Služebníci obce Spomyšl

Služebníci obce Spomyšl Na dodrţování veřejného pořádku a respektování zákonů dohlíţeli v dobách nedávno minulých placení obecní zřízenci, kterým se ve zdejší obci úředně říkalo obecní stráţník a mezi obyvateli policajt. Ten dohlíţel hlavně na bezpečnost v obci a dodrţování obecních vyhlášení. Dnes poněkud hanlivý význam slova sluha (dříve slauha, slouha) neměl v dobách dřívějších vţdy stejný význam jako má nyní. Sluţba u panstva, u sedláka, na faře a mnohde jinde byla určitě jiného charakteru neţ ta, o které chci napsat pár odstavců. Tahle sluţba byla sluţbou pro obec, byla obcí placená nebo jinak odměňovaná, její pravidla a rozsah určovali a plnění kontrolovali představitelé obce. Práce sluhy, myšleno obecního sluhy, obnášela v různých obdobích odlišnou činnost, vţdy však různorodou, a pokud se jí člověk věnoval naplno a chtěl dostát všem smluvním závazkům, tak i úmornou, jak se dnes říká od nevidím, do nevidím. Odměnou mu byla stálá mzda, mnohdy i naturální poţitky a někdy také obecná váţnost, kterou si ten který sluha, hlavně v osobě stráţníka, mezi lidmi vydobyl. V dobách dávnějších si vedení obce v čele s rychtářem (později představeným a starostou) najímalo na práci pro obec více lidí, ale v některých obdobích se nezřídka stávalo, ţe různé činnosti byly kumulovány a jeden člověk, řečeno dnešní terminologií, zastával několik funkcí. Jedna osoba pak byla na roztrhání, kdyţ měla pást husy nebo ovce, dělat ponocného, obsluhovat zvon, vyhlašovat různé zprávy pomocí bubnu, rozsvěcovat a zhasínat obecní světla a dolévat do nich petrolej, chodit pro poštu a s poštou, konat noční hlídku v době ţní, hlídat, aby se lidé z obce řídili obecními vyhláškami, nekradli, nepytlačili, neprali se atp. K jeho sluţebním úkolům patřila také deportace tuláků nebo zlodějů do šatlavy, která pro naši obec byla aţ v Roudnici. A nezapomeňme, ţe musel také pracovat na svém pozemku, který sice nikdy nebyl velký, ale přesto určité penzum práce vyţadoval. A tak se nelze divit, kdyţ s některými činnostmi nejdůleţitějšího obecního sluhy, později stráţníka, mu pomáhala jeho manţelka nebo děti. Postupem času začaly některé obecní sluţby upadat v tom smyslu, ţe jich jiţ nebylo třeba a tím pádem ztrácely význam. Větší sedláci (rolníci) měli svoji čeleď, která jim zabezpečovala pastvu dobytka a koz. Na polní hlídku, hlavně v období sklizně, jiţ většinou nestačil jedinec a tak byl buď posilován další osobou nebo si hlídku zajišťovali obyvatelé sami střídáním se po číslech a ve větším počtu. Jak je z dalšího textu srozumitelné, byla výběru obecního sluhy vţdy věnována náleţitá pozornost. Ne vţdy byl však nalezen a vybrán ten správný; někdy, jak plyne z dalšího textu, se v obci nenašel nikdo vhodný a vedení obce muselo sáhnout pro osobu obecního stráţníka mimo obec. Se sluhy, kteří neplnili povinnosti, nebo se je snaţili všelijak obejít či ošidit, se vedení obce rychle rozešlo. Podíváme se na obecní sluţby v souhrnu, protoţe je nelze dost dobře od sebe oddělit. V podstatě se jedná o sluţbu ponocného, pasáka, polního hlídače a stráţníka, o zvonění (poledním, večerním a umíráčku), obsluze zvonu při poţárech, o odnášení poštovních zásilek na poštu ve Vraňanech-nádraţí, jejich přinášení a roznosu po obci a vyhlašování zpráv vybubnováním. Mimořádně zajímavými se mi zdají některé zachované smlouvy (úmluvy) s obecními sluhy. Zvláštní pozornosti zasluhuje také rok 1897, který byl hektický z hlediska změn v obecních sluţbách a přímo nabitý událostmi kolem nich. Nejstarší zmínky o slouţících jsem nalezl v matrikách narozených1 (křtěných), které byly vedeny v Luţci, kam byli katoličtí věřící přifařeni. Jedná se o občany Spomyšle, kteří byli v matrice zapsáni jako otcové (u nemanţelského děcka se jedná o pěstouna). Uvedený seznam není úplný. datum záznamu 1678 – 01 – 17 1683 – 06 – 14 1686 – 03 – 10 1691 – 02 – 26 1709 – 02 – 21 1720 – 10 – 20 1724 – 02 – 13 1735 – 05 – 16 1739 – 03 – 05 1748 – 08 – 11 1751 – 04 – 13 1757 – 07 – 11

jméno a příjmení pokřtěn Matěj, syn Jakuba Šlapáka, posluhy Spomyšelského pokřtěn Jan, syn Víta Jelínka, slauhy ze Spomyšle pokřtěn Jiřík, syn Václava Pokornýho, slauhy ze Spomyšle pokřtěna Dorota Martina, slauhy ze Spomyšle pokřtěn Matěj Doroty zmrhalý ze Spomyšle, jehoţto pěstounem byl Jan Jeník, sluţebný pokřtěna Veronika Daniela Krabeckýho, slauhy Spomyšelskýho pokřtěn Matěj Martina Praţana, slauhy okřtěn Jan, syn Tomáše Jelínka, slauhy okřtěn Kristián syn Tomáše Šefce, slauhy dne 11.nar, 12.okřtěn Jan, syn Jakuba Dorse, slauhy dne 13.nar., 14.okřtěna Anna, dcera Jakuba Tomse, slauhy dne 11.nar., 12.okřtěn Václav, syn Jana Ochmona, slauhy

Státní oblastní archiv v Praze, matriky narozených dětí římskokatolické církce původem z Lužce nad Vltavou, matrika č. 01 z let 1662 – 1744, matrika č. 02 z let 1745 - 1784 1

Spomyšelské aktuality č.2/2013 – příloha „Sluţebníci obce Spomyšl“

I

Dobře čitelné zápisy vypadají asi takto:

Pokřtien Matej syn Jakuba Šlapaka, Posluhy Spomyšelskeho, a Anny Manţelsky jeho, na rukou jej drţel Matej Malej, z Wranian, přistojiczy byly Petr Tomes, a Veruna Čápova, oba ze Spomišle. Z obecních zápisů. Na své schůzi konané dne 1.srpna 1862 obecní představitelé za přítomnosti přednosty obce Václava Novotného, radních Josefa Jiránka a Václava Šustra a výborů Antonína Šimáka, Hynka Štolze, Čeňka Svobody, Václava Krále a Františka Zrubeckého jednali o ustavení pasáka, který by husy pásl. Ujednali s Josefem Tošnerem, ţe on za částku 35 ft.r.č2. vepřový dobytek a husy pásti bude. S tím byl celý výbor spokojen a jednání skončeno.3 O rok později, 17. června 1863, titíţ zástupci obce jednali, má-li se ponocnému kaţdou noc jeden člověk ku noční hlídce přidat a sice střídavě po číslech, i uznalo se, ţe to bude k dobrému a hned dnes by se počalo. V červenci téhoţ roku se při poradě představenstva jednalo o ustanovení ponocného na rok 1864. Jednalo se s Josefem Rybákem, ţe on ponocovati bude za umluvenou částku 40 ft a uţívání pronajmutého dílce zdarma. Přítomní páni výborové byli spokojeni. Z roku následujícího (1864) se zachoval text smlouvy mezi obcí a Josefem Rybákem, který tehdejšímu (snad prvnímu obecnímu stráţníkovi) určoval povinnosti a vymezoval jeho pravomoci. Za účasti Václava Novotného, Josefa Jiránka, Václava Šustra, Františka Ernsta, Václava Krále, Antonína Šimáka a Josefa Turka bylo jednohlasně usneseno, ţe se dá veškerá obecní hlídka Josefu Rybákovi čís. 19 ze Spomyšle, který všechny povinnosti, které jemu předneseny byly, přijímá. 1. policejní4 hlídka od 1.března 1865 v obci Spomyšli 2. Josef Rybák jako dozorce má povinnost všechny cizé ţebráky, který by chtěli v naší obci ţebrati, hned upozornit a ţebrání jim zapovědět. Kdyby se příčili, hned je z obce vyvést, pakli by se ještě na odpor stavěli, povinen je kaţdého takového představenstvu přivést, tady se s ním naloţí podle zákona. 3. Řemeslníci neb vandrovní, kteří mají vykázanou práci, ţe před 4 nedělema pracovali, dostanou 3 kr.r.č. u p. Hellera ve Spomyšli; který delší čas nepracoval, ten ţádný pochodní peníz nedostane, nýbrţ musí býti z obce vyklizen. Jestli by se zpěčoval neb protivil, téţ povinen jest ho představenstvu přivést, kde se s ním dle zákona nakládat bude. 4. Josef Rybák, jakoţto dozorce obce Spomyšle od 1.března 1865, dycky dopoledne o 10 hodinách na počtu Jenšovice chodit bude, co bude úředního neb jakékoliv psaní do obce Spomyšle všecko přijmout a představenstvu, téţ kaţdému jednotlivci, odnést. 5. Josef Rybák také povinnost míti bude, kdyţ na počtu půjde, pokaţdé se u představenstva zastavit a zas všechno na počtu Jenšovice vzíti. 6. Josef Rybák povinen bude také polní hlídku zastávat a sice od 1.března aţ zase do 30.února 1865. Za tuto sluţbu bude míti Josef Rybák od obce Spomyšle  pšenice 2 strychy  ţita 8 strychů  ječmena 2 strychy, dohromady 12 strychů, které vţdycky dostávat bude a sice:  polovičku dicky 30.srpna 1865  druhou polovic 28.února 1866. Vykázanou sluţbu povinen jest Josef Rybák spravedlivě, poctivě a neohroţeně vykonávat. Pakli by sluţbu Josef Rybák dobře nezastával, obec si právo ponechává, po 4 nedělách výpověď dáti s jedné strany. 2

Forint rakouského čísla – dřívější název větší stříbrné mince (později také zlatník), obdobná zkratka u krejcaru Položeným písmem jsou napsány všechny přesné citace z archivních dokumentů. 4 V minulosti se termín „policie“ vyskytoval ve dvou významech. Jednak jako označení činnosti (policie zdravotní, stavební atd., tj. dozor na dodržování předpisů v uvedených oborech) a jednak jako označení instituce, tj. konkrétního bezpečnostního sboru. 3


II

Taky se Josefu Rybákovi povolnost dává, ţe by snad ta sluţba jemu zatěţká byla, volno jemu je také, aby vejpovědi na čtver neděl napřed dáti, s druhé strany. Co za měsíc se pocestným vydá pro vandrovní, se za kaţdý měsíc vydávateli od obce zaplatí. Protokol skončen a od přítomných pánuch výboruch podepsán. V červenci téhoţ roku se dostalo naturálních výdobytků také Josefu Tošnerovi. Na schůzi představenstva obce Spomyšl se jednalo o pasení vepřového dobytka, ţe Josef Tošner bude za částku pásti do sv. Martina, tj. totiţ a sice: ½ strychu pšenice 1 ½ strychu ţita 1 strych ječmena 2 ft hotovosti peněz usnesl se téţ jednohlasně a zapovídá se p. Ernstovi, ţe nesmí s jeho ovcemi všade pásti, nýbrţ ţe má pastva pro vepřový dobytek ponechaná býti. S tím byl výbor spokojen a protokol podepsán. Koncem srpna jednali „šéfové“ obce, mezi nimiţ se po volbách nově objevil Josef Viktorin, o tom, zdaliţ se mají husy společně pásti. Usneslo se jednohlasně, aby se přibral Josefa Tošnera chlapec, by panu Duchoslavovi pomohl husy pásti za částku 10 ft.r.č. aţ do sv. Martina. 13.listopadu 1864 za přítomnosti pánuch se jednalo o tom, zdaliţ se ponocování dáti má Josefu Rybákovi, neb ne? Rozhodnuto, ţe mu ponocování bude přiděleno za těchto podmínek: Josefu Rybákovi od času 13.listopadu 1864 aţ do 13.listopadu 1865, totiţ na jeden rok, za částku 40 ft a k tomu k uţívání pronajatý dílec zdarma. Josef Rybák se zavazuje, ţe bedlivě a pozorně bude nade vším dobře bdít a na všechno dobře pozor dávat. Od dnešního dne dá se ponocnému 1 muţ k noční hlídce, totiţ jeden po druhým, začne se od čísla 1. (protokol podepsali všichni přítomní pánové zastupitelé, navíc Hynek Štolz - starosta a Josef Rybák – ponocný) Počátkem srpna 1865 vedení obce opět jedná o pastvě. 1. Stran pasení husí – zjednal se od Josefa Tošnera chlapec, by husy od 3.srpna 1865 hned začal pásti aţ do doby, jak se pásti mohou. Josef Tošner dostane od pasení husí 8 ft. 2. Jednalo se také, aby Josef Tošner pásl vepřový dobytek, taktéţ od 3.srpna 1865 za částku: ½ strychu pšenice, 1 ½ strychu ţita a 1 strych ječmena, aţ do zámrzu vepřový dobytek pásti musí. Také nepříjemnosti různého druhu muselo vedení obce řešit. Vyplývá to například ze zápisu provedeného na schůzi 2.února 1866. Tam bylo usneseno, by bývalý p. představený Hynek Štolz poţadovanou částku na obci co sluţné zčásti sobě vzal oněch 25 ft r.č. nabytých zábavou 40 kusů ovcí za všeobecnou pastvu na pozemcích spomyšelských u vraňanského p. Felixe. Ona zábava jest uzavřená v protokolu dne 14.srpna 1864. Podepsáni: Josef Jiránek – starosta, Václav Šustr a Frant. Ernst – radní, Václav Novotný, Václav Král, Josef Turek a Guttman Heller – výborové Z textu plyne, ţe vraňanský p.Felix pásl ovce na katastru obce Spomyšl, 40 ovcí mu bylo zabaveno, za ně pak obec obdrţela 25 zlatých. Tuto částku si má bývalý představený Hynek Štolz převzít jako částečnou úhradu svého platu. Koncem března 1866 jednalo představenstvo obce o obecním hlídači a ponocném. Za přítomnosti starosty a 6 výborů se hlasovalo cedulkami. Josef Rybák obdrţel 4 hlasy, Josef Tošner 2 hlasy a Jiří Duchoslav 1 hlas. Většinou 4 hlasů byl za hlídače a ponocného (v jedné osobě) zvolen p. Josef Rybák s tím doloţením, ţe pokud by své povinnosti správně nekonal, bude pokutován od 1 do 5 zlatých neb i ve 14 dnech ze sluţby vypovězen býti můţe. Další záznam o obecních sluţebnících, tentokráte z března 1867, uvádí, ţe většinou 8 hlasů byl za obecního hlídače a spolu s tím pasáka, ponocného a poštovního posla zvolen p. Josef Tošner. Při volbě dostali po 1 hlasu i pánové Jos. Husák a Jiří Duchoslav. Bylo ujednáno sluţné na 8 strychů ţita, 2 strychy pšenice, 2 strychy ječmene a 40 ft.r.č. na penězích. Tentokráte se rozhodování účastnili: Václav Šustr - starosta, Josef Jiránek, Čeněk Svoboda, Václav Novotný, Václav Král, František Zrubecký, Antonín Šimák, František Ernst, František Štěpanovský a Josef Turek. Na květnovém zasedání vedení obce se volil nový ponocný a hlídač v jedné osobě. Hlasovalo se pomocí lístků a výsledek: Sedmi hlasy zvolen Jiří Duchoslav. Na schůzi 12.srpna 1874 jednalo představenstvo obce o pastvě hus: Navrţen Josef Tomek, který tuto povinnost přijal a bylo určeno z jedné husy 8 kr.r.č. Pod zápisem ze schůze jsou podepsáni Václav Šuster starosta, Josef Turek - radní, výborové: Ant. Ernst, Josef Ribak a Frant. Řehák.


III

Dne 6.května 1877 se za přítomnosti starosty Jana Kubeše, radních V. Novotného a V. Šustra a výborů Jos. Jiránka, Jos. Rybáka, Jos. Weinberga, Ant. Ernsta , Frant. Štěpanovkého a Guttmana Hellera jednalo o polním hlídači. Vyslovil se ten samý5, ţe jest volný na něho vloţenou povinnost za tu samou částku jako dříve, totiţ 116 zl., vykonávat. Protokol z řádné schůze výboru obce Spomyšle odbývané dne 11/4 1880 uvádí, ţe bylo usneseno koupit k vyhlašování obecní buben místo dosud potřebovaných paliček. Pod zápisem podepsáni: V. Král – starosta, J. Kubeš a J. Jiránek – radní, V. Novotný, J. Duchoslav, J. Rybák, A. Ernst a V. Šustr – členové výboru. V květnu 1880 vyhovělo vedení obce ţádosti obecního posla o přidělení pláště s doloţením, ţe povinen jest sluţbu řádněji konat. Den po Novém roku 1881 řešilo vedení obce bezpečnost v obci. Rozhodlo takto: Bezpečnost policejní v obci se má zabezpečovat pouze noční hlídkou spojenou se zvoněním a poštovní posílkou. Kdyţ byl počátkem února řešen schodek plánovaného rozpočtu obce na rok 1881, bylo o způsobu úhrady schodku rozhodnuto takto: Obecní polní hlídka má vůbec odpadnout a obecní ponůcka placená býti má dle roztřídění do 4 tříd (3ft., 2,50 ft., 2 ft., 1,50 ft.). Pouze obecní posílka se má platiti obecní přiráţkou. Pod rozhodnutím jsou podepsáni: V. Král – starosta, J. Kubeš a Jos. Jiránek – radní, Jos. Duchoslav, Jos. Rybák, G. Heller, V. Šuster a V. Novotný – členové výboru. Toto rozhodnutí však muselo být podle rozhodnutí Okresního Hejtmanství v Roudnici zrušeno a na schůzi na konci března bylo vedením obce Spomyšl upraveno takto: Noční hlídka nebude zrušena, nýbrţ její činnost bude hrazena příspěvkem jednoho kaţdého čísla stejnou částkou po 1 zl. r.č. Za ponocného přijat jednohlasně dosavadní ponocný Jan Vedlík s platem za 1 rok 40 zl.r.č., který se vším souhlasil a vlastní rukou podepsal. Jiţ v červnu 1881 byl polním hlídačem provizorně na 3 měsíce jednohlasně zvolen p. Em. Pokorný s poznámkou, ţe má být do 2 měsíců ţenat a v pádu, ţe by se během provizoria osvědčil, má býti definitivně přijat a pod přísahu vzat, sluţba dle nabídnutí za ročních 180 zl. Během provizoria vyplácet týdně. V prosinci téhoţ roku bylo za přítomnosti V. Krále – starosty, J. Jiránka a J. Kubeše – radních, Jos. Rybáka, V. Šustera, G. Hellera a Ant. Ernsta – členů výboru jednohlasně usneseno, ţe od 1.ledna 1882 aţ do konce téhoţ roku má mít obecní posluha deputát a sice: 8 hekl 6. ţita, 5 pšence, 4 ječmena a 60 fl. v penězích mimo svobodný byt, začeţ se mu klade za povinnost posílka obecní a poštovní, hlídka noční a polní s podotknutím, ţe poštovní posílku vykoná vţdy buď ţena posluhova neb někdo jiný, nikdy posluha sám. Deputát má být dáván čtvrtletně napřed, a sice v lednu 2 htl. ţita, 1 pšenice, 1 ječmena, totéţ ve 2. a 3.čtvrtletí, ve 4. čtvrtletí 2 htl. pšenice. Deputát se bude kupovat u obchodníka. V pádu, ţe nabídku Em. Pokorný přijme, má býti přijat za definitivního hlídače. Emanuel Pokorný se asi příliš neosvědčil, protoţe jiţ 22. února 1882 bylo zapsáno: Co se týče suspendování obecního stráţníka vykonané panem starostou dne 22.t.m. usneseno jednohlasně, aby tento sluţbu svoji do 31.března vykonával a uloţeno, by dne 15.března vypsán byl konkurs k obsazení téhoţ místa osobností novou. Dnem 1.dubna má být Em. Pokorný úplně ze sluţby propuštěn. Na schůzi dne 25.března je jiţ rozhodnuto: bylo usneseno, ţe místo obecního stráţníka propůjčuje se jednohlasně p. Ant. Kindlovi. Počátkem května se obecní výbor zabýval otázkou „Má se nynější obecní stráţník Ant. Kindl vzíti pod přísahu a jaká mu má být propůjčena zbraň?“ Usneseno, aby se stráţník vzal pod přísahu ku pouţívání zbraně střelné. V červnu se vedení obce zabývalo problémy s placením za donášku dopisů obecním poslem nepříslušníkům obce a rozhodnutí odloţilo na příští schůzi výboru. Z tohoto, ani z dalších zápisů není zřejmé, ţe stráţník nějakou střelnou zbraň skutečně nosil. V polovině listopadu ţádá Josef Jiránek st. obec o odepsání dluhu 2 zl. 91 kr., které nemůţe vymoci od obecního stráţníka za jeho ubytování. Obecní výbor Jiránkovi nevyhověl. Pan Jiránek st. má nejdříve dluh vymoci a pak vyrovnat svůj dluh vůči obci. Současně obecní výbor povolil vyplacení 10 zl, obecnímu stráţníkovi na nákup pláště. V ročním vyúčtování rozpočtu na rok 1882 se v zápise z 11.2.1883 mezi výdaji obecního rozpočtu objevuje poloţka „deputát“ (134,05 zl – jednalo se o deputátní příděly obecnímu stráţníku a hlídači). Vyúčtování podepsal Antonín Ernst, G. Heller, J. Duchoslav, V. Novotný + 1 nečitelný podpis.

5 6

Není známo, kdo v té době polního hlídače vykonával. Hekl, htl – hektolitr = 100 litrů


IV

Dne 27.března 1883 je Ant. Kindl na svoji vlastní ţádost přijat za definitivního stráţníka obce. Ponechává se oboustranná výpovědní lhůta 3 měsíců. Protokol podepsal: V. Král, starosta, J. Kubeš (radní), výborové: Jos. Jiránek, Václ. Novotný, V. Šustr, Jos. Duchoslav, G. Heller. Tento protokol však prohlásilo nové obecní zastupitelstvo, v té době zvolené, za neplatný! Nové zastupitelstvo mělo svoji schůzi 25.dubna 1883. Pan Jan Kubeš se stran té věci vzdal hlasování. Nový zápis podepsali: Frant. Štěpanovský, starosta, Josef Jiránek (radní), Ant. Ernst (radní), výborové: David Weinberg, Josef Duchoslav, Frant. Turek, Josef Rybák. Dne 9.prosince 1883 se obecní výbor rozhodoval, zda ponechat obecní pozemky těm samým pachtýřům jako dosud? Usneseno, ţe pole u hřbitova, které letos z nájmu vyšlo, ponechává se Fr. Tošnerovi7 za částku 10 zl; částka ta má se vyplácet od zvonění. Fr. Tošner se zavazuje za onu částku 10 zl. vykonávat zvonění. Pokud by zvonění přestalo (zemřel), tehdy to pole na 6 roků za nájem 10 zl. ponecháno býti musí. V květnu 1885 se ohledně honců prasat rozhodl obecní výbor takto: Od vícero přítomných navrţeno, aby se cizím honákům prasat určil poplatek 50 kr. za to, ţe v obci prasata prodávají. Starosta má obecnímu stráţníkovi nařídit, aby buď sám ten poplatek od honáků vybral a obecní pokladně odvedl, nebo aby honáka k pokladníkovi přivedl, aby týţ zaplatil. Obecní výbor byl na schůzi zastoupen takto: Frant. Štěpanovský - starosta, Josef Jiránek - radní, Ant. Ernst -radní, výborové: David Weinberg, Frant. Turek a Josef Rybák. Počátkem prosince se výbor obce Spomyšl zabýval ţádostí domkářů. Většina domkářů ţádala zrušení poplatku za ponocného. Výbor se usnesl tak, ţe se ponůcka má vykonávat po pořadí a sice takto: od dne 15.prosince 1885 mají ponocovat vţdy dva aţ do 1.dubna kaţdého roku. V roce 1885 se objevuje v příjmové části rozpočtu poloţka „příspěvěk z honitby na polní hlídku“ (60 zl). Ve výdajích nalézáme poloţku „ sluţba stráţníkovi“ (60 zl), V květnu 1886 se obecní výbor opět zabýval přijetím obecního stráţníka. V přítomnosti Josefa Jiránka, Ant. Ernsta, Jana Kubeše, Václava Krále, Davida Weinberga, Frant. Viktorina a Frant. Turka bylo nakonec rozhodnuto, ţe za tohoto obecního stráţníka přijmut jest většinou hlasů Josef Kavka, kterémuţ sluţba per 60 vyplácet se má vţdy v ¼ letních lhůtách napřed. Kdyby se témuţ v obecním domě byt nelíbil, stojí mu svobodno za své peníze si najmout byt ve Spomyšli, kde by se mu líbil. Dále bylo rozhodnuto, ţe obecní stráţník bude zároveň konati ponůcku a posílku na poštu a jiné záleţitosti obecní s ročním platem 60 zlatých. Ustanovení polního hlídače a pastýře bylo odloţeno na pozdější dobu. Jiţ o měsíc později je na obci řešeno má-li se stráţník Kavka odstěhovati do obecního domku aneb má-li se jemu byt jiný od obce platit? Usneseno, ţe se má obecnímu stráţníku Kavkovi prozatímně, neţ bude obecní domek opraven, dáti náhrada čtvrtletně 5 zlatých. Na této červnové schůzi se vedení obce rozhodovalo má-li se ustanovit polní hlídač a jaká sluţba pro něj? Od vícero přítomných navrţeno, aby se za tou příčinou ustanovila co nejdřív schůze a aby se na tu schůzi obeslali větší poplatníci. V zápise ze schůze obecního výboru konané dne 16.ledna 1887 se poprvé objevuje formulace, která se v dalších zápisech stává běţnou: Jelikoţ jest 7 údů8 pospolu můţe výkon dle čl.43 ob.zv. platná usnesení činiti, pročeţ přikročilo se k věci: Stráţníku Kavkovi se povoluje příspěvek 5 zl. na oblek. V květnu téhoţ roku byla provedena volba obecního hlídače, stanovena jeho pracovní náplň a uzavřena s ním smlouva. Obecní výbor se rozhodl, ţe za obecního hlídače přijímá se pan Hynek Fišer 9 pod následujícími výminkami: Pan Hynek Fišer přijímá sluţbu za polního a obecního hlídače a posílkou poštovní za roční plat 120 zlatých r.m., kteráţto sluţba má se mu z obecní pokladny vţdy měsíčně vypláceti. Zavazuje se svým čestným slovem a vlastoručním podpisem, ţe sluţbu tuto bude svědomitě a poctivě vykonávat; v pádu by sluţba tato jím řádně plněná nebyla, ponechává sobě obecní výbor právo dáti jemu měsíční výpověď aneb i okamţité ze sluţby propuštění. Usnesení toto pan Hynek Fišer přijímá a sám vlastoručně podepsal. Dále usneseno od přítomných pánů členů obecního výboru [Frant. Štěpanovský (starosta), Josef Jiránek (radní), Josef Turek st., Frant. Turek a David Weinberg (výborové)], aby obecnímu hlídači Josefu Kavkovi dána byla prostřednictvím pana starosty výpověď čtvrtletní písemná. V září 1887 je kromě obecního stráţníka (hlídače) v zápisech poprvé zmiňován také obecní sluha. Nejedná se tedy o stejnou osobu, nýbrţ o osoby dvě. Obecní výbor se na schůzi rozhodoval, zda se má obecní sluha podrţeti? Rozhodnuto, ţe se má podrţeti za odměnu 116 zl a dílce jak předešlý sluha uţíval, k tomu v obecním 7 8 9

Frant. Tošner žil v domku čp. 9. Úd – osoba, v těchto zápisech myšlen člen obecního výboru. Hynek Fišer *1828 byl v té době majitelem domku čp. 36.


V

domku zdarma byt. Za to bude povinen řádně ponocovat, kaţdý den na poštu a z pošty vše zdarma přinášet, do okolních obcí, jakoţ i doma v obci všechny posílky konat a mostek přes strouhu čistit. Jelikoţ se objevilo, ţe výš jmenovaný dílec ještě jeden rok Jiří Duchoslav k uţívání má, nemůţe se nynějšímu sluhovi Janu Vedlíkovi k uţívání dáti, za to dostane z něj vypadající činţi 3 zl. Dne 4.prosince 1887 řeší obecní výbor problém jak zapravit dluţnou částku bývalému stráţníku Kavkovi? Rozhodnutí: Zapravit z vyupominatelných částek obecních přiráţek a nemohla-li by tato částka býti sehnána, má se poţádat o sečkání do doby, neţ se vyloví ryby. Potíţe s financováním obecních sluţebníků má vedení obce i nadále. V únoru 1888 poţádal stráţník Fišer o doplacení sluţného na minulý rok ve výši 23 zlatých a nové vedení obce (František Pém - starosta, Josef Jiránek, Václav Novotný, Josef Turek, Václav Šustr, Guttman Heller, Frant. Viktorin) je postaveno před úkol, jak tyto peníze obstarat. Úkol vyřizuje tak, ţe částka honebních peněz obnosem 75 zl patřící k rozdělení mezi podílníky honební zapůjčuje se obci ku krytí potřebných výloh v obci, z příčiny té, ţe nelze od některých poplatníků dávek obecních dluţných částek obdrţet. V březnu 1888 bylo Hynku Fišerovi proplaceno 2,60 zl od zahrabávání cesty a dělání děr na průhoně (za 6½ dne po 40 krejcarech). Desátého května jednohlasně vyhověl obecní výbor ţádosti Hynka Fišera, aby byl přijat co definitivní stráţník. Obec i stráţník se ponechávají v pádu nelibosti dáti čtvrtletní výpověď. Dne 23.5. se obecní výbor usnesl objednat a dát ušít letní oblek stráţníku Hynku Fišerovi, v polovině listopadu se jednohlasně usnesl, aby se mu pořídil zimní plášť. V červnu ´88 vyplácí obec Brůţovi od ušití obleku pro stráţníka 2 zl, v červenci stráţníku Fišerovi 3,25 zl za sluţbu na odnášku višní a vojtěšky. V lednu 1889 řeší vedení obce nedobytné pohledávky. Mezi nimi je také pohledávka 3 zl. 85 kr. u Ant. Kindla, bývalého stráţníka. Bylo rozhodnuto pohledávku odepsat. V březnu vydala obec 3,85 zl za poboční zbraň pro stráţníka. V květnu jednohlasně vyhověli členové obecního výboru ţádosti Hynka Fišera o zakoupení soukenného obleku. Obec mu vyplatila 1 zl na čepici. V září obec platí 4,50 zl Fr. Kroftovi od zhotovení obleku pro obecního stráţníka. Dne 3.srpna 1890 byl volen nový obecní stráţník. Na schůzi byli přítomni: František Pém - starosta, Frant. Turek, Karel Štolc, Václav Novotný, Guttman Heller a Frant. Viktorin. Zápis ze schůze říká: Novým obecním stráţníkem zvolen jednohlasně všemi přítomnými Josef Růţička za roční sluţné v hotovosti 150 zl, kteréţ uhradí se z obecního jmění částkou 90 zl. a z honitby částkou 60 zl. Mimo toho obdrţí nově zvolený stráţník ročně na oblek 20 zl. z obecní pokladny. Povinností stráţníkovou, kterouţ nově zvolený také se uvoluje vykonávat, jest: polní hlídka, dohled na lesy, noční hlídka a veškeré obecní sluţby, jako rozsvěcování lamp, pochůzky v zájmech obecních atd. Stráţník jest k sluţbě povinen vţdy a v případě vystoupení ze sluţby jest vázán vzájemnou ¼ letní (čtvrtletní) výpovědí. Dne 24.srpna vyplatila obec stráţníku Růţičkovi 10 zl na oblek a v listopadu 1 zl od zahrabání cesty. Jiţ o necelý rok později volí obec nového stráţníka. Volby se účastní František Pém - starosta, Frant. Turek, Josef Turek, Karel Štolc, Václav Novotný, Frant. Viktorin, Josef Heller, Václav Král, Antonín Malík 10. Dne 19.dubna 1891 vzniká následující zápis týkající se volby: Jednohlasně zvolen pan Bedřich Novák z Luţce za následujících podmínek: sluţné za rok v hotovosti 180 zl. a 20 zl. na byt, mimo toho přiděluje se mu sluţba listonoše v ten způsob, ţe má právo vybírat za kaţdé donešené psaní z pošty 1 krejcar, rovněţ i za donesení poštovních poukázek a průvodních lístů poštovských. Noviny ale musí předplatitelům zdarma dodávat. Další povinností jeho bude vykonávání hlídky polní, ponocování, rozsvěcování a čištění svítilen, pochůzka v obecních záleţitostech a být má stále k sluţbám v obecních záleţitostech orgánům obecním. Nastoupení jest ustanoveno k 1.květnu t.r. Sl.c.k.hejtmanství v Roudnici poţádalo obec, aby nově zvolený stráţník Bedřich Novák byl předvolán na obecní úřad k přísaze. O několik dní později hejtmanství poţaduje zaslat vysvědčení o mravech Bedřicha Nováka. Ode dne 8.října 1891 převzal nový stráţník Bedřich Novák placení části daní za domek čp. 19, jehoţ majitelem je stále František Černík. Šestého ledna 1892 řeší obecní výbor ţádost obecního stráţníka, by mu poplatek z obec.pozemku per 5,60 zl. sleven byl, popřípadě mu byl tento pozemek bezplatně k uţívání ponechán. Ţádosti obecního stráţníka se vyhovuje v tom smyslu, ţe se mu poplatek sniţuje z 5 zl.60 kr. na 4 zlaté. Počátkem září stráţník poţádal, aby mu plat po dobu 14tidenního vojenského cvičení zadrţován nebyl. Této ţádosti obecní výbor vyhověl.

10

V té době obýval čp. 29, pozdější hospodu u rybníka.


VI

Dne 16.října se obecní výbor zabýval nařízením okresního hejtmanství o nebezpečí cholery. Vedení obce se usneslo učinit následující opatření: Isolační místnosti mají se ponechati v obecním domku o dvou světnicích se 6 postelemi, které k tomu účelu se uvolují propůjčiti pp. Frant. Pém (1), Václav Král (1), František Viktorin (1), Václav Novotný (1), Karel Štolc (1) a Josef Jiránek (1). Zároveň pan Novotný uvoluje se půjčiti chmelové pytle; další potřebné pokrývky opatřeny mají být z prostředků obecních. Nosítka a desinfekční prostředky mají téţ na účet obce spomyšelské obstarány býti. K obstarání opatrovníka má být po obci oběţníkem oznámeno, zdali by se k tomu někdo z domácích podvolil. Dále pro případ vypuknutí cholery uvoluje se pan Antonín Malík posavadního nájemníka v obecním domku Josefa Kavku po ten čas do svých místností přesídliti proti náhradě ze strany obce; co se týče obecního stráţníka má být týţ na náklad obce přesídlen. Počátkem prosince 1892 na schůzi obecního výboru navrhnul pan starosta Pém, aby se obecnímu stráţníkovi Bedřichu Novákovi vyplatila jím slíbená odměna za chycení a objevení pytláka na ryby v obnosu 5 zl.r.č. V prosinci 1894 zaplatil obecní stráţník Novák 17 zl za nájem obecního pozemku. Koncem roku 1895 učinil volný návrh p. František Šafařík, člen obecního výboru. Navrhnul, aby vydrţování obecního ponocného se dělo obecní přiráţkou místo dosavadního určitého poplatku. Rozhodnuto, ţe s tímto návrhem se naloţí dle jednacího řádu. Koncem roku 1895 zaplatil stráţník 20 zl za nájem obecního pozemku. Za přítomnosti starosty Františka Péma, I.radního Karla Štolce a dále Václava Šustra, Frant. Turka a Václava Novotného bylo dne 20.září 1896 všemi hlasy odsouhlaseno, ţe za obecní zvonění bude nabídnuto 10 zl. ročně. V říjnu 1896 dostává stráţník 1,50 zl za cestu ku kontrolnímu shromáţdění zeměbranců. V prosinci zaplatil stráţník do obecní kasy 22,30 zl jako nájem z obecního pozemku a 19 krejcarů jako školní přiráţku. Na schůzi konané dne 13. prosince 1896 byla projednána ţádost obecního stráţníka Nováka za udělení odměn za cesty konané v úředních a sluţebních záleţitostech. Bylo usneseno platit stráţníkovi za cesty konané do Roudnice v záleţitostech trestních a sluţebních 1 korunu (= 50 kr.)11. Počátkem ledna 1897 obecní výbor rozhodnul, aby místo obecního zvoníka bylo obsazeno Václavem Vávrou za roční plat 12 zl. O měsíc později se výbor rozhodl vypsat veřejný konkurs na místo obecního stráţníka, jelikoţ dosavadní obecní stráţník B. Novák dal výpověď. O udělení místa obecního stráţníka poţádal Ant. Tůma, ale nebylo mu vyhověno. V tomtéţ měsíci poţádal Antonín Kindl o udělení místa obecního ponocného. Jeho ţádosti bylo na schůzi vyhověno. Události kolem obecních slouţících šly rychle dopředu. Jiţ 15.února se obecní představenstvo ve sloţení František Pém – starosta, Karel Štolc, Václav Král, Frant. Viktorin, Václav Šustr, Václav Novotný, Josef Turek – pokladník, František Šafařík a František Fišer rozhodl o následujících změnách: 1. Opatření policie místní a bezpečnostní: Představenstvo navrhuje: Sluţba stráţníka a polního hlídače budiţ skončena a svěřena osobě jedné. Sluţba nočního hlídače svěřena budiţ osobě druhé. Co se platu týče, navrhuje obecní představenstvo: ob.stráţníku a zároveň polnímu hlídači navrhuje se 140 zl. ročně a byt a to s tím podotčením, ţe představenstvo obdrţí pro tento účel ještě od majitelů pozemků ještě o 60 zl. ročně více; nočnímu hlídači navrhuje se obecním představenstvem vyplácet celý obnos, který se ročně za ponůcku získá – tedy při 54 číslech = 54 zl.ročně. K tomu návrhu hlásí se více řečníků a mluví proti pp. Šafařík a Fišer. Pro návrh mluví členové představenstva a p. Novotný. Během rozpravy navrhuje Šafařík, aby polní hlídka, sluţba obecního stráţníka i ponocného svěřena byla jako dosud osobě jediné s tím samým platem jako v letech minulých, ale stím rozdílem, ţe se ponůcka nemá vybírat číslo jako číslo, nýbrţ, ţe se má uhraţovat z obecního vydání, tj. přiráţkou. Po odůvodnění obou těchto návrhů hlasováno lístky a sice nejdříve o návrhu p. Šafaříka a spol. Odevzdáno 8 hlasovacích lístků, z nichţ byly 4 pro a 4 proti návrhu, čímţ byl Šafaříkův návrh zamítnut. Při této rovnosti hlasů byl nucen rozhodovat starosta, jenţ rozhodl proti. Poté bylo přikročeno k hlasování o návrhu představenstva lístky hlasovacími. Odevzdáno 8 lístků, z nichţ bylo 5 hlasů pro návrh, 3 proti. Ohledně platu výše jmenovaného přijat návrh představenstva s tím dodatkem, ţe co se týče vypsání ponůcky platí to pro rok příští teprve. 2. K ţádostem Ant. Vurmy, Bedřicha Nováka a Ed. Exnera za udělení místa obecního stráţníka. – Při hlasování odevzdáno 7 lístků. Pěti hlasy zvolen za obec. stráţníka a polního hlídače Boh. Novák. 3. K ţádosti Ant. Kindla za udělení místa ponocného. – Fr. Turek navrhuje, aby se s rozhodnutím o zadání tohoto místa počkalo, aţ to bude v širší známost uvedeno. Návrh přijat. Poprvé se v zápisech o obecních služebnících objevil přepočet na novou měnu, zaváděnou v mocnářství postupně od roku 1892. Zlaté a krejcary se převáděly na koruny a haléře a to přesně v poměru 1:2. Tento poměr platil nejen pro platby, ale i pro ceny zboží a služeb. V praxi to znamenalo, že každý zlatý byl vyměněn za 2 koruny, každý krejcar za 2 haléře. Naplno se na novou měnu „najelo“ od roku 1900. 11


VII

4.

K ţádosti Josef Kavky za udělení místa listonoše. – Fr. Turek navrhuje, aby se rozhodnutí odročilo z toho důvodu, jako v předešlém bodě.

Jen 6 dní vydrţelo rozhodnutí o zvolení Bedřicha Nováka obecním stráţníkem. Nové hlasování, provedené tajně pomocí lístků na schůzi 21.února, ukázalo, ţe většina představenstva obce si za stráţníka přeje p. Eduarda Exnera z Jaroměře. Stejným způsobem provedenou volbou se obecním ponocným stal Antonín Kindl ze Spomyšle. Představenstvo také rozhodlo, ţe místo listonoše obecního má se nadále propůjčiti manţelce přijatého stráţníka obecního za stávajících poplatků, které odstupující stráţník Novák dosud měl. K ţádosti pana Kavky se představenstvo postavilo takto: nemohlo na ni být zřetele vzato, an dosud stávající dosavadní jeho povinnost tomu nedovoluje, dle vyjádření se jeho zaměstnavatelky, slč. Kristy Turkové, c.k. poštmistrové. Smlouvy mezi nastupujícími obecními sluhy a obcí Spomyšl byly sepsány v tomto znění: Protokol sepsán ve Spomyšli dne 1.března 1897 za přítomnosti podepsaných, v příčině sepsání obapolné smlouvy mezi obcí Spomyšl z jedné a nově zvoleným obecním stráţníkem Eduardem Exnerem z Jaroměře z druhé strany: Eduard Exner byl dle usnešení obecního výboru ze dne 21.února 1897 zvolen za obecního stráţníka a hlídače, nastoupivší 1.března 1897 za roční sluţné 200 zl., mimo to svobodný byt v čp. 30 pozůstávající z jedné světnice, kuchyně, chléva, sklepa a půdy. Povinností stráţníkovou, kterouţ nově zvolený také se uvolil vykonávat, jest: polní hlídka, dohled nad lesy, veškeré obecní sluţby, rozsvěcování lamp, pochůzku v zájmu obce atd. Stráţník jest k sluţbě povinen vţdy. V případě vystoupení ze sluţby vázán jest vzájemnou ¼ letní výpovědí. – Mimo to se jeho manţelce přiděluje sluţba obecního listonoše za stávajících poplatků, které odstupující stráţník Novák dosud měl; v zimních měsících však, kdyţ polní hlídka není nutná, můţe stráţník sám poštovní posílku za svou manţelku vykonávat, v letní době však musí posílku výhradně vykonávat manţelka sama. Podpisy: Eduard Exner František Pém, starosta Protokol sepsán ve Spomyšli dne 1.března 1897 za přítomnosti podepsaných, v příčině sepsání obapolné smlouvy mezi obcí Spomyšl z jedné a nově zvoleným obecním ponocným Antonínem Kindlem z druhé strany: Kindl Antonín ze Spomyšle byl dle usnešení obecního výboru ze dne 21.února 1897 zvolen za obecního ponocného s nastoupením dne 1.března 1897 za roční sluţné 54 zl.r.čís. Povinnostmi ponocného, které nově zvolený také uvolil se vykonávat, jest: noční hlídka v obci od 10 hod. do 3 hodin ráno nepřetrţitě jak v letní, tak i v zimní dobu, v téţe povinnosti musí kaţdou hodinu od 10 do 3 hodin ráno na obecní píšťalu zapískat a v případě vypuknutí poţáru v noční době na obecní zvonek zvonit na poplach. Obecní ponocný jest v případě vystoupení ze sluţby vázán vzájemnou 1 měsíční výpovědí. Podpis: František Pém, starosta Soud v Roudnici zaslal dne 30.6.1897 do obce pokutu 3 zl. ve prospěch chudých, kterou soudu zaplatila Anna Svobodová z Jeňovsi. Jmenovaná byla odsouzena za uráţku obecního stráţníka ve Spomyšli. Jako by nebylo v tomto roce jiţ dosti změn! Obecní představenstvo ve sloţení František Pém – starosta, Karel Štolc, Václav Král, Václav Novotný, Frant. Viktorin, Václav Šuster, Josef Turek – pokladník, František Šafařík a František Fišer dne 18.července 1897 reagovalo na vzniklou situaci a rozhodlo se následovně: 1. Návrh ob. představenstva na sloučení sluţby bezpečnostní a polní hlídky v osobu jednu. – Jednohlasně usneseno pro příště upravit sluţbu bezpečnostní, hlídku polní a ponůcku tímto způsobem: tyto tři povinnosti bude příště vykonávat jen osoba jedna a zároveň obstarávat bude dováţení dopisů a novin z pošty za podmínek, jaké za tuto sluţbu jsou ustanoveny dosud. Odměnu za sluţby, které výše jsou podotčeny, bude platit obec hotově – 200 zl. a svobodný byt. Tato suma bude uhraţena tímto způsobem: 60 zl. ročně obdrţí obec od honebního výboru a 140 zl. uhrazeny u obecní pokladny přiráţkou ku všem předepsaným daním. Mimo toho příště obdrţí obecní stráţník obecní dolík u rybníka (tj. spodek pod stromy) zdarma k uţívání; způsob obdělávání tohoto pozemku určí a ustanoví ob. představenstvo. Kdyby před uplynutím tohoto roku nastala změna v osobách, které dosavad tyto sluţby zastávají, nastane představenstvu povinnost opatřit tyto všecky povinnosti jak předem ustanoveno ihned, jinak se vyčká konce roku. 2. Představenstvo podalo odůvodněný návrh ohledně dosavadního stráţníka Eduarda Exnera. Týţ nevykonával povinnosti své měrou dostatečnou, dopisem ze dne 17.července t.r. domáhal se sluţby větší, neţ s ním protokolárně byla ujednána a při vykonávání povinnosti své při roznášení obecních spisů byl tou měrou opilý, ţe po ten čas musel být starostou obce suspendován; tyto okolnosti nasvědčují tomu, ţe dotyčný stráţník dále spolehlivě sluţbu nevykonával a vykonávati nechtěl a navrhlo proto ob. představenstvo , aby Ed. Exnerovi byla dána ¼ letní výpověď s tím doloţením, ţe sluţbu svou do doby vypršení výpovědi správně


VIII

zastávat musí, jinak, ţe by mohl býti okamţitě ze sluţby propuštěn. Tento návrh byl jednohlasně přijat. Na obsazení místa ob. stráţníka usneseno vypsat konkurs. Následující den po schůzi, tj. 19.7., byla stráţníku Exnerovi předána písemná výpověď z místa obecního stráţníka a polního hlídače. Konkurs proběhl velmi rychle, neboť jiţ 1.srpna 1897 je s novým obecním stráţníkem, kterým se stal aklamací jednohlasně zvolený Václav Vurma, sepsána smlouva: Protokol sepsán ve Spomyšli dne 1.srpna 1897 za přítomnosti podepsaných, v příčině sepsání obapolné smlouvy mezi obcí Spomyšl z jedné a Antonínem Vurmou, nově zvoleným obecním stráţníkem z druhé strany: Antonín Vurma byl dle usnešení obecního zastupitelstva ze dne 1.srpna 1897 zvolen za obecního stráţníka, polního hlídače, ponocného a poštovního posla, s nastoupením dnem 1.srpna 1897 za roční sluţné 200 zl., svobodný byt v čp. 30 ve Spomyšli, pozůstávající z jedné světnice, kuchyně, chléva, sklepa a půdy. Mimo toho obdrţí obecní dolík u rybníka, tj. spodek pod stromy, zdarma k uţívání, způsob obdělávání tohoto pozemku určí mu obecní představenstvo. Povinností stráţníkovou, kterouţ nově zvolený také se uvoluje vykonávat, jest: polní hlídka, dohled na lesy, ponocování v noční době, veškeré obecní sluţby, rozsvěcování svítilen obecních, pochůzky v zájmu obce a poštovní posílka, za kterouţto poštovní posílku obdrţí stávající poplatek, který odstupující stráţník Exner oprávněn byl vybírat. Mimo toho jest stráţník povinen vţdy v případě vystoupení ze sluţby vázán vzájemnou 1 měsíční výpovědí. – Mimo to se jeho manţelce přiděluje sluţba obecního listonoše za stávajících poplatků, které odstupující stráţník Novák dosud měl; v zimních měsících však, kdyţ polní hlídka není nutná, můţe stráţník sám poštovní posílku za svou manţelku vykonávat, v letní době však musí posílku výhradně vykonávat manţelka sama. Podpisy: Antonín Vurma František Pém Čtvrtého srpna poţádala obec Spomyšl Okresní hejtmanství v Roudnici, aby nově zvoleného stráţníka Antonína Vurmu podrobilo přísaze. V květnu 1898 vyplácí obec stráţníku Vurmovi 1 zl. za stravování žebračky Anny Tošnerové po dobu 5 dnů, 54 krejcarů za vytápění její světnice a 50 kr za cestu – odvoz do nemocnice, celkem tedy 2 zl a 4 kr. V listopadu dostal stráţník 1 zl za cestu do Roudnice ku kontrolnímu shromáţdění a 60 krejcarů od správy mostku. 16.března 1899 vyplatila z obecní kasy stráţníkovi 40 krejcarů za lovení ryb. V říjnu obdrţel Vurma 1 zl 50 kr za cestu do Roudnice ke kontrolnímu shromáţdění zeměbranců. V polovině prosince splácí stráţník Vurma dluh vůči obci: do obecní kasy zaplatil 19 zl za švestky a 42,50 zl z obecních pozemků. Roku 1900 se jiţ potřetí v historii zápisů o obecních sluţbách objevuje slovo zbraň. Poprvé tomu bylo roku 1882, podruhé roku 1889. Tentokrát odešla z obce ţádost na C.k. okresní hejtmanství v Roudnici o povolení k nošení jedné dvouhlavňové pušky pro Ant. Vurmu. Ţádost o povolení nošení pušky se vrací dne 12.května 1900 zpět do obce s tím, ţe policejnímu hlídači nepřísluší střelnou zbraň nositi. Dne 11.března 1901 se představenstvo obce zabývalo stíţností p. Františka Fišera a usneslo se, ţe obecní výbor udělí obecnímu stráţníku Ant. Vurmovi druhou a poslední důtku za to, ţe při hudebních zábavách těchto se súčastní a při tom noční hlídku pranic nevykonává, jakoţ i proto, ţe i v jiných dnech noční hlídku nekoná, jelikoţ je ho málokdy slyšet pískat. Stráţníkovi Vurmovi byl v tomto smyslu zaslán dopis. Pravděpodobně se ze strany stráţníka nic nezlepšilo, protoţe 10.června 1901 se obecní výbor usnesl a den nato poslal Vurmovi dopis s následujícím sdělením: Jelikoţ stráţník obecní Ant. Vurma nečekal, aţ jeho suspendace bude zastupitelstvem obecním vyřízena a sluţby co stráţník a hlídač se vzdal odevzdav veškeré k sluţbě patřící věci, usnáší se obecní zastupitelstvo jednohlasně vzdání se sluţby stráţnické a hlídačné Ant. Vurmou přijati a jej ze sluţeb obecních okamţitě propustiti. O čemţ se Vám tímto věděti dává s nařízením, byste se do 10.července t.r. z bytu v obecním domku vystěhoval pod uvarováním se soudního zakročení. Tentokrát se vedení obce obrátilo s uveřejněním konkurzu na místo obecního stráţníka ve Spomyšli na sdělovací prostředky. Dne 24.června posílá administraci „Podřipana“ poštovní poukázkou 5 K za zveřejnění inzerátu „Konkurz na místo stráţníka“. Obec se obrátila i na Administraci Národní politiky, na jejíţ adresu odesílá 5,42 K za zveřejnění inzerátu „Konkurs“ třikrát po sobě (13.-15.6.). Čtvrtého července poţádala Obec Spomyšl okr. hejtmanství, aby byl nově zvolený obecní stráţník, polní a lesní hlídač vzat do sluţební přísahy. V odpovědi se dočteme: je třeba uvést kde a kdy se Josef Kavka narodil, kam přísluší a jaký dohlédací okrsek mu bude svěřen. Kdyţ tento poţadavek Spomyšl splnila, pak jiţ zbývalo jen vyřízení hlavního úkonu: 27.července 1901 v 10 hodin se pan Josef Kavka dostavil před roudnické úředníky a sloţil sluţební přísahu. Dne 3.srpna došel do obce certifikát pro ob. stráţníka a sdělení, ţe vykonal přísahu Spomyšelské aktuality č.2/2013 – příloha „Sluţebníci obce Spomyšl“

IX

Veřejná vyhlášení, ať je vydal obecní výbor nebo některý z nadřízených orgánů, se prováděla vybubnováním. Obecní stráţník (dříve sluha) se dostavil do kaţdé ulice, bubnováním na sebe upozornil, nechal nějaký čas, aby se k němu mohli sejít lidé a vyslechnout si zprávu. Je jisté, ţe podmínkou takového vyhlášení byla gramotnost stráţníka – musel umět číst. V případech, ţe tomu tak nebylo, nebo v případech, kdy sdělení pro obyvatele mělo zásadní důleţitost, chodil se stráţníkem některý ze členů představenstva obce a zprávu sám přečetl. Jedním z případů, kdy se provádělo sdělení občanům formou vybubnování, byla např. zpráva roudnického okresního hejtmanství ze dne 13.října 1901 o tom, ţe se v Horních Beřkovicích vyskytla ojediněle červenka. Prvního prosince 1901 poţádalo okresní hejtmanství o veřejné prohlášení, ţe kaţdý otec rodiny je povinen ihned nahlásit onemocnění dítek zarděnkami. Obecní stráţník tak učinil vybubnováním. Zájem o sluţbu obecního stráţníka projevil pan Jan Janouškovec. Ţádost si podal 25.června 1901, ale neţ se vše rozhodlo, dostal v červenci 1902 zavolací lístek a nastoupil na vojnu. Josef Kavka měl jiţ nějaký čas problém s výkonem sluţby obci. Svědčí o tom nejen ţádost p. Jana Janouškovce, kterou podal v roce 1901, ale i fakt, ţe 30.dubna 1902 mu byla obcí dána 1 měsíční výpověď coby stráţníku a polnímu hlídači s nařízením, ţe dnem 30.května 1902 musí uprázdnit byt v obecním domku. Věc došla dokonce tak daleko, ţe 9.května 1902 odešel na OH v Rci ze Spomyšle dopis se ţádostí ku potrestání obecního stráţníka a polního a lesního hlídače Josefa Kavky pro nenošení sluţebního odznaku. V dubnu 1902 poţádala Spomyšl, aby OH v Rci12 vzalo do sluţební přísahy jako polního hlídače, polního a lesního hajného p. Rudolfa Krále, roz. 1880. Tak se i stalo; do obce byly certifikáty o sloţení přísahy zaslány 14.června s tím, ţe jmenovaný sloţil přísahu 9.května 1902. Protoţe se obci jevil nástup Rudolfa Krále do sluţby jako nejistý, rozhodla se, ţe na místo obecního stráţníka vyhlásí nový konkurz a to za pomoci tisku. Ţádost o zveřejnění inzerátu „Konkurs“ odešla do „Podřipana“ a do „Národní politiky“ a za inzeráty bylo zaplaceno 4 K resp. 2,80 K, v obou případech bylo vyplaceno porto 12 hal. Dne 3.června 1902 byl vzat v přísahu p. Ladislav Tréţl co policejní stráţník obce zdejší. Na cestu do Roudnice k přísaze obdrţel 2 K. Obec pak poţádala, aby byl vzat pod přísahu ještě jako polní a lesní hlídač v okrsku obce zdejší. Přísahu jako polní a lesní hlídač vykonal 1.července 1902 na OH v Rci. Není známo, proč obec měla dva polní a lesní hlídače (Krále a Tréţla), ale z údajů jiných dokladů se domnívám, ţe p. Rudolf Král dostal v červenci 1902 zavolací lístek a nastoupil k výkonu vojenské sluţby. Velmi zajímavý je stručný zápis v knize příjmů a vydání obce Spomyšl. Dne 7.dubna 1903 obec Spomyšl zaplatila Slavíkovi v Roudnici 8 K za šavli pro obecního stráţníka. Krátký zápis nás poučuje o tom, jakou poboční zbraň stráţník nosil. Nebyl to tedy nůţ, ani dýka, nýbrţ šavle. Povinností stráţníka bylo také chránit soukromá pole a obecní rybník před nenechavci a domácí drůbeţí. Občas se stávalo, ţe jím zajaté husy někdo odehnal (rozuměj: majitel si je zahnal domů). To, ţe stráţník husy zajmul, ještě neznamenalo, ţe husy jsou jeho. Bylo však povinností majitele, aby si husy „vykoupil“ za částku určenou obecním výborem. V obecních zápisech se mnohokrát objevují zprávy o této „trestné činnosti“. A problém se neřešil jen „doma“, v obci. Pokud majitel drůbeţe nechtěl zaplatit pokutu, nebo se dokonce úspěšně pokusil o odehnání drůbeţe domů ještě před zaplacením, stával se z toho skutečný trestný čin, který se řešil třeba aţ u soudu. Např. 15.září 1903 byl okresnímu soudu v Roudnici zaslán protokol sepsaný s Tréţlem, v němţ je udání na Fr. Vršovského, ţe 13.t.m. stráţníkovi vzal zajaté husy. C.k. poštovní úřad Jenšovice si dopisem č. 153 z 11.11.1904 stěţuje na neslušné chování Tréţla a jeho ţeny v poštovní kanceláři a ţádá, aby někdo jiný z obce na poštu chodil. Obec odpovídá: Věc bude představenstvem vyšetřena a vyřízení zasláno. Co se týče přinášení pošty, nelze prozatím na věci ničeho měniti, an funkce ona byla svěřena stráţníku Tréţlovi a jeho ţeně obec. zastupitelstvem a dosud nikým z obce si nebylo stěţováno, ţe by snad funkci tuto špatně neb nesvědomitě vykonávali. Poslední lednový den 1904 bylo stráţníkovi vyplaceno sluţné za leden 1904 v obnosu 33,32 K. Tutéţ částku dostával kaţdý měsíc aţ do listopadu, v prosinci mu byl doplacen zůstatek sluţného 58,48 K. Z údajů plyne, ţe roční plat stráţníka byl v té době 425 K. 3.března 1904 obdrţela obec 120 K z honitby a pouţila ho jako příspěvek na plat polního hlídače. Zvoníkovi, kterého v této době (od března do konce roku 1904) vykonával p. Šrytr, byly za sluţbu propláceny 2 K měsíčně.

12

OH v Rci – Okresní hejtmanství v Roudnici


X

Prakticky kaţdoročně se v letech 1904-1910 komisionelně zjišťují škody na polích a zahradách následkem sucha, krup, hrabošů apod. Akci organizuje OH v Rci a její datum konání je v obci veřejně oznámeno vybubnováním. V roce 1905 dostává stráţník Tréţl pravidelný plat – měsíčně 37,50 K. Roční sluţné tedy činí 450 K. Šestého dubna zaslal Karel Štolc, čp. 23, předseda honebního výboru, nájem z honitby 200 K a sice 20 K do obecní pokladny na polního hlídače a 180 K k odepsání majitelům pozemků na přiráţkách. Devátého října 1905 byly z obce k rukám OH v Rci zaslány listiny bývalého pol. hlídače, les. a honeb. hajného Rud. Krále s ţádostí o prohlášení listin neplatnými. O 4 dny později sdělují roudničtí úředníci, ţe certifikáty se prohlašují za neplatné. Sluţbu zvoníka prováděl v roce 1905 obecní stráţník Tréţl. Za celoroční zvonění dostal koncem roku 24 K. Sluţné obecního stráţníka se v roce 1906 nezměnilo – dostal 450 Kč v měsíčních dávkách po 37,50 K. V únoru obdrţel stráţník od obce příspěvek 20 K na oděv, v prosinci za celoroční zvonění 24 K. Stráţník byl vysílán starostou obce na různé „sluţební“ cesty. Ať jiţ byl důvod jakýkoliv, vţdy dostal zaplaceno jízdné a něco málo na útratu. Desátého března dostal 2,10 K za cestu do Kozlovic. Z údaje, ţe Tréţlovi bylo dne 13.12.1906 vyplaceno 1,80 K za nový ţebřík k obecním svítilnám, jasně plyne, co vše musel stráţník dělat a jak si také mnohdy k svému stálému platu přivydělával. Rok 1907: Mzdové podmínky, tj. sluţné pro stráţníka a plat od zvonění, se proti roku předchozímu nezměnily. Rovněţ příspěvek na oděv dostal ve výši 20 K. Také těţší manuální práci si stráţník občas přibíral. Dvanáctého dubna 1908 si přivydělal 3 K za škrábání bláta na návsi. V tomto roce se sluţné pro stráţníka opět nezměnilo a zůstalo na roční částce 450 K, za zvonění dostal 24 K a od vedení obce dostal příspěvek na oděv ve výši 30 K. V listopadu si přivydělal 10 K za prohloubení strouhy v Hájkově13 zahradě. Nové vedení obce vzešlé po volbách roku 1908 (Pém František – starosta, Štolc Karel (čp. 23) – I.radní, Štolc Karel (čp. 21) – II.radní, Dobrovský Josef – III.radní a výborové: Král Václav, Klindera Ferdinand, Fišer František, Florián Josef, Viktorin František, Rybák Antonín a Turek Václav) se na své schůzi 4.10.1908 zabývalo m.j. chybějícím zápisem ze schůze, při níţ byl bývalý starosta L. Novotný obviněn obecním stráţníkem Tréţlem ze zneuţívání svého postavení. Řešilo také návrh na odstranění výhonků u obecního stromoví – jednohlasně schválen návrh p. starosty, aby po řípách se stráţníkovi dalo to provést a aby se mu za to daly 2 K. Na další schůzi obecního představenstva se 20.12. opět projednávala aféra mezi obecním stráţníkem Tréţlem a bývalým starostou L. Novotným. Aféra byla způsobena tím, ţe Novotný nařkl Tréţla, ţe mu nehlídal čubku a Tréţl obvinil Novotného ze zneuţívání svého postavení v úřadu. Zápis z jednání se ztratil a není k dohledání. Na této schůzi byl také přijat návrh, aby polní hlídka nebyla odlučována od sluţby stráţnické. V letech 1909 – 1915 dostával stráţník 500 K za roční sluţbu. Plat mu byl vyplácen v měsíčních dávkách, většinou po 40 K, koncem roku byl vyplacen zbytek mzdy – 60 K. Příspěvky z obecního rozpočtu na stráţníkův oblek nebyly stejné - r. 1909 … 50 K, r. 1910 … 30 K, r. 1911 … 50 K, r. 1912 … 50 K, r. 1914 … 50 K a r. 1915 … 50 K. V dubnu 1909 vyplatila obec stráţníkovi 2,30 K za očištění stromů, ale současně mu byly větve prodány za tutéţ cenu. Prvního května oznámil obecní hlídač obce Vraňany, ţe přistihl děvče Jos. Hoška a Fr. Černýho ze Spomyšle při trhání pšenice pana J. Blaţka z Vraňan a co corpus delicti odevzdal natrhanou nůši pšenice. Vedení obce Spomyšl stanovilo stání na den 5.května v 1 hodinu odpoledne a výsledkem bylo, ţe Hošek byl odsouzen k pokutě 2 K a Černý 5 K . Částka 7 K byla následně zaslána Obecnímu úřadu ve Vraňanech. OÚ ve Vraňanech zaslána dne 10.05.1909 částka 7 K (pokuta od Jos. Hoška a Fr. Černého). V srpnu 1909 je stráţníkem Tréţlem podáno oznámení na Annu Uhrovou čp. 52 za polní pych - kradla chrást na poli K. Štolce čp. 23 – ten pak oznámení odvolal, takţe vyvázla bez trestu. V říjnu obec Spomyšl obesílá Josefa Tošnera, čp. 17 ve Spomyšli, aby se dostavil dne 05.10.1909 na úřad k jednání o uráţce na cti obecního stráţníka Tréţla. V březnu 1910 bylo obcí Spomyšl stráţníku vyplaceno 5 K za sázení akátů (5 dnů po 1 K). V květnu dostal 0,72 K za vyčištění strouhy a 2 K za vykopání pískovce z bývalé obecní studánky, v červnu si stráţník vydělal 2 K za kopání základu pro studánku a jiné drobnější práce. V prosinci obdrţel 7,20 K za výsek klestí (6 dnů po 1,20 K), jeho manţelka, zvaná stráţníková, dostala 6 K za snášení klestí (6 dnů po 1 K).

13

Hájkova zahrada – Hájkův statek čp. 8 na návsi


XI

V druhé polovině března 1910 stráţník Tréţl udává, ţe Václav Malík staví ve svém domě čp. 29 neoprávněně skladiště a pokojík a dále, ţe zamýšlí stavěti chlévky a záchody. Malík byl povolán na den 24.března 1910 a bylo mu uloţeno, aby si dal zhotovit plány k zamýšlené stavbě a o povolení obec poţádal. Na svém jednání dne 23.srpna 1910 pověřilo vedení obce stráţníka Ladislava Tréţla dalším úkolem znaleckým ohledáváním zvířat14 za účelem vydávání dobytčího pasu. Jiţ o 4 dny později přišel do Spomyšle dopis, v němţ OH v Rci úředně potvrdilo za ohledatele zvířat za účelem vydávání dobytčích pasů p. Lad. Tréţla, obec. stráţníka. V obci bylo jmenování veřejně publikováno. V září 1910 projednávalo obecní zastupitelstvo přípis obce Nová Ves, okr. Louny, ohledně převzetí nezletilého Oldřicha Růţičky naší obcí. Usneseno, ţe obec Spomyšl zaplatí obci Nová Ves všechny výlohy vzniklé s opatrováním svého příslušníka Oldřicha Růţičku (stravné 80 hal/den), ţe pro hocha pojede stráţník Tréţl, který ho, aţ do vyřízení dalších náleţitostí, bude mít v prozatímním opatrování za 18 K měsíčně. Tak se také stalo a stráţník Tréţl sloţil dne 3.června 1911 v Roudnici poručenský slib pro sirotka Oldřicha Růţičku. V říjnu 1910 byla obec zasaţena slintavkou a kulhavkou, která vypukla ve dvorcích čp. 26, 50 a 62. O několik dní později byl na OH do Rce oznámen další výskyt nemoci hovězího dobytka, tentokrát v 8mi dvorcích, a zdechnutí telete ve dvorci čp. 62, které bylo zakopáno na mrchovišti. Počátkem listopadu obec oznamuje do Roudnice, ţe ve dvorci čp. 62 je onemocnělý dobytek uzdraven a ţádá o vyslání zvěrolékaře. Po několika akcích vč.desinfekce za dohledu obecního stráţníka Tréţla, bylo 4.prosince 1910 na OH do Rce sděleno, ţe veškerý onemocnělý dobytek je uzdraven, aţ na 1 býka ve dvorci čp. 20, desinfekce byla provedena nebo se ještě provádí. V polovině prosince 1910 bylo na OH do Rce sděleno, ţe je veškerý onemocnělý dobytek uzdraven, desinfekce provedena a obec ţádá o vyslání úředního zvěrolékaře. Týţ den došla do obce pošta, v níţ OH sděluje podrobnosti a návod k provedení konečné desinfekce stájí a předmětů v nich se nalézajících (oznámeno Tréţlovi) a také přípis ohledně způsobu zasílání a odváţení mléka ze zamořených dvorců (coţ bylo dáno na vědomí majitelům dobytka). Konečná revize stavu onemocnělého dobytka a desinfekce domů byla vykonána 31.prosince 1910. V roce 1910, při posledním sčítání lidu za Rakouska, byl Ladislav Tréţl se svou početnou rodinou ubytován v obecním domku čp. 3015. Do rodiny patřil: Ladislav Tréţl *30.4.1869, jeho manţelka Alţběta *4.2.1876, nemanţelská dcera Marie Lomcová *30.8.1895 ve Skalici u Kutné Hory a manţelské děti Vlasta *22.7.1902, Karel *18.8.1903, Ladislav *2.5.1905, Jaroslav *21.9.1906, Boţena *27.9.1907 a Růţena *6.6.1909. Všichni víme, jak byl domek malý. Přesto v něm tahle početná rodina neţila sama, spolu s ní byl v domku ubytován Karel Šeba s manţelkou Kateřinou. Ladislav Tréţl dostal domovské právo ve Spomyšli roku 1919, předtím patřil domovsky do Luţce. V té době bylo obvyklé, ţe spolu s ním dostala domovské právo ve Spomyšli i jeho manţelka a děti. Čtvrtého února 1911 bylo Okresnímu trestnímu soudu v Rci zasláno trestní oznámení proti Lad. Novotnému pro uráţku na cti obecního stráţníka při jeho výkonu sluţebním. Koncem listopadu roku 1911 se zastupitelstvo obce Spomyšl zabývalo zlodějskou tlupou. Usneslo se, ţe vzhledem v okolí se vyskytující tlupě zlodějů bude zřízena noční hlídka 2 muţů, kteří budou hlídat spolu s ponocným. V dubnu byly stráţníkovi z obecní kasy vyplaceny 4 K za vyřezávání ovoc.stromů. Devátého července 1912 udal obecní stráţník Lad. Tréţl polní pych, který spáchali František Černý a jeho sestra, oba nezletilí, děti Františka Černého, stráţníka na lokální dráze. Poškozený K. Štolc čp. 21 poţádal o potrestání. Při líčení dne 10.července 1912 byla Fr. Černému uloţena obcí pokuta 2 K, kterou týţ ihned fondu chudinskému zaplatil. V září se zastupitelé shodli na výtce stráţníkovi: dává se mu na vědomí, aby v ţádný čas a nikomu nepracoval, jak mu to ukládá dřívější usnesení výborové schůze a aby si polní hlídky nejenom všedního dne, nýbrţ i ve svátek a v neděli lépe hleděl. Výtky na stráţníkovu adresu však nepadly na úrodnou půdu, protoţe o rok později, na schůzi zastupitelů dne 16.listopadu 1913 podal p. Klindera návrh, aby se prošetřily stíţnosti občanstva ohledně nekonání povinností obecního stráţníka. V březnu 1913 obec vyplácí stráţníku Tréţlovy 2 K za vyčištění studny (1 den). V dubnu si Tréţl koupil od obce topol, za který zaplatil 10,10 K. V červnu dostal Tréţl 1 K za obsívání břehu nové silnice16. Počátkem roku 1914 starosta obce František Pém na schůzi oznámil, ţe stráţníkovi důtklivě připomenul konání svých povinností. Na další lednové schůzi bylo starostovo oznámení důkladně prodebatováno. Po debatě ohledně ochrany polního majetku a lesů navrhl p. K. Štolc (čp. 23) následující: Ohledávání zvířat za účelem vydávání dobytčího pasu nebo za účelem porážky zvířete v obci bylo až do té doby v kompetenci starosty obce nebo jiné pověřeného člena obecního zastupitelstva. 15 obecním domkem v tomto období bylo stavení čp. 30 16 Nová silnice – jedná se o první část silnice z obce Spomyšl směrem k Daňovsi, která byla r.1913 vystavěna. 14


XII

Způsob vykonávání policie místní, bezpečnostní, poţární a policie ochrany polního majetku a lesů budiţ obstaráván tak jako dosud. Poněvadţ ale do vykovávání těchto tří povinností bylo mnoho stíţností, usnáší se obecní výbor důtklivě dosavadnímu stráţníku Lad. Tréţlovi připomenout jeho sluţební smlouvu a to, ţe své povinnosti, hlavně pokud se ochrany polního majetku týče, nevykonával tak, jako v počátku své sluţební doby a ukládá se mu tímto přísně sluţbu vykonávat opětně tak, aby poplatníky úplně uspokojila. Toto napomenutí budiţ stráţníku dodáno písemně. Co se detailního rozdělení sluţby týče podléhá stráţník stálé kontrole a dispozicím pana starosty obce. Osmého dubna projednávalo zastupitelstvo obce prodej a koupi ryb. Bylo konstatováno, ţe při abnormálních mrazech začaly ryby v rybníce lekat. Bylo prodáno celkem 40 kusů odlovených ryb (23,80 kg za 24,10 K), dodnes jich stráţník vyhodil 25 kusů. V květnu 1914 byly stráţníkovi Tréţlovi vyplaceny 2 K za okopávání vysazených stromků. Není známo, kolik obecních stromů třešní měl Tréţl propachtovaných, ale počátkem června zaplatil obci za třešně 301 K, coţ byla na tehdejší poměry velká částka. Třiadvacátého srpna, tedy jiţ ve válce, kdy někteří muţi z obce narukovali ihned při první mobilizaci, psal zápis ze schůze p. Ferd. Klindera. Zastupitelé se v oblasti zdravotních opatření proti rozšíření nakaţlivých nemocí po dobu války dohodli následovně: 1. Jako místo pro přechovávání z onemocnění podezřelých a nemocných osob jsou určeny 2 místnosti v čp. 17 nabídnuté p. Ferd. Klinderou, 2. povozy k dopravě onemocnělých budou zaopatřovány případ od případu, 3. obec koupí ještě 1 postel, 3 slamníky a 3 přikrývky, 2 q chlorového vápna, 4. k ošetření nemocných ustanovuje se obecní stráţník a mimo to bude vyzváno občanstvo, aby se pro tento účel dobrovolně přihlásilo, 5. zvolena komise pro dodrţování pořádku a zdravotnických opatření: Karel Štolc (čp. 23), Karel Štolc (čp. 21) a Frant. Šafařík. V listopadu 1914 se zastupitelé rozhodovali o zesílení nočních hlídek. Za přítomnosti starosta Fr. Péma, radních K. Štolce (23), K. Štolce (21), Fr. Šafaříka a výborů Jana Šrytra, Fr. Kulhavého, Ant. Rybáka, Josefa Hellera, Václava Turka (čp.4) a Josefa Titěry byl přijat návrh starosty Péma, aby v prosinci 1914, v lednu, únoru a březnu 1915 vykonávali majitelé domů střídavě a bezplatně vysláním vţdy ze dvou čísel domovních po jednom stráţci, kteří by s obecním stráţníkem noční hlídku kaţdodenně od 10 hod. večer do 3 hod. ráno vykonávali. Obecní představenstvo dále navrhlo a jednohlasně schválilo zakoupit pro obecního stráţníka revolver a svítilnu. Zápis prováděl tehdy pětapadesátiletý p. Karel Štolc, čp. 23, protoţe Ferd, Klindera byl jiţ povolán do války. Koncem listopadu poţádalo vedení obce OH v Rci, aby oprávnilo obecního stráţníka jako nočního hlídače k nošení 6tiranného revolveru ke své osobní bezpečnosti. V prosinci 1914 byla stráţníkovi vyplacena doprava spomyšelského občana Jaroslava Weinberga z ústavu do Postřiţína. Obdrţel 2 K. Stráţník Tréţl je hned na začátku roku 1915 vyslán na cestu se dvěma polskými uprchlíky do Litoměřic ke třídění polských uprchlíků. Na cestu dostává 4 K. Z červnového sluţného platí Tréţl doplatek za višně 24 K, za švestky 21 K a daň z polí z r.1914 ve výši 20 K. V červenci je do obce z Libochovic dovezena mouka, stráţník dostává 2 K za její rozvoz. V srpnu poţádala obec Spomyšl Okresní výbor v Rci o osvobození stráţníka od vojenské činné sluţby. V prosinci 1915 dostává stráţník od obce příspěvek 5 K na vyţivování Jaroslava Weinberga od 3.do 9.prosince. Počátkem roku 1916 dostává stráţník Tréţl od obce tzv. drahotní přídavek 50 K za rok minulý. Z této doby, jistě silně poznamenané válkou, se zachoval jediný krátký zápis o změně osoby obecního stráţníka. Je pravděpodobné, ţe obec nevydobyla pro Tréţla osvobození od vojenské sluţby a Tréţl musel nastoupit do vojenské sluţby a pravděpodobně byl, jak bylo tehdy běţné, odvelen přímo na frontu. Pátého února 1916 byl za přítomnosti starosty Fr. Péma, radního K. Štolce (čp.23), K. Štolce (čp.21), Václava Turka (čp. 4) a výborů Fr. Šafaříka, Čeňka Tošnera, Fr. Kulhavého, Fr. Viktorina a Václava Turka (čp. 13) zvolen nový obecní stráţník. Zápis zní: Za obecního stráţníka a polního hlídače byl zvolen Josef Cibulka za podmínek dřívějších zřízenců obecních. Protokol o smlouvě se zvoleným obecním stráţníkem a polním hlídačem Josefem Cibulkou. Protokol sepsaný u Obecního úřadu ve Spomyšli dne 20.ledna 1916 za přítomnosti podepsaných. Předmětem jest sepsání obapolné smlouvy mezi obecním úřadem ve Spomyšli s jedné a nově zvoleným ob. stráţníkem a polním hlídačem Josefem Cibulkou s druhé strany. –


XIII

Josef Cibulka byl dle usnesení obecního výboru ze dne 5.února 1916 zvolen obecním stráţníkem, zároveň polním a lesním hlídačem a ponocným s nastoupením sluţby dne 20.února 1916 za roční sluţné 600 K a bezplatné uţívání spodku ob. dolíku. Povinností stráţníka, kterou nově zvolený se uvoluje vţdy věrně, poctivě a svědomitě konati, jest policejní dohled v obci, hlídka polní a lesní, veškeré obecní sluţby, rozsvěcování a čištění svítilen, zvonění, … v zájmu obce a noční hlídka od 10 hod. večer do 3 hod. ranní. Stráţník je povinen v kaţdém čase vţdy sluţbu řádně konati, k čemuţ se týţ zavazuje; v případě vystoupení je vázán vzájemnou jednoměsíční výpovědí. Sluţné bude stráţníkovi vypláceno měsíčně a sice vţdy posledního dne uplynulého měsíce. S tím protokol skončen, přečten a podepsán. (podpisy Josefa Cibulky a starosty Fr. Péma, razítko obce) Dne 27.2.1916 bylo na schůzi představenstva obce rozhodnuto, ţe obec vyhoví ţádosti stráţníka Cibulky o příspěvek na byt. Bude mu propláceno 5 K měsíčně se zpětnou platností od 1.února 1916. Dne 28.února 1916 dostává stráţník Cibulka od obce své první sluţné (za únor ve výši 21,70 K). Lze se domnívat, ţe sluţbu skutečně nastoupil dnem 20.února 1916 tak, jak je uvedeno ve smlouvě. Další měsíční příjmy u jmenovaného stráţníka byly 55 K (50 K sluţné + 5 K příspěvek na byt). Obecní stráţník vybubnoval 12.dubna zprávu, ţe OÚ Vraňany ţádá vydání zákazu chození na trávu do polí vraňanského katastru. V tomtéţ měsíci obec vyplácí Josefu Cibulkovi 1,20 k za ½dne sbírání housenek. V červnu dostává stráţník Cibulka 80 haléřů za 5 kg bílícího vápna a 1,20 K za mytí podlahy v čp. 5517. V červenci došla do obce dodávka brambor a stráţník Cibulka dostal 3,80 K jako odměnu za práci při jejich prodeji. V prosinci dává obec stráţníkovi příspěvek 52 K na jiţ zakoupený kabát a 5 K za obrývání a bílení stromů (2 ½ dne po 2 K). Představenstvo obce se také jednomyslně usneslo, aby podle návrhu starosty Péma byla od 9.t.m. zavedena zesílená noční hlídka. Starosta vypracuje rozpis. Se stráţníkem bude hlídat ještě jeden občan. Z rozpisu budou vyjmuty ty rodiny, jejichţ otec jest na vojně. Hlídka se bude konat aţ do odvolání obecním úřadem od 9 hod. večer do 3 hod. ráno. Občasnou revizi hlídkové sluţby provede p. V. Turek (čp.4). V lednu 1917 obdrţel stráţník Josef Cibulka odměnu 2 K za ubytování válečných uprchlíků v čp. 55. Koncem února mu bylo vyplaceno 24 K za vyřezávání akátů (8 dnů po 3 K). Dluţno podotknout, ţe tuhle práci prováděl se spolupracovníky, pravděpodobně dvěma. Sám v téţe době dostal 1,40 K za očištění břehu rybníka. Počátkem dubna si opravou zdi v obecním domku přivydělal stráţník Cibulka 5 K. Posledními akcemi stráţníka Josefa Cibulky byl dovoz ryb (kapří násady) z jenšovického nádraţí (obdrţel 1 K) a vyvazování a vyřezávání stromů (4 K). Mezitím, 9.března, poţádalo obecní představenstvo ve Spomyšli OH v Rci o osvobození stráţníka Josefa Cibulky od nastoupení vojenské činné sluţby. Bohuţel, 22.dubna přišel do obce dopis se zamítnutím ţádosti. Josef Cibulka si své práce pro obec dlouho neuţil. Šestého května 1917 oznámil na schůzi představenstva obecní starosta Pém, ţe jeţto obecní stráţník 14.t.m. má narukovat, musí se obec postarat o náhradu. Dle informací není tu momentálně způsobilé osoby, která by se dobrovolně k sluţbě této hlásila. Po obsaţné debatě, které se zúčastnili všichni přítomní, usneseno jednomyslně, aby pro posílku a hlídku v obci ustanoven byl p. František Kulhavý, jenţ se uvoluje v nedostatku jiné způsobilé osoby místo toto zastávat. Protokol o smlouvě s nově zvoleným obecním stráţníkem Františkem Kulhavým. Protokol Sepsán u obecního úřadu ve Spomyšli dne 10.května 1917 za přítomnosti podepsaných. Předmět sepsání obapolné smlouvy mezi obecním úřadem ve Spomyšli z jedné a nově zvoleným stráţníkem Frant. Kulhavým s druhé strany. Frant. Kulhavý ze Spomyšle byl dle usnesení ob. výboru ve Spomyšli ze dne 6.května 1917 ustanoven za výpomocného stráţníka aţ do doby, kdy dosavadní stráţník Josef Cibulka bude od vojenské sluţby vyreklamován, případně aţ obec místo to definitivně obsadí, nastoupením sluţby od 13.května 1917 za měsíční sluţné 50 K. Povinností ob. stráţníka, kterou se nově zvolený uvoluje konati, bude: Veškeré obecní sluţby a mimo to polní hlídka, pokud mu k tomu čas mimo jeho vlastní povolání dovolí. Sluţné bude stráţníkovi vypláceno měsíčně vţdy posledního dne uplynulého měsíce. S tím protokol skončen, přečten a podepsán. podpisy: Frant. Kulhavý, starosta Pém, razítko obce Zápis o schůzi ob.představenstva ve Spomyšli ze dne 10.V.1917 odbývané za přítomnosti podepsaných. 17

čp. 55 – stavení známé pod názvem „cihelna“


XIV

Předmětem jednání bylo: ustanovení sluţného prozatímnímu stráţníku Frant. Kulhavému Vyřízení: Usneseno jednohlasně vyplácet Frant. Kulhavému prozat.stráţníku 50 Korun měsíčně. Skončeno a podepsáno. podpisy: Turek Václ., Štolc, K. Štolz, s tarosta Pém Prozatímní stráţník Kulhavý skutečně nastoupil sluţbu dne 13.května 1917. Jako sluţné za dny 13.-31.5. mu byla vyplacena částka 31,54 K. Aţ 24.května poţádala obec Spomyšl OH v Rci, aby ustanoveného zřízence stráţního Frant. Kulhavého ve funkci potvrdilo a do přísahy vzalo. V červnu dostává pan Kulhavý 2 K za opravu zábradlí u Tůmovic, kaţdý měsíc pravidelně částku 50 K jako sluţné (a to aţ do června 1919). V říjnu 1917 byly stráţníkovi vyplaceny 2 K za natření alejových stromů. Na samém konci války, dne 12.října 1918, byl Ladislavu Tréţlovi doručen osvobozovací list. Dne 25.května 1919 byla na schůzi obecního zastupitelstva (starosta Fr. Pém, radní K. Štolc (čp.23), K. Štolc (čp.21), V. Turek (čp. 4), výborové Viktorin Fr., Šafařík Fr., Srba Čeněk, Rybák Ant., Šimral Bohuslav, Šrytr Jan, Turek V. (čp. 13) projednána ţádost Ladislava Tréţla o udělení místa policejního stráţníka obecního a polního hlídače. Usneseno jednohlasně, aby Lad. Tréţl byl do obecní sluţby přijat pod podmínkami v protokole ze dne 18.května 1902 obsaţenými. Sluţbu nastoupí dne 1.července 1919 se základním sluţným 500 Kor a 100% drahotní přídavek 500 Kor = 1000 Kor proti jednoměsíční výpovědi a bez jakýchkoli nároků na definitivu. Uţívání obecního dolíka pro letošní rok vyhraţuje obec dosavadnímu obecnímu stráţníku. Ukládá obecnímu starostovi, aby Lad. Tréţl do 3 dnů byl vyzván prohlásiti, zdali místo přijímá či nikoliv. Současně se zastupitelé zabývali ţádostí Ladislava Tréţla s rodinou, aby byl přijat do svazku obce. Usneseno jednohlasně Lad. Tréţla s rodinou do svazku obce přijmouti. Ještě týţ měsíc obec Spomyšl písemně vyrozumívá Lad. Tréţla o tom, ţe byl opětně přijat do obecní sluţby a o tom, ţe mu bylo uděleno právo domovské ve Spomyšli. Třetího srpna 1919, tedy jiţ za nového vedení obce, ţádá obec na OH v Rci, aby byl stráţník Tréţl vzat do sluţební přísahy. Na své schůzi 31.srpna 1919 jednalo zastupitelstvo (starosta Václav Švec, radní Turek V. (čp. 4), Srba Čeněk a Fišer František, členové obecního zastupitelstva Alois Uher, Václav Malík, Ant. Bartoš, Ant. Rybák, Josef Tošner, Janouškovcová M.) takto:  Ohledně ţádosti obecního stráţníka Lad. Tréţla na úpravu sluţného bylo na návrh Frant. Fišera usneseno, ţe základní sluţné obecního stráţníka činí 600 Kor ročně, k tomu drahotní přídavek 200% se zpětnou platností od jeho nastoupení (1.7.1919). Obecní dolík smí od nového roku 1920 pouţívat obecní stráţník takovým způsobem, ţe při prodeji ovoce nemá ţádný nárok na úhradu za poškození trávy.  Úprava obecní sluţby pro stráţníka: Stráţník má vykonávat sluţbu pouze v obci, polní hlídka mu odpadá. Hlavně se nařizuje stráţníkovi, ţe musí v noci správně ponocovat, v letní dobu od 10 hod. do 3 hodin, v zimě od 9 hodin do 5ti ráno, pak nastává jeho odpočinek nejméně do 8 hodin v létě a v zimě do 10 hodin dopoledne. Kaţdé vzdálení z obce musí stráţník hlásit starostovi. V neděli má stráţník denní klid mimo zvláštního nařízení. Po odpočinku nastává denní sluţba po obci, kterouţ starosta bude ústně nařizovat. Mimo toho musí obstarávat polední zvonění. 7.září 1919 na starostovo poukázání na mnoţící se stíţnosti proti škodě způsobené od pasení koz a ovcí se zastupitelstvo jednohlasně usneslo, aby se ještě jednou vybubnoval zákaz volného pasení. Kdo by ještě tak činil, bude pokutován. 30.října je stráţníku Tréţlovi vyplaceno sluţné za červen aţ říjen v celkové sumě 600 K, koncem roku dostává 300 K za listopad a prosinec. Sedmého března 1920 bylo usneseno devíti hlasy z deseti přítomných, aby stráţník Tréţl vykonával téţ polní hlídku mimo jeho sluţbu stráţníka obecního a mimo ponocování. Pan Václav Malík si vyhraţuje, kdyby snad chtěl Tréţl přídavek k platu následkem výkonu polní hlídky, aby tento příplatek nesli jen majitelé polí. S Lad. Tréţlem budiţ sepsán sluţební protokol o jeho výkonech. Na první jarní den 1920 se sešlo zastupitelstvo obce, aby projednalo problém s výkonem sluţby obecního stráţníka Tréţla. Z jednání byl sepsán protokol: Protokol sepsaný u obecního úřadu ve Spomyšli dne 21.března 1920. Předstoupil Lad. Novotný, člen obecního zastupitelstva a uvádí: Jako jiţ mnohokráte tak opět včera ze soboty na neděli stráţník Tréţl vůbec nekonal noční hlídku, nýbrţ od 7 več. do 2 hod. v noci hrál u Viktorinů v karty, nic nato nedbaje, ţe starosta obce i jeho náměstek téţ v hostinci byli a jiţ domů odešli a on pořád se nehýbal. Ve 2 hod. v noci zjistil jsem s policejním komisařem Karlem Švecem, ţe Tréţl je u Viktorinů. Dalšími svědky jsou: Spomyšelské aktuality č.2/2013 – příloha „Sluţebníci obce Spomyšl“

XV

Tošner Josef, člen obec.zastupitelstva, Karas V., Uher Fr., Dobruský Jos., Uher Ant., ţe Tréţl do 2 hod. hrál v karty (s Uhrem Ant. a Floriánem K.). Mimo to choval se Tréţl naproti mně způsobem hrubým, vykřikoval na dvoře „ţe mu nic neudělám“ atd., coţ ţádám, aby mu energicky bylo zakázáno a on poučen, jak se obecní zřízenec chovati má oproti členu obec. zastupitelstva. Skončeno a podepsáno. Novotný Ladislav Švec Václav Všem stíţnostem na stráţníka Tréţla nebyl konec. Dne 13.června 1920 byla zastupitelstvem obce uzavřena další z nich: Projednáván protokol sepsaný na základě udání Josefa Dobrovského proti obecnímu stráţníkovi Tréţlovi. Po usnesení se dostavil policejní komisař Karel Švec, který vypověděl, ţe kontroloval obecního stráţníka při noční sluţbě a prohlásil, ţe Tréţl není způsobilý tuto sluţbu konat. Nakonec zastupitelstvo dospělo k závěru, ţe stráţníkovi bude dána 6týdenní výpověď. Podpisy pod zápisem: 29.6.1920 Švec, zapisovatel Turek Václav, členové výboru Rybák Ant. a Malík Václav. Dvacátého června 1920 vydraţil stráţník Tréţl třešně a zaplatil obci 576 K. Sluţné mu obec vyplácela pravidelně po 150 K za měsíc, v červnu obdrţel 75 K za polovinu měsíce. Devětadvacátého června 1920 prováděli zastupitelé obce volbu nového stráţníka. Ţádost o místo podal Jos. Kubálek a Fr. Kulhavý. Protoţe je oběma ţadatelům přes 60 let, byl určen výpomocným stráţníkem Josef Kubálek s tím, ţe je moţné ho kdykoliv odvolat. Dále usneseno, ţe byt v obecním domku bude Tréţlovi ponechán do konce roku 1920 zadarmo. V prosinci 1920 byl zastupiteli jednohlasně stanoven nájem z bytu v obecním domku pro Ladislava Tréţla: 200 Kč ročně ve čtvrtletních splátkách 50 Kč placených předem. Částka bude vyplácena obecnímu stráţníkovi Kubálkovi. Z meziválečných zápisů ze schůzí zastupitelstva obce: 20. března 1921 - Pan František Fišer navrhnul, aby se stráţníku Kubálkovi nahradila činţe za druhé pololetí roku 1920 v obnosu K 100,-. Odsouhlaseno, stráţníku Kubálkovi bude vyplaceno 100 K. 18.září 1921 - Na ţádost stráţníka Kubálka a na návrh Františka Fišera usneseno jednohlasně vyplatit stráţníku Josefu Kubálkovi jako drahotní přídavek a na oblek 600 K. 4.ledna 1925 - Obecnímu stráţníkovi Kubálkovi bylo na jeho vlastní ţádost zvýšeno sluţné o 200 Kč měsíčně. 28.prosince 1927 - Projednána ţádost obecního zřízence Kubálka o zvýšení sluţného. Usneseno zvýšit mu sluţné o jednoměsíční plat 170 Kč. 25.srpna 1928 - Starosta navrhnul, aby loňské usnesení ohledně husí bylo znovu obnoveno, poněvadţ spousta husí pobíhá po polích a dělá škody. Pokuta z jedné husy 5 Kč. Z této částky obdrţí obecní stráţník 1 Kč za kaţdou zajmutou husu. Návrh schválen. 22.února 1934 – V záleţitosti úpravy policejní a hlídkové sluţby v naší obci bylo jednohlasně usneseno, aby Kubálkovi byla dána k 1.březnu výpověď, poněvadţ jest jiţ přestárlý. Obecní zastupitelstvo pověřilo obecní radu, aby vypracovala podmínky pro přijetí nového obecního zřízence. Jednání se účastnili: obecní starosta – Václav Švec, obecní radní - Turek Václav (čp.4), Srba Čeněk, členové obecního výboru – Dobruský Antonín, Karas Václav, Budka Václav, Vaněk Bedřich, Borecký Jaroslav, Vršovský František a ing. Štolc Jaromír. 17.března 1934 - Přečteny podmínky pro obecního zaměstnance navrţené obecní radou a pak jednomyslně schváleny. Ţádost došla pouze jedna – od Františka Tošnera18, který byl po uváţení jednohlasně přijat. Zápis o schůzi obecní rady ve Spomyšli konané dne 1.března 1934 za účelem stanovení podmínek pro přijetí obecního zaměstnance smluvního. Obec Spomyšl přijme od 1.dubna 1934 smluvního zaměstnance, příslušníka státního, občansky zachovalého, který bude míti následující povinnosti: 1. Bezpečnostní sluţbu v obci, veškeré posílky v obecních záleţitostech, noční hlídku od 10 hod do 4 hod. ranní, mimo to polní hlídku a lesní, a vykonávat práce, které mu starosta přikáţe pro obec. (Zvonění, bílení stromků v obci a podobné.) 2. Obec zaplatí 300 Kč měsíčně a 200 Kč na ošacení ročně. Sociální pojištění bude hrazeno obcí na polovic. Zaměstnanec bude míti v týdnu jeden den volno podle uváţení pana starosty. Zaměstnanec bude míti trávu v obecním dolíku zdarma k pouţívání. Rozvázání smluvní smlouvy jest oboustranné s jednoměsíční výpovědí. Podmínky přečetl a přistoupil na ně

18

Tošner František.

František Tošner * 19.4.1876, v SDH od r. 1906 - zakládající člen, zemřel koncem roku 1948


XVI

17.března 1935 – projednávána ţádost obecního stráţníka. Rozhodnuto, ţe se mu bude platit nemocenské pojištění. Roku 1935 vydal Okresní úřad v Roudnici přípis o polním hlídači. Okresní úřad v něm nařizuje obcím jmenovat polní hlídače, jinak nese obec odpovědnost za škody způsobené poţáry sama. 5.června 1937 – projednávána ţádost bývalého stráţníka Ladislava Tréţla o slevu nájemného obecních pozemků. Všemi hlasy usneseno z jeho celkového dluhu 2 305,50 Kč z obecních pozemků a 450 Kč dluţného nájmu z bytu, tedy celkového obnosu 2 755,50 Kč mu slevit polovinu s podmínkou, ţe obnos 1 377,75 Kč zaplatí do 30.června 1937. Nedodrţí-li tuto podmínku, pověřuje se obecní rada, aby okamţitě učinila kroky k zabezpečení celého obnosu. 28.září 1937 – Jednalo se k ţádosti Ladislava Tréţla o úpravu a slevu jeho dluhu, který povstal z nájmu obecních pozemků. Zastupitelé přišli k názoru, ţe vymáhání celého obnosu by způsobilo prodej jeho celého majetku exekuční draţbou. Pak by majetek připadl obci (Tréţl je příslušník obce) a tím by břemeno bylo pro obec ještě větší. Zastupitelstvo se proto usneslo na zaplacení polovičky podle původního usnesení a zaplacení všech výloh, které následkem toho vznikly do 8 dnů. Přítomný Ladislav Tréţl s tímto souhlasí a do 8 dnů zaplatí pro obec 377 Kč 75 h. jakoţ i veškeré útraty soudem vzniklé. Další střípky související nějakým způsobem a obecními sluhy jiţ jen útrţkovitě. S postupující dobou jsou záznamy o nich a poznatky o jejich práci stále méně časté, aţ úplně zmizely. Václav Turek uvádí, ţe česání chmele se r 1937 účastnila m.j. také Tošnerová (stráţníková) a načesala 6 ½ věrtelu, za věrtel se tehdy platilo 2,80 Kč. Devátého března 1942 zaslal OÚ Spomyšl do Rce dopis, v němţ stráţník Tošner poţádal o zrušení dodávky vepře o váze 90 kg. -Dne 12.března 1942 zaslala Okresní péče o mládeţ v Rci přípis o podpoře rodin s více dětmi a přihlášky dětí na očkování proti záškrtu. Zpráva byla v obci vybubnována. – V červnu téhoţ roku musel obecní stráţník vybubnovat zprávu oznámení Okresního úřadu v Roudnici o změně nařízení o uzavírací hodině v hostincích a o trestech. – V červenci 1942 přišel z Okr.úřadu v Rci poukaz na gumovou obuv pro stráţníka Fr. Tošnera. - V srpnu 1942 byla vybubnována zpráva, v níţ Okr.úřad v Rci sděluje, ţe se zrušuje povolení mletí a šrotování na Vepřku a otvírá se mletí v Netěši. – V září 1942 zaslal Okresní úřad v Roudnici do Spomyšle sdělení, ţe obecní policie je rozpuštěna. Bohuţel, není blíţe specifikováno, zda se jedná pouze o policajta ve Spomyšli, nebo ve všech obcích. – Částečné vysvětlení přinesla další zpráva: 5.října starosta obce Václav Turek podal osobně v Roudnici hlášení o rozpuštění policie a odevzdání zbraní. Konstatoval, ţe Spomyšl policii nemá. - V říjnu zaslal Okr.úřad v Rci naléhavé sdělení o povinné dodávce brambor. Ve Spomyšli bylo sdělení vybubnováno a vyvěšeno na obecní desce. Na OkÚ do Rce podáno hlášení a ţádost o slevu kontingentu na polovinu. Osobně doručeno p. Burianem 26.10.1942 do Rce. – V souvislostech s rozpuštěním policie není bez zajímavosti fakt, ţe 8.10.1942 došly do obce plakáty propagující sběr starého šatstva a byly předány stráţníkovi k vyvěšení. Otázka tedy zní: K jakému zrušení policie tedy došlo, kdyţ i v dalších měsících byl obecní stráţník jmenován v úřední dokumentaci. Např. 3.prosince 1942 zaslal Pozemkový úřad v Praze přípis o ustanovení nuceného správce na statek čp. 23 paní Marie Štolcové. Dekret byl doručen obecním stráţníkem paní Marii Štolcové proti podpisu. 20.dubna 1943 - Okresní hejtman zakázal konání řipské pouti 25. a 26.dubna 1943, coţ bylo vyhlášeno stráţníkem s bubnem. 17.září 1943 – Obecní úřad ve Vraňanech přísně zakazuje chození přes pole p. Richtera, statkáře ve Vraňanech. Zpráva byla občanům dána na vědomí bubnováním. 15.října 1943 - MUDr. Gellert Hugo, Beřkovice, zaslal oznámení o očkování dětí od 2 do 6 let v pondělí 18.10.1943 mezi 2. a 5. hodinou odpoledne. Také tato zpráva byla oznámena občanstvu bubnováním. V srpnu 1944 poslal Okr.úřad do obce oběţník o povinném nákupu a zlevnění uznaného osiva a sadby. Text oběţníku oznámen v obci 2x vybubnováním, poté byla sepsána společná objednávka. Po válce, v červnu 1945, byl ve Spomyšli vybubnován pokyn četnické stanice v H. Beřkovicích o odevzdání všeho nalezeného po německé armádě. Sedmého října 1945 přidělil ONV v Rci dovolenou na zotavenou spomyšlekému obecnímu sluhovi p. Tošnerovi. Dne 10.října 1945 oznámil cukrovar v Kralupech, ţe všechna cukrovka se bude odevzdávat do cukrovaru v Dolních Beřkovicích. Zpráva vybubnována. – V listopadu ´45 poţadoval ONV19 v Roudnici, aby ţadatelé a majitelé honebních lístků předloţili vysvědčení o národní spolehlivosti. V obci vybubnováno. – V prosinci byla tímtéţ způsobem občanům předána zpráva , aby se zdejší obyvatelé hlásili o práci na dráze.

19

ONV – Okresní národní výbor


XVII

V únoru 1946 obec Spomyšl poţádala Ministerstvo vnitřního obchodu v Praze, Dušní 17, o poukaz na jeden pár gumových bot pro obecního sluhu Fr. Tošnera. Tentýţ měsíc ministerstvo boty obecnímu sluhovi Tošnerovi přidělilo. V září 1946 zaslal ONV v Rci do obce přípis ohledně obecních ponocných, jejich sluţebních a zbrojních pasů a osvobození od kolkové povinnosti. Od této doby se záznamy o obecních sluzích nezmiňují. Okrajově se tedy lze zmínit pouze o práci ţňových hlídek, coţ byla v obecné rovině také sluţba všem obyvatelům obce a JZD20. Např. v roce 1966 bylo na schůzi zdejšího hasičského dobrovolného sboru rozhodnuto, ţe ţňové hlídky budou přes den sestaveny z ţáků MSPO21 a v noci hlídači, kteří budou hlídat po celou noc (p. Barcal a p. Borecký). V červenci roku 1983 poţádalo JZD Nová Ves Místní národní výbor o pomoc při zjišťování vhodných osob pro hlídání polních mlatů a zajištění nočního hlídače. Sumář obecních sluhů: ve službě obecní služba pasák hus a vepřového dobytka ponocný dozorce (strážník) pasák hus pasák hus obecní hlídač a ponocný (strážník?) obecní hlídač, pasák atd. (strážník?) ponocný a hlídač pasák hus polní hlídač ponocný polní hlídač obecní strážník zvoník obecní strážník polní a obecní hlídač (strážník) obecní sluha (ponocný, pošta) obecní sluha (ponocný, pošta) obecní strážník obecní strážník zvoník obecní strážník ponocný obecní strážník obecní strážník obecní strážník obecní strážník prozatímní obecní strážník obecní strážník výpomocný obecní strážník obecní strážník

jméno a příjmení Josef Tošner Josef Rybák Josef Rybák Duchoslav (Jiří?) chlapec od Josefa Tošnera Josef Rybák Josef Tošner Jiří Duchoslav Josef Tomek ? Jan Vedlík Emanuel Pokorný Antonín Kindl František Tošner Josef Kavka Hynek Fišer Jiří Duchoslav Jan Vedlík Josef Růžička Bedřich Novák z Lužce Václav Vávra Eduard Exner z Jaroměře Antonín Kindl Václav Vurma Josef Kavka Ladislav Tréžl Josef Cibulka František Kulhavý Ladislav Tréžl Josef Kulhánek František Tošner

od 1862 1864 1.3.1865 1864 1865 1866 1867 1867 1874 1877 1881 1.1.1882 1.4.1882 1883 květen 1886 květen 1887 1887 3.8.1890 1.5.1891 leden 1897 1.3.1897 1.3.1897 1.8.1897 červenec 1901 červen 1902 únor 1916 13.5.1917 1.7.1919 29.6.1920 17.3.1934

do 1865 ?

31.3.1882 ? ? červenec 1890 1887 duben 1891 únor 1897 ? 31.7.1897 ? 1901 31.5.1902 leden 1916 květen 1917 30.6.1919 červen 1920 1934 asi 1946

Tolik tedy k datům z obecních zápisů. Funkce obecního stráţníka byla, myslím, dostatečně popsána, ať jiţ šlo o šíři povinností stráţníka, nároky na sluţbu definované vedením obce Spomyšl, tedy zaměstnavatelem, stráţníkův plat a případné další benefity, průběh sluţby, okolnosti volby a příčiny odvolání. Občas jsou zmíněny také stráţníkovy platby za pronajaté pozemky, příp. za zakoupené stromy (je myšleno ovoce na obecních stromech, koupené tzv. „nastojato“).

20 21

JZD – Jednotné zemědělské družstvo MSPO – Místní skupina požární ochrany


XVIII

Alespoň okrajově byly zmíněny i další obecní „sluhové“, i kdyţ byly v určitém období jejich povinnosti kumulovány a vykonával je třeba jen jediný člověk. Nezbývá, neţ se alespoň ve zkratkách zmínit o některých dalších aspektech souvisejících se sluţbou obci a jejím obyvatelům. Zvon, zvonění. V únoru 1890 proplatila obecní kasa 7 zlatých klempíři z Cítova za krytku obecní zvonice a 80 krejcarů Šimralovi od vybednění obecní zvonice. V dubnu téhoţ roku vyplatila obec 22 krejcarů za provaz ke zvonku (podle účtu p. Hellera). V letech 1892, 1893 a 1895 byl provaz také vyměněn, v všech třech případech stál 24 krejcary. V srpnu 1890 obec vydává 1 zl za prkno ke zvonici. Za zvonění obec vyplácí 10 zlatých ročně. To platí pro roky 1890 - 1895. Zvoníkem v té době byl František Tošner. V měsících říjnu aţ prosinci dostává mzdu za zvonění Jiránkův kočí (50, 60 a 50 krejcarů). V polovině roku 1897 začal zvonit Vávra a dostával 1 zl měsíčně. Zvon obsluhoval aţ do roku 1900, kdy jiţ dostával měsíčně 2 Koruny. Od září roku 1900 se k sluţbě zvoníka vrátil František Tošner. Roku 1900 vyměněný provaz ke zvonku byl obci účtován 48 haléři – cena tedy zůstala stejná jako v předcházejících letech. František Tošner dlouho zvoníkem nezůstal a skončil 8.listopadu 1900. Pak jiţ byly platby za zvonění adresovány panu Poláčkovi (do poloviny března 1903) a panu Šrytrovi (od poloviny března 1903 do konce r.1903, kdy záznam o platbách končí). Hlídač polní Příspěvek z nájmu honitby ve výši 60 zlatých/rok byl od roku 1890 do roku 1899 a pak 120 Korun/rok byl obcí pravidelně vydáván na sluţbu polního hlídače. Buben Na počátku roku 1896 vydala obec 13 zl 60 kr za nový buben s řemenem. Roku 1901 shání obec novou kůţi na buben. Píše lístek V. F. Červenýmu o zaslání ceníku, pak u něj objednává 2 kůţe k bubnu a nakonec, 1.března 1901, za tyto dvě kůţe platí 5 korun. K výdaji za kůţe je třeba přičíst i 55 haléřů jako porto. Ponůcka22 Na ponůcku (ponocování, noční hlídku) bylo v období 1888-1903 vybíráno od občanstva ročně 50 krejcarů (po změně měny 1 K/rok); vlastníci větších majetků platili více, např. Fr. Tošner, Marie Rybáková, Josef Turek ml., Frant. Turek, David Weinberg, Josef Jiránek st., Anna Weinberg, Václav Král, Frant. Pém, Karel Štolz ….. 1 zl., Václ. Novotný, Frant. Viktorin, 1,50 zl., Josef Jiránek ml. 2 zl.

V letech 2005 – 2013 sepsal

Jaroslav Marsa

Na snímku je malba Mikoláše Alše „Ponocný“, kterou umělec vytvořil roku 1891. Obraz je v majetku Galerie hl.m.Prahy, z jejíž webových stránek obrázek pochází. – V těchto dnech si připomínáme 100.výročí úmrtí Mikoláše Alše (*18. listopadu 1852 Mirotice,  10. července 1913 Praha). 22


XIX

Služebníci obce Spomyšl

Recommend Documents