SLOVO ÚVODEM Ahoj, vítáme Vás u nového čísla našeho časopisu. Zima nám už pomalu dává vale, a tak bychom se s ní rádi rozloučili a jak jinak než tím, že se na chvilku ohlédneme a zavzpomínáme, jak jsme toto období prožili. Zmapovali jsme pro Vás období od konce listopadu do konce února. Taky jsme zjistili, že máme konkurenci, že na naší škole vychází další školní časopis. Nevadí nám fakt, že máme konkurenci, ale spíš to, že jsme se tuto informaci dozvěděli jako poslední. To nás vážně mrzí. No, to se nedá nic dělat, snad se Vám naše další číslo bude alespoň trochu líbit. Přejeme příjemné počteníčko… Redakce
2
NAŠE ŠKOLA Milí čtenáři a čtenářky, je tu další číslo našeho školního časopisu, tentokrát ze zimního období. V minulém čísle jsme se rozloučili s letními prázdninami, seznámili jsme se s rekonstrukcí naší školy a ukázali jsme si, kam všude jsme se podívali. Co vás ovšem čeká nyní, to už se nechte překvapit. Tak pojďme na to. Jako první akci musím zmínit návštěvu divadla Studio dva, kde jsme zhlédli muzikál s názvem Vánoční koleda. Konala se 30. listopadu. Jel každý, kdo měl zájem, a tak tam byly děti z celé školy. Věřím, že byli všichni doslova nadšeni. V tomto představení jsme mohli vidět mnoho významných herců i zpěváků. Například Karel Roden, Ivana Chýlková nebo významná operní pěvkyně Marina Vyskvorkina. Nakonec se žáci mohli se dvěma již výše uvedenými herci vyfotografovat a dostat i podpis.
Hned o dva dny později se naši prvňáčci a třeťáčci vydali do ekologického centra Chaloupky v Horní Krupé. Strávili zde pestré odpoledne s programem nazvaným „Ochutnejte vánočního Kubu“. Tento program děti přenesl do doby minulé a seznámil je s tradičním venkovským prožíváním Vánoc a tradičními vánočními zvyky.
3
3. prosince na nás čekala pro někoho příjemná a pro někoho zastrašující Mikulášská nadílka. Žáci z devátého ročníku se jako každoročně převlékli za čerty, anděly a za Mikuláše a vyrazili do mateřské školy a následně za všemi ostatními žáky do základní školy. Myslím si, že se nadílka velice povedla a že ti, co zlobili, se do příštího Mikuláše jistě napraví.
Jak už jistě všichni víme, v každém pololetí k nám zavítá Centrum prevence ze Žďáru nad Sázavou, dříve známé jako Ponorka. Tento rok tomu nebylo jinak. 8. prosince byli v páté a sedmé třídě, o den později zase v osmé a deváté. V každé z tříd byl připraven preventivní program. V páté třídě nesl název „Chci být cool“, v sedmé třídě zase „Andílci a ďáblíci“, v osmé třídě „Můj život, můj svět“ a nakonec v deváté třídě „Jsem on-line“.
Událost, na kterou se všichni vždy těšíme, je náš Vánoční jarmark. Letošní byl velmi povedený. Stánky s výrobky našich žáků byly rozmístěné po celé naší škole. Návštěvníci si mohli poslechnout koledy v podání našich žáků pod vedením Mgr. Lacinové, zhlédnout výstavu betlémů, perníků i bubenickou show v režii p. Jajtnera a vyrobit si nějaký dárek v našich tvořivých dílnách. Ve vestibulu školy se opět uskutečnila charitativní sbírka pro občanské sdružení ADAM. Lidí přišlo nespočet, tak doufejme, že příště tomu bude také tak.
4
A nyní vánoční besídka. Konala se 19. prosince. Hned ráno ji zahájila devátá třída. Pro celý první stupeň si připravila nejrůznější soutěže. První místa řádně ocenila a šlo se zpátky do tříd. Zbytek dne měl každý svůj program. Předávaly se dárky, zpívaly se koledy a jedlo se cukroví. Prostě vánoční pohoda. Také ještě aby nebyla, když za dveřmi byly vánoční prázdniny se Štědrým večerem. Když tak o tom přemýšlím, s rokem 2014 jsme se rozloučili pěkně.
29. ledna se konalo pololetní vysvědčení. Někteří se těšili, ovšem někteří zase ne. Každopádně proběhnout muselo. Pro osmou a devátou třídu to bylo klíčové vysvědčení, jelikož se zapisovalo na střední školy. Na něj také hned navazovaly jednodenní pololetní prázdniny a jarní prázdniny, což bylo velice příjemné. Pro náš všechny byly nejzáživnější právě jarní prázdniny. Minulý rok jsme je měli až poslední ze všech a už jsme mysleli, že se nedočkáme. Letos jsme přišli na řadu první. Trvaly od 2. do 6. února. Některé děti lyžovaly, některé sáňkovaly nebo bobovaly. Každý si je jednoduše užil podle svého. Rok 2014 skončil, ale další rok nám začal. Je to rok 2015. A jak jinak ho přivítat než tradičním dětským karnevalem. Ten náš se konal v Kulturním domě ve Velké Losenici 17. ledna. Přišla spousta masek, a tak bylo převelice těžké vybrat tu nejhezčí. Nakonec se to ale povedlo. Tento den bylo možné zhlédnout mnoho vystoupení a také si zasoutěžit. Tombola byla bohatá, a tak většina lidí neodešla s prázdnou. No prostě zábava byla v plném proudu a já si myslím, že se nám karneval vyvedl.
5
O Horní Krupé jsme si již povídali. Nyní se sem ovšem nevydala první a třetí třída, nýbrž čtvrtá a pátá. Celé dopoledne je prováděl program s názvem „Dědictví příštím generacím“. Měli se zde seznámit s možnostmi třídění, recyklace a likvidace produkovaného odpadu. Na závěr si dokonce děti mohly samy vyrobit recyklovaný papír.
Ve čtvrtek 12. února jsme u nás ve škole zhlédli krátké divadelní představení na téma Jan Hus. Dozvěděli jsme se o něm přece jenom o něco více, než jsme možná věděli. Další týden, a to v pondělí 16. února, se třídy osmá a devátá jely podívat na divadelní představení Maryša do Horáckého divadla v Jihlavě. Tyto divadelní události jsou vždy perfektní. Nejen proto, že se máme možnost dozvědět více o dílech významných autorů, o kterých se ve škole učíme, ale také se zároveň stávají skvělou příležitostí hezky se obléci. Hned musím také dodat, že to všem velice slušelo. Věřím, že se všem výlet, ale i samotná divadelní hra velmi líbila.
No, a to je tak asi všechno. Tak nashledanou v dalším čísle. Nicole Sedláková, 9. třída 6
Úvod Ahoj, tady je zase Ondra, tentokrát se svým druhým ,,okénkem‘‘, které vám osvěží vědomosti z našeho velkého světa. Nebudu to zdržovat a přeju pěkné počtení.
Historie Křížové výpravy - nebo také starším názvem kruciáty - byly vojenskými výpravami křesťanů ve středověku, které vyhlašoval papež proti jiné víře- ortodoxie (jednalo se tedy zejména o muslimy, pohany nebo jiné kacíře- husité). První křížovou výpravu vyhlásil papež Urban II. v roce 1095. Jejím cílem byla Svatá země (dnešní Izrael). Křižáci, tedy účastníci křížové výpravy, zejména rytíři, měli za úkol osvobodit svatá místa (hlavně jeruzalémský Boží hrob) od spárů muslimů - Seldžučtí Turci. Výpravy byly většinou složeny z francouzských rytířů. První výprava byla úspěšná, ale za cenu zmasakrování jeruzalémského obyvatelstva. Zároveň vznikly 2 slavné rytířské řády - templáři (od chrámu Šalamounova) a johanité (maltézští rytíři). Výprav bylo 9. Křižácké státy se zde udržely téměř 200 let. Palestinu sice získali Turci, ale nakonec ji dobyl egyptský sultán. Výpravy se nevedly jen proti muslimům, ale i proti pohanským Prusům (účast Německých rytířů v Pobaltí), českým husitům nebo i Finům. Tyto výpravy byly z počátku dobrou myšlenkou křesťanského světa, ale časem se ukázalo, že jde bezvýsledně o drahé a kruté válčení. A jak víme, nejvíce na tom vždy doplatili prostí lidé, jež válka postihla.
Příroda Členovci - představují největší kmen živočišné říše, jenž má velký hospodářský význam. Mimo hmyz k nim patří mimo jiné pavoukovci, korýši další skupiny. Tito živočichové žijí už od samého počátku vývoje života na Zemi. Tělo většiny členovců tvoří hlava, hruď a zadeček (např. u pavouků je výjimkou hlavohruď). Jejich opora těla je jakýsi ,,krunýř‘‘ z chitinové kutikuly- vnější kostra. Proto se 7
jim také říká členovci- jejich těla jsou složena články těla. Jejich schránka jim při růstu těsná, a proto ji několikrát svléknou a nahradí. Všichni členovci mají různě upravené dýchací orgány (žábry, plicní vaky, vzdušnice). Tito živočichové jsou tak různorodí a rozšíření, že stále nevíme o existenci dalších druhů. Jedno je ale jisté, pokud dojde k jakékoliv katastrofě na Zemi, členovci vždy budou přežívat.
Společnost Politika - (z řeckého slova polis – město, politiké techné – správa obce) je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s nějakými zájmy a názory. Věda zabývající se politikou je politologie. Politiku lze chápat také jako boj o společenské uspořádání. Proto je zejména usazena v řízení státu. Prostředkem politiky je politická moc, kterou lze získat buď demokratickými prostředky, nebo násilím. Úzce souvisí s formou vlády, které je několik druhů (např. demokracie, teokracie, diktatura). Dnes jsou ve světě převážně demokratické státy s volným uvažováním politiků a občanů (politické strany, hnutí, občanská sdružení).
Slavné dny 27. 1. 1945 - den osvobození koncentračního tábora Osvětim. Za druhé světové války bylo město přičleněno k německé říši a byl zde v areálu bývalých kasáren postaven koncentrační tábor Auschwitz. Vznikl za účelem masového vyhlazování tzv. podlidí - Židé, Romové, homosexuálové, ale i k uvěznění velkého počtu Poláků. Jednalo se o největší koncentrační tábor. V personálu tábora byly hlavně jednotky SS - Hitlerova tělesná stráž. Vyvražďování probíhalo po tisících, hlavně v plynových komorách s krematorii. Tábor se stal také místem působení neblaze proslulých lékařů SS, zejména Josefa Mengeleho. V roce 1945 se k Osvětimi blížila sovětská (ruská) vojska a nacisté chtěli smazat veškeré důkazy. Sověti však přišli brzy, a tak se svět dozvěděl o nejotřesnějším chování k lidem. Mnozí z nich zůstali sami bez svých blízkých. V Osvětimi dohromady zemřelo asi přes 100 000 lidí. Doufejme, že se to nikdy nebude opakovat.
8
ROZHOVOR tentokrát s paní učitelkou Romanou Prášilovou
1. Čím jste chtěla být v dětství? Učitelkou. Vždycky jsem si hrála na učitelku a nějak mě to chytlo. 2. Proč jste se chtěla stát učitelkou? Bavila mě škola a práce s dětmi. 3. Jak jste se dostala ke svému oboru? Osobní rozhodnutí…asi proto, že jsem jezdila na tábory. 4. Kde jste studovala? Studovala jsem Pedagogickou školu v Českých Budějovicích 5. Máte nějaký vtipný zážitek z dětství? (Smích) Všechny příhody se pojí s mým starším bratrem . Když máme tu zimu, tak jednu zimní. Šli jsme jednou bobovat, a protože nás to obyčejné ježdění z kopce už nebavilo, přidali jsme si k tomu hru na důvěru. Pouštěli jsme se z kopce poslepu. První jsem šla já. Brácha mě pustil bezpečně dolů, a i když jsem se hodně bála, vše dobře dopadlo! Pak se role otočily. Bratr mi věřil, ale to asi neměl dělat. Opravdu NECHTĚNĚ jsem ho pustila přímo na strom. Nejen že se mu kůra stromu krvavě obtiskla do čela, ale přišli jsme i o boby! 6. Co ráda děláte ve volném čase? Sport, aerobic, kolo a asi běh 7. Řídíte se nějakým životním mottem? Asi nemám žádné životní motto..Každopádně si chci život užít..
To je vše..! Děkuji za rozhovor paní učitelce Prášilové..
Veronika Kolouchová
9
Milí čtenáři a čtenářky, opět je tady anketa. Tentokrát jsem se ptala několika vyučujících a několika žáků na jejich zlozvyky. Jestli nějaký měli a nebo ještě mají. Jako první jsem se ptala paní učitelky Jírkové. Nemohla si vzpomenout, ale pak mi prozradila, že její zlozvyk je gestikulace při mluvení. Jako druhá byla paní učitelka Pazourová, která má taktéž zlozvyk gestikulaci a někdy při mluvení říká „Tak“. Poté byla paní učitelka Sitařová. Uvedla, že její zlozvyk je takový, že se vrací ke dveřím, aby vyzkoušela, jestli jsou zamčené. Žákyně Nikol Plocková říkala, že jejím zlozvykem je kousání nehtů a přejíždění rukou ve vlasech. No, kousání nehtů je velmi častý zlozvyk, o čemž jsem se hned přesvědčila, protože Veronika Kolouchová a Lenka Kolouchová si taktéž koušou nehty. Kateřina Holzmannová z 6.třídy má za zlozvyk kousat tužku nebo propisku. A jaké zlozvyky máte vy?
Zuzana Veselá, 9. třída
10
11
SPORT Ahoj,Ahoj,Ahoj, vítáme vás v našem článku. Začneme sportem v naší škole. 27. 11. 2014 se uskutečnilo okresní kolo ve florbale. Velká Losenice skončila na 5. místě z celkových 6 týmů. Gratulujeme a doufáme, že příští rok to bude lepší.
19.1. až 25. 1. se žáci 7. a 8. ročníku zúčastnili lyžařského kurzu v Horní Úpě v Krkonoších. Pan učitel udělal razantní změnu. Našel dokonalé místo, kde je často sníh a vyplatilo se. Lyžařský kurz dopadl dobře. Podmínky byly skvělé. Děti se přesvědčily, že lyžování je součástí výbavy každého vzdělaného žáka a že na kurzu lze zažít spoustu krásných, nevšedních chvil. Vděk patří celému
realizačnímu týmu a doufejme, že další lyžák se taky vydaří.
12
A teď něco ze „světa“. Hádejte, kdo měl v těchto zimních měsících narozeniny?! Jaromír Jágr (* 15. února 1972, Kladno) je český hokejový útočník hrající za klub New Jersey Devils v NHL. Dříve působil v amerických klubech Pittsburgh Penguins, Washington Capitals, New York Rangers, Philadelphia Flyers, Dallas Stars a Boston Bruins, několik let hrál v ruském týmu Avangard Omsk. V Česku je spjatý s kladenským klubem, jehož je od roku 2011 většinovým majitelem. S českou reprezentací vyhrál olympijský hokejový turnaj i mistrovství světa. Je obrovskou osobností v oblasti sportu a řadí se mezi nejlepší hokejové hráče všech dob. V NHL získal dvakrát Stanley Cup, pětkrát byl vítězem kanadského bodování a stal se historicky nejlepším Evropanem hrajícím v této soutěži. V různých statistických žebříčcích této kanadsko-americké ligy se pohybuje na předních místech, přičemž mezi všemi aktivními hokejisty je co do počtu gólů, asistencí i kanadských bodů nejlepší. Je držitelem i dalších rekordů NHL – stal se například nejstarším hráčem, který vstřelil hattrick. A na závěr budoucí akce: Hokejové utkání Velká Losenice – Nové Veselí Minulý rok chlapci zvítězili 17:7. Chceme na tento výkon navázat a zopakovat skvělý výsledek.
Florbalový turnaj Minulý rok jsme obsadili 2. a 3. místo. Tento rok to chceme zlepšit. Přece jenom máme výborného kouče.
Václav a Martin, 9. třída
13
Vlastní tvorba Les Dnešní ráno jsem se rozhodla jít projít do lesa. Připravila jsem si věci a šla jsem. Nad ničím jsem nepřemýšlela, jenom jsem svérázně šla po klikaté cestičce, kterou po okraji lemují zvláštní kameny. Dívala jsem se na nohy, až se pod nimi objeví napadané jehličí. V tu chvíli jsem se nadechla toho krásného lesního vzduchu. Najednou se cítím šťastná, žádné obavy a těžké myšlenky, právě teď jsem svobodná. Když se potácím mezi stromy, tak mě po tváři pohladí jemný vítr, který má příjemný nádech lesních jahod a jehličí. Jen co se vzpamatuji, tak slyším jak si ten vítr, co mne pohladil po tváři, hraje ve špičkách smrků. Najednou je ten vítr tak silný. Je to Nádhera. Nikdy by mě nenapadlo, že les není domovem jenom zvířat, ale i lidských duší. Bohužel, ne každá lidská duše dokáže pořádně naslouchat zvukům přírody, a tak se nikdy neuvolní.
Osvětim Skoro neuvěřitelné se to zdálo, co se v Osvětimi stalo. Hrozné se děly ohavnosti, jen k Hitlerově radosti.
Ženy, děti, staří lidé, ani ty nic z toho nemine. no a muži silní, museli být pilní.
Mundůry a lopaty, a okovy nad paty. To dostaneš první den, a pak do práce jsi zavlečen.
A jenom pár zručných žen, 14
dostalo se z lomu ven. Musely však šaty párat, a cennosti z nich vyndávat.
Těžko se tam přežívalo, žili z toho, co se dalo. A pokud chtěli víc, nedostali nic.
K zvířatům je přirovnali, a jejich jména taky vzali. Na ruku jim číslo dali, a tím jejich lidskost vzali.
Neskutečné se to zdá, a tak každý z nás se uvnitř ptá. Jak se toto mohlo dít? jak někdo mohl tolik životů si vzít?
Na to odpověď se hledá, ale nikdo nám ji nedá. A tak na 27.1. vzpomínku uchovejme, a úctu padlým v Osvětimi vzdejme.
Přijímačky
Pololetí za námi, a přijímačky před námi. Osmička se teď tlemí, co je čeká, to ještě neví. 15
Jaro už se rychle blíží, a strach se k nám tiše plíží. Nové přijímačky jsou tady, blíž a blíž je ten den zrady.
2x + 3x zvyšuje se napětí. Už to vidím, já to nedám, pomoc po celé třídě hledám.
No, možná to nedám, ale bez boje se nevzdám. Jsou to sice přijímačky cvičné, ale hlavy, co je vymyslely, musejí být pyšné.
Vodopád
Tak se potácím nádherným lesem, okouzlena přírodou. V tom uslyším nezvykle silné šumění, jdu tím směrem, plná očekávání. Hluk se zesiluje….a v tom se konečně přede mnou objeví nezvykle krásný a elegantní vodopád. Jsem krásně překvapená a ohromená zároveň. Jak se ta padající voda krásně třpytí. Vždyť ten vodopád vypadá jako plavé vlasy lesní dívky. Vodopád je stejně tak divoký, nepoddajný a elegantní jako ty vlasy. Z toho úžasu jsem si sedla na zem a pozorovala dál. Dlouho se nic zajímavého nedělo, ale pak jsem si toho všimla. Vždyť se v půlce vodopádu tvoří duha! Je tak malá a roztomilá. Ještě se ani pořádně nevybarvila. Pod těmi mohutnými proudy vody se krčí jako malý a nevinný vrabčáček. Jsem ohromena tou neskonale úchvatnou krásou přírody. Tak ráda bych se zdržela, ale slunce se už pomalu ztrácí za špičkami smrků. A tak mi nezbývá nic jiného než jít domů, ale brzy vrátím, velmi brzy…
Lenka Mičková, 9. třída
16
