mím vazeb mezi jednotlivými ustanoveními Všeobecných podmínek a při respektování terminologie Všeobecných podmínek. Všeobecné podmínky těchto smluv obsahují soustavu 20 kapitol zpravidla se stejným názvem a obsahem. Je možné konstatovat, že cca 4/5 textu těchto modelových smluv je stejného obsahu. Tato velká podobnost modelových smluv FIDIC je dále podpořena stejnou či podobnou terminologií a obdobnou prioritizací smluvních dokumentů. Jsou sestaveny zpravidla tak, že riziko má nést ta smluvní strana, která je schopná riziko nejlépe nést a řídit, tj. obsahují až na výjimky více méně vyvážené řešení alokace rizik mezi objednatele a zhotovitele. Výjimku v tomto smyslu obsahuje Stříbrná kniha a do značné míry i Zlatá kniha. V případě objektivních překážek bránících zhotoviteli v provádění díla, existují zpravidla nároky zhotovitele na peněžité plnění, případně na časový posun pro splnění určité povinnosti, případně oba nároky současně. Je však třeba vždy tyto nároky podle čl. 20.1 těchto smluv včas notifikovat. Souhrn aktivit ohledně nároků smluvních stran bývá označován jako tzv. claimový management a zahrnuje činnosti týkající se jak notifikace, tak i projednání, rozhodování a evidence jednotlivých nároků smluvních stran. Jsou zpravidla (s výjimkou Stříbrné knihy a částečně i Zlaté knihy) založeny na specifické roli správce stavby (FIDIC inženýra), který není jen technických dozorem majícím na starosti kontrolu kvality prováděných prací, ale působí také jako certifikátor plateb vůči zhotoviteli s ohledem na realizované práce. Současně má vymezenou roli i při rozhodování některých situací během výstavby, v rámci nichž má působit objektivním a spravedlivým způsobem, a to bez ohledu na to, že je placen objednatelem17. Obsahují i schématické diagramy typického postupu prací a typického postupu platebních vztahů, které vyjadřují skutečnost, že tyto modelové smlouvy nepředstavují jen souhrn smluvních práv a povinností stran, ale i základní manuál řádného projektového řízení pro všechny účastníky výstavby. Jsou založeny na alternativním řešení sporů prostřednictvím smluvní arbitráže, tj. nikoliv na rozhodování sporů mezi smluvními stranami soudem. Klíčovou roli při předcházení a nacházení objektivního a spravedlivého řešení však v první instanci tyto smlouvy přisuzují správci stavby (FIDIC inženýr). Jsou použitelné jak pro mezinárodní, tak i národní projekty. Odlišnosti jednotlivých modelových smluv jsou dány nikoliv povahou konstrukčních prací (technologické zařízení, čisté stavební práce), ale rozsahem přenosu odpovědností (projekce, stavba, provoz) a rizik na zhotovitele.

Viz čl. 3.5 Červené knihy: „Kdykoli tyto Podmínky předpokládají, že bude správce stavby postupovat v souladu s tímto oddílem 3.5 pro odsouhlasení nebo rozhodnutí o nějaké věci, bude to správce stavby konzultovat s oběma stranami a pokusí se dosáhnout shody. Jestliže shody není dosaženo, učiní správce stavby spravedlivé rozhodnutí v souladu se Smlouvou o dílo, přičemž bude brát v úvahu všechny relevantní okolnosti. Správce stavby oběma stranám oznámí každé odsouhlasení nebo rozhodnutí spolu s podpůrnými argumenty. Každá ze stran uvede každý takový souhlas nebo rozhodnutí v účinnost, pokud a dokud nejsou revidováno podle kapitoly 20 (Nároky, spory a arbitráž).“

16(57)


2.7

Duhové knihy FIDIC 1999 – základní představení

2.7.1 Úvod Duhové knihy je společné označení pro skupinu svým řešením obdobných typů modelových smluv vydaných FIDICem v roce 1999. Duhové knihy zahrnují: - Červenou knihu, - Žlutou knihu, - Zelenou knihu a - Stříbrnou knihu. 2.7.2 Červená kniha Červenou knihou známou pod anglickým názvem Red Book jsou označovány „Obchodní podmínky staveb, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel“ vydané FIDICem v roce 1999. -

Samotná publikace Červené knihy je složena z těchto částí: Souhrn smluvních dohod, Všeobecné podmínky (Přílohy Dohody o řešení sporů, Procedurální pravidla RŘS), Pomůcka pro přípravu Zvláštních podmínek, Formuláře (Dodatky): • Formuláře záruk, • Formuláře k nabídce, • Smlouva o dílo, • Příloha k nabídce.

Červená kniha byla vůbec první modelovou smlouvu vydanou FIDICem v roce 1957. V dalším období prošla mnoha změnami, revizemi a poměrně značnými úpravami (zejména v letech 1963, 1977, 1987 a 1999)18. Vydání z roku 1999 je zejména z hlediska struktury i obsahu smluvního textu poměrně značně přepracovaným vydáním, který nemá být použitelné pouze na stavby pozemního stavitelství, ale v zásadě na všechny typy staveb bez ohledu na jejich povahu. Stávající verze Červené knihy je založena na vyváženém řešení alokace rizik mezi objednatelem a zhotovitelem. Červená kniha odráží základní tradiční (klasické) poměry výstavbového projektu, kdy objednatel je zodpovědný za projekci (přípravu projektové dokumentace do stupně pro zadání stavby a stavební povolení) a zhotovitel podle vyhotovené projektové dokumentace poskytnuté objednatelem stavbu (dílo) zpravidla na základě výsledků výběrového řízení realizuje. Toto však neznamená, že zhotovitel nemůže část projekčních prací zajišťovat, zejména ve fázi realizační dokumentace stavby. Z hlediska základních charakteristik Červené knihy je typická přítomnost tzv. správce stavby (FIDIC inženýra), jehož role spočívá nejen v dozoru provádění stavby (kvalitativním i kvantitativním), její správě a certifikace plateb vůči zhotoviteli, ale i ve spravedlivém rozhodování určitých kauz (zejména nároků) mezi objednatelem a zhotovitelem, a to bez ohledu na skutečnost, že správce stavby je součástí personálu objednatele. Aby toto spra18

Například dříve obsahovala Červená kniha 72 článků, zatímco dle současné verze má 20 kapitol.

17(57)


vedlivé, tj. objektivní rozhodování, jemuž předchází dialog správce stavby s objednatelem a zhotovitelem - mohlo nastat, nesmí být správce stavby z logiky Červené knihy vůči objednateli v poměru závislém, například jako jeho zaměstnanec. Rozhodnutí správce stavby však může být smluvními stranami napadnuto. V takovém případě se uplatní tzv. rada pro řešení sporů představující obdobu rozhodčího řízení s možností smluvních stran odvolat se k mezinárodnímu rozhodčímu tribunálu. Červená kniha je z hlediska platebních vztahů založena na tzv. měřeném kontraktu, neboli výše odměny zhotovitele je určena na základě měření objemu (množství) skutečně provedených stavebních pracích oceněných dle výkazu výměr vyplněném ze strany zhotovitele v jeho nabídce na provedení díla (stavby), popřípadě podle pravidel obsažených v kapitole 12 (Měření a oceňování) Červené knihy. Je však možné poměrně snadno s použitím Zvláštních podmínek tento platební model změnit na paušální platbu. -

Všeobecné podmínky Červené knihy se skládají z těchto 20 kapitol: 1. Všeobecná ustanovení, 2. Objednatel, 3. Správce stavby, 4. Zhotovitel, 5. Jmenování podzhotovitelé, 6. Technický personál a pracovní síly, 7. Technologická zařízení, materiály a pracovní postupy, 8. Zahájení prací, zpoždění a přerušení prací, 9. Přejímací zkoušky, 10. Převzetí objednatelem, 11. Odpovědnost za vady, 12. Měření a oceňování, 13. Změny a dodatky, 14. Cena díla a platby, 15. Odstoupení od smlouvy ze strany objednatele, 16. Přerušení nebo odstoupení ze strany zhotovitele, 17. Riziko a odpovědnost, 18. Pojištění, 19. Vyšší moc, 20. Nároky, spory a rozhodčí řízení. Bližší podrobnosti k obsahu a charakteristikám Červené knihy jsou uvedeny v kapitole

4 níže. 2.7.3 Žlutá kniha Žlutou knihou známou pod anglickým názvem Yellow Book jsou označovány „Obchodní podmínky pro zakázky ‘dodej a vyprojektuj-postav‘ pro elektrická a strojní vybavení a inženýrské práce staveb, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje zhotovitel“ vydané FIDICem v roce 1999. Samotná publikace Žluté knihy je složena z těchto částí:

18(57)


-

Souhrn smluvních dohod, Všeobecné podmínky (Přílohy Dohody o řešení sporů, Procedurální pravidla RŘS), Pomůcka pro přípravu Zvláštních podmínek, Dodatky: • Formuláře záruk, • Formuláře k nabídce, • Smlouva o dílo, • Příloha k nabídce.

První verze Žluté knihy byla vypracována v roce 1963. Stejně jako u Červené knihy je však vydání Žluté knihy z roku 1999 poměrně značně novátorské oproti jejím původním verzím. Taktéž Žlutá kniha z roku 1999 by měla být použitelná v zásadě na všechny typy staveb bez ohledu na jejich povahu zadávaných tak, že zhotovitel nese odpovědnost za riziko projekce. Je však zřejmé, že její používání bude sledovat ty případy, kdy může invence a inovace zhotovitele přinést dle předpokladu lepší řešení projektu, než kdyby projekční návrh zajišťoval objednatele. Typicky se tedy bude jednat o stavby technologických celků. I stávající verze Žluté knihy je přitom založena na vyváženém řešení alokace rizik mezi objednatelem a zhotovitelem. Vzhledem ke skutečnosti, že hlavní rozdíl mezi Červenou knihou a Žlutou knihou spočívá v odpovědnosti zhotovitele za projekční návrh, je zcela zásadní pro úspěšnost výstavbového projektu s využitím Žluté knihy kvalitní sestavení tzv. požadavků objednatele, kterým se rozumí dokument vypracovaný objednatelem specifikující „účel, rozsah a/nebo projekt a/nebo další technická kritéria stavby.19“ Vůči těmto požadavkům objednatele připravuje zhotovitel, zpravidla ve výběrovém řízení, tzv. návrh zhotovitele, který představuje „předběžný projekt zhotovitele.20“ Stejně jako u Červené knihy je předvídána funkce správce stavby. Jeho činnost je však do značné míry omezená, a to zejména v oblasti měření prací, poněvadž v oblasti platebních vztahů víceméně jen potvrzuje dílčí platby vůči zhotoviteli dojednané předem mezi smluvními stranami v platebním kalendáři (harmonogramu) obsahujícím milníky plateb objednatele vůči zhotoviteli. Klíčovou roli však správce stavby hraje při přejímacích zkouškách, které představují pro objednatele z hlediska claimového managementu klíčovou fázi výstavby. 19 20 21

Všeobecné podmínky Žluté knihy se skládají z těchto 20 kapitol21: 1. Všeobecná ustanovení, 2. Objednatel, 3. Správce stavby, 4. Zhotovitel, 5. Projekt, 6. Technický personál a pracovní síly, 7. Technologická zařízení, materiály a pracovní postupy,

Viz čl. 1.1.1.5 Žluté knihy. Viz čl. 1.1.1.7 Žluté knihy. Tučně jsou vyznačeny ty kapitoly, které se liší svým názvem od kapitol Červené knihy.

19(57)


-

8. Zahájení prací, zpoždění a přerušení prací, 9. Přejímací zkoušky, 10. Převzetí objednatelem, 11. Odpovědnost za vady, 12. Zkoušky po převzetí, 13. Změny a dodatky, 14. Cena díla a platby, 15. Odstoupení od smlouvy ze strany objednatele, 16. Přerušení nebo odstoupení ze strany zhotovitele, 17. Riziko a odpovědnost, 18. Pojištění, 19. Vyšší moc, 20. Nároky, spory a rozhodčí řízení.

Oproti Červené knize se tak Všeobecné podmínky Žluté knihy liší zejména v odlišné koncepci kapitoly 5 (Projekt) a kapitoly 12 (Zkoušky po převzetí). Bližší podrobnosti k odlišnostem Žluté knihy od Červené knihy jsou uvedeny v kapitole 5 níže. 2.7.4 Zelená kniha Zelenou knihou známou pod anglickým názvem Green Book jsou označovány „Obchodní podmínky pro stavební a inženýrské práce jednoduchých staveb“ vydané FIDICem v roce 1999. -

Samotná publikace Zelené knihy je složena z těchto částí: Souhrn smluvních dohod, Všeobecné podmínky, Zvláštní podmínky, Pravidla pro řešení sporů, Smlouva s rozhodcem, Poznámky jako pomůcka.

Zelená kniha je doporučována k použití pro klasické výstavbové projekty na inženýrská a stavební díla relativně malé hodnoty. Komentář (Guidance Notes) k Zelené knize konstatuje, že by tento smluvní vzor neměl být používán na projekty s hodnotou vyšší než 0,5 mil. USD, tj. cca 10 mil. Kč. Představuje však komplexní a flexibilní smluvní standard použitelný i na větší jednodušší projekty, případně na opakované projekty. Podle této modelové smlouvy zhotovitel realizuje dílo (stavbu) podle projektové dokumentace připravené objednatelem. Jedná se tedy o tradiční způsob zadání výstavbového projektu. Je ho však možné uzpůsobit i na situaci, kdy projektovou dokumentaci zajišťuje zhotovitel. Oproti ostatním modelových smlouvám FIDIC se v textu nepočítá s institucionalizovanou rolí správce stavby. Je v ní jen obecný odkaz na personál objednatele, v rámci kterého může ale správce stavby fungovat. Ve smlouvě samé však nejsou rozepsány specifické role a

20(57)


odpovědnosti správce stavby. Jeho práva a povinnost však mohou být podrobněji upraveny ve Zvláštních podmínkách. Tento smluvní vzor v zásadě představuje vyvážené řešení alokace rizik mezi objednatelem a zhotovitelem. Je však třeba se zmínit o skutečnosti, že zhotovitel bude mít absolutní odpovědnost za to, že projektové části díla jsou vhodná pro objednatelem sledovaný účel stavby. Tento anglický smluvní institut vhodnost pro stanovený účel (angl. fitness for purpose) je v anglickém právu velmi striktně vykládán a představuje pro zhotovitele poměrně značné riziko22. Priorita (pořadí) jednotlivých smluvních dokumentů, jakož i další podmínky mají být uvedeny v Příloze (viz čl. 1.3). Není tedy předepsána základní struktura a pořadí jednotlivých dokumentů tvořících smlouvu, jako je tomu u Červené knihy, Žluté knihy, Stříbrné knihy a Zlaté knihy. Z praktického hlediska je nutné zmínit skutečnost, že FIDIC vydal k Zelené knize tzv. Poznámky jako pomůcka, které tvoří nedílnou součást celé publikace Zelené knihy. Tyto obsahují komentáře k jednotlivým ustanovením této modelové smlouvy. Nejsou však samozřejmě součástí samotného smluvního textu Zelené knihy. Zelená kniha obsahuje i podrobné podmínky pro řešení sporů ve formě zvláštního smluvního dokumentu „Pravidla pro řešení sporů“, který je doplněn o „Smlouvu s rozhodcem“. -

Všeobecné podmínky Zelené knihy se skládají z těchto 15 kapitol: 1. Všeobecná ustanovení, 2. Objednatel, 3. Zástupce objednatele, 4. Zhotovitel, 5. Dokumentace zhotovitele, 6. Rizika zhotovitele, 7. Lhůta pro dokončení, 8. Převzetí prací, 9. Odstranění vad, 10. Změny a dodatky, 11. Cena za dílo a platby, 12. Neplnění, 13. Riziko a odpovědnost, 14. Pojištění, 15. Řešení sporů.

2.7.5 Stříbrná kniha Stříbrnou knihou známou pod anglickým názvem Silver Book jsou označovány „Obchodní podmínky stavby EPC/na klíč pro zakázky „vyprojektuj-zadej-postav“ vydané FIDI22

Viz čl. 5.2, věta první Zelené knihy: „Na zhotoviteli zůstává odpovědnost za dokumentaci, která je předmětem nabídky, a za dokumentaci podle této kapitoly, přičemž obě budou odpovídat zamýšleným účelům, definovaným ve smlouvě o dílo.“

21(57)


Cem v roce 1999. Stříbrná kniha nahradila tzv. Oranžovou knihu vydanou FIDICem v roce 1995. -

Samotná publikace Stříbrné knihy je složena z těchto částí: Souhrn smluvních dohod, Všeobecné podmínky (Přílohy Dohody o řešení sporů, Procedurální pravidla RŘS), Pomůcka pro přípravu Zvláštních podmínek, Dodatky : • Formuláře záruk, • Formuláře k nabídce, • Smlouva o dílo, • Příloha k nabídce.

Stříbrná kniha se hodí k použití všude tam, kde je třeba přenést v zásadě plnou odpovědnost za projekci a vlastní provedení díla na zhotovitele. Typické pro tuto knihu je využití zejména u projektů soukromých investorů a technologických celků, jakož i u skupiny technicky stejných či obdobných projektů. Oproti Červené knize a Žluté knize představuje Stříbrná kniha nevyvážený přenos rizik na zhotovitele, který spočívá až na výjimky23 de facto v přísné odpovědnosti za výsledek (v daném čase, kvalitě a ceně) bez ohledu na jiné objektivní faktory působící na zhotovitele při realizaci díla, případně bez ohledu na faktory, o kterých zhotovitel před uzavřením smlouvy ani nevěděl (například nepředvídatelné fyzické (geologické) podmínky dle čl. 4.12). Oblíbenost Stříbrné knihy u soukromých investorů spočívá právě v posílení jistoty ve financování díla s použitím této knihy, kdy je cena stanovena více méně jako cena konečná (paušální), tj. „na klíč“. Výrazný přenos rizika na zhotovitele však předpokládá, že vlastní výběrové řízení na zhotovitele díla podle Stříbrné knihy umožní soutěžitelům o takovou stavební zakázku získat relevantní informace s dostatečným časem pro posouzení (např. prostřednictvím soutěžního dialogu a dostatečné prohlídky místa plnění), jak tato rizika s ohledem na cíl splnění tzv. požadavků objednatele řídit; výsledek tohoto posouzení má pak klíčovou roli při stanovení nabídkové ceny soutěžitele (riziková přirážka). Pro zhotovitele tedy toto smluvní uspořádání představuje velkou míru volnosti v prostředích, jak požadavky objednatele splnit. Rubem této volnosti je absence správce stavby v režimu Stříbrné knihy. Objednatel disponuje pouze svým zástupcem, jehož možné zásahy do průběhu realizace díla jsou značně menšího rozsahu, než je tomu v případě správce stavby u Žluté knihy a zejména pak u Červené knihy. Těžiště kontroly ze strany Objednatele je ve fází přebírání díla a v jeho zkoušení při převzetí. 23 24

Všeobecné podmínky Stříbrné knihy se skládají z těchto 20 kapitol24: 1. Všeobecná ustanovení, 2. Objednatel, 3. Správa objednatele, 4. Zhotovitel, 5. Projekt,

Například nejsou na zhotovitele převáděna rizika za situace vyšší moci dle čl. 19 Stříbrné knihy. Tučně jsou vyznačeny ty kapitoly, které se liší svým názvem od kapitol Červené knihy.

22(57)


-

6. Technický personál a pracovní síly, 7. Technologická zařízení, materiály a pracovní postupy, 8. Zahájení prací, zpoždění a přerušení prací, 9. Přejímací zkoušky, 10. Převzetí objednatelem, 11. Odpovědnost za vady, 12. Zkoušky po převzetí, 13. Změny a dodatky, 14. Cena díla a platby, 15. Odstoupení od smlouvy ze strany objednatele, 16. Přerušení nebo odstoupení ze strany zhotovitele, 17. Riziko a odpovědnost, 18. Pojištění, 19. Vyšší moc, 20. Nároky, spory a rozhodčí řízení.

Oproti Červené knize se tak Všeobecné podmínky Stříbrné knihy liší zejména v odlišné koncepci kapitoly 3 (Správa objednatele), kapitoly 5 (Projekt) a kapitoly 12 (Zkoušky po převzetí). Bližší podrobnosti k odlišnostem Stříbrné knihy od Červené knihy a Žluté knihy jsou uvedeny v kapitole 6 níže.

2.8

Bílá kniha – základní představení

Bílou knihou známou pod anglickým názvem White Book je označována „Vzorová smlouva mezi klientem a konzultantem na poskytnutí služeb“ vydaná FIDICem v roce 199825. -

25

26

Samotná publikace Stříbrné knihy je složena z těchto částí: Smlouva, Všeobecné podmínky, Zvláštní podmínky26, Přílohy: • Příloha A (Rozsah služeb) - verze 2006: Příloha 1 (Rozsah služeb), • Příloha B (Personál, vybavení, zařízení a služby od třetích stran, zajišťované objednatelem) - verze 2006: Příloha 2 (Personál, vybavení, zařízení a služby od třetích stran, zajišťované objednatelem), • Příloha C (Úhrady a platby) - verze 2006: Příloha 3(Úhrady a platby), • Příloha 4 (Časový plán služeb) – pouze ve verzi 2006.

Ačkoliv byla v roce 2006 vydána aktualizovaná verze Bílé knihy, s ohledem na větší rozšířenost vydání z roku 1998 v ČR je v těchto skriptech popsána i verze Bílé knihy z roku 1998. V oddíle 3.7 níže jsou však popsány změny vydání Bílé knihy z roku 2006 oproti předchozí verzi. Ve verzi 2006 jsou Zvláštní podmínky předřazeny Všeobecným podmínkám.

23(57)


Bílá kniha je vhodná pro jakoukoliv smlouvu na poskytování konzultantských (i inženýrských) služeb. Tato kniha taktéž obsahuje poměrně vyvážené řešení alokace rizik mezi objednatelem a konzultantem. Obvyklé pro ní je časová určenost služeb, tj. stanovuje délku poskytování služeb. Obecně se s ohledem na úpravu smlouvu o dílo dle § 536 a násl. Obchodního zákoníku příliš nehodí pro poskytování konzultačních služeb, jejichž výstupem je dílo, tj. hmotně zachycený výsledek činnosti konzultanta. Typicky je Bílé knihy používáno pro najmutí inženýra stavby pro plnění funkce správce stavby (FIDIC inženýra) v rámci Červené knihy nebo Žluté knihy.. Všeobecné podmínky Bílé knihy se ve verzi 1998 skládají z těchto 42 hlavních článků členěných do 9 rubrik (verze 2006 má pouze 6 hlavních článků): - Definice a výklad • 1. Definice, • 2. Výklad, - Povinnosti konzultanta • 3. Rozsah služeb, • 4. Běžné, dodatečné a mimořádné služby, • 5. Povinnost péče a pravomoc, • 6. Majetek objednatele, - Povinnosti objednatele • 7. Informace, • 8. Rozhodování, • 9. Poskytnutí pomoci, • 10. Vybavení a zařízení, • 11. Personál objednatele, • 12. Služby třetích stran, - Personál • 13. Poskytnutí personálu, • 14. Zástupci, • 15. Změny personálu, - Odpovědnost a pojištění • 16. Odpovědnosti stran, • 17. Trvání odpovědnosti, • 18. Omezení dohodnuté náhrady a náhrada škod, • 19. Pojištění odpovědnosti za škody, • 20. Pojištění majetku objednatele, - Zahájení a dokončení služeb, změny a odstoupení od smlouvy • 21. Platnost smlouvy, • 22. Zahájení a dokončení, • 23. Změny, • 24. Další návrhy, • 25. Prodlení, • 26. Změněné okolnosti,

24(57)


-

-

-

• 27. Přerušení, zastavení nebo odstoupení, • 28. Mimořádné služby, • 29. Práva a povinnosti stran, Platby • 30. Platby konzultantovi, • 31. Termíny plateb, • 32. Měna plateb, • 33. Poplatky konzultanta třetím stranám, • 34. Sporné faktury, • 35. Nezávislá kontrola, Všeobecná ustanovení • 36. Jazyk a právo, • 37. Změny právních předpisů, • 38. Převedení a poddodávky, • 39. Autorské právo, • 40. Konflikt zájmů/korupce a podvody, • 41. Oznámení, • 42. Publikace, Řešení sporů • 43. Smírčí řízení, • 44. Rozhodčí řízení

Bližší podrobnosti k obsahu a charakteristikám Bílé knihy, včetně odlišností její verze z roku 2006 od vydání z roku 1998 jsou uvedeny v kapitole 3 níže.

2.9

Zlatá kniha – základní představení

Zlatou knihou známou pod anglickým názvem Gold Book DBO jsou označovány „Obchodní podmínky pro zakázky „vyprojektuj, postav a provozuj“ vydané FIDICem v roce 2008. -

Samotná publikace Zlaté knihy je složena z těchto částí: Všeobecné podmínky, Zvláštní podmínky, Pravidla pro řešení sporů, Smlouva s rozhodcem, Poznámky jako pomůcka.

Zlatá kniha reaguje na potřebu doplnit sérii duhových knih FIDIC z roku 1999 o modelovou smlouvu, která by v sobě zahrnovala i odpovědnost zhotovitele spočívající v dlouhodobém provozování vyprojektovaného a vybudovaného díla. Zlatá kniha přitom navazuje na řešení dle Stříbrné knihy, a to včetně v zásadě nevyváženého přenosu rizik na zhotovitele, které je však na druhou stranu pro vztahy PPP/PFI typické. Základní řešení převzaté do Zlaté knihy je založeno na předpokladu PPP/PFI projektu na zelené louce s odpovědností zhotovitele za projekční návrh a provozování po dobu 20

25(57)


let po ukončení výstavby. Dle Zlaté knihy však nemá zhotovitel odpovědnost za financování díla ani za komerční životaschopnost projektu. Smyslem Zlaté knihy jako modelové smlouvy pro PPP/PFI projekty je lepší řešení kvality, hospodárnosti a nákladů životního cyklu. Otázka použitelnosti Zlaté knihy v praxi je však diskutabilní, a to nejen s ohledem na velmi stručné řešení práv a povinností v rámci služby provozování (viz kapitola 10 Zlaté knihy), ale i s ohledem na značnou variabilitu schémat PPP/PFI, způsobu financování, různé typy staveb a složení zhotovitelů27. -

Všeobecné podmínky Zlaté knihy se skládají z těchto 20 kapitol28: 1. Všeobecná ustanovení, 2. Objednatel, 3. Zástupce objednatele, 4. Zhotovitel, 5. Projekt, 6. není, 7. Technologická zařízení, materiály a pracovní postupy, 8. Zahájení prací, zpoždění a přerušení prací, 9. Vyprojektuj-postav, 10. Služba provozování, 11. Zkoušky, 12. Vady, 13. Změny a dodatky, 14. Cena díla a platby, 15. Odstoupení od smlouvy ze strany objednatele, 16. Přerušení nebo odstoupení ze strany zhotovitele, 17. Alokace rizik, 18. Výjimečná rizika, 19. Pojištění, 20. Nároky, spory a rozhodčí řízení.

Oproti Žluté knize se tak Všeobecné podmínky Zlaté knihy liší29 zejména jiným pojetím kapitoly 3 (Správa objednatele)30, absencí kapitoly 6, novým řešením kapitoly 9 (Vyprojektuj-postav), kapitoly 10 (Služba provozování), kapitoly 11 (Zkoušky) a kapitoly 12 (Vady). 27

28 29

30

Zatímco u některých projektů s potenciálním použitím Zlaté knihy budou na straně dodavatele podniky v rámci jedné úrovně dodavatelského řetězce, u jiných může být složení velmi rozmanité. Toto bude dáno zpravidla typem stavby. Je tedy otázkou, zdali bude Zlatá kniha pro některé typy projektů vůbec vhodnou modelovou smlouvou či jen inspiračním zdrojem částí smluvního řešení. Tučně jsou vyznačeny ty kapitoly, které se liší svým názvem od kapitol Červené knihy. V rámci vydání Zlaté knihy však došlo i k mnoha formulačním i věcným úpravám článků, které jsou stejné pro všechny nebo část z těchto knihy: Červená kniha, Žlutá kniha a Stříbrná kniha. Ne všechny změny je však možné hodnotit kladně. Více, viz kapitola 7 níže. Ačkoliv v rámci Zlaté knihy vystupuje pouze zástupce objednatele, tedy nikoliv, správce stavby, je postavení a působnost zástupce objednatele širší, než tomu je v případě Stříbrné knihy a ve značném rozsahu se blíží roli správce stavby dle Žluté knihy.

26(57)


Členění kapitol 17 až 19 je také odlišné31. Z celkového pohledu má však Zlatá kniha více shodných prvků se Stříbrnou knihou než se Žlutou knihou. Bližší podrobnosti k odlišnostem Zlaté knihy od Žluté knihy jsou uvedeny v kapitole 7 níže.

2.10 Alokace rizik v modelových smlouvách FIDIC 2.10.1 Úvod do zásad alokace rizik ve vztahu k modelovým smlouvám FIDIC Optimální alokace rizika minimalizuje náklady daného projektu a snižuje výskyt rizika tím, že jej přenese na stranu, která je toto riziko nejlépe schopna nést a řídit. Optimální alokace rizika se také vztahuje k hodnotě za peníze – strana, která je schopna riziko nejlépe řídit, by také měla být schopna ho řídit s nejnižšími náklady. Smluvní strana na níž je riziko alokováno, je stimulována k jejímu efektivnímu řízení. Měla by to být ta smluvní strana, která má lepší přístup k informacím týkajícím se rizika, má větší specifické znalosti a je obecně také v lepší pozici pro ošetření následků v případě, že riziková událost nastane. Přestože mnoho rizik řídí konkrétní smluvní strana, do určité míry se některá rizika vymykají kontrole obou smluvních stran. Jestliže žádná ze smluvních stran není schopna riziko řídit, měla by alokace rizika reflektovat to, jak druhá strana “oceňuje“ riziko a zda objednatel shledává smysluplným platit tuto cenu při zvážení pravděpodobnosti výskytu rizika a ceny, kterou by objednatel nesl v případě, že daná riziková událost nastane. Možností je také, že smluvní strany některé rizika sdílejí pomocí různých mechanismů specifikovaných v dané smlouvě. -

Z pohledu zadavatele (veřejného sektoru) daného projektu mohou být rizika: zadržená: zůstávají objednateli, protože je nejlépe schopen je efektivně řídit a ošetřovat, přenesená: alokovaná na dodavatele (zhotovitele, konzultanta atd.), sdílená: sdílená mezi objednatelem a dodavatelem (zhotovitelem, konzultantem).

Z hlediska modelových smluv FIDIC je nutné se na alokaci rizik dívat z pohledu celého znění smlouvy, tj. nikoliv pouze z pohledu kapitol, které nesou název naznačují řešení rozdělení odpovědností a alokace rizik, tj. zejména: - kapitolu 17 (Riziko a odpovědnost) Červené knihy, Žluté knihy a Stříbrné knihy, - kapitolu 13 (Riziko a odpovědnost) Zelené knihy, - článek 16 (Odpovědnosti stran) Bílé knihy a - kapitolu 17 (Alokace rizik) Zlaté knihy. Úpravy smlouvy prostřednictvím Zvláštních podmínek by pak měly respektovat vazby mezi jednotlivými ustanoveními všeobecných podmínek tak, aby nevytvářily právní nejistotu ohledně nositele daného rizika. Současně je nutné si na straně objednatele uvědomit, že může ve značné míře ovlivnit materializaci (výskyt situace, která je v daném riziku předvídána) a rozsah rizik v průběhu realizace projektu dle modelové smlouvy FIDIC, a to zejména tam, kde text takové smlouvy s jeho 31

Jde o kapitolu 17 (Alokace rizik), kapitolu 18 (Výjimečná rizika) a kapitolu 19 (Pojištění).

27(57)


aktivním přístupem v tomto ohledu počítají. Jako jeden z příkladů je možné zmínit definici pojmu „nepředvídatelný“ dle čl. 1.1.6.8 Červené knihy, Žluté knihy a Stříbrné knihy: „’Nepředvídatelný’ znamená takový, jenž nemůže být důvodně předpokládán zkušeným zhotovitelem k datu podání nabídky.“ Jinými slovy je zřejmé, že nebude-li mít objednatel záznamy o tom, že určité skutečnosti zhotoviteli před uzavřením smlouvy, tj. zejména během výběrového řízení, sdělil, bude množství rizik, které si u sebe zadrží, poměrně značné a tento přístup se mu může značně prodražit a přinést další související komplikace. Níže jsou uvedeny dva případy z modelových smluv FIDIC, které mohou být z hlediska řízení rizik objednatele i zhotovitele klíčové. Jeden se vztahuje k přenosu konkrétního rizika na objednatele, ve druhém případě je naopak nositelem rizika objednatel. Materializace rizika přitom zpravidla znamená: - vznik nároku jedné strany vůči druhé straně, a to buď: • na určité peněžité plnění32 či • na prodloužení časové lhůty k plnění, případně - přímo škodu v majetkové sféře nositele rizika. Širší výklad k alokaci rizik je však nad rámec tohoto semináře a bude mu věnována zvláštní pozornost v rámci Semináře 12 (Partnerství veřejného a soukromého sektoru) v únoru 2012. 2.10.2 Případ alokace rizika na objednatele – nepředvídatelné fyzické podmínky V čl. 4.12 Červené knihy a Žluté knihy je obsažena tato úprava řešení alokace rizik mezi objednatelem a zhotovitelem v případě tzv. nepředvídatelných fyzických podmínek (angl. unforseeable physical conditions): „V tomto článku "fyzické podmínky" znamenají přírodní fyzické podmínky a umělé a jiné fyzické překážky a znečišťující látky, které zhotovitel nalezne na staveništi při realizaci stavby, včetně geotechnických a hydrologických podmínek, ale s vyloučením podmínek klimatických.“ „…Jestliže a do té míry, do jaké se zhotovitel setká s fyzickými podmínkami, které jsou nepředvídatelné, oznámí to a vznikne mu zpoždění a/nebo náklady způsobené těmito podmínkami, vzniknou zhotoviteli nároky podle článku 20.1 (Nároky zhotovitele) na: (a) prodloužení lhůty v důsledku tohoto zpoždění, pokud je nebo bude dokončení opožděno, podle čl. 8.4 (Prodloužení lhůty pro dokončení), a (b) uhrazení veškerých těchto nákladů plus přiměřeného zisku, které budou zahrnuty do ceny díla.“ Z výše uvedeného je patrné, že riziko nepředvídatelných fyzických podmínek nese podle Červené knihy a Žluté knihy objednatel. Objednatel však může toto riziko ve velké míře řídit kvalitní přípravou projektové dokumentace, provedenými průzkumy a především prokazatelným seznámením všech relevantních podmínek stavby u uchazečů ve výběrovém řízení. V opačném případě materializací rizika vzniká zhotoviteli právo jak na prodloužení lhůty výstavby, tak i uhrazení veškerých nákladů plus přiměřeného zisku. Jiné řešení v této situaci obsahuje Stříbrná kniha.

32

Toto peněžité plnění může být přímo v určitém článku dané knihy zmíněno nebo se může jednat o náhradu škody za nesplnění určité povinnosti ve smlouvě, jejíž sankční režim však není ve smlouvě blíže specifikován, případně může jít o nárok, který bude vycházet z mimosmluvní odpovědnosti mezi stranami.

28(57)


2.10.3 Případ alokace rizika na zhotovitele – pozdní či nedostatečné uplatňování nároků vůči objednateli Dle čl. 20.1 Červené knihy a Žluté knihy platí následující: „Jestliže se zhotovitel domnívá, že má nárok na prodloužení lhůty pro dokončení a/nebo dodatečnou platbu podle některé kapitoly těchto Podmínek nebo jinak podle Smlouvy o dílo, oznámí to zhotovitel správci stavby s popisem skutečností nebo okolností pro vznik nároku. Oznámení bude dáno jak nejdříve je to možné, ale ne později než 28 dnů po tom, co se zhotovitel dozvěděl (nebo mohl dozvědět) o vzniku události nebo okolnosti. Jestliže zhotovitel nepředloží oznámení nároku během 28 dnů, čas dokončení stavby nebude prodloužen, zhotovitel nebude mít nárok na dodatečnou platbu a objednatel bude zbaven veškeré odpovědnosti v souvislosti s nárokem. Jinak budou platit následující ustanovení tohoto odstavce.“ „Zhotovitel také předloží ostatní oznámení vyžadovaná Smlouvou o dílo a podporující důvody pro nárok, vše vztahující se k dané skutečnosti či okolnosti. Zhotovitel bude uchovávat veškeré vedené záznamy, které by mohly být důležité pro zdůvodnění nároku, a to buď na staveništi nebo na jiném místě, přijatelném pro správce stavby. Aniž by se tím objednatel zavazoval, může správce stavby poté, co obdržel oznámení podle tohoto článku, zkontrolovat vedení záznamů a/nebo vydat zhotoviteli pokyn, aby vedl další záznamy. Zhotovitel umožní správci stavby, aby prověřil všechny tyto záznamy, a je-li o to požádán předá správci stavby jejich kopie. Z výše uvedeného je patrné, že zhotovitel má poměrně malý časový prostor oznámit své nároky vůči objednateli. Má na tzv. „předběžné oznámení“ 28 dnů, poté co se mohl dozvědět o takovém nároku. Jestliže to neučiní, může zcela ztratit nárok vůči objednateli, a to ať již na prodloužení lhůty či na peněžní plnění (náhrada dodatečných nákladů), případně i na přiměřený zisk. Tím však ochrana nároku zhotovitele nekončí. Musí následně učinit tyto další kroky: „Do 42 dnů poté co se zhotovitel dozvěděl (nebo mohl dozvědět) o události nebo okolnosti, z níž vyplývá nárok, nebo v jiné lhůtě, která může být navržena zhotovitelem a schválena správcem stavby, předloží zhotovitel správci stavby nárok se všemi podrobnostmi, což znamená se všemi podpůrnými argumenty, kterých se zakládá nárok na prodloužení lhůty a/nebo dodatečnou platbu.“ „Jestliže má událost nebo okolnost, z níž vyplývá nárok, trvalý účinek: (a) tento plně zdůvodněný nárok bude pokládán za předběžný; (b) zhotovitel bude zasílat další předběžné nároky v měsíčních intervalech; udá v nich nashromážděné zpoždění a/nebo požadovanou částku a další podrobnosti, které mohou být správcem stavby požadovány; a (c) zhotovitel zašle konečný nárok do 28 dnů po skončení důvodů, vyplývajících ze skutečností či okolností, nebo v jiné lhůtě, která může být navržena zhotovitelem a schválena správcem stavby. Jinými slovy, oproti běžným standardům promlčecích lhůt v českém právu, je předepsán poměrně velmi striktní a na aktivitu zhotovitele náročný procesní postup, při jehož nedodržení nese v zásadě veškerá rizika z událostí, jejichž náklady plus přiměřený zisk, případně prodloužení lhůty, by jinak nesl objednatel.

29(57)


30(57)


Bílá kniha

3

3.1 Využití a logika struktury Bílé knihy -

-

-

Bílou knihu lze charakterizovat těmito základními znaky: Je možné ji použít na jakoukoliv smlouvu mezi konzultantem a objednatelem na poskytnutí služeb ve stavebních projektech. Nehodí se však s ohledem na úpravy smlouvy o dílo dle Obchodního zákoníku na výstupy činnosti konzultanta spočívající ve vytvoření díla (např. studie proveditelnosti, projektová dokumentace atd.). Je vhodná a používá se typicky pro vymezení činnosti správce stavby či zástupce objednatele v rámci smluvních vzorů FIDIC k zajištění realizace stavebních projektů. Lze ji použít na mezinárodní i národní projekty. Její některá ustanovení jsou inspirativní pro přípravu konkrétní smlouvy i na bázi smlouvu o dílo, případně mandátní smlouvy dle českého Obchodního zákoníku, a to zejména na mezinárodní projekty. Je nutné vždy provést adaptaci Bílé knihy na konkrétní projekt a na české podmínky prostřednictvím Zvláštních podmínek a kvalitně připravit zejména přílohy k této modelové smlouvě.

Z hlediska priority dokumentů v rámci Bílé knihy platí následující pravidla: „V případě rozporu mezi ustanoveními smlouvy, mají přednost ustanovení psaná chronologicky později, není-li ve zvláštních obchodních podmínkách stanoveno jinak.“ - Souhrn smluvních dohod, - Všeobecné podmínky a Zvláštní podmínky, - Přílohy A až C, - další dokumenty - k doplnění ze strany objednatele.“

3.2

Terminologie, smluvní strany a osoby, předmět smlouvy

3.2.1 Terminologie, smluvní strany a osoby V čl. 1 (Definice) jsou vymezeny základní pojmy Bílé knihy, konkrétně: stavba, služby, práce, objednatel, konzultant, strana, smlouva, den, měsíc, místní měna a dohodnutá náhrada. Z hlediska výkladu smlouvy v čl. 2 (Výklad) pak jsou obsažena obvyklá smluvní pravidla, kdy nadpisy článků nejsou relevantní pro výklad smlouvy a chronologicky pozdější ustanovení mají přednost před ustanoveními dřívějšími. Platnost smlouvy (uzavření smlouvy) nastává s ohledem na obvyklost v českých podmínkách zpravidla podpisem smlouvy poslední ze stran (čl. 21). Ve vztahu k personálu konzultanta (čl. 13) pak platí, že musí být mimo jiné přijatelný pro objednatele. Totéž však platí, jestliže má objednatel zajistit část personálu pro konzultanta. Jestliže nemůže objednatel přislíbené lidské zdroje pro personál konzultanta poskytnout, je povinen si ho zajistit konzultant sám, ale jeho činnost je kvalifikována jako dodatečná služba, a tak je i odměňována33. Případné požadované změny v personálu konzultanta (čl. 15) je třeba provádět ihned. Tato změna může být z kvalifikovaných důvodů a za určitých podmínek poža-

33

Více k režimu dodatečných služeb, viz oddíl 3.4 níže.

31(57)


dována, a to ať už ze strany objednatele, tak i konzultanta (v případě, že objednatel nominoval část členů personálu objednatele. Za účelem přehledného řešení vztahů mezi stranami jsou obě strany povinny jmenovat své zástupce (čl. 14) a v případě žádosti objednatele musí takového zástupce určit objednatel i pro styk v zemi stavby. 3.2.2 Předmět smlouvy Předmětem smlouvy je úplatné poskytování služeb na stavebním projektu konzultantem pro objednatele, a to v rozsahu služeb (čl. 3) vymezeném v Příloze A (Rozsah služeb). -

Smlouva však předvídá tři kategorie služeb: běžné služby – služby označované jako běžné v Příloze A (Rozsah služeb); dodatečné služby – služby takto označované v Příloze A (Rozsah služeb) nebo takové které strany takto označí písemnou dohodou nad rámec běžných služeb34; mimořádné služby – služby, které nespadají pod jednu z výše uvedených kategorií, které však musí konzultant poskytnout podle čl. 28, tj. v situacích, kdy například objednatel využil práva zastavit poskytování služeb a následně chce jejich poskytování obnovit; tyto vícenáklady konzultanta jsou pak z věcného hlediska placeny jako odměna za mimořádné služby.

Milníky pro zahájení a dokončení služeb jsou s výhradou prodloužení lhůt plnění dle smlouvy určeny ve Zvláštních podmínkách (čl. 22). Případné zdroje objednatele dané konzultantovi k dispozici jsou pak specifikovány v Příloze B (Personál, vybavení, zařízení a služby od třetích stran, zajišťované objednatelem).

3.3

Klíčová práva a povinnosti smluvních stran a osob

3.3.1 Povinnosti konzultanta Základní povinnost konzultanta spočívá v poskytování požadovaných služeb ve smluvně vymezeném standardu 35. Standard poskytování těchto služeb má přitom odpovídat (čl. 5) „potřebné odbornosti, péči a úsilí ke splnění závazků smlouvy“. -

V případě uplatňování pravomocí dle smlouvy pak platí, že: i když nejsou pravomoci a povinnosti podrobně uvedeny v Příloze A, je povinen je konzultant v souladu se smlouvou plnit, pokud jsou pro něho přijatelné; jestliže je oprávněn konzultant schvalovat, rozhodovat nebo jednat podle vlastního uvážení, bude jednat jako odborník na základě své zkušenosti a úsudku; přitom má povinnost neprodleně upozornit objednatele na nedostatky činnosti třetí strany.

Tyto skutečnosti jsou logickým předpokladem plnění funkce správce stavby či zástupce objednatele dle modelových smluv FIDIC na realizaci stavby. Konzultant tak má v určitých

34

35

Toto rozlišování služeb může být velmi nápomocné zejména v případě nutnosti rozlišovat z hlediska donátora projektu tzv. uznatelné a neuznatelné náklady projektu, kdy běžným službám mohou odpovídat uznatelné náklady, zatímco dodatečným službám neuznatelné náklady. Z hlediska fakturace odměny a následného proplácení výdajů donátorem je pak situace velmi přehledná. Viz oddíl 3.2.2 výše a oddíl 3.3.4 níže.

32(57)


případech plnit roli experta, který objektivně řeší sporné situace mezi objednatelem a zhotovitelem36. Dále pro konzultanta platí, že „je-li tak zmocněn, bude upravovat povinnosti jakékoliv třetí strany, které mohou mít významný vliv na ceny nebo kvalitu nebo termíny, jen po předchozím souhlasu objednatele (s výjimkou ohrožení, kdy bude konzultant informovat objednatele co nejdříve, jak je to možné).“ V čl. 6 jsou pak obsažena základní pravidla pro režim vlastnických vztahů a označování majetku objednatele, které poskytne konzultantovi k poskytování služeb. Při pozastavení či dokončení služeb je pak konzultant povinen provést soupis nespotřebovaných věcí, které je zavázán následně vrátit objednateli. Tato činnost konzultanta je přitom klasifikována jako dodatečná služba, tj. konzultant má za ní dost odměnu nad rámec odměny za běžné služby. 3.3.2 Povinnosti objednatele Základní povinností objednatele je zaplatit konzultantovi za jeho službu odměnu (honorář)37. Další povinnosti objednatele jsou obsaženy zejména v čl. 7 až 12 Bílé knihy38. Jak již bylo uvedeno výše, případné zdroje objednatele dané konzultantovi k dispozici jsou specifikovány v Příloze B (Personál, vybavení, zařízení a služby od třetích stran, zajišťované objednatelem). 3.3.3 Společné podmínky Bílou knihou jsou chráněna práva, nároky či závazky nabyté oběma stranami, a to bez ohledu na akt odstoupení od smlouvy (čl. 29). Závěrečné články Bílé knihy (čl. 36 až 42)39 pak obsahují společnou úpravu práv a povinností stran s ohledem na tato věcná témata: - určení jazyka a rozhodného práva smlouvy (čl. 36); - vliv změny právních předpisů na odměnu (honorář) konzultanta, případně na prodloužení lhůty pro dokončení poskytování služeb (čl. 37)40; - postoupení pohledávek, případně jiných práv a uzavírání subdodávkových smluv41 (čl. 38); - režim autorských práv k případným výsledkům poskytování služeb podléhajících autorskému právu (čl. 39); - stanovení podmínek existence smluvními podmínkami zakázaného konfliktu zájmů, korupčních a podvodných jednáních konzultanta (čl. 40);

36 37 38

39 40

41

Více, viz oddíl 3.4 níže. Viz oddíl 3.2.2 výše. Tyto se týkající poskytování podkladů konzultantovi (čl. 7), zodpovídání dotazů konzultanta (čl. 8), poskytování pomoci konzultantovi v zemi stavby (čl. 9), zajišťování vybavení a zařízení pro konzultanta (čl. 10), personálu objednatele a služeb třetích stran. Po těchto článcích však ještě následují smluvní úprava řešení sporů mezi stranami, viz oddíl 3.6.2 níže. Tato možnost změny ceny a prodloužení lhůty pro dokončení poskytování služeb dohodou stran je dána pro změny právních předpisů nastalé po uzavření smlouvy v zemi, která není označena ve Zvláštních podmínkách jako hlavní místo podnikání konzultanta. Za pozornost stojí zejména zákaz konzultanta uzavírat bez písemného souhlasu objednatele smlouvu nebo odstupovat od jakékoliv smlouvy na provedení všech nebo části služeb s třetí stranou.

33(57)


-

3.4

oznamování mezi stranami (čl. 41); uveřejňování materiálů vztahujících se k pracím a službám dle smlouvy (čl. 42).

Smluvní cena a platební podmínky

Platba odměny (honoráře) konzultantovi za poskytnuté služby je základní povinností objednatele. Tyto odměny se liší dle kategorie služeb (čl. 30). Běžné služby se hradí dle Přílohy C (Úhrady a platby), a to v souladu s vymezením běžných služeb dle Přílohy A (Rozsah služeb). U dodatečných služeb platí, že odměny budou určeny „sazbami a cenami, které jsou uvedeny v Příloze A nebo z nich odvozeny, pokud jsou použitelné a nebo jinými, pokud jsou dohodnuty v souladu s článkem s článkem 23.“ Zvláštní režim mají pak odměny za mimořádné služby, které jsou hrazeny i včetně skutečných nákladů vynaložených konzultantem. Z hlediska lhůt plateb odměn konzultantovi platí, že by se měly hradit objednatelem bezodkladně (čl. 31). Lhůta splatnosti však musí být případně dána ve Zvláštních podmínkách, stejně tak jako smluvní pokuta za prodlení s úhradou odměny konzultanta (honoráře). Podrobná úprava měnových otázek plateb (čl. 32) má především ochránit zahraničního konzultanta a snížit mu rizika, které z přeshraničních platebních vztahů zpravidla vyplývají. Z obdobných důvodů (snížení rizik konzultanta) jsou i stanoveny povinnosti objednatele ve vztahu k „poplatkům konzultanta třetím stranám“ (čl. 33). V případě sporných faktur má platit, že objednatel nezdrží úhradu platby (částky), na které se spornost faktury nevztahuje (čl. 34). Z hlediska průhlednosti nároků konzultanta na odměnu má objednatel právo provést nezávislý audit všech služeb konzultanta, nejsou-li určena pevnou cenou (čl. 35), a to ve lhůtě až 12 měsíců po dokončení či zastavení poskytování služeb dle smlouvy. Tento audit je předvídán, že bude prováděn u konzultanta a se zaměřením na záznamy konzultanta určujících příslušné doby a výdaje, a to za účelem kontroly jakékoliv částky nárokované konzultantem. Konzultant je povinen žádosti na audit v sedmidenní lhůtě vyhovět, a to za předpokladu, že bude audit provádět „renomovaná auditorská firma“.

3.5

Změny, pozastavení a ukončení smlouvy

Režim změn smlouvy je standardní. Smlouva může být měněna zásadně jen dohodou stran (čl. 23). Objednatel může iniciovat změny smlouvy tak, že písemnou formou požádá konzultanta, aby předložil návrhy na změnu služeb (čl. 24). Avšak příprava a předložení takových návrhů ze strany konzultanta má být hrazena objednatelem konzultantovi jako dodatečná služba. V případě zdržení přičitatelných objednateli - tj. včetně jiných dodavatelů objednatele než je konzultant - spočívajících ve „ztížení nebo zdržení služeb s následným zvětšením jejich rozsahu nebo prodloužení doby jejich provádění“ je dán jednoznačný postup pro konzultanta (čl. 25). Nejdříve musí informovat objednatele o nastalé situaci, včetně pravděpodobných důsledků (zejména s ohledem na čas a peníze), přičemž zvětšení rozsahu služeb bude konzultantovi uhrazeno jako dodatečná služba a lhůta pro poskytování služeb se adekvátně prodlouží. Dojde-li k situaci, za které ní konzultant odpovědný a které mají za důsledek ztrátu jeho odpovědnosti nebo nemožnost úplného či částečného poskytování služeb dle smlouvy, musí

34(57)


o tomto ihned informovat objednatele (čl. 26). Mají-li být služby dočasně přerušeny, má dojít následně i k adekvátnímu prodloužení lhůty pro jejich poskytování „zvětšenou o přiměřenou dobu nepřesahující 42 dní pro jejich znovuzahájení.“ Konzultant je však na druhé straně povinen respektovat případnou potřebu objednatele na zpomalení poskytování služeb, např. v případě zpoždění v zadávacím řízení na zhotovitele stavby. Časové a věcné aspekty přerušení, zastavení nebo odstoupení od smlouvy (čl. 27) budou zpravidla předmětem úprav ve Zvláštních podmínkách tak, aby vyhovovaly konkrétním podmínkám projektu.

3.6

Odpovědnost a řešení sporů

3.6.1 Odpovědnost a pojištění Odpovědnost stran je řešena na principu úhrady „předvídatelné ztráty a škody utrpěné“ v důsledku porušení povinností konzultanta nebo objednatele, přičemž je založena na principu omezené odpovědnosti do určité částky (čl. 18)42. Tento režim se však neuplatní v případě škod vzniklých úmyslně nebo z tzv. „nedbalého konání“, respektive mimo rámec plnění povinností dle smlouvy. V případě společné odpovědnosti vůči třetí straně, je pro určení náhrady škody rozhodující míra (podíl) zavinění té které strany. Z hlediska trvání odpovědnosti (čl. 17) pak platí, že smluvní strany si mohou určit kratší dobu vzájemného uplatnění práv (nároků), která se použije i nad rámec běžných promlčecích dob daných právními předpisy rozhodného práva43. Ve vztahu k pojištění může objednatel požadovat po konzultantovi (čl. 19), aby byl v příslušném rozsahu pojištěn na svoji odpovědnost za škody. Standardně by měl náklady tohoto pojištění hradit objednatel. V případě majetku předaného objednatelem konzultantovi pro plnění služeb, je povinen ho nechat pojistit (čl. 20) konzultant. Náklady tohoto pojištění však má také nést objednatele (proplacení nákladů konzultantovi). 3.6.2 Řešení sporů V Bílé knize je řešení sporů založeno na poměrně podrobně upraveném smírčím řízení s využitím jednání stran a mediace (čl. 43). V případě neúspěchu smírčího řízení je konečnou instancí řešení sporu rozhodčí řízení (čl. 44).

3.7

Přehled změn ve 4. vydání Bílé knihy (2006) Změny obsažené ve 4. vydání Bílé knihy z roku 2006 lze charakterizovat takto:

-

-

42

43

Dochází k vizuálním sjednocení Bílé knihy s ostatními smluvními vzory FIDIC, což umožňuje rychlejší orientaci v textu, a to při současném snížení počtu hlavních článků z 42 na 8 článků. Zvláštní podmínky jsou předřazeny Všeobecným podmínkám.

Tento princip je však dle současného znění Obchodního zákoníku v rozporu s právem ČR Novela Obchodního zákoníku od 1. 1. 2012 by však měla umožnit, aby si strany určily limit odpovědnosti tak, jak je předvídán v čl. 18 Bílé knihy. Z hlediska českého práva je však toto omezení neplatné, viz ustanovení § 263 a odkaz na mandatorní charakter čl. 387 až 408 ObchZ obsahujících úpravu promlčení.

35(57)


-

-

-

-

-

-

-

-

-

44

45 46

47

Byla provedena změna označení příloh a rozšíření příloh. Dřívější označení velkými písmeny bylo nahrazeno číslováním příloh. Novou přílohou je Příloha 4 (Časový plán služeb)44. V rámci pravidel pro prioritu dokumentů (nový čl. 1.2.3) mizí požadavek na písemnou formu těchto dohod. Rozhodující je nyní „posledně dohodnutý dokument“45. Je zařazeno nové ustanovení „Jazyk/y smlouvy, Rozhodné právo“, které je přesnější než v původní verzi. Je však třeba zmínit skutečnost, že ne vždy je zvolené rozhodné právo skutečně jediným zdrojem pro právní výklad smlouvy (viz čl. 3.3.146). Oznámení (čl. 1.8.1) dle smlouvy nemohou mít elektronickou písemnou formu. Oproti tomu české právo považuje za písemný úkon i úkon v elektronické podobě opatřený zaručeným elektronickým podpisem47. V novém čl. 1.1.12 byly provedeny nové definice „dne“ a „roku“ (1.1.12). Na rozdíl od verze 1998 však zcela chybí definice měsíce. Bylo zařazeno nové ustanovení o komunikaci mezi stranami (čl. 1.3). Podle něho sdělení předvídané dle smlouvy „nesmí být zbytečně zadržováno nebo zdržováno.“ Současně má být ve Zvláštních podmínkách určen jazyk pro účely sdělení. Předpoklady pro změnu ceny / prodloužení lhůt v důsledku změn právních předpisů (čl. 1.5) jsou dány v případě jakýchkoliv změn v zemi, kde mají být služby poskytovány. V oblasti smluvní úpravy vtahující se k opatřením proti korupci a podvodům (čl. 1.10) došlo ke zpřísnění a navázání na text Úmluvy o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích (OECD), viz sdělení MZV č. 25/2000 Sb.m.s. Z hlediska informační povinnosti (čl. 2.1) dochází ke zmírnění povinnosti objednatele, který je napříště povinen zajistit pro konzultanta jen informace, které „je s to získat“. Na druhé straně má však objednatel povinnost prokázat konzultantovi (čl. 2.4.1) dostupnost zdrojů pro platby v rámci smlouvy. Jednoznačná sankce při nesplnění této povinnosti však chybí. Zúžila se možnost objednatele odmítnout člena personálu konzultanta (čl. 1.5). Na jedné straně se prodloužila lhůty pro výměnu na žádost objednatele, na druhé straně došlo k možnosti výměny bez náhrady ze strany objednatele pouze z kvalifikovaných důvodů. Došlo ke zpřesnění odpovědnosti konzultanta (čl. 3.3). Odpovědnost konzultanta je nyní dle standardu „uplatnění přiměřené odbornosti, péče a úsilí při plnění závazků.“

Změn však doznala i Příloha 3 (dříve Příloha C), která má nyní širší rozsah a zahrnuje i honoráře subkonzultantů. V části B Zvláštních podmínek však může být uvedena výjimka. Čl. 3.3.1: Bez ohledu na jakákoliv jiná ustanovení této Smlouvy a jakékoliv požadavky právního řádu Země, ani jakoukoliv jinou jurisdikci (včetně – k odstranění jakýchkoliv pochybností – jurisdikce místa sídla Konzultanta) je Konzultant odpovědný pouze za uplatnění přiměřené odbornosti, péče a úsilí při plnění závazků podle této Smlouvy.“ Viz § 40 odst. 3 OZ: „Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů.“

36(57)


-

-

-

-

-

3.8

Zjednodušily se vztahy v oblasti majetku objednatele předaného konzultantovi při plnění služeb (čl. 3.4.1). Napříště už není nutné ze strany konzultanta pořizovat soupisy předaného majetku. Zpřesnila se povinnost objednatele uhradit smluvní cenu konzultantovi (čl. 2.9). V případě, že se objednatel rozhodne zvolit určité subdodavatele konzultanta, je povinen uhradit konzultantovi navíc cenu těchto subdodavatelů (čl. 5.1.3). Je nastavena základní splatnost plateb konzultantovi (čl. 5.2.1), která činí 28 dnů od data doručení faktury konzultanta objednateli. Při prodlení plateb ze strany objednatele (čl. 5.2.2) je sankční postih vyjádřen ve dnech, nikoliv v měsících. Je zavedena přísná povinnost objednatele uvést konzultantovi důvody neplacení (čl. 5.2.3), a to do 4 dnů před koncem lhůty splatnosti příslušné faktury. Je zaveden přísnější režim možnosti provedení nezávislého auditu činnosti konzultanta ze strany objednatele (čl. 5.3) týkajícího se informací o době poskytování služeb a výdajích. Dle nového znění konzultant „zpřístupní tyto záznamy Objednateli na jeho odůvodněnou žádost“. V oblasti pojištění dochází k té změně, že není už napříště nutné mít pojištění (čl. 7) za přijatelných podmínek pro objednatele. Dále platí fikce, že je-li cena známa ke dni najmutí konzultanta, je zahrnuta v jeho odměně (honoráři). V oblasti smluvních pravidel týkajících se zahájení, dokončení, změny a ukončení služeb (čl. 4) byl zařazen výslovný odkaz na jejich bližší úpravu ve Zvláštních podmínkách a v nové Příloze 4 (Časový plán služeb). V rámci pravidel týkajících se řešení sporů a arbitráže (čl. 4.6.2) je nyní výslovně obsažen režim Arbitrážních pravidel Mezinárodní obchodní komory. Tento režim je samozřejmě možné vyloučit ve Zvláštních podmínkách.

Doporučení

Níže jsou uvedena základní praktická doporučení vyplývající z výše uvedeného popisu a správného používání Bílé knihy: 1. Je nutné adaptovat text konkrétní smlouvy s použitím Bílé knihy s ohledem na pravidla veřejného zadávání v ČR (v případě smluv o veřejných zakázkách), a to zejména ve „Smlouvě“, jakož i s ohledem na konkrétní potřebu priority jednotlivých dokumentů. 2. Bílá kniha je vhodná pro zadání služeb ve stavebních projektech, nikoliv primárně děl, a to zejména v případě českého práva jako rozhodného práva. 3. Je vždy nutné významně upravit text smluvních podmínek, a to pouze ve Zvláštních podmínkách, zejména s ohledem na české soukromé právo a potřeby konkrétního projektu. 4. Vzít si to dobré z obou posledních verzí Bílé knihy (1998, 2006). 5. Kvalitně zpracovat přílohy ke smlouvě, při kterých je nutná spolupráce techniků a právníků.

37(57)


Červená kniha

4 4.1

Podrobnější znaky a charakteristiky

Červenou knihu lze nad rámec popisu uvedeného v oddíle 2.7.2 výše charakterizovat zejména těmito základními znaky: - Je možné ji použít zejména za situace, kdy jsou více méně známá rizika daného projektu, ale není zde předpoklad hospodárnějšího řešení projektu při využití současného zadání projekčních a stavebních prací jednomu dodavateli, případně zde existuje jiná překážka48. - Představuje měřený kontrakt, tj. zhotovitel zpravidla v rámci zadávacího řízení sice předkládá objednateli nabídkovou cenu, kterou objednatel přijímá (tzv. přijatá cena stavby49), ale tato cena není konečná a je předmětem úprav zejména na základě ustanovení o měření a oceňování (kapitola 12) a o změnách díla (kapitola 13), přičemž výsledná cena (tzv. cena díla) je pak určována postupy uvedenými v kapitole 14 (Cena díla a platby). - Je založena na specifickém postavení správce stavby (FIDIC inženýra) jako osoby, která má v určité míře rozhodovací oprávnění ve vztazích mezi objednatelem a zhotovitelem a klíčovou roli v certifikaci plateb zhotoviteli50. - Je vhodná jak pro mezinárodní, tak i národní projekty. - Je nutná adaptace jejích smluvních podmínek na konkrétní projekt a na české podmínky prostřednictvím Zvláštních podmínek, včetně doplnění údajů v příloze k nabídce. Priorita dokumentů je v Červené knize řešena takto: „Dokumenty tvořící smlouvu o dílo budou pokládány za vzájemně se vysvětlující. Pro účely interpretace bude priorita dokumentů podle následujícího pořadí: a) Souhrn smluvních dohod (existuje-li), b) Dopis o přijetí nabídky, c) Dopis nabídky, d) Zvláštní podmínky, e) tyto Všeobecné podmínky, f) Technické podmínky, g) Dokumentace stavby a h) Související dokumenty a veškeré ostatní dokumenty tvořící obsah smlouvy o dílo.“ Za účelem provedení alespoň minimálního základního popisu jednotlivých ustanovení Všeobecných podmínek Červené knihy byly tyto v rámci těchto skript uspořádány do určitých věcných okruhů. Jedná se konkrétně o tyto okruhy: - terminologie, smluvní strany a osoby, předmět smlouvy (oddíl 4.2 níže); - klíčová práva a povinnosti smluvních stran a osob (oddíl 4.3 níže); - smluvní cena a platební podmínky (oddíl 4.4 níže); 48

49 50

Typickou překážku mohou představovat dotační podmínky, kdy „neměřený kontrakt“ není zpravidla přijatelným smluvním způsobem realizace výstavbového projektu, alespoň v podmínkách České republiky. Viz čl. 1.1.1.4 Všeobecných podmínek Červené knihy. Více, viz oddíl 4.2.4 níže.

38(57)


-

změny, pozastavení a ukončení smlouvy (oddíl 4.5 níže); odpovědnost a řešení sporů (oddíl 4.6 níže).

Dále je uvedena základní charakteristika Zvláštních podmínek (oddíl 4.7 níže) a představeny vzorové formuláře51 (oddíl 4.8 níže), které jsou také součástí celkové publikace Červené knihy. Výklad Červené knihy podaný v těchto skriptech je nutně velmi zjednodušující52. Podrobnější komplexní výklad Červené knihy by bylo možné dát na několikadenním samostatném seminář, případně v publikaci o stovkách stran53 a ne na semináři, kde má být Červená kniha představena v zásadě v rámci 1,5 až 2 hodinové přednášky. Níže uvedená struktura však ukazuje pro každého, kdo by chtěl poprvé číst Všeobecné podmínky Červené knihy, jak tuto knihu s ohledem na určitou věcnou logiku efektivně číst.

4.2

Terminologie, smluvní strany a osoby, předmět smlouvy

4.2.1 Vymezení věcného okruhu Věcný okruh „Terminologie, smluvní strany a osoby, předmět smlouvy“ zahrnuje následující kapitoly Všeobecných podmínek Červené knihy: - kapitolu 1 (Všeobecná ustanovení), - kapitolu 2 (Objednatel), - kapitolu 3 (Správce stavby), - kapitolu 4 (Zhotovitel), - kapitolu 5 (Jmenovaní podzhotovitelé) a - kapitolu 6 (Technický personál a pracovní síly), - kapitolu 12 (Měření a oceňování) a - kapitolu 13 (Změny a dodatky). Dále je možné do tohoto okruhu zařadit i tzv. radu pro řešení sporů (RŘS)54. 4.2.2 Všeobecná ustanovení (kapitola 1) Kapitola 1 (Všeobecná ustanovení) obsahuje jednak více než 60 definic smluvní i technické povahy55 používaných v rámci Červené knihy (čl. 1.1) a dále ustanovení vztahující se k výkladu pojmů (čl. 1.2); komunikaci v rámci smlouvy (čl. 1.3); rozhodnému právu a jazyku smlouvy (čl. 1.4); prioritě jednotlivých dokumentů tvořících smlouvu (čl. 1.5); bližšímu určení 51 52

53

54 55

Zahrnují i popis obvyklých součástí tzv. přílohy k nabídce. Všeobecné podmínky Červené knihy obsahují 20 kapitol a více než 160 článků. V české jazykové verzi téměř 80 stran textu. Jako příklad je možné uvést například anglickou publikaci TOTTERDILL, B.W. FIDIC user’s guide: A practical guide to the 1999 Red and Yellow Books, London: Thomas Telford Publishing, 2010 obsahující přes 400 stran textu. RŘS bude dále v základních ohledech popsána v oddíle 4.6.6 níže. Tyto definice jsou pak v textu Červené knihy většinou používány s velkými počátečními písmeny, ale nikoliv ve všech případech, např. pojem zhotovitel a objednatel je používán s malými počátečnými písmeny, a to oproti anglické verzi, kde jsou až na vymezení pojmu „dne“ a „roku“ důsledně používána velká počáteční písmena. Některá vymezení definic jsou taktéž poněkud nesystémově obsažena v samotném smluvním textu Červené knihy.

39(57)


„krycí“ smlouvy nazývané dle terminologie Červené knihy jako Souhrn smluvních dohod (čl. 1.6); pravidlům převodu práv stran na další osoby (čl. 1.7); režimu správy, péče a dodání dokumentů mezi stranami, včetně přístupů stran k nim (čl. 1.8); pravidlům postupu při prodlení s dodáním některých dokumentů (čl. 1.9); pravidlům užívání licencí dokumentů dodaných zhotovitelem na straně jedné (čl. 1.10) a objednatelem na straně druhé (čl. 1.11); zpřístupnění některých důvěrných informací zhotovitele správci stavby (čl. 1.12); rozdělení základních odpovědností mezi strany k zajištění souladu s právem (čl. 1.13) a režimu solidárních závazků, tvoří-li zhotovitele více subjektů (čl. 1.14). Vlastní smlouvu (Contract) přitom tvoří dle přednastavení ve Všeobecných podmínkách Červené knihy: - Souhrn smluvních dohod (Contract Agreement), - Dopis o přijetí nabídky (Letter of Acceptance), - Dopis nabídky (Letter of Tender): nabídka (Tender), Příloha k nabídce (Appendix to Tender), Soupis prací (Bill of Quantities), časový program (Daywork Schedule) - tyto Podmínky (Conditions), - Technické podmínky (Specifications), - Dokumentace stavby (Drawings), - Související dokumenty (Schedules) a - další dokumenty (pokud existují), jejichž seznam je uveden v Souhrnu smluvních dohod nebo v Dopise o přijetí nabídky. 4.2.3 Objednatel (kapitola 2) V kapitole 2 (Objednatel) jsou soustředěna základní ustanovení určující odpovědnosti objednatele, včetně určení nároků zhotovitele v případě, že objednatel svoje povinnosti nesplní. Konkrétně jde o povinnost objednatele (při splnění určitých podmínek) zajistit pro zhotovitele přístup na staveniště (čl. 2.1); poskytnout zhotoviteli pomoc při zajišťování povolení, licencí a schválení (čl. 2.2); zajistit plnění povinností ze strany personálu objednatele i dalších zhotovitelů na straně objednatele (čl. 2.3); dát zhotoviteli ujištění, že má finanční prostředky na placení ceny díla, včetně oznamovací povinnosti vůči zhotoviteli, v případě, že hodlá věcně změnit své stávající řešení financování stavby (čl. 2.4) a uplatňovat nároky na prodloužení lhůty pro oznámení vad nebo na platbu vůči zhotoviteli v určité lhůtě (čl. 2.5). 4.2.4 Správce stavby (kapitola 3) Kapitola 3 (Správce stavby) obsahuje základní vymezení role správce stavby. Základní povinnosti a pravomoci správce stavby jsou uvedeny již v úvodním článku 3.1. Správce stavby má v rámci Červené knihy poměrně značné autonomní postavení, a to bez ohledu na to, že se považuje za součást personálu objednatele. Objednatel zejména nemá klást další omezení pravomocem správce stavby, s výjimkou těch, které jsou sjednány ve smlouvě se zhotovitelem. Zásadní role správce stavby mimo vlastní řízení výstavby přitom spočívá v rozhodování některých kauz mezi objednatelem a zhotovitelem, v němž má správce povinnost učinit „spravedlivé rozhodnutí v souladu se Smlouvou o dílo“ (čl. 3.5), tj. při takových rozhodováních není vázán pokyny objednatele. Kromě bližších pravidel vztahujících se k sestavení a výměně členů týmu správce stavby jsou v kapitole 3 dále podrobněji upravena tato témata: pravidla pro převedení či delegování pravomocí správce stavy na asistenty (čl. 3.2); režim udílení pokynů na stavbě, který je výlučně

40(57)


svěřen správci stavby, tj. objednatel nemůže přímo udělovat pokyny zhotoviteli (čl. 3.3); postup pro dovolenou výměnu správce stavby iniciovanou ze strany objednatele (čl. 3.4) a již zmiňovaná úprava postavení správce stavby při rozhodování (čl. 3.5). 4.2.5 Zhotovitel (kapitola 4) Ustanovení kapitoly 4 (Zhotovitel) jsou velmi rozsáhlá a čítají na 24 článků týkajících se všemožných věcných oblastí odpovědnosti zhotovitele. Základní povinností, která tvoří podstatnou náležitost smlouvy, je závazek zhotovitele vyprojektovat ve smlouvou stanoveném rozsahu stavbu, tuto stavbu provést (realizovat, postavit) a dle dohodnutých podmínek ve smlouvě a v souladu s pokyny správce stavby ji dokončit, včetně povinnosti odstranit veškeré vady na stavbě (čl. 4.1). Další ustanovení kapitoly 4 se týkají: režimu záruky zhotovitele za provedení díla (čl. 4.2); určení zástupce zhotovitele, který musí být vybaven pravomocí jednat na stavbě jménem zhotovitele (čl. 4.3); zákazu provedení díla ze 100% prostřednictvím subdodávek; režimu odpovědnosti zhotovitele za chyby a jednání podzhotovitelů (čl. 4.4); podmínek převodu závazků podzhotovitele na objednatele na základě pokynu správce stavby v případě časového nesouladu záručních dob (čl. 4.5); povinnosti zhotovitele zajistit vhodné podmínky pro výkon práce některých osob na straně objednatele, a to v případě, že nebyly předvídatelné, za úplatu (čl. 4.6); postupů vytyčování (čl. 4.7); zajištění bezpečnosti při provádění stavby (čl. 4.8) a zavedení a udržování systému zajištění jakosti na stavbě ze strany zhotovitele (čl. 4.9). Poněkud nesystémově56 je dále v kapitole 4 (Zhotovitel) uvedena povinnost objednatele zajistit pro zhotovitele „informace a všechny významné údaje, které má k dispozici, o hydrologických a geotechnických podmínkách na staveništi, včetně ekologických aspektů“ (čl. 4.10). Kritická pro vztahy mezi smluvními stranami jsou z pohledu svých dopadů zejména ustanovení o dostatečnosti přijaté ceny díla (čl. 4.11) a přednastavené řešení alokace rizik mezi smluvní strany ohledně tzv. nepředvídatelných fyzických podmínek (čl. 4.12)57. Další ustanovení kapitoly 4 se týkají více méně technických podmínek provádění stavby ze strany zhotovitele, případně odpovědnosti za náklady jejího zajištění. Jsou to jmenovitě tyto články: přístupová práva a zařízení zhotovitele (čl. 4.13); zamezení překážkám (čl. 4.14); přístupové cesty (čl. 4.15); dodání vybavení (čl. 4.18); elektřina, voda a plyn (čl. 4.19); vybavení a materiál poskytovaný objednatelem (čl. 4.20); zprávy o postupu prací (čl. 4.21); zabezpečení staveniště (čl. 4.22); činnost zhotovitele na staveništi (čl. 4.23) a vykopávky (čl. 4.24). 4.2.6 Jmenovaní podzhotovitelé (kapitola 5) Kapitola 5 (Jmenovaní podzhotovitelé) je poměrně stručná a obsahuje poněkud nesystémově58 definici jmenovaných podzhotovitelů (čl. 5.1). Jmenovaní podzhotovitelé jsou ti, které určí objednatel jako povinné podzhotovitele zhotovitele, případně které určí při splnění stanovených podmínek svým pokynem správce stavby, aby je zhotovitel zaměstnal jako podzhotovitele. S tímto v českých podmínkách poměrně netradičním uspořádáním vztahů samozřejmě souvisí spravedlivá možnost zhotovitele takové jmenovité podzhotovitele za určitých podmínek odmítnout. Tyto podmínky jako tzv. překážky jmenování jsou obsaženy v čl. 5.2. Platební vztahy vůči jmenovaným podzhotovitelům prostřednictvím zhotovitele (čl. 5.3) a záruky (dů56 57 58

Spíše by se hodila do kapitoly 2 (Objednatel). Více k vymezení „nepředvídatelných fyzických podmínek“, viz oddíl 2.10.1 výše. Toto riziko nese objednatel. Bylo by vhodnější ji zařadit přímo do čl. 1.1 (Definice).

41(57)


kazy), že bude těmto jmenovitým podzhovitelům skutečně ze strany zhotovitele zaplaceno (čl. 5.4) jsou pak logickým doplňkem zvýhodněného postavení jmenovaných podzhotovitelů. 4.2.7 Technický personál a pracovní síly (kapitola 6) V kapitole 7 (Technický personál a pracovní síly) jsou určena podrobnější pravidla postupu zhotovitele při provádění stavby s ohledem na lidské zdroje (tzv. personál) použité na stavbě. Tato kapitola tak obsahuje závazná pravidla pro zhotovitele týkající se najímání personálu a pracovních sil (čl. 6.1); zachování standardních mzdových tarifů a pracovních podmínek pracovníků na straně zhotovitele (čl. 6.2); zákazu angažování pracovníků objednatele ze strany zhotovitele (čl. 6.3); dodržování pracovněprávních předpisů, zejména v oblasti zaměstnanosti, ochrany zdraví, bezpečnosti, bezpečnosti práce, sociálního zabezpečení, imigrace a emigrace (čl. 6.4); (až na výjimky) zákazu výkonu práce ve dnech pracovního klidu a mimo běžnou pracovní dobu specifikovanou v příloze k nabídce (čl. 6.5); požadavku na zajištění ubytovacích a sociálních zařízení pro personál zhotovitele59 a zákazu jakéhokoliv ubytování personálu zhotovitele na staveništi (čl. 6.6), požadavků vůči zhotoviteli k přijímání opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví při práci (čl. 6.7); povinností k zajištění nutného dozoru pro plánování, zajištění, řízení, inspekci a zkoušení stavby (čl. 6.8); požadavků na kvalifikaci a zkušenosti členů personálu zhotovitele a práv správce stavby požadovat ve vymezených případech jejich odvolání (čl. 6.9), požadavků na předkládání podrobných údajů k počtům a třídě personálu zhotovitele, včetně vybavení (správci stavby), a to na měsíční bázi (čl. 6.10) a konečně povinnosti zhotovitele činit opatření k předcházení „neukázněného chování“ svého personálu na staveništi a v jeho okolí (čl. 6.11). 4.2.8 Měření a oceňování (kapitola 12) Kapitola 12 (Měření a oceňování) určuje pravidla pro měření a oceňování provedených zhotovovacích prací pro účely plateb vůči zhotoviteli. Jednak jsou v ní stanoveny procesní postupy týkající se měření zhotovovacích prací, které jsou prováděny správcem stavby (čl. 12.1), včetně metod používaných k měření (čl. 12.2), jednak pravidla pro oceňování víceprací (čl. 12.3) a méněprací v případě vypuštění prací (čl. 12.4). 4.2.9 Změny a dodatky (kapitola 13) Kapitola 13 (Změny a dodatky) patří s ohledem na důležitost pro praxi mezi nejdůležitější kapitoly Červené knihy. Kvalitní a zdokumentované změnové řízení je základem pro předcházení sporů mezi stranami. Tato kapitola tak především obsahuje vymezení práva správce stavby iniciovat změnu a výčet skutkových událostí tvořících „změnu“ (čl. 13.1). Podle ustanovení čl. 13.1 mimo jiné platí, že „zhotovitel neprovede žádnou úpravu a/nebo modifikaci stavby, pokud a dokud správce stavby nevydá pokyn ke změně nebo ji neschválí.“ Dále obsahuje vymezení věcných podmínek pro právo zhotovitele navrhnout racionalizační změny stavby (tzv. value management), tj. pokud takový návrh změny (čl. 13.2) „(i) urychlí dokončení, (ii) sníží náklady objednatele na realizaci, údržbu nebo provoz stavby, (iii) zlepší efektivitu nebo hodnotu dokončené stavby pro objednatele, nebo (iv) bude jinak ku prospěchu objednatele.“

59

V některých v technických podmínkách specifikovaných případech i pro objednatele.

42(57)


Vlastní postup při změnách je pak upraven v čl. 13.3 a je dále doplněn o možnosti zadání změn při použití provizorních položek (čl. 13.5) a prací za denní sazbu (čl. 13.6). Dále obsahuje i pravidla úprav v důsledku změn práva (čl. 13.7) a změn nákladů (čl. 13.8). Pro mezinárodní projekty jsou pak relevantní ustanovení týkající se postupu při změnách v situaci, kdy smlouva předepisuje několik měn plateb (čl. 13.4).

4.3

Klíčová práva a povinnosti smluvních stran a osob

4.3.1 Vymezení věcného okruhu Věcný okruh „Klíčová práva a povinnosti smluvních stran a osob“ zahrnuje následující kapitoly Všeobecných podmínek Červené knihy: - kapitolu 7 (Technologická zařízení, materiály a pracovní postupy), - kapitolu 8 (Zahájení prací, zpoždění a přerušení prací), - kapitolu 9 (Přejímací zkoušky) a - kapitolu 10 (Převzetí objednatelem). 4.3.2 Technologická zařízení, materiály a pracovní postupy (kapitola 7) Kapitola 7 (Technologická zařízení, materiály a pracovní postupy) obsahuje úpravu technických aspektů kvalitního provedení díla ze strany zhotovitele a způsobu ověření této kvality ze strany objednatele. Konkrétně jde mimo základní ustanovení čl. 7.1 (Způsob realizace) o úpravu: ve vztahu k ověření (schválením) vhodnosti materiálů k použití na stavbě či ke stavbě prostřednictvím vzorků, a to včetně potřebných informací k těmto materiálům (čl. 7.2); provádění kontrol ze strany personálu objednatele (čl. 7.3); zkoušení (čl. 7.4); odmítnutí neodpovídajících materiálů a realizovaných prací správcem stavby (čl. 7.5); následný režim opravných prací zhotovitele (čl. 7.6); přechod vlastnictví k technologickým zařízením a materiálům ze zhotovitele na objednatele (čl. 7.7) a konečně stanovení povinnosti zhotovitele nést náklady za přírodní materiály získané mimo stanoviště a za odstranění zejména odtěžených materiálů (čl. 7.8). 4.3.3 Zahájení prací, zpoždění a přerušení prací (kapitola 8) Kapitola 8 (Zahájení prací, zpoždění a přerušení prací) obsahuje předpis základních postupů stran v průběhu výstavby. Zahájení prací je iniciováno oznámením správce stavby zhotoviteli. Toto oznámení by mělo být doručeno zhotoviteli nejméně 7 dnů před správcem stavby určeným datem zahájení prací, přičemž k zahájení prací by mělo dojít do 42 dnů potom, co zhotovitel obdrží dopis o přijetí nabídky od objednatele (čl. 8.1). Dále je definováno, co znamená „lhůta pro dokončení“ a jaké povinnosti musí zhotovitel v této lhůtě splnit (čl. 8.2), jakož i stanoveny některé důvody pro prodloužení lhůty pro dokončení (čl. 8.4). Platí, že zhotovitel nezodpovídá při splnění vymezených podmínek za zdržení ve výstavbě způsobené úřady (čl. 8.5). V případě nedodržení lhůty pro dokončení (celého či částí díla), má objednatel právo na odškodnění (čl. 8.7). Tento institut odpovídá určení smluvních pokut za prodlení s plněním povinností dle Obchodního zákoníku. Postup prací by měl být určen zhotovitelem v tzv. programu prací obsahově vymezeném v čl. 8.2, který vydává zhotovitel standardně do 28 dnů po zahájení prací a měl by ho aktualizovat kdykoliv dochází k nesouladu se skutečným postupem výstavby nebo povinnostmi zho-

43(57)


tovitele. V případě zpomalení průběhu prací může vydat správce stavby zhotoviteli pokyn, aby předložil aktualizovaný program s průvodní zprávou obsahující návrhy opatření zhotovitele ke zrychlení výstavby (čl. 8.6). Důvody přípustného přerušení práce (čl. 8.8), následky tohoto přerušení (čl. 8.9), určení režimu plateb za technologická zařízení a materiály v případě přerušení práce (čl. 8.10) a podmínky pro oprávněné prodloužení přerušení (čl. 8.11) se vztahují pouze na přerušení prací na pokyn správce stavby. Přerušení prací z důvodů na straně objednatele je řešeno v čl. 16.1. 4.3.4 Přejímací zkoušky (kapitola 9) Kapitola 9 (Přejímací zkoušky) navazuje na úpravu dle čl. 7.4 (Zkoušení) a vztahuje se k počátku předávání díla (stavby) zhotovitelem objednateli. Přejímací zkoušky standardně iniciuje zhotovitel (čl. 9.1). Řešení pro případ odkladu zkoušek, a to ať již z důvodů na straně objednatele nebo zhotovitelem, jsou upraveny v čl. 9.2. Úprava opakování zkoušek reaguje na situaci, kdy stavba nebo část stavby neprojde přejímacími zkouškami. V takovém případě se postupuje podle čl. 7.5 (Odmítnutí) a správce stavby a zhotovitel se mohou domáhat, aby se ať už zkoušky či přejímací zkoušky za stejných podmínek opakovaly (čl. 9.3). Pravomoci správce stavby k řešení kritické situace, kdy ani po opakovaných zkouškách nejsou přejímací zkoušky úspěšné, jakož i důsledky pro nároky objednatele jsou pak obsaženy v čl. 9.4. 4.3.5 Převzetí objednatelem (kapitola 10) Předpokladem převzetí díla objednatelem je úspěšné provedení přejímacích zkoušek. Kapitola 10 (Převzetí objednatelem) obsahuje pravidla pro postup zhotovitele k předání díla objednateli, a to jak společné postupy (čl. 10.1), tak i specifické postupy pro předání částí díla (čl. 10.2). Je zřejmé, že předání díla či jeho částí se nemůže uskutečnit bez součinnosti objednatele. Na ochranu zhotovitele, kterému objednatel brání v provedení přejímacích zkoušek z důvodů, za které nese odpovědnost objednatel, je dána fikce převzetí stavby nebo části stavby, v den, kdy by přejímací zkoušky jinak skončily (čl. 10.3); délka obstrukcí objednatele musí však činit minimálně 14 dnů. Správce stavby pak rozhodne ve smyslu čl. 3.5 (Rozhodování) a v případě pozitivního posouzení vydá zhotoviteli protokol o převzetí prací a následně vyzve zhotovitele (co nejrychleji před vypršením lhůty pro oznámení vad) k provedení přejímacích zkoušek. Není-li v přejímacím protokolu výslovně určeno, že byly dokončeny terénní úpravy nebo úpravy jiných ploch vyžadujících uvedení do původního stavu, má se za to, že protokol převzetí těchto úprav automaticky nepotvrzuje (čl. 10.4).

4.4

Smluvní cena a platební podmínky

4.4.1 Vymezení věcného okruhu Věcný okruh „Smluvní cena a platební podmínky zahrnuje jedinou kapitolu Všeobecných podmínek Červené knihy, a to kapitolu 14 (Cena díla a platby). Ve značném rozsahu však navazuje na kapitolu 12 (Měření a oceňování) a kapitolu 13 (Změny a dodatky), které byly již popsány v oddíle 4.2 výše.

44(57)


4.4.2 Cena díla a platby (kapitola 14) Kapitola 14 (Cena díla a platby) obsahuje úpravu hlavních povinností objednatele, tj. závazku zaplatit zhotoviteli cenu díla za určitých platebních podmínek. To, co je cenou díla, ke které se váže tato povinnost, je upraveno v čl. 14.1. Postup určení ceny díla se přitom odvolává zejména na kapitolu 12 (Měření a oceňování) a kapitolu 13 (Změny a dodatky). Červená kniha předpokládá, že by objednatel mohl poskytnout zhotoviteli zálohu (čl. 14.2) či naopak by mohl požadovat po zhotoviteli zádržné (čl. 14.9). Z hlediska postupu určení ceny díla je klíčová role správce stavby upravená v čl. 14.3 (Žádost o Potvrzení dílčí platby), 14.4 (Harmonogram plateb), čl. 14.5 (Technologická zařízení a materiály určené ke stavbě) a čl. 14.6 (Vydání Potvrzení dílčí platby). Správce stavby vydává dle předpokladu po skončení každého kalendářního měsíce, není-li v harmonogramu plateb určeno jinak, tzv. potvrzení dílčí platby, na základě kterého provádí objednatel následně platby vůči zhotoviteli upravené v čl. 14.7, a to až do vydání potvrzení konečné platby (čl. 14.13), jemuž předchází tzv. prohlášení o dokončení díla (čl. 14.10), žádost o potvrzení konečné platby (čl. 14.11) a vyúčtování (čl. 14.12) předávaného zhotovitelem objednateli při předání tzv. závěrečného prohlášení. Režim sankcí za prodlení objednatele s platbami vůči zhotoviteli je obsažen v čl. 14.8. Důležité z hlediska nároků zhotovitele je také ustanovení čl. 14.14 (Ukončení závazků objednatele). Podle něho platí, že „objednatel nebude zavázán zhotoviteli za žádnou záležitost nebo věc vzniklou ze Smlouvy o dílo nebo realizace prací (nebo v souvislosti s nimi) jinak než závazky plynoucími z povinností odškodnění ze strany objednatele, pokud na ně zhotovitel neuplatní nárok: a) v Závěrečném prohlášení, a také b) (kromě záležitostí nebo věcí vzniklých po vydání Protokolu o převzetí prací na stavbu) v Prohlášení o dokončení díla popsaném v článku 14.10 (Prohlášení o dokončení díla). Měna či měny platby mají být určeny v příloze k nabídce (čl. 14.15).

4.5

Změny, pozastavení a ukončení smlouvy

4.5.1 Vymezení věcného okruhu Věcný okruh „Změny, pozastavení a ukončení smlouvy“ zahrnuje následující kapitoly Všeobecných podmínek Červené knihy: - kapitolu 15 (Odstoupení od smlouvy ze strany objednatele) a - kapitolu 16 (Přerušení nebo odstoupení ze strany zhotovitele. 4.5.2 Odstoupení od smlouvy ze strany objednatele (kapitola 15) V kapitole 15 (Odstoupení od smlouvy ze strany objednatele) je řešena především úprava postupu při odstupování objednatelem založená na výzvě k nápravě a jejím nesplněním ze strany zhotovitele (čl. 15.1). Dále jsou vyjmenovány jednotlivé důvody odstoupení ze strany objednatele (čl. 15.2) a způsob určení a pravidla pro vyplacení finančního vypořádání mezi smluvními stranami (čl. 15.3) jako důsledku odstoupení od smlouvy ze strany objednatele. Červená kniha však umožňuje také jedno poměrně výhodné řešení pro objednatele – odstoupení od smlouvy na základě vlastního uvážení objednatele (čl. 15.5).

45(57)


4.5.3 Přerušení nebo odstoupení od smlouvy ze strany zhotovitele (kapitola 16) Logickým doplňkem smluvní úpravy dle kapitoly 15 (Odstoupení od smlouvy ze strany objednatele) je stanovení podmínek a postupu pro odstoupení od smlouvy ze strany zhotovitele obsažené v kapitole 16 (Přerušení nebo odstoupení od smlouvy ze strany zhotovitele). Jak název kapitoly napovídá, přibývá zde oproti smluvnímu řešení odstoupení od smlouvy ze strany zhotovitele (čl. 16.2) také úprava oprávnění zhotovitele přerušit práci (čl. 16.1). Řešení ukončení prací a odstranění vybavení zhotovitele jako důsledek odstoupení je pak upraven v čl. 16.3. Finanční vypořádání smluvních stran při odstoupení ze strany zhotovitele je pak obsaženo v čl. 16.4.

4.6

Odpovědnost a řešení sporů

4.6.1 Vymezení věcného okruhu Věcný okruh „Odpovědnost a řešení sporů“ zahrnuje následující kapitoly Všeobecných podmínek Červené knihy: - kapitolu 11 (Odpovědnost za vady), - kapitolu 17 (Riziko a odpovědnost), - kapitolu 18 (Pojištění), - kapitolu 19 (Vyšší moc) a - kapitolu 20 (Nároky, spory a rozhodčí řízení). 4.6.2 Odpovědnost za vady (kapitola 11) Smluvní úprava odpovědnosti za vady je soustředěna v kapitole 11. Jsou v ní stanoveny: povinnosti zhotovitele ve vztahu k dokončení zbývajících prací a odstranění vad (čl. 11.1); podmínky nesení rizika a nákladů za odstranění vady ze strany zhotovitele (čl. 11.2); pravidla pro prodloužení lhůty pro oznámení vad ve prospěch objednatele (čl. 11.3); práva objednatele v případě neodstranění vad ze strany zhotovitele (čl. 11.4); pravidla pro možnost zhotovitele odvézt ze staveniště pro účely opravy vadné součásti stavby a technologického zařízení (čl. 11.5); pravidla pro uplatnění práva objednatele na další zkoušky vynucené výskytem vad (čl. 11.6); práva zhotovitele mít při splnění minimálních podmínek přistup ke stavbě za účelem odstranění vady, a to do vydání potvrzení o provedení díla (čl. 11.7); právo správce stavby vyzvat zhotovitele k úkonům k vypátrání příčiny vad (čl. 11.8), věcné a časové podmínky pro vydání potvrzení o provedení díla (čl. 11.9); smluvní režim zbytkových nesplněných povinností mezi stranami po vydání potvrzení o provedení díla (č. 11.10) a pravidla pro vyklizení a úklid staveniště (čl. 11.11). 4.6.3 Riziko a odpovědnost (kapitola 17) Jak již bylo uvedeno v oddíle 2.10.1 výše, nepředstavuje kapitola 17 (Riziko a odpovědnost) výlučné místo v rámci Červené knihy, kde lze najít ustanovení týkající se alokace rizik mezi smluvní strany. Kapitola 17 tak určuje pouze některé základní prvky alokace rizik a řešení odpovědnosti, a to v rozsahu těchto článků: náhrada škody (čl. 17.1); péče zhotovitele o stavbu (čl. 17.2); rizika objednatele (čl. 17.3) a důsledky rizik objednatele (čl. 17.4); duševní a průmyslová a vlastnická práva (čl. 17.5) a omezení odpovědnosti (čl. 17.6).

46(57)


4.6.4 Pojištění (kapitola 18) Pojištění řešené v kapitole 18 obsahuje všeobecné požadavky na pojištění, zahrnující obecné podmínky pro všechny typy pojištění upravené v kapitole 18 (Pojištění), tj. zejména podmínky pro uzavření a udržování pojištění (čl. 18.1). Těmito „typy pojištění“ jsou: pojištění stavby a stavebního vybavení (čl. 18.2); pojištění proti zranění osob a majetku a škodám na majetku (čl. 18.3); pojištění zaměstnanců (čl. 18.4). 4.6.5 Vyšší moc (kapitola 19) Události vyšší moci řešené v kapitole 19 určují podmínky, které bývají v kontextu českého práva spojovány s tzv. okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Podle § 374 ObchZ pro tyto okolnosti platí následující: „(1) Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídala. (2) Odpovědnost nevylučuje překážka, která vznikla teprve v době, kdy povinná strana byla v prodlení s plněním své povinnosti, nebo vznikla z jejich hospodářských poměrů. (3) Účinky vylučující odpovědnost jsou omezeny pouze na dobu, dokud trvá překážka, s níž jsou tyto účinky spojeny.“ Smluvní strany si však mohou sjednat na základě ustanovení § 263 ObchZ odlišnou úpravu. Právě tato odlišná úprava je obsažena v kapitole 19 (Vyšší moc) a zahrnuje vymezení událostí vyšší moci (čl. 19.1); oznamovací povinnosti stran, které se chtějí dovolat účinků události vyšší moci (čl. 19.2); povinnosti minimalizovat zpoždění v plnění v důsledku události vyšší moci (čl. 19.3); následků vyšší moci (čl. 19.4); smluvní řešení v případě vyšší moci ovlivňující podzhotovitele (čl. 19.5); podmínky dobrovolného odstoupení od smlouvy s ohledem na událost vyšší moci a vypořádání finančních a jiných vztahů mezi objednatelem a zhotovitele z tohoto titulu (čl. 19.6) a konečně určení podmínek, při jejich splnění se lze dovolávat účinků vyšší moci, a to bez ohledu, že nebyly způsobeny událostí vyšší moci (čl. 19.7). 4.6.6 Nároky, spory a rozhodčí řízení (kapitola 20) Kapitola 20 (Nároky, spory rozhodčí řízení) obsahuje jednak základní úpravu uplatňování nároků zhotovitele vůči objednateli (čl. 20.1)60, jednak zvláštní úpravu řešení sporů mezi objednatelem a zhotovitelem (čl. 20.2 až 20.4) s využitím rady pro řešení sporů (RŘS). Ačkoliv je RŘS poměrně drahé řešení sporů mezi smluvními stranami, může sloužit k velmi rychlému zjištění základních skutkových okolností a být v případě jeho nezpochybnění smluvními stranami i rozhodnutím konečným a závazným; lhůta pro toto případné zpochybnění je 28 dnů po obdržení usnesení RŘS. Nesmíři-li se jedna či obě strany s usnesením RŘS je možné dále postupovat cestou smírčího řízení (čl. 20.5), případně arbitráže (čl. 20.6). Důsledky nesplnění usnesení RŘS jsou pak obsaženy v čl. 20.7. V čl. 20.8 je pak upraveno řešení pro případ, kdy mandát RŘS vyprší. V takové situaci se mohou strany přímo obrátit se svým sporem na rozhodčí soud.

60

Více, viz oddíl 2.10.3 výše.

47(57)


4.7

Zvláštní podmínky

Zvláštní podmínky představují tu část smluvní dokumentace mezi objednatelem a zhotovitelem, ve které by měl objednatel určit pro konkrétní výstavbový projekt zamýšlené odchylky od textu Všeobecných podmínek, případně tyto podmínky doplnil o další vhodná ustanovení. Technické podmínky konkrétního projektu jsou pak dány v dalších smluvních dokumentech jako je dokumentace stavby, technické podmínky (specifikace), soupis stavebních prací atd. Níže uvedený seznam obsahuje ty články Všeobecných podmínek, kde přímo Všeobecné podmínky předpokládají úpravu ve Zvláštních podmínkách: -

-

-

-

kapitola 1 (Všeobecná ustanovení): možné jiné vymezení podmínek pro zajištění tzv. souladu s právem, tj. určení odpovědnosti za určité dokumenty nutné pro stavbu (čl. 1.13); kapitola 3 (Správce stavby): výčet případů, při kterých musí správce stavby získat od objednatele souhlas před výkonem určité pravomoci (čl. 3.1); kapitola 4 (Správce stavby): stanovení vzoru záruky za provedení díla jako přílohy ke Zvláštním podmínkám (čl. 4.2), postupů pro odsouhlasování podzhotovitelů (čl. 4.4), možnost určení jiné úpravy postupů při dodání vybavení pro účely stavby (čl. 4.16), možnost určení jiné úpravy počtu a frekvence zpráv o postupu prací (čl. 4.21), možnost určení jiné úpravy pravidel k zabezpečení staveniště (čl. 4.22); kapitola 8 (Zahájení prací, zpoždění a přerušení prací): možnost určení jiného data zahájení prací, než je ve Všeobecných podmínkách přednastaveno61(čl. 8.1); kapitola 14 (Cena díla a platby): možnost určení odlišných postupů při stanovení ceny díla (čl. 14.1), požadavků na obsah a formu platební záruky objednatele (čl. 14.2), jiné výše pokuty z prodlení se zaplacením ceny díla (čl. 14.8), kapitola 17 (Riziko a odpovědnost): určení limitu (omezení) pro odpovědnost zhotovitele; kapitola 18 (Pojištění): možnost určení specifických podmínek pro pojištění zhotovitele a postupů při udržování pojištění (čl. 18.1, 18.2 a 18.3);

Tento výčet je však třeba vnímat skutečně jen jako označení výslovných článků Všeobecných podmínek, které předpokládají úpravu ve Zvláštních podmínkách. Jsou však i jiná vhodná místa ve Všeobecných podmínkách, u kterých by se měl objednatel zamyslet, zdali je případně ve Zvláštních podmínkách nezměnit či nedoplnit. Publikace Červené knihy k této činnosti objednatele při přípravě zadávacích podmínek stavby obsahuje velmi vhodnou příručku ve formě tzv. Pomůcky pro přípravu zvláštních podmínek. Dalším důvodem úprav ve Zvláštních podmínkách může být potřeba provázat některé instituty stavebního práva ČR do rámce smlouvy se zhotovitelem62. Některé požadavky na smlouvu se zhotovitelem mohou také vyplynout z požadavků projekt financujících institucí. V takovém případě lze očekávat, že budou požadovány změny smlouvy v obdobném rozsahu,

61

62

V opačném případě platí, že datum zahájení prací bude do 42 dnů poté, co zhotovitel obdrží Dopis o přijetí nabídky Může se například jednat o podrobnější úpravu stavebního deníku.

48(57)


jako to bylo požadováno ze strany MDB při přípravě Růžové knihy, případně bude požadováno přímo používání Růžové knihy jako takové.

4.8

Vzorové formuláře Z hlediska vzorových formulářů obsahuje Červená kniha tyto modelové dokumenty:

-

-

Formuláře záruk, které tvoří: • Příloha A: Vzorový formulář záruky poskytnuté mateřskou společností, • Příloha B: Vzorový formulář záruky za nabídku, • Příloha C: Vzorový formulář za provedení díla – záruka bez výpovědní lhůty, • Příloha D: Vzorový formulář záruky za provedení díla – garanční úpis, • Příloha E: Vzorový formulář záruky za zálohu, • Příloha F: Vzorový formulář pro záruku poskytnutou namísto zádržného, • Příloha G: Vzorový formulář platební záruky objednatele, Dohoda o řešení sporů; Dopis nabídky; Souhrn smluvních dohod; Příloha k nabídce.

Z praktického hlediska pro objednatele je asi nejužitečnější vzor Souhrnu smluvních dohod a Příloha k nabídce. Příloha k nabídce by přitom měla pamatovat na tyto články Červené knihy, u nichž se předpokládá nějaký vyplněný údaj: - kapitola 1 (Všeobecná ustanovení): vymezení/určení objednatele (čl. 1.1.2.2), zhotovitele (čl. 1.1.2.3), správce stavby (čl. 1.1.2.4), lhůty pro dokončení 63 (čl. 1.1.3.3), lhůty pro oznámení vad (čl. 1.1.3.7), vymezení částí stavby (čl. 1.1.5.6), odsouhlasených systémů elektronického přenosu v rámci komunikace mezi smluvními stranami (čl. 1.3(a)), doručovacích adres smluvních stran (čl. 1.3(b)), rozhodného práva, jazyku smlouvy a jazyku pro komunikaci (čl. 1.4); - kapitola 2 (Objednatel): určení dob pro přístup a užívání staveniště ze strany zhotovitele (čl. 2.1); - kapitola 4 (Správce stavby): určení výše a měny záruky za provedení díla (čl. 4.2); - kapitola 6 (Technický personál a pracovní síly): určení tzv. normální pracovní doby (čl. 6.5); - kapitola 8 (Zahájení prací, zpoždění a přerušení prací): určení částky odškodnění (de facto smluvní pokuta) za zpoždění při dokončení stavby nebo části stavby; - kapitola 13 (Změny a dodatky): určení procentní sazby pro výpočet ceny provizorních položek (základem je suma za režijní poplatky a zisk – čl. 13.5(b)) a doplněné „tabulky údajů úprav"(čl. 13.8); - kapitola 14 (Cena díla a platby): určení celkové zálohy, počtu a načasování splátek (pokud je jich více než jedna) a použité měny a poměry (čl. 14.2), určení procenta tzv. zádržného (čl. 14.3(c)), seznamy vybraných technologických zařízení a materiálů k zaplacení při jejich naložení nebo dodávce na staveniště (čl. 14.5), minimální částky pro vydání potvrzení dílčí platby (čl. 14.6), měn či měny ceny díla (čl. 14.15); 63

Nejen lhůt pro dokončení celého díla (stavby), ale případně i jednotlivých částí stavby (angl. Sections).

49(57)


-

-

kapitola 18 (Pojištění): určení lhůt pro prokazování existence pojištění zhotovitele (čl. 18.1), minimálních úrovních spoluúčasti objednatele na pojistné události (čl. 18.2(d)), minimální výše pojistného události pro uplatnění pojištění (čl. 18.3); kapitola 20 (Nároky, spory a rozhodčí řízení): určení počtu členů RŘS a lhůty pro jejich určení (čl. 20.2), určení podpůrné (v případě absence dohody smluvních stran) osoby ke jmenování člena RŘS (čl. 20.3).

4.9 Hlavní doporučované zásady postupu při použití Červené knihy 4.9.1 Vstupní poznámky k doporučením Je velmi obtížné dát objednateli, zhotoviteli a správci stavby vyčerpávajícím způsobem doporučení ohledně jejich působení na výstavbových projektech s využitím Červené knihy. Nedůležitější u všech těchto aktérů by měla být především profesionalita, odbornost, dobré projektové řízení a kvalitní komunikace, a to bez ohledu na text smlouvy, kterými se daný projekt řídí. Níže uvedený výčet praktických doporučení tak vychází z nejdůležitějších specifik Červené knihy a hlavních výzev, které pro objednatele, správce stavby a zhotovitele použití Červené knihy představuje. Jde tedy o výčet příkladný, nikoliv úplný. 4.9.2 Praktická doporučení pro objednatele -

-

Objednatel by při používání Červené knihy měl: sestavit Zvláštní podmínky s ohledem na rizika konkrétního projektu; připravovat Zvláštní podmínky kvalitně s ohledem na vazby a terminologii Červené knihy, a to s využitím jak technické, tak i právní odbornosti; kvalitně připravit zadávací řízení na zhotovitele a být si vědom důsledků jeho průběhu do nároků stran ze smlouvy64; systematicky vyhodnocovat informace v projektu, zejména ze zpráv o postupu prací v projektu, a to bez ohledu na činnost správce stavby (indikace problémů a trendů v projektu); nespoléhat se na skutečnost, že zhotovitel některé své nároky nenahlásil (viz sporné ustanovení čl. 20.1 Červené knihy); v případě problémů zvažovat různé varianty změn v projektu.

4.9.3 Praktická doporučení pro správce stavby -

64 65

Správce stavby by při používání Červené knihy měl: být účasten již zadávacího řízení na zhotovitele jako pozorovatel a pomáhat například s prohlídkou místa plnění; měl by mít možnost vyjádřit se ke Zvláštním podmínkám ještě před zahájením zadávacího řízení na zhotovitele; měl by rychle odpovídat na nároky vznášené stranami, a to i když nemá úplně všechny informace65;

Viz například pojem „nepředvídatelný“ popsaný v oddíle 2.10.1 výše. Při těchto odpovědích může využít výhrad tak, aby učinil některá svá rozhodnutí vázaná s ohledem např. na jemu v daném čase dostupné informace.

50(57)


-

měl by si být vědom povinnosti hledat dohodu ohledně nároků vznesených stranami a v případě neúspěchu vydat spravedlivé rozhodnutí; neměl by podávat vzdání se práv jménem objednatele ve vztahu k uplatněným nárokům zhotovitele; vést kvalitní záznamy o nastalých skutečnostech v projektu.

4.9.4 Praktická doporučení pro zhotovitele -

66

Zhotovitel by při používání Červené knihy měl: včas oznamovat své nároky podle čl. 20.1 Červené knihy, a to raději podle hesla „více je lepší než méně“66; v případě pozdního oznámení, by měl dát objektivní vysvětlení, proč nabyl vědomí o konkrétním nároku později (např. nebyly známy všechny relevantní informace); průběžně dodávat další dokumenty a informace k posílení svých nároků.

Toto se doporučuje zejména s ohledem na krátké lhůty pro oznámení nároků, zejména tzv. „předběžného oznámení“

51(57)


Žlutá kniha

5 5.1


Žlutou knihu lze nad rámec popisu uvedeného v oddíle 2.7.3 výše charakterizovat zejména těmito základními znaky: - Je možné ji použít zejména za situace, kdy nejsou zcela známá rizika daného projektu a je zde předpoklad hospodárnějšího řešení projektu při využití současného zadání projekčních a stavebních prací jednomu dodavateli, zejména u technologických celků. - Nepředstavuje měřený kontrakt, ale je založena v zásadě na paušální ceně za výsledek činnosti zhotovitele; cena díla je hrazena dle harmonogramu plateb na základě certitifikace splátky ze strany správce stavby67. Toto je dáno především větší alokací rizika na dodavatele68 s cílem získání lepší hodnoty za peníze. - Je obdobně jako u Červené knihy založena na specifickém postavení správce stavby (FIDIC inženýra). - Je vhodná jak pro mezinárodní, tak i národní projekty. - Je nutná adaptace jejích smluvních podmínek na konkrétní projekt a na české podmínky prostřednictvím Zvláštních podmínek, včetně doplnění údajů v příloze k nabídce. Priorita dokumentů je ve Žluté knize řešena takto: „Dokumenty tvořící smlouvu o dílo budou pokládány za vzájemně se vysvětlující. Pro účely interpretace bude priorita dokumentů podle následujícího pořadí: a) Souhrn smluvních dohod (existuje-li), b) Dopis o přijetí nabídky, c) Dopis nabídky, d) Zvláštní podmínky, e) tyto Všeobecné podmínky, f) Požadavky objednatele, g) Související dokumenty, h) Návrh zhotovitele a veškeré ostatní dokumenty tvořící obsah smlouvy o dílo. V případě nejasností (dvojznačností a nesrovnalostí) ohledně výkladu některého ustanovení smlouvy, vydává nutné objasnění nebo pokyn pro zhotovitele správce stavby.

5.2

Žlutá kniha versus Červená kniha

Základní rozdíly mezi Žlutou knihou a Červenou knihou lze shledat zejména v těchto bodech: - V čl. 1 byly provedeny oproti Červené knize změny v některých definicích, které odrážejí přenos projekčního rizika na zhotovitele:

67 68

Přesto však Žlutá kniha obsahuje ve specifikovaných případech možnost změny ceny díla. Dodavatel nese úplnou zodpovědnost jak za projekční návrh, výstavbu, tak i provozování.

52(57)


„Požadavky objednatele“69 (angl. Employer’s Requirements) a „Návrh zhotovitele“70 (Contractor’s Proposal) místo „Technických podmínek“ (angl. Schedules) a „Výkresů“ (angl. Drawings); - „Rozpis záruk“ (angl. Schedule of Guarantees) a „Harmonogram plateb“ (angl. Schedule of Payments) místo „Soupisu prací“ (angl. Bill of Quantities) a Časového programu (angl. Daywork Schedule). Čl. 1.9 (Opožděné dokumenty nebo pokyny) je nahrazen novým ustanovením čl. 1.9 (Požadavky objednatele). Výrazného přepracování doznal čl. 4.1 (Všeobecné povinnosti zhotovitele), a to tak aby odrážel jinou odpovědnost zhotovitele dle Žluté knihy. Text kapitoly 5 dle Červené knihy věnovaný Jmenovaným podzhotovitelům je vymazán a nahrazen podrobným popisem smluvního režimu ve vztahu ku projekčnímu návrhu (Projekt). V rámci čl. 8.3 (Program prací) dochází k zařazení požadavku na zahrnutí zkušebního provozu. Článek 9.1 (Závazky objednatele) zahrnuje dodatečné požadavky na tzv. zkoušky před spuštěním technického vybavení (předpřejímkové zkoušky), zkoušky technického vybavení (přejímkové zkoušky) a zkušební provoz. Odpovědnost za vady (kapitola 11) – zejména čl. 11.2 (Náklady na odstranění vad). S ohledem na paušální povahu ceny díla byla kapitola 12 (Měření a oceňování) Červené knihy nahrazena novou kapitolou 12 (Zkoušky po převzetí). Oproti Červené knize došlo ve Žluté knize ke značnému zmenšení článků týkajících se práva na změnu (čl. 13.1) a návrhu na hospodárnější postup realizace stavebního projektu (čl. 13.2, angl. value engineering). Kapitola 14 (Cena díla a platby) je kompletně přepracována, aby odrážela odlišný způsob určování odměny zhotovitele na bázi paušální ceny. Byly zařazeny změny v postupu jmenování členů Rady pro řešení sporů (čl. 20.2). •

-

-

-

-

69

70

Požadavky objednatele (čl. 1.1.1.5) “znamenají dokument nadepsaný ‘Požadavky objednatele‘, tak jak je zahrnut ve smlouvě o dílo, a všechny dodatky a změny tohoto dokumentu, provedené v souladu se smlouvou o dílo. Tento dokument specifikuje účel, rozsah a/nebo projekt a/nebo další technická kritéria stavby.“ Návrh zhotovitele (čl. 1.1.1.7) „znamená dokument nadepsaný ‚Návrh‘, který zhotovitel předložil spolu s Dopisem nabídky, tak jak je obsažen ve smlouvě o dílo. Tento dokument může obsahovat předběžný projekt zhotovitele.“

53(57)


Stříbrná kniha

6 6.1


Stříbrnou knihu lze nad rámec popisu uvedeného v oddíle 2.7.5 výše charakterizovat zejména těmito základními znaky: - Je možné ji použít na projekty, kde je zřejmá existence velké části neznámých rizik (nehodí se například na tunelové stavby) a kde chce zadavatel z různých důvodů - např. s ohledem na financování nebo na nutnost dosáhnout určitého časového milníku – přenést téměř všechna rizika na zhotovitele, který mu stavbu vyprojektuje, postaví a předá „na klíč“ (odpovědnost za výsledek). - Stejně jako Žlutá kniha nepředstavuje měřený kontrakt, ale je založena v zásadě na paušální ceně za výsledek činnosti zhotovitele. Toto je dáno především výraznou alokací rizika na dodavatele71 s cílem získání lepší hodnoty za peníze. - Role správce stavby (FIDIC inženýra) je nahrazena zástupcem objednatele, který má výrazně omezenou kontrolní i rozhodovací roli, přičemž kritické jsou z hlediska objednatele začátek (výběrové řízení, smlouva, požadavky zadavatele, návrh zhotovitele) a konec (zkoušky po převzetí72) projektu. - Je vhodná jak pro mezinárodní, tak i národní projekty, zejména při stropovém financování, kdy si objednatel s pomocí Stříbrné knihy může zafixovat maximální částku hrazenou zhotoviteli, která je však za jinak stejných podmínek vyšší, než u jiných modelových smluv FIDIC založených v zásadě na vyvážené alokaci rizik mezi objednatelem a zhotovitelem. - Je nutná adaptace jejích smluvních podmínek na konkrétní projekt a na české podmínky prostřednictvím Zvláštních podmínek73. Priorita dokumentů je ve Stříbrné knize řešena takto: „Dokumenty tvořící smlouvu o dílo budou pokládány za vzájemně se vysvětlující. Pro účely interpretace bude priorita dokumentů podle následujícího pořadí: a) Souhrn smluvních dohod (existuje-li), b) Zvláštní podmínky c) tyto Všeobecné podmínky, d) Požadavky objednatele, h) Nabídku a veškeré ostatní dokumenty tvořící obsah smlouvy o dílo. V případě nejasností (dvojznačností a nesrovnalostí) ohledně výkladu některého ustanovení smlouvy, vydává nutné objasnění nebo pokyn pro zhotovitele zástupce objednatele.

6.2

Stříbrná kniha versus Žlutá kniha

Základní rozdíly mezi Stříbrnou knihou a Žlutou knihou lze shledat zejména v těchto bodech: 71 72 73

Dodavatel nese úplnou zodpovědnost jak za projekční návrh, výstavbu, tak i provozování. Viz kapitola 12 Stříbrné knihy. Stříbrná kniha nepředvídá existenci Přílohy k nabídce (její obsah je zahrnut v Požadavcích objednatele) ani Dopisu o přijetí nabídky (jeho obsah je převzat do Souhrnu smluvních dohod, přičemž vlastní dopis může být připojen k tomuto souhrnu jako i jiné dokumenty (memoranda).

54(57)


-

-

-

-

74

Je odstraněno stávající znění čl. 1.9 (Chyby v Požadavcích objednatele) a nahrazeno novým zněním vztahující se k důvěrnosti informací. Dochází k omezení informací, které je zhotovitel povinen poskytnout objednateli (Důvěrné podrobnosti, čl. 1.12). Kapitola 3 je kompletně přepracována a přejmenována (Správa objednatele) vyjadřující menší potřebnosti dozoru nad prováděním projektu ze strany objednatele. Dochází na mnoho místech k výraznému zkrácení smluvních textů a omezení možnosti zhotovitele uplatňovat vůči objednateli nároky, tj. rizika jsou ve velkém rozsahu alokována na zhotovitele, zejména čl. 4.7 (Vytyčování) čl. 4.10 (Údaje o staveništi) čl. 4.11 (Dostatečnost ceny díla74) čl. 4.12 (Nepředvídatelné těžkosti) čl. 7.2 (Vzorky) čl. 7.3 (Kontrola) a čl. 8.1 (Zahájení prací). Možnost prodloužení lhůty pro dokončení na základě nároků zhotovitele se výrazně zužuje (čl. 8.4). Některé důvody pro prodloužení jsou však zachovány. Došlo k výrazné redukci ustanovení čl. 10.2 (Převzetí části prací) vyplývající z povahy Stříbrné knihy jako modelové smlouvy určeny pro stavby „na klíč“, kdy až úplné dokončení díla je pro objednatele uspokojující. Ustanovení čl. 10.4 (Plochy vyžadující uvedení do původního stavu) je zcela odstraněno. K úpravám došlo pochopitelně i v čl. 13.8 (Úpravy v důsledku změn nákladů), kdy je text v zásadě odstraněn a řešení přenecháno na úpravu provedenou ve Zvláštních podmínkách. Celá kapitola 14 (Cena díla a platby) je přepracována tak, aby odrážela v zásadě paušální charakter ceny díla a velký přenos rizik na zhotovitele. Ve stejném duchu je i upraveno i ustanovení čl. 17.3 (Rizika objednatele), kde dochází k významné redukci rizik objednatele.

Ve Stříbrné knize se již nehovoří o Přijaté ceně díla, ale jen o Ceně díla. Toto je dáno zásadní paušálností smluvní ceny dle Stříbrné knihy.

55(57)


Zlatá kniha

7 7.1

Základní znaky a charakteristiky

Zlatou knihu lze nad rámec popisu uvedené v oddíle 2.9 výše charakterizovat zejména těmito základními znaky: - Je možné ji použít na smlouvy pro zakázky na bázi PPP (stavební koncese) zahrnující přípravu projekčního návrhu, výstavbu a provozování (přednastavená délka 20 let) ze strany dodavatele (koncesionáře v terminologii českého Koncesního zákona). - Nepředstavuje měřený kontrakt, ale je založena v zásadě na paušální ceně za výsledek činnosti dodavatele75. Toto je dáno především výraznou alokací rizika na dodavatele76 s cílem získání lepší hodnoty za peníze. - Není v ní předvídána role správce stavby (FIDIC inženýra), jako je tomu v případě Žluté knihy a zejména Červené knihy; existuje pouze zástupce objednatele avšak s výrazně širší rolí, než je tomu v případě Stříbrné knihy. - Je vhodný spíše na mezinárodní projekty. - Je nutná významná adaptace a rozšíření smluvních podmínek na konkrétní projekt a na české podmínky prostřednictvím Zvláštních podmínek, a to zejména pro období provozování a z hlediska financování projektu. - Naprosto zásadní pro úspěch použití Zlaté knihy jsou kvalitní „požadavky objednatele“. Priorita dokumentů je ve Zlaté knize nastavena takto: „Dokumenty tvořící smlouvu o dílo budou pokládány za vzájemně se vysvětlující. Pro účely interpretace bude priorita dokumentů podle následujícího pořadí: a) Souhrn smluvních dohod (existuje-li), b) Dopis o přijetí nabídky, c) Dopis nabídky, d) Zvláštní podmínky, Část A – Data Smlouvy, e) Zvláštní podmínky, Část B – Speciální podmínky, f) tyto Všeobecné podmínky, g) Požadavky objednatele, h) Související dokumenty, i) Návrh zhotovitele a veškeré ostatní dokumenty tvořící obsah smlouvy o dílo. V případě nejasností (dvojznačností a nesrovnalostí) ohledně výkladu některého ustanovení smlouvy, vydává nutné objasnění nebo pokyn pro zhotovitele stejně jako ve Stříbrné knize zástupce objednatele.

75

76

V daném případě by bylo výstižnější použít termínu „dodavatel“ než zhotovitel, obdobně jako tomu je například v českém Koncesním zákoně. Pojmu „dodavatel“ je proto v této kapitole používáno místo označení „zhotovitel“. Dodavatel nese úplnou zodpovědnost jak za projekční návrh, výstavbu, tak i provozování.

56(57)


7.2

Zlatá kniha versus Žlutá kniha

Základní rozdíly mezi Zlatou knihou a Žlutou knihou lze shledat zejména v těchto bodech: - Definice v čl. 1 byly uspořádány v abecedním pořádku (v anglickém jazyce) a zahrnují celkem 83 definic. - Objednatel je povinen transparentně určit finanční zajištění plnění vůči dodavateli v tzv. Finančním memorandu dle čl. 2.4, a to už ve fázi výběrového řízení. - Kapitola 6 je zcela ze Zlaté knihy vypuštěna. - Dochází k významnému přepracování i přejmenování kapitoly 9 (Vyprojektuj-postav), kapitoly 11 (Zkoušky) a kapitoly 12 (Vady). - Kapitola 10 (Služba provozování) obsahuje kompletně novou smluvní úprava, která však je velmi zjednodušující a bude muset být výrazně doplněna ve Zvláštních podmínkách. - Do článku 13.1 byly vloženy ustanovení, které umožňují provést změny v období provozování pouze na základě dohody obou stran. - V případě odstoupení od smlouvy na základě volného rozhodnutí objednatele dle čl. 15.5 platí, že objednatel je povinen hradit dodavateli i ušlý zisk. - Došlo k poměrně výraznému přepracování kapitoly 17 (nově Alokace rizik), kapitoly 18 (nově Výjimečná rizika77), kapitoly 19 (Pojištění) a kapitoly 20 (Nároky, spory a rozhodčí řízení). - Jsou zavedeny naprosto nové instituty a pojmy, jako je Fond obnovy (angl. Asset Replacement Fund, čl. 1.1.2), Plán obnovy (angl. Asset Replacement Schedule, čl. 1.1.3), Komerční riziko (angl. Commercial Risk, čl. 1.1.7), Potvrzení o uvedení do provozu (angl. Commissioning Certificate, čl. 1.1.8), Období provozování a servisu (angl. Operation Service Period, čl. 1.1.58) atd.

77

Zajímavostí je zejména nahrazení termínu Force Majeure (Vyšší moc) neutrálnějším termínem Výjimečná událost.

57(57)

SMLUVNÍ VZORY MEZINÁRODNÍ FEDERACE KONZULTAČNÍCH INŽENÝRŮ (FIDIC)

Recommend Documents